Odůvodnění územního plánu Stračov

Realizováno za finanční podpory Královéhradeckého kraje

Odůvodnění územního plánu Stračov POŘIZOVATEL:

Magistrát města Hradec Králové

OBJEDNATEL:

Obec Stračov

ZHOTOVITEL:

ŽALUDA, projektová kancelář

PROJEKTANT:

Ing. Eduard Žaluda

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

D A T U M

I/2014 P A R E

Ing. Eduard Žaluda, Ing. Roman Vodný Ing. Slavomír Jaroš, Ing. Renata Kašpárková, Mgr. Vít Holub Ing. arch. Edita Vávrová, Petr Schejbal

Textová část

E T A P A

Návrh

POŘIZOVATEL:

Magistrát města Hradec Králové Odbor hlavního architekta Československé armády 408 502 00 Hradec Králové

OBJEDNATEL:

Obec Stračov Stračov 2 503 14 Stračov

PROJEKTANT:

Ing. Eduard Žaluda (číslo autorizace ČKA: 4077)

ZHOTOVITEL:

ŽALUDA, projektová kancelář Železná 493/20, 110 00 Praha 1 kancelář: Blanická 922/25, 120 00 Praha 2 tel./fax: +420 225 096 854 mobil: +420 737 149 299 e-mail: [email protected] Autorský kolektiv: Ing. Eduard Žaluda Ing. Roman Vodný Ing. Slavomír Jaroš Mgr. Vít Holub Ing. arch. Edita Vávrová Ing. Renata Kašpárková Petr Schejbal

DATUM ZPRACOVÁNÍ:

Leden 2014

Odůvodnění územního plánu Stračov

Návrh

1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zpracovává pořizovatel. Bude doplněno pořizovatelem podle výsledků projednání.

2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Vyhláška 500/2006 Sb., příloha č. 7 část II, odst. 1 a) Zpracovává projektant.

2.1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 2.1.1

Základní údaje

TAB 1: Základní údaje o obci Stračov správní území

k.ú. Klenice a k.ú. Stračov

kód obce (NUTS 5)

570958

počet obyvatel

317 (k 31.12.2012)

rozloha správního území

809 ha

kraj (NUTS 3)

Královéhradecký

okres (NUTS 4)

Hradec Králové

obec s rozšířenou působností (ORP)

Hradec Králové

obec s pověřeným obecním úřadem (POÚ)

Nechanice

2.1.2

Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území

Obec Stračov leží v prostoru mezi dvěma významnými historickými stezkami, které procházejí touto oblastí: tzv. Polské stezky, která začíná v Praze a přes Hradec Králové a Náchod pokračuje do Polska a Orlickoromžské stezky. Tato stezka začínala v Prostějově a pokračovala podél toku řeky Romže a dále podél Orlice. Končila ve městě Jičíně, kde se napojovala na stezku Ploučnickou. Trasa této historické stezky není vymezena zcela jednoznačně. Pozice obce v současné struktuře osídlení je jednoznačně určována její polohou na hlavním dopravním tahu ve směru východ – západ, který je tvořen silnicí I/35 (plánovanou rychlostní komunikací R35). Obec leží na okraji rozvojové oblasti republikového významu OB4 Hradec Králové / Pardubice s úzkou vazbou na krajské město Hradec Králové. Z hlediska územně správního uspořádání leží obec v jižní části Královéhradeckého kraje, přibližně 15 km západně od krajského města Hradce Králové (Plotiště nad Labem), resp. asi 20 km od centra města. Hradec Králové je pro obec městem okresním a obcí s rozšířenou působností. Obcí s pověřeným obecním úřadem jsou Nechanice, s nimiž Stračov sousedí na jihu. Zastavěné území je tvořeno v zásadě dvěma oddělenými částmi, které tvoří původní samostatné obce: Stračov a Klenice. Mezi těmito sídelními celky se nachází ještě samota zvaná Čeňov, bývalý hospodářský dvůr, dnes užívaný pro bydlení.


|5


Návrh

TAB 2: Sousední územní obvody a katastrální území k.ú.

obec/město

hranice

Rašín

Rašín

severní

Ostrov v Podkrkonoší

Třebnouševes

severní

Milovice u Hořic

Milovice u Hořic

severozápadní

Bříšťany

Bříšťany

západní

Pšánky

Pšánky

západní

Nerošov

Nechanice

jižní

Stračovská Lhota

Mžany

jižní

Mžany

Mžany

jihovýchodní

Dub u Mžan

Mžany

východní

Horní Černůtky

Sovětice

severovýchodní

Historicky měla obec spíše zemědělský charakter s množstvím zemědělských usedlostí a dvorů, což je velmi dobře patrné zejména v Klenici. Výrazným prvkem v území byly rozlehlé plochy zemědělské půdy. Reliéf je výrazně plochý bez výrazných terénních formací a to včetně lesních porostů. ÚP Stračov respektuje schválenou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z hlediska širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a krajiny a navazujících prvků územního systému ekologické stability.

2.1.3

Přírodní systém, širší vztahy ÚSES

Řešené území leží v rovinatém terénu bez větších vodních ploch a toků. Územím protéká úzký potok Klenická svodnice, který se vlévá u Popovic do Bystřice. V území převládají otevřené zemědělské plochy, zejména orná půda a trvalé travní porosty. Rozsáhlejší lesní plochy zujímají severní část k.ú. Klenice a jižní část k.ú. Stračov. Správní území obce Stračov není zasaženo žádnými nadregionálními a regionálními chráněnými přírodními prvky, včetně prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES).

2.1.4

Širší dopravní vazby

Pro řešené území má stěžejní význam silnice I/35, která je součástí Evropské silnice E442 (Karlovy Vary – Žilina). Tato komunikace je značně dopravně zatížená. Návrh počítá s vybudováním rychlostní komunikace R35. Síť silnic II. třídy zastupuje zejména silnice II/323, která spojuje silnici I/35 s dálnicí D11 (exit 76) a ústí do silnice II/333. Dále má pro řešené území význam hustá síť silnic III. třídy a místních a účelových komunikací. V oblasti železniční dopravy má pro řešené území význam zejména železniční trať SŽDC 041 Hradec Králové – Jičín - Turnov. Nejbližší železniční stanice je železniční zastávka Sadová.

2.1.5

Širší vazby technické infrastruktury

Obec má vybudován systém pro zásobování obyvatel pitnou vodou. V širším území jsou vodovody pro rozvod pitné vody vybudovány ve většině sídel a ve většině z nich je zásobování hodnoceno jako dobré, resp. zcela vyhovující. Kvalita pitné vody je dobrá. V oblasti odvádění a čištění odpadních vod je situace o poznání horší. Tyto systémy nejsou plně rozvinuty ani v širším území, resp. jsou často v nevyhovujícím stavu, přičemž poměrně výrazné množství obcí považuje systémy odvádění a čištění odpadních vod za naprosto nevyhovující. Častým jevem je také neukončení kanalizačních systému čistírnou odpadních vod (ČOV) a tudíž jejich nedostatečné čištění před vypouštěním do vodních toků. Zásobování elektrickou energií a zemním plynem je vyhovující. Většina sídel v okolí je plynofikována. Územím prochází několik vedení nadřazených plynovodů VTL nebo VVTL. ŽALUDA, projektová kancelář

|6


2.1.6

Návrh

Účast ve sdružení obcí

Obec Stračov je členem následujících svazků obcí a mikroregionů:  

MAS Hradecký venkov: je obecně prospěšná společnost, zaměřená na rozvoj regionu. Registrována byla k 27.6.2007 a její sídlo je v Nechanicích. Mikroregion Nechanicko: je sdružením celkem 20 obcí v oblasti. Cílem mikroregionu je zajistit harmonický rozvoj celé oblasti, zprostředkovat komunikaci s institucemi veřejné správy a umožnit získávání investic. Jedním ze základních úkolů je i podpora cestovního ruchu.

3. SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zákon 183/2006 Sb., § 53, odst. 4 a) Zpracovává projektant.

3.1 Soulad s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 Politika územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR) byla schválena usnesením Vlády České republiky č. 929 zde dne 20. července 2009.

Rozvojové oblasti a osy Řešené území je zahrnuto v Rozvojové oblasti OB4 (Rozvojová oblast Hradec Králové/ Pardubice) vymezené v PÚR. Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajských měst Hradce Králové a Pardubic, resp. o silnou dvoujadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam. Tato oblast má z hlediska budoucího rozvoje bezprostřední návaznost na rozvojovou osu OS4 (Praha – Hradec Králové/Pardubice – Trutnov – hranice ČR/ Polsko), resp. na její páteřní dopravní trasy. Územní plán zohledňuje požadavky vyplývající z polohy v rozvojové oblasti OB4. Jedná se především o následující úkoly stanovené pro územní plánování (upřesněné dále v ZÚR): Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajských měst Hradce Králové a Pardubic při spolupůsobení vedlejšího centra Chrudim. Jedná se o silnou dvoujadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam. Rozvojově podporujícím faktorem je poloha Pardubic na I. tranzitním železničním koridoru, dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové s plánovaným pokračováním do Polska a perspektivní propojení rychlostní silnicí R35 s Olomoucí, které poskytne alternativu rychlého západovýchodního silničního spojení v ČR vedle dálnice D1. Územní plán respektuje polohu obce v této rozvojové oblasti. Rozhodující pro obec je poloha při okraji této rozvojové oblasti s přímou návazností na rozvojovou osu nadmístního významu NOS1 (Hořice – Jičín – Liberecký kraj). Rozvojově podporujícím faktorem je poloha na budoucí rychlostní silnici R35.

Koridory a plochy dopravní infrastruktury Řešeného území se dotýká vymezení koridoru pro umístění rychlostní komunikace R35: (105) R35 b Vymezení: Úsek Úlibice-Hradec Králové (E 442). Důvody vymezení: Zkvalitnění silničního spojení Hradec Králové - Liberec. Součást TEN-T. Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu Z25 pro funkci dopravní infrastruktura – silniční (DS) pro umístění rychlostní komunikace R35. Plocha je vymezena na základě aktualizované studie pro úsek Úlibice – Plotiště (Hradec Králové), která byla zpracována společností Valbek Liberec v roce 2011. ŽALUDA, projektová kancelář

|7


Návrh

Republikové priority územního plánování Územní plán Stračov respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu zejména s republikovými prioritami územního plánování, které jsou vyjádřeny následujícími body: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Koncepce územního plánu vychází z historicky vytvořené urbanistické struktury sídla. Stávající využití území není zásadně měněno, ve vhodných lokalitách jsou navrhovány území rozvoje smíšených obytných ploch venkovského charakteru, které vychází z potřeb obce na další rozvoj. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro maximální ochranu hodnot území, především přírodních, civilizačních a kulturních. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Rozvojové plochy jsou lokalizovány výhradně v návaznosti na stávající zástavbu. Systém místních komunikací bezproblémově propojuje rozvojové plochy s těžištěm stávající zástavby a plochami veřejných prostranství a občanského vybavení v centrálních zónách jednotlivých místních částí. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci upřednostnit komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Územní plán vychází ze stávajícího optimálního rozložení všech funkčních složek v území. Primární funkci v urbanizovaném území představují plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV). Tyto plochy jsou primárně určeny pro bydlení, ale s ohledem na venkovské prostředí umožňují koexistenci také občanského vybavení a zemědělské nebo lehké výroby bez negativního vlivu na okolí. Vymezením stabilizovaných ploch občanského vybavení a veřejných prostranství, lokalizovaných především v centrální části obce, jsou vytvořeny podmínky pro jejich ochranu ve struktuře sídla a případný kvalitativní rozvoj. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Územní plán respektuje a dále rozvíjí stabilizovanou urbanistickou strukturu sídla. Územní aktivity jsou soustředěny v návaznosti na stabilizované plochy mimo zvláště chráněná území. Územní plán na základě zpracovaných podkladů vymezuje a upřesňuje územní systém ekologické stability. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavitelném území vymezeny především stabilizované přírodní, lesní, zemědělské a smíšené plochy. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, hipo…)


|8


Návrh

V územním plánu jsou vymezeny stávající značené cyklistické trasy. Pro turistiku je řešené území méně atraktivní zejména s ohledem na plochý terén a absenci zajímavých přírodních prvků. Atraktivita širšího okolí je však v historické rovině, kdy se řešené území nachází poměrně blízko místo bitvy u Chlumu (1866), které je turisticky poměrně atraktivní. Územní plán vymezené cyklistické trasy i stezky respektuje. Vedení nových tras nenavrhuje, jejich zřizování je ale umožněno v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Územní plán vytváří podmínky pro další rozvoj prvků dopravní a technické infrastruktury. Zejména se jedná o návrh vybudování nové kanalizace, v rámci nějž jsou vymezeny zastavitelné plochy pro umístění dočišťovacích nádrží. Dále je vymezena zejména plocha pro umístění rychlostní komunikace R35 v severní části obce. Její trasování vychází ze zpracovaných podkladů. Pro oddělení této stavby od zástavby v Klenici jsou vymezeny plochy ochranné a izolační zeleně. (25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V řešeném území je stanoveno záplavové území Bašnického potoka. Toto záplavové území však zasahuje pouze do nezastavěných částí obce a není tak ohrožena zástavba. Dalším vodním tokem v řešeném území je Klenická svodnice, která je místy silně regulována. Tento malý tok nemá stanoveno záplavové území. Podél vodních toků vymezuje územní plán zejména plochy smíšené nezastavěného území (NS) s cílem vytvořit podmínky pro realizaci opatření zvyšující retenční schopnost území a umožňující řízené rozlivy a dále jsou vymezeny plochy přírodní (NP) v místech lokálních biocenter. Zastavitelné plochy nejsou vymezeny v sesuvných nebo podmáčených územích, které se v řešeném území nevyskytují. (28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností Územní plán zohledňuje ve svém návrhu další rozvoj území. Obec je rozvíjena především jako místo pro trvalé bydlení venkovského, případně příměstského charakteru s využíváním okolní krajiny jako zemědělskoprodukční. Návrh chrání veřejnou infrastrukturu a umožňuje její další případný rozvoj. (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Obec Stračov má vybudovány základní systémy technické infrastruktury. V obci je vybudován vodovodní rozvod a rozvod zemního plynu. Je počítáno s realizací kanalizace a výstavbou čistíren odpadních vod, resp. dočišťovacích nádrží. Obec je zásobena elektrickou energií z nadzemních, resp. podzemních kabelových rozvodů. Kvalita technické infrastruktury je dobrá a splňuje tak požadavky na zabezpečení vysoké kvality života obyvatel obce. Zastavitelné plochy jsou situovány ve vazbě na stávající a navrhované systémy technické infrastruktury. (31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. V rámci jednoznačně formulovaných podmínek využití ploch výroby je umožněna výroba energie z obnovitelných zdrojů. V rámci podmíněně přípustného využití převážné části ostatních ploch s rozdílným


|9


Návrh

způsobem využití v urbanizovaném území je umožněno umístit zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

3.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Dne 8. září 2011 byly usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje č. 22/1564/2011 vydány Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (dále jen ZÚR) s nabytím účinnosti dne 16. listopadu 2011. Požadavky na řešené území vyplývající z dokumentace ZÚR Královéhradeckého kraje, resp. z Územně analytických podkladů Královéhradeckého kraje (dále jen ÚAP KHK) jsou návrhem respektovány.

Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území ZÚR KHK v kapitole a) stanovují ve vazbě na PÚR ČR 2008 jednotlivé priority územního plánování pro dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Správního území obce Stračov se týkají zejména následující priority: 1) tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os, Obec leží v rozvojové oblasti republikového významu OB4, na níž navazuje rozvojová osa nadmístního významu NOS1 a to v návaznosti na koridor rychlostní komunikace R35. Územní plán Stračov vytváří podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit v obci zejména vymezením stabilizovaných i rozvojových ploch pro funkci výroba a skladování – lehký průmysl (VL) a to s ohledem na charakter obce, která leží v zemědělské oblasti a má spíše charakter obce pro bydlení. Výrobní a ekonomické aktivity jsou pro obyvatele obce dostupné zejména v krajském městě Hradci Králové nebo v dalších větších sídlech v okolí (Hořice, Nový Bydžov), která jsou dobře dopravně dostupná. 3) tvorba územních podmínek pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimální dostupnosti území kraje z území sousedních krajů a Polské republiky včetně jeho vnitřní prostupnosti, V souladu s PÚR ČR 2008 je vymezena zastavitelná plocha pro umístění rychlostní komunikace R35 a to v severní části obce (k.ú. Klenice). Plocha byla vymezena na základě zpracované aktualizované studie pro úsek Úlibice – Plotiště (Valbek, Liberec, 2011). Po realizaci tohoto záměru dojde jak k zrychlení dopravního spojení obce s Hradcem Králové nebo Libercem, tak také ke zklidnění dopravy na dnes přetížené silnici I/35, která prochází přímo centrem Klenice. 5) vytváření územních podmínek pro zajištění kvalitního bydlení, včetně zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod v obcích nad 500 ekvivalentních obyvatel (splňujících požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti) na celém území kraje a zlepšení vzhledu měst a obcí odpovídajícího charakteristickým podmínkám konkrétních částí historicky rostlé sídelní struktury, Územní plán vymezuje převážnou část zastavěného území s funkcí bydlení v rodinných domech venkovské (BV) a to s ohledem na charakter obce. Bydlení je doplněno několika monofunkčními plochami, zejména výrobními, plochami občanského vybavení nebo veřejnými prostranstvími. Obec má realizovány základní sítě technické infrastruktury, které jsou hodnoceny jako vyhovující (zásobování pitnou vodou, zemním plynem, elektřinou). Návrh ÚP počítá se realizací kanalizace, pro níž byla zpracována dokumentace (IKKO, Hradec Králové, 2011). 7) vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb), Územní plán vymezuje stabilizované plochy občanského vybavení, zejména plochy pro občanské vybavení – veřejnou infrastrukturu (OV) a sportovních a tělovýchovných zařízení (OS). Dále jsou vymezeny zastavitelné plochy pro funkci OV. Plochy občanského vybavení je dále možno zřizovat i v dalších plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s jejich charakterem. 8) ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství,


| 10


Návrh

Územní plán vymezuje rozsáhlé plochy zemědělské (NZ) a lesní (NL). Územní plán dále vymezuje plochy smíšené nezastavěného území (NS) pro posílení základní kostry ekologické stability na rozsáhlých zemědělsky obdělávaných pozemcích. 9) vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace, ÚP vymezuje stabilizované plochy dopravní infrastruktury (silnice I., II. a III. třídy, místní a účelové komunikace) a dále návrhovou plochu pro umístění rychlostní komunikace R35. Po realizaci této komunikace bude zajištěna velmi dobrá dostupnost pracovních příležitostí ve spádových centrech (Hradec Králové) i ve vzdálenějších místech (Liberec). 16) podpora protierozních opatření, akumulace a zvyšování přirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření, Územním plánem jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území (NS) s příslušnými indexy. V těchto plochách je umožněna realizace revitalizačních a protierozních opatření, protipovodňových opatření a opatření směřujících ke zvýšení ekologické stability krajiny. Dále jsou vymezeny plochy změn v krajině pro založení nových vodních nádrží pro zvýšení retence vody v krajině. Protierozní a revitalizační opatření je možné provádět také v plochách zemědělských (NZ). 17) péče o zemědělský půdní fond (dále jen „ZPF“) a pozemky určené pro funkci lesa (dále jen „PUPFL“) jako jednu z hlavních složek životního prostředí, Územním plánem jsou vymezeny plochy zemědělské (NZ) a lesní (NL), u nichž je jasně stanovena priorita ochrany ZPF, resp. lesů. Viz kapitola 6 textové části ÚP Stračov.

Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR ČR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a nadmístní rozvojové osy) Řešené území je zahrnuto v rozvojové oblasti OB4 Hradec Králové / Pardubice. Pro územní plánování plynou ze zařazení obce do této oblasti následující úkoly: 

vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů především ve vazbě na zastavěné území obcí; pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby,

Územní plán Stračov vytváří podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit v obci zejména vymezením stabilizovaných i rozvojových ploch pro funkci výroba a skladování – lehký průmysl (VL) a to s ohledem na charakter obce, která leží v zemědělské oblasti a má spíše charakter obce pro bydlení. Výrobní a ekonomické aktivity jsou pro obyvatele obce dostupné zejména v krajském městě Hradci Králové nebo v dalších větších sídlech v okolí (Hořice, Nový Bydžov), která jsou dobře dopravně dostupná. 

zajistit územní podmínky pro využití části bývalého vojenského areálu v Hradci Králové pro Národní centrum pro krizovou připravenost a výcvik složek integrovaného záchranného systému, a to s ohledem na souvislosti týkající se zejména řešení technické infrastruktury vyvolaných tímto záměrem.

Netýká se řešeného území.

Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv Řešeného území se týká vymezení koridoru rychlostní silnice R35 (označeno jako DS2) a to v úseku Úlibice – Hradec Králové. Pro územní plánování jsou stanoveny následující úkoly: 

koordinovat upřesnění koridorů s ostatními zájmy nadmístního významu v území,

V řešeném území se zastavitelná plocha pro rychlostní silnici R35 nekříží se žádným záměrem nadmístního významu, proto nebyl koordinace provedena. ŽALUDA, projektová kancelář

| 11

Odůvodnění územního plánu Stračov 

Návrh

koordinovat návaznosti koridorů a ploch na hranicích obcí,

Zastavitelná plocha pro rychlostní silnici R35 je vymezena na základě zpracované aktualizované studie pro úsek Úlibice – Plotiště (Hradec Králové). Koordinace byla provedena na hranicích obcí Třebnouševes a Sovětice a to s ohledem na stáří územně plánovacích dokumentací (zejména Třebnouševes, kde je ÚPD z roku 2002). 

zpřesnění ploch a koridorů, bude prováděno s ohledem na eliminaci negativních důsledků dopravy (hluk, imise z ovzduší) na životní prostředí a veřejné zdraví).

Zastavitelná plocha pro umístění rychlostní silnice R35 je umístěna mimo vlastní zástavbu. Pro eliminaci negativních vlivů z dopravy, zejména prach a emise, částečně také hluk, je navržen pás ochranné a izolační zeleně.

Vymezení cílových charakteristik krajiny ZÚR KHK vymezují oblasti a podoblasti krajinného rázu. Řešené území leží v oblasti krajinného rázu 6 – Cidlinsko. V rámci oblastí a podoblastí krajinného rázu jsou stanoveny jednotlivé cílové charakteristiky krajiny. Řešené území leží na rozhraní zemědělské a lesozemědělské krajiny. Podrobněji viz kapitolu 10.5.2.

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Řešeného území se týká vymezení následující VPS: 

DS2: R35 – úsek Úlibice – Hradec Králové: rychlostní komunikace R35 je v návrhu ÚP Stračov vymezena jako veřejně prospěšná stavba VD1, pro niž lze uplatnit právo vyvlastnění.

Posouzení ZÚR KHK z hlediska vlivů na životní prostředí Územním plánem Stračov jsou respektovány principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje na životní prostředí (Posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje z hlediska vlivů na životní prostředí, EMPLA AG, spol. s r.o., 2010), včetně opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí obsažených v kapitole 7. tohoto vyhodnocení (dokumentace SEA k ZÚR KHK). V rámci hodnocení SEA byl posuzován také záměr na koridor rychlostní silnice R35 (koridor DS2). Z vyhodnocení plynou následující závěry:         

vliv na ZPF bude výrazně negativní vliv na PUPFL bude negativní vliv na ZCHÚ bude nulový vliv na prvky ÚSES bude negativní, zejména na prvky umístěný v blízkosti záměru vliv na NATURU 2000 nelze přesně specifikovat kvůli neurčitosti koncepce (brán je jako negativní) vliv na krajinný ráz bude negativní vliv na kvalitu ovzduší bude mírně negativní vliv na hlukovou situaci bude pozitivní vliv na zdraví obyvatel bude pozitivní

Při zpracování hodnocení SEA nebyly zjištěny žádné závažné záporné vlivy ZÚR KHK na životní prostředí. Vzhledem k faktu, že u některých záměrů byl ale vyhodnocen významný negativní vliv, byla navržena kompenzační opatření. Řešeného území se dotýkají následující: Při územně plánovací činnosti v jednotlivých rozvojových oblastech, rozvojových osách a specifických oblastech musí být respektovány podmínky stanovené v dokumentu SEA; Koncepce rozvoje území obce, stanovená v územním plánu, plně respektuje podmínky stanovené v dokumentu SEA. V navazujících stupních územně plánovacích dokumentací zpřesnit vymezení koridorů způsobem, aby byl minimalizován střet se zvláště chráněnými částmi přírody ŽALUDA, projektová kancelář

| 12


Návrh

Řešeného území se dotýká vymezení koridoru pro umístění rychlostní komunikace R35. Tento koridor byl v rámci návrhu ÚP Stračov upřesněn do podoby zastavitelné plochy pro funkci dopravní infrastruktura – silniční (DS) a to na základě aktualizované studie pro úsek Úlibice – Plotiště (Hradec Králové), kterou zpracovala společnost Valbek Liberec (2011). Vymezení zastavitelné plochy bylo koordinováno na hranicích obce se sousedním územními plány (Sobětice, Třebnouševes) a to s ohledem na jejich stáří. Vymezená zastavitelná plocha není v kolizi s plochami, vymezenými pro zvláštní ochranu přírody a krajiny, protože dané jevy se v řešeném území nevyskytují. Pro průchod lokálního biokoridoru přes tuto liniovou stavbu je navržen propustek. Při zpřesňování navrhovaných záměrů ZÚR v podrobnějších územně plánovacích dokumentacích minimalizovat zábory a zásahy do půd kategorie ZPF a PUPFL, upřednostňovat řešení s nejmenším vlivem na tuto sloku ŽP. Územní plán zpřesňuje zejména koridor pro rychlostní silnici R35 (vymezuje zastavitelnou plochu pro funkci DS). Plocha je vymezena na základě zpracované studie společnosti Valbek Liberec. Při zpřesňování navrhovaných záměrů ZÚR v podrobnějších územně plánovacích dokumentacích u liniových staveb dopravní infrastruktury zohlednit podmínky vedoucí k zachování migračních tras živočichů. Nejvýznamnější liniový záměr, který byl do územního plánu přebrat ze ZÚR, je koridor pro rychlostní silnici R35. Tento koridor byl zpřesněn na základě poskytnuté studie, stále se však jedná o významnou migrační bariéru v území (po realizace záměru, pro nějž je vymezen). Stavební úsek rychlostní silnice R35 Úlibice – Plotiště (Hradec Králové) byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA). Zpracovatelem hodnocení byl ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o., Praha (2006). V rámci tohoto hodnocení byl vyhodnocen také vliv na prvky ÚSES. Samotné vyhodnocení obsahuje i konkrétní opatření pro zajištění migrační prostupnosti území. Při zpřesňování navrhovaných záměrů ZÚR v podrobnějších územně plánovacích dokumentacích řešit střety s biokoridory optimálním křížením vedení a biokoridoru, tj. ve vhodném místě a v kolmém směru. V řešeném území dochází ke střetu zastavitelné plochy pro rychlostní silnici R35 a lokálního biokoridoru. Křížení je navrženo již ve studii k úseku Úlibice – Plotiště (Hradec Králové), kde je navrženo kolmé křížení prostřednictvím propustku. Územní plán toto řešení respektuje a přejímá. Územní plán Stračov je v souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, respektuje priority pro územní plánování, stanovené v těchto dokumentech, zároveň respektuje principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje na životní prostředí.

4. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE VČETNĚ ODŮVODNĚNÍ JEJICH VYMEZENÍ Vyhláška 500/2006 Sb., příloha č. 7 část II, odst. 1 c) Zpracovává projektant. Územní plán Stračov neobsahuje záměry nadmístního významu, které by nebyly součástí ZÚR Královéhradeckého kraje.


| 13


Návrh

5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 4 b) Zpracovává projektant. Územní plán je vypracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a 19 stavebního zákona, vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. ÚP zohledňuje žádoucí vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ve snaze adekvátně uspokojit potřeby současné generace bez ohrožení podmínek života generací budoucích. V podmínkách plošného a prostorového uspořádání konkrétních návrhových ploch i jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou respektovány Cíle ÚP i Úkoly ÚP.

5.1 Cíle územního plánování (§ 18) (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Územní plán stanovuje podmínky využití pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití jak pro zastavěné území, tak pro nezastavěné území. Nezastavěné území je členěno na plochy zemědělské (NZ), plochy lesní (NL), ŽALUDA, projektová kancelář

| 14


Návrh

vodní toky a plochy (W) a plochy smíšené nezastavěného území (NS). V těchto jednotlivých plochách jsou stanoveny podmínky, za nichž je v těchto plochách možné umisťovat jednotlivé stavby, zařízené a opatření tak, aby nedošlo k narušení primární funkce těchto ploch s rozdílným způsobem využití.

5.2 Úkoly územního plánování (§ 19) (1) Úkolem územního plánování je zejména: a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, Územní plán Stračov je zpracován v souladu se stavem území, jeho přírodní, kulturními a civilizačními hodnotami a stanovuje koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Prověřuje a posuzuje potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), Územní plán stanovuje podmínky pro umístění a uspořádání staveb v souladu s charakterem území a s ohledem na kulturní a přírodní hodnoty území a další limity. Požadavek etapizace nebyl v územním plánu uplatněn. g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, Řešené území leží v záplavovém území Bašnického potoka, které má vymezenu také aktivní zónu. Ani ZÚ ani aktivní zóna nezasahují do zastavěného území nebo zastavitelných ploch. Problémem může být i stok srážek z rozsáhlých zemědělských pozemků. Na zemědělských pozemcích se proto doporučuje realizovat revitalizační opatření ke zvýšení retenčních schopností. h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, Územní plán vymezuje především nové zastavitelné plochy pro funkci bydlení. Územní plán vymezuje také plochy přestavby. Jedná se o přestavbu hospodářského dvora ve Stračově pod místním hřbitovem. Tento areál již v současné době neplní svoji původní funkci a postupně se z něj stává plocha tzv. brownfields. Vznik těchto ploch je v území nežádoucí, vymezení plochy přestavby tomuto vývoji předchází. j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.


| 15


Návrh

Při tvorbě územního plánu byly uplatňovány poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče. Územní plán je zpracováván v souladu s potřebami obce a zároveň tak, aby byly chráněny hlavní složky životního prostředí a nedošlo k narušení přírodních i urbanistických hodnot řešeného území. Koncepce řešení územního plánu se ve své podstatě zaměřuje na dva základní požadavky a to minimalizovat příčiny negativních vlivů na kvalitu života v řešeném území a napomoci rozvoji hodnotných prvků v území: 

řeší problematiku optimálního rozvoje obce, především ve vhodných lokalitách vymezuje plochy pro bydlení a to výhradně v návaznosti na zastavěné území a jednoznačně stanovenými podmínkami plošného a prostorového využití ploch s rozdílným způsobem využití zabezpečuje hospodárné využívání území, vždy při maximálním respektování všech hodnotných a limitujících prvků v území.

Návrhem ÚP Stračov jsou stanoveny zásady využívání území (zejména prostřednictvím podmínek plošného a prostorového využití), zásady prostorového řešení dalšího rozvoje sídla, zásady rozvoje jednotlivých funkčních složek:    

realizace záměrů obsažených v územním plánu je navržena ve vzájemné provázanosti, tj. rozvoj obytné zástavby a výroby v souladu s rozvojem dopravní a technické infrastruktury realizace záměrů negativně neovlivní přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území (urbanistické, architektonické a archeologické hodnoty jsou návrhem respektovány) realizací záměrů obsažených v ÚP Stračov nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, k ohrožení atraktivity bydlení ani případné rekreační funkce území předpokládaný zábor zemědělské půdy zemědělských pozemků neohrozí zájmy hospodaření na zemědělské půdě.

6. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Zákon 183/2006 Sb., § 53, odst. 4 c) Zpracovává projektant v rozsahu jím navrhovaných částí Územní plán Stračov byl zpracován v souladu se stavebním zákonem, s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Obsahová struktura ÚP Stračov splňuje požadavky na obsah územního plánu tak, jak jsou stanoveny stavebním zákonem a cit. Vyhláškou č. 500/2006 Sb. Odchylky od citované vyhlášky jsou řádně zdůvodněny.

7. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Zákon 183/2006 Sb., § 53, odst. 4 d) Zpracovává projektant (soulad se zvláštními právními předpisy) společně s pořizovatelem.

