ODDLUŽENÍ PLNĚNÍM SPLÁTKOVÉHO KALENDÁŘE

Ma sa ry kova unive rz i ta Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

ODDLUŽENÍ PLNĚNÍM SPLÁTKOVÉHO KALENDÁŘE Discharge of debts by the installment plan Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Ing. Kristýna FRONC CHALUPECKÁ

Brno, 2015

Autor: Alena BEDNÁŘOVÁ

Jméno a příjmení autora:

Alena Bednářová

Název bakalářské práce:

Oddlužení plněním splátkového kalendáře

Název práce v angličtině:

Discharge of debts by the installment plan

Katedra:

Financí

Vedoucí bakalářské práce:

JUDr. Ing. Kristýna Fronc Chalupecká

Rok obhajoby:

2015

Anotace Cílem této bakalářské práce je rozbor oddlužení plněním splátkového kalendáře. Tato práce se zaměřuje na řešení úpadku pomocí oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci insolvenčního řízení. V první kapitole je popsáno insolvenční řízení obecně. Další kapitola popisuje způsoby řešení úpadku. Následuje kapitola, která popisuje průběh insolvenčního řízení v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře, jejíž součástí je i popis příkladu z praxe. V závěrečné kapitole jsou vymezeny změny, které přinesla revizní novela insolvenčního zákona. Annotation The goal of the bachelor's thesis is to analysis the discharge of debts by the installment plan. The thesis solves the decline with the help of discharge of debts by the installment plan under insolvency proceedings. In the first part insolvency proceedings is described in general. The other part describes ways of solving the decline. Following part describes the actual process of insolvency proceedings in the case discharge of debts by the installment plan, whose part is the description example from practice. Changes brought by audit novella of insolvency law are defined in the last part. Klíčová slova oddlužení, splátkový kalendář, dlužník, věřitel, insolvenční správce, insolvenční zákon Keywords discharge, installment plan, debtor, creditor, insolvency administrator, insolvency law

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Oddlužení plněním splátkového kalendáře vypracovala samostatně pod vedením JUDr. Ing. Kristýny Fronc Chalupecké a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23.4.2015 ____________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce JUDr. Ing. Kristýně Fronc Chalupecké za připomínky a čas, který mi věnovala. Také bych ráda poděkovala insolvenční správkyni JUDr. Olze Staňkové, LL.M., MBA za rady a poznatky z praxe.

Obsah 1 Úvod........................................................................................................................................7 2 Insolvenční řízení obecně........................................................................................................8 2.1 Vymezení pojmů.......................................................................................................8 2.2 Subjekty insolvenčního řízení..................................................................................9 2.3 Zásady insolvenčního řízení...................................................................................10 2.4 Majetková podstata.................................................................................................10 2.5 Průběh insolvenčního řízení...................................................................................12 2.5.1

Insolvenční návrh..................................................................................12

2.5.2

Zahájení insolvenčního řízení...............................................................13

2.5.3

Záloha na náklady insolvenčního řízení................................................13

2.5.4

Projednání insolvenčního řízení............................................................14

2.5.5

Rozhodnutí o úpadku............................................................................15

3 Oddlužení jako způsob řešení úpadku, způsoby oddlužení...................................................16 3.1 Konkurs...................................................................................................................16 3.2 Nepatrný konkurs....................................................................................................17 3.3 Reorganizace...........................................................................................................17 3.4 Moratorium.............................................................................................................18 3.5 Oddlužení................................................................................................................18 3.5.1

Způsoby oddlužení................................................................................19 3.5.1.1

Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty..............................20

3.5.1.2

Oddlužení plněním splátkového kalendáře..............................20

4 Proces insolvenčního řízení v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře...............22 4.1 Návrh na povolení oddlužení..................................................................................22 4.1.1

Obsah návrhu na povolení oddlužení...................................................23

4.1.2

Rozhodnutí o návrhu na povolení oddlužení.........................................24

4.2 Povolení oddlužení..................................................................................................25 4.2.1

Přezkumné jednání................................................................................27

4.2.2

Schůze věřitelů......................................................................................27

4.3 Schválení oddlužení................................................................................................28 4.3.1

Výpočet zabavitelné částky...................................................................29

4.3.2

Povinnosti dlužníka...............................................................................31

4.3.3

Povinnosti správce................................................................................31

4.3.4

Zrušení schváleného oddlužení.............................................................32

4.4 Splnění oddlužení...................................................................................................32 4.5 Osvobození od placení závazků.............................................................................32 4.6 Ukázka oddlužení plněním splátkového kalendáře.................................................34 4.6.1 Návrh na povolení oddlužení.........................................................................34 4.6.2 Povolení oddlužení........................................................................................34 4.6.3 Schválení oddlužení.......................................................................................35 4.6.4 Splnění oddlužení..........................................................................................36 5 Změny v procesu oddlužení dle revizní novely insolvenčního zákona.................................38 5.1 Změny související s návrhem na povolení oddlužení.............................................38 5.1.1 Společné oddlužení manželů.........................................................................39 5.1.2 Zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.......................................................39 5.2 Změny související s rozhodnutím o povolení oddlužení........................................39 5.3 Změny související se schválením oddlužení...........................................................41 6 Závěr......................................................................................................................................43 Seznam použitých zdrojů..........................................................................................................45

1 Úvod O oddlužení jsem se začala zajímat díky mému okolí. Bohužel jsem téměř obklopena lidmi, kteří svoje dluhy nechali zajít příliš daleko a oddlužení je jedním, troufám si tvrdit i jediným možným řešením jejich situace. Často jsem slýchávala pojem osobní bankrot, jindy se mluvilo o insolvenčním řízení, poté zase o oddlužení. Proto jsem začala zjišťovat, který pojem je správný a o čem se vlastně mluví. I díky tomu jsem zjistila, kolik lidí kolem mě už insolvenčním řízení prochází, konkrétně oddlužením plněním splátkového kalendáře. Samozřejmě se nadměrné a neukočírovatelné dluhy netýkají pouze mého okolí, ale spousty lidí v České republice. Od vstoupení zákona o úpadku a způsobech jeho řešení v platnost v roce 2008 počet podaných insolvenčních návrhů narůstá a k tomuto kroku přistupuje stále více lidí, konkrétně mám na mysli fyzické osoby, ať lidi v zaměstnaneckém poměru či nově i OSVČ. Tito lidé nejčastěji využívají způsob oddlužení plněním splátkového kalendáře. Ze zkušeností lidí, kteří si tímto způsobem oddlužení prošli, vím, jakou úlevu zažívali, když jim oddlužení bylo schváleno. Nejvíce oceňovali ochranu soudu před exekutory a nenarůstání dalších úroků. Lidem procházejícím oddlužením splátkovým kalendářem zbývá mnohdy i více peněz na živobytí, než před podáním návrhu. To označují jako další výhodu oddlužení plněním splátkového kalendáře. Cíl mojí bakalářské práce je rozbor oddlužení plněním splátkového kalendáře jako sanačního řešení úpadku dle zákona č.182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném změní. Byla bych ráda, kdyby moje práce pomohla k orientaci lidem, kteří se o insolvenční zákon, konkrétně o oddlužení plněním splátkového kalendáře zajímají a nechtějí číst přímo zákon či obsáhlé komentáře k zákonu. Práce je rozdělena na pět kapitol. V první kapitole této práce, nazvané Insolvenční řízení obecně, jsou vymezeny jednotlivé pojmy potřebné k orientaci v této problematice, dále subjekty insolvenčního řízení a stručně popsán průběh insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku. Náplní další kapitoly je popis možných způsobů řešení úpadku, stěžejní částí je způsob oddlužení a jeho dvě formy. Hlavní kapitola této práce popisuje, jak probíhá proces insolvenčního řízení v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře. Součástí této kapitoly je i příklad z praxe. V páté kapitole jsou vymezeny jednotlivé změny v procesu oddlužení, které nastaly po revizní novele insolvenčního zákona v roce 2014. Práce je psaná v první polovině roku 2015. 7

2 Insolvenční řízení obecně 2.1 Vymezení pojmů Insolvenční řízení se rozumí soudní řízení, ve kterém je řešen úpadek či hrozící úpadek dlužníka. [1, str. 163] Insolvenční řízení zahrnuje prvky řízení nalézacího i řízení vykonávacího, proto je zvláštním druhem občanského soudního řízení. [2, str. 9] Úpadek má dvě formy, platební neschopnost a předlužení. Pro úpadek pro platební neschopnost platí tři podmínky, a to, zda má dlužník více věřitelů, minimálně dva. Dále, zda jsou závazky v prodlení déle než 30 dnů a to, že dlužník není schopný plnit své závazky. Neschopnost plnit své závazky bude splněna pokud „dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo dlužník neplní své peněžité závazky po dobu delší než tři měsíce po jejich splatnosti nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí nebo dlužník nesplnil povinnost přeložit seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud.“ [2, str. 7] Platební neschopnost platí pro všechny kategorie dlužníků. U právnických osob či fyzických osob podnikajcích lze úpadek označit i jako předlužení. Předlužení znamená, že hodnota majetku dlužníka je menší než souhrn jeho závazků a že má dlužník opět minimálně dva věřitele. [2, str. 6-8] Insolvenční rejstřík je seznam dlužníků a jejich insolvenčních spisů, seznam insolvenčních správců. Obsahuje údaje podle insolvenčního zákona a jeho správcem je Ministerstvo spravedlnosti. [2, str. 10] Insolvenční rejstřík je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, kde je možné si najít informace o dlužníkovi a o průběhu jeho řízení. V rámci insolvenčního rejstříku je řízení rozděleno na řízení do úpadku a řízení po úpadku, jako další záložky jsou rozděleny incidenční spory, ostatní a přihlášky jednotlivých věřitelů. Insolvenční soud je soud, před kterým probíhá insolvenční řízení. K řešení této agendy jsou příslušné krajské soudy. [2, str. 11]

8

Insolvenční návrh je návrhem, který podává věřitel nebo dlužník. Slouží k zahájení insolvenčního řízení a je podáván u insolvenčního soudu. [2, str. 61] 2.2 Subjekty insolvenčního řízení Dlužník je vždy osoba s právní subjektivitou. Dlužníkem může být právnická osoba, fyzická osoba podnikající či nepodnikající. Dlužník má závazek vůči věřiteli. [2, str. 16] Věřitel má pohledávku vůči dlužníkovi. Věřitel přihlašuje své pohledávky do insolvenčního řízení. [2, str. 16] Věřitelské orgány Věřitelé, kteří přihlásili svoji pohledávku do insolvenčního řízení se setkávají na Schůzi věřitelů. Tato schůze není povinná, věřitelé by se jí ale účastnit měli, pokud chtějí s přihláškou pohledávky vykonávat spojená práva. Schůze věřitelů se může zúčastnit i insolvenční správce a dlužník. [2, str. 16-17] Věřitelský výbor se ustanovuje vždy, když je počet přihlášených věřitelů větší než 50. Má nejméně 3 a nejvíce 7 členů. Věřitelský výbor hlavně chrání zájmy věřitelů. Mezi jeho další činnosti patří podpora a dohled na činnost insolvenčního správce, schvalování výdajů a nákladů insolvenčního správce, dále může nahlížet do dlužníkova účetnictví i jeho písemností a chtít ověření účetní závěrky dlužníka. Také věřitelský orgán plní úkoly stanovené insolvenčním soudem a může podávat návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení. Zástupce věřitelů je ustanoven, pokud má dlužník méně než 50 přihlášených věřitelů. Nahrazuje věřitelský výbor a vykonává veškerou jeho působnost. [3, str. 52-54] Insolvenční správce může být fyzická osoba či veřejná obchodní společnost. Tato osoba musí být způsobilá k právním úkonům a musí splňovat podmínky dané zákonem 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Insolvenční správce dohlíží na práva a povinnosti dlužníka i věřitele, není zástupcem ani dlužníka ani věřitele. Při výkonu své funkce musí být svědomitý a postarat se o to, aby byli uspokojeni všichni věřitelé a v co nejvyšší míře. [1, str. 192]

