ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SMRŽOVKA

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SMRŽOVKA TEXTOVÁ ČÁST Pořizovatel

Městský úřad Tanvald

Objednatel

Město Smržovka

Zhotovitel

ŽALUDA, projektová kancelář

ETAPA

NÁVRH PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ (§ 50)

PARE DATUM

X/2015

POŘIZOVATEL:

Městský úřad Stavební úřad Náměstí T. G. Masaryka 600 468 51 Smržovka

OBJEDNATEL:

Město Smržovka Náměstí T. G. Masaryka 600 468 51 Smržovka

PROJEKTANT:

Ing. Eduard Žaluda (č. autorizace: 4077)

ZHOTOVITEL:

ŽALUDA, projektová kancelář Železná 493/20, 110 00 Praha 1 kancelář: Na Březince 1515/22, 150 00 Praha 5, Smíchov tel.: 737 149 299 e-mail: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Luboš Križan Ing. arch. Alena Švandelíková Mgr. Miroslav Vrtiška Mgr. Vít Holub Petr Schejbal

DATUM ZPRACOVÁNÍ:

říjen 2016

Odůvodnění Územního plánu Smržovka – textová část

Návrh pro společné jednání (§ 50)

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SMRŽOVKA 1

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Deklarace zákonnosti procesu pořízení; soulad se Zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon č. 183/2006 Sb.), a se Zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „Zákon č. 500/2004 Sb.). Náležitost vyplývající ze stavebního zákona a ze správního řádu. Zpracovává pořizovatel průběžně a po ukončení projednání návrhu územního plánu.

Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

2

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů se zkratkou (dále jen „Vyhláška č. 500/2006 Sb.), příloha č. 7 část II, odst. 1 a) Zpracovává projektant.

Z hlediska širších vztahů je v územním plánu řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability.

2. 1

Základní údaje o městě Smržovka katastrální území (kód k. ú.)

Smržovka (751324)

kód obce (LAU 2)

CZ0512563811

počet obyvatel

3 683 (dle ČSÚ, k 31. 12. 2014)

rozloha řešeného území

1 481,5 ha (dle ČSÚ, k 31. 12. 2013)

kraj (NUTS 3)

Liberecký (CZ051)

okres (NUTS 4)

Jablonec nad Nisou (CZ0512)

obec s rozšířenou působností

Tanvald

obec s pověřeným obecním úřadem

Tanvald

Řešené území je vymezeno správním územím města Smržovka o rozloze 1 481,5 ha. Město spravuje 1 katastrální území a 9 základních sídelních jednotek:


název ZSJ

kód ZSJ

Dolní Smržovka

303089

Horní Ves

303062

Luční

310611

Muchovský hřeben

310620

Nová Mýtina

151319

Smržovka - střed

151327

Střední Smržovka

303071

Za tratí

310603

Záhoří

151335

/1/


2. 2


Postavení obce v systému osídlení

Město Smržovka se nachází v severních Čechách, východně od krajského města Liberce (cca 14 km), cca 7 km východně od okresního města Jablonce nad Nisou. Vazby města na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou orientovány především na města s vyšší občanskou vybaveností a pracovními příležitostmi – Tanvald, Jablonec nad Nisou, Liberec. Vzhledem k velikosti města a jeho postavení ve struktuře osídlení je dominantní funkcí v urbanizovaném území bydlení, doplněné službami a občanskou vybaveností. Územní plán Smržovka obecně respektuje platnou či projednávanou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z hlediska širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb, zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a ochrany přírody a krajiny. Město náleží dle administrativního členění do Libereckého kraje, okresu Jablonec nad Nisou a spadá pod správu obce s rozšířenou působností Tanvald. Správní území města Smžovka sousedí s následujícími katastrálními územími obcí: k. ú.

obec

kraj

hranice

Jiřetín pod Bukovou


Liberecký

severní

Tanvald

Tanvald

Liberecký

východní

Šumburk nad Desnou

Tanvald

Liberecký

východní

Velké Hamry

Velké Hamry

Liberecký

jihovýchodní

Huť

Pěnčín

Liberecký

jižní

Nová Ves nad Nisou

Nová Ves nad Nisou

Liberecký

východní

Lučany nad Nisou

Lučany nad Nisou

Liberecký

severovýchodní

2. 3

Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury

Širší dopravní vazby Smržovka leží na jednom z hlavních dopravních tahů regionu – silnici I. třídy I/14 – která tvoří hlavní dopravní osu řešeného území. Z pohledu širších dopravních vazeb mají pro řešené území význam rovněž silnice I. třídy I/10 a I/35 a dálnice D10. Důležitým prvkem dopravy v řešeném území je rovněž přítomnost železničních tratí č. 034 a 036, které se v řešeném území sbíhají. Silnice I/14 Liberec – Třebovice prochází severovýchodem Čech, přičemž začíná v krajském městě Liberci, vede podhůřím Jizerských hor a Krkonoš a na své trase propojuje centra osídlení – města Jablonec Nad Nisou, Vrchlabí, Turnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Česká Třebová. V meziregionálním pohledu tak tato 196 km dlouhá komunikace propojuje Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj. Konkrétním záměrem, týkajícím se této komunikace, řešeným v ÚP Smržovka, je vymezení koridoru pro přeložku I/14, jež odvede hlavní dopravní objem mimo zastavěné území města. Silnice I/10 Turnov – Harrachov (součást evropské silnice s mezinárodním označením E65) je komunikací, procházející pouze Libereckým krajem, spojující města Turnov, Železný Brod, Tanvald, Harrachov a státní hranici s Polskem. Na tuto komunikaci se lze z řešeného území napojit po silnici I/14 ve východně položeném městě Tanvald (cca 6 km). Silnice I/35 Chrastava – Horní Bečva (součást evropské silnice s mezinárodním označením E442) je jedním z páteřních celostátních silničních tahů, přičemž ve své délce 333 km prochází Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým, Olomouckým, Zlínským a Moravskoslezským krajem. Komunikace je od řešeného území vzdálena cca 16 km západním směrem a lze se na ni napojit skrze silnici I/14. Dálnice D10 (součást evropských silnic s mezinárodním označením E65, E422) je hlavním silničním spojení Prahy a Libereckého kraje, přičemž prochází centry osídlení Mladou Boleslaví a Turnovem. Komunikace představuje pro region hlavní dopravní spojnici s hlavním městem Prahou, od řešeného území je vzdálena 30 km jižním směrem. Železniční trať č. 034 Smržovka – Josefův důl je 7 km dlouhá neelektrifikovaná trať místního významu. Železniční trať č. 036 Liberec – Tanvald – Harrachov je 38 km dlouhá jednokolejná regionální dráha, spojující řešené území s nadřazenými administrativními centry Tanvald, Jablonec nad Nisou, Liberec, ve kterých lze využít nadřazený dopravní systém. Tab.: Dojezdové vzdálenosti a doby ze Smržovky do vyšších správních center město

Tanvald

dojezdová vzdálenost (km) dojezdová doba (min)

6 8


Jablonec nad Nisou 7 10

Liberec

Turnov

28 26

32 28

Mladá Boleslav 56 43

Praha 115 78

/2/



Širší vztahy technické infrastruktury Zásobování vodou, kanalizace Řešené území je napojeno na vodárenskou soustavu Liberec – Jablonec nad Nisou, jehož součástí jsou dva skupinové vodovody – Skupinový vodovod Liberec – ÚV Desná, prameniště Dolánky, Skupinový vodovod Jablonec – ÚV Souš, ÚV Desná. Smržovka je zásobována pitnou vodou přivaděčem z vodní nádrže Souš, pro který jsou ve Smržovce realizována dvě odběrná místa, zásobující veřejný vodovod města. Další nadmístní systémy zásobování pitnou vodou nejsou v řešeném území provozovány. Nadmístní kanalizační systémy nejsou na území obce provozovány. Zásobování elektrickou energií Řešené území je zásobováno elektrickou energií systémem vn 35 kV z rozvodny Tanvald 110/35. Z kmenové linky vn 35 kV jsou vn odbočkami napojeny jednotlivé distribuční trafostanice. Nadřazené vedení vvn 110 kV prochází řešeným územím ve směru východ – západ severně od města, část vedení vvn 110 kV prochází rovněž jihovýchodní částí řešeného území. Nadřazené vedení zvn 400 kV správním územím města neprochází. Zásobování plynem Území města je zásobováno plynem ze dvou regulačních stanic RS VTL/STL Smržovka napojených odbočkou z VTL plynovodu DN 300, PN 25 Jablonec – Harrachov, procházejícího ve směru jihozápad – severovýchod. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z telefonního obvodu 48 Liberec. Provozovatelem telefonní sítě je Telefonica O2 Czech Republic, a. s. Územím prochází dálkový kabel Jablonec – Tanvald a otpický dálkový kabel Liberec – Pardubice. V jizápadní části správního území města je u Černé Studnice lokalizováno komunikační zařízení. Řešeným územím prochází dálkové telekomunikační kabely a radioreleové trasy. Záměry přesahující administrativní hranice města v oblasti dopravní a technické infrastruktury jsou územním plánem koordinovány s územně plánovací dokumentací okolních obcí (Jiřetín pod Bukovou, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Tanvald, Velké Hamry).

2. 4

Širší vztahy ÚSES a další přírodní systémy

Jediným nadmístním přírodním systémem, kterým je dotčeno správním území města Smržovka je CHKO Jizerské hory, do jejíž III. a IV. zóny spadá severní část řešeného území. ÚP Smržovka zohledňuje polohu části území v CHKO v celkové koncepci, grafické znázornění území, dotčeného CHKO Jizerské hory je součástí grafické části odůvodnění ÚP (Koordinační výkres). Vazby územního systému ekologické stability (dále též jen ÚSES) jsou koordinovány s územně plánovací dokumentací okolních obcí (Jiřetín pod Bukovou, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Tanvald, Velké Hamry).

2. 5

Účast ve sdružení obcí Město Smržovka je členem následujících sdružení obcí:

Mikroregion Tanvaldsko – seskupení 11 obcí v okolí města Tanvald, ležících na úpatí Jizerských hor, většina v nadmořské výšce nad 500 m. Členskými obcemi mikroregionu jsou Smržovka, Tanvald, Desná, Kořenov, Velké Hamry, Plavy, Zlatá Olešnice, Jiřetín pod Bukovou, Albrechtice v Jizerských horách, Josefův Důl a Harrachov. Svazek obcí byl zaloen 27. 7. 2000. Mikroregion Jizerské hory – seskupení 8 obcí na území Libereckého kraje v severozápadní části okresu Jablonec nad Nisou. Území mikroregionu je vymezeno obcemi Bedřichov, Jablonec nad Nisou, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Pulečný, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Smržovka. Mikroregion byl založen 29. 9. 1999. MAS Rozvoj Tanvaldska, o. s. – místní akční skupina se zaměřením na všestrannou podporu rozvoje regionu Tanvaldska, a to zejména činnostmi, které směřují ve prospěch obcí NNO, drobných podnikatelů, malých a středních podniků a dalších subjektů v regionu. Členy MAS jsou fyzické a právnické osoby, nestátní neziskové organizace v regionu a obce Albrechtice v Jizerských horách, Desná, Harrachov, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Kořenov, Plavy, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Zlatá Olešnice. MAS Mikroregionu Frýdlantsko (MASiF) – MASiF (MAS Frýdlantsko) působí na území 18 měst a obcí Frýdlantského výběžku – nejsevernější části Libereckého kraje – a podporuje udržitelný rozvoj tohoto území. Členy sdružení jsou fyzické, právnické osoby a instituce v regionu a obce Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Bulovka, Heřmanice, Kunratice, Lázně Libverda, Višňová.


/3/



Jizerské hory – turistický region Liberecko, Jablonecko, Frýdlantsko a Tanvaldsko – společným cílem všech členů je trvale udržet řízený rozvoj území s podporou rozvoje cestovního ruchu vedoucí k vytvoření rovnováhy mezi ochranou přírody a turistickým ruchem v celém území Jizerských hor. Členy jsou následující sdružení a mikroregiony: Mikroregion Tanvaldsko, Svazek obcí Smrk, dále města a obce Bedřichov, Janov nad Nisou, Lučany nad Nisou, Oldřichov v Hájích, Jablonec nad Nisou a Liberec. Toto zájmové sdružení právnických osob se snaží o vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a řešení specifických problémů Jizerských hor, vyplývajících z přírodních, demografických a ekonomických svébytností tohoto regionu. Územní plán Smržovka je zpracován v souladu s obecnými zájmy a záměry vyplývajícími ze strategických dokumentů výše uvedeného mikroregionu.

3

SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon č. 183/2006 Sb.“), §53, odst. 4 a) Zpracovává projektant.

3. 1

Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje

Územní plán Smržovka je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1 (dále též jen „PÚR ČR“), schválené vládou ČR dne 15. dubna 2015 usnesením č. 276. Řešené území leží v rozvojové oblasti OB7 Rozvojová oblast Liberec. Řešené území neleží v rozvojové ose ani ve specifické oblasti vymezené PÚR ČR. Řešeným územím nejsou vedeny koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a související rozvojové záměry dle PÚR ČR. Územní plán Smržovka respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Správního území města Smržovka se týkají zejména následující body republikových priorit: (Odůvodnění Územního plánu Smržovka reaguje pouze na odstavce týkající se řešeného území) (14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Návrh urbanistické koncepce vychází ze stabilizované struktury území. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazbě na zastavěné území, dopravní a technický systém v území tak, aby byly minimalizovány nároky na zábor zemědělského půdního fondu, lesních pozemků a především s ohledem na specifické cílové charakteristiky a typy krajiny. Zastavitelné plochy nenarušují a plně respektují historickou urbanistickou kompozici jednotlivých sídelních částí. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují zvýšenou estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků, podpořenou existencí přírodních hodnot (přírodní památka Velký kámen, přírodní park Plánický hřeben, nadregionální biocentrum Stírka a další skladebné prvky ÚSES). V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu hodnot území.

(14a)

Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. Územní plán rozvíjí primární sektor (prvovýrobu v oblasti zpracování surovin, lesnictví a zemědělství) coby významnou a nedílnou součást hospodářství národního, regionálního a místního významu územní stabilizací ploch v nezastavěném území (především ploch s rozdílným způsobem využití NL - plochy lesní a NSzp - plochy smíšené nezastavěného území) a stanovením konkrétních podmínek pro jejich využití. Rozvoj primárního sektoru je podpořen stabilizováním ploch stávajících zemědělských areálů v plochách s rozdílným způsobem využití VZ plochy výroby a skladování - zemědělská výroba za účelem zajištění podmínek pro hospodárné využívání krajiny, především zemědělských a lesních ploch. Územní plán zohledňuje kvalitní zemědělskou půdu především situováním zastavitelných ploch mimo zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ZPF.


/4/


(15)


Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanismy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Územní plán zařazuje značnou část urbanizovaného území i zastavitelných ploch do ploch smíšených obytných s cílem umožnit jeho polyfunkční využívání. Podmínky plošného a prostorového uspořádání v zastavěném území i v zastavitelných plochách umožňují zachovat kontinuitu urbanistického vývoje a předcházet sociální segregaci. Vymezením veřejných prostranství a ploch občanského vybavení je vytvořen předpoklad pro posílení sociální soudržnosti.

(16)

Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Řešené území je součástí rozvojové oblasti republikového významu OB7. Úkoly a požadavky, vyplývající pro řešené území z přítomnosti v rozvojové oblasti, stanovené nadřazenou ÚPD (PÚR ČR, ZÚR LK) jsou promítnuty do koncepce rozvoje území a koordinovány s individuálními záměry vlastníků a uživatelů území. V průběhu přípravy zadání územního plánu a tvorby návrhu územního plánu byly shromážděny a vyhodnoceny jednotlivé podněty a požadavky na změny v území. Při stanovování způsobu využití území byla upřednostněna komplexní řešení před parciálními zájmy. S ohledem na ochranu hodnot území, současný stav a podmínky v území, jeho rozvojové předpoklady, význam a pozici města v sídelní struktuře, limity využití území a nadřazenou územně plánovací dokumentaci byl stanoven optimální způsob využití území a rozsah zastavitelných ploch. Základní body koncepce byly formulovány ve spolupráci s představiteli samosprávy. V rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot jsou respektovány hodnoty vymezené v podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje (v rámci ÚAP) a hodnoty identifikované na základě doplňujících průzkumů a rozborů území se zohledněním zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území.

(16a)

Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek Územní plán respektuje tuto prioritu zejména zohledněním širších vztahů v území a koordinací s územně plánovací dokumentací okolních obcí.

(17)

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Územním plánem jsou v této souvislosti vymezeny zejména plochy občanského vybavení, plochy smíšené obytné, plochy rekreace i plochy výroby a skladování (drobného řemeslného, lehkého průmyslového a zemědělského charakteru). Stanovením podrobných podmínek jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou vytvořeny předpoklady pro drobné podnikání a aktivaci místního ekonomického potenciálu (poskytování základních služeb – ubytování, pohostinství, kulturně společenské a sportovní aktivity, drobné výrobní aktivity).

(18)

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Zastavitelné plochy byly navrženy a vymezeny v rozsahu umožňujícím udržitelný rozvoj jednotlivých sídel s ohledem na veškeré přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Rozvojové charakteristiky a trendy byly posuzovány pro všechny základní sídelní jednotky v řešeném území individuálně, zároveň však byly konfrontovány s koncepčními zásadami rozvoje celého správního území města Smržovka. Vymezením zastavěného území a zastavitelných ploch přispívá územní plán k rozvoji polycentrické sídelní struktury v dotčené části Libereckého kraje. Za předpokladu využití zastavitelných ploch dojde k posílení významu města a jeho konkurenceschopnosti v rámci sídelní struktury Tanvaldska.

(19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a asanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Vymezením ploch přestavby a stanovením podmínek využití ve stabilizovaných plochách v zastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro intenzifikaci zastavěného území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradně v přímé vazbě na zastavěné území s cílem minimalizovat nároky na veřejné rozpočty a chránit


/5/



nezastavěné území, především zemědělskou a lesní půdu. Jejich umístění vychází zejména ze struktury stávající zástavby a ze značného množství přírodních i technických limitů využití území. (20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Územní plán respektuje a dále rozvíjí stabilizovanou strukturu sídel v řešeném území. Územní aktivity jsou soustředěny výhradně v rámci urbanizovaných ploch a v návaznosti na ně. Cílem je stabilizace pozice obce ve struktuře osídlení a posílení vazeb směrem k hierarchicky vyšším centrům. Územní plán na základě zpracovaných podkladů vymezuje a upřesňuje územní systém ekologické stability. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou v nezastavitelném území vymezeny především stabilizované plochy lesní, přírodní a smíšené nezastavěného území. V případě ploch změn v krajině se z větší části jedná o záměry posilující ekostabilizační charakter krajiny.

(20a)

Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umisťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. Územní plán vytváří podmínky pro zajištění migrační prostupnosti krajiny vymezením uceleného, komplexního a navzájem propojeného územního systému ekologické stability. Zároveň je území respektováno z toho hlediska, že se celé nachází (vyjma urbanizovaných ploch) v migračně významném území. Realizací zástavby v zastavitelných plochách či v plochách přestavby vymezených Územním plánem Smržovka nedojde ke srůstání jednotlivých sídel, zastavitelné plochy jsou vymezeny výhradně ve vazbě na zastavěné území.

(22)

Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). V rámci opatření zaměřených na podporu cestovního ruchu jsou vymezovány zastavitelné plochy pro funkce umožňujících rozvoj činností podporujících cestovní ruch (smíšené obytné – rekreační, občanské vybavení, služby, technická a dopravní infrastruktura, apod.). Vymezení ploch zvyšujících rekreační využitelnost území je koordinováno se zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán dále vytváří podmínky pro vedení pěších turistických a cyklistických tras navazujících na systémy stávajících cyklotras a turistických cest v sousedních obcích a regionech v souladu s podmínkami využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití.

(23)

Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků). Územní plán vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury zejména vymezením koridoru dopravní infrastruktury pro přeložku silnice I/14 (obchvat Smržovky) pod ozn. KDI1 a vymezením koridoru územní rezervy pro její alternativu pod ozn. (KDI2). Dalším záměrem v oblasti dopravní infrastruktury je společného využití železničních a tramvajových tratí v souladu s ZÚR LK, který je vymezen pod ozn. KZT. Prostupnost krajiny a minimalizace rozsahu její fragmentace je zajištěna těsným sepětím urbanizované části města s navrženým obchvatem a vytvořením zřetelné hranice mezi městem a krajinou v této části města. V ostatních částech Smržovky a v jednotlivých sídlech je preferován způsob pozvolného přechodu urbanizovaných ploch do volné krajiny, zejména stanovením minimální výměry pro vymezení stavebních pozemků tak, aby nedocházelo k neúměrnému zahušťování zástavby v okrajových částech sídel, a zároveň stanovením podmínek prostorového uspořádání, které neumožňují realizaci zástavby v těsném kontaktu s volnou krajinou.


/6/


(24)


Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Územní plán vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury vymezením koridoru dopravní infrastruktury pro přeložku silnice I/14, koridoru územní rezervy pro tentýž záměr a vymezením návrhových ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS). Vyvedením hlavních dopravních toků mimo centrum města dojde ke zklidnění dopravy s pozitivním dopadem na veřejné zdraví. Nové zastavitelné plochy a plochy přestaveb jsou situovány výhradně v místech s vybudovanou dopravní a technickou infrastrukturou, realizace výstavby tak nebude představovat výrazný dopad na veřejné rozpočty. V územně rozsáhlejších zastavitelných plochách je Územním plánem Smržovka stanovena podmínka zpracování územních studií, které prověří a navrhnou komplexní a efektivní řešení těchto lokalit, mimo jiné také z hlediska veřejné infrastruktury.

(25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Opatření na ochranu před povodněmi a ochranná protierozní opatření směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny je možno realizovat v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území. S ohledem na požadavek vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území upřednostněno odstraňování dešťových vod vsakováním.

(26)

Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Lokalizace zastavitelných ploch je koordinována s vymezeným záplavovým územím horního toku Kamenice. Záplavovým územím jsou okrajově dotčeny pouze zastavitelné plochy Z87, Z88 (TI) pro realizaci ČOV a rovněž okrajově plochy přestavby P8 a P9 (SM), lokalizované v zastavěném území. Ostatní zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo záplavové území. Zastavitelné plochy umožňují přesun stávající zástavby z aktivní zóny záplavového území Kamenice mimo území ohrožené povodňovými vlnami.

(27)

Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Koncepce veřejné infrastruktury je územním plánem koncipována s ohledem na stávající strukturu sídel, využívání území a stabilizovanou síť systémů technické a dopravní infrastruktury. Zastavitelné plochy jsou situovány ve vazbě na plochy stabilizované tak, aby bylo možné zajistit efektivní zásobování pitnou vodou a energiemi. Územním plánem je v rámci ploch a koridorů veřejné infrastruktury podpořen především kvalitativní rozvoj dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení koordinovaný s okolními obcemi.

(30)

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Územní plán řeší jednotlivé koncepce v oblastech zásobování pitnou vodou a odkanalizování samostatně (viz kapitola „10. 9. 4“ textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka). Při vymezování zastavitelných ploch byla jedním z kritérií dostupnost provozovaných systémů technické infrastruktury (veřejného vodovodu, kanalizace, elektrické energie). Převážná část zastavitelných ploch je situována ve vazbě na stávající a navrhované systémy technické infrastruktury tak, aby bylo umožněno napojení těchto lokalit na stávající sítě technické infrastruktury s minimálními dodatečnými náklady.


/7/



Rozvojové oblasti a rozvojové osy Řešené území je zahrnuto v rozvojové oblasti OB7 Rozvojová oblast Liberec, vymezené PÚR ČR. Vymezení: Území obcí z ORP Jablonec nad Nisou (bez obcí v severní části), Liberec (bez obcí v západní a severovýchodní části), Tanvald (jen obce v západní části). Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Liberce při spolupůsobení vedlejšího centra Jablonec nad Nisou. Jedná se o silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností; převážná část ekonomických aktivit má republikový význam. Podporujícím faktorem rozvoje je existující propojení rychlostní silnicí (R10 a R35) s Prahou a připravované (R35) s Hradcem Králové, přičemž rozhodující je také napojení na modernizované železniční tratě směr Praha Úkoly pro územní plánování: Řešit územní souvislosti napojení oblasti na modernizované železniční tratě ve směru na Prahu. Územní plán Smržovka zohledňuje postavení města v rozvojové oblasti, vymezené PÚR ČR. V souladu s jejím upřesněním, stanovenými úkoly pro územní plánování a konkrétními záměry, vyplývajícími ze ZÚR LK (viz dále), vymezuje ÚP Smržovka v řešeném území koridory dopravní infrastruktury, společného využití železničních a tramvajových tratí a multifunkční turistický koridor. Tímto je mj. zajištěno naplnění republikových priorit, vyplývajících pro řešené území z jeho polohy v rozvojové oblasti, vymezené PÚR ČR.

3. 2

Soulad územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Řešené území je zahrnuto v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje. Zastupitelstvo Libereckého kraje rozhodlo o vydání Zásad územního rozvoje Libereckého kraje usnesením č. 466/11/ZK ze dne 13. 12. 2011; Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále též jen „ZÚR LK“) byly vydány dne 21. 12. 2011 s nabytím účinnosti 22. 1. 2012. V současné době je projednáván Návrh Aktualizace ZÚR LK č. 1. (citace ze ZÚR LK je redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) A.

STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ LIBERECKÉHO KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Priority územního plánování kraje jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, kterými jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétních plochách. Zajištění příznivého životního prostředí (P1)

Prostředky a nástroji územního plánovaní ve veřejném zájmu chránit přírodní hodnoty území kraje, zvyšovat funkční účinnost zvláště a obecně chráněných území přírody a zajistit jejich organické doplnění a propojení s prvky ÚSES a NATURA 2000. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci upřednostňovat komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Nepřipouštět takové zásahy a aktivity, které by samy o sobě nebo ve svých důsledcích poškozovaly stav zvláště chráněných území.

ÚP respektuje všechny přírodní hodnoty území a vytváří podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, podrobněji viz kapitola 10.7.3 Ochrana přírody a krajiny. Územní plán vychází ze stávajícího optimálního rozložení všech funkčních složek v území. Primární funkci v urbanizovaném území představují plochy smíšené obytné (SM, SR) a plochy bydlení (BI). Tyto plochy umožňují integraci bydlení, rekreace, občanského vybavení případně nerušící výroby. Vymezením stabilizovaných ploch občanského vybavení jsou vytvořeny podmínky pro jejich ochranu ve struktuře města a případný kvalitativní rozvoj. S ohledem na ochranu hodnot území, současný stav a podmínky v území, jeho rozvojové předpoklady, význam a pozici obce v sídelní struktuře, limity využití území a nadřazenou územně plánovací dokumentaci byl stanoven optimální způsob využití území a rozsah zastavitelných ploch. Základní body koncepce byly formulovány ve spolupráci s představiteli samosprávy. (P2)

Vhodným přístupem k využívání území a respektováním územních opatřeni zajistit ochranu vodohospodářsky významných území v systému CHOPAV, ochranu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů zvyšujících retenční schopnost území s cílem zabezpečit dostatek zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí rozvojové potřeby kraje. Stanovit podmínky pro hospodárné využívání území, chránit a přiměřeně využívat přírodní surovinové, léčivé a energetické zdroje území, podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie.


/8/



ÚP stanovuje požadavky na zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochrana vodních prvků v území je zajištěna vymezením ploch vodních a vodohospodářských (W) a stanovením podmínek jejich využití. (P3)

Vhodným přístupem k využívání území, respektováním územních opatření, odstraněním starých ekologických zátěži, vhodným využitím devastovaných území a zamezením nežádoucích civilizačních projevů na kvalitu životního prostředí a obytné hodnoty kraje zajistit ochranu ovzduší, vod a půdy před znečištěním v území.

S ohledem na charakter krajiny je v řešeném území umožněno extenzivní zemědělství; hospodaření v lesích v severní části území je pak zásadním způsobem omezeno v souvislosti s existencí CHKO Jizerské hory. ÚP stanovuje podmínky využití ploch, zejména v rozsahu nezastavěného území s důrazem na eliminaci možných negativních vlivů na cenná území Jizerských hor, podrobněji viz kapitola 6 „výrokové“ části ÚP Smržovka. ÚP vytváří podmínky pro rozvoj revitalizačních a protierozních opatření, podrobněji viz kapitola 10.10.2.3 Protierozní a revitalizační opatření v krajině, ochrana před povodněmi. (P4)

Vhodným přístupem k ochraně půdního fondu, upřednostňováním ekologických forem hospodařeni a účinným rozvíjením prvků USES zajistit ochranu zemědělské a lesní půdy před vodní a větrnou erozi, před svahovými deformacemi a neodůvodněnými zábory pro jiné účely ve smyslu ochrany půdy jako prakticky neobnovitelné složky životního prostředí a ve smyslu uchováni produkční hodnoty území.

Opatření na ochranu před povodněmi a ochranná protierozní opatření směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny je možno realizovat v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách zeleně a v plochách smíšených nezastavěného území. Celkově jsou v nezastavěném území vymezeny plochy primárně určené k posílení ekologické stability území, přičemž ve většině z nich je umožněna realizace dalších opatření (liniové výsadby, zatravňovací pásy, protierozní průlehy apod.), zvyšujících přirozenou retenční schopnost území. (P5)

Citlivým přístupem k řešení urbanizace území, odpovědným hospodařením s nerostným bohatstvím kraje – obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji, minimalizaci nevhodných zásahů a podporou uprav, směrovaných ke zkvalitnění krajinných hodnot území, zachovat potenciál, kvalitu a jedinečnost kulturní krajiny v její rozmanitosti.

Koncepce stanovená Územním plánem Smržovka dbá primárně na ochranu ekologických funkcí krajiny zejména v souvislosti s existencí CHKO Jizerské hory (v nezbytné minimální míře vymezením ÚSES a vymezení souvisejících ploch ZP – zeleně přírodního charakteru, a ploch NP – ploch přírodních), klade důraz na zachování krajinného rázu území a nepřipouští nežádoucí plošnou expanzi zástavby do volné krajiny. (P6)

Preventivními zásahy pro ochranu území před přírodními katastrofami a potenciálními riziky minimalizovat rozsah možných škod z působení přírodních sil v území.

V řešení ÚP je důsledně chráněno údolí řeky Kamenice před další výstavbou v záplavovém území. V celém území (zejména ve volné krajině) jsou stanoveny požadavky na zvyšování retenční schopnosti krajiny, umožněna je realizace revitalizačních a dalších protipovodňových opatření. Pro přemístění obyvatel z ohrožených objektů jsou vytvořeny kapacity v rámci zastavitelných ploch. Zajištění hospodářského rozvoje území (P7)

Podporovat rozvoj hospodářských a sociálních funkcí ve vymezených rozvojových oblastech a v rozvojových osách kraje zajištěných odpovídající dopravní obsluhou a technickou infrastrukturou s minimem negativních dopadů na životni prostředí. Rozvoj ekonomických aktivit zajistit odpovídající kapacitou obytných a obslužných funkci.

ÚP Smržovka zohledňuje pozici řešeného území v rozvojové oblasti ROB1 Rozvojová oblast Liberec ve své celkové rozvojové koncepci. Tato skutečnost byla zohledněna při stanovování potřeby rozvoje hospodářských a sociálních funkcí zejména vymezením rozvojových ploch pro bydlení, občanskou vybavenost a lehkou výrobu. Rozvoj ekonomických aktivit je v územním plánu zajištěn rovněž vymezením odpovídající kapacity ploch pro obytné a obslužné funkce, přičemž detailní vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch v ÚP Smržovka je obsahem dalších částí tohoto odůvodnění, zejm. kap. 9. (P10)

Zajistit kvalitní dopravní napojení Libereckého kraje na evropskou dopravní síť, kvalitní propojení Libereckého kraje s okolními regiony a zlepšení dostupnosti Liberce ze všech časti kraje.

Řešení ÚP vymezením koridoru pro přeložku silnice I/14 (včetně koridoru územní rezervy pro její alternativu) vytváří podmínky pro lepší dostupnost území, odvod hlavního dopravního objemu mimo zastavěné území a vytvoření nového kvalitního dopravního spojení na trase Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald. (P11)

Koordinovat dopravní systémy, zajišťovat s upřednostňováním významu veřejné dopravy.

optimalizovanou

dopravní

obslužnost

všech

časti

kraje

ÚP vytváří podmínky pro zkvalitnění systémů veřejné hromadné dopravy v území; vymezením ploch dopravní infrastruktury (DS, DZ) zajišťuje ochranu a rozvoj stávající autobusové a železniční dopravy na území města. Konkrétním záměrem, který pro řešení ÚP Smržovka vyplývá ze ZÚR LK, je vymezení koridoru společného využití železničních a tramvajových tratí, který je v územním plánu vymezen pod ozn KZT.


/9/


(P12)


Zajistit kvalitní a odpovídající propojení oblasti, podoblasti a středisek cestovního ruchu systémem multifunkčních turistických koridorů při zachováni přírodních a kulturních hodnot území.

Stávající síť turistických tras a obecně všech cest v území je vymezena plochami veřejných prostranství, v dílčích úsecích je doplněna. Případná segregace různých typů dopravy je obecně doporučena a umožněna v rámci stabilizovaných ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS) a ploch veřejných prostranství (PV), případně dalších ploch (smíšených obytných, ploch bydlení atd.) v souladu s podmínkami využití. Konkrétním záměrem, který pro řešení ÚP Smržovka vyplývá ze ZÚR LK, je vymezení multifunkčního turistického koridoru, který je v územním plánu vymezen pod ozn KMU1. (P13)

Odpovědným hospodařením se zdroji a údržbou a rozvojem spolehlivých jímacích a rozvodných systémů a úpraven zabezpečit bezproblémové zásobovaní obyvatel a dalších odběratelů nezávadnou kvalitní vodou za sociálně únosné ceny.

Řešení ÚP vychází z požadavků a návrhů Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území Libereckého kraje; kapacity zastavitelných ploch jsou prověřeny a vyčísleny k roku 2030, podrobněji viz kapitola 10.9.4 Technická infrastruktura. (P14)

Důsledně přistupovat k zajištění efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí.

Řešení ÚP vychází z požadavků a návrhů Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území Libereckého kraje; kapacity zastavitelných ploch jsou prověřeny a vyčísleny k roku 2030, podrobněji viz kapitola 10.9.4 Technická infrastruktura. V této oblasti ÚP vymezuje zastavitelné plochy pro realizaci ČOV a dále navrhuje rozvoj kanalizace v řešeném území. (P15)

Zajistit územní podmínky pro efektivní zásobování území energiemi a hospodaření s nimi.

(P16)

Vytvářet územní podmínky pro uplatnění ekologicky šetrnějších primárních energetických zdrojů a realizaci rozsáhlého programu využití obnovitelných zdrojů energie.

(P17)

Vytvářet územní podmínky pro ekonomicky efektivní aplikaci kombinované výroby elektřiny a tepla ve stávajících i nových zdrojích energie.

(P18)

Vytvářet územní podmínky pro zajištění spolehlivosti dodávek energie na celém území kraje.

ÚP zachovává stávající systém zásobování města elektrickou energií, posouzena je kapacita ve vztahu k navrhovanému rozvoji města do roku 2030. Stávající koncepce zásobování plynem a teplem je zachována, stanoven je rozvoj plynovodu v dobře napojitelných zastavitelných plochách (vyjma sídelních enkláv a jednotlivých ploch mimo souvisle urbanizované území. Podrobněji viz kapitola 10.9.4 Technická infrastruktura. (P19)

Vytvářet podmínky pro zlepšení dostupnosti služeb spojů a telekomunikací ve vztahu k potřebám území.

ÚP respektuje stávající systém telekomunikací a spojů, požadavky na jeho zásadní změny nebyly zjištěny, podrobněji viz kapitola 10.9.4 Technická infrastruktura Zajištění sociální soudržnosti obyvatel území (P20)

Prostředky a nástroji územního plánovaní vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území.

-

navrhovat a rozvíjet pouze kvalitní a příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel vybavených nabídkou pracovních příležitostí, potřebnou veřejnou infrastrukturou, dostatečným zastoupením veřejných prostranství a veřejné zeleně respektující ochranu přírody a krajiny,

-

stanovením územně technických podmínek v rámci komplexního rozvoje obcí a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v ZÚR LK zajistit předpoklady pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem, službami vč. dobrých podmínek pro trávení volného času a vzdělání pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů,

-

vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho dalšími uživateli.

Návrh urbanistické koncepce vychází ze stabilizované struktury území. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazbě na zastavěné území, dopravní a technické systémy v území tak, aby byly minimalizovány nároky na zábor zemědělského půdního fondu, lesních pozemků a s ohledem na krajinný ráz území. Zastavitelné plochy nenarušují a plně respektují historickou urbanistickou kompozici sídla. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků, které není narušeno nevhodnými stavebními zásahy. V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu hodnot území. (P21)

V optimální prostorové a organizační struktuře území upevnit integritu kraje a současně zlepšit jeho integraci v republikových a středoevropských vazbách.

ÚP stabilizuje město Smržovka v sídelní struktuře kraje v definovaném charakteru a významu, čímž spoluutváří a posiluje strukturu a identitu Libereckého kraje. (P22)

Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost v rámci republiky i EU.


/ 10 /



Územním plánem je zachována a posilována pozice města v sídelní struktuře, v rámci možností jsou vytvořeny podmínky pro posílení dopravních vazeb do vyššího správního centra Tanvald. ÚP v rámci zastavitelných ploch vytváří podmínky zejména pro rozvoj a zkvalitnění bydlení, výroby a dopravní infrastruktury. Obsahově se snaží o funkční i prostorovou koncentraci a posiluje tak pozici města v rámci sídelní struktury. Zastavitelné plochy byly navrženy a vymezeny v rozsahu umožňujícím udržitelný rozvoj území s ohledem na veškeré přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Vymezením zastavěného území a zastavitelných ploch přispívá územní plán k rozvoji polycentrické sídelní struktury v dotčené části regionu. (P23)

V rozvojových koncepcích diferencovaně zohledňovat rozdílné charaktery jednotlivých častí kraje a podmínky pro jejich využívaní – oblasti s převahou přírodních hodnot, oblasti s vysokou koncentrací socioekonomických aktivit a oblasti venkovského prostoru.

V řešení ÚP Smržovka je zohledněn fakt, že se jedná o území s přírodními a krajinnými hodnotami – rozvoj města je tomu přizpůsoben. Míru rozvoje lze dovodit také z nadřazených dokumentací a podkladů (koncepcí rozvoje cestovního ruchu, ochrany přírody a krajiny, programu rozvoje Libereckého kraje apod.). (P24)

Bránit upadáni venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

Charakter venkovské krajiny je posilován zejména ochranou nezastavěného území před neuváženou zástavbou, stanovením základních podmínek ochrany krajinného rázu a omezením povolování staveb dle § 18 odst. 5 stavebního zákona. (P25)

Koncentrací hlavních ekonomických aktivit v rozvojových oblastech a podél rozvojových os zajistit ochranu nezastavěného území a podmínky nerušeného vývoje venkovského prostoru a přírodního potenciálu území kraje.

Územní plán Smržovka zohledňuje pozici města v rozvojové ose ROB1 Rozvojová oblast Liberec. Rozvoj ekonomických aktivit je územním plánem podnícen zejména vymezením zastavitelných ploch výroby a skladování - lehký průmysl (VL). (P27)

Ve veřejném zajmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečně kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Dbát na vyváženost všech třech pilířů udržitelného rozvoje území a nepřipustit snížení jedinečných hodnot území:

-

ve stanovených případech cíleně chránit místa nebo krajinné celky zvláštního zájmu (legislativně zajištěná zvláštní ochrana přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území),

-

zvláštní pozornost věnovat obnově venkovské krajiny vč. charakteru životních podmínek s důrazem na zachování objektů i souborů lidové architektury v celkové krajinné kompozici,

-

objektivně rozlišovat případy, kdy je důležitější vhodný tvůrčí rozvoj a obnova krajiny než zachování stávající situace,

-

při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území.

Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Návrh urbanistické koncepce vychází ze stabilizované struktury území. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazbě na zastavěné území, dopravní a technické systémy v území tak, aby byly minimalizovány nároky na zábor zemědělského půdního fondu, lesních pozemků a s ohledem na krajinný ráz území. Zastavitelné plochy nenarušují a plně respektují historickou urbanistickou kompozici sídla. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků, které není narušeno nevhodnými stavebními zásahy. V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu hodnot území. (P29)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod.

-

zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a ploch určených k řízeným rozlivům povodní,

-

vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat v nich veřejnou infrastrukturu jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech,

-

vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod,

-

při návrhu využívání území zohledňovat problematiku území s ohroženou stabilitou – zastavitelné plochy v sesuvných a erozí ohrožených územích vymezovat jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.

Opatření na ochranu před povodněmi a ochranná protierozní opatření směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny je možno realizovat v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách zeleně ŽALUDA, projektová kancelář

/ 11 /



a v plochách zemědělských. Celkově jsou v nezastavěném území vymezeny plochy primárně určené k posílení ekologické stability území, přičemž ve většině z nich je umožněna realizace dalších opatření (liniové výsadby, zatravňovací pásy, protierozní průlehy apod.) zvyšujících přirozenou retenční schopnost území. S ohledem na požadavek vytváření podmínek pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdrojů vody a s cílem zmírňování účinků povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v území upřednostněno odstraňování dešťových vod vsakováním. (P30)

Vytvářením územních podmínek pro rozvoj vzdělanosti obyvatelstva a rozmanité struktury hospodářské základny území, založené na spolupráci v širším evropském prostoru, snížit riziko důsledků náhlých hospodářských změn.

Územním plánem je zachována a posilována pozice města v sídelní struktuře, v rámci možností jsou vytvořeny podmínky pro posílení dopravních vazeb do vyššího správního centra Tanvald. ÚP v rámci zastavitelných ploch vytváří podmínky zejména pro rozvoj a zkvalitnění bydlení, výroby a dopravní infrastruktury. Obsahově se snaží o funkční i prostorovou koncentraci a posiluje tak pozici města v rámci sídelní struktury. Ekonomické aktivity bez negativního vlivu na okolí jsou umožněny ve značné části vymezených ploch s rozdílným způsobem využití, přičemž u některých z nich se jedná o hlavní využití. Návrh vychází z výrazného potenciálu města pro rozvoj cestovního ruchu, který již nyní představuje významnou složku hospodářského pilíře města. ÚP vytváří podmínky pro rozšíření služeb souvisejících s cestovním ruchem. Kromě toho je umožněno nadále využívat stávající výrobní areály, jejižch rozvoj je zároveň podpořen zejm. vymezením zastavitelných ploch výroby a skladování - lehkého průmyslu (VL). Určitý potenciál pro vznik nových pracovních příležitostí je spojen s umožněným rozvojem služeb a vybavenosti v rámci obytného území, zejména v plochách smíšených obytných a v plochách bydlení. (P31)

Při změnách nebo vytváření urbánního prostředí předcházet prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel.

-

věnovat trvalou pozornost hodnocení regionálních a lokálních disparit socioekonomického a demografického vývoje a identifikaci problémových částí kraje a ohrožených skupin obyvatel, řešení problematiky menšin, sociálně slabších, sociálně méně přizpůsobivých a sociálně vyloučených skupin obyvatel,

-

věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají a budou promítat do měnících se nároků na systémy technické a občanské vybavenosti (školství, zdravotnictví, sociální péče, kultura, sport a tělovýchova, veřejná správa apod.),

-

věnovat trvalou pozornost a péči o bytový fond s ohledem na diferencované požadavky na úroveň a lokalizaci bydlení včetně hodnocení jejich dopadů na udržitelný rozvoj území s rizikem narůstajících projevů a problémů sociální segregace,

-

věnovat trvalou pozornost územím se sníženou a klesající nabídkou pracovního uplatnění, hledat vhodné nástroje intervencí včetně územně plánovacích opatření na podporu rozšíření nebo zlepšení nabídky pracovních příležitostí.

V řešení ÚP je dominantním koncepčním principem zachování a dotváření kompaktnosti stávajících sídelních útvarů – posílení a doplnění urbanistické struktury jádrových území sídel. Ve volné krajině naopak nejsou vymezovány žádné samostatné obytné komplexy nebo soubory, které zpravidla utvářejí tzv. „gated communities,“ tedy nepřístupné obytné celky sociálně a prostorově izolované od ostatní zástavby a obyvatel města. B.

B.1

ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS VYMEZENÝCH V PÚR ČR A VYMEZENÍ DALŠÍCH ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A ROZVOJOVÝCH OS SE ZVÝŠENÝMI POŽADAVKY NA ZMĚNY V ÚZEMÍ, KTERÉ SVÝM VÝZNAMEM PŘESAHUJÍ ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ ROZVOJOVÉ OBLASTI Řešené území je zahrnuto v rozvojové oblasti republikového významu ROB1 Rozvojová oblast Liberec.

Z1

Ve vymezené rozvojové oblasti republikového významu s dopravním napojením na významné kapacitní silniční a železniční koridory podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit, posilujících význam LK v republikových a středoevropských vazbách. ROB1 Rozvojová oblast Liberec zpřesnění rozvojové oblasti OB7 Liberec dle PÚR ČR 2008 Vymezení: Centra osídlení a obce v jejich spádových obvodech: Liberec, Stráž nad Nisou, Dlouhý Most, Jeřmanice, Šimonovice, Kryštofovo Údolí, Chrastava, Nová Ves, Bílý Kostel nad Nisou, Hrádek nad Nisou, Chotyně a Hodkovice nad Mohelkou (ORP Liberec), Jablonec nad Nisou, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Maršovice, Dalešice, Pulečný, Rychnov u Jablonce nad Nisou a Rádlo (ORP Jablonec nad Nisou) a Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Plavy (ORP Tanvald).


/ 12 /



(Centra osídlení a tučně vyznačené obce tvoří zónu pro přednostní umisťování ekonomických aktivit, statní obce tvoří zónu přednostního umisťování bydlení a příměstské rekreace). Úkoly pro územní plánování: a)

b)

c)

d)

e) f)

g) h)

i)

j)

Ve smyslu principů udržitelného rozvoje zpřesnit zónování rozvojové oblasti na úrovni ÚPD jednotlivých zahrnutých obcí na územní části pro přednostní umisťování ekonomických aktivit a na územní části pro přednostní umisťování bydlení a příměstské rekreace a tím zajistit podmínky pro snížení zatížení navazujících zvláště chráněných území, zejména specifické oblasti Jizerské hory Zpřesnit a chránit koridory silniční dopravy vymezené v ZÚR na území dotčených obcí. Zpřesnit a chránit koridory železniční dopravy – řešit územní souvislosti napojení oblasti na modernizované železniční tratě ve směrech na Prahu a Hradec Králové. Vytvářet územní podmínky pro zlepšování vnitrokrajské dopravní sítě zejména ve smyslu provozních a prostorových propojení s ostatními rozvojovými oblastmi a pro dosažení relativně rovnocenné přístupnosti jednotlivých obcí uvnitř oblasti. Prověřit možnosti využitelnosti vazby dopravních koridorů na strategické rozvojové plochy na území významných center osídlení. Podporovat aktivity směřující k posílení významu veřejné dopravy, významného aspektu integrity oblasti i Libereckého kraje. Optimaliovat rozmístění železničních zastávek na regionálních tratích. Upřesňování koridorů dopravní a technické vybavenosti vždy řešit při respektování evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a v souladu s principy zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny a nenarušení územního systému ekologické stability a krajinných horizontů. Vytvářet územní podmínky pro vstup strategických investorů a rozvoj nových ekonomických aktivit v rámci restrukturalizace výrobního potenciálu po zániku tradičních odvětví, upřednostňovat využití zainvestovaných a připravených lokalit. Rozvoj nových ekonomických aktivit zajistit odpovídajícími obytnými kapacitami. Regulačními nástroji územního plánování zajistit koncepční a koordinovaný rozvoj obcí v sídelní struktuře. Upřednostňovat intenzifikaci využití zastavěných území před zástavbou volných ploch a tak minimalizovat nároky na rozsah nových zastavitelných ploch na úroveň nezbytných potřeb. Nepřipouštět spontánní přístupy k urbanizaci území, regulovat umístění a koncentraci obslužných a zábavních zařízení podél komunikační sítě. Chránit přírodní vodní plochy a přirozené průběhy vodních toků, údolních niv před nevratnými urbanizačními zásahy. Řešit nové využití nebo odstranění tzv. brownfields. Zajistit ochranu a optimální využití technických památek, industriální architektury a lidové architektury. Cílevědomým rozvojem sportovně rekreační vybavenosti posilovat význam: denní rekreace obyvatel pro reprodukci pracovní síly, sportovního vyžití na úrovni místního i nadmístního významu, nástupních center cestovního ruchu a vazeb na blízká střediska cestovního ruchu. Připravovat územní podmínky pro realizaci efektivní protipovodňové ochrany, podporovat rozliv a zadržování vody ve volné krajině a zabraňovat zvyšování povrchového odtoku. Přistupovat citlivě k regulaci na Lužické Nise a jejích přítocích návrhem k přírodě šetrných forem protipovodňové ochany zejména na území CHKO Jizerské hory a s ohledem na předmět ochrany vymezených EVL. Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity ORP Liberec, ORP Jablonec nad Nisou a ORP Tanvald s Královéhradeckým, Středočeským a Ústeckým krajem a se záměry sousedních regionů Sasko v Německu a Dolní Slezsko v Polsku.

Územní plán ve své koncepci zohledňuje pozici města Smržovka v rozvojové oblasti republikového významu a vytváří podmínky pro posílení ekonomických aktivit. V rámci řešeného území byla definována území, která jsou vhodná pro přednostní umísťování ekonomických aktivit. Tato jsou lokalizována především v návaznosti na stávající výrobní areály, přičemž největší rozvoj ploch pro výrobu a skladování - lehký průmysl je situován do východního okraje řešeného území, ve kterém jsou již v současnosti provozovány areály koncentrovaných ekonomických aktivit. Rozvojové plochy pro bydlení a smíšené obytné plochy jsou naproti tomu situovány ve vazbě na stávající obytnou zástavbu v dostatečné vzdálenosti od ploch pro rozvoj ekonomických aktivit. Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení vychází z detailního výpočtu, který je součástí vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch (viz kapitola 9.2 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení), při kterém byla zohledněna pozice města v rozvojové oblasti, stejně jako potřeba zajistit rozvoj nových ekonomických aktivit vymezením odpovídajících obytných kapacit. V oblasti silniční dopravy se řešeného území přímo týká vymezení koridoru pro přeložku silnice I/14. Ta byla v souladu s nadřazenou ÚPD vymezena pod ozn. KDI1. Zároveň ÚP Smržovka vymezil koridor územní rezervy (KDI2) pro alternativní vedení přeložky. Zastavitelné plochy, vymezené ÚP Smržovka, jsou lokalizovány v maximální možné míře v přímé návaznosti na zastavěné území nebo uvnitř zastavěného území. Snahou je zejména upřednostnění mírné intenzifikace ŽALUDA, projektová kancelář

/ 13 /



zastavěného území před expanzí zástavby do volné krajiny a zároveň minimalizace potřeby záboru ZPF. Využití rozsáhlejších a urbanisticky složitějších zastavitelných ploch je územním plánem podmíněno zpracováním územní studie, čímž je akcentována potřeba detailnějšího řešení daných lokalit a zajištění koncepčního a koordinovaného rozvoje města v sídelní struktuře. Vymezením ploch přestavby v rámci zastavěného území naplňuje ÚP Smržovka požadavek stavebního zákona, PÚR ČR a ZÚR LK na potřebu hospodárného využití území, přičemž je zároveň navrženo nové využití podvyužívaných, případně nedostatečně či nevhodně využívaných ploch uvnitř zastavěného území (brownfields, …). V oblasti sportovně rekreační vybavenosti města územní plán navrhuje rozšíření lyžařského areálu v jižní sídla Smržovka, přičemž uvažuje zároveň propojení dvou hlavních částí areálu a celý areál doplňuje o odpovídající rozsah ploch pro občanské vybavení a dopravní infrastrukturu (řešení parkování u areálu). Tímto územní plán v celkovém pohledu podporuje intenzifikaci sportovního využití řešeného území. Opatření na ochranu před povodněmi a ochranná protierozní opatření směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny je možno realizovat v rámci většiny ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách zeleně a v plochách smíšených nezastavěného území. B.2

ROZVOJOVÉ OSY

Řešené území je zahrnuto v rozvojové ose III. řádu – nadmístního významu ROS4 Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Harrachov – hranice ČR. Z5

V dalších rozvojových osách nadmístního významu podporovat rozvoj hospodářských a sociálních aktivit pro zajištění vyváženého využívání potenciálu kraje ve všech jeho částech. ROS4 Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Harrachov – hranice ČR Vymezení: Koridor na historické sídelní ose (liberecká sídelní regionální aglomerace) založený na existujícím silničním propojení I/14 a I/10 a spojující rozvojovou oblast ROB1 Liberec se SOB5 Jizerské hory, SOB6 Západní Krkonoše a Polskem (Szklarska Poreba – Jelenia Góra). Dotčené území obcí mimo rozvojové oblasti RO1: Liberec: Desná, Kořenov, Harrachov (ORP Tanvald). Úkoly pro územní plánování: a) b) c) d)

e) f)

Připravovat územní podmínky pro zlepšení podmínek bezpečné prostupnosti silničních tras územím a jeho optimální obslužnost při minimalizaci negativních environmentálních dopadů na prostředí. Upřesnit a stabilizovat koridor silnic I. třídy v úseku Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald – Harrachov v širších souvislostech. Připravovat územní podmínky pro rozšiřování a zkvalitňování systému dopravní obsluhy a veřejné dopravy (Projekt společného využití železničních a tramvajových tratí). Sledovat vazby na ekonomické aktivity a rekreační potenciál a připravit územní podmínky pro podporu únosného rozvoje specifických oblastí SOB5 Jizerské hory a SOB6 Západní Krkonoše. Reagovat na zvýšené sezónní dopravní zátěže území přechodnými uživateli území odpovídajícími kapacitami dopravní sítě a vybavenosti, řešit zajištění dopravy v klidu v souvislosti s rozvojem sportovně rekreačních aktivit a vyšších obslužných funkcí dotčených oblastí. V rámci rozvojové osy vytvářet územní podmínky pro rozvoj cyklodopravy v úseku Liberec – Tanvald. Koordinovat plánovací a rozvojové aktivity mezi úřady ORP Liberec, Jablonec nad Nisou a Tanvald a s plánovacími orgány v Polsku / Dolním Slezsku, ale i v Německu / Sasku.

Územní plán vymezuje v oblasti silniční dopravy koridor pro přeložku silnice I/14, pod ozn. KDI1, čímž stabilizuje koridor silnice na trase Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald – Harrachov. ÚP Smržovka zároveň vymezuje koridor územní rezervy (KDI2) pro alternativní vedení přeložky. V oblasti železniční dopravy ÚP Smržovka vymezuje koridor společného využití železničních a tramvajových tratí v rozsahu železničního tělesa, čímž jsou vytvořeny územní podmínky pro rozšiřování a zkvalitňování systému dopravní obsluhy a veřejné dopravy. C.

ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ VYMEZENÝCH V PÚR ČR A VYMEZENÍ DALŠÍCH SPECIFICKÝCH OBLASTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Řešené území není zahrnuto ve specifické oblastidle ZÚR LK.


/ 14 /


D.

D.1


ZPŘESNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ VYMEZENÝCH V PÚR ČR (2008) A VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, OVLINUJÍCÍCH ÚZEMÍ VÍCE OBCÍ, VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY A ÚZEMNÍCH REZERV ZÁSADY KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Silniční doprava Koridory nadregionálního významu

Z17

Vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravního napojení Libereckého kraje na okolní regiony. Vymezení: D07

- silnice I. třídy, úsek Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald

Úkoly pro územní plánování: a)

V ÚPD dotčených obcí: upřesnit, stabilizovat a řešit územní souvislosti vedení koridoru, koordinovat vazby na koridor silnice I/14 v prostoru Jablonce nad Nisou, zohlednit koridor silnice R35 v úseku Turnov – Rádejský Mlýn (peáž).

Vyhodnocení souladu ÚP Smržovka s bodem Z5 stanoveným v ZÚR LK: Územní plán vymezuje v oblasti silniční dopravy koridor pro přeložku silnice I/14, pod ozn. KDI1, čímž stabilizuje koridor silnice na trase Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald. Vedení koridoru je koordinováno s ÚPD sousedních dotčených obcí Nová Ves nad Nisou a Tanvald. ÚP Smržovka zároveň vymezuje koridor územní rezervy (KDI2) pro alternativní vedení přeložky. Železniční doprava Koridory regionálního významu Z22

Využívat společný potenciál železničních a tramvajových tratí. Vymezení: R

Projekt společného využití železničních a tramvajových tratí

Konečnou vizí projektu se stane využití stávajícího železničního spojení v délce přes 110 km v ose Zittau – Jelenia Gora přes Hrádek nad Nisou, Chrastavu, Liberec, Jablonec nad Nisou, Smržovku, Tanvald, Harrachov a Szklarskou Porebu. V Liberci a Jablonci nad Nisou bude do systému zapojena městská tramvajová síť. Návrh zapojení koridorů železničních tratí: b)

regionální význam Raspenava – Bílý Potok Liberec – Tanvald – Harrachov, hranice ČR Tanvald – Železný Brod Smržovka – Josefův Důl Harrachov – Harrachov – město – Rokytnice nad Jizerou – nový úsek, územní rezerva

Úkoly pro územní plánování: c)

Zohlednit zařazení příslušných železničních tratí do projektu společného využití železničních a tramvajových tratí.

ÚP vymezuje plochy drážní dopravy v rozsahu stabilizovaných pozemků železničních tratí a souvisejících ploch a zařízení. Pro záměr je územním plánem vymezen koridor společného využití železničních a tramvajových tratí, ozn. KZT v rozsahu drážního tělesa a souvisejících ploch, vymezených plochami s rozdílným způsobem využití plochy dopravní infrastruktury – železniční (DZ). V rámci ploch dopravní infrastruktury – železniční (DZ) je umožněn rozvoj projektu společného využití železničních a tramvajových tratí, případně další, zejména kvalitativní úpravy železniční dopravy. Propojení turistických oblastí Z24

Vytvářet územní podmínky pro propojení turistických oblastí, podoblastí a středisek cestovního ruchu prostředky bezmotorové dopravy Multifunkční turistické koridory (cyklo, pěší, lyže, event. voda)


/ 15 /



Vymezení: D40

Koridor Lužická Nisa, Hrádek nad Nisou – Chrastava – Liberec – Jablonec nad Nisou – Nová Ves nad Nisou

D42

Nová Hřebenovka, jižní a severní větev, Krkonoše – Jizerské hory – Ještědský hřbet – Lužické a Žitavské hory – Českosaské Švýcarsko.

Úkoly pro územní plánování: a) b) c) d)

V rámci koridorů vyhledat konkrétní vedení turistických, cyklistických, lyžařských a vodních tras, na území se zvláštní ochranou přírody vést trasy v maximální možné míře po stávající dopravní síti. Koordinovat vedení tras mezi obcemi Libereckého kraje a ve vazbách na sousední kraje a sousední státy Polsko a Německo. Koordinovat vazby jednotlivých druhů dopravy, preferovat segregaci tras dle jednotlivých aktivit pro zmenšení kumulace negativních vlivů na chráněná území. Vytvářet podmínky pro rozvojové aktivity cestovního ruchu, upřesňovat rozsah a náplň multifunkčních koridorů.

Územní plán vymezuje a zpřesňuje v řešeném území multifunkční turistické koridory (MTK), které dle ZÚR LK do řešeného území zasahují pod ozn. D40 a D42. V řešeném území jsou tak vymezeny MTK Nová Hřebenovka pod ozn. KMU1 a MTK Lužická Nisa pod ozn. KMU2. Na hranicích řešeného území se sousedními obcemi je vedení koridorů koordinováno s platnou územně plánovací dokumentací těchto obcí. ÚP Smržovka v rámci koridorů a v bezprostředně sousedících umožňuje opatření stavební povahy za účelem stávajícího mobiliáře, povrchu cest a jednotlivých technických opatření, čímž vytváří podmínky pro rozvojové aktivity cestovního ruchu. D.3

ZÁSADY KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY

Z37

Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení funkcí územního systému ekologické stability. Úkoly pro územní plánování: a)

b)

d)

e)

f)

Prvky ÚSES respektovat jako plochy a koridory nezastavitelné, s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny, kde lze výjimečně umístit protipovodňová opatření a stavby dopravní a technické infrastruktury. Plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. Prvky ÚSES (bez ohledu na jejich biogeografický význam, či jejich příslušnost k V-ZCHÚ) upřesňovat dle katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa, a jejich vymezení koordinovat ve vzájemných návaznostech propojenosti systému a zohlednit geomorfologické a ekologické podmínky daného území. Vytvářet územní podmínky pro odstraňování překryvů prvků ÚSES a zastavěných ploch, případné nutné překryvy minimalizovat. Vytvářet územní předpoklady pro funkčnost systému v prostorech protipovodňových opatření, včetně stanovení dalších způsobů využívání těchto ploch s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny, na základě zpracované podrobné projektové dokumentace dle metodiky ÚSES. Územní překryvy prvků ÚSES s liniovými stavbami dopravní a technické infrastruktury minimalizovat a v případě nutnosti řešit překryvy odbornou projektovou přípravou staveb za podmínky, že nedojde k významnému snížení funkčnosti ekosystému a k podstatnému snížení jeho ekostabilizující funkce v krajině. Při vymezování lokálních prvků ÚSES zohlednit označování prvků ÚSES podle celokrajské posloupnosti (podklad KOPK LK).

ÚP vymezuje podrobný a zpřesněný ÚSES v podrobnosti vymezení na hranice parcel. V řešeném území jsou lokalizovány pouze skladebné části ÚSES lokálního biogeografického významu. Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP) s cílem jednoznačně stanovit ochranu těchto ploch a bez výjimky chránit přírodní a ekostabilizační charakter těchto ploch. E.

UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE

Z38

Za základ všestranného rozvoje Libereckého kraje pokládat optimální využití přirozeného potenciálu území, spočívajícího v jeho mimořádných přírodních, kulturních a civilizačních hodnotách, dosažené úrovni jeho hospodářského potenciálu a v relativně výhodné dopravní poloze s dobrou dostupností Prahy.

Z39

Koncepci ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje vytvářet s nezbytnými územními a funkčními přesahy ve spolupráci se sousedními kraji, sousedními státy a jejich orgány se zvláštním zřetelem na optimální využití bohatého průmyslového, technického a stavebního dědictví.


/ 16 /



Z40

Koncepci ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot řešit diferencovaně v územním průmětu regionalizace a tematického / problémového členění území kraje a v souladu s vymezeným základním členěním území kraje na rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti – ostatní části území kraje představují území stabilizovaná s přirozenou mírou rozvoje. Přitom zohlednit území s významným vlivem ostatních a sezónních uživatelů území.

Z41

Za základní nástroj upřesňování ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje považovat a využívat územně analytické podklady kraje (ÚAP). Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Návrh urbanistické koncepce vychází ze stabilizované struktury území. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazbě na zastavěné území, dopravní a technické systémy v území tak, aby byly minimalizovány nároky na zábor zemědělského půdního fondu, lesních pozemků a s ohledem na krajinný ráz území. Zastavitelné plochy nenarušují a plně respektují historickou urbanistickou kompozici sídla. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků, které není narušeno nevhodnými stavebními zásahy. V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu hodnot území.

E.1

ZÁSADY KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH HODNOT

Z42

Zajistit ochranu přírodních hodnot území kraje jejich vhodným využíváním a odpovídající péčí. Vymezení: Zvláště chráněná velkoplošná území: Krkonošský národní park vč. ochranného pásma a chráněné krajinné oblasti. Maloplošná zvláště chráněná území: národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Chráněná území s mezinárodním statutem: evropsky významné lokality a ptačí oblasti, geopark (UNESCO), biosférická rezervace, mokřady evidované v rámci Ramsarské úmluvy, významná ptačí území, území začleněná v programu CORINE. Obecně chráněná území: skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES, významné krajinné prvky, přírodní parky a přechodně chráněné plochy. Úkoly pro územní plánování: a)

b) c) d) e)

Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o přírodní hodnoty území upřednostňováním šetrných forem využívání území v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Dle principů udržitelného rozvoje navrhovat obnovu a zvyšování zastoupení přírodních složek v narušených územních částech. Dbát na zachování přírodních a přírodě blízkých biotopů a respektovat lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů v území. Vytvářet územní podmínky pro zajištění a obnovu migrační průchodnosti vodních toků. Výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren odpovědně posuzovat ve vztahu k ochraně přírody, krajiny, životnímu prostředí a krajinnému rázu. V ÚPD obcí vytvářet územní podmínky pro využití energie z obnovitelných zdrojů a koordinovat jednotlivé systémy v souladu s ochranou přírodních hodnot území.

Chráněná území přírodních a krajinných hodnot (viz kapitola 10.7.3 Ochrana přírody a krajiny) jsou respektována a jejich ochrana je zajištěna vymezením ploch přírodních (NP), nebo vymezením překryvných prvků v případě skladebných částí ÚSES. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití respektují zvýšenou estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků, podpořenou existencí přírodních hodnot (CHKO Jizerské hory, skladebné části ÚSES, významný krajinný prvek, památné stromy apod.). Územní plán vytváří podmínky pro ochranu krajinného rázu, nepřipouští zásahy narušující krajinný ráz a existující hodnoty území. Z44

Zabezpečovat ochranu přírodních hodnot v oblasti zemědělského hospodaření, lesního hospodářství a myslivosti. Vymezení: Zemědělská, lesní a lesozemědělská krajina. Úkoly pro územní plánování: a) b)

Méně hodnotné či dlouhodobě nevyužívané zemědělské pozemky přednostně navrhovat i jako prostor pro nápravu stavu či pro jiné způsoby využití. Vytvářet územní předpoklady pro programovou obnovu živočišné výroby, územně bez ohledu na administrativní hranice obcí.


/ 17 /



V řešeném území zemědělská výroba nepředstavuje významný sektor hospodářství, a to zejména vzhledem k dominantnímu podílu horských a podhorských terénů s horšími podmínkami pro intenzivní zemědělskou výrobu a se zásadními požadavky na ochranu přírody a krajiny vzhledem k existenci CHKO Jizerské hory. ÚP klade důraz na ochranu a rozvoj ekologických funkcí krajiny se zachováním extenzivních forem zemědělství. Z45

Zabezpečovat zachování krajinných hodnot a krajinného rázu diferencovaně dle vymezených oblastí krajinného rázu a krajinných typů. Vymezení: Oblasti a podoblasti krajinného rázu a základní krajinné typy s diferencovanou intenzitou ochrany. Úkoly pro územní plánování: a)

b) c)

Ekonomické aktivity a jejich doprovodné zázemí s vysokými nároky na urbanizační zátěž území umisťovat přednostně ve stanovených rozvojových oblastech a v kontextu rozvojových os ve smyslu odlehčení ostatních částí území s vyššími přírodními a krajinářskými hodnotami, zejména specifických oblastí. Vytvářet územní podmínky pro zachování, obnovu a optimální užívání historických a kulturních fenoménů v území, zachovat krajinný ráz a odstraňovat prvky, které jej poškozují. Rozšiřovat prostupnost krajiny zejména sítí tzv. zvykových cest spolu s návrhy doprovodné zeleně.

Koncepce stanovená Územním plánem Smržovka dbá primárně na ochranu ekologických funkcí krajiny zejména v souvislosti s existencí CHKO Jizerské hory (v nezbytné minimální míře vymezením ÚSES a vymezení souvisejících ploch a ploch NP – ploch přírodních), klade důraz na zachování krajinného rázu území a nepřipouští nežádoucí plošnou expanzi zástavby do volné krajiny. ÚP vymezuje síť turistických tras zajišťujících ochranu všech stabilizovaných tras pro pěší turisty, cyklisty, lyžaře a další. Pro tyto účely je síť vymezena v rozsahu stávajících cest vymezených jako veřejná prostranství (PV), případně v rozsahu zvykových a účelových cest zahrnutých v jiných plochách (zejména v plochách přírodních a lesních). Z48

Územně chránit a hospodárně využívat povrchové a podzemní zdroje vody a prameniště minerálních a léčivých vod, podporovat posilování retenční schopnosti území kraje. Vymezení: Vodohospodářsky významná území (CHOPAV Jizerské hory, CHOPAV Krkonoše a CHOPAV Severočeská křída, podzemní a povrchové zdroje pitné vody a zdroje léčivých a minerálních vod dle evidence ÚAP Libereckého kraje). Úkoly pro územní plánování: a) b)

c)

Vytvářet územní podmínky pro zajištění vodohospodářských zájmů v území, navrhovat územní úpravy a opatření k ochraně a kultivaci vodních zdrojů, toků, ploch a vodních ekosystémů. Navyšovat retenční schopnost krajiny návrhy vhodných terénních pokryvů (lesní plochy, převádění orné půdy na trvalé travní porosty v záplavových územích aj.) a lokalizací menších vodních nádrží v horních částech povodí při respektování ochrany přírodních hodnot území. Podporovat revitalizaci nevhodně upravených toků. Nepřipouštět nevhodné využívání území v údolních nivách vodních toků, zajišťovat prostupnost podél vodních toků, nepovolovat nevhodné morfologické úpravy.

ÚP stanovuje požadavky na zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochrana vodních prvků v území je zajištěna vymezením ploch vodních a vodohospodářských (W) a stanovením podmínek jejich využití. Celkově jsou v nezastavěném území vymezeny plochy primárně určené k posílení ekologické stability území, přičemž ve většině z nich je umožněna realizace dalších opatření (liniové výsadby, zatravňovací pásy, protierozní průlehy apod.) zvyšujících přirozenou retenční schopnost území. V celém území (zejména ve volné krajině) jsou stanoveny požadavky na zvyšování retenční schopnosti krajiny, umožněna je realizace revitalizačních a dalších protipovodňových opatření. V údolní nivě řeky Kamenice nejsou navrhovány nové zastavitelné plochy zasahující do vymezeného záplavového území. E.2

ZÁSADY KONCEPCE OCHRANY KULTURNÍCH HODNOT

Z49

Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o památkový fond kraje, respektovat dochované historické dědictví jako významný fenomén území, vytvářet územní podmínky pro jeho využívání ve prospěch rozvoje cestovního ruchu, kongresové a poznávací turistiky na území kraje.


/ 18 /



Vymezení: Objekty a území prohlášené za kulturní památku zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek ČR: nemovité národní kulturní památky včetně ochranných pásem, kulturní památky včetně ochranných pásem, městské památkové zóny, vesnické památkové rezervace a vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny. Úkoly pro územní plánování: a)

b)

Z50

Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o chráněná památková území a nemovitý památkový fond kraje, usilovat o kvalitu a soulad řešení nové zástavby v jejich okolí, nepřipouštět výrazově nebo funkčně konkurenční územní zásahy. Chránit kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Vytvářet územní podmínky pro přiměřené, významu odpovídající a šetrné využívání památkových objektů i zón pro bydlení, kulturní i komerční účely především ve vazbách na rozvoj cestovního ruchu, kongresové a poznávací turistiky a podporovat územní požadavky na vybudování navazujících zařízení a vybavenosti.

Zajistit evidenci a vytvářet územní podmínky pro vhodné využití území s koncentrací objektů lidové architektury, vnímat dochované soubory jako významnou součást osídlení a obrazu krajiny v kontextu historie osídlení s přesahem do sousedních krajů a států. Vymezení: Území s koncentrací objektů lidové architektury. Úkoly pro územní plánování: a) b)

Z51

Stanovit regulativy ochrany historicky cenných lokalit s kumulací lidové architektury, které nejsou vyhlášeny za památkově chráněná území. Podporovat využívání objektů lidové architektury pro trvalé bydlení i rozvoj šetrných forem cestovního ruchu a poznávací turistiky na území kraje.

Respektovat archeologická naleziště dle evidence ÚAP Libereckého kraje a zajistit jejich ochranu. Vymezení: Území archeologických nalezišť dle evidence ÚAP. Úkoly pro územní plánování: a) b)

Vytvářet územní podmínky pro zachování celistvosti a ochrany lokalit archeologických nálezů na původním místě a v prokazatelně cenných lokalitách omezit stavební činnost a zásahy do terénu. Podporovat územní požadavky na vybudování doprovodného informačního vybavení.

Řešení ÚP respektuje veškeré evidované kulturní památky v území, dále hodnotné urbanistické soubory, dominanty a další identifikované hodnoty. V souvislosti s ochranou kulturních hodnot ÚP stanovuje další podmínky pro zajištění jejich ochrany (např. zpracování územní studie), podrobněji viz kapitola 10.7 Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot. E.3

ZÁSADY KONCEPCE OCHRANY CIVILIZAČNÍCH HODNOT Rozvoj struktury osídlení

Z52

Upevňovat strukturu osídlení jako hierarchický systém s jednoznačným přiřazením každé obce k jednomu nespornému centru osídlení, jehož spádový obvod je dále jednoznačně přiřazen k centru osídlení vyššímu. Vymezení: - centra a regiony mikroregionálního významu nižšího stupně: …Smržovka… Úkoly pro územní plánování: a)

Z53

Koordinaci územně plánovací činnosti obcí založit na respektování spádových obvodů nesporných center osídlení a vymezených funkčních kooperací, které tvoří základní rámec pro hodnocení vlivu širších vztahů a stanovení problémů k řešení s nadmístním významem, jež se týká více obcí.

Vytvářet územní předpoklady pro zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení na bázi intenzivnějších pracovních a obslužných kontaktů. Vymezení: FK 2 Jablonec nad Nisou + Smržovka + Tanvald + Desná (ORP Jablonec nad Nisou a Tanvald)


/ 19 /



Úkoly pro územní plánování: a) b)

Při pořizování a aktualizaci územně plánovací dokumentace obcí respektovat stávající nebo navrhované a předpokládané funkční vazby a kooperace mezi centry osídlení a jejich svazky. Územní předpoklady pro zvyšování funkčních kooperací mezi centry osídlení a jejich svazky na bázi intenzivnějších pracovních a obslužných kontaktů a aktivit podpořit koordinovaným průmětem veřejné infrastruktury do rozvojových dokumentů a územně plánovacích dokumentací.

Funkční kooperace je v řešení ÚP posilována zejména v souvislosti s vymezením koridoru pro přeložku silnice I/14, jež ovlivní silniční dopravu na trase Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald. Územní plán zároveň vymezuje koridor územní rezervy, vymezující alternativní řešení tohoto záměru. Koncepce územního uspořádání, typologie venkovských a městských prostorů Z54

Vytvářet územní podmínky pro vyvážený rozvoj území a sociální soudržnosti v diferencovaných podmínkách městského a venkovského prostoru.

Městský prostor – charakter sídelní struktury převážně městský. Vymezení: a)

Centra osídlení nadregionálního, regionálního a mikroregionálního významu v rámci rozvojových oblastí ZÚR LK (sídelní aglomerace).

Úkoly pro územní plánování: a) b) c) d)

Zvyšovat kvalitu životních podmínek a vzhledu obcí. Aktivity republikového a nadmístního Regulovat a usměrňovat suburbanizaci v území – řešit plynulý přechod urbanizovaných částí území do volné krajiny. Vymezit a chránit souvislé pásy nezastavěného území v bezprostřední blízkosti měst pro vytváření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně způsobilých pro šetrné formy krátkodobé rekreace.

ÚP vytváří podmínky pro zvyšování kvality životních podmínek ve městě – posílením obytné a rekreační funkce sídel, eliminací případných negativních vlivů ze stávajících výrobních areálů, rozvojem vybavenosti a sítě veřejných prostranství. Vytvořeny jsou předpoklady pro zkvalitnění a rozvoj sítí technické infrastruktury i zařízení dopravní infrastruktury s důrazem na nemotorovou a veřejnou hromadnou dopravu. Stanovením obecných požadavků a vymezením ploch s podmínkou zpracování územních studií v centrální části města by mělo být dosaženo předpokladů zlepšení vzhledu města. Sídelní zeleň představuje zejména vymezení ploch veřejné zeleně (ZV), ale také množství dalších ploch s podílem sídelní, ochranné, soukromé zeleně. Vodní toky a plochy jsou vymezeny samostatně jako plochy vodní a vodohospodářské (W) se stanovením podmínek využití zajišťujících ochranu vodních prvků v území. Urbanistické a architektonické hodnoty Z55

Zohledňovat odlišné územní a funkční dispozice v různých částech území kraje, podporovat v nich rozvíjení územně typických činností, soustřeďovat republikově a krajsky významné rozvojové záměry přednostně na území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os. Vymezení: Urbanizovaná území – zastavěná území a zastavitelné plochy na celém území kraje. Úkoly pro územní plánování: a)

b) c)

Řídit urbanizaci a rozvoj hlavních ekonomických aktivit v rozsahu vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os v základních vazbách na nejvýznamnější centra osídlení a omezit rozšiřování intenzivní zástavby do venkovského prostoru a přírodních částí krajiny. Urbanistické koncepce rozvoje jednotlivých obcí i koncepce ochrany dochovaných hodnot v sídelní struktuře kraje navrhovat koordinovaně v souvislosti s potřebami sousedních obcí a celého regionu. V územně plánovací dokumentaci jednotlivých obcí zohledňovat odlišné územní a funkční dispozice sídel, upřednostňovat intenzifikaci využití již zastavěných území a optimalizovat rozsah zastavitelných ploch v souladu se skutečnými potřebami.

Řešení ÚP vytváří podmínky pro efektivní využívání zastavěného území, vymezeny jsou plochy přestaveb v nevyužívaných nebo rezervních plochách v zástavbě. Využití zastavěného území bylo prověřeno a na základě dalších potřebných analýz byla stanovena potřeba vymezení zastavitelných ploch, podrobněji viz kapitola 9 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.


/ 20 /



Ekonomická základna kraje Z57

Vytvářet územní podmínky pro zabezpečení významných ekonomických přínosů ze zemědělství a lesního hospodářství na území kraje, s cílem zachování a rozšíření mimoprodukčních funkcí složek krajiny v zemědělství a lesnictví v souladu s principy udržitelného rozvoje. Vymezení: Celé území kraje, především zemědělské, lesozemědělské a lesní typy krajiny. Úkoly pro územní plánování: a) c) d)

V souladu s kvalitou půdních typů a klimatických podmínek připravit územní podmínky pro zemědělskou činnost v produkčních i mimoprodukčních funkcích s dominantní funkcí péče o krajinu. Formy a intenzitu zemědělského a lesního hospodaření usměrňovat podle zásad využívání jednotlivých typů krajiny. Přípravou územních podmínek pro rozvoj podnikatelských aktivit v zónách pro umisťování ekonomických aktivit rozvojových oblastí a vyšších center osídlení ve vazbách na vymezené rozvojové osy zajistit podmínky pro zachování nerušené celistvosti zemědělské a lesozemědělské krajiny s dobrými podmínkami pro zemědělské a lesnické hospodaření.

V řešeném území zemědělská výroba nepředstavuje významný sektor hospodářství, a to zejména vzhledem k dominantnímu podílu horských a podhorských terénů s horšími podmínkami pro intenzivní zemědělskou výrobu a se zásadními požadavky na ochranu přírody a krajiny vzhledem k existenci CHKO Jizerské hory. ÚP klade důraz na ochranu a rozvoj ekologických funkcí krajiny se zachováním extenzivních forem zemědělství. Koncepce stanovená Územním plánem Smržovka dbá primárně na ochranu ekologických funkcí krajiny zejména v souvislosti s existencí CHKO Jizerské hory (v nezbytné minimální míře vymezením ÚSES a vymezení souvisejících ploch NP – ploch přírodních), klade důraz na zachování krajinného rázu území a nepřipouští nežádoucí plošnou expanzi zástavby do volné krajiny. Občanské vybavení Z58

Zlepšovat podmínky pro rozvoj občanského vybavení. Vymezení: Sídelní struktura s centry osídlení na území celého kraje. Úkoly pro územní plánování: a) c)

d)

e)

Územně podporovat rozvoj kultury a zájmových aktivit ve vztahu ke stabilizaci obyvatelstva a k využití volného času. Řešit a podporovat rozvoj veřejné vybavenosti jako důležitý předpoklad a součást: - revitalizace městských center - regenerace obytných souborů - nového využití tzv. brownfields - dovybavení obcí s významnou rekreační funkcí Řešit a územně podporovat: - dostupnost a zkvalitňování veřejných služeb včetně vytváření a zlepšování služeb pro podnikání a podnikatelské subjekty - rozvoj turisticko-rekreačních služeb a s tím související základní a doprovodné infrastruktury jako důležitého zdroje ekonomické prosperity obcí Vytvářet podmínky pro koordinované umisťování a rozvoj významných zařízení veřejného občanského vybavení ve smyslu jejich účelného využívání v rámci sídelní struktury.

ÚP vymezuje stabilizovaná zařízení občanského vybavení s cílem jejich ochrany v plochách občanského vybavení (OV, OM, OS, OH). Rozvoj občanského vybavení je lokalizován zejména do městského centra v rámci ploch občanského vybavení (OM, OS) a dále v plochách smíšených obytných (SM); rozvoj služeb a cestovního ruchu je primárně umožněn v plochách smíšených obytných (SM, SR) s cílem zajistit flexibilní využívání území s ohledem na měnící se nároky a požadavky vlastníků pozemků, podnikatelů a dalších subjektů utvářejících územní rozvoj. Cestovní ruch, rekreace Z59

Vytvářet územní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jako perspektivního sektoru ekonomiky při upřednostňování šetrných forem – udržitelného cestovního ruchu ohleduplného k životnímu prostředí, který neohrozí přírodní a kulturní hodnoty území. Vymezení: Celé území kraje


/ 21 /




Vytvářet územní podmínky pro rozvoj šetrného cestovního ruchu a v maximální možné míře využívat místní potenciál a zdroje, postupně a přirozeně rozvíjet území při zachování jeho přírodních a kulturních hodnot

V rámci opatření zaměřených na podporu cestovního ruchu jsou vymezovány zastavitelné plochy pro funkce umožňující rozvoj činností podporujících cestovní ruch (občanské vybavení, služby, technická a dopravní infrastruktura apod.), kromě toho jsou stanoveny požadavky usměrňující cestovní ruch a turistiku v území. Územní plán dále vytváří podmínky pro vedení pěších turistických a cyklistických tras navazujících na systémy stávajících cyklotras a turistických cest v sousedních obcích a regionech v souladu s podmínkami využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Turistika a cestovní ruch jsou podpořeny vymezením multifunkčních turistických koridorů KMU1 a KMU2. Kromě toho jsou vymezeny nové plochy veřejných prostranství zvyšující prostupnost území. Z60

Rozvoj cestovního ruchu řídit zajištěností služeb dle kategorizace center a středisek cestovního ruchu v provázanosti na nabídku druhů rekreace dle rajonizace krajinných rekreačních oblastí a podoblastí cestovního ruchu. Smržovka oblast cestovního ruchu podoblast cestovního ruchu PSCR Jizerské hory Jizerské hory Úkoly pro územní plánování: a)

b)

c)

Vytvářet podmínky pro systémový rozvoj cestovního ruchu a pro naplňování charakteristik jednotlivých středisek a center cestovního ruchu dle kategorizace: polyfunkční střediska cestovního ruchu – PSCR – centra osídlení zajišťující obslužné zázemí středisek cestovního ruchu a příměstských středisek rekreace, současně plnící funkci střediska cestovního ruchu. vytvářet územní podmínky pro kvalitní dopravní dostupnost, připravit územní podmínky pro rozvoj služeb cestovního ruchu, vytvářet územní podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, vytvářet územní předpoklady pro využití potenciálu cestovního ruchu, vytvářet územní předpoklady pro efektivní veřejnou dopravu umožňující účelné propojení s dalšími středisky cestovního ruchu. Připravit územní podmínky pro zkvalitnění a dobudování turistické infrastruktury upřesňováním sítě multifunkčních koridorů – cílových bodů a propojovacích tras pro řízený rozvoj cestovního ruchu se základní a doprovodnou infrastrukturou CR. Ve zvláště chráněných územích upřednostňovat využití stávající dopravní sítě. Zajistit územní předpoklady pro kvalitní městskou a turistickou dopravu do středisek CR, příměstských středisek rekreace, lázeňských a léčebných středisek.

ÚP vytváří podmínky pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu obecně v rámci ploch smíšených obytných a v rámci ploch občanského vybavení. F. Z64

UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ KRAJE Ochranu krajinného rázu (KR) realizovat dle podmínek péče o krajinný ráz ve vymezených oblastech a podoblastech krajinného rázu. Úkoly pro územní plánování: a)

b) c)

Respektovat základní jednotky krajinného rázu, hranice oblasti krajinného rázu (OKR) a podoblasti krajinného rázu (POKR) upřesňovat dle místních podmínek, tyto vyšší celky v rámci ÚAP obcí ve spolupráci s orgánem ochrany přírody dále členit na „místa krajinného rázu“ i dle krajinné typologie (význačnosti a unicity krajinných typů). Stanovením podmínek pro využívání ploch s rozdílným využitím v ÚP vytvořit podmínky pro ochranu krajinného rázu (dle zjištěných podmínek ÚAP). Vytvářet územní podmínky pro zemědělské a lesnické hospodaření pro údržbu půdního fondu a krajiny.

Vymezení: ORK 03 - Jizerské hory POKR 03-3 Janov - Josefův Důl - Desná POKR 03-5 Smržovka - Tanvald POKR 03-6 Černostudniční hřbet ÚP stanovuje základní podmínky ochrany krajinného rázu, do nichž promítá všechny výše uvedené požadavky. Řešené území je členěno na zóny A-E; v rámci nichž jsou zhodnoceny jednotlivé části území v členění dle míry


/ 22 /



urbanizace, charakteru krajiny (morfologie, pokryvu, kompozičních prvků atd.) a struktury. Podrobněji viz kapitola 3.3 „výrokové“ části ÚP Smržovka. Z65

Územní rozvoj realizovat v souladu se základními krajinnými typy dle převládajících způsobů využití. Lesní krajiny Úkoly pro územní plánování: a) b) c)

Vytvářet územní podmínky pro stabilitu ploch porostů. Zábory PUPFL v souvislostech s rozvojem území omezovat pouze na míru nezbytnou. Vytvářet územní podmínky pro regulované rekreační využívání vymezených porostů.

Lesozemědělské krajiny Úkoly pro územní plánování: a) b) c)

Vytvářet podmínky pro obnovu přirozeného vodního režimu na v minulosti nevhodně meliorovaných zemědělských pozemcích nebo na plochách s nefunkčním systémem odvodnění. Vytvářet podmínky pro územní rozvoj v harmonickém vztahu sídelní struktury a volné krajiny. Nezakládat nová odloučená sídla ve volné krajině.

Lesní pozemky jsou vymezeny převážně jako plochy lesní (NL), případně jako plochy přírodní (NP), pokud jsou součástí skladebných částí ÚSES. Stabilita ploch lesních porostů je zajištěna stanovením podmínek využití těchto ploch. Vymezením jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území respektuje územní plán harmonické uspořádání krajiny, vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Obnova a zvýšení retenčních schopností krajiny a přirozeného vodního režimu v území je územním plánem zajištěna v rámci stanovených podmínek ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NS) a ploch vodních a vodohospodářských (W). Územním plánem nejsou zakládána nová odloučená sídla ve volné krajině. Realizace opatření vedoucích k obnově krajinné zeleně a ke zvyšování zejména ekologické stability a retenčních schopností krajiny je umožněna v rámci stanovených podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NS) a ploch dopravních (DS). Územním plánem je v rámci těchto ploch umožněna rovněž obnova cestní sítě v krajině převážně zaniklých polních cest a s nimi souvisejících charakteristických krajinných prvků. V rámci obnovy těchto cest se počítá s jejich zapojením do systému protipovodňových a protierozních opatření zvyšujících retenční schopnost krajiny. ZÚR LK zařazují krajinu v řešeném území dle reliéfu, význačnosti a unicity mezi běžné krajinné typy a krajiny význačné (jižní část území), pro které vyplývají následující zásady a úkoly pro územní plánování: Z66

Územní rozvoj realizovat v souladu se základními krajinnými typy dle reliéfu, význačnosti a unicity. Úkoly pro územní plánování: a)

Z67

Zabezpečovat zachování krajinných hodnot diferencovaně dle vymezených krajinných typů v intencích jejich formulovaných kritérií a podmínek při plánováni změn v území.

Ochranu krajinného rázu realizovat diferencovaně. Úkoly pro územní plánování: a)

Intenzitu ochrany krajinného rázu diferencovat v rámci vymezených jednotek krajinné typologie a jejich význačnosti a unikátnosti, a dle hlavních a určujících znaků krajinného rázu (krajinných dominant, reliéfu, využití, míst výhledů apod.)

Územním plánem je respektována diferenciace území na jednotlivé oblasti a podoblasti krajinného rázu dle charakteristiky v ZÚR LK. Ochrana krajinného rázu, charakteristické znaky oblasti a podoblasti krajinného rázu a ochrana krajinných dominant je v územním plánu zajištěna stanovením podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, resp. stanovením základních podmínek ochrany krajinného rázu – výškovou hladinou zástavby, intenzitou využití stavebních pozemků, stanovením výměry pro vymezování stavebních pozemků. V řešeném území nejsou navrženy záměry, které by mohly mít negativní vliv na krajinný ráz v širším i místním měřítku. Způsob vymezení jednotlivých funkcí v krajině vychází mimo jiné ze stanovených hodnot dle krajinné typologie a respektuje harmonické uspořádání a vyvážený poměr ploch zastavěného a nezastavěného území.


/ 23 /


G.


VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A VYMEZENÝCH ASANAČNÍCH ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

G.1

VYMEZENÍ KORIDORŮ A PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB (VPS)

Z68

Vymezit koridory a plochy nadmístního významu pro veřejně prospěšné stavby. Dopravní infrastruktura - silniční doprava Koridor nadregionálního významu 

D07 – silnice I. třídy, úsek Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald


V ÚPD dotčených obcí stabilizovat, zpřesňovat a koordinovat vymezené VPS.

G.2

VYMEZENÍ KORIDORŮ A PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB (VPS) A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ (VPO)

Z69

Vymezit koridory a plochy nadmístního významu pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Koridory pro umístění VPS a VPO - turistická doprava 

D42 – multifunkční turistický koridor – Nová Hřebenovka (jižní a severní větev)


V ÚPD dotčených obcí: stabilizovat, zpřesňovat a koordinovat vymezené koridory pro stavby a opatření pro turistickou dopravu.

Územní plán Smržovka respektuje záměry ZÚR LK na vymezení VPS v řešeném území. V oblasti dopravní infrastruktury vymezuje územní plán VPS WD1 pro přeložku silnice I/14 – kód VPS v ZÚR LK je D07. Vedení koridoru je na hranicích řešeného území koordinováno s ÚPD sousedních dotčených obcí. Řešeného území se dále týkají multifunkční turistické koridory, vymezené v ZÚR LK pod ozn. D40 a D42. Tyto jsou Územním plánem Smržovka vymezeny jako veřejně prospěšné stavby s označením WD2 (multifunční turistický koridor Nová Hřebenovka – D42) a WD3 (multifunční turistický koridor Lužická Nisa – D40). Vymezením veřejně prospěšných staveb a koordinací jejich vedení s ÚPD sousedních dotčených obcí stabilizuje ÚP Smržovka záměry ZÚR LK na vymezení VPS v řešeném území. Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb je uvedeno v kapitole 10.11 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. H.

STANOVENÍ POŽADAVKŮ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI OBCÍ, ZEJMÉNA S PŘIHLÉDNUTÍM K PODMÍNKÁM OBNOVY SÍDELNÍ STRUKTURY

Z71

Zohlednit požadavky nadmístního významu vymezené v ZÚR LK na koordinaci územně plánovací činnosti v ÚPD dotčených obcí.


Koordinaci ploch a koridorů VPS a VPO vymezených ZÚR LK v ÚPD dotčených obcí zajistit v rozsahu uvedených ORP obcí dle následující tabulky:

ORP

dotčená obec doprava

Tanvald

Smržovka

plochy a koridory veřejně prospěšných staveb a opatření (kód) technická protipovodňová ÚSES infrastruktura ochrana

D07, D42, D40

ÚP vymezuje VPS v koordinaci se sousedními obce a v návaznosti na jejich ÚPD. I. Z72

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ Vymezit území vybraných ploch a koridorů nadmístního významu na území kraje pro prověření změn jejich využití územní studií.


/ 24 /



Řešené území města Smržovka je vymezeno v rámci ploch: US1 Prověření rozvoje potenciálu cestovního ruchu oblastí cestovního ruchu Frýdlantsko a Jizerské hory Územní studie byla zpracována pod názvem US1 Územní studie Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jizerské hory. Soulad ÚP Smržovka s touto studií je vyhodnocen v následující kapitole 3.3 Soulad územního plánu se strategickými a rozvojovými dokumenty.

3. 3

Soulad územního plánu se strategickými a rozvojovými dokumenty

Řešené území je součástí Libereckého kraje, pro který byly zpracovány a jsou aktualizovány mimo jiné následující strategické a rozvojové koncepční dokumenty: -

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 (KÚLK – odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, oddělení rozvojových koncepcí, aktualizace 2012)

-

Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020 (Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., říjen 2005)

-

Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020 (Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů KÚLK, 2014)

-

Problémová analýza potřeb Libereckého kraje ve vazbě na nové programovací období EU 2014-2020 (Centrum EP Hradec Králové, 2012)

-

Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (GaREP, spol. s r.o., 09/2002)

-

Program ochrany zemědělské půdy v Libereckém kraji – návrhová část (Dr. Ing. Milan Sáňka, Brno, 11/2009)

-

Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje (Jan Hromek – LESPROJEKT, 02/2004)

-

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory na období 2011-2020 (AOPK ČR, S CHKO JH, 2010)

-

Strategická migrační studie pro Liberecký kraj (Evernia s.r.o., 2013)

-

Územní studie Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jizerské hory (HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., 01/2016)

-

Doprava v Libereckém kraji (Kolektiv pracovníků Odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, KORID LK, spol. s r.o., aktualizace 2010)

-

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje (Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, aktualizace 2016)

-

Plán dopravní obslužnosti Libereckého kraje, aktualizace pro období 2012-2018 (KORID LK, spol. s r.o., říjen 2015)

-

Návrh kategorizace krajské silniční sítě Libereckého kraje – rok 2020 (EMA Liberec, leden 2004)

-

Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji 2014-2020 a návrh nového Akčního plánu na období 20152016 (Ing. Jaroslav Martinek, aktualizace leden 2015)

-

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Libereckého kraje (aktualizace 2011), dále též jen „PRVK LK“

-

Územní energetická koncepce Libereckého kraje – aktualizace 2015 (ENVIROS, s.r.o., Praha, 2015)

-

Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje 2016-2025 (ISES, s.r.o., Praha, 2016)

Řešeného území se mohou v rámci těchto strategických a rozvojových dokumentů dotýkat zejména opatření týkající se rozšíření nabídky a přístupnosti různých forem a typů bydlení, zkvalitnění technické a dopravní infrastruktury, rozvoj mimoprodukční funkce zemědělství, péče o krajinu a jejích složek. Územním plánem jsou respektovány požadavky a základní strategické cíle a směry výše uvedených koncepčních dokumentů. V případě, že z některého z těchto dokumentů vyplývá pro návrh územního plánu konkrétní požadavek, je zohledněn v příslušné kapitole textové části Územního plánu Smržovka s příslušným odůvodněním v textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka.

4

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Vyhláška č. 500/2006 Sb., příloha č. 7 část II, odst. 1 c) Zpracovává projektant.

Územní plán Smržovka nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje.


/ 25 /


5


VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Zákon č. 183/2006 Sb., §53, odst. 4 b) Zpracovává projektant.

Soulad s cíli a úkoly územního plánování tak, jak je stanovují § 18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Pro Územní plán Smržovka vyplývají zejména následující cíle a úkoly územního plánování:

5. 1

Soulad s cíli územního plánování

(1)

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a uspokojující potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a rozvoj vymezením zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby určených pro bydlení. Těmito kroky (a jejich dílčími aspekty jako např. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně souvisejících podmínek využití) je rovněž podpořena rovnováha podmínek pro konsolidaci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje v území. K podpoře udržitelného rozvoje a koncepce ochrany a rozvoje hodnot území jsou zároveň stanoveny zásady ochrany zejména přírodních a civilizačních hodnot.

(2)

Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán dosahuje souladu s daným cílem respektováním obsahového rámce a metodického postupu prací stanovených příslušnou legislativou (včetně souvisejících judikátů) na úseku územního plánování, která se promítá nejen do všech fází zpracování samotného územního plánu, ale rovněž do souvisejících dokumentů s přímým vlivem na územní plán. Obecně prospěšného souladu širokého spektra zájmů na rozvoji území dojde koordinací stanovisek dotčených orgánů s námitkami a připomínkami zainteresovaných soukromých i veřejných subjektů a následnou závěrečnou dohodou všech účastníků procesu pořizování územního plánu (projektanta, pořizovatele, samosprávy, dotčených orgánů, veřejnosti, atd.).

(3)

Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Požadavek se týká účasti orgánů územního plánování v procesu pořízení Územního plánu Smržovka. Vyhodnocení souladu bude doplněno na základě projednání Návrhu ÚP Smržovka, v kapitole 6 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

(4)

Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán stanovuje koncepci ochrany a rozvoje kulturních, přírodních i civilizačních hodnot území formou závazných úkolů. Základním členěním řešeného území na zastavěné území, zastavitelné plochy a nezastavěné území je stimulováno přednostní využívání již urbanizovaných ploch a vytváří podmínky pro ochranu krajiny. Hospodárné, dlouhodobě udržitelné využívání veškerých ploch s rozdílným způsobem využití je zajištěno stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání. Zastavitelné plochy jsou vymezeny na základě potenciálu rozvoje, vyhodnocení jejich potřeby je součástí textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka.

(5)

V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.


/ 26 /



V rámci koncepce uspořádání krajiny člení územní plán nezastavěné území na plochy vodní a vodohospodářské, lesní, přírodní a smíšené nezastavěného území a stanovuje podmínky pro jejich využití. V těchto plochách je umožněno umísťovat stavby a opatření zvyšující ekologickou stabilitu území, opatření zvyšující retenční schopnost krajiny a v nezbytně nutné míře je umožněna také realizace prvků dopravní a technické infrastruktury (dopravní a technické infrastruktury pro účely rekreace a cestovního ruchu), díky nimž lze případné důsledky živelných katastrof efektivněji řešit. Podmínky pro umisťování těchto staveb a zařízení jsou formulovány zejména s ohledem na vysokou estetickou hodnotu krajiny. (6)

Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. V souladu s § 2 odst. (1) písm. e) stavebního zákona jsou jako nezastavitelné definovány pozemky, jež nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán. Požadavek se netýká procesu pořizování územního plánu.

5. 2

Soulad s úkoly územního plánování

(1)

Úkolem územního plánování je zejména

a)

zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty Územní plán na základě informací uvedených v nadřazených územně plánovacích dokumentacích a dat poskytnutých dotčenými orgány vymezuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a člení řešené území dle terénního průzkumu a skutečného stavu v území na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití.

b)

stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území Územní plán stanovuje základní koncepci rozvoje území města včetně urbanistické koncepce zejména s ohledem na přírodní a kulturní hodnoty území specifikované v rámci rozboru udržitelného rozvoje území a upřesněné při doplňujících průzkumech a rozborech území.

c)

prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání Územní plán prověřuje a posuzuje potřebu změn v území zejména s ohledem na předpokládaný demografický vývoj, polohu a význam obce v rámci sídelní struktury a její strategické cíle. Podrobné vyhodnocení účelného využití zastavěného území je uvedeno v samostatné kapitole Odůvodnění územního plánu. Rizika vyplývající z případných střetů záměrů s limity využití území jsou v Územním plánu Smržovka eliminována lokalizací převážné části zastavitelných ploch mimo ekologicky nejstabilnější části území a další přírodní, hospodářské a technické limity využití území.

d)

stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, Územní plán v mezích stanovených stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy definuje požadavky na plošné a prostorové uspořádání a využívání řešeného území. Územní plán dále ukládá ve vybraných zastavitelných plochách prověření změn jejich využití územní studií, která bude podmínkou pro rozhodování o změnách v území. V rámci územních studií bude stanoveno prostorové uspořádání území, bude prověřeno urbanistické a architektonické působení ploch a navrženo uspořádání veřejné infrastruktury.

e)

stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území Pro vybrané zastavitelné plochy je Územním plánem Smržovka stanovena podmínka zpracování územní studie s cílem prověřit a navrhnout podrobnější podmínky pro umístění a uspořádání staveb zejména s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Pro nově realizovanou zástavbu jsou územním plánem stanoveny podmínky pro zachování charakteru celkové urbanistické struktury.

f)

stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci) Zejména s ohledem na účelné využití zastavitelných ploch a ochranu nezastavěného území je u zastavitelných ploch většího rozsahu pro rozvoj „průmyslové zóny“ stanoveno pořadí změn v území (etapizace). Toto pořadí se řídí podmínkami stanovenými územním plánem za účelem koncepčního rozvoje lokality.

g)

vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány tak, aby bylo v zastavěném i nezastavěném území umožněno realizovat přírodě blízká opatření pro snižování nebezpečí ekologických


/ 27 /



a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků. Jedná se zejména o opatření zvyšující retenční schopnost území a případná ochranná a revitalizační opatření nestavebního charakteru. h)

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn Podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn jsou územním plánem vytvořeny zejména v rámci koncepce rozvoje. Vymezením smíšených ploch v zastavěném i nezastavěném území je deklarována snaha umožnit jeho širší využívání a pružně reagovat na hospodářské a společenské změny.

i)

stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení Podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury jsou vytvořeny vymezením zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby. Územní plán zajišťuje podmínky pro kvalitní individuální bydlení s vysoce atraktivním a dobře dostupným přírodním zázemím. Tyto podmínky jsou jednou ze základních priorit celkové koncepce Územního plánu Smržovka. Promítají se např. do ochrany a rozvoje všech identifikovaných hodnot území, do urbanistické koncepce nebo do vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně určení podmínek jejich využití.

j)

prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území Územní plán respektuje tento úkol především formulací urbanistické koncepce, která klade mimořádný důraz na lokalizaci zastavitelných ploch ve vazbě na infrastrukturní kostru obce, jejich přímou návaznost na zastavěné území a komunikační systém. Cílem řešení je omezit finanční, časovou, realizační náročnost a tím minimalizovat zátěž na veřejné rozpočty zajišťující v převážné míře investice do infrastruktury.

k)

vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany Požadavky civilní ochrany jsou v územním plánu zohledněny. Řešeny jsou zejména oblasti týkající se ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho přechodného ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, záchranné, likvidační a obnovovací práce a nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

l)

určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území Územní plán reaguje na tento úkol vymezením ploch přestavby zahrnujících pozemky v minulosti zasažené stavební činností. Zároveň umožňuje v rámci zastavěného území rekultivační zásahy, které přispějí k opětovnému využití nevyužívaných či devastovaných ploch, popř. ploch brownfields.

m)

vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy umožňující umísťovat záměry vyvolávající negativní vlivy na území. V případě realizace takových záměrů ve stabilizovaných plochách, bude postupováno v souladu se zvláštními právními předpisy zejména na úsecích ochrany veřejného zdraví, přírody a krajiny a památkové péče. Územní plán Smržovka respektuje podmínky pro ochranu území stanovené ve zvláštních právních předpisech (v rámci přechodných ustanovení jako součást stavebního zákona).

n)

regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů Plochy pro využívání přírodních zdrojů ve smyslu nerostných surovin nejsou územním plánem vymezeny. Regulovaný rozsah využívání ostatních přírodních zdrojů (půdy, vody, energií, atd.) je územním plánem umožněn v rámci příslušných ploch s rozdílným způsobem využití.

o)

uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče Na zpracování územního plánu se podílel kolektiv odborníků různých odvětví. Při zpracování územního plánu byly uplatněny poznatky zejména z výše uvedených oborů, ale i dalších technických, přírodovědných a humanitních disciplín. Současně byly přiměřeně aplikovány metodické podklady zpracované na úrovni zainteresovaných resortů a výsledky a závěry výzkumné činnosti.

(2)

Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení je se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Ze stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 7. 5. 2014 (zn. KULK 29491/2014), jakožto orgánu příslušného podle § 22 odst. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (zákon) v souladu s ust. § 10i odst. 3) zákona, k Návrhu zadání Územního plánu Smržovka, vyplynul požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy ke stavebnímu zákonu (tzv. dokumentace SEA). Vyhodnocení je samostatnou přílohou Návrhu ÚP Smržovka.


/ 28 /


6


VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Zákon č. 183/2006 Sb., §53, odst. 4 c) Zpracovává projektant v rozsahu jím navrhovaných částí. -

zastavěné území je územním plánem vymezeno v souladu s § 2 odst. 1 písm. d) a § 58 Zákona č. 183/2006 Sb. a v souladu s přílohou č. 7, část I., odst. 1, písm. a) Vyhlášky č. 500/2006 Sb.)

-

územní plán stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce) v souladu s § 43 Zákona 183/2006 Sb., příloha č. 7, část I., odst. 1, písm. b), c) Vyhlášky č. 500/2006 Sb.

-

územní plán vymezuje zastavitelné plochy a plochy přestavby v souladu s § 2 odst. 1 písm. j), § 18 odst. 4, § 43 odst. 1 Zákona č. 183/2006 Sb. (zastavitelné plochy) a v souladu s § 43 odst. 1 Zákona č. 183/2006 Sb. (plochy přestavby)

-

územní plán stanovuje koncepci veřejné infrastruktury v souladu s § 2 odst. 1 písm. k) bod 1, bod 2, bod 3, bod 4 Zákona č. 183/2006 Sb. (dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, občanské vybavení veřejné infrastruktury, veřejná prostranství)

-

územní plán stanovuje koncepci uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů apod. v souladu s přílohou č. 7, část I., odst. 1, písm. e) Vyhlášky č. 500/2006 Sb.

-

územní plán vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití v souladu s § 4 až § 19 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. a dále je územním plánem vymezena jiná plocha s rozdílným způsobem využití (plocha zeleně – přírodního charakteru) než je stanoveno v § 4 až § 19 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. v souladu s § 3 odst. 4 Vyhlášky 501/2006 Sb.

-

územní plán stanovuje podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovuje podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu v souladu s přílohou č. 7, část I., odst. 1, písm. f) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. a § 3 až § 19 Vyhlášky č. 501/2006 Sb., § 18 odst. 5 Zákona č. 183/2006 Sb.

-

územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření v souladu s přílohou č. 7, část I., odst. 1, písm. g) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. a v souladu s § 170 Zákona č. 183/2006 Sb.

-

územní plán vymezuje plochy a koridory územních rezerv a stanovuje podmínky pro jejich prověření v souladu s § 43 odst. 1 Zákona č. 183/2006 Sb. a přílohou č. 7, část I., odst. 2, písm. a) Vyhlášky č. 500/2006 Sb.

-

územní plán vymezuje plochy, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním území studie v souladu s § 43 odst. 2 Zákona č. 183/2006 Sb., příloha č. 7, část I., odst. 2, písm. c) Vyhlášky č. 500/2006 Sb.

-

územní plán stanovuje pořadí změn v území (etapizaci) v souladu s přílohou č. 7, část I., odst. 2, písm. d) Vyhlášky č. 500/2006 Sb.

-

v textové části odůvodnění územního plánu je vyhodnocen soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem v souladu s § 53 odst. 4 písm. a) Zákona č. 183/2006 Sb.

-

v textové části odůvodnění územního plánu je vyhodnocen soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území v souladu s § 53 odst. 4 písm. a) Zákona č. 183/2006 Sb.

-

v textové části odůvodnění územního plánu je zpracováno komplexní zdůvodnění přijatého řešení v souladu s § 53 odst. 5 písm. e) Zákona č. 183/2006 Sb.

-

v textové části odůvodnění územního plánu je vyhodnoceno účelné využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch v souladu s § 53 odst. 5 písm. f) Zákona č. 183/2006 Sb.

-

v textové části odůvodnění územního plánu je vyhodnocena koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů v souladu s přílohou č. 7 Vyhlášky č. 500/2006 Sb.

-

v textové části odůvodnění územního plánu je vyhodnoceno splnění požadavků zadání v souladu s přílohou č. 7, část II., Vyhlášky č. 500/2006 Sb.


/ 29 /


7


-

v textové části odůvodnění územního plánu jsou vyhodnoceny předpokládané důsledky navrhovaných řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa v souladu s přílohou č. 7 Vyhlášky č. 500/2006 Sb.

-

obsahová struktura textové části odůvodnění územního plánu je v souladu se Zákonem č. 183/2006 Sb., přílohou č. 7, část II., Vyhlášky č. 500/2006 Sb.

-

grafická část odůvodnění územního plánu je zpracována v souladu s přílohou č. 7, část II., odst. 2 Vyhlášky č. 500/2006 Sb. a § 2 písm. b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb.

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Zákon č. 183/2006 Sb., § 53, odst. 4 d) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů zpracovává projektant Vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů zpracovává pořizovatel

7. 1

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů

Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů je uvedeno v jednotlivých podkapitolách kapitoly „10“ textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka.

7. 2

Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporu Vyhodnocení bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků společného jednání o návrhu ÚP Smržovka.

8

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Vyhláška č. 500/2006 Sb., příloha č. 7 část II, odst. 1 b) Zpracovává projektant.

