ODŮVODNĚNÍ A. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY. A.1 Odůvodnění vymezení zastavěného území

Změna č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou - ODŮVODNĚNÍ C.4 Výsledek přezkoumání souladu změny územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. ................................. 29

ODŮVODNĚNÍ A. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY............................................................................ 17 A.1

Odůvodnění vymezení zastavěného území .................. 17

A.2

Odůvodnění základní koncepce rozvoje území ..... 18

A.3 Odůvodnění stanovené urbanistické koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelné zeleně ................................................................................... 18 A.4 Odůvodnění stanovené koncepce veřejné infrastruktury ................................................................................... 19 A.5

Odůvodnění stanovené koncepce uspořádání krajiny 22

D. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí.................................................................................. 35 E. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU podle § 50 odst. 5 stavebního zákona ............................................................................... 36 F. sdělení, Jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly........................... 37 G. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch......... 38

A.6 Odůvodnění způsobu stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ......................... 22

G.1

Rozbor a popis jednotlivých lokalit............................... 38

G.2

Požadavky vyplývající z demografického vývoje...... 42

A.7 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných stave a opatření s možností vyvlastnění .............................................. 23

G.3

Požadavky vyplývající z nechtěného soužití ............ 44

G.4 Požadavky vyplývající z polohy obce v rozvojové oblasti (vliv blízkosti centra rozvojové oblasti) ................. 45

A.8 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných stave a opatření s možností uplatnění předkupního práva ........... 24 A.9

Odůvodnění stanovení kompenzačních opatření . 24

A.10

Odůvodnění stanovení územních rezerv................ 24

A.11 Odůvodnění vymezení ploch s podmínkou dohody o parcelaci ............................................................................................. 24 A.12 Odůvodnění vymezení ploch s podmínkou zpracování a pořízení územní studie ..................................... 24 A.13 Odůvodnění vymezení ploch s podmínkou zpracování regulačního plánu...................................................... 25 A.14

Odůvodnění stanovení etapizace ............................... 25

H. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ...................................................................... 50 I.

vyhodnocení splnění požadavků zadání ............................ 50

J. výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení..................... 50 K. vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ............... 51 L.

vypořádání uplatněných připomínek ................................... 53

M.

vypořádání uplatněných připomínek ................................... 53

A.15 Odůvodnění vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt................................. 25 A.16 B.

Odůvodnění počtu listů ................................................. 25

postup pořízení změny úP ..................................................... 25

C. výsledek přezkoumání změny č. 4 územního plánu podle § 53 odst. 4 stavebního zákona ..................................................... 27 C.1 Přezkoumání souladu změny s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 27

A. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY A.1 [1]

C.2 Výsledek přezkoumání souladu změny územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ................... 29 C.3 Výsledek přezkoumání souladu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů 29 Strana 17

Odůvodnění vymezení zastavěného území Vymezení zastavěného území bylo vymezeno ve schváleném územním plánu obce (dále též jen „ÚP“) města a aktualizováno v následných schválených změnách. Změna č. 4 navazuje na takto vymezené zastavěné území a mění jeho hranice v rozsahu, který vyplývá z požadovaných funkčních změn a jejich prověření v rámci návrhu. Stanovení data, ke kterému je aktualizace vymezení zastavěné území, je nyní stanovena relativně k datu vydání změny,

Změna č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou - ODŮVODNĚNÍ

pro čistopis bude nahrazeno konkrétním datem jednání ZM o vydání této změny. Řešení změny č. 4 ÚP Bakova nad Jizerou nebyla zpracována ve více variantách.

A.2

Odůvodnění základní koncepce rozvoje území

[2] Prověřením uplatněných podnětů v pořizované změny č. 4 ÚP Bakov nad Jizerou hodlá město Bakov nad Jizerou rozšířit nabídku rozvojových ploch pro bydlení. Návrh na změnu ÚP obce Bakov nad Jizerou pro zařazení tohoto území do zastavitelných ploch vycházel ze skutečnosti, že stávající plochy určené schváleným územním plánem pro tuto funkci byly již vyčerpány. Z tohoto důvodu požadovalo již v etapě zadání Město Bakov nad Jizerou akceptovat podněty pro řešení lokalit č. Z 4.6, Z4.7, Z4.8, Z4.9. [3] Z téhož důvodu, tj. zajištění prosperity města dostatečnou nabídkou příležitostí pro vznik pracovních míst, je návrhem změny č. 4 ÚP rozšiřováno také, kromě ploch pro bydlení, spektrum nabídky podnikatelských aktivit v delším časovém horizontu. Převedení ploch územních rezerv zejména pro rozvoj drobné výroby a smíšené městské zóny je požadován zejména z hlediska komplexního definování funkčního využití území zejména v prostoru silnic II/610 a R10. Jedná se o lokality č. Z 4.3, Z 4.4, Z 4.5.

A.3

uplatněných podnětů v pořizované změny č. 4 ÚP Bakov nad Jizerou hodlá město Bakov nad Jizerou rozšířit nabídku rozvojových ploch pro bydlení a spektrum nabídky podnikatelských aktivit v delším časovém horizontu. V sídlech Buda a Chudoplesy se realizuje postupně zástavba ploch pro bydlení, přičemž využito je více než 80% vymezených ploch. Navržené řešení je v souladu s požadavky zadání a bylo následně ověřeno zpracováním elaborátů, prověřujícím řešení z hlediska udržitelného rozvoje v území, zpracovaných na základě požadavku krajského úřadu. -

Lokalita č. Z 4.1 řeší požadavek na situování jednoho rodinného domu, přičemž plocha k řešení tvoří nezastavěnou proluku mezi stávajícími objekty bydlení. Lokalita Z 4.1 svým malým rozsahem a polohou v zastavěném území nebo v kontaktu s jeho hranicí nijak zásadně neovlivňují vývoj města a naplnění daných požadavků jsou v souladu s okolní zástavbou.

-

Lokalita č. Z 4.3 je umístěna mimo obytnou zástavbu města do prostoru mezi silnicí II/610 a rychlostní komunikací R10. Z hlediska urbanistické koncepce je toto umístění mimo zastavěné a zastavitelné plochy sídelního útvaru města voleno úmyslně a vědomě v logické návaznosti na zastavěné a zastavitelné plochy určené pro výrobu, sklady a služby, které společně vytvářejí komerční zónu mezi silnicí II/610 a rychlostní komunikací R10. Tato poloha umožňuje v těchto plochách umisťovat objekty pro výrobu, sklady a služby bez negativních vlivů na životní prostředí v obytné zástavbě města. Vymezení ploch DROBNÉ VÝROBY A VÝROBNÍCH SLUŽEB může být přínosem pro sociodemografické hodnocení města. Přináší pro město potřebné pracovní příležitosti bez negativních vlivů na životní prostředí sídla.

-

Lokalita č. Z 4.4 – platí totéž odůvodnění jako pro lokalitu Z 4.3.

-

Lokalita č. Z 4.5 – platí totéž odůvodnění jako pro lokalitu Z 4.3. Platí totéž odůvodnění jako pro lokalitu Z 4.3. Vymezení smíšené zóny může být přínosem pro sociodemografické hodnocení

Odůvodnění stanovené urbanistické koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelné zeleně

[4] Dle politiky územního rozvoje ČR (dále též jen „PÚR“) je ve středočeském prostoru hlavní rozvojovou oblastí Praha. K této oblasti jsou vymezeny rozvojové osy. Město Bakov nad Jizerou leží na rozvojové ose OS3 vymezené od Prahy směrem Liberec. Tato skutečnost je zapracována i do zásad územního rozvoje (dále též jen „ZÚR“) Středočeského kraje. Umístění města v rozvojové oblasti je dostatečným důvodem pro vymezování nových rozvojových ploch pro bydlení a podnikání (viz definice rozvojové oblasti v PÚR ČR 20081). Prověřením

(37) PÚR ČR 2008: Rozvojové osy zahrnují obce, v nichž namiky příslušných center osídlení. V prostoru křížení rozexistují, nebo lze reálně očekávat zvýšené požadavky na vojových os mohou být obce zařazeny do kterékoli z těchto změny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo rozvojových os. Do rozvojových os nejsou zařazovány obce, připravované kapacitní silnice při spolupůsobení rozvojové dykteré jsou již součástí rozvojových oblastí. Strana 18 1


-

města. Přináší pro město potřebné pracovní příležitosti bez negativních vlivů na životní prostředí sídla. -

-

-

Lokalita č. Z 4.6 – převedení pro požadovanou funkci BYDLENÍ je velmi problematické, neboť do plochy zasahuje mnoho ochranných pásem a dalších limitů. Z tohoto důvodu zpracovatel změny č. 4 vytvořil zastavovací studii a na jejím základě navrhl členění plochy na jednotlivé funkce s podrobnějším členěním. Vymezením a funkčním určením této plochy nejsou dotčeny pozemky, určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Při územním řízení o umístění staveb do vzdálenosti 50m od lesa (případně už ve fázi územní studie) bude zajištěn souhlas příslušného orgánu státní správy lesů, což ostatně vyplývá z ust. §14 odst. 2 zákona o lesích. Lokalita 4.6 umožňuje výstavbu cca 50 rodinných domů v návaznosti na stávající sídlo Chudoplesy a doplňuje jeho chybějící plochy pro sport a občanskou vybavenost. Lokalita č. 4.7 – také zde je převedení z původní funkce krajinná zóna smíšená velmi problematické, neboť do plochy zasahuje mnoho ochranných pásem a dalších limitů. Z tohoto důvodu zpracovatel změny č. 4 vytvořil zastavovací studii a na jejím základě navrhl členění plochy na jednotlivé funkce uvedené ve výroku. Podmínky týkající se ochrany vod a ÚSES byly vloženy na základě požadavků dotčených orgánů. Lokalita 4.6 umožňuje výstavbu cca 50 rodinných domů v návaznosti na stávající sídlo Chudoplesy a doplňuje jeho chybějící plochy pro sport a občanskou vybavenost.

V lokalitě Z 4.9 se převádí v celém požadovaném rozsahu z původní funkce Z (KRAJINNÁ ZONA ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY) na plochu pro bydlení BV2 BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ VENKOVSKÉHO TYPU Z 4.9 BUDA. Nově vytvořený regulativ má za cíl, aby nově vzniklé plochy pro bydlení byly dopravně připojeny způsobem, odpovídajícím platné legislativě (šířky, poloměry, otáčení vozidel) a praktické využitelnosti plochy pro daný účel. Lokalita 4.9 svým malým rozsahem a polohou v zastavěném území nebo v kontaktu s jeho hranicí nijak zásadně neovlivňují vývoj města a naplnění daných požadavků jsou v souladu s okolní zástavbou.

[5] Vymezení zastavitelných ploch vychází z jejich návrhu, který je podrobně analyzován a odůvodněn v předchozím bodě. [6] Změna č. 4 se na základě zadání zaměřila na nezastavitelné plochy a na plochy zařazené do územních rezerv. Proto nebylo nutné vymezovat plochy přestaveb, ale jen plochy zastavitelné.

A.4

Odůvodnění stanovené koncepce veřejné infrastruktury

A.4.1

Odůvodnění koncepce dopravní infrastruktury

[7] Odůvodnění stanovených požadavků pro jednotlivé lokality v rámci stanovené koncepce veřejné dopravní infrastruktury je následující:

Lokalita č. 4.8 – změna stávající využití plochy je KRAJINNÁ ZÓNA SMÍŠENÁ s indexy využití UVZ na plochy pro bydlení je také velmi problematické, neboť do plochy zasahuje mnoho ochranných pásem a dalších limitů. Z tohoto důvodu zpracovatel změny č. 4 vytvořil zastavovací studii a na jejím základě navrhl nové požadované využití plochy v celém jejím rozsahu dělené na plochy BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ VENKOVSKÉHO TYPU a DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY. Podmínky týkající se ochrany vod a ÚSES byly vloženy na základě požadavků dotčených orgánů. Lokalita 4.8 vhodně využívá nezastavěný koncový prostor sídla Chudoplesy, omezený komunikací a ochrannými pásmy sítí a přináší větší funkční pestrost sídla Strana 19

-

Lokalita Z 4.1 – tato plocha je přilehlá k místní komunikaci.

-

Lokalita Z 4.3 – tato plocha je přilehlá k místní komunikaci, spojující vlastní Bakov s částí Horka.

-

Lokalita Z 4.4 – tato plocha je určena pro čerpací stanici pohonných hmot a připojena přímo na rychlostní komunikaci R10 (příjezd směr od Turnova, výjezd směr na Mladou Boleslav). Z důvodu platných ČSN plocha nemůže být komunikačně připojena přímo na rychlostní komunikaci R10, proto bude dopravně propojena s městem a R10 přilehlou místní komunikací.

-

Lokalita Z 4.5 – tato plocha je připojena na stávající komunikační síť podél jejího západního okraje, toto připojení doplňuje návrh změny č. 4


ÚP Bakov nad Jizerou též novou místní komunikací na silnici II/610. -

Lokalita Z 4.6 – dopravní připojení této plochy je velmi problematické jednak kvůli konfiguraci terénu a jednak kvůli nedostatečným průjezdným profilům místních komunikací přilehlé zástavby. Plocha je v podstatě dopravně odříznuta od stávající zástavby na východní straně. Navržené řešení se jeví jako jediná smysluplná možnost.

-

Lokalita Z 4.7 – viz předchozí.

-

Lokalita Z 4.8 – plocha je přilehlá k místní komunikaci Chudopleská a jejím prostřednictvím (asi 150 m) na stávající II/610.

-

Lokalita Z 4.9 – plocha je přilehlá k místní komunikaci. Má protáhlý tvar a přiléhá ke stávající komunikaci kratší stranou, prostor pro napojení je ještě zúžen stávajícím domem. Z tohoto důvodu je v rámci této lokality vytvořen nový regulativ BV2 BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ VENKOVSKÉHO TYPU Z. 4.9 BUDA. Nově vytvořený regulativ má za cíl, aby nově vzniklé plochy pro bydlení byly dopravně připojeny způsobem, odpovídajícím platné legislativě (šířky, poloměry, otáčení vozidel) a praktické využitelnosti celé plochy pro daný účel.

[8] To, že nově navrhované místní komunikace budou navrhovány v souladu s platnou legislativou tak, aby jejich šířky, poloměry zatáček a rozměry křižovatek vždy umožnily bezpečný průjezd hasičských vozidel, vyplývá z Ústavy ČR. Projektant zodpovídá za odbornou úroveň vybrané činnosti ve výstavbě, kam patří také zpracování změn ÚP.

A.4.2

vodovod napojeno sídlo Chudoplesy (obec Bakov nad Jizerou) z VDJ Bradlec a sídlo Podhradí (obec Bakov nad Jizerou). Voda ze zdrojů Rečkov a Klokočka je svedena do úpravny vody Rečkov, odtud jsou vedena 2 výtlačná potrubí "A" a "I" DN 600 do vodojemů Bradlec a Propast. Sídlo Dalešice (obec Bítouchov) má místní vodovod, Buda (obec Bakov nad Jizerou) je napojena na vodovod Kněžmost. Sídlo Horka má veřejný vodovod napojený na vodovod Bakov nad Jizerou od nové benzinové pumpy na silnici Kosmonosy –Mnichovo Hradiště. Nároky na výhledový podle platného územního plánu Bakov nad Jizerou objem akumulace 892,7 m3 budou plné uspokojeny nově navrhovaným vodojemem Bakov nad Jizerou (u stávajícího VDJ Mala Bělá) 2 x l 250 m3 s dostatečnou rezervou i pro případné napojení dalších sídel v okolí na tento vodojem. Stávající vodovodní systémy, především skupinový vodovod Mladá Boleslav, jsou zdrojově schopny zajistit potřeby pitné vody i ve výhledovém horizontu. Nároky na objem akumulace zajistí s rezervou vodojem Bakov nad Jizerou 2 x 1 250 m3, který má význam nejen pro vodovody sídel v řešeném území, napojené na skupinový vodovod, ale i pro jeho celkový provoz. Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo monitorovacího vrtu ČMHÚ, který je součástí monitorovací sítě podzemních vod ČR, VPO Bakov nad Jizerou, a který se nachází v blízkosti navrhovaných ploch Z 4.5 a Z 4.3 (viz grafická část). V řešeném území ploch Z 4.6, Z 4.7 se nachází dva vodovodní řady DN nad 500mm včetně ochranných pásem (opět viz grafická část). [10] Stávající vodovod nelze použít (vzhledem k jeho parametrům) jako zdroj požární vody.

