ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU J O S E F O V TEXTOVÁ ČÁST

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

JOSEFOV TEXTOVÁ ČÁST

Březen 2009

-2-

ZÁZNAN O ÚČINOSTI ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán vydal správní orgán:

Obecní zastupitelstvo obce JOSEFOV Číslo jednací:

Razítko:

Pořizovatel:

Razítko:

Městský úřad Hodonín odbor rozvoje města

Datum vydání: Datum nabytí účinnosti územního plánu:

Podpis:

Jméno a příjmení:

Funkce:

Jméno, podpis a razítko projektanta: Ing. arch. Mariana HORÁKOVÁ Sokolská 4, 602 00 Brno, tel: 604 245 326 Obec: Pořizovatel: Datum: JOSEFOV MěÚ Hodonín Jihomoravský kraj březen 2009 Autorský kolektiv: Ing. arch. Mariana Horáková urbanismus Ing. Miloslava Škvarilová doprava Ing. Jiří Vysoudil vodní hospodářství Vladimír Marek zásobování energiemi, spoje

2

-3-

Obsah

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem................ 4 1.1. POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ.................................................. 4 1.2. KOORDINACE Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ............................ 4 1.3. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY .......... 4 1.4. SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM............................................................ 5 1.5. ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD ..... 5 2. Údaje o splnění zadání a údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu ..... 5 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení............................................................ 6 3.1. NAVRŽENÁ KONCEPCE ................................................................................ 6 3.2. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ, SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ ÚDAJE ............. 7 3.3. KULTURNÍ PAMÁTKY..................................................................................... 7 3.4. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT.............................................................. 8 3.5. KONCEPCE NÁVRHU PLOCH BYDLENÍ....................................................... 8 3.6. KONCEPCE NÁVRHU PLOCH OBČANSKÉHO VYBAVENÍ ........................ 10 3.7. KONCEPCE NÁVRHU PLOCH PRO VÝROBU ............................................ 11 3.8. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ................................... 11 3.9. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU.................................... 16 3.10. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ODKANALIZOVÁNÍ........................................ 18 3.11. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ...... 22 3.12. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ................................ 27 3.13. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ................................ 29 3.14. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKAČNÍCH ZAŘÍZENÍ ..................................................................................................... 29 3.15. KONCEPCE ÚSES..................................................................................... 31 4. Informace o vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území .......................... 35 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a na pozemky určené k plnění funkci lesa............................................................... 36 6. Dokladová část ................................................................................................... 44 6.1. POSOUZENÍ EROZNÍ OHROŽENOSTI Z HLEDISKA SMYVU PŮDY .......... 44 6.2. LIMITY STANOVENÉ V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH A SPRÁVNÍCH ROZHODNUTÍ.........................................................................................................55

3

-4-

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. 1.1. POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ Obec přísluší k Jihomoravskému kraji, správnímu obvodu obce s rozšířenou působností Hodonín. Josefov leží v nadmořské výšce kolem 200 m n.m. Okolí tvoří převážně orná půda, vinice a ovocné sady. Obec nepatří k významnějším centrům osídlení, plní především funkci obytnou. Na severu hraničí řešené území s obcí Starý Poddvorov, na východě Dolními Bojanovicemi a Mikulčicemi, na západě s obcí Prušánky. V jižní části katastru tvoří hranice obec Moravská Nová Ves. Obec Josefov má základní občanskou vybavenost, sousední obec Prušánky (cca 2 km vzdálená) poskytuje obyvatelům další vyšší občanskou vybavenost a to: zdravotní středisko, dům s pečovatelskou službou, matriku, obřadní síň, poštu, základní školství 1-9 ročník, mateřskou školu, kulturní dům, koupaliště, obchodní dům, prodejny s běžným i speciálním sortimentem, dvě pohostinství, kavárnu, služby drobných řemeslníků. Město Hodonín (vzdálené cca 12 km) poskytuje pracovní příležitosti.

1.2. KOORDINACE Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Z širších vztahů vyplývají následující požadavky na územní plán: a) komunikační systém -

respektovat stabilizované komunikace respektovat stávající cyklotrasy a turistické stezky

b) technická infrastruktura - zohlednit nadřazené sítě technického vybavení • vodovodní přivaděč, veřejný vodovod • kanalizační síť • zásobování území el. energií • plynovody, produktovody c) ÚSES -

respektovat biokoridory

vymezené

regionální

a

lokální

biocentra

a

Tyto vztahy byly zohledněny.

1.3. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY Územní plán Josefov je v souladu s politikou územního rozvoje České republiky, konkretizující úkoly územního plánování v republikových a mezinárodních souvislostech.

4

-5-

•

Územní plán Josefov respektuje koridory a plochy technické infrastruktury uváděné v Politice územního rozvoje České republiky.

1.4. SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM Územní plán obce JOSEFOV je v souladu s Územním plánem VUC okresu Hodonín. Požadavky a omezení vyplývající z výše uvedeného územního plánu pro dotčené území (nadřazené inženýrské sítě, stávající komunikace) jsou navrženým územním plánem obce Josefov respektovány a jsou s touto nadřazenou územně plánovací dokumentací v souladu.

1.5. ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD Obec Josefov neměla dosud žádnou zpracovanou a schválenou územně plánovací dokumentaci (ÚPD), podle které by mohla řídit územní rozvoj obce, stanovit jeho priority, provádět územní a technickou přípravu pro umísťování bytové výstavby a podnikatelských aktivit v obci a koordinovat dostavbu, rekonstrukci a údržbu technické a dopravní infrastruktury v území.

2. Údaje o splnění zadání a údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu

Zadání územního plánu JOSEFOV, včetně výkresu limitů, bylo zpracováno na základě podkladů a doplňujících průzkumů a rozborů. Pořizovatel územního plánu, Okresní úřad Hodonín začátek projednání návrhu zadání ÚP obce oznámil Veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desce v obci JOSEFOV a na Okresním úřadě v Hodoníně od 30.5 2000. Návrh zadání ÚP obce a výkres limitů byly rozeslány jednotlivě dotčeným orgánům státní správy, organizacím a správcům sítí. Veřejné projednání návrhu zadání ÚP obce JOSEFOV proběhlo s veřejností a s vlastníky pozemků a staveb dne 26. června 2000 na Okresním úřadě v Hodoníně. Zadání bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 25.10.2000. Koncept územního plánu byl dokončen v prosinci 2001, vyvěšen na úřední desce byl ve dnech 4.2. až 5.3. 2002. Projednání s dotčenými orgány státní správy, s veřejností, občany, vlastníky pozemků bylo na veřejném jednání dne 5.3.2002. Souborné stanovisko vydal referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Hodonín se souhlasem obce Josefov dne 20.5. 2002. Souborné stanovisko bylo schváleno 10.7. 2002. Zastupitelstvo obce Josefov na svém zasedání dne 29.6. 2007 projednalo další postup pořízení Územního plánu Josefov.

5

-6-

Návrh územního plánu Josefov. Pořizovatel – Městský úřad Hodonín, odbor rozvoje města jako úřad územního plánování požádal o zpracování ÚP Josefov dle platné legislativy, tj. zákona č.183/2006 Sb., O územním plánování a stavebním řádu (nový stavební zákon), v souladu §13 a přílohou č.7– vyhlášky č.500/2006 Sb. Věcné řešení přitom vychází ze souborného stanoviska schváleného dne 10.7.2002.

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Návrh řešení ÚP Josefov určuje směry rozvoje obce tak, aby byl zabezpečen trvalý soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Návrh územního plánu stanovil tyto hlavní cíle řešení: •

vhodnými aktivitami zajistit trvale udržitelný rozvoj celého katastrálního území obce při zachování jeho charakteristických rysů

•

vyřešit rozvoj území tak, aby byla zabezpečena co nejvhodnější urbanistická a organizační struktura a efektivnost jednotlivých funkčních ploch včetně podmínek jejich využití

•

zajistit potřebné plochy pro bytovou výstavbu

•

posoudit kapacity, stav a uspořádání občanské vybavenosti, navrhnout možnost dalšího rozšíření

•

zajistit výrobní plochy a plochy pro podnikatelské aktivity a navrhnout způsob využití a možnosti rozvoje

•

prověřit kapacity dopravních a technických sítí, navrhnout řešení v případě potřeby

•

vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů

•

vytipovat v návrhu ÚP plochy pro veřejně prospěšné stavby

3.1. NAVRŽENÁ KONCEPCE Návrh územního plánu Josefov má záměr vytvořit vhodné prostředí pro bydlení a život obyvatelstva, zajištění potřebného vybavení a ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit. Mimo zastavěné území a zastavitelné území nebudou umisťovány žádné stavby s výjimkou staveb liniových, t.j. staveb pro dopravu a technickou infrastrukturu. Návrh respektuje historickou stavební strukturu, dotváří půdorysné uspořádání sídla v návaznosti na stávající zastavěné území. Územní plán navrhuje rozvoj bydlení na plochách, nezatížených dopravou a výrobou, atraktivitu obce zvýší navrhovaný rozvoj služeb a podnikatelských aktivit.

6

-7-

V územním plánu jsou současné funkční plochy zachovány. Zastavěné území bude nadále tvořit obytná zóna – plochy bydlení a funkční plochy spojené s funkcí obytné zóny.

3.2. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ, SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ ÚDAJE Demografické a sociální podmínky rozvoje jsou v obci stabilizovány, obec svojí velikostí patří a bude patřit do velikostní kategorie 200-499 obyvatel. Obyvatelstvo: V roce 2001 (dle posledního sčítání) trvale žilo v obci 376 obyvatel. Výhledový počet 420 obyvatel lze považovat za stabilizovaný. Tento údaj je směrný a slouží pro bilance kapacit občanského a technického vybavení. Domovní a bytový fond: V Josefově je ke dni sčítání (rok 2001) celkem 118 domů, z toho je 103 trvale obydleno v rodinných domech. Trvale obydlených bytů je celkem 105. Ekonomické podmínky: V obci není mnoho pracovních příležitostí, dle sčítání z celkového počtu 376 obyvatel je 158 obyvatel ekonomicky aktivních, z tohoto počtu vyjíždí do zaměstnání 81,6 %. Zemědělství - v území působí AGRO Podlužan a.s., v areálu Nivky v jihozápadním okraji obce není žádná živočišná výroba. Areál je využíván pro drobné podnikatelské aktivity.

3.3. KULTURNÍ PAMÁTKY Památky zapsané v Státním seznamu nemovitých kulturních památek Jedná se o nemovitou kulturní památku: - sousoší sv. Anny - č. 2278 z roku 1760 (umístěné za obcí u silnice do Prušánek) Vlastník památky musí při zamýšlené obnově nebo úpravě jejího prostředí vždy si vyžádat vydání závazného stanoviska orgánu památkové péče.

Památky místního významu - plastika sv. Jana Nepomuckého - plastika sv. Vendelína - plastika sv. Trojice - kostel Všech svatých Všechny uvedené památky jsou vyznačeny v návrhu územního plánu obce.

7

-8-

Archeologické památky Celý katastr je považován za území archeologického zájmu s předpokladem výskytu archeologických nálezů. Investor je povinen písemně ohlásit termín zahájení zemních prací s předstihem 30 dnů Archeologickému ústavu AV ČR, uzavřít před zahájením vlastních prací smlouvu o podmínkách provedení záchranného archeologického výzkumu s institucí oprávněnou k provádění archeologických výzkumů a umožnit provedení archeologického výzkumu.

3.4. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Ochrana minerálních vod Zdroje minerální vody, klasifikované na základě komplexních analýz Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů v Mariánských lázních jako přírodní středně až silně mineralizované chlorido-sodné jodové minerální vody se zvýšeným obsahem bromidů, kyseliny metaborité a organických látek, termální, hypertonické. V oblasti Josefova jsou obsahy jodidů 45 – 55 mg/l v hloubce 1800 – 1900 m, v hloubce 2180 m jsou 130 mg/l. Podle obsahu jodidů a celkové mineralizaci lze josefovské vody ve srovnání s jinými evropskými vodami řadit k jódovým vodám nejvyšší kvality a zásoby jódových vod v okolí Josefova za dostačující pro lázeňské využití na dobu min. 100 let. Přírodní léčivé zdroje využívají Léčebné lázně Hodonín. K jejich ochraně byla stanovena ochranná pásma I.a II. stupně přírodních léčivých zdrojů (BVJ 1, BVJ 2 a BVJ 3), dle platných zákonných ustanovení. (viz ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a změně některých souvisejících zákonů. (lázeňský zákon)

3.5. KONCEPCE NÁVRHU PLOCH BYDLENÍ Plochy bydlení (stávající i navrhované) jsou situovány v celém urbanizovaném území obce, neboť jde o plochy vyjadřující hlavní a nejdůležitější funkci sídla. Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky rodinných domů, včetně přídomcích dvorů a zahrad, pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Do ploch bydlení lze zahrnout i pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. Obytná zástavba by měla být realizovaná formou rodinných domků venkovského charakteru, přízemních, nejvýše však se dvěmi nadzemními podlažími, s vestavěnou garáží. Doporučujeme sedlovou střechu, kterou je možno využít pro podkrovní byty. V zastavěném území, v prolukách v obci je možno realizovat výstavbu rodinných domků dle obecně technických požadavků na výstavbu. Mimo zastavěné území obce navrhujeme celkem sedm ploch pro bydlení. (Plochy zastavitelné - označení B-1 až B-7). Celkem je orientačně zajištěno 40 stavebních míst pro výstavbu rodinných domků. 8

-9-

Rozvoj výstavby rodinných domků mimo zastavěné území obce navrhujeme v severní části obce v záhumení trati a dále ve východní části u silnice směr Lužice.

Přehled a charakteristika navržených zastavitelných ploch pro výstavbu RD: Bydlení individuální – venkovské – (Bi)

Označení ve výkresech

lokalita

Orient ační počet RD

Vhodný typ zástavby

Využití, hodnocení lokality, technická připravenost

B-1

Za dvorem

4

Izolované RD nebo dvojdomky

Pokračování obytné výstavby v ulici Za dvorem, nutno prodloužit všechny inženýrské sítě.

10

Izolované RD nebo dvojdomky

B-2

Luční

B-3

Zahradní

4

Izolované RD nebo dvojdomky

B-4

Zahradní

8

Izolované RD nebo dvojdomky

B-5

Bojanovická

8

Izolované RD nebo dvojdomky

B-6

Silnice směr Lužice

1

Rodinný dům

3

Izolované RD nebo dvojdomek

B-7

P-1

Za dvorem

2

Izolované RD nebo dvojdomek

P-2

Zahradní

7

Izolované RD nebo dvojdomky

Kolmo na stávající místní komunikaci Za dvorem je navržena nová ulice Luční. Po levé straně vzniknou nové stavební parcely pro výstavbu RD. Nezainvestovaná plocha – nutno vybudovat komunikaci a inženýrské sítě. Rodinné domy mohou být obslouženy buď z ulice Luční nebo z nově navržené ulice Zahradní. Výstavba v ulici Zahradní bude dále pokračovat v zastavěném území. (plocha přestavby P-2) Nezainvestovaná plocha – nutno vybudovat komunikaci a inženýrské sítě. Nově navržená ulice Zahradní bude obestavěna rodinnými domky. Tato výstavba bude pokračovat až v II. etapě po vyčerpání možností v obci. Plocha bude zastavena až v II. etapě, Obsluhována bude z nově navržené ulice Bojanovické. Nezainvestovaná plocha – nutno vybudovat komunikaci a inženýrské sítě. Plochy pro výstavbu rodinných domků, proluky na konci obce při silnici II. třídy.