Územní plán Smržovka je vypracován na základě Zadání zpracovaného pořizovatelem územního plánu (MěÚ Smržovka, Stavební úřad). Zadání Územního plánu Smržovka bylo schváleno usnesením č. 4/15/1 Zastupitelstvem města Smržovka dne 11. 2. 2015. Jednotlivé požadavky ze schváleného zadání územního plánu byly v územním plánu respektovány následujícím způsobem: ad: A)

Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce

A.1.

Obecné požadavky na základní koncepci Územní plán Smržovka stanovenou koncepcí rozvoje uzemí vytváří podmínky pro udržetlný rozvoj území. Vymezením rozvojových ploch, integrující ekonomické aktivity jakožto hlavní či přípustné využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, vytváří ÚP podmínky pro hospodářský rozvoj města, přičemž lokalizuje areály koncentrované výroby do oblastí, kde nekolidují s převažujícím obytným využitím, čímž zabraňuje akumulaci nežádoucích dopadů výroby na kvalitu bydlení. Pilíř sociální soudržnosti je územním plánem podpořen zejména vymezením odpovídajícího rozsahu zastavitelných ploch pro bydlení, přičemž veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny v přímé návaznosti na zastavěné území a komunikační skelet, při současném zohlednění možnosti napojení rozvojových ploch na provozované systémy technické infrastruktury bez nutnosti vysokých finančních nákladů. Podpora sociální soudržnosti je územním plánem jednoznačně akcentována také vymezením ploch občanského vybavení, jejichž rozvoj je stanoven explicitně v plochách s rozdílným způsobem využití (RZV) občanské vybavení (OM, OV, OS, OH), zároveň je však umožněn také v dalších plochách s RZV, zejména v plochách smíšených obytných. Zvláštní důraz je v oblasti občanského vybavení kladen na rozvoj sportovně-rekreačních aktivit, které mají v řešeném území značný potenciál.


/ 30 /



Pilíř environmentální je územním plánem jednoznačně podporován zohledněním veškerých přírodně hodnotných území v jednotlivých koncepcích, stejně jako jejich definováním jakožto limitů využití území. Poloha části území v chráněné krajinné oblasti je identifikována za klíčový limit využití severní části řešeného území. Urbanistický rozvoj města je koncentrován do oblastí, navazujících na současnou zástavbu. Územní plán vymezuje v řešeném území lokální územní systém ekologické stability, přičemž doplňuje skladbu ekologicky stabilních ploch plochami s rozdílným způsobem využití – zejm. plochy přírodní (NP). A.2.

Požadavky na urbanistickou koncepci Urbanistická koncepce je formulována s cílem koordinovat všechny složky v území. Struktura ploch a podmínky plošného a prostorového uspořádání jsou navrženy s ohledem na vyhlášku č. 501/2006 Sb. Územní rozvoj je soustředěn do míst s vazbou na urbanizované plochy a veřejnou vybavenost. Zastavitelné plochy doplňují urbanizované území, především proluky a okraje s cílem minimalizovat zásahy do krajiny. Ve volné krajině nejsou vytvářena nová sídla a samoty. Urbanizované území je rozděleno na jednotlivé prostorové zóny, pro které jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání. Stávající charakter jednotlivých sídel, hladina zástavby a urbanistické a krajinné dominanty jsou zachovány. Územní plán respektuje PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1 vydanou na základě usnesení vlády České republiky č. 276 dne 15. dubna 2015. Vyhodnocení souladu s PÚR ČR je uvedeno v textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka v kapitole „3. 1“. Územní plán respektuje ZÚR LK vydané na základě usnesení zastupitelstva Libereckého kraje (nabytí účinnosti 22. 1. 2012). Vyhodnocení souladu s krajskou dokumentací ZÚR PK je podrobně řešeno v textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka, v kapitole „3. 2“. Územní plán vyhodnotil využití zastavitelných ploch, vymezených platnou ÚPD města (viz kapitola 9.1) a zároveň potřebu vymezení nových zastavitelných ploch. V rámci urbanistické koncepce byly vymezeny plochy pro rozvoj bydlení (zejm. plochy BI, SM, SR), občanského vybavení (OV, OM, OS) a výrobních aktivit, přičemž byla zohledněna poloha města v rozvojové oblasti republikového významu, přičemž řešené území je zařazeno do zóny pro přednostní umisťování ekonomických aktivit, a v rozvojové ose nadmístního významu, definované v ZÚR LK. Zastavitelné plochy, vymezené Územním plánem Smržovka, jsou lokalizovány výhradne v přímé návaznosti na zastavěné území, v lokalitách, kde vhodně doplňují stávající zástavbu a nevyvolávají nepřiměřený zábor půdního fondu. Návrh ÚP Smržovka zamezuje vzniku nových odloučených sídel v území a minimalizuje expanzi nové zástavby do volné krajiny. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány v maximální možné míře v návaznosti na dopravní skelet území a provozované systémy technické infrastruktury, ve snaze minimalizovat ekonomické nároky na napojení zastavitelných ploch na dopravní a technickou infrastrukturu. Urbanistická struktura jednotlivých sídel je územním plánem respektována a není návrhem ÚP měněna. Územní plán vymezuje v souladu s § 58 stavebního zákona zastavěné území, přičemž je zohledněn stav v centrálním katastru nemovitostí a terénní průzkum zpracovatele. ÚP Smržovka člení řešené území bezvýhradně na plochy s rozdílným způsobem využití, přičemž v každé stanovuje hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití, čímž jednoznačně reguluje využití území (viz kapitola 6 ÚP Smržovka). V plochách, ve kterých je to účelné, územní plán doplňuje využití ploch s rozdílným způsobem využití o podmínky prostorového uspořádání, kterými reguluje charakter a strukturu příslušné zóny).

A.3.

Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury Územní plán respektuje stávající veřejnou infrastrukturu jako stabilizovaný skelet. Koncepce veřejné infrastruktury vychází ze zpracovaných podkladů (např. PRVK Libereckého kraje a další celokrajské oborové podklady). Podrobná koncepce jednotlivých složek veřejné infrastruktury (občanská vybavenost, veřejná prostranství, dopravní a technická infrastruktura) včetně odůvodnění je řešena v kapitole „10.9“ textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka. Územní plán vymezuje a upřesňuje trasu koridoru pro přeložku silnice I. třídy (I/14) v souladu se ZÚR LK (kód D07). Zároveň ÚP Smržovka vymezuje koridor územní rezervy pro alternativní vedení přeložky, které odklání dopravu mimo zastavěné území. ÚP zohledňuje další požadavky, vyplývající pro řešené území ze ZÚR LK, přičemž vymezuje koridor společného využití železničních a tramvajových tratí ozn. KZT a multifunkční koridory KMU1 a KMU2 (dle ZÚR ozn. D42 a D40). V oblasti dopravní infrastruktury dále ÚP vymezuje rozvojové plochy dopravní infrastruktury – silniční za záměrem realizace odstavných ploch pro parkování vozidel.

A.4.

Požadavky na koncepci uspořádání krajiny Krajina je v územním plánu považována za stabilizovanou. Realizace opatření vedoucích k obnově krajinné zeleně a ke zvyšování ekologické stability a retenčních schopností krajiny je umožněna zejména v rámci stanovených podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území. Podmínky plošného a prostorového uspořádání ploch v nezastavěném území jsou formulovány s ohledem na estetickou hodnotu krajiny. Plochy pro umísťování větrných a fotovoltaických elektráren nejsou v územním plánu vymezeny. Stavby a zařízení veřejné technické infrastruktury jsou zařazeny do podmíněně přípustného využití.


/ 31 /



Jednou ze základních podmínek pro umístění těchto staveb je prokázání, že nedojde k poškození předmětu ochrany přírody a krajiny, tedy i krajinného rázu. Územní plán vymezil a zpřesnil skladebné části ÚSES v měřítku územního plánu, přičemž vycházel z nadřazených dokumentací, podkladů a metodik vymezování ÚSES. Skladebné části ÚSES byly Územním plánem Smržovka rovněž vymezeny jako veřejně prospěšná opatření za účelem usnadnění jejich realizace. Plochy k zalesnění nejsou vymezeny. A.5.

Další požadavky Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů jsou územním plánem respektovány, podrobný popis jednotlivých požadavků včetně jejich promítnutí do územního plánu je uvedeno v jednotlivých podkapitolách kapitoly „10“ textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka. Územní plán obecně respektuje požadavky na ochranu veřejného zdraví, v řešeném území nejsou navrženy zařízení a činnosti, které by mohli narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Z hlediska ochrany obyvatelstva územní plán respektuje a zohledňuje požadavky vyhlášky k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva a požadavky dle platné vyhlášky o civilní ochraně. Územní plán umožňuje v rámci ploch s rozdílným způsobem využití realizovat protipovodňová opatření. Ve stanoveném záplavovém území a aktivní zóně záplavového území řeky Kamenice nejsou územním plánem navrhovány nové zastavitelné plochy. ÚP Smržovka respektuje území zvláštní povodně pod vodním dílem Josefův Důl, které do řešeného území okrajově zastahuje, přičemž tuto skutečnost zohledňuje její identifikací jako limitu využití území. V rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot území jsou respektovány historické, kulturní, urbanistické a přírodní hodnoty. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro ochranu památkově hodnotných objektů, lokalit s archeologickými nálezy, historicky vytvořené struktury sídla, ploch zeleně a veřejných prostranství v zastavěném území, významných krajinných prvků, skladebných částí ÚSES, zemědělského a lesního půdního fondu a dalších. Nemovité kulturní památky a objekty v památkovém zájmu jsou zaneseny do grafické části Odůvodnění Územního plánu Smržovka (koordinační výkres). Při návrhu zastavitelných ploch byla zohledněna ochrana zemědělského půdního fondu, zejména půd nejvyšších tříd ochrany ZPF. Zastavitelné plochy byly vymezovány v přímé návaznosti na zastavěné území a na technickou a dopravní infrastrukturu. Územním plánem jsou respektovány jednotlivé skladebné části ÚSES, které byly vymezeny na základě nadřazených dokumentací a podkladů a upřesněny s ohledem na metodiku vymezování ÚSES v měřítku územního plánu.

B)

Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit Územní plán Smržovka prověřil potřebu vymezení územních rezerv, přičemž v souladu se schváleným Zadáním ÚP Smržovka vymezuje koridor územní rezervy (KDI2) pro přeložku silnice I/14, tvořící alternativní řešení pro vymezený návrhový koridor KDI1 této přeložky, odvádějící dopravu mimo zastavěné území. Územní plán dále vymezuje plochu územní rezervy (R1) pro prověření možného budoucího využití pro plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské (BI), jež v případě nárůstu zájmu o bydlení v území poskytne prostor pro rezidenční rozvoj.

C)

Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou uvedeny v kapitole „7“ textové části Územního plánu Smržovka a graficky jsou znázorněny ve výkrese Veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (výkres č. 3 Územního plánu Smržovka). Územní plán vymezuje jako VPS stavby dopravní a technické infrastruktury a jako VPO založení prvků územního systému ekologické stability (ÚSES). Územní plán Smržovka dále vymezuje dvě veřejná prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo, jedná se o realizaci místních obslužných komunikací a chodníků, tato jsou uvedena v kapitole „8“ textové části ÚP Smržovka a graficky jsou znázorněny ve výkrese Veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (výkres č. 3 Územního plánu Smržovka). Územním plánem nebyly vymezeny žádné asanační zásahy.

D)

Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci Pro vybrané zastavitelné plochy je Územním plánem Smržovka stanovena podmínka zpracování územní studie s cílem prověřit a navrhnout podrobnější podmínky pro umístění a uspořádání staveb zejména s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Odůvodnění podmínek pro rozhodování v plochách, kde je Územním plánem Smržovka stanovena podmínka zpracování územní studie, je uvedeno v kapitole „10.14“ textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka.


/ 32 /



Ze Zadání Územního plánu Smržovka nevyplynul požadavek na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. V územním plánu nejsou tyto plochy ani koridory vymezeny. E)

Případný požadavek na zpracování variant řešen Územní plán je zpracován jako invariantní. V průběhu zpracování ÚP Smržovka nebyla prokázána potřebnost zpracování variantního řešení.

F)

Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Územní plán Smržovka je zpracován plně v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami, podrobně viz kapitola 6 Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů a zejména text odůvodnění v jednotlivých kapitolách. Zpracování dokumentace ÚP Smržovka odpovídá požadavkům Zadání ÚP. Uspořádání obsahů textových částí Územního plánu Smržovka odpovídá požadovanému rozsahu ve schváleném Zadání ÚP. Požadavek na uspořádání grafické části územního plánu a odůvodnění byl převážně respektován. Samostatný výkres koncepce veřejné infrastruktury nebyl zpracován s ohledem na znázornění prvků koncepce veřejné infrastruktury v ostatních výkresech grafické části ÚP a jeho Odůvodnění (Hlavní výkres, Koordinační výkres). Řešení ÚP nevyvolalo potřebu zpracování dalších výkresů nad rámec uvedených v Zadání ÚP.

G)

Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Ze stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 7. 5. 2014 (zn. KULK 29491/2014), jakožto orgánu příslušného podle § 22 odst. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (zákon) v souladu s ust. § 10i odst. 3) zákona, k Návrhu zadání Územního plánu Smržovka, vyplynul požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy ke stavebnímu zákonu (tzv. dokumentace SEA). Vyhodnocení je samostatnou přílohou Návrhu ÚP Smržovka.

9

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zákon 183/2006 Sb., § 53, odst. 5 f) Zpracovává projektant.

S ohledem na ochranu přírody a krajiny, jakožto podstatné složky prostředí života obyvatel, určuje územní plán účelné využívání zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území vytváří podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Zastavěné území bylo vymezeno k datu 30. 9. 2015 a vychází ze skutečného stavu zastavěnosti území zjištěného terénním průzkumem a z evidence zastavěných ploch a nádvoří v katastru nemovitostí. Platná územně plánovací dokumentace města Smržovka se skládá z následujících částí:      

ÚPNSÚ Smržovka, zpracovatel Ing. arch Miroslav Ulmann a kol. (schváleno dne 14. 12. 1999 usnesením č. 74/99/8 s nabytím účinnosti dne 24. 1. 2000) Změna č. 1, zpracovatel Ing. arch Miroslav Ulmann a kol. (schváleno dne 24. 6. 2003 usnesením č. 30/03/4 s nabytím účinnosti dne 1. 8. 2003) Změna č. 2, zpracovatel ARCH SERVIS - Ing. arch. M. Štěpánek (vydáno formou OOP č. 1/OOP/2008 dne 4. 4. 2008 s nabytím účinnosti dne 8. 5. 2008) Změna č. 3, zpracovatel ARCH SERVIS - Ing. arch. M. Štěpánek (vydáno formou OOP č. 2/OOP/2008 dne 4. 4. 2008 s nabytím účinnosti dne 8. 5. 2008) Změna č. 4, zpracovatel ARCH SERVIS - Ing. arch. M. Štěpánek (vydáno formou OOP č. 3/OOP/2008 dne 4. 4. 2008 s nabytím účinnosti dne 8. 5. 2008) Změna č. 5, zpracovatel ARCH SERVIS - Ing. arch. M. Štěpánek (2011)

Celkový přehled zastavitelných ploch vymezených v platné ÚPD je uveden v následujících tabulkách včetně vyhodnocení, kolik procent plochy bylo již využito a jak bylo s jednotlivými plochami naloženo v ÚP Smržovka.


/ 33 /



9. 1

Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených v ÚPD Smržovka

9. 1. 1

Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených ÚPnSÚ Smržovka (1996)

Návrh ÚPnSÚ Smržovka byl schválen Zastupitelstvem města Smržovka dne 14. 12. 1999 usnesením č. 74/99/8 formou obecně závazné vyhlášky s nabytím účinnosti ke dni 24. 1. 2000. Předmětem řešení ÚPnSÚ bylo vymezení následujících zastavitelných ploch: ozn. dle ÚPNSÚ Smržovka 1 2 3 4 5

využití zastavitelné plochy

zastavitelná plocha v Návrhu ÚP Smržovka

2

0%

v ZÚ - SR

2

2 RD / 100 %

v ZÚ - SR

0%

převzato, zastavitelná OV (částečně upravena)

funkční využití dle ÚPNSÚ Smržovka

plošná výměra

NB - nízkopodlažní bydlení

3 265 m 2 665 m

OV - občanské vybavení BZ - bytová zóna 1 - 4 podlaží, Nová Smržovka

17 900 m 3 545 m

2

2

106 630 m

2

6 7

1 obj. / 50 % 14 RD + místní účelové komun. / 30% předmětem řešení Změny č. 4 předmětem řešení Změny č. 4 1 nekatastr. RD / 100 %

v ZÚ - SM + VL převzato, zastavitelné BI

2 565 m

2

6 275 m

2

2 RD / 70 %

v ZÚ - BI

10

3 590 m

2

0%

11

6 830 m

2

0%

2 985 m

2

0%

v ZÚ - BI převzato pro bydlení v rodinných domech a parkoviště pro ZŠ, částečně zastavitelná BI, částečně DS převzato pro smíšené městské a pro veřejné prostranství - propojení s železniční zastávkou, částečně SM, částečně PV

8 9


plocha redukovaná Změnou č. 5

B - bydlení 4 podlaží 12

13

BZ - bytová zóna 1 - 4 podlaží, Nová Smržovka

14 15 16 17 18 19


V - výroba, sklady NB - nízkopodlažní bydlení

11 705 m

2

1 RD / 20 %

v ZÚ - BI

6 585 m

2

1 RD / 20 %

7 895 m

2

0%

2

1 RD / 20 %

v ZÚ - BI převzato částečně, větší část vypuštěna s ohledem na terénní podmínky a ochranné pásmo železnice, převzatá část zastavitelná BI vypuštěno - botanická lokalita, nežádoucí

6 025 m

2

0%

vypuštěno - botanická lokalita, nežádoucí

2 460 m

2

0%

v ZÚ - BI

6 760 m

2

3 RD / 100 %

v ZÚ - BI částečně v ZÚ - BI, částečně převzato zastavitelná BI, částečně redukováno s ohledem na urbanistickou strukturu

9 520 m

20

BZ - bytová zóna 1 - 4 podlaží, Luční

53 950 m

21

OV - občanské vybavení, čerpací stanice

3 530 m

2

5 130 m

2

2

22 23

23 RD / 40 %

0%

vypuštěno

předmětem řešení Změny č. 1 NB - nízkopodlažní bydlení

24

4 RD / 100 %

11 280 m

2

0%

24 415 m

2

0%

V - výroba, sklady 25 26

převzato, zastavitelná BI

OV - občanské vybavení, čer. stanice


6 120 m

2

0%

v ZÚ - BI převzata část jižně od plochy SR - zastavitelní VL + ZP, severní část nepřevzata z hygienických důvodů převzato částečně bez východního cípu u ploch SR - zastavitelná VL vypuštěno / 34 /


ozn. dle ÚPNSÚ Smržovka

funkční využití dle ÚPNSÚ Smržovka

plošná výměra 2




27

66 625 m

0%

převzato částečně formou územní rezervy VL

28

6 780 m

2

parkov. / 60 %

4 030 m

2

0%

1 695 m

2

0%

částečně v ZÚ - VL, částečně vypuštěno vypuštěno (střet s koridorem pro přeložku silnice I/10) v ZÚ - SR

V - výroba, sklady

29 30 31


0%

převzato, zastavitelná VL

8 210 m

2

0%

zastavitelná SR

3 245 m

0%

částečně převzato, zastavitelná SR

34


2

1 900 m

2

0%

v ZÚ - SM stabilizovaná SM

35

V - výroba, sklady

5 550 m

2

0%

36

OV - občanské vybavení

1 875 m

2

2 010 m

2

0%

převzato, zastavitelná TI

6 900 m

2

2 RD / 50 %

stabilizovaná SM

3 765 m

2

5 900 m

2

0%

3 130 m

2

1 RD / 100 %

stabilizovaná BI

0%

stabilizovaná SM

1 obj. / 15 %

částečně stabilizovaná SM, částečně plocha územní rezervy BI

1 RD / 45 %

stabilizovaná BI


0%

stabilizovaná BI

19 885 m

2

0%

vypuštěno

79 760 m

2

0%

vypuštěno, řešeno koridorem

32 33

OV - občanské vybavení

13 210 m

2

39

ČOV + D - doprava NB - nízkopodlažní bydlení

0%

pozn.: plocha částečně redukována plochou Z1-4 vymezenou Změnou č. 1 předmětem řešení Změny č. 1

37 38

pozn.: plocha částečně redukována plochou Z1-4 vymezenou Změnou č. 1 stabilizovaná DS

stabilizovaná SM 40

0%

V - výroba, sklady 41 42


17 875 m

2

43


44

20 200 m V - výroba, sklady

45

7 850 m

46 47 48 49 50 51

D - doprava, přeložka silnice I/14 D - doprava, silnice I/10,14 D - doprava, silnice I/10 D - doprava, přeložka dnešní trasy I/14 BZ - bytová zóna 1 - 4 podlaží, Nová Smržovka


2

2


3 110 m

pozn.: plocha částečně redukována plochou Z3-81 vymezenou Změnou č. 3 vypuštěna (střet s koridorem pro přeložku silnice I/10)

2

8 355 m

2

0%

vypuštěno, řešeno koridorem

5 965 m

2

0%

vypuštěno

2 010 m

2

0%

stabilizovaná SM

/ 35 /


9. 1. 2


Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vyplývajících ze Změny č. 1 (2003)

Návrh Změny č. 1 ÚPnSÚ Smržovka byl schválen Zastupitelstvem města Smržovka dne 24. 6. 2003 usnesením č. 30/03/4 s nabytím účinnosti dne 1. 8. 2003. V rámci řešení Změny č. 1 ÚPnSÚ Smržovka byly vymezeny následující zastavitelné plochy: ozn. dle Změny č. 1 Z1-1 Z1-2 Z1-3

Z1-4

Z1 - 5 Z1-6 Z1-7 Z1-8

funkční využití dle Změny č. 2 Bv - venkovské a rekreační bydlení Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.) Bv - venkovské a rekreační bydlení OV - občanské vybavení, multifunkční středisko, služby a ČOV Sr - sportovně rekreační plochy, hřiště Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.) Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.) Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.)

plošná výměra 2

1 RD / 100 %

stabilizovaná SR

2 520 m

2

2 RD / 100 %

stabilizovaná SR

zbořeniště / 0 %

stabilizovaná SR

2 RD + 3 obj. / 25 %

částečně stabilizovaná SR, částečně vypuštěno (AZZU)

tenisové hřiště / 100 %

stabilizovaná OS

4 RD / 80 %

stabilizovaná BI

395 m

2

14 045 m

1 365 m

2

2

10 780 m

2

1 515 m

2

zahrada / 100 %

stabilizovaná BI

1 870 m

2

0%

stabilizovaná SM

2

12 garáží / 45 %

částečně stabilizovaná DS, částečně převzata zastavitelná DS

D - doprava, garáže

1 200 m

Z1-10

Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.)

775 m

V - výroba, sklady

5 105 m

2

1 705 m

2

2

Z1-11

Z1-13 Z1-14 Z1-15 Z1-16 Z1-17

Z1-18

Z1-19

Z1-20 Z1-21 Z1-22

Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.) Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.) Bv - venkovské a rekreační bydlení D - doprava, železniční zastávka D - doprava, železniční zastávka OV - občanské vybavení, středisko IZS a kynologické cvičiště Sr - sportovně rekreační plochy, sportovní a společenské akce celoměstského významu Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.) Bv - venkovské a rekreační bydlení Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.)



1 485 m

Z1-9

Z1-12


490 m

2

8 950 m 505 m

2

230 m

2

2

10 795 m

2

16 075 m

2

60 m

2

1 obj. rozestav. stabilizovaná BI / 100 % předmětem řešení Změny č. 2 vypuštěno (střet s koridorem pro přeložku silnice 0% I/10) 1 RD / 100 %

stabilizovaná BI

0%

stabilizovaná SM

0%

převzato, zastavitelná SR

železniční zastávka / 70 %

částečně stabilizovaná DZ, plocha pro lávku převzata jako zastavitelná PV

0%

stabilizovaná SM

kynologické centr. / 100 %

stabilizovaná BI a OS

0%

převzato jako návrhová plocha NSzpsk

zahrada / 100 %

stabilizovaná BI

2 045 m

2

0%


1 190 m

2

zahrady / 100 %

stabilizovaná BI

/ 36 /


ozn. dle Změny č. 1 Z1-23 Z1-24 Z1-25 Z1-26 Z1-27

9. 1. 3


využití zastavitelné zastavitelná plocha v Návrhu ÚP Smržovka plochy TI - technické zařízení, zahraboviště / 2 715 m stabilizovaná VL zahraboviště 100% 7 skladovacích 2 V - výroba, sklady 22 600 m stabilizovaná VL hal / 100 % Změna č. 1 řeší pouze zařazení plochy 3 vymezené ÚPNSÚ mezi VPS D - doprava, rozšíření 2 1 635 m 0% vypuštěno podjezdu Bn - nízkopodlažní částečně stabilizovaná BI, částečně převzato 2 6 530 m 0% bydlení (1 - 3 podl.) zastavitelná BI funkční využití dle Změny č. 2

plošná výměra


Změna č. 2 ÚPnSÚ Smržovka byla schválena Zastupitelstvem města Smržovka usnesením č. 12/08/2 dne 1. 4. 2008 a vydána formou opatření obecné povahy č. 1/OOP/2008 dne 4. 4. 2008 s nabytím účinnosti ke dni 8. 5. 2008. V rámci řešení Změny č. 2 byly vymezeny následující zastavitelné plochy: ozn. dle Změny č. 2

funkční využití dle Změny č. 2

plošná výměra

Z2-28

lesy (PUPFL)

27 935 m

2



les / 100 %

stabilizovaná NL

2 365 m

2

0%

převzato a rozšířeno - zastavitelná SR

Z2-31

1 495 m

2

1 RD / 100 %

stabilizovaná SR

Z2-32

800 m

2

1 RD / 100 %

stabilizovaná SR

935 m

2

Z2-30

Z2-33 Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.)

0%


0%


0%


1 030 m

2

Z2-36

1 220 m

2

Z2-37

935 m

2

0%

stabilizovaná BI

Z2-38

965 m

2

0%


Z2-40

115 m

2

0%

stabilizovaná BI

370 m

2

1 obj. / 100 %

stabilizovaná DS stabilizovaná BI

Z2-34

Z2-41 Z2-42

V - výroba, sklady a technická zařízení Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.)

Z2-43 Z2-45 Z2-46

Bv - venkovské a rekreační bydlení

Z2-49 Z2-50 Z2-55 Z2-57

Z2-58

Z2-60 Z2-61 Z2-62

Bv - venkovské a rekreační bydlení OV - občanské vybavení Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.) Bv - venkovské a rekreační bydlení + ostatní (účelová) komunikace Bv - venkovské a rekreační bydlení Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.) Bv - venkovské a rekreační bydlení


1 145 m

2

0%

8 010 m

2

0%

355 m

2

1 RD / 100 %

převzato částečně s ohledem na urb. strukturu, zastavitelná SR stabilizovaná BI

505 m

2

0%

stabilizovaná SR

115 m

2

4 gar. / 100 %

stabilizovaná DS

820 m

2

0%


3 190 m

2

0%

vypuštěno (střet s navrhovanou plochou TO)

1 450 m

2

0%


2 445 m

2

1 obj. + komun. / 100 %

stabilizovaná SR

2 045 m

2

0%

vypuštěno (nežádoucí rozšíření sídlení enklávy do volné krajiny)

1 020 m

2

0%

stabilizovaná SR

2 795 m

2

1 RD / 100 %

stabilizovaná SR

/ 37 /


9. 1. 4



Změna č. 3 ÚPnSÚ Smržovka byla schválena Zastupitelstvem města Smržovka usnesením č. 13/08/2 dne 1. 4. 2008 a vydána formou opatření obecné povahy č. 2/OOP/2008 dne 4. 4. 2008 s nabytím účinnosti ke dni 8. 5. 2008. V rámci řešení Změny č. 3 byly vymezeny následující zastavitelné plochy: ozn. dle Změny č. 3


plošná výměra

Z3-63

V - výroba, sklady a technická zařízení

250 m

Z3-65a Z3-65b Z3-70 Z3-71 Z3-72 Z3-73 Z3-76

Bv - venkovské a rekreační bydlení Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.) + parkoviště Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.) + ostatní (účelová) komunikace Bv - venkovské a rekreační bydlení Sr - sportovně rekreační plochy, hřiště

Z3-77 Z3-80


Z3-81

2

9. 1. 5


garáž / 100 %

stabilizovaná BI

1 230 m

2

1 RD / 100 %

stabilizovaná BI

1 125 m

2

0%


2 195 m

2

1 obj. / 100 %

převzato, přestavba SM

2 320 m

2

0%

stabilizovaná SR

1 240 m

2

1 nekatastr. RD / 100 %

stabilizovaná SR

1 230 m

2

0%


1 940 m

2

2 RD / 60 %

stabilizovaná SR, zastavitelná DS - parkoviště

1 895 m

2

0%

převzato, zastavitelná SM

1 300 m

2

0%


7 355 m

2

0%

stabilizovaná SM

1 495 m

2

Z3-88 Z3-88


plocha dotčená Změnou č. 5 Bv - venkovské a rekreační bydlení

0%



Změna č. 4 ÚPnSÚ Smržovka byla schválena Zastupitelstvem města Smržovka usnesením č. 14/08/2 dne 1. 4. 2008 a vydána formou opatření obecné povahy č. 3/OOP/2008 dne 4. 4. 2008 s nabytím účinnosti ke dni 8. 5. 2008. V rámci řešení Změny č. 4 byly vymezeny následující zastavitelné plochy: ozn. dle Změny č. 4 Z4-91 Z4-92

9. 1. 6

funkční využití dle Změny č. 4 Sr - sportovně rekreační plochy, hřiště OV - občanské vybavení

plošná výměra 7 385 m

2

11 450 m

2



0%

převzato, zastavitelná OS

0%

převzato, částečně návrhová plocha ZX, částečně zastavitelná OV

Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vyplývajících ze Změny č. 5 Změna č. 5 ÚPnSÚ Smržovka byla vydána zastupitelstvem města Smržovka formou opatření obecné povahy. V rámci řešení Změny č. 5 byly vymezeny následující zastavitelné plochy:

ozn. dle Změny č. 5 Z5-94 Z5-95


plošná výměra


505 m

2

730 m

2

využití zastavitelné plochy 1 nekatastr. obj. / 100 % 1 RD / 100 %

zastavitelná plocha v Návrhu ÚP Smržovka stabilizovaná SR stabilizovaná SR

4 050 m

1 RD / 100 %

stabilizovaná BI

Z5-98


2

1 155 m

2

0%

stabilizovaná SR

Z5-100

Bv - venkovské a

1 565 m

2

0%

stabilizovaná SR

Z5-96


/ 38 /


ozn. dle Změny č. 5


plošná výměra

Z5-105

rekreační bydlení

370 m

Z5-106 Z5-111


Z5-112 Z5-114

lyžařské svahy

Z5-115 Z5-119 Z5-121 Z5-123 Z5-125

2


Z5-127


1 RD / 100 %

stabilizovaná BI

1 955 m

0%

stabilizovaná SR

2 910 m

2

1 RD / 55 %

stabilizovaná BI

1 650 m

2

0%


1 obj. / 100 %

440 m

2

0%

stabilizovaná OS + NSs vyjmuto (střet s limity využití území, nežádoucí zásah do volné krajiny, urbanisticky nevhodné) zastavitelná BI

3 385 m

2

0%

zastavitelná BI

3 275 m

2

2

25 530 m

0%

2

0%

zastavitelná SR

700 m

2

0%


875 m

2

0% prodl. lyž. vleku / 100 %


2

0%

převzato, zastavitelná OS

Z5-130

lyžařské svahy

255 m

Z5-131

Sr - sportovně rekreační plochy, hřiště

2 215 m

9. 1. 7


2

5 220 m Bn - nízkopodlažní bydlení (1 - 3 podl.)


2

stabilizovaná NSs

Celkové vyhodnocení naplněnosti zastavitelných ploch vymezených v platné ÚPD Smržovka

funkční využití zastavitelných ploch

plošná výměra ploch vymezených stávající ÚPD

plošná výměra využitých ploch / naplněnost

plošná výměra nevyužitých ploch / volná kapacita

plochy bydlení - zástavba nízkopodlažního bydlení, venkovského a rekreačního bydlení a bytových zón

37,71

11,11 ha / 29,5 %

26,60 ha / 70,5 %

plochy občanského vybavení

8,07 ha

1,61 ha / 19,9 %

6,46 ha / 80,1 %

plochy sportovních zařízení a hřišť

2,97 ha

0,32 ha / 10,9 %

2,65 ha / 89,1 %

plochy výroby a skladování

22,12 ha

3,58 ha / 16,2 %

18,54 ha / 83,8 %

plochy dopravní infrastruktury (včetně koridorů liniových staveb), parkoviště a železniční zastávky

11,75 ha

0,09 ha / 0,8 %

11,66 ha / 99,2%

plochy technické infrastruktury

0,27 ha

0,00 ha / 0 %

0,27 ha / 100 %

9. 2

Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení Rozsah vymezených zastavitelných ploch pro bydlení vychází z následujících východisek: - odborný odhad budoucího demografického vývoje - poloha a pozice obce v systému osídlení (výhodné umístění v blízkosti spádových center Tanvald, Jablonec nad Nisou, Liberec) - poloha v rozvojové oblasti republikového významu, vymezené v PÚR ČR OB7 (PÚR ČR) - poloha v rozvojové oblasti republikového významu zpřesněné v ZÚR LK jako ROB1 o zóna pro přednostní umisťování ekonomických aktivit - poloha v rozvojové ose III. řádu – nadmístního významu, vymezené v ZÚR LK jako ROS4 - potřeba vymezení zastavitelných ploch dle aktuálních požadavků - koncepce stanovená v předcházející ÚPD Situování zastavitelných ploch vychází zejména z následujících principů: - plošná a prostorová vazba stabilizovaných a zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití - ochrana přírody a krajiny především s ohledem na skladebné části ÚSES a polohu části území v CHKO Jizerské hory - obecné respektování všech složek limitů využití území - ochrana urbanistických a krajinných hodnot stanovením podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití


/ 39 /


vazby na stávající i navrhovanou dopravní a technickou infrastrukturu respektování historicky vytvořených urbanistických struktur sídla

-

9. 2. 1


Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch na základě odhadovaného demografického vývoje do roku 2030 Počet obyvatel v roce 2005 (k 31. 12.)

3 475

Počet obyvatel v roce 2015 (k 31. 12.)

3 705

Průměrný celkový roční přírůstek mezi lety 2005 – 2015

+ 23

Za předpokladu, že bude nadále docházet ke stabilnímu přírůstku dle odhadu demografického vývoje a s ohledem na současné trendy, atributy území a předpoklady definované v odhadu budoucího demografického vývoje, územní plán očekává do roku 2030 nárůst počtu obyvatel o cca 350 obyvatel. k roku 2030

Celkový přírůstek obyvatel

+ 350

Odhadovaný počet obyvatel celkem

3 705 + 350 = 4 050

Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: -

požadavky vyplývající z demografického vývoje: 150 BJ požadavky vyplývající z nechtěného soužití: 30 BJ požadavky vyplývající z polohy obce (dopravní dostupnost, blízkost spádových center, poloha v rozvojové oblasti a rozvojové ose) 30 BJ Celkem 210 BJ S ohledem na charakter a strukturu zástavby a na limity využití území je počítáno s průměrnou potřebou 2 cca 1 800 m na 1 BJ. Tato rozloha v sobě zahrnuje potřebné plochy dopravní infrastruktury, veřejných prostranství a ploch zeleně. Výpočet potřeby rozvojových ploch (zastavitelné plochy, plochy přestavby) pro bydlení: 2

2

- potřeba ploch bydlení v rodinných domech (210 BJ x 1 800 m ) - rezerva 5 % Potřeba ploch pro bydlení celkem

378 000 m 2 18 900 m 2 396 900 m

Rozvojové plochy pro bydlení* vymezené v návrhu ÚP Smržovka

399 864 m

2

(započtena je celková výměra zastavitelných ploch a ploch přestavby zařazených do ploch s rozdílným způsobem využití BI, SM, SR)

* Závěr

Ve správním území města Smržovka je potřeba ploch pro bydlení odhadnuta na cca 40 ha (včetně 5% rezervy). Rozsah zastavitelných ploch vymezených územním plánem odpovídá celkové vypočtené potřebě ploch pro bydlení.

9. 3

Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby

Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby určených k bydlení Územním plánem jsou vymezené zastavitelné plochy pro realizaci cca 220 rodinných domů, což v případě 50 % realizace představuje bydlení pro cca 250 obyvatel. Dle výše uvedených výpočtů a odborných odhadů je zřejmé, že nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v návrhovém období uspokojí poptávku. Vymezení ostatních zastavitelných ploch a ploch přestavby Ostatní zastavitelné plochy (zejména plochy občanského vybavení, plochy výroby) jsou v územním plánu vymezeny v rozsahu, který odpovídá stanovené koncepci rozvoje města. Tab. Celková plošná výměra ostatních zastavitelných ploch a ploch přestavby: funkce ploch

občanská vybavenost (OV, OM, OS)

výroba a skladování lehký průmysl (VL)

veřejná prostranství (PV)

dopravní a technická infrastruktura (DS, TI, TO)

zeleň (ZP, ZX)

výměra (ha)

5,03

19,3

0,5

1,9

4,05


/ 40 /



Tab. Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch v rámci správního území města Smržovka ozn.

plocha s rozdílným způsobem využití

plošná výměra [ha]

Z1

SR - plocha smíšená obytná - rekreační

0,2069

Z2


0,8744

Z3


0,6770

Z4


0,4819

Z5


0,2613

Z6


0,2761

Z7


0,3271

Z8


0,7748


odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 21. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby v sídle Záhoří. Plocha je dostupná ze stávající komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, CHOPAV Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby v sídle Záhoří. Plocha je dostupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, CHOPAV Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 33. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby v sídle Záhoří. Plocha je dostupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, CHOPAV Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby v sídle Záhoří. Plocha je dostupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, komunikační vedení včetně OP, CHOPAV Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 87. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Plocha je dostupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, CHOPAV Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby v severní části správního území města. Plocha je dostupná ze stávající komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, OP PUPFL, CHOPAV Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 69. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby v severní části správního území města. Plocha je dostupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, CHOPAV, OP PUPFL Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby sídla. Plocha je dostupná ze stávající komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, CHOPAV, OP PUPFL, radioreleová trasa, území zvláštní povodně pod vodním dílem, OP VTL plynovodu, vedení VN 35 kV včetně OP

/ 41 /


ozn.



Z9


0,8438

Z10


0,2035

Z11


0,1064

Z12


0,1134

Z13

OV - plocha občanského vybavení - veřejná infrastruktura

1,8652

Z14


0,2498

Z15


0,1379

Z16

BI - plocha bydlení v rodinných domech městské a příměstské

0,1997

Z17

OS - plocha občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení

0,8684



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby sídla. Plocha je dostupná ze stávající komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, CHOPAV Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby sídla. Plocha je dostupná ze stávající komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, CHOPAV Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby. Plocha je dostupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, CHOPAV, OP PUPFL, území zvláštní povodně pod vodním dílem Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. CHKO Jizerské hory, CHOPAV, OP PUPFL Plocha převzata z ÚPSÚ Smržovka. Plocha je vymezena pro rozvoj občanského vybavení. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X1. CHKO Jizerské hory, CHOPAV, OP PUPFL Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby ve Smržovce. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. vedení VN 35 kV včetně OP, OP železnice, OP VTL plynovodu, OP silnice III. třídy, OP PUPFL Plocha převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby ve Smržovce. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP VTL plynovodu Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP železnice Plocha v zastavěném území, vymezena pro rozvoj občanského vybavení - určena pro sportovní využití. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP PUPFL

/ 42 /


ozn.



Z18


0,3937

Z19


0,4057

Z20


0,1987

Z21


0,9833

Z22


1,1561

Z23


0,7261

Z24


2,3534

Z25


0,7900



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dostupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP PUPFL, OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP PUPFL, OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP PUPFL, OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP PUPFL, OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. STL plynovod včetně OP, OP komunikačních zařízení

/ 43 /


ozn.



Z26


1,3227

Z27


0,2216

Z28

OV - plocha občanského vybavení - veřejná infrastruktura

0,3465

Z29


0,7387

Z30

ZX - plocha zeleně specifické

1,7367

Z31

PV - plocha veřejných prostranství

0,0256

Z32

SM - plocha smíšená obytná - městská

0,2433



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je vhodně urbanisticky doplněna strutkrua zástavby ve Smržovce. Plocha je dostupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X2. vedení VN 35 kV včetně OP, trafostanice včetně OP, OP PUPFL, VTL plynovod včetně OP, OP komunikačních zařízení Plocha převzata ze Změny č. 5 ÚPSÚ Smržovka, vymezena pro rozvoj občanského vybavení - určena pro sportovní využití v návaznosti na fotbalový areál. Plocha je lokalizována částečně v zastavěném území a částečně v přímé návaznosti. Dopravní přístup zajištěn ze stávající místní komunikace. Plocha je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X2. OP komunikačních zařízení Plocha převzata ze Změny č. 4 ÚPSÚ Smržovka. Vymezena pro rozvoj občanského vybavení, lokalizovaná uvnitř zastavěného území v centrální části Smržovky, v návaznosti na park. Plocha je dostupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X3. OP PUPFL, vodovodní řad včetně OP, OP komunikačních zařízení Plocha převzata ze Změny č. 4 ÚPSÚ Smržovka. Vymezena pro rozvoj občanského vybavení - sportovní využití – lokalizovaná uvnitř zastavěného území v centrální části Smržovky. Plocha je dostupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X3. OP PUPFL, OP komunikačních zařízení Plocha zeleně, která je součástí parkové plochy v centrální části Smržovky. Záměrem je umožnění širšího využití lokality (výstavba amfiteátru). Požadované využití napomůže – při zohlednění zastavitelných ploch občanského vybavení v sousedství plochy – vyššímu využití lokality, přičemž v celkovém pohledu napomůže posílení pilíře sociální soudržnosti ve městě. Plocha je přístupná z místních komunikací a z veřejného prostranství. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X3. OP PUPFL, vodovodní řad včetně OP, OP komunikačních zařízení Plocha veřejného prostranství, vymezena pro realizaci lávky přes Smržovský potok k železniční zastávce. Plocha je lokalizována uvnitř zastavěného území, přičemž napomáhá zvýšení prostupnosti urbanizovaného území v centrální části města. OP železnice, OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je lokalizována v zastavěném území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v centrální části Smržovky. Plocha je dopravně přístupná z plánované místní komunikace a ze silnice I/14 a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP železnice, OP komunikačních zařízení

/ 44 /


ozn.

(1)

(2) Z33



BI - plocha bydlení v rodinných domech (3) městské a příměstské

0,5173

Z34

DS - plocha dopravní infrastruktury silniční

0,1655

Z35


0,2317

Z36


0,6483

Z37


0,1615

Z38


0,8266

Z39


0,3441

Z40


0,1405

Z41


0,1186



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je lokalizována v zastavěném území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v centrální části Smržovky. Plocha je dopravně přístupná z plánované místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP PUPFL, OP komunikačních zařízení Plocha dopravní infrastruktury, vymezena pro realizaci parkoviště na terénu nebo parkovacího domu u základní školy. Plocha vytváří podmínky pro zlepšení dopravní infrastruktury v centrální části Smržovky, v návaznosti na objekty občanského vybavení. komunikační vedení včetně OP, OP PUPFL, OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace, přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. vedení vn 35 kV včetně OP, OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Plocha převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace a z navržené komunikace (Z37), přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. vedení vn 35 kV včetně OP, OP komunikačních zařízení Plocha veřejného prostranství, vymezena pro realizaci přístupové komunikace v navržené obytné zóně. Plocha je lokalizována v přímé vazbě na zastavěné území, přičemž napomáhá zvýšení prostupnosti urbanizovaného území. vedení vn 35 kV včetně OP, OP komunikačních zařízení Plocha převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace a z navržené komunikace (Z37), přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. vedení vn 35 kV včetně OP, trafostanice včetně OP, OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace, přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. vedení vn 35 kV včetně OP Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místních komunikací, přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. komunikační vedení včetně OP Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místních komunikací, přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. vodovodní řad včetně OP

/ 45 /


ozn.



Z42


0,2527

Z43


1,2630

Z44


0,1304

Z45


0,1878

Z46 Z47

Z48

TO - plocha technické infrastruktury plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady

0,5385

Z49

ZP - plocha zeleně přírodního charakteru

0,4473



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místních komunikací, přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL, vodovodní řad včetně OP Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka a ze Změny č. 5 ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je lokalizována v zastavěném území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místních komunikací, přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X4. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL, vodovodní řad včetně OP, trafostanice včetně OP, vedení vn 35 kV včetně OP, OP železnice Plocha částečně převzata ze Změny č. 2 ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místních komunikací, přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP PUPFL Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha částečně vymezena v zastavěném území a částečně v přímé návaznosti. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místních komunikací, přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP PUPFL neobsazeno neobsazeno Plocha pro rozvoj technické infrastruktury – stavby a zařízení pro nakládání s odpady ve Střední Smržovce. Záměrem je realizace nového sběrného dvoru a kompostárny (bioodpad). Vymezení plochy vytváří podmínky pro zvýšení úrovně odpadového hospodářství na území města. Řešení je v souladu s požadavkem zadání („Prověřit lokalitu pro nový sběrný dvůr a lokalitu pro likvidaci bioodpadu na hřišti ve Střední Smržovce“). Plocha není lokalizována v kontaktu s obytnou zástavbou, čímž je zamezeno negativním dopadům na kvalitu bydlení. Dopravní přístup zajištěn ze stávajících místních komunikací. OP PUPFL, OP komunikačních zařízení Vymezená plocha zeleně pro realizaci souvislého pásu ochranné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou Z50 (VL) a stabilizovanými plochami SR. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, VTL plynovod včetně OP, ÚSES – lokální biokoridor

/ 46 /


ozn.



Z50

VL - plocha výroby a skladování - lehký průmysl

3,1715

Z51


0,5049

Z52


0,3314

Z53


1,5255

Z54


0,1756

Z55


0,0722



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Vymezení plochy umožňuje rozvoj výrobních aktivit v ideáln poloze – v návaznosti na stávající výrobní plochy mimo souvisle urbanizované obytné území. Plocha je dopravně přístupná ze silnice III. třídy a z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Využití plochy pro výrobní aktivity umožní přemístění průmyslových aktivit z centra města, kde bude zamezeno negativním dopadům výroby na kvalitu bydlení. Pro využití plochy jsou stanoveny podmínky: - Jakákoliv výstavba, vyjma realizace záměrů dopravní a technické infrastruktury, je podmíněna současnou realizací ochranné a izolační zeleně v plochách Z49 a Z51 (ZP). - Zástavba bude realizována postupně od stabilizovaných ploch VL směrem k silnici III/28734. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, VTL plynovod včetně OP, vedení vn 35 kV včetně OP Vymezená plocha zeleně pro realizaci souvislého pásu ochranné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou Z50 (VL) a stabilizovanými plochami SR. OP komunikačních zařízení, VTL plynovod včetně OP Vymezení plochy umožňuje rozvoj výrobních aktivit v ideáln poloze – v návaznosti na stávající výrobní plochy mimo souvisle urbanizované obytné území. Plocha je dopravně přístupná ze silnice III. třídy a z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Využití plochy pro výrobní aktivity umožní přemístění průmyslových aktivit z centra města, kde bude zamezeno negativním dopadům výroby na kvalitu bydlení. Pro využití plochy je stanovena podmínka: - Zástavba bude realizována postupně od stabilizovaných ploch VL směrem k silnici III/28734. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, vedení vn 35 kV včetně OP Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 66. Vymezení plochy umožňuje rozvoj výrobních aktivit v ideáln poloze – v návaznosti na stávající výrobní plochy mimo souvisle urbanizované obytné území. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Využití plochy pro výrobní aktivity umožní přemístění průmyslových aktivit z centra města, kde bude zamezeno negativním dopadům výroby na kvalitu bydlení. Pro využití plochy jsou stanoveny podmínky: - Jakákoliv výstavba, vyjma realizace záměrů dopravní a technické infrastruktury, je podmíněna současnou realizací ochranné a izolační zeleně v ploše Z54 (ZP). - Zástavba bude realizována postupně od stabilizovaných ploch VL směrem k silnici III/28734. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Vymezená plocha zeleně pro realizaci souvislého pásu ochranné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou Z53 (VL) a silnicí III/28734. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení Vymezená plocha zeleně pro realizaci souvislého pásu ochranné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou Z56 (VL) a stabilizovanými plochami SR. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení

/ 47 /


ozn.



Z56


0,9784

Z57


0,3046

Z58


12,4908

Z59


0,1114

Z60


0,1371

Z61


0,6477



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy umožňuje rozvoj výrobních aktivit v ideáln poloze – v návaznosti na stávající výrobní plochy mimo souvisle urbanizované obytné území. Plocha je dopravně přístupná ze silnice III. třídy a z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Plocha je lokalizována v návaznosti na plánovanou přeložku silnice I. třídy. Využití plochy pro výrobní aktivity umožní přemístění průmyslových aktivit z centra města, kde bude zamezeno negativním dopadům výroby na kvalitu bydlení. Pro využití plochy je stanovena podmínka: - Jakákoliv výstavba, vyjma realizace záměrů dopravní a technické infrastruktury, je podmíněna současnou realizací ochranné a izolační zeleně v ploše Z55 (ZP). OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, vodovodní řad včetně OP Vymezená plocha zeleně pro realizaci souvislého pásu ochranné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou Z58 (VL) a silnicí III/28734. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, ÚSES – lokální biokoridor Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy umožňuje rozvoj výrobních aktivit v ideáln poloze – v návaznosti na stávající výrobní plochy mimo souvisle urbanizované obytné území. Plocha je dopravně přístupná ze silnic III. třídy a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Plocha je lokalizována v návaznosti na plánovanou přeložku silnice I. třídy. Využití plochy pro výrobní aktivity umožní přemístění průmyslových aktivit z centra města, kde bude zamezeno negativním dopadům výroby na kvalitu bydlení. V ploše je stanoveno pořadí změn v území (etapizace) EI, EII, EIII. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X5. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, vodovodní řad včetně OP, VTL plynovod včetně OP, koridor pro přelošku silnice I. třídy Vymezená plocha zeleně pro realizaci souvislého pásu ochranné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou Z58 (VL) stabilizovanými plochami SR. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X5. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, vodovodní řad včetně OP Vymezená plocha zeleně pro realizaci souvislého pásu ochranné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou Z58 (VL) stabilizovanými plochami SR. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X5. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, vodovodní řad včetně OP Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy umožňuje rozvoj výrobních aktivit v ideáln poloze – v návaznosti na stávající výrobní plochy mimo souvisle urbanizované obytné území. Plocha je dopravně přístupná ze silnice III. třídy a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, vedení vn 35 kV včetně OP, OP PUPFL

/ 48 /


ozn.



Z62


3,1316

Z63


0,2781

Z64


0,1375

Z65 Z66


odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 41. Plocha převzata ze Změny č. 5 ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná ze silnice III. třídy a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie X6. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, vedení vn 35 kV včetně OP, OP PUPFL, vodovodní řad včetně OP Plocha dopravní infrastruktury, vymezena pro realizaci parkoviště na terénu u hřbitova. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území a vytváří podmínky pro zlepšení úrovně dopravní infrastruktury v jihozápadní části města v návaznosti na objekty občanského vybavení. Pro využití plochy je stanovena podmínka: - Realizace parkoviště je podmíněna současnou realizací ochranné a izolační zeleně v ploše Z64 (ZP). OP komunikačních zařízení Vymezená plocha zeleně pro realizaci souvislého pásu ochranné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou Z63 (DS) stabilizovanými plochami PV. OP komunikačních zařízení, hygienické pásmo hřbitova neobsazeno neobsazeno

Z67

Z68


0,0424

Z69


0,1403

Z70


0,2479

Z71


0,0369


neobsazeno Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 31. Plocha dopravní infrastruktury, vymezena pro realizaci parkoviště na terénu u penzionu. Plocha je lokalizována v zastavěném území a vytváří podmínky pro zlepšení úrovně dopravní infrastruktury v jihozápadní části města. OP komunikačních zařízení Plocha částečně převzata z ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná ze silnice III. třídy a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná ze silnice III. třídy a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP silnice III. třídy, OP komunikačních zařízení Vymezená plocha zeleně pro realizaci souvislého pásu ochranné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou Z72 (DS) stabilizovanými plochami SR. vedení vn 35 kV včetně OP, OP komunikačních zařízení, vodovodní řad včetně OP

/ 49 /


ozn.



Z72


0,1995

Z73


0,1326

Z74

OM - plocha občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední

0,2756

Z75


0,3071

Z76


0,1773

Z77


0,1311

Z78


0,6056

Z79


0,4257

Z80


1,0898



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha dopravní infrastruktury, vymezena pro realizaci parkoviště nebo parkovacího domu u stávajícího lyžařského areálu. Plocha je lokalizována v zastavěném území a vytváří podmínky pro zlepšení úrovně dopravní infrastruktury města v návaznosti na objekty občanského vybavení. Pro využití plochy je stanovena podmínka: - Realizace parkoviště nebo parkovacího domu je podmíněna současnou realizací ochranné a izolační zeleně v ploše Z71 (ZP). vedení vn 35 kV včetně OP, OP komunikačních zařízení, vodovodní řad včetně OP Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 84. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Plocha pro rozvoj občanského vybavení, vymezena v návaznosti na plochu pro rozvoj lyžařského areálu pro výstavbu zázemí pro nový lyžařský vlek. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Plocha je dopravně přístupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení, vedení vn 35 kV včetně OP Plocha veřejného prostranství, vymezena pro realizaci přístupové komunikace k navržené ploše pro rozvoj lyžařského areálu. Plocha je lokalizována v přímé vazbě na zastavěné území, přičemž napomáhá zvýšení prostupnosti urbanizovaného území. OP komunikačních zařízení, vedení vn 35 kV včetně OP Plocha dopravní infrastruktury, vymezena pro realizaci parkoviště na terénu nebo parkovacího domu u budoucího lyžařského areálu. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území a vytváří podmínky pro zlepšení úrovně dopravní infrastruktury města v návaznosti na objekty občanského vybavení. OP komunikačních zařízení Vymezená plocha zeleně pro realizaci ochranné a izolační zeleně mezi zastavitelnou plochou Z76 (DS) stabilizovanými plochami BI a VL. území s archeologickými nálezy, OP komunikačních zařízení Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. území s archeologickými nálezy, vedení vn 35 kV včetně OP, trafostanice vn/nn včetně OP, OP železnice

/ 50 /


ozn.



