ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XX Duben 2015
Slavnosti
Památník
Finále
strana 2
strana 5
strana 7
svobody budou letos výjimečné
Díky, Ameriko! vznikl před 20 lety
zahájí Staré pověsti české
Od září vyveze popelnice město Až tisícikorunu ročně ušetří od letošního září obyvatelé rodinných domů v Plzni za vyvážení komunálního odpadu. Také lidé žijící v bytových domech budou platit méně, a to až o několik stovek korun. Svoz totiž začne zajišťovat město prostřednictvím své společnosti Čistá Plzeň, bývalé Plzeňské komunální služby, které se letos v únoru přejmenovaly a změnily své sídlo. „Například dosud majitel rodinného domu, pokud používá popelnici na 120 litrů a nechá ji vyvážet jednou za čtrnáct dnů, zaplatí za rok zhruba od patnácti do sedmnácti set korun. Nově městu však za to samé zaplatí jen 732 korun,“ vyčísluje jednatel společnosti Čistá Plzeň Tomáš Ženatý. O cenách rozhodlo zastupitelstvo města v červnu loňského roku, kdy schválilo vyhlášky o novém odpadovém systému. Do něj se bude muset zaregistrovat zhruba 20 tisíc vlastníků domů v období od 1. června do 31. srpna 2015. Pro ulehčení
celého procesu budou moci občané využít hned několik možností registrace do nového městského odpadového systému. Přihlásit se mohou osobně, elektronicky nebo poštou. „Podrobnosti se lidé dozvědí včas. Už v dubnu odstartuje rozsáhlá a podrobná informační kampaň. V ní vysvětlíme, jak přesně se může každý zaregistrovat,“ říká Tomáš Ženatý. Informace budou průběžně
S logem Čistá Plzeň se lidé setkají i na nových popelnicích.
zveřejňovány v Radničních listech, v obvodních zpravodajích, na vývěskách úřadů a dalších místech. Magistrát se ve spolupráci se společností Čistá Plzeň také chystá každého majitele nemovitosti oslovit přímým dopisem s podrobným návodem, jak a kde se zaregistrovat. Tomáš Ženatý dále upozorňuje, že nynějším svozovým společnostem by majitelé domů měli platit za sběrnou nádobu a svoz jen do 31. srpna letošního roku. „Smlouvy s firmami vypovídat nemusí, protože zaniknou automaticky vlivem zmíněné městské vyhlášky. Navíc všechny významné firmy vyvážející odpad už obdržely dopis od města, ve kterém je upozornění, aby fakturovaly své služby jen do konce srpna. Samozřejmě je třeba, aby lidé ve vlastním zájmu tomuto věnovali pozornost, aby nedošlo k případným nedorozuměním,“ doporučuje Tomáš Ženatý. Pokračování na straně 2
Na Slovanech fungují podzemní kontejnery Podzemní kontejnery na tříděný odpad slouží nově veřejnosti v Plzni na Slovanech na Jiráskově a Mikulášském náměstí. Je to první městský obvod, kterému se podařilo v Plzni tyto stavby udělat. „Na povrchu jsou vidět jen nenápadné odpadkové koše, pod nimi jsou tři nádoby po třech kubících na papír, sklo a plasty,“ popisuje referentka Odboru majetku a investic Městského obvodu Plzeň 2-Slovany Pavla Nachtmanová. Papír a plasty bude
obvod zatím vyvážet jednou týdně, sklo jednou měsíčně. Obyvatelé Jiráskova náměstí si podle Pavly Nachtmanové stěžovali na nedostatek nádob na tříděný odpad a na nepořádek, který tam panoval. „Nyní by se stav měl zlepšit, ale záleží na lidech. Například otvor pro vhazování papíru nepojme celou krabici, bude ji nutné roztrhat a vložit po kouskách,“ upozorňuje Pavla Nachtmanová. Sklo i plasty by měli lidé
do kontejnerů vkládat umyté a zbavené víček. Obvod bude situaci monitorovat. Na vybudování kontejnerů získala slovanská radnice dotaci z Evropského fondu regionálního rozvoje ve výši 1,6 milionu korun a ze Státního fondu životního prostředí 92 tisíc korun. Celkové náklady na stavbu by mohly činit až 2,2 milionu korun. Přesná částka bude známa až po vyúčtování dotace. (red) Foto na straně 6
Skupina 15 vojáků projíždějících s konvojem americké armády Českou republikou využila jedné z přestávek na cestě k návštěvě Plzně. Po přijetí zástupci města uctili také památku padlých amerických vojáků za 2. světové války položením květin k pomníku Díky, Ameriko!. Přivítat je přišlo více než tisíc lidí s vlajkami v rukou. Foto: Michal Böhm
ROZHOVOR
Herečka Andrea Černá: Praha je jenom periferií Plzně Fotografiemi Milese Davise, Petra Čepka, Jana Wericha objímajícího Miroslava Horníčka či kalendářem folklorních souborů si vyzdobila svůj koutek v šatně Nového divadla herečka Andrea Černá, která na plzeňských prknech znamenajících svět působí už 19 let. Plzeň je pro ni srdeční záležitost, ačkoli pochází z Karlových Varů. Nedávno se přestěhovala a s novým plzeňským bytem získala i kočku, se kterou se teď sžívá. To je vaše první soužití se zvířetem? První s pomocnicí staroegyptských bohů. Kočence je prý mezi osmi až šestnácti lety. Nikdo neví přesně. Spíš se přikláním k vyššímu číslu, protože má jen jeden zub, ale k bytu prostě patří. Dřív jsem žila s andulkou a zebřičkou, které vydržely doma samy, když jsem byla pryč. No právě. Hrajete v pražských divadlech, natáčíte tam televizní seriály, ale zůstáváte v Plzni. Je pro vás tak přitažlivá? Ohromně. Je tu blíž do lesa. Třeba na Chlumu nebo u Boleveckých rybníků. Stačí jen sednout na tramvaj. A navíc do Prahy je
Andrea Černá působí v plzeňském divadle už 19 let. Foto: archiv Andrey Černé
tak blízko. Taky mne velice fascinuje symbióza čtyřsouborového divadla. Těší mne například, když mne kolegové z opery požádají o konzultace. Nebo, že já mohu kolegyně z operety či baletu poprosit o „kultivaci“. Nesmím také zapomenout na srdeční pouto nejen k mým hereckým kolegům, kteří mne přijímali do cechu a dali mi tu lekce herecké Kinderstube, ale také k abonentům. Po tolika letech to již není anonymní dav. Ani nemůže, když se potkáváme i ve frontě na rohlíky. Zaslechla jsem, že do Prahy od příští sezony budete jezdit ještě častěji. Budu více spolupracovat s Divadlem na Vinohradech. Po chodbách tam cítíte pokoru a cigaretový kouř. To je mi velice sympatické. Těší mne spolupracovat s lidmi, kteří si divadelní práce váží jako prostředku pro předávání myšlenek a ne jako jedné z možností sebeprezentace. Cest do Prahy sice přibývá, ale v Plzni se stále cítím jako doma. Doufám, že mi mé rodné Karlovy Vary prominou. Tam jste se s divadlem setkala poprvé? Ano, ale není asi možné popsat mrazivost toho zážitku. Když jsem byla v první tří-
dě, posadili mne do první řady. Kdosi stál za oponou, díval se kukátkem do hlediště a naše oči se střetly a věnovaly si nekonečně dlouhý pohled. Myslím, že se dívá dodnes. Ale vraťme se k Novému divadlu v Plzni, jehož stavba vyvolává rozporuplné reakce. Jedni ji chválí, druzí zatracují. Jsem šťastná, že Nové divadlo stojí. Stavěli ho lidé, kteří nejsou neomylní, pro lidi, kteří jsou věčně nespokojení, to je potřeba si uvědomit. A nedostatky, které tu bohužel jsou, se určitě podaří odstranit, budeme-li rozumní, pokorní a vytrvalí. Vyhovuje vám Velká scéna v Novém divadle? Myslím, že prospívá hlavně opeře a operetě, hudba se krásně nese. Činohře naopak více vyhovuje Malá scéna. Nedá se sice srovnat s intimitou v klubu ve starém Komorním divadle, ale zato je variabilnější. Přijďte se podívat sami, například na hru Přátelé generace X od Felicie Zeller, díky níž jsem se stala specialistkou na workoholismus. Mám ráda malé scény, kde si můžeme téměř sáhnout na diváky a oni na nás. Ale nejkrásnější pro-
stor v Novém divadle je bezesporu taneční zkušebna. Jak se vám stěhovalo z Komorního divadla do šatny v Novém divadle? Jako kdybych vyrostla a přišla o dětský pokojíček. Může vám to být líto, ale je to v podstatě nezbytné. Ze staré šatny jsem si vzala obrázky a snažím se nový prostor polidštit. Přináším květiny, ale v nové budově je strašidelné sucho, takže přežívají špatně. Ale i nové prostory se časem zabydlí a podlaha se ošoupe. Všimla jsem si, že v šatně máte i kalendář folklorních souborů. A četla o vašem vztahu k cimbálu, k husličkám a k Moravě. Mám srdce jižního Moravana. Nejraději jezdím na Velkou Moravu, konkrétně na Podluží. Vnímám vůni škrobu z krojů, zajímají mě rozdíly mezi jednotlivými dědinami. Objíždím slavnosti, setkávám se tam už s přáteli. Na jižní Moravě jsou úžasní lidé a hlavně muzikanti. Vždycky se mi při té muzice rozbuší srdce, je vidět, že hrají s láskou a obrovskou chutí. Znovu a znovu mě to fascinuje. (an)
S T R ANA 2 / D uben 2015
Slavnosti svobody budou letos výjimečné Letošní Slavnosti svobody, které se uskuteční od 30. dubna do 6. května, budou v roce 70. výročí vítězství nad nacismem výjimečné. Organizátoři předpokládají, že do Plzně se vypraví značný počet tuzemských i zahraničních návštěvníků, mezi nimiž nebudou chybět veteráni, politici a další významní hosté. Proto kladou velké nároky na bezpečnost. Také program odpovídá významu jubilejního výročí. „Záměrem letošních slavností je připomenout celý příběh, který Plzeň prožívala jako nejzápadnější výspa východního bloku, jako město, které osvobodila americká armáda, ale které patřilo na území sovětské zóny,“ uvádějí organizátoři. Návštěvníci oslav se tak budou moci seznámit znovu s příběhy amerických vojáků i jejich plzeňských hostitelů a přátel. Program zahájí už ve čtvrtek 30. dubna v Borském parku setkání Plzeňanů u májky v předvečer Slavností svobody. Tradiční bohatý kulturní a military program o víkendu 1. až 3. května zpestří řada atraktivních novinek. V pátek 1. května to bude například historická rekonstrukce příjezdu amerických tanků na náměstí Republiky, odhalení pomníku generála George S. Pattona na obnovených divadelních terasách a večerní megakoncert skupiny Lynyrd Skynyrd na plochodrážním stadionu na Borech. V sobotu následuje inscenace náletu na koterovské vlakové nádraží a především večerní lidová veselice v rytmu swingu na náměstí Republiky, v neděli přehlídka 300 vojenských historických vozidel Convoy of Liberty a v pondělí fotbalový zápas plzeňské Viktorie s americkými vojáky
chystá se
Občané mohou diskutovat o dopravě Městská hromadná doprava je nejpoužívanější druh přepravy v Plzni, její podíl přesahuje 47 procent. 25 procent cest autem Plzeňanů je kratších než čtyři kilometry, 69 procent by nezměnilo využití auta, ani kdyby pohonné hmoty stály 50 korun za litr. Nejčastěji cestují obyvatelé Plzně a okolí do práce v 31 procentech a za nákupy ve 23 procentech. Takové informace vyplývají z rozsáhlého průzkumu. Podrobnosti z něj zájemci naleznou na internetových stránkách www.mobilita-plzen.cz. „Průzkum poslouží jako podklad pro zpracování Plánu udržitelné mobility Plzně. Bude se zabývat všemi druhy dopravy od pěší či cyklistické, městskou hromadnou dopravou i individuální automobilovou,“ vysvětluje Pavla Dusíková z Centra pro komunitní práci západní Čechy. Dokument zpracovává Útvar koordinace evropských projektů společně s Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně, Správou veřejného statku města Plzně a Plzeňskými městskými dopravními podniky. Cíle plánu jsou zajistit dostupnost dopravy všem občanům, zlepšit její bezpečnost, snížit dopravou produkované znečištění a zatraktivnit a zlepšit kvalitu městského prostředí. Do diskuse a návrhů opatření mají možnost se zapojit všichni. Během měsíce dubna se uskuteční průzkum mezi občany ke zhodnocení navrhovaného scénáře vývoje dopravy v Plzni a také na internetových stránkách www.mobilita-plzen.cz, kde je umístěn dotazník. Ten je možno vyplnit do 26. dubna. (red)
Jako každoročně bude v ulicích Plzně vidět konvoj historických vojenských vozidel. jako vzpomínka na podobné utkání z května 1945. Po tradičním pietním aktu u památníku Díky, Ameriko! uzavře Slavnosti svobody 6. května večer ve Velké synagoze koncert Světlo porozumění. Ten je součástí projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 a bude to unikátní hudebně-duchovní akce, která propojí hudebníky
a umělce z různých náboženských a kulturních světů. Vystoupí zde mimo jiné Bára Basiková s Michalem Pavlíčkem a na konci zazní v podání všech účinkujících symfonie Dětské transporty do Terezína – 5774 Petera Gyoriho, který sám vůbec poprvé v Plzni rozezní laserovou harfu.
