ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ROZSÍČKA

ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO – URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELAŘ, ZAVŘENÁ 32, 634 00 BRNO

________________________________________________________________________________________________________

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ROZSÍČKA

OBJEDNATEL: OBEC ROZSÍČKA POŘIZOVATEL: MěÚ BOSKOVICE, ODBOR VÝSTAVBY a ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ZODPOVĚDNÍ PROJEKTANTI: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZELEŇ: ING. DRAGA KOLÁŘOVÁ ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA: SVATAVA POLÁKOVÁ DOPRAVA: ING. ROSTISLAV KOŠŤÁL TECHNICKÉ VYBAVENÍ: ING. IVANA NOVOTNÁ, VLADIMÍR MAREK DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ: ING. ROSTISLAV KOŠŤÁL jr., ING. GABRIELA KOŠŤÁLOVÁ

ŘÍJEN 2013

ÚZEMNÍ PLÁN CRHOV BYL PODPOŘEN DOTACÍ Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE


SEZNAM PŘÍLOH TEXTOVÁ ČÁST

GRAFICKÁ ČÁST

o1 Koordinační výkres

1 : 5 000

o2 Širší vztahy

1 : 25 000

o3 Zábor půdního fondu

1 : 5 000


TEXTOVÁ ČÁST


OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ...................................... 3 1

Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ......................................................................................... 3 1.1 1.2 1.3 1.4

2

Soulad s Politikou územního rozvoje České Republiky ................................................ 3 Soulad se Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje .................................... 3 Soulad s Programem rozvoje obce, okresu a kraje ....................................................... 3 Širší vztahy .................................................................................................................... 4

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavitelného zemí .............................................................................. 5 2.1 2.2

Soulad s cíli a úkoly územního plánování ..................................................................... 5 Soulad a koordinace v řešeném území ......................................................................... 5

3

Údaje o splnění zadání ........................................................................................... 5

4

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení .................................................................. 6 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 4.11 4.12

5

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území ............................. 36 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6

6

Koncepce rozvoje území obce....................................................................................... 6 Koncepce uspořádání krajiny ........................................................................................ 7 Územní systém ekologické stability ............................................................................. 10 Koncepce bydlení ........................................................................................................ 12 Koncepce výroby ......................................................................................................... 13 Koncepce rekreace ...................................................................................................... 14 Koncepce občanské vybavenosti ................................................................................ 14 Koncepce dopravního řešení ....................................................................................... 16 Koncepce vodního hospodářství ................................................................................. 22 Koncepce energetických zařízení a spojů ................................................................... 24 Nakládání s odpady ..................................................................................................... 32 Zvláštní zájmy .............................................................................................................. 32 Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona .................................................................................................................................... 36 Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 ........................................ 36 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech ................................................ 36 Předpokládané vlivy Územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území ......................................................................... 36 Vyhodnocení přínosu zásad územního plánu k naplnění priorit územního plánování 38 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí .............................................. 38

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................... 39 6.1 6.2

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond ............................................................................................................................. 39 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa ..................................................................................................... 45

7

Postup při pořízení územního plánu ...................................................................... 45

8

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ........................................................ 45


ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1

Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

1.1 Soulad s Politikou územního rozvoje České Republiky Politika územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR) vydaná vládou České republiky dne 20.07.2009 usnesením č. 929/2009 nenárokuje pro území obce Rozsíčka žádné specifické požadavky. Z PÚR vyplývá: 

Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území nejsou ÚP Rozsíčka dotčeny.



Chráněny a rozvíjeny jsou přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území.



Zachovány jsou kulturní, přírodní a užitné hodnoty krajiny.



Způsob využití krajiny je řešen komplexně, zvyšována je kvalita života obyvatel doplněním technické infrastruktury.



Vytvářeny jsou podmínky pro rozvoj cestovního ruchu zatraktivněním území budováním turistických tras a cyklotras a cyklostezek využitelných i pro lyžařskou turistiku.



V souladu s komplexními pozemkovými úpravami je zlepšena prostupnost krajiny.



Zlepšována je úroveň technické infrastruktury návrhem na rozšíření vodovodních řadů a návrhem splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod.

Vztah rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, koridorů a ploch dopravy, koridorů a ploch technické infrastruktury vymezených v PÚR ČR, k řešenému územnímu plánu: 

řešené území neleží v žádné rozvojové oblasti



řešené území není součástí žádné rozvojové osy – osa prochází ORP, řešeného území se nebude pravděpodobně dotýkat



řešené území neleží ve specifických oblastech nadmístního významu vymezených v PÚR ČR.



řešené území neleží v trasách transevropských multimodálních koridorů, koridorů vysokorychlostních tratí, koridorů dálnic a rychlostních silnic, koridorů vodní dopravy, koridorů elektroenergetiky, koridorů VVTL plynovodů, koridorů pro dálkovody.

1.2 Soulad se Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje Jihomoravského kraje vydány dne 22.09.2011.

(ZÚR JMK) byly Zastupitelstvem

Rozsudkem Nejvyššího správního soudu byly dne 21. 6. 2012 ZÚR JMK zrušeny. Tento rozsudek nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení.

1.3 Soulad s Programem rozvoje obce, okresu a kraje V souladu s Programem rozvoje obce je územní plán zaměřen na zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel návrhem ploch bydlení. Navrženy jsou také plochy pro drobnou výrobu a plochy pro sportovně – rekreační aktivity. 3


Z Programu rozvoje okresu jsou respektovány zásady zásobení vodou a odkanalizování obce (PRVK) a okresní generel ÚSES. Obec Rozsíčka je součástí území, kde je výkon veřejné správy svěřen do působnosti ORP, kterou je město Boskovice a současně území obce spadá do správního obvodu pověřeného úřadu města Boskovice. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro správní obvod (SO) obce s rozšířenou působností (ORP) Boskovice zpracovaný v rámci Územně analytických podkladů (ÚAP) nedefinuje žádné výrazné střety v území. Katastr obce je definován jako „území zranitelných oblastí“ s ohrožením kvality podzemních a povrchových vod zemědělskou činností. Dále se stanovují tyto požadavky na uspořádání a využití území a tyto úkoly pro územní plánování: 

zajistit v ÚPD obcí dostatek zastavitelných ploch pro rozvoj socioekonomických funkcí a veřejné infrastruktury, se zvláštním důrazem na zabezpečení vybavenosti pro rekreaci, cestovní ruch a turistiku ve všech obcích oblasti.



prověřit a v případě potřeby doplnit v ÚPD obcí záměry a opatření ke zlepšení parametrů dopravní infrastruktury, včetně minimalizace jejich negativních vlivů na kvalitu životního prostředí v obytných a rekreačních územích.



v ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES: -

pro biocentra: dodržet lokalizaci biocentra dle vydaných ÚAP – vymezené biocentrum ve zpřesněných hranicích musí být minimálně 50 % své plochy v překryvu s vymezením plochy dle ÚAP ORP Boskovice.

-

pro biokoridory: dodržet lokalizaci biokoridoru dle vydaných ÚAP – vymezený biokoridor ve zpřesněných hranicích se musí nacházet v celém svém rozsahu uvnitř vymezeného koridoru dle ÚAP ORP Boskovice.

1.4 Širší vztahy Z hlediska administrativně správního je respektováno: 

Vazba obce Rozsíčka na město Olešnice jako obec s pověřeným stavebním úřadem (dále jen „PSÚ“).



Vazba obce Rozsíčka na město Boskovice jako obec s rozšířenou působností III. stupně (dále jen „ORP“)



Vazba obce Rozsíčka na město Boskovice jako obec s pověřeným obecním úřadem (dále jen „POÚ“).



Vazba obce Rozsíčka na krajské město Brno – středisko krajské vybavenosti.

Z hlediska širších dopravních vazeb je respektováno: 

Vazba na silnici I/19 (resp. návazně na silnici I/43 – E461) silnicí III/36213 prostřednictvím silnice II/362 nebo silnice III/3652.



Vazba na železniční dopravu do Skalice nad Svitavou nebo do Letovic prostřednictvím autobusové dopravy integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK).



Vazba na značené cyklotrasy Klubu českých turistů a na cyklotrasy vybudované v rámci Dobrovolného svazku obcí Olešnicko.

Z hlediska obecných vazeb je respektováno: 

Vazba obce na Olešnici jako středisko občanského vybavení a jako dalšího subcentra ORP na západním okraji regionu.



Vazba na bezprostředně sousedící obce a jejich katastrální území. Jedná se o obce Olešnice, Crhov, Louka, Rozseč nad Kunštátem, Petrov, Sulíkov, Křetín a Ústup. Všechny náleží kraji Jihomoravskému. 4




Vazba na město Boskovice jako středisko vyšší občanské vybavenosti.



Vazba na turistické trasy, cyklotrasy a lyžařské trasy mikroregionu Olešnicko, sledující významné turistické atraktivity v širším okolí.

Z hlediska technické infrastruktury je respektováno: 

Propojení vodovodu v Rozsíčce s vodním zdrojem v Sulíkově.



Požadavek na řešení k.ú. Rozsíčka jako oblasti s protipovodňovou ochranou.



Čištění odpadních vod pro stávající i navrženou zástavbu v navržené čistírně odpadních vod.



Stávající trasa plynovodu VTL DN150.

Z hlediska přírodních poměrů a nadregionálních ÚSES je respektováno: 

Umístění jižní části k.ú. Rozsíčka v Přírodním parku Svratecká hornatina .



Umístění východní části k.ú. Rozsíčka v Přírodním parku Halasovo Kunštátsko.



Návaznost lokálních biokoridorů na biokoridory na sousedních katastrech. (Nadregionální a regionální ÚSES do řešeného území nezasahuje.)

Řešení Územního plánu Rozsíčka negativně neovlivní okolní obce.

2

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavitelného zemí

2.1 Soulad s cíli a úkoly územního plánování 

Na základě vyhodnocení v rámci Programu rozvoje Jihomoravského kraje byla obec Rozsíčka zařazena mezi hospodářsky slabé oblasti. Podporován je proto rozvoj výroby a výrobních služeb.



Dle rozvojových programů kraje má obec poměrně dobré předpoklady rozvoje z hlediska přirozeného přírůstku obyvatel. Zabránit je třeba nepříznivému vývoji migrace a negativnímu migračnímu saldu.



Nová zástavba bude doplňovaná s ohledem na historické a krajinné hodnoty. Navržené plochy navazují na zastavěné území obce tak, aby zásah do okolního nezastavěného území byl minimalizován.

2.2 Soulad a koordinace v řešeném území

3



Obec je rozvíjena jako funkčně a prostorově ucelený útvar.



Zachována je základní stávající urbanistická a architektonická struktura obce, důraz je kladen na zakomponování navržených ploch do této struktury.



Územní rozvoj obce respektuje plochy bydlení navržené v Územním plánu sídelního útvaru Rozsíčka (ÚPNSÚ) v roce 1998.



Při řešení územního plánu bylo respektováno stávající technické vybavení a možnosti jeho dalšího doplnění. Nová výstavba byla přednostně umisťovaná na plochy, které je možné přímo napojit na stávající inženýrské sítě.



Udržovány budou evidované louky a pastviny zejména pro jejich protierozní funkci.

Údaje o splnění zadání V ÚP jsou respektovány všechny požadavky vyplývající ze Zadání územního plánu Rozsíčka, řešeny jsou jak požadavky obce a občanů, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování 5


územních plánů zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, prováděcí vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a prováděcí vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Při návrhu jednotlivých ploch se dále vycházelo z ÚPNSÚ Rozsíčka a z Územně analytických podkladů, z požadavků obce a z podnětů občanů, které byly korigovány s ohledem na krajinné a přírodní hodnoty a stávající limity využití území a dále doplněny dle názoru zpracovatele.

4

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru udržitelné formy rozvoje území.

4.1 Koncepce rozvoje území obce Výchozí hodnoty současného stavu První zmínka o Rozsičce (Rosička, Rosíčka, Rozsíčka) je z r. 1374, kdy náležela k panství Kunštátskému. Obec vznikla v údolí od severu na jih se svažujícím. Náves byla nepravidelná, domy byly založeny ve dvou řadách, většinou těsně podél sebe, štítem do ulice. Stará stavení byla ze dřeva. V obci je malá stará kaplička. Byl zde postaven lihovar a panský dvůr se zámečkem. Rozsíčka je v současné době nepravidelnou "ulicovou" obcí, historické jádro zahrnuje většinu obytného území obce. Starší statky jsou volně rozprostřeny podél komunikace, objekty občanské vybavenosti jsou z pozdější doby, rozmístěné v dnešním středu a na severním okraji obce. Obytné území zabírá podstatnou část řešeného území. Historická část je tvořena většinou rozlehlými statky často s půdorysem ve tvaru čtverce okolo dvora, které jsou řazeny místy k sobě, někde jsou izolované. Tyto statky postupně přecházejí v menší domky a novější zástavbu rodinných domků, které mají již předměstský charakter. Na východním okraji jsou bytové domy. Občanské vybavení je minimální, umístěné je ve středu obce. Zemědělská a potravinářská výroba je situovaná v severozápadní části obce, za historickým tzv. panským dvorem. Navržená obytná zástavba Obytná zástavba je rozdělená dle požadovaného charakteru a umístění v obci: 

Plochy bydlení venkovského tvoří většinu obytné zástavby obce. Nové plochy jsou navrhovány v návaznosti na novější zástavbu na východním, jihovýchodním a jižním okraji obce.



Plochy bydlení v bytových domech jsou situované na východním okraji obce. Nová plocha pouze doplňuje stávající obytnou lokalitu.



Plochy smíšené obytné jsou tvořeny zástavbou v severozápadní části obce. Navrženo je doplnění zástavby tímto způsobem na severním a jihozápadním okraji Rozsíčky.

Navržené plochy občanského vybavení – veřejná vybavenost, sport a rekreace 

Občanská vybavenost ve městě je na minimální úrovni. Může být doplňovaná v souvislosti s rozšiřováním obytné zástavby v rámci obytných objektů v soukromém sektoru.



Plochy sportu a rekreace jsou vyhovující. Navrženo je jejich menší doplnění v rámci stávající plochy.



V řešeném území je mnoho rekreačních objektů v obytných zónách. Samostatné plochy individuální rekreace nejsou navrhovány. 6


Navržené plochy výroby a skladování 

V obci je velký areál zemědělské výroby a areál potravinářské výroby. V územním plánu jsou tyto plochy ponechány.



Nově navržené jsou plochy pro drobnou výrobu v západní části obce.

Navržená dopravní infrastruktura 

Skelet silnic II. a III. třídy zůstává zachován.



