Odpadové hospodářství se zaměřením na recyklaci odpadových materiálů

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav managementu a marketingu

Robert Javůrek

Odpadové hospodářství se zaměřením na recyklaci odpadových materiálů Waste Management Concentrating on Recycling of Waste Materials Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Anežka Machátová

Olomouc 2011

Chtěl bych především poděkovat paní Ing. Aneţce Machátové za odborné vedení, managementu společnosti Global Recycling a.s. a společnosti MHM Eko spol. s.r.o., jmenovitě Ing. Aleši Šrámkovi a Ing. Josefu Veselému za poskytování cenných zkušeností a osobních názorů během tvorby této práce.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jen uvedené informační zdroje.

Olomouc …………………………

OBSAH ÚVOD

1

1

TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................... 3

1.1

DEFINICE ODPADU ............................................................................................... 3

1.2 1.2.1 1.2.2 1.2.2.1 1.2.2.2 1.2.2.3 1.2.2.4 1.2.2.5 1.3 1.3.1 1.3.2 1.3.3 1.3.4 1.3.5 1.4 1.4.1 1.4.1.1 1.4.1.2 1.5 1.5.1 1.5.1.1 1.5.2 1.5.2.1 1.5.2.2 1.5.2.3 1.5.2.4 1.5.3 1.5.4 1.5.4.1 2

LEGISLATIVA ....................................................................................................... 4 Legislativa ČR..................................................................................................... 4 Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. ..................................................................... 5 Povinnosti, vyplývající ze zákona ....................................................................... 6 Orgány, dotčené legislativou............................................................................... 8 Zákony ................................................................................................................ 9 Vyhlášky ............................................................................................................. 9 Nařízení vlády ................................................................................................... 11 LEGISLATIVA EVROPSKÉ UNIE ........................................................................... 11 Směrnice o odpadech č. 75/442 ........................................................................ 11 Hierarchie nakládání s odpady.......................................................................... 12 Princip soběstačnosti......................................................................................... 12 Zákaz míchání nebezpečných odpadů .............................................................. 13 Recyklace a prevence vzniku odpadů ............................................................... 13 DOTACE A JEJICH VYUŢITÍ V OBLASTI TŘÍDĚNÍ MATERIÁLŮ ............................... 13 Státní fond ţivotního prostředí ......................................................................... 13 Národní programy ............................................................................................. 14 Operační program ţivotní prostředí .................................................................. 15 VYSVĚTLENÍ VZNIKU, VÝZNAMU A OBJASNĚNÍ ZÁKLADNÍ PROBLEMATIKY 15 Přímý vznik odpadu .......................................................................................... 16 Minimalizace vzniku odpadů ............................................................................ 16 Moţnosti nepřímého vzniku odpadů ................................................................. 17 Hutnictví ........................................................................................................... 17 Automobilový průmysl ..................................................................................... 17 Separace elektrošrotu ........................................................................................ 19 Ruční třídění ..................................................................................................... 19 Recyklace odpadů ............................................................................................. 19 Moţnosti recyklace vybraných druhů odpadu .................................................. 23 Nekovové odpady.............................................................................................. 23 PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................... 27

2.1

SEZNÁMENÍ SE SPOLEČNOSTÍ GLOBAL RECYCLING A.S. ..................................... 27

2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4

VYHODNOCENÍ SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK PODNIKU .................................. 27 Silné stránky...................................................................................................... 27 Slabé stránky ..................................................................................................... 28 Příleţitosti ......................................................................................................... 28 Hrozby ............................................................................................................... 28

ODPADŮ

NÁVRHY ZKVALITNĚNÍ PROCESU SEPARACE ODPADŮ FORMOU DOKONALÉHO ROZTŘÍDĚNÍ MATERIÁLU ....................................................................................................... 29 2.3

2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4 2.5.5 2.5.6 2.5.7 2.5.8 2.5.9 2.5.10 2.5.11 2.5.12 2.6 ŘEŠENÍ

2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.3.1 2.6.3.2 2.6.3.3 2.6.3.4 2.6.3.5 2.6.3.6 2.7

ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLU POMOCÍ SEPARAČNÍ LINKY ....................................... 29 Spalovací motory .............................................................................................. 30 IZO-profily ........................................................................................................ 30 Barevné profily ................................................................................................. 30 Chladiče ............................................................................................................ 30 Rafinační hliník ................................................................................................ 30 Rafinační měď .................................................................................................. 31 TECHNICKÝ POPIS SEPARAČNÍ LINKY ................................................................. 31 Podávací dopravník zapuštěný do země ........................................................... 32 Řetězový rotorový drtič .................................................................................... 32 Pásový dopravník ve tvaru L............................................................................. 32 Zavěšený magnetický separátor ........................................................................ 33 Rozdělovací buben ............................................................................................ 33 Vybírací ţlab pro ţelezné frakce....................................................................... 33 Vybírací ţlab pro neţelezné frakce ................................................................... 34 Vibrační stůl ...................................................................................................... 34 Eddy Current - separátor hliníku....................................................................... 34 Kladivový mlýn................................................................................................. 34 Fluidní separátor ............................................................................................... 34 Elektrodynamický separátor (vířivé proudy) .................................................... 35 NÁVRH ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRÁCE V PODNIKU ZA POMOCÍ SOFTWAROVÉHO 35 Technické informace ........................................................................................ 36 Řízení dat a uţivatelských účtů ........................................................................ 36 Moduly systému a jejich vlastnosti ................................................................... 37 Výkup ................................................................................................................ 37 Vrátnice ............................................................................................................. 37 Mistr .................................................................................................................. 37 Účetní ................................................................................................................ 38 Správa ............................................................................................................... 38 Obchod .............................................................................................................. 38 NÁVRH ZMĚNY EVIDOVÁNÍ VYTŘÍDĚNÝCH MATERIÁLŮ .................................... 39

VYHODNOCENÍ VÝSLEDNÉ EKONOMIKY A VYHODNOCENÍ PROSPĚCHU NAVRHOVANÝCH ŘEŠENÍ ...................................................................................................... 39 2.8

2.8.1 2.8.1.1 2.8.1.2 2.8.2 2.8.2.1 2.8.2.2 2.8.2.3

Ekonomické hodnoty zpracování materiálu ..................................................... 39 Průměrná marţe při zpracování materiálu ........................................................ 39 Náklady na zpracování odpadu pomocí separační linky................................... 41 Propočet návratnosti investic do moderní technologie ..................................... 42 Měsíční náklady na provoz moderní technologie ............................................. 42 Náklady na stávající ruční zpracování odpadu ................................................. 43 Současná ekonomika ručního zpracování ......................................................... 44

2.9

VÝSLEDNÉ POROVNÁNÍ EKONOMIKY A EFEKTIVITY SEPARACÍ .......................... 45

2.10

OČEKÁVANÉ PŘÍNOSY NAVRHOVANÝCH ŘEŠENÍ ............................................... 46

ZÁVĚR

47

ANOTACE.......................................................................................................................... 48 LITERATURA A PRAMENY .......................................................................................... 49 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 50 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 51 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................ 52

Moravská vysoká škola Olomouc, 2011

1

ÚVOD Zpracování odpadů je jednou z činností, která provází lidskou práci od jejího historického počátku.

Po desetiletích nehospodárného vyuţívání a často také ničení

ţivotního prostředí neekologickými zátěţemi, dochází konečně ke změnám v praktickém, ekonomickém a ekologickém vyuţití či likvidací odpadů. I přes značnou medializaci tohoto celosvětového problému není tato činnost bohuţel ani v dnešní době pro běţného člověka samozřejmostí. Vývoj v tomto odvětví totiţ logicky postupuje od finálního zpracovatele, na dopravce přes shromaţďovatele, a teprve potom cílí na konečného původce odpadů. Z tohoto řetězce je patrné, ţe první a nejpřísnější poţadavky vţdy byly a jsou kladeny na konečného zpracovatele, který je při recyklaci povinen dodrţet stanovené emisní či jiné limity v návaznosti na veškeré související předpisy a nařízení. V dnešní době naštěstí dochází v rámci směrnice Evropské unie, která vstoupila v platnost v roce 2008, ke zpřísnění povinností nakládání s odpady také u dalších účastníků odpadového řetězce. Ve své práci se budu především zabývat činnostmi a povinnostmi shromaţďovatele. Budu analyzovat současný stav zpracování a přípravy materiálů v rámci podniku a pokusím se najít ekologické a především ekonomické zefektivnění samotné činnosti. Cílem této práce je také ukázat, jak zvýšit ziskovost a konkurenceschopnost podniku, pomocí vlastní efektivní recyklace materiálů a díky jeho ideálnímu kvalitativnímu roztřídění umoţnit prodej hutí za maximální trţní cenu. Ukáţu, ţe ekologie i ekonomika nemusí být zákonitě v rozporu, naopak předvedu, ţe si mohou být vzájemně velmi prospěšné. Jen málokdo si uvědomuje, ţe za pojmem „zpracování odpadů“ nemusí být pouze huť, spalovna či skládka, ale můţe to být také moderní separační linka umístěná v čistých prostorech, která je maximálně šetrná k ţivotnímu prostředí. Pokud opustíme teoretické úvahy o veřejném mínění a úhlu pohledu na naše téma, přivítá nás kaţdodenní realita exhalací z nadměrné přepravy materiálu, nevzhledné skládky nezpracovaného materiálu a prašné separační linky s levnou pracovní sílou, kde se odděluje pomyslné zrno od plev. Přestoţe periodická tabulka je z pohledu potřeb výrobních surovin víceméně ustáleným seznamem prvků, tak v rámci nových inovací ve stávajících výrobních procesech dochází i v tomto oboru zpracování odpadových materiálů k pozitivnímu vývoji. Skupinou, která ţene tento obor kupředu, jsou pak objevy nových


2

technologií ve vytřídění, kdy lze najednou z určitého typu odpadu levněji nebo efektivněji vytěţit poptávaný materiál. Vzhledem k vysokým pořizovacím cenám separačních technologií a celkové provázanosti s ostatními odvětvími nereagují podniky na změny příliš pruţně. Tuto práci jsem se rozhodl vypracovat především z důvodu, ţe se touto problematikou jiţ několik let profesně zabývám a jsem zastáncem modernizací se zaváděním strojních technologií v odpadovém hospodářství. Jedině tímto způsobem je moţné konkurovat asijským firmám skupujícím v důsledku jejich levné pracovní síly v zemích EU druhotné suroviny. Cílem této práce je navrhnout takové ekologické řešení zpracování kovového odpadu, jenţ bude díky své komplexnosti zastřešovat separaci materiálu s maximálním vyuţitím potenciálu automatizace, minimalizace nákladů a emisí, spolu s co moţná nejmenším nasazením hrubé pracovní síly, která přinese vlastníkovi i ekonomický uţitek.


3

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Definice odpadu Jak jiţ bylo řečeno v úvodu, odpad provází lidstvo od svého vzniku. Ovšem v minulosti bez konzumního stylu ţivota a náročných průmyslových procesů byla míra produkce odpadu daleko niţší a samozřejmě nedocházelo k takovému zatěţování ţivotního prostředí škodlivými látkami, jako se tomu děje dnes. Dříve člověk produkoval odpadové látky převáţně rostlinného a ţivočišného typu, které bylo rovněţ moţné dále zpracovávat. S nástupem průmyslové výroby začaly vznikat odpadové látky, které lidé nedokázali dále vyuţít, a proto docházelo proto k jejich skladování. V této době se lidé začali poprvé váţně zabývat problematikou zpracování a ukládání odpadů. Odpad je široký pojem, zastřešující mnoho materiálů. Z tohoto důvodu je vhodnější pouţívání termínu „druhotná surovina“. Česká legislativa definuje odpad dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů1 následovně: „Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.“ Při určování typu materiálu je nutné rozdělovat pojmy „odpad“ a „vedlejší produkt“, který vzniká jako nedílná součást výroby a jeho další vyuţití je předem zajištěno. Jako kovový pak chápeme takový odpad, který obsahuje ţelezné i neţelezné kovy, jako například měď, ţelezo, cín, mosaz, bronz či olovo.