Foto: Martin Pecuch Novinkou je slavnostní večer 2. května. „Náměstí Republiky se promění ve velký taneční parket a bál ve swingovém rytmu za doprovodu Melody Makers a Mydy Rabycad. Měla by to být společná oslava Plzeňanů a jejich osvoboditelů, stejně jako Plzeň slavila svobodu před 70 lety. Věříme, že lidé najdou doma dobové
oblečení, že na náměstí si přijdou zatančit i zástupci vojenských historických klubů v uniformách, aby tak vzdali hold těm, kteří jim přinesli svobodu,“ říká vedoucí Odboru prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně Jana Komišová. Veteráni a jejich rodiny stráví tento večer společně s Plzeňany a historické centrum se tak přenese o 70 let zpět. Večer má podtitul Z Normandie do Plzně aneb D-Day+334 a režie akce se ujal ve spolupráci s bratry Cabany Václav Marhoul. „Jejich cílem je účastníky nejen pobavit, ale i představit veřejnosti jednotlivé veterány a jednotky, které se na osvobozování západních Čech podílely,“ uvádí Jana Komišová. Slavnosti svobody 2015 budou největší letošní prezentací vzdušných i pozemních sil Armády České republiky společně s americkou armádou, chybět nebudou vojenské historické kempy s technikou z různých částí Evropy ani pestrý hudební a kulturní program na náměstí Republiky a v amfiteátru za obchodním centrem Plaza. Pro Slavnosti svobody připraví Plzeňský Prazdroj speciální várku piva Gambrinus z amerického chmelu, které bude k ochutnání v místních restauracích i přímo na Slavnostech svobody. K oslavám se připojí také staroplzenecký Bohemia Sekt. Existují totiž fotografie amerických vojáků, kteří si v roce 1945 připíjeli sektem. Na základě této události se započalo s výrobou nového sektu Chateau Radyně. (red)
Od září vyveze popelnice město Stipendium získá Alena Vebrová Pokračování ze strany 1 Od září budou majitelé platit městu podobně, jako platí například nyní poplatky za psa. Způsob vybírání poplatku nastavil magistrát a o detailech budou občané vyrozuměni v rámci informační kampaně. Podle schválené vyhlášky o poplatku za komunální odpad majitelé nemovitostí uhradí poplatek za svoz ve dvou splátkách, k 15. květnu a 15. listopadu. Objem popelnice a četnost svozů si stanoví vlastníci nemovitostí sami při registraci tak jako doposud u svozové společnosti. Nicméně v odpadové vyhlášce, kterou loni schválili zastupitelé, jsou uvedena doporučená množství produkovaného odpadu pro výpočet optimální velikosti a četnosti svozu popelnic. V případě, že objem nádoby bude podhodnocen a nebude opakovaně a trvale stačit na reálně vyprodukovaný odpad v dané nemovitosti, bude nejprve společnost Čistá Plzeň jednat s tako-
vými vlastníky nemovitosti o změně a objednání odpovídající kapacity popelnice. Pokud ani tato jednání nepovedou k nápravě stavu, bude celá záležitost předána k řešení kompetentním orgánům města. Další výhodou nového systému bude, že nádobu na komunální odpad lidé nemusí kupovat, městská společnost ji přistaví zdarma ke každé nemovitosti. V rámci systému tak bude dodržen jednotný vzhled popelnic, které každodenně dotvářejí naše životní prostředí jako neodmyslitelnou součást veřejného prostoru. (an)
Platba za měsíc: vývoz jednou za 14 dní nádoba na odpad o objemu 120 litrů 61 korun 240 litrů 111 korun 1 100 litrů 334 korun
Medaili čestného stipendia a tisíc amerických dolarů získá letošní držitelka Čestného stipendia generála George S. Pattona, studentka Alena Vebrová, při příležitosti letošních Slavností svobody. „Hlavní myšlenkou stipendia je ocenění odhodlání a obětavosti těch, kteří chtějí sloužit své společnosti a jít ve stopách svých předchůdců,“ říká administrátorka stipendia Barbara Foyeová. Alena Vebrová pochází z Litic a studuje v prvním ročníku obor sociální práce a sociální pedagogiku na Vyšší odborné škole zdravotnické v Plzni. O možnosti získat stipendium se dozvěděla ve škole prostřednictvím své třídní učitelky. „Mezi hodnoty, které hrají v procesu výběru důležitou roli, patří odevzdání se druhým, snaha udělat svět lepším místem k životu, nezištnost, obětování se a ochota naplno se věnovat dobré věci. Když jsme přečetli Aleninu úvahu a pohovořili s ní, viděli a slyšeli jsme, že některé z těchto hodnot sdílí s námi,“ vysvětluje Barbara Foyeová.