Odůvodnění koncepce zásobování vodou a odkanalizování

[9] Značná část řešeného území leží v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů skupinového vodovodu Mladá Boleslav, provozovatel Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s., beroucí vodu z vodních zdrojů Bradlec, Klokočka, Rečkov, ležících jihozápadně a severozápadně Bakova nad Jizerou. Z těchto zdrojů jsou napájeny centrální vodojemy skupiny Bradlec (2 v 2 000 m3 + 2 s 3 000 m3 a Propast 6 000 m3) a také vodovody v Bakově nad Jizerou, Malé Bělé, Nové Vsi a Bitouchově. Voda je přivedena i do Zvířetic. Dále je na tento skupinový Strana 20


Obrázek 1: schéma systému zásobování vodou

[11] Pouze sídlo Bakov nad Jizerou má veřejnou jednotnou kanalizaci s čistírnou odpadních vod u západního okraje svého zastavěného území v prostoru mezi železniční tratí, stadionem a Jizerou. VaK Mladá Boleslav a.s. spravuje kanalizaci z povodí zhruba 110 ha včetně ČOV Bakov nad Jizerou. Na ČOV bylo roku 1998 připojeno 2113 obyvatel, čistírna odpadních vod má proto značné rezervy v kapacitě. V ostatních sídlech není zajištěno odvádění a čištění splašků. Existují pouze místně povrchové dešťové kanalizace. Splašky jsou likvidovány v jímkách na vyvážení nebo v septicích vyváženy na ČOV Bakov nad Jizerou. Z tohoto faktického stavu vycházející stanovené pokyny pro jednotlivé lokality: -

Lokalita Z 4.1 – lokalitu není možné napojit na stávající kanalizační síť Bakova nad Jizerou.

-

Lokalita Z 4.3 – lokalitu je možné napojit na stávající kanalizační síť Bakova nad Jizerou. Nejbližší kanalizační řad prochází ulicí Pražská (II/610) podél severního okraje plochy.

-


-


-

Lokalita Z 4.6 – lokalitu není možné napojit na stávající kanalizační síť Bakova nad Jizerou, proto je nutno řešit individuálně a lokalita musí být vybaveny bezodtokovými jímkami pro splaškové vody, s vyvážením do kapacitně vyhovující ČOV Mladá Boleslav. Na základě stanovisko Magistrátu města Mladá Boleslav bylo prověřeno dotčení ochranného pásma prameniště Bradlec. Bohužel bylo konstatováno dotčení tohoto ochranného pásma, a proto byla do výroku přidána závazná podmínka respektování požadavků § 30 vodního zákona a dále povinností vyplývajících z rozhodnutí, kterým bylo citované ochranné pásmo stanoveno ONV Mladá Boleslav dne 22. 2. 1979 pod č.j. Vod/235-115/79 a dne 27. 10. 1986 pod č.j. Vod/235-1004/86.

-


-


-


[12] Likvidace dešťových vod je stanovena na základě znalosti morfologie terénu. Strana 21


A.4.3

skály, které svým východním, severojižně orientovaným okrajem přímo hraničí s lokalitami Z 4.6 a Z 4.7 v k. ú. Chudoplesy, při zachování biotopu v těchto místech zjištěného zvláště chráněného druhu divizny brunátné. Územní studie, kterými je podmíněno využití výše uvedených lokalit bude tyto prvky ÚSES zohledňovat.“ Stejně tak vlastní řešení návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou naplňuje tento požadavek. Území změny č. 4 není součástí povodňových plánů, není zde žádný zájem na těžbě nerostů, nenavrhují se tedy žádné nové podmínky pro těžbu. Ochranná pásma jsou vymezena pouze podél vedení inženýrských sítí a komunikací. Rovněž změna nenavrhuje žádné nové rekreační plochy.

Odůvodnění koncepce zásobování plynem, elektrickou energií a likvidace komunálních odpadů

[13] Možnost napojení lokalit na stávající rozvody plyn je dána tím, že tyto rozvody navrženými lokalitami buďto přímo prochází nebo je těsně míjejí, jak je patrno z mapy pod textem tohoto bodu. [14] Možnost napojit na stávající rozvody elektřiny pro Bakov nad Jizerou je dáno stavem přenosové soustavy v dané lokalitě, stejně jako potřeba návrhu dvou nových trafostanic. [15] V řešeném území se uplatňují ochranná pásma rozvodných zařízení VN, VVN a TS ve smyslu platné legislativy. Text týkající se realizace příp. přeložek sítí byl vložen na základě požadavku ČEZ Distribuce a.s., požadavek, aby nová rozvodná vedení v nově zastavovaných lokalitách změny č. 4 byla umisťována primárně pod zem, vychází z požadavků § 24 odst. 1 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. [16] Požadavek, aby telekomunikační vedení v nově zastavovaných lokalitách změny č. 4 byla umisťována primárně pod zem, vychází z požadavků § 24 odst. 1 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

[21] Obecný imperativ „Při územním řízení o umístění staveb bude zajištěn souhlas příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Souhlas je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50m od kraje lesa dle § 14 odst. 2 zákona o lesích.“ byl vložen do urbanistické koncepce jako tzv. výstupní limita využití území dle požadavku ve stanovisku KÚ STČK, státní správy lesů. Jde ostatně o povinnost vyplývající se zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

A.6 [17] Zůstává v platnosti koncepce likvidace komunálního odpadu dle stávajícího územního plánu a jeho změn. [18] Návrh řešení požadavků civilní ochrany je zpracován přesně dle osnovy uvedené pro řešení v rámci územního plánu v § 20 vyhlášky Ministerstva vnitra ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

A.5

Odůvodnění stanovené koncepce uspořádání krajiny

[19] Změna č. 4 se zaměřuje na vymezení nových zastavitelných ploch. Proto se koncepce krajiny nemění oproti původnímu územnímu plánu a jeho změnám. [20] Na základě stanovisko KÚ STČK je do textu výroku do kap. E vložen následující text: „Návrh změny č. 4 ÚP Bakov nad Jizerou respektuje regionální biokoridor RK 680 K Babě a K10 (NK32) Příhrazské

Odůvodnění způsobu stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití

[22] Nové zastavitelné plochy ve změně č. 4 jsou částečně v rozsahu výhledových ploch schváleného územního plánu pro požadované funkce, avšak z části zasahují i mimo ně. V současnosti jsou plochy pro novou zastavitelnou plochu většinou zemědělsky využívané jako orná půda. Součástí změny č. 4 jsou i nové regulativy funkčního využití území, které vycházejí ze schváleného územního plánu Bakov nad Jizerou a ze specifických potřeb daných požadovanými funkcemi ploch. [23] Podmínky pro typ „BI.3 BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ“ jsou stanoveny přiměřeny dle ust. § 4 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění změn 269/2009 Sb., 22/2010 Sb., 20/2011 Sb. a 431/2012 Sb. (dále jen „vyhl. 501/2006 Sb.). Konkretizace podmínek je provedena s ohledem

Strana 22


na zachování kontinuity s podmínkami pro tento typ využití plochy dle měněného územního plánu. [24] Podmínky pro „BV.2 BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ VENKOVSKÉHO TYPU Z 4.9 BUDA“ opět přiměřeně vycházejí ze stanovených podmínek pro plochy bydlení dle ust. § 4 vyhl. 500/2006 Sb. Vzhledem k dochovaným urbanistickým a architektonickým hodnotám v sídlu Buda jsou vše, právě s ohledem na tyto existující hodnoty, zpřísněny v souladu s ust. § 3 odst. 4 uvedené vyhlášky. [25] Podmínky pro „BV.3 BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ VENKOVSKÉHO TYPU“ byly taktéž přiměřeně stanoveny z podmínek pro plochy bydlení dle ust. § 4 vyhl. 500/2006 Sb. Tentokráte ale nebylo nutné takto nastavené podmínky výrazněji zpřísňovat jako ve specifickém případě sídla Buda. [26] Podmínky pro „ZD ZELEŇ SÍDELNÍ DOPROVODNÁ A ROZPTÝLENÁ V NEZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ“ přiměřeně vycházejí z podmínek pro „Plochy smíšené nezastavěného území“ dle ust. § 17 vyhl. 500/2006 Sb. Odlišný název a mírně korigované podmínky pro využití území byly voleny z důvodu zachování kontinuity s měněným územním plánem. [27] Podmínky pro typ funkčních ploch „DS INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ SILNIČNÍ“ vycházející přiměřeně u ustanovení podmínek pro plochy dopravní infrastruktury dle ust. § 9 vyhl. 500/2006 Sb. Projektant zde aplikovat v praxi zcela obvyklé rozdělení je jednotlivé módy dopravy, sloučení všech druhů dopravy do jednoho typu funkčního využití dle zmíněné vyhl. 500/2006 Sb. se obecně v praxi příliš neosvědčilo, a zde se navíc opět navazuje na měněný územní plán Bakova Nad Jizerou. [28] Podmínky pro funkční typ „ZS ZELEŇ SÍDELNÍ – VEŘEJNÁ“ vycházejí z podmínek pro využití území stanovené vyhl. 500/2006 Sb. pro plochy veřejných prostranství dle ust. § 7. Také zde byla využita možnost dále podrobněji členit danou kategorii funkčního využití ploch dle ust. § 3 odst. 4 dané vyhlášky. Veřejná zeleň má obecně úplně jiný charakter než např. zadlážděné náměstí. Pokud to podrobnost ÚP dovoluje, a v případě Bakova rozhodně ano, je podrobně dělení zcela na místě a slouží jak lepší čitelnosti územního plánu pro jeho konzumenty, tak pro zlepšení kvality urbanistické návrhu celkové koncepce veřejných prostor.

[29] Podmínky pro typ funkční plochy „SM. 2 SMÍŠENÁ ZÓNA“ vychází obecně z podmínek pro plochy pro plochy smíšené obytné dle ust. §8 vyhl. 500/2006 Sb. a pro plochy smíšené výrobní dle ust. § 12 téže vyhlášky. Jde o kombinaci obou těchto typů. Projektant zde využívá ust. §3 odst. 4 této vyhlášky dávající tuto možnost za podmínky zdůvodnění a ve zvlášť odůvodněných případech. A to i tento případ. Není zde, na základě stanovené urbanistické koncepce, žádoucí striktně dělit území na funkční plochy s prioritou bydlení a s prioritou výroby a podnikání. Naopak, v daném prostoru je žádoucí vytvořit územním plánem podmínky pro koexistenci obou forem využívání území. Proto je zde volena tato smíšená funkce, která směšuje podmínky pro smíšené bydlení a smíšené výroby, což se i ze své podstaty nevylučuje. Oba extrémy, tj. čisté bydlení např. v bytových domech sídlištního charakteru a naopak rušící výroby s požadavky na vyhlášení ochranných pásem jsou z podmínek tohoto typu funkční plochy vyloučeny. [30] Podmínky pro typ funkční plochy „OV.3 OBČANSKÉ VYBAVENÍ“ jsou přiměřeně převzaty a konkretizovány z textu vyhl. 501/2006 Sb., § 6, plochy občanského vybavení. [31] Podmínky pro typ „VD.2 drobná výroba a výrobní služby“ jsou přiměřeny převzaty a konkretizovány z podmínek stanovených vyhláškou 501/2006 Sb. pro typ funkčního využití „Plochy smíšené výrobní“ dle ust. § 12 této vyhlášky. [32] Podmínky pro typ funkčního využití „RS.1 REKREACE, SPORT“ jsou s využitím ust. § 3 odst. 4 konkretizací podmínek pro plochy občanského vybavení dle ust. § 6 zmíněné vyhlášky. Také zde, s ohledem na podrobnost měněného územního plánu, bylo voleno podrobnější rozčlenění ploch s různým způsobem využití, než nabízí zmíněná vyhlášky 501/2006 Sb.

A.7

Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných stave a opatření s možností vyvlastnění

[33] Lokality Z 4.6, Z 4.7 tvoří nový prvek ve struktuře zástavby sídla Chudoplesy. Nelze je napojit na stávající dopravní systém bez nutnosti vybudovat připojovací komunikaci VD 1. Zmíněná veřejná komunikace bude místní komunikací 3. nebo 4. třídy dle

Strana 23


ust. § 6 zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, bude tedy zároveň veřejně prospěšnou infrastrukturou dopravní s možností vyvlastnění dle ust. § 170 odst. 1 písm. a) stavebního zákona. Totéž se týká lokalit Z 4.3 a Z 4.5 a jejich napojovací komunikace VD 2. Také ona je veřejně dopravní infrastrukturou zahrnutou do entity staveb s možností vyvlastnění.

A.8

Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných stave a opatření s možností uplatnění předkupního práva

[34] Návrh změny č. 4 ÚP Bakov žádné takové stavby a záměry nevymezuje (typicky veřejná prostranství a stavby veřejné občanské infrastruktury, jako jsou školy, úřady, nemocnice, apod.).

A.9

Odůvodnění stanovení kompenzačních opatření

[35] Nenavrhují se, tudíž není co odůvodňovat.

A.10 Odůvodnění stanovení územních rezerv [36] Nebyl důvod žádné plochy územních rezerv vymezovat, všechny plochy změn byly vymezeny jako návrhové, některé byly doplněny etapizací.

A.11 Odůvodnění vymezení ploch s podmínkou dohody o parcelaci [37] Nebyl důvod žádné plochy s podmínkou dohody o parcelaci ve změně č. 4 ÚP Bakov nad Jizerou vymezovat.

A.12 Odůvodnění vymezení ploch s podmínkou zpracování a pořízení územní studie [38] Územní studii, jejíž pořízení je jako podmínka dalšího využití území, obvykle zajišťuje žadatel o územní rozhodnutí nebo stavební povolení na dotčených plochách. Je tedy na něm, aby si vybral architekta, zodpovědného projektanta, kterému důvěřuje, a který mu pomůže vyřešit územní tak, aby vyhovovalo jeho potřebám, ale aby zároveň plně dané řešení respektovalo závazný územní plán Bakova a jeho změny. Ze stavebního zákona vyplývá, konkrétně u ust. § 158 odst. 1, že územní studie musí být zpracována autorizovaným architektem. Požadavek, že územní studie musí řešit využití Strana 24

plochy nejméně v rozsahu podle změny č. 4 ÚP, dovoluje, aby územní studie dobrovolně řešila např. i přívod vody, připojení na kanalizaci a elektřinu nebo na veřejnou komunikaci, ale zapovídá, ale se z dané lokality „salámovou“ metodou vždy pro řešení územní studie vyřízla jen jedno konkrétní stavební parcela. V případech, kdy tvar hranice územní studie neumožňuje smysluplné využití plochy pro daný účel, být musí územní studie zpracována v rozsahu, který takové využití prokazatelně zajistí. Studie, pokud bude podkladem pro rozhodování v území, musí být souladná s řešením závazného územního plánu. Jestliže přeci jen dojde, z důvodů upřesnění hranice plochy ÚS nebo z důvodů změny funkčního využití ploch uvnitř hranice ÚS, k rozporu s platnou změnou č. 4 ÚP, může být další projektová a investiční činnost v území dle ÚS zahájena až po schválení příslušné změny ÚP. Jestliže zpracovaná ÚS nebude v rozporu s platným územním plánem, může být využita pro další projektovou a investiční činnost v území už v období platnosti této změny č. 4 ÚP. Upřesnění vyplývající z územní studie mohou být zapracována do první následující změny ÚP, pokud svoji podrobností nepřekročí podrobnost řešení územního plánu ve vazbě na ust. § 43 stavebního zákona. Územní studie bude projednána a schválena pořizovatelem včetně vložení dat o nich do evidence územně plánovací činnosti a to ve lhůtě před zahájením jakékoli projektové přípravy nebo vlastní investiční činnosti, nejpozději však do dvou let po nabytí účinnosti toho ÚP. U zmíněných dvou lokalit, pro které je povinnost územních studií předepsána, je nutno vycházet z možností a předpokladů pro jejich napojení dopravní a technické obsluhy území a výstavba musí postupovat po etapách od jižního napojení na stávající komunikaci u čerpací stanice směrem na sever. Pro funkční propojení nové a stávající zástavby byly navrženy nad rámec požadavků zadání též plochy pro sport a občanskou vybavenost. Proto je využití těchto lokalit podmíněno zpracováním územní studie. Jejím předmětem bude řešení obtížného návrhu zástavby na ploše komplikovaného tvaru, který je dán odstupovou vzdáleností od hranice lesa a kontaktem se stávající zástavbou. Dále bude předmětem jejího řešení upřesnění prostorové regulace a stanovení podrobných zásad pro umisťování a návrh objemových parametrů jednotlivých staveb (viz rámcové podmínky pro zpracování zadání obou územních studií).