1

Česká republika. ZÁKON č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, Částka 54, s. 2.


4

1.2 Legislativa

1.2.1 Legislativa ČR Česká legislativa odpadového hospodářství se dělí na zákony, vyhlášky a nařízení vlády. Nejdůleţitější částí této legislativy je zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, který byl novelizován k 1. 1. 2009. Zákon je klíčový v tom, ţe přesně vymezuje pojem odpad, pravidla pro předcházení jeho vzniku a nakládání s odpady. Dále se věnuje popsání práv a povinností osob v odpadovém hospodářství a vymezuje pozici veřejných orgánů. Následujícím druhům odpadů se tento zákon nevěnuje, jsou popsány ve zvláštních zákonech:

1. radioaktivní odpady; 2. nezachycené emise znečišťujících látek; 3. odpady drahých kovů; 4. odpady z hornické činnosti; 5. odpadní vody; 6. mrtvá těla a jejich části; 7. odpady z munice, výbušnin a trhavin; 8. vytěţené sedimenty z říčních toků a vodních nádrţí, odpady z hlušin a zemin a odpad z terénních úprav.


5

1.2.2 Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. Zákon2 vymezuje následující základní pojmy:

Nebezpečný odpad je takový odpad, který vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností, které jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 1 – Nebezpečné vlastnosti odpadů Kód

Nebezpečná vlastnost

Pověření k hodnocení vlastnosti vydává

H1

výbušnost

MŢP

H2

oxidační schopnost

MŢP

H3-A

vysoká hořlavost

MŢP

H3-B

hořlavost

MŢP

H4

dráţdivost

MZd

H5

škodlivost zdraví

MZd

H6

toxicita

MZd

H7

karcinogenita

MZd

H8

ţíravost

MZd

H9

infekčnost

MZd

H10

teratogenita

MZd

H11

mutagenita

MZd

H12

schopnost uvolňovat vysoce toxické a toxické plyny ve styku MŢP s vodou, vzduchem nebo kyselinami

H13

schopnost uvolňovat nebezpečné látky do ţivotního prostředí MŢP při odstraňování

H14

ekotoxicita

MŢP

Vysvětlivky: MŢP- Ministerstvo ţivotního prostředí MZd-Ministerstvo zemědělství

2

Česká republika. ZÁKON č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In Sbírka zákonů, Česká


6

Komunální odpad jako „veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.“

Odpadovým hospodářstvím je definována „činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností“

Nakládání s odpady je v zákoně vymezeno jako „shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů.“

Jako sběr odpadů zákon definuje „soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění.“

Pojem recyklace odpadů je definován jako „jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál.“

1.2.2.1 Povinnosti, vyplývající ze zákona 1. Povinností kaţdého původce odpadu je při vykonávané činnosti předcházet vzniku odpadů, omezovat výši jeho mnoţství a nebezpečné vlastnosti. Ty odpady, které i přes tuto snahu vznikly, musí být vyuţity, popřípadě zlikvidovány způsobem,

republika. 2009, Částka 54, s. 2 - 5.


7

který neohroţuje lidské zdraví a kvalitu ţivotního prostředí. Způsob odstranění těchto odpadů musí být v souladu s tímto zákonem.

2. Právní subjekt, který se věnuje výrobě, má povinnost ji provádět tak, aby omezil vznik dále nevyuţitelných odpadů, zejména nebezpečných. U výrobků, uváděných na trh, pak vzniká výrobci povinnost uvádět v přiloţené dokumentaci či na obalu výrobku informace o způsobu vyuţití nebo odstranění nespotřebovaných částí.

3. Prvotnímu původci odpadu vzniká ze zákona povinnost nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem, který je v tomto zákoně uveden, jakoţto i ostatními předpisy, které se týkají ţivotního prostředí a dalšími zvláštními předpisy.

4. Pokud zákon nestanoví jinak, s odpady, které jsou v tomto zákoně definovány, lze nakládat pouze v těch zařízeních, kde to zákon umoţňuje. Při této činnosti nesmí být ţivotní prostředí a lidské zdraví vystavovány jakémukoliv riziku.

5. Zákon dále přesně definuje, za jakých podmínek můţe být proveden převod vlastnictví odpadu, vyjma vzorků pro zkoušky a rozbory a jiných stanovených výjimek.

6. Je zakázáno míchat či ředit odpady za účelem splnění kritérií pro uloţení na skládku. Stejně tak není dovoleno mísení nebezpečných odpadů, a to jak navzájem, tak s ostatními odpady. Výjimku můţe udělit pouze příslušný krajský úřad.

7. Původci přísluší povinnost odpad řádně označit.


8

8. Zákon o odpadech3 udává, ţe na odpady „perzistentních organických znečišťujících látek a PCB, odpadní oleje, baterie a akumulátory, kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady, odpady z výroby oxidu titaničitého, odpady azbestu, autovraky a elektrická a elektronická zařízení“ se vztahuje zvláštní část zákona, která blíţe vymezuje povinnosti při nakládání s těmito odpady a výrobky. 9. Zákon definuje povinnost zpětného odběru bez nároku na odměnu, například baterií, minerálních olejů, pneumatik, výbojek a zářivek či chladniček. 10. Provozovatelům zařízení, která nakládají s odpady, vzniká dle zákona povinnost vţdy kaţdoročně zasílat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností souhrnné hlášení o nakládání s odpady, pokud za uplynulý kalendářní rok nakládali s více neţ 100 kilogramy nebezpečných nebo se 100 tunami jakýchkoliv odpadů. 11. Zákon definuje podmínky pro převzetí a zpracování autovraků a udává jejich zpracovatelům povinnost zasílat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o zpracování autovraků.

1.2.2.2 Orgány, dotčené legislativou Mezi orgány, které provádí veřejnou správu v oblasti odp. hospodářství, patří: 1. Ministerstvo ţivotního prostředí; 2. Ministerstvo zemědělství; 3. Ministerstvo zdravotnictví; 4. Česká inspekce ţivotního prostředí; 5. celní úřady; 6. orgány veřejného zdraví; 7. krajské úřady;

3



9

8. obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady a újezdní úřady.

Níţe je uvedený výčet dalších součástí odpadové legislativy:

1.2.2.3 Zákony 1. 185/2001 Sb., Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů; 2. 56/2001 Sb., Zákon o č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.; 3. 477/2001 Sb., Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů.

1.2.2.4 Vyhlášky 1. 116/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o způsobu označování vratných zálohovaných obalů; 2. 237/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků; 3. 294/2005 Sb., Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich vyuţívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady; 4. 341/2008 Sb., Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozloţitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich vyuţívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozloţitelnými odpady); 5. 351/2008 Sb., Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů;


10

6. 352/2005 Sb., Vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bliţších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady); 7. 352/2008 Sb., Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky); 8. 353/2005 Sb., Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů ; 9. 374/2008 Sb., Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů; 10. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů; 11. 376/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů; 12. 381/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů); 13. 382/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí o podmínkách pouţití upravených kalů na zemědělské půdě; 14. 383/2001 Sb., Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady; 15. 384/2001 s

Sb.,

Vyhláška

polychlorovanými

Ministerstva bifenyly,

monometyltetrachlorordifenylmetanem,

ţivotního

prostředí

polychlorovanými

o

nakládání terfenyly,

monometyldichlordifenylmetanem,

monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší neţ 60 mg/kg (o nakládání s PCB); 16. 641/2004 Sb., Vyhláška MŢP o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence;


11

1.2.2.5 Nařízení vlády 1. 111/2002 Sb., Nařízení vlády, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů; 2. 197/2003 Sb., Nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky.

Legislativa týkající se odpadů, která je zahrnuta v českém právním řádu, je postupně slaďována se směrnicemi Evropské unie. Například Juchelková4 uvádí, ţe „Směrnice rady EU 89/369/ES, 89/429/ES a 94/67/ES týkající se spalování odpadů, jsou respektovány prováděcími předpisy k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů. Režim nakládání s nebezpečnými odpady je přizpůsoben požadavkům Směrnic Rady EU 91/689/ES a 94/31/ES o nebezpečném odpadu a další.“ Klíčovým bodem pro odpadovou legislativu České republiky bylo schválení nové evropské směrnice o odpadech v roce 2008.

1.3 Legislativa Evropské unie

1.3.1 Směrnice o odpadech č. 75/442 Dne 17. června 2008 přijal Evropský parlament novou rámcovou směrnici o odpadech, která je mnohem konkrétnější, neţ doposud platná směrnice z roku 1975. Tato směrnice č.75/442 byla od svého vzniku několikrát měněna, především z důvodu nesouladu s poţadavky odpadové politiky Evropské unie. Za účelem lepší přehlednosti a sjednocení odpadových programů členských států byla v roce 2006 nahrazena novou směrnicí č.2006/12. Tímto krokem došlo k vytvoření zcela nové normy a zároveň byly

4

JUCHELKOVÁ, Dagmar. Likvidace a využití odpadů. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2000. 73 s. ISBN

80-7078-747-3, s. 13.


12

výrazně zjednodušeny dosavadní platné směrnice, protoţe nový dokument sjednotil i směrnice o odpadech a likvidaci nebezpečných olejů. Během procesu tvorby nového dokumentu bylo podáno více neţ 400 pozměňovacích návrhů a směrnice byla schválena ve druhém čtení 651 hlasy, 19 europoslanců bylo proti a 16 se jich zdrţelo. Členské státy byly zavázány povinností začlenit tuto směrnici do své legislativy do 24 měsíců od prvního dne její platnosti. Dokument definuje například způsoby nakládání s odpady na celém území Evropské unie, kontrolu nebezpečného odpadu či odpovědnost výrobce. Níţe je výčet důleţitých oblastí, kterým se směrnice věnuje:

1.3.2 Hierarchie nakládání s odpady Směrnice definuje pětistupňovou hierarchii pro způsob, jak nakládat s odpady:

1. předcházení vzniku odpadu; 2. opětovné pouţití; 3. materiálové vyuţití; 4. jiné vyuţití (např. energetické); 5. odstranění.

Státy mají povinnost zajistit, aby všechny odpady prošly bodem vyuţití této stupnice. Aţ pokud není moţné odpad vyuţít, je dovoleno dopad bezpečně zlikvidovat.

1.3.3 Princip soběstačnosti Státům Evropské unie vzniká povinnost zajistit funkčnost odpovídající sítě, které budou slouţit k likvidaci odpadů a zařízení, která umoţní opětovné vyuţití komunálního odpadu. Při budování a provozu této sítě mohou jednotlivé státy spolupracovat. Členský stát

zároveň

můţe

zakázat

dovoz

odpadu

do

spaloven,

které

leţí


13

na jeho území. Odpady musí být likvidovány či vyuţity v co moţná nejbliţším určeném zpracovatelském provozu.

1.3.4 Zákaz míchání nebezpečných odpadů Směrnice nově stanovuje zákaz míchání jednotlivých nebezpečných odpadů, jako jsou například odpadní oleje a jedy. Dále jsou přesně definovány jednotlivé druhy odpadů, moţnosti jejich vyuţití a průběh schvalovacího řízení.

1.3.5 Recyklace a prevence vzniku odpadů Ve směrnici jsou zakotveny konkrétní cíle pro podíl recyklovaného a nového materiálu. Jedním z cílů je funkční separace papírů, skla, kovů a plastů do roku 2015. Do konce roku 2020 je vytyčen cíl pro recyklaci 50 % komunálního odpadu a 70% demoličních a stavebních odpadů.

1.4 Dotace a jejich využití v oblasti třídění materiálů

1.4.1 Státní fond životního prostředí Státní fond ţivotního prostředí České republiky je státní orgán, který je přímo podřízen Ministerstvu ţivotního prostředí ČR a je významným finančním zdrojem, který slouţí k podpoře ochrany ţivotního prostředí. Fond vznikl na základě zákona č. 338/1991 Sb., o Státním fondu ţivotního prostředí jako jeden ze základních pilířů environmentální politiky České republiky. Fond získává finanční prostředky především z poplatků za znečišťování ţivotního prostředí a úroků pocházejících z půjček, které souvisí s jeho činností. Fond je rovněţ zprostředkujícím orgánem pro evropské dotace z Operačního programu Infrastruktura a Operačního programu Ţivotní prostředí.