Úpravy silnic II. a III. třídy jsou možné ve stávajících plochách dopravy nebo přiléhajících veřejných prostranství.



Pro zvýšení kapacity parkovacích míst v centru obce je možno využít ploch veřejných prostranství před obecním úřadem.



V území řešeném územním plánem jsou doplněny účelové komunikace v souladu s navrženými pozemkovými úpravami.



Vedení cyklotras je možné po všech silnicích III. třídy a po místních i účelových komunikacích a po plochách veřejných prostranství.



Samostatné cyklostezky nejsou navrhovány.

Navržená veřejná prostranství 

Navržena jsou veřejná prostranství většinou s funkcí místních a účelových komunikací a malých parkovišť.

Navržená technická infrastruktura 

Navrženo je rozšíření jednotné kanalizace do nově navrhovaných lokalit.



Rozšířeny jsou vodovodní a plynovodní řady do návrhových ploch



Doplněna a posílena je síť trafostanic.

Navržená ochrana životního prostředí 

Ochrana životního prostředí a ekologie je v územním plánu řešena doplněním zeleně a jejím propojením do funkčního územního systému ekologické stability a opatřeními proti negativním důsledkům vodní eroze.

4.2 Koncepce uspořádání krajiny Koncepce využívání a uspořádání krajiny vychází ze základních krajinných charakteristik území obce ležící v severovýchodní části Hornosvratecké vrchoviny (okrsky Kunštátská vrchovina a Olešnická kotlina) a zájmů 

trvale udržitelného rozvoje, včetně zájmu o zachování a zvýšení estetických, ekologických a rekreačních kvalit krajiny,



podpory mimoprodukčních funkcí ploch zemědělských a ploch lesních,



zájmů o ochranu a zachování krajinného rázu,



ochrany zdravých životních podmínek bez omezení stávající hospodářské činnosti.

Nedílnou součástí koncepce je i zachování přírodních a kulturních hodnot vyvážené krajiny s optimálními podmínkami pro únosnou individuální rekreaci v přírodě v rámci přírodního parku Halasovo Kunštátsko a přírodního parku Svratecká hornatina.

7


4.2.1 Zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyhlásit za zvláště chráněná. Na území obce Rozsíčka se nenachází žádná zvláště chráněná území.

4.2.2 Památné stromy a jejich ochranná pásma Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, za památné stromy. V řešeném území památné stromy nebyly vyhlášeny.

4.2.3 Lokalita Natura 2000 Natura 2000 je dle § 3 odst. 1 písm. p) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (viz § 39 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů). V řešeném území se nachází evropsky významná lokalita CZ 0623354 Crhov Rozsíčka ve smyslu Sdělení Ministerstva životního prostředí 81/2008 ze dne 22. února 2008 o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu. 

Celková rozloha lokality: 27,4885 ha



Navrhovaná kategorie ochrany: PP



Druhy:přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)



Katastrální území: Crhov u Olešnice, Rozsíčka, Sulíkov, převážná část lokality v k.ú. Rozsíčka

4.2.4 Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 tohoto zákona, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Významné krajinné prvky registrované podle § 6 zákona nejsou dosud v obci Rozsíčka zastoupené.

4.2.5 Přírodní parky Jihovýchodní až jižní část katastru Rozsíčky přísluší do dvou přírodních parků. Větší část, omezená silnicí Sulíkov - Rozsíčka - Rozseč, spadá do přírodního parku Halasovo Kunštátsko, zřízeného vyhláškou Okresního úřadu v Blansku ze dne 20. dubna 1994. Nepatrná část katastru jihozápadně od silnice Crhov - Rozseč je začleněna do přírodního parku Svratecká hornatina, zřízeného Okresním úřadem v Blansku nařízením č. 1/95 ze dne 1. září 1995. Tyto přírodní parky jsou zřízeny k ochraně krajinného rázu území se soustředěnými vysokými biologickými a estetickými hodnotami pro krátkodobou rekreaci občanů a za účelem ochrany zdravých životních podmínek a hodnot bez podstatného omezení stávající hospodářské činnosti.

8


Ochranné podmínky pro území parků jsou obsaženy ve zmíněné vyhlášce. Z urbanistického hlediska je hlavním omezujícím faktorem stavební uzávěra vztahující se na individuální rekreační výstavbu mimo zastavěných území obcí a dále na průmyslové, těžební a jiné objekty a zařízení, jež by rušivě zasahovaly do přírodního prostředí parků.

4.2.6 Ekologicky významné segmenty krajiny - EVSK V rámci obecné ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., byly evidovány referátem životního prostředí bývalého Okresního úřadu Blansko Ekologicky významné segmenty krajiny – EVSK, některé z nich jsou významným krajinným prvkem vyjmenovaným v zákoně 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů (les, niva). Zbývající by bylo vhodné jako významné krajinné prvky registrovat. 1) Zadní Žleby Dno údolí pravostranné zdrojnice Crhovského potoka severozápadně od Rozsíčky. Upravený vodní tok je oboustranně lemován širokými pásy mokřadních bylinných společenstev a náletových porostů dřevin (s dominancí olší). Místy je patrná nadměrná eutrofizace (vysoký obsah dusíku v půdě). V katastru Rozsíčky se nachází pouze malá část lokality. V územním plánu lokalita zahrnuta do smíšených ploch nezastavěného území. 2) Pod Kumberkem Část údolí pravostranné zdrojnice Crhovského potoka západně od Rozsíčky. Ve dně údolí podél převážně upraveného toku se táhne pruh mokřadních bylinných společenstev (s převahou rákosu) a kulturních luk, v jižní části doplněný o kvalitní břehové porosty (olše, méně bříza, jasan aj.). Ve spodních částech přilehlých svahů se střídají smrkové lesíky s významnou příměsí listnáčů, kulturní louky a náletové porosty dřevin na kamenicích (bříza, líska, olše, třešeň, borovice aj.). V územním plánu lokalita zahrnuta do smíšených ploch nezastavěného území. 3) Rybník pod Chrástkami – součást evropsky významné lokality CZ 0623354 Crhov Rozsíčka Dno údolí potoka Rozsíčky jihozápadně od obce. Nad rybníkem je dno s kulturní loukou protékané přírodě blízkým tokem, částečně s břehovými porosty (vrby, olše), částečně v rákosině. Rybník bez břehových porostů lemují rozsáhlá litorální společenstva rákosu (porosty v mělkých pobřežních vodách). Pod hrází pokračují opět kulturní louky a mohutné levobřežní porosty dřevin (s převahou olší). V územním plánu lokalita zahrnuta do ploch přírodních. Vyjmenované EVSK jsou evidovány referátem životního prostředí Městského úřadu Boskovice. Základní legislativní ochrana segmentů podle zákona č. 114/1992 Sb. vyplývá z jejich charakteru. Lesy, vodní toky, rybník a údolní nivy jsou obecně chráněné jako významné krajinné prvky (viz kapitola Významné krajinné prvky). Zbývající části krajiny jsou připraveny k registraci jako významné krajinné prvky podle § 6 zákona.

4.2.7 Ochrana krajinného rázu řešeného území Rozsíčský katastr se rozkládá v severovýchodní části geomorfologického celku Hornosvratecká vrchovina podcelek Nedvědická vrchovina, okrsek Olešnická kotlina. Aktuální stav krajiny odpovídá převážně zemědělskému charakteru katastru, se všemi základními negativními důsledky pro krajinu. Zemědělské velkoplošné intenzivní obhospodařování ochudilo krajinu zejména likvidací trvalé vegetace, regulací vodních toků, a výrazným snížením schopnosti zadržovat vodu. Zrušení řady polních cest má dodnes za následek snížení prostupnosti krajiny. Esteticky hodnotná je západní až jihozápadní část katastru s roztroušenými lesíky a s relativně hustou sítí vodních toků a dále zalesněný severovýchodní okraj katastru v návaznosti na rozsáhlý lesní komplex nad Křetínem. Charakteristický je vysoký podíl zemědělské půdy, s ohledem na členitost terénu výrazně ohrožené vodní erozí. Lesy jsou soustředěny převážně do jihozápadní a západní části katastru, kam zasahuje rozsáhlejší lesní celek. 9


Ve zbývajících částech katastru je rozptýleno jen několik menších izolovaných lesních celků. Dominantní dřevinou je smrk, často vytvářející monokultury. Listnáče se významněji uplatňují pouze v prosvětlených částech porostů (např. při lesních okrajích). Bylinné porosty jsou reprezentovány především lučními společenstvy, situovanými většinou v údolních polohách, Z ekologického hlediska nejcennější jsou podmáčené louky, dochované na řadě lokalit. Charakteristická liniová společenstva (částečně udržovaná i neudržovaná) s významným podílem ruderálních (plevelných) druhů tvoří doprovodnou vegetaci silnic a některých úseků cest a vodních toků. Podél komunikací jsou v některých úsecích doplněná o výsadby stromořadí. Územní plán navrhuje pro ochranu zemědělsky využívaného území vedle funkčních ploch lesních a zemědělských též funkční plochy smíšené nezastavěného území, které jsou charakteristické pestrou mozaikou trvalých travních porostů, krajinné zeleně a drobných lesíků a plochy přírodní, zahrnující území evropsky významné lokality CZ 0623354 Crhov Rozsíčka a plochy navržených lokálních biocenter ÚSES.

4.3 Územní systém ekologické stability V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, je územní systém ekologické stability krajiny (dále jen „ÚSES“) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. 

Biocentrum je definováno prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jako biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.



Biokoridor je definován rovněž prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.

Na území obce Rozsíčka je stávající územní systém ekologické stability pouze v lokální úrovni. Pro zakreslení ÚSES v řešeném území byly využity územně analytické podklady ORP Boskovice (výkres limitů, záměrů a problémů), Aktualizace dokumentace sjednoceného generelu ÚSES a zájmů ochrany přírody a krajiny v okrese Blansko (Ageris s.r.o., 2000), platné územní plány okolních obcí a zejména Plán společných zařízení v rámci komplexní pozemkové úpravy. Lokální ÚSES byl upraven dle aktuální situace i výhledové perspektivy využívání území. Jednotlivé navržené trasy a parametry lokálního ÚSES byly upřesněny s ohledem na stanovištní podmínky, které daná větev reprezentuje, s dodržením minimálních rozměrových parametrů pro lokální biokoridory a biocentra. V území jsou 3 větve lokálního ÚSES a to jedna větev převážně mezofilního charakteru a dvě větve hydrofilní. Systém ÚSES byl v rámci řešeného území upřesněn tak, aby navazoval na systém ÚSES v okolních katastrech při splnění základních parametrů pro umístění jednotlivých prvků – biocenter a biokoridorů. Názvy biocenter byly převzaty z Aktualizace dokumentace sjednoceného generelu ÚSES a zájmů ochrany přírody a krajiny v okrese Blansko (Ageris s.r.o., 2000). První (mezofilní) větev vychází z lokálního biocentra Špilberk v ústupském katastru a prochází obloukem severně od Rozsíčky ve svahu údolí bezejmenného toku až do navrženého biocentra Kumberk a přes biocentrum Rybník pod Chrástkami dále k jihu mimo řešené území. Oproti původnímu řešení byla mírně upravena trasa této větve tak, aby reprezentovala lokality s mezofilními společenstvy a využívala co nejvíce stávající lesní porosty. Z biocentra s názvem Rybník pod Chrástkami byl vyjmut rybník, neboť jeho využití jako chovného rybníka vylučuje jeho ekologickou funkci a jeho zařazení do systému obou větví ǓSES, které se tu kříží je zbytečné. Druhá (hydrofilní) větev místního ÚSES využívá toku potoka Rozsíčky a jedné z jeho zdrojnic. Na území katastru se dostává od Crhova přes již zmíněné biocentrum Rybník pod Chrástkami 10


z katastru obce Crhov. Rybník však obchází břehovými porosty a podmáčenými loukami po jeho jižním okraji a dále sleduje upravený tok Rozsíčského potoka. Jižně od obce přechází mělkou údolnicí podmáčených luk do lokálního biocentra Za strážemi a dále do sulíkovského katastru Celá tato hydrofilní větev ÚSES probíhá v katastru Rozsíčky v rámci evropsky významné lokality CZ 0623354 Crhov Rozsíčka. Třetí (hydrofilní) větev, vázaná na bezejmenný přítok Crhovského potoka, zasahuje pouze okrajově do severozápadní části katastru, a to okrajem biocentra Rákosiny, totožným s ekologicky významným segmentem Zadní žleby.

Způsob navržení jednotlivých prvků ÚSES Prostorové parametry pro biocentra a biokoridory v rozlišení podle jejich biogeografického významu a podle typů požadovaných cílových společenstev vycházejí z doporučené metodické příručky pro tvorbu ÚSES – Metodické postupy projektování lokálního ÚSES (Maděra, Zimová, 2005). Prostorové nároky na tvorbu funkčních biocenter a biokoridorů se u různých typů společenstev poněkud liší. Konkrétní vymezení skladebných částí ÚSES závisí především na vhodných přírodních podmínkách a na aktuálním stavu využití území. Výměra navržených biocenter může překročit požadovanou minimální velikost a délka biokoridorů může být kratší. Plochy biocenter a biokoridorů by měly reprezentovat pestrou škálu typických geograficky původních společenstev v území. Doporučená minimální velikost navržených lokálních biocenter: 

společenstva lesní - 3 ha,



společenstva luční - 3 ha,



společenstva mokřadní - 1 ha,



společenstva kombinovaná - 3 ha.

V území jsou navržena biocentra společenstev lučních, lesních a kombinovaných, jejich navržená výměra vždy přesahuje 3 ha, s výjimkou mokřadního biocentra Rákosiny, které přesahuje do k.ú. Olešnice. Doporučená maximální délka lokálních biokoridorů a možnost jejich přerušení: 

společenstva lesní - 2 000 m, možnost přerušení do 15 m,



společenstva mokřadní - 2 000 m, možnost přerušení do 20 m,



společenstva luční - 1 500 m, možnost přerušení do 50 m zpevněnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami,



společenstva kombinovaná - 2 000 m, možnost přerušení do 50 m zpevněnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami.

V území jsou navrženy biokoridory společenstev lučních, lesních a kombinovaných, jejich navržená délka nepřesahuje 2 000 m. Doporučená minimální šířka lokálních biokoridorů: 

společenstva lesní - 15 m,



společenstva mokřadní - 20 m,



společenstva luční - 20 m.