A.13 Odůvodnění vymezení ploch s podmínkou zpracování regulačního plánu

B. POSTUP POŘÍZENÍ ZMĚNY ÚP

[39] Tato přísná podmínka závazné regulace podrobným a závazným nástrojem územního plánování nebyla ve výrokové části změny č. 4 ÚP Bakova využita. Město má zájem na dalším rozvoji zástavby a rychlém zaplnění a zastavění vymezených zastavitelných ploch, nemá zájem výstavbu takto striktně korigovat regulačními plány. Ty se obvykle vyžaduje tam, kde ochrana civilizačních nebo kulturních, výjimečně i přírodních hodnot, náklady a čas na jejich zpracování a pořízení jednoznačně ospravedlňuje a vyžaduje. Zde tento případ mimořádně cenných kulturních nebo přírodních hodnot nebyl detekován v navržených rozvojových plochách.

A.14 Odůvodnění stanovení etapizace [40] Navržená a závazně stanovená etapizace zohledňuje nutnost nové komunikace, která vyplývá ze stávajícího stavu dopravní infrastruktury – po stávajících komunikacích nelze vést dopravu do nově vznikající lokality a to z důvodů jejich nevyhovujících parametrů, především průjezdných profilů.

A.15 Odůvodnění vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt

[43] Změna č. 4 ÚP Bakov nad Jizerou je zpracována dle požadavků vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhl. 500/2006 Sb.“). Textová část změny č. 4 odpovídá obsahem příloze č. 7 vyhl. 500/2006, tak aby smysluplně doplňovala textovou část původního schváleného územního plánu Bakov nad Jizerou. [44] Tento měněný ÚP byl zastupitelstvem města Bakov nad Jizerou schválen dne 19. 1. 2000 pod č. usnesení 6. Dále byla schválena změna č. 1a tohoto ÚP a dne 16. 8. 2006. Z dalších změn je potřeba zmínit změnu č. 02 vydanou opatřením obecné povahy č. 1/2010, schválena zastupitelstvem obce 23. 6. 2010 usnesením zastupitelstva obce č. Z131/4-10, nabytí účinnosti 13. 7. 2010 a změnu č. 03, vydána opatřením obecné povahy č. 1/2011, schválena zastupitelstvem obce dne 7. 9. 2011 pod č. usnesení Z142/511, nabytí účinnosti dne 3. 10. 2011 a konečně změnu č. 5, vydanou opatřením obecné povahy č. 1/2013, schváleno zastupitelstvem obce dne 6. 3. 2013 pod č. usnesení zastupitelstva obce Z 79/2-13 s nabytím účinnosti dne 3. 4. 2013. [45] Město Bakov nad Jizerou mělo rozpracovanou změnu č. 1b ÚPO Bakov nad Jizerou, která byla zpracována do fáze veřejně projednaného konceptu řešení s formulovanými, ale neschválenými pokyny pro dopracování návrhu řešení.

[41] Nebylo stanoveno, viz předchozí bod, nebyly detekovány v rámci měněného území tak významné urbanistické nebo architektonické dominanty, které by se užití tohoto mimořádného postupu nutně vyžadovaly.

A.16 Odůvodnění počtu listů [42] Je dáno stanovenou osnovou textové části územního plánu dle přílohy č. 7 vyhlášky 500/2006 Sb. a dále skutečným obsahem této dokumentace.

[46] Vzhledem ke značnému časovému odstupu zpracované dokumentace konceptu řešení i související dokumentace posouzení vlivů na životní prostředí (rok 2006) od formulování pokynů pro dokončení návrhu změny č. 1b (rok 2011) a s tím souvisejícími změnami celé řady právních předpisů v oblasti územního plánování i životního prostředí, bylo po konzultaci s krajským úřadem Středočeského kraje doporučeno pořizování této změny ukončit a realizovatelné podněty převzít k řešení do nové změny č. 4 ÚP Bakov nad Jizerou. [47] V tomto smyslu rozhodlo zastupitelstvo města Bakov nad Jizerou dne 7. 9. 2011 tak, že ukončilo pořizování souboru změn č. 1b a rozhodlo usnesením č. Z 141/5-11 o pořízení změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou. Podněty, které budou touto změnou

Strana 25


opětně prověřovány vyplynuly z definovaných pokynů pro zpracování návrhu původního souboru změn č. 1b. Proto pouze pro orientaci v území uvádíme v následující kapitole textu návrhu zadání předmětné lokality, které budou řešeny změnou č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou včetně původního označení , jak byly projednávány v souboru změn č. 1b ÚPO Bakov nad Jizerou. [48] Grafická část změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou je zpracována ve formě výřezů výkresů v rozsahu změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou a souvisejícího území. Do grafických příloh jsou zahrnuty jen ty výkresy, jichž se změna č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou týká. [49] Zadání změny č. 4 bylo schváleno usnesením ZM dne 14. 3. 2012, č. usnesení Z87/2 -12. Usnesení vyloučilo z dalšího obsahu změnu č. 4 lokalitu Z4.10 Bude – jihozápad, dále bylo uloženo provést výběrové řízení na projektanta změny a konečně uložilo odboru výstavby a ZP Městského úřadu Bakov nad Jizerou zajistit přípravu smluv mezi městem a vlastníky dotčených pozemků změnou č, 4 na úhradu nákladů spojených s pořízením změny č. 4. Krajský úřad Středočeského kraje svým stanoviskem podle ust. § 45i zákona 114/1992 Sb. vyloučil významný vliv změny č. 4 na EVL a PO soustavy NATURA. Zároveň ale tentýž orgán ochrany ŽP požadoval zpracování vyhodnocení vlivů změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou na životní prostředí (tzv. SEA). [50] Následně dne 27. 7. 2012 byla uzavřena smlouva mezi městem Bakov nad Jizerou a projektantem změny Ing. arch. Břetislavem Malinovským ze společnosti ARCHINVEST, Praha 5. [51] Návrh změny č. 4 byl odevzdán projektantem dne 11. 7. 2013. [52] Následně pořizovatel změny č. 4, Magistrát města Mladá Boleslav, započal dne 23. 7. 2013 společné projednání návrhu změny č. 4 dle ust. § 50 stavebního zákona. Oznámením č. j. 57579/2011/OStRM ze dne 23. 7. 2013 bylo svoláno společné jednání k návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou na úterý 20. 8. 2013 od 10:00 do velké zasedací místnosti hlavní budovy Magistrátu města Mladá Boleslav.

Termín nad stanoviska dotčených orgánů byl stanoven v souladu se stavebním zákonem do 18. 9. 2014, včetně. Souběžně, od pondělí 5. 8. 2013 do středy 18. 9. 2013 byl návrh změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou vč. dokumentace vyhodnocení vlivů na ŽP a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vystaven k veřejnému nahlédnutí na Magistrátu města Mladá Boleslav a na Městském úřadu Bakov nad Jizerou. Veřejnost byla informována o možnosti podat připomínky k návrhu dle ust. § 50 odst. 3 stavebního zákona veřejnou vyhláškou se stejným číslem jednacím. [53] Následně pořizovatel zpracoval dokument „Zpráva o vyhodnocení společného jednání o návrhu změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou“ a požádal Krajský úřad Středočeského kraje o vydání stanoviska podle ust. § 50 odst. 5 stavebního zákona (stanovisko SEA) a podle ust. § 50 odst. 7 stavebního zákona (stanovisko NOÚP). [54] Následně Krajský úřad Středočeského kraje vydal stanovisko spis. zn. SZ 144482/2013/KUSK REG/LS č.j. 157142/2013/KUSK ze dne 7. 11. 2013 ve kterém identifikoval nedostatky, které je potřeba v dokumentaci návrhu změny č. 4 odstranit tak, aby po vydání potvrzení o odstranění nedostatků bylo možné zahájit řízení o návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou dle ust. § 52 stavebního zákona. [55] Následně dne 30. 4. 2014 Město Bakov nad Jizerou ukončilo spolupráci na pořízení změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou s úřadem územního plánování Mladá Boleslav a zajistilo si splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovacích činností dle ust. § 24 stavebního zákona uzavřením příkazní smlouvy s Ing. arch. Radkem Bočkem, autorizovaným architektem, držitelem zkoušky zvláštní odborné způsobilosti pro oblast územního plánování. Pořizovatelem se tímto tedy de jure stává Městský úřad Bakov nad Jizerou. [56] V průběhu měsíce července 2014 byla upravena dokumentace návrhu změny č. 4, zejména její odůvodnění bylo podstatně přepracováno, ale taktéž návrh změny byl upraven tak, aby vyhovoval požadavkům uplatněným ve stanoviscích dotčených orgánů a posledním metodickým pokynům v oblasti tvorby a pořizování územních plánů.

Strana 26


[57] Konečně dne 25. 7. 2014 bylo požádáno o vydání potvrzení o odstranění nedostatků dle ust. § 50 odst. 8 stavebního zákona. Toto potvrzení bylo vydáno dne 14. 10. 2014 pod č.j. 146845/2014/KUSK a bylo pozitivní, KÚ STČ kraje v něm konstatoval, že „lze postupovat v dalším řízení o územním plánu“. [58] Následně dne 11. 11. 2014 vyl vydán pokyn pořizovatele změny ÚP směrem k projektantovi, aby ten neprodleně zahájil práce na návrhu změny č. 4 pro veřejné řízení dle ust. § 52 stavebního zákona. Návrh pro veřejné řízení byl projektantem odevzdán v prosinci 2014 a následně dne 13. 1. 2015 bylo zahájeno veřejné řízení o návrhu změny č. 4 ÚP Bakov nad Jizerou. Dotčené orgány, KÚ a sousední obce byly obeslány jednotlivě, veřejnost byla informována prostřednictvím veřejné vyhlášky Ev. č. 102/2015, č.j. Výst. 34/2015. [59] Vlastní veřejné projednání návrhu změny č. 4 proběhlo dne 17. 2. 2015 od 16:00 v zasedací místnosti zastupitelstva na Radnici č.p. 10 v Bakově nad Jizerou. Z projednání byl pořízen písemný záznam, který je součástí dokladové části změny, vč. prezenční listiny s podpisy zúčastněných osob. Během veřejného projednání byla uplatněna ústně připomínky pí. Aleny Kožíškové, která toto ústní podání doplnila písemnou připomínkou ze dne 21. 1. 2015. Dále se formou připomínky do projednání zapojilo i sousední město Mnichovo Hradiště, kde Rada města dne 9. 1. 2015 konstatovala, že nemá připomínek k návrhu změny č. 4 územního plánu Bakov nad Jizerou. Dále byly uplatněny stanoviska dotčených orgánů, která jsou vyhodnocena na str. 35-36 tohoto odůvodnění. Z těchto stanovisek nevyplynuly konkrétní požadavky na změnu dokumentace. [60] Vypořádání uplatněných stanovisek a připomínek bylo provedeno pořizovatelem a následně, dne 30. 3. 2015 byl vydán pokyn pořizovatele č. 2 směrem k projektantovi se soupisem posledních požadovaných úprav a téhož dne byla odeslána žádost o stanoviska dotčených orgánů a krajského úřadu k návrhu rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení uplatněných připomínek k návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou podle ust. § 53 odst. 1 stavebního zákona. Soulad s vypořádáním připomínek potvrdily svými stanovisky KHS Středočeského kraje, Státní veterinární správa, HZS Středočeského

kraje, Státní pozemkový úřad, ostatní dotčené orgány v termínu svá stanoviska nezaslaly. [61] Poté již bylo možné přistoupit k projednání změny a jejímu vydání v ZM Bakov nad Jizerou. K tomu došlo dne 17. 6. 2015. [62] Následně, dne 18. 6. 2015 byla na úřední desku Městského úřadu Bakov nad Jizerou vyvěšena veřejná vyhláška, oznamující vydání změny č. 4. Dle ust. 173 odst. 1 správního řádu opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.

C. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA C.1

C.1.1

Přezkoumání souladu změny s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Posouzení souladu změny s Politikou územního rozvoje ČR

[63] Vláda ČR schválila dne 20. července 2009 usnesením č. 929 Politiku územního rozvoje ČR (dále jen PÚR). Tento dokument je v souladu s ust. § 32 stavebního zákona členěn na kapitoly: „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky, „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, koridory a plochy dopravní infrastruktury a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury, a „Další úkoly pro územní plánování. [64] Město Bakov nad Jizerou leží v rozvojové ose OS3 Praha – Liberec – hranice ČR/Německo, Polsko, jedná se o obec, jejímž správním územím prochází rychlostní silnice R10 a PÚR na tomto území vymezuje současně koridor kombinované dopravy označený kódem KD1. Úkolem územního plánování je zajištění územní ochrany vymezeného koridoru. Změnou č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou nebude koridor KD1 dotčen.

Strana 27


[65] Posouzené podněty k řešení změnou č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou jsou v souladu s vybranými republikovými prioritami, a to zejména s republikovými prioritami čl.17 a čl. 18, v nichž se upřednostňuje zachování zásady rozvoje polycentrické sídelní struktury, a to prověřením ploch lokalit č. Z4.2, Z4.3, Z4.4 pro vytvoření nových pracovních příležitostí lokalit č. Z4.5 a č. Z4.8 pro rozvoj drobných podnikatelských aktivit a služeb v rámci smíšených městských zón a rozšíření nabídky a spektra rozvojových ploch pro bydlení v lokalitách Z4.1, Z4.6, Z4.7, Z4.9 a Z4.10. [66] Řešením změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou bude sledován soulad s republikovou prioritou č. 14, spočívající v obecné ochraně přírodních, civilizačních i kulturních hodnot území s případnou cílenou ochranou míst zvláštního zájmu. Situováním úměrně velkých nových rozvojových ploch i do malých sídel, kde se plně využívají již vymezené zastavitelné plochy zabrání i možnému upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Uplatněním republikové priority č. 16 v případě prověření převedení ploch územních rezerv v prostoru mezi silnicí II/610 a R10 se sleduje cíl komplexně dořešit urbanizaci tohoto území a vyhodnotit vliv jednotlivých zastoupených činností v území – silniční i železniční dopravy, rozvoje průmyslu a výroby, drobných podnikatelských aktivit i činností ve smíšených městských zónách ve vztahu ke stávajícímu obytnému území i k zastavitelným plochám pro bydlení vymezených platnou územně plánovací dokumentací města. [67] Řešením změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou při respektování územních limitů a navržených podmínek nevzniká nebezpečí ohrožení podmínek života budoucích generací, naopak řešení přispívá k udržitelnému rozvoji území. [68] Dne 15. 4. 2015 přijala Vláda ČR usnesení č. 276 o Aktualizaci č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky. Po zevrubném posouzení může pořizovatel konstatovat, že změny vyvolané 1. aktualizací tohoto celorepublikového dokumentu ani v jednom případě nijak nezasáhly do řešeného území změny č. 4 ÚP Bakov nad Jizerou a to vč. obsahu republikových priorit územního plánování. Nadále tedy plně platí, že i po vydání 1. aktualizace PÚR je změna č. 4 ÚP Bakov nad Jizerou svým obsahem nerozporná a plně souladná s požadavky PÚR ČR.