7.1 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů Vyhodnocení souladu Územního plánu Stračov s požadavky zvláštních právních předpisů je provedeno v jednotlivých podkapitolách kapitoly 10 textové části odůvodnění ÚP Stračov.


| 16


Návrh

7.2 Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

8. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Vyhláška 500/2006 Sb., příloha č. 7 část II, odst. 1 b) Zpracovává projektant. Územní plán Stračov je vypracován na základě zadání zpracovaného pořizovatelem Územního plánu Stračov, jímž je Magistrát města Hradec Králové. Jednotlivé požadavky vyplývající ze schváleného zadání byly v územním plánu respektovány následujícím způsobem:

A) POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE, JEJÍHO VZTAHU K SÍDELNÍ STRUKTUŘE A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY a) Požadavky na rozvoj území obce a.1) Respektovat požadavky vycházející z Politiky územního rozvoje České republiky (dále jen „PÚR ČR“) schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009 a ze Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje (dále jen „ZÚR KHK“), které byly vydány Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8. září 2011 a nabyly účinnosti dne 16. listopadu 2011. Územním plánem jsou respektovány požadavky, které vyplývají z PÚR ČR 2008 a ZÚR KHK. Vyhodnocení souladu ÚP Stračov s těmito nadřazenými dokumenty je provedeno v kapitole 3 textové části odůvodnění ÚP Stračov. a.2) Z územně analytických podkladů (dále jen „ÚAP“) obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Hradec Králové, které byly zpracovány k 31.12.2008 a aktualizovány k datu 31.12.2010 pro řešení ÚP Stračov vyplývá následující. Respektovat rozbor udržitelného rozvoje území, provedený v rámci 2. úplné aktualizace ÚAP ORP Hradec Králové v roce 2012, tj.: -

v návrhu zohlednit silné stránky územních podmínek a příležitosti

ÚP Stračov zohledňuje silné stránky a příležitosti v řešeném území. Vymezuje a doplňuje jednotlivé prvky ÚSES. Řešeného území se dotýká vymezení pouze lokálních prvků ÚSES. Blíže viz kapitola 10.2.3. Revitalizační opatření jsou umožněna jak v plochách zemědělských (NZ), tak zejména v plochách smíšených nezastavěného území (NS). Samostatné koridory revitalizačních opatření v krajině nejsou ÚP vymezeny. ÚP dále vymezuje zeleň liniového charakteru zejména v podobě interakčních prvků (doprovodná zeleň podél dopravních ploch a vodních toků). ÚP Stračov respektuje stanovené záplavové území Bašnického potoka včetně aktivní zóny (AZZÚ). Toto záplavové území je mimo zastavěné území. Není do něj navrhována žádná plocha změny. Hranice ZÚ i AZZÚ je zakreslena v koordinačním výkrese. Vodní toky a plochy jsou vymezeny s příslušnou funkcí (W). V rámci těchto ploch je umožněna jejich revitalizace a obnova, podpořená také vedením prvků ÚSES. -

vytvořit územní podmínky pro řešení slabých stránek a hrozeb

ÚP Stračov vymezuje ve volné krajině zejména plochy zemědělské (NZ) a to s ohledem na zemědělský charakter celého širšího okolí. Dále jsou vymezeny ploch smíšené nezastavěného území (NS), v nichž je kladen větší důraz na ekostabilizační funkce. V rámci koncepce technické infrastruktury je v ÚP Stračov řešen způsob odvádění a čištění odpadních vod na území obce. ŽALUDA, projektová kancelář

| 17


Návrh

V rámci koncepce dopravní infrastruktury je vymezena zastavitelná plocha Z25 pro umístění rychlostní komunikace R 35. Tím dojde k poklesu tranzitní dopravy, která v současné době projíždí zastavěným územím místní části Klenice (silnice I/35). -

problémy k řešení:

ÚP Stračov vytváří podmínky pro řešení problémů, které byly specifikovány v rámci ÚAP. Zejména nejsou umisťovány jakékoliv stavby do ZÚ nebo AZZÚ. Zvýšení retenční schopnosti krajiny je řešeno zejména návrhem revitalizačních opatření, která by měla být aplikována v plochách zemědělských (NZ) nebo smíšených (NS). ÚP zpřesňuje jednotlivé prvky ÚSES, které se v řešeném území nachází. Provedena byla koordinace se sousedními územními plány s ohledem na jejich stáří. V rámci koncepce technické infrastruktury je řešeno zejména odvádění a likvidace odpadních vod v obci. Obec je plynofikovaná, ÚP počítá se tím, že objekty pro bydlení budou většinově vytápěny zemním plynem. ÚP Stračov vytváří podmínky pro podnikatelské aktivity vymezením stabilizovaných i návrhových ploch pro lehkou výrobu (VL) s ohledem na požadavky obce. a.3) V územním plánu budou prověřeny zejména plochy: -

pro bydlení občanského vybavení pro výrobu, výrobní služby a skladování, zemědělskou výrobu, příp. pro smíšené funkce umožňující výrobu veřejných prostranství, veřejné zeleně / budou respektovány stávající plochy a vymezeny nové plochy, zejména jako součást navrhovaných lokalit ochranné a izolační zeleně, zejména v kolizních místech technické infrastruktury dopravní infrastruktury pro vodní a vodohospodářské využití pro zemědělské i lesní využití pro ochranu přírody, příp. pro ochranu smíšeného nezastavěného území

ÚP Stračov vymezuje zejména stabilizované plochy pro bydlení venkovského charakteru (BV) a plochy pro výrobu a skladování (lehký průmysl – VL). V rámci koncepce veřejné infrastruktury jsou vymezeny plochy pro občasné vybavení (OV a OS), plochy veřejných prostranství (PV, ZV) a plochy dopravní a technické infrastruktury (DS, TI). V nezastavěné krajině jsou vymezeny zejména plochy zemědělské (NZ), lesní (NL), vodní a vodohospodářské (W), přírodní (NP) a smíšené (NS). a.4) Návrhem územního plánu bude prověřena možnost umístění ploch pro rozvoj: -

-

bydlení v rodinných domech - venkovské úměrně s ohledem na velikost a potřeby sídel v takovém rozsahu, aby byly pokryty požadavky pro naplnění předpokládaného přírůstku obyvatelstva občanské vybavenosti komerčního charakteru občanské vybavenosti pro sport, resp. bude prověřena kapacita stávajících ploch pro výrobu, výrobní služby a skladování, zemědělskou výrobu, příp. pro smíšené funkce umožňující výrobu, zejm. pak v návaznosti na stávající plochy výroby při zajištění jejich dopravních napojení tak, aby nebylo nepříznivě ovlivněno zastavěné území sídla dopravní a technické infrastruktury dopravní a technické infrastruktury, jejíž potřeba vyplyne v návaznosti na nově vymezené plochy, včetně dostatečných ploch pro parkování specifické rekreace v návaznosti na rozvoj turistiky v území, např. pro agroturistiku, hippoturistiku, cykloturistiku, apod.

Územní plán vymezuje nové rozvojové (zastavitelné) plochy zejména pro funkci bydlení venkovského charakteru (BV). Další větší rozvojové plochy jsou vymezeny také pro funkci výroba a skladování (VL) v obou místních částech. V rámci koncepce občanského vybavení jsou vymezeny plochy pro další rozvoj ve Stračově v návaznosti na stabilizované plochy stejného nebo podobného funkčního určení (OV, OS). a.5) Zastavěné území prověřit a vymezit s ohledem na využívání ploch a v souladu s § 2 odst. 1 a § 58 stavebního zákona.


| 18


Návrh

ÚP Stračov prověřil a nově vymezil zastavěné území. Odůvodnění vymezení zastavěného území je provedena v kapitole 10.1.2 této textové části. a.6) Prověřit urbanistickou koncepci stanovenou v platné ÚPD obce Stračov. ÚP Stračov zásadním způsobem nemění urbanistickou koncepci obce. Urbanistická koncepce je popsaná v kapitole 3 textové části ÚP Stračov. a.7) V zastavěném území budou zohledněny pozemky s platným územním rozhodnutím. ÚP Stračov zohlednil vydaná územní rozhodnutí. Pozemky s vydaným územním rozhodnutím byly zahrnuty do zastavěného území. a.8) Respektovat limity využití území stanovené v UAP ORP Hradec Králové. Územní plán respektuje limity využití území, které byly stanoveny v ÚAP SO ORP Hradec Králové.

B) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Přírodní hodnoty území b.1) V souladu se zpracovanými ÚAP ORP Hradec Králové, resp. provedenou poslední aktualizací v roce 2012 je nutné v řešeném území chránit a respektovat následující přírodní hodnoty: -

přírodní památku „Kazatelna“ včetně ochranného pásma

PP Kazatelna nezasahuje do řešeného území (k.ú. Klenice). Do řešené území zasahuje ochranné pásmo této přírodní památky, které je zobrazeno v koordinačním výkrese. -

prvky ÚSES – lokální biocentra a biokoridory

Prvky ÚSES byly územním plánem zpřesněny do příslušného měřítka. Plochy biocenter byly vymezeny s funkcí přírodní (NP). Blíže viz kapitola 10.2.3. -

ochrana významných krajinných prvků - lesy, vodní toky a plochy, údolní nivy

Významné krajinné prvky ze zákona jsou územním plánem chráněny. Blíže viz kapitola 10.2.3. -

zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany

ÚP Stračov v maximální možné míře chrání zemědělskou půdu, zejména I. a II. třídy. Záborům se však při dalším rozvoji obce nelze vyhnout. Návrh ÚP situuje většinu nových rozvojových ploch v návaznosti na zastavěné území. Nejsou ponechány uzavřené nepřístupné zemědělské pozemky. Vyhodnocení záborů ZPF je provedeno v kapitole 14 této textové části. Mimo výše uvedené hodnoty je třeba respektovat: -

-

význačné solitérní stromy, skupiny stromů, stromořadí a ostatní prvky krajinné zeleně charakter přírodních horizontů prvky původního krajinného rázu znaky kulturní krajiny a její dochované součásti / historické cesty, stromořadí a aleje, významné pohledové osy, v minulosti komponované průhledy, přírodní dominanty, vč. drobných staveb v krajině významné vyhlídkové body

ÚP respektuje výše zmíněné prvky přírodní a kulturně historické krajiny. Zejména významné solitérní stromy, stromořadí a skupiny stromů jsou územním plánem chráněny a v největší míře vymezeny jako interakční prvky. b.2) Vytvořit podmínky pro zachování a ochranu přírodních a krajinných hodnot, které se v řešeném území nacházejí. Prověřit systém USES, revitalizačních opatření v krajině včetně rozptýlené zeleně. ÚP vytváří podmínky pro zachování a ochranu přírodních a krajinných hodnot zejména vymezením ploch smíšených nezastavěného území (NS), vymezením a územní stabilizací prvků ÚSES a stanovuje podmínky pro podporu revitalizačních opatření v krajině. b.3) Prověřit potřebu obnovení a revitalizace malých vodních nádrží a vznik nových vodních ploch. Zvyšování retenční schopnosti krajiny


| 19


Návrh

ÚP prověřil potřebu obnovy malých vodních nádrží v krajině. Návrh nevymezuje žádné plochy změn v krajině pro založení nových vodních ploch. Stávající vodní plochy jsou územním plánem stabilizovány. Retenční schopnost krajiny je podporována zejména důrazem na revitalizaci krajiny, pro níž jsou stanoveny příslušné podmínky a zásady v textové části ÚP. b.4) Neumožnit ve volné krajině umisťování budov, vyjma staveb veřejné infrastruktury (zejm. dopravní a technické). Stanovit podmínky v nezastavěném území s ohledem na ustanovení § 18 odst.5 stavebního zákona. ÚP neumožňuje v nezastavěném území (volné krajině) umisťovat budovy s výjimkou objektů dopravní a technické infrastruktury. Pro ustanovení § 18, odst. 5 SZ byla stanovena příslušná omezení (zejména podmíněně přípustné využití). Viz kapitola 6 textové části ÚP. b.5) Přírodní památku a plochy systému ekologické stability - vymezit jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které budou zaručovat jejich ochranu před nežádoucími zásahy. PP Kazatelna do řešeného území nezasahuje, pouze její ochranné pásmo. Jako plochy přírodní (NP) byly vymezeny biocentra, biokoridory byly vymezeny tzv. překryvnou funkcí. Kulturní hodnoty území b.6) V souladu se zpracovanými ÚAP ORP Hradec Králové, resp. provedenou poslední aktualizací v roce 2012 je nutné v řešeném území chránit následující kulturní hodnoty: -

nemovité kulturní památky území s archeologickými nálezy

Ochrana nemovitých kulturních památek a území s archeologickými nálezy vyplývá jednoznačně ze zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Nemovité kulturní památky a území s archeologickými nálezy jsou zakresleny v koordinačním výkrese. Viz kapitola 10.2. b.7) Návrhem řešení budou identifikovány a respektovány památkově hodnotné či architektonicky cenné stávající objekty, vč. jejich urbanistické situace, a při návrhu změn ve využití území bude zohledněna existence drobných sakrálních staveb (kříže, boží muka). Návrh ÚP Stračov respektuje památky místního významu, které nejsou zapsány na ústřední seznam památkové péče. Jsou uvedeny v kapitole 10.2.1 této textové části a zakresleny v koordinačním výkrese. b.8) Vzhledem k prokázanému výskytu archeologických nalezišť v celém řešeném území, je nutno zahrnout do textové i grafické části odůvodnění územního plánu informace o kulturně historické hodnotě řešeného území, tedy informace o tom, že jde o „území s archeologickými nálezy“, které jako takové splňuje všechny podmínky pro to, aby mohlo být považováno za archeologické dědictví ve smyslu mezinárodních úmluv a je rovněž chráněno zák.č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, neboť tento fakt do značné míry limituje využití daného území. Dále v odůvodnění textové části uvést, že vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví v území je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci, tuto skutečnost zohlednili již ve fázi záměru a nejpozději však ve fázi přípravy projektu, oznámili záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnili jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. V návrhu ÚP Stračov jsou archeologická naleziště zakreslena v koordinačním výkrese. Textový popis je uveden v kapitole 10.2.2 této textové části dle požadavků ze zadání. b.9) Návrhem ÚP bude prověřena potřeba vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Pokud to bude z hlediska veřejných zájmů potřebné, budou vymezeny stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst.1 stavebního zákona. ÚP Stračov nevymezuje architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Současně nejsou vymezeny ani stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení dle § 117, odst. 1 SZ. b.10) Návrhem řešení zohlednit původní ráz zástavby s cílem respektovat stávající urbanistickou strukturu sídel danou historickým vývojem a vytvořit podmínky pro posilování jejich identit. ŽALUDA, projektová kancelář

| 20


Návrh

V textové části ÚP Stračov je popsán charakter zástavby a volné krajiny. Území je rozděleno do příslušných zón (zjednodušeně řečeno zástavba a krajina) a regulativy je stanoveno respektovat charakter příslušné zóny. Viz kapitoly 3, 5 a 6 textové části ÚP.

C) POŽADAVKY NA URBANISTICKOU KONCEPCI, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A NA PROVĚŘENÍ MOŽNÝCH ZMĚN, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH c.1) Stávající urbanistická koncepce bude zachována – bude respektováno a posíleno centrum obce, stávající venkovský charakter sídel a hladina zástavby. ÚP Stračov zachovává urbanistickou koncepci i venkovský charakter sídla. Regulativy jsou koncipovány tak, aby nová zástavba svým charakterem respektovala zástavbu stávající, včetně výškové hladiny a venkovského charakteru. c.2) Území bude ÚP členěno na plochy s rozdílným způsobem využití. S přihlédnutím k účelu a podrobnosti budou vymezeny zejména plochy o rozloze větší než 2 000 m2. Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit dle § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. V případě vymezení plochy s rozdílným způsobem využití, která není specifikována touto vyhláškou, je třeba její použití vysvětlit v odůvodnění územního plánu. Území obce je ÚP členěno na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití dle Vyhlášky 501/2006 Sb. Vymezení ploch, které nejsou v této vyhlášce, zejména ploch zeleně, je zdůvodněno v kapitole 10.1.5 této textové části. c.3) Zastavitelné plochy budou řešeny tak, aby sídla vhodně zahušťovaly, minimalizovaly tím zábor krajiny a v návaznosti na zastavěné území – řešením neumožnit vznik izolovaných částí zastavěného území (i během realizace zástavby uvnitř zastavitelných ploch). c.4) Při vymezování zastavitelných ploch v maximální míře respektovat morfologii terénu a historicky vytvořenou urbanistickou strukturu sídel tak, aby budoucí výstavba přispívala k vytváření nové a soudobé identity prostoru při respektování prostorových vazeb s původní zástavbou. Návrh ÚP Stračov situuje nové zastavitelné plochy v návaznosti na zastavěné území. Nejsou vymezovány nové izolované části ve volné krajině, s výjimkou vymezených ploch pro technickou infrastrukturu. Nové plochy sídlo zkompaktňují a uzavírají. c.5) ÚP stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, pokud je možné jej stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití). Dále ÚP stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití). Podmínky pro využití ploch jsou stanoveny pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití v kapitole č. 6 textové části ÚP. Podmínky prostorového uspořádání jsou formulovány s odkazem na charakter současné zástavby, který je popsán v kapitole č. 3 textové části ÚP. c.6) Podle účelnosti budou vymezeny plochy a koridory územních rezerv s cílem prověřit možnost budoucího využití pro stanovený účel. V případě potřeby (zejména ve vztahu k budování dopravní a technické infrastruktury) bude stanoveno pořadí změn v území - etapizace. Územní plán Stračov vymezuje plochy územních rezerv R1 a R2 v k.ú. Stračov a R3 v k.ú. Klenice. Požadavek etapizace nebyl uplatněn. c.7) Zastavitelné plochy vymezovat především v lokalitách, kde lze vyloučit znehodnocení chráněných tříd zemědělské půdy. Zastavitelné plochy jsou situovány v návaznosti na zastavěné území s výjimkou ploch pro umístění jedné z dočišťovacích nádrží (Z21). Vyhodnocení záborů ZPF je součástí této textové části (kapitola 14).


| 21


Návrh

D) POŽADAVKY NA KONCEPCI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ USPOŘÁDÁNÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A MOŽNOSTI JEJÍCH ZMĚN d.1) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území (její rozvoj) a lepší dostupnost území - tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. d.2) Koncepci dopravní a technické infrastruktury řešit ve vztahu k přístupovým komunikacím pro mobilní požární techniku a zásobování vodou pro požární účely. ÚP vytváří podmínky pro koordinované umisťování sítí veřejné infrastruktury, zejména technické a dopravní. Dopravní a technická infrastruktura je řešena v návaznosti na stávající sítě. d.3) Umožnit rozvoj dopravní a technické infrastruktury i uvnitř zastavitelných ploch, které nebudou graficky podrobněji řešeny, pokud nebude tímto řešením potřeba vyjádřit určitý urbanistický záměr nebo vymezit veřejně prospěšnou stavbu: -

pro nové zastavitelné plochy, které budou vyžadovat vybudování dopravní nebo technické infrastruktury, budou vyznačeny body napojení dopravní a technické infrastruktury (inženýrské sítě budou pro tyto potřeby graficky znázorněny včetně uličních sítí),

Všechny zastavitelné plochy vymezené územním plánem jsou situovány v návaznosti na zastavěné území sídla a tedy v přímé vazbě na dopravní a technickou infrastrukturu. Pro většinu zastavitelných ploch určených primárně pro bydlení je územním plánem stanovena podmínka zpracování územních studií. Tyto studie prověří kapacitní rezervy stávajících provozovaných systémů technické infrastruktury, stanoví napojovací body a upřesní místa napojení na dopravní infrastrukturu. -

pro možnost posouzení kapacity technické infrastruktury bude u zastavitelných ploch uvažováno s velikostí pozemku 1000 m2 na 1 rodinný dům (3,6 osoby / 1RD).

Pro posuzování kapacit systémů technické infrastruktury byly u zastavitelných ploch hodnoty upraveny s ohledem na § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pro posouzení kapacit systémů technické infrastruktury byly uvažovány hodnoty velikosti pozemku 1000 m2 na 1 rodinný dům navýšené o předpokládaný plošný podíl veřejných prostranství, veřejné zeleně, komunikací a případných sportovišť, či hřišť ve vymezených rozvojových lokalitách. Pro výpočty zatížení veřejné technické infrastruktury byl průměrný počet obyvatel 1 RD převzat z demografických průzkumů a dlouhodobých prognóz, stanovujících tuto hodnotu na 2,5 obyvatel na 1 RD. Dopravní infrastruktura d.4) V souladu s nadřazenou dokumentací (PÚR ČR 2008, ZUR Královéhradeckého kraje) vymezit koridor dopravní infrastruktury (R35b, resp. DS2) pro budoucí umístění nového úseku kapacitní silnice R35 (E 442), který eliminuje důsledky průtahu stávající silnice I/35 zastavěným územím. d.5) Nové rozvojové plochy vymezovat do koridoru DS2 (R35b) pouze v odůvodněných případech. d.6) V souladu se ZÚR Královéhradeckého kraje zařadit výše uvedený koridor mezi veřejně prospěšné stavby s možností vyvlastnění. Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu Z28 pro umístění rychlostní komunikace R35 a to v souladu s nadřazenými dokumentacemi. Plocha je vymezena na základě aktualizované studie „Rychlostní komunikace R 35 Úlibice – Plotiště (Hradec Králové)“ (Valbek, Liberec, 2011). Do této zastavitelné plochy nejsou navrhovány žádné nové zastavitelné plochy. Tato plocha je zároveň vymezena jako veřejně prospěšná stavba s možností uplatnění práva na vyvlastnění. d.7) Prověřit stávající koncepci dopravy stanovenou platnou územně plánovací dokumentací obce, přičemž respektovat stávající síť silnic I., II. a III. třídy a navrhnout řešení dopravních závad na těchto silnicích. Návrh ÚP Stračov respektuje stávající síť silnic všech kategorií. Koncepce dopravní infrastruktury se návrhem výrazně nemění. K výraznější změně dojde po realizaci rychlostní silnice R 35 a překategorizování stávající silnice I/35 mezi silnice II. třídy (II/635).


| 22


Návrh

d.8) Nově navržené zastavitelné plochy přednostně navazovat na stávající a prodloužené místní komunikace, případně silnice nižších tříd – dopravní napojení nových rozvojových lokalit řešit bez přímých připojení na stávající silnici I/35 a plánovaný koridor DS2. ÚP počítá s napojováním nových zastavitelných ploch přednostně na stávající nebo nově prodloužené místní komunikace a silnice nižších tříd. Přímé napojení na stávající silnici I/35 nebo na plánovanou R 35 není provedeno. d.9) Prověřit potřebu parkovacích ploch. Územní plán zhodnotil množství parkovacích míst v obci, kterých je v současném stavu dostatečné množství, zejména na návsi ve Stračově před obecním úřadem. Další plochy nejsou vymezeny, parkování je umožněno také v dalších plochách s rozdílným využitím. d.10) Vytvořit územní podmínky pro realizaci účelových cest, cyklostezek za účelem zvyšování rekreační i biologické prostupnosti krajiny v návaznosti na okolní obce. ÚP Stračov vytváří podmínky pro realizaci a obnovu sítě účelových cest, cyklostezek nebo turistických tras. Tyto funkce jsou regulativy umožněny ve většině ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území buď v přípustném, nebo podmíněně přípustném využití. d.11) Respektovat následující limity využití území vycházející z aktualizovaných ÚAP ORP Hradec Králové, týkající se ochrany dopravní infrastruktury: -

silnice I., II. a III. třídy včetně ochranného pásma

-

ochranné pásmo letiště Hořice (vojenské záložní plochy) – s výškovým omezením staveb

Limity dopravní infrastruktury jsou územním plánem respektovány. Technická infrastruktura d.12) Respektovat limity využití území vycházející z aktualizovaných ÚAP ORP Hradec Králové, týkající se ochrany technické infrastruktury. Územní plán respektuje limity využití území, které vyplývají z požadavků na ochranu jednotlivých prvků technické infrastruktury. - zásobování vodou d.13) Respektovat stávající koncepci zásobování sídel vodou v rámci Vodárenské soustavy Východní Čechy (dále jen VSVČ). Územním plánem je respektována současná koncepce zásobování obce pitnou vodou, včetně zásobování nouzového a zásobování vodou požární. - kanalizace d.14) Prověřit a vyhodnotit koncepci odvádění a čištění odpadních vod se zohledněním stávající platné ÚPD obce. (v této souvislosti prověřit možnost případného šetrnějšího řešení k dochovanému stavu krajiny) d.15) Dešťové vody je třeba pro zachování odtokových poměrů v maximální možné míře zdržovat na pozemku a uvádět do vsaku. Územní plán mění koncepci odvádění a čištění odpadních vod, která byla navržena v rámci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVK) KHK. Změna koncepce je provedena v souladu s vypracovaným projektem „Stračov, Klenice – dostavba kanalizace a čištění odpadních vod“, (IKKO, Hradec Králové, 2010). V souladu s tímto projektem je uplatněn požadavek, aby dešťové vody byly v co největší míře likvidovány na příslušných pozemcích. - elektrorozvody d.16) Dle potřeb rozvoje obce vyhodnotit zásobování el. energií s ohledem na návrh zastavitelných ploch a navrhnout plochy pro umístění nových trafostanic v případě jejich potřeb (provedení nových rozvodů NN napětí v intravilánu řešeného území řešit kabelovým rozvodem) - u nových elektroenergetických zařízení stanovit ochranná pásma vycházející ze zvláštních právních předpisů. ŽALUDA, projektová kancelář

| 23


Návrh

Územní plán respektuje stávající koncepci zásobování obce elektrickou energií. - plynovod, teplovod d.17) Respektovat stávající koncepci zásobování sídla plynem. V zastavěném území a uvnitř zastavitelných ploch umožnit rozvoj STL plynovodu – (napojení nových lokalit řešit při zachování stávající koncepce zásobování plynem) u všech nových plynárenských zařízení nutno stanovit ochranná pásma vycházející ze zvláštních právních předpisů. Územní plán respektuje stávající koncepci zásobování obce zemním plynem a teplem. - veřejná komunikační síť d.18) Respektovat základní telekomunikační síť. Územní plán respektuje stávající koncepci základní telekomunikační sítě v řešeném území. - odpadové hospodářství d.19) V návrhu řešení zohlednit stávající systém nakládání s odpady, tj. svozem komunálního odpadu, separovaným sběrem a sběrnými dvory. Nebudou navrhovány plochy pro nové skládky komunálního odpadu. Územní plán respektuje stávající koncepci nakládání s odpady, která je hodnocena jako vyhovující a je v souladu s krajskou koncepcí. Občanské vybavení d.21) Koncepce občanského vybavení (veřejné infrastruktury) se nemění. Budou respektovány stávající plochy občanského vybavení a prověřena potřeba jejich rozšíření. Koncepce občanského vybavení se nemění. Jako samostatné objekty a plochy občanského vybavení jsou vymezeny zejména objekty obecního úřadu, mateřské školy, kostela a sportoviště v centru obce Stračov a dále hřbitovy v obou místních částech. Další objekty jsou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s jejich charakterem. Veřejná prostranství d.22) Respektovat stávající a prověřit umístění požadovaných ploch veřejných prostranství zejména v souvislosti se zastavitelnými plochami tak, aby členila uliční koridory a umožňovala výsadbu sídelní zeleně, výstavbu dětských hřišť, umísťování městského mobiliáře apod. (pro každé 2 ha zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení nebo smíšené obytné se vymezuje s touto plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 mimo pozemních komunikací). Stávající plochy veřejných prostranství jsou územním plánem respektovány a jsou vymezeny jako nezastavitelné. Dostatečné plochy veřejných prostranství budou v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., vymezovány v zastavitelných plochách funkce bydlení venkovské (BV) v rámci územních studií.

E) POŽADAVKY NA KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A NA PROVĚŘENÍ MOŽNÝCH ZMĚN, VČETNĚ PROVĚŘENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VHODNÉ VYLOUČIT UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA e.1) Respektovat následující limity využití území vycházející z aktualizovaných ÚAP ORP Hradec Králové, týkající se ochrany přírody a krajiny: -

lokální biocentra a biokoridory

-

přírodní památka Kazatelna včetně ochranného pásma

-

významné krajinné prvky ze zákona (vodní plochy a toky, plochy PUPFL, údolní nivy apod.)


| 24


Návrh

Výše zmíněné prvky ochrany přírody a krajiny jsou územním plánem respektovány. Prvky ÚSES jsou zpřesněny do měřítka územního plánu. PP Kazatelna do řešeného území nezasahuje, pouze její ochranné pásmo. VKP vyplývající ze zákona jsou územním plánem respektovány. e.2) Posilovat polyfunkční využití krajiny: rozvíjet krajinné formace, podporovat rozmanitost krajinných ploch a prostorovou diverzitu, zvyšovat prostupnost krajiny. V návrhu řešení respektovat kulturní krajinu a v daném smyslu zohlednit a chránit její dochované části, zejm. přírodní dominanty, drobné stavby v krajině, historické cesty, stromořadí - aleje, v minulosti komponované průhledy - významné pohledové osy. Vytvořit podmínky pro zvyšování podílu rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů v krajině – navrhnout revitalizační opatření v krajině. Územní plán respektuje okolní kulturní krajinu s ohledem na její skutečné využívání jako zemědělské půdy. Většina volné krajiny je vymezena s příslušnou funkcí jako plochy zemědělské (NZ), případně lesní (NL), přírodní (NP) nebo smíšené (NS). Dochované prvky lidské činnosti v krajině jsou chráněny (komponované aleje, drobné sakrální či jiné stavby, průhledy, osy apod.). e.3) Prověřit síť účelových komunikací a navrženo jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky, pěší turistiky a hipoturistiky. ÚP prověřil stávající síť místních a účelových komunikací. Tyto sítě byly vymezeny většinou s funkcí dopravní (DS), případně jako součást příslušných ploch s rozdílným způsobem využití. e.4) Stanovit podmínky prostorového uspořádání v zastavitelných plochách tak, aby nebyl narušen krajinný ráz. Podmínky plošného a prostorového uspořádání jsou stanoveny v kapitole č. 6 textové části ÚP Stračov s ohledem na charakter stávající zástavby a charakter volné krajiny tak, aby nebyly jednotlivé charaktery narušeny a nebyl narušen krajinný ráz. e.5) Upřesnit lokalizaci řešení místního ÚSES, vycházejícího z Územní studie ÚSES pro ORP Hradec Králové a návazně z aktualizace ÚAP ORP Hradec Králové - koordinovat vzájemné návaznosti prvků ÚSES na hranicích řešeného území. Územní plán upřesňuje místní systém ÚSES do měřítka územního plánu. Vzájemné návaznosti prvků ÚSES na hranicích řešeného území jsou koordinovány s okolními územními plány. e.6) V území rozlivu vodních toků a jejich niv navrhovat zastavitelné plochy podmínečně a to jen zcela výjimečně a v odůvodnitelných případech - v záplavovém území toku nebudou navrhovány zastavitelné plochy. Řešeného území se dotýká stanovené záplavové území Bašnického potoka. Toto ZÚ, ani AZZÚ, nezasahují do zastavěného území. Do tohoto ZÚ nejsou umisťovány žádné zastavitelné plochy. e.7) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb či opatření určených k řízeným rozlivům povodní. Záplavové území ve Stračově nezasahuje do zastavěného území. Rozliv povodňové vlny je v řešeném území umožněn v nezastavěném území. e.8) Vytvořit podmínky pro zvyšování podílu rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů v krajině – navrhnout revitalizační opatření v krajině k zabránění případného ohrožení vodními a větrnými erozemi. Územním plánem jsou stanoveny podmínky pro revitalizační a protierozní opatření v krajině. Tato opatření je možné realizovat jak v plochách zemědělských (NZ), tak smíšených (NS). Není vymezen žádný koridor protierozních opatření. e.9) V ÚP vyhodnotit, zda s ohledem na krajinný ráz a další hodnoty území lze v území vymezovat plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny. V ÚP nejsou vymezeny plochy pro větrné nebo fotovoltaické elektrárny. Vznik těchto objektů je umožněn v některých plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s jejich charakterem, většinou pouze jako technické příslušenství budov (osazení na střechách nebo fasádách objektů).


| 25


Návrh

F) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Ochrana veřejného zdraví f.1) ÚP bude respektovat podmínky ochrany zdravých životních podmínek - z hlediska možných zdravotních rizik pro obyvatelstvo nebude návrhem řešení v chráněném venkovním prostoru staveb obytné zástavby docházet k překročení hygienických limitů hluků z dopravy ani stacionárních zdrojů hluku v denní ani noční době -

zastavitelné plochy pro bydlení budou návrhem řešeny mimo území, u nichž bude předpoklad zasažení nadlimitními hladinami hluku, případně v těchto územích bude stanoveno podmínečně přípustné využití ploch, které bude zaručovat dosažení přijatelných hladin hluku v chráněných venkovních prostorech (nová obytná zástavba nebude umisťována v blízkosti plánovaného koridoru dopravní infrastruktury DS2 (budoucí rychlostní silnice R35), kde by byla podmínkou umístění případná požadovaná opatření ke snížení negativních vlivů dopravy).