Z81


0,2045

Z82


0,3295

Z83


0,1471

Z84


0,6338

Z85


0,3499

Z86


0,0662

Z87

TI - plocha technické infrastruktury inženýrské sítě

0,1720

Z88

TI - plocha technické infrastruktury inženýrské sítě

0,1136



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha převzata ze Změny č. 2 ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. území s archeologickými nálezy, vedení vn 35 kV včetně OP, OP železnice Plocha částečně převzata ze Změny č. 3 ÚPSÚ Smržovka. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP PUPFL Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 83. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP PUPFL Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku. Plocha je dostupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. radioreleová trasa, OP PUPFL Plocha dopravní infrastruktury, vymezena pro realizaci parkoviště na terénu řadových garáží u bytových domů v ul. „Klášterní“. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území a vytváří podmínky pro zlepšení úrovně dopravní infrastruktury města – zajištění dostatečného počtu parkovacích stání u objektů hromadného bydlení. OP PUPFL, STL plynovod včetně OP Plocha pro realizaci čistírny odpadních vod (zároveň navrženo Územním plánem Smržovka jako bodový záměr technické infrastruktury cov1). Řešení je navrženo v souladu s PRVK LK a s požadavky Zadání ÚP. Plocha vytváří podmínky pro zlepšení úrovně technické infrastruktury města a zajištění dostatečné kapacity a úrovně systému odvádění a čištění odpadních vod na území Smržovky. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území, dopravní přístup zajištěn ze stávající místní komunikace. OP železnice, vodovodní řad včetně OP, kanalizační řad včetně OP, záplavové území Q100, aktivní zóna záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem Plocha pro realizaci čistírny odpadních vod (zároveň navrženo Územním plánem Smržovka jako bodový záměr technické infrastruktury cov1). Řešení je navrženo v souladu s PRVK LK a s požadavky Zadání ÚP. Plocha vytváří podmínky pro zlepšení úrovně technické infrastruktury města a zajištění dostatečné kapacity a úrovně systému odvádění a čištění odpadních vod na území Smržovky. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území, dopravní přístup zajištěn ze stávající místní komunikace.

/ 51 /


ozn.



Z89


1,8356

Z90


0,6920

Z91


1,0272

Z92


0,1266

Z93


1,0459



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území OP železnice, vodovodní řad včetně OP, kanalizační řad včetně OP, záplavové území Q100, aktivní zóna záplavového území, území zvláštní povodně pod vodním dílem Plocha převzata z ÚPSÚ Smržovka, přičemž ÚP Smržovka mění její funkční využití z výrobních aktivit na plochy smíšené obytné – městské. ÚP Smržovka vytváří v území podmínky pro přemístění výrobních území mimo souvisle zastavěné území s převažující obytnou funkcí, čímž zamezuje negativním dopadům výroby na kvalitu bydlení. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je vymezena v zastavěném území, ve vazbě na stávající obytnou zástavbu, přičemž je vymezena plochou s rozdílným způsobem využití plochy smíšené obytné – městské, které umožňují polyfunkční využití, čímž je umožněn rozvoj bydlení, občanského vybavení a dalších služeb ve městě. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor ve východní části města. Plocha je dopravně přístupná ze silnice I. třídy a z místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. vodovodní řad včetně OP, území zvláštní povodně pod vodním dílem, OP železnice Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 99. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku stávající zástavby. Plocha je vymezena plochou s rozdílným způsobem využití plochy smíšené obytné – městské, které umožňují polyfunkční využití, čímž je umožněn rozvoj bydlení, občanského vybavení a dalších služeb ve městě. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor ve východní části města. Plocha je dopravně přístupná ze silnice III. třídy a z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. vodovodní řad včetně OP, OP PUPFL, OP silnice III. třídy, OP silnice I. třídy Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je vymezena v přímé návaznosti na zastavěné území a je vymezena plochou s rozdílným způsobem využití plochy smíšené obytné – městské, které umožňují polyfunkční využití, čímž je umožněn rozvoj bydlení, občanského vybavení a dalších služeb ve městě. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor ve východní části města. Plocha je dopravně přístupná ze silnice III. třídy a z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. vodovodní řad včetně OP, OP PUPFL, OP silnice III. třídy, vedení vn 35 kV včetně OP Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 99. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Plocha je dopravně přístupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 99. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení

/ 52 /


ozn.

Z94




0,6972

Z95 Z96

Z97


0,2240

Z98


0,3402


0,1130

Z99

Z100


odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 99. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná ze stávající místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL neobsazeno neobsazeno Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku stávající zástavby. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha přímo navazuje na zastavěné území, přičemž vyplňuje proluku stávající zástavby. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná ze stávajících místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. OP komunikačních zařízení, lokality zvláště chráněných druhů – botanické lokality vymezené CHKO Jizerské hory neobsazeno Plocha vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 88. Plocha dopravní infrastruktury, vymezena pro realizaci parkoviště na terénu u sáňkařské dráhy. Plocha je lokalizována v přímé návaznosti na zastavěné území a vytváří podmínky pro zlepšení úrovně dopravní infrastruktury města v návaznosti na plochu občanského vybavení. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL

Tab. Odůvodnění vymezení ploch přestavby v rámci správního území města Smržovka: ozn.



P1

OM - plocha občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední

0,7154

P2


0,5485

P3


0,2200


odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha přestavby v rozsahu bývalého průmyslového areálu. Plocha vymezena za účelem revitalizace nevyužívaných esteticky zanedbaných budov v západní části Smržovky. Plocha umožní rozvoj občanského vybavení ve městě. OP komunikačních zařízení, OP železnice, OP trafostanice vn Plocha je vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 47. Plocha přestavby v rozsahu bývalého průmyslového areálu. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha vymezena za účelem revitalizace nevyužívaných esteticky zanedbaných budov v západní části Smržovky. Plocha je vymezena plochou s rozdílným způsobem využití plochy smíšené obytné – městské, které umožňují polyfunkční využití, čímž je umožněn rozvoj bydlení, občanského vybavení a dalších služeb ve městě. OP komunikačních zařízení, OP železnice, OP VTL plynovodu, stará ekologická zátěž Plocha je vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 82. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je vymezena ve vazbě na stávající obytnou zástavbu v centru města. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní / 53 /


ozn.

(4)



P4


0,3952

P5


0,4901

(5) P6

ZP - plocha zeleně (6) přírodního charakteru

0,2542

P7


0,1246

P8


2,8646



odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Plocha je vymezena plochou s rozdílným způsobem využití plochy smíšené obytné – městské, které umožňují polyfunkční využití, čímž je umožněn rozvoj bydlení, občanského vybavení a dalších služeb ve městě. Plocha je vymezena na území identifikovaném jako brownfield, čímž dochází k využití rezerv v zastavěném území namísto rozvoje zástavby do volné krajiny. OP komunikačních zařízení Plocha je vymezena na základě požadavku na změnu využití území č. 93. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je vymezena ve vazbě na stávající obytnou zástavbu v centru města. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná ze silnice I. třídy a z místních komunikací, přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Plocha je vymezena plochou s rozdílným způsobem využití plochy smíšené obytné – městské, které umožňují polyfunkční využití, čímž je umožněn rozvoj bydlení, občanského vybavení a dalších služeb ve městě. Plocha je vymezena na území identifikovaném jako brownfield, čímž dochází k využití rezerv v zastavěném území namísto rozvoje zástavby do volné krajiny. Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je vymezena ve vazbě na stávající obytnou zástavbu v centru města. Vymezením plochy je urbanisticky utvářen kompaktní obytný soubor v lokalitě. Plocha je dopravně přístupná z místních komunikací, přičemž je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Plocha je vymezena plochou s rozdílným způsobem využití plochy smíšené obytné – městské, které umožňují polyfunkční využití, čímž je umožněn rozvoj bydlení, občanského vybavení a dalších služeb ve městě. Plocha je vymezena na území identifikovaném jako brownfield, čímž dochází k využití rezerv v zastavěném území namísto rozvoje zástavby do volné krajiny. trafostanice vn/nn včetně OP Plocha přestavby, vymezená za účelem realizace plochy souvislé zeleně. Plocha je dotčena vymezeným ÚSES – prochází jí lokální bokoridor (LBK 16). stará ekologická zátěž, ÚSES – lokální biokoridor, OP trafostanice vn/nn, území zvláštní povodně pod vodním dílem Plocha přestavby pro rozvoj výroby a skladování – lehkého průmyslu. Vymezení plochy umožňuje rozvoj výrobních aktivit v ideáln poloze – v návaznosti na stávající výrobní plochy mimo souvisle urbanizované obytné území. Plocha je dopravně přístupná z místní komunikace a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Plocha napomáhá kompaktnosti výrobního areálu. Využití plochy pro výrobní aktivity umožní přemístění průmyslových aktivit z centra města, kde bude zamezeno negativním dopadům výroby na kvalitu bydlení. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha je dopravně přístupná z místních komunikací a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Plocha je vymezena plochou s rozdílným způsobem využití plochy smíšené obytné – městské, které umožňují polyfunkční využití, čímž je umožněn rozvoj bydlení, občanského vybavení ad. služeb ve městě. území zvláštní povodně pod vodním dílem, záplavové území Q100, aktivní zóna záplavového území, OP PUPFL, trafostanice vn/nn + OP / 54 /


ozn.

P9


SM - plocha smíšená (7) obytná - městská



3,0730

odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha přestavby v rozsahu bývalého průmyslového areálu (textilka Seba). Vymezení plochy vytváří podmínky pro stabilizaci a rozvoj obytné funkce. Plocha vymezena za účelem revitalizace nevyužívaných esteticky zanedbaných budov ve východní části Smržovky. Plocha je dopravně přístupná ze silnice I. třídy a je napojitelná na existující sítě technické infrastruktuy. Plocha je vymezena plochou s rozdílným způsobem využití plochy smíšené obytné – městské, které umožňují polyfunkční využití, čímž je umožněn rozvoj bydlení, občanského vybavení a dalších služeb ve městě. Plocha je vymezena na území identifikovaném jako brownfield, čímž dochází k využití rezerv v zastavěném území namísto rozvoje zástavby do volné krajiny. území zvláštní povodně pod vodním dílem, komunikační vedení včetně OP, OP železnice, záplavové území Q100, aktivní zóna záplavového území, OP PUPFL, trafostanice vn/nn včetně OP, elektrárna

Vymezením těchto ploch (plochy přestavby) v rámci zastavěného území naplňuje územní plán požadavek stavebního zákona, PÚR ČR a ZÚR LK na hospodárné využití zastavěného území, jeho intenzifikaci a přednostní využívání nevyužitých nebo podvyužívaných ploch v rámci zastavěného území.

9. 4

Odůvodnění vymezení ploch změn v krajině

Plochy změn v krajině jsou v územním plánu vymezeny v rozsahu, který odpovídá stanovené koncepci rozvoje města a koncepci uspořádání krajiny. Tab. Odůvodnění vymezení ploch změn v krajině v rámci správního území města Smržovka: ozn.



NSzpsk - plocha smíšená nezastavěného území - zemědělské, přírodní, sportovní, kulturně-rekreační

1,0971

K2

NSs - plocha smíšená nezastavěného území

6,0343

K3


0,4758

K4


0,8303

K1a K1b K1c K1d


odůvodnění vymezení plochy, pozn. limity využití území Plocha převzata z ÚPSÚ Smržovka. Plocha umožňuje zemědělské, přírodní, sportovní a kulturně-rekreační využití lokality v nezastavěném území. vedení vn 35 kV včetně OP, OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Plocha pro realizaci nové lyžařské sjezdovky a vleku. Plocha umožňuje sportovní využití lokality v nezastavěném území. OP komunikačních zařízení, OP PUPFL Plocha pro realizaci vrchního propojení stávajícího lyžařského areálu s novou sjezdovkou. Plocha umožňuje sportovní využití lokality v nezastavěném území. vodovodní řad včetně OP, OP komunikačních zařízení, OP PUPFL, vedení vn 35 kV včetně OP Plocha pro realizaci spodního propojení stávajícího lyžařského areálu s novou sjezdovkou. Plocha umožňuje sportovní využití lokality v nezastavěném území. vodovodní řad včetně OP, OP komunikačních zařízení, OP PUPFL, vedení vn 35 kV včetně OP

/ 55 /


9. 5


Odůvodnění vymezení liniových a bodových oborových záměrů technické infrastruktury

Liniové a bodové oborové záměry v oblasti vodovodů a kanalizací jsou územním plánem vymezeny v rozsahu, který odpovídá stanovené koncepci rozvoje města a koncepci technické infrastruktury. Uvedené záměry jsou vypracovány převážně na základě PRVK LK. Tab. Celková délka navrhovaných liniových oborových záměrů a celkové počty navrhovaných objektů v oblasti technické infrastruktury: sídlo

vodovody

kanalizace

vodní zdroje

ČOV

Smržovka

0m

2 440 m

1

1x

výrobna elektřiny 1x

Tab. Liniové a bodové oborové záměry v oblasti vodovodů a kanalizací v rámci správního území města Smržovka: ozn.

typ záměru

cov1

čistírna odpadních vod komunální

vy1

výústek kanalizace

kr1

kr2

kr3

kanalizační řad

kr4 kr5 kr5

9. 6

vz1

vodní zdroj přírodní podpovrchové pitné vody

el1

výrobna elektřiny

zdůvodnění převzato z PRVK LK, realizace ČOV řeší stav nakládání se splaškovými a odpadními vodami ve městě Smržovka, vhodné terénní poměry, vhodné napojení na stávající kanalizační řad i vodoteč (recipient) ÚP Smržovka vymezuje pro realizaci záměru zastavitelné plochy Z87 a Z88 (TI) převzato z PRVK LK, realizace výústku řeší stav nakládání se splaškovými a odpadními vodami ve městě Smržovka převzato z PRVK LK, umožňuje odkanalizování v rozvojové lokalitě „Horní ves“, ul. „Větrná“ - celková délka cca 300 m převzato z PRVK LK, umožňuje odkanalizování v rozvojové lokalitě „Horní ves“, ul. „Pod Hřištěm“ - celková délka cca 280 m převzato z PRVK LK, umožňuje odkanalizování v rozvojové lokalitě „Horní ves“, mezi ul. „Sportovní“ a „Jablonecká“ - celková délka cca 100 m převzato z PRVK LK, umožňuje odkanalizování v rozvojové lokalitě „Horní ves“, mezi ul. „Rašelinová“ a „Jablonecká“ - celková délka cca 160 m převzato z PRVK LK, umožňuje odkanalizování v ul. „Jana Švermy“ - celková délka cca 1 130 m převzato z PRVK LK, umožňuje odkanalizování v ul. „Hlavní“ u budoucí ČOV - celková délka cca 470 m převzato z PRVK PK, umožňuje zásobení území vodou oborový záměr Povodí Labe, s.p., převzato z ÚAP SO ORP Tanvald, záměr vymezen za účelem realizace malé vodní elektrárny, objekt umožní výrobu elektřiny v území při využití vodní energie toku Kamenice

Přehled podaných žádostí a způsob jejich vypořádání

Vzhledem k počtu podaných žádostí, rozsahu jejich vypořádání a přehledu jejich zohlednění v ÚP Smržovka je ve snaze o přehlednost dokumentu Přehled podaných žádostí a způsob jejich vypořádání v ÚP Smržovka obsahem Přílohy č. 3 Odůvodnění Územního plánu Smržovka.

10 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY Zákon č. 183/2006 Sb., §53, odst. 5 e) Zpracovává projektant v rozsahu jím navrhovaných částí. Ve smyslu § 18 odst. 1 stavebního zákona je cílem územního plánu vytvořit předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu mezi hospodářským rozvojem, ochranou životního prostředí a soudržností společenství obyvatel území.


/ 56 /



10. 1 Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím města Smržovka o rozloze 1 481,5 ha, jež je tvořeno 1 katastrálním územím a 9 základními sídelními jednotkami: název ZSJ

kód ZSJ

Dolní Smržovka

303089

Horní Ves

303062

Muchovský hřeben

310620

Nová Mýtina

151319

Smržovka – střed

151327

Střední Smržovka

303071

Za tratí

310603

Záhoří

151335

Město náleží dle administrativního členění do Libereckého kraje, okresu Jablonec nad Nisou a spadá pod správu obce s rozšířenou působností Tanvald. Město Smržovka sousedí s následujícími katastrálními územími obcí: k. ú.

obec

kraj

hranice



Liberecký

severní

Tanvald

Tanvald

Liberecký

východní

Šumburk nad Desnou

Tanvald

Liberecký

východní

Velké Hamry

Velké Hamry

Liberecký

jihovýchodní

Huť

Pěnčín

Liberecký

jižní

Nová Ves nad Nisou

Nová Ves nad Nisou

Liberecký

východní

Lučany nad Nisou

Lučany nad Nisou

Liberecký

severovýchodní

10. 2 Demografické předpoklady 10. 2. 1 Vývoj počtu obyvatel V roce 2014 bylo v rámci správního území města Smržovka evidováno 3 683 trvale žijících obyvatel (k 31. 12., 2 dle ČSÚ). Při výměře řešeného území 1 481,5 ha je hustota osídlení v řešeném území cca 248,6 obyv./km , což je hodnota 2 téměř dvojnásobná ve srovnání s celorepublikovým průměrem (133,5 obyv./km ). Základní údaje o historickém vývoji počtu obyvatel v řešeném území jsou shrnuty v tabulkách mapujících stavy obyvatelstva ve Smržovce za období 1869 - 2015 a v letech 2001 - 2014. Demografický vývoj Smržovky úzce souvisí s vývojem osídlení. Zatímco v roce 1833 žilo ve Smržovce dle dostupných statistických podkladů 2 550 obyvatel, v roce 1869 jich bylo již 4 551. Tento téměř dvojnásobný nárůst počtu obyvatel byl způsoben především rozmachem textilního a sklářského průmyslu, s čímž do značné míry souvisel i fakt, že se Smržovka roku 1849 stala tržištěm. V roce 1868 byla povýšena na městys a v roce 1905 získala statut města. K dalšímu růstu města docházelo v počátcích 20. století, kdy bylo ve Smržovce evidováno 7 602 obyvatel (údaj z roku 1910) - historicky nejvyšší doložený počet obyvatel. Od roku 1869 (počátek důvěryhodných záznamů) až do roku 1930 docházelo převážně k trvalému nárůstu obyvatelstva, přestože jsou zaznamenána i období s mírným poklesem. V 70. letech 19. století to bylo způsobeno hospodářskou krizí, v letech 1914 - 1919 pak 1. světovou válkou. Nejvýraznější úbytek obyvatel byl zaznamenán po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 - do roku 1950 Smržovku opustilo přes 40 % obyvatel. Postupný úbytek počtu obyvatel, ačkoliv ne již tak markantní, pokračoval i ve druhé polovině 20. století, historicky nejnižšího minima bylo dosaženo v roce 1991, kdy bylo ve Smržovce evidováno 3 418 trvale žijících obyvatel. Tento údaj je však zároveň ovlivněn odpojením Jiřetína pod Bukovou, který byl do roku 1991 součástí Smržovky. Tab.: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Smržovky v období 1869 – 2015(stav k 1. 1. daného roku, dle ČSÚ): rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2015

ob.

4 551

4 979

5 919

6 539

7 602

6 614

7 296

4 161

4 272

3 747

3 526

3 418

3 430

3 683


/ 57 /



Graf: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel ve Smržovce v období 1869 – 2014

8 000

7 602

7 500 7 000 počet obyvatel

6 500 6 000 5 500 5 000 4 500 4 000 3 683

3 500 3 418

3 000

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2015 rok Od roku 1991 je však ve Smržovce zaznamenán postupný mírný nárůst počtu obyvatel. Nejvýraznější přírůstek je evidován mezi roky 2005 a 2010, kdy ve Smržovce žilo 3 707 stálých obyvatel. Po roce 2010 byt tento pozitivní trend narušen dopady ekonomické recese, ale od roku 2013 se počet obyvatel ve Smržovce opět zvyšuje. Tab.: Vývoj počtu obyvatel Smržovky v letech 2001 - 2014 (stav k 31. 12. daného roku, dle ČSÚ): rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ob.

3 438

3 430

3 433

3 432

3 457

3 488

3 566

3 654

3 686

3 707

3 670

3 635

3 635

3 683

Graf: Vývoj počtu obyvatel ve Smržovce v období 2001 - 2014

4 000 3 900

počet obyvatel

3 800 3 707 3 700

3 683

3 600 3 500 3 400

3 430

3 300 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Celkový počet obyvatel trvale žijících na území města ovlivňuje mimo přirozený pohyb (narození, zemřelí) též pohyb mechanický (stěhování) označovaný jako migrace. Konkrétní hodnoty přírůstku přirozeného a migračního ve Smržovce za posledních 20 let jsou uvedeny níže v tabulce. Patrná je dominance migračního přírůstku, nabývajícího hodnot -26 až +32, který tak převyšuje přírůstek přirozený. Z vyššího salda migrace lze usuzovat, že nejvýraznější vliv na


/ 58 /



současný demografický vývoj má současný trend suburbanizace a lze tedy očekávat, že pozitivní demografický vývoj posledních let bude i nadále pokračovat. Tab.: Přirozený, migrační a celkový přírůstek ve Smržovce v období 1994 - 2014 (dle ČSÚ) rok

narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí

přírůstek přirozený

přírůstek migrační

přírůstek celkový

1994

40

40

105

66

-

39

39

1995

27

37

105

78

-10

27

17

1996

40

33

96

71

7

25

32

1997

34

41

67

82

-7

-15

-22

1998

35

54

82

69

-19

13

-6

1999

22

41

76

55

-19

21

2

2000

37

26

106

60

11

46

57

2001

34

32

94

80

2

14

16

2002

27

49

116

102

-22

14

-8

2003

35

27

100

105

8

-5

3

2004

28

38

103

94

-10

9

-1

2005

28

29

140

114

-1

26

25

2006

28

29

143

111

-1

32

31

2007

40

37

169

94

3

75

78

2008

45

29

171

99

16

72

88

2009

49

31

153

139

18

14

32

2010

57

38

136

134

19

2

21

2011

49

51

126

135

-2

-9

-11

2012

34

41

106

134

-7

-28

-35

2013

32

35

156

153

-3

3

-

2014

47

37

147

109

10

38

48

Graf: Přirozený, migrační a celkový přírůstek ve Smržovce v období 1994 - 2014

250 200 150 88

100 50

48

0 -50

-35

-100 -150 -200 -250

narození

zemřelí

přistěhovalí

vystěhovalí

přírůstek celkový

Průměrný věk obyvatel Smržovky činí 40,1 let (k 31. 12. 2014). Tato hodnota je nižší než průměrný věk obyvatel v rámci celého okresu Jablonec nad Nisou (41,5 let), v rámci Libereckého kraje (41,4 let) i v rámci celé České republiky


/ 59 /



(41,7 let). Struktura obyvatel dle pohlaví je rovnoměrná, zastoupení žen je nepatrně vyšší, nežli mužů (50,1 ku 49,9 %). Nejpočetnější věkovou skupinou ve Smržovce jsou obyvatelé ve věku 35 - 39 let (8,6 %), následují věková rozmezí 40 - 44 let (8,5 %) a 30 - 34 let (6,8 %). Naopak nejméně početné věkové skupiny tvoří lidé ve věku 85 let a více (1,5 %) a 80 - 84 let (1,7 %). Tab. Vyjížďka obyvatel do zaměstnání a do škol (dle ČSÚ, k 26. 3. 2011) z toho

vyjíždějící do zaměstnání celkem

v rámci okresu

468

348

v rámci kraje

do jiného kraje

89

27

z toho

mimo ČR

vyjíždějící do škol celkem

v rámci okresu

v rámci kraje

do jiného kraje

mimo ČR

4

161

68

58

33

2

Tab. Dojížďka obyvatel do zaměstnání a do škol (dle ČSÚ, k 26. 3. 2011) z toho

dojížďky do zaměstnání celkem

v rámci okresu

v rámci kraje

z jiného kraje

224

197

21

6

dojížďky do škol celkem 29

z toho v rámci okresu

v rámci kraje

z jiného kraje

29

-

-

10. 2. 2 Bytový a domovní fond Dle historických záznamů docházelo ve Smržovce ve 2. polovině 17. století k rychlému rozrůstání osídlení. Smržovka v roce 1654 čítala na 46 usedlostí, v roce 1713 zahrnovala již 87 usedlostí a 52 nezemědělských domků, po polovině 18. století, kdy docházelo k rozšíření zpracování skla a bylo vytvořeno smržovské panství, stálo ve Smržovce 143 domů. V roce 1786 to bylo již 333 domů a v roce 1843 pak 515 domů. Základní údaje o historickém vývoji počtu domů od roku 1869 (počátek důvěryhodných záznamů) do roku 2011 v řešeném území jsou shrnuty v následující tabulce. Celkový počet domů ukazuje od prvních statistických údajů až do odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 stabilní nárůst. Po tomto roce počet domů nadále klesal, na minimum se dostal v roce 1980, kdy bylo ve Smržovce zaznamenáno 741 domů. Pokles domů nebyl tak dramatický jako pokles obyvatel, neboť většina opuštěných a nevyužitých nemovitostí našla rekreační využití a představuje tak objekty tzv. druhého bydlení. Od 90. let 20. století vlivem populačního nárůstu počet domů opět pozvolna narůstá. Nelze opomenout, že k nárůstu počtu domů na území města docházelo i v obdobích demografického poklesu. Tento fakt lze přisuzovat zejména trendům snižování míry nechtěného soužití a snižování počtu lidí v jedné domácnosti, či zvyšující se oblibě rodinné rekreace na venkově. S ohledem na stávající trend vývoje počtu domů ve Smržovce lze i do budoucna očekávat stabilní stavební růst a požadavky na výstavbu objektů k bydlení. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu domů ve Smržovce v letech 1869 – 2011 (stav k 1. 1. daného roku, dle ČSÚ) rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

poč.

670

614

763

888

897

939

1 136

1 105

834

796

741

836

838

932

Graf: Dlouhodobý vývoj počtu domů ve Smržovce v období 1869 - 2011

1200

1 136

1100

počet domů

1000 932

900 800 700 600 614 500

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 rok


/ 60 /



Z celkového počtu 932 domů jich bylo dle SLDB 2011 obydleno 743 (80 %), neobydleno 189 (23 %). Nejčastějším důvodem neobydlenosti je uváděno využívání objektů k rekreaci. Tab. Domovní fond ve Smržovce (k 26. 3. 2011, dle ČSÚ) z toho domy celkem 932

rodinné domy

bytové domy

ostatní

trvale obydlené domy

790

110

32

743

z toho rodinné domy

bytové domy, ostatní

613

130

10. 2. 3 Odhadovaný stavební rozvoj a sociodemografický vývoj ve Smržovce Z výše uvedených údajů o vývoji počtu domů ve Smržovce je v posledních letech patrný stálý stavební rozvoj. Vzhledem k poloze města v rozvojové oblasti republikového významu i v rozvojové ose krajského významu a vzhledem k dalším aktuálním sociedemografickým trendům (snižování míry nechtěného soužití a počtu obyvatel v jedné domácnosti, zvyšování výměry obytné plochy na jednoho obyvatele apod.) lze předpokládat i nadále trvající zájem o výstavbu domů určených k trvalému bydlení na území města Smržovka. Následující graf ukazuje vývoj počtu domů v období 1980 - 2011 (v tomto období je evidován největší stavební rozvoj v novodobé historii města) a předpokládaný rozvoj do roku 2030. Tento předpoklad vychází ze spojnice dlouhodobého trendu vývoje s přihlédnutím k dalším aspektům (poloha města, ekonomická situace apod.). Z daného grafu vyplývá, že v roce 2030 se na území města předpokládá celkový počet 1 070 domů, tedy cca 15 % nárůst o 138 domů v porovnání s rokem 2011. Graf: Vývoj počtu domů v letech 1930 - 2011 a předpokládaný rozvoj do roku 2030

1200 1100 1 070 počet domů

1000 932

900 800 700 600 1980 počet domů

1991

2001

rok

2011

2020

2030

spojnice trendu vývoje s odhadem rozvoje do roku 2030

Na základě výše uvedeného předpokládaného stavebního rozvoje ve Smržovce je predikován taktéž nárůst počtu obyvatel. Kromě postupného rozvoje města vychází předpoklad také z dosavadního vývoje počtu obyvatel, z polohy města v rámci rozvojové oblasti republikového významu i rozvojové osy nadmístního významu a dalších sociedemografických trendů (snižování míry nechtěného soužití a počtu obyvatel v jedné domácnosti, zvyšování výměry obytné plochy na jednoho obyvatele apod.). Při naplnění předpokládaného stavebního rozvoje je v rámci řešeného území v roce 2030 odhadován počet 4 055 obyvatel.


/ 61 /



Graf: Vývoj počtu obyvatel v letech 1930 - 2011 a předpokládaný rozvoj do roku 2030

4 600 4 400

počet obyvatel

4 200 4 055

4 000 3 800 3 683

3 600 3 400 3 200 3 000 1961

1970

počet obyvatel

1980

1991

rok

2001

2015

2020

2030

vývoj počtu obyvatel na základě předpokládaného stavebního rozvoje

10. 2. 4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch na základě odhadovaného územního rozvoje do roku 2030 Následující tabulka ilustruje vyhodnocení celkové potřeby nově vymezených zastavitelných ploch ve Smržovce. Odhady vycházejí z polohy sídla v rámci řešeného území i v rámci širších vztahů, z dosavadního vývoje počtu domů a počtu obyvatel v obci a dalších aspektů. S ohledem na charakter a strukturu zástavby a na limity využití území je počítáno 2 s průměrnou potřebou cca 1 800 m na 1 BJ. Tato rozloha v sobě zahrnuje potřebné plochy dopravní infrastruktury, veřejných prostranství a ploch zeleně. předpokládaný rozvoj sídla

sídlo

Smržovka

počet domů v roce 2011

předp. územní rozvoj sídla v %

předp. územní rozvoj sídla počet domů

ekvivalentní plocha pro územní rozvoj

932

15 %

138

248 400 m

2

rezerva

ekvivalentní plocha pro územní rozvoj + rezerva

10 %

275 000 m

2

volná kapacita z platné ÚPD 223 200 m

potřeba nově vymezených zastavitelných ploch

2

51 800 m

2

10. 3 Hospodářská činnost Ve Smržovce bylo k 31. 12. 2015 registrováno 1062 podnikatelských subjektů, z nichž cca 78 % tvoří živnostníci. Nejvíce podnikatelských subjektů pracuje v odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (20,4 %). Tab. Hospodářská činnost (k 31. 12. 2015, dle ČSÚ) počet podnikatelských subjektů celkem

podle převažující činnosti

1062

100 %

Zemědělství, lesnictví, rybářství

26

2,4

Průmysl celkem

208

19,6

Stavebnictví

177

16,7

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

217

20,4

Doprava a skladování

28

2,6

Ubytování, stravování a pohostinství

80

7,5

Informační a komunikační činnosti

11

1,0


/ 62 /



počet podnikatelských subjektů celkem

podle právní formy

1062

100 %

Peněžnictví a pojišťovnictví

43

4,0

Činnosti v oblasti nemovitostí

36

3,4

Profesní, vědecké a technické činnosti

76

7,2

Administrativní a podpůrné činnosti

17

1,6

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

4

0,4

Vzdělávání

11

1,0

Zdravotní a sociální péče

13

1,2

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

17

1,6

Ostatní činnosti

64

6,0

Nezjištěno

34

3,2

Fyzické osoby

913

86

Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona

829

78,1

Fyzické osoby podnikající dle jiného než živnostenského zákona

62

5,8

Zemědělští podnikatelé Právnické osoby Obchodní společnosti

8

0,8

149

14

81

7,6

Akciové společnosti

1

0,1

Družstva

1

0,1

Míra registrované nezaměstnanosti je ve Smržovce poměrně vysoká, k 31. 12. 2011 dosahovala hodnoty 12,8 % (dle SLDB), přičemž vyšší hodnoty dosahuje u žen. Srovnání míry registrované nezaměstnanosti ve městě a v nadřazených administrativních celcích poskytuje následující tabulka. Tab.: Míra registrované nezaměstnanosti dle pohlaví (k 31. 12. 2011, dle SLDB - ČSÚ) Administrativní jednotka Pohlaví

muži ženy

Česká republika

Liberecký kraj

7,7 9,8

8 11,5

okres Jablonec nad Nisou 7,5 9,7

obec Smržovka 11,8 13,8

10. 4 Rekreace a cestovní ruch Dle ZÚR LK je Smržovka zařazena do kategorie PSCR – polyfunkční středisko cestovního ruchu, definované jako centrum osídlení zajišťující obslužné zázemí středisek cestovního ruchu a příměstských středisek rekreace, současně plnící funkci střediska cestovního ruchu. Pro polyfunkční středisko cestovního ruchu jsou stanoveny úkoly pro územní plánování: - vytvářet územní podmínky pro kvalitní dopravní dostupnost, - připravit územní podmínky pro rozvoj služeb cestovního ruchu, - vytvářet územní podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, - vytvářet územní předpoklady pro využití potenciálu cestovního ruchu, - vytvářet územní předpoklady pro efektivní veřejnou dopravu umožňující účelné propojení s dalšími středisky cestovního ruchu. Město Smržovka spadá dle České centrály cestovního ruchu – CzechTourism do turistického regionu Český sever a turistické oblasti 18 Jizerské hory. Hlavním podkladem v oblasti rekreace a cestovního ruchu je Územní studie Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jizerské hory (HaskoningDHV, Czech Republic, spol. s r.o., 2016), dále též jen „ÚS KCR JH“, která stanovuje cíle, opatření a jednotlivé záměry v souvislosti s rekreačním využíváním území Jizerských hor a podhůří. Území Smržovky je zahrnuto do oblasti intenzivního rozvoje v jádrových územích sídel horských středisek se stanovením zásad: -

přednostní využití jádrových území sídel horských středisek pro umisťování občanského vybavení náročnějšího na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu


/ 63 /


-


umisťování nových objektů individuální rekreace a individuálního bydlení plánovat na základě stanovené dlouhodobé rozvojové koncepce obcí a s ohledem na rekreační kapacitu území a kapacitu a dostupnost veřejné dopravní a technické infrastruktury

Územním plánem je podpořeno umisťování občanské vybavenosti a služeb cestovního ruchu zejména v centru města a v jeho obytně – rekreačním zázemí (v severní části území, která spadá do CHKO Jizerské hory a v jižní části území na svazích Černostudničního hřbetu). Rekreační charakter zástavby je posílen vymezením ploch smíšených obytných – rekreačních (SR) umožňujících širší využití obytné zástavby pro potřeby cestovního ruchu. Centrum města a aglomerační osa podél ulice Hlavní sledující Smržovský potok jsou vymezeny jako plochy smíšené obytné – městské (SM) s cílem umožnit flexibilní využívání intenzivní městské zástavby pro účely cestovního ruchu a souvisejících služeb. V krajině jsou vytvořeny podmínky pro zachování a zvyšování prostupnosti území, chráněny jsou stávající turistické a cykloturistické trasy v území. Samostatně jsou vymezeny plochy pro sjezdové lyžování (plochy smíšené nezastavěného území – sportovní NSs). Město Smržovka slouží mimo jiné jako zázemí ubytovacích kapacit a služeb pro Skiareál Špičák v sousedním Tanvaldu, který je vedle areálu na Ještědu největším lyžařským areálem v Jizerských horách, plánováno je jeho rozšíření a integrace sousedních malých areálů Světlý vrch a Křížek. Tab. Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Smržovce (dle ČSÚ) Rok

2013

2014

2015

Počet zařízení

10

6

7

pokoje

101

53

79

lůžka

290

160

214

4 321

2 104

4 018

764

205

541

12 800

7 605

11 596

2 230

561

1 350

3

3,6

2,9

Hosté nerezidenti Přenocování nerezidenti Průměrný počet přenocování (nocí)

10. 5 Odůvodnění koncepce rozvoje území obce 10. 5. 1 Východiska koncepce rozvoje území obce Základním východiskem pro koncepci rozvoje území města Smržovky je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, růst osídlení, ochranu hodnot a soudržnost společenství obyvatel jednotlivých sídel. Územní plán je navržen tak, aby umožňoval obnovu a rozvoj území ve všech jeho funkčních složkách a současně vytvářel podmínky pro ochranu hodnot a respektoval limity využití území.

Koncepce rozvoje území vychází zejména z následujících východisek: -

poloha města na silničním tahu I/14 a v rámci aglomerační osy podhůří Jizerských hor stabilizovaná historicky utvářená urbanistická struktura a prostorové uspořádání sídla množství přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, vysoká estetická hodnota krajiny turistické cíle a k nim propojený systém turistické infrastruktury (značené turistické a cyklistické trasy) potenciál pro rozvoj cestovního ruchu ve vazbě na Jizerské hory zásady a záměry vyplývající z nadřazené ÚPD a koncepce stanovené ÚPD obce Smržovka zásady a záměry vyplývající z členství města ve sdruženích obcí

10. 5. 2 Odůvodnění stanovené koncepce rozvoje města Jedním z úkolů územního plánu je vytvoření předpokladů pro dosažení udržitelného rozvoje území, což je podmíněno vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. Hlavím cílem koncepce rozvoje území je udržení trendu populačního růstu v obci a vytvoření přiměřené nabídky ploch pro trvalé bydlení a základní socioekonomické struktury přispívající k zajištění optimálních životních podmínek pro obyvatelstvo za současného respektování vysoké přírodní a estetické hodnoty území. Město Smržovka je součástí pásu městského osídlení pod horami utvářející liniovou aglomeraci městského charakteru Libere – Jablonec nad Nisou – Lučany nad Nisou – Nová Ves nad Nisou – Smržovka – Tanvald – Desná. Řešení ÚP ŽALUDA, projektová kancelář

/ 64 /



Smržovka na tuto historicky založenou aglomerační linii navazuje a stanovuje adekvátní rozvoj města s cílem stabilizovat a mírně posílit význam města v sídelní struktuře. Důvodem jsou zejména požadavky uvedené v nadřazené dokumentaci – Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje. Územní plán se soustředí na stabilizaci města, jeho významu a pozice ve struktuře osídlení, s čímž souvisí zejména zvyšování kvality bydlení, zajištění dostatečného množství ploch pro rozvoj města a vytvoření nabídky ploch pro bydlení (resp. uspokojení poptávky po bydlení). Vytvořením podmínek pro rozvoj bydlení a zejména plošný rozvoj obytné složky území je zajištěn populační růst popřípadě stabilizace počtu obyvatel města, což je hlavní předpoklad pro budoucí příznivý rozvoj území. Zvyšování kvality bydlení souvisí s rozvojem a sledovanými trendy – kvalita bydlení dlouhodobě stoupá a je jedním z hlavních indikátorů atraktivity sídel, jejich ekonomické úspěšnosti a celkové úrovně (vybavenost, životní prostředí, dostupnost apod.). Kvalita bydlení je v území zvyšována s cílem zajistit dostatečnou atraktivitu města v porovnání s okolními sídly a městy, rozvíjet město jako svébytný urbanistický celek s vlastní identitou a zabránit tak masivnímu odchodu obyvatel za lepšími podmínkami do jiných sídel. S kvalitou bydlení souvisí také nabídka občanské vybavenosti města – ať už základní, vyšší, komerční nebo specifické. Vybavenost sídel (a dobrá dostupnost této vybavenosti) je klíčová pro atraktivitu sídla i kvalitu bydlení; mimo jiné v řešeném území představuje také významnou složku hospodářského pilíře v oblasti cestovního ruchu a turistiky. Zachování stávajícího uspořádání sídelní struktury je přirozeným požadavkem v území dlouhodobě stabilizovaném. Struktura osídlení je ve správním území města Smržovka utvářena především geomorfologickými podmínkami – osídlena jsou údolí a rozptýlenou zástavbou také stráně a vyšší polohy území. Řešení ÚP stávající sídelní strukturu respektuje jako jednu z hodnot území. Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v území, zejména služeb a vybavenosti pro návštěvníky území. Jedním z cílů výše uvedené ÚS KCR JH týkajících se území Smržovky je rozptyl turistů podél železniční trati Liberec – Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald – Desná – Kořenov – Harrachov, čímž dojde k odlehčení dlouhodobě přeexponovaných nástupních míst (Bedřichov, Janov nad Nisou, Josefův Důl). ÚP Smržovka vymezuje plochy smíšené obytné (SM, SR) a zajišťuje tak flexibilní využívání obytného území nejen pro bydlení a související služby, ale také pro vybavenost cestovního ruchu. Kvalitativně jsou rozvíjeny složky veřejné infrastruktury města, zejména je vymezen koridor přeložky silnice I/14, která tvoří páteř aglomerační osy a vytváří zatížení souvisle urbanizovaného území města. ÚP vytváří podmínky pro převedení této trasy mimo souvisle urbanizované obytné území v souladu s dlouhodobě řešeným vedením trasy. ÚP dále vytváří podmínky pro doplňování a další rozvoj technické infrastruktury Ochrana krajiny je zakotvena v PÚR ČR, v Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje a v dalších podkladech a dokumentacích. Krajina na území města, zejména pak ve vazbě na CHKO Jizerské hory, je hlavní přírodní hodnotou a atraktivitou území, proto je nutné ji chránit a rozvíjet.

10. 6 Odůvodnění urbanistické koncepce 10. 6. 1 Vývoj osídlení a urbanistické struktury Hlavním východiskem urbanistické koncepce je rozvinutá struktura zástavby území, urbanistická kompozice a uspořádání města vzniklé historickým vývojem, na nějž je Územním plánem Smržovka navazováno. Vznik Smržovky souvisí s počátky kolonizace Jizerských hor v 1. polovině 16. století. První zmínka o osídlení je z roku 1528. Již v roce 1568 existovala na Černostudničním hřebenu sklářská huť, vedle níž zde fungovala rovněž výroba lnářská a plátenická. Podle první pozemkové knihy z roku 1647 patřily pod Smržovku vesnice Jiřetín pod Bukovou, Albrechtice, Josefův Důl, Tanvald, Nová Ves nad Nisou, Lučany nad Nisou, Maxov a Janov nad Nisou. V roce 1713 zahrnovala Smržovka 87 usedlostí a 52 nezemědělských domků. Hlavní příčinou rozmachu Smržovky bylo sklářství, k jehož rozvoji docházelo od poloviny 18. století. V roce 1760 byl potvrzen střediskový význam Smržovky vytvořením smržovského panství. Smržovka se stala významným centrem sklářského a textilního průmyslu. V té době začal ve Smržovce výrazně narůstat počet domů, v roce 1786 se zde nacházelo 333 domů a v roce 1843 to bylo již 515 domů, v nichž žilo 2975 obyvatel. Zástavba byla velmi rozptýlená a téměř kobercovitě pokrývala všechny odlesněné plochy údolí, přičemž vytvářela několik hustších seskupení, a to zejména v horní části údolí okolo dvora (Smržovka) a nahoře kolem kostela (Horní Ves). Přelomovým byl rok 1836, kdy továrník Johann Priebsch vykoupil všechny brusírny a změnil je na dělnické byty. Pro oblast tradiční tkalcovství bylo po zrušení tkalcovských cechů (1784) postupně pohlceno tovární výrobou a Smržovka se tak postupně stala součástí nejvýznamnější oblasti bavlnářského průmyslu rakousko – uherské monarchie, která se vytvořila ve 2. polovině 19. století a zahrnovala údolí Kamenice a Desné od Smržovky po Velké Hamry. Priebschova přádelna bavlny (založená r. 1834) se posléze stala největším textilním podnikem v zemi. Ve Smržovce se začaly stavět první mačkárny skla, zprvu dřevěné, potom kamenné, později s charakteristickými komíny v průčelí. Vyráběly se zde skleněné perly a korálky,


/ 65 /



hyalitové sklo, bižuterie, lustry a brousilo se sklo. V té době ve sklářském průmyslu pracovalo 14 mačkářů, 40 foukačů skla, 1579 brusičů, 1923 lidí pracovalo v dílně na výrobu lustrů. Významné postavení rychle se rozvíjejícího sídla bylo potvrzeno v roce 1849, kdy se Smržovka stala tržištěm (Marktplatz). V následujícím roce Smržovka koupila pozemky vrchnostenského dvora a začala budovat lichoběžníkové náměstí (nyní náměstí T. G. Masaryka), jehož zkosená západní strana byla tvořena budovami dvora s panským domem a pivovarem. Stalo se tak v době, kdy se stabilizovala nová urbanistická osa v údolí, kterou v letech 1847 - 1851 vytvořila nově postavená tzv. Krkonošská silnice Liberec – Tanvald – Vysoké nad Jizerou – Jilemnice – Vrchlabí. Ta procházela jižní stranou nového náměstí. V rámci smržovského (tanvaldského) okresu byla Smržovka jediným z později početných měst, kde urbanistický vývoj probíhal koncepčně a vedl k vytvoření skutečně městského celku. V letech 1864 - 65 se dominantou nového náměstí stala radnice. V tomto roce byl ve Smržovce vytvořen soudní okres Smržovka, ale protože ve městě nebyla žádná vhodná budova, byly úřadovny okresu prozatímně zřízeny v blízkém Tanvaldu, který, ač vždy výrazně menší než Smržovka, zůstal sídlem okresu. Obr.: Historické jádro Smržovky na skicách map stabilního katastru (1843)

K rozmachu sklářského a textilního průmyslu docházelo i v následujících letech. V roce 1868 Josef Ullmann nad náměstím (při Krkonošské silnici) postavil sklářskou továrnu na výrobu bižuterie, v roce 1875 založil Paul Weisskopf chemickou továrnu. Od roku 1897 docházelo k budování plynových rozvodů a v roce 1900 se Smržovka napojila na elektrickou síť. Rozvoji Smržovky dopomohla rovněž železniční trať Tanvald - Železný Brod, postavená v 1875, která byla do Smržovky zavedena v roce 1894, s čímž souvisela i výstavba železničního viaduktu zahájená ve stejném roce. Na konci prosince roku 1868 byla Smržovka povýšena císařským rozhodnutím a ministerským výnosem na městys (Marktgemeinde). První celosvětová ekonomická krize, která vypukla po krachu na vídeňské burze v květnu roku 1873, dopadla samozřejmě velmi tvrdě i na proexportně zaměřený český sklářský a bižuterní průmysl, zasáhla i Smržovku a zapříčinila vlnu emigrace. V té době se z okolí Smržovky vystěhovalo do Brazílie několik set osob zhruba ve třech vlnách v letech 1872, 1873 a 1876. Negativní dopady ekonomické krize se podařilo překonat až v 80. letech 19. století, kdy byla dovršena městská proměna centrální části Smržovky vyprojektováním čtvercového Nového náměstí (nyní Lidického náměstí), jehož orientace byla podmíněna Krkonošskou silnicí, jež vymezila jeho severovýchodní stranu. Z náměstí byla vytyčena ortogonální uliční síť. Od 80. let 19. století byla tato nová část města zastavována převážně dvoupatrovými novorenesančními domy, uprostřed náměstí byla instalována kašna se sochou Venuše. Zastavováno bylo i Staré náměstí, na kterém byla postavena radnice. V letech 1883 - 1884 a 1888 - 1889 byly zbudovány nové školní budovy. Ostatní části smržovské aglomerace si zachovaly rozptýlený, neorganizovaný ráz zástavby. Zejména v údolních polohách, v blízkosti velkých továren, vyrůstaly domy městského charakteru (Střední a především Dolní Smržovka), ve vyšších a okrajových polohách přetrvávala (zčásti dodnes) přízemní roubená zástavba.


/ 66 /



Urbanizace Smržovky vyvrcholila na přelomu 19. a 20. století, 23. května roku 1905 se Smržovka stala městem. Ve 20. letech 20. století byla Smržovka prosperujícím městem s vysokou zaměstnaností. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 Smržovka úspěšně navázala na předválečný vývoj, vzkvétal zde průmysl textilní, sklářský a na něj navazující průmysl bižuterní. Výrobky byly z 90% určeny na export. V roce 1930 bylo ve Smržovce evidováno 1136 domů a 7296 obyvatel, z nichž byly asi tři čtvrtiny Němců a čtvrtina Čechů. Ke zvratu došlo po vypuknutí světové hospodářské krize, čímž utrpěla zdejší výroba závislá na exportu. Tyto události poznamenaly tvář města jak po stránce hospodářské, tak po stránce etnické. Další úpadek města s sebou přinesl rok 1945 odsunem německého obyvatelstva. Počet obyvatel klesl od roku 1950 na 4161. Již po válce začalo docházet ke znárodňování veškerého průmyslu, tento proces byl dokončen po komunistickém převratu v roce 1948. Sklářský i textilní průmysl oblasti se i nadále rozvíjel a navázal na tradici předválečné výroby. Obr.: Rozvinutá sídelní struktura města na vojenských leteckých snímcích z roku 1953.

Urbanistická kompozice Smržovky je do značné míry formována terénní konfigurací. Zástavba vznikala především podél komunikací, při tocích Kamenice, Smržovského potoka a jejich přítoků a okolo dnešního náměstí T. G. Masaryka. Centrální část s poměrně dobře zachovalou městskou strukturou, zástavbou i dominantami z 2. poloviny 19. století a počátku 20. století byla místy narušena nevhodnou novější zástavbou (u nám. T. G. Masaryka) a později nekoncepčním rozvojem města. Ohnisko sídla leží v údolní poloze v západní části řešeného území. Soustředěná městská zástavba vznikala v průběhu 19. století současně s výstavbou průmyslových areálů, které dodnes tvoří výrazný prvek urbanizovaného území. Smržovka se od počátku profilovala nejen jako město průmyslové, ale i jako centrum sportu a rekreace. Vyrostly zde četné hotely a penziony. V roce 1901 na vrcholu kopce mezi Horní Vsí a centrem města ve velkém městském parku (založeném 1840) byla postavena dřevěná stylová letní restaurace Kaiserhöhe, v letech 1929 - 1930 přestavěná na Parkhotel. Na okolních svazích osídlení přecházelo v rozptýlenou zástavbu typickou pro podhůří Jizerských hor. Jižně od náměstí T. G. Masaryka se odvíjela drobnější zástavba podél cesty stoupající ke Kostelnímu vrchu s pozdně barokním kostelem sv. Archanděla Michaela, který tvoří dominantu sídla zejména v dálkových pohledech. Další samostatné enklávy s roztroušenou zástavbou se v řešeném území nacházejí v lokalitách Nová Mýtina, Jelení kout, Záhoří a Na Stráži. Úpadek průmyslové výroby během 20. století a zároveň postupný rozvoj turistiky a rekreace zapříčinily snížení intenzity využívání zástavby převážně městského charakteru a zároveň plošný rozvoj zástavby rekreačního charakteru ve volné krajině. Nejvýraznějším novodobým počinem je výstavba bytových objektů a aktuálně developerský projekt Nová Smržovka, který vymezil 64 stavebních parcel pro individuelní výstavbu a tři parcely pro bytové domy.

10. 6. 2 Východiska urbanistické koncepce Urbanistická koncepce vychází zejména z následujících východisek: -

stávající charakter, struktura a prostorové uspořádání zástavby intenzita využití zastavěného území existence a stav stávající veřejné infrastruktury (zejména dopravní a technické infrastruktury) koncepce rozvoje stanovená v nadřazené a předcházející ÚPD (PÚR, ZÚR, ÚPnSÚ Smržovka) limity využití území (přírodní, technické) přírodní podmínky, morfologie terénu


/ 67 /



10. 6. 3 Odůvodnění stanovené urbanistické koncepce Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové předpoklady města Smržovka a ostatních řešených sídel. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídel, limity využití území, geomorfologické podmínky, polohu řešeného území v rámci širších vztahů a zohledňuje výhledové předpoklady města. Při vymezování zastavitelných ploch nebo ploch přestavby územní plán respektuje kompoziční vztahy v území (v zastavěném území i v krajině) a vytváří předpoklady pro zachování přírodních či architektonických dominant a fyzické prostupnosti území. Preferována je přestavba stávajících nevhodně využívaných ploch před expanzí do volné krajiny, je kladen důraz na intenzifikaci zastaveného území. Návrh zastavitelných ploch vychází zejména ze snahy zachovat v co největší míře stávající strukturu urbanizovaného území a novou zástavbou ji citlivě doplnit. Veškeré zastavitelné plochy jsou situovány v přímé vazbě na stávající zástavbu (doplňují proluky v zastavěném území, posilují kompaktnost a celistvost konkrétních sídel) a ve vazbě na stávající veřejnou infrastrukturu (zejména dopravní systém, inženýrské sítě). Jejich umístění vychází z limitů využití území a dalších determinujících prvků, které jsou v řešeném území identifikovány. Vymezením zastavitelných ploch s převládající funkcí bydlení (resp. ploch bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské; ploch smíšených - městských a rekreačních) reaguje Územní plán Smržovka na dosavadní ÚPD, rozvíjí či koriguje stanovenou koncepci. Vymezením stabilizovaných ploch a stanovením podmínek jejich využití je definována jednoznačná priorita intenzifikace a funkční variability za účelem polyfunkčního užívání. Zejména pro plochy smíšené obytné - městské (SM) jsou stanoveny takové podmínky využití, které umožňují integraci bydlení, rekreace, občanského vybavení a případě nerušící drobné výroby. Stejné záměry jsou zakotveny také v plochách smíšených obytných - rekreačních (SR), kde je navíc kladen důraz na podporu a rozvoj rekreace a cestovního ruchu Vymezením stabilizovaných a zastavitelných ploch občanského vybavení jsou vytvořeny podmínky pro jejich ochranu ve struktuře sídla a případný kvalitativní rozvoj. Do oblasti cestovního ruchu, rekreaci a s tím spojených služeb spadá značná část ekonomických aktivit v obci. Za tímto účelem je v rámci podmínek ploch s rozdílným způsobem využití umožněno realizovat stavby a opatření zvyšující atraktivitu města pro turisty a rekreanty, zejména v rámci ploch občanského vybavení a ploch smíšených obytných - venkovských, městských a rekreačních. Zastavitelné plochy jsou vymezovány s cílem minimálních nároků na veřejné rozpočty a zábor ZPF či PUPFL. Územní plán zároveň navrhuje rozvoj průmyslové výroby vymezením zastavitelných ploch umožňující rozšíření ekonomicky funkčních výrobních areálů, vždy však s ohledem na vyloučení negativních dopadů na životní prostředí, krajinný ráz, hygienické podmínky či kvalitu bydlení. Územní plán Smržovka vytváří podmínky pro vymístění výrobních aktivit z centra města ve snaze zajistit zabránění negativních dopadů výroby na kvalitu bydlení ve městě, přičemž situuje koncentrovanou výrobu do západní části území, kde jsou v návaznosti na plánovanou přeložku silnice I/14 vhodné podmínky pro rozvoj průmyslové zóny.