Plocha v zastavěném území, jsou to 2 stavební místa pro výstavbu rodinných domků v ulici Za dvorem, zainvestovaná plocha Plocha v zastavěném území, v zahradách stávajících domů. Po vybudování nové ulice Zahradní bude možnost tyto zahrady zastavět rodinnými domky.

9

- 10 -

3.6. KONCEPCE NÁVRHU PLOCH OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Stávající plochy pro občanské vybavení lze považovat za stabilizované, v základních požadavcích svému účelu vyhovují.

Stávající stav: Jednotlivé objekty občanského vybavení dle grafické části (výkres č.3,10):

Označení ve výkresech

Objekt

Využití Obecní úřad je umístěn v patře nové budovy kulturního domu. Jsou zde 3 kanceláře, příslušenství, sklad CO, archiv a knihovna.

1.

2.

Obecní úřad, knihovna, Kulturní dům

Smíšené zboží – obchod

3.

Pohostinství u Klečků

4.

Hasičská zbrojnice

5.

6.

7.

Sportovní areál

Podnikatelské středisko služeb

Zpevněná plocha, taneční parket, hodové prostranství

Kulturní dům - v přízemí nové budovy je společenský sál s příslušenstvím, přísálí, kuchyně. Vše je propojeno se stávajícím hostincem. Kulturní dům slouží k pořádání společenských akcí, tanečních zábav a koncertů. Smíšené zboží, (původní prodejna Jednoty) obchod o 2 2 prodejní ploše cca 130 m , skladovací ploše 80 m , v současné době provozuje soukromý majitel, svému účelu plně vyhovuje. Pohostinství se nachází vedle obchodu, v současnosti je v pronájmu soukromé osobě, je zde jen výčep, teplá jídla se nevaří. Kapacita je cca 35 až 40 míst u stolu.

Je umístěna ve středu obce, svému účelu vyhovuje. Celý areál za kulturním domem je upravený, je zde oplocené dětské hřiště s pískovištěm, houpačkami, prolézačkami, domečkem se skluzavkou a s lavičkami. Dále je v areálu víceúčelové hřiště s pevným povrchem na míčové hry (tenis, volejbal) a menší fotbalové hřiště. Areál Nivky navrhujeme využít pro vybudování menších výrobních podniků a provozoven služeb. Tento areál se nachází v těsné blízkosti obytných domů a proto budoucí podnikatelské aktivity musí vyhovovat hygienickým požadavkům na zdravé životní prostředí. (exhalace, hluk, prašnost) Současnou plochu navrhujeme rozšířit, vybudovat stálé podium pro hudbu, taneční parket a celé prostranství komplexně upravit.

Práce a služby občanům jsou zajištěny prostřednictvím soukromých podnikatelů. V obci působí tyto firmy v soukromých domech: Autoservis, opravna a výroba obuvi, 2x elektroservis, a 3x vinařství (výroba a prodej vína)

10

- 11 -

Návrhový stav:

8.

Dům seniorů

V návaznosti na stávající občanské vybavení (obecní úřad, pohostinství, obchod, hřiště) na okraji obce navrhujeme vybudovat dům pro starší občany. V tomto domě by byly jednopokojové byty s příslušenstvím (jídelna, společenská místnost, příležitostná ordinace lékaře a jiné). Budova bude umístěna v upravené zahradě, která bude navazovat na nově navrženou plochu veřejné zeleně.

Rozvoj občanské vybavenosti bude podporován jako integrovaná zařízení v obytné zóně. (v soukromých obytných domech, jako zařízení pro obchod, služby a drobné provozovny, které nenaruší životní prostředí).

3.7. KONCEPCE NÁVRHU PLOCH PRO VÝROBU Stávající stav: V obci není žádný průmyslový závod a ani se zde nenachází žádný skladový areál. V areálu Nivky vlastník AGRO PODLUŽAN a.s. nepočítá v budoucnu s obnovením živočišné výroby. Navrhujeme využít tento areál pro rozvoj podnikání, drobné výroby, obchodu a služeb. Tento areál se nachází v těsné blízkosti obytných domů a proto budoucí podnikatelské aktivity musí vyhovovat hygienickým požadavkům na zdravé životní prostředí. (exhalace, hluk, prašnost)

Návrhový stav: Je navržena výstavba fotovoltaické elektrárny. Bude umístěna mimo zastavěné území severně od obce na pozemcích p.č.1858/4, 343/1a 343/8.

3.8. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ Širší dopravní vztahy SILNICE A DÁLNICE Silnice II/423 Velké Bílovice - Lužice je u Velkých Bílovic připojena na dálnici D 1 dálniční křižovatkou EXIT 41 Podivín a u Lužic na silnici I/55 Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav st. hranice SR, která je historickou severojižní dopravní trasou podél řeky Moravy. Silnice III/4234 Josefov - Dolní Bojanovice je dopravní spojkou do sousední obce. Silnice jsou ve svých trasách územně stabilizovány a proto jejich úprava bude realizována v rámci stávajícího pozemku komunikace.

11

- 12 -

ŽELEZNIČNÍ SÍŤ V katastrálním územím obce neprochází žádná železniční trať. Nejbližší tranzitní železniční trasou je jihovýchodně u Moravské Nové Vsi vedeno těleso tratě Břeclav – Přerov a v Břeclavi křižuje trať Berlín - Praha – Brno – Břeclav – Vídeň, které jsou obě součástí evropské tranzitní sítě rychlostních koridorů. V Hodoníně se připojuje regionální trať Zaječí Hodonín. LETIŠTĚ V současné době je západně obce situováno Letiště Břeclav - Ladná, provozované Aeroklubem Břeclav pro sportovní létání. Jedná se o letiště s travnatou přistávací drahou, jejichž ochranná pásma obec nezasáhnou. Nejsou známy žádné požadavky na další rozvoj letiště, který by zasáhl do územního plánu Josefova.

Druhy dopravy, dopravní závady a návrh řešení SILNICE Vzhledem k tomu, že silnice II. a III. třídy jsou v katastru i zastavěném a zastavitelném území stabilizovány, není mimo úprav do navržených funkčních skupin v průjezdním úseku a kategorie mimo průjezdní úsek navržena žádná úprava. Průjezdní úseky jsou upraveny dle navrženého zastavěného a zastavitelného území obce. MÍSTNÍ KOMUNIKACE Skelet místních komunikací je územně stabilizován parcelací pozemků. Stávající systém místních komunikací tvoří se silnicemi pravidelnou pravoúhlou dopravní síť. Křižovatky stávající i navrhované jsou pravoúhlé, rozhledová pole jsou bez zástavby, volná. Navrhované ulice pokračují v tomto způsobu stavebního rozvoje obce, tj. budou budovány další místní komunikace kolmo na silnici s křižovatkami vstřícnými a nebo stykovými.

PĚŠÍ TRASY Obec má vybudovány chodníky pro pěší téměř podél všech komunikací a silnic, chybějící návrh ÚP doplňuje. Pro občany je vytvořen bezpečný systém chodníků pro jejich pohyb ke všem cílům v obci. Obcí není vedena žádná turistická trasa. Nejblíže prochází obcí Dolní Bojanovice zelená trasa vedená z Mistřína přes Mutěnice do Hodonína, červená v trase Čejkovice - Mutěnice Hodonín a modrá v trase Starý Poddvorov - Hodonín. Turistické cesty prochází vinicemi, mezi rybníky, a lesem Doubravou u Hodonína. Pro pěší je možno využít i hustou síť cyklotras, která propojuje sousedící obce po silnicích a účelových komunikacích a vytváří tak poměrně hustou síť pro turistické využití. Pro pohyb v krajině slouží stávající síť účelových komunikací, které slouží k obsluze pozemků v katastru obce.

12

- 13 -

CYKLISTICKÉ TRASY, STEZKY PRO PĚŠÍ A CYKLISTY Je navrženo zřízení stezky pro pěší a cyklisty mezi sousedními obcemi Prušánky a Dolní Bojanovice, čímž obec vytvoří pro své občany bezpečnou trasu bez motorové dopravy, ve funkční podskupině D2. Obcí vedená a značená cyklotrasa č. 5115, bude převedena na tuto navrženou cyklostezku. Sousedními katastry je vyznačen systém cyklotras s vinařskou tematikou, jehož je i Josefov součástí. Význam cyklostezek a cyklotras je důležitý nejen pro bezpečný pohyb cyklistů krajinou, pokud je trasa vedena mimo silnice, ale je to i základ pro rozvoj turistiky na Břeclavsku a Hodonínsku. Pro pohyb pěších i cyklistů volnou krajinou je možno použít i neznačené účelové polní cesty, zejména obyvateli obce pro krátkodobou místní rekreaci, ale i jako dopravní spojení mezi obcemi při absenci hromadné dopravy. Vinařské cyklotrasy jsou vyznačeny ve výkresové dokumentaci a jsou zařazeny do systému cyklotras a cykloturistických tras v oficiálních mapových podkladech.

DOPRAVA V KLIDU V obci nejsou žádná parkoviště vyčleněná dopravní značkou. Existuje několik dopravních ploch bez označení, které k parkování slouží. Jsou to i parkovací pruhy podél silnice II/423

Bilance parkovacích ploch: Občanské vybavení

Celkem míst

Stav Obecní úřad Pohostinství, KD

25

Hřbitov

m2 parkovací plochy

Počet stání Návrh

25

Stav

Návrh

625 40

1000

Navržené plochy jsou budovány dle konkrétní potřeby obyvatel. U hřbitova parkoviště bude využíváno pouze v několika termínech a jinak bude rezervou pro konání společenských akcí v obci. Parkoviště ostatní občanské vybavenosti je součástí pozemku objektu. Garážování automobilů je v obci řešeno individuálně v obytných domech i do výhledu je nutno při nové výstavbě řešit parkování a garážování na své parcele.

ÚČELOVÉ KOMUNIKACE Územní plán nenavrhuje žádné změny ve vedení stávajících účelových komunikací v katastrálním území. Síť veřejně přístupných komunikací je stabilizována a zajišťuje prostupnost krajiny. Je navržena nová účelová komunikace v rámci Komplexních pozemkových úprav a protierozního opatření. Polní cesty budou součástí společných zařízení v majetku obce, vzhledem k tomu, že pozemkové úpravy musí ze zákona zajistit dopravní obsluhu všem majitelům pozemků.

13

- 14 -

HROMADNÁ DOPRAVA Autobusová doprava Obec je dopravně obsloužena dopravní firmou ČSAD Hodonín Přehled autobusového spojení obce: Název linky

Pracovní dny

Sobota

Neděle

celkem

750260 Hodonín - (Prušánky) - (Mikulov) Moravská Nová Ves - Břeclav 750220 Hodonín - (Mikulčice) - Prušánky Velké Bílovice - Podivín - (Břeclav) - Lednice

23

8

10

41

CELKEM

34

8

10

52

11

11

Autobusová zastávka: Josefov, u kostela - zastávka je vybavena čekárnou a zastávkovými pruhy. V obci končí jeden večerní spoj. Ve výkresové dokumentaci je vykreslena docházková vzdálenost 350 m od autobusové zastávky.

VLAKOVÁ DOPRAVA Nejbližší vlakovou zastávkou je Moravská Nová Ves na trati Břeclav – Přerov, vzdálená 4 km od obce. Nejbližší další rychlíkovou stanicí je Břeclav cca 12 km od obce. Zde se s tratí Břeclav – Přerov křižují tratě Brno – Břeclav – Kůty (SR) a Břeclav – Znojmo. Další blízkou rychlíkovou stanicí je Hodonín, kde se s tratí Břeclav – Přerov křižuje trať Zaječí – Hodonín a Hodonín – Holíč (SR). Železniční doprava je významným doplňkem dopravy autobusové, která na ni navazuje v Břeclavi a Hodoníně.

DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Nejbližší čerpací stanice je v sousední obci Prušáky - cca 2 km. Nejbližší další čerpací stanice pohonných hmot je na silnici I/55 u křižovatky do Moravské Nové Vsi - cca 3,5 km, a u Hrušek - cca 5,5 km. Dále pak na silnici II/425 u Rakvic. Kompletní servisní služby pro motoristy jsou v Břeclavi a nebo Hodoníně, tj. 14,0 a 12,0 km od obce. Obec je po stránce dopravního zařízení zajištěna ze sousedních blízkých obcí.

OCHRANNÁ PÁSMA A NEGATIVNÍ ÚČINKY HLUKU Ve výkresové části územního plánu jsou vykreslena ochranná silniční pásma pro silnice II. a III. třídy 15 m mimo zastavěnou část obce. Paprsky rozhledových trojúhelníků jsou vykresleny v průjezdním úseku na silnicích pro rychlost 50 km/hod, t.j. 35 m od středu křižovatky a na místních komunikacích pro rychlost 30 km/hod, t.j. 20 m od středu křižovatky.

14

- 15 -

Hygienické hlukové pásmo a jejich výpočet II/423, stanoviště č. 6 - 4590 východně obce tab. Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2005 INA24 182

IOA24 941

IM24 17

I24 1140

Intenzita dopravy při sčítání mezi rokem 2000 (1048 vozidel/24 hod.) a rokem 2005 (1140 vozidel/24 hod.) vzrostla o 92 vozidel, tj. o 8 %. Indexy přepočtu intenzity pro rok 2020 poskytnuté ŘSD Brno: Těžká 1,3; osobní 1,33; motocykly 1,33; celkem 1,31 tab. Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2020 INA24 237

IOA24 1252

IM24 23

I24 1512

tab. Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020 - noc INAn nnNa = In/8 nnOA = In/8 PNA % v km/hod IOAn 126

18

2

16

den IOAd

INAd

ndNa=In/16

ndOA = In/16

PNA %

v km/hod

219

14

70

15,7

45

1126

tab. Faktory F 2020 F1 den I OAd voz/hod I NAd voz/hod 70 14

noc I OAn voz/hod 16

15,7

45

F2 1

F3 1

I NAn voz/hod 2

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2015 -mimo obec (u hřbitova) Lx dB(A) Lx dB(A) den Noc Y U Y U 55,6 1 47,8 1 50,0 6,6 40,0 8,8 50,0+3,0 9,6 40,0+3,0 11,8 55,0+3,0 4,6 45,0+3,0 6,8 60,0+3,0 0 50,0+3,0 1,8

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006 den Noc LaeQ = 50 B(A) LAeQ = 40 B(A) Ldvn dB(A) pásmo v m Ln dB(A) Pásmo v m 50 70 40 110 55 15 45 40 60 0 50 10

15

- 16 -

Výpočet je posouzen pro odrazivý terén a dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Silnice je oboustranně obestavěna. Pro posouzení je použito korekce +10dB(A), je posuzován hluk v okolí silnice II. třídy, která je v území hlavní pozemní komunikací. Ve výhledovém období 2020 nebude izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 dB(A) ve dne dosažena. V noci, kdy je přípustná hladina 50dB(A) bude izofona dosažena 10 m od osy silnice.