„Vítězství mne moc překvapilo a v prvních chvílích jsem tomu nemohla uvěřit. Moje maminka plakala, kamarádi se tomu divili, všichni byli moc překvapení, ale zároveň na mě pyšní. Finance, které dostanu, si odložím a budu z nich hradit studium,“ svěřuje se Alena Vebrová. Po dokončení studia se chce nadále věnovat nejen zdravým, ale i dětem se zdravotním postižením. Čestné stipendium generála George S. Pattona udělované Nadací Briana La Violetta je určeno absolventům plzeňských středních škol, kteří se chystají vstoupit do armády, bezpečnostních složek či se zabývat veřejně prospěšnou činností. O udělení čestného stipendia v příštím roce mohou zažádat studenti, kteří letos složí maturitní zkoušku. Stačí do 30. dubna vyplnit přihlášku na webu www.briansjourney.com/soh/pilsen-cz. Na splnění zbývajících požadavků mají zájemci čas do konce roku 2015. (an)
Lochotínský amfiteátr začne sloužit od června Rekonstrukce Lochotínského amfiteátru za zhruba 34,4 milionu korun se chýlí ke konci. Už letos 1. června se otevře veřejnosti. Opravy se dočkalo hlediště včetně schodiště. Pódium je upraveno pro instalaci nové obrazovky. Jeho součástí bude zastřešená vodní nádrž, která je určena pro sokolnické ukázky. Uskuteční se také stavební úpravy a sanace čtyř objektů, kde budou umístěna ovládací zařízení pro technologii obrazovky, a vytvoří se zázemí pro vypouštění dravců. Dva objekty poslouží jako sklady. Rekonstrukce je významná i s ohledem na zachování činnosti sokolnictví, které je zařazeno na takzvaný Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Počítá se i s vybudováním objektu pro dravce v okrajové části amfiteátru, bezpečnostního systému a části oplocení. Horní část areálu byla přeměněna do parkové podoby v souvislosti s rekonstrukcí Locho-
tínského parku, proto se zmenší celková plocha amfiteátru a mírně sníží kapacita z 20 tisíc na 17 tisíc návštěvníků. Klesne také počet míst k sezení na zhruba šest tisíc. Vzroste ale počet pořádaných akcí přibližně na 280 ročně, v minulosti se jich průměrně pořádalo okolo 180. Mezi ně jsou započítány ukázky sokolnické činnosti, nově pořádané naučné programy zaměřené zejména na vzdělávání v oblasti životního prostředí. Bude zde možno zhlédnout projekce filmů s ochranářskou tématikou, které přiblíží život vzácných a zajímavých zvířat a mořský podvodní svět. Uskuteční se zde akce, jako jsou ptačí sobota, oslavy Plzeňského Dne Země, MAY DAY pro ochranu přírody, Slavnosti květů, Adie školo, hurá na prázdniny!, Ahoj prázdninám nebo Zvířecí sobota, hudební a další kulturní pořady. Záchrana atraktivní lochotínské lokality, která má v současné době již historicky
významnou kulturní tradici, by však nebyla možná bez získání finančních prostředků z fondů Evropské unie. „Při hledání vhodného zdroje financování byl vybrán Regionální operační program NUTS II Jihozápad. Ten nabízel dvě možnosti finanční podpory, ve výši 30 procent nebo 85 procent způsobilých výdajů projektu. Jelikož provoz amfiteátru nepřináší městu Plzeň zisk a město je povinno jednat s péčí řádného hospodáře, rozhodlo se zastupitelstvo města pro vyšší finanční podporu, která odpovídá částce 22 milionů korun,“ uvádí ředitel Útvaru koordinace evropských projektů Erich Beneš. Podmínkou udělení dotace je, že pět let se v amfiteátru budou konat jen akce nezakládající veřejnou podporu, zejména zaměřené na obyvatele regionu. Jsou to akce, u nichž nedojde k narušení trhu mezi
členskými státy Evropské unie. Po pečlivém prověření této omezující podmínky město Plzeň požádalo poskytovatele dotace o rozšíření pořádaných kulturních akcí o Lochotínské šlágrování, Sokolské slavnosti - Gala koncert Evy Urbanové a Mira Dvorského, One man show Nesvadba, operní představení Divadla Josefa Kajetána Tyla, letní kino, Majáles nebo Metalfest. „Podle přesvědčení města Plzně jsou všechny tyto akce slučitelné se společným trhem Evropské unie a nezakládají veřejnou podporu, a to v souladu s příslušnými nařízeními Evropské unie,“ míní Erich Beneš. Jednání s poskytovatelem dotace a s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže trvaly více než půl roku. Celá situace byla vyřešena koncem března, kdy se všechny zainteresované subjekty shodly, že v amfiteátru mohou být tyto akce pořádány. (red)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Plzeň má analýzu skrytého bezdomovectví Studie se v letošním roce zúčastnilo více než 700 respondentů Plzeň si nechala zpracovat analýzu týkající se latentního bezdomovectví, získala údaje od obyvatel 70 místních ubytoven. Data vycházející z odpovědí 718 osob starších 15 let budou podkladem pro nastavení efektivních služeb poskytovaných městem. Dotazovaní se vyjadřovali k formě obživy, své finanční situaci, důvodům pobytu na ubytovnách, četnosti jejich střídání a podobně. Pro odbor sociálních služeb magistrátu analýzu zpracovala katedra sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Studie navazuje na loňský výzkumný projekt nazvaný Fenomén bezdomovectví, jenž pro město mapoval aktuální situaci osob bez domova žijících v Plzni. Tehdy se soustředil na zjevné bezdomovectví, tedy lidi poměrně snadno rozpoznatelné a potkávané běžně na ulici. „V této návazné studii se výzkumný tým zaměřil na mnohem rozsáhlejší skupinu, u níž je bezdomovectví velmi reálnou hrozbou, a tou je kategorie osob žijících na plzeňských ubytovnách. Tra-
gický je v tomto ohledu počet dětí od nejútlejšího věku, jež tyto podmínky se svými rodiči musí sdílet,“ uvedla Alena Hynková, vedoucí magistrátního odboru sociálních služeb. Podle Jana Váněho, vedoucího katedry sociologie a současně šéfa řešitelského týmu, jsou latentní bezdomovci závažnějším problémem než zhruba 400 osob bez domova, kteří žijí v ulicích města. „Jejich dosavadní život totiž může fatálním způsobem změnit dopad zákona o pomoci v hmotné nouzi,“ uvedl Váně. „Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi představuje nejen pro město Plzeň, ale pro všechny větší obce jisté nebezpečí, neboť upravuje nejčastěji zneužívanou sociální dávku, jíž je doplatek na bydlení. S poklesem příjmů provozovatelů některých ubytoven reálně hrozí jejich uzavření a tím naroste skupina osob, které nebudou mít kam jít a skončí na ulici. Na to není žádné z měst připraveno,“ vysvětlila Karolína Vodičková, analytička sociálního odboru a koordinátorka studie. Rozhovory se uskutečnily loni v prosinci, vyplnění dotazníku trvalo 15 až 20 minut. „Celkově se na přípravě a realizaci sběru dat podílelo 32 lidí. Tazatelé neprováděli rozhovory se všemi oslove-
nými, jež na ubytovnách zachytili, ale jen s těmi, kteří prošli výběrem,“ uvedl spoluautor studie František Kalvas. Největší skupinu z dotazovaných na ubytovnách tvořili lidé ve věku 30 až 54 let (51 %), převládali cizinci (41 %), a to konkrétně ze Slovenska (28 %). Důvodem příchodu do Plzně byla u více než dvou třetin respondentů práce. Co
V Plzni žije zhruba 400 lidí bez domova. Obývají odlehlá místa ve městě. Foto: Jaroslav Hausner
se týká bydlení, 21 % těch, kteří odpověděli, žije na ubytovnách pět a více let, v podmínkách stálého bydlení nikdy nežilo 22 % dotázaných. Celkem 454 lidí by chtělo ubytovnu opustit, naopak 264 neuvažuje o změně a je spokojeno. Jak ukázala studie, šance na pronájem bytu ale nemá s ohledem na současnou výši nájemného 55 % dotázaných, celých 86 % by nebylo schopno složit kauci. Tazatelé zjišťovali také to, zda dotyční mají brigádu nebo práci na smlouvu či bez smlouvy, přičemž se mimo jiné ukázalo, že téměř 40 % z 559 dotázaných práceschopných osob nemá ani jeden z těchto čtyř zdrojů příjmu. U více než 40 % respondentů jsou způsobem obživy sociální dávky. „Ačkoli se tazatelům podařilo shromáždit neuvěřitelných 718 výpovědí osob žijících aktuálně na ubytovnách, existuje reálný předpoklad, že kapacita plzeňských ubytoven představuje počet třikrát až čtyřikrát vyšší. Obce sice od května budou moci regulovat počet lidí na ubytovnách vydáváním souhlasu či nesouhlasu s jejich pobytem, ale vyvstává otázka, co bude s člověkem, který souhlas obce neobdrží. Latentní a zjevné bezdomovectví spolu úzce souvisí,“ uzavírá Alena Hynková. (red)
V prostoru U Zvonu opět zastavují tramvaje Nové zrekonstruované tramvajové zastávky začaly sloužit cestujícím v lokalitě U Zvonu, která prochází od loňského dubna rozsáhlou úpravou. Zprovoznění
celé stavby je naplánováno na 27. dubna, oprava tramvajových tratí je ale již hotova. Práce na tomto projektu si vyžádaly téměř 88 milionů korun. Kromě výměny kolejí
Zrekonstruované tramvajové zastávky U Zvonu slouží od začátku dubna cestujícím.
VÝMĚNA P L Z E Ň S K É K A R TY
O výměnu požádaly přes tři tisíce lidí Už více než tři tisíce žádostí o výměnu Plzeňské karty evidují pracovníci Plzeňských městských dopravních podniků. Její výměna začala 2. února. „Vydáno bylo přes 2400 nových karet Desfire. O bezplatnou výměnu karty zažádala více než třetina lidí,“ říká René Vávro, marketingový specialista Plzeňských městských dopravních podniků. Dodává, že v Zákaznickém centru Plzeňských městských dopravních podniků na Denisově nábřeží byl nově nainstalován vyvolávací systém, který slouží k rychlejšímu odbavení klienta. V měsíci dubnu jsou určeny k výměně Plzeňské karty s číslem 5 000 až 14 999. (red)
byla jeho součástí i rekonstrukce vozovky, chodníků, ostatních zpevněných ploch a inženýrských sítí. Město na akci získalo evropskou dotaci ve výši 23,5 milionu korun.
Foto: Eva Kriegerová
Součástí stavby byla také rekonstrukce tramvajových kolejí v úseku od mostu přes Mlýnskou strouhu až po Anglické nábřeží, dále U Zvonu a v Křižíkových sadech v celkové délce 650 metrů. Upraveny byly také tramvajové zastávky Anglické nábřeží, které jsou nyní umístěny blíže k chodníkům. Uprostřed silnice byl současně vystavěn středový ostrůvek. „Tím vznikl prostor pro bezpečnější pohyb chodců a cestujících městskou hromadnou dopravou využívajících tyto zastávky,“ uvedl Luděk Kejzlar z Odboru investic Magistrátu města Plzně. Rekonstrukce tramvajové trati byla vzhledem k jejímu havarijnímu stavu nevyhnutelná. Přestože nově opravená lokalita bude stejně průjezdná pro automobily jako před rekonstrukcí, město doufá ve zklidnění dopravy. Řidiči, kteří pojedou za tramvají, ji už nebudou moci objet, ale musí počkat, až lidé vystoupí a nastoupí. Pražská ulice by tak už nemusela být pro mnohé motoristy pouze tranzitem na Lochotín. (red)
V zoo se opět uskuteční Dětský den Už více než deset let pořádá Plzeňská teplárenská na přelomu května a června ve spolupráci se Zoologickou a botanickou zahradou města Plzně a Hasičským záchranným sborem Plzeňského kraje Dětský den. Letos připadne na sobotu 30. května a jako každý rok bude trvat od 10 do 16 hodin.