9

2.3 Zásady insolvenčního řízení Insolvenční řízení stojí na čtyřech zásadách, které jsou uvedeny v § 5 InsZ1.Tyto zásady jsou postaveny hlavně na spravedlivém jednání a v podstatě říkají, že:  žádný z účastníků nesmí být poškozen ani zvýhodněn  pohledávky věřitelů musejí být uspokojeny rychle, hospodárně a v co nejvyšší míře  věřitelé musejí mít rovné možnosti v insolvenčním řízení, pokud mají stejné či obdobné postavení a jejich práva, které věřitelé nabyli před insolvenčním řízení, nemohou být jednáním insolvenčního soudu či insolvenčního správce omezeny  pokud zákon věřitelům nedovoluje nemůžou uspokojit svoje pohledávky mimo insolvenční řízení [1, str. 174-175] 2.4 Majetková podstata Majetková podstata je v InsZ vymezena jako majetek, který je určen k uspokojení dlužníkových věřitelů. Obsah majetku patřícího do majetkové podstaty se liší podle toho, zda insolvenční návrh podal dlužník nebo věřitel. V případě, kdy insolvenční návrh podal dlužník, patří do majetkové podstaty majetek, který dlužník vlastnil v okamžiku zahájení insolvenčního řízení. Pokud insolvenční návrh podává věřitel, patří do majetkové podstaty majetek, který dlužník vlastnil v okamžiku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka či předběžné opatření omezující právo nakládání dlužníka s jeho majetkem, bylo-li toto opatření vydáno. Do majetkové podstaty patří:  peněžní prostředky, zejména peníze v pokladně dlužníka či na jeho běžném účtu  věci movité a nemovité  podnik, zejména soubor o hmotných a nehmotných složek podnikání  vkladní knížky, vkladní listy či jiné formy vkladů  cenné papíry, zejména akcie, směnky a jiné ___________________________________________________________________________ 1

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění

pozdějších předpisů 10

 obchodní podíl, peněžité či nepeněžité pohledávky  zabavitelná část mzdy či platu dlužníka, či dalších příjmů v podobě důchodu, nemocenské, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, podpory v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci atd. Nezabavitelná část se určuje dle nařízení vlády č. 63/2008 Sb., o nezabavitelných částkách, ve znění pozdějších předpisů  příslušenství, přírůstky, plody a užitky výše uvedeného majetku Do majetkové podstaty nepatří:  majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí  oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten, zdravotnické věci, bez kterých se dlužník neobejde  hotové peníze do částky rovnající se dvojnásobku životního minima jednotlivce  technické prostředky, sloužící k uchovávání evidence investičních nástrojů  částka potřebná k úhradě existenčních potřeb dlužníka či jeho rodiny  dotace, návrátné výpomoci ze státního rozpočtu, finanční rezervy vytvářené podle zvláštních právních předpisů či zboží propuštěné celním úřadem k dočasnému použití Zjišťování majetkové postaty zajišťuje insolvenční správce či předběžný správce od svého ustanovení. Provádí soupis majetkové podstaty, tento soupis průběžně doplňuje a zjišťuje, zda do majetkové podstaty nepatří i jiný majetek než ten, který byl dlužníkem uveden v seznamu majetku. Položky majetkové podstaty oceňuje insolvenční správce běžnou cenou, přičemž vychází z účetnictví dlužníka a dalších dostupných informací. Ocenit majetek může i znalec pokud je to nevyhnutelné a věřitelský výbor to finančně zajistí. Soupis majetkové podstaty vloží insolvenční soud do insolvenčního rejstříku, poté co mu jej předložil insolvenční správce. [2, str. 139-149]

11

2.5 Průběh insolvenčního řízení 2.5.1 Insolvenční návrh Insolvenční návrh může být podán v listinné podobě či v elektronické podobě. Samozřejmostí je úředně ověřený podpis, pokud se jedná o elektronickou verzi, její součástí musí být uznávaný elektronický podpis. Na základě podaného insolvenčního návrhu je řešen dlužníkům úpadek. Povinnost podat insolvenční návrh má právnická osoba, či fyzická osoba podnikající a to ihned, když se o úpadku dozvěděl. [6, str. 158] Fyzická osoba nepodnikající může insolvenční návrh podat na základě svého uvážení, není to ale její povinností. Domnívá-li se dlužník, že mu úpadek hrozí, má oprávnění podat insolvenční návrh pouze on. Jinak může insolvenční návrh podat dlužník i věřitel dlužníka. [6, str. 158] Obsahem insolvenčního návrhu je kdo návrh podává, kterému soudu je určen, které věci se týká a co sleduje. V případě návrhu podáváného dlužníkem jde tedy o označení dlužníka a soudu ke kterému je návrh podán, dále v tomto návrhu musí být uvedeny skutečnosti, které prokazují, že se dlužník nachází v úpadku. Pokud insolvenční návrh podává věřitel musí řádně označit sebe, dlužníka o kterého se jedná a také uvést důkazy, kterých se dovolává. Součástí insolvenčního návrhu musejí být předepsané náležitosti. Náležitosti návrhu podávaného dlužníkem jsou seznam závazků dlužníka s uvedením věřitelů, seznam majetku dlužníka, seznam jeho zaměstnanců a listiny, které dokazují, že se dlužník nachází v úpadku. [6, str. 174-175] Toto jsou InsZ dané povinné náležitosti, takže pokud dlužník nemá žádné zaměstnance, musí to v seznamu výslovně uvést. Neznamená, že když seznam zaměstnanců nedodá, má se za to, že žádné zaměstnance nemá. Věřitel, který podává insolvenční návrh musí uvést, že má vůči dlužníku splatnou pohledávku a současně připojit i přihlášku této pohledávky. [6, str. 77] Insolvenční návrh může být spojený s návrhem na povolení oddlužení, či návrhem na povolení reorganizace. V těchto případech je nutné k návrhu doplnit další náležitosti. O náležitostech potřebných k podání návrhu na povolení oddlužení bude psáno v dalších kapitolách.

12

2.5.2 Zahájení insolvenčního řízení Insolvenční řízení je zahájeno podáním insolvenčního návrhu a to dnem doručení insolvenčního návrhu ke krajskému soudu. Nejpozději dvě hodiny po doručení insolvenčního návrhu příslušnému soudu vydá insolvenční soud vyhlášku, prostřednictvím které oznámí zahájení insolvenčního řízení. Vyhlášku zveřejní na úřední desce soudu a také v insolvenčním rejstříku. Tuto skutečnost také insolvenční soud oznámí zákonem daným subjektům. Mezi tyto subjekty patří finanční úřad, celní úřad, úřad práce a okresní správa sociálního zabezpečení, a to v rámci obvodu kde má dlužník bydliště, je-li dlužníkem fyzická osoba, v případě právnické osoby v obvodu, kde má dlužník sídlo. Dále soud upozorní obecní soud dlužníka, Českou národní banku či orgány, u kterých probíhá řízení o výkonu rozhodnutí či exekuce na majetek podle informací uvedených v insolvenčním návrhu. [1, str. 295-297] Se zahájením insolvenčního řízení souvisí celá řada účinků. Mezi ně patří ochrana dlužníka před novými žalobami, protože pohledávky, které vznikly před zahájením insolvenčního řízení musejí být uplatněny přihláškou. Dále již zajištěné pohledávky nemohou být zpeněženy věřitelem, ale musejí se řídit InsZ a právo se zajištění musí být nově uplatněno přihláškou zajištěné pohledávky. Po zahájení insolvenčního lze nařídit výkon rozhodnutí či exekuci na majetek patřící do majetkové podstaty, nelze jej však provést. Výkon rozhodnutí či exekuci je možné provést u pohledávek za majetkovou podstatou 2, pouze ale po schválení insolvenčním soudem. [6, str. 187-189] 2.5.3 Záloha na náklady insolvenčního řízení Ještě než insolvenční soud rozhodne o insolvenčním návrhu může navrhovateli udělit povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Insolvenční soud k tomuto může přistoupit, pokud prostředky není možné zajistit jinak a pokud je to nutné ke krytí nákladů řízení. Výše této zálohy může být až 50 000 Kč. Pokud tuto zálohu zaplatí věřitel, může ji přihlásit jako pohledávku za majetkovou podstatou. Pokud je navrhovatelem zaměstnanec dlužníka, tuto zálohu platit nemusí. __________________________________________________________________________ 2

Pohledávka za majetkovou podstatou je pohledávka, která se neuplatňuje přihláškou a věřitel má na ni

nárok v průběhu insolvenčního řízení. Tuto pohledávku uplatňuje u osoby s dispozičním oprávněním, tj. dlužník či insolvenční správce. [5, str. 67]