V území jsou navrženy biokoridory společenstev lučních, lesních a kombinovaných, jejich navržená šířka činí 20 m. Návrh prvků ÚSES je v hlavním výkrese znázorněn jako překryvný režim nad plochami s různým způsobem využití – zásadně jsou jako cílový stav navrženy plochy přírodní, plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území. 11


Územní systém ekologické stability není v Územním plánu Rozsíčka členěn na části navržené ke stabilizaci a plochy navržené k realizaci, nýbrž pouze ke stabilizaci, spočívající často ve změně dřevinné sklady (zejména v plochách lesních smrkových monokultur), případně doplnění výsadeb v některých úsecích v ploše evropsky významné lokality CZ 0623354 Crhov – Rozsíčka. Proto nejsou plochy ÚSES zařazeny do veřejně prospěšných opatření.

4.4 Koncepce bydlení Současný stav sčítání v r.

1961

1970

1980

1991

2001

2011

trvale obydlené domy

47

44

48

48

57

48+18 rekr.

počet obyvatel

215

172

198

169

163

159

Počet bytů pro trvalé bydlení měl klesající tendenci. V současné době je stabilizován a pokračuje zde postupná přeměna trvale obydlených objektů na objekty rekreační. V území se projevuje postupně se lepšící kvalita bydlení. V Rozsíčce převažuje zástavba v rodinných domech. Návrh Při řešení územního plánu se počítá s mírným nárůstem počtu obyvatel. V návrhu se vycházelo z předpokladu realizace cca 5 nových rodinných domů v horizontu 10ti až 15ti let. Plochy bydlení: umístění v obci

číslo plochy max. počet RD počet bytů v RD

jihovýchodní okraj

BV b1

3

3

východní okraj

BV b2

2

2

jižní okraj

BV b3

1–2

2

východní okraj

BH b4

0

0

severní okraj

SO s1

4

5

jihozápadní okraj

SO s2

2

2

12 – 13

14

celkem

BV – bydlení venkovské, BH – bydlení v bytových domech, SO – smíšená obytná plocha

Vzhledem k tomu, že byla akceptována větší část předložených záměrů občanů a obce, jsou navrženy plochy až pro 13 rodinných domů, což je rezerva reálné potřeby cca 150 %. Tyto počty rodinných domů jsou maximální pro dané území. Vzhledem ke stávajícímu charakteru zástavby je pravděpodobné, že využití navržených ploch bude méně intenzivní. Dá se předpokládat, že plochy budou využity pro cca 10 rodinných domů, což je rezerva cca 60%. Toto řešení je pro návrhové období optimální. Byty mohou být realizovány i v bytovém domě. Nízkopodlažní bytový dům je možno umístit do návrhové plochy pro bydlení venkovské (BV b2). Při řešení byla maximální pozornost věnovaná ucelení zástavby v kompaktní části obce. Plochy venkovského bydlení (BV) navazují na sevřenější novou zástavbu rodinných domů na východním, jihovýchodním a jižním okraji obce. Objekt pro bydlení v bytovém domě je možné realizovat na ploše, která navazuje na stávající bytové domy (BH b4). Smíšené obytné plochy jsou navrženy jednak ve střední části obce v návaznosti na obdobné plochy, jednak v návaznosti na plochy drobné výroby.

12


4.5 Koncepce výroby 4.5.1 Zemědělská výroba Současný stav: Na většině pozemků v katastru Rozsíčka hospodaří převážně VSP Group .a.s., menší podíl připadá na soukromé vlastníky. VSP Group a.s. (dříve CORPO, s.r.o.) se sídlem v Olešnici provozuje živočišnou výrobu – především chov skotu. V areálu této společnosti v Rozsíčce je v současné době cca 70 kusů skotu, tzn. 70 ekvivalentních velkých dobytčích jednotek. Společnost hospodaří na zemědělské půdě v k.ú. Olešnice na Moravě, Crhov, Křtěnov, Kněževes, Louka, Rozseč, Veselka, Ústup, Petrov, Rozsíčka, Sulíkov, Vřesice, Křetín, Ořechov, Předměstí a Trpín, z toho na k.ú Rozsíčka na ploše cca 556 ha. V areálu je i bramborárna – výroba bramborových polotovarů. Společnost zaměstnává v Rozsíčce cca 40 zaměstnanců. Pásmo hygienické ochrany (PHO) je orientačně vypočteno metodikou „Klepal“ od hypotetických emisních středů znečištění ovzduší. Pro 70 ks hovězího dobytka to je 67 m. Další soukromí zemědělci zde chovají maximálně do 3 kusů hovězího dobytka. Pásmo hygienické ochrany nepřekročí hranice pozemku. Návrh Nové plochy nejsou navrhovány. Na ploše areálu VSP Group jsou možnosti i pro další činnosti – drobnou výrobu, skladování apod. Pozn.: Použity jsou dobové názvy podniků, které se průběžně se změnou vlastníků mohou měnit.

4.5.2 Rybářství Jižně od obce je rybolovný rybník. Další vodní plochy pro chov ryb nejsou navrhovány.

4.5.3 Lesnictví Současný stav: Lesy v katastrálním území Rozsíčka patří převážně soukromým vlastníkům, obci Rozsíčka patří pouze malá část. Výkon správy lesů provádí Lesy České republiky s.p., lesní správa Rájec – Jestřebí. Lesy plní většinou hospodářskou funkci. Návrh: Zalesnění pozemků je možné na plochách navazujících na stávající pozemky určené k plnění funkce lesa dle požadavků jejich vlastníků na půdách s nižším stupněm ochrany ZPF. Zahrnuty jsou do ploch smíšených nezastavěného území.

4.5.4 Plochy výroby a skladování – průmyslová výroba a sklady Současný stav: V Rozsíčce je podnik potravinářského průmyslu Gronka – výroba polotovarů. Má zde vlastní prodejnu a pracuje v něm celkem cca 20 zaměstnanců. Umístěn je v areálu zemědělské výroby. Návrh: Stávající plochy výroby nejsou zcela využité, nové podnikatelské subjekty zde mají možnosti realizace. Pozn.: Použity jsou dobové názvy podniků, které se průběžně se změnou vlastníků mohou měnit.

13


4.5.5 Plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby Současný stav: V západní části obce je situován Lamex – drobná kovovýroba. Zaměstnává cca 20 pracovníků. Návrh: Navrženy jsou malé plochy v návaznosti na stávající výrobní areály v západní části obce. Pozn.: Použity jsou dobové názvy podniků, které se průběžně se změnou vlastníků mohou měnit.

4.5.6 Smíšené výrobní plochy Smíšené výrobní plochy nejsou v územním plánu definovány.

4.6 Koncepce rekreace Současný stav: Z hlediska dokumentu Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013. (schváleno usnesením vlády ČR č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007) lze zařadit obec Rozsíčka do kategorie obcí s rekreační funkcí. Území leží svojí jižní částí v Přírodním parku Svratecká hornatina a východní částí v Přírodním parku Halasovo Kunštátsko. Sídlo je obklopeno atraktivní krajinou. Celé řešené území je velice zajímavé jak pro letní turistiku a cykloturistiku, tak i pro zimní lyžařskou turistiku. Severovýchodním okrajem řešeného územím prochází značená cyklotrasa č. 5085 v evidenci KČT (viz kap. Cyklistická doprava). Turistické značené trasy v evidenci KČT řešeným územím nevedou. V obci je cca 20 rekreačních objektů – chalup. O tento způsob rekreace je v obci i nadále zájem. Návrh: Plochy rekreace nejsou navrhovány. Možná je další změna z trvalého na rekreační bydlení.

4.7 Koncepce občanské vybavenosti Veřejná správa Současný stav: Obecní úřad je umístěn ve středu obce v budově, která má víceúčelový sál a slouží rovněž jako místní knihovna a ve které je umístěna také hasičská zbrojnice. Prostory jsou dostatečné a vyhovující. Poštovní služby zajišťuje Česká pošta v Olešnici, která je dodávací poštou III. kategorie. Nejbližší peněžní ústavy jsou v Olešnici. Farní úřad pro Rozsíčku je v Sulíkově, kde je i hřbitov. Návrh: Nové objekty nebo zařízení nejsou navrhovány.

Školství a výchova Současný stav: V Rozsíčce je budova školy z roku 1893, neslouží ale svému účelu – je využívána pouze pro bydlení. V současné době I. stupeň základní školy navštěvují děti převážně v Sulíkově. Starší děti (5. - 8. třída) dojíždějí do školy v Olešnici. 14


Mateřská škola je v Olešnici. Gymnázium je v Boskovicích a v Letovicích. Návrh: Nové plochy pro školství nejsou navrhovány.

Kulturní zařízení Současný stav: V budově Obecního úřadu je pro kulturní akce využíván víceúčelový sál. V objektu je i místní knihovna. Pro pořádání letních zábav je využíván taneční parket na severním okraji obce. Vybaven je přístřeškem pro hudbu a kioskem pro občerstvení. Návrh: Nové plochy nejsou navrhovány.

Zdravotnictví Současný stav: Zdravotní středisko je v Olešnici. Stálou ordinaci tam mají 2 praktičtí lékaři, dětský lékař a zubař. Externě tam ordinuje gynekolog a ortopéd. V objektu tohoto zdravotního střediska je umístěna také lékárna. Nemocnice a další odborná zdravotní péče je v Boskovicích. Návrh: V případě zájmu je možné ordinace či zdravotní služby zřizovat v objektech bydlení nebo občanského vybavení a služeb.

Sociální služby Současný stav: Penzion pro seniory je situován v Olešnici. Návrh: Nové plochy nejsou navrhovány.

Maloobchodní síť Současný stav: Prodejna smíšeného zboží Coop je ve středu obce. Dále je v Rozsíčce prodejna produktů firmy Gronka – hotová jídla a polotovary. Návrh: Maloobchodní prodejny je možné zřizovat v objektech bydlení nebo občanského vybavení a služeb.

Veřejné stravování a ubytování Současný stav: V obci není provozovna pohostinství. Výčep piva funguje v zasedací místnosti hasičské zbrojnice a sezónně též v areálu výletiště. Možnosti ubytování zde nejsou. Návrh: Vzhledem k možnostem rekreace v okolí je třeba zvážit zřízení ubytovacích kapacit.

15


Služby v oblasti ubytování a stravování jsou většinou záležitostí právnických nebo fyzických osob a je možno je realizovat v rámci ploch občanského vybavení, smíšených ploch, popř. obytných zón. Nabízejí se i možnosti agroturistiky s ubytováním, které jsou možné v plochách bydlení venkovského ve smíšených obytných plochách.

Nevýrobní služby Současný stav: Provozovny služeb menšího rozsahu jsou v současné době rozmístěny po celém řešeném území. Návrh: Konkrétní návrhy v územním plánu nejsou. Veškerým snahám o zřízení dalších služeb je třeba maximálně vycházet vstříc. Větší možnosti provozování jsou na plochách zástavby smíšené obytné.

Tělovýchova a sport Současný stav: Na severním okraji obce je fotbalové hřiště a hřiště pro volejbal či nohejbal. Areál je doplněn dětským hřištěm. Návrh: Možnosti úpravy a doplnění hřišť a sportovních zařízení je možné ve stávajícím sportovním areálu. Malou tělocvičnu je možné zřídit v budově obecního domu na návsi jako alternativní využití víceúčelového sálu.

4.8 Koncepce dopravního řešení 4.8.1 Pozemní komunikace Silnice Soupis silnic Katastrálním územím Rozsíčka procházejí silnice II/362

Polička - Olešnice - Rozseč nad Kunštátem

III/36213

Rozsíčka - Trpín - Hamry

III/36214

Sulíkov - Ústup – Kněževes

Silnice II/362 prochází po severní hranici řešeného území. Silnice III/36214 prochází mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Silnice III/36214 prochází obcí. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch bydlení, ploch smíšených obytných a ploch občanského vybavení obsahuje požadavek, že chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb lze do území umístit až na základě hlukového vyhodnocení prokazujícího, že celková hluková zátěž v území nepřekročí hodnoty hygienických limitů stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb a že před vydáním územního rozhodnutí musí být deklarován soulad záměrů s požadavky stanovenými právními předpisy na úseku ochrany před hlukem, případně vibracemi. Tzn., nemohou být vzneseny na provozovatele komunikace požadavky na omezování vlivu hluku. 16


Schéma silniční sítě v řešeném území ukazuje následující obrázek (výřez ze silniční mapy Jihomoravského kraje)

Silnice III/36213 navazuje na jižní straně na silnici II/362, která je tahem krajského významu, silnice III. třídy jsou tahy lokálního významu. Silnice III/36213 tvoří v Rozsíčce základní komunikační osu a zajišťují přímou obsluhu řešeného území. Silnice III/36214 probíhá pouze po severovýchodním okraji řešeného území, silnice II/362 pak po jeho jihozápadním okraji.

Návrhy a požadavky na řešení silniční sítě v rámci kraje a ČR Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK), jejichž platnost ale byla dne 21. 6. 2012 rozsudkem Nejvyššího správního soudu zrušena a tím z ní nevyplývají na řešené území z hlediska vyšší dopravní infrastruktury žádné nároky. Generel dopravy Jihomoravského kraje jako územně plánovací podklad zachovává na silniční síti v řešeném území stávající stav .

17


Generel krajských silnic Jihomoravského kraje jako územně plánovací podklad vymezuje silnice v řešeném území jako tahy lokálního významu.

Návrh změn ve skeletu silniční sítě v řešeném území, úpravy silnic a jejich zatřídění a kategorizace Ve skeletu silniční sítě žádná nadřazená ÚPD či ÚPP nenavrhuje změny. Rovněž Územní plán Rozsíčka žádné změny nenavrhuje. Návrh na zatřídění silnic a jejich kategorizaci vychází z dokumentu JMK „Návrhová kategorizace silnic JMK do roku 2030“ (viz následující obrázek).

Návrh zatřídění silniční sítě Kategorie silnic mimo zastavěné území obce jsou navrženy v souladu s „Návrhovou kategorizací krajských silnic“ vypracovanou OD JMK v roce 2008 pro výhledový stav silniční sítě a provozu k roku 2030 v návaznosti na Generel krajských silnic. Uvedeny jsou v tabulce na konci této kapitoly. Dále jsou stanoveny hlavní typy místních komunikací (MK) jako hlavní parametry dopravního prostoru dle ČSN 73 6110 pro průjezdní úseky krajských silnic.