Původně byla celá řada atrakcí a soutěží pro děti umístěna přímo v areálu zoologické zahrady, ale jak postupně přibývaly další a další pavilony a výběhy pro zvířata, byly tyto aktivity „vytěsňovány“ mimo samotný vnitřní prostor zahrady. Vzhledem k zachování potřebného klidu pro mnohá exotická zvířata to bylo dobře. Každoročně totiž navštívi-
lo Dětský den, v závislosti na počasí, i několik tisíc dětí, většinou doprovázených rodiči. Sjížděly se autobusy s dětmi z okolních krajů a často i ze sousedního Bavorska. Soutěže a hry včetně ukázek práce hasičů, policistů a záchranářů se odehrávají už několik let především v prostoru před vstupem do správní budovy Lochotínského amfiteátru, kde sídlí i vedení zoo. Zůstává zachován bezplatný vstup do zahrady pro všechny děti do 15 let, kterým nahradí vstupenku jejich vlastnoručně namalovaný obrázek jakéhokoliv zvířete. Plzeňská teplárenská zve všechny děti z Plzně i okolí na sobotu 30. května od 10 do 16 hodin do Zoologické a botanické zahrady města Plzně na Dětský den 2015. Otevřen pro ně bude i populární Dinopark, který se nachází v sousedství zoo. (PI)
Letos se Dětský den v zoologické zahradě uskuteční v sobotu 30. května. Foto: archiv Plzeňské teplárenské
Městskou policii vede nový velitel Novým velitelem Městské policie Plzeň se stal osmačtyřicetiletý Karel Mach, jenž dříve působil jako její inspekční strážník a u městské policie pracuje 22 let. Jeho jmenování schválili zastupitelé. Karel Mach uspěl ve výběrovém řízení, do něhož se přihlásilo šest uchazečů. Jeho koncepce vedení a organizace městské policie a strategie byla při posuzování nejlepší. Chce, aby byla městská policie vnímána jako garant bezpečí a partner občanů. Proto hodlá zvýšit počet „svých“ lidí v ulicích, tím zlepšit bez-
Nový velitel plzeňské městské policie Karel Mach. Foto: Martin Pecuch pečnost občanů. Kromě většího počtu městských policistů je pro něj prioritou i ustanovení okrskových strážníků jako partnerů občanů v přidělené lokalitě, jimž budou nápomocni takzvaní bezpečnostní dobrovolníci. Strážníci budou i besedovat s občany jednotlivých obvodů na téma udržování pořádku v místě jejich bydliště. Městská policie Plzeň má kolem 300 zaměstnanců, z toho je 250 strážníků. (red)
Město používá další pamětní knihu Město Plzeň používá novou pamětní knihu, do níž se zapisují nejvýznamnější návštěvy i držitelé městských ocenění. Na zakázku vyrobená kniha s koženou vazbou a 250 listy ručně zhotoveného papíru barvy slonové kosti nahradila předchozí. Tu měla Plzeň od roku 1994. První záznamy v nové knize, která uchová pro příští generace část historie města, se vztahují k lednovému zahájení projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 a k březnové návštěvě prezidenta Miloše Zemana. „Do naší pamětní knihy se zapisují významné české i zahraniční osobnosti, jako jsou státní činitelé, diplomaté, osobnosti kulturního života a další, ale také občané, kteří obdrželi ocenění města,“ uvedla vedoucí oddělení protokolu kanceláře primátora Jana Švábková. Eviduje v průměru jeden zápis za dva měsíce. Plzeň si nechala novou pamětní knihu vyrobit v papírenské manufaktuře ve Velkých Losinách už před třemi lety, poté čekala, až se předchozí zaplní. V ní je prvním záznamem zápis účastníků akce Den PEN klubu z roku 1994, mezi nimiž byl Václav Havel, Pavel Tigrid, Jiří Stránský, Tom Stoppard a další. Naopak posledním signujícím je z loňského listopadu předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček. Přebal nové knihy tvoří vazba zhotovená z přírodní hověziny, uprostřed čelní desky je vsazen kovový reliéf, otisk historické pečetě města Plzně, rohy zdobí mosaz. Oba porevoluční svazky se navzájem podobají, nový má však o 100 listů více. V Archivu města Plzně jsou uloženy tři podobné knihy, které mapují návštěvy z let 1950 až 1955, 1960 až 1965 a 1965 až 1990. (red)
S T R ANA 4 / duben 2015
PLZEŇ 2015
DEPO2015 v dubnu představí tři velké projekty Návštěvníky čekají výstavy Plzeňské rodinné fotoalbum, Restart a Domus Bývalé depo dopravních podniků v Presslově ulici se stává kreativní zónou a inkubátorem v jednom, místem, kde to bude žít a kde se bude především tvořit. Industriální halu osvěží vlna kreativity – design, architektura, film, fotografie, divadlo, tanec, hudba, to vše vdechne starým prostorům nový život. Pod jednou střechou vzniknou nejrůznější útočiště, například otevřené dílny, ateliéry, koncertní sály nebo výstavní hala s kavárnou pro kreativní nápady, které se v DEPO2015 stávají skutečností. Od dubna se v něm představí tři velké akce projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 – výstavy Plzeňské rodinné fotoalbum: Skryté město, Restart Čestmíra Sušky a Domus – poutní místo designu. Plzeňské rodinné fotoalbum a Sousedské procházky Jaký je a jaký byl život Plzeňanů? Jak tráví svůj volný čas? A kde se v Plzni nejraději setkávají? Cílem unikátního projektu Plzeňské rodinné fotoalbum je rozpoznání identity a charakteru města prostřednictvím
sbírky starých i současných fotografií od nejrůznějších obyvatel Plzně. Jejich první výběr nabídne výstava s podtitulem Skryté město, která se bude konat od 17. dubna do 17. července. Aktuální výsledky sběru snímků si lze už teď prohlédnout na www.fotoalbum.skrytemesto.cz ve třech kategoriích: krajina, portréty, aktivity. Na stejné adrese je možné do června ukládat své fotografie. Součástí výstavy, která představí výběr zhruba 150 snímků, budou také dočasné výstavky, jejichž vernisáže doplní setkání nad novými příspěvky a diashow nazvaná „Fotky ze šuplíku“. Přijít prezentovat své fotografie a s nimi spjaté příběhy může jakýkoli občan, který má zajímavé informace k historii i současnosti města. S náměty či dotazy se lze obracet na e-mail
[email protected]. Organizátoři akce připravili také projekt nazvaný Sousedské procházky, které dávají obyvatelům možnost prezentovat prostor, ve kterém žijí, své zvyky a kulturu. Vyzývají Plzeňany, aby návštěvníky pozvali na svá oblíbená místa, do práce, na pivo
Výběr z programu duben 2015
• 17. 1. – 10. 5. Ateliér Jiřího Trnky, Galerie města Plzně • 12. 3. – 29. 8. Ladislav Sutnar – knižní tvorba, Galerie Ladislava Sutnara • 12. 4. – 30. 4. Afrika Naživo 2015, OC Plzeň, Rokycanská, DDM Talent, Parkhotel • 17. 4. – 17. 7. Plzeňské rodinné fotoalbum: Skryté město, DEPO2015 • 19. 4. Sám mezi lidmi - repríza divadelní hry, kulturní dům Peklo • 20. 4. – 24. 4. Pohádkové putování, Plzeň • 20. 4. Prezentace českých a bavorských učilišť, náměstí Republiky • 20. 4. Koncert německých skupiny Blackout Problems a Remedy, Anděl Music Bar •21. 4. Finále školního turnaje na odrážedlech, Papírna Plzeň • 21. 4. Bavorský filmový večer, Měšťanská beseda • 21. a 22. 4. Divadelní experiment Čojč MAGNET, DEPO2015 • 21. 4. – 24. 4. Zoes Bios Box II, kulturní dům Peklo • 22. 4. Literární pořady v Loosových interiérech - Jaroslav Rudiš, Bendova 10 • 23. 4. Koncert Regensburger Domspatzen, Velká synagoga Plzeň • 24. 4. Podívej se mi do očí - Bavorsko-český den základních uměleckých škol, Proluka • 25. 4. Unterwegs/Cestou, Galerie Evropského domu • 26. 4. Kulturní program Květiny pro Plzeň, náměstí Republiky • 26. 4. Bavorské dny 2015 – koncert, kulturní dům Peklo • 19. 4. Závěrečná prezentace Giorgia Bertolottiho – nový cirkus, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara • 25. 4. Multimediální hudební představení Camera Machine, DEPO2015 • 25. 4. – 2. 5. Festival Finále 2015, Měšťanská beseda, Loosův interiér Bendova 10 Více informací je k dispozici na www.plzen2015.cz.
Ze zašlých cisteren, které byly určeny k sešrotování, tvoří Čestmír Suška originální objekty. či ochutnávku lokálních specialit, aby je vzali na procházku po svém okolí nebo vyprávěli vlastní zážitky z města. Procházky představí historii a současnost daných míst, mimo architektury se budou díky setkávání se s pamětníky věnovat především osobním příběhům. Zavedou zájemce i mimo centrum, do míst, která běžný turista většinou nenavštíví. Bude připraveno 15 procházek, z nichž pět se představí v den zahájení projektu 18. dubna. Zájemci navštíví okolí borské věznice, které skrývá mnoho zapomenutých a tajuplných míst, s doubraveckými patrioty objeví minulost i budoucnost této čtvrti nebo zmizelá místa Petrohradu. Další lokality a příběhy pak budou odkrývat sousedské procházky v českém jazyce pravidelně vždy první sobotu v měsíci. Vstupenky bude možné získat už brzy prostřednictvím portálu Plzeňská vstupenka. Dvojí Restart Interiér a nádvoří staré industriální haly obsadí od 25. dubna do 31. prosince monumentální ocelové skulptury, kterým bude dominovat 15 metrů vysoká rozhledna zkonstruovaná speciálně pro plzeňskou expozici. Dílo Čestmíra Sušky, absolventa Akademie výtvarných umění v Praze a čle-
na umělecké skupiny Tvrdohlaví, přináší hned dvě poselství. „Připomenutí toho, že nemáme ztrácet naději a klesat na mysli, protože vždy máme možnost začít znovu,“ říká autor výstavy. A její název symbolizuje i samotný restart bývalého depa a jeho proměnu v nové kulturní a kreativní centrum DEPO2015. Rozhledna, mimozemšťané, housenka, rybí kost, šiška a další objekty se dají pomocí plazmy a autogenu vytvořit z vysloužilých průmyslových nádrží původně určených k sešrotování. Čestmír Suška obnovuje zašlé nevzhledné cisterny a proměňuje je v originální artefakty, které dnes zdobí nejedno významné místo v Čechách i v zahraničí. „Objevte v sobě schopnost dívat se na staré věci novým způsobem,“ láká na Restart programový ředitel společnosti Plzeň 2015 Jiří Sulženko. Na realizaci výstavy se podílí také Studio Bubec a její součástí budou i workshopy a další doprovodný program, tedy umělecké bleší trhy, tvořivé dílny či háčkované perfomance. Domus – poutní místo designu Dalším z velkých projektů, které budou spolu s Restartem vytvářet novou krajinu prostoru DEPO2015, je výstava více než desítky současných
ROZHOVOR
Roman Musil: Zápůjčka Lindauerových obrazů je malý zázrak Tři roky připravuje ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil unikátní výstavu z děl plzeňského rodáka a malíře Gottfrieda Lindauera, který vytvořil na Novém Zélandu kolekci portrétů předních maorských osobností a několik desítek žánrových obrazů ze života Maorů. Nejpočetnější a nejkvalitnější sbírka Lindauerových obrazů je zastoupena v novozélandské Auckland Art Gallery a je považována za součást tamního národního kulturního dědictví. Právě tyto skvosty obohacené ještě dvěma žánrovými obrazy z téže instituce a Lindauerovým dílem z období před odchodem na Nový Zéland, ale také kolekci předmětů, které posílal Náprstkovu muzeu v Praze, uvidí obyvatelé a návštěvníci města v rámci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 od 6. května do 20. září letošního roku v Masných krámech. Pokud vím, portréty mimo Nový Zéland dosud viděl málokdo. Zatím se několik portrétů prezentovalo v roce 1886 v Londýně na indické výstavě, která symbolizovala moc britského impéria. Jeden z nich tehdy získal waleský princ a dosud je ve sbírkách britské královské rodiny. Portréty včetně obrazu maorské madony se také představily v roce 1904 na světové výstavě v Saint