3.9. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Stávající stav: Obec je napojena na veřejnou vodovodní síť, která je ve správě VaK Hodonín a.s. Vodovod je napojen na skupinový vodovod Podluží. Hlavním zdrojem vody pro skupinový vodovod je úpravna vody Moravská Nová Ves o výkonu Q = 75 l/s. Úpravna vody (ÚV) odebírá vodu z prameniště Ι o vydatnosti Q = 30 l/s; prameniště ΙΙ o vydatnosti Q = 18 l/s; prameniště ΙΙΙ o vydatnosti Q = 22 l/s. Z ÚV Moravská Nová Ves je pitná voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Starý Poddvorov Ι o objemu 2x2500 m3, s maximální hl. 236,50 m n.m. Vlastní odběr vody je zásobovacím řadem z výtlačného řadu. Obec je zásobena jednak čerpáním z ÚV Moravská Nová Ves, ale v době přerušení čerpání je zásobena zpětně z VDJ Starý Poddvorov Ι. Měření spotřeby se provádí ve vodoměrné šachtě, vybudované na přivaděči pro obec. Vodovodní rozvody v obci jsou z litinových tlakových trub DN 80 a DN 100. Na řadech jsou osazeny protipožární podzemní hydranty DN 80 mm. Pouze nově vybudovaná větev je z tlakových trub PVC DN 90 mm. Celá vodovodní síť je zokruhovaná.

Potřeba vody z bilance (dle PRVKÚK Jihomoravského kraje) Položka Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná

2000 Nz VVR VFC

obyv.

2015

315

321

338

3

18.7

19.0

18.7

3

13.8

14.1

15.0

3

tis. m /r tis. m /r

Voda fakturovaná pro obyvatele

VFD

tis. m /r

13.1

13.4

14.3

Spec. potř. fakt. obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

114

114

116

Spec. potř. fakt. vody

Qs

l/(os.den)

120

120

122

Spec. potř. vody vyrobené

Qs,v

l/(os.den)

Prům. denní potřeba Max. denní potřeba

163

162

152

Qp

3

m /d

51.2

52.1

51.2

Qd

3

76.8

78.1

76.8

m /d

16

- 17 -

Požadavky na potřebu požární vody : Platí ustanovení ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb. Norma platí od června 2003 a nahrazuje ČSN 73 0873 z října 1995 a sjednocuje pojmy s ČSN EN 671 část 1-3 (harmonizovaná norma pro hadicové systémy). Vybudovaný vodovod lze využít k odběrům vody pro hašení. Hydranty se osazují na vodovodní potrubí, jehož nejmenší jmenovitou světlost DN, doporučený odběr pro výpočet potrubní sítě a nejmenší odběr z hydrantu po připojení mobilní techniky stanoví tabulka 2 normy. Pro výše uvedený příklad rodinného domu nebo nevýrobního objektu je min. dimenze potrubí DN 80, odběr Q=4 l.s-1 pro doporučenou rychlost v=0,8 m.s-1, odběr Q=7,5 l.s-1 pro doporučenou rychlost v=1,5 m.s-1. Potřeba pitné vody - návrhový stav: Vodovodní síť je ve vyhovujícím stavu. V budoucích letech se budou provádět rekonstrukce řadů, v nichž vznikne porucha. Návrh územní plánu předpokládá, že stávající koncepce zásobení, včetně rozvodné sítě bude zachována. Dále se předpokládá s vybudováním vodovodních přípojek do míst, která jsou navržena k obytné zástavbě, především v prolukách obytné zástavby a zřízení dalších přípojek od stávajících řadů v těch obytných budovách, kde dosud napojení není. Výpočet vody pro obyvatelstvo ( podle směrnice č.9/1973 Sb.) Dle článku IV této směrnice je potřeba vody pro jednoho EO 150 l/den, podle odst. 4 je možno snížit spotřebu až o 40 %. Pro výpočet byly brána hodnota 10 l/s A. BYTOVÝ FOND Q 24 - 420 osob Qm = Qh =

46.200 x 1,5

=

110 l/os/den = 69.300 l/d = 0,80 l/s

46.200 l/d

B. OBČANSKÁ A TECHNICKÁ VYBAVENOST 1) Celá obec - 420 obyvatel Q 24 - 420 osob Qm=Qh= 8.400 x 1,5 =

20 l/os/den 12.600 l/d = 0,15 l/s

=

8.400 l/d

2) Další provozovny v obci Drobné provozovny v obci jsou započteny do občanské vybavenosti (obchod, pohostinství, OÚ, atd). část 1) Celková tabulková spotřeba v obci krytá z veřej.vodovodu :

17

- 18 -

Obyvatelstvo.

Občanská vybavenost

Zemědělská výroba

Celkem

Q 24 (l/d)

46.200

8.400

0

54.600

Q m (l/d)

69.300

12.600

0

81.900

Q m (l/s)

0,80

0,15

0

0,95

Maximální hodinová spotřeba vody Q h : Qh = Qm . Kh = ( 69.300 : 24 ) x 1,8 = 1,44 l /sec Vzhledem k dostatečné kapacitě skupinového vodovodu a nepatrnému nárůstu počtu obyvatel v obci se předpokládá zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody.

3.10. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ODKANALIZOVÁNÍ Stávající stav: Obec má vybudovánu v převážném rozsahu obytné výstavby kanalizaci, která je koncipována jako kanalizace jednotná. Do stok jsou zaústěny nejen vody dešťové ale i v splaškové z obytné zástavby. Kanalizace byla vybudována postupně od 60. let, podle finančních možností obce. Jako materiálu bylo použito betonových trub. Kvalita provedení stokové sítě je úměrná jejich stáří. Dle pasportu kanalizace, (1997) je technický stav stok nevyhovující. Vyústění do Prušánky je ve třech místech, z níž ve dvou případech jsou vyústní objekty v dezolátním stavu (stoky A, B). U stoky A je koncová část provedena pouze z betonových skruží DN 800 mm a to pouze na sraz. Provozovatel kanalizace je obec. Základní údaje (dle PRVKÚK Jihomoravského kraje) Položka Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV

obyv.

2000 0

2004 0

2015 0

obyv.

0

0

0

obyv.

188

188

187

m3/den

26.32

26.25

26.11

kg/den

11.28

11.25

11.19

kg/den

10.34

10.31

10.26

kg/den

22.56

22.50

22.38

Počet EO Produkce odpadních vod BSK5 NL CHSK

18

- 19 -

Orientační přehled stávající stok kanalizace : název řadu stoka A A A stoka A 1 A1 stoka A 2 A2 stoka B B stoka B 1 stoka B 1-1 stoka B 2 stoka B 3 stoka B 4 stoka C Celkem

profil DN 800 DN 600 DN 500 DN 500 DN 300 DN 500 DN 300 DN 600 DN 300 DN 300 DN 300 DN 400 DN 300 DN 300 DN 500

délka úseku 50 m 80 m 560 m 228 m 40 m 40 m 30 m 350 m 420 m 60 m 30 m 192 m 100 m 20 m 370 m 2.570 m

délka stoky

stoka A

690 m

stoka A 1

268 m

stoka A 2

70 m

stoka B stoka B 1 stoka B1-1 stoka B2 stoka B 3 stoka B 4 stoka C

770 m 60 m 30 m 192 m 100 m 20 m 370 m

Rozdělení podle profilů : DN 800 ....................................... 50 m DN 600 .......................................430 m DN 500 .....................................1198 m DN 400 .................................... 192 m DN 300 .................................... 700 m Množství odpadních vod : Splaškové vody Z bytového fondu a občanské vybavenosti odtékají pouze vody charakteru domovních splašků. Jejich množství se stanovuje ve smyslu ČSN 73 6701 čl. 10 podle výpočtu potřeby vody z předešlé kapitoly. Q24 = 38,500 + 7,000 = 45,50 m3/d qd = 0,52 l/s Qm = 57,750 + 10,500 = 68,25 m3/d qm = 0,79 l/s Pozn.: podle PRVKU v okresu Hodonín je je Q24 = 45,11m3/d Znečištění v BSK5 : - pro výpočet znečištění je uvažováno 60 g BSK 5 / obyv/den, pro občanskou vybavenost je uvažována koncentrace znečištění 300 mg BSK 5 / l. Výpočet znečištění OV od obyvatelstva : Uvažován koeficient 0,9 pro venkovskou zástavbu obyv. g/den/obyv. BSK5 350 obyv. x 0,060 x 0,9 = 18,90 kg/den CHSK 350 obyv. x 0,120 x 0,9 = 37,80 "

= 6,90 t/rok = 13,80 t/rok

19

- 20 -

Ncelk. Pcelk.

350 obyv. x 0,011 x 0,9 = 350 obyv. x 0,0025 x 0,9 =

3,46 0,78

" "

= =

1,26 t/rok 0,79 t/rok

Občanská vybavenost 300 mg BSK5 / l = 300 mg/l x 7000 l = 2,10 kg/den = 0,77 t/rok Průměrná koncentrace znečištění BSK 5 v mg/l : (18,90 + 2,10) : 45,50 m3 OV = 21 / 45,50 = 461 mg / l Limity kvality vypouštěných odpadních vod (emisní limity) podle nařízení vlády č.82/99 Sb. nejsou pro obce do 500 EO (ekvivalentních obyvatel) stanoveny. Ukazatele přípustného stupně znečištění a jejich hodnoty stanoví vodohospodářský orgán na základě technického řešení čištění odpadních vod, max. do úrovně hodnot platných pro zdroje velikosti 500 - 5000 EO. Pro tuto kategorii je přípustná hodnota BSK 5 30 mg/l, je tedy zřejmé, že limity přípustného stupně znečištění nebudou splněny. Podle tohoto nařízení platí max.přípustné hodnoty : v mg/l obce 501 - 5000 EO CHSK - Cr BSK 5 NL N - NH4 N anor. P celk -

CHSK - Cr 120 - 170

BSK 5 30-70

NL 30-70

N-NH4 20-40

N anor -

P celk -

chemická spotřeba kyslíku, stanovená metodou dichromanovou biochemická spotřeba kyslíku za 5 dnů nerozpuštěné látky amoniální dusík anorganický kyslík celkový fosfor

Návrhový stav: Stávající způsob odkanalizování obce zabezpečuje pouze částečné bezproblémové odvedení odpadních vod splaškových i dešťových vod. Do kanalizace a následně do vodního toku jsou místy svedeny domovní odpadní vody a jelikož není vybudována čistírna odpadních vod, projevuje se tato situace negativně na kvalitě vody v Prušánce. Navrhuje se kanalizační síť doplnit, vybudovat hlavní stoku, která bude odvádět odpadní vodu na čistírnu odpadních vod pod obcí. Stávající kanalizace bude postupně rekonstruována. Návrhu rekonstrukce musí předcházet dokonalé prověření technického stavu stok, nejlépe průmyslovou televizí. A na základě těchto průzkumů lze teprve rozhodnout o způsobu a rozsahu rekonstrukce. Stávající vyústění stok do Prušánky bude zrušeno a odpadní vody budou svedeny přes ČOV do toku novým vyústěním v souladu s požadavky správce toku. Navrhovaná ČOV kompaktní balená bude při pravém břehu potoka Prušánka, kam bude vyčištěná voda vypouštěna. Dále je třeba provést odkanalizování v místech, kde je plánována výstavba rodinných domů především se jedná o severní část obce.

Přehled stok nově navržených :

20

- 21 -

název řadu stoka A stoka A stoka B stoka A 3 stoka D stoka D stoka D 1 Celkem

profil DN 600 DN 800 DN 600 DN 300 DN 400 DN 300 DN 300

délka úseku 100 m 250 m 80 m 260 m 220 m 300 m 200 m 1410 m

pozn. propoj. A a B přivaděč na ČOV propoj. A nová výstavba přivaděč na ČOV nová výstavba nová výstavba

Na stokách, které budou přivádět odpadní vody přímo na ČOV, budou navrženy dešťové oddělovače ( stoka A, stoka D )

Množství splaškových vod - návrh Z bytového fondu a občanské vybavenosti odtékají pouze vody charakteru domovních splašků. Jejich množství se stanovuje ve smyslu ČSN 73 6701 čl. 10 podle výpočtu potřeby vody z předešlé kapitoly. Q24 qd Qm qm

= 46,20 + 8,40 = 54,60 m3/d = 0,63 l/s = 69,30 + 12,60 = 81,40 m3/d = 0,94 l/s

Znečištění v BSK5 : -

pro výpočet znečištění je uvažováno 60 g BSK 5 / obyv/den, pro občanskou vybavenost je uvažována koncentrace znečištění 300 mg BSK 5 / l.

Výpočet znečištění OV od obyvatelstva : Uvažován koeficient 0,9 pro venkovskou zástavbu obyv. g/den/obyv. BSK5 420 obyv. x 0,060 x 0,9 = 22,68 kg/den CHSK 420 obyv. x 0,120 x 0,9 = 45,36 " Ncelk. 420 obyv. x 0,011 x 0,9 = 4,16 " Pcelk. 420 obyv. x 0,0025 x 0,9 = 0,94 "

= 8,28 t/rok = 16,56 t/rok = 1,52 t/rok = 0,36 t/rok

Občanská vybavenost 300 mg BSK5 / l = 300 mg/l x 8 400 l = 2,52 kg/den = 0,920 t/rok Průměrná koncentrace znečištění BSK 5 v mg/l : (22,68 + 2,52) : 54,60 m3 OV = 25,200 / 54,60 = 461 mg / l Návrh čistírny odpadních vod : Jako nejvýhodnější se pro obec jeví navrhnout samostatnou čistírnu odpadních vod -a to mechanicko - biologickou čistírnu Návrhový přítok : 54,60 m3/den = 2,275 m3/hod = 0,63 l/s

21

- 22 -

Navržena klasická mechanicko-biologická čistírna s aktivačním čištěním, dobře provozované aktivační čistírny dosahují vysokých účinků odstranění BSK5, a to 92 - 95 %. Po přečištění odpadních vod se sníží hodnota BSK5 na 461 x 0,08 = 37 mg BSK5, čímž bude splněna podmínka vládního nařízení č.82/1999 Sb. Rozměry celého areálu ČOV včetně provozní budovy se odhadují na 40 x 50 m. ( plocha 0,2 ha). Vzhledem k tomu že jediné vhodné místo je u vyústění stoky v blízkosti Prušánky, bude ČOV navržena s ohledem na event. zátopovou oblast, ve které se toto místo nachází V dalším stupni projektové přípravy musí být navržena technická opatření proti vyplavení ČOV povrchovými vodami (např. ohrázkování, osazení provozní budovy 50 cm nad Q100, stabilita nádrží proti vztlaku apod.) Základní vybavení čistírny : hrubé předčištění - česle, lapák písku mechanický stupeň čištění - dosazovací ( usazovací nádrže) pro zachycení primárního kalu štěrbinové (emšerské) nádrže, rozděleny výškově do dvou úrovní, v horní části probíhá usazování, kal propadá štěrbinou do níže položeného kalového prostoru - vyžaduje velkou hl. založení biologický stupeň - využívá schopnosti směsi bakterií, hub, prvoků rozkládat a vázat na sebe organické znečištění. Aktivační čištění - kultura mikroorganismů (aktivovaný kal) se vznáší v čištěné vodě a po ukončení cyklu je z odstraněn usazováním. Za aktivační nádrží je dosazovací nádrž, kde se zachycuje sekundární kal kalové hospodářství - část kalu se vrací do aktivačních nádrží (vratný kal) přebytečný kal se zpracovává do podoby, v níž mohou být dále využity nebo zneškodněny. Přednosti mechanicko - biologické ČOV : - vysoký a stabilní čistící účinek - malé nároky na plochu pro výstavbu ČOV - možnost umístění všech objektů hlavní technologické linky v zateplené budově - možnost provozu i při postupném zvyšování zatížení ČOV - vysoká automatizace provozu - přizpůsobivost dispozice Nevýhody mechanicko - biologické ČOV: - vyšší pořizovací náklady - větší nároky na provoz ČOV

3.11. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Nadřazené soustavy a výrobny V řešeném území katastru obce nejsou vybudované žádné výrobny elektrické energie, které zajišťují její dodávku do distribučních sítí, ani rozvodny VVN/ VN. Rovněž se zde nevyskytují žádná vedení přenosové soustavy (220 – 400 kV) ani hlavní napájecí vedení o napětí 110 kV. Výhledově se též neuvažuje s výstavbou zařízení přenosových soustav ani s výrobnami elektrické energie.