18

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ROZSÍČKA ____________________________________________________________________________________________________________________

Intravilánový úsek silnice III. třídy (průtah v souvisle zastavěné části obce) by měl odpovídat svým šířkovým uspořádáním silnicí v nezastavěném území (extravilánu). Silnice III. třídy bude zařazena ve funkční skupině C. Posuzována je dle ĆS73 6110 „Projektování místních komunikací“. Typ příčného uspořádání místní komunikace bude následující: V návaznosti na silnice kategorie S 6,5 (silnice III. třídy) jako základní bude typ MO2 8/7/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhů 2,75 m s vodícími proužky 0,25 m s jednostranným chodníkem šířky 1,5 m. Základní typ komunikací může být dle místních podmínek lokálně transformován na typ s parkovacím pruhem nebo zastávkovým pruhem (zálivem) apod. Lokální úpravy těchto komunikací včetně vytvoření odstavných či parkovacích míst je třeba řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci (v projektové dokumentaci na úrovni dopravních studií apod.). Silnice by v průtahu obcí měly být v souladu s ČSN 736110 "Projektování místních komunikací". Stavební návrh úprav by měl zajistit, aby průtahy silnic zabezpečovaly nejen funkci dopravní z pohledu automobilové dopravy, ale i funkce odpovídající dalším zájmům jednotlivých účastníků (obsluha přilehlých nemovitostí, pohyb chodců apod.). Navržené zatřídění komunikací do funkčních skupin a kategorií je uvedeno v následné tabulce. v zastavěném území silnice návrh

funkční typ skupina

mimo zastavěné území

poznámka

kategorie

II/362

-

--

S 7,5

III/36213

C

MO2-8/7/30

S 6,5

III/36214

-

--

S 6,5

Návrh úprav silniční sítě Na silniční síti nejsou navrhovány žádné konkrétní úpravy. Úpravy pro uvedení silnic do souladu s požadovanou kategorizací silnic v parametrech ČSN 73 6001 "Projektování silnic a dálnic"je možné v rámci stávajících ploch silniční dopravy nebo ploch veřejných prostranství.

Místní komunikace ÚP povětšině respektuje stávající místní komunikace v existující zástavbě. Některé z nich mají větší dopravní význam a jsou proto zařazeny ve funkční skupině C. Jde především o komunikace, které navazují na výrobní podniky nebo tvoří kostru dopravní obsluhy s větší frekvencí vozidel. Ostatní místní komunikace jsou ve funkční skupině D1 (zklidněné komunikace).

Účelové komunikace Zemědělské a lesní cesty v území jsou většinou stabilizovány. V dopravním řešení jsou respektovány všechny veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obce ve smyslu § 63 a § 76 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Účelové komunikace stavové i návrhové jsou zakresleny podle navržených Komplexních pozemkových úprav. Vzhledem ke konfiguraci terénu, místním podmínkám i frekvenci veřejné dopravy na silniční síti i frekvenci dopravy zemědělské, bude zemědělská doprava i nadále částečně využívat silnice i místní komunikační síť.

4.8.2 Železniční tratě Řešeným územím neprochází žádná železniční trať. Železniční trať č. 260 Brno – Česká Třebová jako součást I. tranzitního železničního koridoru (Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav) je vedena údolím řeky Svitavy. Nejbližší dostupná železniční stanice je v Letovicích. 19


4.8.3 Obsluha území hromadnou dopravou osob Veřejná hromadná doprava osob (VHD) je zajišťována autobusovou dopravou. Tato doprava je součástí integrovaného dopravního systému (IDS) Jihomoravského kraje. Obec leží v tarifní zóně 277. Obsluhována je linkou IDS č. 256 Olešnice - Boskovice. V Olešnici navazuje na linku 301, která zajišťuje spojení s Brnem. Severně od obce po silnici III/36214 je vedena linka 275 Olešnice – Letovice, která je s linkou 256 provázaná a nabízí tak současné spojení nejen do Boskovic, ale i do Letovic na železniční dopravu. Zastávka na lince 256 (Rozsíčka) je situována na návsi a svojí polohou vyhovuje s ohledem na docházkové vzdálenosti (do 400 m). Zastávka na lince 275 (Rozsíčka, U lípy) je vzdálena od centra obce cca 700 m. Zastávky lze ale upravovat jak v poloze, tak ve stavebním uspořádání v rámci ploch silniční dopravy nebo ploch veřejných prostranství.

4.8.4 Pěší doprava Pěší tahy nejsou v obci zvláště výrazné. Komunikace funkční skupiny D2 (stezky pro pěší a cyklisty) nejsou vymezovány. Pěší a cyklistické trasy lze vést přes plochy jiných funkcí, jak je uvedeno v regulativech pro jednotlivé funkční plochy.

4.8.5 Cyklistická doprava Cyklistika jako subsystém dopravy plní funkci přepravy osob. Současně však zasahuje i do oblasti sportovní a rekreační. Cyklistika jako jedna z forem přepravy nemá zatím v současné době pro obec zásadní význam. Pro funkci přepravní k místům soustředěných pracovních příležitostí jsou využívány místní komunikace. Výraznější je s ohledem na atraktivitu území cykloturistika. Katastrálním územím Rozsíčky prochází cyklotrasa č. 5085, evidovaná Klubem českých turistů (KČT). Trasa je vedena po silnici III/36214 severně od obce a obcí přímo neprochází.

(zdroj: www.cykloserver.cz)

20


Pro zvýšení atraktivity obce pro turisty je možné trasovat lokální cyklotrasy po účelových komunikacích (např. na Olešnici) nebo po silnici III. třídy č.36213 (směrem na Louku apod.). V ÚP jsou zakresleny cyklotrasy spojující Rozsíčku s Olešnicí, s Crhovem a se Sulíkovem. Pro doplnění systému cyklotras trasami cykloturistickými nebo lokálními dopravními není třeba v rámci ÚP navrhovat žádná řešení, neboť beze změny funkčního využití je lze trasovat na stávající místní a účelové komunikace, resp. veřejná prostranství.

4.8.6 Doprava v klidu Odstavení motorových vozidel je řešeno pro stupeň automobilizace 1:2,5 podle ČSN 73 6110 a upraveno pomocí příslušných koeficientů. Pro odstavování vozidel jsou využívány garáže v obytných objektech či na jejich pozemcích, garáže u bytových domů a veřejné parkovací plochy, dále pak parkoviště výrobních podniků a podniků služeb. Parkovací možnosti ve starší zástavbě jsou s ohledem na šířky komunikací problematické. Z pohledu platných dopravních předpisů by je bylo třeba kvalifikovat jako nedostatečné (automobily se odstavují i na plochách, ať již zpevňovaných nebo nezpevněných, přiléhajících k místním komunikacím, resp. přímo na komunikacích), s ohledem na prostorové možnosti a frekvenci je však lze s výjimkou průtahu silnice III. třídy akceptovat. Doplnění míst pro parkování a odstavování vozidel je řešeno následujícím způsobem: Zvýšení kapacity garážování a odstavování osobních vozidel je možné přestavbou či dostavbou vhodných objektů na vlastních pozemcích RD. Nové parkovací plochy lze získat v rámci stávajících veřejných prostranství. Parkoviště pro zaměstnance stávajících podniků jsou v současnosti většinou na vlastních pozemcích, případný deficit bude řešen stejným způsobem, tj. na vlastních pozemcích. Garážování je v navrhované zástavbě uvažováno na vlastních pozemcích, v objektech RD (případně BD) nebo ve dvorních traktech.

4.8.7 Doprovodná zařízení pro silniční dopravu V řešeném území není veřejná čerpací stanice pohonných hmot ani jiné doprovodné zařízení pro silniční dopravu. ÚP s jejich výstavbou neuvažuje.

4.8.8 Ochranná pásma Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění. Pro silnice II. a III. třídy je 15 m oboustranně od osy silnice.

4.8.9 Hluk z pozemní dopravy Zdrojem hluku z pozemní dopravy je doprava silniční. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostředí stanoví nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů. Jsou dány součtem základní hladiny hluku 50 dB (A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době v závislosti na způsobu (funkci) vyžití území. Výpočet hlukového zatížení byl proveden dle platné metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy a posouzen dle Nařízení vlády č. 272/2011, přílohy č. 3. Situace byla posouzena i pro výhled r. 2035, pro odrazivý terén v průjezdném úseku obytnou zástavbou. Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou č. 3 nařízení vlády č. 272/2011 Sb.:

21


korekce dB způsob využití území

chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a lázní a chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

hluk z dopravy na veřejných komunikacích

hluk v okolí hlavních pozemních 1) komunikací

stará hluková zátěž z pozemních komunikací

0

+5

+ 15

+5

+ 10

+ 20

pro noční dobu je stanovena další korekce - 10 dB 1)

hlavní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy dle zák. 13/1997 Sb., což odpovídá funkční skupině A a B dle ČSN 736110

Výchozími hodnotami pro hlukové výpočty jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2010. Sčítání na silnicích procházejících k.ú. Rozsíčka ale není, vzhledem k jejich velmi malému zatížení, prováděno. S ohledem na velmi nízké hodnoty intenzity dopravy bude hluková zátěž zanedbatelná a izofóna 55 dB nepřesáhne 7,5m od osy silnice.

4.9 Koncepce vodního hospodářství 4.9.1 Zásobování vodou Zásobování Rozsíčky probíhá dvěma způsoby. Jednak je samostatně zásobováno obyvatelstvo vodovodem ve správě Vodárenské akciové společnosti, divize Boskovice, jednak existuje zdroj pro bývalý areál ZD, ze kterého jsou zásobovány provozy, které zde sídlí. Zdroj vody Původním zdrojem vody byla kopaná studna na severním okraji obce, později se vybudovaly další méně vydatné zdroje a vodovod byl propojen s vodovodem obce Sulíkov, kde bylo nutno posílit málo vydatný zdroj. V současné době má vodovod pro obě obce následující zdroje:  Kopaná studna Rozsíčka 3,00 l/s  Vrt HV1 Rozsíčka 0,65 l/s  Sulíkov – 5 studní 0,30 l/s  Nový zdroj – vrt 1,00 l/s U kopané studny v Rozsíčce je zřízena čerpací stanice o výkonu 1,6 l/s. Akumulace, tlakové poměry Výtlačným řadem rekonstruovaným v letech 2008, 2009 z PVC DN 80 je voda přiváděna do 3 vodojemu o objemu 25 m na kótě 625 m.n m. Dle PRVKÚK se plánuje vybudování další 3 komory vodojemu o objemu 50m , protože však v současné době je stávající kapacita vodojemu dostatečná, tato výstavba se zatím nepřipravuje. Vodovod má jedno tlakové pásmo. Rozvodná síť Přívodní řad do obce byl rekonstruován souběžně s řadem výtlačným, má profil DN 100 a přivádí vodu do obce bez problémů. Vlastní distribuční síť byla budována postupně z potrubí z různých materiálů a nyní je vzhledem k tomu, že potrubí je většinou na hranici své životnosti, nutno síť postupně zrekonstruovat. Dle sdělení správce vodovodu v současné době je již zpracovaná projektová dokumentace na rekonstrukci některých vodovodních řadů a postupně se bude v obnově sítě pokračovat. Potřeba vody Dle vyhlášky č 120/2011 Sb. se uvažuje potřeba vody v bytech s tekoucí teplou vodou hodnotou 3 35 m /os.rok, což odpovídá 96 l/os.den 22


Při předpokládaném počtu 170 obyvatel bude v Rozsíčce potřeba vody následující: Denní: Roční:

3

96 x 170 = 16320 l/den = 16,32 m /den 3 35x170 = 5950 m /rok

Z uvedeného je zřejmé, že pokud se vodovod nebude rozšiřovat do dalších obcí, je objem vodojemu skutečně dostačující. Dalším velkým spotřebitelem vody je živočišná výroba a výroba mražených jídel. Tyto provozy 3 využívají jiného zdroje vody o vydatnosti 200 m /den, který je rovněž dostatečně kapacitní. Zásobování vodou – návrh Pro navržené plochy pro novou zástavbu postačí rozšířit stávající vodovodní síť prodloužením stávajících řadů. Jediným problematickým místem je plocha BV b1 určená pro výstavbu až 3 rodinných domů. Vzhledem ke konfiguraci terénu se zde dá očekávat, že tlak ve vodovodu bude nutno posílit , pravděpodobně v jednotlivých domech tlakovou stanicí. Pokud by výstavba probíhala koordinovaně, je možné použít i AT stanice společné.

4.9.2 Kanalizace Stoková síť – stávající stav V Rozsíčce je vybudována řada krátkých stok vyústěných do zatrubněného potoka, který vede nejnižším místem. Tyto stoky slouží především k podchycení dešťových vod, byly vybudovány svépomocí a neexistuje žádná dokumentace jejich tras. Na základě povolení nakládání s odpadními vodami jsou do nich napojeny i přípojky splaškové kanalizace jako přepady septiků,v některých případech i jako přímé vyústění. Jedná se tedy o kanalizaci jednotnou. Tento stav je nepříznivý, vzhledem k malému počtu obyvatel však nezpůsobuje závažnější problémy, takže řešení v podobě vybudování systematické dešťové stokové sítě se zatím neplánuje, ačkoli v PRVKÚC se předpokládalo vybudování mechanicko-biologické čistírny u potoka pod obcí. Realizace je zatím odsunuta do vzdálenější budoucnosti. Velký zdroj znečištění – výroba mražených jídel, má vlastní čistírnu odpadních vod, která v současné době prochází rekonstrukcí. Kanalizace - návrh K odvedení dešťových vod z lokalit nově navržených pro zástavbu je navrženo prodloužit stávající stoky jednotné kanalizace. Přitom je potřeba co nejvíce využívat možností vsakování dešťových vod, pokud to konfigurace území a geologické složení půdy dovoluje. Pro splaškové vody je nutno nové domky vybavit septiky s přepady do jednotné kanalizace.. Navržený řad jednotné kanalizace a čistírna odpadních vod budou realizovány v delším časovém horizontu.

4.9.3 Meliorace Na území katastru jsou některé pozemky vybavené drenáží. Drenážní zařízení jsou v majetku vlastníků pozemků, hlavní meliorační zařízení spravuje Zemědělská vodohospodářská správa pro Pozemkový fond, který je jeho vlastníkem. Z hlediska melioračních zařízení se nepředpokládá větší zásah do jejich provozu.