C.1.2

Posouzení souladu změny č. 4 s územně plánovací dokumentace vydaná krajem

[69] O vydání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (dále jen „ZÚR“) rozhodlo Zastupitelstvo Středočeského kraje usnesením č. 4 20/2011/ZK na jednání dne 19. 12. 2011. ZÚR Středočeského kraje byly vydány formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012 a nabyly účinnosti dne 22. 2. 2012. [70] Tento dokument upřesnil hranice rozvojové osy republikového významu OS3 a nově navrhl plochu rozvojové oblasti krajského významu OBk2 Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště. Správní území města Bakov nad Jizerou leží v rozvojové ose OS3 republikového významu i v rozvojové oblasti krajského významu OBk2. [71] Pro správní území města Bakov nad Jizerou, jako centra lokálního významu ZÚR stanovuje zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území v tomto rozsahu zejména v oblasti rozvoje bydlení a stabilizace osídlení v řídce osídleném území, rozvoje ekonomických aktivit z důvodu dobrého napojení na silnici R10 a požaduje využívat v maximální míře plochy vhodné k transformaci. Při řešení návrhu změn bude přihlédnuto ke skutečnosti, že město Bakov nad Jizerou leží v oblasti s příměstskou krajinou – U01, sídelní krajinou – S04 a krajinou relativně vyváženou N02 a zároveň potenciálně vysokou koncentrací obyvatelstva v České republice. [72] Z hlediska lokálního centra osídlení jsou územním plánem zabezpečeny územní podmínky osídlení pro rozvoj bydlení a zároveň je koordinován rozvoj v návaznosti na sousední obce. [73] Navrhované zásady usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území saturují potřeby obslužných funkcí v mikroregionální respektive lokální úrovni s cílem stabilizovat osídlení v řídce osídleném území, zlepšovat situaci v dopravním napojení a dopravní obsluze center a jejich spádových území, chránit kulturní a přírodní hodnoty a využít je pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu, chránit kulturní a přírodní hodnoty území. [74] Při územně plánovací činnosti je požadováno ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit

Strana 28


směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny. Dále zlepšit situaci v dopravním napojení a dopravní obsluze center a jejich spádového území a chránit kulturní a přírodní hodnoty území a koordinovat rozvoj se sousedními obcemi. [75] Dokumentace změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou respektuje základní koncepce všech nadřazených územně plánovacích dokumentací a podkladů – Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Středočeského kraje – i závaznou urbanistickou koncepci vycházející z platného územního plánu obce Bakov nad Jizerou. [76] V návrhu změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou je pečlivě sledován soulad navržených cílů změn s již existujícími koncepčními a strategickými dokumenty vztahujícími se k danému území.

C.2

Výsledek přezkoumání souladu změny územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

[77] V souladu s cíli územního plánování změna územního plánu obce Bakov nad Jizerou navrhuje optimální využití prostoru s ohledem na jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty a na kvalitu životního prostředí a vytváří tak předpoklady pro zajištění trvalého udržitelného rozvoje území. [78] Z hlediska zajištění podmínek pro příznivé životní prostředí jsou rozvojové plochy pro bydlení vymezeny tak, aby i nadále tvořily se stávající zástavbou obce kompaktní sídelní celek. Změnou č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou je navrženo 8 rozvojových ploch pro bydlení, které umožní postupný rozvoj obce v období cca 10 let, za předpokladu zkvalitnění technické infrastruktury. Vzhledem k předpokládané výstavbě rodinných domů s obytným podkrovím a přiměřenou výměrou pozemků nebude narušen krajinný ráz. Rozsah rozvojových ploch je navržen úměrně k velikosti sídla s cílem uspokojit potřeby bydlení současné generace, aniž by neúměrně ztěžovaly podmínky života budoucí generace.

[79] Změnou č. 4 územního plánu obce jsou rozvíjeny i civilizační hodnoty sídla, kterými se rozumí dopravní a technická infrastruktura v obci. [80] Změnou č. 4 územního plánu obce nebudou dotčeny kulturní hodnoty sídla, kterými se v tomto případě rozumí soustředěná zástavba domů situovaná převážně v místech historických hospodářských usedlostí. [81] Změnou č. 4 územního plánu obce nejsou dotčeny ani přírodní hodnoty území, neboť změna č. 4 územního plánu obce jasně definuje urbanistickou koncepci sídla, řeší a stabilizuje plochy sídelní zeleně a koncepcí uspořádání krajiny definuje stabilizované plochy zemědělské půdy v krajině, vymezuje plochy systému ekologické stability lokální úrovně.

C.3

Výsledek přezkoumání souladu ÚP s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů

[82] Pořizování změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou bylo vedeno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územním plánování a stavebním řádu v platném znění s využitím příslušných ustanovení jeho prováděcích předpisů, zejména vyhl. č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

C.4

Výsledek přezkoumání souladu změny územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

[83] Návrh změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou respektuje požadavky:

Strana 29

-

zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zejména ve vazbě na ustanovení § 45i týkající se ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000, kdy v rámci zadání bylo vydáno stanovisko, které vyloučilo


negativní vliv návrhu ÚP na EVL a PO soustavy NATURA 2000, -

-

zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, kdy v rámci naplnění požadavků této právní normy proběhlo v etapě zadání tzv. zjišťovacího řízení a na základě jeho výsledku bylo rozhodnuto stanoviskem příslušného orgánu ochrany ŽP, kterým je zde Krajský úřad Středočeského kraje, o tom, že bude potřeba návrh změny ÚPO Bakov nad Jizerou posoudit z hledisek vlivů na životní prostředí podle ustanovení § 47 odst. (3) stavebního zákona v rozsahu dle přílohy stavebního zákona a vzhledem k výše uvedenému tedy bylo provedeno komplexní vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území v rozsahu přílohy č. 5 vyhl. 500/2006 Sb., kdy zpráva z tohoto vyhodnocení je uvedena v příslušné kapitole tohoto odůvodnění, správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), textová část je dělena na část výrokovou a část odůvodnění, do odůvodnění budou po projednání podle § 50 a § 52 stavebního zákona doplněny všechny uplatněné námitky i připomínky vč. návrhu dílčího výroku na jejich vypořádání a dílčího stručného odůvodnění tohoto vypořádání,

-

vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, kdy odůvodnění návrhu ÚP plně respektuje osnovu uvedenou v příloze č. 3 vyhlášky,

-

vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, výroková část této změny obsahuje náležitosti vyžadované § 20 písm. a) až i) této vyhlášky,

-

vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, zejména ust. § 23 odst. 1, kdy dle tohoto ustanovení musí nově navrhované komunikace svým umístěním, rozměry a poloměry zatáček vždy umožnit průjezd těžké požární techniky; umístění staveb musí umožnit přístup požární techniky a provedení zásahu mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení, podrobné posouzení parametrů komunikační sítě a polohy objektu z hlediska § 23, odstavec 1 uvedené vyhlášky 501/2006 Sb. bude Strana 30

předmětem až navazujících územních řízení při povolování nové výstavby. Změna územního plánu ale vytváří předpoklady pro splnění těchto technických požadavků na hlavních trasách komunikační sítě a rozvodech technické infrastruktury; při detailním řešení parcelace a využití jednotlivých lokalit (případně při zpracování regulačních plánů) je třeba ustanovení §23 odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb. důsledně dodržet a z hlediska správy území uplatňovat, ve vazbě na ustanovení § 24 odst. 1 téže vyhlášky bude rozvodná a telekomunikační vedení v nově zastavovaných lokalitách změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou podle možností umisťována pod zem. -

vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, dle přílohy č. 3, bod 3, prostory pro otáčení požární techniky v jednopruhových neprůjezdných nebo slepých komunikacích - bude řešeno následně v podrobnějším stupni dokumentace, nelze nyní řešit v podrobnosti měřítka územního plánu 1 : 5000, dle §12 a přílohy č. 3. bod 5, umístění ploch požárního zásahu vůči poloze nadzemních energetických vedení - bude řešeno následně v podrobnějším stupni dokumentace - nelze řešit v podrobnosti měřítka územního plánu 1 : 5000,

-

zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, kdy zabezpečení zdrojů vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost, případně stanovení dalších zdrojů vody dle ustanovení §29, odst. 1, písm. k je povinností obcí stanovenou uvedeným zákonem a nevztahuje se na vlastní obsah změny č. 4 územního plánu Bakov nad Jizerou,

-

zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zejména ust. § 15 odst. 2, písm. c, kdy zabezpečení pokrytí zastavěného území obce výstražným signálem varování a zabezpečení kvalitní a dostatečné slyšitelnosti místního rozhlasu je opět povinností obce stanovenou ve výše uvedené vyhlášce a nevztahuje se na vlastní obsah změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou,

-

dalších speciálních zákonů, jako je silniční zákon (zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích), zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vodní zákon (zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů, ve


znění pozdějších předpisů), lesní zákon (zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), horní zákon (zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů), zákon o vnitrozemské plavbě (zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů) a dalších.

souhlas vázat na splnění podmínek. Souhlas je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50m od kraje lesa dle § 14 odst. 2 zákona o lesích.“

[84] Vyhodnocení stanoviska KÚ STČK – koordinované stanovisko č.j. 111582/2013/KUSK ze dne 12. 9. 2013: -

do textové části, kap. E, koncepce uspořádání krajiny se vkládá tento text: „Návrh změny č. 4 ÚP Bakov nad Jizerou plně respektuje regionální biokoridor RK 680 K Babě a K10 (NK32) Příhrazské skály, které svým východním, severojižně orientovaným okrajem přímo hraničí s lokalitami Z 4.6 a Z 4.7 v k. ú. Chudoplesy, při zachování biotopu v těchto místech zjištěného zvláště chráněného druhu divizny brunátné. Územní studie, kterými je podmíněno využití výše uvedených lokalit bude tyto prvky ÚSES zohledňovat.“

-

Orgán ochrany ZPF souhlasil s nezemědělským využitím navrhovaných lokalit.

-

Orgán posuzování vlivů na ŽP nemá zásadnější připomínky a požaduje řádně zapracovat závěry vyhodnocení do územně plánovací dokumentace v souladu se zákonem, tj. v odůvodnění změny č. 4 uvést informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na URÚ spolu s informací, jak jsou zohledněny výsledky nebo jejich část nejsou respektovány, což se v tomto odůvodnění děje.

-

Na základě stanoviska orgánu ochrany ovzduší byla do výrokové části doplněna takto formulovaná podmínka do bodu (21) na str. 8: „Záměry drobných podnikatelských aktivit v plochách se smíšeným využitím, v plochách výroby a výrobních služeb, které navazují na obytnou zástavbu, budou tuto obytnou zástavbu respektovat tak, aby nedocházelo k obtěžování obytných lokalit hlukem, emisemi, vibracemi nebo zápachem.“

-

-

Ve stanovisku KÚ STČK dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů, nejsou uvedeny žádné konkrétní připomínky a požadavky na úpravu dokumentace změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou.

-

Odbor dopravy KÚ STČK neuplatnil žádné připomínky a požadavky na úpravu dokumentace změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou.

-

Z hlediska památkové péče není KÚ STČK příslušným orgánem, tím je příslušný úřad obce s rozšířenou působností, zde Magistrát města Mladá Boleslav.

[85] Stanovisko KÚ STČK, odbor životního prostředí, stanovisko dle ust. § 50 odst. 5 stavebního zákona – souhlasné stanovisko s podmínkami, viz samostatná kapitola. [86] Na základě stanoviska Magistrátu města Mladá Boleslav bylo doplněno:

Na základě stanoviska státní správy lesů bylo do výrokové části, do bodu (21) doplněn tento obecný imperativ: „Při územním řízení o umístění staveb bude zajištěn souhlas příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj Strana 31

-

Do kap. D.3 do odstavců týkajících se lokalit Z4.6 a Z4.7 doplněn tento text: „Daná lokalita je dotčena ochranným pásmem prameniště Bradlec, vyplývají tedy pro plánovanou výstavbu též povinnosti stanovené ust. § 30 vodního zákona a dále povinnosti vyplývající z rozhodnutí, kterým bylo citované ochranné pásmo stanoveno ONV Mladá Boleslav dne 22. 2. 1979 pod č.j. Vod/235-115/79 a dne 27. 10. 1986 pod č.j. Vod/235-1004/86.“

-

Na základě dohody s orgánem ochrany ZPF tento dále netrvá na výsadbě pásu zeleně v lokalitách Z4.1, Z4.2, Z4.3, Z4.4 a Z4.5 o šířce nejméně 5m (osetí travní směsí s příměsí lučních bylin, výsadba stromů a keřů botanicky místně vhodného druhu).

-

Z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, bez připomínek.