Luis ve Spojených státech amerických. Nyní jsou vystaveny v Alte Nationalgalerie v Berlíně a odtud poputují do Plzně. Tady ale budou doplněny dalšími Lindauerovými díly, takže plzeňská výstava bude naprosto unikátní. Bylo tedy těžké kolekci získat? S Auckland Art Gallery vyjednáváme už dva roky. Jejich kurátorka maorského umění Ngahiraka Mason nás na jaře v roce 2013 v Plzni osobně navštívila a v rámci příprav naší výstavy nás pozvala na Nový Zéland. Mimo jednání s Auckland Art Gallery jsme museli předstoupit před takzvanou Harewu, tedy maorskou správní radu galerie, která prakticky rozhoduje o tom, co se může zapůjčit ze sbírek maorského umění. Účastnili jsme se tehdy velmi slavnostního obřadu, který začal maorskými modlitbami, pak následovaly uvítací projevy a celá řada otázek. Co je projekt Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, chtěli informace o Plzni jakožto rodném městě Gottfrieda Lindauera a nakonec jsme museli mluvit o nás samotných, aby zjistili, jací jsme lidé. Takže žádné standardní výběrové řízení? Rozhodně ne. Byli jsme jako vyslanci jiné země, kteří s pokorou přišli poznat jejich kulturu a zvyky a navázat spolupráci. Myslím, že se jednání neslo
i v emotivní rovině. Pro ně je důležité vědět, co jste za člověka. Nakonec jsme my získali je a oni nás. Udělili slavnostní souhlas se zapůjčením kolekce padesáti obrazů. Pak jsme ještě museli získat písemný souhlas potomků maorských náčelníků, kteří jsou vyobrazeni na Lindauerových portrétech. Slavní předkové jsou pro Maory něco jako
Roman Musil připravuje výstavu z děl Gottfrieda Lindauera tři roky. Foto: archiv Západočeské galerie
božstvo, které nad nimi drží ochrannou ruku. Mnohdy pro ně není důležité, kdo obraz namaloval, ale kdo na něm je. A právě díky Lindauerovi mají zachovánu plejádu předků. Toho si velmi cení. V minulosti si při kontaktu s Lindauerovými portréty sedli do půlkruhu a rozmlouvali se svými předky. Působí to až magicky. Někdy si říkám, že se nám podařilo domluvit malý zázrak, kdy do Plzně připutuje tato slavná kolekce plzeňského rodáka, která nikdy neopustila hranice Nového Zélandu a bezpochyby sem přiláká hodně lidí z celé Evropy. Přijedou i hosté z Nového Zélandu? Ano a bude to opět hodně netradiční. Přijedou zástupci z Auckland Art Gallery, Harewy a potomci zobrazených náčelníků. Uskuteční se tady náboženský rituál, při němž Harewa symbolicky vrátí duši Gottfrieda Lindauera z Nového Zélandu do Plzně. Jak vlastně vznikl nápad získat takovou unikátní výstavu? V roce 2000 vyšel klíčový článek o Lindauerově působení na Novém Zélandě od profesora Leonarda Bella.Ten byl pro mne inspirací. Když jsem tvořil program pro projekt Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, sehrál článek při mém rozhodování hlavní roli. (an)
Foto: archiv Čestmíra Sušky předních českých i zahraničních designérů z celého světa s názvem Domus – poutní místo designu. Zážitková instalace, jejímž prostřednictvím autoři reagují na témata odkazující na historii i současný život Plzně, se uskuteční od 24. dubna do 31. prosince. Pět řek, nekonečná příroda, divadlo a stroj jsou základní témata, která symbolizují obecné vnímání Plzně. Prolínají se celou výstavou a vytváří tak unikátní prostředí plné interakcí i protikladů. „Instalace by se měla stát průsečíkem témat, kterými se Plzeň jako Evropské hlavní město kultury profiluje, poutním místem v pravém slova smyslu, místem reflektujícím progresivní proudy v současném designu a umění a zároveň autenticky reagujícím na soudobé duchovní potřeby a životní styl,“ říkají kurátoři výstavy Jana Zielinski a Jiří Macek. Potěcha pro oči, spojení fyzického s duševním, neobyčejně řešený prostor jako stvořený pro meditaci v obklopení krásnem je Domus, na jehož realizaci se podíleli designéři jako Werner Aisslinger, Jiří Příhoda, Henry Wielgus, Jan Plecháš nebo Maxim Velčovský. (mr)
Gottfried Lindauer měl být hodinářem V rodině zahradníka na Jižním Předměstí v Plzni, který se staral o arciděkanskou zahradu, se Gottfried Lindauer narodil v roce 1839. „Původně se měl stát zahradníkem nebo hodinářem. Záhy se u něj projevil umělecký talent a tak v 16 letech odešel do Vídně, kde byl nejspíš soukromým studentem Josefa Führicha,“ říká ředitel Západočeské galerie v Plzni Roman Musil. Pak Gottfried Lindauer pracoval v soukromé dílně Carla Johanna Hemerleina a vytvářel tam řadu zakázek pro Vídeň, Čechy a Halič. Pracoval například na výzdobě cyrilometodějské kaple ve Valašských Kloboukách nebo pro kostel ve Vizovicích. Začátkem 70. let se usadil v Plzni, kde vytvořil několik měšťanských portrétů. Na Nový Zéland odešel v roce 1874 a postupně se tam etabloval jako významný portrétista. Seznámil se s dvěma mecenáši Henrym Partridgem a Walterem Bullerem, kteří mu dávali zakázky. Partridge pak přišel s myšlenkou vybudovat jakýsi Pantheon s portréty nejslavnějších maorských náčelníků. (an)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Památník Díky, Ameriko! vzdává hold už 20 let Papežské konkláve si vzal za příklad bývalý primátor Zdeněk Prosek, aby v Plzni vznikl památník americkým osvoboditelům. Kolem jeho výstavby se totiž vedl vleklý spor. Přitom se blížilo 50. výročí osvobození města americkou armádou a jeho představitelé se zavázali, že v této době bude památník hotový. „Domluvil jsem tehdy od pátku do neděle kolokvium do hotelu Hájek v lesích na Šťáhlavsku.
Sezval všechny zainteresované lidi, bylo jich zhruba 30, a řekl jsem, že dokud se na nějaké variantě památníku neshodneme, neodjedeme,“ vzpomíná Zdeněk Prosek. Město totiž pro památník vyhradilo důstojné místo na Americké třídě. Základní kámen byl položen už na začátku roku 1990, kdy západočeskou metropoli navštívil prezident Václav Havel a velvyslankyně USA Shirley Temple-
Památník generála Pattona ozdobí terasy Více než devět metrů vysoký pomník zobrazující kráčejícího generála George S. Pattona, který je vyrobený ze speciální oceli, bude 1. května odhalen pod Divadlem Josefa Kajetána Tyla na zrekonstruovaných divadelních terasách. Je poctou slavnému generálovi, který velel jednotkám 3. americké armády a osvobodil s nimi v roce 1945 západočeskou metropoli. „Ve dlažbě je zasazena spodní část pomníku s děkovnými nápisy generálu Pattonovi,“ říká Irena Tolarová ze Správy veřejného statku města Plzně. Dodává, že divadelní terasy se stanou součástí sadového okruhu s řadou nově vysazených jasanů a jeřábů.
Památník Díky, Ameriko! se dočkal odhalení v květnu 1995.
Pokládání základního kamene 4. května 1947 k pomníku osvobození Plzně americkou armádou na křižovatce Klatovské a Stalinovy, nyní Americké třídy. Archivní snímek pochází z publikace Plzeňané II. Foto: Starý most
-Black. Tehdy také padl slib, kdy bude památník hotov. Veřejnou soutěž na zhotovitele město vyhlásilo v roce 1993, zúčastnilo se jí 50 autorů, porota nakonec vybrala návrh Vladimíra Preclíka. „Byla to vlastně sedmimetrová socha vržené americké vlajky v letu se zlomenou žerdí. Proti tomuto pojetí se ale objevil obrovský lidový odpor, do jehož čela se postavil známý plzeňský malíř Jiří Kovařík. Razili názor, že pomník je projevem neúcty k vlajce státu, který nás osvobodil,“ říká Zdeněk Prosek. Míní, že Preclíkovo pojetí se tehdy zřejmě minulo s náladou obyvatel a s přístupem k osvobození Plzně Američany. Proto se konalo jakési konkláve, na které dorazila Kovaříkova skupina pečlivě připravená a představila svou ideu v podobě vítězného oblouku s bronzovou deskou, na níž bude vyobrazena demarkační čára. „Až teprve v neděli jsme se shodli, že tam nebude vlajka v letu, ani vítězný oblouk, ale na Americké třídě budou jen dva pylony. Hned jsme to raději sepsali, ale už v té době jsme si byli vědomi, že je strašně málo času na realizaci celého díla,“ přibližuje tehdejší situaci Zdeněk Prosek. Do práce se vzápětí pustili architekti Jan Soukup a Anna Hostičková, bronzové prvky vytvořil František Bálek. „Nejen jim ale patří dík, protože to byla
vzhledem k šibeničnímu termínu bezvadná týmová práce. Skvěle zafungoval odbor investic, řada dalších úředníků a majitel firmy Kavex, který dodal dva leštěné pylony za symbolickou korunu. Dodneška mne fascinuje, že tehdy zvítězilo nadšení, které je v současnosti po dvaceti letech tak nějak pryč,“ říká Zdeněk Prosek. Má ale radost, že z prostoru kolem pomníku se stalo jakési italské náměstíčko, kde se lidé scházejí a posedávají. „Vlastně to dokazuje, že zvítězila idea Jiřího Kovaříka,“ myslí si Zdeněk Prosek. Pomník Díky, Ameriko! byl odhalen v roce 1995 při oslavách osvobození, a je brán jako kolektivní anonymní práce. Pomník osvobození Plzně americkou armádou má dlouhou historii, která se datuje do doby těsně po válce. Soutěž na jeho vytvoření se konala už v roce 1946, základní kámen přečkal rok 1948 a byl odstraněn na jaře 1968. Po roce 1948 se v Plzni o Američanech už mluvit nesmělo, ale právě povědomí o amerických osvoboditelích podle historických pramenů mělo ve městě v roce 1953 podíl na prvním povstání proti komunistickému režimu ve východním bloku. Tehdy se vzedmula vlna odporu proti měnové reformě. Vybudování pomníku se tak stalo po sametové revoluci pro představitele Plzně prioritním úkolem. (an)
Foto: Václav Samek
Film odkrývá dějiny očima školáka Díky, Ameriko! - Příběh jednoho památníku se jmenuje třicetiminutový dokumentární film, který natočila Hana Boříková z Plzně. Bude mít premiéru v rámci filmového festivalu Finále, který se koná letos na přelomu dubna a května. „Je v něm zaznamenán střípek novodobých dějin města týkající se památníku Díky, Ameriko! očima patnáctiletého chlapce. Jmenuje se Jan Truneček, ve filmu se například podivuje nad tím, že v Plzni se za éry komunismu nesmělo o amerických osvoboditelích mluvit. K zájmu o historii ho přivedl dědeček,“ prozrazuje Hana Boříková. Dokument, který připravuje od loňského léta, se věnuje historii památníku od roku 1945 i peripetiím kolem jeho stavby. Hovoří v něm například kurátoři Muzea generála Pattona, bývalý primátor Zdeněk Prosek a architekt Jan Soukup. Film vznikl mimo jiné za podpory společnosti Plzeň 2015 a Plzeňského kraje.