4.9.4 Vodní toky a plochy Současný stav Obcí protéká potok Rozsíčka (nazývána též Crhovský potok). Je třeba respektovat ochranné a manipulační pásmo této vodoteče, které je 6 m od břehové čáry. Vodní tok je ve správě Povodí Moravy s.p. V jižní části katastru je rybochovný rybník. 23


Návrh – ochrana proti přívalovým vodám Pro ochranu zástavby proti přívalovým extravilánovým vodám se navrhují poldry, resp. plochy pro retenci povrchových vod a jiné protierozní úpravy. Podrobné parametry těchto objektů budou určeny příslušnou projektovou dokumentací. Jedná se o následující návrhy: - poldr se stálou zvodní jihozápadně od obce - poldr jihovýchodně od obce - poldry západně od obce

4.10 Koncepce energetických zařízení a spojů Stávající trasy technických sítí ve výkresové části ÚP byly převzaty z poskytnutých podkladů a zpracovaných ÚAP. Tyto byly upřesněny v rámci terénních průzkumů a dalších dostupných informačních zdrojů a odpovídají věcnému umístění.

4.10.1 Zásobování plynem Nadřazené sítě Vysokotlaký (VTL) plynovodní řad DN 150 přichází z jihozápadu a kolem Rozsíčky obchází po západní straně. Do obce je z VTL řadu vybudována odbočka DN 100 ukončená v dvoustupňové regulační 3 stanici VTL/NTL o výkonu 1 200 m . Na tuto regulační stanici navazuje řad DN 200 vybudovaný pro bramborárnu. Na tento řad je napojen rozvod plynu v obci.

Rozvodné sítě Současný stav: Rozvod plynu po obci je nízkotlaký. Plynovod v Rozsíčce byl vybudován v roce 1991, většina potrubí je ze svařované oceli DN 150, 100 a 80 mm. Návrh: Návrh spočívá v rozšíření stávající plynovodní sítě. Celkový nárůst počtu obyvatel odpovídá asi 6 bytovým jednotkám. Znamená to, že návrhové plochy zřejmě nebudou využity v celé své kapacitě. Jednotlivé lokality budou napojeny na nízkotlaký plynovod, plynovodní řady budou vedeny přednostně mimo zpevněné komunikace a budou pokud možno zaokruhovány. Stejně jako u ostatních podzemních sítí nebude znamenat rozvoj bydlení podstatnou zátěž pro stávající plynovodní síť. Kapacitní problémy by mohla způsobit jedině nějaká nová výroba, která by měla velké nároky na spotřebu plynu. Taková ale není v návrhu ÚP uvažována. Ochranná a bezpečnostní pásma podle zákona č. 458/2000: Ochranná pásma je nutno dodržovat k zajištění spolehlivého provozu plynárenského zařízení. Pásmy se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.

24


Ochranná pásma: Druh plynového zařízení

Ochranné pásmo [m]

NTL a STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce (na obě strany od půdorysu)

1

ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od půdorysu)

4

technologické objekty (na všechny strany od půdorysu)

4

Bezpečnostní pásma: Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení, pokud to umožňují technické a bezpečnostní podmínky a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Bezpečnostní pásma v řešeném území: Druh plynového zařízení VTL plynovody

Bezpečnostní pásmo [m] do DN 100

15

do DN 250

20

VTL regulační stanice

10

4.10.2 Zásobování elektrickou energií ÚP respektuje trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní. Přenosové soustavy a zdroje V řešeném území nejsou vybudována žádná vedení přenosové soustavy v napěťové hladině 220 – 400 kV ani výrobny el. energie. Nová zařízení přenosové soustavy ČEPS nejsou v území navrhována. Distribuční soustavy a zdroje Provozovatelem distribuční soustavy je E.ON, a.s. V řešeném území nejsou vybudovány žádné zdroje el. energie dodávající energii do distribuční soustavy. V ÚP jsou nárokovány (převzaty ze schválené změny ÚP) dvě plochy pro umístění větrných elektráren (VE) – jedna plocha na západním a jedna plocha na JZ okraji k.ú.. Navrhovaný výkon každého zdroje je 2 MVA. S ohledem na celkový výkon VE (4 MVA) tento nelze napojit do stávající sítě distribuční soustavy VN22 kV – vedení č. 810 procházející k.ú.. Vzhledem k této skutečnosti provozovatel distribuční soustavy požaduje vybudování samostatného kabelového vývodu VN22 kV v délce cca. 10km pro možnost napojení do hlavního vedení stávající distribuční soustavy mimo k.ú. obce. Umístění předávací transformační stanice výkonu z VE není možné z výše uvedených důvodů určit v současném stádiu zpracování ÚP obce pro náročnost výběru trasy VN podzemního kabelového vedení, které bude trasováno převážně mimo k.ú. obce Rozsička. Toto bude řešeno samostatně v aktuálním čase při zpracovávání podkladů pro realizaci VE. Zásobování území Požadavky na zajištění potřebného příkonu jsou ovlivněny situací, že obec je zásobována energiemi dvojcestně a to el. energií a plynem. Nepředpokládá se tedy výrazné zvyšování

25


nároků na zajištění elektrického příkonu pro vytápění, vaření a ohřev TUV, neboť pro tyto účely je uvažováno v převážné míře s využíváním plynu – v současné době cca 90%. Řešené území obce je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22kV Boskovice z hlavního primárního venkovního vedení VN 22 kV č. 810. Stávající vedení vyhovuje současným nepředpokládají se žádné zásadní úpravy.

i

výhledovým

přenosovým

požadavkům,

Vlastní obec a ostatní odběratelé řešeného k.ú. jsou z hlediska současných požadavků na dodávku elektrické energie plně zajištěni. Rozsah stávajících distribučních sítí VN 22kV je dostačující i pro návrhové období - zajistí výhledové nároky na potřebný příkon v území pro navrhované rozvojové plochy obce. Předpokládaný potřebný příkon s ohledem na plánovaný rozvoj obce bude zajištěn ze stávající distribuční soustavy po její úpravě, rozšíření a výstavbě nových distribučních trafostanic. Transformační stanice 22/0,4kV (TS) Na řešeném území jsou v současné době vybudovány 2 transformační stanice. Z toho 1 TS zásobuje vlastní obec a 1 je umístěna v bývalém areálu ZD. Podrobnější údaje jsou patrné z následujícího přehledu. označení TS

název

konstrukční provedení

max. výkon (kVA)

stávající TR (kVA)

využití (uživatel)

TS 1 301139

Obec

zděná věžová

250

160

E.ON. distr.

TS 2 301140

Družstvo

2. sl. bet. BTS 630

630

630

cizí odběratelská

Celková současná přípojná hodnota území z toho

poznámka výhledově rekonstruovat

880

790

pro distribuční odběr obce

250

160

cizí – odběratelské

630

630

Umístění stávající distribuční trafostanice je z hlediska plošného pokrytí území obce transformačním výkonem vyhovující a je respektováno i pro návrh. Rozvodná síť NN Distribuční rozvodná síť NN je provedena nadzemním vedením na betonových a dřevěných patkovaných sloupech vodiči AlFe. Pro současnou potřebu obce je vyhovující. Výhledově ze strany provozovatele je plánována její komplexní rekonstrukce s realizací podzemní kabelovou sítí – cca. v r. 2020. Stávající rozvodná síť NN zůstává základním článkem rozvodu při zachování současné koncepce-venkovní vedení s úseky kabelového rozvodu. Návrh Pro nově navrhované lokality soustředěné zástavby RD navrhujeme její rozšíření a provedení kabelovým rozvodem v zemi, stejně tak i pro objekty občanského vybavení, případně podnikatelské aktivity. U nové zástavby v zastavěném území obce řešit podle koncepce stávající rozvodné sítě. Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení je v obci provedeno nadzemním vedením na společných stožárech s rozvodnou sítí NN vč. upevnění svítidel, částečně samostatnou sítí s podzemním kabelovým vedením. 26


Návrh Rozšíření pro návrhové lokality bude navazovat na stávající soustavu ve vymezených plochách veřejných prostranství. Jeho realizací navrhujeme samostatnou podzemní kabelovou sítí.

Bilance elektrického příkonu Výchozí údaje: Počet obyvatel - současný stav cca 155 Počet obyvatel - výhled (kapacita území) až 170 Počet bytů - současný stav 64 z toho cca 22 chalup Předpoklad v návrhu (vč. neobydlených a rekreace)- pro bilanci 70 Předpokládaná plynofikace území: do 90% kapacity bytového fondu a obč. vybavení - pro vytápění Ostatní druhy vytápění: cca 10%-elektrické vytápění, dřevo, dřevní odpad, tep. čerpadla, obnovitelné zdroje, uhlí minimum Stupeň elektrifikace dle směrnice č.13/98 JME, a.s. Brno, tabulka č.15 Výhledový rozvoj - drobné podnikatelské aktivity v rozptýlené zástavbě obce, občanská vybavenost, plochy smíšené-obytné Zpracovaná výkonová bilance vychází pro výhledové období ze stávajícího odběru z DTS a ze stanovení podílových maxim vč. nových odběrů u jednotlivých odběratelských sfér, t.j. bytového fondu, občanské výstavby (nevýrobní sféry) a podnikatelských aktivit. Z energetického hlediska je pro bilanci potřebného příkonu respektováno, že obec je zásobována energiemi dvojcestně, tj. elektřinou a zemním plynem, u kterého se předpokládá v max. míře využití pro vytápění, vaření a ohřev TUV. Pro novou výstavbu dle návrhu je uvažován stupeň elektrizace bytového fondu B a C-do 10% s ohledem na současný stav a předpokládané užití elektrické energie - zvyšující se standard v domácnostech (fritézy, grily, mikrovlnné trouby, myčky nádobí apod.), které jsou energeticky náročnější. Bilance potřebného příkonu je zpracována podle směrnice JME č.13/98 a uvažuje s výhledovou hodnotou měrného zatížení na jednu bytovou jednotku v RD při elektrickém vytápění do 10% 2,5 kW. Pro nebytový odběr je uvažován podíl 0,35 kW /b.j. Pro občanskou výstavbu a drobné podnikatelské aktivity je stanoveno zatížení odhadem podle předpokládaného rozvoje obce v jednotlivých návrhových lokalitách. Pro návrhové období je kapacitní možnost výstavby v návrhových plochách cca 14 RD (18 bytů). V návrhu je reálný nárůst bilancován cca pro 6 bytů. Ve sféře podnikání je uvažováno s využitím ploch ve stávajícím areálu zemědělské farmy. Aktivity realizované v zastavěném území obce včetně nové bytové a občanské výstavby budou zásobovány ze stávající distribuční TS a z nově navrhované zahušťovací transformační stanice TS 3. Předpokládaný příkon území 1. bytový fond stávající - 64 b. j. návrh cca 6 b. j. celkem 70 b. j. x 2,5 kW = 175 kW 2. nebytové odběry - OV, komunální sféra, drobné podnik. aktivity, služby, 70 b. j. x 0,35 kW = 25 kW 3. podnikat. aktivity – výroba, ČOV – napojeno z DTS (odborný odhad – předpokládaný rozvoj) 15 kW celková potřeba obce pro zajištění z DTS 215 kW

27


Potřebný transformační výkon na úrovni TR je uvažován při účiníku v síti 0,95 a optimálním využití transformátorů na 80%. Potom pro distribuční odběr bude v území zapotřebí na úrovni TS dle návrhu uplatněného v ÚP zajistit cca 273 kVA 4. výrobní sféra a ostatní odběratelé zásobeni z vlastních TS (TS2) a) vychází se ze současného stavu a předpokládaných odběrů odborný odhad – současný stav 2 540 kVA b) rozvojové záměry: s ohledem na stávající využití areálu se nepředpokládá zvýšení požadavků na výkon oproti současnému stavu celkem stávající výrobní a návrhové plochy Celkové maximální zatížení řešeného území na úrovni TS se předpokládá cca

630 kVA

913 kVA = (283 kVA + 630 kVA)

Reálná hodnota se však s ohledem na soudobost mezi jednotlivými skupinami odběru předpokládá nižší. Je předpoklad, že i ve výhledu bude potřebný výkon pro obec a řešené katastrální území obce zajišťován ze stávající distribuční soustavy - z vedení VN č. 810. Se zásadním rozšířením distribuční sítě 22 kV se v návrhu neuvažuje. Její rozšíření a úpravy budou prováděny postupně podle vyvolané potřeby na základě požadavků nové zástavby v navržených lokalitách vč. nově navrhované zahušťovací transformační stanice TS 3, jejíž výstavbou a rekonstrukcí TS 1 bude plně pokryt bilanční požadavek na zajištění příkonu el. energie pro obec. Připojování nových odběratelů bude řešeno v souladu s platnou legislativou. V místech, kde současné trasy prochází územím navrhovaným pro novou zástavbu, musí být respektováno stávající ochranné pásmo. V případě, že tato vedení budou výrazně omezovat optimální využití ploch, je možné požádat E.ON o udělení výjimky ke snížení současného OP ve smyslu Zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zák č. 314/2009 Sb. a změny zákona č. 211/2011 Sb., případně provést jeho přeložení.

Úprava tras vedení VN a přípojek k TS v obci Konfigurace stávající nadzemní sítě VN 22 kV vč. přípojek k TS zůstane v zásadě zachována. Pro zlepšení plošného pokrytí území obce transformačním výkonem, jeho zajištění a rozsah návrhových ploch pro výstavbu a snížení přenosových vzdáleností v distribuční síti NN je navrhována na jihozápadním okraji obce výstavba nové zahušťovací distribuční trafostanice – TS 3 s přípojkou VN nadzemním vedením. Její realizace se předpokládá v návaznosti na plánovanou rekonstrukci stávající distribuční sítě NN v obci. Transformační stanice 22/0,4 kV (TS) Navrhované rekonstrukce stávajících trafostanic a výstavba nových: Stávající TS jsou ve vyhovujícím stavu, v případě potřeby budou vyměněny současné transformátory za vyšší výkonové jednotky, postupně, podle vyvolané potřeby na zajištění příkonu v daných lokalitách a to jak u distribučních tak i u odběratelských. Rekonstrukce stávající TS TS 1 – Obec – stávající věžovou zděnou TS nahradit při rekonstrukci sítě NN kioskovou do 630 kVA s umístěním ve stávajícím prostoru. Nově navrhované trafostanice TS 3 – K Louce – na jižním okraji obce pod stávající regulační stanicí plynu – venkovní stožárová s nadzemní přípojkou VN

28


Koncepce navrhovaného řešení na výhledové zásobování el. energii byla konzultována na E.ON Česká Republika,a. s., RSS VN, NN Prostějov, pracoviště Boskovice v průběhu zpracování ÚP – květen 2012.

