Odérové, toxické, aerosolové a mikrobiální mikroklima
Harmonogram p ednášek Týden
Téma
P ednáška
1
Úvod
Základní pojmy
2
Faktory TV-MK
3 4 5
lov k - produkce a výdej tepla Tepeln vlhkostní mikroklima
Vlhkost v budovách Hodnocení TV-MK
6
Optimalizace TV-MK
7
M ení TV-MK
8
Modelování a výpo ty
9 10
Odérové, mikrobiální, Aerosolové a toxické mikroklima
Zdroje,hodnocení Optimalizace
11
Akustické mikroklima
12
Ioniza ní, elektroiontové, elektrostatické mikroklima
13
Feng shui
1
Chemické složení vzduchu Atmosférický vzduch je sm sí suchého vzduchu, vodní páry a pevných a kapalných p ím sí. Suchý vzduch se skládá z r zných plyn , z nichž p evládá dusík, kyslík, argon a oxid uhli itý, které tvo í 99,99% atmosféry. Významný je pro lov ka také ozón O3, oxid uhelnatý CO, oxidy síry, pavek NH3. Pevné a kapalné p ím si (aerosoly) - prach, krystaly mo ských solí, vulkanický popel, kosmický prach, organické ástice, pyl, bakterie.
Kvalita vzduchu
Složení vzduchu
OXID UHLI ITÝ
KYSLÍK
MIKROBY
ARGON
TOXINY
ODÉRY DUSÍK
AEROSOLY VODNÍ PÁRA
2
Odérové látky (odéry) jsou plynné látky v ovzduší, vnímané jako pachy (v n nebo zápachy). Jsou anorganického nebo organického p vodu. Toxické plyny mohou být organické i anorganické. I odérové látky mohou být toxické a naopak n které toxické látky mohou být zcela bez zápachu. Aerosolové mikroklima vytvá í pevný a kapalný aerosol v interiéru budovy, který má bezprost ední vztah k istot vzduchu. Pevný aerosol se ozna uje b žn jako prach, je organického nebo anorganického p vodu. Mikroby jsou bakterie, viry, plísn a jejich spóry a další mikrobiologické objekty vyskytující se ve vzduchu (odtud také aeromikroby). Vznik: • p enos z venkovního prost edí • p ímo uvnit budov v d sledku innosti lov ka • uvol ováním ze stavebních materiál a vybavení budovy
ODÉROVÉ LÁTKY P ÍJEMNÉ • kvetoucí rostliny • pokosená tráva • erstvé d evo
Zlepšení nálady Zlepšení soust ed ní
NEP ÍJEMNÉ • formaldehyd • cigaretový kou • barvy, rozpoušt dla
pokles výkonnosti ztráta soust ed ní pocit nevolnosti
3
J.W. Goethe …. vzduch, který Schillerovi prospívá, na m p sobí jako jed …. (aroma hnijících jablek)
Zvýšená hladina odér – signalizace kontaminace mikroby
Druhy odér - Zwaardermakerova stupnice • éterický (lidské pachy)
• aromatický (rozkládající se zralé ovoce)
• izovalerický (kou ení tabáku, zví ecí pot)
• zažluklý (mlé né výrobky)
• narkotický (rozkládající se bílkoviny a v n tabáku)
4
Nep íjemné odéry doprava, spalování, pr mysl
Oxidy síry a dusíku, CO
Vzduchotechnika lov k a jeho innost ( istící prost edky, kou va ení, kosmetika)
Stavební materiály a za izovací p edm ty (d evot íska, plasty, nábytek, tapety, lepidla, nát ry) Formaldehyd, pentachlorfeno, benzin, toluen, xylol, chloropren, dioxin
P íjemné odéry
• p enos z venkovního prost edí • p ímo uvnit budov v d sledku innosti lov ka
5
P íjemné odéry kvetoucí rostliny, seno, sníh
kv tiny, innost lov ka (kosmetika, va ení kou z krbu)
Stavební materiály (d evo)
Deodorant je vít zství v n nad zápachem. Elbert Hubbard
6
Sv tová zdravotnická organizace (WHO) oznámila 1984, že 30% obyvatel ve vysp lých zemích trpí nemocí SBS (Sick Building Syndromem), esky Syndromem nezdravých budov. V roce 2002 už WHO oznamuje 60% lidí postižených SBS. V eské republice nijak nezaostáváme. Wikipedie CZ
