Od opia k makovým buchtám II. červenec. Ročník 8. číslo 7. Str Str. 10. Tak, to je moje království, říká Petr Weidenthaler

čer ven ec

200

4

Ročník 8 Cena 12 Kč

číslo 7

BIO ze všech koutů republiky zamířilo do ALBIA v Praze-Dejvicích

Do nové prodejny v Praze se dostavili nejprve dodavatelé – ekozemědělci, vlevo Jitka Dobrovolná a vpravo Jan Cerha, více na str. 2

ZELINÁŘSTVÍ LUČNÍ ÚDOLÍ

Str. 11–13 Str. 10 Tak, to je moje království, říká Petr Weidenthaler

Biodiverzita z Gengelu Od opia k makovým buchtám II

Ročník 8 l číslo5

BIOPOTRAVINY

červenec

l

2004

BIO ze všech koutů republiky zamířilo do ALBIA v Praze-Dejvicích S „Veselou marmeládou“ ve vegetariánské biocukrárně Prodejny se zdravou výživnou zná možná každý občan většího města. Těch, které si dají záležet na téměř stoprocentním zastoupení potravin v biokvalitě není zase tak mnoho. Proto je potěšující otevření druhé prodejny firmy Albio v Praze 6 v Dejvické ulici. Její otevření se uskutečnilo téměř na rok a den přesně po otevření prodejny v Truhlářské ulici. Z vnějšku není prodejna vůbec okázalá. Zato uvnitř odhalíte velmi útulné a příjemné prostředí, které koresponduje s obsahem prodeje. Dřevěná podlaha, stejně tak police se zbožím i místo, kde se kasíruje – prodejna je totiž samooblužná – má originální design. Prodejna je vybudovaná ve dvou úrovních, ve zvýšeném místě je i podlaha dřevěná a nesmějí chybět ani proutěné nákupní košíky. však udělali zkušenost takovou, že je třePříjemné prostředí prodejny na začátek ba sortiment v prodejně doplnit také otevření utvrzovaly také jazzové skladby o zboží dovezené, protože může posloudvoučlenné skupiny Funny Jam – tedy žit jako test spotřebitelské poptávky. PoVeselé marmelády, jak by se její jméno dalo přeložit. (Po této zkušenosti uvažují mladíci o přechodu na bio.) Hudební skupina pak produkcí upoutávala kolemjdoucí, aby si na otevření prodejny počkali. Ti tak skutečně učinili a po otevření se nahrnulo do prodejny přes dvacítku lidí.

především dětem. Ing. Martin Hutař a obchodní společnost PRO-BIO Staré Město pod Sněžníkem (severní Morava) patří k firmám, které začaly se zpracováním bioprodukce.

Slavnostního úvodu, zejména pro novináře, se zúčastnili někteří dodavatelé prodejny a místopředseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Ing. Jiří Urban, jehož je společnost Albio členem, který ocenil aktivity Albia. Jak si však posteskl, jen 6% ekozemědělců vytváří produkci pro trh.

Sortiment biokosmetiky, představily zástupkyně firem, které vyrábějí kosmetiku bez chemických přísad a s užitím surovin z biodynamických hospodářství – Weleda a Dr. Hauschka, paní Svobodová a Holubová. Firma Weleda nabízí zejména kosmetickou řadu pro těhotné ženy a kojence a Dr. Hauschka prezentuje také dekorativní kosmetiku. Všechny kosmetické přípravky jsou připraveny bez chemických přísad.

Majité firmy Jan a Hana Zemanovi představili svůj přístup k provozování bioprodejny, biopekárny i biokosmetiky. Stejně jako v centru v Truhlářské ulici, které má ještě bohatější náplň o informační středisko, i zde chtějí propagovat zejména biopotraviny od českých výrobců a dodavatelů přímo z farem. Přesto

BIOVITA MARKET Na začátku června byla v tichosti otevřena ve vilové části Prahy 6 Dejvic prodejna zdravé výživy, která nabízí ve svém sortimentu výhradně produkty pocházející z ekologického zemědělství. Zdobí ji známá biozebra prodejen PRO–BIO. Jejím provozovatelem je firma PROEURO, zastoupená panem Djukičem. Vedle BIOVITA bistra za Týnským chrámem vybudoval toto druhé centrum. Prodejna je vybavena stylově dřevěnými policemi. V sortimentu, kromě ji tradičních obilných produktů, má biozeleninu, kterou ne všechny zdravé výživy nabízejí. Uzší sortiment zeleniny, který mohou nabídnout domácí pěstitelé, doplňuje tedy o dovezené tropické ovoce. Skutečně chemicky neošetřený pomeranč poznáte nejen podle barvy a tvaru, ale konečně si můžete přičichnout, jak voní i před rozkrojením. Prodejna nabízí sortiment nejrůznějšího biopečiva, také trvanlivého. Novinkou bude pečivo ve větším balení, které se po otevření může spotřebovat tak, že se dá pečivo krátce zapéci do trouby a zbytek se uloží do mrazničky a použije příště. Nabízí zde také velký sortiment dovezených biopomazánek, mezi nimi je také pomazánka z jetelového semínka. Místo klasických čokoládových bonbónů můžete ochutnat štolu v podobě malých koláčků, a pak koupit jako dárek. V sortimentu jsou biovína i biopivo. Pan Djukič preferuje spíše menší zastoupení sortimentu před přeplněnými regály – zákazník se tak lépe orientuje. Prodejna, která ještě voní novotou, chystá také předvádění pečení v minipekárně. Jak sám pan Djukič zjistil, poptávka spotřebitelů je v českém prostředí po mase a pivu. Takže nabídku biopiva rozšíří o box s biomasem. Z prodejny budou jistě odcházet spokojeni i zákazníci, kteří se tu rozhlíželi zprvu trochu nedůvěřivě. I pán, který bezúspěšně drží dietu, se přesvědčil, že když si bude na zdejší biochléb mazat biopomazánku, nebude mít hlad, přitom ale neztloustne a nakonec možná ještě ušetří za různé drahé pilulky a náplasti na zhubnutí. -vha-

Jitka Dobrovolná a Jiří Urban (zleva) při oficicálním otevírání prodejny dle ní se mohou potom domácí ekozemědělci a výrobci orientovat, kam napřít své úsilí. Tuto prodejnu obohatili o sortiment italských biotěstovin, zejména bezlepkových. Také se setkali s poptávkou spotřebitelů po mase – tradiční v našich končinách. Zemanovi vědí, že biopotraviny nejsou jen o vegetariánství, proto přistoupili i k nabídce biomasa. Maso dodává firma Biohovězí Hazlov, kterou zde zastupoval Jan Cerha. Dobytek plemene aberdeen-angus se od jara do podzimu pase na 800 hektarech v Ašském výběžku (západní Čechy) a potom se odváží do Lipové ve Šluknovském výběžku. Tady se nejprve dokrmí v Ekodružstvu severozápad, než jde na porážku. Maso je zpracováno zchlazené do balíčků – plátky, na guláš nebo jako provensálské bifteky. Vepřové biomaso dodává farma Sasov, o které jsme psali v časopise v únoru. K zakoupení je výborný biouherák, vepřové maso v balíčcích a sušený špek. Ceny masa jsou tak o třetinu vyšší než jste zvyklí z klasických řeznictví, ale má kvalitu, kterou jistě oceníte daleko výše. Jitka Dobrovolná z farmy Ratibořice (jižní Morava) uvedla sortiment kozích výrobků, které budou v prodejně nabízeny. Od sýrů, jogurtu, kefíru a mléka se jejich sortiment rozšířil na ochucené kozí mléko a Dorinku, ochucený šlehaný kozí sýr. Tedy výrobky, které budou chutnat