Ochranná pásma Při plánování nové výstavby, eventuálně při provádění různých stavebně-montážních nebo podzemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i nově navrhovaných tras energetických vedení a zařízení jejich ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem energetických děl je dáno Energetickým zákonem č.458/2000 Sb., § 46 a § 98 ve znění zákona č. 314/2009 Sb a změny zákona č. 211/2011 Sb. Při rekonstrukci sítí nebo výstavbě nových tras vedení VN a TS je nutné soustředit liniové prvky krajiny tak, aby nedocházelo ke střetům funkčního využívání ploch (ochranná pásma jednotlivých zařízení, omezení činností nebo plánované výstavby apod.). Tento požadavek je nutno respektovat i u podzemních inženýrských sítí ve smyslu ČSN 73 6005. Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče. vedení vystavěná do 31.12.1994 10 m

VN - nad 1kV do 35 kV vč.

vedení stavěná po 1.1.1995 7m

pro vedení stavěná po 1. 1. 2001 u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: 1. pro vodiče bez izolace 7m 2. pro vodiče s izolací základní 2 m 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně

1 m po obou stranách krajního kabelu

V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: -

zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,

-

provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob.

-

provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

-

provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno: -

vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m,

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: -

vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva. b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, u stanic stavěných do 31.12. 1994 - 10 m c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavných elektrických stanic 1m od obestavění. 29


Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu, případně výjimky z velikosti ochranného pásma uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují. Prostor ochranného pásma je určen k zabezpečení plynulého provozu energetického díla a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Tato zákonem stanovená OP energetických děl nelze uplatňovat z hlediska záboru půdního fondu, ale pouze jako omezující faktor z hlediska výstavby a některých činností podle Energetického zákona a navazujících předpisů. Ochranná pásma stanovená podle dřívějších předpisů, vč. udělených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech, zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících elektrických zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení OP.

4.10.3 Zásobení teplem V obci není vybudován žádný centrální tepelný zdroj s ohledem na charakter zástavby, kde převažují nízkopodlažní rodinné domky. Jedná se tedy o decentralizované zásobování. V současné době je zásobování teplem zajišťováno ve všech RD individuálně. Převážná část bytového fondu využívá pro vytápění zemní plyn formou ústředního vytápění cca 90%, další skupinu tvoří v minimálním rozsahu vytápění elektrickou energií a ve zbývající části jsou využívány obnovitelné zdroje, tepelná čerpadla, dřevo a min. uhlí. Tato skupina se však zmenšuje ve prospěch zemního plynu, který bude i výhledově představovat v obci zásadní topné médium. Výhledově je s elektrickým vytápěním uvažováno max. do 10% bytového fondu s ohledem na dostatečnou dimenzi místní NTL plynovodní sítě a kapacitu RS, kdy bylo při zpracovávání generelu plynofikace obce uvažováno s max. využitím ZP i pro vytápění. Obdobná situace je i u objektů občanské vybavenosti. Návrh V rámci dalšího rozvoje obce, zejména v oblasti výstavby RD se předpokládá pro vytápění využít. v max. míře ušlechtilých paliv, zejména zemního plynu, neboť se uvažuje s rozšířením plynovodní sítě i do nově navrhovaných lokalit zástavby. Užití elektrické energie pro vytápění u nové zástavby se neuvažuje plošně, pouze v individuálních případech. Při realizaci elektrického vytápění se předpokládá měrný příkon 12 kW na domácnost, při využití plynu 1,8 m³/hod. Pro občanskou vybavenost, komunální odběry a podnikatelské subjekty je nutné určit potřebný příkon individuálně - podle druhu použitého média, rozsahu vytápěných prostor, účelu a velikosti objektu. Z hlediska rozvoje vytápění doporučujeme maximální využívání ekologických topných médií, plyn, elektrická energie, tepelná čerpadla, dřevní odpady-obnovitelné zdroje čímž se výrazně zlepší životní prostředí v obci a okolí.

4.10.4 Elektronická komunikační zařízení Veškerá elektronická komunikační zařízení jsou v řešeném území respektována.

Dálkové kabely – přenosová síť V katastru obce se trasy kabelové přenosové sítě nevyskytují, ani výhledově s nimi není uvažováno.

Telefonní zařízení - přístupová síť V obci je vybudována účastnická telefonní síť, která je v ÚP respektována. Tato je ve správě Telefonica O2 Czech Republic, a.s. MPO Brno. V rámci digitalizace telefonního provozu byla provedena částečná modernizace místní přístupové sítě. Tato je provedena mimo zastavěnou část obce podzemní kabelovou sítí, v zastavěné části nadzemním vedením závěsnými kabely. Dimenzována je na 100 % telefonizaci 30


bytového fondu s účelovou rezervou pro její rozšíření do nových lokalit výstavby a pro připojení ostatních uživatelů - t.j. obč. vybavenost, podnikatelskou sféru apod. Účastnické telefonní stanice v obci jsou připojeny do telekomunikační sítě O 2, TO Jihomoravský z digitální ústředny Olešnice podzemním kabelovým vedením, které prochází k.ú. dále na obec Ústup. V obci je též provozován veřejný telefonní automat (VTA) umístěn ve střední části obce. V rozvojovém období v návaznosti na realizaci výstavby v nově navrhovaných lokalitách bude místní účastnická síť podle potřeby a požadavků na zřízení nových účastnických stanic operativně rozšiřována navázáním na stávající stav, její rozšiřování v nových lokalitách bude řešeno podzemní kabelovou sítí. Vzhledem k tomu, že v obci i mimo její intravilán jsou a budou uložena v zemi spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby před prováděním jakýchkoliv zemních prací, případně před povolovacím řízením všech druhů staveb a inženýrských sítí, bylo investorem, případně jiným pověřeným pracovníkem požádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení, a to jak ve správě Telefonica O 2 Czech Republic, a.s., tak i jiných uživatelů – provozovatelů (ČD, MV, MO, AČR, RWE, ObÚ apod.). Tato zařízení jsou ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. § 102, 103 chráněna ochranným pásmem, které je nutno respektovat a činní 1,5 m na každou stranu od krajního vedení.

Mobilní telefonní síť Kromě pevné telekomunikační sítě O2 je území obce pokryto signálem operátora mobilní telefonní sítě GSM. Základnová stanice O2 je umístěna na východním okraji k.ú. obce. Tato je respektována, nové plochy pro zařízení sítě nejsou navrhovány.

Radiokomunikace Obec se nachází mimo zájmové území RK.

Televizní signál Příjem TV signálu je zajišťován pouze individuálně. Kabelová síť TKR zde vybudována není ani s ní není uvažováno.

Internet V rámci služeb mají občané možnost využít veřejně přístupný internet umístěný na Obecním úřadě. Dále je na stávajícím objektu kravína umístěn přístupový bod (AP) pro bezdrátové připojení k internetu.

Místní rozhlas (MR) V obci je vybudován místní rozhlas (MR), který je ve správě OÚ. Síť MR je provozována bezdrátová s autonomním napájením reproduktorových hnízd.

Komunikační zařízení – ochranná pásma Celé k.ú. obce se nachází v zájmovém území Armády České republiky (AČR) v ochranném pásmu radiolokačních zařízení. Proto veškerá výstavba větrných elektráren, výškových staveb, stožárů, průmyslových hal, nadzemních venkovních vedení VVN a VN, retranslačních stanic základnových stanic GSM v tomto území může být omezena a musí být nutně předem projednáno s VUSS Brno. K ochraně komunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma podle zákona č.127/2005Sb., §102, 103 Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

31


V OP podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno: -

provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení vysazovat trvalé porosty

Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ochranná pásma nadzemních telekomunikačních vedení vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu (zákon č.183/2006 Sb.,-stavební zákon) a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Toto ustanovení se týká i radioreléových tras (RRT). Rozsah OP a jejich výšku nad terénem vymezují Radiokomunikace Praha (Ra). Ustanovení o OP podle zákona 127/2005 Sb. se týká všech komunikačních zařízení, sloužících danému účelu bez ohledu na oprávněného provozovatele (uživatele) tzn. např. Telefonica O2 a.s., ČD, Ra, MO, MV, Transgas a další pokud nejsou uložena v OP daného zařízení, pro které slouží - dálkové trasy plynu, produktovodů, ČD apod. Pro ukládání kabelového vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související.

4.11 Nakládání s odpady Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. Dále stanovuje mj. pravomoc obcí v oblasti nakládání s odpady. Nově zpracovaný „Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje (ECO – Management s.r.o., Brno, 2004)“ ve své závazné části obsahuje hlavní cíle v odpadovém hospodářství na území kraje a základní opatření k dosažení stanovených cílů. Tyto cíle a opatření jsou rozhodujícími kritérii i pro nakládání s odpady na území obce Rozsíčka. Nakládání s komunálním odpadem v Rozsíčce je upraveno obecní vyhláškou, vycházející ze zákona o odpadech č. 185/2001Sb. Svoz běžného komunálního odpadu zajišťuje pověřená firma, která rovněž provádí sběr tříděných plastů a sběr nebezpečného odpadu v předem stanovených termínech. Odvoz stavebního odpadu si zajišťují občané dle potřeby individuálně. Součástí zmíněné vyhlášky jsou i stanovené sankce za nepovolené ukládání odpadů. Ve středu obce jsou kontejnery na tříděný odpad. Na plochách výroby stávající i navržené je možné zřídit sběrný dvůr odpadů (ekodvůr).

4.12 Zvláštní zájmy 4.12.1 Ochrana stavebních památek V řešeném území je evidována 1 nemovitá kulturní památka: číslo rejstříku 0585

č.p.

památka

umístění

zvonice

náves

zdroj www.npu.cz

V obci je dále památka místního významu – kaplička v severní části obce. Dále je třeba chránit historické jádro obce (zejména její severovýchodní část) a nedopustit další narušení hmotových poměrů. Při celkových přestavbách území zachovat stávající půdorysnou stopu většinou řadových objektů. 32


4.12.2 Ochrana archeologických nálezů V řešeném území se nenachází žádná archeologická památka zapsaná do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. Dojde-li při povolování a provádění stavby k archeologickým nálezům je stavebník povinen oznámit nález jednak stavebnímu úřadu, jednak Archeologickému ústavu dle § 22 zákona 20/1987 Sb. Zároveň stavebník musí umožnit Archeologickému ústavu nebo oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu.

4.12.3 Geologie Dobývací prostor V k.ú. Rozsíčka na Moravě v Jihomoravském kraji není evidován žádný dobývací prostor. Chráněná ložisková území V řešeném území se nenachází chráněná ložisková území. Ložiska nerostných surovin V řešeném území nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich prognózní zdroj. Poddolovaná území V řešeném území se nachází malá lokalita poddolovaného území na jižním okraji katastru, která ale neovlivní řešené území. Sesuvná území: V řešeném území nejsou evidována žádná sesuvná území. Radonové riziko: V řešeném území je radonový index převážně střední..

4.12.4 Ochranná pásma V ÚP jsou respektována tato ochranná pásma: 

ochranné pásmo silnice II. a III. třídy mimo zastavěné území obce – 15 m oboustranně od osy silnice



ochranné pásmo radiolokačních zařízení – zájmové území AČR je na celém k.ú. obce



ochranné pásmo stávajících vzdušných vedení VN o

VVN 100 kVA – 15 m

o

VN 22 kVA – 10 m

ve vodorovné vzdálenosti od svislého průmětu krajních vodičů 

bezpečnostní pásmo VTL plynovodu – mimo zastavěné území 20m



ochranné pásmo vodního toku pro stavební činnost o

manipulační pásmo – 6 m od břehové čáry



na pozemcích v blízkosti lesa budou respektovány podmínky využití určené správcem lesa



vypočtené ochranné pásmo střediska zemědělské výroby – 76 m od emisního středu



ochranná pásma kolem dalších výrobních podniků nezasahují obytné objekty ani venkovní chráněný prostor

Podrobnější údaje o ochranných a bezpečnostních pásmech jsou uvedeny v příslušných kapitolách. 33


4.12.5 Požadavky obrany státu Celé správní území obce se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany České republiky: ochranném pásmu radiolokačního zařízení (OP RLP), které je nutno respektovat podle ust. § 37 zákona č. 49/1977 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR, jehož jménem jedná VUSS Brno (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) – viz ÚAP – jev 103. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení VVN a VN, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území může být stavba větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. Do správního území obce zasahuje zájmové území Ministerstva obrany České republiky: vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu), který je nutno respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, výsadbu vzrostlé zeleně (větrolamů, biokoridorů apod.), venkovního vedení VVN a VN (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, jehož jménem jedná VUSS Brno – viz ÚAP- jev 102. V tomto vymezeném území může být stavba větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné projednat rovněž rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů.

4.12.6 Řešení požadavků civilní ochrany Návrh je vytvořen dle požadavků Hasičského záchranného sboru Jm kraje, odbor prevence Blansko. Příloha civilní ochrany je pro zájmové území obce Rozsíčka zpracována ve smyslu požadavků, vyplývajících z platné legislativy: 

zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (se změnami a doplňky zák. č. 320/2002 Sb., v platném znění, s účinností k 1. 1. 2003.



vyhláška č. 380/2002 Sb., MVČR ze dne 9. 8. 2002 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva

Obsah vychází z požadavků vyhlášky č. 380/2002 Sb., § 20 a z požadavků orgánu, zajišťujícího systém a organizaci civilní ochrany, Hasičského záchranného sboru (HZS) Jihomoravského kraje, územního odboru Blansko. Řeší následující potřeby civilní ochrany: d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, g) zajištění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, i) zdroje požární vody. Řešení: d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro nouzové ubytování osob navrhujeme následující objekty a plochy: -

havárií nezasažené obytné domy i ostatní využitelné objekty (evidence v kompetenci MěÚ)

-

prostory objektu Obecního úřadu s hasičskou zbrojnicí

Organizační zabezpečení je nutno řešit na úrovni samosprávy, není řešitelné v územním plánu obce. 34


g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události K plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatel, varování, evakuace, ukrytí, nouzového ubytování obyvatelstva a organizování humanitární pomoci bude využit sbor dobrovolných hasičů a obecní úřad. Přípravu určených pracovníků obce pro řešení úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech organizuje obecní úřad a hasičský záchranný sbor kraje. Při vzniku mimořádné události, jejíž rozsah je nad rámec možností obce, budou opatření zabezpečována z krajské úrovně. K provádění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací s možností dekontaminace osob, zvířat, techniky a materiálu bude možno využít areál sportoviště v severní střední části obce. i) Zdroje požární vody Hlavním zdrojem požárních vod v Rozsíčce je obecní vodovod s požárními hydranty. Dalším zdrojem vody pro hašení požárů je nádrž na návsi a rybník v jižní části katastru.