Festival zelí se má stát tradicí a lákadlem pro veřejnost nejen z Křimic Radniční listy na návštěvě Zámecké slavnosti, pálení čarodějnic, májka, Festival zelí, neckyáda, strašidelný rej, oživené prohlídky na zámku, zpívání u vánočního stromečku - to je jen malý výčet akcí, které se konají v Křimicích. Podle tajemníka Úřadu městského obvodu Plzeň 5 - Křimice Ladislava Plochého obyvatelé nezapomínají ani na sport, mnoho je jich zapojeno v místním Sokole nebo tělovýchovné jednotě. „Podařilo se nám tady nákladem čtyři miliony korun vybudovat profesionální fotbalové hřiště. Otevření plánujeme na září a chystáme k tomu velký sportovní den. Jednáme také s plzeňskou Viktorií, že by se u nás mohly konat mezinárodní juniorské zápasy a letní akademie. To by byla pro Křimice prestižní záležitost,“ těší se Josef Hodek, předseda fotbalového oddílu. Jsou zde aktivní ale i rybáři, pejskaři, šipkaři nebo senioři. „Náš klub seniorů je jeden z nejaktivnějších na celém Plzeňsku. Pořádá výlety, besedy, promítání filmů nebo ka-
V křimickém zámku se odehrává řada kulturních a společenských akcí. Foto: archiv Křimic retní hry. Připravil i maškarní bál, kde senioři vymysleli a sehráli divadelní kus o zelí, vlastně jak vznikl název Křimice a jak se sem dostalo zelí,“ říká Zdeněk Fleišman, krajský zástupce seniorů. V dubnu, konkrétně 26., se mohou lidé těšit na oživené prohlídky v zámku, který bude
mimořádně otevřený pro veřejnost. Prohlídky zajistí divadelní spolek Jezírko, jenž se spolupodílí už na tradičních Zámeckých slavnostech odehrávajících se v parku. Na nich letos mimo jiné návštěvníky pobaví představení Kouzelná flétna, které bude částečně loutkové. 24. dubna
se také uskuteční pietní akt k uctění amerických letců, kteří byli na sklonku 2. světové války sestřelení nad Křimicemi. - Právě zelí v loňském roce Křimičtí propagovali na Festivalu zelí, který by se měl stát v obci tradicí. Bude letos tak jako loni v areálu Lobkowiczovy zelárny a přilehlém Zámeckém náměstí a součástí akce, která se uskuteční v říjnu, budou různé soutěže, například hod hlávkou zelí. Lidé si vyzkoušejí šlapání zelí, ochutnají dobroty z této zeleniny a organizátoři připravují i další překvapení. „Chtěli bychom, aby se festival stal lákadlem pro veřejnost nejen z Křimic,“ říká Ladislav Plochý. U téměř všech kulturních či sportovních akcí nechybějí místní hasiči. Pomáhají s vánoční výzdobou včetně usazení a zdobení vánočního stromečku, asistují při Zámeckých slavnostech, jejichž součástí jsou divadelní a filmová představení. „Natahujeme třeba promítací plátno,“ směje se starosta hasičského sboru Jaroslav Ráb. Dělají však i službu městu. „Asistovali jsme třeba letos v lednu při slavnostním zahájení projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015,“ připomíná velitel kři-
Rozvoj Křimic nastal v období průmyslové revoluce. Byl postaven nový pivovar, mlýn s elektrárnou, cukrovar. To byly podniky navázané na velkostatek. Věhlas si léty vydobyla zelenina spojovaná nerozlučně s Křimicemi – zelí. S rozvojem blízké Plzně vzrostl počet obyvatel a to si vyžádalo i postavení základní školy. V současnosti mají Křimice charakter stále spíše venkovský. Zatím nesplynuly se souvislou plzeňskou zástavbou. V Křimicích nyní žije 1854 obyvatel. mické jednotky a profesionální hasič Miroslav Vavřík. Křimičtí hasiči se také starají o své nástupce. „V dětském kroužku máme třináct, čtrnáct dětí. Účastníme se hasičských soutěží a samozřejmě je i pořádáme. Není to vůbec jednoduché a práce nám zabírá svátky, soboty a neděle. Většinou na naši činnost doplácí rodina,“ zdůrazňuje Miroslav Vavřík. Dodává, že práce dobrovolníka v hasičském sboru obnáší i desítky hodin školení. (an)
S T R ANA 6 / duben 2015F OT OS T R A N A
Akce Šikovné ruce, kterou pořádal Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně, se konala 3. dubna v rámci Velikonočních trhů na náměstí Republiky. Zdravotně postižení představili a prodávali své výrobky. Zájem byl o velikonoční dekorace i o výrobky Pekařství u mlsného anděla. Foto: Michal Böhm Guerillawalks po plzeňských zákoutích se konaly v rámci Rakouských dnů, které jsou součástí projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Po krajské metropoli se toulali lidé se sluchátky na uších a objevovali tajemství města. Provázel je rakouský umělec Oliver Hangl a plzeňská slammerka Bio Masha jako místní průvodkyně se znalostí undergroundové kulturní scény a komentátorka místních reálií. Foto: Miroslav Vodička, Plzeň 2015
Japonský oscarový režisér Yōjirō Takita vůbec poprvé přiletěl do České republiky u příležitosti 8. ročníku festivalu japonských filmů a kultury Eigasai 2015 – Plzeňský prolog, který je součástí mezinárodního projektu Japan Fest a jedním z pilířů projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. Foto: Martin Pecuch
Aneta Langerová se stala nejúspěšnější interpretkou hudební ankety Žebřík 2014, jejíž výsledky byly vyhlášeny 13. března v areálu DEPO2015. Získala první místo v kategorii zpěvačka roku, zvítězila také v kategoriích Album a Skladba. Foto: Tomáš Vlach, iReport
Divadlo Alfa uvedlo v březnu premiéru hry Spadla klec! aneb První případ podporučíka Vitáska. Mladí autoři Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček vytvořili inscenaci na počest detektivnímu žánru. Je určena žákům čtvrtých až sedmých ročníků základních škol i dospělým divákům. Foto: Divadlo Alfa
Nové podzemní kontejnery už slouží obyvatelům Slovan. Dělníci právě usazují vany na odpad. Více informací na straně 1. Foto: Pavla Nachtmanová
Před 115 lety, 23. dubna 1900, byl položen základní kámen k novostavbě justičního paláce ve Veleslavínově ulici v Plzni. V současnosti v objektu sídlí krajský soud. Foto: Eva Kriegerová
kulturní dění
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Festival Finále zahájí Staré pověsti české Část programu se poprvé odehraje v Loosových interiérech Filmový festival Finále Plzeň nabídne na přelomu dubna a května nejen tradiční soutěžní přehlídku celovečerních a dokumentárních snímků a televizní tvorby, ale i retrospektivní projekce nebo pocty filmovým osobnostem. Jeho součástí bude tentokrát sekce Plzeň sobě, která představí například dokument o architektu Janu Soukupovi nebo snímek Ze srdce zvon. Festival se bude zabývat také současným slovenským filmem. Připravena je i předpremiéra televizního snímku Uspávačka režiséra Martina Dolenského. K vrcholům přehlídky bude patřit projekce restaurovaného a digitalizovaného filmu Jiřího Trnky Staré pověsti české. Ta ve světové premiéře zahájí letošní 28. ročník festivalu. Na modernizaci snímku za 1,5 milionu korun, o nějž mají zájem přehlídky na celém světě, přispěla 70 procenty společnost Plzeň 2015, která je letos partnerem festivalu Finále. Soutěže nových českých a slovenských celovečerních hraných a animovaných filmů se letos zúčastní 12 snímků, do sekce dokumentárních filmů je jich nominováno 17. V kategorii televizní tvorby bude k vidění 16 děl. „O vítězi a držiteli Zlatého ledňáčka rozhodnou tři mezinárodní poroty v čele s režisérem Davidem Ondříčkem, dokumentaristou Robertem Kirch-
hoffem a ředitelkou multimediálního vydavatelství Czech news Center Libuší Šmuclerovou. I letos udělí své ceny studentské poroty,“ sděluje ředitel festivalu Ivan Jáchim. 70. výročí konce 2. světové války připomene akce Stigmata holocaustu ve zrestaurovaných Loosových interiérech v Bendově ulici 10. Za přítomnosti osobností spjatých s tématem holocaustu a antisemitismu se zde uskuteční besedy a promítání snímků s válečnou tématikou. Partnerem tohoto programu je také příspěvková organizace Plzeň – Turismus. Oblíbenou součástí akce jsou autorská čtení. „Letos se při nich představí autoři úspěšných blogů. V talkshow nazvané FIlmy NAšich LEt vystoupí Tomáš Baldýnský, Radim Špaček a Ondřej Anděra,“ doplňuje výkonná ředitelka festivalu Eva Veruňková Košařová. O hudební program v Zach´s pubu se postarají například Jiří Schmitzer nebo kapela Circus Ponorka. Finále Plzeň se bude konat od neděle 26. dubna do soboty 2. května již poosmadvacáté. Centrem festivalového dění bude tradičně Měšťanská beseda. Projekce se uskuteční i v Zach´s pubu a na náplavce. Během sedmi dnů by mělo do Plzně dorazit více než 600 hostů, především z řad filmových tvůrců.
lé GPS systémů seznamují za pomoci loutek během 15 zastavení se slavnými okamžiky v historii města. Putování je zavede do míst, kde se tyto důležité momenty odehrály.