13

V případě, že nebude záloha na náklady insolvenčního řízení zaplacena, může insolvenční soud buď insolvenční řízení zastavit a nebo může po navrhovateli tuto zálohu vymáhat. Od 1.1.2014 neukládá insolvenční soud povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení pokud může o jeho insolvenčním návrhu rozhodnout bez zbytečného odkladu. Jedná se o spojení rozhodnutí, kdy je s rozhodnutím o úpadku povoleno oddlužení. [6, str. 185-187] 2.5.4 Projednání insolvenčního návrhu Insolvenční soud může insolvenční návrh odmítnout, jestliže podaný návrh není jasný, srozumitelný a úplný. To se týká i požadovaných příloh, pokud nejsou všechny doplněny, insolvenční soud vyzve navrhovatele aby je neprodleně doplnil. Pokud tak navrhovatel neučiní do 7 dnů, insolvenční soud návrh odmítne. Insolvenční návrh může insolvenční soud odmítnout i pro zjevnou bezdůvodnost, pod hrozbou pořádkové pokuty až 50 000 Kč. Jedná se o návrh podávaný věřitelem. Bezdůvodný je insolvenční návrh, který je podaný opětovně bez uvedení souvislosti s předchozím insolvenčním návrhem, je doložen pohledávkou, ke které se nepřihlíží v rozhodnutí o úpadku a který ukazuje, že věřitel chce zneužít svoje právo na úkor dlužníka. [6, str. 219-220] Dále insolvenční soud může insolvenční návrh zamítnout. Insolvenční soud jej zamítne pokud nesplňuje požadavky dané zákonem, dále pokud insolvenční soud zjistí, že dlužník není v úpadku, že nemá ani 2 věřitele, kteří by uplatňovali svoje pohledávky po splatnosti a pokud dlužník nenecházející se v úpadku pro předlužení, doloží, že dokáže svůj úpadek odvrátit do 3 měsíců po splatnosti jeho závazků. U právnických osob, které jsou dlužníkem, je také možné zamítnout insolvenční návrh, pokud stát či kraj převezme dluhy této právnické osoby na sebe. Od 1.1.2014 není možné zamítnout návrh pro nedostatek majetku dlužníka. [6, str. 251-253] Insolvenční řízení je také možné zastavit. Insolvenční soud zastaví insolvenční řízení, zvláště pokud nebyla zaplacena záloha na náklady insolvenčního řízení a taky, byl-li návrh vzat zpět. Insolvenční návrh může navrhovatel vzít zpět, pokud ještě nebylo doručeno 14

rozhodnutí o úpadku, nebo pokud ještě rozhodnutí, i jiné než rozhodnutí o úpadku, nenabylo právní moci. Jinak insolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí není účinné. Pokud věřitel vzal insolvenční návrh zpět, může podat nový návrh s uplatněním téže pohledávky, až po uplynutí 6 měsíců. Pokud však chce uplatnit jinou pohledávku, na uplynutí 6 měsíců čekat nemusí. [2, str. 85] 2.5.5 Rozhodnutí o úpadku Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, pokud byl potvrzen dlužníkův úpadek. Pokud je součástí insolvenčního návrhu i návrh na způsob řešení úpadku, rozhodne zároveň i o něm. Náležitosti rozhodnutí tvoří:  výroky zjišťující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka  ustanovení insolvenčního správce  určení termínu a místa konání schůze věřitelů  určení termínu konání přezkumného jednání  vyzvání dlužníka k doložení seznamu majetku a závazků, pokud tak ještě neučinil  údaj, kdy začínají platit účinky rozhodnutí o úpadku  výzvu, aby věřitelé přihlásili své pohledávky  výzvu, aby osoby mající závazky vůči dlužníkovi neplnili dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci  výzvu pro věřitele, aby oznámili insolvenčnímu správci, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech a pohledávkách [1, str. 338]

15

3 Oddlužení jako způsob řešení úpadku, způsoby oddlužení Úpadek či hrozící úpadek lze řešit více způsoby. A to konkursem, reorganizací, oddlužením či zvláštními způsoby řešení úpadku pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů. [2, str. 89] Řešení úpadku dlužníka Hlavní

Konkurs Standardní

Reorganizace Nepatrný

Speciální

Oddlužení

Oddlužení formou splátkového kalendáře

Moratorium Oddlužení formou zpeněžením majetkové podstaty

Zdroj: vlastní dle [3] Spolu s insolvenčním návrhem lze podat i návrh na způsob řešení úpadku. V tomto případě soud rozhodne o způsobu řešení úpadku společně s rozhodnutím o úpadku. Soud vydá samostatné rozhodnutí o úpadku, pokud nebyl podán návrh na řešení úpadku společně s insolvenčním návrhem nebo pokud nejsou jiné předpoklady pro spojení rozhodnutí o úpadku s rozhodnutím o řešení úpadku. Poté soud musí vydat samostatné rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a to do tří měsíců od rozhodnutí o úpadku. Toto rozhodnutí však nesmí být vydáno dřív, než proběhne schůze věřitelů, protože na této schůzi se insolvenční správce vyjadřuje o vhodnosti způsobu řešení úpadku. [2. str. 94] 3.1. Konkurs Konkurs se označuje za likvidační formu řešení úpadku. Pokud soud rozhodne o řešení úpadku konkursem, jsou zjištěné přihlášené pohledávky uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty zásadně poměrně, což neznamená rovnoměrné uspokojování věřitelů, ba naopak. Věřitelé jsou rozděleny do skupin dle priority pohledávek, s tím, že se prvně uspokojují pohledávky za majetkovou podstatou, poté pohledávky jím rovně postavené, poté 16

zajištěné pohledávky a nakonec pohledávky nezajištěné. Neuspokojené či nepřihlášené pohledávky nezanikají. K prohlášení konkursu na majetek dlužníka soud přistupuje, nelze-li řešit úpadek dlužníka pomocí sanační formy. Tzn. pokud byl zmařen pokus o reorganizaci či neúspěšné oddlužení. [8, str. 576] Jako laikovi mi byl konkurs vysvětlen takto: „Konkurs znamená, že vám seberou veškerý majetek, pak vám budou okupovat výplatu a stejně to budete muset zaplatit všechno.“ 3.2 Nepatrný konkurs Je-li dlužníkem fyzická osoba nepodnikající přistupuje soud k nepatrnému konkursu. Tuto cestu volí i v případě, kdy dlužník nemá více než 50 věřitelů a dlužníkův obrat za poslední účetní období nepřesahuje 2 000 000 Kč. Nepatrný konkurs probíhá se zákonem stanovenými odchylkami, které ale nesmí narušit zásady insolvenčního řízení, ani postavení zajištěných věřitelů. [8, str. 707] 3.3 Reorganizace Pokud dlužník společně s insolvenčním návrhem podává i návrh na řešení úpadku reorganizací a předloží reorganizační plán schválený všemi skupinami věřitelů, rozhodne soud o řešení úpadku reorganizací. [2, str. 94] Reorganizace je označována jako alternativa ke konkursu a považována za sanační způsob řešení úpadku. Je určena pro velké podnikatele, kteří splňují alespoň jednu ze dvou podmínek. A to celkový obrat dlužníka, který musí být minimálně 50 000 000 Kč za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu nebo počet zaměstnanců v pracovním poměru, těch musí být minimálně 50. Reorganizace na rozdíl od konkursu nevede k likvidaci podniku, ale má za úkol zachovat provoz dlužníkova podniku a přitom uspokojovat pohledávky věřitelů. Podnikání dlužníka je tedy regulované a pod kontrolou soudu a věřitelů. Dlužník může dál disponovat se svým majetkem, avšak u zásadních úkonů souvisejících s majetkovou podstatou, musí mít dlužník souhlas věřitelského výboru. Úlohou insolvenčního správce je vykonávat dohled nad činností dlužníka. K povolení o reorganizaci je potřeba reorganizační plán. Jedná se o stěžejní dokument, který přednostně sestavuje dlužník. V tomto plánu jsou psané způsoby provedení reorganizace. Mezi tyto způsoby patří např. restrukturalizace pohledávek věřitelů, fúze 17

dlužníka, emitování akcií případně jiných cenných papírů, prodej celé nebo části majetkové podstaty dlužníka, zajištění financování provozu podniku atd. Reorganizační plán schvaluje insolvenční soud. Musí ho schválit, pokud jsou splněny všechny podmínky. Pokud však reorganizační plán není přijat všemi skupinami věřitelů, insolvenční soud jej schválit může, ale za podmínky, že byl přijat aspoň jednou skupinou věřitelů, není-li tato skupina tvořena společníky a členy dlužníka. Skončení reorganizace je možné splněním reorganizačního plánu, zrušením rozhodnutí o reorganizačním plánu či přeměnou reorganizace na konkurs. [3] 3.4 Moratorium Moratorium nelze přímo označit jako způsob řešení úpadku. Moratorium vlastně dlužníka chrání před vydáním rozhodnutí o úpadku, poskytuje dlužníkovi čas 3 měsíce (lze prodloužit o 30 dnů), během kterých by měl úpadek či hrozící úpadek překonat vlastními silami. Moratorium je určeno pro dlužníky podnikající, kteří se dostali do platební neschopnosti. [3] 3.5 Oddlužení Oddlužení lze označit jako sanační způsob řešení úpadku dlužníka. Hlavním úkolem není maximální uspokojení věřitelů, ale osvobození dlužníka od dluhů, zároveň s umožněním jeho dalšího fungování v ekonomickém procesu. Oddlužení tak vlastně umožňuje běžným lidem zbavit se dluhů a začít znovu, tzv. s čistým štítem. V oddlužení je důležitá „magická hranice“ 30 %. Minimálně v této výši by měl dlužník být schopen uspokojit svoje závazky, respektive pohledávky nezajištěných věřitelů, pokud chce splnit podmínky oddlužení. Oddlužení má dvě formy, každá má svá specifika, o kterých bude pojednáno později. Důležitým faktem je, že po splnění oddlužení je dlužníkovi odpuštěno placení zbytku závazků, které v rámci oddlužení nebyly uspokojeny, po splnění určitých podmínek. Mezi tyto podmínky patří uspokojení alespoň zmiňovaných 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a také placení určitých splátek po dobu 5 let u oddlužení plněním splátkového kalendáře. Co se týče oddlužení zpěněžením majetkové podstaty, podmínka uhrazení alespoň 30 % pohledávek zůstává, zde však neplatí doba 5 let, protože oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je jednorázová forma uhrazení pohledávek věřitelů. 18

Před 1.1.2014 mohly o řešení úpadku formou oddlužení požádat pouze fyzické osoby nepodnikatelé. Původně nebylo ani možné mít dluhy pocházející z podnikání. Soudní praxe však postupně začala schvalovat oddlužení dlužníkům, kteří nějaké dluhy z podnikání měli. Vše ale záleželo na uvážení insolvenčního soudu, ten se rozhodoval na základě těchto skutečností:  kdy dluh z podnikání vznikl  kdy dlužník ukončil podnikání  četnost dluhů z podnikání  výši dluhů z podnikání z celkové výše všech závazků  zda věřitel ví o tom, že pohledávka bude řešena v rámci oddlužení Tento fakt se změnil novelou zákona platnou od 1.1.2014, která již neobsahuje tvrzení, že oddlužení lze připustit u dlužníka, který není podnikatelem. Podle novely lze řešit úpadek oddlužením u právnické osoby, která není považována za podnikatele a nemá dluhy z podnikání a dále u fyzické osoby, která nemá dluhy z podnikání. Dluhy z podnikání ale nejsou nepřekonatelnou překážkou. Protože další odstavec §389 InsZ říká, že dlužník může řešit úpadek oddlužením i pokud má dluhy pocházející z podnikání, jestliže věřitel, o jehož pohledávku jde, s tímto řešením souhlasí. Dále pokud se jedná o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena z předchozího konkursu, který byl zrušen insolvenčním soudem či pokud jde o pohledávku zajištěného věřitele. [6, str. 692-693] 3.5.1 Způsoby oddlužení U oddlužení se rozhoduje mezi dvěma způsoby. Lze provést oddlužení plněním splátkového kalendáře či oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Způsob oddlužení může navrhnout dlužník v návrhu na povolení oddlužení, tímto návrhem se ale insolvenční soud nemusí řídit. O způsobu oddlužení se rozhoduje na schůzi věřitelů. Rozhodují zde nezajištění věřitelé, kteří řádně přihlásili svoji pohledávku. Tito věřitelé rozhodují hlasováním. Dále můžou hlasovat nepřítomní věřitelé písemně, a to pomocí hlasovacího lístku. Pokud se způsobem oddlužení souhlasí více jak polovina těchto věřitelů, rozhodnutí je přijato, pokud ne, o způsobu oddlužení rozhodne insolvenční soud. [1, str. 895-897]