ÚP Stračov respektuje podmínky ochrany zdravých životních podmínek. Zejména je kladen důraz na požadavek, aby v chráněných prostorech zástavby nedocházelo k překračování hygienických hlukových limitů. Vybrané zastavitelné plochy jsou podmíněny prokázáním nepřekročení hlukových limitů jako podmínkou pro další rozhodování. Zejména se jedná o plochy v Klenici v návaznosti na silnici I/35. f.2) V odůvodněných případech návrhem řešit odclonění plánované trasy R35 izolační zelení od přiléhajícího venkovského osídlení z důvodů hluku dopravy. ÚP Stračov navrhuje zřízení pásu ochranné a izolační zeleně mezi plochou rychlostní komunikace R35 a zástavbou v Klenici. Pro tento účel jsou vymezeny zastavitelné plochy Z26 – Z28. Podmínkou pro využití těchto ploch je realizace rychlostní komunikace R35 (zastavitelná plocha Z25). Ochrana obyvatelstva, obrana a bezpečnost státu f.3) ÚP bude respektovat zájmy civilní a požární ochrany (mj. s požadavkem řešení koncepce dopravní a technické infrastruktury ve vztahu k přístupovým komunikacím pro mobilní požární techniku a zásobování vodou pro požární účely), přičemž bude zejména respektovat požadavky vyhlášky k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva a požadavky dle platné vyhlášky o civilní ochraně - v dané souvislosti budou návrhem řešení prověřeny (v zohlednění požadavků vyplývajících z havarijního a krizového plánu) plochy především pro: -

ochranu území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní zónu havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěné území a zastavitelné území obce, záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou a elektrickou energií.

ÚP respektuje zájmy civilní i požární ochrany obyvatelstva. Plochy pro výše uvedené jevy nejsou územním plánem vymezeny, protože se buď v řešeném území nenachází (zóna havarijního plánování, území ohrožené průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní) nebo jsou vymezeny jako plochy s jiným funkčním zařazením (veřejná prostranství, plochy občanského vybavení, apod.). f.4) Problematiku zásobování „požární vody“ a dopravní dostupnosti území vozidly HZS řešit dle stávající koncepce. U nově navrhovaných lokalit bude zajištěno dostatečné zásobení požární vodou a dopravní napojení umožňující přístup hasičské techniky. Zásobování požární vodou je řešeno v souladu s PRVK KHK. ŽALUDA, projektová kancelář

| 26


Návrh

f.5) ÚP bude respektovat zájmy bezpečnosti a ochrany státu, zejména pak respektovat parametry stávajícího i plánovaného dopravního systému, základní telekomunikační síť (kabelové komunikační vedení), vč. OP a limity v území, tj.: -

ochranné pásmo – radiové směrové spoje ochranné pásmo letiště Hořice (vojenské záložní plochy) s výškovým omezením staveb

Územní plán respektuje zájmy ochrany státu. Viz kapitola 10.3.2 této textové části. Ochrana před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy f.6) Navržené změny musí respektovat stanovené záplavové území Bašnického potoka včetně aktivní zóny, při zohlednění zařízení protipovodňové ochrany a nesmí zhoršovat odtokové poměry v území ani snižovat retenční schopnosti krajiny / návrhem řešení budou vytvořeny podmínky pro realizaci opatření zvyšující retenční schopnost krajiny, zejm. pak pro provedení revitalizace vodních toků. Územní plán respektuje stanovené záplavové území Bašnického potoka a jeho aktivní zónu. ZÚ ani AZZÚ nezasahují do zastavěného území nebo zastavitelných ploch. Viz kapitola 10.3.5. Ochrana zpf, pupfl f.7) Při návrhu zastavitelných ploch (resp. jejich plošných výměr) zabezpečující nutný rozvoj obce maximálně zohledňovat ochranu zemědělské půdy (v souladu s ustanoveními § 4 a § 5 zákona ZPF) a pro nezemědělské účely přednostně využívat nezemědělskou půdu, zejm. nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území, nezastavěné plochy stavebních pozemků mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení: -

-

-

v případě nezbytného odnětí zemědělského půdního fondu (dále jen zpf) je nutné co nejméně narušovat organizaci a obhospodařování zemědělského půdního fondu a pro záměry odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu. v případě záboru zemědělské půdy nejvyšší kvality je nutno provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením) a zdůvodnit proč je navrhované řešení nejvýhodnější z důvodů ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů. vyhodnotit a zdůvodnit jak zastavitelné plochy nově navrhované, tak i plochy přebírané (nerealizované lokality) ze stávající platné územně plánovací dokumentace včetně změn, v případě upřednostnění zařazení přebíraných lokalit, ke kterým již byl v současné územně plánovací dokumentaci udělen souhlas dle § 5 zákona ZPF, před plochami nově navrhovanými, je třeba tento požadavek v územně plánovací dokumentaci zvýraznit a odůvodnit, zejména pokud jde o plochy s nejvyšší třídou ochrany zemědělské půdy.

Řešené území se nachází v lokalitě velmi příznivé pro zemědělskou činnost. V území se nalézají převážně velmi hodnotné půdy I. a II. třídy ochrany. Nové zastavitelné plochy jsou proto umístěny také na těchto půdách, jelikož není možné je umístit na půdách horší kvality. Návrh vychází z požadavku, aby nové zastavitelné plochy nenarušovaly organizaci zemědělské půdy. Vyhodnocení záborů ZPF je provedeno v kapitole 14 textové části odůvodnění. f.8) V případě návrhu ploch pro zalesnění nutno prokázat agronomickou nevhodnost odnímaných půd pro zemědělské využití (pozemky malých výměr, svažitost pozemků, průlehy, znehodnocené půdy, vliv zalesnění na meliorační systém a pásma hygienické ochrany vodních zdrojů) a zvažovat potřebu zvýšení lesnatosti daného území. V maximální možné míře dbát zachování PUPFL. Prověřit a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany životního prostředí nevhodnější. Územní plán nevymezuje plochy pro zalesnění. Ochrana ložisek nerostných surovin a geologické stavby území f.9) Nepožaduje se (v území se nenachází výhradní ložiska nerostných surovin). V řešeném území se nenachází. Ochrana archeologického dědictví „území s archeologickými nálezy“ (území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů I. kat.), které jako takové splňuje všechny podmínky pro to, aby mohlo být považováno za archeologické ŽALUDA, projektová kancelář

| 27


Návrh

dědictví ve smyslu mezinárodních úmluv a je rovněž chráněno zák.č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, Vymezení archeologických lokalit je závislé na starších, tedy již učiněných nálezech, nicméně vzhledem ke struktuře, intenzitě a starobylosti osídlení dotčených katastrů je i zde třeba předpokládat výskyt archeologických souvrství s movitými artefakty. f.10) Při realizaci záměrů nutno zohlednit vysokou pravděpodobnost výskytu pravěkých, středověkých, novověkých archeologických situací / v souladu s příslušnými právními předpisy na úseku ochrany archeologického dědictví zohlednit v návrhu řešení požadavek zajištění provedení záchranného archeologického výzkumu při realizaci veškerých stavebních či jiných aktivit prováděných na řešeném území, a to v předstihu před zahájením stavebních / terénních prací. Územní plán respektuje archeologické lokality. Hranice území s archeologickými nálezy jsou zobrazeny v koordinačním výkrese. Ochrana pravomocných územních rozhodnutí V návrhu řešení ÚP budou zohledněny pozemky s vydaným pravomocným územním rozhodnutím a stavebním povolením. Územní plán zohledňuje pozemky s vydaným pravomocným územním rozhodnutím a stavebním povolením.

G) POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ Návrh řešení bude vycházet z platné ÚPD obce Stračov, kterou jsou hlavní střety zájmů a problémů v území řešeny, v zohlednění časovému odstupu původního návrhu. Územní plán bude návazně řešit zejm. následující urbanistické, dopravní a hygienické závady v území, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy: g.1) Vytvořit územní podmínky pro řešení urbanistických dopravních a hygienických závad: -

eliminace negativních následků tranzitní dopravy procházející zastavěným územím místní části Klenice

Eliminace negativních důsledků tranzitní dopravy v k.ú. Klenice je v ÚP řešena vymezením zastavitelné plochy Z25 pro umístění rychlostní komunikace R35 a následným překategorizováním silnice I/35 na silnici II. třídy. -

případných negativních následků stávajících výrobních areálů za předpokladu jejich obnovy / na základě vyhodnocení návrhem řešení (prověření aktuálnosti jejich stavu)

ÚP Stračov vymezuje stabilizované a návrhové plochy výroby. V rámci ploch s rozdílným způsobem využití výroba a skladování – lehký průmysl (VL) je možné zřizovat plochy zeleně ochranné a izolační a to tak, aby došlo k oddělení funkce výrobní a funkce bydlení. Toto oddělení je třeba primárně realizovat v plochách výrobních. g.2) Vytvořit územní podmínky pro řešení urbanistických, resp. ekologických závad z pohledu dílčího poškození krajiny: -

negativní následky vysokého zornění zemědělských půd (s tím spojené absence vzrostlé zeleně ve volné krajině a následně i nedostatečné retenční schopnosti krajiny)

Území obce Stračov leží v zemědělské krajině, čemuž odpovídá i vymezení volné krajiny převážně s funkcí zemědělskou (NZ). ÚP vymezuje ekologicky stabilnější plochy s funkcí smíšenou (NS), v nichž je možné provádět opatření pro zvyšování retenčních a ekostabilizačních funkcí krajiny. -

nízký koeficient ekologické stability (nízký podíl ekologicky stabilních ploch)

Nízký KES je způsoben zejména velkým zorněním volné krajiny. Územní plán koncepci krajiny zachovává, umožňuje ale v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití realizovat revitalizační a ekostabilizační opatření. -

střety záměrů s prvky ÚSES.

V řešeném území se jedná zejména o střet lokálního biokoridoru se záměrem na rychlostní komunikaci R35. Pro zpřístupnění krajiny za plánovanou stavbou je v návrhu počítáno s vybudováním propustku pod silnicí. ŽALUDA, projektová kancelář

| 28


Návrh

g.3) Řešit absenci zeleně v krajině silně hospodářsky obdělávané, zejména podél vodotečí Plochy podél vodotečí jsou ve značné míře vymezovány jako plochy smíšené nezastavěného území (NS), v nichž je posílena možnost realizace doprovodné zeleně (např. interakčních prvků). g.4) Řešit obnovu cestní sítě v krajině – komunikační koridory pro pěší, cyklo, hippo atd. Územním plánem nejsou vymezeny samostatné plochy pro obnovu cestní sítě v krajině. Ta je umožněna v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití, které jsou vymezeny v nezastavěném území. g.5) Vytvořit územní podmínky k posílení centra obce a k respektování stávajícího charakteru jednotlivých sídel -

vytvořit podmínky zamezení snížení jedinečné identity místa, vč. návazného okolí, vytvořit podmínky pro adekvátní využití kulturně-společenské funkce nesnižující identitu místa.

Návrh ÚP Stračov respektuje stávající charakter jednotlivých sídel, přičemž posiluje centrum Stračova na úkor Klenice zejména množstvím vymezených zastavitelných ploch. g.6) Vytvořit podmínky pro funkční provázanost řešení na sousedních katastrálních území ve vztahu k jejich platné územně plánovací dokumentaci: -

návaznost dopravní a technické infrastruktury návaznost návrhu dopravního řešení v rámci přeložení silnice I/34 (koridor DS2).

ÚP Stračov koordinuje jednotlivá řešení na hranicích katastrálních území se sousedními obcemi s ohledem na stav a stáří územních plánů těchto obcí. Koordinovány jsou zejména záměry dopravní infrastruktury (koridor pro rychlostní komunikaci R35) a prvky ÚSES. g.7) Řešit střety záměrů s ochrannými a bezpečnostními pásmy technické a dopravní infrastruktury: -

při navrhování rozvojových lokalit je třeba tato pásma respektovat, příp. využít jako prostorový limit plošného rozvoje zástavby

Ochranná (OP) a bezpečnostní pásma (BP) jsou návrhem ÚP Stračov respektována. Jako limit plošného rozvoje jsou tato OP a BP využita pouze v omezené míře, což vyplývá i z požadavků Ministerstva pro místní rozvoj jako hlavního garanta územního plánování v ČR, podle jehož názoru by neměly být tyto limity pro další rozvoj obcí jednoznačně svazujícími. Plochy, zasažené výraznými limity, jsou podmíněny územními studiemi tak, aby v rámci těchto studií bylo nalezeno nejvhodnější řešení. -

stabilizace vedení dopravního koridoru DS2 dle současných požadavků a podkladů

Pro umístění rychlostní silnice R35 je v územním plánu vymezena zastavitelná plocha Z25, která byla vymezena na základě aktualizované dopravní studie pro tuto silnici (Valbek, Liberec, 2011) pro úsek Úlibice – Plotiště (Hradec Králové). g.8) Řešit střety záměrů s prvky ÚSES: -

při navrhování rozvojových lokalit je třeba tyto prvky ÚSES respektovat a vlastním řešením upřesnit

ÚP Stračov respektuje prvky ÚSES. K jejich kolizím se zastavitelnými plochami dochází pouze v k.ú. Klenice, kde dochází zejména ke křížení lokálního biokoridoru s plochou vymezenou pro rychlostní silnici R35. V tomto místě bude pro průchod biokoridoru pod navrženou silnicí zřízen propustek. -

při navrhování rozvojových lokalit (záměrů) neohrozit prostupnost krajiny a řešit či zachovat dostatečný průchod volnou krajinou z hlediska ekologické funkčnosti i rekreační využitelnosti.

Zastavitelné plochy jsou vymezovány pouze v návaznosti na zastavěné území (s výjimkou zastavitelných ploch pro funkci technické infrastruktury – TI). Prostupnost krajiny je návrhem ÚP Stračov zachována. g.9) Řešit kolize funkčních ploch: -

hřbitov x zastavitelná plocha bydlení.

Zejména se jedná o kolizi v k.ú. Stračov, kde dochází ke kolizi mezi hřbitovem a zastavitelnou plochou Z11 (BV). Hřbitov i plocha Z11 jsou zahrnuty do řešení územní studie tak, aby byly vyřešeny jednotlivé konflikty, včetně konfliktu mezi bydlením a hřbitovem.


| 29


Návrh

g.10) Prověřit vymezení zastavěného území v platné ÚPD. ÚP Stračov prověřil zastavěné území. Nová hranice je patrná z výkresové dokumentace (zejména Základní členění území). Viz kapitola 10.1.2.

H) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A NA STANOVENÍ JEJICH VYUŽITÍ, KTERÉ BUDE NUTNO PROVĚŘIT h.1) Požadavek není v této fázi stanoven. ÚP prověří možnost doplnit rozvojové lokality o plochy a koridory územních rezerv a případně stanoví jejich možné funkční využití a podmínky využití v rámci ÚP. ÚP Stračov vymezuje územní rezervy R1, R2 a R3 pro funkci bydlení (BV).

I) POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A ASANACÍ, PRO KTERÉ BUDE MOŽNÉ UPLATNIT VYVLASTNĚNÍ NEBO PŘEDKUPNÍ PRÁVO i.1) Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit budou vymezeny stavby dopravní infrastruktury. ÚP Stračov vymezuje jako veřejně prospěšnou stavbu dopravní infrastruktury, pro niž lze práva k pozemkům vyvlastnit, zastavitelnou plochu, vymezenou pro umístění rychlostní silnice R35. i.2) Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit budou vymezeny stavby technické infrastruktury. ÚP Stračov vymezuje jako VPS technické infrastruktury, pro něž lze práva k pozemkům vyvlastnit, plochy pro umístění ČOV. i.3) Jako veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit bude označeno založení územního systému ekologické stability a opatření ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, protierozní opatření (snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami), opatření na ochranu archeologického dědictví Prvky ÚSES jsou územním plán vymezeny jako veřejně prospěšná opatření (VPO), pro něž lze práva k pozemkům vyvlastnit. i.4) Asanační zásahy se nepředpokládají – podle výsledku projednání návrhu zadání ÚP Stračov budou následně upřesněny. ÚP Stračov nevymezuje asanační zásahy. i.5) Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu se v řešeném území nepředpokládají nebudou navrhovány. ÚP Stračov nevymezuje asanační zásahy. i.6) Výčet konkrétních pozemků pro VPS a VPO pro předkupní právo provede projektant podle mapy pozemkového katastru ve fázi návrhu ÚP před společným jednáním. Tento soupis parcel bude projektantem před vydáním ÚP Stračov aktualizován dle v té době platných údajů katastru nemovitostí. Územní plán nevymezuje VPS ani VPO, pro něž by mohlo být uplatněno předkupní právo.

J) POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE NEBO UZAVŘENÍM DOHODY O PARCELACI Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu j.1) V řešeném území se nepředpokládá vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu. Požadavek nebyl uplatněn. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie ŽALUDA, projektová kancelář

| 30


Návrh

j.2) Požadavek není v této fázi stanoven. V průběhu zpracování ÚP Stračov zváží projektant v závislosti na míře podrobnosti návrhu územního plánu a velikosti navrhovaných lokalit, zda zástavbu na rozvojových plochách podmínit zpracováním územní studie. Ta prověří změny využití území a bude podmínkou pro rozhodování. j.3) ÚP bude obsahovat stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Územní plán Stračov vymezuje plochy X1 až X5, pro něž je stanoveno zpracování územní studie jako podmínka pro další rozhodování. Jejich plošné vymezení je viditelné z výkresu Základního členění území. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci j.4) V řešeném území se nepředpokládá vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci. ÚP Stračov vymezuje plochu Y1, v níž je stanoveno uzavření dohody o parcelaci jako podmínka pro rozhodování o změnách v území.

K) POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ k.1) Zpracovávání ÚP Stračov nepředpokládá variantní řešení, tj. nepožaduje se zpracování variant řešení Požadavek nebyl uplatněn.

L) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Územní plán Stračov je zpracován v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. Požadavky na uspořádání dokumentace a počty odevzdaných kopií jsou respektovány. Odchylky od Vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, jsou zdůvodněny v této textové části.

G) POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ návrh územního plánu Stračov je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona EIA. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vydal stanovisko pod č.j. 8053/ZP/2013, podle nějž je nutné návrh územního plánu posoudit z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA). Posudek SEA je samostatnou a nedílnou přílohou územního plánu, vyhodnocení vlivů na životní prostředí je součástí textové části odůvodnění (kapitola 11).

9. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zákon 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 f) Zpracovává projektant. S ohledem na ochranu přírody a krajiny, jakožto podstatné složky prostředí života obyvatel, vyhodnocuje územní plán účelné využívání zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území vytváří podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Zastavěné území bylo vymezeno k datu 25.9.2013 a vychází ze skutečného stavu zastavěnosti území zjištěného terénním průzkumem a z evidence zastavěných ploch a nádvoří v katastru nemovitostí.

9.1 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch pro bydlení vymezených ve schváleném ÚPO Stračov ŽALUDA, projektová kancelář

| 31


Návrh

Práce na územním plánu obce Stračov byly zahájeny v roce 2001, kdy bylo schváleno zadání a provedeny průzkumy a rozbory. Vlastní ÚPO byl schválen 30.4.2002, nabytí účinnosti vyhlášky obce o závazné části ÚPD proběhlo 16.5.2002. Projektantem ÚPO Stračov byl Ing. arch. František Křelina. Dále byla pro řešené území zpracována Změna č. 1 ÚPO, která byla zpracována v průběhu roku 2012 a nabyla účinnosti 11.1.2013. V návrhu ÚP Stračov provedl projektant revizi vymezení jednotlivých zastavitelných ploch v součinnosti s obcí a to s ohledem na fakt, že veškeré zastavitelné plochy byly potvrzeny Změnou č. 1 ÚPO Stračov. ÚP Stračov tak většinu původních zastavitelných ploch přebírá beze změny, některé plochy však vyly zahrnuty jako územní rezervy. ÚPO vymezoval pro řešené území následující zastavitelné (návrhové) plochy (označení je dle Hlavního výkresu): ozn.

funkce

% využití lokality

Skutečný stav dle ÚP Stračov k.ú Stračov

1

území venkovské smíšené

0%

zařazeno do návrhu jako zastavitelné plochy Z1 (BV), Z3 a Z4 (ZV)

2

území obytné venkovské

0%

zahrnuto do návrhu jako zastavitelné plochy Z10 (BV) a Z11 (DS), část zahrnuta jako stabilizovaná plocha veřejného prostranství

3


0%

zahrnuto do návrhu jako zastavitelná plocha Z12 (BV)

4

území centrální malých sídel

0%

zahrnuto do návrhu jako zastavitelná plocha Z13 (BV) a plocha přestavby P2 (OV)

5


0%

rozděleno na zastavitelné plochy Z15, Z16, Z17 (BV), plochu přestavby P1 (BV) a plochu územní rezervy R1 (BV)

6


0%

zahrnuto jako zastavitelná plocha Z18 (BV)

7


0%


7a


0%


8


2%

využitá část zahrnuta do zastavěného území, zbývající část vymezena jako zastavitelná plocha Z9 (BV)

9


0%


10


0%

zahrnuto jako zastavitelná plocha Z7 (BV)

11

území podnikatelských aktivit

0%

zahrnuto do návrhu jako zastavitelná plocha Z6 (VL)

12

území podnikatelských aktivit

0%

zahrnuto do návrhu jako zastavitelná plocha Z5 (VL) k.ú. Klenice

13a, 13b


0%

zahrnuto jako územní rezerva R3

14


0%


15


0%


16a

bydlení smíšené venkovské

0%

část zahrnuta do zastavěného území, zbývající část jako zastavitelná plocha Z27 (BV)

16b


0%


16c

zóna les

0%

zahrnuto jako část plochy Z24 (ZV)

17


0%

zahrnuto do zastavěného území

18


0%

zahrnuto do zastavěného území

19

území podnikatelských

0%

zahrnuto jako zastavitelná plocha Z25 (VL)


| 32


Návrh

aktivit 19a

zóna les

0%

zahrnuto jako plocha zemědělská (NZ)

20


0%

REZERVA – z návrhu ÚP vypuštěno Zdroj: ÚPO Stračov

Změnou č. 1 byly převzaty všechny zastavitelné plochy, které byly vymezeny v platném ÚPO. Změněno byla upravena také specifikace funkčních ploch pro bydlení. Ty byly sloučeny v jednu funkci (bydlení – v rodinných domech – venkovské – BV). Zastavitelné (návrhové) plochy, vymezené v platné ÚPD jsou v současné době zastavěné jen částečně. Odborným odhadem bylo využití zastavitelných ploch vymezených v platné ÚPD stanoveno na 10 %.

9.2 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Rozsah zastavitelných ploch vychází z následujících východisek:  

 

odborný odhad budoucího demografického vývoje; poloha a pozice obce v systému osídlení: - obec leží v rozvojové oblasti republikového významu OB4 (Hradec Králové/Pardubice); - navazující osa nadmístního významu NOS1 Hořice – Jičín – Liberecký kraj; - poloha obce v těsné blízkosti Hradce Králové, Hořic a Nového Bydžova; - plánovaná výstavba rychlostní silnice R35; - stávající sinice I/35; - silnice II. třídy II/323, napojující území na dálnici D11 potřeba vymezit zastavitelné plochy dle aktuálních požadavků na rozvoj obce; koncepce stanovená v platné ÚPD a potvrzená změnou č. 1 ÚPO Stračov

Situování rozvojových lokalit vychází zejména z následujících principů:       

plošná a prostorová vazba stabilizovaných a zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití; ochrana přírody a krajiny především s ohledem na prvky ÚSES; ochrana urbanistických a krajinných hodnot stanovením regulativů jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití; vazby na stávající i navrhovanou dopravní a technickou infrastrukturu; respektování historicky vytvořené urbanistické struktury sídla; obecné respektování všech složek limitů využití území; respektování koncepce stanovené v platném ÚPO Stračov.

Rozsah rozvojových lokalit odpovídá odhadovanému demografickému vývoji k roku 2025: Počet obyvatel v roce 2001

308

Počet obyvatel v roce 2011

317

Průměrný celkový roční přírůstek/úbytek mezi lety 2001 – 2011

+ 2,9 % (9 obyvatel)

Obec v posledním desetiletí zaznamenala poměrně výrazné výkyvy počtu obyvatel. Zejména je nutné poukázat na skutečnost, že od roku 1890 obec zažívala neustálý pokles počtu obyvatel, který se podařilo zastavit až v posledních desetiletích, kdy se podařilo docílit i malého přírůstku. Nárůst obyvatel je dán relativně dobrou dopravní dostupností center osídlení, zejména krajského města Hradec Králové, které nabízí rozsáhlé zázemí v oblasti pracovních příležitostí a občanského vybavení, a dále také atraktivním životním prostředím (zejména Stračov). Naopak negativem území je jeho znační zatíženost tranzitní silniční dopravou (k.ú. Klenice). Tento problém je sice řešitelný výstavbou nové rychlostní silnice R35, problémem je ale neustálé oddalování začátku výstavby. Dalším problémem je poměrně špatná dostupnost Stračova prostředky veřejné dopravy.


| 33


Návrh

Vzhledem k výše zmíněným skutečnostem lze konstatovat, pozitivní předpoklady dalšího rozvoje obce převažují negativní a lze tedy počítat s dalším nárůstem počtu obyvatel. S tímto předpokladem pracuje i návrh územního plánu, který předpokládá, že do roku 2025 vzroste počet obyvatel o dalších 20 trvale žijících obyvatel (viz kapitola 10.1.4.2).

Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: -

Požadavky vyplývající z demografického vývoje

10 b.j.

-

Požadavky vyplývající z nechtěného soužití

15 b.j.

-

Požadavky vyplývající z polohy obce (blízkost a dobrá dostupnost spádových center) 40 b.j. Celkem

65 b.j.

S ohledem na charakter, strukturu zástavby a limity využití území je počítáno s plochou, potřebnou pro výstavbu 1 b.j. 1 500 m2

Výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: -

Potřeby ploch bydlení v rodinných domech (65 b.j. x 1500)

97 500 m2

-

Rezerva 15%

14 625 m2

Potřeba ploch pro bydlení celkem

112 125 m2

Závěr: Územní plán vymezuje celkem 150 000 m2 zastavitelných ploch pro bydlení. Ačkoliv naplnění celkové kapacity vymezených ploch nelze předpokládat, nadhodnocený návrh ploch pro bydlení v územním plánu vychází ze snahy obce nabídnout v konkurenci okolních sídel zájemcům o bydlení širokou škálu možností pro výstavbu minimálně závislou na vlastnických vztazích v území.

10. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 e) Zpracuje projektant.

10.1 Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch 10.1.1 Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce Stračov o rozloze 809 ha, které se skládá ze dvou katastrálních území, Stračov a Klenice, které jsou zároveň místními částmi obce. Pro obec Stračov je obcí s rozšířenou působností a okresním městem město Hradec Králové, obcí s pověřeným obecním úřadem jsou Nechanice. Dle administrativního členění náleží Stračov do Královéhradeckého kraje.

10.1.2 Odůvodnění vymezení zastavěného území Územním plánem je vymezeno zastavěné území ke dni 25.9.2013. Hranice je viditelná v grafické části dokumentace, zejména ve výkrese Základního členění území.


| 34


Návrh

Zastavěné území tvoří hlavní části původního intravilánu obce (vymezen k 1.9.1966) s tím, že do zastavěného území byly zahrnuty další zastavěné pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. Vzhledem ke skutečnosti, že v období mezi zpracováním původního ÚPO a nového ÚP došlo k digitalizaci katastrální mapy pro obě katastrální území (Stračov, Klenice), změnila se v území také parcelace. Zastavěné území bylo tedy vymezeno tak, aby co nejvíce respektovalo původně vymezený intravilán, ovšem s ohledem na nové skutečnosti v řešeném území. Z toho důvodu nemusely být do zastavěného území zahrnuty některé pozemky, které byly zahrnuty v původním intravilánu a jsou vedeny jako nezastavitelné (zejména orná půda, trvalé travní porosty, případně zahrady). Do zastavěného území byly zahrnuty také mnohé plochy, na nichž nestojí žádný objekt. Tyto pozemky byly do zastavěného území zahrnuty jako proluky nebo oplocené zahrady. Územní plán předpokládá intenzifikaci využití zastavěného území tak, aby tyto proluky byly využívány přednostně před rozšiřováním zástavby do volné krajiny. Rozsáhlejší nezastavěné plochy v zastavěném území a případné plochy lesní byly návrhem vymezeny s funkcí zeleň (veřejná zeleň, zeleň soukromá a zeleň přírodní).

10.1.3 Odůvodnění koncepce rozvoje obce Obec Stračov leží v západní části okresu Hradec Králové, na hranici s okresem Jičín. Jedná se o historickou kulturní krajinu, kde historicky dominovalo její hospodářské využívání. Osídlení v těchto místech je považováno za velmi staré, navazující na historické kupecké stezky, které tímto územím procházely. Obcí prochází silnice I/35, která je významným silničním tahem nejen v rámci kraje, ale v rámci celé republiky, o čemž svědčí i záměr na výstavbu paralelní rychlostní komunikace R35, která má v budoucnu spojit Liberecký kraj s Moravou (dálnicí D1). Stračov leží na okraji rozvojové oblasti republikového významu OB4 Hradec Králové / Pardubice, kde probíhající rozvojové jevy jsou do značné míry ovlivněny dynamikou právě těchto dvou velkých měst a několika měst menších. Významu nahrává i výše zmíněný záměr na rychlostní silnici R35. Na západní hranici na oblast OB4 navazuje rozvojová osa nadmístního významu NOS1 Hořice – Jičín – Liberecký kraj. Širší oblast lze charakterizovat jako plochou, bez výrazných terénních formací. Krajina je intenzivně zemědělsky využívaná, což značně snižuje její ekologickou stabilitu. V řešeném území se nenachází žádné významné vodní toky ani plochy. Zemědělský charakter má i samotná obec, resp. obě její místní části, kde v minulosti existovaly zemědělské usedlosti s příslušným hospodářským zázemím. Nová zástavba již však více připomíná městský či příměstský typ bydlení.

10.1.4 Demografický vývoj, bytový fond 10.1.4.1

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel žijících na území obce Stračov je doložen tabulkou a grafem (graf 1). Dle dostupných statistických údajů za období 1869 (počátek důvěryhodných záznamů) – 2013 prošel vývoj počtu obyvatel poměrně dynamickým vývojem.


| 35


Návrh

Počet obyvatel

GRAF 1: Vývoj počtu obyvatel v obci Stračov 1869 - 2011

950 850 750 650 550 450 350 250 150

870 849

812 739

863

692

616 493

471

394

349

303

317 308

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok

Počet obyvatel v obci dosáhl svého maxima v roce 1890, kdy zde žilo celkem 870 obyvatel. Od té doby zažívala obec pozvolný pokles počtu obyvatel, který se zastavil až v období let 1991 – 2001 a od té doby je pozorován velmi mírný nárůst počtu obyvatel. Poměrně znatelný skok je pozorovatelný v období let 1930 a 1950, který je možné dát do souvislostí s odchodem části obyvatel do pohraničních oblastí republiky po odsunu původního německého obyvatelstva. Nejnižšího počtu pak bylo dosaženo ve zmíněném roce 1991.

TAB 3: Vývoj počtu obyvatel v obci Stračov 1869 – 2011 Rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Počet obyvatel

849

863

870

812

739

692

616

493

471

394

349

303

308

317

Klenice

242

260

233

221

196

184

186

110

105

80

60

60

49

.

Stračov

607

603

637

591

543

508

430

383

366

314

289

243

259

.

Zdroj: ČSÚ

Z následující tabulky, která zobrazuje vývoj obyvatelstva v posledních deseti letech, je patrné, že obec zažívá pouze minimální výkyvy v nárůstu či poklesu počtu obyvatel. Na druhou stranu je obec velmi atraktivní i pro mladé obyvatele, díky své poloze v dobré dopravní dostupnosti center měst Hradec Králové a Hořice. Tato atraktivita by se měla ještě zvýšit poté, co dojde k realizaci rychlostní komunikace R35. Tímto záměrem dojde zároveň ke zklidnění dopravy v místní části Klenice (překategorizování silnice I/35) a zároveň k rychlejšímu spojení s vyššími centry osídlení. Lze předpokládat, že se obec stane vyhledávaným místem pro bydlení především pro obyvatele těchto sídel. Tím by mělo také dojít k nárůstu počtu obyvatel v obci.

TAB 4: Vývoj počtu obyvatel v obci Stračov 1998 - 2012 Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet obyvatel

310

312

318

310

302

294

298

303

300

302

315

317

317

Zdroj: ČSÚ


| 36


Návrh

Počet obyvatel

GRAF 2: Vývoj počtu obyvatel v obci Stračov 2000 - 2012

340 320 300 280 260 240 220 200

318 312

310

310 302

294

298

303

300 302

315

317

317

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Rok

Počet obyvatel ve Stračově má v posledních letech více méně setrvalou tendenci. Nejvyššího počtu obyvatel bylo dosaženo v roce 2002. Výkyvy v počtu jsou ale minimální.

TAB 5: Pohyb obyvatelstva v letech 2001 - 2011 Rok

Celkový přírůstek

Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhováním

Živě narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

2000

5

-2

7

2

4

11

4

2001

3

-2

5

1

3

13

8

2002

6

-

6

3

3

9

3

2003

-8

-4

-4

-

4

1

5

2004

-8

-3

-5

1

4

6

11

2005

-8

-1

-7

2

3

11

18

2006

4

2

2

4

2

11

9

2007

5

-6

11

-

6

19

8

2008

-3

1

-4

7

6

3

7

2009

2

-1

3

2

3

8

5

2010

13

-

13

1

1

18

5

2011

-4

-2

-2

2

4

6

8

2012

4

2

2

7

5

9

7 Zdroj: ČSÚ

Z výše uvedené tabulky jasně plyne, že na přírůstku počtu obyvatel se do značné míry podílí hlavně migrační saldo, které je za sledované období převážně pozitivní. Naopak přirozený přírůstek je převážně záporný, kdy počet narozených je převýšen počtem zemřelých a to i několikanásobně. Tento jev je pozorovatelný prakticky v celé republice již delší časové období. Jeho zvrácení by si vyžádalo systémové změny na státní úrovni, což není úkolem řešení územního plánu. V současné době tak obec musí jednoznačně spoléhat na přírůstky formou migrace obyvatel. Za tímto účelem musí být vytvořeny dobré podmínky pro bydlení, zejména potřebným množstvím nově vymezených zastavitelných ploch.


| 37


Návrh

TAB 6: Obyvatelstvo podle pohlaví a věku v letech 2001 - 2012 Rok

Počet obyvatel k 31.12.