10. 6. 4 Odůvodnění rozčlenění území na zóny prostorového uspořádání na základě charakteru a prostorové struktury území Územní plán v rámci urbanistické koncepce rozděluje řešené území na tzv. „prostorové zóny“, které definují prostorovou strukturu a charakter území. V nich stanovuje specifické zásady a podmínky rozvoje, které tvoří plnohodnotný přívlastek k primárním regulativům využití ploch s rozdílným způsobem využití. Důvodem vymezení prostorových zón je postihnutí odlišného charakteru prostor, jež jednotlivé zóny reprezentují a jejich odpovídající využití. Pomocí detailnějšího měřítka je umožněna přesnější definice prostorových vazeb v území logicky uspořádaných celků, zejména ve vztahu zástavby k veřejným prostorům a k volné krajině. Jednoznačné prostorové vymezení zón je znázorněno v grafické části Územního plánu Smržovka - ve „Výkrese základního členění území“. Zóna A „Smržovka – urbanizační osa“ zahrnující městské centrum zajišťuje ochranu intenzivní městské zástavby, která je vnímána jako kulturní a historická hodnota (dle Preventivního hodnocení krajinného rázu území CHKO Jizerské hory - zahuštěná zástavba městského charakteru v dolních částech údolí s průmyslovou zástavbou a patrovými bytovými domy). Zóna B „Horní Ves“ zahrnuje převážně příměstskou zástavbu Smržovky a lokalitu výrobních areálů a navrhovaných aktivit. Důvodem stanovení požadavků na zónu je zajištění urbanisticky vhodného rozvoje území s adekvátní dopravní infrastrukturoua veřejnými prostranstvími, kromě toho jsou stanoveny podmínky zachování a rozvoje struktury zástavby. Zóna C „Podhůří“ je vymezena s cílem chránit převážně nezastavěnou část města s typickou podhorskou – rozptýlenou strukturou zástavby, dochovanými objekty tradiční lidové architektury a zachovat stávající charakter území zóny v lokalitě Luční. Zóna D „Úbočí Jizerských hor“ je vymezena za účelem ochrany rozptýlené zástavby typické pro Jizerskohorskou podhorskou zástavbu a zástavby dochované tradiční lidové architektury v sídelní enklávě Záhoří a v údolní zástavbě ulice Jiřetínské.


/ 68 /



Zóna E „Černostudniční svahy“ zajišťuje ochranu exponovaných svahů Černostudničního hřbetu a zachování tradiční lidové architektury v rozptýlené, typicky podhorské struktuře zástavby (sídelní enklávy Jelení Kout a Nová Mýtina).

10. 6. 5 Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití V souladu s platnými předpisy na úseku územního plánování jsou v rámci stanovené urbanistické koncepce územním plánem vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy bydlení - samostatně se vymezují v případě, kdy bydlení jednoznačně převažuje nad ostatními (doplňkovými) funkcemi. Umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Současně jsou zpřesněny podmínky prostorového uspořádání v rámci mezí stanovených stavebním zákonem. V územním plánu jsou děleny na následující plochy s rozdílným způsobem využití: 

plochy bydlení – v bytových domech



plochy bydlení - v rodinných domech - městské a příměstské

Plochy rekreace – samostatně se vymezují v případě, kdy rekreace jednoznačně převažuje nad ostatními (doplňkovými) funkcemi. 

plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci

Plochy občanského vybavení - zabezpečují zejména ochranu ploch občanského vybavení veřejného charakteru a dále umožňují zajištění potřeb obyvatel v oblasti obchodu a služeb. V územním plánu jsou děleny na následující plochy s rozdílným způsobem využití: 

plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura (OV)



plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední (OM)



plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS)



plochy občanského vybavení - hřbitovy (OH) Rozvoj občanského vybavení výše uvedených kategorií občanského vybavení je umožněn také v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch smíšených obytných městských) v souladu s jejich stanovenými podmínkami využití.

Plochy veřejných prostranství - jsou vymezeny z důvodu stanovení podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost. 

plochy veřejných prostranství (PV)



plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň (ZV)

Plochy smíšené obytné - vymezují se v případech, kdy s ohledem na způsob jejich využití není účelné členění na plochy bydlení, občanského vybavení, případně dalších funkcí. 

plochy smíšené obytné - městské (SM)



plochy smíšené obytné - rekreační (SR)

Plochy dopravní infrastruktury - jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje dopravního obslužného systému. Zahrnují pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a jiných druhů dopravy. Vymezují se samostatně v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a dále v případech, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti. 

plochy dopravní infrastruktury - silniční (DS)



plochy dopravní infrastruktury - železniční (DZ)

Plochy technické infrastruktury - jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje systému vybavení území technickou infrastrukturou jakožto součásti veřejné infrastruktury. Zahrnují pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení pro vodovody, kanalizace, elektrické vedení, plynovody, komunikační vedení a zařízení apod. Vymezují se v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití. 

plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě (TI)



plochy technické infrastruktury - plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO)

Plochy výroby a skladování - jsou určené pro průmyslovou nebo zemědělskou výrobu, skladování, pro výrobní služby a pro činnosti spojené s provozováním sítí technické infrastruktury. 

plochy výroby a skladování - lehký průmysl (VL)



plochy výroby a zemědělství - zemědělská výroba (VZ)


/ 69 /



Plochy zeleně - jsou plochy s vysokým podílem zeleně, vodních ploch a toků v zastavěném i nezastavěném území a v plochách změn v krajině. 

plochy zeleně - přírodního charakteru (ZP)

Plochy vodní a vodohospodářské - vymezují se za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, jejich ochranu před škodlivými účinky a suchem a regulaci vodního režimu území. 

plochy vodní a vodohospodářské (W)

Plochy lesní - jsou plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci, zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa. Patří sem také pozemky staveb, které vyhovují § 18, odst. 5 stavebního zákona, např. pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 

plochy lesní (NL)

Plochy přírodní - samostatně se vymezují v nezastavěném území za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny a ucelených území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. 

pochy přírodní (NP)

Plochy smíšené nezastavěného území - jsou vymezeny jako plochy, kde nelze jednoznačně stanovit převažující způsob využití (funkčně nejednoznačné plochy). Vymezují se v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní, zemědělské a lesní. 

plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní (NSzp)



plochy smíšené nezastavěného území – sportovní (NSs)



plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní, sportovní, kulturně rekreační (NSzpsk)

10. 6. 6 Plochy jiného využití než stanovuje § 4 – 19, vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že některé současné i navrhované způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhlášky o obecných požadavcích“), ani při jejich podrobném členění zařadit, a zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vzniká potřeba stanovit plochy s jiným způsobem využití, než stanoví § 4 až 19 vyhlášky o obecných požadavcích. Tyto plochy spoluvytvářejí systém sídelní zeleně a jsou vymezeny za účelem stanovení podrobných podmínek pro jejich využití. Jedná se konkrétně o následující plochu s rozdílným způsobem využití: 

plochy zeleně - specifické (ZX)

10. 6. 7 Odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití Územním plánem je pro výše uvedené plochy s rozdílným způsobem využití stanoveno hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. hlavní využití

je takové využití území, které v dané ploše s rozdílným způsobem využití umožňuje umisťovat a povolovat stavby a zařízení a jejich změny, změny v užívání a rozhodovat o využití území, které v území nebo ploše převládají

přípustné využití

stanovuje další možné využití nad rámec hlavního využití v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití, jedná se zejména o činnosti, stavby a zařízení doplňující hlavní využití, s ním související a slučitelné

podmíněně přípustně využití

je takové využití, pro jehož přípustnost jsou stanoveny podmínky, za jakých lze stavby, činnosti a zařízení v území umístit, při nesplnění těchto podmínek je umisťování činností, staveb a nařízení nepřípustné

nepřípustné využití

jsou stavby, jejich změny, změny v užívání a využití území, které neodpovídají hlavnímu (je-li stanoveno), přípustnému či podmíněně přípustnému využití území stanovenému pro danou plochu s rozdílným způsobem využití a nelze je v dané ploše umisťovat a povolovat.


/ 70 /



10. 7 Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot 10. 7. 1 Ochrana kulturních památek Nemovité kulturní památky V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou pro řešené území zapsány následující objekty: číslo rejstříku

sídlo

památka

ulice, nám. / umístění

29153 / 5-103

Smržovka

kostel Archanděla Michaela

-

14545 / 5-4806

Smržovka

kříž

Jelení kout, u čp. 157

23708 / 5-4805

Smržovka

venkovská usedlost

eč. 24

Nemovité kulturní památky v řešeném území jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). Vymezením nemovitých kulturních památek, jako limitů využití území, respektuje územní plán tyto významné kulturní hodnoty. Konkrétní podmínky ochrany nemovitých kulturních památek stanovují zvláštní právní předpisy na úseku památkové ochrany. V řešeném území se dále nacházejí jednotlivé objekty s historickou, uměleckou či obecně kulturní hodnotou, které si zaslouží zvýšenou pozornost. Jedná se zejména o památky místního významu volně rozptýlené v krajině (drobná sakrální architektura – boží muka, smírčí kříže, pomníky apod.).

10. 7. 2 Archeologické lokality V řešeném území se dle Státního archeologického seznamu ČR nacházejí následující území s archeologickými nálezy: poř. č. SAS

název ÚAN

03-14-25/3

Tanvald

03-32-05/3

Smržovka

kategorie ÚAN

reg. správce

II

NPÚ – ústř. pr., centrum

Řešené území je dle Státního archeologického seznamu (SAS ČR) územím s archeologickými nálezy (ÚAN) a spadá do území ÚAN II. a III. kategorie. ÚAN II. kategorie je území, na němž nebyl dosud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 – 100 %. ÚAN III. kategorie je území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt archeologických nálezů, a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Na tyto typy území se vztahuje povinnost vyplývající z ustanovení § 21 – 24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, což znamená, že stavebníci (potencionální nálezci) jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichž může být objeven archeologický nález ve smyslu ustanovení § 23 tohoto zákona, povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

10. 7. 3 Ochrana přírody a krajiny Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), a jeho prováděcích vyhláškách 395/1992 Sb. a 60/2008 Sb. Územní plán respektuje níže uvedená chráněná území (zvláště chráněné území), významné krajinné prvky, památné stromy, ÚSES, jejich vymezením jako limitů vyžití území. Plochy ÚSES (biocentra) vymezuje územní plán jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Zbylá chráněná území jsou vymezena zejména jako plochy lesní, plochy smíšené nezastavěného území a plochy vodní a vodohospodářské. Územní plán stanovuje v podrobnosti odpovídající územnímu plánu podmínky využití těchto ploch zajišťující ochranu těchto chráněných území. Konkrétní podmínky ochrany stanovují zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny. Z hlediska výše uvedeného zákona a prováděcích vyhlášek se v řešeném území nacházejí následující přírodní a krajinné hodnoty:


/ 71 /



Velkoplošná chráněná území Chráněná krajinná oblast (CHKO) CHKO Jizerské hory Severní část řešeného území spadá do chráněné krajinné oblasti Jizerské hory (III. a IV. zóna odstupňované ochrany přírody), jehož posláním je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. K typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu. Chráněná krajinná oblast Jizerské hory byla vyhlášena na přelomu let 1967 – 1968. Zahrnuje území Jizerských hor a jejich podhůří (s výjimkou Černostudničního hřebene) přibližně mezi městy Liberec, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Kořenov, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Na východě sahá ke státní hranici s Polskem a dále hraničí s Krkonošským národním parkem. 2

2

CHKO se rozkládá na ploše 368 km . Lesnatost území je 73 % (269 km ), což byl také jeden z důvodů jejího vyhlášení. Nejnižší bod CHKO (325 m n.m.) leží u Raspenavy, nejvyšší horou české části Jizerských hor je Smrk (1124 m n.m.). Významným vrcholem je rovněž Bukovec (1005 m n.m.) – nejvyšší čedičová kupa ve střední Evropě. Dlouhodobá imisní zátěž, kterou způsobovala především průmyslová oblast Žitavské pánve, se v Jizerských horách negativně podepsala na zdravotním stavu lesních porostů, půdních poměrech i kvalitě vody. Negativní působení imisí spolu s invazemi hmyzích škůdců a nevhodným lesním hospodařením vyvrcholilo v 70. a zejména v 80. letech minulého století. Tehdy byly velkoplošně odtěženy v podstatě všechny smrkové porosty náhorní plošiny. Vznikly rozsáhlé holiny, s jejichž zalesňováním se lesní hospodáři potýkají dodnes. V současné době patří CHKO Jizerské hory k velmi kontrastním územím. Na jedné straně stojí rozsáhlé plochy imisních holin a poškozených lesních porostů, a na straně druhé naopak mimořádně hodnotná území se zachovalými přirozenými společenstvy, zejména rozsáhlý komplex bučin na severních svazích hor, zbytky klimaxových smrčin a unikátní společenstva rašelinišť se vzácnou flórou a faunou. Významnou součástí CHKO je nelesní krajina s převažujícími loukami a pastvinami a s dochovanými stavbami tradiční lidové architektury. Vedle problémů lesnického charakteru (mj. i vysoké stavy zvěře) se v době nedávné objevila hrozba degradace podhorských luk a pastvin způsobená útlumem zemědělství. Cílem ochrany přírody je uchovat nejcennější ekosystémy a zároveň věnovat maximální úsilí celkové revitalizaci poškozeného přírodního prostředí, s dostatečným prostorem pro společenský a hospodářský život obcí a ekologicky únosné rekreační a sportovní aktivity. Správa CHKO rozděluje území do čtyř zón odstupňované ochrany. V řešeném území se nachází pouze III. a IV. zóna CHKO Jizerské hory. Většina území, dotčeného CHKO, náleží do III. zóny. Oblast tvořící přechod mezi III. zónou CHKO a částí řešeného území, která není součástí CHKO, je vymezena IV. „okrajovou“ zónou CHKO Jizerské hory. Charakteristika zón CHKO Jizerské hory: I. zóna – Do I. zóny (přírodní) jsou zařazena území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, téměř výhradně přirozené a málo pozměněné lesní ekosystémy s vysokým stupněm ekologické stability - maloplošná chráněná území a jejich ochranná pásma a vybrané části systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu, téměř výhradně lesní ekosystémy, vyjma PR Malá Strana a PR Bukovec (část), kde jsou zastoupeny podmáčené louky s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Cílem je uchování přírodních hodnot a postupná obnova samořídících funkcí přirozených ekosystémů s omezením lidských zásahu na nejnižší možnou míru. II. zóna – Do II. zóny (řízené polopřírodní) jsou zařazena území s významnými přírodními hodnotami, převážně lesní ekosystémy s částečně pozměněnou druhovou skladbou, dále území nezbytná pro uchování hodnot v I. zóně a vybrané enklávy luk a pastvin s dochovanými přírodními hodnotami a hodnotnými objekty lidové architektury ( květnaté louky v k.ú. Bílý Potok pod Smrkem, louky v okolí zámečku na Nové louce, enkláva Mariánskohorských bud a především oblast Jizerky). Cílem je uchování přírodních a kulturních hodnot, a postupné přibližování přirozeným ekosystémům s vyšší ekologickou stabilitou, s usměrňováním lidské činnosti v tomto smyslu. III. zóna – Do III. zóny (kompromisní) jsou zařazena území pozměněná lidskou činností s místně uchovanými přírodními hodnotami, zejména lesní ekosystémy se značně pozměněnou druhovou skladbou, zemědělská půda s převahou trvalých travních porostů s neúplným systémem ekologické stability a nesouvisle a rozptýleně zastavené části sídel s převahou dochované místně tradiční zástavby. Cílem je ochrana dochovaných přírodních prvků a uchování krajinného rázu, dotvoření funkčního systému ekologické stability krajiny zvyšováním druhové a prostorové pestrosti ekosystému a usměrňováním lidské činnosti v tomto smyslu. IV. zóna – Do IV. zóny (okrajová) jsou zařazena souvisle zastavěná území obcí s územní rezervou (tzv. urbanizační území) a intenzívně obhospodařovaná zemědělská krajina s převahou orné pudy a nedostatečným systémem ekologické ŽALUDA, projektová kancelář

/ 72 /



stability. Cílem je vytvoření funkční kostry systému ekologické stability a v urbanizačním území zabezpečení dostatečného prostoru pro rozvoj obcí při respektování základních ochranných podmínek a krajinného rázu oblasti. Obecně chráněná území Významné krajinné prvky (VKP) registrované V řešeném území jsou evidovány následující registrované významné krajinné prvky (VKP) dle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny: Název VKP

Charakteristika, předmět ochrany

Výměra (ha)

Datum vyhlášení

Parc. č.

Květnatá louka Nová Mýtina

podmáčená louka, prstnatec májový, listenatý, všivec mokr.

0,98

6. 12. 1995

4984, 5002

Popis: Je součástí lokálního biocentra, část (na ploše 0,9837 ha) tvoří podmáčená louka s výskytem chráněného a ohroženého prstnatce májového (Dyctylozhiza majáles) a prstnatce listnatého (D.longebracteata) a chráněného a silně ohroženého všivce mokřadního (Pedicularis palustris), v okrajové části lesa roste výjimečně kýchavice zelenokvětá (veratrum lobelianum). Významné krajinné prvky (VKP) ze zákona V území se nacházejí významné krajinné prvky vyplývající z § 3 odst. b) zákona o ochraně přírody a krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Tyto prvky jsou ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny, utváří její typický vzhled a přispívají k udržení její stability. Památné stromy Památný strom je označení pro mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které byly za památné vyhlášeny postupem podle zákona o ochraně přírody a krajiny. V řešeném území jsou dle zákona o ochraně přírody a krajiny evidovány následující památné stromy (evidence Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky): název PS Buk u hřbitova na Smržovce Jilm pod sokolovnou

kód PP

počet

datum vyhlášení

typ objektu

101990

1

16. 10. 1994

jednotlivý strom

101973

1

20. 11. 1996

jednotlivý strom

Kleny ve Smržovce

101991

2

15. 10. 1994

skupina stromů

101974

1

20. 11. 1996

jednotlivý strom

101967

1

17. 2. 1997

jednotlivý strom

101965

1

19. 3. 1997

jednotlivý strom

Lípa malolistá u školy ve Smržovce Smržovská lípa u železářství Smržovský buk v rohu zahrady u Rydvalů

lokalizace v ř. ú. pod kostelem u hřbitova v obci pod sokolovnou za náměstím, směrem na Horní Tanvald v obci u silnice naproti škole na Hlavní ulici za železářstvím čp. 886 v obci nad bývalou školou

Migračně významné území Jižní část řešeného území je součástí migračně významného území a prochází jím dálkový migrační koridor. Migračně významné území slouží zejména pro ochranu průchodnosti krajiny pro volně žijící živočichy, především velké savce. Základem vymezení migračně významného území jsou data o výskytu a migracích losa evropského, rysa ostrovida, vlka obecného a medvěda hnědého na území ČR (jejichž nároky pokrývají rovněž potřeby ostatních živočichů do velikosti jelena) a struktura krajiny s důrazem na přírodně zachovalá území s vyšší lesnatostí. V tomto území by měla být zohledněna problematika migrace volně žijících živočichů v procesu územního plánování (včetně umisťování staveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu a migrace uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrační prostupnosti území škodlivým zásahem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu § 50 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. Migračně významné území není součástí grafické části Odůvodnění Územního plánu Smržovka. Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů Dle § 48 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny lze druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, vyhlásit za zvláště chráněné. Zákon o ochraně přírody a krajiny pro ně stanovuje stupně ohrožení a definuje základní ochranné podmínky rozdílně pro rostliny a živočichy a rozdílně též pro stupně ohrožení. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České


/ 73 /



národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se v řešeném území nacházejí lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, jsou vymezeny v grafické části (výkres Limity využití území). Územní systém ekologické stability (dále též jen „ÚSES“) Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Při návrhu ÚSES jsou důležité směry migračních tras (vodní toky, údolí, hřbety apod.), reprezentativnost stanoviště, zastoupení ekologicky významných prvků, předpokládané antropogenní zásahy do krajiny, návaznost na sousední katastry a vzájemné provázání návrhů ÚSES. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity. Podle ustanovení § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje vymezení ÚSES uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohastranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Odůvodnění návrhu ÚSES Pro vymezení skladebných částí ÚSES v řešeném území sloužily zejména následující podklady:     

ZÚR Libereckého kraje Generel lokálního územního systému ekologické stability – katastrální území Smržovka, katastrální území Tanvald (Pragoprojekt, 1993) terénní průzkum zpracovatele územního plánu Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje (Aktualizace 2014,) ÚPD (ÚPnSÚ Smržovka)

Většina skladebných částí ÚSES má vyhovující prostorové parametry a zajištění jejich funkčnosti spočívá ve vhodném způsobu hospodaření (na lesní půdě obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělské půdě obnova druhové skladby luk, apod.). U skladebných částí ÚSES vymezených na ZPF je nezbytné koordinovat řešení s návrhem komplexních pozemkových úprav. Vazby a návaznosti územního systému ekologické stability (dále též jen ÚSES) jsou koordinovány s územně plánovací dokumentací okolních obcí (Jiřetín pod Bukovou, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Tanvald, Velké Hamry) a se ZÚR LK. Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpořeno vymezením ploch smíšených nezastavěného území – NS, v nichž je mimo jiných funkcí (zemědělské) podpořena i funkce ekologicko-stabilizační. Územní plán respektuje skladebné části ÚSES a vymezuje je v souladu s platnými právními předpisy, metodikou pro vymezování ÚSES a v souladu se ZÚR LK. V grafické části územního plánu je rozsah skladebných částí ÚSES zpřesněn dle místních podmínek v měřítku územního plánu. Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP), pro které jsou v podrobnosti odpovídající územnímu plánu stanoveny podmínky využití zajišťující ochranu a obnovu ÚSES. V řešeném území nedochází k překryvu ÚSES s takovými plochami, které by znemožňovaly realizaci navrhovaných opatření v rámci skladebných částí ÚSES. V textové části územního plánu jsou pro plochy pro biocentra a koridory pro umístění biokoridorů stanoveny obecné zásady. Konkrétní podmínky ochrany ÚSES stanovují zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny. Přehled skladebných částí ÚSES Na základě mapování krajiny a vytvoření kostry ekologické stability byly v řešeném území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu následující skladebné části ÚSES: Lokální biocentra Označení

LBC 1 - Nová Mýtina

Rozloha

6,8 ha

Geobiocenologická typizace

7A6, 6A4, 6AB3a

Kultura

les


/ 74 /


Označení

Charakteristika ekotopu a bioty

Návrh opatření

LBC 1 - Nová Mýtina - Celé oddělení zařazeno do kategorie lesa ochranného na nepříznivých stanovištích. - Středem biocentra je vrchovištní rašeliniště na mírném severním svahu se SM porosity a mladší výplní KL, JR, BR, SM, OS a podrostem bzu a krušiny olšové. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo ohrožení exhalacemi “C”, stupeň poškození exhalacemi u SM II. až III. a na hranách mýtných porostů. - Geologickým podložím je středně zrnitá tanvaldská žula. - Půdním typem je rašelina – rašelinný glej – rašelinná podzolovaná oligotrofní horská hnědá půda. - SES 5 Při výchově porostů podporovat různověkost a druhovou pestrost. Při obnově maximálně využít nárostu a podrostu cenných dřevin, vlastní obnovu v okolí rašeliniště provádět podrostně. Navrhovaná opatření v LHP odpovídají požadavkům lokálního biocentra.

Označení

LBC 2 - Jelení kout

Rozloha

6,5 ha


6A4, 6AB3a, 6AB4, 6B4

Kultura

les, louka


Návrh opatření

- Lesní část se skládá z pestré mozaiky uvedených STG s četnými prameništi a prohlubněmi s vodou na mírném severním svahu. Roztroušená zástavba zasahuje do okrajů lesa. V západní části je vyvrácená smrčina zalesněným smrkem. Cesta v severní části je stětovaná bohatším materiálem než je podloží. Na les navazují extenzivně využívané podmáčené louky s rozptýlenou zástavbou rekreačních chalup, podél bezejmenné vodoteče jsou kvalitní břehové porosty s javorem, jasanem, olší, vrbou a dále břízou, modřínem a smrkem. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo ohrožení exhalacemi “C”. - Porosty jsou převážně smrkové monokultury, misty s příměsí břízy a olše. - Geologickým podložím je středně zrnitá tanvaldská žula. - Půdním typem je podzolovaná oligotrofní horská hnědá půda misty rašelinná oglejená a ostrůvky rašelinného gleje. - SES les 4-5, louka 3 Při výchově porostů podpora stabilizujících dřevin a buku v kamenitější části. Při obnově přirozená dřevinná skladba SM 4, BK 4, JD 2, JR až po SM 8, JD 2, BR, OL na podmáčených stanovištích. Louky udržovat pouze pravidelným kosením, nepoužívat herbicidy a průmyslová hnojiva a další velkovýrobní technologie.

Označení

LBC 3 - Smržovka - Malá Strana

Rozloha

14,9 ha


6A6, 6AB4, 6B3a

Kultura

les


Návrh opatření


- Základem biocetntra je 5 ha rašeliniště, které přechází v dolní části ve střídavě zamokřené až podmáčené porosity střídající se s kamenitými hřbítky. V dolní části přechází v hlubší vodnaté údolí. Součástí biocentra je původní borovo-smrkový porost. Mladé porosity jsou smrkové monokultury částečně poškozené okusem a vytloukáním. Mírná severní expozice. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo poškození exhalacemi “C”. - Geologické podloží tvoří nevýrazné rozhraní středně zrnité žuly až granodioritu a středně zrnité tanvaldské žuly. - Půdním typem je rašelinový glej až rašelina. Na lokalitě dochází ke konfrontaci několika zájmů botanických v širším smyslu, mysliveckých a rekreačních. Hospodaření plně podřídit podrostnímu hospodářství s přechodem na výběrný les i přes nezařazení do lesa zvláštního určení. Přirozená druhová skladba SM 6-9, JD 1-2, BO 2, BK, KL, BR, JR s důrazem na pestrost dřevin.

Označení

LBC 4 – Bínův Vrch

Rozloha

6 ha


6AB4, 6B3a, 6AB3a


/ 75 /


Označení

LBC 4 – Bínův Vrch

Kultura

les


Návrh opatření


- Biocentrum v CHKO Jizerské hory. Základem biocentra je lesní porost, sousedící z východní strany s železnicí. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo ohrožení exhalacemi “C“. - Geologickým podložím je středně zrnitá tanvaldská žula. - Půdním typem je podzolovaná oligotrofní horská hnědá půda. - SES 4 Při výchově porostů podporovat různověkost a druhovou pestrost a přirozené dřevinné skladby. Při obnově maximálně využít nárostu a podrostu cenných dřevin. Lokální biokoridory

Označení

LBK 12

Délka / šířka

2 000 m / 15 m


6B3a, 6AB3a, 6B4, 6A4, 6AB4, 7A6

Kultura

les, louka


Návrh opatření

- Biokoridor je veden z části lesem, z části po loukách a stávající orné půdě. Les tvoří smrkové porosty s příměsí břízy, jeřábu na mokřinách s olší, v okolí Lužické Nisy příměs buku a javoru. Údolní niva Lužické Nisy je tvořena zemědělsky využívanými podmáčenými loukami, podél vodoteče jsou mladé nevyvinuté břehové porosty břízy, vrby bílé a vrby jívy, přechod přes ornou půdu a okolní skládky je nutno přesně vymezit a dotvořit. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo poškození exhalacemi “C”. - Geologickým podkladem je středně zrnitá tanvaldská žula. - Půdním typem je podzolovaná oligotrofní horská hnědá půda. Na orné půdě přesně vymezit biokoridor a založit jako pás TTP s výsadbou stromů a keřů – javor, buk, dub. Při výchově lesních porostů podporovat přirozenou dřevinnou skladbu SM4, BK4 JD2, JR. Břehové porosty u Lužické Nisy dosázet olší a vrbou a udržovat pravidelnou prořezávkou, přilehlé louky udržovat pravidelným kosením a vyloučit použití herbicidů a průmyslových hnojiv.

Označení

LBK 13

Délka / šířka

70 m / 15 m


6AB3, 6B3, 6B4, 5AB3, 5B3

Kultura

louka, les


Návrh opatření

- Lokální biokoridor napojený ze severních svahů Horní Černé Studnice na lokální biocentrum, které je součástí nadregionálního biokoridoru. - Převládají smrkové monokultury, ve střední části skupina bříz. Převažují lesní typy svěží smrková bučina ochuzená a svěží smrková jedlina šťavělová. V luční části se jedná o vlhké louky s rozptýlenou zelení (bříza). - Geologický podklad tvoří biotická žula krkonošsko-jizerská. Přesně vymezit koridor a založit jako pás TTP s výsadbou stromů a keřů. Při výchově lesních porostů podporovat přirozenou dřevinnou skladbu.

Označení

LBK 14

Délka / šířka

825 m / 15 m


6AB3a, 6A4, 6B4, 6B3a

Kultura

les


- Biokoridor prochází smrkovými porosty s příměsí břízy, jeřábu a na mokřinách s olší. Podrost, hlavně v řidších částech, je tvořen krušinou olšovou a nálety smrku, břízy, jeřábu, v okrajích porostů též klenu. Porosty jsou na mírném severním svahu s údolíčky a četnými prameništi. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo ohrožení exhalacemi „C“. - Geologickým podkladem je středně zrnitá tanvaldská žula. - Půdním typem je podzolovaná oligotrofní horská hnědá půda, v terénních depresích až rašelinný glej. - SES 4-5.


/ 76 /



Označení

LBK 14

Návrh opatření

Podpora přirozené dřevinné skladby při výchově porostů. Seče při obnově umístit tak, aby nebyl v celé šíři přetnut biokoridor a maximálně se využilo zmlazení cílových dřevin. Přirozená dřevinná skladba SM4, KB4, JD2, JR s narůstajícím podílem SM na podmáčených stanovištích.

Označení

LBK 15

Délka / šířka

2 300 m / 15 m


6AB3a, 6AB4, 6B4, 6B3a

Kultura

les


Návrh opatření

- Biokoridor je veden lesními porosty na mírném severním svahu s četnými mělkými údolíčky. Střídají se porosty podmáčené v depresích a kamenité na nevýrazných hřbetech. Výrazně dominující dřevinou je smrk s nevýraznou příměsí břízy, olše, jeřábu, klenu. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo ohrožení exhalacemi „C“. - Geologickým podložím je nevýrazné rozhraní středně zrnité žuly až granodioritu a středně zrnité tanvaldské žuly. - Půdním typem je rašelinný glej až podzolovaná oligotrofní horská hnědá půda. Výchovné zásahy je nutno zaměřit na druhovou pestrost porostů. Při obnově zvýšit podíl buku. Přirozená dřevinná skladba je v 6AB3a - SM4, BK4, JD2, JR a v 6AB4 – SM8, JD2, OL.

Označení

LBK 16, LBK 16b

Délka / šířka

LBK 16: 1950 m / 15 m; LBK 16b: 750 m / 15 m


6AB3a, 6B3a, 6B4, 6AB4

Kultura

les, louka, pastvina, vodní tok


Návrh opatření

- Biokoridor přechází ze severní stráně loukami přes řídkou zástavbu Smržovky na jižní stráň, kde prochází několika drobnými lesíky. Převažují smrkové porosty s podílem břízy, jeřábu, olše a klenu. - V severní části – na území CHKO Jizerské hory – z biokoridoru LBK 16 vychází větev – biokoridor LBK 16b, který přechází řeku Kamenici a pokračuje do sousedního města Tanvaldu. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo ohrožení exhalacemi „C“. - Geologickým podložím je výrazně porfyrická středně zrnitá žula až granodiorit. - Půdním typem je podzolovaná oligotrofní horská hnědá půda. - SES les 3-4, louky 2-3 Při výchově porostů podporovat pestrou druhovou skladbu s uvolněním buku a klenu. Při obnově postupovat menšími obnovními prvky (náseky) s využitím zmlazení. Přirozená druhová skladba SM4, BK4, JD2, JR. Pruh biokoridoru na loukách a pastvinách doplnit nepravidelnou výsadbou stromů javoru, buku a dubu a keřového patra, pruh TTP udržovat v šířce alespoň 15 m pravidelným kosením bez použití herbicidů a průmyslových hnojiv.

Označení

LBK 17

Délka / šířka

1 750 m / 15 m


6AB3a, 6AB4, 6B4

Kultura

les


Návrh opatření

- Biokoridor prochází smrkovými porosty na severním svahu Muchova, místy směrem k Šoufu s podílem buku, klenu, podmáčené porosty jen ojediněle. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo ohrožení exhalacemi „C“. - Geologickým podložím je středně zrnitá tanvaldská žula. - Půdním typem je podzolovaná oligotrofní horská hnědá půda, místy až podzol. - SES 4-5 Výchovné zásahy je třeba zaměřit na druhovou pestrost porostů. Při obnově je nutno zvýšit podíl buku. Přirozená dřevinná skladba je v 6AB3a –SM4, BK4, JD2, JR a v 6AB4 – SM8, JD2, OL.


/ 77 /


Označení

LBK 18

Délka / šířka

950 m / 15 m


5AB3a

Kultura

les, louka


Návrh opatření

- Biokoridor v území CHKO Jizerské hory, prochází severní částí Smržovky smkrovými porosty a částečně směrem k Jiřetínu pod Bukovou po louce a TTP. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo ohrožení exhalacemi „C“. - Geologickým podložím je výrazně porfyrická středně zrnitá žula. - Půdním typem je podzolovaná oligotrofní horská hnědá půda. - SES les 3-4, louky 2-3 Při výchově lesních porostů podpořit druhovou pestrost a přiblížit se přirozené druhové skladbě JD3, BK6, SM1. Na louce vyloučit použití herbicidů a průmyslových hnojiv, pravidelným kosením udržovat louky před následnou sukcesí, pruhy TTP o šířce alespoň 15 m doplnit výsadbou buku a javoru a doplnit keřovým patrem.

Označení

LBK 19

Délka / šířka

250 m / 15 m


5AB3a

Kultura

les, louka


Návrh opatření


- Lesní smrkové porosty s příměsí modřínu, klenu, buku, jasanu, břízy a jeřábu a louky s kamenitými výchozy a pestrým druhovým složením jednoděložných a dvouděložných rostlin na jižně exponované stráni, louky jsou doplněny hustou sítí remízků, ve kterých jsou zastoupeny bříza, javor, jasan a jeřáb. - Lesní oblast Jizerské hory, pásmo ohrožení exhalacemi „C“. - Geologickým podložím je výrazně porfyrická středně zrnitá žula až granodiorit. - Půdním typem je podzolovaná oligotrofní horská hnědá půda. - SES les i louka 3. Při výchově lesních porostů podpořit druhovou pestrost a přiblížit se přirozené druhové skladbě JD3, BK6, SM1. Na louce vyloučit použití herbicidů a průmyslových hnojiv, pravidelným kosením udržovat louky před následnou sukcesí, pruhy TTP o šířce alespoň 15 m doplnit výsadbou buku a javoru a doplnit keřovým patrem. Výsadby by měly tvořit clonu od mot. areálu.

Plochy významné zeleně plnící funkci interakčních prvků (dále též jen „plochy významné zeleně“) V řešeném území je systém ÚSES doplněn plochami významné zeleně. Plochy významné zeleně jsou nepostradatelné krajinné segmenty obvykle ekotonového charakteru, které zprostředkovávají na lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Jedná se o liniové prvky (stávající, k doplnění, nově navržené), zejména zalesnění v pruzích stromovým a keřovým patrem, obnova krajinných formací podél zachovalých lánů, doplnění a obnovení stromořadí podél cest, břehových porostů, ozelenění a udržování tůní a podpora skupin stromů ve volné krajině. Důležité jsou též travnaté pruhy po vrstevnici, které mají protierozní charakter a jsou významné pro živočišnou faunu. Významné plochy zeleně jsou vymezeny jako součást ploch smíšených nezastavěného území (NS) a ploch dopravních. Jejich obnova a funkčnost souvisí především s realizací komplexních pozemkových úprav v území.

10. 7. 4 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nejsou v řešeném území evidována žádná chráněná ložisková území, výhradní ložiska nerostných surovin, dobývací prostory ani poddolovaná území. V řešeném území je evidováno následující sesuvné území: č. (klíč)

Název lokality

Stupeň aktivity

Rok pořízení záznamu / aktualizace

7597

Smržovka

stabilizovaný

2001 / 2005


/ 78 /



10. 8 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky 10. 8. 1 Civilní ochrana Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl pro Liberecký kraj zpracován Havarijní plán představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Havarijní plán je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných situací v případě živelných pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Havarijní plán je určen k plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území kraje. Dle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., byl pro Liberecký kraj zpracován Krizový plán obsahující souhrn krizových opatření a postupů, které kraj zpracovává k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v dané působnosti. Požadavky uvedené v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu Libereckého kraje. Ochrana území před průchodem povodňové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území je ve východní části okrajově dotčeno vymezeným územím zvláštní povodně pod vodním dílem. Lokalizace tohoto území je graficky znázorněna v Koordinačním výkrese Odůvodnění ÚP Smržovka. Na vodním toku Kameniceje vymezeno záplavové území, jehož bližší specifikací se zabývá příslušný oddíl (10. 8. 5 Ochrana před povodněmi) této kapitoly Odůvodnění územního plánu Smržovka. Zóny havarijního plánování Do řešeného území nezasahuje žádná zóna havarijního plánování. V řešeném území se nenachází žádný subjekt nakládající ve větším rozsahu s nebezpečnými látkami. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, jejichž seznam je veden obcí s rozšířenou působností. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít dočasné úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby příp. sklepní prostory základní školy a obecního úřadu. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Územním plánem není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu. Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Obyvatelé postižení mimořádnou událostí budou ubytováni v určených objektech na území města Smržovka i mimo něj dle zpracovaného Havarijního plánu Libereckého kraje. Pro shromáždění obyvatel v případě mimořádné události a pro potřeby provedení evakuace obyvatel bude v evakuačním středisku zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností – Tanvald. Jako shromažďovací prostor je vhodné využít zejména plochy veřejných prostranství – náměstí, venkovní areál a hřiště ZŠ. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat v objektu základní školy (Komenského, č. p. 964), v objektu městského úřadu (nám. T. G. Masaryka, č.p. 600), v objektech penzionů a hotelů. Přechodné ubytování lze zajistit dále v soukromých objektech na území města, případně v ubytovacích a rekreačních zařízeních mimo město. Vlastní organizace a technické řešení není úkolem územního plánu. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na území města Smržovka se nenacházejí sklady materiálu civilní obrany a humanitární pomoci jako samostatné objekty a zařízení. V případě nutnosti bude pro jejich skladování a výdej využit objekt městského úřadu Smržovka (nám. T. G. Masaryka, č.p. 600). Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek budou tyto látky odvezeny mimo řešené území (v řešeném území se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladnění nenacházejí). V případě havárie bude vyvezení a uskladnění nebezpečných látek řízeno Městským úřadem Smržovka. Územním plánem nejsou nové plochy takového charakteru navrhovány. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích budou podílet právnické osoby i fyzické osoby dle charakteru mimořádné události v koordinaci s Městským úřadem Smržovka. V řešeném ŽALUDA, projektová kancelář

/ 79 /



území se nevyskytuje ani není navrhováno žádné zahraboviště. Pro dekontaminaci budou užívány vhodné zpevněné plochy s odpadem a přívodem vody. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (PRVK LK). V době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajištěno dovozem cisternami ze zdroje Jesenný v množství maximálně 15 l / den × 1 obyvatel. Nouzové zásobování vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Plochy pro zajištění potřeb nouzového zásobování obyvatelstva vodou jsou vymezeny na veřejných prostranstvích – např. před objektem městského úřadu Smržovka. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie.

10. 8. 2 Obrana státu V řešeném území se nenacházejí žádné vojenské inženýrské sítě. Z obecného hlediska budou respektovány parametry příslušné kategorie komunikací včetně ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému. Územním plánem ani jeho důsledky nejsou dotčeny případné nemovitosti ve vlastnictví Ministerstva obrany ČR.

10. 8. 3 Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Dalšími zdroji vody potřebné pro případný požární zásah jsou vodní plochy, případně vodní toky v obci. Tyto vodní plochy a toky budou sloužit jako primární zdroje požární vody v těch sídlech, ve kterých není vybudován vodovod. Pro uvažovanou výstavbu v rámci zastavitelných ploch bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804 a dle vyhlášky č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů.

10. 8. 4 Radonový index geologického podloží Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucí ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Celé správní území města Smržovka připadá dle mapy radonového indexu z geologického podloží Česka do území s vysokou převažující kategorií radonového indexu z geologického podloží.

10. 8. 5 Ochrana před povodněmi Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, bylo v řešeném území stanoveno záplavové území Q100: ID záplavového území

správce vodního toku

vodní tok

říční km od – do

datum stanovení

č. jednací

100000826

Povodí Labe, s.p.

Kamenice

9,6 km – 31,0 km

28. 6. 2013

KULK 40204/2013

Ve stanoveném záplavovém území jsou lokalizovány stávající objekty území. Plošný rozvoj zástavby v záplavovém území se nepředpokládá. Protipovodňová opatření a opatření zvyšující retenční schopnost krajiny je územním plánem umožněno realizovat v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NSzp).

10. 9 Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury 10. 9. 1 Občanské vybavení Plochy občanského vybavení jsou specifikované v § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“). V územním plánu Smržovka představují následující plochy s rozdílným způsobem využití:    

plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura (OV) plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední (OM) plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) plochy občanského vybavení - hřbitovy (OH)


/ 80 /



Rozvoj občanského vybavení výše uvedených kategorií občanského vybavení je umožněn také v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch smíšených obytných městských) v souladu s jejich stanovenými podmínkami využití. Důvodem samostatného vymezení ploch je nutnost usměrňovat ochranu a rozvoj občanského vybavení na území obce. Lokalizace, rozsah a význam staveb a zařízení občanského vybavení má významný vliv na kvalitu bydlení a dosažitelnost těchto služeb pro obyvatele, z pohledu rekreace a cestovního ruchu je občanská vybavenost klíčová pro míru atraktivity území, návštěvnost území a délku pobytu návštěvníků. Ochrana občanského zařízení je prioritní zejména ve vhodných plochách jádrových částí sídel. Existence a rozvoj občanského vybavení je ve veřejném zájmu, proto je nezbytné důkladně posuzovat jakékoliv požadavky na změny v daných plochách. Pro zajištění dobré dostupnosti občanského vybavení a jeho spolupůsobení na upevňování komunit a sociální soudržnosti obyvatel je nutné přednostně umisťovat občanské vybavení obecně do sídelních center a hustě obydlených částí sídel.

10. 9. 2 Veřejná prostranství Plochy veřejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití:  

plochy veřejných prostranství (PV) plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň (ZV)

Veřejná prostranství tvoří základní kostru sídel i volné krajiny. Intenzivní využívání veřejných prostranství je základním předpokladem kvalitního života v sídlech. Veřejná prostranství jsou odrazem kvality života v sídlech a jsou těžištěm veřejného života. Využívají je všichni lidé vyskytující se v daném území z nejrůznějších důvodů. Proto je nutné dbát na zvyšování kvality veřejných prostranství zejména pro pohyb chodců, rozvoj systému tak, aby zajišťoval a zlepšoval prostupnost území. Vymezením ploch veřejných prostranství (PV, ZV) je v ÚP Smržovka zajištěna ochrana minimálního rozsahu systému veřejných prostranství na území města potřebného pro zajištění dostupnosti ploch a prostupnosti území sídel i volné krajiny. V rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití však existuje množství dalších veřejných prostranství, které je rovněž vhodné dále rozvíjet a zkvalitňovat. Z těchto důvodů je stanovena zásada stabilizace a rozvoje veřejných prostranství také v jiných plochách s rozdílným způsobem využití, a to zejména v plochách s obytnou funkcí, kde je nutné zachovávat a rozvíjet dostupnost jednotlivých pozemků a prostupnost urbanizovaného území utvářející komunikační síť sídel. V zastavitelných plochách smíšených obytných – městských i rekreačních (SM, SR) je nezbytné v rámci územních studií a navazujících projektových dokumentací v souladu s § 7 odst. 2 Vyhlášky 501/2006 Sb. vymezit odpovídající plochy veřejných prostranství.

10. 9. 3 Dopravní infrastruktura Koncepce dopravy vychází z následujících dokumentů a podkladů: -

10. 9. 3. 1

ZÚR Libereckého kraje ÚAP SO ORP Tanvald Koncepce dopravy Libereckého kraje Program rozvoje cyklistické dopravy v Libereckém kraji platná legislativa ÚPD (ÚPnSÚ Smržovka)

Širší vztahy

Smržovka leží na jednom z hlavních dopravních tahů regionu – silnici I. třídy I/14 – která tvoří hlavní dopravní osu řešeného území. Z pohledu širších dopravních vazeb mají pro řešené území význam rovněž silnice I. třídy I/10 a I/35 a dálnice D10. Důležitým prvkem dopravy v řešeném území je rovněž přítomnost železničních tratí č. 034 a 036, které se v řešeném území sbíhají. Silnice I/14 Liberec – Třebovice prochází severovýchodem Čech, přičemž začíná v krajském městě Liberci, vede podhůřím Jizerských hor a Krkonoš a na své trase propojuje centra osídlení – města Jablonec Nad Nisou, Vrchlabí, Turnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Česká Třebová. V meziregionálním pohledu tak tato 196 km dlouhá komunikace propojuje Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj. Konkrétním záměrem, týkajícím se této komunikace, řešeným v ÚP Smržovka, je vymezení koridoru pro přeložku I/14, jež odvede hlavní dopravní objem mimo zastavěné území města. Silnice I/10 Turnov – Harrachov (součást evropské silnice s mezinárodním označením E65) je komunikací, procházející pouze Libereckým krajem, spojující města Turnov, Železný Brod, Tanvald, Harrachov a státní hranici s Polskem. Na tuto komunikaci se lze z řešeného území napojit po silnici I/14 ve východně položeném městě Tanvald (cca 6 km).


/ 81 /



Silnice I/35 Chrastava – Horní Bečva (součást evropské silnice s mezinárodním označením E442) je jedním z páteřních celostátních silničních tahů, přičemž ve své délce 333 km prochází Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým, Olomouckým, Zlínským a Moravskoslezským krajem. Komunikace je od řešeného území vzdálena cca 16 km západním směrem a lze se na ni napojit skrze silnici I/14. Dálnice D10 (součást evropských silnic s mezinárodním označením E65, E422) je hlavním silničním spojení Prahy a Libereckého kraje, přičemž prochází centry osídlení Mladou Boleslaví a Turnovem. Komunikace představuje pro region hlavní dopravní spojnici s hlavním městem Prahou, od řešeného území je vzdálena 30 km jižním směrem. Železniční trať č. 034 Smržovka – Josefův důl je 7 km dlouhá neelektrifikovaná trať místního významu. Železniční trať č. 036 Liberec – Tanvald – Harrachov je 38 km dlouhá jednokolejná regionální dráha, spojující řešené území s nadřazenými administrativními centry Tanvald, Jablonec nad Nisou, Liberec, kde lze využít nadřazený dopravní systém.

10. 9. 3. 2

Silniční doprava

Řešeným územím procházejí následující silnice: Třída

Ozn.

I.

I/14

III. III. III. III. III. III. III. III.

III/28732 III/28733 III/28734 III/28744 III/29037 III/29041 III/29042 III/29043

Trasa Liberec – Jablonec nad Nisou – Smržovka – Tanvald – Desná – Kořenov – Jablonec nad Jizerou – Jilemnice – Vrchlabí – Trutnov – Náchod – Dobruška – Rychnov nad Kněžnou – Vamberk – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová křižovatka s III/28730 – Nová Mýtina Jablonec nad Nisou (I/14) – Nová Ves nad Nisou – Smržovka – I/14 Smržovka (I/14) – Smržovka (III/28733) – Nová Ves nad Nisou Smržovka (I/14) – Zásada – Loužnice (I/10) Karlov (III/29022) – Horní Maxov – Lučany nad Nisou – Nová Ves nad Nisou (III/28733) Smržovka (I/14) – Tanvald (III/29042) Smržovka (I/14) – Tanvald – Jiřetín pod Bukovou – Albrechtice v Jizerských horách (III/29022) Smržovka (I/14) – Tanvald (III/29042)

Délka 196 1 6 3 8 8 2 4 1

Stávající silnice III. třídy doplňují silniční síť a zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel. Jejich dopravní zátěž je poměrně nízká. Významu těchto komunikací a konfiguraci terénu odpovídá i jejich trasování a parametry. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (dále též jen „ŘSD ČR“) pravidelně jednou za pět let a zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Řešeného území se týkají údaje za měřené úseky 4-1310 a 4-1320 silnice I/14. Údaje vytíženosti těchto úseků v letech 2000, 2005 a 2010 znázorňuje dále uvedená tabulka, ve které je zvýrazněna vždy nejvyšší hodnota v dané kategorii. Na silnicích III. třídy v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Tab.: Intenzity silniční dopravy na úsecích silnice I/14 ve Smržovce

silnice

sčítací úsek

začátek úseku

začátek úseku

4-1310

Smržovka z.z.

Tanvald z.z.

4-1320

Jablonec nad Nisou k.z.

Smržovka z.z.

I/14

rok

těžká motorová vozidla

osobní a dodávková vozidla

jednostopá motorová vozidla

součet všech vozidel

2000 2005 2010 2000 2005 2010

1263 1235 550 910 2297 727

4933 6531 4345 5937 8489 4323

51 66 55 24 88 55

6247 7832 4950 6871 10874 5105

Vysoké dopravní zatížení na silnici I/14 je v územním plánu řešeno vymezením koridoru pro její přeložku (KDI1, KDI2) v souladu se ZÚR LK. Místní komunikace V řešeném území jsou vedeny páteřní komunikace, které umožňují rovněž přímou obsluhu jednotlivých objektů. Na tyto komunikace navazují další, převážně zklidněné místní komunikace proměnlivých parametrů.


/ 82 /



Stávající rozsah sítě místních komunikací je územním plánem stabilizován. V okrajových částech sídel mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem bez chodníků v šířce kolem 3 m, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty. Silnice a místní komunikace jsou v územním plánu vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury - silniční (DS) s jednoznačně převažující dopravní funkcí či plochy veřejných prostranství (PV). Případně jsou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených obytných (BH, BI, SM, SR) a ploch občanského vybavení (OV, OM, OS). V zastavěném území mohou plnit úseky místních komunikací funkci veřejných prostranství. Síť místních komunikací doplňují účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých částí urbanizovaných ploch v řešeném území mimo souvislou zástavbu. Účelové komunikace jsou zpravidla součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití a nejsou samostatně funkčně vymezeny. Doprava v klidu Individuální parkování a odstavování vozidel probíhá převážně na soukromých pozemcích, při objektech občanského vybavení a v profilu místních komunikací. Větší veřejné parkovací plochy pro osobní vozidla se nacházejí v centrální části Smržovky na náměstí, dále pak na parkovacích plochách u bytových domů, u objektů občanské vybavenosti a výroby. Individuální i hromadné garáže lze v rámci přípustného využití realizovat v dalších plochách s rozdílným způsobem využití, zejména v plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS), v plochách veřejných prostranství (PV) a bydlení (BH). Plochy pro odstavování vozidel jsou zajišťovány na pozemcích souvisejících se stavbou, doplňkově pro krátkodobé parkování a stání na dispozičně a architektonicky upravených plochách, veřejných prostranstvích, ve vybraných úsecích v přidružených pásech podél komunikací. U nových ploch pro bydlení budou veškeré nároky na parkování zajišťovány na pozemcích, které budou součástí staveb. Územní plán navrhuje zastavitelné plochy Z34, Z63, Z68, Z72, Z76 a Z100 pro realizaci parkovišť (na terénu, parkovací dům) u objektů a ploch občanského vybavení a dále zastavitelnou plochu Z86 pro realizaci řadových garáží u bytových domů. Tyto zastavitelné lokality jsou vymezeny plochami s rozdílným způsobem využití dopravní infrastruktury silniční (DS). Dostatečné plochy po parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, ploch bydlení, ploch občanského vybavení. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle normy ČSN 73 6110 a změny Z1 ČSN 73 6110. Obnova mimosídelních cest Místní a účelové komunikace mimo zastavěné území (cesty v krajině) jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS), plochy veřejných prostranství (PV), případně jsou součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití (zejména NS, NL, NP). Integrovanou součástí cest jsou ochranná protierozní opatření ve formě liniových travních porostů, solitérní, liniové a skupinové výsadby dřevin, zasakovacích (travnatých) pásů, mezí, průlehů, příkopů apod. Stabilizace a obnova struktury cest, obnova charakteristických krajinných prvků, zvýšení prostupnosti krajiny pro rekreační a sportovní účely je obecně umožněno v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití (NS, NL, NP). Cestní síť v krajině se doporučuje zapojit do systému protipovodňových a protierozních opatření (obnova krytu, úprava odvodnění komunikace, výsadba liniové zeleně apod.). Z hlediska biologické prostupnosti mají význam skladebné části ÚSES, vodní toky, plochy zahrad a sadů, extenzivní formy trvalých travních porostů a ostatní plochy zeleně. Odůvodnění navrhovaných opatření Koridor pro přeložku silnice I/14 (záměr ZÚR LK: D07 – silnice I. třídy, úsek Jablonec nad Nisou, Smržovka – Tanvald) Nejvýznamnějším záměrem v oblasti dopravní infrastruktury je vymezení koridoru KDI1, který umožňuje realizaci přeložky silnice I/14. Územní plán dále vymezuje koridor územní rezervy (KDI2) pro alternativní vedení přeložky. Záměr přeložky silnice I/14 je vymezen na základě ZÚR LK, ÚPnSÚ Smržovka z roku 1999 a zpracovaných podkladů (vyhledávací studie). Realizací záměru dojde ke zlepšení dopravní prostupnosti území, zlepšení parametrů silnice I. třídy v zastavěném území a k eliminaci negativních vlivů na hygienu prostředí v zastavěném území (emise, hluk, vibrace, apod.). Západní část koridoru KDI1 je vymezena v souladu se zpracovanou studií (tzv. varianta „Valbek“), jeho východní část (v úseku od okružní křižovatky Valbek po Tanvald) je pak s ohledem na nižší dopravní intenzity v území, místní podmínky a preferenci místní samosprávy navržena v tzv. „nulové variantě“ v trase současné silnice I/14 průtahem západní části města. Koridor územní rezervy (KDI2) pro alternativní vedení přeložky silnice I/14 na úbočí Cernostudničního hřbetu je vymezen dle studie (Projektservis Jičín s.r.o., 2012), zkoumající technické řešení několika variant, vycházejících z předchozích návrhů (Valbek apod.). Tento záměr je v územním plánu podmíněn zpracováním územní studie, jež by měla


/ 83 /



prověřit možnosti realizace variantních řešení ve východní a v západní části, proveditelnost záměru, prostorové nároky na dopravní řešení napojovacích míst apod. Doprava v klidu Územní plán řeší problematiku dopravy v klidu ve městě, přičemž navrhuje lokality pro hromadné parkování. ÚP vymezuje zastavitelné plochy Z34, Z63, Z68, Z72, Z76 a Z100 pro realizaci parkovišť (na terénu, parkovací dům) u objektů a ploch občanského vybavení a dále zastavitelnou plochu Z86 pro realizaci řadových garáží u bytových domů. Tyto zastavitelné lokality jsou vymezeny plochami s rozdílným způsobem využití dopravní infrastruktury - silniční (DS). Realizace staveb a zařízení dopravní infrastruktury Realizace silnic, místních komunikací a ostatních staveb a zařízení dopravní infrastruktury jsou umožněny i v ostatních plochách s rozdílným způsobem využití, především v plochách smíšených obytných - městských a rekreačních (SM, SR), plochách veřejných prostranství (PV) a dále plochách technické infrastruktury (TI, TO), plochách výroby a skladování (VL, VZ), plochách občanského vybavení (OV, OM, OS) a v plochách smíšených nezastavěného území (NS). Ve výjimečných a odůvodněných případech je lze realizovat též v plochách lesních (NL) či v plochách přírodních (NP).