19

3.5.1.1 Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty Tento způsob oddlužení je podobný konkursu, s tím rozdílem, že u oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se do majetkové podstaty nezahrnuje majetek, který dlužník nabyl po schválení oddlužení. Při tomto způsobu oddlužení dlužníkovi zůstanou veškeré příjmy, „jenom“ příjde o majetek. Jedná se vlastně o jednorázovou formu vyrovnání pohledávek. Zpeněžení znamená převedení majetkové podstaty na peníze. Toto zpeněžení provádí insolvenční správce. Ten má jako jediný oprávnění disponovat s majetkem dlužníka po schválení oddlužení. Jak bylo řečeno výše, jde o majetek, který podléhá oddlužení, to znamená, majetek nabytý dlužníkem před vydáním rozhodnutí o schválení oddlužení. Insolvenční správce může majetek zpeněžit veřejnou dražbou či prodejem věcí mimo veřejnou dražbu. Věřitelský výbor musí souhlasit se smlouvou o provedení dražby. S prodejem z volné ruky musí mít insolvenční správce souhlas i insolvenčního soudu, přičemž soud může stanovit podmínky prodeje. [1, str. 888-889] 3.5.1.2 Oddlužení plněním splátkového kalendáře U tohoto způsobu oddlužení dlužník každý měsíc přichází o část svých příjmů, ale zůstane mu majetek, vyjma toho, který je použit na uspokojení pohledávek ze zajištění. Dlužník musí měsíčně splácet nezajištěným věřitelům splátky, jejichž poměr je dán v rozhodnutí o schválení oddlužení. Zajištěné pohledávky jsou vypořádány ze zpeněžení zajištění. Dispoziční právo k majetku sloužícího k zajištění pohledávek věřitelů má insolvenční správce, je však vázán pokyny zajištěného věřitele, ten určuje jestli bude majetek prodán ve veřejné dražbě, v soudní dražbě, mimo dražbu či zpeněžením jedinou smlouvou. [6, str. 727] Zajištění věřitelé nehlasují na schůzi věřitelů o způsobu oddlužení, protože jsou vždy uspokojeni ze zpeněžení zajištění. Zajištění věřitelé jsou uspokojeni vždy jen do výše výnosu zpeněžení zajištění, po odečtení odměny a nákladů insolvenčního správce. To platí, i pokud je zajištěná pohledávka větší než tento výnos. Neuspokojená část zajištěné pohledávky se již dál nerozděluje do splátkového kalendáře. Proto mají zajištění věřitelé právo zajištění nevyužít. Je jen na jejich uvážení, zda pohledávku přihlási jako zajištěnou či nezajištěnou. Pokud se však jednou rozhodnou, že svoje zajišťovací právo nevyužijí, nelze jej využít dodatečně. [5, str. 146] 20

Z příjmu dlužníka, např. mzdy je odváděna částka odpovídající té, která je srážena ze mzdy v případě přednostní pohledávky. Výpočet mzdy si uvedeme v další kapitole. Dále musí dlužník použít na zaplacení nezajištěným věřitelům veškeré mimořádné příjmy, ať už se jedná o dědictví či výhru ve sportce. Tyto mimořádné příjmy již ale nepodléhají žádným výpočtům, protože se odevzdávají celé. Někdy si dlužník myslí, že zaplatí 30% pohledávek a tím to pro něj končí. Což není pravda. Splátky musí platit po celých 5 let. Jediná možná situace, kdy by dlužník mohl platit menší dobu je zaplacení všech pohledávek v celém rozsahu, tzn. 100% pohledávek.

21

4 Proces insolvenčního řízení v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře Tento proces má několik částí. Začíná podáním návrhu na povolení oddlužení a pokračuje přes povolení oddlužení, schválení oddlužení až po splnění oddlužení spojené s osvobozením dlužníka od placení pohledávek. 4.1 Návrh na povolení oddlužení Oddlužením je možné řešit úpadek dlužníka, pokud je společně s insolvenčním návrhem podán návrh na řešení úpadku oddlužením. V případě podání insolvenčního návrhu věřitelem, je možné, aby dlužník podal návrh na řešení úpadku oddlužením. Věřitel podá insolvenční návrh na řešení úpadku dlužníka a dlužník pak následně může během 30 dnů podat návrh, aby tento úpadek byl řešen oddlužením. Lhůta se počítá ode dne kdy bylo dlužníkovi doručeno, že věřitel podal návrh na řešení jeho úpadku. [2, str. 213] Je velice důležité rozlišovat návrh na povolení oddlužení a insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Insolvenční návrh se liší od návrhu na konkrétní způsob řešení úpadku. Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení obvykle podává dlužník, protože chce řešit svůj úpadek a zároveň navrhuje, aby byl jeho úpadek řešen oddlužením. Před podáním návrhu na povolení oddlužení by si dlužník měl spočítat, zda splňuje základní podmínku a to zaplacení alespoň 30 % svých závazků. Tuto skutečnost musí uvést i v insolvenčním návrhu. K výpočtu lze použít kalkulačky dostupné na internetu, např. na stránce www.insolvencni-zakon.cz, do této kalkulačky dlužník zadá výši své čisté měsíční mzdy, dále zda má manželku/manžela a počet vyživovaných osob. Kalkulačka mu spočítá, kolik Kč bude měsíčně splácet v oddlužení, kolik mu zůstane mzda k výplatě a celkovou výši splátek za 5 let. K tomuto výpočtu dlužníkovi stačí, když si vypočítá 30 % ze svých nezajištěných závazků. Pokud je celková výše splátek za 5 let dle kalkulačky vyšší, než vypočítaných 30 % jeho nezajištěných závazků, splnil dlužník základní podmínku pro povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z výše uvedeného také vyplývá, že dlužník, který nemá příjem, nemůže žádat o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. 22

Dlužník také musí mít doklady od svých závazků a to zpravidla doklad na základě kterého závazek vznikl, např. smlouvu o úvěru a také doklad, který dokazuje kolik dlužník aktuálně věřiteli dluží, např. vyúčtování nezaplacených splátek. V případě, kdy dlužník zjistí, že částka, kterou by měl měsíčně splácet pro oddlužení je nízká a nesplatil by za pět let požadovaných 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, je možné tyto příjmy doplnit tzv. darovací smlouvou či smlouvou o důchodu. V této smlouvě se darující zavazuje poskytovat dlužníku měsíční dar v určité částce po dobu účinků schválení oddlužení. [5, str. 243] Tuto smlouvu musí dlužník přiložit k návrhu na povolení oddlužení. Částka uvedená v darovací smlouvě či smlouvě o důchodu se počítá jako příjem dlužníka, nepodléhá ale již žádným výpočtům a je použita celá. Jak si ukážeme v příkladu z praxe na konci této kapitoly, v určitých případech je i možné, aby dlužník měl příjem pouze z darovací smlouvy, bez zaměstnání či pobírání důchodu. 4.1.1 Obsah návrhu na povolení oddlužení Dle § 391 InsZ musí návrh na povolení oddlužení, vedle obecných informací řečených výše (viz 2.5.1), obsahovat:  označení dlužníka, jakožto i osob, které jsou oprávněné za něho jednat  očekávané příjmy dlužníka v následujících 5 letech a listiny toto dokazující  příjmy, které dlužník měl v posledních 3 letech a listiny toto dokazující  návrh, jak si dlužník přeje řešit svůj úpadek, pokud dlužník takový návrh nedává, musí to výslovně uvést [1, str. 863] Formulář, kterým lze návrh na povolení oddlužení podat je zveřejněný ministerstvem spravedlnosti a je volně přístupný na jeho internetových stránkách www.insolvencnizakon.cz. Spolu s formulářem návrhu na povolení oddlužení jsou na těchto internetových stránkách k dispozici i pokyny k jeho vyplnění a také vyplněný vzor. Vyplnění návrhu často zpracovávají různé firmy, v tomto případě je důležité být obezřetný a pečlivě firmu vybírat. Bohužel je mezi těmito zpracovateli spoustu podvodníků, kteří nemají požadované vzdělání. Lepší je, když se dlužník domluví s advokátem, který je ke zpracování návrhu primárně oprávněn, jelikož se jedná o poskytování právních služeb. Je ale potřeba mít vždy na paměti, že návrh podává dlužník sám za sebe, stvrdí jej svým podpisem a 23

insolvenční soud nijak nepříhlíží k osobě, která návrh vyplnila, tato osoba není nikde uvedena. Dlužník musí k návrhu na povolení oddlužení připojit seznam majetku a závazků, dále svoje příjmy za poslední tři roky a také doklad od věřitele, který souhlasí, že mu v rámci oddlužení bude zaplaceno méně než 30 % dluhu, s doplněním nejnižšího možného plnění. V seznamu majetku musí být uvedeny pořizovací ceny majetku, datum pořízení a obvyklá cena majetku v době pořízení seznamu. [9] K seznamu závazků musí být doplněny doklady o vzniku závazku a také poslední aktuální doklad o celkové výši závazku. Důležité je rozdělení závazků na zajištěné a nezajištěné. Před 1.1.2014 musel návrh na povolení oddlužení podepsat i dlužníkův manžel a zároveň výslovně uvést, že souhlasí aby byl majetek ve společném jmění manželů použít k uspokojení věřitelů. Novelizovaný InsZ již podpis manžela ani jeho souhlas nepožaduje, jelikož společné jmění manželů zaniká, je-li oddlužení řešeno oddlužením zpeněžení majetkové podstaty. [6, str. 698] 4.1.2 Rozhodnutí o návrhu na povolení oddlužení V případech, kdy návrh na povolení oddlužení není úplný či srozumitelný nebo pokud není návrh doplněn o všechny požadované přílohy či přílohy nejsou úplné, je dlužník vyzván insolvenčním soudem, aby do 7 dnů návrh opravil či doplnil. V rozhodnutí je obsaženo i poučení, jak má dlužník opravu či doplnění provést. Není-li tato povinnost splněna, insolvenční soud návrh o povolení oddlužení odmítne, proti tomuto odmítnutí se může odvolat pouze dlužník. [1, str. 869] Chce-li dlužník vzít svůj návrh na povolení oddlužení zpět, může to udělat jen do té doby, dokud nebylo rozhodnuto o schválení oddlužení, pokud to ale udělá, nemůže návrh na povolení oddlužení podat znovu. Pokud dlužník vezme svůj návrh na povolení oddlužení zpět, insolvenční soud toto zpětvzetí vezme na vědomí, což znamená, že ukončí řešení úpadku oddlužením, ale insolvenční řízení trvá dál. V tomto případě insolvenční soud rozhodne o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem. [1, str. 872-873]