Jedna ze zastávek geocachingového putování se nachází na náměstí Republiky. Foto: Jan Pohribný, QEP
Divadelní léto uvede detektivku Komedii Prokletí rodu Baskervillů aneb Pozor zlý pes! letos nabídne Divadelní léto pod plzeňským nebem. Kulisou se stane Proluka v Křižíkových sadech. Anglická klasika se Sherlockem Holmesem se tu odehraje na přelomu června a července. Autory dramatizace nejslavnější hry britského spisovatele sira Arthura Conana Doyla jsou Jiří Janků a Petr Svojtka, který se ujal také režie. Premiéra osmého ročníku festivalu se uskuteční v neděli 28. června, diváci pak do 9. července zhlédnou deset repríz. Po sedm dalších večerů, od 12. do 18. července, publikum uvidí opakování úspěšné loňské komedie Lhář s Romanem Zachem v titulní roli. Vstupenky lze zakoupit prostřednictvím portálu Plzeňská vstupenka. Více informací organizátoři postupně zveřejní na www.divadelnileto.cz. (red)
Herci budou předčítat Projekce digitalizovaných Starých pověstí českých zahájí ve světové premiéře letošní 28. ročník festivalu Finále. Foto: archiv Finále Plzeň Vstupenky a festivalové akreditace lze získat v obvyklých předprodejích. Jejich ceny zůstanou stejné jako v loňském roce, tedy 99 korun za projekci, 500 korun za
studentskou a 800 korun za běžnou akreditaci. Podrobné informace o programu jsou k dispozici na internetových stránkách www. festivalfinale.cz. (red)
Muzeum loutek zve na dobrodružné putování dějinami Plzně Muzeum loutek připravilo pro všechny příznivce geocachingu dobrodružné putování dějinami Plzně s neobvyklými průvodci. Během pátrání po ukrytém „pokladu“ se majite-
K R ÁTCE
Jedná se o první trasu svého druhu v České republice. „Podobné tematické trasy u nás sice existují, ale zde je navíc koncept s fotografiemi loutek,“ sděluje Markéta Formanová z Muzea loutek. Geocachingové putování po Plzni se těší velkému zájmu. I když přesné statistiky počtu účastníků neexistují, potvrzuje to množství pochvalných ohlasů na webu věnovaném geocachingu. Potřebné instrukce k dobrodružnému pátrání najdou zájemci na webových stránkách www.geocaching.com nebo www.muzeumloutek.cz pod názvem Paměť loutky. Zde získají veškeré informace o tom, kde se nacházejí jednotlivá zastavení na trase. „Loutky jsou vždy vyfotografovány před objektem, v interiéru nebo v určitém prostředí. Účastníkům tyto snímky pomohou odpovědět na otázku, která se váže ke každému zastavení. Kdo ji zodpoví správně, získá vždy jednu indicii, která jej zavede
k pokladu. Ty lze sbírat v libovolném pořadí,“ popisuje průběh pátrání Markéta Formanová. Celá cesta od výchozích souřadnic přes všechna zastavení až po návrat zpět měří při optimálním postupu zhruba18 kilometrů. Nejvíce zastávek je ve středu města. Mimo centrum jsou tři a také finále, které se nachází necelé čtyři kilometry od výchozích souřadnic, tedy od Muzea loutek. Ke vzdálenějším zastavením se zájemci pohodlně dostanou veřejnou dopravou. Geocaching je hra pro všechny majitele GPS přístrojů spojující prostřednictvím internetu tisíce lidí po celém světě bez rozdílu věku. Ti na zadaných trasách nacházejí takzvané Cache neboli krabičky. Uvnitř je zápisník, do něhož se nálezce zapíše pod přezdívkou stejnou, jako si zaregistroval na webu geocaching.com. Někdy se uvnitř nacházejí i drobné odměny. (red)
Současnou tvorbu evropských spisovatelů přiblíží veřejnosti netradičním způsobem Noc literatury. Na deseti místech ve městě budou 13. května od 18 hodin předčítat herci z Divadel Alfa a Josefa Kajetána Tyla. Jednotlivá čtení se uskuteční paralelně v půlhodinových intervalech na místech záměrně situovaných blízko sebe. Tento čtenářský happening se koná v předvečer české literární akce roku, jíž je největší knižní veletrh v naší republice Svět knihy v pražských Holešovicích. Více informací lze získat na www.plzen2015.cz/akce/noc-literatury-2015. (mr)
Činohra nastudovala Caligulu Inscenaci Caligula o antickém tyranovi nastudoval činoherní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla. Hra je dílem francouzského spisovatele Alberta Camuse. Hlavní roli ztvárnil Martin Stránský, v představení dále hrají Michal Štěrba, Pavel Pavlovský, Jan Maléř, Jakub Zindulka nebo Apolena Veldová. „Při vytváření koncepce jsme vycházeli i z historické skutečnosti. Caligula byl hráč, miloval divadlo, rád předstíral různé role a také manipuloval s lidmi,“ uvádí režisérka Natálie Deáková. (red)
Jubilejní 25. majáles se vrací do centra města Koncerty zazní v celé Evropě Tradiční studentské slavnosti Plzeňský Majáles vstoupí do 25. ročníku. V tomto jubilejním roce se vrátí na místo bývalého výstaviště, do areálu u obchodního centra Plaza, kde tradice novodobého majálesu vznikla. Důvodem přesunu je především rekonstrukce Lochotínského amfiteátru. Amfiteátr za Plazou se v pátek 24. dubna odpoledne stane druhou majálesovou scénou a také dějištěm volby Krále Majáles. Vstup na program v rámci prvního festivalového dne bude tradičně zdarma. O den později v sobotu 25. dubna se bude hlavní program festivalu Majáles Open Air odehrávat především v části za řekou. Vystoupí zde zhruba 30 účinkujících. K největším hvězdám budou patřit Wohnout, Sto zvířat, Vypsaná fixa, Škwor, Horkýže slíže, Michal Hrůza, Xindl X, Mandrage nebo UDG. V přírodním parku vznikne koncertní scéna a také několik menších pódií i prostor pro doprovodný program, tvůrčí dílny, lanový park a majálesové svatby.
„V amfiteátru na Lochotíně jsme měli krásné divadelní hlediště, které nám, interpretům i návštěvníkům bude jistě chybět. Nicméně park Plzeň Plaza umožní pracovat s větším množstvím doprovodných aktivit a dalších rozmanitých pódií, než bylo k dispozici na Lochotíně, kde je jeden velký svah. Navíc druhá scéna přímo u obchodního centra bude koncipována jako amfiteátr,“ sděluje za organizátory Jan Lippert. Podle něj festival i předcházející volba nového studentského vládce budou letos pohodlněji dostupné pro návštěvníky, kteří přijedou městskou hromadnou dopravou. „Na majálesovou atmosféru se mohou zájemci naladit už během studentských dnů, které budou předcházet hlavní části festivalu,“ připomíná Jan Lippert. Jejich součástí se stane například 22. dubna multižánrový festival s názvem Prkna Neprkna, který se uskuteční od 15 hodin v Proluce. Ve čtvrtek 23. dubna začne v 18 hodin v několika vysokoškolských klubech Krá-
lovská rozlučka. „Král Majáles 2014 Marek Cihla z Bolevce během této akce navštíví své poddané a rozloučí se s nimi královským přípitkem,“ dodává Jan Lippert. Tradiční součást studentských oslav, majálesový průvod, vyjde v pátek 24. dubna ve 14 hodin z náměstí Republiky a zamíří do amfiteátru u Plazy, kde pak vypukne první část hlavního programu. Vstupenky na Majáles Open Air lze získat do 24. dubna za cenu 490 korun ve vysokoškolských klubech Pivoňka, Bastila a Ucho, v kanceláři stavovské unie studentů v Riegrově 17, Mapovém centru v Martinské 4, Turistickém informačním centru města Plzně na náměstí Republiky a prostřednictvím internetové sítě Ticketstream. Vstup na ostatní akce Plzeňského Majálesu kromě sobotního koncertu je zdarma. Více informací o akci a předprodeji vstupenek je k dispozici na internetové adrese http://plzen.majales.cz/. (red)
Koncerty Plzeňské filharmonie, sboru Česká píseň i místních folklorních souborů uslyší letos posluchači rozhlasových stanic, které jsou součástí sítě Evropské vysílací unie neboli EBU (European Broadcasting Union). Stane se tak v rámci exkluzivních programových řad, které představují Evropská hlavní města kultury prostřednictvím rozhlasových hudebních programů. V bloku věnovaném projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 se v pondělí 20. dubna uskuteční přímý přenos koncertu Plzeňské filharmonie pod taktovkou Tomáše Braunera. Zazní zde díla Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. V sobotu 25. dubna v rámci Operního večera je připraven přímý přenos Prodané nevěsty z Divadla Josefa Kajetána Tyla. V neděli 26. dubna je na programu živé vysílání bohoslužby z katedrály sv. Bartoloměje, kterou bude sloužit biskup František Radkovský. Část programů je nabízena zahraničním rozhlasům jako záznamy. Připraveny jsou dva koncerty z letošního roč-
níku festivalu Smetanovské dny. Jedním z nich je vystoupení smíšeného sboru Česká píseň „Chválu vzdejte Hospodinu“ ze Staré synagogy. Folklorní tradice Plzeňska a západních Čech přiblíží v rámci druhého koncertu „Když máš smutek na duši, plzeňský tě potěší…“ soubory Mladina a Jiskra Plzeň. Přenos ze závěrečného večera Smetanovských dnů, kde zazněla Stabat mater Jakuba Jana Ryby, přijímaly národní rozhlasy sítě EBU v Dánsku, Finsku, Katalánsku, Německu, Portugalsku, Řecku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii. EBU je největší mezinárodní asociací sdružující evropská, ale i mimoevropská veřejnoprávní média. Systém ročně zprostředkuje až čtyři tisíce koncertů a operních představení. Ty vždy vysílá průměrně deset rozhlasových stanic, což znamená, že je vyslechne zhruba 1 700 000 posluchačů. Český rozhlas se stal aktivním členem EBU v roce 1993. Program přenosů je k dispozici na www.rozhlas.cz/vltava/portal/. (red)