Aerosoly • nebezpe ný respirabilní aerosol (proniká hluboko do plic) 0,1 až 2,5 m • fibrogenní: vytvo ení vaziva – k emi itý a azbestový prach • karcinogenní: kovový aerosol (chrom, nikl, arzen) • alergizující: pyly, zví ecí srst, rozto i, švábi (kop ivka, senná rýma, astma) • t ídy istoty (zdravotnictví – opera ní sály, popáleniny, výroba lék , mikroelektronika) – maximální p ípustný po et ástic podle velikosti v 1m3 prostoru • pohyb aerosolu: • termoprecipitace (pohyb od teplých povrchl k chladným + usazování) • difúze (vyrovnávání koncentrací) • fotoforéza (pohyb pod intezivním sv tlem) • sedimantace (usazování v d sledku p sobení gravitace)
7
T ídy istoty dle SN EN ISO 14644-1
tabákový kou saze
barviva prach bakterie
lov k p i lehkých pohybech rukou ve stoje nebo vsed dodává do ovzduší cca 500 000 ástic za minutu
Mikroby (také bioaerosol) • bakterie, viry, plísn a jejich spóry, endotoxiny nacházející se v ovzduší (také aeromikroby) • zdrojem patogenních mikroorganism pro lov ka jsou nejvíce zase lidé (nosí je na šatech, p i nízkých teplotách je praní nezni í) • plísn (pat í mezi houby) – zdivo, tapety, rámy oken. Pohybem vzduchu se z nich uvol ují spóry • koncentrace mikrob ve venkovním vzduchu kolísá od 150 do 1500 mikrob v 1m3 vzduchu (podle krajiny) v interiérech 200 až 900 v 1m3, u podlahy je cca dvojnásobná koncentrace jak v dýchací zón • legionela – nositelem je kapalný aerosol (rozs ikování vody – chladící v že) • nemoci z nachlazení, legioná ská nemoc, dýchací potíže, nádorová onemocn ní
8
Toxické látky z vn jšího prost edí • oxid uhelnatý CO – benzínové motory, kamna; malá aktivita (slu ivost s jinými látkami) • oxidy síry (SO2 a SO3) - produkty spalování fosilních paliv; pohlcovány vápennou omítkou a vybavením interiéru; • oxidy dusíku – ho ení v dieselových motorech, teplárny, elektrárny, ho ení plynu; váže se na materiály v byt • oxidy síry a dusíku + vodní pára v atmosfé e = kyselý déš • smog (smoke+fog = kou +mlha) fotochemický smog: UV + (NO2, CO, H2O NO), O O2, O O3 …….. 2/3 Metan, etan, etylen, propan další toxické látky …… 1/3 • ozon se v interiéru rychle váže na organické oxidovatelné látky
Toxické látky TVOC ! ) ,
" " -
" "*
#$ %&$° '( " (
+
.
(
, +
1
/ 0 1 1
.
2
1 1
1 "
1
. "
0 "
10
" 1
1 1
3
9
Emise TVOC ze stavební chemie ,+"
" "
0
"( ; *"
456 )47 * 2 8 0 " 0 +" " 8 8 +" /
< 456 )44 = -
0 90
/
< 456 )44 % -
/ "0 8
< 456 )44 > -
/
2 :
"0 8
"
"1 "1
(
Koncentrace mikrob a vzduchotechnika • isté prostory – radikální omezení koncentrace mikrob • ší ení vzduchotechnickými rozvody (zvýšená nemocnost) • zachycují se na vzduchových filtrech, žijí ve vodních pra kách, na mokrých chladi ích, ve vanách s kondenzátem • nevyhovující mikrobiální mikroklima je typický znak SBS
10
Oxid uhli itý , 3 0
? 1
*
#@
0"
*
" 8 " 0
(; 0
"
!0 ž
1*
*" * ž %@ " 3 8 ( 3 8 " (; ž " ž *" " ." ž %$@ (
3
1
8 0
"
*
*
0 * 0 0 " * = @ =$ $$$ = B = $$$ >$$C>#$ =$$$ C #$$$ %$ $$$ =$$$
!
0
'A
"
'1 0 8 0
*
( !*
'
!*
"
ž"
'
(
D + " 8 ?2
3
C
EFG HI ,G !
,;J$&'
http://www.biotox.cz/toxikon/
Olovo K
8 1 0 * 0 .
1 ž
1 ž
*
0 8
8
3 "
0
1
*"
0
( 8D
"
0"
D
8
1 ž"
D
ž 0
" &$$° 1 ž "* "
1 8
"
0
8
1
ž =$$ ž 0 1*
8
* (
ž
1
( L0 *
* 1 8
0
(M 1
ž
ž
1 *"1 *" 0 0
L
1
*" " ! 0 ž" " ( 1 0
0 8 ((('( ;
. *" ž ž 8
"
*" " (;
ž " ž *"1
8 " * (H * " (
"1
(
http://www.biotox.cz/toxikon/
11
Stavební materiály / 1
" " N% 1 =O$$ 0
1
1 1
P >1 "1 * 8
1
.