22

- 23 -

Zásobování obce Správcem a provozovatelem distribuční soustavy, ze které je obec zásobována el. energií je E.ON Česká republika, a.s, regionální správa sítě Hodonín. Území obce je zásobováno el. energií z primárního venkovního vedení VN 35 odbočka Prušánky v napěťové hladině 22 kV, napojeného z rozvodny R 110/22 kV v Hodoníně. Vlastní obec a ostatní odběratelé řešeného k.ú. jsou z hlediska dodávky el. energie plně zajištěni. Rozsah stávajících distribučních sítí VN 22kV je pro současnou potřebu obce dostačující. Kromě distribuční sítě VN 22 kV v majetku E.ON Česká republika, a.s, ze které jsou připojeni všichni odběratelé v obci, je na k.ú. provozována další rozvodná síť VN 22 kV, která je v majetku Moravských naftových dolů (MND) Hodonín. Zajišťuje elektrickou energii pro potřeby provozu a těžby v ložiscích ropy a zemního plynu, které se na území vyskytují. Tato vedení a příslušné TS jsou podle potřeby majitele a provozovatele překládány a upravovány. Transformační stanice 22 / 0,4 kV ( TS ) Na území katastru obce jsou v současné době provozovány 3 transformační stanice, z nichž 2 jsou v majetku E.ON Česká republika a.s, a slouží pro zajištění distribučního odběru a jedna TS je umístěna v areálu bývalého ZD a neovlivňuje vlastní zásobování obce. PŘEHLED STÁVAJÍCÍCH TRANSFORMAČNÍCH STANIC Označení TS

Název

TS 1

Obec

TS 2

Zahrádkáři

TS 3

Farma

konstrukční provedení 2 sl.bet BTS 400 ocel.příhr. PTS 250 2 sl.bet A/2250

Celková přípojná hodnota obce z toho: pro distribuční odběr obce ostatní odběr - TS 3

max. výkon(kVA) 400

stáv. trafo (kVA) 400

využití (uživatel) E.ON - distr.

250

75

E.ON - distr.

250

160

areál - farmy cizí

900 kVA 650 kVA 250

635 kVA 475 kVA 160 kVA

PŘEHLED NOVĚ NAVRHOVANÝCH TS A REKONSTRUKCE STÁVAJÍCÍCH TS TS 1 – výhledově rekonstruovat na zděný kiosk 1x630 kVA s kabelovým přívodem VN 22 kV, umístění ponechat. TS 4 – nová zahušťovací pro potřeby distribučního odběru, umístěná na JZ okraji obce při silnici na Prušánky – při areálu farmy - realizovat ve zděné věžové konstrukci do 630kVA. TS 5 – u bývalého dvora – severní okraj obce – na konci ulice Za dvorem. Stávající nefunkční příhradová TS - RZP 250. Je uvažována jako plošná rezerva. Umístění stávajících trafostanic je z hlediska plošného pokrytí území vlastní obce transformačním výkonem pro jeho současnou a výhledovou potřebu vyhovující. Po technické stránce vyhovují i výhledovým potřebám, částečně umožňují zvýšení transformačního výkonu do JMENOVITÉ hodnoty konstrukčního provedení (do 400 kVA).

23

- 24 -

Výhledová bilance elektrického příkonu Zpracovaná výkonová bilance vychází pro výhledové období ze stávajícího odběru z DTS a ze stanovení podílových maxim vč. nových odběrů u jednotlivých odběratelských sfér, t.j. bytového fondu, občanské výstavby (nevýrobní sféry) a podnikatelských aktivit. Tyto složky významně ovlivňují růst spotřeby elektrické energie, který je úměrný počtu obyvatel, modernizaci a rozvoji podnikatelských aktivit a stupni životní úrovně. Na základě takto zhodnocených údajů je zpracována bilanční rozvaha o vývoji zatížení řešeného území při zhodnocení současného stavu, kdy obec je z energetického hlediska zásobována energiemi dvojcestně, tj. elektřinou a zemním plynem, u kterého se předpokládá v max. míře využití pro vytápění, vaření a ohřev TUV. Bilance potřebného příkonu pro návrhové i výhledové období je zpracována podle směrnice E.ON č.13/98 a uvažuje s výhledovou hodnotou zatížení na jednu bytovou jednotku v RD 2,1 kW. Stávající odběratelé v obci jsou zařazeni s ohledem na charakter odběru, současný počet elektricky vytápěných bytů a předpokládaný rozvoj do stupně elektrizace bytů C2 – 10%. Tomuto stupni elektrizace odpovídá podíl jednotlivých stupňů a měrné zatížení bytů následovně : stupeň :

A – základní (osvětlení + drobné spotřebiče) B1 - dtto A + přípr. pokrmů B2 - dtto B1 + příprava teplé vody (TUV) C2 - dtto B2 + el. vytápění – přímotop

65% á 25% á á 10% á

0,83 kW/b.j. 1,50 kW/b.j. 2,10 kW/b.j. 1,90 kW/b.j.

Pro novou výstavbu v návrhovém období je navrhován stupeň elektrizace bytového fondu B s ohledem na předpokládané užití elektrické energie (zvyšující se standard v užití el. spotřebičů v domácnostech – mikrovlnné trouby, varné konvice, myčky nádobí, grily apod.) Zatížení bytových odběrů je určeno podle uvedené skladby při použití tab.č. 15 (hodnoty pro TS) a tab. č. 3 – (koeficient podílu na maximu zatížení v časovém pásmu – fb – v daném příp. je max. zatížení ve večerní špičce) Pro nebytový odběr je uvažován podíl 0,35 kW /b.j. Pro podnikatelské aktivity je stanoveno zatížení odhadem (podle předpokládaného rozvoje obce). V uvedených hodnotách měrného zatížení je při dnešním trendu růstu spotřeby zahrnuta realizační i výhledová hodnota, jelikož se nepředpokládá, že zatížení u b.j. bude po r. 2010 dále výrazněji narůstat. Energie pro vytápění -

plyn - do 95% el.energie do 10% minim. tuhá paliva – uhlí, dřevo

V obci je v současné době 105 trvale obydlených bytů s 376 obyvateli. Pro návrh je kapacitně v plochách uvažováno s možností výstavby cca 48 RD. Reálná výstavba v návrhovém období do r.2015 se předpokládá v rozsahu cca do 25 RD. Bilance potřebného příkonu uvažuje v návrhovém období celkem 130 bytů a 420 obyvatel. Ve sféře podnikání se s výrazným rozvojem neuvažuje. Pro tento účel je i výhledově uvažováno s využitím stávajícího areálu zemědělské farmy - býv. ZD.

24

- 25 -

Stávající farma je el. energií zásobována z vlastní trafostanice TS 3, bude i výhledově. Ostatní podnikatelské aktivity v obci jsou elektrickou energií zásobovány z distribučních TS. Dále v případě, že výhledově bude ve větší míře rozvoj obytné zástavby v severní části obce, je zde uvažováno s rekonstrukcí a využitím stávající TS 5, která je v současné době odpojena a nefunkční – pouze konstrukce stožáru. Pro drobné živnostníky a malé podnikatelské subjekty rozmístěné rozptýleně v zastavěné části obce a ve stávající bytové zástavbě je možné potřebný příkon zajistit přímo z distribuční rozvodné sítě NN, příp. samostatným vývodem z příslušné distribuční trafostanice. Výstavba nových TS pro tento účel se nepředpokládá. Předpokládaný odběr obce v návrhovém období : 1.

2. 3. 4.

Bytové odběry Návrhové období – celkem 130 bytů 130 b.j.x 2,1kW = Nebytové odběry – obč. vybavenost, drobné podnik aktivity, kom. sféra – 130 b.j. x 0,35 kW/b.j. Podnikat. aktivity – výroba – napojeno vývodem z DTS (odb. odhad – předpokl. rozvoj.) Lokalita vinných sklepů (zahrádkáři) stávající stav, napojena z DTS – TS 2

Celková potřeba obce pro zajištění z DTS

273 kW 46 kW 60 kW 60 kW 439 kW

Potřebný transformační výkon na úrovni TS při účiníku v síti 0,95 a optimálním využití transformátorů na 80% bude pro distribuční odběr v návrhovém období 578 kVA vč. vinných sklepů. Stávající DTS – TS 2 vzhledem ke svému umístění – lokalita vinných sklepů, není vhodná pro potřeby vlastní obce. Výstavbou nové zahušťovací trafostanice – TS 4 bude k dispozici celkový transformační výkon 1030 až 1260 kVA. Počet dvou distribučních TS plně s dostatečnou výkonovou rezervou pokryje veškeré potřeby vlastní obce i ve výhledovém období. V lokalitě vinných sklepů postačí v případě potřeby pouze výměna stávajícího transformátoru za vyšší výkonovou jednotku. 5.

u ostatních odběratelů se vychází ze současného stavu – napojených z TS 3 (zásobení z vlastní TS) a jeho nárůstem v návrhovém období (odborný odhad) Celkem ostatní odběratelé

160 kVA 40 kVA 200 kVA

Celkové maximum obce na úrovni TS – předpoklad pro návrhové období (578 kVA + 200 kVA) 778 kVA

Navrhované řešení zásobování el. energií v návrhovém a výhledovém období. Vedení VN 22 kV. Je předpoklad, že i ve výhledu bude potřebný výkon pro obec a řešené katastrální území obce zajišťován ze stávající distribuční soustavy – vedení VN a příslušných TS a že beze změn zůstane i základní konfigurace stávající sítě VN 22 kV vč. odbočky a přípojek z VN 35.

25

- 26 -

Žádné zásadní úpravy na stávajícím venkovním vedení se v návrhovém období nepředpokládají, kromě plánované obnovy sítí, nebo vyvolané nepředpokládanou situací. V rámci navrhované lokality pro výstavbu RD na severním okraji obce při ulici Za dvorem bude nutné v tomto prostoru provést přeložení části stávající nadzemní venkovní přípojky VN 22 kV pro dstribuční trafostanici TS 1, která je trasována přes navrhovanou lokalitu a dále zastavěnou částí ulice Za dvorem a tuto v úseku cca 350 m provést zemním kabelem s jeho ukončením na trafostanici. Přechod na kabelové vedení VN provést za navrhovanou komunikací při uvedené lokalitě, odkud by zároveň byla provedena nadzemní přípojka VN pro rekonstruovanou trafostanici “Za dvorem” – TS 5. Pro novou zahušťovací DTS – TS 4 je uvažováno s přípojkou VN provedenou nadzemním vedením na betonových sloupech, v případě potřeby snížení ochranného pásma (ze 7 na 2 m) tuto provést izolovanými vodiči, s ukončením na zděné věžové trafostanici na JZ okraji obce. Transformovny 22/ 0,4 kV V rámci navrhované rekonstrukce části venkovní přípojky VN pro stávající DTS – TS 1 na kabelovou v zemi je uvažováno s náhradou stávající stožárové betonové TS stanicí kioskovou výkonové řady do 1x630 kVA s umístěním v daném prostoru při stávající TS 1. Tato je vzhledem k potřebám obce a jejímu navrhovanému rozvoji vhodně umístěna (SV okraj). Doporučujeme zvolit koncovou TS typu PET 01 – 630 s valbovou střechou, jejímž dodavatelem je fa EEIKA Brno, s.r.o., ing. Ivan Šafránek. Pro zlepšení plošného pokrytí obce transformačním výkonem je navržena na jejím JZ okraji nová zahušťovací trafostanice – TS 4 s nadzemní přípojkou VN s napojením na přípojku VN pro TS 3 – areál bývalé farmy ZD. Tato je vzhledem ke svému umístění – exponovaný prostor z hlediska památkově chráněných soch – navržena ve zděné věžové konstrukci do 630 kVA. Sekundární vývody z této TS navrhujeme provést jako zemní kabelové napáječe s přechodem na stávající venkovní distribuční síť NN. Dále je uvažováno v případě potřeby s rekonstrukcí stávající ocelové příhradové TS na severním okraji obce v prostoru za bývalým dvorem. Tato je nyní mimo provoz, bez výstroje, pouze vlastní konstrukce PTS 250. Její připojení je uvažováno venkovní přípojkou z přechodového bodu z venkovního vedení na kabelové pro TS 1. Realizace navrhovaných úprav bude prováděna postupně podle vyvolané potřeby na zajištění příkonu v dané lokalitě. U trafostanic odběratelských si jejich případné úpravy zajistí uživatelé. Rozvodná síť NN a veřejné osvětlení Stávající rozvodná síť NN zůstává základním článkem rozvodu v návrhovém období při zachování současné koncepce. V roce 1992 byla provedena její rekonstrukce, je tedy v dobrém technickém stavu a vyhovuje i pro návrhové období. Pro nově navrhované lokality soustředěné zástavby RD navrhujeme její provedení kabelovým rozvodem v zemi, stejně tak i pro objekty občanského vybavení, případně podnikatelské aktivity. Její případné úpravy, nebo rozšíření budou prováděny podle vyvolané

26

- 27 -

potřeby při nové výstavbě s navázáním na stávající stav. Jiné zásadní úpravy distribuční rozvodné sítě NN se nepředpokládají. Domovní přípojky – u nové zástavby řešit podle koncepce rozvodné sítě NN – zemním kabelem, ve stávající zástavbě závěsnými kabely, případně kabelem v zemi. Veřejné osvětlení – bude navazovat na stávající soustavu, tato je vyhovující. V nových lokalitách se navrhuje provedení buď na společných stožárech se sítí NN, případně při kabelovém rozvodu v zemi s použitím silničních, případně sadových stožárů a svítidly s výbojkovými zdroji – SHC, SHL. Toto bude řešeno souběžně s rozšiřováním, případně úpravami distribuční rozvodné sítě NN. Jeho ovládání naváže na stávající stav.