Co vás na prodejně jistě příjemně překvapí, nejsou jen plné regály zboží a velký chladící box s čerstvou zeleninou od Petra Weidenthalera a dalších dodavatelů, vlastní kváskový tmavý chléb z čerstvě mleté mouky, box plný mléčných výrobků, biomošty a čerstvé šávy, ale zejména připravené ochutnávkové i prodávané sendviče, obložené bagety, minichlebíčky precizně a lákavě upravené. Hlavním tahákem prodejny se jistě stane biocukrárna, v níž se skví s nevšední fantazií ozdobené košíčky, kuličky, dortíky, řezy i linecká kolečka. Téměř bez obav o linii si zde můžete pochutnat na mandlovošvestkových kuličkách, špaldovém košíčku se sójovým krémem a jahodami, špaldovém dortíku s pohankovým krémem, tvarohovém dortu s meruňkovým želé, linecká kolečka jsou z kukuřičné a špaldové mouky... Výrobky jsou slazeny jen přírodními produkty a užívají přirozené sladkosti potravin. Některé jsou vhodné pro diabetiky i bezlepkovou dietu. ALBIO č. 2 bude jistě velkým konkurentem nedalekého rychlého hamburgerového občerstvení. Zapálená dvojice manželů Zemanových staví laku všem dalším prodejnám pěkně vysoko. Jejich nadšení sdílí i celý kolektiv mladých zaměstnanců, kteří si jistě po otevření oddychli, protože to pro ně byl velký nápor. Nápadů a energie mají v Albiu na rozdávání. Oceňujeme zejména i to, že mají v nabídce nejen biosortiment, ale také pracovní příležitosti! TEXT A FOTO Miroslava VOHRALÍKOVÁ

červenec

l

2004

BIOPOTRAVINY

Ročník 8 l číslo 7

Supermarkety nemusíme prosit, ale musíme s nimi jednat!

ALTERNATIVNÍ LÉČBA ZVÍŘAT

S Dr. Michaelem Piattim, iniciátorem „letních akademií“ v Lednici, rakouským ekozemědělcem z Kobylího dvora (Stutenhof) ve Fünfkirchenu kousek od Mikulova, který je i členem svazu PRO-BIO, na téma – společný zájem ekofarem střední Evropy.

V Českých Budějovicích se 11. 6. konala na půdě Jihočeské univerzity konference na téma: Využití doplňkové a nekonvenční péče o zdraví zvířat. Byl jsem příjemně překvapen, zatím jsem se jako chovatel neměl to štěstí potkat při své práci žádného veterináře, který by využíval při léčbě a prevenci u svých pacientů nekonvenčních metod. Stále jsem jen slyšel antibiotika… Připadalo mi zvláštní, když jsem ve Švýcarsku viděl ordinovat veterinářku, která kombinovala lopatii s homeopatií u skotu. V Lucembursku dokonce prováděl zákrok na kýle u několikadenního telete pouze homeopat a jakou mělo tele po jeho zásahu chu do života! Je dobře, že už také my ze srdce Evropy můžeme volit způsob léčby. Už nemusíme jen s otevřenou pusou naslouchat kolegům ze Západu, jak se léčí například mastitidy bez antibiotik. Bohužel se o alternativní léčbě zvířat mezi veřejností málo ví a nebo nikoho, kdo by ordinoval alternativně, neznáme. Příznivá je i informace, že homeopatická veterinária lze zakoupit u firmy Vele, která sídlí v Ústí u Větrného Jeníkova na Jihlavsku. Tamtéž je možno sehnat zajímavou brožuru: Úvod do homeopatie. Nebudu zastírat, že odborná úroveň byla na takové výši, že veterinárnímu laikovi chyběly vědomosti, aby mohl vše náležitě pochopit. Vyslechli jsme referáty domácích i slovenských odborníků o nekonvenčním léčení psů, koček, drůbeže, koní i přežvýkavců. Několik rozborů diplomových prací, které se zabývaly srovnáním alopatické a nekonvenční léčby koní a skotu. O polední přestávce byl čas na neformální diskuzi k tématům, která se týkala např. elektroakupunktury u koní, celostní medicíny, Bachovy květové terapie, homeopatického léčení novotvarů u zvířat. Přednášky jsme si odnesli na CD. Jsem si jist, že konference naplnila své motto: Je více cest, ale jen jeden cíl. Vyslechnutá témata obohatila můj chovatelský rozhled. Podrobnosti k tématům konference a kontakty na přednášející je možno získat na e-mailu: [email protected]. Karel TACHECÍ

Jaká byla historie založení Letní akademie ekologického zemědělství? Založit ji mě napadlo před 10 lety. Zkusil jsem politickou cestou tuto myšlenku přenést. To se mi nakonec podařilo, a to před pěti lety. Tenkrát bylo politické klima Evropy příznivé pro ekologické hospodaření. Byl jsem spokojen, že všechno došlo až tak daleko. Důvodem pro založení letní akademie bylo spojení zemědělců. Šlo o to, aby se spojili všichni lidé, kteří se v tomto evropském regionu zmíněnou filozofií zabývají. Chtěl jsem, aby na ni navázali, aby na sebe nechali působit nové myšlenky. Aby se přesvědčili na vlastní oči, že třeba dýně dává z hektaru stovky kilogramů semínek, ale zároveň navíc desítky tun organického hnojiva – pokud její dužninu, rozsekanou hned na poli, na něm také necháme a zaoráme... To je zázrak přírody. Účastníci akademie mohli vidět, jak se využívají produkty, technika, mohli si vyměnit kontakty. To znamená, že např. Němci měli dobrý nápad po stránce marketingu: sestavili úspěšný systém. Přicházejí Češi, Rakušané, Rumuni, kteří se chtějí něco přiučit. Proto se bioakademie koná. Pořádají ji sedláci pro sedláky. Nemáme přirozeně nic proti politikům ani funkcionářům, ale vědci jsou pro nás nejdůležitější. Nejdůležitější je na akademii právě zemědělský charakter: rolníci ji pořádají, účastní se, financují ji a rolníci si zde také vymění zkušenosti. V posledním roce jsme poněkud změnili strukturu konference. Sedláci totiž přicházeli méně, chtěli jsme jich přizvat víc. Vyšli jsme jim vstříc tím, že jsme pro ně zatraktivnili program. Nové myšlenky, nápady a podobně. Takže rolníci nakonec stáli u registrace frontu. Jak se podle vás bude ekozemědělství ve střední Evropě vyvíjet? Věřím, že zde má dobré podmínky k rozvoji. Hlavním předpokladem je více vydělávat. Lidé nemohou žít z dobrých myšlenek a z ideologie. Musí prostě dobře ekonomicky prosperovat. To znamená, že sedláci se musí spojit, aby spojili i své nabídky.