4.12.7 Záplavové území V ZÚR JMK je katastr Rozsíčky zařazen do oblasti s protipovodňovou ochranou PO3. Na k.ú. nebylo vyhlášeno záplavové území. Je vhodné provést opatření proti vodní erozi v území západně a jihovýchodně od obce. Těmi mohou být zatravněné průlehy, situované nad zastavitelným územím, či meze se vzrostlou zelení. V rámci návrhu komplexních pozemkových úprav jsou navržena protierozní opatření – zatravňovací pásy, suché poldry a poldr se stálou zvodní. Návrh: -

poldry západně a jižně od obce.

-

poldr se stálou zvodní jižně od obce.

-

zatravněné průlehy i celé zatravněné plochy

-

doplnění cest „po vrstevnici“ pro řešení povodňové vlny ve východní části katastru.

Při hospodaření na zemědělské půdě se doporučuje technologie a výběr takových plodin, které nepodporují půdní erozi.

4.12.8 Ochrana přírodních hodnot Na území obce Rozsíčka je třeba respektovat -

významné krajinné prvky vyjmenované zákonem ve vymezitelných hranicích,

-

navržené prvky územního systému ekologické stability.

Řešení ÚP respektuje zásady ochrany kulturních, přírodních a jiných hodnot obcí a širšího území v souladu s principy udržitelného rozvoje. Do řešeného území zasahují přírodní parky Svratecká hornatina a Halasovo Kunštátsko. Z důvodu situování návrhu u těchto přírodních parků požadujeme, aby přechod do volné krajiny byl řešen zelení orientovanou směrem do volné krajiny, neboť přírodní parky se zřizují za účelem zachování vysokých biologických a estetických hodnot území a za účelem ochrany zdravých životních podmínek. Dále je také poslání přírodních parků zachovat a podpořit přírodní a kulturní hodnoty vyvážené krajiny s optimálními podmínkami pro únosnou individuální rekreaci v přírodě.

35


5

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území

5.1 Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí nebylo zpracováno, neboť dle stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí a jeho závěru zjišťovacího řešení podle § 10 i, odst. 3 zák. č. 100/2001 Sb. se uvádí, že ÚP Rozsíčka nebude posuzován ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Tím v žádném případě není dotčena povinnost investorů – oznamovatelů konkrétních záměrů, které překročí parametry některého z bodů přílohy č. 1 uvedeného zákona, postupovat ve smyslu ustanovení § 6 a následujících zákona, které upravují posuzování záměru.

5.2 Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 Krajský úřad Jihomoravského kraje, jako příslušný orgán ochrany přírody a krajiny vyloučil vliv Územního plánu Rozsíčka na území Natura 2000.

5.3 Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Vybrané sledované jevy obsažené v Územně analytických podkladech pro správní obvod obce s rozšířenou působností Boskovice jsou znázorněné zejména v grafické části – koordinačním výkrese. Respektovány jsou především jejich limitující faktory. Využity jsou poznatky vyplývající z vyhodnocení sledovaných jevů v Územně analytických podkladech.

5.4 Předpokládané vlivy Územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 5.4.1 Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území Vymezení hrozeb v řešeném území je provedeno v Územně analytických podkladech pro správní obvod obce s rozšířenou působností Boskovice. Vyhodnocení Územního plánu Rozsíčka na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území je v následující tabulce. hrozby

vyhodnocení vlivu územního plánu na eliminaci nebo snížení hrozeb

Znečištění povrchových vod vodní erozí.

Navržena jsou protierozní opatření – zatravněné plochy a průlehy, keře a stromy podél cest a poldry. Tyto návrhy jsou v souladu s návrhem Komplexních pozemkových úprav.

Rizikové faktory vyplývající z geologických a hydrogeologických podmínek.

Komplexní pozemkové úpravy ve svém řešení zohledňují tyto rizikové faktory.

Vliv zástavby v oblastech s možným rizikem ohrožení kvality podzemních vod.

V ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně ani v návaznosti na ně nejsou navrhovány žádné stavby.

5.4.2 Vliv na posílení slabých stránek řešeného území Vymezení slabých stránek v řešeném území je provedeno v Územně analytických podkladech pro správní obvod obce s rozšířenou působností Boskovice. Vyhodnocení Územního plánu (ÚP) na odstranění nebo posílení (zmírnění) slabých stránek je v následující tabulce.

36


slabé stránky

vyhodnocení územního plánu na odstranění nebo zmírnění slabých stránek

Při dosavadním způsobu obhospodařování zemědělské půdy dochází k erozi půdy a ohrožení obytné zástavby.

V souladu s návrhem Komplexních pozemkových úprav jsou navržena protierozní opatření: - zatravněné plochy a průlehy, - keře a stromy podél cest, - poldry. Při hospodaření na zemědělské půdě se doporučuje taková technologie a takový výběr plodin, které nepodporují půdní erozi.

Poměrně velký počet obyvatel vyjíždí za prací.

V obci jsou stabilizované stávající plochy výroby, doplněny jsou plochy pro drobnou výrobu a navrženy jsou větší plochy smíšené obytné, kde jsou možnosti malého podnikání. To by mělo vést ke snížení počtu obyvatel vyjíždějících za prací.

Malé možnosti rozvoje sportovního a rekreačního vyžití obyvatel.

Pro počet obyvatel obce je dostačující stávající plocha sportu s fotbalovým, volejbalovým a dětským hřištěm. Sportovní areál lze doplnit vybavením pro další sporty (víceúčelové hřiště pro volejbal, tenis, košíkovou apod.). Obec není přímo napojena na síť cyklostezek. Tento nedostatek je eliminován návrhem nových cyklotras.

5.4.3 Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území Vymezení silných stránek a příležitostí v řešeném území je provedeno v Územně analytických podkladech pro správní obvod obce s rozšířenou působností Boskovice. Popis silných stránek a příležitostí s vyhodnocením vlivu územního plánu je v následující tabulce. silné stránky a příležitosti

vyhodnocení vlivu územního plánu na využití silných stránek a příležitostí

Území pestré kulturní krajiny. Přítomnost přírodně významných území. Ochrana krajinného rázu.

Řešení nezastavěného území podporuje a zohledňuje stávající hodnoty pestré kulturní krajiny, krajinného rázu a přírodně významná území.

Atraktivní lokalita z hlediska bydlení a rekreace.

Navrženy jsou nové plochy bydlení. Možná je změna trvalého bydlení na bydlení rekreační.

Nabídka kvalitního bydlení, zohledňující ochranu krajinného rázu a rozvoj ekonomických aktivit. Území je zabezpečeno inženýrskými sítěmi – vodovod, veřejná dešťová kanalizace, vedení el. energie, plynofikace.

Vzhledem k technickému vybavení obce (vodovod, plynofikace, návrh jednotné kanalizace a čistírny odpadním vod) i s ohledem na okolní přírodní hodnoty a počet pracovních možností v obci je vytvořena příležitost pro zvýšení počtu obyvatel.

Komplexní pozemkové úpravy ve svém řešení Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, zohledňují tyto příznivé faktory. Rovněž návrhy ÚSES morfologie toků a vodních ekosystémů. přispívají ke kvalitě vodních režimů a ekosystémů. Realizace protierozních a protipovodňových opatření. Harmonický rozvoj v oblasti bydlení.

Rozvoj služeb pro turistický ruch.

V souladu s návrhem Komplexních pozemkových úprav jsou navržena protierozní opatření: poldry, zatravněné plochy a průlehy, keře a stromy podél cest. Územní plán vytváří a posiluje podmínky pro harmonický rozvoj území. Služby pro turistický ruch mají své možnosti rozvoje ve všech návrhových plochách – bydlení venkovské, smíšené obytné plochy i plochy drobné výroby. 37


5.4.4 Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území Hodnoty řešeného území jsou stanoveny v Územně analytických podkladech pro správní obvod obce s rozšířenou působností Boskovice. Vyhodnocení vlivu územního plánu na stav a vývoj hodnot řešeného území je v následující tabulce. hodnoty území

vyhodnocení vlivu územního plánu na stav a vývoj hodnot řešeného území

nemovité kulturní památky

veškeré nemovité kulturní památky jsou v ÚP plně respektovány

území s archeologickými nálezy

území s archeologickými nálezy, uvedená v ÚAP, jsou v ÚP respektována

kulturní hodnoty

objekty a prostory, ke kterým se vážou významné události nebo mají jiné kulturní hodnoty uvedené v ÚAP jsou v ÚP respektovány

přírodní hodnoty s legislativní ochranou významné krajinné prvky vyjmenované zákonem ve vymezitelných hranicích (lesy, rybníky, vodní toky a nivy)

veškeré přírodní hodnoty s legislativní ochranou jsou v ÚP plně respektovány; ÚP směřuje k jejich ochraně a není do nich zasahováno

územní systém ekologické stability

územní systém ekologické stability je v ÚP navržen s ohledem na současný stav území

přírodní hodnoty místního a lokálního významu významné plochy sídelní zeleně krajinný rámec

v ÚP jsou zohledněny a dále akcentovány významné plochy krajinné a sídelní zeleně charakteristické pro krajinný ráz území (zvláště při návrhu ploch bydlení brán ohled na krajinný rámec, což je zakotveno také v regulativech funkčních ploch)

5.5 Vyhodnocení přínosu zásad územního plánu k naplnění priorit územního plánování Z vyšší územně plánovací dokumentace – Politiky územního rozvoje České republiky 2008 – nevyplývají pro územní plán Rozsíčka žádné konkrétní požadavky.

5.6 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. Životní prostředí:  Hygienická zátěž z dopravy (exhalace, hluk, vibrace) Doprava na silnici III. třídy procházející zastavěnou částí obce není nikterak výrazná a nemá negativní vliv na životní prostředí v obci. Převedení tranzitní dopravy na jinou trasu není proto navrhováno.  Hygienická zátěž z výroby (exhalace, hluk, vibrace) Stávající ani navrhovaná výroba nesmí překračovat hygienické limity. Kvalitní životní prostředí v katastru obce je jednou z jeho největších hodnot.

Hospodářský rozvoj:  Potenciál zaměstnavatelů průmyslového charakteru 38


Vzhledem k velikosti obce je nabídka pracovních míst a pracovních příležitostí poměrně vysoká. V řešeném území jsou navrženy nové plochy pro drobnou výrobu a pro smíšené obytné zóny.  Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu je podporován návrhem na doplnění sportovních zařízení. Respektování propustnosti krajiny umožňuje vedení turistických a cykloturistických tras. V soukromí lze získat ubytovací kapacity pro cestovní ruch.

Sociální soudržnost:  Podpora nárůstu počtu obyvatel Navrženy jsou lokality pro velice kvalitní bydlení, které mohou přivést do Rozsíčky novou generaci obyvatel.

Závěrečné shrnutí: Shrnutí přínosu zásad územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích:

6

-

navrženy jsou dostatečně dimenzované plochy pro rozvoj bydlení v kvalitním životním prostředí,

-

navrženo je doplnění ploch pro sportovní aktivity a pro zdravý životní styl obyvatel,

-

navrženo je rozšíření ploch pro výrobu a drobné podnikání jako potenciál pracovních možností obyvatel,

-

v řešení územního plánu je zachována propustnost krajiny a její výrazné hodnoty,

-

doplněn je územní systém ekologické stability území.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

6.1 Vyhodnocení předpokládaných zemědělský půdní fond

důsledků

navrhovaného

řešení

na

6.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu



zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších právních předpisů.



vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů, a přílohy 3 této vyhlášky,



vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany



Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a odboru horninového a půdního prostředí MŽP: Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu

Jako podklad pro zpracování zemědělské přílohy byl použit ÚPNSÚ Rozsíčka, zpracovaný ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a souvisejících předpisů. Dle § 58 tohoto zákona byla vymezena i hranice zastavěného území, a to způsobem, jakým ji interpretuje výklad poskytovaný MMR a jeho organizační složkou ÚUR.

39


Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti zajištěna, vycházeli projektanti ve smyslu § 5 odst. 1 ze zásad této ochrany (§ 4), a navrhují takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější ve srovnání s jiným možným řešením. Pro nezemědělské účely se navrhuje použít především nezemědělskou půdu, pokud tato není chráněna ve smyslu jiných předpisů. Jedná se zejména o nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území obce – nezastavěné plochy stavebních pozemků, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení – brownfields. Při odnímání zemědělského půdního fondu vycházeli projektanti územního plánu ze snahy co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací a hydrologické a odtokové poměry v území.

6.1.2 Struktura půdního fondu v území Z hlediska využití území je dle údajů katastru nemovitostí správní území obce Rozsíčka členěno takto: plocha [ha]

podíl ploch [%]

Výměra celkem

401,68

100,00

Zemědělská půda celkem

321,80

80,11

z toho orná půda zahrady sady trvalé travní porosty

269,20 3,86 0,06 48,68

67,02 0,96 0,01 12,12

49,75

12,39

Vodní toky a plochy

2,66

0,66

Zastavěné plochy

4,56

1,13

22,91

5,71

Lesní pozemky

Ostatní plochy

Z uvedeného přehledu vyplývá, že zemědělské půda pokrývá čtyři pětiny výměry řešeného území a je v převážné míře zorněna. Významný je rovněž podíl trvalých travních porostů, Ostatní kultury mají řádově menší zastoupení.

6.1.3 Agrotechnická kvalita půd Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“) definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství České republiky č. 327/1998 Sb., v platném znění, vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka (dále jen HPJ) - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I. – V.) dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany. Řešené území leží v klimatickém regionu Mch – mírně chladném, vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 8. Z hlavních půdních jednotek jsou v území zastoupeny tyto: 40


34 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu. Dominantní půdní typ v území, zasahuje rovněž převážnou část zastavěného území. 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silné skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. V řešeném území se nachází na výrazných vrcholech a svazích: Kumperk, kolem vodojemů severovýchodně od obce, v trati Vršky severně od obce, na kopci Stráže jihovýchodně od obce, severně od vrcholu Herštál 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. Nacházejí se ve dvou lokalitách - na svazích východně od silnice Rozseč - Rozsíčka v trati Pruty a severně od Kumperka v trati Stráň. 50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách, středně těžké lehčí až středně těžké, slabé až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Nachází se v menší výměře ve dvou lokalitách v trati Studénky severovýchodně od obce a v trati V loučkách jihozápadně od obce. Zasahují severovýchodní část zastavěného území. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skřetovité, hladina podzemní vody níže 1m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. Nacházejí se podél bezejmenného vodního toku při severozápadní hranici řešeného území. 64 - Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílových a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem podél upraveného toku pramenícího v zastavěném území obce Rozsíčka, většinou však silně podmáčené, často nevyužívané, Nachází se podél toků v katastru. Agrotechnickou kvalitu půd v řešeném území charakterizují jednotlivé třídy ochrany ZPF. Z pohledu agrotechnické kvality půd je katastrální území Rozsíčka velmi rozmanité. I. třída: v daném regionu bonitně nejcennější půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. V řešeném území se jedná o kambizemě v relativně málo sklonitých částech území. II. třída: zemědělské půdy, které mají v daném regionu nadprůměrnou produkční schopnost (kambizemě). Jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Nachází se v trati Brodek a v okolí silnice Sulíkov - Ústup. III. třída: půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro event výstavbu. Jedná se o méně kvalitní oglejené kambizemě a gleje v nivách toků a podmáčených depresí v tratích V loučkách, Pod dědinou, Studénky, Na rybníku a část svahu pod Kumperkem. IV. třída: půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. V řešeném území jsou do této třídy řazeny převážně málo úrodné kambizemě na svazích - jedná se o jižní svahy Kumperku, severní svahy Chrástku, trať Pruty a severovýchodní svahy Kocholíku. V. třída: půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. V řešeném území se půdy řazené do této třídy vyskytují pouze na svažitých pozemcích vrchu Stráže, Herštál, Vršky, Stráň, Kumperk a úpatních severních svazích vrchu Chrástky.