"
1
8
(;
"*
(
(
D
1
"
1
0
C=QR
81 .
; 0
1
8
0 !D
8
! " '1 D
1
'C 1
0
+ %#@ 8
C
+ 1
0
+ 1
3
0
:
1
" '
D
/
1 0
0
2 "
8
!
1
2 "
1
$1#!=1$'
()
(
0
2"
0
*
P>
Stavební materiály *
8
"
8
1
(
." 8 (S 0
"*
ž " 10 0 " 1 ž." ž ( " 0 * (5 ž ž * 8 ( ; ž" 0 * (
2
1
1
"
0 8
0 1
"
1
(S *
" "1
"
"
10
1 * *"ž "( S
1
" 0
" +
8
D
"
" "
12
Toxické látky v interiérech Ftaláty p edstavují jeden z b žných kontaminant ovzduší v interiérech vzhledem k jejich širokému využívání ve stavebních materiálech a výrobcích pro domácnosti. asto jsou používány jako zm k ovadlo v aplikacích PVC - hra ky, podlahoviny, stavební materiály. Ftaláty narušují hormonální systém lov ka, a jsou tak vysoce škodlivé pro reprodukci. Bromované zpomalova e ho ení se používají jako p ísada nap . v elektrických a elektronických za ízeních, dopravních prost edcích, osv tlovacích t lesech a elektrických vodi ích, nábytku, kobercích a bytových textiliích, v balících a izola ních materiálech (zejména v polystyrénu). Zví ecí studie ukazují, že chronická expozice (zejména b hem nitrod ložního vývoje) m že vést k ovlivn ní vývoje mozku a kostry, což by následn mohlo vést k trvalé poruše nerovového systému. Tyto látky také interferují s vazbou hormon štítné žlázy, což zvyšuje pravd podobnost jejich rozmanitých ú ink na r st a vývoj. http://www.greenpeace.cz
Toxické látky v za ízeních pro d ti M 0 "0 " (H *
8 ž
G 80
0 0
8 8 G 0
0 *" " "
ž ž
*
0
2 8 . . " +
" 0* . 8 * * 8 0 *" " 0 1
"
0 "1
D
."
D
8 "
8
-D 8
1 D"
( * "1 ž
0 "
2
0
10;
8 8
D ( ." " ž *" " )4N; ! C%C *" * ." 0 8D " D 1
(K 0 " "* 0 *." - )4N;1 ) ; )6 H;( ; " 0 ž " 8 1 1 8 * . 0 1ž 0 0 "1 ž *" 0 8. 3 D '( K 0 0 . 8 D ! ( "
0 D
*
8
'(
http://www.greenpeace.cz
13
Spalování fosilních paliv, d eva a biomasy 3 3 3 0
0
8C 8C % " CH 3! H TH . *" " !,KU 'C ! U '1 * *
.
" * 9 :W * 8 * 8 ;4, " (; + *" " ." 9
;
.
8 8 "
""
" (V
+"
%1
*
* 8
3'
8
"
" !,
'
" "0
8
"1 91 8 * 8 9 !%$$#' " 0 * 0 %$ : O$@(
" HG XK4HX 4 L ; MYN 0 0 "
H
!; ; ' ;GLUG54H,EGLG)Z!4 ' ( [#$P %$$O %Q( %$$O 8 0 . *" " 0 \QP ==\P 4N
C FL :" ! ' C N C FL0 0 =Q[QC C N 3 0 C FL0 0 =Q\\ 5 3 C FL :" ! ' C , 3 D C FL0 0 =Q[& ; D !; ' )), C FL0 0 =Q\O ; D ; ! * ' ; )) P ]! 3 ' ;GN ! " ' ; / G C FL0 0 =Q[$ ) 4
K * 0 * "
ž
"0 " " ž " " 0 " 8 0 . *" " " 1ž 0 ž 1 * " 0 " 0" 8 1 " ž" " 1 ž 0 * ? 0 " 8 0 . *" " 0
14
;
"
!; ; '
Stálá (velmi pomalu degradující) zne iš ující látka v životním prost edí "
! "C. *"1 + ."
9 ":
C
"
9
1 ?2
1D 0
C
"
' 0 !