Shodně musejí postupovat jak Češi, tak Rakušané a vůbec Středoevropané. Musejí se dohodnout na společném postupu a pak jít s nabídkou ke konzumentovi. Není nic horšího, než obchod, který nevydělává peníze a nemůže nám ani zákazníkům dát jistotu. Což se může stát když sedlák zůstane bez úrody. Za druhé existují dobré programy Evropské unie. Ekozemědělci mohou dostat slušné peníze od státu. Dělají totiž mnoho dobrého pro ekologii. A to musí být jasně řečeno, jak bude ekozemědělce přijímat politická reprezentace. To nemůžeme nechat bez odpovědi. Potřebujeme jistý příjem, který přísluší našim výkonům. Tento program předkládáme politikům zároveň se společnou nabídkou. A společně míříme přímo ke konzumentovi přes supermarketové řetězce a různé druhy obchodů. Je dobré spolupracovat se supermarkety? Přirozeně je nutné k nim jít, jsou bránou ke konzumentovi, kterou nelze přehlížet. Jistě, nejlepší a nejgeniálnější je prodej přímo ze dvora. Zde mohou lidé kupovat nejen chleba, jablka i obilí. To je nejlepší obchod! Pro obě strany! Ale my neznáme ty milióny lidí z měst, kteří nakupují denně potraviny. Ti nepojedou na venkov pro kilo chleba. Proto musíme využívat strukturu, která existuje a naslouchat požadavkům řetězců. Nemusíme říkat prosím, prosím, prosím, ale musíme s nimi jednat. Není reálné, aby sedláci drželi v rukou prodej veškeré produkce. Já mám rád Tesco, kde prodávám své bioprodukty velmi dobře a zároveň tu je dobrá úroveň prodeje. Přes supermarket je nejrychlejší cesta ke spotřebiteli, je nutné zde koncentrovat zboží pro trh. Je problém ČR, Německa a dalších, že s námi obchodníci z řetězců neuzavírali obchody. Udělali jsme také mnoho chyb, nejsme mistři světa. Je to každodenní boj, jinak nedostaneme tolik peněz, kolik potřebujeme, a zůstává jen u takového bla bla... Jaký máte názor na postoje ministra Ambrozka k EZ? Je to náš velký přítel, jistě pro obor mnoho udělal. A ekozemědělství velmi pomohl. Ale jde také o jeho postoj ke genetickým technologiím. Ty jsou obrovským problémem pro ekologické hospodaření. Měli bychom se spojit v názoru, nedovolit aby Evropská unie dala svolení k jejich šíření. Pro nás všechny je důležité, aby byla vyřčena jasná slova. Ne jen mlžit. Když ne, dojde ke katastrofě. Budou bojovat rolníci proti rolníkům. Konvenční proti alternativním. I zde u mne na tomto poli. Budou na sebe křičet: „Ty máš lepší úrodu! A tys mi zase zničil pole!“ A dojde k právní katastrofě. Byla by z toho špatná koexistence. Potřebujeme velmi přesné regule. Mají se také rakouští rolníci co naučit od Čechů? Samozřejmě, i já jsem se velmi naučil. Například to, jak pracovat s velkou výměrou zemědělských ploch a hospodařit při tom ekologickým způsobem.

Rozhovor s Dr. Michaelem Piattim pro CD Český svět BIO připravili: Pavla Hobstová a Karel Merhaut

EKOLOGIE / EZ


NAD BIOSVĚTEM STÁLE Budou na trhu geneticky modifikované potraviny? Postoj výrobců potravin a obchodních řetězců v České republice ke geneticky modifikovaným (GM) potravinám je v naprosté většině případů zamítavý. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila organizace Greenpeace. V neděli 18. dubna 2004 začala v Evropské unii platit nová, mnohem přísnější a důslednější legislativa týkající se značení potravin pocházejících z geneticky GM plodin. U nás tato nová pravidla označování vstoupila v platnost se dnem našeho vstupu do Evropské unie, tedy 1. května 2004. Organizace Greenpeace oslovila 174 českých výrobců potravin a 25 velkých obchodních řetězců. Na svůj dotazník obdržela odpovědi od 32 procent výrobců. Z oslovených obchodních řetězců odpovědělo formou dotazníku či písemného prohlášení více než 70 procent. Z těchto reakcí vyplynulo, že drtivá většina výrobců potravin odmítá používat GM suroviny, především kvůli exportním možnostem. „Zřejmým důvodem tohoto chvályhodného postoje je exportní politika. Nejdůležitějším trhem pro jejich výrobky je totiž Evropská unie, kde je veřejné mínění obráceno proti GM potravinám,“ uvedla Klimovičová. Mezi významnými potravinářskými výrobci zcela odmítajícími využití GM produktů jsou například firmy Bonduelle, Danone LU, Choceňská mlékárna Masterfoods, Michelské pekárny, Opavia či Unilever. Průzkum mezi velkými obchodními řetězci působícími na českém trhu přinesl podobné výsledky. Většina oslovených společností jasně deklarovala odmítavý postoj k prodeji GM potravin. „Téměř všechny významné řetězce garantují, že jejich vlastní výrobky budou GM free, a také že nebudou prodávat žádné jiné GM potraviny. Některé dokonce slíbily, že pokud se v jejich regálech takové výrobky objeví, stáhnou je z prodeje,“ dodala Klimovičová. Jako příklad takového postoje jmenovala společnosti Delvita, Julius Meinl a Spar. Několikaměsíční výzkum Greenpeace byl vyhodnocen právě v době vstupu České republiky do EU, aby

Staré GMO ohrožují novou Evropu Před vstupem České republiky do Evropské unie vyzvala organizace Greenpeace českou vládu, aby zakázala geneticky modifikované organismy (GMO), které byly v 90. letech schváleny ke komerčnímu pěstování na území tehdejší EU ještě podle starých a dnes už nevyhovujících předpisů. Vláda by měla chránit jedinečnost našich ekosystémů. Žádné GMO u nás nikdy komerčně pěstovány nebyly. Přesto mají stará povolení vydaná v EU pro pěstováni tří GM odrůd kukuřice automaticky platit i u nás (1). Bude tomu navzdory faktu, že riziková analýza při jejich povolování nepočítala s jedinečností ekosystémů v panonské a v karpatské oblasti. Pět členských států Evropské unie – Rakousko, Francie, Řecko, Lucembursko a Německo – již vyhlásily pro některé GMO zákaz pěstování na svém vlastním území. Dodatek č. 2 tzv. Přístupové úmluvy (Accesion Treaty) uznává a potvrzuje,

červenec

Česká pobočka Greenpeace bude i nadále pokračovat ve své kampani proti uvolňování GMO do životního prostředí a s ním spojenému šíření GM produktů. Organizace například vyzvala na pět tisíc svých příznivců, aby se stali „GM detektivy“ a hledali případné výrobky nesoucí GM označení. Ty se zatím na českém trhu neobjevily, ale vzhledem ke zdokonalené české i evropské legislativě týkající se povinného značení GM potravin by se tak mohlo stát. V Evropě Greenpeace zahájilo akci „Zkontroluj si nákupní košík“, při níž se miliony spotřebitelů budou snažit bránit tomu, aby GM potraviny pronikly na regály evropských obchodů. Již ve 20 zemích celého světa vydalo Greenpeace tzv. Průvodce spotřebitele. Ten obsahuje „červené“ seznamy produktů obsahujících geneticky modifikované organismy a seznamy „zelené“, které naopak vypočítávají výrobky zcela GM free.

Zbyněk HAVRÁNEK Spotřebitelská stránka pro evropského spotřebitele je na adrese: http://weblog.greenpeace.org/ge/action.html. První průvodce spotřebitele zaměřený na GM potraviny vyšel v češtině již v roce 2001 na adrese: http://gmo.greenpeace.cz/info_mat/gene.htm. Greenpeace jej hodlá v nejbližší době rozšířit a aktualizovat.