2000

v tom podle pohlaví

v tom ve věku

muži

ženy

0 až 14 let

15 až 64 let

65 a více let

310

158

152

48

204

58

2001

312

161

151

49

203

60

2002

318

165

153

47

209

62

2003

310

160

150

42

210

58

2004

302

156

146

35

205

62

2005

294

154

140

30

206

58

2006

298

153

145

26

214

58

2007

303

152

151

31

215

57

2008

300

152

148

30

218

52

2009

302

155

147

31

219

52

2010

315

161

154

36

224

55

2011

313

165

148

39

217

57

2012

317

165

152

40

223

54 Zdroj: ČSÚ

Dle dostupných statistických údajů žilo v roce 2012 (údaj ke dni 31.12.2012) ve Stračově 317 obyvatel. Hustota zalidnění tak dosahovala 39,2 obyv./km2, což odpovídá méně než třetinové hodnotě celostátního průměru (133 obyvatel/km2). Tato hodnota ukazuje, že se jedná o venkovskou oblast s většími vzdálenostmi mezi jednotlivými sídly, oddělenými od sebe rozlehlými polními (zemědělskými) pozemky. Celkový charakter obce je zemědělský.

TAB 7: Obyvatelstvo vyjíždějící za prací a studiem Vyjíždějící, doba cesty

Zaměstnání

Žáci a studenti

celkem

muži

ženy

55

34

21

26

-

-

-

-

do jiné obce okresu

42

23

19

19

do jiného okresu kraje

8

6

2

3

do jiného kraje

4

4

-

4

48

29

19

23

do 14 minut

7

6

1

1

15 – 29 minut

28

15

13

11

30 – 44 min

11

6

5

5

45 – 59 minut

1

1

-

4

60 – 89 minut

-

-

-

1

90 a více minut

1

1

-

1

Zaměstnání bez stálého pracoviště

9

7

2

----

Nezjištěno

4

2

2

3

Vyjíždějící celkem: v tom: v rámci obce

Vyjíždí denně mimo obec z toho doba cesty:

Zdroj: ČSÚ


| 38


10.1.4.2

Návrh

Odhad budoucího demografického vývoje

Z údajů vývoje počtu obyvatel a migračního trendu je zřejmé, že počet trvalých obyvatel v obci se v posledních letech stabilizoval s mírným nárůstem a jen minimálními změnami. Pozitivním jevem je také migrační saldo, kdy počet přistěhovalých ve většině sledovaných let převyšuje počet vystěhovalých, přičemž záporné saldo migrace je řádově nižší, než saldo kladné. Vzhledem k současným trendům odlivu obyvatel z větších měst na venkov s příznivějším životním prostředím i podmínkami pro výstavbu lze usuzovat, že populace ve Stračově bude i nadále přibývat. Blízkost vyšších správních center, především Hradce Králové a Hořic s jejich nabídkou pracovních příležitostí a vyšší občanské vybavenosti je spolu s dobrou dostupností formou silničního i železničního dopravního napojení základním předpokladem pro příchod dalších obyvatel do této oblasti. V návrhovém období (do roku 2025) lze tedy očekávat nárůst počtu obyvatel – a to především díky imigraci obyvatel, zejména pokud obec nabídne dostatečnou nabídku ploch pro výstavbu rodinných domů. Následující Graf dokumentuje možný nárůst počtu obyvatel, založený na dosavadním trendu, sledovaném posledních 12 let. Do roku 2025 je možné počítat s nárůstem počtu obyvatel o cca 20 obyvatel (na hodnotu asi 400).

Počet obyvatel

GRAF 3: Předpokládaný trend nárůstu počtu obyvatel ve Stračově

420 410 400 390 380 370 360 350 340 330 320 310 300 2000200120022003200420052006200720082009201020112012

Rok Zdroj dat: ČSÚ

10.1.4.3

Bytový a domovní fond

Vývoj počtu domů ve sledovaném území vykazuje překvapivě logickou tendenci, kdy maximálního počtu domů bylo dosaženo v roce 1950. V souvislosti se stěhováním obyvatelstva do nově vylidněných pohraničních oblastí však počet domů postupně klesal až do roku 1980, kdy bylo dosaženo minimální hodnoty 107 domů. Od tohoto roku je pozorován pozvolný nárůst. Z níže uvedené tabulky lze také jasně vyčíst, že více objektů bylo realizováno ve větším Stračově. V Klenici počet domů prakticky stagnuje, jen s mírnými změnami. Důvodem stagnace v současné době je také průtah silnice I/35 centrem této místní části a s tím související negativní jevy.

TAB 8: Vývoj počtu domů 1869 - 2011 Rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Celkem

118

123

123

122

120

129

136

138

123

110

107

118

121

128

Stračov

84

86

87

90

89

96

98

102

96

89

83

92

96

.

Klenice

34

37

36

32

31

33

38

36

27

23

24

26

25

.

Zdroj: ČSÚ


| 39


Návrh

Počet domů

GRAF 3: Vývoj počtu domů ve Stračově v letech 1896 – 2011

160 140 120 100 80 60 40 20 0

118

123

123

122

120

129

136

138

123

110

107

118

121

128

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok Podle SLDB 2011 bylo ve Stračově registrováno celkem 128 domů, z toho s výjimkou jednoho domu, tvořily zástavbu domy rodinné (127) o 1 až 2 nadzemních podlažích. V řešeném území se nenachází žádné bytové domy.

TAB 9: Domovní fond v obci Stračov Celkem

Rodinné domy

Bytové domy

Ostatní budovy

Domy úhrnem

128

128

-

1

Domy obydlené

98

97

-

1

94

94

-

-

obec, stát

-

-

-

-

bytové družstvo

-

-

-

-

spoluvlastnictví vlastníků bytů

2

2

-

-

1919 a dříve

18

18

-

-

1920 – 1970

39

39

-

-

1971 – 1980

12

12

-

-

1981 – 1990

7

7

-

-

1991 – 2000

11

11

-

-

2001 – 2011

8

8

-

-

fyzická osoba z toho podle vlastnictví domu

z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu

Zdroj: ČSÚ

Do budoucna se očekává další nárůst domovního fondu. Tento vývoj úzce koresponduje se stěhováním dalších obyvatel do této oblasti.

10.1.5 Odůvodnění koncepce rozvoje obce 10.1.5.1

Východiska koncepce rozvoje území obce

Návrh územního plánu je koncipován tak, aby umožňoval obnovu a rozvoj území ve všech jeho funkčních složkách a současně vytvářel podmínky pro ochranu hodnot a respektoval limity využití území. Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je maximální respektování a ochrana přírodních, krajinných a urbanistických hodnot. Rozvoj území obce je proto zaměřen převážně na zkvalitnění stávajícího prostředí a koordinovaný růst osídlení v souladu se zachováním charakteru krajiny a přírodního prostředí. Stanovená koncepce rozvoje vychází zejména z následujících podmínek: ŽALUDA, projektová kancelář

| 40

Odůvodnění územního plánu Stračov  

      

Návrh

specifika vyplývající z polohy Stračova v rozvojové oblasti republikového významu OB4, na níž na západní hranici navazuje rozvojová osa nadmístního významu NOS1 Hořice – Jičín – Liberecký kraj; stabilizovaná urbanisticky hodnotná struktura a prostorové uspořádání osídlení jednoznačně vymezené hlavními dopravními tahy (silnice I/35, silnice II/323 a navazující síť silnic nižších tříd a místních a účelových komunikací) a přírodními limity; blízkost krajského města Hradec Králové v dobré dopravní dostupnosti, blízkost dalších center osídlení (Hořice, Nechanice, Nový Bydžov); velice výhodná poloha ve vztahu k hlavním dopravním osám v území; poměrně rozvolněná zástavba zemědělského charakteru, omezovaná zejména přírodními limity (zemědělské půdy, terénní konfigurace apod.) a technickými limity (zejména silnice I/35); stávající veřejná infrastruktura v území (zejména dopravní systém, technické vybavení, veřejná prostranství); dlouhodobý záměr na výstavbu rychlostní komunikace R35 a související předpoklad zklidnění dopravy na silnici I/35; tradice zemědělství a dochovaný zemědělský charakter obce; atraktivní přírodní a krajinné zázemí.

10.1.5.2

Odůvodnění koncepce rozvoje území

Území obce je do značné míry ovlivněno dynamikou rozvojové oblasti OB4 Hradecko - pardubické aglomerace a úzkou vazbou na navazující rozvojovou osu nadmístního významu NOS1 Hořice – Jičín – Liberecký kraj. Poloha obce při hlavní spojnici směřující ze severozápadní části Královéhradeckého kraje do Hradce Králové a dále na východ představuje rozvojový předpoklad pro poptávku především po plochách bydlení. S přihlédnutím k demografickým údajům je možno počítat s trvalým ročním přírůstkem obyvatel v obci v následujících letech za podmínky, že bude nabídnuto dostatečné množství zastavitelných ploch pro další novou výstavbu. Právě úzká vazba na regionální metropoli Hradec Králové je jedním ze základních předpokladů budoucího rozvoje Stračova, jako sídla residenčního charakteru. Řešené území leží v dostatečné blízkosti Hradce Králové na to, aby obyvatelé obce mohli využívat rozsáhlou hradeckou vybavenost a nabídku pracovních příležitostí. V rámci koncepce rozvoje území obce jsou primárně vymezeny plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV). Převážně se jedná o extenzi zastavěného území a plošné doplnění zástavby ve vhodných lokalitách, vycházející z koncepce, která byla stanovena v platném ÚPO. Z nadřazených územně plánovacích dokumentací (PÚR ČR 2008, ZÚR KHK) jsou dále převzaty, a v měřítku územního plánu upřesněny, koridory a plochy pro dopravní infrastrukturu. Zejména se jedná o plochu pro plánovanou rychlostní komunikaci R35. V rámci rozvoje hospodářství na území obce jsou vymezeny plochy pro výrobu a skladování – lehký průmysl (VL). Drobná výroba je zároveň umožněna také v rámci ploch obytných venkovských (BV). Koncepce rozvoje území obce stanovená územním plánem vychází z následujících zásad:  







podpořit vyváženost územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území; respektovat stávající kompoziční vztahy, při vymezování zastavitelných ploch vycházet z předpokladu zachování významu kulturních, historických, krajinných a přírodních hodnot území, chránit a rozvíjet založenou urbanistickou strukturu sídla, nevytvářet nová sídla v krajině; vytvářet podmínky pro rozvoj a koordinované umisťování veřejné infrastruktury v území a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury, umožnit rozvoj veškeré místně dostupné technické infrastruktury i v rámci zastavitelných ploch; vytvářet podmínky pro rozvoj a koordinované umisťování veřejné infrastruktury v území a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury, umožnit rozvoj veškeré místně dostupné technické infrastruktury i v rámci zastavitelných ploch; v oblasti dopravní infrastruktury vymezit plochu pro vedení rychlostní komunikace R35 dle projektové dokumentace spolu s řešením navazujících ploch zeleně;


| 41

Odůvodnění územního plánu Stračov 



Návrh

vytvářet podmínky pro realizaci opatření, která chrání, obnovují a doplňují charakteristické uspořádání území a zvyšují jeho ekologickou stabilitu, chránit mimolesní zeleň a podporovat rozmanitost krajinných ploch; stanovit podmínky plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a zastavitelných ploch tak, aby byla zajištěna hospodárnost jejich využití a minimalizovány negativní vlivy sídla na okolní nezastavěné území.

10.1.5.3

Odůvodnění urbanistické koncepce

Řešené území je součástí zemědělské intenzivně využívané krajiny. Jádrem území jsou dvě sídla oddělená volnou krajinou – Stračov a Klenice – doplněná izolovanými zastavěnými částmi. Obě místní části jsou propojeny sítí silnic a místních a účelových komunikací. Důležité jsou také přírodní limity, zejména vodní plochy a toky, lesní pozemky, zemědělské půdy a lokální systém ekologické stability, vytvářený v území sítí lokálních biocenter a biokoridorů a navržených interakčních prvků. Zastavěné území lze považovat za stabilizované a efektivně využívané. Rezervu tvoří hospodářské zahrady a zadní trakty bývalých hospodářských staveb. Převažující formou bydlení jsou domy s hospodářskými objekty a novější samostatné rodinné domy. Plochy pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) s příměsí nerušících obslužných funkcí tvoří převážnou část stabilizovaného urbanizovaného území obce. Základním východiskem pro lokalizaci rozvojových ploch je stabilizovaná urbanistická struktura, existence stávající veřejné infrastruktury (dopravní dostupnost, inženýrské sítě). Návrhové plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a jejich rozsah odpovídá potřebám dalšího rozvoje obce. Nejsou navrhovány zastavitelné plochy do míst podmáčených, ohrožených sesuvy a náhlými povodněmi. Z hlediska funkčního využití urbanizovaného území výrazně převažují plochy bydlení venkovského (BV). V rámci stanovených podmínek využití umožňují koexistenci bydlení, občanského vybavení místního významu, rekreace a nerušící výrobní činnosti zemědělského i nezemědělského charakteru místního významu. Plochy výroby jsou vymezeny jak ve stabilizovaných tak v návrhových plochách. Jedná se o funkční plochy výroba a skladování – lehký průmysl (VL). Řešené území je návrhem ÚP Stračov rozděleno na dvě zóny:   

Zóna A: Stračov Zóna B: Klenice Zóna C: Krajina

Zóny A a B zahrnují zejména zastavěné území obou místních části, Stračova a Klenice. V obou místních částech převažuje funkce bydlení, doplněna několika monofunkčními areály, zejména výrobními. Bydlení bude dominantní funkcí v řešeném území i nadále, s čímž počítá i návrh ÚP. Návrhem je respektována koncepce, která byla stanovena v současně platném územním plánu. Nejsou vymezovány nové zastavitelné plochy, naopak některé plochy jsou vymezeny jako územní rezervy. Zóna C zahrnuje zejména volnou krajinu. Popis viz kapitolu 10.5 textové části odůvodnění. V souladu s platnými předpisy jsou v územním plánu vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, pro něž je stanoveno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití: 



Plochy bydlení představují dominantní funkci v řešeném území. Vymezena je následující funkce: - Bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV) – návrh vymezuje stabilizované plochy pro tuto funkci, které zahrnují většinu zastavěného území, tak také potřebné plochy pro další rozvoj obce. Ty byly ve velké míře převzaty z platného ÚPO. Nové plochy navazují na zastavěné území, nejsou vymezovány ve volné krajině. Plochy občanského vybavení jsou vymezeny zejména za účelem ochrany základního občanského vybavení veřejného charakteru, samostatně jsou pak vymezeny především významnější objekty a areály veřejné infrastruktury, sportu: - Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – návrhem jsou samostatně vymezeny pouze významné plochy veřejné infrastruktury, lokalizované pouze v místní části Stračov. Zejména se jedná o objekt obecního úřadu s místní knihovnou, kostel nebo mateřskou školu.


| 42


Návrh

-







Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS): je vymezena stabilizovaná plocha sportoviště v centrální části Stračova. Další plochy nejsou návrhem vymezeny. - Občanské vybavení – hřbitovy (OH) – zahrnují pouze stabilizované plochy hřbitovů v obou místních částech. Plochy veřejných prostranství jsou vymezeny z důvodu stanovení podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem: - Veřejná prostranství (PV) zahrnují pouze stabilizované plochy v centrálních zónách jednotlivých místních částí vedle obecního úřadu. Nová veřejná prostranství nejsou územním plánem vymezena. - Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) zahrnuje zejména návrhovou plochu v jižní části Stračova, v návaznosti na bývalý zámecký park. Plochy technické a dopravní infrastruktury jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje dopravního obslužného systému a z důvodu ochrany a rozvoje systému vybavení území technickou infrastrukturou jakožto součástí veřejné infrastruktury: - Dopravní infrastruktura – silniční (DS): zahrnují zejména stabilizované plochy silnic I. a II. a III. třídy, místních a účelových komunikací, manipulačních a odstavných ploch. Tato funkce je přiřazena také vymezené ploše pro umístění rychlostní komunikace R35 (zastavitelná plocha Z25). - Technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI): jsou vymezeny v území jako stabilizované, představující stávající plochy a zařízení technické infrastruktury. Dále jsou navrženy zastavitelné plochy Z2 a Z19 pro umístění dočišťovacích nádrží. Plochy výroby a skladování: diferenciace výrobních ploch je stanovena na základě jejich současného způsobu využívání: - Výroba a skladování – lehký průmysl (VL): zahrnují stabilizované výrobní plochy v severní a jižní části řešeného území a také zastavitelné plochy Z5, Z6 a Z22.

Hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití a podmínky plošného a prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny v textové části územního plánu.

10.1.6 Plochy jiného využití než stanovují § 4 – 19 vyhl. č. 501/2006 Sb. ÚP Stračov nevymezuje jiné plochy s rozdílným způsobem využití nad rámec citované vyhlášky.

10.1.7 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby 10.1.7.1

Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch

Územní plán Stračov vymezuje zastavitelné plochy Z1 až Z28. ozn.

k.ú.

funkce

popis

výměra

pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov

Z1

Stračov

BV

limity: OP vzdálenost 50 m od PUPFL, OP silnice II. třídy dopravní obsluha: z místní komunikace procházející podél severní strany plochy

1,00

pozn.: plocha převzata ze Změny č. 1 ÚPO Stračov

Z2

TI

limity: -

0,38

dopravní obsluha: z účelové komunikace z východní strany


| 43


ozn.

k.ú.

funkce

Návrh

popis

výměra


Z3

ZV

limity: OP vzdálenost 50 m od PUPFL dopravní obsluha: z místní komunikace procházející podél jižního okraje plochy

0,29


Z4

BV

limity: OP vzdálenost 50 m od PUPFL, sítě technické infrastruktury vč. ochranných pásem

0,50

dopravní obsluha: ze silnice II/323 nebo z místní komunikace procházející podél jižního okraje plochy pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov

Z5

VL

limity: vodovodní řad vč. OP, STL plynovod, vč. OP dopravní obsluha: z místní komunikace procházející podél západního okraje plochy

3,16


Z6

VL

limity: dopravní obsluha: z místní komunikace procházející podél východního okraje plochy

0,54


Z7

BV

limity: dopravní obsluha: z místní komunikace procházející podél východního okraje plochy

1,30


Z8

BV

limity: STL plynovod vč. OP, OP silnice III. třídy dopravní obsluha: ze silnice III. třídy nebo místní komunikace (podrobněji bude řešeno studií)

2,35


Z9

BV

limity: vedení VN vč. OP, OP silnice III. třídy dopravní obsluha: ze silnice III. třídy (podrobněji bude řešeno studií)

0,85


Z10

BV

limity: dopravní obsluha: z místních a účelových komunikací (podrobněji bude řešeno studií)

0,54


Z11

DS

limity: -

0,16

dopravní obsluha: jedná se o plochu dopravní infrastruktury


| 44


ozn.

k.ú.

funkce

Návrh

popis

výměra


Z12

BV

limity: pietní pásmo hřbitova dopravní obsluha: z místních a účelových komunikací (podrobněji bude řešeno studií)

0,51


Z13

BV

limity: -

0,10

dopravní obsluha: ze silnice II/323 pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov

Z14

BV

limity: vedení VN vč. OP dopravní obsluha: z místních komunikací procházejících podél severního a západního okraje plochy

0,60


Z15

BV

limity: OP silnice III. třídy

0,10

dopravní obsluha: ze silnice III. třídy pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov

Z16

BV


0,21

dopravní obsluha: ze silnice III. třídy pozn.: převzata z ÚPO Stračov

Z17

BV


0,49

dopravní obsluha: ze silnice III/32348 pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov

Z18

BV


0,45

dopravní obsluha: ze silnice III/32348 pozn.: vymezena na žádost obce

Z19

BV

limity: OP silnice II. třídy

0,60


Z20

BV

limity: OP silnice II. třídy

0,19


Z21

TI


limity: lokální biokoridor, OP silnice III. třídy dopravní obsluha: ze silnice III. třídy, procházející jižním okrajem plochy

0,56

| 45


ozn.

k.ú.

funkce

Návrh

popis

výměra

pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov limity: radioreléová trasa, OP silnice III. třídy

Z22

Klenice

BV

dopravní obsluha: ze silnice III třídy procházející podél severozápadního okraje plochy nebo z místní komunikace procházející podél východního okraje plochy

1,09

pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov limity: vodovodní řad vč. OP, OP silnice I. třídy

Z23

BV

dopravní obsluha: z místní komunikace procházející podél západního okraje plochy, v odůvodněném případě ze silnice I/35

0,45


Z24

ZV

limity: OP silnice II. třídy, pietní pásmo hřbitova, komunikační datový kabel vč. OP

0,21

dopravní obsluha: ze silnice III. třídy, procházející podél jihovýchodního okraje plochy pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov

Z25

VL

limity: OP silnice II. třídy, pietní pásmo hřbitova, komunikační datový kabel vč. OP

0,84

dopravní obsluha: ze silnice III. třídy, procházející podél jihovýchodního okraje plochy pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov

Z26

BV

limity: OP silnice III. třídy dopravní obsluha: ze silnice III. třídy procházející podél severního okraje plochy

0,42


Z27

BV

limity: OP silnice III. třídy dopravní obsluha: hlavní napojení skrze silnici III. třídy a místní komunikaci, podrobněji bude řešeno územní studií

1,59

pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov, ZÚR KHK a oborových projektových dokumentací (plocha pro rychlostní silnici R35)

Z28

DS

limity: -

35,29

dopravní obsluha: -


| 46


10.1.7.2

Návrh

Odůvodnění vymezení ploch přestavby

Územní plán vymezuje plochy přestavby P1 a P2. ozn.

k.ú.

funkce

popis

výměra


P1

Stračov

BV

limity: dopravní obsluha: ze silnice II/323 (podrobněji bude řešeno územní studií)

1,36


P2

OV

limity: -

0,24

dopravní obsluha: ze silnice II/323

10.1.8 Odůvodnění vymezení ploch k prověření územní studií Z důvodů optimálního využití zastavitelných ploch byly územním plánem vymezeny plochy (níže uvedené v tabulce), ve kterých je rozhodování o změnách jejich využití podmíněno zpracováním územní studie. Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. V zadání územní studie pořizovatel stanoví obsah, rozsah (vymezení řešeného území), cíle a účel územní studie a stanoví, jaké výkresy požaduje, včetně měřítek mapových podkladů, nad kterými má být územní studie zpracována. Lhůta pro pořízení územní studie se stanovuje na 4 roky (tedy 48 měsíců) od nabytí účinnosti opatření obecné povahy, jímž se územní plán vydává.

TAB 10: Plochy k prověření územní studií označení územní studie ve zastavitelné výkrese plochy základního členění

odůvodnění vymezení plochy

X1

Z6, Z7

Studie vymezena na ploše Z7 (BV) a Z6 (VL). Důvodem vymezení studie na těchto plochách je nutnost řešit oddělení plochy pro bydlení a plochy pro výrobu.

X2

Z8

Poměrně rozsáhlá plocha pro bydlení. Důvodem vymezení je vyřešení dopravní obsluhy plochy a vhodné rozdělení na jednotlivé stavební parcely.

Z27

Studie navržená na ploše pro bydlení (BV). Důvodem vymezení je nutnost řešit dopravní napojení plochy Z27, která navazuje na zastavěné území, resp. na zadní trakty zahrad, fakticky však zde neexistuje vhodná komunikace, která by tuto plochu obsloužila. Napojení na silnice a místní komunikace je však poměrně dobré.

X3


| 47


označení územní studie ve zastavitelné výkrese plochy základního členění

X4

Návrh


Z10, Z11, Z12

Studie navržená zejména na dvou zastavitelných plochách a pro bydlení a ploše pro dopravní infrastrukturu, které mají poměrně vhodné uspořádání. Do řešení studie jsou zahrnuta i dvě větší veřejná prostranství. Důvodem vymezení je potřeba řešit zejména dopravní obsluhu, vztah zastavitelných ploch a ploch dopravy k veřejným prostranstvím a prostorové oddělení budoucí zástavby od plochy hřbitova pásem ochranné zeleně.

P1

Rozlehlá plocha přestavby, vymezená na areálu bývalého zemědělského dvora v centru Stračova. Důvodem vymezení je plošný rozsah plochy, její blízkost centrální návsi Stračova s dominantou kostela a dalšími hodnotnými objekty a potřeba řešit dopravní napojení plochy. Nachází se zde také několik bývalých hospodářských objektů, z nichž některé splňují kritéria na zařazení do kategorie tzv. brownfields. Některé z objektů však mohou být i stavebně hodnotné a vhodné pro konverzi.

X5

10.1.9 Odůvodnění vymezení ploch podmíněných dohodou o parcelaci Územní plán vymezuje plochu podmíněnou uzavřením dohody o parcelaci:

TAB 11: Plochy podmíněné uzavřením dohody o parcelaci označení plochy ve zastavitelné výkrese plochy základního členění

Y1

Z19


Tato plocha byla vymezena na žádost obce. Aby nedošlo k ponechání špatně obhospodařovatelné části ZPF v cípu mezi touto plochou a plochou Z18, byla plocha Z19 v jižním cípu rozšířena až na hranici plochy Z18 a dále vymezena v prodloužení zastavěného území tak, aby nedošlo ke zbytečně plošně rozsáhlému záboru ZPF. Vzniká tak prakticky nepřístupný cíp v jižním okraji plochy. Z důvodu, že je vymezena na parcelách několika vlastníků, bylo další rozhodování podmíněno uzavřením dohody o parcelaci.

10.1.10 Odůvodnění vymezení ploch změn v krajině ozn.

k.ú.

funkce

popis

výměra

pozn.: plocha převzata z ÚPO Stračov limity: plocha v lokálním biocentru

K1

Stračov

W


popis: plocha pro zřízení nevelké vodní plochy na bezejmenném malém vodním toku, levostranném přítoku Bašnického potoka. Plocha se nachází v lokálním biocentru. Vytvoření vodní plochy je v souladu s cílovým stavem tohoto biocentra.

0,91

| 48


Návrh

10.2 Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot 10.2.1 Ochrana kulturních památek 10.2.1.1

Nemovité kulturní památky

V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou zapsány následující objekty:

TAB 12: Nemovité kulturní památky číslo rejstříku

památka

katastrální území (místní část)

11225/6-5924

Socha sv. Jakuba

21014/6-711

Socha sv. Jana Nepomuckého

101253

zámek č.p. 1

Stračov

Zdroj: Národní památkový ústav

Navrhovaná koncepce respektuje nemovité kulturní památky a jejich prostředí a také ostatní památkově hodnotné objekty v řešeném území. Nemovité kulturní památky jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres).

10.2.1.2

Památky místního významu

V řešeném území se dále nachází několik památek místního významu, zejména se jedná o kříže či boží muka. Tyto památky nejsou nemovitými kulturními památkami, ale jsou důležitým výrazovým prvkem řešeného území, resp. jednotlivých jeho částí. Tyto prvky drobné architektury jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění ÚP Stračov (koordinační výkres). Jedná se zejména o následující objekty:    

kostel sv. Jakuba na návsi; sousoší sv. Cyrila a Metoděje před kostelem; pomník rudoarmějce; objekt bývalé fary.

Všechny výše zmíněné objekty leží v k.ú. Stračov.

10.2.2 Archeologické lokality V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR:

TAB 13: Archeologické lokality typ ÚAN

registrovaný správce

poř. č. SAS

Název ÚAN

13-21-15/10

Stračov, intravilán

středověk – novověk

13-21-15/12

Čeňov

vrcholný středověk

13-21-15/8

JZ od obce

13-21-15/9

SV od obce

13-22-11/24

vrch Bukvice

neolit

13-22-11/25

Klenice, intravilán

středověk – novověk

I

NPÚ – ústřední pracoviště

komponenty

vrcholný středověk neolit

Zdroj: Státní archeologický seznam ČR

Celé správní území obce Stračov je územím s archeologickými nálezy (ÚAN) a je zde nutné postupovat v souladu s ustanovením § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní památkové péči“). Kromě jmenovaných lokalit náleží zbylé území obce do kategorie ÚAN III, tedy do území, na němž dosud nebyl rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím ŽALUDA, projektová kancelář

| 49


Návrh

tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje pravděpodobnost výskytu nálezů. Za území s archeologickými nálezy lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona o státní památkové péči, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Území s archeologickými nálezy také splňují podmínky pro to, aby mohla být považována za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. s. V souladu s příslušnými právními předpisy, především tedy s Úmluvou o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. m. s.) a se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je při realizaci všech stavebních či jiných aktivit prováděných na správním území Stračova bezpodmínečně nutné zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu. V grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres) jsou zakresleny archeologické lokality dle Státního archeologického seznamu.

10.2.3 Ochrana přírody a krajiny Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o ochraně přírody a krajiny“), a jeho prováděcích vyhláškách 395/1992 Sb. a 60/2008 Sb. Z hlediska výše uvedeného zákona a prováděcích vyhlášek se v řešeném území nacházejí následující přírodní hodnoty:

10.2.3.1

Významné krajinné prvky (VKP)

V území se nacházejí významné krajinné prvky vyplývající z § 3 odst. b) zákona o ochraně přírody a krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou zejména vodní toky, údolní nivy, plochy, lesy a rašeliniště. Tyto prvky jsou ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny, utváří její typický vzhled a přispívají k udržení její stability.

10.2.3.2

Zvlášť chráněná území

Do administrativního území obce Stračov zasahuje ochranné pásmo přírodní památky Kazatelna. To zasahuje do řešeného území v jeho severní části, v k.ú. Klenice.

10.2.3.3

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Při návrhu ÚSES jsou důležité směry migračních tras (vodní toky, údolí, hřbety apod.), reprezentativnost stanoviště, zastoupení ekologicky významných prvků, předpokládané antropogenní zásahy do krajiny, návaznost na sousední katastry a vzájemné provázání návrhů ÚSES. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity. Podle ustanovení § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje vymezení ÚSES uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát.

Návrh ÚSES Řešení ÚSES vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů. Jednotlivé prvky byly v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu tak, aby co nejvíce využívaly stávajících fragmentů ekologicky stabilnějších ploch v krajině. ŽALUDA, projektová kancelář

| 50


Návrh

Pro vymezení prvků ÚSES v řešeném území sloužily následující podklady:       

ZÚR KHK (2011) Platná ÚPD (ÚPO Stračov, 2002) Koncepce ochrany přírody a krajiny KHK (2004) Terénní průzkum zpracovatele ÚP (květen 2013) ÚAP Královéhradeckého kraje (aktualizace 2011) ÚAP SO ORP Hradec Králové (aktualizace 2012) Územní plány okolních obcí

Převážná část prvků ÚSES má zajištěny prostorové parametry a jejich funkčnost spočívá ve vhodném způsobu hospodaření {na lesním půdním fondu (LPF) obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělském půdním fondu (ZPF) obnova květnatých luk v údolních nivách, doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží či poldrů, revitalizace vodních toků, apod.}. Řešení ÚSES vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů, jednotlivé prvky jsou v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu. Vazby ÚSES jsou rovněž koordinovány s územně plánovací dokumentací okolních obcí. Kostra ÚSES byla dále doplněna rozsáhlou sítí ploch významné zeleně plnících funkci interakčních prvků, zejména podél silnic, místních a účelových komunikací. Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpořeno vymezením smíšených ploch nezastavěného území – NS, zejména ploch s indexem p (přírodních), v plochách kde je mimo jiných funkcí (zemědělská) podpořena funkce ekostabilizační. Územním plánem jsou dále vymezeny interakční prvky, převážně jako doprovodná liniová zeleň jednotlivých komunikací. Tyto prvky mají napomáhat ekologické stabilizaci krajiny, ochraně půdního fondu před (větrnou) erozí, případně jako orientační a estetické funkci krajiny.

Prvky ÚSES v řešeném území V řešeném území se nachází pouze lokální prvky ÚSES. Jedná se o následující biocentra a biokoridory:  LC1 „Kazatelna“  LC2 „Na Havrance“  LC3 „Nad Nerošovem“  LC9 „Klenice“  LKa „Stračovský les“  LKb „Bašnický potok“  LKc  LKd „Čeňov“  LKe  LKf „Sovětice – Dub“  LKg

10.2.4 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V řešeném území nejsou evidovány dobývací prostory, poddolovaná ani sesuvná území.


| 51


Návrh

10.3 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky 10.3.1 Civilní ochrana Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl pro Královéhradecký kraj zpracován Havarijní plán Královéhradeckého kraje představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Havarijní plán je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných situací v případě živelních pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Havarijní plán je určen k plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území kraje. Dle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., byl pro Královéhradecký kraj zpracován Krizový plán obsahující souhrn krizových opatření a postupů, které kraj zpracovává k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v dané působnosti. Požadavky uvedené v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu Královéhradeckého kraje.