10. 9. 3. 3

Železniční doprava

Popis stávající situace Řešeným územím procházejí dvě železniční tratě. Železniční trať č. 034 Smržovka – Josefův Důl je neelektrifikovaná trať místního významu. Dále řešeným úzmeím prochází jednokolejná regionální železniční trať č. 036 Liberec – Tanvald – Harrachov. V řešeném území se nachází 4 železniční zastávky: „Smržovka dolní nádraží,“ „Smržovka střed,“ „Smržovka – Luční“ a „Smržovka“. Trasa drah je z hlediska současné koncepce i ve lhůtě aktualizace územně stabilizovaná. Uvedená trať zajištuje spojení řešeného území s nadřazenými centry osídlení (Jablonec nad Nisou, Liberec). Správního území města Smržovky se v oblasti železniční dopravy týká záměr nadřazené územně plánovací dokumentace – Zásad územního rozvoje Libereckého kraje – vymezení koridoru společného využití železničních a tramvajových tratí. Případnou výstavbu nových obytných objektů je třeba situovat mimo ochranné pásmo dráhy, dále je nutné respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb. – stavební a technický řád drah a postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Odůvodnění navrhovaného řešení V souladu s § 9, odst. 2 a 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou pozemky v obvodu dráhy zahrnuty do ploch dopravní infrastruktury – železniční (DZ). Důvodem je zejména jejich ochrana pro účely železniční dopravy a souvisejících funkcí. Kvalita železniční dopravy je jedním ze základních ukazatelů vyspělosti společnosti. Vytvoření podmínek pro její stabilizaci a kvalitativní rozvoj je jednou z priorit územního plánu a souvisí s aktuálním trendem resuscitace železniční dopravy v České republice. ÚP stabilizuje plochy pro provoz železniční dopravy v území mimo jiné pro možnost rozvoje krajského projektu společného využití železničních a tramvajových tratí (dle ZÚR LK), přičemž pro tento záměr vymezuje koridor KZT. Projekt společného využití železničních a tramvajových tratí V rámci původního projektu (pod názvem Regiotram Nisa) byla plánovaná obnova trati 034 Smržovka – Josefův Důl včetně jejího prodloužení dále směrem na Janov a Bedřichov. Navrhují se zde kolejové systémy v tunelu s přemostěním, které tak naváží na stávající trasu Smržovka – Josefův Důl. Plánována byla rovněž obnova trati 036 Liberec – Tanvald – Harrachov včetně propojení s Polskem. Tento projekt tak řeší dopravní obslužnost a rozvoj kolejové dopravy v Libereckém kraji. Jako součást integrovaného dopravního systému si slibuje v duchu principů udržitelného rozvoje kvalitní veřejnou dopravu v jádrovém území kraje i širší oblasti. Jeho význam zvyšuje také fakt, že v budoucnu by součástí projektu mělo být rovněž vzájemné propojení se systémy veřejné dopravy obou sousedních států, tedy Německa a Polska. Původní idea projektu Regiotram je koncepčně zachována v rozpracovaných ZÚR LK pod označením R - projekt společného využití železničních a tramvajových tratí (koridor regionálního významu): Projekt se stal součástí dopravní koncepce kraje, především integrovaného systému v Liberecko-jablonecké sídelní aglomeraci. Je to spojení výhodnosti tramvajové a železniční dopravy, kdy se po tramvajových a železničních tratích realizuje přeprava cestujících lehkými kolejovými vozidly schopnými přechodu mezi tramvajovými a klasickými železničními kolejemi. Smržovkou prochází návrhem dotčená železniční trať č. 036 jako úsek páteřní osy projektu a na ni napojená odbočka - trať č. 034 Smržovka – Josefův Důl. Projekt je v současnosti z finančních důvodů pozastaven a projednává se jeho potenciální realizace v upravené (redukované) podobě.


/ 84 /



Dílčí záměry původního projektu na území Smržovky jsou řešeny v rámci projektu Zlepšení dopravní obslužnosti území Mikroregionu Tanvaldsko, kdy byla zprovozněna nová zastávka Luční na trati č. 036 (v roce 2010), proběhla výměna čekáren autobusové dopravy a plánují se úpravy před vlakovými nádražími a doplnění dalších autobusových zastávek.

10. 9. 3. 4

Veřejná hromadná doprava

Popis stávající situace Na území Libereckého kraje je od 1. 7. 2009 zaveden Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje (IDOL). Jeho úkolem je zajištění veřejné dopravy ve spolupráci s různými dopravci. Hromadná doprava osob je na území obce zprostředkována autobusovou a vlakovou dopravou. Ve správním území města se nachází 16 autobusových zastávek: „Smržovka, pramen Nisy,“ „Smržovka, prům. zóna,“ „Smržovka, sáňkařská dráha,“ „Smržovka, Horní Ves,“ „Smržovka, škola,“ „Smržovka, Bílý mlýn,“ „Smržovka, Střední Smržovka,“ „Smržovka, Lidické nám.,“ „Smržovka, nám. TGM,“ „Smržovka, žel. st.,“ „Smržovka, Zvonková,“ „Smržovka, Dolní Smržovka, most,“ „Smržovka, dolní nádraží,“ „Smržovka, Dolní Smržovka, u Ráje,“ „Smržovka, Dolní Smržovka, TENEO“ a „Smržovka, Dolní Smržovka, u Maška“ . Dále jsou v řešeném území lokalizovány 4 železniční stanice: „Smržovka dolní nádraží,“ „Smržovka střed,“ „Smržovka – Luční“ a „Smržovka“ Ve Smržovce zajišťují hromadnou dopravu následující dopravci na linkách: Tab.: Spoje hromadné dopravy ve správním území města Smržovka číslo linky

trasa

530740

Tanvald – Smržovka – Jablonec n. N. – Liberec

530741

Jablonec n. N. – Smržovka – Tanvald – Desná – Harrachov

530742

Jablonec n. N. – Smržovka – Tanvald – Desná – Kořenov – Harrachov

530744

L1 (IDOL)

Tanvald – Desná – Albrechtice v J. h. – Smržovka - Tanvald Rokytnice n. J. – Harrachov – Kořenov – Desná – Tanvald – Smržovka – Lučany n. N. – Jablonec n. N. – Rychnov u J. n. N. – Hodkovice n. M. – Praha Vrchlabí – Jilemnice – Jablonec n. N. – Rokytnice n. J. – Harrachov – Kořenov – Desná – Tanvald – Smržovka – Jablonec n. N. – Liberec – Rynoltice – Jablonné v Podj. – Cvikov – Nový Bor – Kamenický Šenov – Č. Kamenice – Děčín – Ústí n. L. Liberec – Jablonec n. N. – Smržovka – Tanvald – Desná (– Kořenov – Harrachov)

L2 (IDOL)

Smržovka – Jiřetín p. B. – Tanvaldský Špičák – Antonínov – Josefův Důl

autobus

druh

670981

vlak

690940

dopravce

BusLine a.s. Jablonec n. N.

České dráhy, a.s.

Docházkové vzdálenosti k zastávkám veřejné autobusové dopravy jsou s ohledem na místní podmínky vyhovující. Realizace nových zastávek hromadné dopravy je obecně umožněna zejména v plochách dopravní infrastruktury - silniční (DS), dopravní infrastruktury - železniční (DZ) a v plochách veřejných prostranství (PV). Pro vyšší atraktivitu veřejné hromadné dopravy je nezbytné zkvalitnit její dostupnost a zvýšit komfort pohybu chodců zejména u železničních stanic. Odůvodnění navrhovaného řešení Na podpoře veřejné dopravy panuje obecná společenská shoda. Její zkvalitňování může vést ve svém důsledku ke snížení podílu dopravy individuální na přepravních objemech. Pozitivní důsledky snížení podílu individuální dopravy jsou prokazatelné (pozitivní vliv na veřejné zdraví, pokles dopravních nehod, apod.). Veřejná hromadná doprava osob je na území obce zajišťována autobusovou a železniční dopravou. Pro ochranu a rozvoj provozu veřejné hromadné dopravy jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury v souladu s § 9, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále plochy veřejných prostranství v souladu s § 7, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10. 9. 3. 5

Komunikace pro pěší a cyklisty, hipojízdárny

Komunikace pro pěší Pro potřeby pěší dopravy jsou využívány úseky místních komunikací v zastavěném území s nízkými intenzitami dopravy. Ve městě (zejména v centrální části – nám TGM, ul. Hlavní, …) jsou komunikace doplněny chodníky. Ze sídla vedou pěší, účelové komunikace a cesty směrem do volné krajiny, tuto síť by bylo vhodné doplnit a stabilizovat. S tím souvisí i rozvoj každodenní rekreace v území, a zejména turistiky a cyklistiky. Turistické trasy Řešeným územím prochází množství značených turistických tras všech kategorií. V zastavěném území jsou vedeny především po místních komunikacích. Turistické trasy a stezky, procházející řešeným územím, jsou pro přehlednost znázorněny v následující tabulce spolu s jejich lokalizací v rámci správního území města:


/ 85 /



trasa / stezka

lokalizace / trasa v řešeném území

červená turistická trasa (dálkové nebo hřebenové trasy)

jižní část území – po Černostudničním hřbetu – Tanvald severní hranice řešeného území – Záhoří – Pod Skalní vyhlídkou – Smržovka žst. – Jelení kout – Berany (jižní hranice řešeného území

modrá turistická trasa (významnější trasy)

jihovýchodní – Na Stráži – Smržovka - střed, žst. jihozápad – Černá Studnice (Rozhledna)

zelená turistická trasa (místní trasy)

západní hranice území – U Tří líp – Smržovka, Horní Ves – Smržovka - žst. severní část území (Jiřetín pod Bukovou - žst. – Záhoří – severní hranice území)

žlutá turistická trasa (krátké trasy, spojovací trasy, zkratky)

Smržovka – střed, žst. – Smržovka - žst. jižní hranice území (Muchov) – Dolní Smržovka

Řešeným územím dále prochází tzv. Smržovský vyhlídkový okruh: Výletní okruh zajímavými místy Smržovky, trasa dlouhá 12,5 km, zelenobílé místní značení: Smržovka – Vyhlídka – zpět do Smržovky, náměstí T. G. Masaryka – Lidické náměstí – městský park – Parkhotel – pramen Nisy – Nová Ves – Černá studnice – Berany – Nová Mýtina, sáňkařská dráha – kostel sv. Archanděla Michaela – sportovní hala – železniční stanice Smržovka střed – vyhlídka Kedr – Smržovka. Cyklistická doprava Území města Smržovky je svojí terénní konfigurací i množstvím kulturních i přírodních hodnot vhodné pro cykloturistiku, optimálně ve spojení s pěší turistikou, vedenou po silnicích III. třídy a místních a účelových komunikacích s minimální intenzitou motorové dopravy. Cyklistické trasy jsou rozděleny do čtyř tříd, metodickým garantem jejich značení je Klub českých turistů. Cyklistická trasa je trasa pro cyklisty vedená po pozemních komunikacích vhodných pro cyklistický provoz a označená orientačním dopravním nebo turistickým značením. Pro cyklistické trasy s převažujícím turistickým účelem se používá označení cykloturistická trasa. Stezka pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její jízdní pás vyhrazený dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Řešeným územím prochází následující cyklotrasy: 

cyklotrasa č. 3025: Tanvald – Smržovka – Kořenovské sedlo



cyklotrasa č. 4310: Albrechtice v Jizerských horách – Smržovka – Berany



Nová Hřebenovka (jižní větev): Smržovka – Jiřetín p. Bukovou – Albrechtice v Jiz. h. – Antonínov – Protržená přehrada – Jizerka – hranice CZ/PL

Uvedené cyklotrasy jsou územním plánem stabilizovány. Trasy místního charakteru lze vést obecně po všech komunikacích v řešeném území a po většině zpevněných a částečně zpevněných cest. Kvalitu cykloturistických tras lze zvyšovat jejich oddělením od společného vedení se silniční dopravou. Síť turistických a cyklistických tras v řešeném území a nejbližším okolí znázorňuje dále uvedený obrázek.


/ 86 /



Obr.: Turistické (červeně, modře, zeleně a žlutě) a cyklistické (fialově) trasy v řešeném území (dle serveru mapy.cz)

Hipojízdárny Na území Smržovky se nacházejí jezdecké kluby - hipojízdárny (Jezdecký klub Samuel – Záhoří, Zelníček Smržovka) nabízející ustájení koní, rekreační a sportovní vyjížďky a výcvik jízdy na koních. Lyžařské sjezdové tratě V řešeném území jsou v zimní sezóně provozovány následující lyžařské sjezdové tratě: Lyžařský vlek FILIP - nachází se v areálu ulice Jana Švermy ve Střední Smržovce. Sjezdovka je v provozu podle klimatických podmínek, má vlastní sněhová děla a umožňuje i lyžování za umělého osvětlení. Délka vleku a délka sjezdovky je asi 500 m, převýšení 100 m a přepravní kapacita vleku 1800 os/hod. Lyžařský vlek Smržovka – Záhoří V širším okolí se nachází řada lyžařských areálů, z nichž nejvýznamnější je Ski areál Tanvaldský Špičák. Běžkařské trasy Řešené území disponuje podmínkami vhodnými pro běh na lyžích. V jižní části správního území města je po Černostudničním hřbetu značena turistická lyžařská trasa. Z této trasy je odkloněna rovněž trasa vedoucí do města – k ulici Jana Švermy přes Jelení Kout. V souběhu s částí trasy je vedena přírodní sáňkařská dráha, která pokračuje až k Lyžařskému vleku Filip. V západní části území se nachází Běžecký lyžařský areál Smržovka – zhruba tříkilometrový okruh, upravovaný pro skate a dvě stopy pro klasiku. Areál je bez zázemí a možnosti občerstvení. Parkování je možné u blízké stanice pohonných hmot. V sousední obci Lučany nad Nisou se nachází rozsáhlejší Běžecký lyžařský areál Krojčenk. Sáňkařská dráha Sáňkařská dráha se nachází na severním svahu Černostudničního hřebenu a prochází osadou Nová Mýtina. Původní sáňkařská dráha byla vybudována v roce 1912, současná dráha vznikla v letech 1972 - 1975. Je dlouhá 1020 m, má převýšení 82 m, dosahuje se zde průměrné rychlosti 79,6 km/h, maximální 103 km/h, raritou je kruhová 400 stupňová zatáčka (karusel). Vlastníkem sáňkařské dráhy je sportovní oddíl TJ Saně Smržovka.


/ 87 /



Níže uvedený obrázek zobrazuje lyžařské trasy v řešeném území a přilehlém okolí a dále sjezdovky a lyžařské vleky. Obr.: Zimní mapa řešeného území (dle serveru mapy.cz)

Multifunkční turistické koridory Multifunkční turistické koridory jsou koridory, v jejichž rámci budou vyhledány trasy pro různé druhy bezmotorové dopravy. Zahrnují především pěší, cyklistické a lyžařské trasy. V rámci realizace koridorů se předpokládá využití stávajících turistických stezek a místních komunikací, které budou dle stávajícího technického stavu rekonstruovány a rozšířeny. Pro řešené území vyplývají ze ZÚR LK následující záměry: 

multifunkční turistický koridor D42 – Nová hřebenovka je součástí sítě dálkových turistických tras, je transformována z původního záměru multifunkční turistický koridor Euroregion Nisa a je členěna na 2 větve, přičemž severní větev propojuje Krkonoše – Jizerské hory - Lužické hory a Žitavské hory a Českosaské Švýcarsko, jižní větev propojuje Krkonoše – Ještědský hřbet - Lužické hory a Žitavské hory a Českosaské Švýcarsko.

Nová Hřebenovka je v mezinárodním turistickým produktem, jehož cílem je rovnoměrný rozvoj šetrného cestovního ruchu v příhraničním pohoří česko – německo – polského regionu. Tento turistický produkt by měl nabídnout návštěvníkovi netradiční pojetí putovní dovolené, při kterém bude objevovat a obdivovat přírodní, kulturní i historické dědictví Euroregionu Nisa. Základ Nové Hřebenovky tvoří turistické trasy vedoucí v horských partiích Krkonoš, Jizerských a Lužických hor, Černostudničního a Ještědského hřbetu a oblastí Českosaského Švýcarka. Konkrétní vedení těchto tras je přizpůsobeno různým druhům putovní turistiky – pěší turistice, cykloturistice a v zimě pro běh na lyžích. 

multifunkční turistický koridor D40 - Lužická Nisa navazuje na koridor v SRN, vede okolím Lužické Nisy k jejímu prameni a prochází územím obcí Hrádek nad Nisou, Chotyně, Bílý Kostel nad Nisou, Chrastava, Liberec, Stráž nad Nisou, Jablonec nad Nisou, Rádlo, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou a Smržovka.

Odůvodnění navrhovaného řešení Základní podmínkou pro kvalitní pohyb pěších a cyklistů územím je míra (stupeň) jeho prostupnosti. Možnost zkrácení cesty je jedním z důvodů volby pěší (cyklistické) dopravy. V případě, že bude zabezpečena vysoká míra prostupnosti území (veřejně přístupných komunikací) vybavených kvalitní sítí chodníků, cest, stezek, apod., lze


/ 88 /



předpokládat, že se zvýší podíl pěší a cyklistické dopravy na úkor dopravy individuální (motorové). Pozitivní důsledky snížení podílu individuální dopravy jsou prokazatelné (pozitivní vliv na veřejné zdraví, pokles počtu dopravních nehod, apod.). V řešeném území má prostupnost, resp. hustota sítě komunikací pro pěší a cyklisty zásadní význam v souvislosti s rekreačním využíváním a rozvojem cestovního ruchu v Jizerských horách. Pro účely koordinace rozvoje území byla na krajské úrovni zpracována Územní studie koncepce rozvoje cestovního ruchu Jizerské hory stanovující základní požadavky také na rozvoj turistických a cyklistických tras v území. Stávající komunikace pro pěší a cyklistickou dopravu (místní a účelové komunikace, chodníky, pěší trasy v sídlech, cesty ve volné krajině, cyklotrasy, turistické trasy) jsou v ÚP vymezeny zejména jako plochy veřejných prostranství (PV) a plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS). Pěší a cyklistická doprava je také součástí dalších typů ploch v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití, v nichž lze cesty pro chodce a cyklisty dále doplňovat. V souladu s požadavky nadřazené ÚPD (ZÚR LK) jsou v řešeném území územním plánem Smržovka vymezeny multifunkční turistické koridory D40 a D42. Tyto jsou v ÚP Smržovka označeny jako KMU1 a KMU2 a jsou vedeny po stávajících komunikacích (silnice III. třídy, komunikace místního charakteru s nízkou intenzitou dopravy) s turistickým využitím (značené cyklotrasy a turistické trasy). Pěší a cyklistická doprava je zpravidla provozována jako součástí veřejných prostranství v souladu s § 7, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále dopravy silniční, v souladu s § 9, odst. 2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Plochy zajišťující prostupnost území pro chodce a cyklisty představují součást veřejné infrastruktury (veřejná prostranství, dopravní infrastruktura) z důvodu zajištění ochrany a rozvoje veřejně přístupných cest v řešeném území pro účely dostupnosti ploch, prostupnosti celého území (sídel i volné krajiny), napojení cest na okolní území a také pro účely ochrany a rozvoje infrastruktury cestovního ruchu. Turistická infrastruktura je významným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu a turistiky v území, proto je nutné ji chránit a rozvíjet, zcela vyloučit jakoukoliv redukci. Důvodem pro vymezení plochy je ochrana historických cest v krajině pro zlepšení prostupnosti území a možný rozvoj nových pěších turistických nebo cyklistických tras v území. Trasy místního charakteru lze vést obecně po všech komunikacích v řešeném území a po většině zpevněných a částečně zpevněných cest. Kvalitu cyklistických a cykloturistických tras lze zvyšovat jejich oddělením od společného vedení se silniční dopravou, čímž dojde k výraznému zvýšení bezpečnosti účastníků dopravy. Síť turistických tras vychází z vymezení pěších, cykloturistických, naučných a dalších stezek v území, které plní roli základní turistické infrastruktury v Jizerských horách. Zčásti jsou tyto trasy vedeny v prostoru stávajících komunikací (stabilizovaných v Katastru nemovitostí ČR), zčásti se jedná o lesní cesty, zvykové cesty, specifické trasy (např. zvýšené chodníky v území s minimálním zásahem do krajinného pokryvu) a další. Cílem ÚP je všechny tyto již existující trasy stabilizovat a chránit pro pohyb turistů.

10. 9. 3. 6

Vliv na životní prostředí

Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „nařízení vlády č. 272/2011 Sb.“). Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku stanovené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A je stanoven součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č.272/2011 Sb. Dle uvedeného předpisu se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích ekvivalentní hladina akustického stlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (A LAeq,16h a celou noční dobu (A LAeq,8h). V následující tabulce jsou uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru u pozemních komunikací (doplněná tabulka z přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) pro denní a noční dobu. Tab. Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor pro pozemní komunikace způsob využití území

denní doba

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

6:00 – 22:00 22:00 – 6:00 6:00 – 22:00 22:00 – 6:00 6:00 – 22:00 22:00 – 6:00

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

limitní hladiny hluku [dB] 1

2

3

4

45 35 50 40 50 40

50 40 50 40 55 45

55 45 55 45 60 50

65 55 65 55 70 60

Body limitních hladin hluku: 1.

Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluku z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídky vlaků a opravy vozů.


/ 89 /


2. 3.


Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách. Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 3) a 4). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk.

4.

Nebudou – li splněny limity hlukové zátěže podle § 12 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. v zastavitelných plochách v blízkosti silnic III. třídy, bude zřejmé, že překročení limitů hlukové zátěže pochází z provozu po silnicích III. třídy a stavebník bude následně povinen v rámci stavby provést taková opatření, která povedou k odstranění negativních vlivů z provozu po silnicích III. třídy, učiní tak na vlastní náklady. Tato podmínka se vztahuje na všechny případné stavby na zastavitelných plochách, které by mohly být ohroženy hlukem ze silnice III. třídy, nikoli jen na ty, které se vyskytují v jejich ochranném pásmu. Podmínka provedení výše uvedených opatření na náklady stavebníka se vztahuje i na případy, kdy by výstavba na zastavitelných plochách způsobila ve spojení s dopravou na předmětných silnicích III. třídy (např. odrazem) ohrožení nepříznivými účinky hluku v zastavěném území.

10. 9. 3. 7

Ochranná pásma

Silniční Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikace nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice I. třídy silnice II. a III. třídy

50 m od osy vozovky 15 m od osy vozovky

Železniční Železniční ochranné pásmo je stanoveno zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a tvoří ho prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. Případnou výstavbu nových obytných objektů, je třeba situovat mimo ochranné pásmo dráhy, dále je třeba respektovat vyhlášku č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah, a postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze udělit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřických znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje drážní správní orgán, který současně stanoví podmínky.

10. 9. 4 Technická infrastruktura Koncepce technické infrastruktury vychází z následujících dokumentů a podkladů: -

10. 9. 4. 1

ÚAP SO ORP Tanvald Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (PRVK LK) Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Územní energetická koncepce Libereckého kraje ÚPD obce (ÚPnSÚ Smržovka)

Zásobování pitnou vodou

Stávající stav Koncepce zásobování pitnou vodou je řešena v souladu PRVK LK. Ve Smržovce je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je zásobován ze Souše a je na něj napojeno 91 % obyvatel. Z přivaděče ze Souše jsou pro Smržovku 3 provozována dvě odběrná místa – pro horní a střední tlakové pásmo z vodojemu Adamův kopec (2×250 m ) a pro dolní 3 3 tlakové pásmo přes vodojem Horní Ves (2×750 m ) do vodojemu Smržovka (55 m ). Část vodovodu pro Smržovku je 3 3 napojena z VDJ Jiřetín (500 m ), část v Dolní Smržovce je napojena vodovodním řadem z VDJ Horní Tanvald (2×150 m ) přes ŽALUDA, projektová kancelář

/ 90 /



vodovodní síť sousedního města Tanvaldu. Majitelem vodovodu je SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Odůvodnění návrhu koncepce zásobování vodou Bilance potřeby pro návrh Trend naznačený v PRVK LK (Bilanční údaje a investiční náklady) je korigován s ohledem na aktuální údaje (ČSÚ), demografický vývoj a předpokládané kapacity zastavitelných ploch. Bilanční údaje jsou uvedeny k roku 2030. položka počet všech zásobených obyvatel průměrná denní potřeba koeficient denní nerovnováhy maximální denní potřeba specifická potřeba vody

označ. Nv Qp kd Qd Qs,v

jedn. obyv. 3 m /d 3 m /d l/(os.d)

2015 3500 806,9 1048,9 230,5

2030 3955 911,8 1,5 1210,4 260,5

Současný systém zásobování pitnou vodou je vyhovující. Kapacita vodovodu je vyhovující a disponuje dostatečnou rezervou i pro navrhovanou zástavbu v zastavitelných plochách. Uvažována je výstavba vodovodu v ulicích Vysoká, Hlavní a Malostranská, které jsou v současné době odkázány na zásobování z lokálních zdrojů místními vodovodním systémem. Realizace vodovodních řadů je územním plánem umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Při realizaci nové zástavby je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzn. zabezpečit zásobování těchto lokalit vodou a zajistit odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod. Zákres stávajících vodovodních řadů včetně objektů na síti je znázorněn v grafické části Odůvodnění územního plánu ve výkrese 1 Koordinační výkres. S ohledem na měřítko výkresů jde pouze o schematické vyjádření koncepce zásobování vodou bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících řízeních tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých řadů a umístění objektů na vodovodní síti. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude obyvatelstvo zásobováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l / den × ob. cisternami ze zdroje pro úpravnu vody jesenný. Zásobování bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Ochranná pásma vodních zdrojů V souladu s ustanovením § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je v řešeném území nutné respektovat ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně. Vodní zdroje a jejich ochranná pásma jsou zakreslena v grafické části Odůvodnění ÚP ve výkrese 1 Koordinační výkres. Ochranná pásma vodovodních řadů jsou popsána v následující kapitole souhrnně s ochrannými pásmy kanalizačních řadů. Zásobování požární vodou Na území obce jsou jako vodní plochy identifikovány zdroje vody pro hašení požárů a další zdroje požární vody. Všechny tyto zdroje jsou v ÚP Smržovka zachovány a vymezeny jako plochy vodní a vodohospodářské (W) vyjma bodových zdrojů (podzemní hydranty), jež jsou zahrnuty v rámci ploch veřejných prostranství (PV). Veřejný vodovod slouží i pro zajištění požární ochrany zásobovaného území. Kapacita zdrojů je pro případ požáru dostatečná. V koncových úsecích vodovodní sítě menších profilů nebo u atypických požadavků na potřebu požární vody je nutno situaci posoudit individuálně a případně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem (požární nádrž, individuální zdroj). Tab. Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže Objekt Rodinné domy a nevýrobní objekty do 120 m 2 Nevýrobní objekty 120 – 1 500 m 2 Výrobní objekty a sklady do 500 m 2 Nevýrobní objekty větší 1 500 m 2 Výrobní objekty a sklady 500 – 1 500 m 2 Otevřená technická zařízení do 1 500 m


2

potrubí DN [mm]

odběr Q [l/s] pro v=0,8 m/s


obsah nádrže 3 [m ]

80

4

7,5

14

100

6

12

22

125

9,5

18

35

/ 91 /


Objekt Výrobní objekty, sklady a otevřená technická zařízení 2 větší 1 500 m Výrobní objekty a sklady s vysokým požárním 2 zatížením větší 2 500 m


potrubí DN [mm]



obsah nádrže 3 [m ]

150

14

25

45

200

25

40

72

2

Plocha v m představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Pro zásobování požární vodou se musí zabezpečit zdroje požární vody, které jsou schopny trvale zajišťovat požární vodu po dobu alespoň půl hodiny. U rychlosti v = 1,5 m/s je počítáno s odběrem z hydrantu s požárním čerpadlem. Tab. Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) – od objektu / mezi sebou číslo položky

hydrant

výtokový stojan

plnicí místo

vodní tok nebo nádrž

1

200 / 400

600 / 1 200

3 000 / 6 000

600

2

150 / 300

400 / 800

2 500 / 5 000

400

3

120 / 240

300 / 600

2 000 / 4 000

300

4

100 / 200

200 / 400

1 500 / 3 000

200

5

80 / 160

120 / 240

1 000 / 2 000

150

Dimenze některých rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů odpovídající požadavkům normy je DN 80. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při max. rychlosti 0,8 m/s. Poznámka: U objektů s vyšší potřebou požární vody a při detailnějším řešení menších částí území je vždy nutno prověřit dimenze přívodu včetně navazujících rozvodů.

10. 9. 4. 2

Kanalizace a odstraňování odpadních vod

Stávající stav V částech města Horní Smržovka a Horní Ves se soustředěnou zástavbou městského typu je vybudována kanalizace s centrální ČOV Smržovka. V částech města Střední Smržovka a Dolní Smržovka s rozptýlenou zástavbou horského typu je likvidace odpadních vod zajišťována u jednotlivých objektů. Horní Smržovka má vybudovanou jednotnou kanalizační síť a centrální čistírnu odpadních vod z r. 1994. ČOV je 3 mechanicko-biologická, navrhované parametry jsou pro 3 500 EO, Qd = 700 m . V současnosti jsou na čistírnu odváděny odpadní vody od cca 2 500 obyvatel. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Smržovského potoka. Vyprodukovaný kal je odvážen na ČOV Tanvald. V sídlišti v Horní Vsi s cca 500 obyvateli je realizována splašková stoka a vybudovaný přivaděč do Horní Smržovky. Rodinné domky v Horní Vsi s cca 260 obyvateli jsou bez veřejné kanalizace, odpadní vody odtékají po individuálním předčištění přímo do potoka a velmi často do podmoků. Část rodinných domků má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením. Střední a Dolní Smržovka s cca 575 obivateli mají charakter výslovně horský s domky rozptýlenými po stráni. V této části území je realizována pouze dešťová kanalizace, do které jsou částečně vypouštěny i splaškové vody. Ostatní splaškové vody odtékají po individuálním předčištění přímo do potoka a čsto do podmoků. Část rodinných domů má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením. Stávající kanalizační síť má celkovou délku 4,024 km. Z toho:    

kanalizační sběrač Horní Smržovka DN 300 – 500, dl. 1,697 km kanalizační sběrač Horní Ves DN 300, dl. 0,700 km uliční stoky jednotné kanalizace dl 1,338 km splašková stoka v sídlišti dl. 0,289 km

Kanalizace je v majetku SVS a.s., provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Na ČOV odvádí odpadní vody 73 % obyvatel, 16 % obyvatel likviduje odpadní vody v septicích, 11 % obyvatel likviduje odpadní vody v bezodtokových jímkách s následným vyvážením na ČOV Tanvald. Deštová kanalizace je v majetku města. Ve Smržovce jsou realizovány tři průmyslové čistírny odpadních vod. U zemědělského závodu v Horní Smržovce, u závodu Seba v Dolní Smržovce a u závodu Lustrové sklo ve Střední Smržovce.


/ 92 /



Odůvodnění návrhu koncepce kanalizace Bilance odpadních vod a znečištění Trend naznačený v PRVK LK (Bilanční údaje a investiční náklady) je korigován s ohledem na aktuální údaje (ČSÚ), demografický vývoj a předpokládané kapacity zastavitelných ploch. Bilanční údaje jsou uvedeny k roku 2030. položka odpadních vod BSK5 NL CHSK počet ekvivalentních obyvatel

jedn. 3 m /d kg/d kg/d kg/d EO

2015 247,9 114,4 104,9 209,7 1907

2030 282,7 125,6 115,2 230,3 2094

Územní plán navrhuje zachování a rozvoj stávajícího systému odvádění a čištění odpadních vod. Navržena je dostavba kanalizační sítě, výstavba čerpací stanice a čistírny odpadních vod v části města Dolní Smržovka. Předpokládá se realizace oddílné kanalizace pro novou výstavbu s napojením na kanalizační síť Smržovky. V Dolní Smržovce je navržena lokální ČOV pro cca 500 obyvatel, pro jejíž realizaci vymezuje územní plán zastavitelné plochy Z87 a Z88 s rozdílným způsobem využití technická infrastruktura – inženýrské sítě. Zároveň v těchto plochcách vymezuje bodový záměr technické infrastruktury s označením cov1. Odpadní vody z okrajových a odloučených částí zástavby budou akumulované v bezodtokových jímkách s následným vyvážením na kapacitní čistírnu odpadních vod (ČOV Tanvald). Při splnění určitých podmínek (např. na základě hydrogeologického posudku, posouzení dopadu výstavby MČOV na životní prostředí a výskyt vyhovujícího recipientu) je případně možné též akceptovat využití malých domovních čistíren pro čištění odpadních vod. Dešťové vody budou nadále odváděny pomocí příkopů a propustků do recipientu. Územní plán navrhuje pro rozvoj kanalizační sítě v souladu s PRVK LK liniové záměry technické infrastruktury – kanalizační řady, které jsou v grafické části ÚP vymezeny pod ozn. kr1 v rozvojové lokalitě Horní Ves, ul. Větrnou v celkové délce cca 330 m, kr2 v rozvojové lokalitě Horní Ves, ul. Sportovní a Jablonecká v celkové délce cca 280 m, kr3 v rozvojové lokalitě Horní Ves mezi ulicemi Sportovní a Jablonecká v celkové délce cca 100 m, kr4 v rozvojové lokalitě Horní Ves mezi ulicemi Rašelinová a Jablonecká v celkové délce cca 160 m, kr5 v ul. Jana Švermy v celkové délce cca 1 330 m a kr5 v ul. Hlavní u budoucí ČOV v celkové délce cca 470 m. V části města Horní Ves je v zástavbě individuálního bydlení územním plánem navržen bodový záměr technické infrastruktury pro realizaci výústku kanalizace s ozn. vy1. Odpadní vody z objektů mimo dosah kanalizační sítě budou i nadále čištěny převážně individálně. Nakládání s dešťovými vodami Nakládání s dešťovými vodami se řídí zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě zkušeností posledních let, aktuálních oborových poznatků a světových trendů bude v budoucnu základním cílem udržet maximální množství srážkové vody v místě jejího dopadu. Období budování jednotných kanalizačních systémů, plošného odvodňování zemědělských pozemků, regulací vodních toků, industrializace zemědělské výroby a masivního zpevňování ploch vyvolalo výrazné zrychlení povrchového odtoku. Územní plán deklaruje jednoznačnou podporu takových opatření, která budou směřovat k zadržení srážkové vody v území. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. V zastavěném území a zastavitelných plochách je nutné srážkové vody z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V zastavěném území a zastavitelných plochách je nezbytné upřednostnit akumulaci a vsakování před přímým zaústěním do odvodňovacích systémů (i povrchových). V nezastavěném území je nutné podporovat opatření, zejména nestavebního charakteru směřující k obecnému zvyšování retenčních schopností území. Jedná se často o způsoby a postupy hospodaření na zemědělské půdě, ochranná a revitalizační opatření na vodních tocích a v údolních nivách a zásady při navrhování liniových staveb dopravní infrastruktury. Ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok.


/ 93 /



Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: a) b) c)

u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko-bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejména o následující činnosti: a)

b) c) d)

provádět zemní práce, stavby, umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování vysazovat trvalé porosty provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu provádět terénní úpravy

Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 6 m od břehové čáry dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků.

10. 9. 4. 3

Zásobování elektrickou energií

Stávající stav Provozovatel elektrické sítě ČEZ Distribuce a. s. Způsob napájení Smržovka je zásobována elektrickou energií nadzemním primárním rozvodným systémem 35 kV z RZ 110/35 kV Tanvald. Vývodová vedení z rozvodny jsou vedena severní částí Smržovky (nadzemní vedení VVN 110 kV) a jedno vedení protíná obec. Z těchto linek jsou zásobovány jednotlivé trafostanice v řešeném území. Transformace VN / NN K transformaci VN/NN slouží distribuční trafostanice 35/0,4 kV, převážně v majetku ČEZ Distribuce a.s. V řešeném území se nachází celkem 47 elektrických stanic 35/0,4 kV, jejichž lokalizaci zobrazuje dále uvedené schéma.


/ 94 /



Obr.: Systém zásobování elektrickou energií v řešeném území

Odůvodnění návrhu koncepce zásobování elektrickou energií Územní plán předpokládá výstavbu převážně individuálních rodinných domů (cca 220 RD při 100% realizaci). S ohledem na skutečnost, že Smržovka je plynofikována a vytápění navrhované zástavby bude zajišťováno zejména plynem či jinými zdroji energie (cca 80 %) bude využití elektrické energie bude spíše doplňkové. Bilance nárůstu je uvažována cca 2 % ročně (k = 1,35 pro období 15 let ). Bilance Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro navrhovanou zástavbu. Počítáno je maximální možné využití zastavitelných ploch = 100% (ve výhledovém období do r. 2030 lze reálně uvažovat 50% naplnění kapacit zastavitelných ploch). Pro potřeby průmyslových odběrů a infrastruktury je uvažováno s 30% navýšením potřeby elektrické energie. Navrhovaná zástavba: 44 RD el. vytápěných 176 RD ost. vytápění Σ RD (navrhovaná zástavba) Výroba, obč. vybavenost Σ navrhovaná zástavba

1/2

P1 = 44 * (6 + (4/44) ) = 277 kW 1/2 P2 = 176 * (1,6 + (6,4/176) ) = 315 kW P3 = P1 + P2 = 277 + 315 = 592 kW P4 = 0,3 * P3 = 0,3 * 592 = 178 kW P5 = P3 + P4 = 592 + 178 = 770 kW

Průmyslové odběry: V případě vzniku individuálního průmyslového odběru bude situace řešená přezbrojením trafostanice nebo realizací nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Zajištění výhledového výkonu Stávající systém zásobování elektrickou energií je vyhovující. Primární systém vn 35 kV kapacitně vyhovuje i pro období do roku 2030. Nová zástavba bude postupně napojována na stávající distribuční TS. V důsledku poklesu


/ 95 /



elektroenergetických potřeb způsobeného restrukturalizací průmyslu, zaváděním energeticky méně náročných technologií, snižování energetické náročnosti budov, apod. lze nároky pokrýt z rezerv v instalovaném výkonu. Současně nelze odpovědně predikovat možné nároky související např. s přílivem zahraničních investic a podporou určitého sektoru hospodářství. V takovém případě je nutné územním plánem nastavit podmínky umožňující pružnou reakci a umožnit výstavbu elektroenergetických zařízení podle aktuálních potřeb. V případě vzniku většího průmyslového odběru bude situace řešená přezbrojením trafostanice nebo postavením nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. V případě potřeby posílení výkonu budou stávající DTS osazeny větším transformátorem nebo vybudovány nové s primární přípojkou. V souvislosti s přechodem na alternativní zdroje vytápění a ohřev teplé vody, s rozvojem energeticky méně náročných technologií a celkovým snižováním energetické náročnosti lze dlouhodobě očekávat pokles celkové potřeby el. energie. Rozvoj distribuční soustavy s možným posílením výkonu stávajících trafostanic, případně výstavbou nových trafostanic, bude probíhat na základě posouzení konfigurace a výpočtu sítí nn. Případné umístění nových trafostanic vn/nn bude v rámci možností voleno co nejblíže k předpokládanému centru odběru včetně tras vedení vn a nn. Při napojování zastavitelných ploch a při rekonstrukci současných vrchních vedení nízkého napětí se doporučuje v zastavěném území provádět nové elektrorozvody kabelizací. Případné přeložky stávajících energetických zařízení budou řešeny v souladu s § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Územní plán umožňuje umísťování elektroenergetických vedení a zařízení v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití v zastavěném území i zastavitelných plochách. V nezastavěném území lze veřejnou technickou infrastrukturu umísťovat v souladu s § 18, odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Realizace zařízení pro zásobení území elektrickou energií je umožněna v rámci přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využitím. V oblasti výroby elektrické energie je v řešeném území v provozu několik malých vodních elektráren, které využívají energie významného vodního toku – řeky Kamenice. Územní plán v této souvislosti vymezuje bodový záměr technické infrastruktury pro realizaci malé vodní elektrárny pod ozn. el1, který je lokalizován při řece Kamenici v severovýchodní části řešeného území. Ochranná pásma Ochranná pásma jsou vymezena dle energetického zákona. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení) Vrchní primární vedení do 400 kV 20 m od krajních vodičů Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová jako vrchní vedení do 35 kV Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná 20 m od obvodové zdi Kabelové vedení všech druhů (do 35kV) 1 m na každou stranu od krajního kabelu Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení) Vrchní primární vedení do 400 kV 25 m od krajních vodičů Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová jako vrchní vedení do 35 kV Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná 30 m od obvodové zdi Kabelové vedení všech druhů (do 35kV) 1 m na každou stranu od krajního kabelu

10. 9. 4. 4

Zásobování teplem a plynem

Stávající stav V roce 1951 byl severně od obce vybudován vysokotlaký plynovod (VTL) DN 300, který sloužil především pro vytápění sklářských pecí. Ve Smržovce byla v blízkosti trasy vybudována regulační stanice a vyveden do města nízkotlaký plynovod (NTL). V devadesátých letech proběhla plynofikace města středotlakými plynovodními distribučními rozvody (STL). Zemní plyn je do Smržovky dodáván z VTL plynovodu DN 300, PN 25 Jablonec – Harrachov, ze kterého jsou VTL regulační stanice napojeny. Dodávka zemního plynu je realizována ze dvou regulačních stanic. Hlavní RV1 (VTL), ze které je vyveden NTL plynovod DN 200 a STL plynovod DN 150 a RV2 (STL) v ul. Sportovní s NTL výstupem.


/ 96 /



Zásobování teplem je ve městě decentralizované. Pro vytápění a ohřev TUV je využíván převážně zemní plyn. Okrajovými zdroji jsou tuhá (fosilní) paliva, elektrická energie, propan-butan, případně alternativní zdroje energie. Odůvodnění návrhu koncepce zásobování plynem Koncepce zásobování plynem je řešena v souladu s Územní energetickou koncepcí Libereckého kraje, zpracovanou na základě § 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Územní plán počítá s plynofikací navržených zastavitelných ploch prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Při návrhu nových tras budou zhodnoceny stávající rozvody a případně navržena jejich úprava či náhrada (přehodnocení dimenzí stávající sítě, výměna některých úseků plynovodu apod.). U objektů mimo dosah plynovodního systému bude vytápění řešeno individuálním způsobem. Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva (např. biomasa). Pro předehřev teplé užitkové vody je doporučeno využívat obnovitelných zdrojů energie. Realizace plynovodní sítě je umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Územní plán současně nevylučuje v případě aktuálního požadavku na plynofikaci umísťování plynovodů a plynovodních zařízení v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití v zastavěném území i zastavitelných plochách. V nezastavěném území lze veřejnou technickou infrastrukturu umísťovat v souladu s § 18, odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem plynárenského zařízení se dle § 68 energetického zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí: a) b) c)

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu V ochranném pásmu zejména: -

může být realizována běžná zemědělská činnost bez omezení (neporušit orientační sloupky a ostatní případná zařízení na trase); je nutno keře a nízkokořenné stromy vysazovat ve vzdálenosti minimálně 2 m od osy plynovodu na každou stranu; je nutno hlubokokořenné stromy vysazovat ve vzdálenosti minimálně 4 m od osy plynovodu na každou stranu; v ochranném pásmu 4 m musí zůstat volně přístupný zelený pás; oplocení pozemku, stavbu parkoviště apod. umisťovat mimo bezpečnostní pásmo; v ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí dojít k poškození plynárenského zařízení.

Bezpečnostní pásma činí: a) b) c) d)

e)

odpařovací stanice zkapalněných plynů regulační stanice vysokotlaké regulační stanice velmi vysokotlaké vysokotlaké plynovody do DN 100 mm do DN 250 mm nad DN 250 mm velmi vysokotlaké plynovody do DN 300 mm do DN 500 mm nad DN 500 mm

100 m 10 m 20 m 15 m 20 m 40 m 100 m 150 m 200 m

V bezpečnostním pásmu zejména: -

výstavbu objektů provádět mimo bezpečnostní pásmo, mimo otevřených staveb, např. parkoviště nebo skladové otevřené plochy; sklady hořlavin, čerpací stanice PHM apod. umisťovat mimo bezpečnostní pásmo


/ 97 /



Další zásady: -

10. 9. 4. 5

styk plynovodních zařízení se stavbami jiných inženýrských sítí řešit zásadně dle ČSN EN 1594; přejezdy na staveniště přes VTL plynovod zásadně zabezpečit silničními panely.

Nakládání s odpady

Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje 2016-2025, který byl schválen zastupitelstvem kraje dne 26. 1. 2016. Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad se shromažďuje do sběrných nádob (typizované sběrné nádoby, kontejnery, odpadkové koše na veřejných prostranstvích obce a další). Sběr a svoz směsného komunálního odpadu je zajišťován firmou Severočeské komunální služby, spol. s r.o. Jablonec nad Nisou (Marius Pedersen, a.s.). Tříděný komunální odpad Tříděný odpad je v řešeném území shromažďován do zvláštních sběrných nádob k tomu určených (žlutý, modrý, zelený a bílý kontejner) a do specielních 110 l odpadových pytlů žluté (plast), oranžové (nápojové kartony) a šedé barvy (drobné kovy). Svoz svázaných pytlů zajišťují technické služby města 1 x měsíčně (první úterý v měsíci) a za 2-3 měsíce svozovou firmou. Svoz vytříděných komodit probíhá na základě objednávky města podle zaplnění nádob (interval od 1 x týdně v létě a 1 x za 14 dnů v zimě na frekventovaných stanovištích po interval cca 1 x měsíčně až 1 x za 6 týdnů v okrajových lokalitách města). Docházková vzdálenost je vyhovující, případné navýšení počtu stanovišť bude řešeno v rámci ploch veřejných prostranství. Sběrný dvůr, objemný komunální odpad, nebezpečný odpad V řešeném území (ulice Jana Švermy) se nachází sběrný dvůr, jehož vlastníkem je Město Smržovka a provozovatelem Severočeské komunální služby, s.r.o., Smetanova 91, Jablonec nad Nisou. Sběrný dvůr rovněž slouží pro objemný odpad, nebezpečné složky komunálního odpadu a jako místo zpětného odběru elektrozařízení. Objekt zajišťuje skladování a likvidace plastů, papíru, skla, kartonů, monočlánků, akumulátorových baterií, stavebního i nebezpečného odpadu. Zajištění zpětného odběru elektrospotřebičů. Odůvodnění navrhovaného řešení Stávající systém nakládání s odpady je vyhovující. Komunální a separovaný odpad je ukládán do pravidelně vyvážených sběrných nádob, které jsou umístěny v rámci veřejných prostranství. Specifické složky odpadu jsou sbírány a odváženy dvakrát do roka pomocí mobilních kontejnerů. Možnost umístění odpadních nádob je zajištěna zejména v rámci ploch veřejných prostranství, v podrobnosti územního plánu je vymezen dostatek stabilizovaných i navrhovaných ploch veřejných prostranství. Plochy cíleně určené pro skládkování odpadu jsou stabilizovány. V souladu s požadavkem zadání „Prověřit lokalitu pro nový sběrný dvůr a lokalitu pro likvidaci bioodpadu na hřišti ve Střední Smržovce“ vymezuje územní plán zastavitelnou plochu Z48 s rozdílným způsobem využití technická infrastruktura – stavby a zařízení pro nakládání s odpady (TO) za záměrem realizace nového sběrného dvoru a kompostárny. Vymezením plochy jsou vytvořeny podmínky pro zvýšení úrovně odpadového hospodářství na území města.

10. 9. 4. 6

Telekomunikace, radiokomunikace

Stávající stav Řešené území je napojeno na telefonní obvod TO 48 Liberec. Provozovatelem telefonní sítě je Telefonica O2 Czech Republic, a. s. Telefonizaci řešeného území zajišťuje místní telefonní obvod MTO Smržovka, který je součástí uzlového telefonního obvodu Jablonec nad Nisou. Územím prochází dálkový kabel Jablonec – Tanvald a optický dálkový kabel Liberec – Pardubice. Území je pokryto signálem tří hlavních mobilních operátorů. Příjem televizního signálu je zajišťován z televizního přivaděče Tanvald. V jihozápadní části území při Černé Studnici jsou lokalizována dvě komunikační zařízení, ze kterých vycházejí radioreleové paprsky z řešeného území. Grafické znázornění komunikačních zařízení, komunikačního vedení a radioreleových tras v řešeném území je obsahem grafické části Odůvodnění ÚP – Koordinační výkres. Odůvodnění návrhu koncepce telekomunikací a radiokomunikací Připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby.


/ 98 /



S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 73 6005 „Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Územní plán umožňuje umísťování telekomunikačních vedení a zařízení v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití v zastavěném území i zastavitelných plochách. V nezastavěném území lze veřejnou technickou infrastrukturu umísťovat v souladu s § 18, odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče.

10. 10 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny vychází z následujících dokumentů a podkladů:    

10. 10. 1

Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje ZÚR Libereckého kraje ÚAP ORP Tanvald ÚPD obce (ÚPnSÚ Smržovka)

Východiska pro návrh řešení – výchozí stav Východiska návrhu koncepce uspořádání krajiny jsou uvedena v následujících podkapitolách:

Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích podkladů pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické a fytogeografické (viz dále).

10. 10. 1. 1

Klimatické podmínky

Dle charakteristiky klimatických oblastí (VÚKOZ 1901-2000) spadá řešené území do dvou klimatických oblastí: mírně teplá oblast MT4 (západní segment území), chladná oblast CH7 (střední, východní, jižní a severní část území). Charakteristiku jednotlivých klimatických oblastí, do kterých je zařazeno řešené území, uvádí následující tabulka. klimatická oblast (část řešeného území) počet letních dnů počet dnů s teplotou > 10°C počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu (°C) průměrná teplota v dubnu (°C) průměrná teplota v červenci (°C) průměrná teplota v říjnu (°C) počet dnů se srážkami ≥ 1 mm úhrn srážek ve vegetačním období úhrn srážek v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet zamračených dnů počet jasných dnů

10. 10. 1. 2

MT4 (západ) 20-30 140-160 110-130 40-50 -2 až -3 6-7 16-17 6-7 110-120 350-450 250-300 60-80 150-160 40-50

CH7 (zbylá část území) 10-30 120-140 140-160 50-60 -3 až -4 15-16 4-6 6-7 120-130 500-600 350-400 100-120 150-160 40-50

Geomorfologické, geologické a pedologické podmínky

Dle Zeměpisného lexikonu ČR – Hory a nížiny (Jaromír Demek a kol.) leží řešené území v provincii Česká vysočina (Český masiv), subprovincii Česko-moravské: systém

Hercynský

subsystém

Hercynská pohoří

provincie

Česká vysočina

soustava

IV – Krkonošsko-jesenická soustava

podsoustava celek


IVA – Krkonošská podsoustava IVA-6 – Jizerské hory

/ 99 /


podcelek okrsky


IVA-6B – Jizerská hornatina IVA-6B-5 – Tanvaldská vrchovina (severní polovina území) IVA-6B-7 – Černostudnická hornatina (jižní polovina území)

Dle geologického členění spadá převážná část území do komplexu paleozoika, tvořeného horninami karbonu, převážně granitu až granidioritu (severní polovina území) a granitu (jižní polovina území). Údolní oblasti místních vodotečí jsou v jižní polovině území tvořeny kvartérními kamenitými až hlinito-kamenitými sedimenty a v severní polovině nivními sedimenty eratému kenozoika. Podrobněji viz dále uvedený výřez z geologické mapy. Obr.: Geologická mapa řešeného území

Na území Smržovky dominuje půdní typ podzol (subtyp kambický). Dále jsou zastoupeny skupiny následujících půdních typů: antropozem urbánní (sement v severní části území), kambizem dystrická (východní segment území) a glej (malá část území při hranici se sousední obcí Lučany nad Nisou). V řešeném území se nacházejí následující geologicky význačné body či lokality: Černá studnice – 569 m n.m., nejv. bod Černostudnického hřbetu, jihovýchodní část území Smržovky, 2 km JV od obce Nová Ves nad Nisou, plochý vrchol na ZJZ rozsáhlho hrásťového až antiklinálního hřbetu z dvojslídné žuly, v nejv. místě vrcholová skála na kryoplanační plošině, na dlouhých svazích hřbetu místy izolované skály, balvanové haldy, rozsáhlá kamenná moře, převážně smrkové porosty s lokálními zbytky původních bučin; u vrcholu turistická chata s rozhlednou, na západních svazích lyžařské terény. Pustina – 831 m n. m., význ. bod Černostudnického hřbetu, jižní část území Smržovky, 2 km ssz. od obce Zásada; vrcholová elevace ve střední části rozsáhlého hrásťového až antiklinálního hřbetu z dvojslídné žuly s malými vrcholovými skalkami a balvanovými sutěmi na svazích (příkřejší j. 15-20°); zalesněný smrkovými porosty se zbytky bukových porostů s příměsí borovice a břízy. ŽALUDA, projektová kancelář

/ 100 /


10. 10. 1. 3


Hydrologické podmínky

Z hlediska hydrogeologické rajonizace náleží řešené území do rajonu Krystalinikum Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš. Vodní toky Z širšího pohledu spadá území města do povodí Labe a do povodí Odry. Vodohospodářsky nejvýznamnějším tokem řešeného území je řeka Kamenice (včetně levostranných a pravostranných bezejmenných přítoků), na jejímř horním toku je vybudována vodárenská nádrž Josefův Důl a v řešeném území jsou na jejím toku malé vodní elektrárny. Dalším významným tokem řešeného území je Smržovský potok se svými přítoky, který se vlévá do řeky Kamenice v Dolní Smržovce. Hydrologická data řešeného území zobrazuje přehledně následující tabulka: Tab.: Hydrologická data a čísla pořadí vodních toků v řešeném území Vodní tok Smržovský potok Kamenice Novoveský potok Lužická Nisa

Číslo hydrologického pořadí 1-05-01-063/0 1-05-01-062/0 1-05-01-064/0 2-04-07-003/0 2-04-07-002/0

Plocha dílčího povodí

Celková plocha 2 povodí (km )

Délka údolnice (km)

16,763 3,755 -

13,081 62,318 79,154 9,571 6,629

7,69 7,02 2,74 3,66 5,42

Správce

Povodí Labe, s.p. Povodí Odry, s.p.