3.12. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Stav plynofikace Obec je v celém rozsahu plynofikována. Tato byla dokončena v r. 1995. Zpracovaný generel plynofikace obce, který předcházel vlastní realizaci řeší plynofikaci celé obce vč. možnosti připojení všech potencionálních odběratelů a skutečně provedený stav byl převzat jako výchozí podklad pro hodnocení současného období. Obec je připojena z vlastní regulační stanice - RS 1 200 s převodem VTL/STL. Tato je situována SV směrem od obce při silnici Dolní Bojanovice – Josefov. Jedná se o typovou regulační stanici s kapacitou 1 200 m³/hod ve zděném objektu, která je dostačující i pro výhledové období, čímž zajišťuje plné pokrytí všech požadavků na dodávku zemního plynu. Regulační stanice je připojena VTL přípojkou DN 80, PN 40 v délce cca 2 700 m z přípojky DN 100, PN 40 pro RS Dolní Bojanovice. Rozvody v obci jsou provedeny výhradně STL místní sítí v tlakové hladině 0,3 MPa s doregulací u odběratelů pomocí domovních regulátorů. Podle zpracovaného generelu v roce 1994 byla stanovena pro obec celková potřeba 573 m³ ZP/hod. Na uvedený předpoklad byla vybudována RS s kapacitou 1 200 m³/hod. Toto plně zajišťuje potřebný příkon pro všechny odběratele v obci a vzhledem k současným odběrům bude vyhovující i pro výhledovou potřebu včetně navrhovaného rozvoje podle územního plánu. Plynofikací obce došlo k podstatnému snížení nároků na používání a zajištění el. energie pro vytápění, vaření i ohřev TUV, neboť pro tyto účely se uvažuje s max. využitím plynu. Podle generelu je uvažováno se 126 odběrateli. Využití plynu v domácnostech se předpokládá cca v 95 %, rovněž i u dalších odběratelů - podnikatelských provozů a ostatních subjektů komunální sféry. Současná plynovodní síť v obci tento předpoklad umožňuje. Specifická potřeba plynu v kategorii „ C “ - obyvatelstvo je uvažována 2,6 m³ / hod při roční spotřebě 3000 m³ /rok na jednoho odběratele. Tato spotřeba je plně pokryta ze stávající regulační stanice 1200 m³/hod včetně ostatní skupiny maloodběratelů, případně potenciálních velkoodběratelů. Generel plynofikace předpokládá následující skladbu odběratelů a tomu odpovídající odběry z RS pro vlastní obec v cílovém roce gazifikace:

27

- 28 -

sk. E - velkoodběr - 2 ( areál ZD, Centrotex ) sk. D - maloodběr - 4 ( OÚ, obchody, atp.) sk. C - obyvatelstvo - 120 odběrů x 2,6 m³ / hod - 120 odběrů x 3 000 m³ / rok celkem cca 126 odběratelů

208 m³ / hod 55 m³ / hod 312 m³ / hod 575 m³ / hod

672 000 m³ / rok 103 000 m³ / rok 360 000 m³ / rok 1 135 000 m³ / rok

Podle informací JMP, a.s., Brno, závod Hodonín je v obci v současné době 105 odběratelů v následujíc skladbě: skup. „C“ – obyvatelstvo – 99 odběratelů což představuje cca 95% plynofikaci obce skup. „D“ – maloodběr – 6 odběratelů skup. „E“ – velkoodběr – není Maximálního odběru v obci ze stávající RS bylo dosaženo - cca 150 m³/h. Tato skutečná hodnota hodinového odběru při uvedené skladbě odběratelů zakládá nízký koeficient současnosti mezi jednotlivými odběrateli ve skupinách a mezi jednotlivými skupinami. Stávající RS 1 200 je tedy pro současnou i výhledovou potřebu obcí vyhovující.

Rozvody v obci Vlastní zásobování obce - místní rozvodná síť je provedena výhradně středotlakým rozvodem (STL ) s provozním přetlakem do 0,3 MPa. U všech odběratelů je tedy nutné provádět doregulaci na provozní tlak plynospotřebičů pomocí domovních regulátorů. Síť v obci je provedena tak, aby v max. míře pokryla potřeby zemního plynu (ZP) všech obyvatel a podnikatelských subjektů, vč. občanské vybavenosti, kteří projeví o připojení zájem a to vč. výhledových záměrů. Provedena je plastovým potrubím LPE o průměrů 63 až 90 mm. Rozšíření STL sítě do nových lokalit výstavby naváže na stávající stav a bude provedeno plastovým potrubím. Veškeré plynovodní zařízení sloužící pro plynofikaci obce je ve správě JMP, a.s. Brno, závod Hodonín. Kromě těchto plynárenských zařízení ve správě JMP, a.s. Hodonín je v k.ú. další provozovatel podzemních plynovodních a ropovodních zařízení a sítí – MND, a.s. Hodonín. Řešeným katastrálním územím obce prochází řada inženýrských sítí MMD, a.s. Hodonín – přípojky k sondám, expediční plynovody, ropovody, rozvodná venkovní síť VN 22 kV, trafostanice a dále se zde nachází těžební vrty. Všechna tato zařízení je nutné v celém rozsahu respektovat. Západně od obce prochází ve směru S – J stávající dvojité potrubí VTL plynovodu o průměru 2xDN 300. Kromě těchto hlavních tras se v jižní části území nachází další potrubní sítě a vrty, jak je patrné z výkresové dokumentace v měřítku 1:2 000 a 1:5 000. Veškeré stavební a podobné činnosti, které se dotýkají ochranných a bezpečnostních pásem tras inženýrských sítí a chráněných ložiskových území ropy a zemního plynu je nutné projednat s provozovatelem tj. MND Hodonín.

28

- 29 -

3.13. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

V katastrálním území obce není vybudován žádný centrální tepelný zdroj a ani v budoucnu se s jeho výstavbou neuvažuje s ohledem na charakter zástavby, kde převažují nízkopodlažní rodinné domky. Jedná se tedy o decentralizované zásobování a i ve výhledu je s touto koncepcí uvažováno. V současné době je zásobování teplem zajišťováno ve všech RD individuálně. Převážná část bytového fondu využívá pro vytápění zemní plyn formou ústředního vytápění, další malou skupinu tvoří ústřední topení na tuhá paliva. Tato skupina se však zmenšuje ve prospěch zemního plynu, který bude i výhledově představovat v obci zásadní topné médium. Do další skupiny patří využívání el. energie pro akumulační vytápění, příp. přímotopné elektrokotle. Tato skupina se vyskytuje cca do 2% bytového fondu a ani výhledově se s ní ve větším rozsahu neuvažuje s ohledem na dostatečnou dimenzi místní STL plynovodní sítě a kapacitu RS, kdy bylo při zpracovávání generelu plynofikace obce uvažováno s max. využitím ZP i pro vytápění. Obdobná situace je i u objektů občanské vybavenosti. Pro bytovou výstavbu je brán potřebný tepelný příkon v průměrné hodnotě 15kW/byt, u občanské a ostatní výstavby je nutno tento určit individuálně podle rozsahu, účelu a velikosti objektu. Při používání plynu se předpokládá průměrný příkon 2,6m³/hod a byt. Pro vaření a ohřev TUV se též ve značné míře používá zemní plyn, částečně i elektrická energie, zejména pro ohřev TUV. Tuhá paliva jsou pro tyto účely prakticky užívaná v minimálním rozsahu.

3.14.

ZDŮVODNĚNÍ ZAŘÍZENÍ

KONCEPCE

ELEKTRONICKÝCH

KOMUNIKAČNÍCH

Dálkové kabely (DK, DOK) V katastrálním území obce a převážně v souběhu se státní silnicí Prušánky – Dolní Bojanovice prochází stávající trasa DOK Dolní Bojanovice – Moravská Nová Ves.Tento je trasován v k.ú. ze směru od Dolních Bojanovic na Josefov po pravé straně silnice až po RS plynu, kde se uhýbá od komunikace do vzdálenosti cca 150 m a ulicí Za dvorem se opět vrací do souběhu se silnicí na Prušánky. Pokračuje dále po pravé straně až po bývalou farmu ZD, kde silnici křižuje a dále po její levé straně pokračuje do Prušánek. Tento kabel je ve správě Telefonica O2 Czech Rebublic. Navrhujeme tento kabel v lokalitě nové obytné zástavby posunout do zeleného pásu nově navržené místní komunikace. Další podzemní zařízení se v řešeném území nepředpokládají, ani nejsou známé další záměry. Ochranné pásmo telekomunikačních zařízení je stanoveno zákonem č. 127/2005 Sb. §102, 103 a činí u podzemních vedení 1,5 m po obou stranách krajního vedení.

29

- 30 -

Telefonní zařízení - přístupová síť Ze spojových zařízení je v obci vybudována nová účastnická telefonní síť, která je ve správě, Telefonica O2 Czech Republic, a.s. MPO Hodonín. Účastnické telefonní stanice v obci jsou připojené do telekomunikační sítě UTO Hodonín prostřednictvím nové digitální ústředny - RSU Dolní Bojanovice. V rámci digitalizace telefonního provozu byla provedena modernizace místní telefonní sítě. Tato je provedena v hlavní trase zemním kabelem, v bočních ulicích nadzemním vedením závěsnými kabely na dřevěných patkovaných sloupech, dimenzovaná na 100 % telefonizaci bytového fondu s reservou pro ostatní uživatele - obč. vybavenost, podnikatelskou sféru a pod. V obci je též zřízen veřejný telefonní automat - VTA.. Jedná se o 1 telefonní kabinu, umístěnou na rohu ulic Hlavní a Horní – současný stav vyhovuje i pro výhledové období. Výhledově, v návaznosti na realizaci výstavby v nově navrhovaných lokalitách, bude místní účastnická síť podle potřeby a požadavků na zřízení nových účastnických stanic operativně rozšiřována navázáním na stávající stav. Vzhledem k tomu, že v obci i mimo jeho katastrální území jsou a budou uložena v zemi spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby před prováděním jakýchkoliv zemních prací, příp. před povolovacím řízením všech druhů staveb a inženýrských sítí bylo investorem, příp. jiným pověřeným pracovníkem požádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení, a to jak ve správě Telefonica O2 Czech Republic, a.s., tak i jiných uživatelů – provozovatelů (ČD, MV, MO, ObÚ apod.). Tato zařízení jsou ve smyslu zák. č. 127/2005 Sb. § 102, 103 chráněna ochranným pásmem, které je nutno respektovat a činní 1,5 m na každou stranu od krajního vedení. Pro ukládání kabel. vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související.

Mobilní telefonní síť Území obce je pokryto signálem operátorů mobilní telefonní sítě GSM. Základnové stanice operátorů GSM se v k.ú. nevyskytují. Radiokomunikace V řešeném území nejsou TV převaděče, zesilovací stanice, apod., ani výhledově není s žádnými aktivitami v této oblasti počítáno. Severním okrajem k.ú. ve směru Z – V však prochází provozované radioreleové trasy (RRT) v úseku RS Děvín – ČEZ Hodonín a RS Děvín – retranslanslační stanice Hodonín. Televizní signál Příjem TV signálu je zajišťován individuálním příjem. Televizní kabelové rozvody zde vybudovány nejsou, obec s jejich realizací neuvažuje.

30

- 31 -

Internet V rámci služeb místní knihovny mají občané možnost využít veřejně přístupný Internet. Místní rozhlas (MR) Z dalších účelových zařízení je v obci vybudován místní rozhlas (MR), který je ve správě ObÚ. Rozhlasová ústředna je umístěna v nové budově ObÚ, je prakticky nová, vyhovující i pro návrhové období. Rozvodná síť je provedená částečně jako venkovní drátová, převážně nadzemním kabelovým vedením, upevněna je na stožárech veřejného osvětlení, podpěrách distribuční sítě NN a telefonní sítě vč. reproduktorů.

3.15. KONCEPCE ÚSES Územní systém ekologické stability (ÚSES) je takový vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální územní systém ekologické stability (§3 zák. č. 114/1992 Sb.), souborně se tedy mluví o územních systémech ekologické stability. Místní (lokální) ÚSES zahrnuje i celý rozsah systémů regionálních a nadregonálních. Územní systém ekologické stability krajiny se zpracovává ve třech stupních – generel, plán, projekt.

Cílem územních systémů ekologické stability je zejména •

Uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny

•

Zajištění příznivého působení na okolní, ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení

•

Podpora polyfunkčního využívání krajiny

•

Uchování významných krajinných fenoménů

Hlavní cíle řešení 1. stanovení kostry ekologické stability - to je vymezení přírodě blízkých porostů v řešeném území. 2. vytvoření funkční sítě ÚSES – to je vymezení stávajících a navržených nových ploch tak, aby vznikl funkční systém jako základ zachování genetické informace přírodního potenciálu řešeného území. 3. návrh interakčních prvků – to je doplnění ploch, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek doplňuje dílčím, ale zásadním způsobem ekologické niky a umožňuje tak jejich trvalou existenci.

31

- 32 -

Pokud má být krajina trvale produktivní, je třeba vytvořit, často stačí jen zachovat, síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), která by zajišťovala spojení mezi stabilními zónami. Jejich hlavními představiteli jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravněná lada, trvalá zeleň rostoucí mimo les, dále pak vodní toky a vodní nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřadly a chráněná území. Souborně můžeme tyto formace a společenstva označit jako kostru ekologické stability. Pro většinu území platí, že kostra není schopna ekologickou stabilitu v krajině zajistit. Proto je nutno tuto existující relativně ekologicky stabilní část krajiny doplnit na funkce schopný a fungující systém - vytvořit územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES ) Mezi kostrou ekologické stability a územním systémem ekologické stability je tedy principiální rozdíl: zatím co pojem kostra zahrnuje všechny existující ekologicky relativně stabilní části krajiny, územní systém je síť vybraných částí kostry, doplněná návrhem momentálně neexistujících krajinných segmentů (biocenter a biokoridorů). Úkolem je funkční a prostorové doplnění stávajícího systému do optimálně fungující podoby. Některé významné krajinné segmenty, které tvoří kostru ekologické stability, jsou vhodné pro vymezení biocentra nebo biokoridoru, jiné plní funkci interakčního prvku. Funkci interakčního prvku může plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní meze, travnaté průlehy a další přírodě blízké formace.