„Zastaralá analýza rizik pro životní prostředí nebrala v úvahu jedinečnost a křehkost ekosystémů různých regionů. Dokud nebude provedena nová, komplexní riziková analýza, mělo by být komerční pěstování těchto GM plodin zakázáno,“ zdůraznila Klimovičová a dodala, že vlády přistupujících zemí by měly okamžitě vyhlásit národní zákazy tak, jako to již udělaly jiné země jako například Německo a Rakousko. Dalším důvodem k zákazu těchto GMO je fakt, že byly schváleny v roce 1996 podle již zastaralé legislativy EU. Požadavky na rizikovou analýzu byly totiž v roce 2001 přepracovány. „Česká republika jako nový členský stát unie by neměla být nucena přijmout GMO, které mohly být povoleny jen díky staré rizikové analýze, která nezohledňovala kumulativní a dlouhodobé účinky na lidské zdra-

2004

HROZÍ GMO MRAČNA

poskytl srovnání se situací v již stávajících členských zemích. Podle Klimovičové kopíruje Česká republika trend EU, kde jsou spotřebitelé vůči GM potravinám velice skeptičtí. „Naším cílem je dosáhnout podobného stavu, jaký je v Británii, kde veřejnost GM produkty zcela odmítla.“

že k datu 1. května 2004 bude do EU zahrnut odlišný ekosystém, tzv. Panonský bio-geografický region. Ten se skládá z celého území Ma arska a částí Slovenska, Slovinska a České republiky.

l

ví a dopady na životní prostředí,“ vysvětlila Klimovičová Platnost původních povolení vydaných v EU vyprší v roce 2006 a poté bude třeba provést pro celé území EU novou rizikovou analýzu dle nových požadavků stávající platné legislativy. To je další pádný důvod, proč by nové členské státy neměly přistoupit na uvolnění těchto GMO do svých ekosystémů.

Václav VAŠKŮ

Greenpeace žádá ministra, aby nepovolil nové GMO Praha, 14. června 2004 – Ekologická organizace Greenpeace dnes dopisem vyzvala ministra životního prostředí Libora Ambrozka, aby na základě předložených dokumentů odmítl udělit povolení geneticky modifikované (GM) kukuřici NK603 i GM řepce GT173. Zatímco o povolení pro dovoz a zpracování GM kukuřice firmy Monsanto budou na Evropské radě rozhodovat přímo ministři životního prostředí členských států EU 28. června,

rozhodne český zástupce v Evropské komisi o udělení povolení k dovozu a zpracování GM řepky stejné firmy pravděpodobně již 16. června. Greenpeace vyjadřuje své obavy, opírající se o fakt, že zatímco právní požadavky na rizikovou analýzu geneticky modifikovaných organismů (GMO) v EU byly jak Radou pro životní prostředí, tak i Evropským parlamentem velmi zpřísněny, praktické zpracování žádosti o udělení povolení GMO zůstává netransparentní, nedostatečné a vychází z údajů nízké kvality. Greenpeace požaduje zamítnout obě tyto žádosti vzhledem k závažným procedurálním chybám i vědeckým obavám z těchto produktů a jejich vyhodnocení. V případě GM kukuřice NK603 se jedná o nežádoucí, funkční fragmenty DNA, což samo o sobě stačí, aby tento GMO nebyl pokládán za bezpečný, jelikož Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dostatečně nevyhodnotil význam těchto fragmentů. Dále se pak jedná o významné rozdíly mezi GM kukuřicí NK603 a její konvenční odrůdou. U GM řepky GT173 byly zjištěny nepravidelnosti v molekulární charakteristice (dále blíže neprozkoumané). Analýza obsahu byla provedena na vzorcích z různých lokalit a nalezené významné rozdíly v obsahu nebyly dále zkoumány a nikterak nebylo zohledněno environmentální riziko v případě, že by dovoz GM řepky GT173 vedl k únikům do životního prostředí. „Připomínáme, že velká většina občanů Evropy je proti GMO jak v životním prostředí, tak i v potravinách,“ uvedla koordinátorka genetické kampaně Greenpeace ČR Magdalena Klimovičová. „Naše životní prostředí i naši spotřebitelé si zaslouží něco více než představuje schvalování GMO na základě nekvalitních údajů a nízké úrovně vědeckých standardů, která dokonce ani nesplňují požadavky evropské legislativy na rizikovou analýzu“.

Zbyněk HAVRÁNEK

červenec

l

2004


PERMAKULTURA

V PermaLotu peče „divočák“ Pokud znáte utvářející se ekovesnici Permalot ve Svojanově u Bouzova, tak víte, že místní osadníci mají ve své táborové kuchyni divoké prase. Pro ty, jež Permalot znají jen z vyprávění a zatím zde nebyli, dodáváme, že divočák je hliněný a těžko by vás vyděsil například chrochtáním nebo něčím podobným, protože je chlebovou pecí. Mnoho bochníků výborného celozrnného chleba zadělávaného kváskem provonělo při pečení nejbližší okolí kuchyně a kanec k sobě lákal i jinými vůněmi, to když se v něm pekly jablečné záviny, špaldové buchty s rozinkami a mákem a spoustu jiných dobrůtek ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství.

Jak přibývají návštěvníci tohoto malebného ekosadu v kopcích Bouzovské vrchoviny o to častěji se peče, zub času nahlodává stávajícího divočáka a rostoucí počet zájemců o zdravý životní styl inspiroval osadníky Permalotu k rozhodnutí, že je zapotřebí nová zemní pec. Jak bláznivé! Celá zemní pec je vystavěna na voze, aby byla její stavba podle zákona nepostižitelná – prostě další střet s legislativní překážkou tolik omezující rozvoj místních činností fungujících bez utrpení přetíženého ekosystému planety. Tedy zdravě, jako trvale udržitelné, ale v nejbližším okolí se střetávají s nedůvěrou, odsuzováním a strachem pramenícím povětšinou z omezených informací.

Oslava komunity 25. 7. –5. 8. Zveme všechny z vás, kteří jste zvědaví na to, jak chceme zabezpečit společenskou a duchovní stránku PermaLotu, kteří chcete přispět nebo jen se přiučit pro svůj vlastní projekt nebo osobní rozvoj. Připojte se k nám od 25. července do 5. srpna, kdy byste si vyčlenili čas na „Oslavu komunity“. Těchto 10 dní se soustředí kolem řady pracovních dílen, přednášek, sdílení myšlenek o tématech jako: „Otevření srdce ostatním" – seminář; „Jak se dají principy permakultury aplikovat do našeho společenského života“; Záměrné komunity ve světě; Alternativné způsoby výchovy; Spiritualita s dětmi/Indigo děti; Láska v tomto věku žárlivosti; Umění sexu a milování; Ženské/mužské skupiny Každý den bude prostor pro vyjádření díků přírodě v rámci volného času, při slavnostech a požíváním našich vegetariánských biopokrmů a u nás pečeného kváskového chleba. Program jsme připravili a budeme vést společně s „ptačím kmenem“ (www.crisrider.com). Takto chceme propojit přátele PermaLotu a „ptačího kmene“ a posílit společenské a duchovní pilíře obsažené v poslání PermaLotu. Doufáme, že se k nám připojíte na celých 10 dní, nicméně je možné se zúčastnit i jen 5 dní. Podrobnosti si prosím přečtěte na www.permalot.org/oslava komunity nebo přijte na úvodní večírek v Praze v červenci (upřesníme datum a bude i na webu).