0
+
0
*." 1
" 'C
BENZEN
; G
" ;GN1 ;GE1 ; N
!;GN '
" 1 ;GN 1 ;
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) je skupina látek, do které pat í více než 100 slou enin. Jsou tvo ené uhlíkem a vodíkem, dv ma a více benzenovými jádry. Pro svou schopnost dlouhodob p etrvávat v životním prost edí a zdravotní závažnost (projevují toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti) jsou považovány za typické p edstavitele perzistentních organických polutant (POPs). Mají výraznou schopnost vázat se na pevných sorbentech nebo ásticích (prach) i v živých organismech (schopnost bioakumulace). Významnou vlastností PAHs je schopnost tvo it další slou eniny, ktere mohou být dokonce mnohem více karcinogenní. P vod PAHs je p edevším ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvol ují p i nedokonalém spalovacím procesu. Do prost edí se tedy dostávají zejména p i výrob energie, spalování odpad , ze silni ní dopravy, p i krakování ropy, p i výrob hliníku, z metalurgických proces , p i výrob koksu, asfaltu, p i výrob cementu, z rafinerií, krematorií, z požár a v neposlední ad p i kou ení. Ve všech p ípadech, kdy pozorujeme vznik sazí a tmavého kou e, vznikají velká množství PAHs.
U
0
1
*
3
(
15
4HK4H 0 ! &N&' * 0 %$° [$1=° ( , %$° * Q1Q# ; ( " D
ž ž " "0
" *
1
0 1 0 >% 5 ( K *" O5 ( N " 0 * " 1 8 0 ." ž 8 0 0 ." 0 "( ž ( *" 0 ž
" 8
0
" 0 0"
* 0 0" ( 0 ž* ( . 1 . 0 "
*
1ž
; "( 0
0
*
0
ž "
. 8
"
* #1#°
0
ž
" "
" 8 0
" [\$ P "
0
D
(
0
." '(
4HK4H M
0 " 0" > ž =&$ P > !$1$$= ž $1$# 0 ." * 0 *" " ž " 8 1 8 0 *" " ? 0 0 %$ P >1 0 ." >$ P>! "
%$O
8 P >'(
*
8 P> 8 0
*" .." ?
0 ( M "
0
"
0" 0 (
*" " 0
*." '(
* 0
!=#$ C
16
) ;LG G ; 0 1 0 0 ." ( S 0 * ." 0 . D * ; 0 *
K
2.
": .
"1
." "
+" "
+ "
"
"
+"0
3 " 1 (5 0 ." " 0 1
*
(
" 0
0
=( %( >( O( #(
0
1
." " " * 80 *." 3 + 2 81 3 " 1 3 81 0^ 1 8 C
.
8 /
2
"
*
(
17
Odérové, toxické, aerosolové, mikrobiální mikroklima
K_MUG)HX 54, )G ;,6 5GU6 KG 4
,GH
`,L_HX
K_MUG)HX ;L UY5/ 4HX 5H a , X K)E NE;L
`,L_HX
Kvalita venkovního vzduchu a v trání budov Imise = škodlivina v ovzduší, koncentrace konkretizované škodliviny KONCENTRACE VE VENKOVNÍM PROSTORU
Emise = škodlivina, vypoušt ná jako odpad ur itého procesu do ovzduší anorganickým nebo technickým zdrojem zne išt ní (sopka, spalovací motor apod.), mající negativní vliv na zdraví lidí.
KONCENTRACE VE VNIT NÍM PROSTORU
18
Stanovení množství vzduchu p i trvalém v trání H ** 0 !
.." *
0
8 "
0 "
) ž
0
1
1 0
8
8 '(
2 "
-
"
" 8
0
0
1
: 0
D
* ž
"
*" "
8
*
1 (
" 0
0 :
". ".
0
*" "(
VÝVIN ŠKODLIVINY KONCENTRACE VE VNIT NÍM PROSTORU
V=
mš ki − ke
KONCENTRACE VE VENKOVNÍM PROSTORU
Oxid uhli itý :
%
+ + " :" 0
*" "0
*
0
0
0
1
!
" '( *
2 "
3
!
" 9
" 8 "'(
1500 ppm = 0,0015 m3/m3 = 0,15% obj.
19
Oxid uhli itý M
é Dá0 =1Q[ P > !=1#O# P >' Dé >>$ C b !$1$> C $1$O *(@' ý 0 C O *(@
H;M ! %' O#$$$ P> ;4U! %' Q$$$ P> ] + 2 /$1##& +( Q$$$c$1##& #$$$ ) 2 á =$$$ C =#$$ =@ =‰
=$ $$$ = $$$
Oxid uhli itý se nejv tší m rou podílí na vzniku skleníkového efektu. Jeho nár st v ovzduší, což je považováno za hlavní p í inu globálního oteplování, je zp soben zejména spalováním fosilních paliv a úbytkem les .
20
P íklad – Posu te koncentraci CO2 ve v traných místnostech 8 *" " *
"
*
" 8
0 "
+ (
0
m = 0,02 m3/h.os.