S T R ANA 8 / duben 2015
PSALO SE P Ř ED 2 6 L ETY
Plzeň se stala památkovou rezervací Dne 19. dubna 1989 bylo již značně poničené a zchátralé historické jádro Plzně spolu s Brnem, Kolínem, Lipníkem nad Bečvou a Příborem prohlášeno městskou památkovou rezervací. Přestože se jednalo o významný krok, za nímž stálo ohromné úsilí památkářů, krajský deník Pravda stejně jako celostátní tisk o něm svorně mlčely. Prohlášení alespoň částečně zamezilo dalším rozsáhlým demolicím v samém středu města. Nestačilo však již zabránit zbourání bývalého hostince u Görků na rohu Sedláčkovy a Bezručovy ulice, kdysi oblíbeného místa mnoha plzeňských umělců. Motivem k jeho odstranění, prosazenému přes nesouhlas odborných kruhů osobní interpelací delegace národního výboru na ministerstvu kultury, byla pouze urychlená „úprava“ města v roce 1985 před 40. výročím osvobození Československé socialistické republiky. Jednalo se o poslední demolici ve středu Plzně před vyhlášením památkové rezervace. Celkově do roku 1989 zmizelo jen z širšího centra kolem tří set domů a zcela zaniklo devět ulic. Adam Skála
Přehlídka nabídne bavorskou kulturu Vystoupení proslulého chlapeckého sboru Regensburger Domspatzen, výstavu designu, taneční vystoupení Zoes Bio Box II. a autorské čtení spisovatele Jaroslava Rudiše nabídnou Bavorské kulturní dny. Festival začne 20. dubna na náměstí Republiky a během sedmi dnů se na různých místech ve městě představí současní umělci z Bavorska i projekty česko-bavorské kulturní spolupráce. Vrcholem a slavnostním ukončením přehlídky bude v neděli 26. dubna akce Květiny pro Plzeň koncipovaná jako poděkování za přeshraniční spolupráci. (red)
P R O V OL N Ý Č A S
Chloubou kostela je unikátní betlém Vybíráme zajímavosti z Archivu města Plzně Dne 22. října roku 2011 uplynulo 100 let od vysvěcení kostela sv. Jana Nepomuckého na Klatovské třídě. O jeho vybudování se zasloužil řád redemptoristů, který přišel do Plzně v roce 1907. Zakoupil zde vilu Karla Wanky, kterou uzpůsobil pro klášter a upravil si v přízemí malou kapli Panny Marie Ustavičné Pomoci. Téhož roku požádal superior řádu o povolení ke stavbě chrámu. Ještě před koncem roku 1907 firma Müller – Kapsa plány dokončila, stavbu však provázel nedostatek peněz. Dne 30. června 1908 začaly výkopové práce, základní kámen byl posvěcen až v květnu 1910. K dokončení stavby pak došlo již rychle v roce 1911. Na podporu výstavby především peněžními sbírkami vznikl v lednu 1909 Kostelní spolek pro vystavění a podporování chrámu sv. Jana Nepomuckého v Plzni. Jeho úkolem bylo také pomáhat při obstarávání vnitřního zařízení, později pečoval o provoz chrámu. Svoji činnost ukončil v roce 1953. V průčelí pseudorománského kostela se tyčí dvě věže o výšce 63 metrů. Vstupní portál se třemi vchody ozdobil štukatérskými prvky sochař Vojtěch Šíp, žák Josefa Václava Myslbeka. Klenbu trojlodního chrámu podpírá 12 pilířů. Okna byla později vyplněna díky různým dárcům vitrážemi s obrazy světců. Pod kůrem vznikla zpěvní síň, kde zkoušel chrámový sbor, v jehož čele stál dlouhá léta profesor hudební výchovy Masarykova československého státního reálného gymnázia
Kostel sv. Jana Nepomuckého krátce po dostavbě v roce 1912. Foto: Archiv města Plzně Emanuel Wieser a po něm například dirigent Městského divadla v Plzni František Preisler. V presbytáři je vchod do sakristie a předsíňka, z níž vedou schody do Družinské kaple. Hlavní oltář byl vyroben podle návrhů profesora Jana Kastnera stejně jako boční oltáře Panny Marie Ustavičné Pomoci a sv. Josefa. Unikátem je betlém, k jehož vytvoření dal podnět spolek v roce 1942. Výtvarného provedení se ujal sochař Jan Vasilij Čermák z Kladenska. Ten ještě namaloval obraz, který se stal pozadím betléma a zachycuje podobu Plzně, jak vypadala z pohledu ze statku Lüftnerka v roce 1943. Protože však následujícího roku mistr zemřel, trvalo další dva roky, než se nalezl pokračovatel ochotný ztvárnit cizí myšlenku. Práce se ujal sochař
František Bartoš z Hradce Králové a roku 1947 dokončil první skupinu figur. Kromě motivu Svaté rodiny, andělů, pastýřů a tří králů betlém unikátně vyjadřuje myšlenku klanění se celého Plzeňska božskému dítěti. Městský lid přicházející zleva je veden svatým Bartolomějem, patronem města, za ním spatříme ředitele první české školy Jana Rychtaříka, následují purkmistr František Pecháček, profesor Josef Vojtěch Sedláček, Bedřich Smetana, spisovatel Karel Klostermann a další význačné osobnosti. Průvod uzavírá Josef Kajetán Tyl a mecenáš kostela Jan Herzog. Mezi představiteli řemesel nalezneme i pracovníky pivovaru a dělníky ze Škodovky. Pravá strana jesliček patří venkovu. V průvodu jdou děvčata i selky v krojích. Stařenka nesoucí chléb a sůl se chystá uctít Ježíška po staročesku. Kráčejí zde i dudák a pištec. Nová klášterní budova, která k chrámu přiléhala, byla vystavěna na místě Wankovy vily. Stavbu provedla opět firma Müller – Kapsa. Dokončený klášter s kaplí a knihovnou byl vysvěcen v roce 1936. Spolu s ostatními kláštery jej státní moc uzavřela v dubnu 1950 a již nikdy nesloužil svému původnímu účelu. Chrám se stal filiálním kostelem sv. Bartoloměje a byl spravován arciděkanstvím. K 1. září 2007 ustanovil biskup František Radovský Farnost Plzeň – Bory a dosavadní filiální kostel svatého Jana Nepomuckého se stal kostelem farním. Štěpánka Pflegerová, Archiv města Plzně
H R A J E M E SI S PLZNÍ ( 4.) V minulých Radničních listech hledali naši nejmenší čtenáři pět rozdílů mezi obrázky Měšťanské besedy od kreslíře a ilustrátora Vhrsti. Lišily se ve velikosti vodotrysku, cestičce k fontáně, křovinách, tvaru okna a ptácích na obloze. Při losování měl nejvíce štěstí Jan Křivka, který získává čtyři vstupenky do zoologické a botanické zahrady a další zajímavé ceny. Výhra je pro vítěze připravena v informační kanceláři radnice. Pro děti jsou tentokrát určeny obrázky hlavního vlakového nádraží. Poslouží nejen jako omalovánky, ale opět je mezi nimi pět
rozdílů. Pokud je malí čtenáři najdou, mohou jejich seznam poslat s pomocí dospělých do 27. května na adresu redakce. K dispozici je také e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Hrajeme si s Plzní, jméno, věk dítěte a adresu. Vylosovaný výherce získá čtyři vstupenky do Zoologické a botanické zahrady města Plzně a další odměny. Pokud se dětem podaří vybarvit všech deset obrázků, budou automaticky zařazeny do speciálního slosování o zajímavou cenu. Posílat je mohou do redakce postupně nebo najednou s poslední kresbou na konci letošního roku.
Budova hlavního nádraží, která je motivem dnešní soutěže, začala sloužit cestujícím v roce 1907. Byla postavena v secesním slohu podle návrhu architekta Rudolfa Štecha. Objekt těžce utrpěl americkým bombardováním na jaře 1945, byl však zrekonstruován do původní podoby. V 50. letech minulého století bylo nádraží pojmenováno po prvním komunistickém prezidentovi Klementu Gottwaldovi. K názvu Plzeň hlavní nádraží se vrátilo až po roce 1989. Budova i s okolím byla 15. května 2000 vyhlášena kulturní památkou. Letos zde začala rekonstrukce východní části nádraží, která skončí na jaře příštího roku.
Víme, kudy c ho d í m e ? ( 4 . ) Soutěž inspirovaná názvy plzeňských ulic dnes pokračuje další pěticí. První z nich je zároveň odpovědí na naši soutěžní otázku z minulého čísla. • Veverkova – Karel (Kettner) Veverka, byl v letech 1912 až 1919 ředitelem a vrchním režisérem plzeňského divadla. Se svou ženou, zpěvačkou Národního divadla, Annou Veverkovou – Kettnerovou, hostoval na mnoha jevištích Evropy. • Arbesova – Jakub Arbes, novinář a spisovatel, žil v letech 1840 až 1914. Psal poměrně snadno a rychle, častým obrazem v jeho díle je noc, hřbitov, požár a bouře. Snad proto je často srovnáván s Allanem Edgarem Poem. Jedinou vadou Arbesových děl je jejich rozvláčnost. • Habrmannova – Gustav Habrmann, český politik počátku století, žil v letech 1864 až 1932. Byl členem sociální demokracie, prošel říšskou radou, parlamentem i senátem. Byl naším prvním ministrem školství. • Heldova – Jan Theobald Held, lékař v nemocnici U milosrdných bratří v Praze, žil v letech 1770 až 1851. Podle Jiráskova F. L. Věka byl vynikajícím zpěvákem a muzikantem. • Slavojova – Slavoj byl hrdinou odporu českých kmenů proti franckým vpádům na počátku devátého století. Není historickou postavou. Objevuje se pouze v Rukopisu královédvorském. SOUTĚŽ: Výhercem třetí části naší nové soutěže se stal Oldřich Petrželka. Získává fotografickou publikaci Libora Sváčka Plzeň. Stejnou knihu obdrží i jeden z vylosovaných, který zašle správnou odpověď na čtvrtou soutěžní otázku, jež je spojena s Rychtaříkovou ulicí. Víte, po kom byla pojmenována? Odpovědi lze posílat do 27. května na adresu redakce. K dispozici je také e-mail
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Víme, kudy chodíme?, své jméno a adresu. Zdroj: Encyklopedie ulic západních Čech „Víte, kde bydlíte?“ od Markéty Čekanové.
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 20 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail:
[email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 16. dubna 2015