Kostra ekologické stability V řešeném území byly provedeny projektantem průzkumy v terénu, byla vyhodnocena ekologická stabilita a na jejich základě byla vymezena kostra ekologické stability. VKP č. 1 – „ Prušánka,“ -Významný krajinný prvek Výměra - 2,7 ha – významná vodoteč s pobřežní vegetací, výskyt významných druhů rostlin VKP č. 2 .-.“Úzké“ Výměra 0,5 ha – druhotně vzniklá louka – dochází k přirozené sukcesi

Koncepce návrhu místního systému ekologické stability Návrh systému ekologické stability vychází ze širších vztahů v území. Místní územní systém ekologické stability (ÚSES) má určité prostorové nároky pro uchování genetické informace. Nově navržená biocentra musí mít minimální velikost 3 ha. V této minimální velikosti je teprve zaručena schopnost reprodukce. Nově navržená biocentra by měla charakter remízků a jejich přesná lokalizace bude především záležitostí komplexních pozemkových úprav. Minimální vzdálenost jednotlivých biocenter je 2 km, minimální šířka pásu umožňující přenos genetické informace mezi těmito plochami je 15 m (biokoridor). Plochy, tvořící biocentra a biokoridory jsou nezastavitelné. Na plochách vymezených pro územní systém ekologické stability a pro chráněné významné krajinné prvky se zakazuje měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability na kultury s nižším stupněm ekologické stability, dále na těchto plochách nelze provádět nepovolené pozemkové úpravy, odvodnění

32

- 33 -

pozemků, úpravy vodních toků, těžit nerosty a jiným způsobem závažněji narušovat ekologicko - stabilizační funkci těchto ploch. Popis a charakteristika biocenter Tři základní kategorie biocenter - nesporně existující, alespoň částečně založená a neexistující jsou v textové části rozlišeny popisem: Biocentrum 3 – JOSEFOV – částečně funkční - k.ú. Josefov, u Prušánky , severozápadně od obce - výměra výhledově 3 ha - STG 1 BC4, 1BD3 Biocentrum 10 - U PANNY MARIE - neexistující – - k.ú. Josefov, hranice s k.ú Dolní Bojanovice - výměra min.3 ha - STG 1BD3 Biocentrum 12.- ÚZKÁ – neexistující k.ú. Josefov, hranice s k.ú Mikulčice - výměra min. 3 ha (v současném stavu cca 2 ha) STG 1BD3 Biocentrum 13 OBECNÍ – neexistující k.ú. Josefov, při hranicích s k.ú.Moravská Nová Ves výměra výhledově 3 ha STG 1BD3 Biocentrum14 - DÍLY U NECHOR – neexistující k.ú. Josefov, při hranici s Prušánky - výměra min. 3 ha STG 1B3 Biocentrum15 - ŽEJDLÍKY – neexistující k.ú. Josefov - výměra min. 3 ha STG 1B3, 1BD3 V mapové části jsou uvedené kategorie biocenter odlišeny graficky (viz legenda). Popis lokálních biokoridorů Biokoridory jsou v řešeném území dvojího typu. Ty, které v území fyzicky existují a je pouze třeba pěstebními zásahy upravit jejich skladbu tak, aby odpovídala příslušným STG, případně je - především u břehových porostů - doplnit tak, aby splňovaly požadavky na ně kladené (tj.minimální šíře 15 m). Zcela odlišná je situace v případě biokoridorů, procházejících převážně po zemědělské půdě. Ty vesměs fyzicky neexistují (pouze ojediněle procházejí po již existujících liniových strukturách - protierozních mezích apod.) a bude je třeba v rámci ekologické stabilizace krajiny teprve založit.

33

- 34 -

Generel ÚSES trasy jednotlivých biokoridorů vymezuje v mapě 1:10000. Toto vymezení má však většinou (viz vyznačení v mapě) pouze charakter doporučení. Z hlediska krajinné ekologie je možno navrženou trasu považovat za optimální spojení dvou sousedních biocenter. Konečný průběh trasy však v každém případě vymezí až realizační projekt. Realizace celého lokálního ÚSES je záležitostí dlouhodobou (řádově desítky let) a pro jednotlivé dílčí etapy realizace bude nutno zpracovat podrobnou projektovou dokumentaci. LBK 3 – délka 800 m, LBK 4 – délka 1300 m, LBK 11 – délka 1250 m, LBK 17 – délka 1140 m, LBK 18 – délka 1900 m, LBK 19 – délka 1420 m, LBK 21 – délka 1750 m,

STG 1BC4, STG 1BC4, STG 1B3, 1BC4, 1BD3, STG 1BD3, 1BD2, 1BC3, STG 1BD3,1BC3, 1B3, STG 1B3, 1BC3, STG 1B3, 1BD3,

částečně funkční částečně funkční (VKP 1) směrově vymezený částečně funkční částečně funkční směrně vymezený částečně funkční

Problematika interakčních prvků Interakční prvek je část krajiny, která zprostředkovává příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Je přechodným článkem mezi ÚSES a hospodářskými plochami a vyznačuje se polyfunkčním charakterem - vedle funkce ekostabilizační vykonává i některou, případně některé další: estetickou, rekreační, protierozní apod. Interakční prvky se vymezují výhradně na lokální úrovni a jejich tvar ani rozměr není stanoven. I u nich však platí zásada používat při zakládání výhradně autochtonní druhy, podle možnosti přednostně místních proveniencí. V zájmovém území se interakčních prvků vyskytuje relativně malé množství, z hlediska krajinně ekologického je však řada z nich cenná. Naproti tomu drobné lesíky (polní remízky) mají vzhledem ke své dřevinné skladbě (převaha akátu, případně s podrostem bezu černého) ekologicky nízkou hodnotu. Samostatnou problematiku představují různé typy větrolamů a doprovodná zeleň podél silnic. Část z těchto liniových prvků, pokud vyhovovala směrově, byla zařazena do návrhu lokálního ÚSES jako biokoridory, s částí se však v návrhu počítá pouze jako s interakčními prvky. Vesměs se jedná o dobře vyvinuté porosty, ale s nevyhovující dřevinnou skladbou (např. častý výskyt javoru jasanolistého, který není naší autochtonní dřevinou). Při jejich obnově proto bude třeba v budoucnu přihlížet ke krajinně ekologickým zásadám a nevhodné dřeviny nahradit vyhovujícími druhy. Závěrečné shrnutí Navržený územní systém ekologické stability je pouze nutným předpokladem k realizaci biocenter a biokoridorů (ekologicky stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty vod, ovzduší atd. Naznačené předpoklady zvyšující stabilitu krajiny bude tedy třeba dále rozvíjet a realizovat.

34

- 35 -

4. Informace o vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán vykonávající v přenesené působnosti státní správu podle §22 písm b) zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „zákon o EIA“) provedl zjišťovací řízení vydal závěr zjišťovacího řízení: není nutné územní plán JOSEFOV posuzovat dle zákona o EIA. Předložený návrh nestanoví rámec pro umístění záměrů, u nichž lze předpokládat závažné negativní vlivy na životní prostředí. Zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy podle zvláštních předpisů. Hodnocený záměr nemůže mít významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu soustavy Natura 2000 nebo ptačí oblast.

Znečišťování ovzduší V obci JOSEFOV se nenachází v současné době žádný průmyslový ani jiný zdroj, který by znečišťoval ovzduší. Obec je plynofikovaná a tak je ve většině rodinných domků k vytápění využíván plyn a také el. energie. Území s nadměrnou hlučností Hluk z dopravy - II/423, stanoviště č. 6 - 4590 východně obce Výpočet je posouzen pro odrazivý terén a dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Silnice je oboustranně obestavěna. Pro posouzení je použito korekce +10dB(A), je posuzován hluk v okolí silnice II. třídy, která je v území hlavní pozemní komunikací. Ve výhledovém období 2020 nebude izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 dB(A) ve dne dosažena. V noci, kdy je přípustná hladina 50dB(A) bude izofona dosažena 10 m od osy silnice. Znečišťování povrchových vod V severní části obce je navržena čistírna odpadních vod. Odpadní vody budou svedeny na tuto ČOV. Pečlivým provozem ČOV a dodržováním technologické kázně obsluhy je dosaženo maximálního čistícího efektu a ochrany toku Prušánka. Kolem čistírny odpadních vod se musí respektovat OP - 100 m. Ochrana minerálních vod Zdroje minerální vody, klasifikované na základě komplexních analýz Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů v Mariánských lázních jako přírodní středně až silně mineralizované chlorido-sodné jodové minerální vody se zvýšeným obsahem bromidů, kyseliny metaborité a organických látek, termální, hypertonické.

35

- 36 -

V oblasti Josefova jsou obsahy jodidů 45 – 55 mg/l v hloubce 1800 – 1900 m, v hloubce 2180 m jsou 130 mg/l. Podle obsahu jodidů a celkové mineralizaci lze josefovské vody ve srovnání s jinými evropskými vodami řadit k jódovým vodám nejvyšší kvality a zásoby jódových vod v okolí Josefova za dostačující pro lázeňské využití na dobu min. 100 let. Přírodní léčivé zdroje využívají Léčebné lázně Hodonín. K jejich ochraně byla stanovena ochranná pásma I.a II. stupně přírodních léčivých zdrojů (BVJ 1, BVJ 2 a BVJ 3), dle platných zákonných ustanovení. (viz ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a změně některých souvisejících zákonů. (lázeňský zákon) Ochrana veřejné zeleně V zastavěném území obce je nutno chránit, udržovat a rozšiřovat plochy veřejné zeleně, včetně navazujících předzahrádek. Tyto plochy zeleně slouží mimo estetického hlediska také k zachování ekologické stability obytného prostředí. V nově navržených lokalitách výstavby rodinnými domky doporučujeme sjednotit pásy zeleně a předzahrádek podél nových komunikací. Parková zeleň vyžaduje soustavnou péči a pravidelné úpravy, hřbitovní zeleň vyžaduje speciální údržbu a ochranu. Krajinná zeleň Plochy přirozené krajinné zeleně tvoří ráz krajiny a obce. Jsou to plochy zeleně plnící izolační a ochrannou funkci, jako keře, stromy, nálety dřevin, travní porosty, meze, lada, břehové porosty a další. Plní ekologickou funkci a proto bude realizována výsadba přirozených druhů dřevin a keřových porostů podél cest a vodních toků. Byl vypracován místní územní systém ekologické stability (ÚSES). Toto závazné řešení krajiny je zakresleno ve výkresové části tohoto územního plánu a je plně respektováno. Místní územní systém ekologické stability je dlouhodobou koncepční záležitostí. Bude realizován postupně (po etapách) podle konkrétního prováděcího projektu. Rozvoj obce bude řešen s ohledem na zachování významných krajinných prvků a přírodních hodnot v území.

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkci lesa Půda je neobnovitelný a nenahraditelný přírodní zdroj, který kromě svých přirozených a primárních funkcí plní také funkci základního výrobního prostředku člověka. Přírodní a stanovištní charakteristika Vyhodnocení přírodní charakteristiky obce bylo provedeno na základě "Bonitovaných půdně ekologických jednotek "( BPEJ ), zakreslených v mapách a uživatelské příručky "Bonitace čs. zemědělských půd a směry jejich využití".

36

- 37 -

Konkrétní vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným kódem: První číslo kódu BPEJ vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí číslo kódu stanoví příslušnost k určité hlavní půdní jednotce, čtvrté a páté číslo konkretizuje agronomicky významné půdní vlastnosti. Čtvrté číslo kódu vyjadřuje kombinaci sklonitosti a expozice vůči světovým stranám a páté číslo kombinaci hloubky půdy a skeletovitosti. Z těchto údajů lze velmi přesně určit charakter, kvalitu i cenu zemědělského půdního fondu v dané lokalitě území. Řešení územního plánu se dotkne těchto BPEJ: BPEJ 0.01.00 0.60.00 0.05.01

Třída ochrany I II III

Klimatický region - kód .0 ( všechny BPEJ v území ) 0 . VT velmi teplý, suchý suma teplot nad 10 C průměrná roční teplota C průměrný roční úhrn srážek v mm pravděpodobnost suchých veg. období vláhová jistota

2800 – 3100 9 – 10 500 – 600 30 – 40 0–3

Hlavní půdní jednotka HPJ . 01 HPJ . 05

HPJ . 60

Černozemě (typické i karbonátové) na spraši i středě těžké, s převážně příznivým vodním režimem. Černozemě vytvořené na středně ( 30 - 70 cm ) mocné vrstvě spraší, uložené na píscích, popř. i nivní půdy na nivních uloženině a podložím písku, lehčí, středně výsušné půdy Lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké, vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení

Bonitovaná půdně ekologická jednotka - BPEJ

0.01.00 0.05.01 0.60.00

sklonitost 2 1 1

skeletovitost 0 0-1 0(1)

hloubka půdy 0 0-1 0

expozice 1-3 0-3 0-3

Výrobní charakteristika Pro racionální způsob využití půdy byly půdy začleněny do typologicko-produkčních kategorií.

37

- 38 -

BPEJ 0.01.00 BPEJ 0.60.00 BPEJ 0.05.01

kategorie O 1 ....................... Nejprodukčnější orná půda kategorie O 1 ....................... Nejprodukčnější orná půda kategorie O 2 ....................... Vysoko produkční orná půda

Ochrana zemědělského půdního fondu Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (louky a pastviny)

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územního plánu na zemědělský půdní fond. Při územně plánovací činnosti je povinností zpracovatele řídit se zásadami ochrany ZPF podle zákona č.334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Postup zpracování územně plánovací dokumentace z hlediska ochrany ZPF se řídí zejména ust.§ 3 odst. 4 a § 4 odst. 1 Vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Při řešení územního plánu obce Josefov bude provedeno odnětí nezbytně nutné plochy zemědělské půdy mimo zastavěné území obce pro umístění staveb rodinných domků, občanského vybavení a pro ČOV. Odůvodnění záboru ZPF mimo zastavěné území obce Navrhované řešení rozvoje obce vyvolá zábor zemědělského půdního fondu. Zastavěné území obce Josefov, jeho větší západní polovina, kam směřuje stavební rozvoj obce, leží na půdách I. třídy ochrany, menší polovina ve východní části leží na půdách III. třídy ochrany. Problematika chráněného ložiskového území Koncept územního plánu obce Josefov byl vypracován v roce 2001, následně pořizovatelem bývalým referátem regionálního rozvoje okresního úřadu Hodonín bylo provedeno projednání a vydání Souborného stanoviska. V Souborném stanovisku byl vznesen požadavek o přehodnocení stavební uzávěry nad ložisky lignitu, o plochy které budou v budoucnu trvale chráněny proti vlivům poddolování a to stanovením nového ochranného pilíře. Do doby dosažení dohody byla práce na územním plánu pozastavena. Po řadě jednání v rozmezí let 2003 – 2007 bylo dne 24.dubna 2007 dosaženo dohody nových vnitřních hranic CHLÚ (chráněné ložiskové území), které se staly po vyhlášení limitem pro vymezování rozvojových ploch nad ložisky nerostného bohatství lignitu. Novou hranicí CHLÚ byl umožněn obci v omezené míře po dlouhé stagnaci stavební rozvoj. Nové návrhové plochy a plochy přestavby respektují tuto hranici CHLÚ. Rozvoj obce Od roku 2001 jsou kladeny velké požadavky na obec, a to z důvodu uspokojení zvýšené potřeby a žádosti obyvatelstva na nové stavební pozemky. Možnosti výstavby v zastavěném

38

- 39 -

území jsou vyčerpány, nejsou zde žádné proluky, a proto nové plochy pro výstavbu RD jsou pro obec velkým přínosem a to i z hlediska nárůstu obyvatelstva. Obec se nachází ve velmi dobré strategické poloze, mezi městy Hodonín a Břeclav (cca stejná vzdálenost 10 km), dopravně velmi dostupné. Má proto velmi reálný předpoklad rozvoje. Urbanistická koncepce Obec nemá dlouhou historii, byla založena Josefem II v 18. století. Kolmo na stávající cestu byla uměle utvořena náves a podél ní byly přesně odměřeny jednotlivé parcely budoucích zemědělských usedlostí. Uprostřed návsi v křížení cest je umístěn kostel. V pozdější době se obec rozšířila o další novou ulici jihozápadním směrem. Územní plán respektuje historický ucelený půdorys obce s jednotlivými pravoúhlými komunikacemi a navrhuje proto novou výstavbu v návaznosti na tento stav. Jediné možné řešení rozvoje a rozšíření obce (vzhledem k hranici CHLÚ) je severním směrem ke hřbitovu v parcelách drobné držby a záhumenních zahrad, a to po levé straně silnice k Bojanovicím. Je navrženo nové základní členění území a to pravoúhlými komunikacemi D2 Lučí, D3 Zahradní a D4 Bojanovická. Komunikace D1 Za dvorem je v reálu již vybudovaná (prodloužení stávající polní cesty), ale je nutno ji v územním plánu legalizovat. Stejně je nutno legalizovat v této části návrh veřejné zeleně.(Z1, Z2, Z3). Návrhové plochy pro výstavbu rodinnými domky jsou určeny podél nově navržených komunikací. Bydlení – inviduální, venkovské