8
9/1 "
2 (K
d(
%
kc = ? ppm
200 m>/h 150 m>/h 100 m>/h
100 m>/h
ke=350 ppm V=
mš ki − ke
150 m>/h
ki1,2 = ? ppm
eský hydrometeorologický ústav Úsek ochrany istoty ovzduší eský hydrometeorologický ústav ( HMÚ) zabezpe uje ze zákona provoz celostátní sít m ení zne išt ní ovzduší v naší republice, jejíž sou ástí je i automatizovaný imisní monitoring (AIM). M icí stanice AIM pracují v nep etržitém provozu a p edávají nam ené údaje v reálném ase do center HMÚ. Na území eské republiky pracuje celkem 97 stanic AIM, provozovaných HMÚ.
KVALITA VN JŠÍHO VZDUCHU
21
Ochrana ovzduší a kvalita venkovního vzduchu
Imisní limity Imisní limity jsou používány pro hodnocení stavu zne išt ní ovzduší. Jejich hodnoty jsou uvedeny v Na ízení vlády . 350 ze dne 3. ervence 2002 (127/2002 Sb.).
Dále CO, benzen O3, Pb, Cd, NH3, As, Ni, Hg, benzopyren; PM10 … tuhé zne iš ující látky frakce TZL menší než cca 10 µ m
Ochrana ovzduší a kvalita venkovního vzduchu
Zvláštní imisní limity [µ g.m-3]
Zvláštní imisní limity jsou používány v rámci smogových regula ních systém . První stupe je upozorn ní obyvatelstva a zne iš ovatel ovzduší na možnost výskytu smogové situace, druhý stupe je regulace vybraných zdroj zne iš ování ovzduší. Hodnoty zvláštních imisních limit jsou uvedeny ve Vyhlášce . 553 ze dne 16. 12. 2002 (192/2002 Sb.). 2( á
K
+2 ý
3 !
%'
3 !H 0 *)
;9
2 ý
%'
!
>'
í
E 0
L
í %#$
#$$
=
%$$
O$$
=
=[$
%O$c
=
í
pro ozon je signál definován jako varování
22
Celkové emise hlavních zne iš ujících látek do ovzduší v eské republice, 1990–2003
TUHÉ LÁTKY
SO2 NOX 1990 CO 2003 VOC NH3
FN5e/6
celkové emise 1000t / rok
0
"
8
9
látka
1990
1996
1997
1998
1999
2000
CO2 (mil. t)
162
128
133
124
118
124
CH4 (mil. t ekv. CO2)
17
13
12
11
11
11
N2O (mil. t ekv. CO2)
11
10
9
8
8
8
HFC, PFC, SP (tis. t ekv. CO2)
170
320
626
522
525
890
23
Emise CO2 - skleníkové plyny " 8 %$$$/=%% $$$ "
8
8
=QQ$/=&$ $$$
$1#
8
$1=O "
%P
%P
"
"
!
" 9
"
ž
"
K ! 2
8 =@'(
:
$1&%@
"
+
.
6 6
3 3 3
ž
"
'
FL
Ke C 6 6 6 6 6
1
"
8 U 0
1
0
% " H f H % 8 D 8 D
;5=$ C ;5=$
"
."
"
0 8 3
8
" 0
!=% 0
'
."
G0 M
24
3
"
"
0 "D
*
" "
"
' '( 8*
!H '1
.
8
:
"
0 !
." *
! ." 3
" 8
8(
0
0" %$ : Q$ g P >
9: +( 3 =#$ $$$ : %%& $$$ g P > ![$ : =%$
"
"
*"
3
+0*
Ke C :
0 3
*" 8
0
*
"
" 0
" 8
" D
<; <,
" 3
"
+
"
+
"
'
0
25
;
"
!;GN '
Obr. 2 Rozp tí koncentrací PAU (BaP, BaA) v ovzduší monitorovaných m st 1997 - 2003 3
Pr m rná ro ní koncentrace BaP a BaA (ng/m ) 18 16
BaA [benzo(a)antracen] BaP [benzo(a)pyren]
14 12
3
Referen ní koncentrace BaA 10 ng/m
10 8 6 4
3
Ro ní imisní limit BaP 1ng/m
2 0 Praha 10
G 80 " * 80
;
Ústí n/L
Plze
.M
0 "
!= *
Hradec Králové
Brno
Ž ár n/S
sta Systému monitorování
"
0
P >'
8 .
Karviná
0 ! ' " M
0
!\1[ P >'
"
1* 1 !&1%
Ostrava
ž P >'(
!;GN '
KARCINOGENNÍ naftalen, acenaftylen, ACL, acenaften, fluoren, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benz(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, …
Pokud potravou p íjmáme denn 50-290 ng a ze vzduchu 20 ng, pak pokud lov k vykou í denn 20 cigaret, zvýší si p íjem o dalších 210 ng. Pobyt v zakou ené místnosti m že p íjem benzo(a)pyrenu také výrazn zvýšit (asi o 10 ng za každou hodinu strávenou v zakou ené místnosti).