14

1.4.1.1 Národní programy Fond podporuje ze státních zdrojů na základě směrnice č.6/2010, o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu ţivotního prostředí České republiky, která je platná od 1. května 2010. Podpořit projekty, na které se nevztahuje podpora Evropské unie z Operačního programu Infrastruktura a Operačního programu Ţivotní prostředí, lze formou dotace, půjčky nebo kombinací obou variant. V roce 2010 byla vypsána podpora pro následující oblasti:

1. Program ochrany ozonové vrstvy Země; 2. Program na podporu výkupu pozemků ve zvláště chráněných územích, jejich ochranných pásmech a významných krajinných prvcích; 3. Program podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství; 4. Program podpory obcí leţících v regionech národních parků; 5. Program podpory zajištění monitoringu vod; 6. Program na podporu systému pro nakládání s autovraky; 7. Program podpory předkladatelů návrhů projektů z fondů EU; 8. Program na podporu druhové diverzity neprodukčních rostlin a zachování jejich genových zdrojů; 9. Program pro vítěze ocenění Zelená stuha a Zelená stuha ČR - péče o zeleň a ţivotní prostředí; 10. Program na podporu obcí, na jejichţ území byl vyhlášen krizový stav v důsledku povodní.

O podporu mohou ţádat veřejné i soukromé subjekty a vypisované oblasti bývají přizpůsobovány dlouhodobým i aktuálním ekologickým poţadavkům, ve vyhlašovaných výzvách bývají rovněţ pravidelně začleňovány programové podpory pro zefektivnění nakládání s odpady.


15

1.4.1.2 Operační program životní prostředí Hlavním účelem tohoto programu je podpora zlepšování kvality ţivotního prostředí. Program je platný od roku 2007 do roku 2013 a o podporu mohou ţádat státní organizace, kraje, obce a jejich sloţky, ze soukromé sféry pak podniky, podnikatelé, fyzické osoby a další. Díky plánovanému rozdělení 4,92 miliardy eur je tento operační program z pohledu vynaloţených prostředků druhým největším v České republice. Prioritní osa č. 4 s názvem Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí se pak zaměřuje na zpracování, likvidaci a separaci odpadů a na odstranění ekologických škod z předchozích činností. Oblast č. 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady je pak podporována aţ do výše 85% z Fondu soudrţnosti a 5% z českého státního rozpočtu, při minimálním rozpočtu projektu ve výši 0,5 milionu Kč a maximální výší 50 milionů Kč. Operační program podporuje následující typy projektů:

1. integrované systémy nakládání s odpady; 2. systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady; 3. zařízení na vyuţívání odpadů, zejména na třídění a recyklaci; 4. rekultivace a odstranění skládek; 5. odstraňování starých ekologických zátěţí.

1.5 Vysvětlení vzniku, významu a objasnění základní problematiky odpadů Odpady mohou vznikat například při výrobě, konečném opracovávání výrobků či jako zmetkové kusy, nebo vytříděním jiţ existujícího materiálu. Pro lepší přehlednost dělíme vznik odpadů na přímý a nepřímý. V prvním případě vzniká odpad například při produkci, jako nadbytečný a nevyuţitý materiál či jako vedlejší produkt činnosti. Nepřímý vznik odpadu chápeme jako vytřídění odpadu z jiţ existujícího materiálu.


16

1.5.1 Přímý vznik odpadu Přímé producenty odpadu dělíme na podniky a fyzické osoby, respektive obce. Český statistický úřad udává v následující tabulce přehled produkce odpadů v České republice dle oblasti vzniku.

Tabulka 2 – Produkce odpadů v České republice v roce 20095 v tom: Celkem (t) nebezpečné

ostatní

24 235 648

1 510 825

22 724 823

20 513 768

1 494 765

19 019 002

zemědělství, lesnictví a rybářství

176 316

6 016

170 300

těţba a dobývání

131 928

17 998

113 930

zpracovatelský průmysl

4 231 948

532 818

3 699 129

výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

1 720 681

24 644

1 696 037

činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

1 974 712

616 029

1 358 683

stavebnictví

10 016 269

174 711

9 841 558

doprava a skladování

243 200

40 610

202 590

3 721 881

16 060

3 705 821

3 309 667

6 978

3 302 689

Produkce odpadů celkem v tom: z podniků z toho:

z obcí z toho komunální odpad

1.5.1.1 Minimalizace vzniku odpadů Jako nejvýhodnější způsob likvidace odpadů je zcela logicky povaţováno předcházení jejich vzniku, čímţ je dle Juchelkové 6 moţné docílit minimalizace mnoţství

5

Český statistický úřad [online]. Produkce, vyuţití a odstranění odpadu v roce 2009. Dostupné z WWW: .

6

JUCHELKOVÁ, Dagmar. Likvidace a využití odpadů. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2000. 73 s. ISBN 80-7078-747-3, s. 27.


17

odpadů v rozmezí od 30 % do 50 %. Pokud jsou vyčerpány veškeré moţnosti sniţování produkce odpadů ve výrobě, další variantou je vhodné třídění a označování produkovaných odpadů či recyklace vedlejších produktů výroby. V případě přímé recyklace ve výrobě však můţe docházet ke sniţování kvality materiálu. Třídění odpadů je proto ve výrobě nejvhodnější pouţít v takových případech, kdy vzniká menší počet druhů odpadů, a to především z ekonomických a technologických důvodů, kdy provozní náklady na třídění mohou značně ovlivňovat koncovou cenu výrobku.

1.5.2 Možnosti nepřímého vzniku odpadů

1.5.2.1 Hutnictví Výroba kovů je energeticky náročný proces, kterému navíc předchází doprava značného mnoţství surového materiálu. Pří hutnictví vzniká mnoho odpadních produktů ve všech skupenstvích. Hutnictví má přímý a nepřímý dopad na ţivotní prostředí, zejména produkcí prachu, hluku, nadměrného tepla a spotřebou elektrické energie. Při výrobě surového ţeleza vzniká vysokopecní struska, která se však zpracovává do formy granulátu s následným vyuţitím například ve stavebnictví, proto ji nevnímáme jako klasický kovový odpad. Při válcování plechu vznikají hrubé okuje, které jsou díky své čistotě ihned recyklovány přímo ve válcovně. Obecně v hutním průmyslu vzniká značné mnoţství tuhých odpadů, z nichţ některé jsou pro svůj nízký obsah škodlivin znovu recyklovány, zpravidla v provozech, kde vznikly.

1.5.2.2 Automobilový průmysl Vzhledem ke stále častější obměně vozového parku dochází v posledních letech k meziročnímu nárůstu počtu přijatých autovraků jejich zpracovateli. Vzhledem k mnoţství různých kovů, pouţívaných v automobilovém průmyslu, je zpracování autovraků jednou z často pouţívaných způsobů získávání kovového odpadu.


18

Postup při likvidaci autovraku: 1. vypuštění veškerých provozních kapalin – pohonných hmot, olejů, chladicích kapalin, brzdové kapaliny, popř. hydraulických kapalin; 2. demontáţ baterie – baterie je dále zpracovávána; 3. demontáţ veškerých částí a jejich roztřídění na kovové a nekovové části.

Juchelková7 udává následující podíl jednotlivých materiálů v průměrném vozidle (1000kg): 1. ocel: 56,5%; 2. litina: 11%; 3. lehké slitiny: 3,4%; 4. olovo, měď, zinek a jejich slitiny: 2,5%; 5. sklo: 4,5%; 6. barvy, laky: 5,5%; 7. pryţ: 6,0%; 8. plasty: 10,4%.

U autovraků poměr jednotlivých materiálů záleţí na roku výroby, u starších vozidel můţe být podíl kovů aţ 71% na úkor 6% plastů. Čistý kovový odpad, získaný vymontováním z automobilu, jako jsou například holé karoserie, plechové a hliníkové disky kol, nápravy, je přímo expedován k recyklaci. Odpad s obsahem různých kovů, jako jsou například motory, hlavy motorů, převodovky a podvozkové součásti, je dále separován ručním tříděním či strojním zpracováním.

7



19

1.5.2.3 Separace elektrošrotu Vlivem značného nárůstu výroby elektronických zařízení, coţ má přímý vliv i na produkci elektrošrotu, je separace tohoto materiálu výhodná jak z ekologického, tak z ekonomického hlediska. Při výrobě elektronických zařízení se pouţívají nejen kovy jako měď či hliník, ale i drahé kovy, jako například zlato, platina či křemík, paladium, stříbro, nikl. Pořízení technologie pro separaci takových materiálů je sice nákladné, ale značně rentabilní.

Obsah materiálu v běţném osobním počítači: 1. ţelezný šrot – 48%; 2. barevné kovy – 26,1%; 3. plasty, sklo – 13,4%; 4. díly pro opětovné pouţití – 5,0%; 5. hliník a drahé kovy – 3,4%; 6. vodičové desky (s obsahem drahých kovů) – 3,0%; 7. přímo recyklovatelné kovy – 0,8%; 8. zvláštní látky (oleje, tuky, baterie) – 0,3%.

1.5.2.4 Ruční třídění Ruční třídění je prováděno zpravidla na třídící lince, kde skupina pracovníků manuálně odděluje jednotlivý materiál. K dopravě i při třídění se pouţívají nakladače a vysokozdviţné vozíky, materiál bývá v případě potřeby před vyloţením na separační linku či stolici drcen či stříhán nebo jinak mechanicky upravován.

1.5.3 Recyklace odpadů Recyklaci je vyuţívání výrobních, zpracovatelských a spotřebních odpadů a látek a energií v původní nebo pozměněné formě. Recyklace se dělí podle způsobu provedení na přímou, kdy je materiál znovu pouţit bez jakékoliv další úpravy, a nepřímou, kdy


20

dochází před opětovným vyuţitím materiálu k jeho úpravě. Recyklace je důleţitou částí řetězce toku surovin, a to z následujících důvodů:

1. Ekonomický – recyklace sniţuje náklady na likvidaci odpadů a na druhotné suroviny jako celek. 2. Ekologický – sniţuje ekologickou zátěţ. 3. Energetický – dochází k uspoření vydané energie na výrobu materiálů a jejich dopravu. 4. Technologický – v některých případech existuje technologická nutnost pouţívat druhotné suroviny, časová omezenost zdrojů primárních surovin.

Recyklace kovových odpadů má však různá omezení, jako například:

1. Technické a materiálové – při výrobě některých produktů je nezbytné pouţívat pouze primární suroviny, vliv nečistot, náročnost separace materiálů. 2. Technologické – existence vhodné recyklační technologie, vliv ekonomických faktorů, rozdíl mezi cenou primární a druhotné suroviny. 3. Ekologické – porovnání výše vlivu při uţití primární a druhotné suroviny na ţivotní prostředí. 4. Legislativní a organizační problémy – nevhodná úprava zákonů, vyhlášek a nařízení vlády, neexistující podpora ze strany státu, decentralizace sběru odpadu a jeho následného vyuţití. 5. Psychická bariéra – nedostatečná informovanost o vlivu odpadů na ţivotní prostředí a o zdrojích druhotných surovin.

Jak vyplývá z výše uvedených omezení, k úplné recyklaci odpadů by mohlo docházet pouze hypoteticky. Nicméně zvýšení míry recyklace vyprodukovaných odpadových materiálů je jak politickým, tak ekologickým a tudíţ i celospolečenským cílem. Vzhledem k tomu, ţe rentabilita recyklace u jednotlivých druhů odpadů je různá, ovlivňuje jí celá řada faktorů, jako například přepravní vzdálenost, výtěţnost materiálu,


21

mnoţství emisí při recyklaci, či kvalita výstupního materiálu, je nezbytné definovat jejich zhodnotitelnost.

Juchelková8 udává, ţe pro ocenění potenciálu recyklace stanovit pět následujících kritérií: 1. „Jednotné suroviny, identifikace suroviny, použitelné množství. 2. Minimální materiálová mnohotvárnost. 3. Informovanost a motivace občanů. 4. Tříděný sběr již na místě vzniku odpadu. 5. Zajištěný odbyt nových materiálů, jejich použitelnost a schopnost konkurence na trhu“.