Plocha B-1 je určena pro pokračování již započaté obytné výstavby v ulici Za dvorem, navazuje na zastavěné území, inženýrské sítě jsou na okraji pozemku. Jsou zde 3 až 4 stavební místa pro výstavbu rodinných domků. Plocha má výměru 0,2800 ha orné půdy. Plocha B-2 je určena pro soustředěnou bytovou výstavbu. Kolmo na stávající místní komunikaci Za dvorem je navržena nová ulice Luční, která bude tvořit hranici půdorysu obce. Po levé straně této komunikace vzniknou nové stavební parcely pro výstavbu, celkem je zde počítáno s cca výstavbou 10 rodinných domků. Výstavba by začala od ulice Za dvorem a pokračovala postupně, v první etapě po ulici Zahradní. Pro obec jsou tyto pozemky velmi důležité, neboť jsou v jejich vlastnictví. Výstavba by tedy mohla začít velmi brzy a tím by obec vyřešila problém velkého zájmu a žádostí občanů o stavební místa. Ostatní záhumení parcely jsou v soukromém vlastnictví a tak není předpoklad v nejbližší době jejich prodeje na stavební místa. V konceptu územního plánu z roku 2001 byly tyto pozemky tehdejším referátem životního prostředí, ochrany ZPF v Hodoníně odsouhlaseny a tak obec v pokračování návrhu ÚP s tímto řešením víceméně počítá. Jedná se o plochu 0,8000 ha v současné době orné půdy, která navazuje na zastavěné území. Plocha nenaruší organizaci ZPF v území, neboť navazuje na drobnou držbu a zahrady v záhumení trati za jednotlivými usedlostmi. Plocha B-3 – je pokračování soustředěné výstavby rodinných domků, kde mohou být postaveny 4 rodinné domky. Obslouženy mohou být buď z ulice Luční nebo z nově navržené ulice Zahradní. Výstavba v ulici Zahradní bude dále pokračovat v zastavěném území, které bezprostředně navazuje. Plocha má výměru 0,2800 orné půdy.

39

- 40 -

Plocha B-4 – nově navržená ulice Zahradní bude obestavěna rodinnými domky. Počítá se cca s 8 stavebními parcelami pro výstavbu RD. Tato výstavba bude pokračovat až v II. etapě po vyčerpání možností v obci. Plocha má výměru celkem 0,9200 ha orné půdy. Plocha B-5 – plocha bude zastavena až v druhé etapě, počítá se zde s cca 8 stavebními místy. Obsluhována bude z nově navržené ulice Bojanovické. Plocha má výměru celkem 0,8785 ha. Plocha B-6, B-7 – plochy pro výstavbu rodinných domků, proluky na konci obce při silnici II. třídy. Na ploše B-6 budou postaveny 1 až 2 rodinné domky, na ploše B-7 mohou být postaveny 2 až 3 RD. Plocha B-6 má výměru 0,1200 ha, plocha B-7 má výměru 0,1450 ha.

Občanské vybavení Plocha OV 1- tato plocha je určena pro vybudování občanského vybavení. Navrhujeme zde vybudovat dům pro starší občany, bude využita jak pro navržený dům, tak i součástí areálu bude upravená veřejná zeleň a odstavná plocha a parkoviště. Výměra plochy je 0,4300 ha trvalého travního porostu. (pastviny) Technické vybavení Plocha T1 je určena pro vybudování ČOV. Jedná se o 0,2000 ha pastviny (TTP). Výroba, služby Plocha VP1- navržená plocha pro výstavbu fotovoltaické elektrárny, celkem se jedná o 5,21 ha orné půdy

Plochy vodní a vodohospodářské Plocha H1 – návrh výstavby retenční protipovodňové nádrže na říčce Prušáka, celkem cca 2,0 ha orné půdy.

Plochy dopravy, parkoviště Plocha D-1 – tato plocha určená k výstavbě nové místní komunikace, včetně chodníků v trati dnes využívané polní účelové cesty Za dvorem. Jedná se o plochu 0,0600 pastviny.(TTP) Plocha D-2 - tato nová komunikace (ulice Luční), je navržena v záhumenní trati kolmo na stávající místní komunikaci Za dvorem. Nová komunikace je včetně chodníků a zeleného pásu veřejné zeleně, ve které budou uloženy inženýrské sítě. Jedná se o celkem 0,2364 ha orné půdy. Plocha D-3 – nová komunikace (ulice Zahradní) je navržena v záhumenní trati a to včetně chodníků a zeleného pásu veřejné zeleně, ve které budou uloženy inženýrské sítě. Tato komunikace bude realizovaná v druhé etapě, až bude reálná obytná výstavba v lokalitě B-4. Jedná se o 0,2364 ha orné půdy.

40

- 41 -

Plocha D-4 – nová komunikace (ulice Bojanovická) je navržena v záhumenní trati a to včetně chodníků a zeleného pásu veřejné zeleně, ve které budou uloženy inženýrské sítě. Tato komunikace bude realizovaná v druhé etapě, až bude reálná obytná výstavba v lokalitě B-5. Jedná se o 0,2080 ha orné půdy. Plocha D-5 – nově navržená zpevněná plocha - parkoviště u hřbitova.plocha má výměru 0,1000 ha orné půdy. Plocha D-6 – nově navržená účelová cesta v rámci nových pozemkových úprav. Tato cesta je součástí protierozního opatření. Jedná se o 0,0760 ha orné půdy. Plocha D-7 – nově navržená cyklistická stezka, vedená podél silnice II. třídy směrem z obce do Prušánek. Jedná se o zábor 10 m orné půdy kolem silnice. Samotná stezka bude široká 4m, zbytek bude izolační, doprovodná zeleň podél silnice. Vzdálenost od zastavěného území po hranici katastru obce je cca 650m. Výměra plochy tedy bude 0,0650 ha. Plocha D-8 – nově navržená cyklistická stezka, vedená podél silnice II. třídy směrem z obce do Dolních Bojanovic. Jedná se o zábor 10 m orné půdy kolem silnice. Samotná stezka bude široká 4m, zbytek bude izolační, doprovodná zeleň podél silnice. Vzdálenost od zastavěného území po hranici katastru obce je cca 600m. Výměra plochy tedy bude 0,0600 ha. Plochy zeleně Plochy Z-1, Z-2, Z-3 – plochy navržené veřejné zeleně v ulici Za dvorem. Plocha Z-1 má výměru 0,0450 ha pastviny, plocha Z-2 má výměru 0,0500ha orné půdy a plocha Z-3 má výměru 0,0600 pastviny. Tyto plochy veřejné zeleně budou realizovány společně s výstavbou (prodloužením) místní komunikace Za dvorem. (D-1) Plocha Z-4 – v rámci protierozního opatření a Pozemkových úprav se navrhuje převést změnu druhu pozemku, z orné na trvalý travní porost. Jedná se o cca 0,9620 ha. Investice do půdy: V lokalitách určených k zástavbě nebyly uskutečněny žádné investice do půdy za účelem zlepšení půdní únosnosti.

41

- 42 -

Lok.

Celková výměra (ha)

Druh pozemku

BPEJ

B-1

0,2800

Orná

0.01.00

B-2

0,8000

Orná

B-3

0,2800

B-4

Umístění

Využití

I.

Mimo zast.úz.

4 RD

0.01.00

I.

Mimo zast.úz.

10 RD

Orná

0.01.00

I.

Mimo zast.úz.

4 RD

Orná Orná Orná Orná Orná

0.01.00 0.05.01 0.01.00 0.05.01 0.05.01

I. III. I. III. III.

Mimo zast.úz.

8 RD

II. etapa

Mimo zast.úz.

8 RD

II. etapa

B-6

0,4100 0,5100 0,1000 0,7785 0,1200

Mimo zast.úz.

2 RD

B-7

0,1450

Orná

0.05.01

III.

Mimo zast.úz.

3D

Ov1

0,4300

TTP

0.01.00

I.

Mimo zast.úz.

Občanské vybavení

Vp1

5,2100

orná

0.08.10

III.

Mimo zast.úz

Fotovoltaická elektrárna

T1

0,2000

TTP

0.01.00

I.

Mimo zast.úz.

ČOV

D-1

0,0600

TTP

0.01.00

I.

Mimo zast.úz.

komunikace

D-2

0,2640

Orná

0.01.00

I.

Mimo zast.úz.

komunikace

D-3

Orná Orná Orná Orná Orná

0.01.00 0.05.01 0.01.00 0.05.01 0.05.01

I. III. I. III. III.

Mimo zast.úz.

komunikace

II. etapa

Mimo zast.úz.

komunikace

II. etapa

D-5

0,1392 0,0972 0,0384 0,1696 0,1000

Mimo zast.úz.

parkoviště

D-6

0,0760

Orná

0.01.00

I.

Mimo zast.úz

D-7

0,6500

Orná

0.01.00

I.

Mimo zast.úz

D-8

0,6000

Orná

0.05.01

III.

Mimo zast.úz

Účelová cesta Cyklistická stezka Cyklistická stezka

Z1

0,0450

TTP

0.01.00

I.

Mimo zast.úz

Veřejná zeleň

Z2

0,0500

Orná

0.01.00

I.

Mimo zast.úz

Veřejná zeleň

Z3

0,0600

TTP

0.01.00

I.

Mimo zast.úz

Veřejná zeleň

Z4

0,9620

Orná

0.01.00

I.

Mimo zast.úz

TTP

Protierozní opatření

H-1

2,000

orná

0.60.00

I.

Mimo zast.úz

Vodní nádrž

Protierozní opatření

B-5

D-4

Třída

Protierozní opatření

42

- 43 -

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)

Lesní a jiné pozemky, které jsou trvale určeny k plnění funkcí lesů, je jejich využití možné pouze v souladu s platnou legislativou. V k.ú. JOSEFOV nejsou velké plochy lesní půdy, celkem je zde jen 13 ha PUPFL. Návrhem urbanistického řešení nejsou PUPFL dotčeny.

43

- 44 -

6. Dokladová část 6.1. POSOUZENÍ EROZNÍ OHROŽENOSTI Z HLEDISKA SMYVU PŮDY Hodnocení erozní ohroženosti Erozní ohroženost je analyzována výpočtem erozního smyvu s použitím universální rovnice WISCHMEIER-SMITH, doporučené metodikou ÚVTIZ č.5/92, vycházející z kvantifikace účinků hlavních faktorů ovlivňující vodní erozi, způsobovanou přívalovými dešti. G = R. K. L. S. C. P G = průměrná dlouhodobá ztráta půdy v t/ha/rok R = faktor erozní účinnosti deště K = faktor erodovatelnosti půdy L = faktor délky svahu S = faktor sklonu svahu C = faktor ochranného vlivu vegetace P = faktor protierozních opatření Výpočet byl proveden na několika trasách soustředěného povrchového odtoku, jelikož sklonové poměry a dráhy erozního smyvu nejsou pravidelné (označ. 1 - 8) POSOUZENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU 1. Dráha povrchového odtoku č.1 Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou zastoupeny následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) : 0.01.00 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký 0.08.10 - černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraši, zpravidla ve vyšší svažitosti klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 1 - svažitost 3 -7 °, mírný svah, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký

Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek

44

- 45 -

půdní typ 0. 01.00 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 40 % x 0,41 = 0,164 půdní typ 0. 08.10 - faktor 0,67 - zastoupený na ploše cca 60 % x 0,67 = 0,402

------------------------------------------------------------------------------------------------------celková hodnota

faktor K = 0,566

Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 ) p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 5 % a více, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 1 platí ( l d 1 = 520 m) : L 1 = ( ld 1 / 22,13 ) p = ( 520 / 22,13) 0,5 = 4,847 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 0,43 + 0,30 s + 0,043 s2 S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 6,8 % )

0,43 + 2,04 + 1,983 S = ------------------------------------- = 0,674 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Hodnota přípustného faktoru C příp : - průměrný osevní postup C = 0,35 : C příp. =

4,0 t/ha/rok / 20,00 . 0,566 . 4,847 . 0,674 .1,0 = 0,103

C přípust. = 0,103 <

C průměr = 0,35

- pozemek je silně erozně ohrožen

Doporučení : vyloučit pěstování erozně náchylných plodin ( kukuřice, řepa, brambory), zaměřit se na pásové střídání plodin a pěstování obilovin a víceletých pícnin

2. Dráha povrchového odtoku č.2 Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou zastoupeny následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) : 0.01.00 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký

45

- 46 -

0.08.10 - černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraši, zpravidla ve vyšší svažitosti klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 1 - svažitost 3 -7 °, mírný svah, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký

Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek půdní typ 0. 01.00 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 50 % x 0,41 = 0,205 půdní typ 0. 08.10 - faktor 0,67 - zastoupený na ploše cca 50 % x 0,67 = 0,335

------------------------------------------------------------------------------------------------------celková hodnota

faktor K = 0,540

Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 ) p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 5 % a více, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 2 platí ( l d 2 = 650 m) : L 2 = ( ld 2 / 22,13 ) p = ( 650 / 22,13) 0,5 = 5,413 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 0,43 + 0,30 s + 0,043 s2 S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 3,5 % )

0,43 + 1,05 + 0,526 S = ------------------------------------- = 0,303 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Hodnota přípustného faktoru C příp : - průměrný osevní postup C = 0,35 : C příp. =

4,0 t/ha/rok / 20,0 . 0,540 . 5,413 . 0,303 .1,0 = 0,226

C přípust. = 0,226 <

C průměr = 0,35

- pozemek je erozně ohrožen

Doporučení : omezit pěstování erozně náchylných plodin ( kukuřice, řepa, brambory), zaměřit se na pásové střídání plodin a pěstování obilovin a víceletých pícnin

46

- 47 -

3. Dráha povrchového odtoku č.3 Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou zastoupeny následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) : 0.01.00 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký 0.01.10 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 1 - svažitost 3 -7 °, mírný svah, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký

Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi )

půdní typ 0. 01.00 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 70 % x 0,41 = 0,287 půdní typ 0. 01.10 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 30 % x 0,41 = 0,123

------------------------------------------------------------------------------------------------------celková hodnota

faktor K = 0,410

Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 ) p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 5 % a více, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 3 platí ( l d 3 = 1220 m) : L 3 = ( ld 3 / 22,13 ) p = ( 1220 / 22,13) 0,5 = 7,425 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 0,43 + 0,30 s + 0,043 s2 S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 3,5 % )

0,43 + 1,05 + 0,525 S = ------------------------------------- = 0,303 6,613 - stanovení faktoru C