26
Ke C
:
"
+
"
Obr. 13 Vnímání rizikovosti faktor pro lidské zdraví, 1998 - 2002 Podíl osob považujících daný faktor za siln ovliv ující zdraví (%) 0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
Trvalé psychické vyp tí Kou ení Obezita Nedostatek pohybu Životní prost edí Stravovací návyky Nedostatek pen z
http://www.szu.cz/chzp/zpravodaj/documents/zprav0204.doc
PM10 – prašný aerosol (p evládající velikost ástic 10 m)
Imise 40/50 Interiér 150
BRNOST ED BRNOTU ANY ZNOJMO MIKULOV -SEDLEC
27
PM10 – prašný aerosol (p evládající velikost ástic 10 m)
Imise 40/50 Interiér 150
BRNOST ED BRNOTU ANY ZNOJMO MIKULOV -SEDLEC
PM10 – prašný aerosol (p evládající velikost ástic 10 m)
Imise 40/50 Interiér 150 OSTRAVA - FIFEJDY KARVINÁ HAVÍ OV V
OVICE
BOHUMÍN OSTRAVA - P ÍVOZ ORLOVÁ
28
PM10 – Moravskoslezský kraj, inverze v lednu 2006
PM10 – prašný aerosol Nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 v roce 2003
29
PM1, PM2,5 a PM10 – Brno 2004 PM 10 Imise 40/50
http://www.cdv.cz/text/szp/13904/zprava13904/2004/du04.pdf
KhH 0^ 0
0 "
*
" 8 " 10 * 0 *." 8 0
D 0
8 "D
4
0
0
8
." 1
*" "
8 *" "
0
" 0 (
D 8
0^ * (
* 8
EG
0
" " 8D
0 3
0
>#$ g P >1 0 " * O$$ g P >( . * 8 ž." ž 3 " 1 ? " "
(
30
Imise 120 Interiér 100
OZÓN O3
BRNOTU ANY ZNOJMO
Oxid uhelnatý *
0
8 \O1%@1 i
+
81 0 0 ( SC * 0 0 8
1 0 3 1 0
" "
ž 0 1 " ž " =%1# ž
( +
"(
Leh í otravy se projevují bolestmi hlavy, bušením krve v hlav , tlakem na prsou, závrat mi. Dostavuje se celková nevolnost, zvracení. Pocity však nejsou vždy jen nep íjemné. asto se dostavuje jistý druh opilosti. V tomto stavu se m že zvyšovat agresivita a postižený se m že dopustit trestného inu. Barva k že se m ní na t eš ov ervenou, což je zp sobeno p ítomností krve s karboxyhemoglobinem v kapilárách. Pokud je doty ný p enesen na erstvý vzduch, dojde k rychlému zotavení. P i t žších otravách oxidem uhelnatým se projevuje zna ný sklon k mdlobám. Nejprve slábnou nohy, lov k p estává cítit p du pod nohama, p edm ty se zdají být v tší. T lesná teplota stoupá až na 42°C.
H
"
0 0
ž %&$3 * : 1 * * * ? * $1$>@ *( ( ; * ! 1 ž $1$$>@ (M " 8 ž " ž ( C 0
*
" ( * C " (5 0 " *ž 8 1? '( K $1>@ 0 "
31
Oxid uhelnatý K
*
"
" +
8
0
"
+
0
+
* %$ $1\ >P ( 2 = (
>
f
LEHKÁ OTRAVA
BEZPE NÁ HODNOTA
OXID UHELNATÝ CO
Imise 10 000 Interiér 5 000
BRNOST ED
32
OXIDY DUSÍKU NOX
BRNOST ED BRNOTU ANY ZNOJMO MIKULOV -SEDLEC
OXIDY DUSÍKU NOX
PRAHA VNIT NÍ ÁST
33
OXIDY DUSÍKU Emisní hustoty oxid dusíku ze tverc 5x5 km, 2002
S ítání dopravy, 2005 pr jezd po tu vozidel za 24 h
34
OXID DUSI ITÝ NO2
Imise 40/200 Interiér 100
BRNOST ED BRNOTU ANY ZNOJMO MIKULOV -SEDLEC
NOx – Moravskoslezský kraj, inverze v lednu 2006
35
OXID DUSI ITÝ NO2 Pole ro ní pr m rné koncentrace NO2 v roce 2003
Vyzna ení oblastí/obcí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limit m pro ochranu zdraví, se zahrnutím ozonu, 2003
36
5
"0
5
"0
M 3 90 0
" 8 0
"
C
"
;GE !,4j'1 8 (K 0 0 ! ' (
C ;GE 0
." * ž * + :" 2 1: * * + " "
" ;GE* "
37
5
"0
M ) 0 %1 H
" 1 , ; 3
"
0 3 ;5=$(
."