8



22

Český statistický úřad uvádí způsob nakládání s odpady v roce 2009 z pohledu poměrů hmotností jednotlivých vyuţití: Tabulka 3 – Způsob nakládání s odpady v České republice v roce 20099 Celkem (t)

v tom: nebezpeč

Nakládání s odpady celkem

27 658 315

2ný

ostatní

259 25 398 346

969

v tom: Využití celkem

8 344 875

499 735

7 845 140

z toho: R1

vyuţití jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie

578 189

66 554

511 635

R2

získání/regenerace rozpouštědel

815

815

-

R3

získání/regenerace organických látek (mimo kompostování)

412 764

47

412 717

R4

recyklace/znovuzískání

101 999

1 651 764

R5

a kovových sloučenin ostatních anorganických materiálů recyklace/znovuzískání

46 089

3 051 232

R9

rafinace

i.d.

i.d.

R10

aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje 318 297 pouţití olejů

i.d.

i.d.

R11

jiný způsob vyuţití odpadů ekologii

170 972

319 096

R12

předúprava

108 973

1 497 041

R13

skladování R1 aţ R11 materiálů před aplikací některého z postupů uvedených 84 143

183

83 959

pod označením R1 aţ R12

5 562 671

788 683

4 773 988

D1

ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu

4 143 618

43 834

4 099 784

Odstranění celkem

pouţitých

kovů 1 753 763 olejů

odpadů

nebo

jiný

způsob

3 097 321 opětného 2 336

490 068 k aplikaci

některého

z postupů 1 606 014

z toho:

D2

úprava půdními procesy

3 016

i.d.

i.d.

D4

ukládání do povrchových nádrţí

124 233

-

124 233

D8

biologická úprava

509 484

196 293

313 190

D9

fyzikálně-chemická úprava

527 413

472 486

54 927

D10

spalování na pevnině

74 975

62 325

12 650

D13

úprava sloţení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním 108 622

6 063

102 559

D14

některým úprava jiných z postupů vlastností D1 aţ odpadů D12 před jejich odstraněním některým z 9 713

3 368

6 345

postupů D1 odpadů skladování aţ D13 před jejich odstraněním některým z postupů 22 467

D15 Ostatní

způsoby uvedených pod označením D1 aţ D14

480

21 987

13 750 770

971 552

12 779 218

celkem z toho: N1

vyuţití odpadů na terénní úpravy

5 845 867

213 830

5 632 036

N2

předání kalů ČOV k pouţití na zemědělské půdě

52 583

i.d.

i.d.

N5

zůstatek na skladu k 31. 12.

3 545 775

338 932

3 206 843

N7

vývoz

9 599

1 508 406

N17

vývoz odpadu do zemí mimo EU zemí EU

21 544

-

21 544

N8

předání (dílů, odpadů) pro opětovné pouţití

41 092

680

40 412

N9

zpracování autovraků

77 375

57 421

19 955

N10

prodej odpadu jako suroviny

697 816

11 632

686 185

9

odpadu

do

členských 1 518 005

Český statistický úřad [online]. Produkce, vyuţití a odstranění odpadu v roce 2009. Dostupné z WWW: .


23

N11

vyuţití odpadu na rekultivace skládek

550 402

17 623

532 779

N12

ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky

942 316

115 103

827 213

N13

kompostování

232 137

i.d.

i.d.

N14

biologická dekontaminace

193 429

183 424

10 005

N18

zpracování elektroodpadů

32 430

23 298

9 132

1.5.4 Možnosti recyklace vybraných druhů odpadu

1.5.4.1 Nekovové odpady

Komunální odpad Zákon o odpadech č.185/2001 Sb.10 popisuje komunální odpad jako „veškerý odpad, vznikající na území obce při činnosti fyzických osob s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob.“

Průměrné sloţení domovního odpadu: 1. papír – 22 %; 2. plasty – 13 %; 3. sklo – 9 %; 4. nebezpečný odpad – 3 %; 5. biologický odpad – 18 %; 6. ostatní - 35 %.

10



24

Použitý papír Recyklace papíru má vzhledem k míře ekologické zátěţe značně pozitivní vliv na stav ţivotního prostředí. Dle výzkumů občanského sdruţení Arnika11 lze v případě papírového odpadu provést 4 aţ 6 recyklačních cyklů a kaţdá recyklovaná tuna materiálu můţe ušetřit aţ 5 kubických metrů dřeva. Pokud však papír obsahuje větší mnoţství tiskařských barev, je jeho recyklace energeticky náročná, coţ bývá kompenzováno přidáváním nového bílého materiálu.

Materiál z demolic Poměr obsahů jednotlivých materiálů je závislý na charakteru demolované stavby. Obvykle je odpad tvořen následujícím poměrem materiálů:

1. tvárnice, cihly, beton – 65%; 2. kovový odpad - 15%; 3. dřevo – 15%; 4. sklo – 5%.

Rozdrcené betonové části, cihly a pojiva jsou opět přidávány do nových stavebních materiálů, sklo je vyuţíváno k výrobě izolačních materiálů. Kovový šrot je pak dle poměru obsahu jednotlivých kovů zpracováván způsoby popsanými níţe.

Asfalt Oxidované a tvrzené zbytky materiálu s přibliţně 6 % bitumenového podílu mají nejčastěji podobu hrudek či kusů, které vznikají při stavební činnosti, nejčastěji v oboru

11

Arnika [online].

2010

[cit.

2010-11-28].

.

Recyklace

papíru.

Dostupné

z

WWW:


25

dopravy. V případě opětovného vyuţití asfaltového odpadu existuje řada moţností, nejčastěji bývá odpad tepelně zpracován a poté přimícháván k novému asfaltu. Nová asfaltová směs můţe obsahovat aţ 15% původního odpadu. Obvyklým způsobem je rovněţ rozdrcení, a poté vyuţití tohoto materiálu jako štěrku nebo suché stavební výplně.

Katalyzátory Tyto součástky obsahují drahé kovy, jako například nikl, molybden, kobalt, paladium či platinu. Katalyzátory jsou nejčastěji zpracovávány v chemickém průmyslu, kde jsou z nich různými způsoby získávány výše zmíněné vzácné kovy.

Měď Jedná se o kov, který je velmi snadno recyklovatelný, a to za dosaţení téměř původní kvality, jako je čistá surovina. Nejčastěji se recykluje z kabelů a klempířských materiálů, měděné izolace, různých slitin, jako jsou například bronz, mosaz, klenotnické a mincovní slitiny či dentální slitiny.

Cín Pouţívá se především v elektrotechnickém průmyslu a v potravinových obalech, proto bývá často získáván z plechovek od nápojů a potravin. Z jedné tuny takového materiálu lze získat aţ čtyři kilogramy čistého cínu.

Hliník Vzhledem ke svým vlastnostem se pouţívá v energetice, strojírenství, při výrobě dopravních prostředků a v potravinářství, nejčastěji ve formě plechovek a uzávěrů lahví, oken, hliníkových profilů či stavebního materiálu.


26

Železný šrot Ţelezný šrot je vyuţíván k výrobě oceli. Vzhledem k energetické náročnosti výroby oceli z ţelezné rudy je pouţití ţelezného šrotu v hutním průmyslu velmi výhodné. Ocel se dle poţadavků na vlastnosti vyrábí různými způsoby za vyuţití dalších kovů. Při recyklaci je moţné tyto kovy, jako například hliník či zinek, opět od ţeleza oddělit.

Další druhy kovového odpadu Často zpracovávaným kovovým odpadem jsou například hliníkové chladiče, karmy, hliníkové špony a třísky, loţiska, hliníkové ţaluzie, karoserie automobilů, motory, olověné trubky, elektromotory, tiskařské olovo, nosné stavební konstrukce apod. V tomto druhu odpadu bývají jednotlivé kovy zastoupeny v různém poměru, často smíšeny s nekovovým odpadem. Separace těchto materiálů je technologicky i ekonomicky náročná a i přes jednotlivé vyspělé technologie bývají vytěţené kovy znečištěné, coţ je činí méně vhodnými pro další zpracování. Tato vlastnost způsobuje problémy zejména při opětovném zpracování v hutích, kde je potřeba vícekrát opakovat tavbu materiálu, coţ má mimo jiné za následek vyšší emise, a tím i negativní vliv na ţivotní prostředí.


27

2 PRAKTICKÁ ČÁST

2.1 Seznámení se společností Global recycling a.s. Společnost Global Recycling a.s. vznikla v roce 2010 jako podnik, jehoţ hlavním polem působnosti je oblast výkupu, zpracování a prodeje ocelového odpadu a barevných kovů. Podstatou fungování společnosti je odlišný pohled na chod podniku, kde se nejvyšší vedení snaţí o co nevyšší moţnou mobilitu svých pracovníků, kooperaci jednotlivých odborů

společnosti

za

vyuţití

nejmodernějších

informačních

technologií

a strategického rozmístění poboček v těch zemích, kde situace na trhu vyţaduje rychlé a kvalitní manaţerské rozhodování. Společnost Global Recycling a.s. se v oblasti nákupu orientuje především na země bývalého východního bloku, čemuţ významně pomáhají nově zaloţené pobočky v Rumunsku a Bulharsku. Následné vytřídění umoţňuje materiál dále zpracovávat v hutním průmyslu, a to s minimální mírou zatíţení ţivotního prostředí. Zpracování kovového odpadu ve většině případů probíhá v pobočkách v České republice, kde je separovaný materiál následně expedován ke koncovým zákazníkům.

2.2 Vyhodnocení silných a slabých stránek podniku

2.2.1 Silné stránky 1. Flexibilita managementu. 2. Schopnost okamţité reakce na změny na trhu. 3. Logistické know-how. 4. Moţnost výkupu kovů za niţší ceny neţ konkurence (Bulharsko, Rumunsko). 5. Udrţitelný rozvoj společnosti.


28

2.2.2 Slabé stránky 1. Centralizace řízení v České republice (Olomouc). 2. Pomalá vnitropodniková mezistátní komunikace. 3. Krátkodobé výkyvy ve financování poboček na nových působištích. 4. Velké skladové zásoby v centrále společnosti. 5. Porady probíhají pouze pomocí videokonferencí.

2.2.3 Příležitosti 1. Státní zakázky v zemích východní Evropy. 2. Moţnost splnění náročnějších ekologických norem s moţností zisku státních dotací. 3. Zvýšená poptávka po separaci odpadů. 4. Moţnost otevření poboček v přímořských státech díky zjednodušování legislativy. 5. Snazší dostupnost moderních separačních technologií.

2.2.4 Hrozby 1. Silná provázanost výkupních cen kovů a těţkého průmyslu, respektive globální stabilita hutnictví. 2. Druhotná platební neschopnost. 3. Vstup velkých společnosti z Číny a Indie na východní trhy (Bulharsko, Rumunsko, Bosna). 4. Vysoké úroky kontokorentních úvěrů. 5. Neplánované odstávky v provozu hutí.


29

2.3 Návrhy zkvalitnění procesu separace odpadů formou dokonalého roztřídění materiálu Vzhledem ke komplikovanosti procesu separace materiálu, díky široké škále recyklovatelných odpadů v rámci různých úrovní výtěţnosti materiálů, doporučuji aplikovat soubor komplexních opatření, která povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti společnosti. Tímto také ke sníţení míry ekologické zátěţe, rozšíření zpracovávaného sortimentu a k co moţná nejefektivnějšímu zpracování separovaného materiálu. Prvním a nejdůleţitějším krokem tohoto souboru opatření je vybudování separační linky, která umoţní efektivní zpracování materiálu. Druhým krokem je pořízení informačního systému, který v provázanosti s touto separační technologií přinese moţnost operativního vyhodnocování výtěţnosti zpracování, zpětnou kontrolu obsahu jednotlivých dodávek a kompletní informace o pohybech materiálu v podniku. Třetí etapou zdokonalení procesu je změna současného systému evidence kovových odpadů, spolu s aplikací nových pravidel zatřídění materiálu do předchozích etap.