24

Nepoctivý záměr, je jeden z důvodů zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Nepoctivým záměrem se myslí, pokud v posledních 5 letech již probíhalo insolvenční řízení, či pokud v posledních 5 letech byl dlužník pravomocně odsouzen za trestný čin majetkové či hospodářské povahy. Dalším důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení je, že dlužník není schopen uspokojit minimálně 30% závazků u nezajištěných věřitelů. Vyjimku zde tvoří souhlas věřitelů s nižším plněním. [1, str. 876-878] § 396 InsZ říká, že insolvenční soud jedná stejně v případě zpětvzetí, odmítnutí či zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Ve všech těchto případech vydá rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem. [1, str. 882] 4.2 Povolení oddlužení Oddlužení je povoleno, pokud nenastane žádný výše zmíněný případ, tzn. není-li návrh na povolení oddlužení odmítnut či zamítnut insolvenčním soudem nebo vzat zpět dlužníkem. Usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení může obsahovat tyto sdělení:  zjištěný úpadek dlužníka  povolení oddlužení dlužníka  ustanovení insolvenčního správce  výzvu věřitelům, aby přihlásili své pohledávky do 30 dnů od okamžiku zveřejnění  výzvu věřitelům, aby sdělili insolvenčnímu správci, jaká zajišťovací práva uplatní  termín a místo konání přezkumného jednání  termín, místo konání schůze věřitelů a její program  udělení povinnosti dlužníkovi, aby odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků do 15 dnů od zveřejnění usnesení  udělení povinnosti insolvenčnímu správci, aby příslušnému soudu předložil seznam přihlášených pohledávek  udělení povinnosti insolvenčnímu správci, aby příslušnému soudu předložil zprávu o své dosavadní činnosti 25

 sdělení, že účinky tohoto rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku [11] Není-li v usnesení o povolení oddlužení řečeno jinak, podle § 189 InsZ by měl insolvenční soud zveřejnit seznam přihlášených pohledávek nejpozději 15 dnů před přezkumným jednáním. Pokud se má přezkumné jednání konat do 30 dnů po skončení přihlašování pohledávek, zveřejní insolvenční soud seznam těchto pohledávek nejpozději 10 dnů před tímto termínem. [6, str. 326] Usnesení o povolení oddlužení je vyvěšeno v insolvenčním rejstříku, zároveň je doručeno dlužníkovi, insolvenčnímu správci a věřitelům. Doručuje se také institucím jako je správa sociálního zabezpečení, finanční úřad a úřad práce. Od vydání rozhodnutí o povolení oddlužení věřitelé přihlašují svoje pohledávky. Lhůta na podávání přihlášek je 30 dnů od vydání rozhodnutí. [2, str. 216] Poté, co se insolvenční správce dozví o ustanovení do insolvenčního řízení obvykle pošle výzvu dlužníku, aby se s ním spojil či pošle dlužníku dotazník k vyplnění. Dále začne zjišťovat majetkovou podstatu dlužníka. Provede lustraci jeho majetku, kdy si ověří, v centrálním registru vozidel, zda dlužník vlastní vozidlo; v katastru nemovitostí, zda dlužník vlastní nemovitost; v centrálním registru cenných papírů, zda vlastní cenné papíry, dále zjišťuje, zda má dlužník účty v bankách či stavební spoření. Také si ověří v obchodním rejstříku, zda je dlužník podnikatelem či nikoliv. Po dokončení lustrace majetku insolvenční správce sepíše majetkovou podstatu. Po uplynutí 30 dnů od zveřejnění povolení oddlužení v insolvenčním rejstříku, tedy ukončení možnosti přihlašování pohledávek věřitelů, si insolvenční správce vyzvedne u insolvenčního soudu jednotlivé přihlášky pohledávek. Tyto přihlášené pohledávky přezkoumá a vytvoří jejich seznam a tzv. přezkumné listy. Seznam přihlášených pohledávek, přezkumné listy, soupis majetkové podstaty a zprávu o své dosavadní činnosti v insolvenčním řízení předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu, tak jak je povinen podle usnesení o povolení oddlužení.

26

Věřitelé dlužníka musí pravidelně sledovat insolvenční rejsřík, aby věděli, že je dlužník v úpadku. Insolvenční soud je nijak neupozorňuje, že je s dlužníkem vedeno insolvenční řízení. Pouze známé věřitele dlužníka je soud povinen vyrozumět o zahájení insolvenčního řízení. Známým věřitelem je věřitel se sídlem, místem pobytu či bydlištěm v některém z členských států Evropské unie s vyjimkou Dánska. [1, str. 983-984] Věřitelé musí na přihlášce uvést, zda se jedná o pohledávku zajištěnou či nezajištěnou, jelikož jsou zajištění věřitelé uspokojováni jinak než nezajištění. Zajištění věřitelé jsou vždy uspokojování se zajištění, respektive ze zpeněžení zajištění. Zajištěný věřitel má právo, nikoliv povinnost uplatit zajištění. Pokud svoje právo neuplatní, bude se na jeho pohledávku nahlížet jako nezajištěnou. [5, str. 146-147] 4.2.1 Přezkumné jednání Předmětem přezkumného jednání je přezkoumání jednotlivých přihlášek věřitelů a to podle seznamu, který sestavil insolvenční správce. Na přezkumném jednání je obykle přítomen soudce, dlužník, insolvenční správce. Méně obvyklé je, že se přezkumného jednání zúčastní některý z věřitelů. 4.2.2 Schůze věřitelů Schůze věřitelů následuje po přezkumném jednání. Účastníci jsou stejní jako při přezkumném jednání. InsZ říká, že dlužník i insolvenční správce jsou povinni se schůze věřitelů zúčastnit. Insolvenční správce se nově může nechat zastoupit i jinou osobou, netrvá-li na jeho přítomnosti insolvenční soud. [6, str. 712] Program schůze věřitelů je dán v usnesení o povolení oddlužení a určuje jej soudce. Obvykle má těchto 5 bodů: 1. rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, pohledávka je vázána na podmínku nebo nebyla zjištěna, 2. zpráva insolvenčního správce o své dosavadní činnosti 3. hlasování o insolvenčním správci jmenovaném předsedou soudu nebo o jeho změně, 4. volba věřitelského orgánu, 5. hlasování o způsobu řešení oddlužení dlužníka. [11] 27

Jelikož se často stává, že na schůzi věřitelů nejsou věřitelé účastni, jako nejdůležitější bod programu shledávám bod č. 2, a to zpráva insolvenčního správce o své dosavadní činnosti. Tuto zprávu doručuje insolvenční správce insolvenčnímu soudu. Předmětem této zprávy je prohlášení insolvenčního správce i zpráva o hospodářské situaci dlužníka, kdy jsou popsány jeho majetkové poměry, jeho příjmy či vyživovací povinnost. Insolvenční správce v této zprávě také navrhuje jakou formou oddlužení řešit. V tomto návrhu musí insolvenční správce zohlednit, která forma je výhodnější pro věřitele. Zároveň uvede míru uspokojení věřitelů jednotlivými formami oddlužení. [13] Na závěr schůze věřitelů soudce oznámí schválenou formu oddlužení a zdůrazní povinnosti správce i dlužníka v rámci schválené formy oddlužení. Podle Richtera se věřitelé nezúčastňují schůze věřitelů, protože nemají zájem dále zvyšovat svoje náklady na správu dlužníkova majetku, jelikož částku, kterou v rámci insolvenčního řízení dostanou je často menší, než právě vynaložené náklady. [4, str. 143] 4.3 Schválení oddlužení Pokud během doby od povolení oddlužení nenastaly skutečnosti, které by přispěly k zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení schválí a rozhodne o způsobu oddlužení. V opačném případě insolvenční soud rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. [1, str. 911] Usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může obsahovat tyto sdělení: 

schválení oddlužení dlužníka



uložení povinnosti dlužníkovi, aby po dobu 5 let platil nezajištěným věřitelům podle poměru jejich pohledávek k určitému datu v měsíci, dále určení data první splátky a seznam věřitelů s uvedenými procentními poměry3



příkaz soudu plátci mzdy dlužníka, aby prováděl srážku ze mzdy dlužníka ve výši uspokojení přednostní pohledávky při exekuci a tuto srážku zasílal insolvenčnímu správci3



označení dlužníkových příjmů, z kterých je dlužník povinnen uhradit první splátku3

__________________________________________________________________________________________________________________________________ 3

Tyto sdělení musí insolvenční soud povinně uvést dle § 406 InsZ 28



uložení povinnosti dlužníkovi platit insolvenčnímu správci zálohu na odměnu a zálohu na náhradu hotových výdajů



uložení povinnosti insolvenčnímu správci platit k určitému datu v měsíci splátku nezajištěným věřitelům, uvedených v rozhodnutí, po odečtení své zálohy na odměnu a zálohy na náhradu hotových výdajů



uložení povinnosti věřitelům, aby zaslali insolvenčnímu správci číslo účtu, kam má platbu zasílat

[12] Usnesení o schválení oddlužení

je doručeno dlužníku, insolvenčnímu správci a

věřitelskému výboru. Odvolat se proti tomuto usnesení může pouze věřitel, který při hlasování o zvoleném způsobu oddlužení byl proti. [1, str. 915] 4.3.1 Výpočet zabavitelné částky Zabavitelná částka pro placení splátek je rovna částce k uspokojení přednostních věřitelů. V prvním kroku se zjišťuje nezabavitelná částka na dlužníka, ta odpovída 2/3 součtu životního minima na jednotlivce a normativních nákladů na bydlení na 1 osobu. Životní minimum na jednotlivce činí 3 410 Kč. Normativní náklady na bydlení na jednu osobu v roce 2015 odpovídají částce 5 767 Kč. [10] U normativních nákladů na bydlení se nepřihlíží ke skutečnému bydlišti dlužníka. Vždy se vychází z nákladů na bydlení v bytě v nájmu a v obci od 50 000 do 90 000 obyvatel. Nezabavitelná částka pro rok 2015: 2/3 x (3 410 + 5 767) = 6 118 Kč V druhém kroku je nutné zjistit počet vyživovaných osob. Mezi povinně vyživované osoby patří manžel/manželka, vlastní či osvojené nezaopatřené děti a neprovdaná matka dítěte. Dále můžou být vyživované osoby např. rodiče či příbuzní. Tuto skutečnost však musí dlužník dokázat. Dalším krokem je zjištění základní částky. Ta odpovídá součtu nezabavitelné částky na dlužníka a ¼ nezabavitelné částky na 1 vyživovanou osobu. Pokud má dlužník manželku a jedno nezaopatřené dítě, základní částka je 9 117 Kč, podle výpočtu 6 118 + 2 x (6 118/4). V posledním kroku zjistíme neomezeně srazitelnou částku a zabavitelné 2/3. Neomezeně sražitelná částka odpovídá rozdílu čisté mzdy snížené o základní částku a součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. 29