10.3.1.1

Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události

V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít dočasné úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Územním plánem není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu. Havarijní plán Královéhradeckého kraje obsahuje obecné postupy pro řešení mimořádných událostí, při kterých je vyhlášen III. stupeň poplachu podle poplachového plánu IZS Královéhradeckého kraje (kdy je ohroženo více jak 100 a nejvýše 1000 osob) a zvláštní stupeň poplachu (kdy je ohroženo více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2).

10.3.1.2

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování

Pro shromáždění obyvatel v případě mimořádné události a pro potřeby provedení evakuace obyvatel bude na Obecním úřadu zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností – Hradcem Králové. Jako shromažďovací prostor je vhodné využít zejména plochy veřejných prostranství (sportovní plochy) vedle objektu obecního úřadu, případně další veřejná prostranství v ostatních místních částech obce. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat v objektu Obecního úřadu, případně v dalších objektech veřejné občanské vybavenosti, kde je možné zajistit rovněž jejich stravování, dále v soukromých objektech na území obce, případně v ubytovacích a rekreačních zařízeních mimo obec.

10.3.1.3

Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci

Na území obce Stračov se nenacházejí sklady materiálu civilní obrany a humanitární pomoci jako samostatné objekty a zařízení. V případě nutnosti bude pro jejich skladování a výdej využit objekt obecního úřadu nebo Hasičské zbrojnice SDH Stračov.


| 52


10.3.1.4

Návrh

Záchranné, likvidační a obnovovací práce

V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, případně likvidačních pracích bude podílet HZS Hradec Králové za pomoci Sboru dobrovolných hasičů SDH obce Stračov, případně dalších právnických i fyzických osob dle charakteru mimořádné události v koordinaci s Obecním úřadem Stračov. Pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací a pro uložení kontaminovaného materiálu vzniklého při mimořádné události (dočasná skládka) je možné použít dopravně dostupné zemědělské plochy nezasažené mimořádnou událostí. V případně dekontaminace budou využívány vhodně zpevněné plochy s odpadem a přívodem vody.

10.3.1.5

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK KHK). Nouzové zásobování obyvatelstva obce pitnou vodou bude při vyřazení celého vodovodu prováděno pomocí cisteren nebo vody balené. U objektů s vlastní studní bude voda z nich použita pouze jako užitková. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie.

10.3.2 Obrana státu Řešeným územím procházejí dle § 175 stavebního zákona zájmová území AČR. Stavby vyšší než 15 m nad terénem, výstavba nebytových objektů, stavby vyzařující elektromagnetickou energii, stavby a rekonstrukce dálkových vedení VN a VVN, změny využití území, nové trasy pozemních komunikací, přeložky, rekonstrukce, apod. nové a rozšířené dobývací prostory, výstavba nových letišť a rekonstrukce stávajících, zřizování vodních děl, výstavba a rekonstrukce objektů na vodních tocích, říční přístavy, železniční tratě, železniční stanice a jejich výstavba a rekonstrukce podléhají projednání s VUSS Pardubice. Z obecného hlediska budou respektovány příslušné kategorie komunikací včetně ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému, návrhem ani jeho důsledky nebudou dotčeny příp. nemovitosti ve vlastnictví Ministerstva obrany ČR. Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo letiště Hořice (vojenská záložní plocha) s výškovým omezením staveb. Toto ochranné pásmo je zakresleno v grafické části odůvodnění ÚP Stračov (Koordinační výkres). Návrhem ÚP je respektováno.

10.3.3 Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Dalším zdrojem požární vody jsou vodní plochy a nádrže nacházející se na území jednotlivých místních částí, případě lze využít i vodní toky, pokud to situace dovolí. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.

10.3.4 Radonový index geologického podloží Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucí ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Celé správní území obce Stračov spadá dle mapy radonového indexu geologického podloží na území České republiky do převažující kategorie radonového indexu geologického podloží nízké až přechodné (nehomogenní kvartérní sedimenty).


| 53


Návrh

10.3.5 Ochrana před povodněmi Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), je limitem využití území stanovené záplavové území. Řešeného území se týká vymezení záplavového území Bašnického potoka. Toto záplavové území zasahuje pouze jižní okraj řešeného území a nezasahuje do zastavěného území.

TAB 14: Záplavové území ID záplavového území

100000398

správce vodního toku

Povodí Labe, s.p.

vodní tok

Bašnický potok

úsek od – do

řkm 0 – řkm 12,5

datum stanovení

28.4.2008

stanovil

Krajský úřad Královéhradeckého kraje

doklad – č. j.

5408/ZP/2008 Zdroj: Krajský úřad Královéhradeckého kraje

Veškeré stavby a činnosti v záplavovém území podléhají souhlasu vodoprávního úřadu podle § 17 vodního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

10.4 Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 10.4.1 Občanské vybavení Plochy občanského vybavení specifikované v § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“) jsou v územním plánu Stračov členěny podrobněji na následující plochy s rozdílným způsobem využití: 

 

Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – jsou plochy nekomerční i komerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, maloobchodní služby apod. V ÚP Stračov jsou vymezeny stabilizované plochy, zejména objekty mateřské školy, obecního úřadu nebo kostela a dále plochy návrhové, navazující na sportoviště v centru Stračova. Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – představují plochy pro sport a tělovýchovu. Vymezeny jsou stabilizované plochy hřišť v centru Stračova. Občanské vybavení – hřbitovy (OH) – představují stabilizované plochy hřbitovů ve Stračově a v Klenici. Nejsou vymezeny žádné nové plochy pro tuto funkci.

Další rozvoj občanského vybavení je v určité míře umožněn v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s jejich přípustným a podmíněně přípustným využitím.

10.4.2 Veřejná prostranství Plochy veřejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. 



Veřejná prostranství (PV) – zahrnují veškeré stabilizované plochy s převažující funkcí veřejných prostranství (návesní a uliční prostory) v zastavěném území obce. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do veřejných prostranství (PV) také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou funkci Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy veřejných prostranství v obou místních částech. Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – zahrnují samostatně vymezenou zastavitelnou plochu v jižní části Stračova v návaznosti na bývalý zámecký park.


| 54


Návrh

V územním plánu jsou vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití umožňující v rámci podmínek využití realizaci ploch veřejných prostranství:       

bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV) plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) občanské vybavení – hřbitovy (OH) dopravní infrastruktura – silniční (DS) technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI) výroba a skladování – lehký průmysl (VL)

V zastavitelných plochách pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) je nezbytné v rámci územních studií a navazujících projektových dokumentací v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. vymezit dostatečné plochy veřejných prostranství.

10.4.3 Dopravní infrastruktura Koncepce dopravy vychází z následujících dokumentů a podkladů:       

ZÚR Královéhradeckého kraje (2011) ÚAP SO ORP Hradec Králové (úplná aktualizace 2012) Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje (2006) Aktualizace koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (2009) Rychlostní komunikace R 35 Úlibice – Plotiště (Hradec Králové) (aktualizace technické studie, Valbek Liberec, 2011) Rychlostní silnice R35, stavba Hořice – Sadová, dokumentace pro územní rozhodnutí (SUDOP Praha, 11/2010) platná ÚPD (ÚPO Stračov, 2002)

10.4.3.1

Širší vztahy

Pro řešené území má stěžejní význam zejména silnice I. třídy I/35, která hranici s Polskem (Hrádek nad Nisou) se slovenskou hranicí na přechodu Bumbálka – Makov. Je to nejdelší silnice I. třídy v ČR s délkou 333,1 km, která spojuje také tři krajská města. Silnice je součástí evropské silnice E442 (Karlovy Vary – Žilina). Z pohledu širších dopravních vazeb je pro obec důležitá také dálnice D11, procházející ve směru západ východ jižně od řešeného území. Přímo na ni navazuje silnice II. třídy II/323, která prochází řešeným územím a zaúsťuje do silnice I/35. V oblasti železniční dopravy má pro řešené území význam zejména železniční trať SŽDC 041 Hradec Králové – Jičín - Turnov. Nejbližší zastávka je v obci Sadové na této trati.

10.4.3.2

Silniční doprava

Rychlostní silnice R35 Liberec – Lipník nad Bečvou – dálnice D1 R35 je rychlostní silnice plánovaná mezi městy Liberec a Lipník nad Bečvou, kde naváže na dálnici D1. V provozu je zatím 95 km z plánovaných 358 km. R35 bude po svém dokončení součástí evropských silnic E442 a E462. V řešeném území se jedná o stavební úsek Úlibice – Plotiště (Hradec Králové), pro kterou byla zpracována aktualizovaná technická studie (společnost Valbek, 2011). Rychlostní silnice R35 je navržena v souladu s kategorizací dálniční a silniční sítě na území Královéhradeckého kraje jako rychlostní komunikace. Oproti kategorizaci, kde je uváděna kategorie R 22,5/100, je komunikace navržena v kategorii R 25,5/120 v souladu s novým zněním ČSN 73 6101.


| 55


Návrh

Dotčenou silniční komunikací je jednak stávající silnice I/35, která bude v celé své délce v úseku Úlibice – Plotiště přeřazena do sítě silnic ve vlastnictví Královéhradeckého kraje jako silnice II. třídy II/635, dále jsou dotčenými komunikacemi silnice II. a III. tříd, místní komunikace, polní cesty a účelové komunikace. Trasa rychlostní silnice R35 je od Úlibic vedena souběžně se stávající silnicí I/35 k obci Konecchlumí, pokračuje mezi obcemi Konecchlumí a Kovač, východně míjí obec Třtěnice, dále pak vede mezi obcemi Sobčice a Chomutice do prostoru jižně od Ostroměře. Dále trasa pokračuje severně od obce Domoslavice, jižně od Bílska u Hořic a jihozápadně od Hořic, kde se trasa stáčí na jih. V další části úseku je trasa vedena západně od obce Vinice, následně mezi obcemi Milovice u Hořic a Ostrov, kde se stáčí do jihovýchodního směru, severně míjí obec Klenice, dále je vedena v prostoru mezi Sadovou a Sověticemi, jihozápadně od Lípy do prostoru obce Všestary, kde se trasa přimyká k trase stávající silnice I/35. Rychlostní komunikace R35 v úseku Úlibice – Plotiště (Hradec Králové) bude končit v mimoúrovňové křižovatce (MÚK) Plotiště, kde bude rychlostní silnice R35 napojena na dálnici D11. MÚK Plotiště je součástí realizace dálnice D11, stavby 1106. V územním plánu je pro navrhovanou dálnici vymezena zastavitelná plocha Z28 dopravní infrastruktury – silniční (DS) zahrnující upravované úseky silnic, místních komunikací a ostatních navazujících staveb a zařízení.

Silnice I. třídy Silnice I/35: hraniční přechod Hrádek nad Nisou – Porajów (PL) – Liberec – Turnov – Jičín – Hradec Králové – Olomouc – Lipník nad Bečvou – Valašské Meziříčí – hraniční přechod Bumbálka – Makov (SK) Silnice I/35 je jednou z páteřních silnic v ČR. Je nejdelší silnicí I. třídy a po téměř celé její délce je po ní vedena evropská silnice E442. Řešeným územím prochází od západu k východu v jeho severní části. Dotčena je zejména místní část Klenice, kde silnice prochází zastavěným územím. Trasa je v současné době výrazně dopravně zatížená zejména tranzitní nákladní dopravou. Intenzity dopravy dosahují téměř 12,5 tisíce vozidel za den. V souladu se stanovenou dopravní koncepcí je navrženo její nahrazení rychlostní komunikací R35. Stávající silnice I/35 se stane doprovodnou komunikací pro rychlostní komunikace R35 a bude sloužit pro místní dopravu. Bude funkčně přeřazena do kategorie silnic II. třídy (II/635) s předpokladem výrazného poklesu dopravní intenzity.

Silnice II. třídy II/323: I/35 – Stračov – Nechanice – dálnice D11 (exit 76) – silnice II/333 Silnice prochází řešeným územím od severu k jihu. Na silnici I/35 navazuje v obci Milovice u Hořic. Prochází zastavěným územím Stračova a vytváří tak jeho osu ve směru sever-jih. Řešené území napojuje na silnici I. třídy I/11 (u níž se počítá s překategorizováním na silnici II/611) a na dálnici D11 (exit 76) u Dobřenic.

Silnice III. třídy III/32345: III/3263 (Pšánky) – II/323 – Stračovská Lhota – Zavadilka (III/32341) III/32346: I/35 – Dub - Stračov III/32347: I/35 (Klenice) – Stračov III/32348: II/323 (Stračov) – Bříšťany – Bašnice (II/326) III/32513: I/35 (Klenice) – Horní Černůtky - Hněvčeves Silnice III. třídy zahušťují silniční síť v širším pohledu, v rámci řešeného území zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu sídel a vytvářejí lokální komunikační síť. Trasování, konfigurace a směrové a šířkové parametry těchto komunikací odpovídají vedlejšímu významu komunikací.

Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (dále též jen „ŘSD ČR“) ŽALUDA, projektová kancelář

| 56


Návrh

pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území jsou využitelné následující úseky:

TAB 15: Intenzity silniční dopravy na sčítacích úsecích v řešeném území nákladní vozidla (TV)

rok

osobní vozidla (O)

motocykly (M)

Součet

Silnice I/35: Sčítací úsek 5-0409 hranice okr. Hradec Králové/Jičín – vyús. 325 2000

3557

7212

47

10816

2005

5529

10599

55

16183

2010

2968

8624

73

11665

výhled 2020

6082

14839

55

20976

výhled 2025

6137

15475

55

21667

Silnice II/323: Sčítací úsek 5-4508 Nechanice, vyús. 324 – St. Nechanice, zaús. 324 2000

339

499

13

851

2005

160

481

2

643

2010

177

683

4

864 Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Výhledové hodnoty byly zpracovány na základě Výhledových koeficientů pro období 2005 – 2040, které byly zpracovány Ředitelstvím silnic a dálnic na základě výsledků celostátního sčítání dopravy v roce 2005. Z uvedených hodnot je patrné poměrně standardní zatížení komunikace II. třídy. Pokles v posledním období, pozorovatelný jak u nákladních vozidel (TV) tak u osobních vozidel (O), je patrně důsledkem ekonomické stagnace v uplynulých letech, částečně je zapříčiněn také změnou metodiky sčítání nákladních vozidel mezi léty 2005 a 2010. Na ostatních komunikacích v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Do budoucna se předpokládá nárůst dopravních intenzit zejména na silnici I/35. Tento problém bude řešen vybudováním rychlostní silnice R35 a převedením silnice I/35 mezi silnice II. třídy (II/635). V souvislosti s realizací rychlostní komunikace R35 je také předpoklad nárůstu intenzit na silnici II/323. Ta slouží jako spojnice mezi dálnicí D11 a rychlostní silnicí R35 a po realizaci silnice R35 může sloužit jako hlavní přivaděč k této silnici z celého okolí Nechanicka.

Místní komunikace Stávající rozsah sítě místních komunikací je územním plánem stabilizován. Místní obslužnost řešeného území je zajišťována jednak silnicemi III. třídy, které rovněž zajišťují přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů, tak sítí místních účelových komunikací, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů. Jedná se převážně o jednopruhové a dvoupruhové uspořádání, komunikace mají charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem, v okrajových částech bez chodníků, v centrální části obce s chodníky, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Místní komunikace mimo zastavěná území jsou v územním plánu vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury (DS) s jednoznačně převažující dopravní funkcí či jsou zahrnuty v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití. V zastavěném území plní úseky místních komunikací často funkci veřejných prostranství. Síť místních komunikací doplňují místní účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých částí obce mimo souvislou zástavbu obce.


| 57


Návrh

Návrhová řešení Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu Z11 v k.ú. Stračov pro místní komunikaci a Z28 v k.ú. Klenice pro funkci dopravní infrastruktura – silniční (DS) pro umístění plánované rychlostní komunikace R35. Vymezení plochy je v souladu s nadřazenými územně plánovacími dokumenty (PÚR ČR 2008, ZÚR KHK). Plocha byla vymezena na základě poskytnutých dat od Ředitelství silnic a dálnic ČR (aktualizovaná studie pro úsek Úlibice – Plotiště (Hradec Králové). V rámci jednotlivých nově navržených rozvojových lokalit, které jsou napojeny na silniční síť, případně místní komunikace budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších rozvojových lokalit. Dopravní řešení v rámci rozvojových lokalit bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových dokumentací. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.

Kategorizace silnic a funkční skupiny Dle „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel ŘSD ČR, červen 2010) jsou jednotlivé komunikace v řešeném území řazeny do následujících kategorií:  

silnice I/35 do kategorie S 9,5/80 silnice II/323 do kategorie S 7,5/70

Do kategorizace nejsou zahrnuty silnice III. tříd. U nich však lze s ohledem na jejich dopravní zatížení a jejich význam uvažovat s nejmenší silniční kategorií dle ČSN 73 6101 – S 7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), v řešeném území lze tyto komunikace řadit i do třídy MO 8/30, což odpovídá šířce mezi obrubami 8 m, chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze šířku snížit na 1,5 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nevyhovující. Tento stav je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Silnice III. třídy jsou dle ČSN 73 6110 zařazeny do skupiny B. Místní komunikace mají funkční skupinu C a D, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2.

Statická doprava – parkování Parkování a odstavování v obci je řešeno odstavováním vozidel na soukromých pozemcích a v profilech místních a účelových komunikací a na veřejných prostranstvích v jednotlivých místních částech. Větší parkovací mimouliční plocha je ve Stračově před obecním úřadem a také před hřbitovem. V Klenici je parkování řešeno v rámci rozšířených profilů místních a účelových komunikací. ŽALUDA, projektová kancelář

| 58


Návrh

Parkování obyvatel rodinných domů je v největší míře řešeno odstavováním vozidel na soukromých pozemcích. Další parkovací stání soukromého a polosoukromého charakteru jsou součástí některých ploch s rozdílným způsobem využití, především ploch po bydlení (BV), a ploch pro výrobu a skladování. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, ploch bydlení, ploch občanského vybavení. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle normy ČSN 73 6110 a změny Z1 ČSN 73 6110.

10.4.3.3

Komunikace pro pěší a cyklisty, turistické a cyklistické trasy a koridory

V obci jsou chodníky realizovány zejména podél silnic I. a II. třídy I/35 a II/323 v obou místních částech. V postranních ulicích chybí chodníky zcela. Samostatné chodníky nejsou v územním plánu navrženy, jejich realizace je možná v rámci hlavního a přípustného využití vybraných ploch s rozdílným způsobem využití (zejména plochy dopravní infrastruktury – silniční, veřejná prostranství atd.). Obcí neprochází žádná značená turistická trasa. Celé širší území je na turistické trasy poměrně chudé, ačkoliv se jedná o oblast poměrně atraktivní. Naopak poměrně hustá je v širším území síť cyklistických tras. Řešeným územím (k.ú. Stračov) prochází ve směru západ-východ značená cyklistická trasa č. 4293 Petrovice – Čistěves. V řešeném území je trasa vedena zejména po silnicích II. a III. třídy. Turistická atraktivita širšího území vytváří předpoklady i pro další rozvoj pěších turistických cest a cyklistických tras. V obou případech je třeba zvyšovat jejich kvalitu oddělením společného vedení se silniční dopravou

10.4.3.4

Vliv dopravy na životní prostředí

Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „nařízení vlády č. 272/2011 Sb.“). Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku stanovené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A je stanoven součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Dle uvedeného předpisu se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). V následující tabulce jsou uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru u pozemních komunikací (doplněná tabulka z přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) pro denní a noční dobu.

TAB 16: Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor pro pozemní komunikace Limitní hladiny hluku v dB Způsob využití území

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

Den/noc 1)

2)

3)

4)

Den Noc

45

50

55

65

35

40

45

55

Den Noc

50

50

55

65

40

40

45

55

Den Noc

50

55

60

70

40

45

50

60

1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční ŽALUDA, projektová kancelář

| 59


Návrh

stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikací, v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu drah. Hlavní pozemní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Výpočtem jsou určeny ekvivalentní hladiny hluku ve vnějším prostředí.

10.4.3.5

Hromadná doprava osob

Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována prostředky autobusové dopravy.

Integrovaný dopravní systém Hromadná doprava osob je v řešeném území zahrnuta do tzv. integrovaného dopravního systému (dále jen IDS). Jeho výhodou je integrace více druhů dopravy a více různých dopravců do jednoho systému, užívajícího jednotné jízdní doklady a řídící se stejnými tarifními a přepravními podmínkami. Organizátorem integrovaného dopravního systému v krajích Pardubickém a Královéhradeckém je společnost OREDO, s.r.o. (Organizátor regionální dopravy), která byla založena rozhodnutím Zastupitelstva Královéhradeckého kraje 28. 1. 2003 Jejím úkolem je zajištění veřejné dopravy ve spolupráci s různými dopravci. Podílníky ve společnosti jsou Královéhradecký a Pardubický kraj. Ten ale firmě smlouvu v roce 2013 vypověděl. Společnost OREDO organizuje tzv. Integrovanou regionální dopravu Královéhradeckého a Pardubického kraje (IREDO). K 11.12.2011 bylo do tohoto systému integrováno celkem 34 dopravců, z toho dva železniční. Pro účely IDS je celý region rozdělen do tzv. tarifních zón, které jsou základem pro stanovení cen jízdného. Tarif je koncipován jako zónový a časový a nespadá do něj systém městské hromadné dopravy ani v Hradci Králové, ani v Pardubicích. Stračov se nachází v tarifní zóně H137. Autobusovou dopravu zajišťují v řešeném území následující autobusové linky:

TAB 17: Autobusové linky veřejné hromadné dopravy číslo linky

číslo linky dle IREDO

trasa linky

dopravce

610040

105

Hradec Králové – Nechanice – Králíky – Nový Bydžov

Arriva Východní Čechy

630048

-

Hořice – Stračov – Petrovice – Sadová

BusLine, Semily

nezastavuje

610002

502

Hradec Králové – Jičín – Sobotka – Mladá Boleslav

Car – Tour, Opatovice n. L.

3 spoje/prac.

620130

-

Hlinsko – Chrudim – Pardubice – Hradec Králové – Jičín – Turnov – Liberec


630021

-

Nová Paka – Lázně Bělohrad – Hořice – Hradec Králové

OSNADO, Svoboda n. Úpou


obsluhova né zastávky

Stračov

Klenice

počet spojů za den 2 páry/prac.

1 spoj/prac. 1 spoj/prac.

| 60


Návrh

číslo linky

číslo linky dle IREDO

trasa linky

dopravce

630041

-

Nová Paka – Lázně Bělohrad – Hořice – Hradec Králové

BusLine, Semily

3 páry/prac. 1 pár/svátek

630075

-

Jičín – Hořice – Hradec Králové

BusLine, Semily

12 párů/prac. 5 párů/svátek

630084

-

Jičín – Hradec Králové – Pardubice – Chrudim – Havlíčkův Brod – Jihlava

BusLine, Semily

1 pár/prac. 1 pár/svátek

670085

-

Semily – Lomnice nad Popelkou – Nová Paka – Jičín – Hořice – Hradec Králové

BusLine, Semily

2 páry/prac.

690100

-

Špindlerův Mlýn – Vrchlabí – Hořice – Hradec Králové – Svitavy – Brno


1 spoj/prac.

690790

-

Vrchlabí – Nová Paka – Lázně Bělohrad – Hořice – Hradec Králové

KAD, Vrchlabí

2 páry/prac.

obsluhova né zastávky

počet spojů za den

Zdroj: Celostátní informační systém o jízdních řádech

10.4.3.6

Ochranná pásma

Silniční doprava Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikace nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:  

silnice I. tříd: 50 m od osy vozovky silnice II. a III. tříd: 15 m od osy vozovky

10.4.4 Technická infrastruktura Koncepce technické infrastruktury vychází z následujících dokumentů a podkladů:        

ÚAP SO ORP Hradec Králové (úplná aktualizace 2012) platná ÚPD (ÚPO Stračov, 2002) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací královéhradeckého kraje (VIS, Hradec Králové, 2005) Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje (RAEN, Praha, 2009) Integrovaný krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší (Ekotoxa, Opava, 2005) Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje (ISES, Praha, 2004) Technicko – ekonomická studie čištění odpadních vod v obci Stračov včetně místní části Klenice (IKKO, Hradec Králové, 2009) Stračov, Klenice – dostavba kanalizace a čištění odpadních vod, (IKKO, Hradec Králové, 2010)


| 61


10.4.4.1

Návrh

Zásobování pitnou vodou

Stávající stav zásobování obce pitnou vodou Stračov Obec Stračov má vybudován veřejný vodovod. Vodovod je propojen na systém Vodárenské soustavy Východní Čechy přes vodojem Máslojedy 2 x 250 m3. Obec je zásobována ve směru od Sadové z jihu řadem Ø 160 mm. Hlavní zásobovací řad Ø 160 mm je veden do obce z jižního směru podél příjezdové komunikace. Zástavba Stračova je napojena z tohoto zásobovacího řadu rozvodnými řady Ø 110 a Ø 90 mm. Rozvodné řady jsou v zástavbě situovány v podstatě ve všech komunikacích. Tlakové poměry zástavby jsou zajištovány z tlakové úrovně vodojemu Máslojedy 2 x 250 m 3 (332/335). Většina rozvodů byla vybudována v roce 2000-2001. Vodovod je proveden z materiálu PVC , který vyhovuje hygienickým předpisům. Na systém veřejného vodovodu obce je napojena cca 2/3 obyvatel, ostatní jsou zásobování vodou individuálně. Na rozvodu umístěné hydranty plní též požadavky požárního zabezpečení. Provozovatelem a vlastníkem vodovodu je VAK a.s. Hradec Králové. Klenice Obec Klenice má vybudován veřejný vodovod. Vodovod je propojen na systém Vodárenské soustavy Východní Čechy přes vodojem Máslojedy 2 x 250 m3. Obec je zásobována ve směru od Sadové řadem Ø 110 mm podél komunikace I/35 – směr Jičín. Zástavba Klenic je napojena z tohoto zásobovacího řadu rozvodnými řady Ø 90 mm. Tlakové poměry zástavby jsou zajišťovány z tlakové úrovně čerpací stanice Dub. Většina rozvodů byla vybudována v roce 2000-2001. Vodovod je proveden z materiálu PVC , který vyhovuje hygienickým předpisům. Na systém veřejného vodovodu obce je napojena cca 1/3 obyvatel, ostatní jsou zásobování vodou individuálně. Na rozvodu umístěné hydranty plní též požadavky požárního zabezpečení. Provozovatelem a vlastníkem vodovodu je VAK a.s. Hradec Králové.

Bilance potřeby pro návrh Jako základ vývoje je uvažován trend, naznačený v Programu rozvoje vodovodů a kanalizací z roku 2005 (Tabulka bilanční údaje obcí) a tento trend je částečně korigován předpokládanými kapacitami rozvojových ploch a skutečným vývojem potřeb v období po zpracování PRVK. Bilanční spotřeba je zpracovány do roku 2015 dle PRVK.

TAB 18: Vybrané bilanční údaje pro vodovod 2005 – 2015 ozn.

jednotka

2005

2010

2015

2020

2025

počet obyvatel

N

obyv.

310

312

320

330

335

počet všech zásobených vodou

Nv

obyv.

220

235

277

298

320

m /den

18,09

19,69

23,15

24,95

27,18

-

3

3

3

3

3

položka

průměrná denní spotřeba

Qp

koeficient denní nerovnosti

kd

3

3

max. denní potřeba

Qd

m /den

27,13

29,54

34,72

37,12

43,44

specifická potřeba vody vyrobené

Qs,v

l/(os.d)

155,72

158,47

157,32

158,54

159,71

Dle PRVK se v návrhovém období 2005 – 2015 počítá s:  

nárůstem počtu obyvatel napojených na vodovod o: zvýšením průměrné denní potřeby pitné vody o:

10 obyvatel 5,06 m3/den

Územní plán počítá v návrhu na území Stračov s územní kapacitou pro možnost výstavby cca 65 b.j. a to ve formě rodinných domů. Při odhadu 50% realizace to předpokládá výstavbu pro cca 43 osob.


| 62


Návrh

Bilanční údaje do roku 2015 jsou uvažovány dle schváleného PRVK Královéhradeckého kraje. V období 2015 – 2025 je provedena korekce vycházející z vývoje předpokládaného územním plánem, která je v tabulce odlišena zelenou barvou. Korekce byla provedena proložením spojnice trendu dlouhodobými daty dle PRVK KHK, jelikož data pro návrhové období jsou v tomto zdroji pro použití v ÚP Stračov již nedostačující. Územní plán předpokládá v období 2010 – 2025:  

nárůst počtu obyvatel napojených na vodovod o: zvýšení průměrné denní potřeby pitné vody o:

23 obyvatel 7,49 m3/den

Návrh koncepce zásobování vodou Koncepce zásobování pitnou vodou je řešena v souladu PRVK KHK. Současný systém skupinového vodovodu, který je v území provozován, je ucelený a provozně vyhovující. Zdroje jsou kapacitně vyhovující a trubní síť je v dobrém technickém stavu. Ve lhůtě aktualizace budou na vodovod dle potřeby napojovány nově zastavitelné lokality prodloužením stávajících řadů a prováděna běžná údržba. Územním plánem jsou v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití ploch stanoveny podmínky pro realizaci liniové technické infrastruktury ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Rozvody vody v zastavěném území a zastavitelných plochách budou řešeny přednostně v rámci ploch veřejných prostranství a ploch dopravní a technické infrastruktury. Vodovodní řady budou v maximální míře zokruhovány. Zákres stávajících vodovodních řadů včetně objektů na síti je znázorněn v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). S ohledem na měřítko výkresů jde pouze o schematické vyjádření koncepce zásobování vodou bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám.

Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK KHK). Při vyřazení celého vodovodu bude obec zásobena pomocí cisteren nebo vody balené. U objektů s vlastní studní bude voda z nich použita pouze jako užitková.

Ochranná pásma vodovodních řadů K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to:  

u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm

1,5 m 2,5 m

Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejména o následující činnosti: a)

provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování. b) vysazovat trvalé porosty. c) provádět skládky jakéhokoliv odpadu. d) provádět terénní úpravy.


| 63


Návrh

V řešeném území v k.ú. Klenice se nachází vodní zdroj. Tento zdroj byl využíván zejména pro hospodářské účely (zemědělství) a v současné době je tento zdroj nevyužívaný. Návrhem je vymezena jako plocha technické infrastruktury – inženýrských sítí (TI) a je součástí zastavěného území. Tento zdroj nemá stanovena ochranná pásma.

Zásobování požární vodou Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Dalším zdrojem požární vody jsou vodní plochy a nádrže nacházející se na území jednotlivých místních částí, případě lze využít i vodní toky, pokud to situace dovolí.

TAB 19: Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže potrubí DN mm

odběr Q l/s pro v=0,8 m/s

odběr Q l/s pro v=0,8 m/s

obsah nádrže m3

Rodinné domy a nevýrobní objekty do 120 m2

80

4

7,5

14

Nevýrobní objekty 120 – 1500 m2 výrobní objekty a sklady do 500 m2

100

6

12

22

Nevýrobní objekty větší 1500 m2 Výrobní objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2

125

9,5

18

35

Výr. objekty, sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2

150

14

25

45

Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m2

200

25

40

72

objekt

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží).

TAB 20: Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu/mezi sebou číslo položky

hydrant

výtokový stojan

plnicí místo

vodní tok nebo nádrž

1

200/400

600/1200

3000 / 5000

600

2

150/300

400/800

2500 / 5000

400

3

120/240

300/600

2000 / 4000

300

4

100/200

200/400

1500 / 3000

200

5

80/160

120/2400

1000 / 2000

150

Dimenze některých rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC) – odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při max. rychlosti 0,8 m/s. K zásahům proti požáru lze využít rovněž vodní plochy a toky, u kterých bude nutné zřídit vyhovující odběrné objekty. Řešení je v souladu se schváleným PRVK Královéhradeckého kraje. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle výše uvedené tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Poznámka: U objektů s vyšší potřebou požární vody a při detailnějším řešení menších částí území je vždy nutno prověřit dimenze přívodu včetně navazujících rozvodů. ŽALUDA, projektová kancelář

| 64


10.4.4.2

Návrh

Kanalizace

Stávající stav Stračov V obci byla vybudována kanalizace v letech 1962 a dále. Měla charakter povrchového odvodnění a byla provedena z betonových trub drážkových. V současné době jsou stoky řešeny jako jednotné. Jednotlivé nemovitosti jsou řešeny žumpami, septiky, místně domovními ČOV, jejichž přepady jsou vyústěny do stávajících stok. V jižní části Stračova je do stokového systému vyústěn i přepad z rybníků. Vzhledem k výškovému uspořádání terénu má kanalizace vyústění na všechny světové strany. (Obec Stračov je spádována ke Klenické svodnici a meliorační svodnici od Bříšťan, další konce obce jsou vyústěny do silničních příkopů. Na kanalizaci byl zpracován „Pasport kanalizace Stračov a Klenice“ firmou Envicon s.r.o., Hradec Králové v roce 1997. Klenice Klenice má vybudovaný poměrně jednoznačný systém jednotných stok s vyústěním do Klenické svodnice. Splaškové vody se nečištěné nebo po předčištění v septicích do této kanalizace vypouští. U části rodinných domků jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Na kanalizaci byl zpracován „Pasport kanalizace Stračov a Klenice“ firmou Envicon s.r.o., Hradec Králové v roce 1997. Pasport kanalizace hodnotí stoky jako poměrně stavebně v dobrém technickém stavu.