2.4 Zpracování materiálu pomocí separační linky Pro efektivní přechod od třídění pomocí ruční separace, kde je kromě jednoduché úpravy vstupního materiálu a manipulace s odpadem vyuţíváno především manuální pracovní síly, směrem k co moţná nejvyšší míře automatizace a moderních separačních technologií, je potřeba především jasně stanovit koncept technologie. Provést přípravu kvalitní projektové dokumentace a při samotné realizaci projektu, se co nejvíce věnovat provázanosti jednotlivých oblastí. Hlavním důvodem pro přechod k moderní technologii je omezená moţnost separace některých materiálů. Níţe je uvedený seznam odpadů, které je moţné za pomocí separační linky efektivně zpracovat.


30

2.4.1 Spalovací motory Netříditelný těţký materiál, který obsahuje přibliţně velké mnoţství ţeleza, 15% aţ 25% hliníku a aţ 4% jiných barevných kovů. V současné době je prodáván zpracovateli kovošrotu hutím za cenu ţeleza. V této ceně tak nejsou zohledněné ostatní obsahované kovy.

2.4.2 IZO-profily IZO-profily obsahují vlisovaný plast, který je ručně neodstranitelný. Z tohoto důvodu dochází při tavení tohoto materiálu k velkým ekologickým zátěţím, které hutě musí promítnout do výkupní ceny. V případě odstranění plastu je moţné tento materiál prodávat zpracovatelům aţ o 35 % vyšší cenu, neţ v jeho původním stavu.

2.4.3 Barevné profily U tohoto materiálů dochází z důvodu obsahu barvy k překračování emisních limitů při tavbách, coţ má za následek niţší výkupní cenu, a to aţ o 15 %.

2.4.4 Chladiče Jedná se o materiál s různým obsahem barevných kovů, například CuAl, FeMs, FeMsAl, MsCu. Chladiče jsou lisované, kompaktní, ručně nedělitelné. Materiál není moţné při tavbě v hutích efektivně zpracovat. Separací toho typu materiálu lze získat čistou měď, hliník či mosaz.

2.4.5 Rafinační hliník Jedná se o litinový odpad z výroby s obsahem ţeleza, kde ţelezo je zalito v hliníkových komponentech, které nelze ručně odstranit. Obsah ţeleza sniţuje cenu materiálu aţ o 12 %.


31

2.4.6 Rafinační měď Často se jedná například o transformátorové vinutí, opředené sklolaminátovou páskou, ze kterého je čistá měď neodstranitelná ruční separací. Při spalování v hutích se ze sklolaminátu uvolňují karcinogenní látky, které značně ohroţují ţivotní prostředí. Základním principem zpracování výše uvedených odpadů moderními technologiemi je vţdy jejich destrukce na určitou frakci, na základě které dojde k oddělení jednotlivých materiálů, díky čemuţ můţe být provedeno na jednotlivých separačních strojích jejich vytřídění. Doba drcení jednotlivých materiálů je různá, podle jejich typu, obsahu, hustoty a sloţitosti zpracování, coţ vede k různým hodnotám času a nákladovosti zpracování.

2.5 Technický popis separační linky Pro snazší orientaci je rozloţení jednotlivých modulů znázorněno na následujícím diagramu:

Obrázek 1 – Schéma modulů separační linky


32

2.5.1 Podávací dopravník zapuštěný do země Podávací dopravník je vstupním bodem do separační linky. Z důvodu potřeby snadného dávkování materiálu je jeho první část zapuštěna do země, druhá pak stoupá do řetězového mlýna pod úhlem 30 stupňů. Po naloţení na profilovaný pohyblivý pás je odpad unášen do hrdla mlýna. Vlastnosti přepravníku jsou uvedeny v tabulce č.4 viz. Příl. 2. Technická specifikace podávacího přepravníku zapuštěného do země viz. Příl. 1, ukazuje moţnou podobu přepravníku.

2.5.2 Řetězový rotorový drtič Principem funkce tohoto zařízení je destrukce materiálu pomocí jeho vlastní setrvačnosti. Poté, co je do otěruvzdorného bubnu drtiče dopraven materiál, točící se řetěz jej neustále uvádí do pohybu, a ten se tak díky kinetické energii a tření rozpadá na menší frakce. Volba otáček drtiče a doba drcení je závislá na povaze zpracovávaného odpadu. Kvůli vysokému výkonu motoru, který pohání řetěz, se jedná o energeticky nejnáročnější bod celé separační linky. Během provozu drtiče je nutné zajistit vhodné odsávání, jelikoţ během drcení dochází ke zvýšení teploty materiálu, a tím i k odpařování zbytků olejů či jiných materiálů. Zároveň je nutné předejít zvýšené prašnosti, a tím i výbušnosti. Vlastnosti drtiče jsou uvedeny v Příl. 2, tabulka č. 5 – Technická specifikace řetězového rotorového drtiče. obr.3 a obr.4 v Příl. 1 ukazují moţnou podobu drtiče.

2.5.3 Pásový dopravník ve tvaru L Tento dopravník je připevněn k výstupu z řetězového drtiče a slouţí k dopravě rozemletého materiálu do magnetického separátoru. Vlastnosti pásového dopravníku jsou uvedeny v Příl. 2, tabulka č. 6 – Technická specifikace pásového dopravníku ve tvaru L. Příl. 1 ukazuje moţnou podobu pásového dopravníku.


33

2.5.4 Zavěšený magnetický separátor Toto zařízení slouţí k rozdělení dopraveného rozdrceného materiálu z řetězového mlýna na ţelezný a ostatní materiál. Materiál je vystaven silnému magnetickému poli. Ţelezné částice, které jsou zmagnetizovány, jsou na rozdělovacím bubnu odhazovány z pásu na první dopravník, druhý pás pak přesouvá nemagnetický, tedy neţelezný materiál. Vlastnosti zavěšeného magnetického separátoru jsou uvedeny v Příl. 2, tabulka č. 7 – Technická specifikace pásového dopravníku ve tvaru L. Příl. 1 ukazuje moţnou podobu zavěšeného magnetického separátoru.

2.5.5 Rozdělovací buben Rozdělovací buben, který je součástí magnetického separátoru jako zakončení pásového dopravníku, slouţí k rozdělování magnetických a nemagnetických částic. Vlastnosti zavěšeného magnetického separátoru jsou uvedeny v Příl. 2, tabulka č. 8 – Technická specifikace rozdělovacího bubnu.

2.5.6 Vybírací žlab pro železné frakce Vybírací ţlab slouţí k ruční separaci zbytkového materiálu barevných kovů zachyceného v ţelezné frakci dopravovaného FE materiálu. Pracovníci stojící po stranách ţlabu manuálně vybírají z materiálu, který přijíţdí po pásovém dopravníku, jednotlivé frakce. Pro snazší zatřídění má kaţdý pracovník přidělený druh materiálu, který má za úkol z pásu vybírat. Pracovníci stojí vedle van, do kterých jednotlivý materiál vhazují. Pokud se jedná o nedokonale rozdrcený materiál, je v další etapě přidán znovu a zpracováván v drtiči. Tímto vybíracím ţlabem je zakončena jedna větev separační linky. Vlastnosti vybíracího ţlabu pro ţelezné frakce jsou uvedeny v Příl. 2, tabulka č. 9 – Technická specifikace vybíracího ţlabu pro ţelezné frakce.


34

2.5.7 Vybírací žlab pro neželezné frakce Do tohoto průchozího ţlabu je dopravován veškerý nemagnetický materiál. Pracovníci, kteří stojí u ţlabu, z něj vybírají nedostatečně rozdrcený materiál, který je poté znovu zpracován v řetězovém mlýnu. Vlastnosti vybíracího ţlabu jsou uvedeny v Příl. 2, tabulka č. 10 – Technická specifikace vybíracího ţlabu pro neţelezné frakce.

2.5.8 Vibrační stůl Vibrační stůl odděluje materiál od sebe pomocí vibrací, aby mohlo následně dojít k vytřídění hliníkových materiálů a zbylé frakce. Velká frakce, která stále není vhodná k dalšímu zpracování, je navrácena zpět k dalšímu rozdrcení. Vlastnosti vybíracího ţlabu jsou uvedeny v Příl. 2, tabulka č. 11 – Technická specifikace vibračního stolu.

2.5.9 Eddy Current - separátor hliníku Toto zařízení, které stojí za vibračním stolem, slouţí k separaci hliníkových částí.

Tyto převáţně hliníkové části jsou zde díky bubnu s obsahem vzácných zemin, odhazovány za dělící přepáţku. Zbývající část separovaného materiálu pokračuje dále po dopravníku linkou, jedná se o směs olova, mědi, mosazi, zinku a dalších barevných kovů.

2.5.10 Kladivový mlýn Kladivový mlýn slouţí k rozdrcení materiálu na menší stejnoměrnou frakci, která dále putuje do fluidního separátoru. Na rozdíl od granulátoru je toto zařízení v tomto způsobu nasazení méně náročné na údrţbu a spotřebuje menší mnoţství elektrické energie.

2.5.11 Fluidní separátor Následujícím prvkem separační linky je fluidní separátor, který pomocí proudů vzduchu a objemové hmotnosti procházejícího materiálu oddělí jednotlivé druhy - typy


35

materiálu od sebe. Vzhledem k tomu, ţe materiál, který je do fluidního separátoru dopravován, je díky předchozímu zpracování v kladivovém mlýnu v přibliţně stejné velikosti, vzduchové proudy nadnáší jednotlivé hrudky do určité výšky, kde jsou zachytávány a dopravovány do připravených nádob. Kromě těchto kusů materiálu vystupuje

ze

separátoru

ještě

zbytkový

prach,

který

je

dále

zpracováván

elektrodynamickým separátorem.

2.5.12 Elektrodynamický separátor (vířivé proudy) Toto zařízení rozdělí na základě polarity jednotlivých zbytkových drobných frakcí materiál na měď, zinek a směs prachu kovů a jemné drti. Vlastnosti elektrodynamického separátoru

jsou

uvedeny v Příl.

2,

tabulka

č.

12

–

Technická

specifikace

elektrodynamického separátoru. Příl. 1 ukazuje moţnou podobu zavěšeného magnetického separátoru.

2.6 Návrh zvýšení efektivity práce v podniku za pomocí softwarového řešení Primárním úkolem softwaru je komplexní zefektivnění nakládání s odpadovými materiály, od prvotního kontaktu obchodního oddělení se zákazníkem, aţ po naskladnění materiálu a zaevidování jeho zpracování, které je vyţadováno platnou právní legislativou. Sekundárním úkolem je poskytnout efektivní soubor informací vedoucím pracovníkům jednotlivých odborů podniku. Při prvotním navrhování programu byl proto brán zřetel především na obvyklý systém struktur a řízení společností, které se věnují zpracování druhotných surovin. Výsledkem je pak rozdělení systému na jednotlivé moduly (vrátnice, obchod, správa, účetní, výkup), které sdruţují jednotlivé části do propojeného funkčního celku. Přínosem tohoto systému je kromě primární úspory nákladů také zdokonalení evidence materiálu, coţ povede ke zvýšení ziskovosti jednotlivých zakázek.


36

2.6.1 Technické informace Celý software je vytvořen v programovacím jazyce C# a databázovém systému SQL, které vyvinula společnost Microsoft. SQL databázi obsluhuje webová sluţba, která je umístěna na dedikovaném serveru. Koncoví uţivatelé pouţívají tenkého klienta, který komunikuje se sluţbou pomocí jednoduchých dotazů, na které sluţba vrací odpovědi v online reţimu. Celá komunikace můţe probíhat jak po vnitřní síti, tak za pomocí běţného internetového připojení. Koncového klienta není potřeba instalovat, lze jej spouštět i z klasického USB disku, coţ dodává systému maximální moţnou mobilitu. Koncový program vyţaduje ke spuštění systém Windows XP a vyšší, s nainstalovaným rozhraním Microsoft NET Framework 3.5. Ke komfortní práci na straně koncového uţivatele stačí i mobilní internetové připojení. Pro samoobsluţnou aktualizaci klienta je k systému připojena utilita, která po kaţdém spuštění porovná číslo verze s informacemi na serveru, a pokud nalezne rozdíl, provede aktualizaci potřebných souborů.