Stavění pece, kterého se zúčastnili mladí lidé, je však samo o sobě znamením, že zájem o trvale udržitelný život existuje a že snad časem rozmělní výše zmiňované odmítavé postoje příslušných úřadů. Mladí stavitelé vytvořili velký „kus“ kuchyňské výbavy, zažili „jiný“ víkend a prošlapáváním „stavební hlíny“ (mísí se skutečně nohama) připravili i cestu – zatím spíš stezku přivádějící na PermaLot další zájemce. Pečlivé žvýkání dobře uvařené špaldové kaše je zážitek trvalejší než emocionální bouře způsobená sledováním televizní obrazovky. Přidejte během snídaně v přírodní „hale“ informaci o tom, jaká že je to pšenice špalda královna mezi obilnými zrny a od zrna je to jenom skok k mouce, k chlebu a k peci Kruh se uzavírá – stavění z přírodních materiálů má budoucnost tak, jako je kváskový celozrnný chléb zdravější než žemle z bílé mouky poškozující střeva lepkem z přešlechtěných odrůd pšenice. Na závěr výzva. Vzniklá pec představuje jistý konkrétní živočišný druh, tak jako předchozí pec byla divočákem. Ani doprovodné fotky neprozradí o jakého tvora jde a tak je na vás, vypravit se na Svojanov a zjistit sami, z „útrob“ jakého zvířete budou vytahovány bochníky chleba, záviny, koláče, buchty... František ŽÁČEK

Pokud vás toto velmi zaujalo a jste navíc schopni komunikace v angličtině, pak Globální sí ekovesnic pořádá od 12.–17. července své příští Generální shromáždění v ekovesnici ZEGG nedaleko Berlína. Shromáždění je otevřené komukoliv se skutečným zájmem. Více informací na www.gen-europe.org. V rámci akce se pořádá dvoudenní úvod pro „Fórum“ – způsob vedení komunikace ve skupině. RADKA

Biozahrada v červenci První prázdninový měsíc, který je před námi zřejmě pro zahradníky letos příliš odpočinkový nebude. Vzhledem k chladnému a deštivému počasí v červnu můžeme totiž počítat s invazí plevele na našich políčkách se zeleninou. Bude asi také vyšší tlak plísní na cibuli, bramborách, rajčatech... Dokud se zelenina plně nezapojí a listy nezakryje povrch půdy, tedy do okamžiku, kdy vytvoří již nepříznivé podmínky k růstu plevele, do tehdy budeme pečlivě odplevelovat, a také prokypřovat půdu, případně mulčovat. Plevel pak můžeme využít různě. Můžeme jej kompostovat, vhodné rostliny jako léčivku, jiné k podpůrným výluhům nebo použít jako mulč.

V ovocné zahradě sklízíme jahody, angrešt, rybíz, maliny, malinoostružiny, třešně, višně, jablka, hrušky, meruňky, broskve... Vysazujeme pórek, především vhodné odrůdy pro přezimování. Vyséváme a pěstujeme přísadu pro raně podzimní a podzimní sklizeň, a to zejména salát, kedlubny, brokolici, špenát, pekingské zelí, fenykl, hrách, vodnice, kopr. Ze začátku měsíce je možno ještě vysazovat květák. Ke konci měsíce začíná vhodné období pro výsev všech typů ředkví a také ředkviček. Ve sklenících a fóliovnících sklízíme plody teplomilných pěstovaných rostlin. Pokračujeme ve vyvazování rajčat a okurků. Vylamujeme pazochy u rajčat a ke konci měsíce zaštipujeme terminál, aby se mohly lépe vyvinout stávající plody rajčete. Nezapomínejme na řádné větrání. Samozřejmě využíváme hnojivých a kurativních výluhů. Na uvolněném pozemku zaséváme vhodnou plodinu na zelené hnojení. V zahradnictví nepo-

Že nevíte, co jsou to biomozoly? V termínu od 12. do 22. srpna 2004 k nim můžete přijít na týdenním pracovním táboře na Ekofarmě Baucis. Farma se nachází v malebném prostředí Vysočiny, asi 50 km severozápadně od Brna, ve vesnici Lesoňovice, mezi obcemi Bystřice nad Pernštejnem a Štěpánov nad Svratkou. Majitel farmy Aleš Horák se zabývá ekologickým zemědělstvím už od roku 1994. Z 28 ha, na kterých se farma rozkládá, je 13 ha orné půdy. Bydlet můžete v chaloupce, která není žádný komfort, nebo ve vlastním stanu na území farmy. Strava je zdarma a v biokvalitě. Můžete si vybrat vegetariánskou nebo vitariánskou stravu. Aleš Horák patří mezi několik málo zelinářů, kteří horlivě podporují ekologické zemědělství. Zájemcům osobně rozváží biozeleninu na trase Lesoňovice – Brno (Tišnov, Blansko, Boskovice) a Lesoňovice – Praha (Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Ž ár nad Sázavou, aj.). Nabízí také zasílání biozeleniny vlakem nebo poštou. Kromě toho je dlouholetým zastáncem syrové stravy a o své zkušenosti se rád podělí. Přes den vás čeká 6 hodin pohodové práce. Nemusíte se obávat biče a tvrdých pohledů. Už z minulého roku máme zkušenost, že jediný mozol, který jsme si z Baucisu odvezli, byl ten na břiše, z těch všech dobrot, kterými nás selka Veronika krmila. Neváhejte a přihlaste se! Počet míst je omezen (20)! Kontakt: [email protected], tel.: 585 228 584 mobil: 775 909 947

užíváme brukvovitých rostlin. Použijeme zejména vikvovitých a jiných jako zejména svazenku... Tento měsíc je také obdobím zpracování a konzervování ovoce. Proto přikládám jeden recept na zdravé zavařování. Zavařuji plně vyzrálé plody ovoce, které pokud to není nutné neumývám, pokud je to nutné vzhledem k nečistotě, tak plody umyji a nechám oschnout. Plody dám do oschlých čistých sklenic až po vrch. Jako konzervační činidlo stačí dát na vrch špetku soli. Následující postup je tradiční. Zadělat víčkem a sterilovat. Stačí pouze po nezbytně nutnou dobu ke zničení choroboplodných zárodků. Protože používám plně vyzrálé ovoce, není nutno jej sterilovat, aby změklo a není nutno je přislazovat. Nepřidává se žádná voda a zavařuje se ve vlastní šávě. Takto lze zavařovat veškeré ovoce včetně bobulovin. Jiří POSPÍŠILÍK

Ročník 8

l

číslo 7

PORADNA/ZELENÁ LÉKÁRNA

K o h o u t e k l u č n í – Lychnis flos-cuculi Lychnis zahrnuje 20 až 30 druhů, které rostou v mírném pásmu severní polokoule. Dvouletá až vytrvalá bylina, 20 až 60 cm vysoká. Lodyha přímá. Přízemní a dolní lodyžní listy úzce podlouhlé až obkopinaté, na bázi klínovité nebo v řapík zúžené, střední a horní lodyžní listy menší a přisedlé. Květenství je vidlan, květy tmavě růžové až červené, korunní lístky 4klané. Kvete v V až VII. Obývá vlhké až mokré louky, příkopy, světliny, mokřady, preferuje půdy hluboké, výživné, humózní, hlinité, s neutrální až mírně kyselou reakcí, na lukách se vyskytuje na nejvlhčejších místech, je ukazatelem vysoké hladiny podzemní vody. V České republice je rozšířený od nížin až do hor hojně, v nejvyšších oblastech jen ojediněle, v důsledku přeměny luk v ornou půdu a v důsledku meliorace však naleziš ubývá. Celkově roste v Evropě včetně Islandu, v západní a střední Sibiři, druhotně rozšířen v Severní Americe. Léčitelství: Sbírá se kvetoucí na (Herba lychni) a to v červnu až červenci. Obsahuje saponiny, trochu alkaloidů, vitamin C, třísloviny a zřejmě i nějaké fytoncidy, z hlediska chemického však není dokonale prozkoumána. Tlumí děložní krvácení (užívá se proto při dlouhé nebo silné menstruaci), podporuje vykašlávání (lze využít např. při léčbě bronchitidy), lihové tinktury působí značně antibioticky (zejména na streptokoky, zlatý stafylokok a proteus vulgaris), zevně se užívá na hojení ran a bércových vředů, údajně působí i jako antirevmatikum a prostředek zvyšující plodnost. (Informace v tomto odstavci čerpány z: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 6.) botanika.wendys.cz