Vodní toky v řešeném území: 2

Kamenice – je pravostranným přítokem řeky Jizery, délka toku je 36,7 km, plocha povodí měří 218,61 km ; řeka pramení pod Sedlem Holubníku západně od Černé hory jako Velký Kamenický potok, odkud stéká do údolí Kamenice, zatopeného v letech 976–82 během výstavby Josefodolské přehrady, která je největší přehradou Jizerských hor a zdrojem pitné vody pro Liberec. Dále protéká přes Josefův Důl, Jiřetín pod Bukovou, po hranici Tanvaldu a Smržovky a centrem Tanvaldu, přes Velké Hamry, Plavy, pod hradem Návarov, a pod Spálovem, na hranici Semil (k. ú. Spálov u Semil) a Železného Brodu (k. ú. Horská Kamenice) se vlévá do Jizery. Je nejvýznamnějším jizerskohorským přítokem Jizery. Vodní plochy v území V řešeném území se nenachází žádná větší vodní plocha přírodního původu. Malé antropogenní vodní plochy, přírodní rašeliništní jezírka či mokřady se nacházejí ve vrcholové parovině hor. Po potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků), resp. 6 m od břehové čáry dle § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v území. CHOPAV a ochranná pásma Severní část řešeného území leží v CHOPAV Jizerské hory, stanovené Nařízením vlády České socialistické republiky č. 40/1978 Sb. Hranice CHOPAV je v řešeném území totožná s hranicí CHKO Jizerské hory. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou § 28 Zákona č. 254/2001 Sb., O vodách a o změně některých zákonů („Vodní zákon“) definovány jako: (1) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod. (2) V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje: a) b) c) d) e) f) g)

zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní pozemky, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu, těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, ukládat radioaktivní odpady.


/ 101 /


10. 10. 1. 4


Fytogeografie a fytocenologie

Zařazení řešeného území dle regionálně fytogeografického členění znázorňuje dále uvedená tabulka: Fytogeografická jednotka

Část řešeného území Mesophyticum (M)

fytogeografická oblast

Oreophyticum (O) 48b fytogeografický okres

92a 92c Českomoravské Mezofytikum

fytogeografický obvod

České Oreofytikum

severní část (východní cíp území u hranice s Lučany nad Nisou a Novou Vsí nad Nisou) zbytek území severní část (východní cíp území u hranice s Lučany nad Nisou a Novou Vsí nad Nisou) severní část území zbytek území severní část (východní cíp území u hranice s Lučany nad Nisou a Novou Vsí nad Nisou) zbytek území

Podle lesnického členění se řešené území nachází v přírodních lesních oblastech PLO21 – Jizerské hory a Ještěd. Z hlediska geobotanické rekonstrukce (Mikyška 1972) se v území nachází vegetační jednotka F květnaté bučiny. V řešeném území se vyskytuje následující lesní vegetační stupeň (LVS): 5 Jedlobukový – hlavními dřevinami jsou buk lesní nebo jedle bělokorá, přirozeně též smrk ztepilý 6 Smrkobukový – hlavní dřeviny tvoří hercynská směs – smrk, jedle, buk 7 Bukosmrkový – hlavní dřeviny tvoří hercynská směs – smrk, jedle, buk ustupuje do podúrovně V řešeném území se nacházejí následující soubory lesních typů (v pořadí od nejčetněji zastoupených): -

10. 10. 1. 5

6N - Kamenitá kyselá smrková bučina (Piceeto - Fagetum lapidosum acidophilum) 6K - Kyselá smrková bučina (Piceeto - Fagetum acidophilum ) 6S - Svěží smrková bučina (Piceeto - Fagetum mesotrophicum) 7T - Podmáčená chudá jedlová smrčina (Abieto - Piceetum paludosum ligotrophicum) 7O - Svěží jedlová smrčina (Abieto - Piceetum variohumidum trophicum) 6R - Svěží rašelinná smrčina (Piceetum turfosum mesotrophicum) 6Z - Zakrslá smrková bučina (Piceeto - Fagetum humilis)

Biogeografické členění

Z hlediska biogeografické charakteristiky náleží řešené území do kontinentální biogeografické oblasti, hercynské podprovincie, Jizerskohorského bioregionu. 1.67

Jizerskohorský bioregion – zabírá hornatinu na žule a krystalických břidlicích s vápenci (Ještěd). Bioregion je značně heterogenní, zahrnuje hercynskou biotu vyšších mezických až horských poloh západních Sudet, s řadou arktoalpinských prvků, které mají souvislost s rozšířením v dalších pohořích sudetské soustavy. V bioregionu se vyskytuje biota 5., jedlovobukového až 7., smrkového stupně, na okrajích a hlavně na Ještědu i 4., bukového stupně. Potenciální vegetace je řazena do acidofilních horských bučin a smrčin, podmáčených smrčin a vrchovišť. Strmé okrajové svahy náleží do jedlin a bučin. Netypická část bioregionu (včetně Ještědského hřbetu), tvořené převážně metamorfity. V těchto partiích chybí typické vrcholové plošiny a na ně vázaná společenstva, dominují na nich (s výjimkou vrcholu Ještědu) prakticky pouze bučiny..

V řešeném území je bioregion zastoupen následujícími biochorami: 5HR 5SR 5VR 6ZR

10. 10. 1. 6

Hornatiny na kyselých plutonitech 5. v.s. Svahy na kyselých plutonitech 5. v.s. Vrchoviny na kyselých plutonitech 5. v.s. Hřbety na kyselých plutonitech 6. v.s.

Cílové charakteristiky krajiny

Cílové charakteristiky krajiny jsou obsahem ZÚR LK, v řešeném území jsou definovány následujícím způsobem Celé řešené území se nachází v oblasti krajinného rázu OKR 03 – Jizerské hory, v podoblastech: -

POKR 03-3 Janov - Josefův Důl – Desná POKR 03-5 Smržovka – Tanvald POKR 03-6 Černostudniční hřbet


/ 102 /



Krajinný ráz je v této oblasti definován takto: Náhorní plošina s jemnou modelací terénu, táhlé hřbety, výrazné dominanty, nivy, zaříznutá balvanitá hluboká údolí a rokle, rašeliniště, prudké svahy se skalnatými výchozy a vrcholy. Množství významných výhledů (přírodních i techniky vybavených). Zachované a mimořádně cenné území přírodního a přírodě blízkého charakteru s vysokou koncentrací přírodních a krajinářsky hodnotných ploch. Území je zázemím poskytující sportovně rekreační funkce pro oblast Liberecko – jablonecké sídelní aglomerace s významnou zátěží cestovním ruchem. Řešené území je identifikováno v rámci základních krajinných typů dle převládajícího způsobu využití jako lesozemědělská krajina vyskytující se roztroušeně na celém území Libereckého kraje ve velkých územních celcích, území mozaiky téměř rovnoměrného zastoupení zemědělské půdy, středně velkých lesních komplexů i sídel nezahrnutých do urbanizované krajiny. Dle reliéfu terénu jsou zde kromě běžných krajinných typů i typů význačné (krajinyvýrazných svahů a skalnatých hřbetů, a krajiny kuželů a kup), i typy unikátní (krajina skalních měst). Černostudniční hřbet je zařazen mezi krajiny význačné (krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů, kuželů a kup, krasové krajiny, krajiny vysoko polžených plošin). ÚP Smržovka vytváří podmínky pro ochranu přírodních a krajinných hodnot oblasti Jizerských hor, definuje nezastavěné území a omezuje stavební zásahy na minimální míru v souvislosti s § 18 odst. 5 stavebního zákona. Krajina řešeného území je stabilizovaná a nevyžaduje zásadní úpravy s nároky na vymezení ploch změn v krajině. ÚP stanovuje obecné požadavky na využití a rozvoj krajiny, v souvislosti s revitalizačními, rekultivačními a protierozními opatření jsou podrobně nastaveny podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území. Kromě toho je kladen důraz na ochranu krajinného rázu stanovením základních podmínek ochrany krajinného rázu s vyjádřením požadavků na případné úpravy a změny v území. Cílové charakteristiky krajiny jsou promítnuty do koncepce uspořádání krajiny a do vymezení zón prostorového uspořádání, viz kapitola 10.6.4 Odůvodnění rozčlenění území na zóny prostorového uspořádání na základě charakteru a prostorové struktury území.

10. 10. 2

Odůvodnění navrženého řešení

10. 10. 2. 1

Odůvodnění návrhu koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině

Východiska koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny vychází z následujících východisek: 

poloha obce na okraji CHKO Jizerské hory (v podhůří Jizerských hor s turisticky atraktivními cíli i s rozvinutou turistickou infrastrukturou (síť značených turistických a cyklistických tras)  rozmanitost a různorodost krajiny (  charakter a uspořádání krajiny (geomorfologické uspořádání, výrazné terénní horizonty, terénní dominanty)  přírodní limity (CHKO Jizerské hory, VKP, ÚSES, PUPFL, památné stromy)  vysoká ekologická stabilita krajiny (KES 5,33, tedy přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem)  cílové charakteristiky krajiny dle ZÚR LK a dle Preventivního hodnocení krajinného rázu území CHKO Jizerské hory Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny v územním plánu vychází z jejích historických a současných funkcí. Územní plán vymezuje jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území tak, aby respektovaly harmonické a rozmanité uspořádání krajiny. Stanovením podmínek využití těchto ploch územní plán vytváří podmínky pro ochranu přírodních hodnot, jejich obnovu a zároveň umožňuje hospodářské a rekreační využití krajiny. Ochrana přírodních prvků území, charakteru krajiny (podíl lesních a lučních ploch), rekreační využití krajiny jsou zajištěny v plošném uspořádání krajiny (viz kapitola níže) vymezením adekvátních ploch s rozdílným způsobem využití. Podpora sportovně – rekreačního charakteru krajiny navazuje na identifikovaný rekreační potenciál města a jeho pozici ve struktuře středisek a center cestovního ruchu (viz Zásady územního rozvoje LK a Územní studie Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jizerské hory). Zásady ochrany a rozvoje vycházejí z předpokladu, že stávající charakter krajiny se nebude v návrhovém období ÚP zásadním způsobem měnit. Vzhledem k příznivému stavu a ekologické stabilitě krajiny nejsou navrhovány změny v uspořádání krajiny, resp. nezastavěného území. Zachován je podíl lesnatých a bezlesých ploch. Hospodaření v krajině je upraveno obecnými požadavky na zachování dosavadního způsobu se zřetelem na rozvoj agro-environmentálně orientovaného zemědělství s odkazem na požadavky a priority udržitelného rozvoje území dle ZÚR LK a PÚR ČR.


/ 103 /



Obecně, ve vztahu k požadavkům PÚR ČR a ZÚR LK, jsou stanoveny podmínky pro zvyšování ekologické stability krajiny ochranou přírodních prvků územíé, doplňováním krajinné zeleně, umožněním revitalizačních a rekultivačních opatření, eliminací zástavby ve volné krajině na nezbytně nutnou míru a podporou diferenciace kultur a biologické rozmanitosti. Důraz je kladen na zachování a rozvoj prostupnosti území pro člověka stabilizací a rozvojem systému veřejných prostranství a dalších cest (zvykové cesty, účelové komunikace, lesní cesty apod.), podporována je i migrační prostupnost krajiny. Ochrana krajinného rázu vychází z vymezení cílových charakteristik krajiny dle ZÚR LK a dle Preventivního hodnocení krajinného rázu území CHKO Jizerské hory – stanovením obecných požadavků je podpořena ochrana krajinných dominant, komponované zeleně a dalších prvků, propojení zástavby s volnou krajinou apod.

10. 10. 2. 2

Odůvodnění plošného uspořádání

Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území respektuje harmonické uspořádání krajiny jednotlivých krajinných typů, vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. V souladu s platnými právními předpisy územní plán člení nezastavěné území na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní a vodohospodářské - vymezují se za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, jejich ochranu před škodlivými účinky a suchem a regulaci vodního režimu území. 

Plochy vodní a vodohospodářské (W) - zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce je především ekologicko - stabilizační, ochranná a estetická. V rámci řešeného území se jedná stabilizované plochy vodních toků, rybníků, nádrží, tůní a ostatních vodních ploch.

Plochy lesní - jsou plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci, zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa. Patří sem také pozemky staveb, které vyhovují § 18, odst. 5 stavebního zákona, např. pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 

Plochy lesní (NL) - les představuje dominantní část nezastavěného území (zejména lesní masiv Černostudničního hřbetu, lesy v severní části území v rámci CHKO Jizerské hory).

Plochy přírodní - samostatně se vymezují v nezastavěném území za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny a ucelených území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. 

Plochy přírodní (NP) - jako plochy přírodní jsou územním plánem vymezeny skladebné části ÚSES - biocentra nadregionální, regionální i lokální úrovně s cílem zajistit ochranu těchto významných přírodních prvků v území.

Plochy smíšené nezastavěného území - jsou vymezeny jako plochy, kde nelze jednoznačně stanovit převažující způsob využití (funkčně nejednoznačné plochy). Vymezují se v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní, zemědělské a lesní. 

Plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní (NSzp) - zaujímají významný podíl ploch v nezastavěném území. Prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky na ochranu přírody a krajiny, funkce zemědělské prvovýroby a rovněž funkce mimoprodukční (půdoochranná, protierozní, vodoochranná, krajinotvorné). Plochy jsou vymezeny zejména na pozemcích zemědělského půdního fondu, při okrajových partiích lesních pozemků, přechodových plochách mezi lesními, přírodními a zemědělskými plochami, na pozemcích staveb a jiných opatření pro zemědělství, pozemcích související dopravní a technické infrastruktury apod. V případě zastoupení dalších funkcí je přednostně respektována ochrana přírody a krajiny.



Plochy smíšené nezastavěného území - sportovní (NSs) - – prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody, v extenzivní formě funkce zemědělská a funkce sportovní. Představují krajinné plochy určené jako rekreační zázemí (jezdecký areál, sjezdovka).



Plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské, přírodní, sportovní, kulturně rekreační (NSzpsk) představuje návrhové plochy v lokalitě Luční. V této ploše je zastoupena především funkce přírodní a zemědělská, umožňuje však i funkční využití sportovní a kulturně rekreační. Je vymezena pro účely rekreačního využívání krajiny nepobytového a výhradně veřejného charakteru a pro konání kulturně společenských a sportovních akcí (podmínky využití a konkrétní příklady jsou uvedeny v textové části Územního plánu Smržovka).


/ 104 /


10. 10. 2. 3


Prostupnost krajiny

Jedním z cílů územního plánu je zachovat prostupnost krajiny jak pro člověka, tak i pro volně žijící živočichy. Prostupnost krajiny zajišťuje migraci a vzájemnou komunikaci populací, přímé komunikační propojení sídel v krajině a je také nutná pro zajištění hospodárného využívání krajiny. Pro člověka je prostupnost krajiny zajištěna zejména cestní sítí, přičemž je snahou obnovovat logická spojení nejdůležitějších bodů v krajině pěšími či cyklistickými cestami, pro ostatní organismy je prostupnost zajištěna územním systémem ekologické stability.

10. 10. 2. 4

Protierozní a revitalizační opatření v krajině, ochrana před povodněmi

Protierozní a revitalizační opatření lze realizovat zejména v rámci ploch smíšených nezastavěného území (NS). Územní plán nevymezuje zastavitelné plochy v záplavovém území Q100 či v jeho aktivní zóně, s výjimkou zastavitelných ploch Z87 a Z88 rozdílným způsobem využití technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI), které složí k realizaci nové ČOV, a ploch přestavby P8. Záplavové území do těchto ploch zasahuje pouze okrajově.

10. 10. 2. 5

Územní systém ekologické stability

Odůvodnění návrhu systému ÚSES je uvedeno v kapitole „10. 7. 3“ textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka.

10. 11 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Pro účely možnosti odejmout nebo omezit vlastnická práva k pozemkům a stavbám jsou územním plánem vymezeny plochy a koridory pro umístění veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO), pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

10. 11. 1

ozn.

VD1

WD2

Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, pro které lze práva k pozemkům či stavbám vyvlastnit druh VPS plocha s rozdílným způsobem využití

odůvodnění zařazení stavby mezi VPS

VPS - dopravní infrastruktura silniční přeložka silnice I/14 koridor dopravní infrastruktury KD1

VPS je vymezena zejména za účelem zlepšení dopravní obslužnosti území a zlepšení dopravní situace ve městě Smržovka, čímž bude zároveň zajištěno snížení emisní a hlukové zátěže ve městě. VPS je vymezena a upřesněna v souladu se ZÚR LK. Veřejným zájmem je zajištění rozvoje veřejné dopravní infrastruktury na území města i v širších územních souvislostech.

multifunkční turistický koridor Nová Hřebenovka (multifunkční turistický koridor KMU1; označení VPS v ZÚR LK - D42) multifunkční turistický koridor Lužická Nisa

WD3

WD4

(multifunkční turistický koridor KMU1; označení VPS v ZÚR LK - D40) parkoviště na terénu nebo parkovací dům u základní školy (zastavitelná plocha Z34, DS - plocha dopravní infrastruktury - silniční) parkoviště na terénu u hřbitova

WD5

WD6

VPS je vymezena z důvodu zajištění dostatečné infrastruktury pro existující nároky v souvislost s cestovním ruchem a turistikou v území. VPS je vymezena a upřesněna v souladu se ZÚR LK. Veřejným zájmem je zajištění rozvoje veřejné dopravní infrastruktury (pěší a cyklistické dopravy), resp. zajištění prostupnosti území.

(zastavitelná plocha Z63, DS - plocha dopravní infrastruktury - silniční) parkoviště na terénu nebo parkovací dům u stávajícího lyžařského areálu

VPS je vymezena z důvodu zajištění dostatečné infrastruktury pro existující nároky v souvislost s cestovním ruchem a turistikou v území. VPS jsou vymezeny za účelem zajištění dostatečných parkovacích kapacit. Veřejným zájmem je zajištění rozvoje veřejné dopravní infrastruktury.

(zastavitelná plocha Z72, DS - plocha dopravní infrastruktury - silniční)


/ 105 /


ozn.

WD7


druh VPS plocha s rozdílným způsobem využití


parkoviště na terénu nebo parkovací dům u budoucího lyžařského areálu (zastavitelná plocha Z76, DS - plocha dopravní infrastruktury - silniční) parkoviště na terénu u sáňkařské dráhy

WD8

(zastavitelná plocha Z100, DS - plocha dopravní infrastruktury - silniční) VPS - technická infrastruktura, inženýrské sítě

WT1

WT2

10. 11. 2

ČOV a stavby pro úpravu vody (zastavitelná plocha Z87, TI - plocha technické infrastruktury - inženýrské sítě; záměr cov1) VPS - technická infrastruktura, inženýrské sítě ČOV a stavby pro úpravu vody (zastavitelná plocha Z88, TI - plocha technické infrastruktury - inženýrské sítě; záměr cov1)

Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit

ozn.

druh VPO VPO - skladebná část ÚSES všechny prvky ÚSES lokální úrovně

VU1

Realizací ČOV je zajištěna likvidace odpadních vod v území, přičemž jsou splněny hygienické a ekologické limity pro nakládání s odpadními vodami. Veřejným zájmem je zajištění rozvoje veřejné technické infrastruktury.

(lokální biocentra LBC 1, LBC 2, LBC 3 a LBC 4 a lokální biokoridory LBK 12, LBK 13, LBK 14, LBK 15, LBK 16, LBK 16b, LBK 17, LBK 18, LBK 19)

odůvodnění zařazení mezi VPO Skladebné části ÚSES jsou jako VPO vymezeny za účelem realizace a ochrany skladebných částí ÚSES. Vytváření uceleného systému ÚSES je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Veřejným zájmem je zajištění funkčnosti skladebných částí a celistvosti (kontinuity ÚSES), zvyšování ekologické stability území.

10. 12 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit překupní právo Pro účely včasné a plynulé majetkoprávní přípravy a zamezení spekulacím s pozemky, které následně komplikují zejména realizaci veřejných investic, jsou územním plánem vymezeny plochy a koridory pro umístění veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO), pro které lze uplatnit předkupní právo. ozn.

druh VPS plocha s rozdílným způsobem využití


místní obslužná komunikace a chodník PP1

(zastavitelná plocha Z37, PV - plocha veřejných prostranství) místní obslužná komunikace a chodník

PP2

(zastavitelná plocha Z75, PV - plocha veřejných prostranství)

Veřejná prostranství jsou zřizována a ve veřejném zájmu a sloužící k obecnému užívání. Účelem je zajištění prostupnosti urbanizovaného území. Veřejným zájmem je zajištění celkové prostupnosti území a dopravní dostupnost zastavitelných ploch.

10. 13 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv Územní plán vymezuje plochy a koridory územních rezerv zejména z důvodu ochrany území před zásahy, které by podstatně ztížily prověřované budoucí využití ploch.

10. 13. 1

Odůvodnění vymezení ploch územních rezerv

ozn.

možný budoucí způsob využití plochy

odůvodnění vymezení plochy, pozn.

(R1)


Plocha územní rezervy je vymezena za účelem dlouhodobé ochrany plochy pro případné výhledové využití plochy k rozšíření ploch pro bydlení ve městě, bude-li to z hlediska potřeby účelné.


/ 106 /


10. 13. 2


Odůvodnění vymezení koridorů územních rezerv

ozn.

specifikace koridoru

odůvodnění vymezení koridoru, pozn.

(KDI2)

koridor dopravní infrastruktury pro přeložku silnice I/14

Koridor pro alternativní vedení přeložky silnice I/14 na úbočí Černostudničního hřbetu. Koridor územní rezervy je vymezen za účelem dlouhodobé ochrany plochy jižně od Smržovky pro případné přetrasování silnice I/14.

10. 14 Odůvodnění vymezení ploch, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie Územním plánem byly stanoveny plochy, ve kterých je rozhodování o změnách jejich využití podmíněno zpracováním územní studie, a jim příslušných podmínek pro pořízení územní studie, zejména z důvodu optimálního využití zastavitelných ploch a ploch přestavby.

ozn. X1

dotčené zastavitelné plochy, plochy přestavby nebo koridory

X4

Z13 Z26, Z27 a částečně stabilizované plochy Z28, Z29, Z30 a částečně stabilizované plochy Z43

X5

Z58

X2 X3

X6

X7

Z62

odůvodnění stanovení podmínky zpracování územní studie Důvodem vymezení uvedených ploch, v nichž je rozhodování o změnách jejich využití podmíněno zpracováním územní studie a jim příslušných podmínek, je zejména plošný rozsah těchto ploch, potřeba detailněji a v podrobnějším měřítku prověřit plošné a prostorové uspořádání plochy s ohledem na stávající strukturu okolní zástavby a významné estetické, kulturní a přírodní hodnoty území (např. návrh etapizace, stanovení minimální velikosti pro vymezení stavebních pozemků, stanovení míry využitelnosti území, apod.) a návrh optimální dopravní obsluhy a napojení na sítě technické infrastruktury. Dalším důvodem vymezení uvedených ploch s rozdílným způsobem využití jako ploch, v nichž je rozhodování o změnách jejich využití podmíněno zpracováním územní studie a jim příslušných podmínek, je potřeba detailněji a v podrobnějším měřítku prověřit prostorové a plošné uspořádání území a navrhnou optimální dopravní obsluhu plochy a napojení na sítě technické infrastruktury. Důvodem stanovení podmínky zpracování územní studie je nutnost prověření proveditelnosti záměru alternativního průtahu území v širších vztazích.

(KDI2)

Prověření v rámci územní studie je jedním z hlavních východisek pro budoucí sledování navrhovaného záměru nebo jeho úplné vypuštění z ÚPD města.

10. 15 Odůvodnění stanovení pořadí změn v území (etapizace) Územní plán stanovuje pořadí změn v území (etapizaci) zejména z důvodu účelného postupu výstavby v území. ozn. EI EII EIII EIV

dotčené zastavitelné plochy plochy rozdílný způsob využití Z58 výroba a skladování – lehký průmysl (VL) Z58 Z58 Z58

odůvodnění stanovení pořadí změn v území

Důvodem stanovení etapizace pro uvedené plochy a jim příslušených podmínek je zejména ochrana území před nekoncepčním postupem rozvoje zástavby průmyslové zóny. Podmínky stanovené etapizací zajišťují postupný stavební rozvoj předně ve vazbě na stávající zástavbu a návaznosti na dopravní a technickou infrastrukturu.

11 VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST. 4, PÍSM. A) AŽ D) STAVEBNÍHO ZÁKONA Zákon č. 183/2006 Sb., §53, odst. 5 a) Zpracovává pořizovatel. Bude doplněno pořizovatelem.


/ 107 /



12 ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Zákon č. 183/2006 Sb., §53, odst. 5 b) Zpracovává projektant. Na základě stanoviska odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje, zn. KUKL 29491/2014 ze dne 7. 5. 2014 Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako příslušný orgán podle § 22 odst. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“), v souladu s ust. § 10i odst. 3) uvedeného zákona, uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy ke stavebnímu zákonu (tzv. dokumentace SEA). Z uvedeného stanoviska zároveň vyplývá, že vzhledem ke skutečnosti, že příslušné orgány ochrany přírody a krajiny vyloučily významný vliv územního plánu na soustavu Natura 2000, není požadováno zpracovat vyhodnocení podle § 45 h a 45 i zákona o ochraně přírody a krajiny. Z výše uvedených důvodů zpracováno Vyhodnocení vlivů územního plánu Smržovka na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (dokumentace SEA). Dokumentace je samostatnou přílohou ÚP Smržovka.

12. 1 Vyhodnocení vlivů územního plánu Smržovka na životní prostředí – shrnutí Z vyhodnocení vlivů územního plánu Smržovka na životní prostředí vyplývají následující závěry (návrhy) a návrh závěrečného stanoviska:

12. 1. 1

Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí

Na základě rozboru vlivu návrhu ÚP Smržovka na životní prostředí je návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech v této kapitole rozčleněn na část změn návrhu územního plánu a na doporučení, která se týkají rozhodování v území po přijetí ÚP Smržovka. Návrh požadavků k zapracování do návrhu ÚP Smržovka 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8.

Podmínit využití plochy výroby Z50 (VL) územní studií, ve které bude kladen důraz na ochranu stabilizované plochy bydlení. Alternativně vymezit plochu Z51 (ZP) až k Jablonecké ulici. Snížit rozsah ploch Z4 (SR), Z6 (SR), Z82 (BI), Z85 (SR), Z98 (SR) na úroveň stávající platné územně plánovací dokumentace. V ploše Z58 (VL) zachovat stávající prvek krajinné zeleně – zanést požadavek do zadání územní studie. Alternativně vymezit plochu Z58 (VL) formou územní rezervy. Snížit rozsah zastavitelných ploch v CHKO Jizerské hory. Z návrhu ÚP Smržovka odebrat plochy Z2 (SR), Z3 (SR), Z9 (SR), Z10 (SR). Významně snížit rozsah plochy Z7 (SR) na úroveň potřeby hospodářského zázemí k stávajícímu rodinnému domu. Zachovat rozptýlenou zástavbu v horních partiích sídla na úbočí Černostudničního hřbetu. Z návrhu ÚP Smržovka odebrat plochy Z97 (SR) a Z83 (SR). Plochu Z35 (BI) vymezit jako součást ploch K1 (NSzpsk). Podmínit využití ploch P8 (SM) a P9 (SM) územními studiemi. Pro všechny stavby v těchto plochách stanovit podmínku vypracování architektonické části projektové dokumentace jen autorizovaným architektem. Využití ploch P9 (SM) a Z89 (SM), případně Z32 (SM) v podmínkách pro rozhodování podmínit prokázáním splnění hygienických limitů.

Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech po přijetí ÚP Smržovka 1. 2. 3.

Konkrétní záměry v plochách VL posoudit v hlukových a rozptylových studiích, aby bylo zajištěno splnění hygienických limitů. V plochách P9 (SM) a Z89 (SM), případně Z32 (SM) ve fázi realizace uplatnit v plochách příslušná opatření proti imisní a akustické zátěži – zeleň, protihlukové zábrany, atd. V koridoru KDI1 vyhledat optimální vedení přeložky silnice I/14 vzhledem k akustické a imisní zátěži stávajících chráněných prostor.


/ 108 /


4. 5. 6. 7.

8. 9.

10. 11. 12.

13. 14. 15. 16.

12. 1. 2


V případě využití zasněžovacího systému v ploše K2 detailně posoudit a vyhodnotit akustické dopady zasněžovacího systému na blízkou chráněnou zástavbu. V konkrétní projektové dokumentaci jednotlivých záměrů upřednostňovat řešení s minimalizujícím vlivem na ZPF. Nezastavěné plochy nadále využívat stávajícím způsobem. Při povolování zástavby na plochách odnímaných ze ZPF postupovat tak, aby byla zachována možná zemědělská obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a aby odnímané pozemky byly co nejúčelněji využity. Před zahájením výstavby objektů na současných zemědělských plochách provést úkony pro ochranu úrodné vrstvy. V rámci projektové přípravy minimalizovat zábor PUPFL a lesních porostů. V plochách K3 a K4 V dalších stupních přípravy záměru a při jeho realizaci posílit vhodnými lesopěstebními postupy stabilitu nově vzniklých porostních stěn, prosadby melioračních a zpevňujících dřevin (buk, jedle, jeřáb, javor) podél těchto stěn a založení keřového patra. Plochy po odlesnění nutno zatravnit. Neprovozovat sjezdovky a vleky při nízkých stavech sněhu Minimalizovat zástavbu v ploše Z13 (OV), využít územní studie X1 k maximální ochraně krajinného rázu. V zastavitelných plochách SR dodržovat zásady výstavby v CHKO Jizerské hory (viz http://www.jizerskehory.ochranaprirody.cz). Upřednostňovat revitalizaci stávajících objektů před novou výstavbou. Podporovat zachování historických a urbanistických hodnot sídla. U nových staveb a přestaveb vycházet z tradičních staveb, materiálů, hmot, které jsou charakteristické pro danou oblast, navázat vhodně na urbanistickou strukturu obce i výškovou hladinu. Minimalizovat změny odtokových poměrů cílenou redukcí zpevněných ploch, požadovat zasakování vhodných dešťových vod, např. vod ze střech. U všech projektových záměrů požadovat řešení záchytu a nezávadného zneškodnění odpadních vod. Při realizaci záměrů v zastavitelných plochách zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu. Záměr MVE posoudit podle zákona č. 100/2001 Sb. v aktuálním znění. V navazujících řízeních nutno zjistit proveditelnost záměru, upřesnit lokalitu, provést ichtyologický průzkum, stanovit návrhové průtoky rybího přechodu a další nutné parametry.

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

Posuzovaný návrh Územního plánu Smržovka byl zpracován kolektivem autorů projektové kanceláře ŽALUDA, Praha, hlavní projektant Ing. Eduard Žaluda, autorizace ČKA č. 4077. Pořizovatelem je Městský úřad Smržovka, stavební úřad. Krajský úřad Libereckého kraje jako příslušný úřad dle § 22, písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ve svém stanovisku k Návrhu zadání Územního plánu Smržovka ze dne 7. května 2014 (zn. KUKL 29491/2014) přihlédl ke skutečnosti, že Návrh zadání ÚP Smržovka představuje svým obsahem a zaměřením koncepci z oblasti územního plánování, která stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Krajský úřad Libereckého kraje proto uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů ÚP Smržovka na životní prostředí. Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory ve svém Stanovisku (č. j. SR/0377/JH/2014-2 ze dne 6. 5. 2014) a Krajský úřad Libereckého kraje jako věcně i místně příslušný orgán ve svém stanovisku (č. j. KULK 27422/2014 ze dne 24. 4. 2014) vyloučily významný vliv koncepce na příznivý stav nebo celistvost evropsky významných lokalit na území CHKO Jizerské hory, nebo Ptačí oblasti Jizerské hory. Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí je vypracováno ve smyslu §10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a je zaměřeno na hodnocení souladu předmětného záměru územního plánu na koncepční a strategické národní, krajské a regionální dokumenty z oblasti životního prostředí, resp. cíle, zásady a opatření stanovené v těchto dokumentech, a na posouzení vymezených rozvojových ploch z hlediska vlivů v oblastech:         

vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy, vliv na ovzduší a klima, vliv na biologickou rozmanitost, faunu, floru, vliv na vodu, vliv na půdy - zábor ZPF, vliv na lesní porosty a pozemky určené k plnění funkcí lesa; vliv na přírodu a ekosystémy – CHKO, ÚSES, VKP, vliv na krajinu a krajinný ráz, vliv na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického.


/ 109 /



Na základě požadavků Stanoviska KÚ LK k návrhu zadání ÚP Smržovka se vyhodnocení zabývá          

posouzením kapacity lanových drah a vleků ve vztahu ke kapacitě sjezdových tratí a únosnosti území (Kap. 4.9), prověřením dopravní návaznosti navržených sjezdových tratí včetně řešení parkování (Kap. 4.9), posouzením ekonomických aspektů a společenských pozitiv u záměrů sportu a rekreace a vzájemné porovnání s negativním vlivem na složky životního prostředí (Kap. 4, Kap. 5, Kap. 6, Kap. 7), posouzením dopadu na veřejné zdraví zejména z hlediska hlukové a imisní zátěže vzhledem ke stávajícím i nově navrženým plochám (u lyžařských vleků, zasněžování, ploch dopravy apod.) (Kap. 4.4., Kap. 6.1, 6.2, 6.3), vyhodnocením z hlediska krajinného rázu (včetně identifikace dominant, vztahů a měřítka krajiny v řešeném území), ekologické stability krajiny (Kap. 3.2.8, Kap. 4.8, Kap. 5.3, Kap. 6.10), posouzením dopadu koncepce na ZPF, zejména na vysoce chráněnou zemědělskou půdu a na PUPFL (Kap. 4.1, Kap. 6.5), posouzením dopadu na skladebné části ÚSES a průchodnost krajiny pro faunu (Kap. 4.7, Kap. 5.3, Kap. 6.4, Kap. 6.7), posouzením dopadu na zvláště chráněné druhy (Kap. 4.7, Kap. 6.4), opatřeními k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (Kap. 8, Kap. 11), vypracováním kapitoly se závěry a doporučeními včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu ke koncepci s uvedením výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s jednotlivou plochou a s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit (Kap. 12).

Z procesu vyhodnocení vlivů předmětných záměrů územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí vyplývá následující významnost identifikovaných vlivů: 

Významný nepříznivý vliv – nebyl stanoven. 

Nepříznivý vliv – nepříznivé vlivy se s výjimkou plochy Z98 (SR), vymezené ve střetu s evidovanou plochou výskytu chráněných druhů, a nekvantifikovaného potenciálního nepříznivého vlivu záměru el1 vzhledem k fragmentaci vodního toku, týkají záborů zemědělského půdního fondu (plochy Z2 (SR), Z3 (SR), Z4 (SR), Z9 (SR), Z13 (SR), Z53 (VL), Z58 (VL), Z62 (VL), Z80 (BI), Z89 (SM), Z91 (SM), Z93 (SM), KDI1) a vlivu na krajinný ráz a vizuální charakteristiky doplněním zastavitelných ploch v CHKO, na úbočí Černostudničního hřbetu (plochy Z1 (SR), Z2 (SR), Z3 (SR), Z4 (SR), Z5 (SR), Z6 (SR), Z7 (SR), Z9 (SR), Z10 (SR), Z12 (SR), Z13 (SR), Z82 (BI), Z83 (SR), Z84 (SR), Z85 (SR), Z97 (SR), Z98 (SR)) a rozlehlou plochou výroby Z58 (VL).

Vlivy na ZPF a na krajinný ráz v území s rozptýlenou zástavbou lze považovat je vlivy kumulativní. Synergické nepříznivé vlivy nebyly zjištěny. 

Nevýznamný vliv až nepříznivý vliv – na hranici nevýznamného až nepříznivého vlivu byly vyhodnoceny zábory půdního fondu v části rozvojových ploch mimo území CHKO (plochy Z17 (OS), Z24 (BI), Z26 (BI), Z28 (OV), Z29 (OS), Z36 (BI), Z38 (BI), Z39 (BI), Z50 (VL), Z52 (VL), Z56 (VL), Z78 (SR), Z79 (BI), Z82 (BI), Z84 (SR), Z85 (SR), Z90 (SR), Z94 (SR), Z98 (SR), P9 (SM)) a dále vymezení ploch výroby Z50 (VL) a Z58 (VL) způsobem, který obklopuje stabilizované plochy bydlení, a plochy Z58 (VL) v území stávajícího běžkařského areálu..



Nevýznamný vliv – jako indikativní, méně významné vlivy, které lze eliminovat nebo významně snížit ve frázi realizace, byly vyhodnoceny vlivy ploch lehké výroby VL na imisní a akustickou zátěž chráněných prostor (plochy Z50, Z52, Z53, Z56, Z58, Z61), zábory lesa v plochách K3 (NSs), K4 (NSs) a Z100 (DS), vliv plochy zeleně Z51 (ZP) a pravděpodobně koridoru KZT na zemědělský půdní fond.



Příznivý vliv - jako příznivý se předpokládá vliv přeložky silnice I/14 v západní části koridoru KDI1 na snížení imisní a akustického zátěže centra města a potažmo na zdraví obyvatel. Obdobně vlivy se očekávají od zkvalitnění kolejové dopravy (koridor KZT) a její následné preference před dopravou silniční. Vzhledem ke zdraví obyvatel se očekávají příznivé vlivy vymezením ploch občanského vybavení OS určených pro sport a tělovýchovu (Z17, Z27, Z29), ploch smíšených nezastavěného území určených pro sport a rekreaci (K1 (NSzpsk, K2 (NSs), K3 (NSs), K4 (NSs)), multifunkčních turistických koridorů KMU1, KMU1). Kladné vlivy na životní prostředí jako celek jsou dány vymezením ploch a linií technické infrastruktury pro bezpečnou likvidaci odpadních vod (Z87 (TI), Z88 (TI), kr1-6, vy1), vymezením ploch a koridorů územního systému ekologické stability a umožněním záměru výroby elektrické energie z obnovitelného zdroje.

Ostatní vlivy byly vyhodnoceny jako nevýznamné až nulové za předpokladu následných kroků v navazujících řízeních, které jsou předmětem Kap. 11.2. Na základě posouzení vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí a s přihlédnutím ke skutečnosti, že část výše uvedených ploch přechází do návrhu ÚP Smržovka z platné územně plánovací


/ 110 /



dokumentace, jsou v návrhu stanoviska navrženy úpravy územního plánu, které snižují významnost negativních vlivů, nebo je eliminují. S ostatními plochami, koridory a záměry ÚP Smržovka lze souhlasit bez výhrad. Při respektování navržených podmínek a doporučení pro realizaci koncepce (viz Kap. 11) lze k Územnímu plánu Smržovka vydat souhlasné stanovisko: Krajský úřad Libereckého kraje jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vydává souhlasné stanovisko ke koncepci „Územní plán Smržovka“ za dodržení následujících podmínek: 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9.

Podmínit využití plochy výroby Z50 (VL) územní studií, ve které bude kladen důraz na ochranu stabilizované plochy bydlení. Alternativně vymezit plochu Z51 (ZP) až k Jablonecké ulici. Snížit rozsah ploch Z4 (SR), Z6 (SR), Z82 (BI), Z85 (SR), Z98 (SR) na úroveň stávající platné územně plánovací dokumentace. V ploše Z58 (VL) zachovat stávající prvek krajinné zeleně – zanést požadavek do zadání územní studie. Alternativně vymezit plochu Z58 (VL) formou územní rezervy. Snížit rozsah zastavitelných ploch v CHKO Jizerské hory. Z návrhu ÚP Smržovka odebrat plochy Z2 (SR), Z3 (SR), Z9 (SR), Z10 (SR). Významně snížit rozsah plochy Z7 (SR) na úroveň potřeby hospodářského zázemí k stávajícímu rodinnému domu. Zachovat rozptýlenou zástavbu v horních partiích sídla na úbočí Černostudničního hřbetu. Z návrhu ÚP Smržovka odebrat plochy Z97 (SR) a Z83 (SR). Plochu Z35 (BI) vymezit jako součást ploch K1 (NSzpsk). Podmínit využití ploch P8 (SM) a P9 (SM) územními studiemi. Pro všechny stavby v těchto plochách stanovit podmínku vypracování architektonické části projektové dokumentace jen autorizovaným architektem. Využití ploch P9 (SM) a Z89 (SM), případně Z32 (SM) v podmínkách pro rozhodování podmínit prokázáním splnění hygienických limitů. V navazujících řízeních respektovat požadavky na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech po přijetí ÚP Smržovka uvedené v Kap. 11.2 dokumentace SEA.

12. 2 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí Cílem územního plánování je vytvoření podmínek pro vyvážený vývoj území s důrazem na podporu hospodářského rozvoje při zachování a obnově přírodních hodnot. To vše by mělo přispět ke zdravému a důstojnému životu obyvatel obce s nabídkou pracovních příležitostí a aktivit pro jejich kulturní, společenské a sportovní vyžití. V rámci ÚAP SO ORP Tanvald je vyhodnocena vyváženost vztahů a podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Území města Smržovka je hodnoceno takto: pilíř URÚ

vyhodnocení současného stavu

environmentální

+

hospodářský

+

sociální

+

vstupní podmínky  kvalitní životní prostředí je negativně ovlivňováno průtahem I/14 zastavěným územím  není předpoklad pro radikální změnu tohoto stavu          

v současné době se v území vyskytují významnější výrobní podniky v území je množství nevyužívaných výrobních kapacit nelze jednoznačně předpokládat vývoj trendů kvalitní přírodní prostředí v oblastech mimo městskou strukturu zástavby nedostatek pracovních příležitostí kvalitní občanská vybavenost a nabídka výrobních ploch nevyužívané výrobní kapacity vyhovující dopravní dostupnost vyhovující obsluha veřejnou hromadnou dopravou nelze jednoznačně předpokládat vývoj trendů

Po zhodnocení vstupních podmínek a předpokladů dalšího rozvoje byla obec zařazena do kategorie 1:


/ 111 /



Z HLEDISKA ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍŘE: Obec leží na hlavní urbanizační ose území. Členitý georeliéf, vysoký podíl ekologicky stabilních ploch, poloha obce v oblasti s atraktivním krajinným zázemím vytvářejí podmínky pro příznivé životní prostředí. Celkově lze hodnotit faktor životního prostředí kladně. Faktor snižují zhoršené hygienické podmínky v okolí průtahu silnice I/14. Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉHO PILÍŘE: Problematické je využití bývalých výrobních areálů (SEBA, Jablonecké sklárny, s.r.o.). Efektivita jejich využívání v posledních letech kolísá v závislosti na ekonomické situaci. Potenciální rozvoj s dobrou nabídkou výrobních ploch se bude v souvislosti s transformací hospodářství a dobrou dopravní dostupnosti center osídlení soustředit zřejmě na specializovanou (individuální) výrobu, výrobní služby, oblast cestovního ruchu, apod. Z HLEDISKA SOCIÁLNÍHO PILÍŘE: Faktorem negativně ovlivňujícími podmínky pro soudržnost obyvatel jsou nedostatek pracovních příležitostí a stále nejasná situace ohledně vymezení koridoru pro přeložku silnice I/0, I/14, která je zapříčiněna návrhy několika variant z různých zdrojů (obec, Liberecký Kraj, ŘSD ČR). Kvalitní životní prostředí společně s vyhovující občanskou vybaveností, dostupností center osídlení, pozitivním vývojem počtu obyvatel a nabídkou turistické a rekreační infrastruktury však převáží negativa, a proto jsou tedy podmínky pro soudržnost obyvatel v území hodnoceny kladně. (zdroj: ÚAP SO ORP Tanvald, 3. úplná aktualizace, 2014) Řešené území – město Smržovka – je hodnoceno kladně ve všech pilířích udržitelného rozvoje území. Jednotlivé složky udržitelného rozvoje území ovlivňuje ÚP Smržovka následujícím způsobem:

12. 2. 1

Vyhodnocení vlivů ÚP Smržovka na pilíře udržitelného rozvoje území

Stavební zákon definuje pojem udržitelný rozvoj území jako rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V následujících odstavcích je uvedeno shrnutí vlivů územního plánu Smržovka na jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje: ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Pozitivní vlivy -

stanovení ochrany přírodních a krajinných hodnot v území; vymezení a upřesnění skladebných částí územního systému ekologické stability; návrh opatření na ochranu před povodněmi a ochranná protierozní opatření směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny, které je možné realizovat zejména v plochách smíšených nezastavěného území (NS); vymezení ploch přírodních za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny (ÚSES – biocentra); stanovení podmínek plošného a prostorového využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v zastavěném a nezastavěném území; vymezení systému sídelní zeleně v urbanizovaném území; preference vnitřního rozvoje urbanizovaného území – upřednostnění rozvoje zástavby ve vnitřních rezervách sídel, přestaveb a minimalizace rozvoje zástavby směrem do volné krajiny; vliv přeložky silnice I/14 v západní části koridoru na snížení imisí a akustické zátěže; vytvoření předpokladů pro vymístění výroby z centra města (plochy přestavby, rozvojové plochy pro „průmyslovou zónu“ v západním okraji města).

Negativní vlivy -

vymezení koridoru pro přeložku silnice I/14 – potenciální zvýšení dopravní zátěže a znečištění v území; potenciální nepříznivý vliv záměru malé vodní elektrárny (el1) – fragmentace vodního toku; zábor zemědělského půdního fondu; vliv na krajinný ráz a vizuální charakteristiky zastavitelnými plochami v CHKO a rozlehlou plochou výroby Z58 (VL).

HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ Pozitivní vlivy -

-

vytvoření územních podmínek pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu – např. multifunkční turistické koridory; vymezení ploch pro ekonomický rozvoj (plochy výroby a skladování - lehký průmysl – VL) a vytvoření „průmyslové zóny“ v návaznosti na plánovanou přeložku silnice I/14; předpoklady pro drobné podnikání a aktivaci místního ekonomického potenciálu zejména ve flexibilně využitelných plochách smíšených obytných (zejm. městských – SM); vymezení stabilizovaných a zastavitelných ploch občanského vybavení (OV, OM, OS, OH) a ploch smíšených obytných (SM, SV), v nichž jsou kromě funkce bydlení vytvořeny podmínky pro rozvoj nerušících funkcí (rekreace, občanského vybavení, drobné výroby apod.); vytvoření podmínek pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury, zejména rozvojem dopravní infrastruktury je zlepšena dostupnost území jako základní předpoklad pro další rozvoj ekonomických aktivit;


/ 112 /


-


vymezení koridoru (a koridoru územní rezervy) pro realizaci přeložky silnice I/14 – zlepšení dopravní dostupnosti města; vymezení stabilizovaných a zastavitelných (přestavbových) ploch výroby a skladování (VL, VZ) – potenciál tvorby pracovních míst a snížení nezaměstnanosti.

Negativní vlivy -

omezení výrobních aktivit v souvisle urbanizovaném území (např. v rámci bývalých výrobních areálů v urbanizační ose Smržovského potoka (plochy přestavby na území smíšené obytné); transformace množství stávajících (extenzivně využívaných) výrobních areálů nevhodně umístěných v urbanizační ose města – nutnost významných investičních zásahů pro realizaci vnitřní transformace urbanizovaného území; omezení výrobních aktivit vlivem přírodních a krajinných hodnot území.

SOCIÁLNÍ PILÍŘ Pozitivní vlivy -

vymezení zastavitelných ploch pro bydlení v rozsahu odpovídajícím předpokládanému demografického vývoji; vytvoření podmínek pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu; vymezení koridoru pro realizaci přeložky silnice I/14 – zlepšení dopravní dostupnosti území, snížení intenzity dopravy v jádrovém území města; dotváření urbanistické struktury sídelních enkláv, posilování historicky vzniklých sídelních struktur a vytvoření předpokladů pro zvyšování kvality bydlení a života v řešeném území vymezení a dotvoření spojitého systému veřejných prostranství; stanovení podmínek pro podrobnější vymezení veřejných prostranství k zajištění dostatečné prostupnosti sídel a dostupnosti pozemků; vytvoření podmínek pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury, která je základním předpokladem pro vysokou kvalitu života; vytvoření podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit ve městě, potenciál pro snížení míry nezaměstnanosti a zvýšení atraktivity města pro bydlení; stabilizace a rozvoj ploch občanského vybavení.

Negativní vlivy Nebyly identifikovány.

12. 2. 2

Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území

Obecně je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný vývoj ekonomického, environmentálního a sociálního pilíře, kdy hodnota hospodářského pilíře je relativně nadprůměrná. Základním předpokladem pro vyvážený růst města je zlepšování sociální charakteristiky a přírodního a krajinného rámce města. Navzdory celkovému hodnocení (+) je nutné vnímat oslabení environmentálního pilíře (zatímco okolní obce Albrechtice v J. H., Harrachov, Jiřetín p. Bukovou, Kořenov a Zlatá Olešnice vykazují hodnoty 6-10, pro Smržovku je uvedena hodnota 1, pro Tanvald 2). Řešené území je nutno z pohledu životního prostředí vnímat jako silně urbanizované, s okrajovými zásahy chráněných území přírody a krajiny (CHKO Jizerské hory). V oblasti hospodářského pilíře město vykazuje nadprůměrné hodnocení v podílu výrobních ploch, dopravní dostupnosti území a daňových příjmů obce. Podprůměrně je hodnocena intenzita bytové výstavby a plochy ochrany půd (což je způsobeno absencí ploch I. třídy ochrany). Hospodářský pilíř lze považovat za silný, nicméně nepodpořený sociální charakteristikou města. V oblasti sociálního pilíře je kladně hodnocena základní občanská vybavenost, infrastruktura pro sport a dostupnost centra dojížďky, negativně je hodnocena nezaměstnanost, věková struktura obyvatelstva, vývoj počtu obyvatel. Území vykazuje dostatečné občanské vybavení i kvalitní dostupnost, přesto je demografická charakteristika nepříznivá.

Environmentální × hospodářský pilíř Umístěním hospodářských aktivit v území podél Smržovského potoka v rámci poměrně souvislé urbanizační osy je historicky daná míra urbanizace území a okolní volná krajina je převážně stabilizovaná. Pilíře lze považovat za vyvážené, v relativně dobrém stavu. Jednotlivou disparitou mezi pilíři je zásadní rozpor v ochraně přírodních, zejména krajinných hodnot území a v rozvoji dopravní infrastruktury území (přeložka silnice I/14) mimo souvislou zástavbu. Přeložku je nutné trasovat volnou krajinou, čímž dojde k výraznému narušení krajinných hodnot území.

Environmentální × sociální pilíř Navzdory silnému environmentálnímu pilíři území Smržovka zejména z důvodu stagnující bytové výstavby ztrácí na atraktivitě pro bydlení – sociální pilíř proto oslabuje, sídelní struktura je degradována a okrajové části města jsou využity


/ 113 /



pro individuální rekreaci; přitom městské centrum a urbanizační osa směrem do Tanvaldu se vylidňuje. ÚP vytváří podmínky pro posílení environmentálního pilíře a zlepšení sociální charakteristiky města zejména přes posílení hospodářského pilíře.

Hospodářský × sociální pilíř Stav hospodářského pilíře má vliv na sociální stabilitu města zejména ve smyslu zajišťování dostatečného množství a typů pracovních příležitostí, kvality služeb, obchodu a celkové vybavenosti města a tím pádem i zajišťování funkce lokálního centra pro řešené území a jeho blízké okolí. Zásadní význam pro posílení a vyvážení obou pilířů má navrhované řešení představující snahu o produkci pracovních míst se současným cílem zvýšení dopravní dostupnosti a zlepšení podmínek pro bydlení a občanskou vybavenost. Významným faktorem stability sociálního pilíře je také atraktivita území v oblastech mimo úroveň územního plánu. Město Smržovka vykazuje dostatek pracovních příležitostí, občanského vybavení, dobrou dostupnost území, ale zejména s ohledem na nedostatečnou bytovou výstavbu a obecně diverzifikovanou nabídku bydlení se město stává neatraktivním. Proto je nutné posilovat hospodářský pilíř a vytvářet tak podmínky pro posílení sociálního pilíře.

12. 2. 3

Závěrečné hodnocení

Řešení ÚP Smržovka vychází z principů udržitelného rozvoje – zajišťuje v maximální míře ochranu volné krajiny a jejích přírodních hodnot, vytváří podmínky pro zlepšování životního prostředí na území města, dotváří sídelní a urbanistickou strukturu využitím vnitřních rezerv pro novou výstavbu, čímž posiluje sociální soudržnost obyvatel. Při navrhovaném rozvoji jsou vytvářeny podmínky pro efektivní využívání veřejné infrastruktury a pro hospodářský rozvoj odpovídající významu a možnostem řešeného území. V souladu s principy udržitelného rozvoje jsou vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních a ekonomických potřeb a současně ochranu zejména přírodních hodnot území omezením rozvoje zástavby v nezastavěném území. Územní plán Smržovka vytváří podmínky pro vyvážený a udržitelný rozvoj území ve všech oblastech (sociální, ekonomická, přírodní). Navržený rozvoj zohledňuje předpoklady rozvoje města na základě dosavadního vývoje demografického, ekonomického, na základě analýz zpracovaných v nejrůznějších oblastech (stávající ÚPD, oborové podklady apod.) a na základě mezioborové koordinace stanovuje podmínky pro příznivý rozvoj všech složek území směřující k naplňování principů udržitelného rozvoje území v horizontu návrhového období do roku 2030. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že Územní plán Smržovka vytváří podmínky pro řešení aktuálních problémů území a navržená koncepce rozvoje směřuje k zajištění harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje území města. Územní plán reaguje na zjištěné výsledky SWOT analýzy a vytváří podmínky pro využití a posílení silných stránek a příležitostí řešeného území a pro eliminaci, minimalizaci či kompenzaci slabých stránek a ohrožení území. Realizací záměrů obsažených v Územním plánu Smržovka nedojde k ohrožení atraktivity bydlení ani rekreační funkce území. Naopak ÚP Smržovka vytváří podmínky zejména pro posílení hospodářského a sociálního pilíře. Podrobné požadavky na úpravy Návrhu ÚP Smržovka v zájmu ochrany životního prostředí jsou obsaženy v kapitole A (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí), jež je obsahem samostatné přílohy tohoto dokumentu.

13 STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA Zákon č. 183/2006 Sb., §53, odst. 5 c) Zpracovává pořizovatel. Bude doplněno pořizovatelem.

14 SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Zákon č. 183/2006 Sb., §53, odst. 5 c) Zpracovává pořizovatel. Bude doplněno pořizovatelem.


/ 114 /



15 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhláška č. 500/2006 Sb., příloha č. 7 část II. odst. 1 d) Zpracovává projektant s využitím metodických pomůcek MŽP a MMR

15. 1 Zemědělský půdní fond 15. 1. 1 Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno územním plánem k datu 31. 8. 2016. Hranice zastavěného území je obsahem grafické části dokumentace.