2.6.2 Řízení dat a uživatelských účtů Celý systém je navrţen tak, ţe veškeré doklady, které byly v systému zaloţeny, nelze z důvodu nutnosti zamezení selhání lidského faktoru odstranit. Záznamům je moţné pouze přidělit status „storno“, který je zneviditelní jak před uţivatelem, tak před sluţbou, která je tak přestane zahrnovat do svých odpovědí na dotazy uţivatelů. Tento status mohou vybraní správci kdykoliv odebrat a doklad se tak stává opět platným. Přístupy do jednotlivých formulářů jsou řízeny podle databázově definovaného systému uţivatelských rolí, které jednotlivým osobám umoţňují různé úrovně přístupu, a to jak do jednotlivých formulářů, tak do celých modulů, a to i s rozlišením moţností prohlíţení záznamů, editace, mazání a stornování dokladů.


37

2.6.3 Moduly systému a jejich vlastnosti

2.6.3.1 Výkup Tento modul je prvním, který umoţňuje naskladnění materiálu do systému pro další zpracování. Je navrţen pro jednoduchou evidenci veškerých procesů s materiálem na pobočkách společnosti, kde probíhá výkup od občanů a firem. Kromě evidence samotných výkupů, včetně zákonných náleţitostí, umoţňuje tisk výkupního ceníku, pokladní evidenci, expedici materiálu na ostatní pobočky a vytváření přehledů výkupů a expedic. Všechny tyto funkce jsou navzájem datově provázány, coţ zaměstnancům pobočky výrazně usnadňuje práci.

2.6.3.2 Vrátnice Jedná se o další modul, který slouţí k prvotnímu naskladnění materiálu, ale i k expedici a doplňkové evidenci. Vrátnice je z pohledu systému vstupní bod do areálu společnosti, kde se evidují veškeré vjezdy automobilů a vagónů, u kterých uţivatelé zadávají kromě naváţeného materiálu i doplňující informace (odesílatel, příjemce, předávající). Sledování pohybů funguje obousměrně, jak pro výdeje, tak pro příjmy. Vrátnice umoţňuje jednoduché naskladnění dodávek z poboček, kdy uţivatel zadá při příjezdu dodávky pouze unikátní číslo, přidělené na pobočce řidiči, a systém na základě předem zaloţených dokladů provede automatické naskladnění. Zde je materiál sledován pouze v celkové váze s jednoduchým popisem, tyto doklady jsou předávány modulu Mistr, kde je dodávka přesně specifikována.

2.6.3.3 Mistr Celým jádrem této části systému je formulář pro rozpadnutí materiálu, pomocí kterého uţivatel na základě přesného rozváţení specifikuje poloţky dodávky, včetně jejich ocenění a kvality. V tomto nejdůleţitějším bodě zpracování odpadu se vybraní uţivatelé dozvědí veškeré podrobnosti o přijaté či expedované dodávce. Materiál však ještě není


38

naskladněn, je pouze přičten jako neautorizovaný, a to z důvodu nutnosti zpětné kontroly práce uţivatele, který rozpad materiálu provádí.

2.6.3.4 Účetní Tento modul slouţí k autorizaci dokladů, zaloţených v předchozím modulu. Pracovník společnosti na základě interních směrnic provede kontrolu dokladu, a pokud je vše v pořádku, doplní informace, vyţadované pro zpracování účetnictví, a celý doklad autorizuje. Tím dojde k naskladnění materiálu a uloţení veškerých doplňujících informací.

2.6.3.5 Správa Účelem této části systému je poskytnout managementu společnosti přehled o všech důleţitých dokladech a poskytnout informace, které vedou ke snadnějšímu vyhodnocování situací. Veškeré přehledy jsou vypočítávány dynamicky a zahrnují doklady, které byly uloţeny i ve chvíli zaslání dotazu, coţ umoţňuje velmi rychlé rozhodování manaţerů.

2.6.3.6 Obchod Modul Obchod je virtuálním systémem, který stojí nad ostatními součástmi systému, a to bez jakéhokoliv ovlivňování skladových dokladů. Eviduje práci obchodníků a z jednotlivých součástí systému získává data, která pouţívá pro vyhodnocování výtěţnosti jednotlivých obchodů s materiálem, a tím poskytuje managementu i přehled o výkonnosti jednotlivých obchodníků. Modul zároveň slouţí k automatickému monitorování plnění sjednaných dodávek, kde v případě nedodání či jiného problému automaticky upozorní jak obchodníka, tak vedení společnosti.


39

2.7 Návrh změny evidování vytříděných materiálů V současné době provádí společnost Global recycling a.s. evidenci odpadů dle označení, které vyţaduje platná legislativa České republiky. Pro snazší orientaci v označení odpadů, rychlejší komunikaci a celkově větší přehlednost, je vhodné vyuţít vlastního systému značení odpadu. Z důvodu zákonné povinnosti evidence zpracování odpadů je tento systém značení nástavbou nad existujícími kategoriemi odpadů dle Zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., kde jsou nově vytvořeny další dvě větve stromu. Návrh značení je připojen v Příl. 2, tabulka č. 13 – Návrh nového zatřídění kovového odpadu.

2.8 Vyhodnocení výsledné ekonomiky a vyhodnocení prospěchu navrhovaných řešení

2.8.1 Ekonomické hodnoty zpracování materiálu

2.8.1.1 Průměrná marže při zpracování materiálu Jako výchozí hodnota pro výpočet zisku při zpracování materiálu slouţí průměrná marţe při nákupu, zpracování a následném prodeji jednoho kilogramu materiálu. Jako materiál definujeme odpad, uvedený v tabulce č. 13 – Návrh nového zatřídění kovového odpadu. Hodnota marţe je pak určena na základě interní evidence obchodních případů společnosti Global recycling a.s., dlouhodobých zkušeností obchodních zástupců společnosti a historického vývoje hodnot indexů burzy kovů London Metal Exchange. Na základě těchto faktorů byla stanovena průměrná marţe při nákupu, zpracování a následném prodeji na hodnotu 3,80 Kč / kg. Náklady na pořízení a provoz nové separační linky a softwarového řešení. Náklady na pořízení kompletní technologie jsou uvedeny v následující tabulce:


40

Tabulka 4 – Cenová kalkulace separační linky Položka

Cena bez DPH

podávací dopravník

DPH

Cena celkem

330830

66166

396996

10784020

2156804

12940824

913900

182780

1096680

1478402

295680,4

1774082,4

581240

116248

697488

vybírací ţlab pro ţelezné frakce

1297124

259424,8

1556548,8

vybírací ţlab pro neţelezné frakce

1169792

233958,4

1403750,4

vibrační stůl

1023568

204713,6

1228281,6

Eddy Current separátor hliníku

1407406

281481,2

1688887,2

kladivový mlýn

483270

96654

579924

fluidní separátor

4502846

900569,2

5403415,2

elektrodynamický separátor

5567028

1113405,6

6680433,6

29539426

5907885,2

35447311,2

řetězový rotorový drtič pásový dopravník ve tvaru L zavěšený magnetický separátor rozdělovací buben

celkem

Cena

ročního

servisu

separační

technologie

je

dodavatelem

stanovena

na 300 000 Kč, resp. 25 000 Kč měsíčně. Pořizovací cena software včetně implementace činí 850 000 Kč. Roční údrţba systému je stanovena na 60 000 Kč, resp. 5000 měsíčně.

Financování investic Investice do pořízení separační linky a softwarového řešení bude financována bankovním úvěrem. Celková výše úvěru je 36 297 311,2 Kč při úrokové míře 6,5 %. Při délce splácení 4 let činí měsíční splátka 860 789,03 Kč. Celkové náklady úvěru dosahují výše 5 020 562,07 Kč, pro snazší kalkulaci dalších výpočtů byly náklady úvěru rozloţeny rovnoměrně po celou dobu splácení úvěru na částku 104 595,04 Kč měsíčně. Provozní investice budou financovány z vlastních zdrojů.

Odpisy Technologická ţivotnost separační linky a software jsou výrobci stanoveny na 10 let. Při rovnoměrném odepisování lze tedy kalkulovat s ročním odpisem 3 544 731,12 Kč pro linku a pro software 85 000 Kč.


41

2.8.1.2 Náklady na zpracování odpadu pomocí separační linky

Kapacita zpracování odpadu Dle údajů výrobce lze stanovit průměrnou kapacitu zpracování materiálu na 6 000 tun ročně, resp. 23 809,52 kg denně, resp. 2 976,19 kg za hodinu.

Náklady na provoz separační linky Spotřeba elektrické energie je stanovena součtem příkonů všech elektrických spotřebičů na 292,03 kW / hod. Po vynásobení koeficientem vyuţití v hodnotě 0,7 a průměrnou cenou elektrické energie 2,881 Kč/ kW, lze stanovit spotřebu elektrické energie na 588,94 Kč za hodinu. Obsluha separační linky a třídění materiálu vyţaduje nasazení šesti pracovníků. Při přepočtu

průměrné

mzdy

kvalifikovaného

pracovníka

obsluhy

stroje

v oboru

zpracovatelského průmyslu ve výši 22 822 Kč měsíčně činí hodinová sazba částku 135,85 Kč / hod, po připočtení povinných odvodů ve výši 34% z hrubé mzdy lze stanovit nákladovou sazbu za jednoho pracovníka na 182 Kč / hod. Při plném provozu separační linky lze tedy vyčíslit hodinové mzdové náklady na 1 092 Kč. Celkové náklady na provoz separační linky jsou tedy 1 680,94 Kč / hod. Porovnáním hodnot hodinové kapacity linky a celkových nákladů na její provoz, lze při kapacitě 2 976,19 kg / hod a výše uvedených hodnotách stanovit nákladovost na zpracování materiálu ve výši 0,56 Kč / kg.


42

2.8.2 Propočet návratnosti investic do moderní technologie Na základě výše uvedených hodnot ziskovosti a kapacit zpracování lze určit ziskovost navrhovaného řešení:

Marže při zpracování materiálu pomocí separační linky: 6 000 000 kg x 3,80 Kč = 22 800 000 Kč ročně, resp. 1 900 000 Kč měsíčně

Náklady na zpracování pomocí separační linky:

6 000 000 kg x 0,56 Kč = 3 360 000 ročně, resp. 2 800 00 Kč měsíčně

Hrubý zisk při zpracování materiálu pomocí separační linky: 6 000 000 kg x 3,24 Kč = 19 440 000 Kč ročně, resp. 1 620 000 Kč měsíčně

2.8.2.1 Měsíční náklady na provoz moderní technologie Jak jiţ bylo uvedeno výše, ţivotnost pořizované technologie je stanovena na 10 let. Při rovnoměrném rozloţení nákladů lze celkovou měsíční nákladovost stanovit následovně:

Náklady spojené s bankovním úvěrem: 104 595,04 Kč Odpisy – separační linka: 295 394,26 Kč Odpisy – software: 7083,33 Kč Údrţba linky: 25 000 Kč měsíčně Údrţba software: 5 000 měsíčně Celkem: 437 072,63 Kč


43

Hrubý zisk měsíčně: 1 620 000 Kč Čistý zisk před zdaněním: 1 182 927,37 Kč měsíčně

Splátka úvěru: 860 789,03 Kč Měsíční příjem před zdaněním: 322 138, 34 Kč

Po splacení úvěru se změní náklady na 332477,59 a čistý zisk před zdaněním na 1 287 522,41 Kč měsíčně.

Celkový čistý zisk před zdaněním za 10 let provozu linky při nezměněných podmínkách činí 149 482 127,3 Kč.

2.8.2.2 Náklady na stávající ruční zpracování odpadu

Kapacita zpracování odpadu Dle interní podnikové evidence a dlouhodobých zkušeností managementu lze stanovit kapacitu zpracování materiálu na 1260 tun ročně, resp. 416,67 kg za hodinu při dvanáctihodinovém denním provozu.