Tento rozdíl však musí být kladný. Je-li kladný, zabavitelné 2/3 se počítají ze součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tj. 9 117 Kč. Zabavitelná částka pro účely oddlužení tedy bude 9 117 + neomezeně sražitelná částka. Pokud je tento rozdíl záporný, zabavitelné 2/3 se počítají z čisté mzdy dlužníka snížené o základní částku. Tzn. dlužníku s čistou mzdou 15 000 Kč, manželkou a jedním dítětem bude zabaveno 3 882 Kč. Protože 15 000 – 9 117 = 5 823 Kč je čistá mzda snížená o základní částku. A 5 823 x 2/3 = 3 882 Kč. Ale dlužníku, který má čistou mzdu 25 000 Kč, manželku a jedno dítě, bude zabaveno 12 764 Kč. Protože 25 000 – 9 177 = 15 823 Kč je čistá mzda snížená o základní částku. 15 823 – (3 410 + 5767) = 6 646 Kč, což je částka srazitelná bez omezení. A 9 177 x 2/3 = 6 118 Kč. Poté 6 118 + 6 646 = 12 764 Kč. [5, str. 262-264] Částka, která zůstane dlužníkovi k výplatě je již čistě pro jeho osobní potřebu, bez jakýkoliv dalších nároků věřitelů, musí z ní však uhradit veškeré náklady na bydlení, tak, aby mu nevznikal další dluh. Také dlužníkovi zůstane veškerý majetek, výjma toho, který slouží k zajištění. Majetek sloužící k zajištění je po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře zpeněžen insolvenčním správcem. Z výtěžku zpeněžení si insolvenční správce nejprve odečte náklady spojené se správou majetku a svoji odměnu, poté vydá zbytek výtěžku zajištěným věřitelům podle pořadí. [1, str. 930] V komentáři § 406 InsZ, J.Kotoučová píše, že dlužník posílá splátky určené soudem ve schválení oddlužení sám, s tím i související výpočet části příjmů, které má rozesílat. [1, str. 921]. Toto ustanovení platilo do vydání novely zákona č. 227/2009 Sb. V této novele byl změněn způsob realizace splátkového kalendáře a to přenesením povinnosti na insolvenční správce. Součástí této novely bylo také přenesení povinnosti na plátce mzdy dlužníka, který musí ze mzdy dlužníka strhávat vypočítanou částku a tu zasílat insolvenčnímu správci. [8, str. 918] Tato provedená změna je pochopitelná, osobně mě velmi překvapil komentář paní Kotoučové, protože sama vím, že splátky rozesílají insolvenční správci. Až po upozornění jsem zjistila, že byla provedena změna a dříve opravdu splátky rozesílali sami dlužníci, což pro ně muselo být velmi složité. 30

4.3.2 Povinnosti dlužníka Jakmile insolvenční soud schválí oddlužení, má dlužník celou řadu povinností. Tyto povinnosti musí plnit až do splnění oddlužení. Tyto povinnosti dle § 412 InsZ zní: „a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat, b) hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použit k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání, d) vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, neurčí-li insolvenční soud v usnesení o schválení oddlužení jinou dobu předkládání, e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení, f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody, g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit.“ [7, str. 97] 4.3.3 Povinnosti správce Správce vykonává dohled nad činností dlužníka po celou dobu trvání účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře. Je povinen pravidelně informovat věřitelský výbor a insolvenční soud o výsledcích své činnosti. [1, str. 945] Zprávu o stavu řízení podává insolvenční správce každé 3 měsíce. Obsahem této zprávy je sdělení, že insolvenční správce vyplácí částky nezajištěným věřitelům, dále sdělení, jestli dlužník spolupracuje a plní podmínky oddlužení či jestli nemá další příjmy. Součástí této zprávy je i přehled dosud uhrazených splátek. [17]

31

4.3.4 Zrušení schváleného oddlužení Soud může zrušit schválené oddlužení pokud dlužník neplní svoje povinnosti dané v usnesení o schválení oddlužení, dále pokud se objeví skutečnost, že nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře a také pokud dlužníkovi vznikne peněžní závazek, který je po splatnosti více jak 30 dnů či na návrh dlužníka. Vydání rozhodnutí o zrušení schváleného oddlužení následuje po jednání, ke kterému je předvolán dlužník, insolvenční správce a věřitelský výbor. Pokud návrh na zrušení schváleného oddlužení podal věřitel, je na jednání předvolán i on. Součástí rozhodnutí o zrušení schváleného oddlužení je rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem. [1, str. 969-971] 4.4 Splnění oddlužení Oddlužení plněním splátkového kalendáře se v zásadě považuje za splněné, pokud dlužník poctivě splácel nezajištěným věřitelům po dobu 5 let či pokud dlužník uhradil 100% zjištěných pohledávek. O splnění oddlužení upozorní soud insolvenční správce ve svém sdělení. Součástí tohoto sdělení je přehled zaplacených pohledávek. Na základě tohoto sdělení, insolvenční soud vydá usnesení o splnění oddlužení, které obsahuje následující sdělení:  vyjádření, že soud bere na vědomí splnění oddlužení dlužníka  zprostření funkce insolvenčního správce  schválená odměna insolvenčního správce  vyjádření o osvobození dlužníka od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se nepřihlíželo v insolvenčním řízení a také věřitelů, kteří své pohledávky nepříhlásili do insolvenčního řízení  vyjádření, že se osvobození vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu [14] 4.5 Osvobození od placení pohledávek Po sdělení insolvenčního správce o splnění oddlužení musí dlužník podat návrh na osvobození od placení pohledávek. Na základě tohoto návrhu soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek, ke kterým se nepřihlíželo v insolvenčním řízení, dále pohledávek, které jejich věřitelé nepřihlásili do insolvenčního řízení a také pohledávek, respektive jejich částí, 32

které nebyly uspokojeny v rámci probíhajícího oddlužení plněním splátkového kalendáře. [1, str. 954] § 414 InsZ dále říká, že: „Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu“ [1, str. 954] Toto tvrzení však nevyjadřuje, že by tyto osoby byly osvobozeni od placení dlužníkových pohledávek. Právě naopak, věřitelé mají právo vymáhat pohledávku po těchto osobách i pokud je dlužník osvobozen od placení pohledávek. Toto tvrzení je myšleno tak, že tyto osoby nemohou vymáhat po dlužníkovi částku, kterou plnily za něho. [5, str. 150] Insolvenční soud může osvobodit dlužníka od placení pohledávek i pokud je hodnota, která byla vyplacena nezajištěným věřitelům v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře, menší než 30 %. Dlužník musí v návrhu na osvobození od placení pohledávek výslovně uvést, aby tak bylo učiněno i při nesplnění 30 % hranice. Dále dlužník musí prokázat, že tato hranice nebyla splněna kvůli okolnostem, které nezavinil. Dále musí dlužník prokázat, že by při řešení jeho úpadku konkursem nebyla částka, kterou uhradil oddlužením plněním splátkového kalendáře, větší. Tyto skutečnosti, bude dlužník prokazovat při slyšení, které mu soud musí poskytnout. [1, str. 959] Návrh na osvobození od placení pohledávek by měl dlužník podat co nejdříve od zjištění splnění oddlužení. Pro insolvenční soud totiž splněním oddlužení insolvenční řízení končí a tím končí i ochrana dlužníka před věřiteli a věřitelé mohou neuspokojené části pohledávek po dlužníku vymáhat. Je mi znám případ dlužníka, který s podáním návrhu na osvobození od placení pohledávek otálel a jak je tento krok důležitý zjistil, až u jeho dveří zazvonil exekutor, který měl v tu dobu plné právo na vymáhání oddlužením neuspokojené části svojí pohledávky.

33

4.6 Ukázka oddlužení plněním splátkového kalendáře Následující text popisuje proběhlé insolvenční řízení, kdy byl úpadek řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Nutno podotknout, že toto řízení začalo ještě před 1.1.2014, tedy před dnem, kdy začal platit novelizovaný InsZ. 4.6.1 Návrh na povolení oddlužení Dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kde popisuje svoji situaci, s tím, že má čtyři věřitele a u nich pět závazků. Čtyři z těchto závazků byly více jak 30 dní po splatnosti, z toho tři závazky více jak 3 měsíce po splatnosti. Tímto tvrzením dlužnice dokládala svůj úpadek. Celková hodnota všech závazků činila 836 085,59 Kč a všechny závazky byly nezajištěné. Dlužnice byla zaměstnána a její čístý měsíční příjem činil 14 797 Kč, z toho je 13 797 Kč čistá mzda od zaměstnavatele a 1 000 Kč z darovací smlouvy. Tzn. že by formou splátkového kalendáře mohla každý měsíc hradit 6 155 Kč, kdy 5 155 Kč je srážka ze mzdy a 1 000 Kč z darovací smlouvy. Při stejném příjmu by tedy mohla uhradit za 5 let trvání oddlužení částku 369 300 Kč, po odečtení odměny insolvenčního správce by částka činila 303 960 Kč, což činí 36,4 % nezajištěných závazků. Důležité je, že dlužnice nemá žádný majetek, vyjma běžného zařízení domácnosti. [9] Jelikož toto řízení začalo ještě před novelou InsZ, dlužnice musela uhradit zálohu 3 000 Kč na náklady insolvenčního řízení. [15] 4.6.2 Povolení oddlužení Dlužnici bylo povoleno oddlužení Krajským soudem v Brně. V usnesení o návrhu dlužníka a povolení oddlužení byla ustanovena do funkce insolvenční správkyně JUDr. Olga Staňková, dán termín přezkumného jednání a schůze věřitelů, s uvedením programu této schůze, dále byli vyzváni věřitelé, aby přihlásili svoje pohledávky a udělena povinnost insolvenční správkyni, aby nejpozději 8 dnů před přezkumným jednáním dodala insolvenčnímu soudu seznam přihlášených pohledávek a nejpozději 8 dnů před přezkumným jednáním předložila insolvenčnímu soudu zprávu o své dosavadní činnosti. [11]

34

Do tohoto insolvenčního řízení přihlásili svoje pohledávky 3 věřitelé, a to:  Česká správa sociálního zabezpečení s nezajištěnou, vykonatelnou 4 pohledávkou, ve výši 5 535 Kč  Všeobecná zdravotní pojišťovna s nezajištěnou, nevykonatelnou pohledávkou, ve výši 5 804 Kč  Ge Money Bank, a. s. s nezajištěnou, nevykonatelnou pohledávkou ve výši 13 811,53 Kč Celková výše těchto pohledávek byla 25 150,53 Kč. Insolvenční správkyně žádnou z pohledávek nepopřela ani do výše, pravosti či pořadí. Podle zprávy insolvenční správkyně se během tohoto řízení změnila hospodářská situace u dlužnice, jelikož přišla o zaměstnání a její příjem teď tvoří 4 000 Kč, které bude dostávat po dobu schválení oddlužení na základě darovací smlouvy. I přes tuto nepříjemnost, ale dlužnice dokáže během následujících 5 let uhradit 100 % všech přihlášených pohledávek, jelikož se z příjmu z darovací smlouvy nevypočítává nezabavitelné minimum a je tedy celá poskytnuta k úhradě odměny insolvenční správkyně, jejích hotových výdajů a k úhradě přihlášených pohledávek. 30 % z 25 150,53 Kč tvoří 7 545,159 Kč, takže dlužnice je schopná uhradit za 5 let 739,55 % nezajištěných pohledávek. [13] 4.6.3 Schválení oddlužení Dlužnici bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře Krajským soudem v Brně. V tomto usnesení byl dán příkaz dlužnici, aby platila insolvenční správkyni její odměnu 750 Kč a její hotové výdaje 150 Kč měsíčně a aby každý měsíc posílala insolvenční správkyni částku 4 000 Kč.