15. 1. 2 Struktura využití pozemků Zemědělský půdní fond tvoří dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, pozemky zemědělsky obhospodařované, tedy orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Zemědělská půda je v rámci řešeného území zastoupena na ploše cca 460 ha (31,1 % území) a z většiny je tvořena trvalým travním porostem (380,5 ha, tj. 83 % ze zemědělské půdy). Nezemědělská půda představuje cca 68,9 % rozlohy území a je zastoupena zejména lesy (54,6 % celkové rozlohy). Minimální podíl pak mají vodní plochy. Tab. Využití pozemků ve Smržovce (k 31. 12. 2015, dle ČSÚ) Druh pozemku Celková výměra Zemědělská půda Orná půda Zahrada Trvalý travní porost Nezemědělská půda Lesní pozemek Vodní plocha Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha

Výměra (ha)

Podíl z celkové výměry

1 481,49 460,40 31,61 48,27 380,53 1 021,09 808,62 9,87 48,25 154,35

100 31,1 2,1 3,3 25,7 68,9 54,6 0,7 3,3 10,4

15. 1. 3 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky Z hlediska půdních poměrů jsou v řešeném území nejvíce zastoupeny půdní typy: dominantně podzol kambický, dále antropozem urbánní a zřídka gleje. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující dvě číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední dvě číslice). V rámci řešeného území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ: kódy BPEJ na území obce 8.58.00

třída ochrany II.

8.50.11, 9.36.24, 9.50.11

III.

9.50.14 8.34.44, 8.43.54. 8.40.68, 8.40.78, 8.40.89, 8.40.99, 8.41.68, 8.50.44, 8.50.54, 8.78.69, 8.78.89, 9.36.34, 9.36.44, 9.36.54, 9.40.68, 9.40.78, 9.40.89, 9.40.99, 9.41.78, 9.50.44, 9.50.54, 9.67.01, 9.68.11, 9.78.69, 9.78.89

IV. V.

V řešeném území se nevyskytují půdy I. třídy ochrany. Rozsah II. třídy ochrany kopíruje nivní území řeky Kamenice. Zbylá část území je lokalizována na půdách nižších tříd ochrany, z nichž největší zastoupení mají půdy V. třídy ochrany.


/ 115 /



15. 1. 4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové předpoklady města Smržovka i jednotlivých místních částí. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady města pro obnovu a rozvoj. Rozsah zastavitelných ploch vychází z předpokládaného demografického vývoje Smržovka a okolních sídel. Zábor ZPF tvoří zastavitelné plochy, plochy přestavby, plochy zeleně a plochy změnv krajině. S výjimkou ploch změn v krajině jsou jednotlivé návrhové plochy situovány především v návaznosti na zastavěné území. Plochy změn jsou vymezeny tak, aby na obhospodařovaných zemědělských půdách nedocházelo ke vzniku zbytkových a obtížně využitelných ploch. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu je zpracováno v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 130/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu. Plošné vyhodnocení záboru ZPF jednotlivých lokalit je uvedeno v příloze č. 1 Odůvodnění územního plánu Smržovka. Další zábor ZPF si vyžádá realizace přeložky silnice I/14. Koridor pro tento záměr je veden zčásti zastavěným územím a zčásti pozemky ZPF. Západní část koridoru je vedena po třídách nejnižší ochrany ZPF. Odhadem je předpokládaný zábor ZPF s ohledem na kategorii komunikace a související stavby stanoven na 4,5 ha.

15. 1. 5 Pozemkové úpravy V rámci řešeného území jsou evidovány následující komplexní (KPÚ) a jednoduché (JPÚ) pozemkové úpravy:

název PÚ JPÚ 9204 upřesnění přídělů č. 10 a 52 KPÚ Smržovka

datum ukončení

datum zapsání do katastru

celková výměra obvodu PÚ [ha]

k. ú.

typ

stav PÚ

datum zahájení

Smržovka

JPÚ - příděly

ukončená

4. 5. 2006

27. 9. 2006

27. 11. 2006

1,85

Smržovka

KPÚ

neukončená

-

-

-

-

15. 1. 6 Investice do půdy Zemědělské pozemky v západní části řešeného území jsou částečně meliorovány. Meliorovaná území nejsou řešením ÚP dotčena. Územním plánem jsou vymezeny skladebné části územního systému ekologické stability (biocentra, biokoridory) lokální úrovně. Zábor zemědělské půdy se předpokládá u minima skladebných částí ÚSES - prakticky k němu dojde pouze v případech zakládání a doplňování krajinné zeleně. Územní systém ekologické stability je dále doplněn plochami významné zeleně plnící funkci interakčních prvků, navrženými ve vazbě na liniové prvky v území. Zajištění funkčnosti těchto prvků v krajině spočívá především v obnově a doplňování liniových výsadeb stromů a keřů podél místních komunikací, polních cest a vodotečí ve volné krajině s minimálními nároky na zábory zemědělské půdy. Plochy významné zelně jsou součástí zejména ploch smíšených nezastavěného území - zemědělských, přírodních (NSzp), a dále ploch dopravní infrastruktury - silniční (DS), ploch veřejných prostranství (PV) a ploch vodních a vodohospodářských (W). Další opatření k zajištění ekologické stability a protierozní opatření je možné realizovat v rámci ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpsk). V těchto plochách, které zahrnují převážnou část ZPF na území obce, jsou v rámci podmínek využití stanoveny podmínky pro realizaci ochranných, ekologickostabilizačních, protierozních a revitalizačních opatření (např. úprava velikosti a tvaru pozemku, průlehy zatravněné a obdělávané, terénní úpravy, urovnávky, hloubkové kypření, protierozní osevní postupy, pásové střídání plodin, vrstevnicové obdělávání půdy, výsev do strniště, pěstování ochranných plodin, důlkování a přerušování brázdování, mulčování, protivětrné zábrany, ochranné zatravnění, obnova drnu apod.).

15. 1. 7 Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Jako stávající plochy veřejných prostranství (PV) či plochy dopravní infrastruktury - silniční (DS) jsou vymezeny hlavní užívané (zvykové) cesty ve volné krajině. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány, v plochách smíšených nezastavěného území - zemědělských, přírodních (NSzp) je realizace nových zemědělských účelových komunikací a polních cest umožněna.


/ 116 /



15. 1. 8 Zemědělská prvovýroba Územní plán s ohledem na podporu zemědělství v území stabilizuje zemědělskou výrobu vymezením ploch s rozdílným způsobem využití výroba a skladování - zemědělská výroba (VZ), které umožňují rozvoj příslušných zemědělských areálů. Drobná zemědělská výroba, která nemá negativní vliv na okolní zástavbu, je umožněna v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití, např. v plochách smíšených nezastavěného území - zemědělských, přírodních (NSzp).

15. 2 Pozemky určené k plnění funkce lesa Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP – výměra nad 50 ha) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO – výměra pod 50 ha), zpracovanými na období deseti let (decenium). Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř).

15. 2. 1 Aktuální stav lesa Řešené území se vyznačuje nadprůměrnou lesnatostí, lesy zaujímají rozlohu 808,62 ha, tj. 54,6 % (průměr ČR činí 33,3 %) z celkové rozlohy území (1 481,49 ha). Rozlehlé souvislé lesní plochy se nachází jižní i severní části řešeného území.

15. 2. 2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupeň (LVS) Podle lesnického členění se řešené území nachází v přírodní lesní oblasti PLO21 – Jizerské hory a Ještěd. Vegetační stupňovitost vyjadřuje vztah mezi klimatem a biocenózou (souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu). Řešené území je vymezeno v následujících lesních vegetačních stupních (LVS):

Vegetační stupeň

Průměrná roční teplota (°C)

Malé vegetační období*

Průměrná nadmořská výška v ČR (m n. m.)

Plocha v ČR (%)

5. jedlobukový

5,5

130

600 – 1 000

12,9

6. smrkojedlobukový

4

115

550 – 1 200

2,1

7. smrkový

1

50

1 000 – 1350

0,4

Charakteristika

Základními dřevinami jsou buk a jedle. Nevyskytuje se habr a až na výjimky ani dub. Nízké zastoupení má již smrk. Jedle měla převahu nad bukem především na půdách těžších, oglejených. Klimaxovým společenstvem je smíšený les, tvořený bukem, jedlí a smrkem, tzv. Hercynská směs. Buk je dostatečně vitální, udržuje se v úrovni. Vtroušený bývá javor klen. Ve směsi smrku, buku a jedle nabývá převahy smrk. Buk je méně tvárný a většinou ustupuje do podúrovně. Klesá zastoupení jedle. Vtroušený bývá javor klen.

15. 2. 3 Kategorie lesů Podle zákona o lesích se lesy člení dle převažující funkce do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. V řešeném území se vyskytují lesy všech tří kategorií. Les hospodářský

§ 9 lesního zákona - lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

Les ochranný

§ 7 odst. 1 písm. a lesního zákona- lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.

Les zvláštního určení

§ 8 odst. 2 písm. e - lesy (bariérové) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou


/ 117 /



V řešeném území se vyskytují lesy všech tří kategorií. Lesy v Nejvíce zastoupeny jsou lesy hospodářské (cca 50 %), významné zastoupení mají také lesy zvláštního určení (cca 40 %), nejméně jsou zastoupeny lesy ochranné (cca 10 %). Lesy v řešeném území jsou zařazeny převážně do kategorie lesů hospodářských a zvláštního určení, jejichž mozaika tvoří zhruba 90 % celkové plochy lesů v řešeném. Lesy ochranné jsou zastoupeny doplňkově (cca 10 %).

15. 2. 4 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa V územním plánu jsou vymezeny následující zastavitelné plochy a plochy změn v krajině vyžadující zábor pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL): ozn. plochy

ozn. záboru


celková výměra plochy [ha]

výměra záboru [ha]

dotčené parcely

druhová skladba lesa

Z100

L1

DS – dopravní infrastruktura silniční

0,1130

0,0335

4974

neznámá

Z30

L2

ZX – plocha zeleně - specifické

1,7367

0,1226

1923

neznámá

0,0172

4804

neznámá

0,3219

4619, 4620

neznámá

0,1172

4647, 4655

neznámá

0,0731

4620

neznámá

L3 K3

0,4758 L4 L5

NSs – plochy smíšené nezastavěného území - sportovní

K4

0,8303 L6

zábor PUPFL celkem

odůvodnění záboru PUPFL plocha pro realizaci parkoviště na terénu u sáňkařské dráhy součást parkové plochy v centrální části Smržovky plocha pro realizaci vrchního propojení stávajícího lyžařského areálu s novou sjezdovkou plocha pro realizaci spodního propojení stávajícího lyžařského areálu s novou sjezdovkou

0,6855

15. 2. 5 Ochrana lesa Ochranné pásmo lesa, které v ojedinělých případech zasahuje do stabilizovaných či zastavitelných ploch, činí 50 m od hranice lesa. Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle § 14 odst. 2 zákona 289/1995 Sb.). Při posuzování žádostí o vydání těchto souhlasů orgán státní správy lesů dbá především o to, aby nedocházelo k umisťování staveb trvalého charakteru do blízkosti lesních pozemků ve vzdálenosti, která není dostatečná pro minimalizaci rizika negativního střetu se zájmy chráněnými lesním zákonem (omezení dopravní obslužnosti a přístupnosti lesa, nežádoucí interakce mezi stavbou a blízkým lesním porostem apod.). Pro všechny zastavitelné plochy či plochy přestavby určené k bydlení, které jsou dotčeny ochranným pásmem 50 m od hranice lesního pozemku, je stanovena závazná podmínka pro rozhodování, která neumožňuje umisťování objektů určených k bydlení či rekreaci osob v odstupové vzdálenosti odpovídající předpokládané výšce nejbližšího lesního porostu v mýtním věku od hranice lesního pozemku (nikoli aktuálně se nacházejícího lesního porostu). Hodnoty předpokládané výšky lesního porostu v mýtním věku dle absolutní výškové bonity uvedené jako nejvyšší u příslušné jednotky prostorového rozdělení lesa jsou uvedeny v platném díle hospodářské úpravy lesa, tj. v lesní hospodářské osnově či v lesním hospodářském plánu.

16 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 172 Zpracovává pořizovatel. Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

17 VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 172 Zpracovává pořizovatel. Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.


/ 118 /



18 OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Obsah textové části Odůvodnění Územního plánu Smržovka: 1 2

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ................................................................................................................ 1 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ .......................................... 1 2. 1 Základní údaje o městě Smržovka ...................................................................................................................... 1 2. 2 Postavení obce v systému osídlení ..................................................................................................................... 2 2. 3 Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury ............................................................................... 2 2. 4 Širší vztahy ÚSES a další přírodní systémy .......................................................................................................... 3 2. 5 Účast ve sdružení obcí ........................................................................................................................................ 3 3 SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ............................................................................................................................................................................. 4 3. 1 Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje ....................................................................................... 4 3. 2 Soulad územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ..................................................... 8 3. 3 Soulad územního plánu se strategickými a rozvojovými dokumenty............................................................... 25 4 VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ .............................................................. 25 5 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .... 26 5. 1 Soulad s cíli územního plánování ..................................................................................................................... 26 5. 2 Soulad s úkoly územního plánování ................................................................................................................. 27 6 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ....... 29 7 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ .................................. 30 7. 1 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů .................................................................... 30 7. 2 Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporu ......................................................................................................................................................................... 30 8 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ....................................................................................................... 30 9 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH.............................................................................................................................................................................. 33 9. 1 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených v ÚPD Smržovka ........................................................ 34 9. 1. 1 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených ÚPnSÚ Smržovka (1996) ....................................... 34 9. 1. 2 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vyplývajících ze Změny č. 1 (2003) ............................................ 36 9. 1. 3 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vyplývajících ze Změny č. 2 (2008) ............................................ 37 9. 1. 4 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vyplývajících ze Změny č. 3 (2008) ............................................ 38 9. 1. 5 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vyplývajících ze Změny č. 4 (2008) ............................................ 38 9. 1. 6 Vyhodnocení využití zastavitelných ploch vyplývajících ze Změny č. 5 ....................................................... 38 9. 1. 7 Celkové vyhodnocení naplněnosti zastavitelných ploch vymezených v platné ÚPD Smržovka ................... 39 9. 2 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení .................................................................. 39 9. 2. 1 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch na základě odhadovaného demografického vývoje do roku 2030................................................................................................................................................................... 40 9. 3 Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby ....................................................................... 40 9. 4 Odůvodnění vymezení ploch změn v krajině .................................................................................................... 55 9. 5 Odůvodnění vymezení liniových a bodových oborových záměrů technické infrastruktury ............................. 56 9. 6 Přehled podaných žádostí a způsob jejich vypořádání ..................................................................................... 56 10 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY .......................................................... 56 10. 1 Vymezení řešeného území ............................................................................................................................... 57 10. 2 Demografické předpoklady .............................................................................................................................. 57 10. 2. 1 Vývoj počtu obyvatel ................................................................................................................................... 57 10. 2. 2 Bytový a domovní fond ............................................................................................................................... 60 10. 2. 3 Odhadovaný stavební rozvoj a sociodemografický vývoj ve Smržovce ....................................................... 61 10. 2. 4 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch na základě odhadovaného územního rozvoje do roku 2030 .................................................................................................................................................................... 62 10. 3 Hospodářská činnost ........................................................................................................................................ 62 ŽALUDA, projektová kancelář

/ 119 /



10. 4 Rekreace a cestovní ruch ................................................................................................................................. 63 10. 5 Odůvodnění koncepce rozvoje území obce...................................................................................................... 64 10. 5. 1 Východiska koncepce rozvoje území obce .................................................................................................. 64 10. 5. 2 Odůvodnění stanovené koncepce rozvoje města........................................................................................ 64 10. 6 Odůvodnění urbanistické koncepce ................................................................................................................. 65 10. 6. 1 Vývoj osídlení a urbanistické struktury ....................................................................................................... 65 10. 6. 2 Východiska urbanistické koncepce .............................................................................................................. 67 10. 6. 3 Odůvodnění stanovené urbanistické koncepce .......................................................................................... 68 10. 6. 4 Odůvodnění rozčlenění území na zóny prostorového uspořádání na základě charakteru a prostorové struktury území............................................................................................................................................................... 68 10. 6. 5 Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití ....................................................................... 69 10. 6. 6 Plochy jiného využití než stanovuje § 4 – 19, vyhlášky č. 501/2006 Sb. ...................................................... 70 10. 6. 7 Odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití ........................................................... 70 10. 7 Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot ................................................................................ 71 10. 7. 1 Ochrana kulturních památek ....................................................................................................................... 71 10. 7. 2 Archeologické lokality ................................................................................................................................. 71 10. 7. 3 Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................................................ 71 10. 7. 4 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území ....................................................................... 78 10. 8 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky .................................................. 79 10. 8. 1 Civilní ochrana ............................................................................................................................................. 79 10. 8. 2 Obrana státu................................................................................................................................................ 80 10. 8. 3 Požární ochrana........................................................................................................................................... 80 10. 8. 4 Radonový index geologického podloží ........................................................................................................ 80 10. 8. 5 Ochrana před povodněmi ........................................................................................................................... 80 10. 9 Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury ................................................................................................. 80 10. 9. 1 Občanské vybavení ...................................................................................................................................... 80 10. 9. 2 Veřejná prostranství .................................................................................................................................... 81 10. 9. 3 Dopravní infrastruktura ............................................................................................................................... 81 10. 9. 3. 1 Širší vztahy ......................................................................................................................................... 81 10. 9. 3. 2 Silniční doprava.................................................................................................................................. 82 10. 9. 3. 3 Železniční doprava ............................................................................................................................. 84 10. 9. 3. 4 Veřejná hromadná doprava ............................................................................................................... 85 10. 9. 3. 5 Komunikace pro pěší a cyklisty, hipojízdárny .................................................................................... 85 10. 9. 3. 6 Vliv na životní prostředí ..................................................................................................................... 89 10. 9. 3. 7 Ochranná pásma ................................................................................................................................ 90 10. 9. 4 Technická infrastruktura ............................................................................................................................. 90 10. 9. 4. 1 Zásobování pitnou vodou .................................................................................................................. 90 10. 9. 4. 2 Kanalizace a odstraňování odpadních vod ......................................................................................... 92 10. 9. 4. 3 Zásobování elektrickou energií .......................................................................................................... 94 10. 9. 4. 4 Zásobování teplem a plynem ............................................................................................................. 96 10. 9. 4. 5 Nakládání s odpady............................................................................................................................ 98 10. 9. 4. 6 Telekomunikace, radiokomunikace ................................................................................................... 98 10. 10 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny ....................................................................................................... 99 10. 10. 1 Východiska pro návrh řešení – výchozí stav ........................................................................................... 99 10. 10. 1. 1 Klimatické podmínky ....................................................................................................................... 99 10. 10. 1. 2 Geomorfologické, geologické a pedologické podmínky .................................................................. 99 10. 10. 1. 3 Hydrologické podmínky ................................................................................................................. 101 10. 10. 1. 4 Fytogeografie a fytocenologie ....................................................................................................... 102 10. 10. 1. 5 Biogeografické členění .................................................................................................................. 102 10. 10. 1. 6 Cílové charakteristiky krajiny ......................................................................................................... 102 10. 10. 2 Odůvodnění navrženého řešení ........................................................................................................... 103 10. 10. 2. 1 Odůvodnění návrhu koncepce uspořádání krajiny, opatření v krajině .......................................... 103 10. 10. 2. 2 Odůvodnění plošného uspořádání ................................................................................................ 104 10. 10. 2. 3 Prostupnost krajiny ....................................................................................................................... 105 10. 10. 2. 4 Protierozní a revitalizační opatření v krajině, ochrana před povodněmi....................................... 105 ŽALUDA, projektová kancelář

/ 120 /



10. 10. 2. 5 Územní systém ekologické stability ............................................................................................... 105 10. 11 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ...... 105 10. 11. 1 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb, pro které lze práva k pozemkům či stavbám vyvlastnit .............................................................................................................................................................. 105 10. 11. 2 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit ... 106 10. 12 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit překupní právo ....................................................................................................................................................................... 106 10. 13 Odůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv ............................................................................. 106 10. 13. 1 Odůvodnění vymezení ploch územních rezerv ..................................................................................... 106 10. 13. 2 Odůvodnění vymezení koridorů územních rezerv ................................................................................ 107 10. 14 Odůvodnění vymezení ploch, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie ....................................................................................................................................................................... 107 10. 15 Odůvodnění stanovení pořadí změn v území (etapizace) .............................................................................. 107 11 VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST. 4, PÍSM. A) AŽ D) STAVEBNÍHO ZÁKONA ........... 107 12 ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................... 108 13 STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ...................................................... 114 14 SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY ............... 114 15 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA .................................................................................................................... 115 15. 1 Zemědělský půdní fond .................................................................................................................................. 115 15. 1. 1 Hranice zastavěného území....................................................................................................................... 115 15. 1. 2 Struktura využití pozemků ......................................................................................................................... 115 15. 1. 3 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky .................................................................................. 115 15. 1. 4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám ........................................................... 116 15. 1. 5 Pozemkové úpravy .................................................................................................................................... 116 15. 1. 6 Investice do půdy ...................................................................................................................................... 116 15. 1. 7 Zemědělské účelové komunikace .............................................................................................................. 116 15. 1. 8 Zemědělská prvovýroba ............................................................................................................................ 117 15. 2 Pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................................................................................ 117 15. 2. 1 Aktuální stav lesa ....................................................................................................................................... 117 15. 2. 2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupeň (LVS)........................................................................... 117 15. 2. 3 Kategorie lesů ............................................................................................................................................ 117 15. 2. 4 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa .......................................................................................... 118 15. 2. 5 Ochrana lesa .............................................................................................................................................. 118 16 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ........................................................................................... 118 17 VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ................................................................................................................................ 118 18 OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU............................................................................................................. 119 OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SMRŽOVKA: ......................................................................... 119 PŘÍLOHA Č. 1 – VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND . ............................................................................................................................................................................. 122 PŘÍLOHA Č. 2 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................................... 127 PŘÍLOHA Č. 3 – PŘEHLED PODANÝCH ŽÁDOSTÍ A ZPŮSOB JEJICH VYPOŘÁDÁNÍ V ÚP SMRŽOVKA .................................. 129 Obsah grafické části Odůvodnění územního plánu Smržovka: č. výkresu

název výkresu

měřítko

1

Koordinační výkres

1 : 5 000

2

Výkres širších vztahů

3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu


1 : 100 000 1 : 5 000

/ 121 /

Odůvodnění Územního plánu Smržovka – textová část: přílohy


PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 – VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Ozn. plochy

Číslo záboru

Z16 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24 Z25 Z26 Z33 Z35 Z36 Z38

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 ∑

Způsob využití plochy

Celkový zábor ZPF (ha)

BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI

0,1997

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

ovocné sady

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Investice do půdy (ha)

PLOCHY BYDLENÍ

Z39 Z40 Z41 Z42 Z43 Z62 Z79 Z80 Z81 Z82

BI BI BI BI

0,733

0,2347

0,7841 0,2294 0,6483 0,7694 0,0232 0,2399 0,1305 0,1186 0,2037

0,1997

0,1997

0,4983

0,733

0,7841

0,6776

0,2294 0,0725 0,7694 0,0232 0,2399 0,1305 0,1186 0,2037

0,5758

0,1065

0,1101 0,01

0,2294 0,6483 0,7694 0,0232 0,2399 0,1305 0,0085 0,1937

0,1201

2,2909 0,4257 1,0898 0,2045 0,3294 7,6224

BI BI BI BI BI BI


2,4594 0,4257 1,0898 0,2045 0,3294 8,5886

2,1059

2,6817

0

0

0,2347

0

0,3535 0,4257 1,0898 0,2045 0,3294 5,6722

0,1685

0

0

0,8461

0

/122/




17 18 19 20 21 22 ∑

OV OS OS OV OS OM OM

1,7679 0,8511 0,2215 0,3465 0,7387 0,2755

23 24 25 ∑

PV PV

26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44

SR SR SR SR SR SR SR

Ozn. plochy

Číslo záboru

Z13 Z17 Z27 Z28 Z29 Z74 P1

Z31 Z37 Z75

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z11 Z12 Z14 Z15 Z32 Z44 Z45 Z69

PV

SR SR SR SR SR SR SR SM SR SR SR



4,2012

0

0,0989 0,1956 0,078 0,3725

0,0809

0,2069 0,8744 0,677 0,4819 0,2613 0,07 0,2201 0,2494 0,239 0,8438 0,2035 0,1064 0,1134 0,2498 0,1379 0,154 0,1878 0,1231 0,1261


0,0809

chmelnice

0

0 0,0708 0 4,1304 PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 0,0025

0

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

trvalé ovocné vinice zahrady travní sady porosty PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ 1,7679 0,0708 0,7803 0,2215 0,3465 0,7387 0,2755

0

0,0267 0,0292 0 PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

0,0155 0,1956 0,0513 0,2624 0,2069 0,8744 0,677 0,4819 0,2613 0,07 0,2201 0,2494 0,239 0,8438 0,2035 0,1064 0,1134 0,2498 0,1379 0,154 0,1878 0,1231 0,1261

I.

II.

III.

IV.

1,7679 0,8511 0,1428 0,0832 0,0626 0,2755

0,0787 0,2633 0,6761

0

0

0

0

1,0181

0

V.


0

3,1831

0

0

0,0989 0,1956 0,078 0,3725

0

0,2069 0,8744 0,677 0,4819 0,2613 0,07 0,2201 0,2494 0,239 0,8438 0,2035 0,1064 0,1134 0,2498 0,1379 0,154 0,0744 0,1231 0,1148

0,1134 0,0113 /123/



Ozn. plochy

Číslo záboru

Z70 Z73 Z78 Z83 Z84 Z85 Z89 Z90 Z91 Z92 Z93 Z94 Z97 Z98 P2 P3 P4 P5 P8

45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 ∑

SR SR SR SR SR SR SM SM SM SR SR SR SR SR SM SM SM SM SM

61 62 63 64 65 L1 ∑

DS DS DS DS DS DS DS DS

P9

Z34 Z63 Z68 Z72 Z76 Z86 Z100

SM





chmelnice

vinice

zahrady

ovocné sady

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) trvalé travní porosty

0,1326 0,6056 0,099 0,6338 0,3499 1,6883 0,692 1,0272 0,1129 1,0018 0,6972

0,1326 0,6056 0,099 0,6338 0,3499 1,6883 0,692 1,0272 0,1129 1,0018 0,6972

0,3402

0,3402

0,1281 0,2687 0,123 0,1769 13,603

0,1281 0,2687

I.

II.

0

0,1769 0 0,123 0 13,48 PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

0,2781 0,0424 0,1995

0,2781 0,0424 0,1995

0,0662 0,0795 0,6657

0,0662 0,0795 0

0

0

0

0

0,6657

IV.

V.

0,1326 0,6056 0,099 0,6338 0,3499 1,6883 0,692 1,0272 0,1129 1,0018 0,6972 0,3402

0,123 0

III.


0

0

0,1281 0,2687 0,123 0,0485 2,4106

0,3123

0

0,0848

0

0,2781 0,0424 0,1147

0,0848

0

0,1284 10,8801

0,0466

0,0196 0,0795

0,0466

0,5343

0

/124/



Ozn. plochy

Číslo záboru

Z48 Z87 Z88

66 67 ∑

TO TI TI

68 69 70 71 72 73 ∑

VL VL VL VL VL VL VL

L2 74 75 76 77 78 79 80 81 82 ∑

ZX ZP ZP ZP ZP

83 84 85 86

NSzpsk NSzpsk NSzpsk NSzpsk

Z50 Z52 Z53 Z56 Z58 Z61 P7

Z30 Z49 Z51 Z54 Z55 Z57 Z59 Z60 Z64 Z71 Z77 P6

K1a K1b K1c K1d


0,172 0,1136 0,2856 2,3435 0,3314 1,5259 0,686 12,0701 0,1196 17,0765

ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP

0,4736 0,1756 0,0722 0,2525 0,0066 0,1114 0,1371 0,1234 0,0369

1,3893


0,4782 0,0433 0,2313 0,3442



0

chmelnice

0

0 0 0 PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ

0,172 0,1136 0,2856

I.

0

II.

III.

IV.

V.

0

0,172 0,1136 0,2856

0

0

2,3435 0,3314 1,5259 0,686 4,1377 0,1196

7,9324

7,9324

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

trvalé ovocné vinice zahrady travní sady porosty PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

0

0

0 0 PLOCHY ZELENĚ

0,0101

0,1942

9,1441

1,858 0,3314 1,5259 0,276 9,5881

0

0

0,4635 0,1756 0,0722 0,0583 0,0066

0,2942 0,1756 0,0427 0,2525 0,0066 0,0415

0,1114 0,1371 0,1234 0,0369

0,3056

0

0 0,0101 0 1,0736 PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 0,4782 0,0433 0,2313 0,3442

13,5794

0

0,8327

0

0,4855

1,6141 0,1196 1,7337

0,41 0,8679

1,7634

0

0,1794 0,0295

0,0699 0,0102

0,0196

0


0,0801

0,1269 0,1234 0,0173

0,4765

0

0,4782 0,0433 0,2313 0,3442

/125/


Ozn. plochy K2 K3 K4

Číslo záboru 87 88 89 90 91

Způsob využití plochy NSs NSs NSs

∑





chmelnice

vinice

3,9374 1,9496 0,1282 0,3036 0,0792 45,9

zahrady

ovocné sady

0,0304

11

0

0

0,468

0

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) trvalé travní porosty 3,9374 1,9192 0,1282 0,3036 0,0792 34,71

I.

II.

III.

IV.

V.


3,9374 1,9496 0,1282 0,3036 0,0792 0

0

19,06

2,293

24,83

0

/126/



PŘÍLOHA Č. 2 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BJ BP BPEJ ČHP ČOV ČR ČSN ČSR ČSSR ČSÚ DN EO EAO CHKO CHOPAV IP JPÚ KaŘ KomV KPÚ k. ú. KÚ KÚLK LBC LBK LHO LHP LK LVS MO MŽP NBC NBK NKP nn NPÚ OP OÚ PLO PlŘ PP PRVK PřP PUPFL PÚ PÚR ČR RBC RBK RD RCH RS RURÚ SAS ČR SLT STL TO TR TS TTP

bytová jednotka bezpečnostní pásmo bonitované půdně ekologické jednotky číslo hydrologického pořadí čistírna odpadních vod Česká republika česká technická norma Československá republika Československá socialistická republika Český statistický úřad jmenovitá světlost ekvivalentní obyvatel ekonomicky aktivní obyvatel chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod interakční prvek jednoduchá pozemková úprava kanalizační řad komunikační vedení komplexní pozemková úprava katastrální území krajský úřad Krajský úřad Libereckého kraje lokální biocentrum lokální biokoridor lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán Liberecký kraj lesní vegetační stupeň Ministerstvo obrany Ministerstvo životního prostředí nadregionální biocentrum nadregionální biocentrum nemovitá kulturní památka nízké napětí Národní památkový ústav ochranné pásmo obecní úřad přírodní lesní oblast plynovodní řad přírodní památka plán rozvoje vodovodů a kanalizací přírodní park pozemky určené k plnění funkcí lesa pozemková úprava Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům rekreační chata regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území Státní archeologický seznam České republiky soubor lesních typů středotlaký (plynovod) telefonní obvod transformovna trafostanice trvalé travní porosty


/p.127/


ÚAN ÚAP ÚP ÚPnSÚ ÚPD ÚPO ÚSES VaK VKP vn vvn VPO VPS VodT VoŘ VTL VVTL ZOPK ZPF ZÚR


území s archeologickými nálezy územně analytické podklady územní plán územní plán sídelního útvaru územně plánovací dokumentace územní plán obce územní systém ekologické stability vodovody a kanalizace významný krajinný prvek vysoké napětí velmi vysoké napětí veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vodní tok vodovodní řad vysokotlaký (plynovod) velmi vysokotlaký (plynovod) Zákon o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje


/p.128/



PŘÍLOHA Č. 3 – PŘEHLED PODANÝCH ŽÁDOSTÍ A ZPŮSOB JEJICH VYPOŘÁDÁNÍ V ÚP SMRŽOVKA č.p.

vlastník pozemků / navrhovatel, adresa

1a

Miloš a Jarmila Kašparovi, Školní 1166, Smržovka

1b


1c


2

Jarosla Rabinák, Údolní 473, Smržovka

3

Gebhartovi, Praha

požadovaný způsob využití

limity využití území

1062

venkovské a rekreační bydlení

OP PUPFL, vodovod

4752/1, 4752/2


botanická lokalita

číslo parcelní

4949


992 část, 993 nízkopodlažní část bydlení (1RD)

3012 část


-

bydlení

CHOPAV, IV. zóna CHKO, botanická lokalita, ÚZPVD Josefův Důl, OP VN, OP VTL plynovodu

4

Bartoš František, Jiřetínská 1010, Smržovka

5

Jan Koval, Hlavní 746, Smržovka

6

Suchomelovi, Nová Ves n. N. 13

1365/2

nízkopodlažní bydlení

7

Lufinkovi, Tanvald

4368, 4369/1, 4369/2

bydlení

8

Vitvar Bohuslav, Luční 1242, Smržovka

1295


9

Volech Josef, Smržovka

784


10

Vojtech David, Smržovka

787



988- nebo část

1355, 1356, 1357

OP PUPFL, botanická lokalita, migračně významné území botanická lokalita, Q100, ÚZPVD Josefův Důl

bydlení

návrh vypořádání žádosti nevyhovět střet s limity využití území nevyhovět střet s limity využití území nevyhovět střet s limity využití území vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (SR) nevyhovět neúměrní rozvoj, zamezení srůstání sídelních enkláv částečně vyhovět vyhovět v jižní části parcely mimo uvedená OP a botanickou lokalitu stabilizovaná plocha (SR)

vyhovět plocha v zastavěném OP PUPFL území stabilizovaná plocha (BI) nevyhovět střet s limity využití OP VN území, nenavazuje na zastavěné území vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (BI) částečně vyhovět jižní část v zastavěném OP PUPFL, OP VN území, objekt realizovat mimo OP stabilizovaná plocha (BI) nevyhovět III. zóna CHKO, střet s limity využití OP VVN, území, nenavazuje na CHOPAV zastavěné území III. zóna CHKO, nevyhovět CHOPAV, OP VTL střet s limity využití plynovodu, LBC území, nenavazuje na ÚSES zastavěné území

/p.129/


č.p.


11

Pospíšilová Nela, Haratice budoucí vlastník

4294

bydlení /1RD/

12

Kzykorka Martin, Jablonec

3055

plocha bydlení nebo rekreace

13

Pospíšilová Nela, Haratice

4100/1

14

Roček Josef Otto, Liberec

15

Nováková Helena, Praha

1447/2

bydlení

16


1445

bydlení

17


1369

bydlení

18


1368

bydlení

19


1365/3

bydlení

20


449

bydlení

21


448

bydlení

22


430

bydlení

23

Kocourkovi, Tanvald

4358

bydlení /1RD/

24

Bartelovi, Smržovka


číslo parcelní


bydlení /1RD/

3438/1, bydlení 3437, 3436/1

65+77část

bydlení



návrh vypořádání žádosti částečně vyhovět střet s koridorem pro OP PUPFL přeložku silnice I/14 plocha územní rezervy (R1) (BI) vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (SR) vyhovět OP PUPFL, OP plocha v zastavěném VN, vodovod, OP území silnice stabilizovaná plocha (SM) vyhovět plocha v zastavěném OP železnice, OP území PUPFL, ÚAN stabilizovaná plocha (SM) nevyhovět nenavazuje na zastavěné území nevyhovět neúměrní rozvoj izolovaného sídla nevyhovět OP VN nenavazuje na zastavěné území nevyhovět OP VN nenavazuje na zastavěné území nevyhovět nenavazuje na zastavěné území III. zóna CHKO, nevyhovět CHOPAV, PUPFL, střet s limity využití migračně území, není dopravně významné území, dostupné, urb. OP PUPFL nevhodné vyhovět III. zóna CHKO, dopravně dostupné, CHOPAV, PUPFL, navazuje na ZÚ, migračně odpovídá urb. struktuře významné území, zastavitelná plocha Z1 (SR) III. zóna CHKO, nevyhovět CHOPAV, PUPFL, střet s limity využití migračně území, není dopravně významné území, dostupné OP PUPFL vyhovět plocha v zastavěném OP PUPFL území stabilizovaná plocha (BI) IV. zóna CHKO, vyhovět CHOPAV, OP VTL plocha v zastavěném plynovodu, OP území železnice stabilizovaná plocha (BI)

/p.130/


č.p.


25a

Pelíškovi, Jablonec n. N

25b

Pelíškovi, Jablonec n. N

26

Kotrbanec Petr, Smržovka

27

Stránský a spol., Jablonec

28


29


30


31


32


33

Bičiště Hübner, Blažíčková



číslo parcelní



325

venkovské a rekreační bydlení /4 rekr. chaty/

III. zóna CHKO, CHOPAV, OP VVN

návrh vypořádání žádosti nevyhovět narušení krajinného rázu, ve východní části bez přístupu, střet s limity využití území, alternativou je vymezení zastavitelné plochy SR v údolnici na parcelách č.

částečně vyhovět vyhovět v severní části venkovské a III. zóna CHKO, parcely ve vazbě na 256/2, 257, rekreační bydlení /4 CHOPAV, OP VN, komunikaci, zastavěné 258 rekr.chaty/ OP PUPFL území a lyžařský areál zastavitelná plocha Z10 (SR) nevyhovět OP PUPFL, střet s limity využití venkovské a migračně 4893 území, urbanisticky rekreační bydlení významné území, nevhodný rozvoj OP VN izolovaného sídla OP silnice, OP nevyhovět 2578 bydlení VN, OP PUPFL, střet s koridorem pro vodovod přeložku silnice I/14 nevyhovět střet s limity využití 2575/1, území, neúměrní rozvoj, 2576/1, bydlení OP VN, OP PUPFL nerozšiřovat zástavbu 2576-2, 2645 pro bydlení směrem k výrobním areálům nevyhovět střet s limity využití 2565, 2570, území, neúměrní rozvoj, bydlení OP VN, OP PUPFL 2571 nerozšiřovat zástavbu pro bydlení směrem k výrobním areálům 2462/2, nevyhovět bydlení-rekreace, 2563, 2564, OP VN, vodovod střet s limity využití chatky, zahrádky 2733, 2663/1 území, neúměrní rozvoj vyhovět plochu pro realizaci parkoviště je možné 2626/1, parkoviště k v zastavěném území 2626/2 penzionu vymezit zastavitelná plocha Z68 (DS) nevyhovět 2630, 2627/1 bydlení RD ochrana zeleného pásu podél vodního toku částečně vyhovět požadavku lze vyhovět v celé ploše, avšak III. zóna CHKO, s podmínkou realizace bydlení-rekreace-cca CHOPAV, 459/1, 459/7 max. 3 objektů 2 800 m migračně s ohledem na urb. významné území strukturu území zastavitelná plocha Z3 (SR)

/p.131/


č.p.


34

Nechyta, Praha

4690, 4691

bydlení /1RD/

35

Ziebelová, Smržovka

1462/1, 1465/1 část

bydlení RD

36

Tyl, Janov budoucí vlastník

1465/1 část

bydlení RD

37

Kamas, Smržovka

3904

bydlení RD

38a

Bartel David, Jablonec

4909/3

38b


4912


39


2428

bydlení-2-4 RD

40a

Hubený, Jablonec

1352, 1362, 1365/1

bydlení rodinné nebo rekreační

40b

Hubený, Jablonec

1371


40c

Hubený, Jablonec

1441, 1446, 1447/1


40d

Hubený

1476/1, 1476/3, 1477/1


číslo parcelní


venkovské a rekreační bydlení 1x

bydlení



návrh vypořádání žádosti vyhovět plocha v zastavěném vodovod, OP VN území stabilizovaná plocha (SR) nevyhovět urbanisticky nevhodný OP VN rozvoj izolovaného sídla v blízkosti přeložky silnice I/14 nevyhovět střet s limity využití OP železnice, OP území, dopravně PUPFL nedostupné, rozvoj by představoval neúměrný rozvoj sídelní enklávy ÚZPVD Josefův vyhovět Důl, OP plocha v zastavěném železnice, ÚAN, území vodovod, OP stabilizovaná plocha PUPFL, (SM) nevyhovět střet s limity využití OP PUPFL území, dopravně nedostupné, nenavazuje na zastavěné území nevyhovět OP PUPFL nenavazuje na zastavěné území nevyhovět vodovod, OP nerozšiřovat zástavbu silnice, OP VN, pro bydlení směrem OP PUPFL k výrobním areálům nevyhovět střet s limity využití OP VN, OP PUPFL území, neúměrní rozvoj, zamezení srůstání sídelních enkláv nevyhovět OP VN neúměrní rozvoj sídelní enklávy nevyhovět neúměrní rozvoj sídelní enklávy nevyhovět neúměrný rozvoj v nepřístupných plochách bez DI a TI, který by způsobil srůst OP VN, OP sídelní enklávy s městem PUPPL - v rozporu s nadřazenou ÚPD, zastavění by výrazně znemožnilo prostupnost volnou krajinou

/p.132/


č.p.


41

Hubený, Jablonec

42

Hubený, Jablonec

43

Hubený, Jablonec

44

Kočí František, Praha Fotulová, Dolejš

45

Slavík Tomáš, Praha

46

Bohemia Music, s.r.o., Praha

47

Hradský, Smržovka

48

Hubený, Jablonec

49

Hubený, Jablonec


návrh vypořádání žádosti vyhovět dopravně dostupné, rozvojový potenciál vodovod, OP VN, sídelní části Horní Ves, 2737, 2738 bydlení OP silnice, OP navazuje na zastavěné PUPFL území zastavitelná plocha Z62 (BI) nevyhovět bydlení rodinné 3061/1 ochrana zeleného pásu nebo rekreační podél vodního toku nevyhovět střet s limity využití bydlení rodinné 4792 část OP PUPFL území, neodpovídá nebo rekreační urbanistické struktuře sídla vyhovět vyhovět s ohledem na 4596, podporu turistiky, 4614/1, plocha pro sportovní občanské vybavenosti, OP PUPFL, OP VN 4615, 4617, účely-lyžařský vlek zároveň vychází z ÚPNSÚ 4618 Smržovka plocha změny v krajině K2 (NSs) částečně vyhovět p.p.č. 3023 - plocha v zastavěném území 3022, 3023, stabilizovaná plocha (SR) 2966/2, rekreační bydlení OP PUPFL p.p.č. 2966/2, 3013/1 – 3013/1 neúměrný rozvoj, zamezení srůstání sídelních enkláv plocha pro LBC ÚSES, OP nevyhovět 4884 doplňkovou stavbu- silnice, migračně střet s limity využití kůlna na nářadí významné území území vyhovět podpora vymezení plochy přestavby v zastavěném území za 2155/3, OV s víceúčelovým účelem revitalizace 2156/3, zařízením pro volný nevyužívaných a 2161, 2155/4 čas a pro bydlení esteticky zanedbalých budov bývalého průmyslového areálu plocha přestavby P2 (SM) vyhovět vyhovět s ohledem na podporu turistiky, plocha pro sportovní občanské vybavenosti, 3408 OP PUPFL, OP VN účely-lyžařský vlek zároveň vychází z ÚPNSÚ Smržovka plocha změny v krajině K2 (NSs) nevyhovět rozšíření průmyslové střet s limity využití zóny s LBK ÚSES, OP území, rozšíření 2562/3 respektováním silnice, vodovod průmyslového areálu přeložky I/14 mezi obytné plochy není žádoucí číslo parcelní




/p.133/


č.p.


50

Šíma Cyril, Štěpánovice

51

Růžička, Smržovka

52

Šerbenová Pavlína, D. Macov

53

Harcuba Petr, Smržovka

54

Roman Stříbrný, Mlékojedy

54

Roman Stříbrný, Mlékojedy

55

Titan Multiplast, s.r.o.

56

Titan Multiplast, s.r.o.

57

Jednota Bratská

58

Jan Kohoutek

59

žádost chybí

60

Mudrová, Příbram


číslo parcelní



limity využití území LBK ÚSES, OP PUPFL, OP silnice, vodovod

4311, 4309

bydlení RD

905/1

bydlení RD

vodovod

121


III. zóna CHKO, CHOPAV, OP PUPFL

4892 část


OP PUPFL, OP VN, migračně významné území

1025, 1087, 1088, 1039, bydlení 1038, 1026/1, 1040

1037 2392/6; části2392/4, 2392/7, 2392/5, 2592/3, 2436 a část 2397, 2437/4

malá vodní elektrárna

výroba a sklady, tech. zařízení, rozšíření stávajícího areálu

2436, 2435, 2399, 2400, bydlení, 2398, přiložena studie cca 2392/5, 15 RD 2392/7, 2392/4, 2397

4240

Q100, ÚZPVD Josefův Důl, botanická lokalita, OP PUPFL, OP VN, vodovod, radioreléová trasa, II. třída BPEJ Q100, ÚZPVD Josefův Důl, botanická lokalita, vodovod

OP PUPFL, OP VTL plynovodu

OP PUPFL, OP VTL plynovodu

bydlení

žádost zrušena

4662, 4663

rekreační bydlení

OP PUPFL

žádost chybí

žádost chybí

žádost chybí

bydlení

OP PUPFL

1342/4

návrh vypořádání žádosti nevyhovět střet s limity využití území vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (BI) vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (SR) nevyhovět střet s limity využití území, urbanisticky nevhodný rozvoj izolovaného sídla

nevyhovět střet s limity využití území

nevyhovět střet s limity využití území

vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (VL) nevyhovět severní část - střet s limity využití území jižní část - střet s limity využití území, plochy dopravně nepřístupné, obytná zástavba není v kontaktu s průmyslovým areálem žádoucí žádost zrušena vyhovět částečně vyhovět v jižní části mimo OP a ve vazbě na zastavěné území zastavitelná plocha Z92 (SR) žádost chybí nevyhovět střet s limity využití území, plocha neodpovídá urbanistické struktuře sídelní enklávy

/p.134/


č.p.


61

Bohumil Drbohlav, Praha



209


OP VN, OP PUPFL

1870

výroba a sklady, tech. zařízení, rozšíření stávající autodílny

OP železnice

rekreační bydlení /výstavba 1 objektu/

OP PUPFL, OP VN

bydlení 1 RD

OP PUPFL

bydlení, stavba RD

vodovod

2411, 2412, 2426, 2427, 2430

výroba a sklady, tech. zařízení

OP PUPFL, OP VN

smíšená obytná plocha

ÚZPVD Josefův Důl, vodovod

opěrná zeď parkoviště

-

bydlení-rozšíření zázemí ke stávajícímu RD /dřevník/

III. zóna CHKO, CHOPAV, migračně významné území, OP PUPFL

číslo parcelní

62

Číla Richard

63

Petr Štolovský

64

Gála Juraj, Bratislava

65

Rolenec Jakub, Smržovka

66

Štepánek+Pindík, Jiřetín p. B

67

Nový, Soukopová, Váchalová, Roztočilová, Praha

4082/1

Hubený Karel a Markéta

1452/2, 1457, 3723, 3725, 3728/1, 3727/1

68

69

Kajmarovi, Praha



4548 část

2966/1

3948

684

návrh vypořádání žádosti nevyhovět střet s limity využití území vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (SM) realizace technických zařízení umožněna v rámci regulativů ploch SM nevyhovět nevhodné omezení prostupnosti krajiny nevyhovět střet s limity využití území, urbanisticky nevhodný rozvoj sídelní enklávy vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (SM) vyhovět částečně severní část: vyhovět v západním cípu - plocha zařazena do zastavěného území VL a vyhovět v západní polovině požadavku jižní část: vyhovět v celém rozsahu, plochy jsou dopravně dostupné, navazují na zastavěné území stávajícího průmyslového areálu zastavitelná plocha Z53 (VL) vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (SM) vyhovět plochy v zastavěném území stabilizované plochy (PV) + (OM) vyhovět plocha dopravně dostupná, navazuje na zastavěné území, doplňuje urbanistickou strukturu sídla zastavitelná plocha Z7 (SR)

/p.135/


č.p.


číslo parcelní

70

PROFI TRADE, s.r.o., Čumpelík Petr

96/1

71

Ivan Bůžek, Neratovice

72

Reality-Tech, s.r.o., Lhota

2343/1, 2343/2, 2338/3, 2341/2

bydlení

73

Suchomelovi, Nová Ves n. N. 13

1365/2


74

Krykorka Pavel

75

Nový, Soukopová, Váchalová, Roztočilová, Praha


3027/1, 3028, 3030, 3031, 3032

4799/1,2,4

4082/1

požadovaný způsob využití bydlení

bydlení-2-3 rekr. objekty

bydlení nebo rekreace 3 objekty

smíšená obytná plocha


limity využití území III. zóna CHKO, CHOPAV, OP PUPFL, OP železnice

návrh vypořádání žádosti vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (SR) částečně vyhovět severní část - vyhovět v celém rozsahu - plocha vhodně doplňuje zastavěné území, je dopravně dostupná jižní část - částečně vyhovět ve východní polovině - plocha částečně v zastavěném území, částečně vhodně doplňuje zastavěné území, je dopravně dostupná a doplňuje urbanistickou strukturu sídlení enklávy, nevyhovět v západní části s ohledem na zachování prostupnosti krajiny zastavitelné plochy Z93 a Z94 (obě SR) nevyhovět plochy v zastavěném území jsou součástí OPVN, OP PUPFL, výrobního areálu, plochy OP železnice, mimo zastavěné území radioreléová nejsou dopravně trasa dostupné a jsou ve střetu s limity využití území nevyhovět střet s limity využití OP VN území, nenavazuje na zastavěné území částečně vyhovět v severní části - vyhovět, plocha zařazena do zastavěného území SR – umožnění realizace 1 objektu mimo zastavěné území nevyhovět s ohledem na OP PUPFL prostupnost krajiny, špatnou dopravní obslužnost plochy, střet s limity využití území a z důvodu neodpovídající urbanistické struktuře sídelní enklávy stabilizovaná plocha (SR) vyhovět plocha v zastavěném ÚZPVD Josefův území Důl, vodovod stabilizovaná plocha (SM)

/p.136/


č.p.


76

Krykorka Olga

77

Růžička Ladislav Smržovka

78




bydlení

OP PUPFL

4308, 4309

bydlení a podnikání

vodovod

Pilz Martin

1832

bydlení, kanceláře, prodejny (smíšená zóna centra)

-

79

Tymich Jiří

3400

zázemí k RD přístup, garáž, zahradní domek

OP VN

80

Vodičková Radka

2838/2

bydlení

kanalizace, OP VN

81

Jiroušovi

1268/2

bydlení

OP PUPFL

82

Tomeš Jan

2099, 2100, 2101

bydlení

OP PUPFL

83

Dušková Martina

4460/1

bydlení

-

84

Vrabec Luděk

4635

bydlení

-


číslo parcelní

2200

návrh vypořádání žádosti nevyhovět střet s limity využití území, plocha tvoří celek s významnou plochou veřejné zeleně, vzhledem k velikosti i tvaru parcely je urbanisticky nevhodná k zástavbě vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (BI) vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (SM) částečně vyhovět v ploše umožněn přístup v zastavitelné ploše PV, ostatní část plochy uvažovaná jako plocha pro výstavbu zázemí pro nový lyžařský vlek zastavitelné plochy Z74 (OM) a Z75 (PV) vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (BI) vyhovět parcela již byla vyjmuta z PUPFL, plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (BI) vyhovět přestavba plochy brownfields je v souladu s urbanistickou koncepcí i nadřazenou ÚPD plocha přestavby P3 (SM) vyhovět proluka v zastavěném území vhodná k zástavbě zastavitelná plocha Z83 (SR) vyhovět plocha navazuje na ZÚ v dosahu stávající DI a TI infrastruktury zastavitelná plocha Z73 (SR)

/p.137/


č.p.


85

Boor Pavel

86

číslo parcelní


240, 244

bydlení

Danilovi

4359

bydlení

87

Kočí Roman

377/1

bydlení

88

T. J. Saně Smržovka

4975

parkoviště - zázemí sáňkařské dráhy

89

Město Smržovka

4042

bydlení

90

Město Smržovka

2498/4, 2498/2, 2498/3

91

Pavlidis Michal

2982, 2984/5

92

Matějovský Jaroslav

4864/1, bydlení 4864/2, 4865

93

Město Smržovka

bývalý areál Viaflex

94

žádost zrušena

95

Kořán Martin


1153/2

střelnice (sportoviště)

bydlení (soulad se skutečností)

smíšená funkce



návrh vypořádání žádosti částečně vyhovět vyhovět pouze v jižní části parcely č. 240 v místě zbořeniště - a stávající zástavby IV. zóna CHKO, stabilizovaná SR OP VN, OP PUPFL nevyhovět v ostatní části - střet s limity využití území, dopravně nepřístupné stabilizovaná plocha (SR) vyhovět pozemek v intravilánu OP PUPFL zahrnut do zastavěného území stabilizovaná plocha (BI) částečně vyhovět plocha navazující na ZÚ a stávající dopravní infrastrukturu, zastavitelná plocha IV. zóna CHKO vymezena ve vazbě na stávající místní obslužnou komunikaci a ZÚ zastavitelná plocha Z5 (SR) vyhovět plocha situovaná u silnice a vhodná pro vybudování parkoviště zastavitelná plocha Z100 (DS) vyhovět plocha v zastavěném ÚZPVD území stabilizovaná plocha (SM) vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (OS) vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (SR) vyhovět plocha v zastavěném území stabilizovaná plocha (SR) vyhovět plocha v centrální části města vhodná OP VN k přestavbě plocha přestavby P4 (SM)

OP PUPFL, ÚZPVD Josefův bydlení (stávající RD) Důl, botanická lokalita

vyhovět soulad se skutečností, plocha zahrnuta do ZÚ stabilizovaná plocha (SR) /p.138/


č.p.


96

Kršková Adéla

97

TRADIČNÍ DŮM s. r. o.

98

BONMAN s. r. o

99

Jakub Vaníček


číslo parcelní

1336

4563



bydlení RD

OP VN

bydlení v RD

OP lesa, radioreléová trasa, OP kom. zařízení

4016, 4017/7 výroba, sklady

4229


bydlení

OP lesa, ÚZPVD, OP železnice

OP lesa, OP silnice, vodovodní řad

návrh vypořádání žádosti nevyhovět střet s limity využití území, neúměrní rozvoj sídelní enklávy nevyhovět střet s limity využití území, neadekvátní rozvoj sídelní enklávy, bez dopravního přístupu částečně vyhovět soulad se skutečností vyhovět na objektu skladu, nevyhovět ve východní části požadavku - střet se stabilizovanými plochami bydlení, náhradou za nevymezenou část pozemku lze pro výrobu vymezit plochy západně od skladu směrem k nádraží stabilizovaná plocha (VL) vyhovět vhodná dopravní obslužnost, vyplňuje proluku stávající zástavby zastavitelná plocha Z90 (SM)

/p.139/

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SMRŽOVKA

Recommend Documents