Náklady na provoz současného systému ručního zpracování Vzhledem nulovým pořizovacím vstupům lze měsíční náklady kalkulovat jako součet mzdy pracovníků a nákladů na spotřebu elektrické energie. Náklady na spotřebu elektrické energie ručního nářadí pracovníků jsou při průměrné ceně energie 2,881 Kč / kW 11 Kč / hod.


44

Pro efektivní separaci materiálu je potřeba nasazení deseti pracovníků v jedné dvanáctihodinové směně. Při hrubé mzdové sazbě 89,50 Kč / hod. jsou mzdové náklady společnosti na jednoho pracovníka 120 Kč / hod. Celkové mzdové náklady tedy dosahují výše 1200 Kč / hod. Celkové náklady na provoz ruční separace materiálu lze stanovit na 1211 Kč / hod, respektive 305 172 Kč měsíčně při 21 pracovních dnech. Porovnáním hodnot hodinové kapacity ručního zpracování a nákladů na jednu hodinu provozu lze při kapacitě 416,67 kg / hod a výše uvedených hodnotách stanovit nákladovost na zpracování materiálu ve výši 2,90 Kč / kg.

2.8.2.3 Současná ekonomika ručního zpracování Hrubý zisk při ruční separaci: 1260 000 kg x 3,80 Kč = 4 788 000 Kč ročně, resp. 399 000 Kč měsíčně Náklady na ruční separaci: 1260 000 kg x 2,90 Kč = 3 654 000 Kč ročně, resp. 304 500 Kč měsíčně Čistý zisk před zdaněním: 1 134 000 Kč ročně, resp. 94 500 Kč měsíčně.


45

2.9 Výsledné porovnání ekonomiky a efektivity separací Tabulka 5 – Výsledné porovnání ekonomiky a efektivity prací SEPARAČNÍ LINKA rok kapacita (kg) spotřeba el. energie (Kč) mzdové náklady náklady celkem náklady Kč / kg

měsíc

den hodina 23 809,52 2 976,19 4 711,52 588,94 8 736,00 1 092,00 13 447,52 1 680,94

6 000 000,00 1 187 303,04 2 201 472,00 3 388 775,04 0,56

500 000,00 98941,92 183 456,00 282 397,92

22 800 000,00 3 360 000,00 19 440 000,00

1 900 000,00 280 000,00 1 620 000,00

90 476,19 13 333,33 77 142,86

11 309,52 1 666,67 9 642,85

náklady - úvěr odpisy separační linky odpisy software údrţba linky údrţba software ostatní náklady celkem

1 255 140,48 3 544 731,12 84 999,96 300 000,00 60 000,00 5 244 871,56

104 595,04 295 394,26 7 083,33 25 000,00 5 000,00 437 072,63

4 980,72 14 066,39 337,30 1 190,48 238,10 20 812,98

622,59 1 758,30 42,16 148,81 29,76 2 601,62

čistý zisk při úvěru čistý zisk bez úvěru

14195128,44 15450268,92

1 182 927,37 1 287 522,41

56 329,87 61310,59

7 041,23 7663,82

marţe = 3,80 / kg náklady = 0,56 / kg hrubý zisk

MANUÁLNÍ rok měsíc den hodina ZPRACOVÁNÍ kapacita (kg) 1 260 000,00 105 000,00 5 000,00 416,67 spotřeba el. energie (Kč) 33 264,00 2 772,00 132,00 11,00 mzdové náklady 3 628 800,00 302 400,00 14 400,00 1 200,00 náklady celkem 3 662 064,00 305 172,00 14 532,00 1 211,00 2,90 náklady Kč / kg marţe = 3,80 / kg náklady = 2,90 / kg

4 788 000,00 3 654 000,00

399 000,00 304 500,00

19 000,00 14 500,00

1 583,33 1 208,33

čistý zisk

1 134 000,00

945 00,00

4 500,00

375,00


46

2.10 Očekávané přínosy navrhovaných řešení 1. Díky pořízení navrhované separační linky dojde ke zlepšení technologického zázemí firmy pro efektivnější úpravu a zlepšení vyuţitelnosti odpadů. 2. Příprava surovin pro odběratele tak, aby jejich následné zpracování umoţnilo sníţit energetické nároky na další vyuţití suroviny. 3. Vysoká šetrnost vůči ţivotnímu prostředí díky moţnosti pouţití technologie zpracování za studena, s odstraněním laku a barev jednotlivých materiálů, coţ vede ke sníţení emisí. 4. Nízká hlučnost vyhovujícím stávajícím hygienickým poţadavkům. 5. Pohonná jednotka splňující normu EHK.ES 2001/27A (EURO 3). 6. Pracovní podmínky pro obsluhu stroje vyhovující přísným hygienickým normám. 7. Maximální zvýšení bezpečnosti práce díky moţnosti vyuţití automatizovaného zpracovávání materiálu. 8. Zvýšení produktivity práce díky novým konstrukčním řešením a efektivnímu vyuţití výkonů strojních zařízení. 9. Poskytnutí optimálního přehledu o provozních datech a precizní roztřídění jednotlivých druhů materiálů. 10. Separace materiálu suchou cestou se zamezením úniku olejových náplní. 11. Zajištění jedno druhových materiálů pro rychlejší zpracovávání za tepla, a tím ušetření minimálně jedné tavby pro hutě.


47

ZÁVĚR Hlavním cílem této bakalářské práce bylo navrţení efektivního, ekologického a inteligentního řešení, které by umoţnilo zpracovatelům odpadových materiálů účinně vyuţít

potenciálu

moderních

technologií,

dlouhodobých

zkušeností

odborníků

a softwarového know-how. Díky neustálému vývoji a rychlým reakcím trhu, jsou nacházeny stále nové způsoby recyklace, coţ má kromě ekonomického přínosu i dlouhodobě pozitivní vliv na ţivotní prostředí. Navrhovaná zpracovatelská technologie je sestavena z několika na sobě nezávislých zařízení, která mohou být v budoucí době stavebnicově doplňovány a modernizovány. Pomyslné zlato leţí právě v hlavním bodě separační linky, a to v řetězovém mlýnu, který je díky fyzikálním zákonům schopen po jednoduché mechanické úpravě zpracovávat téměř jakýkoliv materiál. Technologie je navrţena modulárně, coţ značně usnadňuje nejen její údrţbu, ale i případnou technologickou obměnu. Celý proces moderní a „čisté“ separace pak zaštiťuje sofistikovaný software, který přesně odráţí nároky managementu společnosti na efektivní poskytování informací. Pokud se tedy ohlédneme za navrţeným řešením, můţeme o něm s čistým

svědomím

prohlásit,

ţe

značnou

mírou

zajistí

zvýšení

ziskovosti,

konkurenceschopnost podniku a navíc splňuje cíl efektivního a ohleduplného zpracování odpadů v 21. století.


48

ANOTACE Jméno a příjmení autora:

Robert Javůrek

Instituce:

Moravská vysoká škola Olomouc

Název bakalářské práce:

Odpadové hospodářství se zaměřením na recyklaci odpadových materiálů.

Název práce v angličtině:

Waste Mnagement Concentrating on Recycling of Waste Materials.

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Aneţka Machátová

Počet stran:

55

Počet příloh:

2

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova v českém jazyce:

odpad, recyklace kovů, separace

Klíčová slova v anglickém jazyce: waste, metal recycling, separation

Tato práce ve své teoretické části charakterizuje vznik odpadů, objasňuje nezbytné legislativní povinnosti v návaznosti na jejich další zpracování, které je dále popsáno v praktické části. Cílem této práce je navrhnout takové ekologické řešení zpracování kovového odpadu, kde díky instalaci nové technologie se vlastníkovi radikálně zvýší ekonomický uţitek a trţní konkurenceschopnost.

Theoretical part of this bachelor thesis describe the generation of Wastes, makes the necessary legislative obligations in relation to their further processing, which is further described in the Practical part. The aim of this thesis is to propose an environmental solution to processing scrap Metal, where, thanks to the installation of new technology to radically boost the owner of the economic benefits and market competitiveness.


49

LITERATURA A PRAMENY Arnika [online]. 2010 [cit. 2010-11-28]. Recyklace papíru. Dostupné z WWW: . BusinessInfo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-11-28]. Dostupné z WWW: . Česká republika. ZÁKON č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, Částka 54, s. 2-96. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-11-28]. Produkce, vyuţití a odstranění odpadu v roce 2009. Dostupné z WWW: . HLAVATÁ, Miluše. Odpadové hospodářství. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2006. 172 s. ISBN 80-248-0737-8. JUCHELKOVÁ, Dagmar. Likvidace a využití odpadů. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2000. 73 s. ISBN 80-7078-747-3. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2010 [cit. 2010-11-28]. Dostupné z WWW: . SEDLÁČKOVÁ, Věra; SEDLÁČEK, Pavel. Přípravné procesy. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, 2004. 114 s. ISBN 80-248-0582-0.


50

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Schéma modulů separační linky...................................................................... 31


51

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Nebezpečné vlastnosti odpadů........................................................................... 5 Tabulka 2 – Produkce odpadů v České republice v roce 2009 ............................................ 16 Tabulka 3 – Způsob nakládání s odpady v České republice v roce 2009 ............................ 22 Tabulka 4 – Cenová kalkulace separační linky ................................................................... 40 Tabulka 5 – Výsledné porovnání ekonomiky a efektivity prací .......................................... 45


SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Fotografie separační linky Příloha 2 – Technické parametry separační linky

52


PŘÍLOHY

53

PŘÍLOHA 1: FOTOGRAFIE SEPARAČNÍ LINKY

Příklad podávacího dopravníku zapuštěného do země

Příklad řetězového rotorového drtiče s našroubovanými otěruvzdornými deskami

Příklad řetězového rotorového drtiče uvnitř

Příklad pásového dopravníku

Příklad zavěšeného magnetického separátoru

Příklad elektrodynamického separátoru (vířivé proudy)

PŘÍLOHA 2: TABULKY Tab. 4 – Technická specifikace podávacího přepravníku zapuštěného do země Vlastnost délka sklon šíře pásu rychlost dopravníku výkon

Hodnota 7,3/12,2 0/30 1.000 Variabilní 4,0

Jednotka m stupňů mm m/s kW

Tab. 5 – Technická specifikace řetězového rotorového drtiče Vlastnost průměr výška disk rotoru - mnoţství řetězů výkon hydraulická jednotka výkonu otáčky za minutu celková hmotnost

Hodnota 2000 2000 2 200 7,5 1450 8000

Jednotka mm mm ks kW kW rpm kg

Tab. 6 – Technická specifikace pásového dopravníku ve tvaru L Vlastnost délka šířka sklon výkon rychlost pásu

Hodnota 1000/8200 1200 25 4 1

Jednotka mm mm stupňů kW m/s

Tab. 7 – Technická specifikace zavěšeného magnetického separátoru Vlastnost stálý magnet, pracovní výška vzdálenost os šířka průměr bubnu příkon převodovky celková váha (cca.)