C
8 0
." !6 M '
FL 0
38
Ke C
: "
"
" 0
+
"
."
• Pokles koncentrace oxidu si i itého bez p ekra ování ro ních imisních limit . Nár st koncentrací nebyl zaznamenán v žádném m st . • Ve všech monitorovaných sídlech p etrvává výrazné zne išt ní ovzduší poletavým prachem. P es polovinu obyvatel monitorovaných m st je vystaveno potenciální expozici polétavému prachu nad imisním limitem a situace se v posledních letech (1999 - 2003) postupn zhoršuje. • Ro ní imisní limit (80 µ g/m3) u koncentrací sumy oxid dusíku je v jednotlivých letech p ekra ován jen v Praze 1, 5 a 8. • Obsah toxických kov v polétavém prachu klesá, výrazn u olova, mírn u arzenu. Podle modelového odhadu expozice toxickým kov m nep ekra uje tato 2,5 % denního p ípustného limitu. • Výskyt polyaromatických uhlovodík v ovzduší je zjiš ován výb rov od roku 1997 v osmi m stech R. Na v tšin z nich koncentrace benzo(a)pyrenu, nejzávažn jšího karcinogenu, dlouhodob p ekra ují ro ní imisní limit . Situace je závažná a bude ji v nována pat i n zvýšená pozornost. • Koncem roku 1996 bylo zahájeno monitorování mutagenní aktivity suspendovaných ástic PM10 v ovzduší. Od roku 1997 probíhá kontinuální m ení s 18ti denními odb rovými intervaly. Výsledky mutagenní aktivity detekované u indikátorového kmene bakterie Salmonella Typhimurium YG 1041 signalizují zvyšující se koncentraci chemických struktur s mutagenním potenciálem vázaných na suspendované ástice.
Hodnocení odérového mikroklimatu koncentrace CO2 koncentrace TVOC
Dávka v tracího vzduchu na osobu Olf, decipol Decicarbdiox (dCd), decitvoc (dTv) LIDÉ
STAVBA A ZA ÍZENÍ
§ Pr m rná hodnota CO2 v pr b hu 24 h, která se p edpisuje klasickou hodnotou 1000 ppm (1800 mg/m2), stanovenou v 19. stol. Maxem von Pettenkoferem, což odpovídá cca 20 % nespokojených neadaptovaných osob. Na tuto hodnotu je t eba dimenzovat vzduchotechnická za ízení. § Nejvýše p ípustná hodnota CO2, která by nikdy nem la být p ekro ena (v pr b hu celých 24 h) je koncentrace 1200 ppm (2160 mg/m3), tato hodnota se blíží hodnot 30 % nespokojených neadaptovaných osob.
39
Pr tok v tracího vzduchu podle zne išt ní venkovního vzduchu P edpokládáme-li koncentraci CO2 • v istém venkovním vzduchu 390 ppm, • ve zne išt ném vzduchu 440 ppm, • produkci CO2 19 l/h.os (EUR 14 449 EN), pak platí: Pro koncentraci CO2 v interiéru 1000 ppm je nutný p ívod istého vzduchu 25 - 30 m3/h.os, zne išt ného vzduchu (zvlášt ve m stech) až 34 m3/h.os . Rozptyl hodnot v závislosti na kvalit venkovního vzduchu iní 100 až 135%.
Odérové mikroklima
Vnímání koncentrace CO2 (ppm) 485
prahová
1 000
optimální dlouhodobá
2 420
astmaticky p ípustná
5 000
limit dlouhodobého p sobení (8hodin)
10 000
krátkodob únosná
40
Odérové mikroklima
Vnímání koncentrace TVOC ( g/m3 ) 50
prahová
200
optimální limit pro neadaptované
3 000 25 000
dlouhodob únosná pro adaptované, limit toxického rozmezí
Hodnocení odérového mikroklimatu OLF A DECIPOL (Fanger 1988) Subjektivní vnímání látek r zné povahy a p vodu Vnímání TVOC lidmi 1 olf = zne išt ní vzduchu jednou standardní osobou (kancelá ská práce v tepelné pohod ), která se 0,7x denn koupe. 1 decipol = kvalita vzduchu zne išt ného jednou standardní osobou (1 olf) s v tráním 10l/s (36m3/h) venkovního vzduchu (subjektivní hodnocení). olf 1 LIDÉ + STAVBA A ZA ÍZENÍ V = decipol − decipol ⋅ ε i e
[l / s ]
41
OLF A DECIPOL (Fanger 1988) Zdroje zne išt ní v olfech - lidé Smyslová zát ž (olf/os.)
lov k a jeho innost
sedící (1-1,2 met)
Fyzicky aktivní
0% ku ák 20% ku ák
1 2
40% ku ák
3
100% ku ák
6
3 met
4
6 met
10
10 met
20
Po íta s CRT monitorem – 3 olfy !!!