Co je to za květinu, jíž se říká „hořící láska“? Hořící láska se říká kohoutku chalcedonskému (Lychnis chalcedonica). Je to skromná trvalka, která se pěstovala v evropských zahradách už ve středověku. patří do pestré rodiny silenkovitých (Silenacae). Dorůstá do výše 60–100 cm, kvete v druhé polovině června až v červenci nápadnými zářivě rumělkovými květy v hustých chocholících, které v průměru měří až 10 cm. Toto jedinečné květenství výrazně oživuje zahrádku na prahu léta. Dobře ladí např. se žlutými květy řebříčku druhu Achillea filipendula Parkers Var., s bílými květy kopretin, fialovomodrou šalvějí a s modře a bíle kvetoucími zvonky. Hořící lásku lze pěstovat v zahrádkách chlup a chat, stejně jako

v sídlištních předzahrádkách. Na půdu není náročná, daří se jí v každé půdě s malým obsahem vápníku. (Nabízejí ji některá zahradnictví, např. také botanická zahrada v Táboře, ale foto se nám nepodařilo získa, na této stránce si můžete přečíst informace o kohoutku lučním ze stejné skupiny – pozn. red.) Miluje místo na slunci a je naprosto mrazuvzdorná. Můžeme ji množit dělením trsů nebo výsevem semen v dubnu až květnu, Semenáče pokvetou v příštím roce. Latinský název chlacedonica připomíná domovinu této zajímavé trvalky – Chalcedon bylo kdysi řeské město na okraji Bosporu, které časem zaniklo. Od roku 1613 se pěstuje v zahradách druh Alba s čistě bílými květy a od r. 1625 i druh Plena s plnými sytě červenými květy. Ani jeden však nedosahuje popularity pravé hořící lásky. WG

červenec

l

2004

SOUKROMÁ INZERCE

s DOVOLENÁ – týdenní pobyt na ekofarmě, ekoagroturistika pro 4 osoby. Zajímavosti: příprava jídel v peci, na grilu, vlastní bazén, biopotraviny. Samota u lesa – 7 km od Zlína. Tel.: 577 902 628, 603 521 738. s Hledám mladý kreativní pár či rodinu se zájmem a zkušenostmi v ekologickém zahradnictví, která by měla zájem převzít vedení a provoz fungující ekofarmy nedaleko Prachatic. Podmínkou je znalost agličtiny nebo francouzštiny. Tel.: 724 252 788, Vlk. s Hledám práci na ŽL – strojník stavebních strojů. Praxe 12 let – Caterpillar, Komacu. Tel.: 776 278 080. s Hledáme dobrovolné pomocníky na ekofarmu, kteří by rádi pomohli se sezónními pracemi výměnou za skromné ubytování (mimo sezónu i bez pomoci), domácí biostravu a pobyt na zdravém vzduchu. Tel: 483 389 428, 732 583 092, Železnobrodsko ¤ Pohodový vegetarián 25/180/80 hledá stejně „postiženou“ dívku se zájmem o zahradu, vegevaření a společný život na venkově, která si váží sama sebe (OL, PV). Tel.: 766 199 875 ¤ VŠ 46/174/67, Francouz žijící 12 let na venkově v ČR, nekuřák, abstinent a vegetarián, energický a sportovně založený (gymnastika, chůze). Mám smysl pro odpovědnost. Medituji a zpívám každý den, rád čtu a stále se vzdělávám, zvládám také relaxační masáže. Pracuji v oboru obnovitelných zdrojů energie, pro zachování přírody (matka funkce) budoucím generacím. Dávám přednost kvalitnímu partnerskému vztahu. Toužím po zdravém, harmonickém životním stylu a pro něj hledám vhodnou a rovnoprávnou partnerku pro založení rodiny s dětmi. A co Vy? Zn.: Veverka. ¤ Hledám alternativní přítelkyni (30-35), která by chtěla žít na venkově a vyznává alternativní způsob života, a také alternativní přátele, kteří vědí o domku nebo parcele (postavím a opravím sám). Zn.: ČR.

PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ Zajímalo by mně, proč vlastně člověk onemocní kožními chorobami? To není vůbec jednoznačná ani jednoduchá otázka – má mnoho souvislostí. Pokožka je vlastně tělní orgán, a sice ten s největší plochou – až dva čtvereční metry. Jako takový trpí tím, jak s ním zacházíme. Protože je však také částí celku, nelze pokožku vytrhnout z kontextu celého těla, ale je nutno ji vždy posuzovat i z pohledu funkce ostatních orgánů. Znamená to tedy, že ty škodliviny, které se do těla dostaly, a které se nestačily vyloučit spojenými silami funkce jater, ledvin, plic a střeva, musí být vyloučeny pokožkou, nebo by jejich toxicita mohla přivodit i smrt člověka. Pokud se tomu snažíme všemi silami zabránit, aniž podpoříme činnost ostatních vylučovacích orgánů (viz výše), neseme dalekosáhlé následky vlivem vysokého obsahu škodlivin v těle. Ale nejen jedy vniklé do těla způsobují kožní onemocnění, ale i vlastní zplodiny trávicího procesu, disfunkce činnosti hormonálních žláz i sexuálního života. Na pokožce se zrcadlí i duševí stav člověka. Jaké nepříjemné následky může mít potlačování vylučování pokožkou, lze ukázat na příkladu tzv. bércového vředu. Otevřený

bércový vřed představuje jistý druh nouzového ventilu, kterým jsou škodliviny vyváděny z těla. Je poslední možností, v pořadí vylučovacích orgánů. Nutíme-li tělo násilně k jeho uzavření, ustanou nemocnému sice potíže na noze, ale nebezpečné látky tímto vlastně uzavřeme do těla. V krátké době vzrostou na neúnosnou míru, takže mohou způsobit celkový kolaps organizmu. Jako příčina smrti se pak většinou udává selhání srdce či dalších důležitých tělních orgánů. A se tedy nemocný tolik nediví, naordinujeli mu lékař vedle místní kožní léčby i celkové prostředky k vyplavování škodlivin, případně srovnání funkce činnosti žlaz s vnitřní sekrecí, úpravu životosprávy, stravovacích zvyků a sexuálního života. Je to velice důležité, protože je pokožka součástí celého člověka a může dobře fungovat jen tehdy, fungují-li dobře všechny ostatní tělní orgány. Souhra je tu životní nutností. Stejně tak nutná je i souhra člověka a okolí, tj. životního prostředí. Tím se dostáváme vlastně k poslání a k tomu, za jakých okolností může zdravě žít – musí tu fungovat souhra orgánů, souhra tělesná a duševní, a také souhra člověka a přírody! Jen tímto způsobem lze člověka udržet v harmonickém stavu. Waltraud GREGOROVÁ

červenec

l

2004

RECEPTÁŘ

BROKOLICE? – Ještě více! Tato sytě zelená, květáku podobná a jemu příbuzná zelenina už na pultech našich obchodů zdomácněla, ale v našich kuchyních se vyskytuje stále velmi málo. Zvláště na jaře sme mohli ocenit vysoký obsah karotenu (1 mg ve 100 g) a vitaminu C (90 mg ve 100 g), ale i obsah vitaminu E a kyseliny listové. Brokolice je velmi bohatá na obsah minerálních látek, především na draslík, vápník, fosfor a síru. Snižuje riziko rakoviny prsu, žaludku a tlustého střeva. Rozebíráme ji na růžičky, košálky oloupeme a nakrájíme na kousky. Při vaření ji zásadně vhazujeme do osolené vroucí vody a vaříme jen pár minut.