41


6.1.4 Investice do půdy V minulosti bylo na řadě ploch v různých částech řešeného území o celkové výměře 37 ha vybudováno odvodnění. Od roku 1994 je meliorační detail součástí pozemku a jeho současný stav lze zjistit pouze u vlastníků, resp. nájemců pozemků. Návrhové plochy územního plánu nezasahují na odvodněné lokality.

6.1.5 Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby Zemědělská prvovýroba je zaměřena na rostlinnou výrobu. Navazující živočišná výroba je zaměřena na chov skotu. V areálu ZD jsou vybudovány prostory pro skladování brambor a výrobu mražených pokrmů. Živočišná výroba v areálu je na okraji vzdáleném od současné trvalé obytné zástavy.

6.1.6 Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy Zemědělská půda v řešeném území je tvořena zejména ornou půdou, sloučenou do velkých celků. Ve vlhčích polohách podél vodních toků a v údolnicích se vyskytují souvislé plochy trvalých travních porostů. Na převážné výměře zemědělské půdy v území hospodaří VSP GROUP a.s. Olešnice. V řešeném území je dokončen projekt komplexních pozemkových úprav.

6.1.7 Opatření k zajištění ekologické stability Do územního plánu Rozsíčka byl zapracován koordinovaný návrh územního systému ekologické stability, který vychází z územně analytických podkladů ORP Boskovice, Aktualizace dokumentace sjednoceného generelu ÚSES a zájmů ochrany přírody a krajiny v okrese Blansko, platných územních plánů okolních obcí a zejména Plánu společných zařízení Komplexní pozemkové úpravy Rozsíčka. V řešeném území je navržen územní systém ekologické stability pouze v lokální úrovni. Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se dle § 59 odst. 3 téhož zákona nevztahují některá ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu.

6.1.8 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení, popis lokalit Popis lokalit Územní plán navrhuje v Rozsíčce plochy s rozdílným způsobem využití vyžadující zábor ZPF pro následující funkce BV plochy bydlení venkovského SO plochy smíšené obytné VD plochy drobné výroby a výrobních služeb VE plochy větrných elektráren T plochy technické infrastruktury Návrhové lokality jsou členěny do dvou skupin – lokality převzaté z předchozí schválené územně plánovací dokumentace a lokality nově navržené, které většinou respektují požadavky vlastníků pozemků, zobrazené ve Výkrese záměrů na provedení změn v území z Průzkumů a rozborů. Vzhledem k rozsahu požadované zástavby byly záměry omezeny. Návrh zástavby dle zpracovatele územního plánu doplňuje proluky a sjednocuje funkční plochy. Výběr lokalit provázela snaha o co nejmenší narušení zemědělského využívání nezastavěných ploch, proto jsou převážně situovány v zastavěném území obce a na pozemky bezprostředně na zastavěné území navazující. Územní plán navrhuje v Rozsíčce ke změně funkčního využití celkem 4,73 ha, z nichž 4,35 ha pozemků náleží zemědělskému půdnímu fondu. 42


Územní plán přebírá lokality na 3,10 ha ploch, které byly ke změně funkčního využití navrhovány v předchozí územně plánovací dokumentaci. Z této výměry je 2,74 ha součástí zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“). lokality v souladu s předchozí ÚPD ha % 3,10

100

z toho dotčené plochy ZPF ha % 2,74

88

zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany ha % 1,74

64

zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany ha % 1,00

36

Nově územní plán navrhuje lokality na 1,63 ha ploch. Z této výměry je 1,61 ha součástí ZPF. lokality nově navržené ha

%

1,63

100

z toho dotčené plochy ZPF ha % 1,61

99

zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany ha % 0,07

5

zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany ha % 1,54

95

Zdůvodnění navrženého řešení Při zpracování územního plánu bylo maximálně respektováno řešení předchozího ÚPNSÚ Rozsíčka. Plochy bydlení – bydlení venkovské BV b1, b3, b4 byly v tomto ÚPNSÚ navrženy jako plochy bydlení. Plochy smíšené obytné SO s1, s2 byly v tomto ÚPNSÚ navrženy jako plochy bydlení s podnikatelskými aktivitami. Plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby VD v1, v2 byly v tomto ÚPNSÚ navrženy jako plochy výroby a výrobních aktivit. Na ploše výroby a skladování – drobná výroba a výrobní služby VD v3 v zastavěném území byla v tomto ÚPNSÚ navržena plocha veřejné zeleně. Vzhledem k okolnímu prostředí po dohodě s obcí je zde navržena drobná výroba bez škodlivých vlivů na okolní prostředí. Návrh plochy výroby a skladování – větrné elektrárny VE v4, v5 byl předmětem změny č. 1 ÚPNSÚ, která byla schválena a vydána. Nad rámec ÚPNSÚ a jeho změny č. 1 je tedy navržena pouze plocha bydlení – bydlení venkovské BV b2, která je dobře napojitelná na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Umístěna je na zemědělském půdním fondu ve III. třídě ochrany.

43


b1 BV b2 BV b3 BV b4 BV Plochy bydlení celkem

pl. bydlení venkovského pl. bydlení venkovského bydlení venkovské bydlení venkovské

0,64 0,26 0,24 0,04 1,18

0,63 0,26 0,24 0,04 1,17

s1 SO pl. smíšené obytné s2 SO pl. smíšené obytné Plochy smíšené celkem

1,24 0,34 1,58

orná, zahrada, 1,24 TTP 0,34 orná, zahrada 1,58

v1 VD v2 VD v3 VD v4 VE v5 VE Plochy výroby celkem

0,13 0,22 0,13 0,67 0,70 1,85

0,13 0,65 0,70 1,48

zahrada orná orná

t1 T pl. technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury celkem

0,06 0,12

0,06 0,12

TTP

Obec Rozsíčka celkem

4,73

4,35

pl. výroby a výr. služeb pl. výroby a výr. služeb pl. výroby a výr. služeb pl. větrných elektráren pl. větrných elektráren

orná, TTP orná orná, zahrada orná

I.

44

III.

IV.

0,02 0,26

1,23 0,34 1,57

V.

0,61

0,04 0,04

plochy navržené v souladu s minulým ÚPn SÚ Rozsíčka

II.

Odvodněné plochy [ha]

Zábor ZPF dle tříd ochrany [ha]

ZPF v zastavěném území [ha]

Zastoupené kultury

Dotčená výměra ZPF [ha]

Výměra celkem [ha]

Funkční využití plochy

Označení plochy

Bilanční vyhodnocení jednotlivých lokalit záboru ZPF

0,20 0,00

0,04 0,32

0,00

0,81

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,13

0,00

0,01 0,00

0,01

0,13

0,13

0,00

0,00

0,54 0,54

0,65 0,09 0,74

0,00

0,00

0,06 0,12

0,00

0,00

0,00

0,00

1,81

0,00

0,45

0,54

1,55

0,13

0,00

0,07 0,20

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ROZSÍČKA ______________________________________________________________________________________________________________________________________

6.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků pozemky určené k plnění funkcí lesa

navrhovaného

řešení

na

Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou definovány zákonem č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) v § 3 odst. 1. V řešeném území jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa především lesní pozemky dle evidence katastru nemovitostí. Navrhované řešení územního plánu obce Rozsíčka nepředpokládá žádný zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa. Začlenění drobných lesních pozemků do návrhových ploch přírodních není myšleno jako zábor PUPFL - u žádného z dotčených lesních pozemků není navrhována změna druhu pozemku. Realizace zamýšlených vegetačních úprav (tvorba ÚSES) se promítne do změny dřevinné skladby lesních porostů zahrnutých do prvků ÚSES ve prospěch původních (autochtonních), z ekologického hlediska žádaných dřevin. .

7

Postup při pořízení územního plánu Dne 12.1.2012 požádala obec Rozsíčka o zajištění výkonu pořizovatele ve smyslu § 6 odst.1, písm.c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon). Pořízení územního plánu (dále jen ÚP) schválilo Zastupitelstvo obce Rozsíčka dne 8.8.2011. K oslovení byl vybrán zpracovatel ÚP – Ing. arch. Alena Košťálová, Zavřená 32, 634 00 Brno. Návrh Zadání ÚP Rozsíčka byl v souladu s § 47 odst.1 stavebního zákona zpracován Městským úřadem Boskovice, odborem výstavby a ÚP, ve spolupráci s určeným zastupitelem. Návrh Zadání byl dle §47 odst.2 stavebního zákona projednán s dotčenými orgány, sousedními obcemi, Krajským úřadem, s obcí a s veřejností a Zadání bylo schváleno Zastupitelstvem obce dne 10.4.2012. Společné jednání o návrhu ÚP Rozsíčka se uskutečnilo 21.8.2012. Návrh ÚP Benešov byl dle §50 stavebního zákona projednán s dotčenými orgány, Krajským úřadem, sousedními obcemi a obcí, pro kterou byl ÚP pořizován, v termínu od 22.8.2012 do 20.9.2012. Stanoviska výše zmíněných institucí byla zapracována a návrh ÚP Rozsíčka byl dle §51 stavebního zákona předložen Krajskému úřadu Jihomoravského kraje k posouzení společně se zprávou o projednání. Ten návrh ÚP Rozsíčka posoudil a dne 5.12.2012 vydal stanovisko s doporučením, aby bylo zahájeno řízení o vydání ÚP Rozsíčka ve smyslu §52-§54 stavebního zákona. Pořizovatel oznámil veřejnou vyhláškou datum a místo konání veřejného projednání a zajistil „návrh ÚP Rozsíčka“ k veřejnému nahlédnutí ve dnech 31.12.2012 – 30.1.2013. Veřejné projednání se konalo 31.1.2013 na Obecním úřadu Rozsíčka. Poté byly do návrhu ÚP Rozsíčka zapracovány stanoviska DO a námitky veřejnosti (viz. kapitola 8 v odůvodnění ÚP Rozsíčka).

8

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Při veřejném projednání obdržel pořizovatel následující námitky: 

dne 31.1.2013 podala paní Marie Vlachová, Rozsíčka 9 následující námitku: „1. Místní komunikace vedoucí před domem č.p.9 stavební parcela p.č.14 a 15 je od p.č.30 až ke st.p.č.14. V tomto prostoru je p.č.714/12 o výměře 19m2 – zahrada vl. obec. Není jasné proč je vyňata z celkové plochy místní komunikace, když na opačné straně p.č.14 máme květinovou zahrádku a ta není někde uvedena. Podél st.p.č.14 v délce 12m a šířce 0,70m je kamenný chodník a místní komunikace od st.p.č.14 je 2,50m. Z uvedených důvodů navrhuji začlenit p.č.714/12 do místní komunikace.

45


2. Na parcele č.26, která má služebnost cesty pro st.p.č.16 dům p.č.10 je část již přístupná, zbývá asi 5m, které stále zasahují do přístupu ke stavení č.10. Navrhuji přidat do místní komunikace. 3. Dotaz, co znamená proluka mezi p.č.30 a 31.“ rozhodnutí: ad.1. Bude zakresleno jako komunikace. - odůvodnění: parcela č. 714/12 je nyní využívána jako komunikace a není důvod ji takto nezobrazit v ÚP Rozsíčka. rozhodnutí: ad.2. Část parcely č.26 bude zakresleno jako součást komunikace. - odůvodnění: vzhledem k tomu, že parcela č.714/1 nyní slouží jako příjezd nejen k parcele č. 16/1, ale také k parcele č.25/4, bude navazující část tohoto příjezdu na parcele č.26 rovněž zakreslena jako komunikace. rozhodnutí: ad.3. Parcela č.31 včetně „proluky“ s parcelou č.30 budou začleněny do ploch BV. - odůvodnění: vzhledem k historicky doložitelnému oplocení parcely č.31 tak, že navazovalo na oplocení parcely č.30 (včetně „proluky“ mezi nimi) bude p.č.30 a část parcely č.714/1 v námitce nazývané proluka začleněno do ploch BV. Parcelní rozdělení s úzkým průchodem mezi parcelami po části pozemku 714/1 zůstalo z dob ještě před historickým oplocením.



dne 31.1.2013 podal pan František Urban, Rozsíčka následující námitku: „Jsem majitelem pozemku č.226, který je v územním plánu zapsán jako veřejné prostranství. Žádám o převedení části pozemku do označení BV – bydlení venkovské (viz. příloha).“ rozhodnutí: Námitce bude vyhověno. - odůvodnění: z důvodu již stávajícího oplocení středem parcely č.226 je vhodné rozdělit dotčený pozemek tak, aby jeho východní část zůstala jako navazující k ploše BV (zhruba po západní fasádu sousední budovy), přičemž šířka komunikace zůstane konstantní.



dne 31.1.2013 podal pan David Vyskočil, Rozsíčka následující námitku: „Jsem majitelem pozemku č.219/6 a 219/5, který je v územním plánu zapsán jako veřejné prostranství. Žádám o převedení části pozemku do označení BV – bydlení venkovské (viz. příloha).“ rozhodnutí: Námitce bude vyhověno. - odůvodnění: z parcel č.219/6 a 219/5 bude ponecháno v ploše komunikace minimálně tolik, aby šířka této komunikace byla dostatečná pro obsluhu nové lokality bydlení BV b1. Veškerá ostatní rozloha zbylá z těchto pozemků bude součástí stabilizovaných ploch BV.

46

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ROZSÍČKA

Recommend Documents