___________________________________________________________________________ 4

„Vykonatelná pohledávka je pohledávka, jejíž uspokojení se věřitel může domáhat v soudním výkonu

rozhodnutí nebo v exekuci. Jde zejména o pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, pravomocným rozhodčím nálezem a pohledávky uznané dlužníkem v notářském zápise se svolením vykonatelnosti.“ [5, str. 19]

35

Insolvenční správkyni byla udělana povinnost hradit pohledávky věřitelů dle daných poměrů a to:  Ge Money Bank, a. s. 54,91 %  Všeobecné zdravotní pojišťovně 23,08 %  České správě sociálního zabezpečení 22,01 % [12] 4.6.4 Splnění oddlužení Pokud by dlužnice měla příjem 4 000 Kč ze zaměstnání, nebylo by možné jí z tohoto příjmu nějakou část zabavit, jelikož nezabavitelná částka je vyšší. Dlužnice má ale tento příjem z darovací smlouvy, takže je použit celý na úhradu pohledávek a odměny insolvenční správkyně. Dlužnice každý měsíc insolvenční správkyni zašle zmiňované 4 000 Kč. Insolvenční správkyně si odečte 900 Kč, z toho 750 Kč jako svoji odměnu a 150 Kč na úhradu hotových výdajů. Zbytek, tedy 3 100 Kč rozešle věřitelům podle daných poměrů.  Ge Money Bank, a. s. 1 702,21 Kč = 3 100 x 0,5491  Všeobecná zdravotní pojištovna 715,48 Kč = 3 100 x 0,2308  Česká správa sociálního zabezpečení 682,31 Kč = 3 100 x 0,2201 Z výše uvedeného rozpisu vyplývá, že dlužnice bude splácet svoje závazky necelých 9 měsíců. 8 měsíců musí insolvenční správkyni posílat 4 000 Kč a poslední, 9. měsíc 1 250,53 Kč, z čehož 900 Kč patří insolvenční správkyni a 350,53 Kč na úhradu zbývajících závazků. Celkem na úhradu odměny a hotových nákladů insolvenční správkyně dlužnice zaplatila 9 x 900 Kč, tedy 8 100 Kč. Následně, po zaplacení 100 % přihlášených pohledávek dlužnice požádala Krajský soud v Brně o osvobození od placení zbývajících dluhů, konkrétně pohledávek věřitelů, kteří se nepřihlásili do insolvenčního řízení. [18] Nepřihlášení věřitelé u dlužnice tvořili podstatnou část jejích dluhů a měla velké štěstí, že se do insolvenčního řízení nepřihlásili. Tento případ je velice zajímavý co se týče výše přihlášených pohledávek a rychlosti oddlužení. Kdy z 836 085,59 Kč uvedených v návrhu na povolení oddlužení se přihlasili 36

věřitelé pouze o 25 105,53 Kč, protože dvě největší pohledávky věřitelé do tohoto insolvenčního řízení nepřihlásili. Díky tomu, že dlužnice neměla žádný majetek ani žádné zajištěné věřitele byly přihlášené pohledávky uspokojeny plněním splátkového kalendáře. A i když dlužnice nebyla zaměstnána a měla příjem pouze z darovací smlouvy, byla schopná prostřednictvím insolvenční správkyně uhradit splátkovým kalendářem veškeré přihlášené pohledávky za velmi krátkou dobu. Na tomto procesu lze vidět, jak lehké může být, díky oddlužení, dostat se ze situace, která dlužníkovi připadá bezvýchozí. Dlužnice měla samozřejmě velké štěstí, protože kdyby se věřitel s dvěmi největšími pohledávkami do tohoto řízení přihlásil, nesplnila by zákonem danou povinnost uhradit alespoň 30 % pohledávek během 5 let, jelikož po podání návrhu na povolení oddlužení přišla o práci. Je však jasné, že ne vždy je oddlužení takhle rychlé a jednoduché. Jsou i případy, kdy se dlužníkovi přihlásí více pohledávek, než uvedl v insolvenčním návrhu a poté mu nestačí příjem k uhrazení alespoň 30 % těchto pohledávek.

37

5 Změny v procesu oddlužení dle revizní novely insolvenčního zákona Dne 12. září 2013 byl vydán zákon č. 294/2013 Sb., který novelizoval zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon začal platit 1.1.2014 a přinesl mnoho změn. V této kapitole vypíšu ty, které se týkají procesu oddlužení. 5.1 Změny související s návrhem na povolení oddlužení Jako první výraznou změnu bych označila, možnost oddlužení fyzické osoby podnikatele. I když to zákon doslovně neříká, po novele z § 389 InsZ byla odebrána věta, o dlužníku který není podnikatelem. Nyní § 389 InsZ umožňuje aby návrh podala fyzická osoba, která nemá dluhy z podnikání a také právnická osoba, která nemá dluhy z podnikání a zároveň není podnikatelem. Avšak ani dluhy z podnikání nejsou problém, pokud věřitel, vůči kterému má dlužník závazek s jeho oddlužení souhlasí, dále pokud se jedná o pohledávku neuspokojenou z předchozího konkursu a také, pokud je pohledávka zajištěného věřitele. [7, str. 91-92] Nyní tedy může podat návrh na povolení oddlužení i osoba, která aktivně podniká a její dluhy pochází z podnikání. Věřitelé, kteří by s oddlužením takovéto osoby nesouhlasili, musí tento svůj nesouhlas vyjádřit nejpozději do konce schůze věřitelů. [6, str. 693] Z čehož vyplývá, že dlužník ani nemusí mít výslovný souhlas věřitele, stačí jen, když věřitel o jehož pohledávku se jedná, nevyslový svůj nesouhlas. Z výše uvedeného také vyplývá, že se jedná o pohledávky nezajištěného věřitele. Fyzická osoba mající dluhy z podnikání může prvně projít konkursem a poté požádat o oddlužení, v takovém případě se již nebude rozlišovat mezi pohledávkami pocházejících či nepocházejících z podnikání. Nově nemusí manžel dlužníka podepsat jeho návrh na povolení oddlužení. V § 392 InsZ také nově přibylo tvrzení, o smlouvě o důchodu nebo darovací smlouvě. Tato možnost zde byla však i dříve, jak dokládá praktický příklad oddlužení popsán v předchozí kapitole, jen tato možnost nebyla vyslovena v zákoně. 38

K náležitostem návrhu na povolení oddlužení patří i písemný souhlas nezajištěného věřitele, který souhlasí s plněním nižším než 30 % v rámci dlužníkova oddlužení. Nyní, po 1.1.2014 musí být v tomto souhlase uvedena nejnižší možná hodnota plnění. [6, str. 698-699] 5.1.1 Společné oddlužení manželů Do insolvenčního zákona se nově zavedl institut společného oddlužení manželů. Oba manželé, kteří podávají společný návrh musí splňovat podmínky pro povolení oddlužení. Po podání společného návrhu na povolení oddlužení, insolvenční soud bere manžele jako nerozlučné společníky a dále věc řeší jako oddlužení jednoho dlužníka. Součástí společného návrhu na povolení oddlužení musí být i výslovný souhlas obou manželů, aby na veškerý jejich majetek bylo nahlíženo jako na společné jmění manželů pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. [6, str. 703] Pokud před 1.1.2014 manželé každý zvlášť podávali návrh na povolení oddlužení, běžnou praxí bylo, tyto dvě řízení spojit v jedno. To, ale nově § 83a InsZ zakazuje. [6, str. 704] 5.1.2 Zamítnutí návrhu na povolení oddlužení Menší změna přišla také v § 395 InsZ, který řeší zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tento paragraf již neobsahuje výrok o znovu podání návrhu na povolení oddlužení, který bude zamítnut, pokud o něm již jednou bude rozhodnuto. [1, str. 876] Tento paragraf již také neobsahuje popis skutečností, které znamenají nepoctivý záměr dlužníka či jeho případné odsouzení pro trestný čin majetkové či hospodářské povahy. Neznamená to však, že insolvenční soud k těmto skutečnostem nebude přihlížet, či nebudou překážkou pro insolvenční řízení. [6, str. 704] Nyní bude na insolvenčním soudu, aby posoudil nepoctivý záměr dlužníka či jeho lehkomyslnost v souvislosti s plněním povinností v insolvenčním řízení. 5.2 Změny související s rozhodnutím o povolení oddlužení U rozhodnutí o povolení oddlužení došlo k malé úpravě. Týká se pochybností insolvenčního soudu, zda dlužník může podat návrh na povolení oddlužení. Pochybnostmi jsou myšleny například dluhy z podnikání či nedostatečný příjem. Řešit tyto pochybnosti bude insolvenční soud až na schůzi věřitelů a oddlužení povolí. 39

Důležité také je, že pokud dlužník nedodá insolvenčnímu soudu seznam majetku a seznam závazků, insolvenční soud oddlužení nepovolí. [6, str. 707-708] I v oddlužení začali nově platit ustanovení § 253 – 260 InsZ z konkursu, týkající se ukončení smluvních vztahů insolvenčním správcem i přes to, že dispoziční opravnění k majetkové podstatě má dlužník. Jedná se zejména o smluvní vztahy, které by mohly finančně zatěžovat majetkovou podstatu či nejsou pro majetkovou podstatu přínosné. Jestliže má dlužník uzavřenou smlouvu o vzájemném plnění a toto plnění nebylo ještě úplně splněno, může insolvenční správce toto plnění odmítnout, dále také insolvenční správce může chtít, aby byla vrácena vypůjčená věc, i když ještě neskončila výpůjční doba podložená smlouvou o výpůjčce. Další pravomocí insolvenčního správce je vypovězení nájemní či podnájemní smlouvy, odstoupení od smluv týkajících se koupi najaté věci či leasingové smlouvy. [6, str. 709] Tyto ustanovení jsou zcela pochopitelné, jelikož je důležité, aby dlužník měl k dispozici všechny věci zahrnuté do majetkové podstaty kvůli jejich zpeněžení. Od mých známých také vím, že různé instituce ukončují smlouvy se svými klienty jakmile podají insolvenční návrh. Například poskytovatelé mobilních služeb ukončili svému klientovi smlouvu o mobilním tarifu s návrhem, že je možné tento tarif za stávajících podmínek převést na jinou osobu, či že dlužník může využívat dobíjecí kartu se stávajícím telefoním číslem. A to i přes to, že tento dlužník mobilní tarif hradil bez problému a včas. Drobná úprava proběhla i v § 399 ods. 2 InsZ. Tato úprava se týká účasti insolvenčního správce na schůzi věřitelů. Insolvenční správce je povinen se schůze věřitelů zúčastnit, ale od 1.1.2014 se může nechat zastoupit jinou osobou, pokud si insolvenční soud jeho účast výslovně nepřeje. [7, str. 94] Toto ustanovení se mi nelíbí. Dlužníci často svého insolvenčního správce, od jeho ustanovení do funkce, nevidí, jejich první setkání často probíhá až na přezkumném jednání a schůzi věřitelů. Už to je podle mého špatně, insolvenční správce by se podle mě měl s dlužníkem sejít poté co je do funkce ustanoven, vysvětlit dlužníkovi co ho čeká a připravit ho na případné možnosti řešení jeho situace. Pokud se s dlužníkem insolvenční správce nesejde, dlužník neví co ho čeká a neví co má dělat. Samozřejmě, že si dlužník může informace najít a přečíst sám, ale praxe může být jiná než je psáno v teoretických publikacích. A teď když se insolvenční správce nechá zastoupit jinou osobou na schůzi věřitelů, dlužník jej osobně vůbec nebude znát. 40