-

Z hlediska státní správy lesů byl do odůvodnění doplněn tento text (reaguje i na požadavek KÚ STČK): „Při územním řízení o umístění staveb bude zajištěn souhlas příslušného orgánu


státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Souhlas je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50m od kraje lesa dle § 14 odst. 2 zákona o lesích. U lokalit navržených pro výstavbu je obecně nutno dodržet ochranné pásmo lesa 50m - zástavbu je tedy nanejvýš vhodné situovat až za touto hranicí, směrem k lesu pak situovat zahrady a sady. U případných staveb do 50m je obecně nutné stavby navrhovat do vzdálenosti větší, než je průměrná výška přiléhajícího porostu, které může daný porost dosáhnout v mýtním věku.“ [87] Magistrát města Mladá Boleslav, Odbor stavební a rozvoje města, oddělení památkové péče, z hlediska památkové péče bylo vydáno vyjádření dne 29. 8. 2013 bez připomínek. [88] Krajská hygienická stanice se sídlem v Praze, územní pracoviště Mladá Boleslav, vydala souhlasné stanovisko dne 6. 9. 2013 pod zn. KHSSC 34343/2013 s podmínkami, které byly do návrhu promítnuty takto: „Nejpozději k územnímu řízení je nutné prokázat, že vlivem provozu na blízkých komunikacích II/610 a R10 nedojde u nově navržených staveb k bydlení k překročení limitních hodnot pro hluk z provozu na těchto komunikacích.“ – doplněno do podmínek využití území na str. 12 výroku a dále byl doplněn text: „Záměry drobných podnikatelských aktivit v plochách se smíšeným využitím, v plochách výroby a výrobních služeb, které navazují na obytnou zástavbu, budou tuto obytnou zástavbu respektovat tak, aby nedocházelo k obtěžování obytných lokalit hlukem, emisemi, vibracemi nebo zápachem.“ do obecných zásad pro využití ploch na str. 9 výroku. [89] Ministerstvo průmyslu a obchodu svým stanoviskem zn. 32180/2013/31100 ze dne 23. 7. 2013 neuplatnilo žádné požadavky na návrh změny, protože lokality se nacházejí mimo výhradní ložiska nerostných surovin. [90] ČGS Správa oblastních geologů Klárov ve svém vyjádření zn. ČGS-441/13/1221-SOG-441/445/2013 ze dne 23. 7. 2013 taktéž neuplatňuje žádné připomínky k návrhu změny č. 4. [91] Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku zn. 693/2013-910/UPR/2 ze dne 16. 9. 2013 nesouhlasilo

s umístěním ČSPH s přímým napojením na rychlostní silnici R10 v této lokalitě. Na základě tohoto stanoviska plocha nebude komunikačně připojena přímo na rychlostní komunikaci R10, nýbrž dopravně propojena s městem a R10 přilehlou místní komunikací – viz bod 7 výrokové části změny č. 4. [92] Ministerstvo vnitra ČR, odbor bezpečnostní politiky, oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství, ve svém vyjádření ze dne 6. 8. 2013 požadoval vypustit navrhovanou lokalitu Z4.4 z řešení návrhu změny č. 4. Vyhodnoceno shodně s požadavkem Ministerstva dopravy výše – viz bod 7 výrokové části změny č. 4. [93] ŘSD uplatnilo vyjádření zn. 14162-ŘSD-13-110 dne 19. 9. 2013 ve kterém, obdobně jako MD, vyjádřilo nesouhlas s napojením ČSPH přímo na rychlostní silnici R10 v této lokalitě. Vyhodnoceno shodně s požadavkem Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra výše – viz bod 7 výrokové části změny č. 4. [94] Úřad pro civilní letectví ve svém vyjádření č.j. 004347-13-701 ze dne 29. 7. 2013 neuplatnil žádné připomínky. [95] České dráhy, Generální ředitelství, ve svém vyjádření zn. 7860/2013/O31 ze dne 16. 8. 2013 k návrhu změna č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou neuplatnily za České dráhy, a.s., žádné námitky ani další připomínky. [96] ČHMÚ požádal ve svém vyjádření zn. 489/13 ze dne 23. 8. 2013 o zákres 3 pozorovacích vrtů ČHMÚ, které jsou součástí monitorovací sítě podzemních vod ČR. Vrt VPO656 Bakov nad Jizerou (50°28´26,50 a 14°56´47,40) se nachází v blízkosti území s plánovanou změnou územního plánu Z4.5 a Z4.3. Tento vrt má dle platného vodohospodářského rozhodnutí stanovené ochranné pásmo 500m. V tomto ochranném pásmu by neměla být prováděna jakákoliv činnost, která by mohla ovlivňovat hladinu podzemní vody nebo znemožňovat její pravidelné měření. Proto by neměla být prováděna stavba studní, trvalé čerpání vody, provádění zemních prací většího rozsahu, bytová výstavba, přeložky silnic a železnic bez vědomí a souhlasu ČHMÚ. Ostatní vrty leží mimo řešené území změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou. Do koordinačního výkresu bude zakreslen zmíněný vrt vč. ochranného pásma. Do obecných podmínek stanovené urbanistické koncepce na str.

Strana 32


4 výroku byl vložen text: „Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo monitorovacího vrtu ČMHÚ, který je součástí monitorovací sítě podzemních vod ČR – VPO Bakov nad Jizerou a který se nachází v blízkosti navrhovaných ploch Z4.5 a Z4.3 – viz grafická část. Stavební záměry v těchto plochách musí být v rámci navazujících správních řízení vedoucích k realizaci staveb konzultovány s ČMHÚ.“ [97] Na základě odborného vyjádření Vodovodů a kanalizací Mladá Boleslav ze dne 12. 9. 2013 zn. 2627/13/DV nelze vodovod použít jako požární ve smyslu ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou. Obec musí mít zajištěnu požární bezpečnost z jiných zdrojů. Na základě tohoto projektant v návrhu pro veřejné řízení znovu prověří zásobování požární vodou, neboť vzhledem k technickým parametrům nelze stávající vodovod použít jako zdroj požární vody. Vodovodní řady zakreslené v Koordinačním výkrese budou v legendě doplněny o ochranné pásmo a v textu komentovány, zejména u lokalit Z4.6, Z4.7 a Z4.8 v souladu s odbornou konzultací nad technickým řešením odkanalizování lokalit, které nabízí pracoviště Vodovodů a kanalizací Mladá Boleslav. Textová část je v kap. D.2 a D.3 doplněna o text dle odborného vyjádření zmíněné organizace.

včetně umístění nových zařízení DS na ČEZ Distribuce a.s., oddělení Rozvoj sítí Mladá Boleslav.“ [100] Společnost RWE GasNet, s.r.o., ve svém odborném vyjádření zn. 5000830719 ze dne 27. 8. 2013 požadovala respektovat stávající plynárenská zařízení vč. jejich ochranných a bezpečnostních pásem v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. a nabídla poskytnout aktuální podklady o jejich zařízení na mailu [email protected], dále požaduje pro případy všech dalších konkrétních plynofikací zájmových území vyžádat si před přípravou PD stanovisko k možnosti napojení na distribuční soustavu na pracovišti RWE GasNet s.r.o., odbor obnovy a rozvoje DS. Nová aktuální data budou vyžádána pro zpracování dokumentace návrhu změny pro veřejné řízení dle ust. §54 stavebního zákona, podmínka vyžádání si stanoviska k připojení na DS byla vložena do kap. D.3 výroku změny. [101] Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje ÚO Mladá Boleslav vydal dne 20. 8. 2013 souhlasné stanovisko č.j. MB-3-37/2013/ÚP s těmito podmínkami. -

„Nově navrhované místní komunikace budou navrhovány v souladu s platnou legislativou tak, aby jejich šířky, poloměry zatáček a rozměry křižovatek vždy umožnily bezpečný průjezd hasičských vozidel. V případě, že je nezbytné v řešeném území zřizovat slepé komunikace, musí být obratiště projektována podle článku 14.2.1 a 14.2.2 ČSN 736110 tak, aby vždy umožňovala bezpečné otočení hasičských vozidel (délka vozidla je cca 11m), přitom se doporučuje řešit tato obratiště především jako okružní, uspořádaná asymetricky doleva. Případné výhybny zřizované na obousměrných jednopruhových komunikacích pro stejný musí být projektovány podle článku 14.2.3 ČSN 736110 tak, aby se vždy umožnil průjezd hasičských vozidel.“, vloženo do kap. D.1, text je mírně krácen.

-

Do výrokové části změny bude doplněn návrh řešení požadavků civilní ochrany podle ust. § 18 a § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva – zapracováno přesně dle požadavků této vyhlášky pro dokumentaci ÚP do kap. D.8 na str. 7-8 výroku.

[98] Státní energetická inspekce ve svém stanovisku zn. 739-29.7/13/010.103/PS ze dne 28. 8. 2013 požadovala respektovat ust. §§ 46, 68, 69 a 87 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon, ochranná pásma) a dále ust. § 13 zákona č. 406/2000 Sb. (o hospodaření s energií, ochrana zvláštních zájmů) a dále neměla na obsah návrh dalších požadavků. [99] Na základě odborného vyjádření společnosti ČEZ Distribuce a.s. bylo do textové části výroku na str. 6 doplněn tento text: „Při navazujících územních a stavebních řízení je nutné respektovat ochranná pásma rozvodných zařízení VN, VVM a TS dle ust. § 46 zákona č. 458/2000 Sb. vč. jejich vzdáleností. Případné přeložky budou realizovány na náklady subjektu, který potřebu jejich přeložení vyvolá. Pro návrh řešení, křížení a případné přeložky tras a zařízení elektrických rozvodů s ostatními inženýrskými sítěmi v území budou respektována příslušná ust. §§ 46, 68, 49 a 87 zákona č. 458/2000 Sb. o hospodaření energií. Před realizací zástavby nových rozvojových ploch je nutné odsouhlasit možnost a způsob připojení požadovaných záměrů

[102] Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje ve svém sdělení č.j. KRPS-258620/ČJ-2013-0100MN ze

Strana 33


dne 26. 8. 2013 nemělo z hlediska jejich zájmů žádné připomínky. [103] Ministerstvo obrany, VUSS ve svém stanovisku č.j. MOCR 28311-2/68814-ÚP/2013-7103/44 ze dne 9. 8. 2013 souhlasí s předloženým návrhem změny č. 4.

orgánů, která byla rovněž plně respektována a jejich požadavky promítnuty do finální podoby dokumentace pro vydání v ZM Bakov nad Jizerou. [108] Krajský úřad STČ kraje uplatnil koordinované stanovisko č.j. 004470/2015/KUSK dne 18.2.2015 s těmito požadavky

[104] Státní pozemkový úřad ve svém sdělení č.j. SPU 347906/2013 ze dne 20. 8. 2013 konstatuje, že v katastrálních územích obce Bakov nad Jizerou nebude v dohledné době zahajovat KPÚ. Nejsou uplatněny žádné námitky ani připomínky.

-

Stanovisko dle zákona 114/1992 Sb.: jako příslušný orgán ochrany přírody podle § 77a odst. 4 písm. x) zákona 114/1992 Sb. k upravenému návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou předkládanému k veřejnému projednání nemá připomínky, neboť příslušné skladebné části/biokoridory regionálního (RK680 k Babě) a nadregionálního (NK32 Příhrazské skály – K10) ÚSES, vymezené v ZÚR Středočeského kraje, přiléhající k západní hraniční linii dvou souvisejících změnových lokalit Z4.6 a Z4.7 v k.ú. Chudoplesy jsou v návrhu předmětné změny ÚP respektovány a dále budou zohledněny územní studií, kterou je využití uvedených lokalit podmíněno, takto bude zároveň ošetřen v těchto místech evidovaný výskyt zvláště chráněného druhu cévnaté rostliny divizny brunátné (Verbascum phoeniceum) a realizací předmětné změny ÚP také nebudou dotčena zvláště chráněná území v kategorii přírodní rezervace a přírodní památka a jejich ochranná pásma nacházející se na území města Bakov nad Jizerou a v přilehlém okolí.

-

Jako příslušný orgán ochrany přírody dle ust. § 77a odst. 4 písm. n) zákona sdělujeme, že v souladu s ust. § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny byl stanoviskem vydaným v rámci koordinovaného stanoviska pod č.j. 184076/2011/KUSK ze dne 19. 10. 2011 k návrhu zadání změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou vyloučen významný vliv předložené koncepce samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost EVL nebo PO stanovené příslušnými vládními nařízeními – toto stanovisko nadále zůstává v platnosti.

-

Stanovisko dle zákona o lesích: jako orgán státní správy lesů KÚ STČ kraje nemá námitek proti předloženému návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou, jelikož se nepředpokládá zábor lesních pozemků pro stavby pro rekreaci či

[105] Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, jako nadřízený orgán územního plánování, vydal nesouhlasné stanovisko dle ust. §50 odst. 7 stavebního zákona, č.j. SZ 144482/2013/ KUSK REG/LS dne 7. 11. 2013 s těmito dále uvedenými požadavky: -

Ve změně ÚP není dostatečně zdůvodněno nové vymezení zastavitelných ploch – bylo doplněno do odůvodněné vč. vyhodnocení návrhu ke stávajícímu územnímu plánu.

-

Zastavěné území se aktualizuje dle ust. §58 odst. 3 stavebního zákona změnou územního plánu – byla provedena aktualizace zastavěného území.

-

KÚ upozorňuje, že byla vydána nesouhlasná stanoviska dotčených orgánů, která je nutno dohodnout – všechna stanoviska dotčených orgánů byla vypořádána kladně.

[106] Proces pořizování změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou byl veden s cílem řádně dohodnout požadavky uplatněné dotčenými orgán ve stanoviscích, či vyjádřeních nebo v připomínkách sousedních obcí, města Bakov nad Jizerou, či organizací, hájících veřejné zájmy v území. Požadavky vyplynuvší z uplatněných stanovisek dotčených orgánů budou zapracována do dokumentace návrhu změny pro veřejné řízení dle ust. § 52 stavebního zákona. Žádné rozpory mezi stanovisky dotčených orgánů vzájemně nebo mezi požadavky dotčeného orgánu a pořizovatele nebylo nutné řešit postupem podle ust. § 133 a § 136 správního řádu. [107] Následně byla během veřejného projednání změny uplatněna tato dále uvedená stanoviska dotčených

Strana 34


sportovní účely. Lokality Z4.6 a Z4.7 se nacházejí v tzv. „ochranném pásmu lesa“ (do 50m od okraje lesa). Umístění staveb ve vzdálenosti do 50m od okraje lesa je podmíněno vydáním souhlasu orgánu státní správy lesů dle ust. § 14 odst. 2 zákona. Udělení tohoto souhlasu není nárokové a nelze předjímat, zda bude vydáno kladné či záporné závazné stanovisko. Kompetentním orgánem SSL je v tomto případě příslušný obecní úřad obec s rozšířenou působností, tj. Magistrát města Mladá Boleslav. -

KÚ STČ kraje, odbor ŽP a zemědělství, na základě jemu svěřených kompetencí podle jednotlivých složkových zákonů na úseku ŽP, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, o ochraně ovzduší, o prevenci závažných havárií, nemá k veřejnému projednání návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou připomínky. Provedené změny nejsou předmětem našich zájmů a stanoviska vydaná Krajským úřadem k návrhu změny č. 4 ÚPO se tímto nemění.

-

Odbor dopravy – bez připomínek.

-

Odbor kultury a památkové péče – KÚ STČ, Odbor kultury a památkové péče, není příslušný k uplatnění stanoviska k veřejnému projednání návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou. S novým stavebním zákonem byla přijata novela zákona o státní památkové péči, kde je dána příslušnost správního orgánu památkové péče jako dotčeného orgánu příslušného k uplatnění stanoviska k územně plánovací dokumentaci obci s rozšířenou působností.

[109] Státní veterinární správa uplatnila stanoviska č.j. SVS/2015/017813-S dne 24. 2. 2015, kdy nemá k návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou žádné připomínky ani námitky. [110] Státní pozemkový úřad uplatnil písemnost č.j. SPU 033612/2015/Dor dne 22. 1. 2015, kdy k výše uvedené věci nemá připomínky ani námitky, a sděluje, že v k.ú. obce Bakov nad Jizerou se v nejbližší době nebude zahajovat komplexní pozemková úprava. [111] Ministerstvo obrany souhlasí s předloženým „Návrhem změny č. 4 územního plánu“ města Bakov nad Jizerou. Vzhledem k tomu, že Sekce ekonomická a majetková Praha neshledala rozpor mezi návrhem

funkčního využití ploch a zájmy Ministerstva obrany na zajišťování obrany a bezpečnosti státu, nemá k řešené ÚPD připomínek. Písemnost byla vydána pod sp.zn. 79112/2015-8201-OÚZ-PHA a doručena dne 5.2.2015. [112] Z výše uvedených stanovisek dotčených orgánů nevyplynuly žádné konkrétní požadavky na úpravu výrokové části změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou.

D. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ [113] Kompletní vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území bylo zpracováno přesně dle osnovy uvedené v příl. 5 vyhlášky 500/2006 Sb. Dle současných metodických pokynů MMR a MŽP je samostatnou doložkou odůvodnění této změny. [114] Část A, vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (tzv. SEA) byla zpracována v březnu 2013, zpracoval: U-24, s.r.o., odpovědný řešitel: Ing. Mario Petrů. Toto hodnocení končí výrokem: „Lze konstatovat, že požadavky na změnu způsobu využití území oproti současnému stavu, resp. platné územně plánovací dokumentaci, jsou z hlediska vlivů na životní prostředí ve všech případech přijatelné. Pro předcházení, snížení nebo kompenzaci zjištěných nebo předpokládaných negativních vlivů na životní prostředí jsou navržena opatření, jež by se měla promítnout do dalších etap pořizování územně plánovací dokumentace. Tato opatření jsou specifikována v kapitole 8 tohoto vyhodnocení.“ [115] Část B., Vyhodnocení vlivů změny územního plánu obce Bakov nad Jizerou na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody významný vliv na tato území nevyloučil, nebyla zpracována, neb orgán ochrany přírody vyloučil v etapě zadání svým stanoviskem tento potenciálně negativní vliv.