Bilance odpadních vod a znečištění Bilanční údaje do roku 2015 jsou uvažovány dle schváleného PRVK Královéhradeckého kraje. V období 2015 – 2025 je provedena korekce vycházející z vývoje předpokládaného územním plánem, která je v tabulce odlišena zelenou barvou. Korekce byla provedena proložením spojnice trendu dlouhodobými daty dle PRVK KHK, jelikož data pro návrhové období jsou v tomto zdroji pro použití v ÚP Stračov již nedostačující.

TAB 21: Bilance odpadních vod 2005 - 2025 položka

jednotka

2005

2010

2015

2020

2025

odpadních vod

m3/d

42,18

42,49

42,58

42,71

42,94

BSK5

kg/d

14,42

14,35

14,04

13,90

13,69

NL

kg/d

13,05

13,15

12,87

12,86

12,77

CHSK

kg/d

26,11

26,31

25,74

25,72

25,49

os.

237,33

239,15

250,25

252,12

257,85

3

m /d

0

0

0

0

0

3

m /d

38,95

39,28

40,89

41,55

42,77

3

3,23

3,21

3,14

3,09

3,01

CELKOVÁ PRODUKCE:

Počet EO odp. vod likvidovaných na ČOV odp. vod likv. v septicích odp. vod likv. jiným způsobem

m /d

Návrh koncepce kanalizace Dle stávajícího ÚPO a PRVK KHK bylo uvažováno s výstavbou centrální ČOV pro obce Stračov a Klenice (zvažována možnost napojení i dalších obcí v nejbližším okolí). Dle PRVK KHK by byla centrální ČOV umístěna v jihozápadní části obce Stračov. V platném ÚPO je řešení doplněno o variantu předpokládající realizaci dvou samostatných centrálních ČOV. Jedna měla být umístěna u meliorační svodnice ve směru od Bříšťan (shodná s PRVK KHK) a druhá na jihovýchodním okraji u Klenické svodnice. V obou případech by byl přesun odpadních vod z místní části Klenice řešen čerpací stanicí na ČOV Stračov. V roce 2009 byla zpracována firmou IKKO Hradec Králové „Technicko – ekonomické studie čištění odpadních vod v obci Stračov včetně místní části Klenice“, která porovnávala dvě možné varianty technického řešení čištění odpadních vod s ohledem na provozní a ekonomické podmínky. V závěru této studie byla doporučena varianta upřednostňující předčištění splaškových vod přímo u nemovitostí a následné dočištění v biologických ŽALUDA, projektová kancelář

| 65


Návrh

dočišťovacích nádržích (DN1, DN2) s výtlakem předčištěných vod z místní části Klenice do dočišťovací nádrže Stračov DN2 (viz. varianta Ia. této studie). Na podkladu studie byla v roce 2010 zpracována dokumentace pro územní řízení (dále jen „DÚR“) stavby „Stračov, Klenice – dostavba kanalizace a čištění odpadních vod“, (IKKO Hradec Králové s.r.o., 2010). Územní plán navrhuje v souladu s DÚR předčištění splaškových vod přímo u nemovitostí a následné dočištění v biologických dočišťovacích nádržích (DN1, DN2) s výtlakem předčištěných vod z místní části Klenice do dočišťovací nádrže Stračov DN2. Splaškové vody tak budou separovány od dešťových vod přímo u nemovitostí, předčištěny v septicích nebo domovních ČOV a následně vypouštěny do kanalizace. Předčištěné vody budou dočištěny v biologických dočišťovacích nádržích (DN1, DN2). Vody budou zaústěny do bezejmenné vodoteče tvořící přítok Bašnického potoka a Klenické svodnice. Předčištěné vody v Klenici budou svedeny do čerpací šachty, ze které je navržen výtlak do kanalizačního systému místní části Stračov. Stávající kanalizaci bude nutné v některých úsecích přeložit a doplnit o nové stoky a revizní šachty. Jímky na vyvážení bude nutné stavebně upravit na septiky nebo je nahradit septikem s přepadem do kanalizace. Před nádržemi budou osazeny dešťové oddělovače zajišťující převedení přívalových srážek mimo nádrže. Dočišťovací nádrž DN 1 Předčištěné odpadní vody z centrální, jižní a západní části obce budou odváděny stávajícími stokami, doplněnými novými úseky do stávající vodní nádrže nacházející se na jižním okraji Stračova, při silnici II/323. Z důvodu nedostatečné kapacity této nádrže je navržen v bezprostřední blízkosti druhý rezervoár. Pro zajištění správné funkce biologického odbourání znečištění v přiváděných vodách bude nutné stávající vodní zdrž stavebně upravit a propojit s nově navrženou nádrží. Současně bude na stávající kanalizaci vytvořen před nátokem do nádrže dešťový oddělovač, který odvede přívalové srážky do odtokového potrubí mimo rezervoáry. Stávající kanalizace ve východní části sídla (v okolí hřbitova) bude vzájemně propojena a prodloužena o nový úsek kanalizačního potrubí, který bude zaústěn do nátokového potrubí, resp. do navržené nádrže. Odtok z nádrží včetně obtokového potrubí z oddělovače bude zaústěn do stávajícího kanalizačního potrubí vyústěného do bezejmenné vodoteče tvořící levostranný přítok Bašnického potoka. Dočišťovací nádrž DN 2 Předčištěné odpadní vody ze severní a východní části obce budou odváděny stávající kanalizací a dále navazujícími novými úseky vedenými podél silnice č. III/32347 ve směru na Klenici, kde se v místě vyústění výtlačného systému z Klenice stoka stočí směrem jihovýchodním k dočišťovací nádrži DN2, umístěné východně od Stračova. Na vyústění stávající kanalizace u silnice III/32346 ve směru k obci Dub bude napojena navržená stoka, která bude následně také zaústěna do dočišťovací nádrže DN2. Do tohoto systému budou napojeny výtlakem předčištěné odpadní vody i z místní části Klenice. Nátok do navržené dočišťovací nádrže skládající se ze dvou biologických nádrží je navržen přes dešťový oddělovač. Rezervoáry jsou navrženy včetně obtokového potrubí. Odpad z nádrží bude zaústěn do Klenické svodnice. V souvislosti s výše popsanou změnou koncepce odkanalizování obce budou zrušeny navržené kanalizační řady, plochy pro umístění navržených ČOV a souvisejících zařízení, vymezené v platném ÚPO. Obecné zásady řešení kanalizace v ÚP Zákres kanalizačních řadů v grafické části dokumentace je s ohledem na měřítko výkresů pouze schematický bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících stupních PD tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých řadů a umístění objektů na kanalizační síti. Realizace kanalizačních řadů je územním plánem umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Při realizaci nové zástavby je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, tzn. zabezpečit zásobování těchto lokalit vodou a zajistit odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích ŽALUDA, projektová kancelář

| 66


Návrh

na využívání území. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území.

Ochranná pásma kanalizace K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“), vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to:  

u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm

1,5 m 2,5 m

Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: e)

provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování. f) vysazovat trvalé porosty. g) provádět skládky jakéhokoliv odpadu. h) provádět terénní úpravy.

10.4.4.3

Zásobování elektrickou energií

Provozovatel elektrické sítě: ČEZ Distribuce a.s., Provozní správa Hradec Králové

Způsob napájení Obce Stračov a Klenice jsou napájeny elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 35 kV, odbočkami z linky VN 490. Napájecím bodem je rozvodna a transformovna 110/35 kV Nový Bydžov.

Transformace VN/NN K transformaci VN/NN slouží celkem 3 transformační stanice. Informace byly poskytnuty společností ČEZ Distribuce Hradec Králové, oddělením Správa energetického majetku v září 2013.

TAB 22: Seznam trafostanic na území obce označení TS

název

majitel

instalovaný výkon TS (kVA)

HK_0459

Stračov I

ČEZ Distribuce

250

HK_1249

Stračov II

ČEZ Distribuce

160

HK_0350

Klenice

ČEZ Distribuce

160

Celkový instalovaný výkon

570 kVA Zdroj: ČEZ Distribuce


| 67


Návrh

Stávající zatížení Vzhledem k tomu, že nejsou měřena maxima zatížení v jednotlivých transformačních stanicích, je maximální příkon obce stanoven z instalovaného výkonu v transformaci VN/NN. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanic ČEZ Distribuce, a.s.: 0,75 při cos φ = 0,9 Pp = 570 x 0,75 x 0,9 = 384,75 kW Přesnější informace lze získat jedině měřením, které by bylo nutno objednat u provozovatele elektrické sítě.

Sekundární rozvod Místní rozvodný systém NN zásobující odběr obyvatelstva v prostoru řešeného území je velmi rozdílný. Rozvodný systém je v různém stavu. Rozvod NN sítě je proveden z podstatné části vrchním vedením a je provozován normalizovanou soustavou 230/400V, 50 Hz s ochranou nulováním.

Návrh koncepce zásobování elektrickou energií Územní plán předpokládá výstavbu převážně individuálních rodinných domů (cca 20 RD v návrhovém období) a případně objektů lehké výroby a inženýrských sítí. S ohledem na skutečnost, že obec je plynofikována a vytápění navrhované zástavby bude zajišťováno zejména plynem či jinými zdroji energie (cca 95 %) a využití elektrické energie bude spíše doplňkové, je bilance nárůstu uvažována cca 3 % ročně (k = 1,35 pro období 15 let). Bilance Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro navrhovanou zástavbu. Stávající zástavba: stávající příkon

P1 = 384,75 kW

příkon v roce 2025

P2 = k * P1 = 1,35 * 384,75 = 519,4 kW

Navrhovaná zástavba: 1 RD el. vytápěných 19 RD ost. vytápění Σ RD (navrhovaná zástavba) VL Σ navrhovaná zástavba

P3 = 1 * (6 + 4/11/2) = 10 kW P4 = 19 * (1,6 + 6,4/191/2) = 58 kW P5 = P3 + P4 =58 + 10 = 68 kW P6 = 0,5 * P5 = 0,5 * 68 = 34 kW P7 = P5 + P6 = 68 + 34 = 102 kW

Σ distribuce v roce 2025

P9 = P2 + P7 = 519,4 + 102 = 621,4 kW

Výroba: V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená přezbrojením trafostanice nebo postavením nové trafostanice s vrchní primární přípojkou (ve lhůtě aktualizace se nepředpokládá). Zajištění výhledového výkonu Výhledový požadovaný výkon pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí větším transformátorem, případně budou postaveny nové. Podle vyjádření ČEZ Distribuce je možné navýšit výkon trafostanic ve Stračově na 630 kVA, v Klenici na 400 kVA, což by mělo být pro pokrytí budoucí potřeby zcela dostačující. Způsob napájení obce zůstane i nadále nezměněn, stávajícím vrchním systémem 35 kV. Primární rozvodný systém 35 kV zůstane zachován. Při napojení zastavitelných ploch a při rekonstrukci současných vrchních vedení nízkého napětí se doporučuje v zastavěném území obce provádět nové elektrorozvody kabelizací. Případné přeložky stávajících energetických zařízení budou řešeny v souladu s § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). ŽALUDA, projektová kancelář

| 68


Návrh

Ochranná pásma Dle § 46 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma:     

Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu.

Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma:      

10.4.4.4

Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu.

Zásobování zemním plynem a teplem

Obec je plynofikována. Území obce Stračov je zásobováno zemním plynem z regulační stanice (RS) VTL/STL Stračovská Lhota. STL rozvod je do obce přiveden ze západu na jižní okraj zástavby. V Klenici je taktéž proveden STL plynovodní rozvod. Tato místní část je zásobena z RS VTL/STL Mžany. Katastrálním územím Stračov prochází vysokotlaký plynovod ze Stračovské Lhoty do Bříšťan.

Návrh koncepce zásobování zemním plynem Navržené řešení vychází z Územní energetické koncepce Královéhradeckého kraje – aktualizace 2009. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Stávající STL plynovodní síť v obci je kapacitně dimenzována i pro potřeby rozvoje. Návrh počítá s plynofikací rozvojových lokalit prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu, je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Souběžně s uvedenými druhy energie pro vytápění je doporučeno například pro předehřev teplé užitkové vody využívat obnovitelné zdroje energie.

Zásobování teplem Zemní plyn je využíván pro vytápění, ohřev TUV a vaření. Některé z objektů jsou vytápěny ostatními způsoby (především tuhými palivy, dřevní hmotou nebo biomasou a elektrickou energií). U lokalit nové zástavby v dosahu plynovodní sítě je uvažováno s využíváním zemního plynu pro vytápění a ohřev TUV. V řešeném území se nenachází žádné systémy centrálního zásobování teplem.


| 69


Návrh

Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu dle § 68 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Budou respektována ochranná a bezpečnostní pásma plynovodů: Ochranná pásma a)

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce  1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek  4 m na obě strany od půdorysu, c) u technologických objektů  4 m na všechny strany od půdorysu Bezpečnostní pásma a) b) c) d)

e)

odpařovací stanice zkapalněných plynů regulační stanice vysokotlaké regulační stanice velmi vysokotlaké vysokotlaké plynovody  do DN 100 mm  do DN 250 mm  nad DN 250 mm velmi vysokotlaké plynovody  do DN 300 mm  do DN 500 mm  nad DN 500 mm

10.4.4.5

100 m 10 m 20 m 15 m 20 m 40 m 100 m 150 m 200 m

Telekomunikace, radiokomunikace

Řešené území je napojeno z TO 49 Hradec Králové. Provozovatel telefonní sítě: Telefonica O2 Czech Republic, a.s., telekomunikační obvod Hradec Králové. V obci byla provedena kabelizace telefonní sítě. Stávající telekomunikační síť pokryje s rezervou požadavky cca do roku 2020. Připojení nové bytové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Katastrálním územím Klenice prochází telekomunikační dálkový kabel Hradec Králové – Jičín a v souběhu s ním i dálkový optický kabel DON 96 – Východočeský region a optický kabel dálkový Ústí nad Labem – Ostrava. Přes k.ú. Stračov prochází dálkový kabel DON 97 Nový Bydžov – Všestary. Celé správní území obce Stračov je vymezeným územím Ministerstva obrany ČR; ve smyslu § 175 zák. č. 183/2006 Sb., v něm lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska VUSS Pardubice.

Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče.


| 70


10.4.4.6

Návrh

Nakládání s odpady

Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje, který byl schválen zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usnesením č.j. 29/962/2004 ze dne 27.5.2004. Při nakládání s odpady je nutné respektovat zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), a zákon č. zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a související předpisy (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Odstraňování odpadu je v obci řešeno svozem a skládkováním, které zajišťuje obec prostřednictvím společnosti Marius Pedersen. Sběr a svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu zajišťuje obec ve spolupráci s firmou Marius Pedersen jeho odebíráním na předem vyhlášených přechodných stanovištích přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. Separovaný odpad je v obci shromažďován do sběrných nádob (plasty, sklo, papír), jeho odvoz zajišťuje firma Hradecké služby (součást firmy Marius Pedersen). V obci se nenachází žádný sběrný dvůr. Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující, ve lhůtě aktualizace se předpokládá její zachování. V obci nebude založena žádná skládka. Důležité je též sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. V současné době se v území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka. Tyto nepovolené skládky malého rozsahu se vyskytují občasně, zejména se jedná o odhození odpadů do příkopů podél komunikací nebo u lesních porostů. Všechny případné v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami stanovenými zákonem o odpadech.

10.5 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny vychází z následujících dokumentů a podkladů:    

Koncepce ochrany přírody a krajiny KHK (Miloslav Šindlar, 2004) ZÚR Královéhradeckého kraje (2011) ÚAP SO ORP Hradec Králové (2. úplná aktualizace 2012) platná ÚPD (ÚPO Stračov, 2002)

10.5.1 Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích podkladů pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické a fytogeografické. Krajina v řešeném území má zemědělský charakter, obě místní části jsou obklopeny zemědělskými pozemky (zejména rostlinná výroba). Ve Stračově je terén mírný, bez výrazných dominant. Nejvyšším místem je vyvýšenina na severním okraji katastru (300 m n.m.), terén poté k jihu klesá až na kótu cca 270 m n.m. V Klenici je terén zvlněný více, dominuje zde lesní skupina, zabírající severní okraj obce. Nejvyšším místem je vrchol Bukvice JV od obce (312 m n.m.), z nějž terén klesá až na kótu 260 m n.m. Koeficient ekologické stability (dle Míchala, 1985) je roven hodnotě 0,21. Dle této hodnoty je možné území klasifikovat jako nadprůměrně využívané se zřetelným narušením přírodních struktur, kde základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Koncepce uspořádání krajiny je podrobně popsána v kapitole 10.5.3.

10.5.1.1

Klimatické podmínky

Celé území se nachází v prostoru středoevropského přechodného oceánského a kontinentálního mírného podnebného pásu, charakterizované střídáním čtyř ročních období. Tyto pravidelné periody narušují v průběhu ŽALUDA, projektová kancelář

| 71


Návrh

roku vpády teplých nebo chladných vzduchových hmot – tzv. povětrnostní singularity (nejčastěji od severozápadu, severu nebo východu). Podle Quittovy klimatické klasifikace z roku 1971 sledované území leží v teplé oblasti T2.

TAB 23: Vybrané klimatické ukazatele oblasti ukazatel Počet letních dnů

T2 50 – 60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

160 – 170

Počet mrazových dnů

110 – 110

Počet ledových dnů

30 – 40

Průměrná teplota v lednu

-2°C – -3°C

Průměrná teplota v červenci

18°C – 19°C

Průměrná teplota v dubnu

8°C – 9°C

Průměrná teplota v říjnu

7°C – 9°C

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 – 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 – 400

Srážkový úhrn v zimním období

200 – 300

Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

40-50 120 – 140 40 – 50 Zdroj: Quitt, 1971

10.5.1.2

Geomorfologické a geologické podmínky

Stračov leží v rozsáhlé geologické jednotce Česká křídová pánev (masív), budovaná převážně mezozoickými (druhohorními) sedimenty, lokálně s vystupujícími intruzemi (pronikáním magmatu do okolních hornin) terciérních (třetihorních) vulkanitů. Geologické poměry jsou jednoduché. Z geologických útvarů jsou to čtvrtohory, které jsou zastoupeny starším pleistocénem (štěrkopísková spraš a sprašová hlína a mladší holocenní (aluviální) náplavy). Štěrkové terasy jsou překryty spraší a sprašovou hlínou. Spraš tvoří pokryv celého hospodářského obvodu. Jsou to větrem naváté hlíny vyznačující se značným obsahem prachových částí. V mineralogickém složení převládá u spraší křemen a živce. Na sprašovém pokryvu v tomto území se vyvinula hnědozem, illimerizovaná půda i lužní půda.

TAB 24: Geomorfologické zařazení řešeného území

10.5.1.3

systém

Hercynský

subsystém

Hercynská pohoří

provincie

Česká vysočina

soustava (subprovincie)

Česká tabule

podsoustava (oblast)

Chlumecká tabule

celek

Hořicko-jaroměřská pahorkatina

podcelek

-

okrsek

-

Hydrologické podmínky

Hydrologicky náleží dané území do povodí Labe. Hlavními toky v řešeném území jsou Bašnický potok a Klenická svodnice.


| 72


Návrh

Klenická svodnice pramení v k.ú. Klenice a protéká územím od severu k jihu směrem ke Stračovské Lhotě, kde se stáčí k jihovýchodu. Vlévá se zprava do Bystřice u Popovic. Je to úzký vodní tok, koryto je převážně přírodní, místy však silně regulované, zejména v intravilánu Klenice a po průchodu pod silnicí I/35. Po vodním toku je veden lokální biokoridor. Toku většinou chybí doprovodné porosty vzrostlejší zeleně, většinou se jedná pouze o bylinné porosty. Bašnický potok je také pravostranný přítok Bystřice, do níž se vlévá u Nechanic. Potok řešeným územím protéká pouze po jeho západním okraji a lze na něm vysledovat zbytky původních systémů mlýnských náhonů, které jsou dnes již prakticky nefunkční. Koryto bylo v minulých letech značně upravováno a napřimováno, jeho kapacita byla zvýšena. Problém je také neexistující doprovodný porost, na březích rostou pouze traviny, místně keře. Dále se v řešeném území nachází ještě několik menších bezejmenných vodních toků, z nichž mnohé mají suchá koryta.

TAB 25: Dílčí povodí v k.ú. podle Základní vodohospodářské mapy ČR povodí

pořadí vodních toků

plocha povodí

celková plocha povodí

správce

Bašnický potok

1 – 04 – 03 – 016

25,714 km2

65,433 km2

Povodí Labe, s.p.

1 – 04 – 05 – 010

2

-

ZVHZ

Klenická svodnice

12,451 km

Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka

10.5.1.4

Biogeografické členění

Z hlediska biogeografické charakteristiky náleží řešené území do hercynské subprovincie, a do Cidlinského bioregionu (1.9). V řešeném území je bioregion zastoupen biochorami:     

3Db – podmáčené sníženiny na bazických horninách 3. vegetačního stupně 3DB – pahorkatiny na slínech 3. vegetačního stupně 3RB – plošiny na slínech 3. vegetačního stupně 3RE – plošiny na spraších v suché oblasti 3. vegetačního stupně 3BE – erodované plošiny na spraších 3. vegetačního stupně

10.5.2 Cílové charakteristiky krajiny Pro stanovení cílových charakteristik krajiny bylo řešené území začleněno do následující oblasti krajinného rázu a krajinného typu.

Krajinný ráz Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti, resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik. Dle ZÚR KHK leží řešené území v následující oblasti krajinného rázu: 

6 – Cidlinsko: celé správní území obce

Úkoly pro územní plánování plynoucí ze zařazení řešeného území do oblasti krajinného rázu jsou podrobně vyhodnoceny v kapitole 3.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou Královéhradeckým krajem Odůvodnění ÚP Stračov.

Krajinný typ V rámci oblastí a podoblastí krajinného rázu stanovují ZÚR KHK také krajinné typy (výkres I.2.c Oblasti se shodným krajinným typem). Podle tohoto výkresu se v řešeném území nachází celkem dva krajinné typy: zemědělská krajina (převážná část řešeného území) a lesozemědělská krajina (jižní část k.ú. Stračov). ŽALUDA, projektová kancelář

| 73


Návrh

typ krajiny

charakteristika krajinného typu

lesozemědělské krajiny

Jedná se o přechodný krajinný typ, charakteristický střídáním lesních a nelesních stanovišť. Zastoupení ploch porostlých dřevinnou vegetací kolísá mezi 10 % až 70 %. Jsou to polohy zemědělsky méně úrodné či stanovištně abnormálně pestré. Z hlediska druhové rozmanitosti patří lesozemědělské krajiny mezi bohaté. Nacházejí se zde druhy vázané na lesní prostředí i na nelesní stanoviště a celá škála biotopů. Krajiny tvoří mozaika lesních a zemědělských ploch, jejichž vzájemný poměr je lokálně velmi proměnný (místy převažují lesní, místy nelesní formace). Lesozemědělské krajiny zahrnují menší vodní plochy, území vesnic a ostatní plochy. Ze zemědělských kultur převažují pole, v podhorských oblastech se významně uplatňují louky a pastviny s různou intenzitou hospodářského využití. V teplejších oblastech se místy uplatňují i intenzivní ovocné sady. Naprostá většina lesů je intenzívně hospodářsky využívána a převažují v nich stanovištně nepůvodní druhy jehličnanů. Významným refugiem stanovištně původních druhů je, kromě zbytků přirozených lesů, rozptýlená vegetace v krajině. Krajiny mají charakter převážně polootevřený. Na území Královéhradeckého kraje převažují. Zemědělské krajiny jsou krajiny silně pozměněné zemědělstvím. Jejich využití je však stále velmi závislé na přírodních podmínkách. Původní vegetační pokryv (zpravidla les) byl ve většině zemědělských krajin nahrazen kulturními biotopy (pole, louky, pastviny, ovocné sady, vesnická sídla). Zemědělské krajiny tedy tvoří především bezlesé formace. Biotopy zemědělské krajiny podmíněné činností člověka by po jejím ukončení zanikly. Jejich vznikem a dlouhodobým udržováním se však výrazně zvýšila druhová biodiverzita krajiny.

zemědělské krajiny

Zemědělské krajiny jsou minimálně z 90 % tvořeny výše zmíněnými zemědělskými biotopy. Nedílnou součástí zemědělské krajiny jsou i vesnická sídla a dále plochy porostlé dřevinnou vegetací, tj. háje, skupinky dřevin, solitéry a liniové porosty (větrolamy, břehové porosty, porostlé meze a kamenice, aleje u cest apod.). Ze zemědělských kultur výrazně převládá orná půda. V podhorských oblastech se významněji uplatňují i trvalé travní porosty (louky a pastviny). Intenzita zemědělského využití kolísá od intenzivního využití velkých polí a sadů po extenzivně využívané či přírodě blízké využívání luk, pastvin a sadů. Krajiny mají charakter otevřený. Převažují v jihozápadní polovině Královéhradeckého kraje.

Úkoly pro územní plánování plynoucí ze zařazení řešeného území do oblasti krajinného rázu jsou podrobně vyhodnoceny v kapitole 3.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou Královéhradeckým krajem Odůvodnění ÚP Stračov.

10.5.3 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území respektuje harmonické uspořádání krajiny převažujícího lesozemědělského a zemědělského typu krajiny, vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Koncepce uspořádání krajiny stanovená územním plánem vychází zejména z následujících zásad:      

účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití; vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability; ochrana přírodních a krajinných hodnot, zvyšování podílu ekologicky stabilních ploch, obnova mimoprodukčních funkcí v krajině; vytvoření podmínek pro realizaci protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření v krajině; ochrana nezastavěného území – nejsou zakládána nová sídla a izolovaná zástavba ve volné krajině; zemědělskou krajinu členit (ale neuzavírat) rozptýlenou zelení, umožňující průhledy krajinou pro zvýraznění její hloubky nebo různých dominant.


| 74


Návrh

Koncepce řešení krajiny v územním plánu vychází z jejích historických a současných funkcí. V území dominuje zemědělská funkce, prolínající se v okrajových částech a podél vodních toků s přírodní funkcí, která přechází do několika lesních porostů. Tomu odpovídá i vymezení ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území s minimálním návrhem na jeho změny. Koncepce uspořádání krajiny se výrazným způsobem nemění. Územním plánem jsou zachovány a respektovány stávající funkce a vazby v krajině. Podpoření ekologické stability, ochrana a obnova vodního režimu v území a obecně revitalizace krajiny je vyjádřena v podmínkách využití stabilizovaných ploch, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NS) s příslušným indexem. Územní plán dále navrhuje obnovu, doplnění, případně založení nových prvků krajinné zeleně. Jedná se zejména o obnovení liniových porostů dřevin, založení alejí podél místních komunikací, polních cest, obnovu travnatých zasakovacích pásů, mezí, příkopů, průlehů, apod. Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území vychází ze stávajícího způsobu využívání krajiny a vytváří podmínky pro ochranu jejích přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Územním plánem jsou vymezeny plochy zemědělské (NZ), smíšené nezastavěného území (NS), lesní (NL), přírodní (NP) a plochy vodní a vodohospodářské (W). V souladu s platnými právními předpisy je nezastavěné území členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: 









Plochy vodní a vodohospodářské (W) – zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko - stabilizační, ochranná a estetická. Vodní plochy jsou často součástí chráněných přírodních ploch (ÚSES). Územní plán vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovení podmínek pro jejich využívání. Plochy zemědělské (NZ) – mají v krajině převažující zastoupení a jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro zemědělské využití. Zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemky staveb a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy lesní (NL) – jsou plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci, zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. V řešeném území se jedná především o lesní komplex v severní a jižní části správního území. Plochy přírodní (NP) – jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. V řešeném území představují plochy prvků územního systému ekologické stability (biocentra lokálního významu). Plochy smíšené nezastavěného území (NS) – jsou vymezeny jako plochy funkčně nejednoznačné, kde nelze jednoznačně stanovit převažující způsob využití. V řešeném území jsou ve smíšených plochách nezastavěného území zastoupeny následující funkce: - zemědělské, přírodní (NSzp) - prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody a funkce zemědělské prvovýroby plnící také mimoprodukční funkci. Jedná se především o údolní nivy vodních toků, zasakovací pásy, přechodové plochy mezi lesními, přírodními a zemědělskými plochami, zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemky staveb a jiných opatření pro zemědělství, pozemky související dopravní a technické infrastruktury apod. V případě zastoupení dalších funkcí je respektována ochrana přírody.

Podmínky pro hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití jsou stanoveny v textové části výroku ÚP Stračov.


| 75


Návrh

11. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zákon 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 b) Zpracovává projektant. Krajský úřad Královéhradeckého kraje jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EIA“) vydal stanovisko č.j. 8053/ZP/2013 ze dne 2.5.2013 podle § 47 odst. 2 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve svém stanovisku uplatnil požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí dle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Z výše uvedených důvodů bylo s ohledem na ust. § 47 odst. 3 Zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů zpracováno vyhodnocení vlivů územního plánu Stračov na udržitelný rozvoj území.

11.1

Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí zpracované podle přílohy stavebního zákona

Vyhodnocení vlivů územního plánu Stračov na životní prostředí (Ing. Marie Skybová, Ph.D.) je zpracováno v samostatné příloze a je nedílnou součástí odůvodnění územního plánu. Vyhodnocení obsahuje návrh stanoviska ke koncepci včetně podmínek a doporučení pro úpravu návrhu územního plánu. „Posouzení vlivů Územního plánu Stračov na životní prostředí dle § 10i zákona 100/2001 Sb., v rozsahu přílohy zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu“ je samostatnou a nedílnou součástí dokumentace návrhu územního plánu.

11.2

Vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti

Krajský úřad jako příslušný orgán ochrany přírody podle ust. § 77a odst. 4 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny, vydal v souladu s ust. § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny stanovisko, ve kterém vyloučil významný vliv návrhu zadání územního plánu na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu a nařízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb.) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť se v řešeném území žádné nevyskytují. Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu nebylo vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality nebo vyhlášené ptačí oblasti zpracováno, neboť tyto se v řešeném území nenachází.


| 76


11.3

Návrh

Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech

11.3.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v ÚAP 11.3.1.1

Ekonomický pilíř

Územní podmínky pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) jsou v řešeném území dle hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území (zpracováno v rámci 2. úplné aktualizace ÚAP SO ORP Hradec Králové) hodnoceny jako negativní.

Obecná charakteristika Obec Stračov leží v zemědělské oblasti s dlouholetou tradicí. V řešeném území se vyskytují kvalitní zemědělské půdy, především I. a II. třídy ochrany. Výrazné zvýšení zemědělské produkce přinesl rozvoj dopravní infrastruktury v území, spojený zejména s nárůstem významu dnešní silnice I/35, která celou oblast spojuje s Hradcem Králové na jedné straně a Liberce na straně druhé. V návaznosti na další rozvoj dopravy byly v oblasti zakládány rozsáhlejší výrobní areály, spojené se zemědělskou výrobou, tedy zejména mlýny, cukrovary a později tkalcovny. Na hospodářskou budovu (objekty) byl přestavěn i místní zámek, který sloužil mimo jiné jako správní budova a byty. Po roce 1945 bylo postaveno několik průmyslových podniků, zejména poměrně rozsáhlý zemědělský areál ve Stračově a menší výrobní areál v Klenici. Výrazná změna nastala až po roce 1989, kdy byl provoz v mnoha výrobních areálech v obci omezován a postupně ukončen zcela. Do výrobních areálů se ale nové investory podařilo nalákat jen výjimečně, fungující je pila v Klenici, na druhou stranu areál ve Stračově je prakticky nevyužívaný.

Dopravní a technická infrastruktura Obec Stračov leží na významném silničním tahu – silnici I/35, která je mimo jiné součástí Evropských silnic. Tato komunikace je však v současné době značně přetížena. Dalšímu rozvoji tak přispěje až realizace záměru na výstavbu rychlostní silnice R35, která má v budoucnu spojit Moravu se severem Čech. Tento záměr nadmístního významu je spolu s dalšími zahrnuty do návrhu územního plánu s cílem vytvořit základní podmínky pro ekonomický růst, který je doprovázen odpovídajícím rozvojem ekonomických aktivit přímo v řešeném území. Tento růst bude možný jak díky rozvoji podnikatelských a výrobních aktivity přímo v řešeném území, tak díky velmi dobré dopravní dostupnosti významných ekonomicko-hospodářských center v oblasti, zejména Hradce Králové, Pardubic, Hořic a v budoucnu též Liberce.