Kou ící ku ák 25 olf !!!
OLF A DECIPOL (Fanger 1988) Zdroje zne išt ní v olfech – stavba a za ízení Smyslová zát ž olf/m2 V traný prostor
Po et osob na m2 podlahy
Rozmezí
Pr m rn
Administrativní budova Školy
0,02 – 0,95
0,3
0,07
0,12 – 0,54
0,3
0,5
Mate ské školy
0,2 – 0,74
0,4
0,5
Shromaž ovací prostory
0,13 – 1,32
0,5
1,5
42
Odérové mikroklima
Kvalita venkovního vzduchu v decipolech
M
U
!
E 5 0 5
"
0 '
$ $1= . 0
$1#
Výzkum subjektivního vnímání kvality vzduchu lov kem Výzkum p sobení r zných materiál na kvalitu vzduchu vnímanou lov k m. P íprava podlahové krytiny; p es zkoumaný materiál proudí vzduchu, který posuzuje v tší množství osob (statistika). Výzkum je zam en na vliv kvality vzduchu na lidské zdraví, pohodu a produktivitu.
43
Kvalita vzduchu, symptomy SBS a produktivita práce v b žné a nízkoemisivní budov (Pawel Wargocki) Prost edí:
Operativní teplota 24°C Hladina hluku 42 dB/A
Relativní vlhkost 50%; Pr tok vzduchu 10l/s.os.
Zdroj zne išt ní: 20 let používaný koberec z kancelá ské budovy
Uspo ádání experimentu
44
Výsledky – produktivita práce: rychlost psaní na stroji
Výsledky – hodnocená kvalita vzduchu podíl nespokojených osob pokles z 22% na 15%
45
Vnit ní prost edí a u ení ve školách Experimenty v dánských základních školách na 100 žácích ve v ku 10 až 12 let p i b žném školním provozu (od tení po matematiku).
25m3/h
Hladiny odér = upravené dekadické logaritmy koncentrací vztažené k prahovým hodnotám (jako v akustice hladiny hluku) LIDÉ Lodor (CO2 ) = 90 log
ρ i (CO
Lodor (TVOC ) = 90 log
2
)
[ ppm]
485
ρ i (TVOC )
[decicarbdiox], [dCd ]
[µg / m ] 3
50
[decitvoc], [dTv]
STAVBA A ZA ÍZENÍ STUPNICE Nespokojených: Lodor
0
20%
30% 20%
29 30 46 neadaptovaní
30% SBS
63 70 83 adaptovaní
90 100
140
46
N < * "
"
< !HL' - * <0
* ? ž
"
8
- 8
"
*" 0
0 * ž *" ! "
*
" " .
"
"
<* *
ž *
,
*
0
1
8
.
*
"
'
Kvalita vzduchu v pracovním prost edí Na ízení vlády . 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zam stnanc p i práci (zm na: 523/2002 Sb.). " "1
"0 *
8
! "#$ * 1ž 0 " * [
." *
1
ž ' 6 ! 3
? !' #$ " 81 3 "0 "
ž
ž * %$
0
8 !% &$ 8 " 8 0 " (
% 0
* 0
* 8. " 8 3 ( >#$P %$
%$"
?
0
"
.
"
0
."(
0 "
1 3
81
'
*"
47
Kvalita vzduchu v pracovním prost edí < < + < !
() *+ , ! +
, 1
< < <
!
(
( ,
" 1
+ / " '
()
/ -
(
1
1
1 " 1.
! 3
"
+( =1 %1 > !
. $
:
( ! 0
d 1
1D
k'
)/
2.
'
*( 9
"
2
'
P íklad – Posu te odérové mikroklima 9/2 zadaného prost edí M ením bylo zjišt no, že v prost edí se vyskytují tyto chemické látky v koncentracích: amoniak ……... 190 g/m3 toluen ………… 360 g/m3 formaldehyd …. 50 g/m3 trichloretylen …. 210 g/m3 a) Ur ete hladinu z koncentrací TVOC a ur ete p ibližný po et nespokojených osob. b) Posu te, zda nejsou p ekro eny p ípustné koncentrace z hlediska limitních koncentrací dle tab.5 Vyhlášky .6/2003 Sb. c) Koncentrací uvedených v zadání se dosahuje p i 2-násobné vým n vzduchu v prostoru za hodinu; posu te jak se zm ní hodnocení dle bodu a) a b), pokud bude vým na vzduchu zvýšena na 3-násobnou; koncentrace ve venkovním prost edí uvažujte jednotn jako 30% z p vodních koncentrací ve vnit ním prostoru.
48