Strana 35


[116] Části C až F podle přílohy 5 vyhlášky 500/2006 Sb. jsou také součástí výše zmíněné samostatné doložky. Zpracovatelem těchto oddílů je zodpovědný projektant změny Ing. arch. Břetislav Malinovský. Oddíl F, Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí, obsahuje tento závěr: „Naplněním funkčních změn podle návrhu změny Z4 nedojde k významnému negativnímu ovlivnění složek životního prostředí. Budou v podstatném rozsahu uspokojeny požadavky na nové bydlení a nepřímo i na nová pracovní místa. Proto lze předpokládat i určité zlepšení v oblasti soudržnosti společenství obyvatel a rovnováha podle výše uvedených tří kritérií bude dosažena.“

E. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA [117] Bylo vydáno souhlasné stanovisko s podmínkami, č.j. 173228/2013/KUSK ze dne 20. 12. 2013.

Strana 36


urbanistické koncepce pro tuto lokality na str. 4 výroku.

F. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY

-

Podmínky z hlediska ochrany přírody a krajiny pro plochy Z4.6, Z4.7 a Z4.8 byly zpracovány taktéž do podmínek urbanistické koncepce pro tyto lokality na str. 4 a 5 výroku. Min. % ozelenění ploch byla zapracována do podmínek prostorové regulace jednotlivých typů ploch s rozdílným využitím v kap. F.

-

Podmínky z hlediska ochrany vod pro lokality

[118] Všechny podmínky stanoviska byly promítnuty do dokumentace návrhu pro veřejné řízení. -

Podmínka pro plochu Z4.5 z hlediska ochrany veřejného zdraví byla zapracována do podmínek

Z4.6, Z4.7 a Z4.8 byly zpracovány taktéž do Strana 37


podmínek urbanistické koncepce pro tyto lokality na str. 4 a 5 výroku. Požadavek na nezávadnou likvidaci dešťových vod na pozemku stavebníka byl zapracován do podmínek prostorové regulace v kap. F pro všechny typy ploch.

G. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH G.1

Rozbor a popis jednotlivých lokalit

[119] Většina ploch, navrhovaných zadáním ke změně funkce leží mimo zastavěné i zastavitelné území (viz obr. 2 zákres lokalit změny č. 4 do zastavěného a zastavitelného území dle platného územního plánu). [120] P4.1: Převádí se v celém požadovaném rozsahu z původní funkce SUZ na plochu pro bydlení BI.3 (BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ). Tato plocha se celá nachází v zastavěném území. Změnou funkčního určení je provedena legalizace současného stavu využívání, který je v souladu s potřebami města. Nedochází tím k absolutně žádnému novému záboru ZPF, PUPFL nebo volné krajiny obecně. [121] Z4.3: Převádí se v převážné části požadovaného rozsahu z původní funkce SUZ (KRAJINNÁ ZÓNA SMÍŠENÁ) na plochu pro VD.2 (DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY), v části plochy stávající benzínové pumpy a na ploše nově navrhovaných komunikací na funkci DS (INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ SILNIČNÍ). Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo monitorovacího vrtu ČMHÚ, který je součástí monitorovací sítě podzemních vod ČR – VPO Bakov nad Jizerou a který se nachází v blízkosti navrhovaných ploch Z4.5 a Z4.3 – viz grafická část. Stavební záměry v těchto plochách by měly být konzultovány s ČMHÚ. Tato plocha se celá nachází mimo zastavěné i zastavitelné území podle platného územního plánu. Využití této plochy pro danou funkci přispěje k ucelenosti zastavěného území, budoucí objekty budou sloužit jako ochrana proti hluku od rychlostní komunikace. Zájemci o plochy pro podnikání soustřeďují svůj zájem a požadavky na lokality uvnitř zastavěného území, chtějí se rozvíjet uprostřed města, neboť nemají k dispozici Strana 38

vhodné plochy mimo město. Pozemek 129/4 v k.ú. Bakov nad Jizerou o výměře 20 237 m2 s funkčním využitím VD podle platného územního plánu nesplnil očekávání ve smyslu zájmu investorů a není pro danou funkci využíván. Na tento pozemek bylo vy-


dáno územní rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení na fotovoltaickou elektrárnu. Povolení pozbylo platnosti. V této ploše „VD“ je možné umístit stavby s provozem, který vyžaduje minimální dopravu, protože komunikace k této ploše vede zastavěným územím (rodinné domy) a nárůst dopravy je zde nežádoucí. Kromě investorů fotovoltaiky nikdo jiný neprojevil zájem umístit na této ploše provoz, který by výše uvedeným podmínkám odpovídal. Jak je uvedeno výše, Bakov nad Jizerou leží v rozvojové oblasti OS3 „Rozvojová osa Praha– Liberec–hranice ČR/Německo, Polsko (–Görlitz/Zgorzelec)“ dle bodu (54) PÚR ČR 2008. Součástí této rozvojové osy jsou obce mimo rozvojové oblasti, tedy i Bakov nad Jizerou s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnice R10 a R35 (koridor S5). Důvodem vymezení je právě ovlivněné tohoto území silnicemi R10 a R35 (S5) při spolupůsobení center Mladá Boleslav a Turnov. Jak ukazují obrázky pod textem, vlastní plocha je vklíněna mezi stávající zastavěné území a rychlostní silnici. Má optimální podmínky dopravního napojení. Její využití pro drobnou výrobu je naprosto logické a zcela žádoucí. [122] Z4.4: Převádí se v převážné části požadovaného rozsahu z původní funkce „S-uz“ na plochu pro VD.2 DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY, ke stávající rychlostní komunikaci. Účelem navrhovaného využití je mimo jiné vytvořit zde odstavnou plochu, kterých je na přilehlé rychlostní komunikaci R10 nedostatek a to s příslušnými službami pro nákladní i osobní dopravu. Tuto funkci není možné zajistit na jiných rozvojových plochách města, neboť přímo souvisí s provozem na komunikaci R10. Plocha nebude komunikačně připojena přímo na rychlostní komunikaci R10, nýbrž dopravně propojena s městem a R10 přilehlou místní komunikací. Část plochy je v silničním ochranném pásmu R10 a proto je zde umístění staveb možné jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem. Do tabulky potřebnosti ploch

Strana 39


[123] Z4.5: Převádí se v převážné části požadovaného rozsahu z původní funkce „S-uz“ na plochu pro SM.2 (SMÍŠENÁ ZÓNA), v rozsahu nově navrhovaných komunikací na funkci DS (INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ SILNIČNÍ). Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo monitorovacího vrtu ČMHÚ, který je součástí monitorovací sítě podzemních vod ČR, který je součástí monitorovací sítě podzemních vod ČR – VPO Bakov nad Jizerou a který se nachází v blízkosti navrhovaných ploch Z4.5 a Z4.3 – viz

proti hluku od rychlostní komunikace. Zájemci o plochy pro podnikání soustřeďují svůj zájem a požadavky na lokality uvnitř zastavěného území, chtějí se rozvíjet uprostřed města, neboť nemají k dispozici vhodné plochy mimo město. Komunikace vedená do této lokality bude sloužit i pro zpřístupnění stávajících ploch (pozemek č. 129/4) územním plánem vedená plocha VD – bylo na ni vydáno stavební povolení na fotovoltaickou elektrárnu, zatím k realizaci nedošlo – nynější přístup pouze přes

grafická část. Stavební záměry v těchto plochách by měly být konzultovány s ČMHÚ. Plocha je mimo zastavěné i zastavitelné území podle platného územního plánu a nachází se v kontaktu s plochami stejného funkčního určení. Využití této plochy pro danou funkci přispěje k ucelenosti zastavěného území, budoucí objekty budou sloužit jako ochrana

zónu BI (plocha se bez nové komunikace nedá použít pro podnikání). [124] Z4.6: Stávající využití plochy je SLOPVZ (KRAJINNÁ ZÓNA SMÍŠENÁ s indexy využití LOPVZ). Využití plochy pro požadovanou funkci bydlení je velmi problematické, neboť do plochy zasahuje mnoho ochranných pásem a dalších limitů. Z tohoto důvodu

Strana 40


zpracovatel změny č.4 vytvořil zastavovací studii a na jejím základě navrhl členění plochy na jednotlivé funkce BV.3: BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ VENKOVSKÉHO TYPU, ZD: ZELEŇ SÍDELNÍ DOPROVODNÁ A ROZPTÝLENÁ V NEZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ, ZS: ZELEŇ SÍDELNÍ VEŘEJNÁ, OV.3: OBČANSKÉ VYBAVENÍ, DS: INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ SILNIČNÍ. Lokalita v Chudoplesích má již rozvojové plochy vyčerpány. Plochy jsou mimo zastavěné i zastavitelné území podle platného územního plánu Bakova nad Jizerou, avšak v kontaktní poloze s plně využitými plochami stejné funkce.

zpracovatel změny č.4 vytvořil zastavovací studii a na jejím základě navrhl členění plochy na jednotlivé funkce BV.3 (BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ VENKOVSKÉHO TYPU), ZD (ZELEŇ SÍDELNÍ DOPROVODNÁ A ROZPTÝLENÁ V NEZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ), ZS (ZELEŇ SÍDELNÍ VEŘEJNÁ), DS (INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ SILNIČNÍ), RS.1 (REKREACE, SPORT) a VD.2 (DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY VD). Lokalita v Chudoplesích má již rozvojové plochy vyčerpány. Plochy jsou mimo zastavěné i zastavitelné území podle platného územního plánu Bakova nad Jizerou, avšak v kontaktní poloze s plně využitými plochami stejné funkce.

[125] Z4.7: Stávající využití plochy je SUVZ (KRAJINNÁ [126] Z4.8: stávající využití plochy je SUVZ (KRAJINNÁ ZÓNA SMÍŠENÁ s indexy využití UVZ). Využití plochy pro požadovanou funkci bydlení je velmi problematické, neboť do plochy zasahuje mnoho ochranných pásem a dalších limitů. Z tohoto důvodu zpracovatel změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou vytvořil zastavovací studii a na jejím základě navrhl nové požadované využití plochy v celém jejím rozsahu VD.2 (DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY). Lokalita v Chudoplesích má již rozvojové plochy vyčerpány. Plochy jsou mimo zastavěné i zastavitelné území podle platného územního plánu Bakova nad Jizerou, avšak v kontaktní poloze s plně využitými plochami stejné funkce. [127] Z4.9: stávající využití plochy je Z (KRAJINNÁ ZONA ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY). Jedná se o plochu přilehlou k stávajícímu bydlení. Převádí se v celém požadovaném rozsahu z původní funkce Z (KRAJINNÁ ZONA ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY) na plochu pro bydlení BV2 BYDLENÍ INDIVIDUÁLNÍ VENKOVSKÉHO TYPU Z.4.9 BUDA. Nově vytvořený regulativ má za cíl, aby nově vzniklé plochy pro bydlení byly dopravně připojeny způsobem, odpovídajícím platné legislativě (šířky, poloměry, otáčení vozidel) a praktické využitelnosti plochy pro daný účel. Plocha je převážně mimo zastavěné i zastavitelné území podle

ZÓNA SMÍŠENÁ s indexy využití UVZ). Využití plochy pro požadovanou funkci bydlení je velmi problematické, neboť do plochy zasahuje mnoho ochranných pásem a dalších limitů. Z tohoto důvodu Strana 41


Navrhovaná funkční změna je z části uvedením do souladu se skutečným stavem, volná plocha po odečtení potřebného koridoru na rozšíření příjezdové komunikace postačuje asi pro 4 RD s přiměřeně velkými zahradami. S dalším rozvojem pro obytnou funkci se nepočítá. Umožňuje logické ukončení zástavby a ekonomické využití stávající příjezdové cesty, která teď dopravně obsluhuje pouze jeden dům.

G.2

Požadavky vyplývající z demografického vývoje

[128] Celkový počet obyvatel žijících v městě Bakov nad Jizerou činil k 31. 12. 2007 4939. Při tomto celkovém počtu hustota obyvatel na jeden km2 dosahovala výše 183. Celkový počet obyvatel žijících v městě byl významně determinován historickými událostmi. Chmurná období zažili obyvatelé Bakova nad Jizerou v průběhu třicetileté války a za Prusko-rakouské války. V roce 1866 bylo obyvatelstvo zasaženo ničivou vlnou cholery. V roce 1869 pak byla polovina města zničena ničivým požárem. Uklidnění poměrů přináší městu dvacáté století. Od této doby město opět nabývá na významu a s tím je i spojen nárůst počtu obyvatel. Jaký byl vývoj počtu obyvatel od druhé poloviny devatenáctého století? To lze podrobněji rozebrat s využitím dat ze Sčítání lidu, domů a bytů v třinácti opakováních mezi lety 1869 až 2001. Tabulka pod textem odstavce obsahuje údaje o počtu obyvatel ze třinácti šetření Sčítání lidu, domů a bytů mezi roky 1869 až 2001. Rok

platného územního plánu obce Bakov nad Jizerou avšak v kontaktní poloze s plně využitými plochami stejné funkce. Využívá stávající příjezdovou cestu ke stávajícím domům a umožňuje její zkvalitnění.

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Počet obyvatel 3233 3611 3845 4065 4719 4745 5603 4733 5020 4792 4601 4369 4544 4978

Tabulka 1: Historický vývoj počtu obyvatel města Bakov nad Jizerou od roku 1869 do roku 2011

Strana 42


[129] Délka periody mezi sčítáními byla přibližně deset let s výjimkou let čtyřicátých, kdy v průběhu 2. světové války se šetření neuskutečnilo. Mezi sčítáními v roce 1930 a 1950 je tak délka periody dvacet let. V roce 1869 žilo v městě Bakov nad

v průběhu 2. světové války byl částečně kompenzován nárůstem počtu obyvatel v průběhu let padesátých. Mezi roky 1961 a 1991 však počet obyvatel města opět klesal, a to v průměru o 217 obyvatel za deset let. Tento pokles se zastavil v de-

Počet obyvatel 1869-2011 6000

5000

4000

3000

2000

1000

0 1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

Graf 1: Vývoj počtu obyvatel města Bakov na d Jizerou od roku 1869 – 2011 vč. lineárního trendu.

Jizerou 3 233 obyvatel, což bylo přibližně o 20 % méně než na začátku dvacátého století a o 30 % méně obyvatel než na začátku dvacátého prvního století. Z grafu lze přehledně sledovat dynamiku vývoje počtu obyvatel mezi jednotlivými sčítáními.

[130] Při bližším prozkoumání grafu č. 2.1 lze rozpoznat, že dynamika vývoje počtu obyvatel se v analyzovaném období lišila. Do roku 1930 počet obyvatel rostl v průměru o 395 obyvatel za deset let. V roce 1930 dosáhl počet obyvatel města svého maxima na úrovni 5 603 obyvatel. Po roce 1930 dochází vyjma dvou sčítání k úbytku obyvatel města. K největšímu úbytku obyvatel došlo v období mezi lety 1930 a 1950, a to ve výši 870 obyvatel. Tento úbytek způsobený událostmi ve třicátých letech a

vadesátých letech, kdy mezi roky 1991 a 2001 vzrostl počet obyvatel města o 175. [131] Na základě výše uvedeného se tedy musíme pro upřesnění predikce dalšího vývoje nárůstu počet obyvatel zaměřit na poslední období od roku 1971, kdy již historický vývoj nepřinášel výrazné změny (války, odliv obyvatelstva, příliv nového obyvatelstva). Podrobnější data od ČŚÚ lze získat od roku 1971. Dále viz tabulka pod textem odstavce.