5.3 Změny související se schválením oddlužení Následující změny se týkají účinků schváleného oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, kde platí obdobné ustanovení o účincích prohlášení konkursu. První změna souvisí se zavedením společného oddlužení manželů a společného jmění manželů. Společné jmění manželů zaniká ve chvíli, kdy je schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, pokud však nebylo oddlužení povolené na základě společného návrhu manželů. Pokud ano, společné jmění manželů nezaniká a je poskytnuto celé ke zpeněžení. Po revizní novele jsou v § 408 InsZ zavedeny 2 nové odstavce, které řeší dispoziční oprávnění k majetku po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a majetek, který slouží k zajištění. Dispoziční oprávnění k majetku, který je zahrnut do majetkové podstaty má insolvenční správce. Dlužník má dispoziční oprávnění jen k majetku, který nabude po schválení oddlužení. Tento majetek je i postižitelný exekucí, pokud se jedná o pohledávky, které vznikly po schválení oddlužení. Insolvenční správce zpeněžuje majetek patřící do majetkové podstaty. Je-li mezi tímto majetkem i majetek sloužící k zajištění, ale zpeněžením ostatního majetku došlo k uspokojení pohledávek nebo hodnota zajištění je menší než zajištěná pohledávka, insolvenční správce tento zajištěný majetek zpeněží pouze na žádost zajištěného věřitele. Pokud však zajištěný věřitel během trvání oddlužení o zpeněžení zajištěného majetku nepožádá, nevztahuje se na tuto zajištěnou pohledávku osvobození od zbytku dluhů po splnění oddlužení. Takový věřitel však může být uspokojen pouze ze zajištění. [6, str. 725-726] Drobná změna nastala také v následujícím paragrafu a to § 409 InsZ. Kde je řečeno, že dispoziční oprávnění k majetku, náležícího do majetkové podstaty má dlužník po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, vyjma majetku, sloužícího k zajištění, ale včetně majetku, s kterým nemohl nakládat, jelikož byl zatížen exekucí. Nově je v odst. 2 řešen i majetek, který dlužník získá po schválení oddlužení. Ten do majetkové podstaty nepatří, jedná se o majetek, který dlužník získá z příjmů, které nepodléhají oddlužení. Věřitelé opět mohou zatížit tento majetek exekucí, pokud se jedná o pohledávku, která vznikla po schválení oddlužení a dlužník jí nedokáže uspokojit. [6, str. 727] Dlužník by správně, po schválení oddlužení, na sebe neměl brát závazky, které nedokáže uspokojit v době splatnosti, dle povinností, které dlužník po schválení oddlužení má. Pokud by však tak nastalo a dlužník měl závazek po splatnosti více jak 30 dní, může 41

insolvenční soud schválené oddlužení zrušit. Takže by nemělo dojít až k exekuci majetku, otázkou ale je, zda se insolvenční soud či insolvenční správce o dlužníkově závazku po splatnosti dozví. Nově je v § 410 InsZ uvedena věta, která říká, že se insolvenční správce může nechat zastoupit jinou osobou na přezkumném jednání, pokud soud výslovně nepožaduje jeho osobní účast. [6, str. 728] Jak jsem psala výše, insolvenční správce se může nechat zastoupit i na schůzi věřitelů, takže toto ustanovení je logické, vzhledem k tomu, že schůze věřitelů plynule navazuje na přezkumné jednání, se stejnými účastníky. Ovšem dle mého názoru je toto ustanovení nesprávné z hlediska dlužníka. Revizní novela přinesla změny i u povinností dlužníka. Oproti předchozí úpravě § 412 odst. 1b) InsZ, kdy byla dána povinnost dlužníku zpeněžit hodnoty získané darem či dědictvím, nyní je dlužníkovou povinností tyto hodnoty vydat insolvenčnímu správci, který majetek zpeněží. Nově je také k dědictví či daru, zahrnut majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku. [6, str. 731] Další důležitou úpravou prošel odst. 1d), který upravuje povinnost dlužníka předkládat přehled jeho příjmů. Změna se týká měsíců, ve kterých mají být jeho příjmy předloženy. Před novelou byl dlužník povinen předkládat přehled svých příjmů k 15. lednu a 15. červenci, nyní k 15. březnu a 15. září či pokud insolvenční soud neurčí jinak. [6, str. 731] Dny, ve kterých má být dlužníkem předložen přehled jeho příjmů, jsou dány v usnesení o schválení oddlužení, stejně, jako ostatní povinnosti dlužníka. Insolvenční soud může zrušit již schválené oddlužení a rozhodnout o řešení úpadku dlužníka konkursem, pokud dlužník neplní své povinnosti, či mu jeho zaviněným jednáním vznikl závazek, který je více než 30 dní po splatnosti nebo vyjde-li najevo, že nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře. Uvedené důvody platili již před revizní novelou, nově se k těmto důvodům přidal další. Tento důvod poukazuje na nepoctivý záměr, tzn. že insolvenční soud zruší schválené oddlužení, zjistí-li okolnosti, které ukazují, že dlužník oddlužením sleduje nepoctivý záměr. [6, str. 741-742]

42

6 Závěr Během měsíců co jsem psala tuto práci jsem měla možnost sledovat proces oddlužení u mých rodičů, i se zúčastnit jejich přezkumného jednání a schůze věřitelů. Byl to sice trochu odlišný případ, ale hlavní poznatky jsou stejné. Při návštěvě soudu mě nejvíce překvapil rozpis jednotlivých jednání, kde se dlužníci střídají jak „na běžícím pásu“. Jelikož je řízení velmi mnoho a podle slov zúčastněného věřitele, nestíhají ani jednotliví věřitelé procesy sledovat. Sama jsem si potvrdila, že se praxe může od teorie lišit. Myslím, že vždy záleží, jaké účastníky řízení kolem sebe dlužník má, speciálně záleží na soudci, jak se k celé situaci postaví v různých částech insolvenčního řízení. Hlavně z toho důvodu, že dlužník ne vždy splňuje všechny podmínky a požadavky. Také podle mého jsou oblasti, které zákon neupravuje. Například kombinaci obou forem oddlužení, plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty. Protože vím, že tato kombinace oddlužení už u pár případů schválená byla, ale jak píši výše, je pouze na soudci, jak se k této situaci postaví, zda kombinaci oddlužení schválí nebo prohlásí konkurs, jelikož dlužník nesplňuje samostatně ani jednu z forem oddlužení. Cílem této práce byl rozbor oddlužení plněním splátkového kalendáře jako sanační řešení úpadku dle zákona 186/2006 Sb. Celá práce je zaměřena na fyzické osoby, respektive z pohledu fyzické osoby jako účastníka insolvenčního řízení. Abych mohla rozebrat oddlužení, bylo potřeba uvést základní informace o insolvenčním řízení. Jako úvod do problematiky insolvenčního řízení slouží kapitola s názvem Insolvenční řízení obecně, kde jsem popsala jednotlivé účastníky insolvenčního řízení a také průběh insolvenčního řízení do úpadku, jelikož proces oddlužení nastává až po zjištění dlužníkova úpadku. Úpadek dlužníka lze řešit různými způsoby, proto jsou tyto způsoby uvedeny ve třetí kapitole, následně i se způsobem oddlužení, konkrétně jeho forma oddlužení plněním splátkového kalendáře, která tvoří hlavní náplň této práce. Proces oddlužení plněním splátkového kalendáře je samozřejmě v základě stejný pro každého dlužníka, liší se však v různých maličkostech. Záleží na tom, zda je dlužník fyzická či právnická osoba, jaký je jeho příjem, jaké jsou jeho závazky a zda všichni věřitelé svoje pohledávky do insolvenčního řízení přihlásí. Také záleží, jak dlužník splňuje podmínky oddlužení a co je výhodnější pro věřitele. 43

Jako hlavní přínos této práce vidím náhled na celý proces oddlužení splátkovým kalendářem s uvedením různých nástrah, které dlužníka v insolvenčním řízení můžou potkat. A jak bylo řečeno v úvodu, byla bych ráda, kdyby tato práce pomohla dlužníkům osvojit si základy insolvenčního řízení a řešení jejich úpadku oddlužením plněním splátkového kalendáře.

44

Seznam použitých zdrojů [1] KOTOUČOVÁ, J. a kol. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2008 [2] HÁSOVÁ, J. MORAVEC, T. Insolvenční řízení. Vydání první. Praha : C. H. Beck, 2013, 280 s. [3] CHALUPECKÁ, Kristýna, Petr LAVICKÝ, Jakub JUŘENA a Martin LEBEDA. Insolvenční právo v teorii a praxi. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 214 s. Spisy Právnické fakulty MU č. 434 (řada teoretická). ISBN 978-80-210-6038-8. [4] RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008. 471 s. ISBN 978-807357-329-4 [5] MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. 3. aktualizované vydání. Praha: Linde, 2014. 496 s. [6] MARŠÍKOVÁ, J. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a provádějícími předpisy. 2. vydáni. Praha: Leges, 2014. 864 s. [7] Úplné znění 995 Insolvence, Salgit 2014, 192 s., ISBN 978-80-7488-021-6 [8] KOZÁK, J.; BUDÍN, P.; DADAM, A.; PACHL, L. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. 2. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013, s. 1272 [9] Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení ze dne 27.5.2013 [10]

Nařízení

vlády

č.

327/2014

Sb.

[online].

[cit.

9.3.2015].

dostupné

z:http://www.vyplata.cz/zakony/nv327-2014sb.php [11] Usnesení o návrhu dlužníka na zahájení insolvenčního řízení a povolení oddlužení ze dne 15.8.2013. j.č.: KSBR 29 INS 14955/2013-A-12 45

[12] Usnesení o schválení oddlužení ze dne 11.11.2013. j.č.:KSBR 29 INS 14955/2013-B-5 [13] Zpráva insolvenčního správce ze dne 24.10.2013. spis. zn. KSBR 29 INS 14955/2013 [14] Usnesení o ukončení insolvenčního řízení ze dne 30.5.2014. j.č.:KSBR 29 INS 14955/2013-B-12 [15] Usnesení o povinnosti zaplatit zálohu ze dne 9.7.2013. j.č.: KSBR 29 INS 14955/2013A-8 [16] Usnesení o návrhu na zahájení insolvenčního řízení a povolení oddlužení ze dne 15.8.2013. j.č.: KSBR 29 INS 14955/2013-A-12 [17] Zpráva insolvenčního správce ze dne 18.3.2014. spis. zn. KSBR 29 INS 14955/2013 [18] Žádost o osvobození ze dne 26.5.2014. spis. zn. KSBR 29 INS 14955/2013

46