Hospodářské podmínky Předpoklady obce pro rozvoj hospodářských aktivit v oblasti průmyslové výroby i zemědělství lze s ohledem na polohu a pozici v rámci sídelní struktury, přírodní podmínky a dopravní vazby v území charakterizovat jako velmi dobré. Výrobní kapacity v obci jsou stále využívané, intenzita jejich využití je však ve srovnání s obdobím před rokem 1989 velmi nízká. Územní plán zachovává většinu těchto stabilizovaných výrobních ploch a vymezuje nové zastavitelné plochy pro funkci výroby a skladování. Tím mají být vytvořeny předpoklady pro obnovu výrobní produkce v oblasti při změně ekonomické situace či při příchodu silného investora. Na druhou stranu původní výrobní areál v centrální části Stračova je vymezen jako plocha přestavby na funkci bydlení a to s ohledem na jeho dlouhodobé nevyužívání a také s důvodů hygienických.

Rekreace a cestovní ruch Obec Stračov má pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu mírně omezené možnosti. Protože území je velmi intenzivně využíváno zemědělsky, jsou jeho přírodní hodnoty soustředěny pouze na několik lesních porostů v jižní a severní části obce. Ovšem obec leží v blízkosti místa významné historické události, u místa bitvy u Chlumu, která se zde odehrála v roce 1866. Z tohoto pohledu je oblast pro turistiku atraktivní. S ohledem na terénní charakter území, které je jednoznačně rovinaté, lze konstatovat, že má potenciál pro rozvoj zejména cyklistiky a hippoturistiky, méně již však turistiky pěší. V návaznosti na možný rozvoj těchto druhů turistiky by mělo dojít také k rozvoji navazujícího terciálního sektoru služeb, tj. další rozvoj ploch občanské vybavenosti. ŽALUDA, projektová kancelář

| 77


11.3.1.2

Návrh

Environmentální pilíř

Územní podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř) jsou v řešeném území dle hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území (zpracováno v rámci 2. úplné aktualizace ÚAP SO ORP Hradec Králové) hodnoceny jako pozitivní.

Obecná charakteristika Stav environmentálního pilíře, ač je hodnocen jako pozitivní, je v řešeném území do značné míry ovlivňován převažujícím charakterem výrobních činností v krajině. Řešené území je zemědělsky velmi příznivá oblast s velmi kvalitními půdami, vhodnými pro pěstování i náročných plodin. To má na svědomí velké zornění řešeného území a to vede ke snižování celkové ekologické stability krajiny. Územní plán na tento fakt reaguje především vymezením ploch nezastavěných smíšených zejména podél menších vodních toků v území. V těchto plochách jsou regulativem umožněny zemědělské aktivity, posílena je v nich ale také funkce přírodní a ekostabilizační. V území jsou vymezeny rozsáhlé zemědělsky obdělávané plochy, jež jsou členěny účelovými komunikacemi. Podél těchto komunikací jsou vymezeny interakční prvky, které mají zemědělsky intenzívně využívanou krajinu rozčlenit a postupně vytvořit další podmínky pro její ekologickou stabilizaci.

Geologie a horninové prostředí V řešeném území není vymezeno žádné chráněné ložiskové území ani dobývací prostor. Návrh územního plánu Stračov nemá vliv na geologii a horninové prostředí a proto nebyl z tohoto pohledu hodnocen.

Vodní režim Řešené území je velmi chudé na vodní plochy a toky. Území je odvodňováno malým vodním tokem – Klenickou svodnicí, která ústí do Bašnického potoka. Ten protéká podél jižní hranice obce. Bašnický potok má stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny. Těmito limity ale není zástavba obce (Klenice ani Stračova) ohrožována, jelikož záplavové území i aktivní zóna zasahují pouze nezastavěné části obce, zejména zemědělskou půdu.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa V řešeném území zastoupeny půdy nejvyšší kvality. Prakticky celé území je zahrnuto do I. nebo II. třídy ochrany ZPF. Některé plochy jsou také odvodněny, resp. jsou zde provedeny plošné i liniové investice do půdy. Vzhledem ke stáří těchto prvků (cca 30-40 let) lze konstatovat, že jsou již za zenitem své životnosti. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy tak, aby došlo k minimalizaci záborů ZPF. Vzhledem k výše zmíněnému faktu, že téměř celé území je pokryto půdami nejvyšších tříd ochrany, nelze se záborů těchto kvalitních půd vyhnout, pouze je minimalizovat. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy tak, aby v co největší míře navazovaly na zastavěné území a uzavíraly jej do kompaktního celku. Nová sídla v krajině nejsou vytvářena. Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) jsou v řešeném území zastoupeny zejména v jižní a severní části území a dále několika menšími lesními plochami. Dle lesního zákona se jedná o lesy hospodářské. Návrhem nejsou tyto pozemky nijak dotčeny.

Ochrana přírody a krajiny Územní plán respektuje chráněné prvky přírody. Těchto prvků se v řešeném území nachází pouze minimum. I proto je nutná jejich ochrana. Územní plán respektuje zejména prvky územních systémů ekologické stability (biocentra a biokoridory) a významné krajinné prvky ze zákona. Biocentra jsou vymezena jako plochy přírodní, jako jejich doplněk je vymezena síť interakčních prvků.

Hygiena životního prostředí Největším problémem v řešeném území je zasažení zastavěných částí Klenice hlukem a emisemi z dopravy, především nákladní silniční dopravy, která je na silnici I/35 velmi silná (viz kapitola 10.4.3.2). Lze konstatovat, že mimo systémových změn, jakými by byla podpora kombinované dopravy, je nutné hledat východisko právě v realizaci rychlostní silnice R35, která by tranzitní dopravu odvedla ze zastavěného území. Pro tuto stavbu územní plán vymezuje zastavitelnou plochu. S vybudováním dálnice by mělo dojít k poklesu dopravní zátěže na silnici I/35, která by měla být následně překategorizována na silnici II. třídy. ŽALUDA, projektová kancelář

| 78


Návrh

Územní plán vymezuje zastavitelné plochy v blízkosti silnice I/35, jejich využití je ale podmíněno splněním příslušných hlukových limitů a lze předpokládat, že jejich využití bude možné až po realizaci rychlostní silnice R35 a převedení silnice I/35 mezi silnice II. třídy.

11.3.1.3

Sociální pilíř (pilíř soudržnosti společenství obyvatel)

Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel (sociální pilíř) jsou v řešeném území dle hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území (zpracováno v rámci 2. úplné aktualizace ÚAP SO ORP Hradec Králové) hodnoceny jako pozitivní.

Obecná charakteristika Obec Stračov má velmi výhodnou polohu ve vztahu k významným centrům nadmístního významu, především měst Hradec Králové, potažmo Pardubice a center místního (resp. regionálního) významu, jako jsou Nechanice, Hořice nebo Nový Bydžov.

Poloha a dostupnost Obec je dobře dostupná z krajského města Hradec Králové po silnici I/35. Obsluha prostředky hromadné dopravy (autobusovou dopravou) je dobrá zejména v místní části Klenice, ve Stračově je situace o poznání horší. Dojezdové doby jsou příznivé, do budoucna je ale nutné dále posilovat a rozvíjet systém hromadné dopravy, především ve Stračově. Pozitivním krokem by bylo také provedení plné integrace již existujícího integrovaného dopravního systému. Díky dalšímu posilování dopravních vazeb (silnice, dálnice) lze předpokládat nárůst počtu obyvatel.

Občanské vybavení Základní občanské vybavení je v obci na poměrně dobré úrovni a odpovídá její velikosti. Územní plán tyto stabilizované plochy respektuje a vymezuje je jako příslušné plochy s rozdílným způsobem využití. Nadto je umožněno umisťovat a zřizovat plochy a objekty občanského vybavení i v plochách bydlení venkovského (BV). Vyšší občanská vybavenost je dostupná ve větších městech v širším okolí, především v Hradci Králové, Nechanicích nebo Hořicích.

Sociogeografie Z údajů vývoje počtu obyvatel a migračního trendu je zřejmé, že počet trvalých obyvatel v obci se v posledních letech stabilizoval a vykazuje mírný nárůst. Podrobně je demografie rozepsána v kapitole 10.1.4. Pozitivním jevem je také migrační saldo, kdy počet přistěhovalých převyšuje počet vystěhovalých. Vzhledem k současným trendům odlivu obyvatel z větších měst na venkov s příznivějším životním prostředím i podmínkami pro výstavbu lze usuzovat, že populace ve Stračově bude i nadále přibývat. Blízkost vyšších správních center s jejich nabídkou pracovních příležitostí a vyšší občanské vybavenosti je spolu s dobrou dostupností základním předpokladem pro příchod dalších obyvatel do této oblasti. V návrhovém období (do roku 2025) lze tedy očekávat nárůst počtu obyvatel – a to především díky imigraci obyvatel. Tento přírůstek obyvatelstva bude doprovázen zvýšenými nároky na vytvoření nových kapacit občanské a technické vybavenosti.

11.3.2 Předpokládané vlivy na výsledek analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 11.3.2.1

SWOT analýza dle Územně analytických podkladů

V rámci zpracování Územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Hradec Králové byly vyhodnoceny slabé stránky, silné stránky, příležitosti a hrozby území (SWOT analýza). Kromě analýzy SO ORP Hradec Králové jako celku, byly samostatně hodnoceny i jednotlivé sektory území. Správní území obce Stračov bylo posuzováno v rámci severozápadního sektoru, označeného jako „Nechanicko“ a z výsledků posouzení jsou pro zpracování návrhu ÚP relevantní tyto závěry:


| 79


Návrh

silné stránky - nejsou evidována aktivní sesuvná nebo poddolovaná území - převážně přechodný, místy nízký, radonový index území - stanovená záplavová území s určeným režimem - zajištění kvalitního způsobu vytápění - produktivní zemědělská oblast s přirozenou úrodností půdy, dobré podmínky pro zemědělskou výrobu - funkční stávající komunikační síť

slabé stránky - silná zranitelnost podzemních vod - území výrazně dotčené negativními vlivy dopravy - nevyhovující stav v oblasti odvádění a čištění odpadních vod, nenapojení na ČOV - nízké hodnocení ekologické stability území, území intenzivně využívané zejm. zemědělskou výrobou - vedení silniční tranzitní dopravy zastavěným územím - nevyhovující parametry silnic, jejich špatný stavebně technický stav - území s nízkým rekreačním potenciálem

příležitosti - racionální obhospodařování nivních luk, realizace ÚSES - zvyšování retenční schopnosti krajiny vhodným obhospodařováním zemědělské půdy, zvýšení podílů TTP, lesa a krajinné zeleně - realizace dopravní infrastruktury na nadregionální a regionální úrovni - rozvoj odpadového hospodářství při zohlednění recyklace, separace odpadů oproti jejich skládkování - doplnění a provázání prvků ÚSES - podpora zemědělské výroby zaměřené na tvorbu a ochranu krajiny - vytvoření vhodných příležitostí pro bydlení pro mladé lidi a rodiny s dětmi - vytvoření dostatku pracovních příležitostí - rozvoj lokalit pro výrobu a služby - zkvalitnění dopravní obslužnosti pro zajištění dojíždění do škol a zaměstnání

11.3.2.2

hrozby - intenzivní ošetřování zemědělských plodin pesticidy - dlouhodobý odklad realizace dopravní infrastruktury na nadregionální a regionální úrovni - růst intenzit silniční dopravy - trvalý růst urbanizace do volné krajiny - rostoucí neúměrný zábor zemědělských a lesních půd pro novou zástavbu - zvýšené zatížení území průjezdnou dopravou - nízká nabídka pracovních příležitostí

Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb v řešeném území

Intenzivní ošetřování zemědělských plodin pesticidy Řešené území leží v zemědělsky intenzivně využívané krajině. Zemědělská půda je zde kvalitní, vyskytují se zde zejména půdy nejvyšších tříd ochrany. Historicky daný způsob obhospodařování je zde velmi intenzivní a odpovídá způsobu obhospodařování půd v celé oblasti. Zemědělská velkovýroba s sebou přináší také intenzivní ošetřování zemědělských plodin průmyslovými hnojivy a pesticidy. Územní plán navrhuje revitalizační opatření v krajině a také přechod k extenzivnějším formám zemědělské činnosti. Dlouhodobý odklad realizace dopravní infrastruktury na nadregionální a regionální úrovni Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu Z28 pro výstavbu úseku rychlostní silnice R35 Úlibice – Hradec Králové. Tento záměr je územním plánem zařazen mezi veřejně prospěšné stavby. Pro realizaci záměru této dopravní stavby jsou v územním plánu vytvořeny optimální podmínky. Růst intenzit silniční dopravy Zvýšené zatížení území průjezdnou dopravou Dlouhodobý trend růstu dopravních intenzit je obecně pozorovatelný prakticky na všech silnicích vyšších tříd. Na území obce dochází k výraznému růstu především na silnici I/35, která prochází středem místní části Klenice. Situace je kritická i přes mírný pokles tranzitní dopravy v období mezi lety 2005 – 2010 související s ekonomickou stagnací a změnou metodiky sčítání. Řešení problematiky je v územně plánovacích dokumentacích dlouhodobě stabilizováno. V územním plánu jsou vytvořeny podmínky pro realizaci úseku rychlostní silnice R35 v úseku Úlibic - Hradec Králové v souladu s vydanými územními rozhodnutími. ŽALUDA, projektová kancelář

| 80


Návrh

Trvalý růst urbanizace do volné krajiny Rostoucí neúměrný zábor zemědělských a lesních půd pro novou zástavbu Nekoordinovaný růst urbanizace do volné krajiny představuje riziko zejména pro obce zahrnuté v rozvojových oblastech a osách. V rámci PÚR ČR 2008 i ZÚR KHK je pro tyto obce stanovena priorita územního rozvoje s ohledem na efektivitu využívání veřejné infrastruktury. Rozvojové předpoklady Stračova jsou determinovány limity využití území zejména přírodního charakteru, u místní části Klenice také charakteru technického. Územní plán vymezuje nové rozvojové plochy v obci v návaznosti na zastavěné území obou místních částí. Téměř všechny zastavitelné plochy byly převzaty z platného ÚPO Stračov a to s ohledem na fakt, že všechny tyto plochy byly potvrzeny změnou č. 1 ÚPO Stračov. Vzhledem k faktu, že řešené území je zemědělsky intenzivně využíváno a vyskytují se zde kvalitní zemědělské půdy nejvyšších tříd ochrany, nelze se vyhnout záborům těchto kvalitních půd. Vyhodnocení záborů je provedeno v kapitole 14 této textové části. Návrhem ÚP Stračov nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa. Nízká nabídka pracovních příležitostí Nedostatek pracovních příležitostí na území obce je kompenzován blízkostí silných ekonomických center, především krajských měst Hradce Králové a Pardubic. Jejich význam je výrazně posílen dobrou dopravní dostupností silniční dopravou. Pro další posílení vazeb řešeného území na významná sídla v okolí (Pardubice, Hradec Králové, Hořice, resp. Liberec) je vymezena zastavitelná plocha pro rychlostní silnici R35. Územní plán pro další rozvoj výrobních aktivit vymezuje tři nové zastavitelné plochy pro funkci výroba a skladování – lehký průmysl a respektuje stávající výrobní plochy. Drobná výroba a podnikatelské aktivity jsou umožněny v plochách bydlení venkovského v souladu s jeho charakterem. Větší výrobní plochy s rozsáhlejšími kapacitami nejsou územním plánem vymezovány. Rozvoj rozsáhlejších výrobních aktivit je možný ve stabilizovaných plochách výroby.

11.3.2.3

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území

Silná zranitelnost podzemních vod Dle plánu oblasti povodí Horního a středního Labe je nevyhovující stav podzemních vod zejména v oblasti chemického složení, které je do značné míry určováno intenzivní zemědělskou činností v oblasti. Řešené území se nachází v oblasti, která je silně zemědělsky využívána vzhledem k velmi kvalitním zemědělským půdám a vhodným klimatickým podmínkám. Intenzivní zemědělská činnost probíhá přibližně od 50. let 20. století a pokračuje do současné doby. Územní plán vymezuje rozsáhlé zemědělské plochy (NZ) s intenzivním obhospodařováním. Na místech ekologicky stabilnějších porostů jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území s indexy zemědělské, přírodní (NSzp). Také v těchto plochách je umožněna zemědělská výroba, je zde ale posilována také funkce ekostabilizační. Územní plán vymezuje plochy přírodní (NP) pod plochami biocenter (lokálních), které mají za úkol především zabezpečit vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev. Na těchto funkčních plochách je doporučeno omezovat intenzivní zemědělskou výrobu (v případě, že jsou do těchto ploch zahrnuty i součásti ZPF) a nahrazovat je formami extenzivními. Území výrazně dotčené negativními vlivy dopravy Území je výrazně zatíženo negativními vlivy z dopravy na silnici I/33. Územní plán na tuto skutečnost reaguje vymezením zastavitelné plochy pro umístění rychlostní silnice R35. V souvislosti s dokončením výstavby této silnice dojde k překategorizování silnice I/35 na silnici II. třídy. Územní plán vymezuje nové zastavitelné plochy u silnici I/35 (k.ú. Klenice), které jsou však přebírané z platného ÚPO Stračov a byly potvrzeny změnou č. 1 ÚPO Stračov (2013). Nevyhovující stav v oblasti odvádění a čištění odpadních vod, nenapojení na ČOV Obě místní části Stračova nemají vybudovaný systém kanalizace napojený na ČOV. Pro obec byly zpracovány dva projekty, technicko ekonomická studie čištění odpadních vod v obci Stračov včetně místní části Klenice a dostavba kanalizace a čištění odpadních vod Stračov, Klenice. Obě dokumentace zpracovala společnost IKKO, ŽALUDA, projektová kancelář

| 81


Návrh

Hradec Králové. Územní plán závěry těchto projektů respektuje a vymezuje plochy pro umístění dočišťovacích nádrží (Z2 a Z21). Závěry jsou promítnuty také do kapitoly 10.4.4.2 této textové části. Nízké hodnocení ekologické stability území, území intenzivně využívané zejm. zemědělskou výrobou V řešeném území se nenachází žádný z prvků zvláště chráněných území, systému Natura 2000 nebo památný strom. Územním plánem jsou vymezeny místní prvky územního systému ekologické stability. Jsou respektovány významné krajinné prvky ze zákona, zejména vodní tok řeky Labe a její niva a plošně málo rozsáhlé lesní plochy. Absence chráněných území ve správním obvodu obce je dána zejména intenzivní zemědělskou činností, pro niž jsou v území velmi výhodné podmínky. Územní plán mimo výše uvedené vymezení prvků ÚSES vymezuje plochy smíšené nezastavěného území (NS), v nichž jsou posilovány ekostabilizační funkce. Vedení silniční tranzitní dopravy zastavěným územím Tranzitní silniční doprava, uskutečňovaná především na silnici I/35, prochází centrální částí místní části Klenice, což způsobuje v této části značné komplikace (hluk, exhalace, nebezpečí pro pěší apod.). Silná tranzitní doprava ovlivňuje i vzdálenější části zastavěného území v Klenici. Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu pro umístění rychlostní silnice R35, která by měla převzít většinu tranzitní dopravy a odlehčit tak Klenici od veškerých doprovodných negativních vlivů. Územní plán vymezuje zastavitelné plochy u silnice I/35, ty jsou ale přebírány z platného ÚPO Stračov a byly potvrzeny změnou č. 1 ÚPO Stračov (2013). Nevyhovující parametry silnic, jejich špatný stavebně technický stav Nevyhovující parametry silnic mohou být sledovány nejen u silnic nižších třídy a místních komunikací, ale také u silnice I/35. Problematika nevyhovujících parametrů u silnice I/35 bude řešena výstavbou rychlostní komunikace R35, pro niž územní plán vymezuje zastavitelnou plochu. V případě nevyhovujících parametrů silnic II. a III. třídy a místních komunikací je možné řešit úpravy jejich parametrů v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury (DS). Území s nízkým rekreačním potenciálem Obec Stračov není vyhledávaným turistickým cílem. Jistou perspektivu lze nalézt v morfologii území. Krajina je zde velmi plochá a vhodná tudíž pro rekreační cykloturistiku či hippoturistiku a to také v návaznosti na nedaleké zajímavé turistické cíle – místo významné události – bojiště 1866.

11.3.2.4

Vliv na využití příležitostí řešeného území

Racionální obhospodařování nivních luk, realizace ÚSES Územní plán vymezuje prvky ÚSES lokálního charakteru a dále interakční prvky jako součást ÚSES. Biocentra jsou vymezena s funkcí přírodní (NP). V rámci racionalizace obhospodařování nivních luk a přechodu od intenzivního využívání k extenzivnímu jsou tyto plochy vymezeny s funkcí smíšenou nezastavěného území (NSzp). Zvyšování retenční schopnosti krajiny vhodným obhospodařováním zemědělské půdy, zvýšení podílů TTP, lesa a krajinné zeleně Některé plochy v řešeném území, především remízy, břehové partie malých vodních toků, průlehy apod. jsou vymezeny s funkcí smíšenou nezastavěného území (NSzp). Územním plánem nejsou vymezeny žádné plochy pro zalesnění. Posílení retenčních schopností krajiny je provedeno také návrhem interakčních prvků (IP), které by měly vhodně a účelně rozdělit rozsáhlé zemědělské plochy. Nové porosty, realizované v rámci navržených IP, by měly částečně posílit retenční schopnosti krajiny a zmírnit erozi zemědělské půdy, která retenční schopnosti také snižuje. Realizace dopravní infrastruktury na nadregionální a regionální úrovni Územním plánem je vymezena zastavitelná plocha pro budoucí rychlostní komunikaci R35 v úseku Úlibice – Hradec Králové.


| 82


Návrh

Rozvoj odpadového hospodářství při zohlednění recyklace, separace odpadů oproti jejich skládkování Odpadové hospodářství je v obci na dobré úrovni. V obci jsou umístěny kontejnery na separovaný odpad. Třídění odpadu je v obci na vysoké úrovni a systém je hodnocen jako dobrý. Pravidelně v obci třídí odpad asi 70 % obyvatel a množství vytříděného odpadu se prakticky každoročně zvyšuje. Doplnění a provázání prvků ÚSES Územním plánem jsou vymezeny základní prvky ÚSES lokálního charakteru, včetně interakčních prvků. Byla provedena koordinace se sousedními obcemi s ohledem na stáří jejich územně plánovacích dokumentací. Podpora zemědělské výroby zaměřené na tvorbu a ochranu krajiny Obec Stračov leží v krajině s velmi intenzivní zemědělskou činností. Územní plán respektuje zemědělské plochy (NZ) v převážné části území. Návrh počítá s rozdělením velkých lánů liniovými interakčními prvky, zejména alejemi nebo mezemi a případně s obnovou cestní sítě v krajině. To má směřovat k šetrnějšímu obhospodařování s respektem ke krajině. Vytvoření vhodných příležitostí pro bydlení pro mladé lidi a rodiny s dětmi Územní plán vymezuje zastavitelné plochy pro funkci bydlení – venkovské (BV). Obec leží v poměrně atraktivním prostředí zejména z pohledu dostupnosti spádových center (Hradec Králové, Hořice, v budoucnu také Liberec). Územní plán vytváří dobré podmínky pro bydlení vymezením zastavitelných ploch pro funkci bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV). Vytvoření dostatku pracovních příležitostí Rozvoj lokalit pro výrobu a služby Územní plán vymezuje stabilizované plochy výroby a skladování (VL) a tři nové zastavitelné plochy pro tuto funkci. Drobná výroba nebo podnikání je umožněno v plochách bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV). Zkvalitnění dopravní obslužnosti pro zajištění dojíždění do škol a zaměstnání Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy a koridory pro výstavbu a rekonstrukci prvků dopravní infrastruktury. Územní plán respektuje stávající systém hromadné dopravy v řešeném území. Obec Stračov je zapojena do Integrované regionální dopravy Královéhradeckého a Pardubického kraje (IREDO). Hromadná doprava je zde uskutečňována pouze autobusovou dopravou. Vlastní obec Stračov je však obsloužena poměrně špatně a do budoucna je zde nutné hledat vhodná řešení pro nápravu tohoto stavu.

11.3.2.5

Vliv na využití silných stránek řešeného území

Nejsou evidována aktivní sesuvná nebo poddolovaná území Poddolovaná území a aktivní sesuvná území jsou řazena mezi tzv. území se zvláštními podmínkami geologické stavby. Na takových územích se mohou budoucí realizace podmínit vypracováním podrobného inženýrskogeologického nebo statického posudku. Díky skutečnosti, že se v řešeném území tyto jevy nevyskytují, není potřeba o tyto posudky žádat ani na vymezených zastavitelných plochách. Převážně přechodný, místy nízký, radonový index území V případě vyššího radonového indexu území je nutné provádět u staveb a zařízení opatření proti radonu, přičemž důležité je zvolit vhodný typ opatření. Vzhledem k faktu, že řešené území má především přechodný nebo nízký radonový index, je možné od těchto opatření u nové výstavby ustoupit, resp. je omezit. Zajištění kvalitního způsobu vytápění Díky vybudovanému plynovodu v obci se dlouhodobě daří snižovat koncentrace škodlivin v ovzduší, zejména koncentraci oxidů síry. V poslední době však dochází k postupnému návratu obyvatel k vytápění objektů tuhými palivy, zejména méně kvalitním hnědým uhlím.


| 83


Návrh

Produktivní zemědělská oblast s přirozenou úrodností půdy, dobré podmínky pro zemědělskou výrobu Řešené území se nachází v oblasti s velmi kvalitními půdami a velmi dobrými podmínkami pro zemědělskou výrobu. Tento fakt je územním plánem respektován vymezením ploch zemědělských (NZ) v převážné části území. Tyto plochy jsou i pro jejich ochranu členěny nově navrhovanými interakčními prvky. Samotná zemědělská výroba, spočívající ve zpracování sklizených plodin, v obci neprobíhá a ani se s ní do budoucna nepočítá. Nové zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby byl zábor kvalitních zemědělských půd co nejmenší. Vzhledem k faktu, že většina území leží v I. nebo II. třídě ochrany ZPF, není možné se navržení zastavitelných ploch na těchto půdách vyhnout. Funkční stávající komunikační síť Výborná dopravní dostupnost vyšších správních center vytváří předpoklady pro další rozvoj obce Stračov zejména jako místa pro kvalitní a klidné rodinné bydlení a zároveň umožňuje kompenzovat nedostatek pracovních příležitostí v obci bezproblémovou denní dojížďkou za prací do blízkého okolí (zejména Hadec Králové). Územní plán reaguje na tento fakt především vymezením ploch a koridorů pro další rozvoj a modernizaci dopravních sítí a také vymezením zastavitelných ploch pro funkci bydlení (BV).

11.3.3 Vyhodnocení vlivů ÚP definované úkoly pro územní plánování dle územně analytických podkladů Součástí ÚAP je rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), který je vypracován pro 8 sektorů, do nichž bylo území ORP Hradec Králové rozděleno. Obec Stračov je zařazena do sektoru označeného jako Nechanicko. Pro obec jsou stanoveny následující problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci: Řešit opatření ke zvýšení retence v území Podpořit způsoby zemědělství vytvářející podmínky pro obnovu a rozšiřování ekostabilizační funkce krajiny Řešené území se vyznačuje mimořádně vysokým stupněm zornění. Je to dáno polohou obce v jedné z nejúrodnějších částí České republiky. Vysoký stupeň zornění však má negativní vliv na ekologickou stabilitu. V rámci návrhu územního plánu byla většina nezastavěného území vymezena jako plochy zemědělské (NZ). Místně byly vymezeny také plochy smíšené nezastavitelné (NSzp), zejména v místech ekologicky stabilnějších fragmentů krajiny (remízy, meze, průlehy apod.). V těchto plochách je kromě zemědělské posílena také funkce přírodní, je v nich umožněno realizovat opatření vedoucí ke zvýšení ekologické stability krajiny a jejích retenčních schopností. Řešit vhodné regulace pro uspořádání výrobních ploch s ohledem na dopady v území Územní plán vymezuje stabilizované i zastavitelné plochy pro funkci výroba a skladování – lehký průmysl (VL). Pro tuto funkci jsou stanoveny příslušné regulativy v kapitole 6 textové části ÚP. Mimo to jsou drobné výrobní aktivity umožněny také ve funkční ploše bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV) a to s ohledem na její převažující funkci. Vyhodnotit brownfields a prověřit jejich využití Návrh územního plánu identifikoval v řešeném území několik lokalit, jež by bylo možné považovat za brownfields. Tyto lokality jsou většinou zahrnuty do zastavěného území s funkcí bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV). V rámci této funkce je umožněna transformace a přestavba těchto ploch dle podmínek využití, uvedených v kapitole 6 textové části. Jako plocha přestavby P1 je vymezen bývalý hospodářský dvůr uprostřed části Stračov. Tyto plochy jsou v současném stavu nevyužívané, vedené jako manipulační plochy a zastavěné plochy a nádvoří. Tyto plochy pozbyly svou platnost a jsou v současné době nevyužívané. Návrh plochy přestavby počítá s jejich postupnou transformací na plochy bydlení. Zajistit územní podmínky pro omezení využívání tuhých paliv v lokálních zdrojích energie, vč. zvyšování podílů využívání obnovitelných zdrojů energie Obec Stračov je plynofikována STL rozvodem. Využívání zemního plynu jako prostředku k vytápění objektů a ohřevu TUV je v současné době na ústupu z důvodu vysokých cen zemního plynu. Územní plán konstatuje, že ŽALUDA, projektová kancelář

| 84


Návrh

objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu, je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Možnost nařízení způsobu vytápění domů jejich majitelům se vymyká možnostem územního plánu. Řešit opatření na zvýšení ekologické stability území, upřesnění rozsahu a polohy prvků ÚSES v ÚPD obcí Řešené území vykazuje velmi nízký stupeň ekologické stability, což je dáno především vysokým stupněm zornění. Je nutné brát v úvahu, že obec Stračov leží v zemědělsky velmi atraktivní oblasti s velmi kvalitními půdami. Pro zvýšení ekologické stability jsou některé zemědělské pozemky vymezeny s funkcí smíšenou nezastavěnou s indexem zemědělská a přírodní (NSzp), případně jako plochy přírodní (NP). V těchto plochách lze kromě jejich zemědělského využívání realizovat také opatření ke zvýšení ekologické stability krajiny. Územní plán dále vymezuje a ve svém měřítku upřesňuje prvky ÚSES. Vymezeny jsou pouze lokální prvky ÚSES. Chránit půdní fond (ZPF a PUPFL) v nejvyšších třídách ochrany před zastavěním V řešeném území se nacházejí zejména půdy v nejvyšších stupních ochrany. Většina nově vymezených zastavitelných ploch je lokalizováno právě v této třídě ochrany. Zdůvodnění záborů ZPF je uvedeno v kapitole 14 textové části odůvodnění. Zábory pozemků určených k plnění funkce lesa nejsou územním plánem navrhovány. Vyhodnotit koncepce kanalizačních systémů a ČOV Obec Stračov nemá systém kanalizace, která by byla napojena na ČOV. V současné době jsou zpracovány studie a dokumentace a do budoucna se počítá s výstavbou kanalizačního systému v obou místních částech. Řešit vedení dopravní infrastruktury na nadregionální-regionální úrovni s cílem vyloučení dopravy mimo zastavěná území sídel Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu Z28 pro umístění rychlostní silnice R35. V území se jedná o dlouhodobě stabilizovaný záměr, pro který bylo zpracováno již několik projektových dokumentací. Řešit zvyšování atraktivity území pro potenciální trvale bydlící Obec Stračov je pro potenciální bydlící atraktivní z hlediska dobré dopravní dostupnosti do center osídlení, zejména do Hradce Králové. Po realizaci rychlostní silnice R35 se tato atraktivita dále zvýší z několika hledisek: lepší a rychlejší dopravní spojení s centry osídlení, potažmo s Libercem a odvedení tranzitní dopravy ze zastavěného území místní části Klenice (popř. z jeho blízkosti). Vymezením zastavitelných ploch v klidném příměstském prostoru tak činí řešené území značně atraktivním pro další trvale bydlící obyvatele. Vytvořit podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit Vytipovat lokality vhodné pro podnikání a služby s cílem vytvořit podmínky pro rozvoj obcí v hospodářské oblasti Územní plán vymezuje stabilizované i zastavitelné plochy pro funkci výroba a skladování (VL). Drobná výroba a podnikatelské aktivity jsou však umožněny také ve funkční ploše bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV). Vytvořit podmínky pro optimální rozvoj bytové zástavby v obcích včetně odpovídající občanské vybavenosti Územní plán vymezuje nové zastavitelné a přestavbové plochy pro funkci bydlení – v rodinných domech – venkovské (BV). V rámci této funkce je možné zřizovat také plochy občanské vybavenosti a veřejných prostranství. Konkrétní rozmístění jednotlivých funkcí, zejména v plošně rozlehlých plochách, není územním plánem řešeno, ale bude předmětem zpracování územních studií.

11.4

Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v Politice územního rozvoje

Všeobecná charakteristiky území z hlediska PÚR ČR 2008: 

řešené území je zahrnuto v Rozvojové oblasti OB4 – Rozvojová oblast Hradec Králové / Pardubice


| 85

Odůvodnění územního plánu Stračov    

Návrh

řešené území se nachází mimo rozvojové osy a specifické oblasti stanovené PÚR ČR 2008 přes řešené území prochází koridory dopravní infrastruktury: R 35b – Úlibice – Hradec Králové – koridor rychlostní silnice R35. přes řešené území neprochází žádný koridor technické infrastruktury stanovené PÚR ČR 2008 územní plán respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje a vytváří podmínky pro naplnění jejich cílů. Dosavadní využití není měněno tak, aby znemožnilo nebo podstatně ztížilo prověřované budoucí využití.