Krůtí prsa nakrájíme napříč svalovinou na medailonky, opepříme a prudce opečeme z obou stran na oleji. Přidáme jemně pokrájenou cibuli a necháme zapěnit, vložíme hlívu nakrájenou na nudličky, zmírníme oheň a společně opékáme. Osolíme, okořeníme, podlijeme trochou vody a na mírném ohni podusíme dvacet minut. Pak přidáme brokolici rozebranou na malé kousky a dusíme dalších deset minut tak, aby zůstalo minimum šávy. Tu na závěr zjemníme smatanou a necháme přejít varem. Podáváme s rýží nebo bramborem.

Polévka z brokolice

Musaka z brokolice

300 g očištěné brokolice, 40 g másla, 50 g hladké mouky, 9 dl vody, 2 dl mléka, muškátový oříšek, polévkové koření, zelená petrželka, mořská sůl

500 g brokolice, 400 g mletého masa (mix), menší cibule, 2 dl bílého jogurtu, 3 lžíce kečupu, lžíce oleje, lžička grilovacího koření, sůl

Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zředíme ji vodou, rozšleháme a dobře provaříme. Očištěnou brokolici uvaříme dle návodu, viz výše. Část růžiček ponecháme na ozdobu, ostatní umixujeme nebo prolisujeme a přidáme do povařené jíšky současně s mlékem. Polévku osolíme, okořeníme a přivedeme k varu. Na talířích ji sypeme oddělenými růžičkami brokolice a jemně nakrájenou petrželkou.

Vodnická kaše

Na oleji necháme zrůžovět posekanou cibuli, přidáme maso a za stálého míchání opeékáme. osolíme, okořeníme, podlijeme trochou vody a za občasného míchání podusíme deset minut. Nakonec vmícháme kečup a odstavíme. Do pekáčku urovnáme brokolici rozebranou na kousky, osolíme ji, na ní narovnáme maso a povrch zalijeme rozšlehaným jogurtem. Pečeme zakryté půl hodiny v troubě. Podáváme s arabským chlebem, pitou nebo tmavým pečivem.

500 g brokolice, 300 g brambor, mléko podle potřeby, sůl

číslo 7

KALENDÁŘ AKCÍ V ROZMARÝNEK V BRNĚ V

28. 6.–2. 7. EUPC– evropská konference Permakultury (JEN PRO ZVANÉ) Rozmarýnek, Brno 2.–4. 7. Česko-slovenská konvergence Perma kultury ČERVENEC: Brigády na Prádelně pod hradem Veveří Dana Kellnerová, Brno, 541 220 208, [email protected] ZAVOLAT ČI MAILOVAT VŽDY, POKUD SE CHCI AKCE ZÚČASTNIT!!!

V BIOVEČERY V ALBIO CENTRU V Večery se konají v přednáškovém sále, Truhlářská 20., Praha 1. Vstupné 70 Kč (členové PRO-BIO LIGY 50 Kč). POŘÁDÁ PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství. VÍCE INFORMACÍ O BIOPOTRAVINÁCH A ZDRAVÉM EKOLOGICKY ŠETRNÉM ŽIVOTNÍM STYLU: INFOCENTRUM V RESTAURACI ALBIO, TRUHLÁŘSKÁ 20, PRAHA 1, [email protected], tel.: 222 317 934. PRO ZÁJEMCE O PRAVIDELNÉ „BIOINFORMACE“ NABÍZÍ PRO-BIO LIGA ČLENSTVÍ. TEL.: 222 325 424, 777 996 352, e-mail: [email protected], www.albiostyl.cz

V LUNARIA – Jindřichovice p. Sm. V

TÁBORY: 16.–25. 7. Hospodářství v každodenním provozu, zejména práce vč. výuky, občas hry, koupání, výlet. naučíte se péči o zvířata, zpracování mléka (sýry apod.), pěstování zeleniny, sušení sena a práce s koňmi. (Cena: 50 Kč na den, s sebou prac oděv, boty a rukavice.) 6.-8. 8. Sochařina z velkého množství hlíny, lekt. Karla Kirschlägerová, 350 Kč, prac. oděv.

V Společnost Život na venkově V 20. 6. do 9. 7. 2004 Otevřeno: neděle– pátek 9.00-19.00 hodin. Vstupné dobrovolné Informace na tel.: 558 353 087, 736 157 902. 558 325 434, [email protected]

V Centrum modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně V

Krůtí medailonky s brokolicí a hlívou

Letní škola trvale udržitelných projektů 12.–25. července 2004 – Hostětín

300 g krůtích prsou, 300 g brokolice, 200 g hlívy, větší cibule, 1 dl kávové smetany, lžíce oleje, bílý pepř, mletý kmín, tymián, sůl

JAK NAKLÁDAT S MLÉKEM Z FARMY

Koupíte-li si mléko z farmy ještě teplé, zpravidla v plastové lahvi, musíte je doma ihned nalít do sklenice od kompotu nebo jiné vhodné nádoby a postavit do většího hrnce se studenou vodou, aby se co nejdříve mléko zchladilo. Můžete přidat i kostky ledu. Do chladničky jej však nestavte, protože do sabe natáhne všechny různé pachy z jiných potravin, hlavně tam nesmí být salám. Za čtyři až šest hodin se nahoře usadí smetana – světle žlutý proužek, mléko zůstává bílé. Smetanu můžete opatrně malou sběračkou sebrat a

l

Pořádá výstavu: „Léčivé rostliny včera a dnes“ v ukázkové zahradě v Bystřici nad Olší od

Oloupané brambory uvaříme do měkka, stejně jako brokolici a společně je rozmixujeme s horkým mlékem na hladkou kaši, kterou podle chuti nakonec přisolíme. Místo brambor můžeme použít i sušenou bramborovou kaši. Podáváme jako přílohu.

Mnozí lidé, kteří si kupují mléko z farmy, nebo to chtějí učinit třeba poprvé, nevědí, jak s ním správně nakládat.

Ročník 8

použít bu do omáčky nebo do kávy nebo si udělat velmi dobrou šlehačku. Ale pozor, nepřešlehat! Udělalo by se máslo, které je též výborné. Pro výrobu másla je však nutné nechat smetanu nejprve dva dny zakysnout. Zakysnutou smetanu můžete použít i na okurky a salát. Mléko musíte bu svařit. To znamená, že si u něj musíte chvilku počkat, až uvidíte první známku varu, odtáhnete jej z ohně. Nebo hned sypete pohanku či krupici na kaši. Mléko se nemusí vařit, stačí ohřát na 80 ˚C a udělát si třeba kakao. Zkysne-li nám mléko, můžeme jej použít na zadělávání těsta nebo si připravit tvaroh a syrovátku.

Jiřina BAREŠOVÁ

Práce, zábava a vzdělávání dohromady. Tradiční kosení luk a izolování budovy skladu pro jablečný mošt slámou – to jsou hlavní pracovní aktivity. K tomu možnost hlouběji poznat hostětínské aktivity (kořenová čistírna odpadních vod, centrální biomasová výtopna, sluneční kolektory, tradiční zpracování ovoce moštováním a sušením atd.) a vyslechnout přednášky o možnostech energetických úspor v obytných budovách, alternativní stavění apod. Jako doplňkový program zdravé vaření či účast na folklórních slavnostech v regionu. Doprava indivudiální, ubytování v rekreačním domě Na staré hospodě v Hostětíně, strava zajištěna (vegetariáni si budou moci uvařit dle svého.)