47

- 48 -

Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Hodnota přípustného faktoru C příp : - průměrný osevní postup C = 0,35 : C příp. =

4,0 t/ha/rok / 20,0 . 0,410 . 7,425 . 0,303 .1,0 = 0,216

C přípust. = 0,216 <

C průměr = 0,35

- pozemek je erozně ohrožen

Doporučení : omezit pěstování erozně náchylných plodin ( kukuřice, řepa, brambory), zaměřit se na pásové střídání plodin a pěstování obilovin a víceletých pícnin

4. Dráha povrchového odtoku č.4 Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou zastoupeny následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) : 0.01.00 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký 0.08.00 - černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraši, zpravidla ve vyšší svažitosti klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký

Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek půdní typ 0. 01.00 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 35 % x 0,41 = 0,143 půdní typ 0. 08.00 - faktor 0,67 - zastoupený na ploše cca 65 % x 0,67 = 0,435

------------------------------------------------------------------------------------------------------celková hodnota

faktor K = 0,578

Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 ) p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 5 % a více, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 4 platí ( l d 4 =1050 m) : L 4 = ( ld 4 / 22,13 ) p = ( 1050 / 22,13) 0,5 = 6,883

48

- 49 -

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 0,43 + 0,30 s + 0,043 s2 S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 2,4 % )

0,43 + 0,72 + 0,247 S = ------------------------------------- = 0,211 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Hodnota přípustného faktoru C příp : - průměrný osevní postup C = 0,35 : C příp. =

4,0 t/ha/rok / 20,0 . 0,578 . 6,883 . 0,211 .1,0 = 0,233

C přípust. = 0,233 <

C průměr = 0,35

- pozemek je erozně ohrožen

Doporučení : omezit pěstování erozně náchylných plodin ( kukuřice, řepa, brambory), zaměřit se na pásové střídání plodin a pěstování obilovin a víceletých pícnin

5. Dráha povrchového odtoku č.5 Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou zastoupeny následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) : 0.01.00 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký 0.05.01 - černozemě vytvořené na středně mocné (0,3 –0,7 m) vrstvě spraší uložené na píscích, popř. i nivní půdy na nivní uloženině a podložím písku, lehčí, středně výsušné půdy klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 1 - skeletovitost žádná až slabá , půdní profil hluboký až středně hluboký

Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek půdní typ 0. 01.00 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 40 % x 0,41 = 0,164

49

- 50 -

půdní typ 0. 05.01 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 60 % x 0,41 = 0,246

------------------------------------------------------------------------------------------------------celková hodnota

faktor K = 0,410

Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 ) p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 5 % a více, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 5 platí ( l d 5 = 1200 m) : L 5 = ( ld 5 / 22,13 ) p = ( 1200 / 22,13) 0,5 = 7,363 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 0,43 + 0,30 s + 0,043 s2 S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 1,3 % )

0,43 + 0,39 + 0,072 S = ------------------------------------- = 0,135 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Hodnota přípustného faktoru C příp : - průměrný osevní postup C = 0,35 : C příp. =

4,0 t/ha/rok / 20,0 . 0,410 . 7,363 . 0,135 .1,0 = 0,491

C přípust. = 0,491 >

C průměr = 0,35

- pozemek není erozně ohrožen

6. Dráha povrchového odtoku č.6 Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou zastoupeny následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) : 0.01.00 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký 0.05.01 - černozemě vytvořené na středně mocné (0,3 –0,7 m) vrstvě spraší uložené na píscích, popř. i nivní půdy na nivní uloženině a podložím písku, lehčí, středně výsušné půdy klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3

50

- 51 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 1 - skeletovitost žádná až slabá , půdní profil hluboký až středně hluboký

Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek půdní typ 0. 01.00 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 50 % x 0,41 = 0,205 půdní typ 0. 05.01 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 50 % x 0,41 = 0,205

------------------------------------------------------------------------------------------------------celková hodnota

faktor K = 0,410

Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 ) p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 5 % a více, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 6 platí ( l d 6 = 900 m) : L 6 = ( ld 6 / 22,13 ) p = ( 900 / 22,13) 0,5 = 6,377 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 0,43 + 0,30 s + 0,043 s2 S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 1,25 % )

0,43 + 0,375 + 0,067 S = ------------------------------------- = 0,132 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Hodnota přípustného faktoru C příp : - průměrný osevní postup C = 0,35 : C příp. =

4,0 t/ha/rok / 20,0 . 0,410 . 6,377 . 0,132 .1,0 = 0,573

C přípust. = 0,573 >

C průměr = 0,35

- pozemek není erozně ohrožen

51

- 52 -

7. Dráha povrchového odtoku č.7 Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou zastoupeny následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) : 0.01.00 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký 0.05.01 - černozemě vytvořené na středně mocné (0,3 –0,7 m) vrstvě spraší uložené na píscích, popř. i nivní půdy na nivní uloženině a podložím písku, lehčí, středně výsušné půdy klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 1 - skeletovitost žádná až slabá , půdní profil hluboký až středně hluboký

Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek půdní typ 0. 01.00 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 90 % x 0,41 = 0,369 půdní typ 0. 05.01 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 10 % x 0,41 = 0,041

------------------------------------------------------------------------------------------------------celková hodnota

faktor K = 0,410

velmi těžké, málo vodopropustné

Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 ) p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 5 % a více, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 7 platí ( l d 7 = 1080 m) : L 7 = ( ld 7 / 22,13 ) p = ( 1080 / 22,13) 0,5 = 6,986 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 0,43 + 0,30 s + 0,043 s2 S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 1,5% )

52

- 53 -

0,43 + 0,45 + 0,095 S = ------------------------------------- = 0,148 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Hodnota přípustného faktoru C příp : - průměrný osevní postup C = 0,35 : C příp. =

4,0 t/ha/rok / 20,0 . 0,410 . 6,986 . 0,148 .1,0 = 0,471

C přípust. = 0,471 >

C průměr = 0,35

- pozemek není erozně ohrožen

8. Dráha povrchového odtoku č.8 Z hlediska zastoupení půdních jednotek jsou zastoupeny následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) : 0.01.00 - černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 0 - svažitost 0 -3 °, rovina, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký 0.08.10 - černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraši, zpravidla ve vyšší svažitosti klimatický region VT velmi teplý, suchý, průměrná roční teplota 9-10 ° C, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, vláhová jistota 0-3 kód svažitosti 1 - svažitost 3 -7 °, mírný svah, expozice všesměrná kód skeletovitosti 0 - skeletovitost žádná , půdní profil hluboký

Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 20,0 Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek půdní typ 0. 01.00 - faktor 0,41 - zastoupený na ploše cca 60 % x 0,41 = 0,245 půdní typ 0. 08.10 - faktor 0,67 - zastoupený na ploše cca 40 % x 0,67 = 0,268

------------------------------------------------------------------------------------------------------celková hodnota

faktor K = 0,513

Stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 ) p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 5 % a více, p = 0,5

53

- 54 -

Pro posuzovaný úsek 8 platí ( l d 8 = 1100 m) : L 8 = ( ld 8 / 22,13 ) p = ( 1100 / 22,13) 0,5 = 7,050 Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 0,43 + 0,30 s + 0,043 s2 S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 3,3 % )

0,43 + 0,99 + 0,463 S = ------------------------------------- = 0,285 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Hodnota přípustného faktoru C příp : - průměrný osevní postup C = 0,35 : C příp. =

4,0 t/ha/rok / 20,00 . 0,513 . 7,050 . 0,285 .1,0 = 0,194

C přípust. = 0,194 <

C průměr = 0,35

- pozemek je erozně ohrožen

Doporučení : omezit pěstování erozně náchylných plodin (kukuřice, řepa, brambory), zaměřit se na pásové střídání plodin a pěstování obilovin a víceletých pícnin

54

- 55 -

6.2. LIMITY STANOVENÉ ROZHODNUTÍ

V PRÁVNÍCH

PŘEDPISECH

A

SPRÁVNÍCH

Elektrické zařízení Stanovení ochranných pásem energetických děl je dáno Energetickým zákonem č.458/2000 Sb., § 46 a § 98 zákona, ve znění zákona č.670/2004 Sb. Při rekonstrukci sítí nebo výstavbě nových tras vedení VN a TS je nutné soustředit liniové prvky krajiny tak, aby nedocházelo ke střetům funkčního využívání ploch. Tento požadavek je nutno respektovat i u podzemních inženýrských sítí ve smyslu ČSN 73 6005. Při plánování nové výstavby, eventuálně při provádění různých stavebně-montážních nebo zemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i nově navrhovaných tras energetických vedení a zařízení jejich ochranná pásma. Šířky ochranných pásem vedení: Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče. vedení vybudovaná do 31.12.1994

vedení budovaná po 1.1.1995

VN - nad 1kV do 35kV vč.

10 m

7m

VNN - nad 35 kV do 110kV

15 m

12 m

VNN - nad 110kV do 220kV

20 m

15 m

VNN - nad 220kV do 400kV

25 m

20 m

Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně a)

1. pro vodiče bez izolace

7m

2. pro vodiče s izolací základní

2m

3. pro závěsná kabelová vedení

1m

b)

u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

12 m

c)

u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně

15 m

d)

u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně

20 m

e)

u napětí nad 400 kV

30 m

f)

u závěsného kabelového vedení 110 kV

2m

g)

u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence

1m

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV pak 3m po obou stranách krajního kabelu. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:

55

- 56 -

•

zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,

•

provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob.

•

provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce

•

provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno: •

vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m,

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva. b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavných elektrických stanic 1m od obestavění. Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu, případně výjimky z velikosti ochranného pásma uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují. Prostor ochranného pásma je určen k zabezpečení plynulého provozu energetického díla a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Tato zákonem stanovená OP energetických děl nelze uplatňovat z hlediska záboru půdního fondu, ale pouze jako omezující faktor z hlediska výstavby a některých činností podle Energetického zákona a navazujících předpisů. Ochranná pásma, stanovená dle dřívějších předpisů, a výjimky z ustanovení o ochranných pásmech, udělené dle dosavadních předpisů, zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících elektrických zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení ochranného pásma.

Plynovody, produktovody Pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu plynovodů a produktovodů je nutné při provádění zemních prací, výstavbě objektů, inženýrských sítí, zřizování skládek apod. respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních potrubí, RS a dalších souvisejících podzemních i nadzemních zařízení ve smyslu Energetického zákona č. 458/2000 Sb., § 68,69,98. Též je nutno respektovat ustanovení ČSN 73 6005, ČSN 38 64 10, ČSN 38 64 13.

56

- 57 -

Ochranné a bezpečnostní pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od půdorysu zařízení (potrubí) na obě strany. Ochranné pásmo činní: u NTL a STL plynovodů a přípojek jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce

1m

u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek

4m

u technologických objektů

4m

Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200m.

Bezpečnostní pásma činí: pro VTL plynovody DN 50, 80, 100

15 m na obě strany od plynovodu

pro VTL plynovody DN150, 200, 250

20 m na obě strany od plynovodu

pro VTL plynovody DN 300, 400, 500

40 m na obě strany od plynovodu

Nutno dodržovat následující omezení: •

běžná zemědělská činnost bez omezení, ale na trase neporušovat orientační sloupky a ostatní případná nadzemní zařízení na trase

•

keře, nízkokořenné stromy nutno vysazovat min. 2 m od osy plynovodů na každou stranu

•

hlubokokořenné stromy nutno vysazovat min. 4 m od osy plynovodů na každou stranu

•

výstavbu objektů provádět mimo bezpečnostní pásmo

•

oplocení pozemků, stavby parkovišť apod. umístit min. 4 m od plynovodu

•

sklady hořlavin, čerpací stanice PHM apod. umisťovat mimo bezpečnostní pásmo

•

styk plynárenského zařízení s jinými inženýrskými sítěmi řešit dle ČSN EN 1594

•

při stavební činnosti zabezpečit přejezd přes VTL plynovod silničními panely

Konkrétní stavební záměry a činnosti v ochranném a bezpečnostním pásmu VTL plynovodů nutno konzultovat předem a následně odsouhlasit na provozu dálkovodů příslušné provozní správy. Ochranná pásma, stanovená podle dřívějších předpisů, včetně udělených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech, zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících plynárenských zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení OP a BP.

57

- 58 -

Elektronické komunikační zařízení K ochraně elektronických komunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma podle zákona č.127/2005 Sb., §102-103. Ochranné pásmo podzemních elektronických komunikačních vedeních činní 1,5 m po stranách krajního podzemního vedení. V OP podzemních elektronických komunikačních vedení je zakázáno: •

provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce

•

zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení

•

vysazovat trvalé porosty

Ochranná pásma ostatních elektronických komunikačních zařízeních vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ochranná pásma nadzemních elektronických komunikačních vedení vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 183/2006 Sb) a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Toto ustanovení se týká i radioreleových tras (RRT) a televizních převaděčů (TVP). Rozsah OP a jejich výšku nad terénem vymezují Radiokomunikace Praha a.s. (Ra). Ustanovením OP podle zákona 127/2005 Sb. se týká všech elektronických komunikačních zařízení, sloužících danému účelu bez ohledu na oprávněného provozovatele (uživatele) tzn. např. Telefonica O2 a.s, ČD, ČRa, MO, MV, Transgas a další pokud nejsou uložena v OP daného zařízení, pro které slouží – dálkové trasy plynu, produktovodů, ČD apod. Pro ukládání kabelového vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související.

Doprava Dle silničního zákona je ochranné silniční pásmo podél silnice mimo zastavěnou část obce pro dálnici 100 m od krajního jízdního pruhu, pro silnici l.třídy 50 m od osy vozovky a pro silnici II.a lll. třídy 15 m od osy vozovky. V zastavěném území je pak určeno stavební čárou zástavby. Rozhledové trojúhelníky je třeba zohledňovat při umisťování objektů v prostoru křižovatek. Pro rychlost 90 km/hod. na. silnici I.třídy je vzdálenost pro zastavení 115 m od středu křižovatky, pro rychlost 50 km/hod, na st. silnicích v uzavřené osadě je vzdálenost pro zastavení od středu křižovatky 35 m a pro rychlost 30 km/hod na místních komunikacích je tato vzdálenost 15m. Prostor vymezený rozhledovým trojúhelníkem je třeba při stavebním řízení z tohoto hlediska zvláště posoudit.

58

- 59 -

Vodní hospodářství Podle zákona 254 /2001 Sb. O vodách (vodní zákon) platí následující ustanovení (výběr) : § 14 Povolení k některým činnostem Povolení k některým činnostem je třeba. a) k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry § 17 Souhlas (1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry, b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno, d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku, e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů § 49 Oprávnění při správě vodních toků (2) Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. § 66 Záplavová území (1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. (2) V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. (3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (4) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, předává mapovou dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního prostředí

59

- 60 -

Při navrhování výstavby v nových lokalitách nutno respektovat požadavky na požární bezpečnost – vyhl. č.137/1998 Sb. Podle Zákona 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) platí :

§ 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se (vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma").

(2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona^26) tímto nejsou dotčena. (3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu:

a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně

1,5 m

b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm

2,5 m

c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti dle písmene a) nebo b) od vnějšího líce

zvyšují o 1,0 m

60