Hodnota 420 2200 1000 300 1,5 3200

Jednotka mm mm mm mm kW kg

Tab. 8 – Technická specifikace rozdělovacího bubnu Vlastnost šířka průměr bubnu výkon váha

Hodnota 1200 219 0,55 80

Jednotka mm mm kW kg

Tab. 9 – Technická specifikace vybíracího ţlabu pro ţelezné frakce Vlastnost šířka ţlabu délka ţlabu výška zavěšení tloušťka otěruvdzrného plátu celková hmotnost výkon motorů celkem

Hodnota 800 3200 800 3,0 700 1,9

Jednotka mm mm mm mm kg kW

Tab. 10 – Technická specifikace vybíracího ţlabu pro neţelezné frakce Vlastnost šířka ţlabu délka ţlabu výška zavěšení tloušťka otěruvzdorného plátu celková hmotnost výkon motorů celkem

Hodnota 800 3200 800 3,0 700 1,9

Jednotka mm mm mm mm kg kW

Tab. 11 – Technická specifikace vibračního stolu Vlastnost délka šířka výkon celková hmotnost

Hodnota 2000 1000 1,9 600

Jednotka mm mm kW kg

Tab. 12 – Technická specifikace elektrodynamického separátoru Vlastnost šířka délka pohon pásu pohon rotoru celková hmotnost

Hodnota 1500 2900 2,2 4,0 2000

Jednotka mm mm kW kW kg

Tab. 13 – Návrh nového zatřídění kovového odpadu ID 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

Kód evidence 17 04 01 - 001 17 04 01 - 002 17 04 01 - 003 17 04 01 - 004 17 04 01 - 005 17 04 01 - 006 12 01 03 - 001 17 04 01 - 007 17 04 01 - 008 17 04 01 - 009 17 04 01 - 010 17 04 01 - 011 17 04 02 - 001 17 04 02 - 002 17 04 02 - 003 17 04 02 - 004 17 04 02 - 005 17 04 02 - 006 17 04 02 - 007 17 04 02 - 008 17 04 02 - 009 17 04 02 - 010 17 04 02 - 011 17 04 02 - 012 17 04 02 - 013 17 04 02 17 04 02 - 015 17 04 02 - 016 17 04 02 17 04 02 - 018 17 04 02 - 019 17 04 02 - 020 17 04 02 - 021 17 04 02 - 022

Název Cu Drát nový - Milbery Cu Kus nový Cu Plech nový Cu stará, zelená 98% Cu Mix - opal, plech, lak, Cu Karmy, chladiče pocín Cu Třísky, špony Cu Opředená, věnce (88 Cu Opředená 92%) Cu Granulát - nový 99,5% Cu Granulát - nový 98% Cu Granulát - starý, Al 99,5 Drát nový pocínovaný AL 99,5 Drát starý Al 99,5 Drát znečištěný Al 99,5 Pásoviny - čisté (mastný) Al 99,5 Pásoviny Al 99,5 Plech - nový barevné Al 99,5 Plech - starý Al 99,5 Plech barevný Al 99,5 Kovolisty Al Profil MgSi 0,5 - nový Al Profil MgSi 0,5 - starý Al Profil MgSi 0,5 Al Profil IZO (s PVC + barevný Al Drát opředený plast) Al Kus litý Al Plech různorodý Al Plech nový - Mg (netříděný) Al Plech nový - Mn Al Plech 819 Al Plech - Hopr Mix Al Plech - Dural Al Plech - MgSi 1

Kód 17 04 01 odpadu 17 04 01 18 04 01 19 04 01 17 04 01 17 04 01 12 01 03 17 04 01 17 04 01 17 04 01 20 04 01 17 04 01 17 04 02 17 04 02 17 04 02 17 04 02 18 04 02 19 04 02 20 04 02 21 04 02 22 04 02 23 04 02 24 04 02 25 04 02 17 04 02 18 04 02 17 04 02 26 04 02 27 04 02 28 04 02 29 04 02 30 04 02 31 04 02 32 04 02

Skupina 1 Cu odpad Cu odpad Cu odpad Cu odpad Cu odpad Cu odpad Cu odpad Cu odpad Cu odpad Cu odpad Cu odpad Cu odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad

Skupina 2 Cu drát nový Cu plech nový, Cu kus Cu plech nový, Cu kus Cu plech nový, Cu kus Cu ostatní Cu karmy Cu špony bez Fe Cu rafinační, karmy, raf. Cu (více raf. slídy)(více slídy) Cu drát opředenánový Cu plech nový, Cu kus Cu ostatní Al drát nový Al drát starý Al drát znečištěný Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al izo profil Al drát znečištěný Al kus Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix

37 38 39 40 41 42 43 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 69 70 71 72 74 76 77 78 79 80 81 84 85 86 87 89 90 91

12 01 03 - 001 17 04 07 - 001 17 04 02 - 023 17 04 02 - 024 17 04 02 - 025 17 04 02 - 026 17 04 07 - 002 17 04 02 - 026 17 04 02 - 027 17 04 07 - 003 17 04 05 - 001 17 04 05 - 002 17 04 05 - 003 17 04 05 - 004 17 04 05 - 005 17 04 05 - 006 17 04 05 - 007 17 04 05 - 008 16 02 14 - 001 17 04 04 - 001 17 04 04 - 002 17 04 04 - 003 17 04 03 - 001 17 04 03 - 002 17 04 03 - 003 17 04 03 - 004 17 04 03 - 005 17 04 03 - 006 16 06 01 - 001 17 04 05 - 009 17 04 05 - 010 17 04 05 - 011 17 04 05 - 012 17 04 05 - 013 17 04 05 - 014 17 04 05 - 015 17 04 05 - 016 17 04 05 - 017 12 01 01 - 001 17 04 05 - 018 17 04 05 - 019 17 04 05 - 020 17 04 05 - 021 17 04 01 - 012 17 04 01 - 013 17 04 01 - 014 17 04 01 - 015 17 04 01 - 016

Al Třísky, špony AlCu Chladiče Al Ţaluzie, plechovky AlZn Plech Al Kus - litý s Fe 2% Al Kus - litý s Fe 5% Al Kus - litý s Fe 10% Al Plech s Fe AlFe Lana Al Rafinace 50% Fe Nerez nemag Cr/Ni 18/8 Nerez nemag Cr/Ni 18/10 Nerez nemag CrNi-Mo Nerez 18/10 -špony 2 Nerez vysokoobsah Titan Nerez magnetická Nerez magnetická - špony chromka Elektromotory Zinek plech - čistý Zinek kus - čistý Zinek kus s Fe Olovo - kusové - čisté Olovo - mašle (znečištěné) Olovo - tiskařské Cín Cínové slitky - pájka Cínové slitky - kompozice Aku baterie - Pb Fe 27 Fe 27 trubky Fe 16 Fe 12 Fe 15 Fe 21 - hlubokotah Fe 21 - vyšší Mn Fe 71 + 72 - kupól do Fe 21 - pozink 30cm Fe špony + třísky Fe 28 - rafinace Fe - litina kusová Fe - litina drobná FeMz Chladiče Mosaz - Mix Mosaz - vlasová Mosaz - 63 nová (stará) Mosaz - 58 nová Mosaz - 58 stará

12 01 03 17 04 07 17 04 02 33 04 02 17 04 02 18 04 02 17 04 07 19 04 02 17 04 02 17 04 07 17 04 05 18 04 05 19 04 05 20 04 05 21 04 05 22 04 05 24 04 05 25 04 05 16 02 14 17 04 04 17 04 04 18 04 04 17 04 03 18 04 03 19 04 03 20 04 03 21 04 03 22 04 03 16 06 01 17 04 05 18 04 05 17 04 05 17 04 05 18 04 05 19 04 05 20 04 05 19 04 05 21 04 05 12 01 01 17 04 05 17 04 05 18 04 05 22 04 05 17 04 01 18 04 01 19 04 01 20 04 01 21 04 01

Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad Al odpad s Fe Al odpad s Fe Al odpad s Fe Al odpad s Fe Al odpad s Fe Al odpad s Fe Nerez Nerez Nerez Nerez Nerez Nerez Nerez Nerez Směs kovů Směs kovů Směs kovů Směs kovů Směs kovů Směs kovů Směs kovů Směs kovů Směs kovů Směs kovů Baterie Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Mosaz + Mosaz + bronz Mosaz + bronz Mosaz + bronz Mosaz + bronz bronz

Al špony AlCu chladič Al ţaluzie Al plech Mix Al 2% Fe Al 2% Fe Směs kovů Al 2% Fe Al-Fe lana Směs kovů Nerez Nerez Nerez Nerez Nerez Nerez Fe 34 Fe 35 Elektromotory Zinek plech Zn kus čistý bez Fe Zinek plech Pb Pb Pb Pb Pb Pb Autobaterie Fe 27 Fe 28 Fe 16 Fe 12 Fe 13 Fe 29 Fe 30 Fe 14 Fe 31 Fe špony Fe 28 rafinace Litina Litina Fe 32 Mosaz Mosaz Mosaz Mosaz Mosaz

92 93 94 95 96 97 98 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 115 116 119 120 121 122 123 124 125 127 128 129 130 131 132 133 134 137 138 139 140 141 142 143 144

12 01 03 - 002 17 04 01 - 017 12 01 03 - 003 17 04 01 - 018 17 04 01 - 019 17 04 01 - 020 17 04 01 - 021 12 01 03 - 004 12 01 03 - 005 17 04 11 - 001 17 04 11 - 002 17 04 11 - 003 17 04 11 - 004 17 04 07 - 004 16 01 17 - 001 16 01 17 - 002 16 01 17 - 003 16 01 17 - 004 17 04 05 - 022 17 04 05 - 023 17 04 05 - 024 17 04 05 - 025 17 04 05 - 026 17 04 05 - 027 17 04 05 - 028 17 04 05 - 029 17 04 01 - 017 17 04 04 - 004 17 04 04 - ??5 17 04 07 - 005 17 04 02 - 028 17 04 02 - 029 17 04 02 - 030 17 04 07 - 005 17 04 02 - 031 17 04 02 - 032 17 04 02 - 033 17 04 02 - 034 17 04 02 - 035 19 12 03 - 001 19 12 03 - 001 16 01 17 - 005 16 01 03 - BAT

Mosaz - 58 třísky, špony Mosaz - MzCu chladiče Mosaz - třísky, špony Bronz Cínová(Mz - kusová mix rafinační + Br) Bronz Cínová - plech Bronz Mix - červená jednorodý Bronz Hliníková kusová, plech Bronz Hliníkové špony Bronz špony - čisté Kabely Al Kabely Cu Kabely Mix Kabely s Fe Nikl Wolfram Molybden Křemík Křemík Nerez nemaj Cr/Ni Mo Nerez 18/10 -- 2uţitek Fe 71 - 72 - Roxory Fe 71 - 72 do 50cm Fe - spalovací motory Fe - kompresory Fe - uţitek Fe - 21 mix Mosaz uţitek Zinek plech + folie Zn špony S.K. - netříděná, uţitek AlMgSi 0,5 elox AlMn1 Cu Al 99,5 granulát AlCu4 P61 AlFe 1,6 výsek z chladičů AlMgSi 1 Mn Buhas AlMg 3 Zn 5 Al Mg Si Sn Bi Al Dural D1 barvený Al Šrédrované Al Šrédrované s Cu Ţelezné kovy Autobaterie

12 01 03 17 04 01 13 01 03 17 04 01 18 04 01 19 04 01 20 04 01 12 01 03 12 01 03 17 04 11 17 04 11 17 04 11 17 04 11 17 04 07 21 01 17 18 01 17 19 01 17 20 01 17 23 04 05 24 04 05 20 04 05 21 04 05 22 04 05 23 04 05 24 04 05 23 04 05 22 04 01 19 04 04 20 04 04 17 01 17 34 04 02 35 04 02 36 04 02 18 04 07 20 04 02 37 04 02 38 04 02 39 04 02 40 04 02 41 04 02 42 04 02 16 01 17 17 04 01

Mosaz + Mosaz + bronz Mosaz + bronz Mosaz + bronz Mosaz + bronz Mosaz + bronz Mosaz + bronz Mosaz + bronz Mosaz + bronz Kabely ALCu bronz Kabely ALCu Kabely ALCu Kabely ALCu Nikl Wolfram Molybden Křemík 553 Křemík 553 Nerez Nerez Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Ţelezo Mosaz + Směs kovů bronz Směs kovů Směs kovů AL odpad AL odpad AL odpad AL odpad Al odpad s Fe AL odpad AL odpad AL odpad AL odpad AL odpad AL odpad Ţelezné kovy Ţelezné kovy

Mosaz špony Mosaz chladič Mosaz špony Bronz Bronz Bronz Bronz Bronz špony Bronz špony Kabely Al Kabely Cu Kabely Mix s Fe Kabely Mix s Fe Nikl Ţelezné kovy Ţelezné kovy Ţelezné kovy Ţelezné kovy Nerez Nerez Fe 15 Fe 16 Fe 17 Fe 18 Fe 19 Fe 33 Mosaz Zinek plech Zinek plech Ţelezné kovy Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix AlCu chladič Al 2% Fe Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Al plech Mix Ţelezné kovy Cu drát nový

Odpadové hospodářství se zaměřením na recyklaci odpadových materiálů

Recommend Documents