Strana 43

Rok

Počet obyvatel k 31. 12. daného roku

1971

3 455

1972

3 500

1973

3 529

1974

3 559

Změna č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou - ODŮVODNĚNÍ 1975

3 521

2014

5 183

1976

4 869

2015

5 253

1977

4 793

2016

5 321

1978

4 825

2017

5 393

1979

4 799

2018

5 438

1980

5 141

2019

5 477

1981

4 880

2020

5 507

1982

4 849

2021

5 555

1983

4 810

2022

5 620

1984

4 787

2023

5 685

1985

4 751

1986

4 699

1987

4 697

1988

4 666

1989

4 663

1990

4 647

1991

4 376

1992

4 357

1993

4 422

1994

4 402

1995

4 400

1996

4 395

1997

4 380

1998

4 391

1999

4 442

2000

4 488

2001

4 491

2002

4 544

2003

4 417

2004

4 498

2005

4 558

2006

4 781

2007

4 939

2008

4 947

2009

4 946

2010

4 994

2011

4 999

2012

5 040

2013

5 071

Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel města Bakov nad Jizerou, zdroj dat: Český statistický úřad, ke stažení na webu http://www.czso.cz/csu/ citace dne 7. 10. 2014. Data od 31. 12. 2014 jsou predikována na základě lineárního trendu (funkce LINTREND v programu Microsoft EXCEL, kde pro vývoj budoucího trendu byla vzata data od roku 2000).

[132] výše uvedeného tedy můžeme predikovat trend nárůstu počtu obyvatel, kdy během 10 let se navýší počet obyvatel Bakova nad Jizerou na 5 685 trvale bydlících obyvatel, tedy nárůst o 1 197 obyvatel, kdy data od 31. 12. 2014 jsou predikována na základě lineárního trendu (funkce LINTREND v programu Microsoft EXCEL, kde pro vývoj budoucího trendu byla vzata data od roku 2000, tedy od data vydání původního územního plánu obce Bakov nad Jizerou). Protože při průměrné obložnosti rodinného domu 3 obyv./1 RD nám vychází předpokládaná potřeba 399 bytových jednotek.

G.3

Požadavky vyplývající z nechtěného soužití

[133] V další analýze se musíme zaměřit na obecně platný trend v České republice, a to je snižování počtu osob bydlících v jedné domácnosti (ne zcela terminologicky přesně budeme používat ustálený pojem „obložnost“). Jak je patrno z tabulky č. 3 pod textem odstavce, počet obyvatel trvale bydlících společně v jedné domácnosti historicky klesá. To dokumentuje i graf pod tabulkou. Vyjdeme-li opět s lineární predikce na 10 let dopředu, dostaneme se k číslu 2,23 obyvatele na jednu společnou domácnost (ať již v RD nebo v bytové jednotce).

Strana 44

Změna č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou - ODŮVODNĚNÍ Tabulka 3: Klesající počet obyvatel na RD/byt

rok počet obyvatel počet domů obložnost

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

2021

3233

3611

3845

4065

4719

4745

5603

4733

5020

4792

4601

4369

4544

4978

5133

432

417

442

469

581

653

969

1141

1126

1134

1155

1334

1380

1477

1567

7,48

8,66

8,70

8,67

8,12

7,27

5,78

4,15

4,46

4,23

3,98

3,28

3,29

3,37

2,23

obložnost 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

8,66

8,70

8,67

7,48

8,12 7,27 5,78 4,15

4,23

3,98

3,28

3,29

3,37 2,23

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

[134] Pokud tedy vezmeme průměrné stáří bytové fondu v Bakově nad Jizerou 30 let, rozdíl v koeficientu obložnosti je zde O1980 – O2021, dostáváme 3,98 – 3,37 = 0,61 Znamená to tedy, že 0,61 obyvatele společné domácnosti (většinou syn nebo dcera sdílející se svými rodiči rodinný domek vystavěný v akci „Z“ v 80. letech se budou chtít seberealizovat ve vlastní bytové jednotce, ať již v RD nebo v BD. Vyjdeme-li tedy z posledního známého počtu domů v roce 2011, dostáváme vzorec:

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

2021

Graf 2: Klesající počet obyvatel na RD/bytovou jednotku

1477 * 0,61 = 901 obyv., kteří chtějí žít sami 901 / 2,23 (predikovaná obložnost) = 404 bytových jednotek.

G.4

4,46

Požadavky vyplývající z polohy obce v rozvojové oblasti (vliv blízkosti centra rozvojové oblasti)

[135] V poslední části se musíme zaměřit na požadavky vyplývající z polohy obce v rozvojové oblasti (vliv blízkosti centra rozvojové oblasti). Město Bakov nad Jizerou leží v těsném sousedství Mladé Boleslavi, centra rozvojové oblasti regionálního významu. Jak vyplývá z tabulky č. 4 pod textem odstavce, Linie vývoje obyvatel jsou v případě Bakova

Strana 45

nad Jizerou a Mladé Boleslavi značně rozdílné. Zatím co obyvatelstva Bakova nad Jizerou nevzrostlo ani o polovinu své původní hodnoty, Mladá Boleslav se s počtem obyvatel rozvinula čtyř násobně. Při porovnání obou linií vývoje se zdá být obyvatelstvo Bakova nad Jizerou stagnující a obyvatelstvo Mladé Boleslavi rapidně rozvíjejícím. Až v posledních 10 letech se tento trend zastavil. Kapacita Mladé Boleslavi jako regionální centra je již zřejmě vyčerpána. Nebo se mění zvyklosti obyvatel a jsou ochotni dojíždět za prací do sousedního centra výměnou za bydlení v klidném prostředí menšího města. To dává velký potenciál pro další rozvoj Bakova nad Jizerou. Ostatně, i ÚAP Středočeského kraje řadí město Bakov nad Jizerou mezi tzv. ostatní centra lokálního významu s indexem vývoje obyvatelstva 1991-2011 ve výši 114,2 a indexem vývoje obyvatelstva 2001-2011 ve výši 111,3, kdy město Bakov je v horní polovině města a sídel Středočeského kraje a je zde prokazatelný dynamický nárůst počtu obyvatel, který se navíc akceleruje.


Rok / Město Mladá Boleslav Bakov nad Jizerou

1869 11003 3233

1880

1890

12249 14452 3611

3845

1900

1910

1921

1950

1961

1970

17017 20640

21425 24488 23204

26021

31085

4065

4745

5020

4792

4719

1930

5603

4733

1980

1991

2001

2011

41226 43859 44255 44051 4601

4369

4544

4978

Tabulka 4: Srovnání počtu obyvatel Bakova nad Jizerou a Mladé Boleslavi

Srovnání vývoje počtu obyvatel Bakova nad Jizerou a Mladé Boleslavi 50000

45000

43859

44255

44051

41226 40000

35000

31085 30000 26021 24488

25000

23204 20640

21425

20000 17017 14452

15000

12249 11003

10000

5000

3233

3611

3845

4065

1869

1880

1890

1900

4719

4745

1910

1921

5603

4733

5020

4792

4601

4369

4544

4978

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

0 1930

Mladá Boleslav

Graf 3: srovnání vývoje počtu obyvatel Bakova nad Jizerou a Mladé Boleslavi

Strana 46

Bakov nad Jizerou


[136] Na základě výše uvedené můžeme pro požadavky vyplývající z polohy obce v rozvojové oblasti (vliv blízkosti centra rozvojové oblasti) stanovit koeficient 1,5, kterým bude násobena potřeba nových ploch zastavitelných ploch vyvolaná demografickým vývojem. Můžeme tedy počítat 399 BJ * 1,5 = 598,5 BJ – 399 BJ = 200 bytových jednotek.

[140] Původní návrh ÚPO Bakov nad Jizerou (projektant U24, Perucká 2540/11a, Praha 2, zodpovědný projektant Ing. arch. KOUBEK PAVEL, pořizovatel Městský úřad Bakov nad Jizerou, schváleno v ZM Bakov nad Jizerou dne 19. 1. 2000) vymezil tento rozsah nově navržených zastavitelných ploch pro bydlení a smíšené bydlení:

[137] Celkovou potřebu nových zastavitelných ploch tedy můžeme spočítat na základě příkladu vyhodnocení VYMEZENÍ DALŚÍ ZASTAVITELNÉ PLOCHY PRO BYDLENÍ podle § 55 odst. 3 stavebního zákona na str. 5 metodického pokynu takto: Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: - Požadavky vyplývající z demografického vývoje města Bakov nad Jizerou ............................. 399 BJ - Požadavky vyplývající z nechtěného soužití ve městě Bakov nad Jizerou .............................404 BJ - Požadavky vyplývající z polohy obce v rozvojové oblasti (vliv Mladé Boleslavi .............. 200 BJ - Cekem ............................................................ 1003 BJ [138] Vzhledem k tomu, že odborným odhadem lze z řešení původního územního plánu obce Bakov nad Jizerou a z jeho účinných změn (viz tabulky pod textem) rozdělit poměr návrhových ploch pro individuální bydlení, venkovské bydlení, smíšená zóna, smíšená zóna městského typu v tomto poměru, můžeme na základě odhadnout průměrnou velikost stavební parcely takto: [139] Na základě tohoto odhadu poté můžeme provést následující propočet počtu ha potřebných nově navržených zastavitelných ploch takto: Typ Podíl funkční plo- ploch chy (v %) Venkovské bydlení Individuální bydlení Smíšená zóna smíšená zóna městského typu Suma

Průměrná Počet byvelikost Potřebná tových parcely (v plocha (ha) jednotek m2)

27

1500

270,8

40,6215

50

1200

501,5

60,1800

15

800

150,5

12,0360

8

500

80,2

4,0120

1003

116,8495

Číslo lokality BA-1 BA-2 BA-3 BA-4 BA-5 BA-6 BA-7 BA-8a BA-8b BA-9 BA-10 BA-101 BA-102 Celkem BI-1 Celkem BU-1 BU-2 BU-3 BU-4 Celkem HO-1 HO-101 Celkem CH-1 CH-2 CH-3 CH-4 Celkem NV-1a NV-1b NV2 Celkem

Způsob využití plochy Bakov nad Jizerou Hromadné bydlení Smíšená zóna Individuální bydlení Smíšená zóna Přeřazeno do územních rezerv po projednání konceptu Drobná výroba Individuální bydlení Smíšená zóna Smíšená zóna Individuální bydlení Hřbitov Průmysl Rekreace, lokalita je umístěna na nezemědělských půdách Bakov nad Jizerou Bítouchov Individuální bydlení Bítouchov Buda Drobná výroba Venkovské bydlení Venkovské bydlení Venkovské bydlení Buda Horka Venkovské bydlení Výroba Horka Chudoplesy Venkovské bydlení Venkovské bydlení Venkovské bydlení Venkovské bydlení Buda Nová Ves Smíšená zóna Smíšená zóna Individuální bydlení Nová Ves

Bakov nad Jizerou – celkem Bítouchov – celkem Strana 47

Výměra (ha) 0,9600 2,2300 5,2300 3,8400 1,7100 11,2800 0,7000 0,3800 2,1200 0,3000 8,1000 36,8500 3,3600 3,3600 0,4000 0,7200 0,2400 0,1500 1,5100 0,3200 0,4200 0,7400 0,4300 0,9100 1,5500 1,3500 4,2400 0,4200 0,3000 3,3000 4,0200 36,8500 3,3600

Změna č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou - ODŮVODNĚNÍ Buda – celkem Horka – celkem Chudoplesy – celkem Nová Ves – celkem Celkem v původním návrhu ÚPO Bakov nad Jizerou

1,5100 0,7400 4,2400 4,0200 50,7200

Změna č. 2

[141] Změna č. 1A ÚPO (zpracoval Ing. arch. Pavel Koubek, UK-24, urbanistický atelier, Varšavská 692/32, Praha 2, pořizovatel: Městský úřad Bakov nad Jizerou, schváleno 16. 8. 2006, nabyla účinnosti 5. 9. 2006) vymezila tento rozsah nově navržených zastavitelných ploch pro bydlení a smíšené bydlení: Číslo lokality

Způsob využití plochy

2

Bakov nad Jizerou, SM, smíšená zóna městského typu Bakov nad Jizerou, SM, smíšená zóna městského typu Malá Bělá, BV – bydlení venkovské, BI – bydlení individuální Chudoplesy, BI.1 – Bydlení individuální Chudoplesy, BI.1 – Bydlení venkovské Zvířetice, BV – bydlení venkovské Zvířetice, BV – bydlení venkovské Malá Bělá, BV – bydlení venkovské Suma za plochy

3 11-14

16 25 29 0 32 Změna č. 1A

Číslo lokality Z03.1 Z03.5 Změna č. 3

5,7620

1,5917 1,8492

Číslo lokality VP Změna č. 5

0,5497 0,3668 0,0567 18,9408

Bydlení BV.3

venkovského

typu

Výměra (ha) 14,5200

Způsob využití plochy VD.1, drobná výroba, řemesla a specifické drobná výroba SM, smíšená zóna Suma za plochy

Výměra (ha) 1,9600 0,0200 1,9800

[145] Návrh změny č. 5 ÚPO Bakov nad Jizerou (projektant: Ing. arch. Jiří Danda - ARCHDAN, Lukavecká 423/19, Praha 9, pořizovatel: Městský úřad Bakov nad Jizerou, schváleno usnesením ZM dne 16. 5. 2012, nabytí účinnosti 3. 4. 2013) předpokládá tento počet nově vymezených zastavitelných ploch pro bydlení:

3,6499

Způsob využití plochy Výroba průmyslová Suma za plochy

Výměra (ha) 11,0309 11,0309

[146] Celková potřeba ploch dle vývoje počtu obyvatelstva je 116,8495 ha. Původní ÚPO a na něj navazující změny poté vymezeny tento rozsah zastavitelných ploch všech možných funkcí, vč. ploch výroby a skladování, ploch průmyslové výroby nebo ploch hřbitova.

[143] Změna č. 2 ÚPO (projektant Ing. arch. KOUBEK PAVEL, PRAHA 2, pořizovatel: Magistrát města Mladá Boleslav, schváleno v ZM Bakov nad Jizerou dne 23. 6. 2010 jako opatření obecné povahy č. OOP 1/2010, nabytí účinnosti 13. 7. 2010) vymezila tento rozsah nově navržených zastavitelných ploch pro bydlení a smíšené bydlení. Způsob využití plochy

14,5200

[144] Změna č. 3 ÚPO (projektant Ing. arch. KOUBEK PAVEL, PRAHA 2, pořizovatel: Magistrát města Mladá Boleslav, schváleno v ZM Bakov nad Jizerou dne 7. 9. 2011 jako opatření obecné povahy č. OOP 1/2011, nabytí účinnosti 3. 10. 2011) vymezila tento rozsah nově navržených zastavitelných ploch pro bydlení a smíšené bydlení.

Výměra (ha) 5,1148

[142] Změna č. 1B ÚPO (projektant Ing. arch. KOUBEK PAVEL, PRAHA 2, pořizovatel: Magistrát města Mladá Boleslav) nebyla schválena, její pořízení bylo zastaveno po zahájení projednání konceptu změny dne 1. 8. 2006.

Číslo lokality Z02.1b

Suma za plochy

Změna

Hlavní způsob využití

Původní ÚPO

Bydlení, smíšené zóny, venkovské bydlení Bydlení venkovské, smíšené zóny Bydlení venkovského typu Drobná výroba, smíšené bydlení Výroba průmyslová Všechny typy ploch

Změna č. 1A Změna č. 2 Změna č. 3 Změna č. 5 Suma

Výměra (ha) 50,7200, 18,9408 14,5200 1,9800 11,0309 97,1917

[147] Pokud odečteme výše uvedená dvě čísla, tedy odhad potřebného počtu ha nově vymezených ploch zastavitelných a v ÚPO a v jeho změnám vymezených enkláv zastavitelných ploch, dostane Strana 48

Změna č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou - ODŮVODNĚNÍ 116,8495 − 97,1917 = 𝟏𝟗, 𝟔𝟓𝟕𝟖 𝒉𝒂

3

a máme tedy hypotetický nedostatek zastavitelných ploch cca 20 ha do roku 2023. Celkový zábor ZPF je ovšem jen 12,0040 ha pro plochy bydlení. Zbývá tedy 7,6 ha pro návrhy zastavitelných ploch v dalších změnách nebo v novém územním plánu. Při průměrné velikosti stavební parcely pro různé typy bydlení (1200 m2) se jedná o 63 stavebních parcel.