Řešené území se dle PÚR 2008 nachází v Rozvojové oblasti OB4 – Rozvojová oblast Hradec Králové/ Pardubice. Jelikož se jedná o území ovlivněné dynamikou krajských měst Hradce Králové a Pardubic při spolupůsobení vedlejšího centra Chrudim, vykazuje tato oblast největší hospodářský rozvoj v rámci ČR a s tím související zvýšené požadavky na změny v území. Na tuto skutečnost územní plán reaguje návrhem ploch pro rozvoj bydlení a výroby a služeb s ní spojených. Územní plán Stračov dále respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu zejména s republikovými prioritami územního plánování. Vyhodnocení souladu s PÚR ČR 2008, včetně přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území je provedeno v kapitole 3.1 této textové části.

11.5

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (shrnutí)

11.5.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na zlepšování územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a jejich soulad Cílem územního plánu je vytvoření podmínek pro vyvážený vývoj území s důrazem na podporu hospodářského rozvoje při zachování a obnově přírodních hodnot. To vše by mělo přispět ke zdravému a důstojnému životu obyvatel obce s nabídkou pracovních příležitostí a aktivit pro jejich kulturní, společenské a sportovní vyžití. Obecně je nutno považovat za základní problémy řešeného území (a obcí v tomto regionu všeobecně) nerovnovážný vývoj ekonomického, environmentálního a sociálního pilíře, kdy hodnota environmentálního pilíře je nižší, než pilíře ostatní. Základním předpokladem pro vyvážený růst je další podpora a rozvoj dopravní dostupnosti spádových center, zejména Hradce Králové a Hořic, případně Liberce, v oblasti environmentálního pilíře je nutná další podpora extenzivních forem zemědělské činnosti.

11.5.1.1

Životní prostředí

Na stavu životního prostředí se podílí faktory, jimiž se územní plán prioritně zabýval. Jedná se o hygienu prostředí, ochranu přírody a krajiny, ochranu půdního a lesního fondu a vodního režimu v území. Urbanistická koncepce stanovená územním plánem jasně soustředí rozvojové oblasti v návaznosti na stávající urbanizované území. Jsou respektovány prvky územního systému ekologické stability – prvky lokálního významu. Územní plán vymezuje také interakční prvky. Tyto prvky jsou vymezeny s funkcí přírodní, případně smíšenou nezastavěného území. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou v území zastoupeny zejména v jižní a severní části území, kde se nachází plošně rozlehlejší lesní plochy. Územním plánem jsou tyto plochy respektovány. Rozvoj ploch funkce bydlení a výroby vyústí v nevyhnutelné zábory zemědělského půdního fondu. Zábory ZPF jsou lokalizovány v maximální možné míře v návaznosti na zastavěné území. Nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování, je zachována celistvost zemědělských pozemků. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je nutno konstatovat, že půdy v řešeném území jsou zařazeny především do nejvyšších tříd ochrany. Historicky daný způsob zemědělského hospodaření v řešeném území je velmi intenzivní. Vlastní přechod k extenzivním formám bude dlouhodobým a obtížným procesem, který je nutné podporovat i na centrální úrovni (tvorba celostátních a krajských politik).


| 86


11.5.1.2

Návrh

Hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel

Podmínky pro hospodářský rozvoj řešeného území jsou posíleny vymezením zastavitelných ploch pro funkci výroba a skladování a také respektováním stabilizovaných výrobních ploch. Z pohledu hospodářského pilíře jsou významnými rozvojovými faktory dopravní a technická infrastruktura. Obec je velmi dobře dopravně dostupná silniční dopravou (silnice I/35 a hustá síť silnic nižších tříd) a má také vybudovány základní sítě technické infrastruktury. Podmínky pro posílení soudržnosti společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny jak návrhem zastavitelných ploch s primární funkcí bydlení, tak respektováním stabilizovaných ploch občanské vybavenosti. Při zastavování větších návrhových ploch budou podmínkou zahájení výstavby zpracované zastavovací studie. Předmětem jejich řešení bude také umisťování vhodných veřejných prostranství, zeleně a drobné občanské vybavenosti i do ploch primárně určených pro funkci bydlení. Územní plán předpokládá další zkvalitňování sítí technické infrastruktury a dopravní infrastruktury.

11.5.2 Shrnutí přínosu zásad územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Realizace záměrů obsažených v Územním plánu Stračov musí probíhat ve vzájemné provázanosti, tj. rozvoj obytné zástavby v souladu s rozvojem dopravní a technické infrastruktury. Dále je nutno předcházet možnosti, že při nárazové obytné výstavbě v řešeném území může dojít k deficitu občanské vybavenosti, především vybavenosti veřejné infrastruktury. Regulativy stanovené pro plochy bydlení (BV) umožňují realizaci staveb občanské vybavenosti v souladu s jejich charakterem. Realizací záměrů obsažených v Územním plánu Stračov nedojde k závažným střetům se zájmy ochrany přírody, k ohrožení atraktivity bydlení ani potenciální rekreační funkce území. Předpokládaný zábor zemědělské půdy neohrozí zájmy zemědělské výroby. Vyhodnocení záborů ZPF je uvedeno v kapitole 14 textové části odůvodnění.

12. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50, ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 c) Vkládá pořizovatel. Bude vloženo pořizovatelem.

13. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50, ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Zákon 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 d) Zpracovává pořizovatel. Bude doplněno pořizovatelem.


| 87


Návrh

14. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhláška 500/2006 Sb., příloha č. 7 část II, odst. 1 d) Zpracovává projektant s využitím metodických pomůcek MŽP a MMR.

14.1 Zemědělský půdní fond 14.1.1 Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno územním plánem k datu 25.9.2013. Hranice zastavěného území je obsahem grafické části dokumentace (hlavní výkres, výkres předpokládaných záborů půdního fondu).

14.1.2 Struktura využití pozemků Zemědělský půdní fond je zastoupen na ploše cca 680 ha (84 % rozlohy obce), a ve většině jej tvoří orná půda o rozloze 626 ha, což představuje 92,1 % z celkové rozlohy zemědělské půdy a 77,4 % celkové rozlohy obce. Ostatní druhy pozemků v rámci zemědělské půdy jsou prakticky zanedbatelné. Nezemědělská půda představuje cca 16 % rozlohy obce.

TAB 26: Struktura využití pozemků druh pozemku

výměra (ha)

podíl z celkové výměry

výměra celkem

809

100 %

zemědělská půda

680

84 %

- orná půda

626

92,1 %

-

-

- zahrady

15

2,2 %

- trvalé travní porosty

38

5,7 %

nezemědělská půda

129

16 %

- lesní půda

82

10,2 %

- vodní plochy

3

0,3 %

- zastavěné plochy

12

9,3 %

- ostatní plochy

32

24,8 %

- ovocné sady

Zdroj: ČSÚ

14.1.3 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice).


| 88


Návrh

TAB 27: Půdy dle BPEJ a třídy ochrany v řešeném území kódy BPEJ na území obce

třída ochrany

30300, 30900, 31000

I.

30210, 31010, 31400, 34200, 34210, 35800

II.

30700, 31410, 34300, 34400

III.

32001, 36300, 36401

IV.

-

V. Zdroj: ÚAP SO ORP Hradec Králové

14.1.4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové možnosti obce. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Koncepce rozvoje obce vychází ze schválené ÚPD (ÚPO Stračov, Ing. arch. František Křelina, Změna č. 1 ÚPO Stračov, Ing. Žaluda, 2012) a to s ohledem na dobu jejího vzniku (rok 2001, před zavedením nového stavebního zákona). Koordinovány jsou požadavky na vymezování zastavitelných ploch se stavem v území a jeho možnostmi. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce do roku 2025, který počítá s navýšení poptávky po bydlení v obci zejména díky její výhodné poloze v dopravní dostupnosti center osídlení, zejména krajského města Hradec Králové a dále Hořic nebo Nového Bydžova a také s výstavbou rychlostní silnice R 35. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch je podrobně uvedeno v kapitole 9.2 textové části odůvodnění ÚP. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Zastavitelné plochy jsou soustředěny především ve všech místních částech s ohledem na jejich polohu v krajině a ve vazbě na stávající komunikační systém, což vychází z předpokladu zajištění obsluhy území odpovídající dopravní a technickou infrastrukturou. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu.

označení plochy

14.1.4.1

Přehled odnětí půdního fondu – zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině Návrh funkč. využití plochy

celková výměra plochy (ha)

Výměra zemědělské půdy BPEJ

Třída Kultura ochrany

Dílčí výměra (ha)

Výměra nezeměděl. pozemků (ha)

Poznámka (PUPFL, parcela a výměra)

PLOCHY BYDLENÍ – V RODINNÝCH DOMECH – VENKOVSKÉ (BV) Z1

BV

1,00

Z4

BV

0,5


31410

III.

orná

0,63

31400

II.

orná

0,18

31410

III.

TTP

0,24

31400

II.

TTP

0,26

0,19

-

-

-

| 89

označení plochy


Návrh funkč. využití plochy


Návrh

Výměra zemědělské půdy BPEJ

Třída Kultura ochrany

Dílčí výměra (ha)



PLOCHY BYDLENÍ – V RODINNÝCH DOMECH – VENKOVSKÉ (BV) Z7

BV

1,3

31410

III.

TTP

1,3

Z8

BV

2,35

Z9

BV

0,85

Z10

BV

0,54

Z12

BV

0,81

Z13

BV

Z14

34200

II.

orná

0,45

31410

III.

orná

1,8

34200

II.

orná

0,44

30210

II.

orná

0,41

31410

III.

orná

0,54

31410

III.

orná

0,5

34210

II.

orná

0,31

0,1

34210

II.

zahrada

0,1

-

-

BV

0,6

31010

II.

orná

0,6

-

-

Z15

BV

0,1

34210

II.

orná

0,1

-

-

Z16

BV

0,21

34210

II.

orná

0,21

-

-

Z17

BV

0,49

34210

II.

orná

0,47

0,02

-

Z18

BV

0,45

31010

II.

orná

0,45

-

-

Z19

BV

0,6

31010

II.

orná

0,6

-

-

Z20

BV

0,19

31010

II.

orná

0,19

-

-

Z22

BV

1,09

31010

II.

orná

1,09

-

-

Z23

BV

0,45

31010

II.

orná

0,45

-

-

Z26

BV

0,42

30900

I.

orná

0,02

31010

II.

orná

0,37

0,03

-

Z27

BV

1,59

30900

I.

orná

1,25

30300

I.

orná

0,33

0,01

-

P1

BV

1,36

34210

II.

zahrada

0,01

1,35

-

13,30

1,70

∑

15,00

0,1

-

-

-

-

-

-

-

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ P2

OV

∑

0,24

34210

II.

orná

0,24

0,15

0,09

0,15

0,09

-

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Z3

ZV

0,29

31410

III.

TTP

0,16

0,13

-

Z24

ZV

0,21

31010

II.

TTP

0,21

-

-

0,37

0,13

∑

0,5


| 90

označení plochy

Odůvodnění územního plánu Stračov Návrh funkč. využití plochy


BPEJ

Návrh

Výměra zemědělské půdy



PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Z11

1)

Z28

DS

DS

∑

0,16

35,29

31410

III.

orná

0,13

31000

I.

orná

21,39

-

30300

I.

orná

13,21

-

31010

II.

orná

0,18

-

31100

I.

orná

0,02

32001

IV.

orná

0,02

-

31400

II.

orná

0,02

-

30900

I.

orná

0,18

-

35,45

35,15

0,03

0,27

-

-

0,3

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Z2

TI

0,38

Z21

TI

0,56

∑

TTP

0,28

orná

0,08

II.

TTP

0,09

II.

TTP

0,47

31400

II.

30210 35800

0,94

0,92

0,02 -

-

0,02

0

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Z5

VL

3,16

31410

III.

orná

3,16

-

-

Z6

VL

0,54

-

-

-

-

0,54

-

Z25

VL

0,84

31010

II.

TTP

0,83

0,01

-

3,99

0,55

∑

4,54

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ K1

∑

W

0,91

0,91

34300

III.

TTP

0,33

orná

0,51

0,84

0,07

0,07

-

0

ZÁBOR PLOCH CELKEM

∑

57,58

54,72

2,86

Pozn.: 1)

Plocha Z28 je navržena v celkové šířce budoucího ochranného pásma rychlostní silnice. Zábor celkové plochy je proto nepravděpodobný.


| 91


Návrh

14.1.5 Pozemkové úpravy Ve správním obvodu obce Stračov nebyly provedeny komplexní ani jednoduché pozemkové úpravy (KPÚ, resp. JPÚ). Pozemkový úřad v Hradci Králové předpokládá zahájení KPÚ v k.ú. Klenice v říjnu 2015. Pro k.ú. Stračov není termín zahájení KPÚ nebo JPÚ stanoven.

14.1.6 Investice do půdy a protierozní opatření Zemědělské pozemky v řešeném území jsou lokálně meliorovány. Odvodňovací systémy byly především v jižní části k.ú. Stračov a dále v k.ú. Klenice. Tyto systémy byly realizovány především mezi 60. a 80. léty 20. století a mnohé z nich lze již považovat za přežité, resp. na konci životnosti. Investice do půdy jsou zobrazeny ve výkrese č. 3 „Výkres předpokládaných záborů půdního fondu“ odůvodnění územního plánu Stračov. Investice do půdy jsou dotčeny zastavitelnými plochami Z2, Z10 a Z11 v k.ú. Stračov a Z27 a Z28 v k.ú. Klenice (plošné meliorace). Tyto plochy, s výjimkou Z28, byly vymezeny již ve schváleném ÚPO a do návrhu ÚP Stračov byly převzaty. Plocha Z28 je vymezena pro rychlostní silnici R35, což je v území dlouhodobě stabilizovaný záměr a vychází také z nadřazených dokumentací (PÚR ČR 2008 a ZÚR KHK).

14.1.7 Opatření k zajištění ekologické stability Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území zastoupeny pouze prvky lokálního významu. Jedná se především o tok a břehové partie vodního toku Klenická svodnice a Bašnického potoka a jejich nivních ploch, plochy vodní a podmáčené, lesní společenstva na lesních pozemcích a luční společenstva. Zábor zemědělské půdy se předpokládá u některých prvků ÚSES. Jedná se zejména o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních prvků ÚSES. K záborům zemědělské půdy dojde v případech zakládání a doplňování krajinné zeleně. Územní systém ekologické stability je dále doplněn plochami významné zeleně plnící funkci interakčních prvků, navrženými ve vazbě na liniové prvky v území. Realizace těchto prvků spočívá převážně v obnově a doplnění liniových výsadeb stromů a keřů podél místních komunikací, polních cest a vodotečí ve volné krajině s minimálními nároky na zábory zemědělské půdy. Plochy významné zeleně jsou součástí zejména ploch smíšených nezastavěného území (NS), ploch dopravních (DS) a ploch zemědělských (NZ). Zábory zemědělské půdy pro plochy významné zeleně plnící funkci interakčních prvků lze odhadnout v rozmezí 3 – 5 ha ve formě pásů o šířce cca 3m. Celková plocha záboru prvků územního systému ekologické stability je odhadnuta na 15 ha pozemků zemědělského půdního fondu a vodních ploch a toků. Další opatření sloužící k zajištění ekologické stability (ochranná, ekologicko-stabilizační, protierozní a revitalizační opatření) je možné realizovat v rámci ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NSzp) a v plochách zemědělských (NZ).

14.1.8 Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Jako stávající plochy dopravní infrastruktury jsou vymezeny užívané cesty ve volné krajině. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány. Případná realizace nezbytných přístupových komunikací je územní plánem umožněna v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách zemědělských (NZ) a smíšených nezastavěného území (NS).


| 92


Návrh

14.1.9 Zemědělská prvovýroba V současné době nejsou v řešeném území zastoupeny žádné plochy zemědělské prvovýroby. Na zemědělské půdě hospodaří subjekty, které nesídlí v obci, s výjimkou některých zemědělských ploch, na nichž hospodaří soukromí zemědělci. Drobná zemědělská výroba, která nemá negativní vliv na okolní zástavbu je umožněna v rámci ploch pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV).

14.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP – výměra nad 50 ha) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO – výměra pod 50 ha) zpracované na období deseti let (decenium). Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř).

14.2.1 Aktuální stav lesa Vzhledem k převažujícímu zemědělskému charakteru krajiny je lesnatost správního území rovna asi 10 %. Při celkové rozloze území obce 809 ha tvoří plochy lesa pouhých 82 ha plochy řešeného území (průměrná lesnatost v ČR je 33,3%). Lesní pozemky se nacházejí zejména v jižní a severní části řešeného území v obou katastrálních územích. Menší lesní plochy se nachází také v ostatních částech řešeného území.

14.2.2 Přírodní lesní oblast (PLO) Podle lesnického členění leží řešené území v PLO 17 (Polabí). Polabí zahrnuje úvaly při Labi a dolním Poohří a plošiny nebo tabule okrajových pásem. Náleží k němu i Pražská kotlina s malou rozlohou lesů. K úvalům v údolí Labe patří i Pardubická kotlina (200 až 250 m n. m.), kde je nejvyšším místem vypreparovaný vulkanický suk Kunětické hory (295 m n. m.), a terasové náplavy jsou kryty vátými písky vytvářejícími často přesypy. Dále Nymburská kotlina, která je rozsáhlou sníženinou středního Polabí; Mělnická kotlina při soutoku Labe a Vltavy (156 m n. m.), kde jsou význačným prvkem váté písky, a Terezínská kotlina s podobným reliéfem. Dolní Poohří tvoří křídová pahorkatina Klapská a křídová tabule Perucká, která výrazně přechází do třetihorní Žatecké pánve. V Polabí jsou velké obvody štěrkových až písčitých říčních teras, na nichž byly původně rozšířeny borové doubravy, málo dubové bory. Místy se vyskytují nepatrně i váté písky. V celé oblasti byly tyto lokality přeměněny na borové porosty, jen v málokterém je ve spodním patru přimíšen dub, který zde má výrazně příznivý vliv na stav půdy. Pro velký hospodářský tlak na přírodu má její ochrana v Polabí dlouhou tradici. Ráz polabské krajiny, která rychle ztrácí vysokou zeleň, je nutno zachovat, a zachránit labské tůně a slepá ramena. Prakticky každý izolovaný les v této řídce zalesněné, zemědělsky intenzivně využívané, ale i průmyslově zatížené krajině plní snad všechny funkce, které lze u lesa ohodnotit. Nejrozsáhlejšími i nejdůležitějšími funkcemi lesů jsou krajinotvorná, půdoochranná (proti větrné erozi) a čistě ekologicko-stabilizační vzhledem k zatížení oblasti intenzivním zemědělstvím a průmyslovou činností a zároveň malé lesnatosti. Značný význam zde má vybudování a propojení funkční sítě prvků ÚSES (územního systému ekologické stability). Nejdůležitějšími střety zájmů jsou zde liniové stavby, myslivost a lesní hospodářství a ochrana přírody na celé výměře lesů.


| 93


Návrh

14.2.3 Lesní vegetační stupně (LVS) Lesní vegetační stupeň je formalizovaná lesnická jednotka používaná zejména v lesnické typologii. Lesní vegetační stupně vyjadřující vztah mezi klimatem a biocenózou (vegetačními společenstvy), reprezentovanými tzv. klimaxovými dřevinami. Popisují tak ve zjednodušené podobě vegetační stupňovitost a poskytují rámcovou představu o vertikálním rozšíření hlavních dřevin. Lesní vegetační stupně spolu s definovanými edafickými (také půdními nebo ekologickými) řadami (edafické řady: extrémní, kyselá, živná, obohacená oglejená a podmáčená. Každá řada se ještě rozpadá na podrobnější jednotky - tzv. Půdní kategorie) slouží k základní typologické klasifikaci lesů pomocí vymezení lesních typů (následně sdružovaných do větších kategorií tzv. souborů lesních typů). Řešené území leží celé v prvním LVS (dubovém).

14.2.4 Kategorie lesů Podle § 6, zákona 289/1995 Sb. o lesích se lesy člení dle převažující funkce do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských (§ 9 lesního zákona). Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení a ve kterých se musí hospodařit tak, aby byla zajištěna především jejich produkční funkce.

14.2.5 Dřevinná skladba TAB 28: Přehled lesních typů symbol

lesní typ

1D3

obohacená habrová doubrava strdivková

1G2

podmáčená jedlová doubrava ostřicová

1O2

lipová doubrava svízelová

1O3

lipová doubrava se třtinovou rákos.

1O8

lipová doubrava ostřicová

1V4

vlhká habrová doubrava čisticová

2B4

bohatá buková doubrava válečková

2H7

hlinitá a sprašová buková doubrava oglejená

2H8

hlinitá a sprašová buková doubrava strdivková

2I5

uléhavá kyselá buková doubrava s třtinovou rákos. (ostruž.)

2K4

kyselá buková doubrava kostřavová Zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

14.2.6 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa Územním plánem nejsou zabírány pozemky určené k plnění funkce lesa.

14.2.7 Návrh zalesnění Územní plán nevymezuje plochy pro zalesnění.


| 94


Návrh

14.2.8 Ochrana lesa Do zastavěného území zasahuje ochranné pásmo lesa (50 m od hranice pozemku PUPFL), jak je patrné z koordinačního výkresu. Toto pásmo zasahuje zastavěné území v jižní části k.ú. Stračov a dále zastavitelné plochy Z1, Z3 a Z4. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle § 14 odst. 2 zákona 289/1995 Sb.). Při posuzování žádostí o vydání těchto souhlasů orgán státní správy lesů dbá především o to, aby nedocházelo k umisťování staveb trvalého charakteru do blízkosti lesních pozemků ve vzdálenosti, která není dostatečná pro minimalizaci rizika negativního střetu se zájmy chráněnými lesním zákonem (omezení dopravní obslužnosti a přístupnosti lesa, nežádoucí interakce mezi stavbou a blízkým lesním porostem apod.). Bezpečná odstupová vzdálenost je obvykle dána výškou lesního porostu v mýtním věku (absolutní výšková bonita), upravená s ohledem na podmínky konkrétní lokality (terénní poměry, stav porostního okraje, stávající zástavba atd.).

15. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 172 Zpracovává pořizovatel. Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

16. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 172 Zpracovává pořizovatel. Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

17. OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obsah textové části odůvodnění územního plánu

1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ................................................................ 5 2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ........................................................................................................................... 5 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ....................................... 5 Základní údaje ................................................................................................................................... 5 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území ...................................................... 5 Přírodní systém, širší vztahy ÚSES ..................................................................................................... 6 Širší dopravní vazby ........................................................................................................................... 6 Širší vazby technické infrastruktury .................................................................................................. 6 Účast ve sdružení obcí ....................................................................................................................... 7

3. SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM................................................................ 7 3.1 3.2

Soulad s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 ................................................... 7 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .................................................. 10

4. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE VČETNĚ ODŮVODNĚNÍ JEJICH VYMEZENÍ ....................................... 13


| 95


Návrh

5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ................................................... 14 5.1 5.2

Cíle územního plánování (§ 18) ............................................................................................. 14 Úkoly územního plánování (§ 19) .......................................................................................... 15

6. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ............................................................................... 16 7. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ................................................................... 16 7.1 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů ......................................... 16 7.2 Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.................................................................................................................. 17

8. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ....................................................... 17 9. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH................................................................. 31 9.1 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch pro bydlení vymezených ve schváleném ÚPO Stračov 31 9.2 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch .......................................................... 33

10.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY .......... 34

10.1 Odůvodnění koncepce rozvoje včetně vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch............................................................................................. 34 10.1.1 10.1.2 10.1.3 10.1.4 10.1.4.1 10.1.4.2 10.1.4.3 10.1.5 10.1.5.1 10.1.5.2 10.1.5.3 10.1.6 10.1.7 10.1.7.1 10.1.7.2 10.1.8 10.1.9 10.1.10

10.2

Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot .................................................... 49

10.2.1 10.2.1.1 10.2.1.2 10.2.2 10.2.3 10.2.3.1 10.2.3.2 10.2.3.3 10.2.4

10.3

Vymezení řešeného území .......................................................................................................... 34 Odůvodnění vymezení zastavěného území ................................................................................ 34 Odůvodnění koncepce rozvoje obce ........................................................................................... 35 Demografický vývoj, bytový fond................................................................................................ 35 Vývoj počtu obyvatel .............................................................................................................. 35 Odhad budoucího demografického vývoje ............................................................................. 39 Bytový a domovní fond ........................................................................................................... 39 Odůvodnění koncepce rozvoje obce ........................................................................................... 40 Východiska koncepce rozvoje území obce .............................................................................. 40 Odůvodnění koncepce rozvoje území ...................................................................................... 41 Odůvodnění urbanistické koncepce ........................................................................................ 42 Plochy jiného využití než stanovují § 4 – 19 vyhl. č. 501/2006 Sb. ............................................. 43 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby ................................................. 43 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch ........................................................................... 43 Odůvodnění vymezení ploch přestavby .................................................................................. 47 Odůvodnění vymezení ploch k prověření územní studií ............................................................. 47 Odůvodnění vymezení ploch podmíněných dohodou o parcelaci .............................................. 48 Odůvodnění vymezení ploch změn v krajině .............................................................................. 48 Ochrana kulturních památek ...................................................................................................... 49 Nemovité kulturní památky .................................................................................................... 49 Památky místního významu.................................................................................................... 49 Archeologické lokality ................................................................................................................. 49 Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................................... 50 Významné krajinné prvky (VKP) .............................................................................................. 50 Zvlášť chráněná území ............................................................................................................ 50 Územní systém ekologické stability (ÚSES) ............................................................................. 50 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území ....................................................... 51

Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky ....................... 52

10.3.1 Civilní ochrana ............................................................................................................................. 52 10.3.1.1 Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události .............................................................. 52 ŽALUDA, projektová kancelář

| 96

Odůvodnění územního plánu Stračov 10.3.1.2 10.3.1.3 10.3.1.4 10.3.1.5 10.3.2 10.3.3 10.3.4 10.3.5

10.4

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování ................................................................................ 52 Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci .................................................. 52 Záchranné, likvidační a obnovovací práce .............................................................................. 53 Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií ............................................. 53 Obrana státu ............................................................................................................................... 53 Požární ochrana .......................................................................................................................... 53 Radonový index geologického podloží ........................................................................................ 53 Ochrana před povodněmi ........................................................................................................... 54

Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury ....................................................................... 54

10.4.1 10.4.2 10.4.3 10.4.3.1 10.4.3.2 10.4.3.3 10.4.3.4 10.4.3.5 10.4.3.6 10.4.4 10.4.4.1 10.4.4.2 10.4.4.3 10.4.4.4 10.4.4.5 10.4.4.6

10.5

Návrh

Občanské vybavení ..................................................................................................................... 54 Veřejná prostranství ................................................................................................................... 54 Dopravní infrastruktura .............................................................................................................. 55 Širší vztahy .............................................................................................................................. 55 Silniční doprava ...................................................................................................................... 55 Komunikace pro pěší a cyklisty, turistické a cyklistické trasy a koridory ................................ 59 Vliv dopravy na životní prostředí ............................................................................................ 59 Hromadná doprava osob ........................................................................................................ 60 Ochranná pásma .................................................................................................................... 61 Technická infrastruktura ............................................................................................................. 61 Zásobování pitnou vodou ....................................................................................................... 62 Kanalizace ............................................................................................................................... 65 Zásobování elektrickou energií ............................................................................................... 67 Zásobování zemním plynem a teplem .................................................................................... 69 Telekomunikace, radiokomunikace ........................................................................................ 70 Nakládání s odpady ................................................................................................................ 71

Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny ............................................................................ 71

10.5.1 Přírodní podmínky ...................................................................................................................... 71 10.5.1.1 Klimatické podmínky............................................................................................................... 71 10.5.1.2 Geomorfologické a geologické podmínky ............................................................................... 72 10.5.1.3 Hydrologické podmínky .......................................................................................................... 72 10.5.1.4 Biogeografické členění............................................................................................................ 73 10.5.2 Cílové charakteristiky krajiny ...................................................................................................... 73 10.5.3 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny ................................................................................. 74

11. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................ 76 11.1 11.2 11.3

Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí zpracované podle přílohy stavebního zákona... 76 Vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ...... 76 Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech................... 77

11.3.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v ÚAP ......................................................................................................................................... 77 11.3.1.1 Ekonomický pilíř ...................................................................................................................... 77 11.3.1.2 Environmentální pilíř .............................................................................................................. 78 11.3.1.3 Sociální pilíř (pilíř soudržnosti společenství obyvatel) ............................................................. 79 11.3.2 Předpokládané vlivy na výsledek analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 79 11.3.2.1 SWOT analýza dle Územně analytických podkladů ................................................................ 79 11.3.2.2 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb v řešeném území ......................................................... 80 11.3.2.3 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území .................................................................... 81 11.3.2.4 Vliv na využití příležitostí řešeného území .............................................................................. 82 11.3.2.5 Vliv na využití silných stránek řešeného území ....................................................................... 83 11.3.3 Vyhodnocení vlivů ÚP definované úkoly pro územní plánování dle územně analytických podkladů 84

11.4 Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v Politice územního rozvoje .............................................. 85 ŽALUDA, projektová kancelář

| 97


11.5

Návrh

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (shrnutí) ....................................................... 86

11.5.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na zlepšování územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a jejich soulad .............. 86 11.5.1.1 Životní prostředí ...................................................................................................................... 86 11.5.1.2 Hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel .......................................................... 87 11.5.2 Shrnutí přínosu zásad územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích ........................................................................................................... 87

12. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50, ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ....... 87 13. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50, ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY....................................... 87 14. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ......................... 88 14.1

Zemědělský půdní fond ......................................................................................................... 88

14.1.1 14.1.2 14.1.3 14.1.4 14.1.4.1 krajině 14.1.5 14.1.6 14.1.7 14.1.8 14.1.9

14.2

Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) ...................................................................... 93

14.2.1 14.2.2 14.2.3 14.2.4 14.2.5 14.2.6 14.2.7 14.2.8

15. 16. 17.

Hranice zastavěného území ........................................................................................................ 88 Struktura využití pozemků .......................................................................................................... 88 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) ......................................................... 88 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám ............................................ 89 Přehled odnětí půdního fondu – zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v 89 Pozemkové úpravy ...................................................................................................................... 92 Investice do půdy a protierozní opatření .................................................................................... 92 Opatření k zajištění ekologické stability...................................................................................... 92 Zemědělské účelové komunikace ............................................................................................... 92 Zemědělská prvovýroba .............................................................................................................. 93 Aktuální stav lesa ........................................................................................................................ 93 Přírodní lesní oblast (PLO) ........................................................................................................... 93 Lesní vegetační stupně (LVS) ....................................................................................................... 94 Kategorie lesů ............................................................................................................................. 94 Dřevinná skladba......................................................................................................................... 94 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa ........................................................................... 94 Návrh zalesnění ........................................................................................................................... 94 Ochrana lesa ............................................................................................................................... 95

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ............................................ 95 VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ................................................................................. 95 OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................. 95

Obsah grafické části odůvodnění územního plánu 1.

KOORDINAČNÍ VÝKRES

1:5 000

2.

VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

1:100 000

3.

VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU

1:5 000


| 98


Přílohy

PŘÍLOHA Č. 1: SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK b.j.

bytová jednotka

BPEJ

bonitovaná půdně ekologická jednotka

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DSO

dobrovolné sdružení obcí

EIA

Environmental Impact Assessement (posuzování vlivů na životní prostředí)

IDS

integrovaný dopravní systém

IZS

integrovaný záchranný systém

k.ú.

katastrální území

KES

koeficient ekologické stability

KHK

Královéhradecký kraj

LC

lokální biokoridor

LK

lokální biokoridor

LPF

lesní půdní fond

LVS

lesní vegetační stupeň

MAS

místní akční skupina

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NN

nízké napětí

NUTS

nomenklatura územních statistických jednotek

OP

ochranné pásmo

ORP

obec s rozšířenou působností

OÚ

obecní úřad

PLO

přírodní lesní oblast

POÚ

obec s pověřeným obecním úřadem

PRVK

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

PÚR

Politika územního rozvoje

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SAS

Státní archeologický seznam

SDH

sbor dobrovolných hasičů

SEA

Strategic Impact Assessement (Posuzování koncepcí na životní prostředí)

SLDB

Sčítání lidu, domu a bytů

SO

správní obvod

TO

telefonní obvod

TTP

trvalý travní porost

ÚAN

území s archeologickými nálezy

ÚAP

územně analytické podklady

ÚP

územní plán nebo územní plánování

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚPO

územní plán obce


| 99

Odůvodnění územního plánu Stračov ÚSES

územní systém ekologické stability

VaK

vodovody a kanalizace

VKP

významný krajinný prvek

VPO

veřejně prospěšné opatření

VPS

veřejně prospěšná stavba

VTL

vysokotlaký plynovod

VVN

velmi vysoké napětí

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR

zásady územního rozvoje


Přílohy

| 100

Odůvodnění územního plánu Stračov

Recommend Documents