Způsob využití plochy

Bakov nad Jizerou BA-1 Hromadné bydlení BA-2 Smíšená zóna BA-3 Individuální bydlení BA-4 Smíšená zóna BA-5 Přeřazeno do územních rezerv po projednání konceptu BA-7 Individuální bydlení BA-8a Smíšená zóna BA-8b Smíšená zóna BA-9 Individuální bydlení BA-102 Rekreace, lokalita je umístěna na nezemědělských půdách Celkem Bakov nad Jizerou Buda BU-2 Venkovské bydlení BU-3 Venkovské bydlení BU-4 Venkovské bydlení Celkem Buda Horka HO-1 Venkovské bydlení Celkem Horka Chudoplesy CH-1 Venkovské bydlení CH-2 Venkovské bydlení CH-3 Venkovské bydlení CH-4 Venkovské bydlení Celkem Buda Celkem za původní ÚPO Bakov n. Jizerou 2 Bakov nad Jizerou, SM, smíšená zóna městského typu

za

Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem

za za za za za za

původní ÚPO změnu č. 1A změnu č. 2 změnu č. 3 změnu č. 5 původní ÚPO + všechny změny

16 25 29 0 32

Výměra (ha) 0,9600 2,2300 5,2300 3,8400 11,2800 0,7000 0,3800 2,1200 -

za

11-14

[148] Pokud ale očistíme součet návrhových zastavitelných ploch o plochy, které nejsou určené k bydlení, tedy o plochy čistě výrobní a plochy hřbitova, dostane číslo podstatně menší. A navíc, je zde jedna administrativní zvláštnost, kterou musíme zohlednit. Správní území města Bakov nad Jizerou se změnilo, oproti původnímu územnímu plánu jsou samostatnými obcemi se svébytným územním plánem sídla Bítouchov a Nová Ves. Plochy vymezené v těchto správním územích je nutné tedy odečíst. Číslo lokality

Celkem Z02.1b Celkem Z03.5 Celkem VP Celkem

Bakov nad Jizerou, SM, smíšená zóna městského typu Malá Bělá, BV – bydlení venkovské, BI – bydlení individuální Chudoplesy, BI.1 – Bydlení individuální Chudoplesy, BI.1 – Bydlení venkovské Zvířetice, BV – bydlení venkovské Zvířetice, BV – bydlení venkovské Malá Bělá, BV – bydlení venkovské změnu č. 1A Bydlení venkovského typu BV.3 změnu č. 2 SM, smíšená zóna změnu č. 3 Výroba průmyslová změnu č. 5

za za

3,6499 5,7620 1,5917 1,8492 0,5497 0,3668 0,0567 18,9408 14,5200 14,5200 0,0200 0,0200 0,0000 0,0000 32,4100 18,9408 14,5200 0,0200 0,0000 65,8908

[149] Pokud nyní provedeme stejný propočet, tedy od odhadované potřeby nových ploch pro bydlení odečteme plochy vymezené pro individuální bydlení, venkovské bydlení, smíšené bydlení nebo smíšené zóny v ÚPO Bakov a v jeho změnách týkající se dnešního správního území města Bakov nad Jizerou, dostáváme:

36,8500 116,8495 − 65,8908 = 𝟓𝟎, 𝟗𝟓𝟖𝟕 𝒉𝒂 0,7200 0,2400 0,1500 1,5100 0,3200 0,7400 0,4300 0,9100 1,5500 1,3500 4,2400 32,4100 5,1148

[150] Celkový zábor ZPF je ovšem jen 12,0040 ha pro plochy bydlení. Není ovšem úkolem změny č. 4 navrhnout všechny zastavitelné plochy tak, jak je predikce jejich potřebnosti do toku 2023 stanovila. To je úkolem až nového ÚP Bakova nad Jizerou, jehož zadání se nyní paralelně projednává. V této změny č. 4 je navrženo vyčerpat z potřebných 50,95 ha 12,0040 ha. Zbylých 38,9 ha může být řešeno návrhem nových zastavitelných ploch v novém územním plánu města Bakov nad Jizerou. Při průměrné velikosti stavební parcely pro různé typy bydlení (1200 m2) se jedná o 324 stavebních parcel.

Strana 49


lostní komunikaci R10 podle představ potenciálního investora by vyžadovalo řešit ji jako odpočívku, což na pozemcích soukromých vlastníků podle vyjádření dotčených orgánů není možné. Dále by umístění čerpací stanice pohonných hmot v této lokalitě při přímém napojení na R10 nesplňovalo minimální vzdálenost od křižovatky podle platné legislativy. Část plochy je v silničním ochranném pásmu R10 a proto je zde umístění staveb možné jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem.

H. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ [151] V Politice územního rozvoje České republiky 2008 jsou vymezeny tzv. rozvojové osy a rozvojové oblasti, dále specifické oblasti, koridory a plochy dopravní infrastruktury a koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících záměrů. Území města Bakov nad Jizerou leží na rozvojové ose OS3 (Praha – Liberec – hranice ČR/Německo, Polsko) a prochází jím koridor kombinované dopravy KD1.

-

[152] Koeficient ekologické stability pro území obce Bakov nad Jizerou je roven hodnotě 0,62, jedná se tedy o území intenzivně využívané.

Z4.5 - do plochy požadované funkce (SM) byly navrženy komunikace, navazující na stávající komunikační síť (DS).

-

[153] Z hlediska širších územních vztahů řešení změny č. 4 respektuje především kontinuitu průchodu dopravních a technických sítí a systému ekologické stability řešeným územím. Nadřazené systémy na území obce – urbanistické, technické a přírodní jsou při návrhu změny č.4 ÚPO respektovány a nejsou dotčeny. Řešené lokality změnou č. 4 se nedotýkají zájmů správních území sousedících obcí. Z tohoto hlediska je návrh změny č.4 s koordinací využívání území v souladu.

Z4.6, Z4.7 - hranice lokalit byly v detailech upraveny kvůli kompaktnosti zastavěného území. Pro funkční propojení nové a stávající zástavby byly navrženy nad rámec požadavků zadání též plochy sport a občanskou vybavenost. Využití těchto lokalit je podmíněno zpracováním územní studie.

-

Z4.8 - hranice lokality i požadované funkce byla upravena v souladu s ochranným pásmem elektrického vedení pro optimální využití plochy.

-

Z4.9 - změna byla zapracována bez odchylek od požadavků zadání.

I.

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

[154] Z hlediska jednotlivých lokalit můžeme konstatovat následující vyhodnocení: -

Z4.1 - změna byla zapracována bez odchylek od požadavků zadání.

-

Z4.3 - do plochy požadované funkce (VD a DS) byly navrženy komunikace, navazující na stávající komunikační síť (DS).

-

Z4.4 - převádí se v požadovaném rozsahu z původní funkce S UZ na plochu pro VD.2 DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY. Oproti původnímu požadavku zadání (drobná výroba a řemesla – VD - a prověření části plochy pro situování čerpací stanice pohonných hmot) byla funkce plochy změněna, neboť přímé připojení na rych-

J. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ [155] Změna č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou z části naplňuje územní rezervu schváleného územního plánu obce určenou pro urbanizaci v požadovaných funkcích. Změnou č. 4.3, 4.4 a 4.5 ÚP vymezené plochy na místě výhledové urbanizace území jsou umístěny podél silnice II/610 v návaznosti na rychlostní komunikaci R10. Z hlediska urbanistické koncepce je toto umístění mimo zastavěné a zastavitelné plochy sídelního útvaru města v logické návaznosti na zastavěné a zastavitelné plochy určené pro výrobu, sklady a služby, které společně vytvářejí komerční zónu mezi silnicí II/610 a rychlostní komunikací R10. Tato poloha umožňuje v těchto plochách umisťovat

Strana 50


objekty pro výrobu, sklady a služby bez negativních vlivů na životní prostředí v obytné zástavbě města. Z hlediska vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území je změna č. 4.3, 4.5 s vymezením ploch pro funkce SM - SMÍŠENÁ ZÓNA a VD DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY přínosem pro sociodemografické hodnocení města. Přináší pro město potřebné pracovní příležitosti bez negativních vlivů na životní prostředí sídla. Lokality 4.6, 4.7 umožňují výstavbu cca 50 rodinných domů v návaznosti na stávající sídlo Chudoplesy a doplňují jeho chybějící plochy pro sport a občanskou vybavenost. Lokalita 4.8 VD - DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY vhodně využívá nezastavěný koncový prostor sídla Chudoplesy, omezený komunikací a ochrannými pásmy sítí a přináší větší funkční pestrost sídla. Lokality 4.1 a 4.9 svým malým rozsahem a polohou v zastavěném území nebo v kontaktu s jeho hranicí nijak zásadně neovlivňují vývoj města a naplnění daných požadavků jsou v souladu s okolní zástavbou.

K. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

[156] Vymezením a funkčním určením ploch Z4.6, Z4.7 nejsou dotčeny pozemky, určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Tyto plochy jsou vymezeny tak, že je dodržena vzdálenost 20m od hranice lesa k hranici plochy, určené pro zástavbu. Vzdálenost jednotlivých domů od hranice lesa bude vždy větší, neboť nově navržená komunikace umožňuje umisťovat po obvodě plochy zahrady. [157] Při územním řízení o umístění staveb do vzdálenosti 50m od lesa (případně už ve fázi územní studie) bude zajištěn souhlas příslušného orgánu státní správy lesů podle §14 odst.2 zákona o lesích. [158] Kvantitativní a kvalitativní vyhodnocení záborů půdního fondu – viz následující tabulka:

Strana 51

Změna č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou - ODŮVODNĚNÍ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) Celkový Číslo trvalé zábor lokaZpůsob využití plochy Orná Ovocné chmelnice vinice zahrady travní ZPF lity půda sady porosty (ha) 1 Bydlení venkovského typu BV.3 0,7896 0,7896 2 Bydlení venkovského typu BV.3 1,4141 1,4141 3 Bydlení venkovského typu BV.3 0,5136 0,5136 4 Bydlení venkovského typu BV.3 0,3957 0,3957 5 Bydlení venkovského typu BV.3 1,3566 1,3566 6 Bydlení venkovského typu BV.3 0,2061 0,2061 7 Bydlení venkovského typu BV.3 0,6353 0,6353 8 Bydlení venkovského typu BV2 0,9232 0,9232 9 Bydlení venkovského typu BV2 0,0579 0,0579 Plochy bydlení celkem 6,2921 10 Smíšená zóna městská SM.2 1,8277 1,8277 11 Smíšená zóna městská SM.2 3,8842 3,8842 Plochy smíšené zóny celkem 5,7119 12 Občanská vybavenost OV.3 0,0765 0,0765 Plochy obslužné sféry celkem 0,0765 13 Rekreace sportovní RS.1 0,2291 0,2291 Plochy rekreace celkem 0,2291 14 Drobná výroba, služby VD.2 0,0494 0,0494 15 Drobná výroba, služby VD.2 6,2076 6,2076 16 Drobná výroba, služby VD.2 4,0481 4,0481 Plochy výrobní sféry celkem 10,3051 17 Infrastruktura dopravní silniční DS 1,2329 1,2329 18 Infrastruktura dopravní silniční DS 0,5279 0,5279 Plochy dopravní infrastruktury celkem 1,7608 ZÁBOR ZPF CELKEM 24,3755 24,3176 0,0579

Strana 52

Zábor ZPF dle tříd ochrany (ha) I.

II.

III.

IV. 0,7896 1,0597 0,5136 0,1798 1,3566 0,2061 0,6353 0,9232 0,0579

V.

0,3544 0,2159

1,8277 3,8842 0,0329 0,0078

0,2213

0,0006

0,0488 6,2076 4,0481

0,0084

0,0436

1,0293 0,5279

0,2036

23,5496

0,8175

Investice do půdy (ha)


L. VYPOŘÁDÁNÍ UPLATNĚNÝCH PŘIPOMÍNEK [159] K návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou nebyly v etapě projednání návrhu pro společné jednání uplatněny žádné připomínky (viz sdělení tehdejšího pořizovatele, Magistrátu města Mladá Boleslav, č.j. 57579/2011/OstRM ze dne 4. 10. 2013. [160] K návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou byla v etapě veřejného projednání návrhu změny dle ust. § 52 stavebního zákona uplatněna 1 připomínka, s tímto vyhodnocením: 1/ Město Mnichovo Hradiště / 10. 2. 2015 Vážení, návrh změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou byl projednán Radou města Mnichovo Hradiště na zasedání dne 2.2.2015. Rada města k němu přijala následující usnesení č. 42: „Rada města bere na vědomí oznámení MěÚ Bakov nad Jizerou o projednání návrhu změny č. 4 územního plánu obce Bakov nad Jizerou ze dne 9. 1. 2015 a k návrhu nemá připomínky. BEREME NA VĚDOMÍ Rada města Mnichovo Hradiště nepožaduje žádné úpravy výrokové části změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou.

M. VYPOŘÁDÁNÍ UPLATNĚNÝCH PŘIPOMÍNEK [161] K návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou formálně nebyly uplatněny žádné písemnosti nadepsané jako „námitky k návrhu změny č. 4 ÚPO Bakov nad Jizerou“, nicméně pořizovatel z hlediska věcného obsahu písemnosti dále uvedené tuto jako námitku vyhodnotit, a to takto. 1/ Alena Kožíšková / 21.1.2015 Žádám o vytvoření přístupové komunikace na pozemek p.č. 91/8 v k.ú. Buda (obec Bakov nad Jizerou) a zároveň zanesení p.p.č. 91/8 do rozšířeného Územního plánu rozvoje města. Viz návrh změny č. 4 územní plán pro veřejné projednávání, pod značkou Z4.9. NEVYHOVĚT Pozemek p.č. 91/8 v k.ú. Buda (obec Bakov nad Jizerou) je vymezen je změně č. 4 jako plocha návrhová, v zastavitelném území, s kódem BV2, kdy místní Strana 53

obslužné a pěší komunikace, odstavné plochy na vlastních nebo vyhrazených pozemcích jsou součástí přípustné využití v rámci stanovení podmínek pro tento typ funkčního využití. Dle ust. § 3 odst. 1 vyhlášky 501/2006 Sb. se zpravidla v ÚP nevymezují plochy menší než 2000 m2, což by byl tento případ samostatného vymezení přístupové komunikace jako místní komunikace IV. třídy nebo dokonce neveřejné komunikace. Podle ust. § 9 téže vyhlášky se v rámci ÚP a jejich změn vymezují samostatně jako plochy dopravní infrastruktury pozemky dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy, výjimečně též místních komunikací III. třídy, které nejsou zahrnuty do jiných ploch, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, tedy ne již komunikace takto drobného významu. Vytvoření přístupové komunikace je možné i na základě současné podoby návrhu změny č. 4. Vlastní komunikace může být ale povolena příslušnými správními orgány až v rámci navazujících správních řízení a návrhu změny nemůžeme predikovat jejich výsledek. Realizace komunikace je poté věcí investora, ať již jím bude žadatelka, město Bakov nad Jizerou, nebo někdo jiný, či zda půjde o společnou investici.

ODŮVODNĚNÍ A. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY. A.1 Odůvodnění vymezení zastavěného území

Recommend Documents