16.–18. července – Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově 23.–25. července – Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou

V 7.8. – Celodenní seminář vizionářky, léčitelky a spisovatelky Zdeňky Čechové z Uherského Hraditě - Úrovně bytí lidské duše v Dolním Bousově (u Ml. Bol.)

ZDRAVÍ


Nejen syrové, ale také tepelně upravené ovoce patří do zdravé kuchyně...

JAK NAUČÍME DĚTI ZDRAVĚ JÍST II Ve zdravé kuchyni využíváme ovoce při přípravě zdravějších moučníků a sladkostí. Ovocné koláče a bublaniny s jakýmkoliv ovocem přímo ze zahrady nebo od dobrého ovocnáře jsou pro děti zhruba od 1 roku věku výbornou odpolední svačinkou nebo vítanou změnou u snídaně. Ovocné koláče pečeme s co nejmenším množstvím cukru a tuku. Známým „trikem“ ve zdravé kuchyni je ovocný koláč s nízkým obsahem cukru zhruba následujícího složení: – lité nebo kynuté těsto zcela bez cukru (se špetkou soli), vrstva ovoce bez cukru, drobenka z celozrnné mouky, oleje a menšího množství cukru. Přesvědčte se, že skoro nikdo nepozná, kolik cukru a energie jste ušetřili! Sladká drobenka mlsný jazýček zcela uspokojí nejen u dětí. Ovocné dorty, koláče a poháry bez tukových krémů, ale jen s tvarohem a čerstvým ovocem jsou u dětí oblíbenou pochoutkou a „zdravě“ nahradí těžké máslové a tukové dorty, sušenky či smetanové zmrzliny nejen při dětských slavnostech.

A jak uchováme doma ovoce na zimu? Každá hospodyňka má jistě osvědčené recepty na konzervaci ovoce. Máme-li na mysli zdraví své rodiny, pak dbáme na to, abychom do džemů, kompotů a šáv přidávali vždy co nejméně cukru a pokud možno se obešli bez konzervačních přísad. K oslazení použijeme hnědý přírodní cukr, džemy můžeme připravit i s včelím medem. Umělá sladidla do zdravé kuchyně podle našich představ nepatří, je to přece jen chemie, a té vstřebáme pasivně z vnějšího prostředí dost. Ani používání kyseliny citrónové nepřeháníme. Použijeme ji jen u sladšího ovoce k podpoře želírovací schopnosti Pektogelu ap., dodržíme max. množství uvedené na postupu nebo si odzkoušíme vlastní redukované množství. A te několik dobrých rad k uchování ovoce na zimní měsíce.

pravu šávy, ze které nám zbude dřeň, kterou dále použijeme. (Viz dále Šáva jednoduchá). Pro přípravu šávy jsou nejvhodnější rybíz a zralé višně, také v přírodě rostoucí drobné ovoce je vynikající (maliny, ostružiny, bezinky). Peckoviny se u nás na šávy zpravidla nezpracovávají. Výborný je ovšem jablečný mošt připravený lisováním a konzervovaný sterilací. Z moštu z kyselejších jablek můžeme připravit s přírodním cukrem i sirup. Je jistě lepší a obsahuje více

vzhled. Některé peckoviny (meruňky, broskve) naopak sterilací na vzhledu a barvě získají. Někdy však nemáme jinou možnost ovoce na zimu uchovat (např. na chatě bez mrazničky ap.), a tak ovoce přece jenom zavařujeme. Snažíme se používat co nejméně cukru, případně ovoce zavařit zcela bez cukru. Umělá sladidla pro zdravého člověka do zdravé (ani redukční) výžity také nepatří. K sterilování bez cukru můžeme velmi doporučit borůvky, vypeckované třešn ě , vy-

Zmrazování drobného ovoce Nasbírané ovoce přebereme, propláchneme studenou vodou, odstopkujeme a dáme v množstvích asi po 1/2 kg do mikroténových sáčků, které těsně zatavíme starší žehličkou nebo pevně uzavřeme gumičkou. Měkké ovoce můžeme zmrazit, máme-li dosti místa v mrazničce, i v plastových krabičkách, lépe si uchová tvar. Třešně a višně raději před zmrazením zbavíme pecek. Švestky můžeme zmrazit celé, čerstvé, naproti tumu meruňky musíme krátce povařit, aby nezhnědly, broskve nezmrazujeme. Jádroviny (jablka, hrušky) zmrazujeme jen jako pyré, tj. ovoce dobře rozvaříme, částečně odpaříme a po zchlazení zmrazíme. Pamatujme, že drobné ovoce po rozmrazení pustí hodně šávy. Skladovatelnost správně zmrazeného ovoce je při -170 ˚C až 12 měsíců. Jednou rozmrazené ovoce hned spotřebujeme.

R Ovocné š ávy R Z měkkého zahradního ovce se nám nejlépe osvědčil recept na rychlou pří-

ovocného podílu než ten koupený. Domácí sirup můžeme připravit s výhodou také z rybízu a višní, nemusíme přidávat kyselinu citrónovou, jen trochu přírodního cukru.

peckované švestky se špetkou soli, strouhaná jablka, neloupané čtvrtky sladkých hrušek, neslazené jablečné pyré ev. další. Postup je jednoduchý:

R Sterilování ovoce R

Borůvky opláchneme vodou, naplníme do zavařovací lahve, obsah setřeseme, doplníme ovoce a asi 1 dl vody. Lahve uzavřeme a sterilujeme 20 minut při 90 ˚C. Borůvky použijeme na koláče, knedlíky, palačinky, lívance atd.

Kompoty podle klasických českých představ do zdravé výživy dá se říci, nepatří, hlavně proto, že téměř vždy obsahují velké množství cukru. Vitaminy a enzymy, které jsou nestálé při teplotě sterilace, jsou v kompotech bu zcela zničeny, nebo je jejich množství nevýznamné. Většina drobného ovoce nemá ve formě kompotu příliš vábný

Třešně nebo švestky vypeckujeme a natlačíme do větších zavařovacích lahví, cukr nepřidáváme. Ke švestkám přidáme několik špetek soli. Ovoce zalijeme několika lžícemi pitné vody, lahve uzavřeme a sterilujeme 20 minut při 90˚C. Ovoce má v zimě všestranné použití–do závinů, na buchty a koláče, do pohárů a krémů, na bublaninu apod.

Samozřejmě existuje celá řada dalších postupů na přípravu šáv, od kvašených přes za studena loužených kyselinou citrónovou apod.

červenec

l

2004

SERIÁL ZDRAVÉHO VAŘENÍ PAVLY MOMČILOVÉ Jablka neloupeme, nastrouháme na okurkovém struhadle na jemné plátky a natlačíme do větších zavařovacích sklenic. Tloukem nebo pěstí pěkně stlačujeme, šávu případně odlijeme. Otřeme hrdla sklenic a uzavřeme. Sterilujeme 20 minut při 90 ˚C. Hrušky neloupeme, vykrojíme jádřince, rozkrojíme na čtvrtky nebo osminky (podle velikosti hrušek) a urovnáme do litrových zavařovacích sklenic. Zalijeme do 1/3 objemu pitnou vodou, sklenice uzavřeme a sterilujeme 25 minut při 90 ˚C. Takto uchované hrušky použijeme bez další úpravy nebo do koláčů a dalších moučníků.

R Sušení ovoce R Sušení, pokud je dobře provedeno, je jedním z postupů uchování ovoce, které pro zdravou výživu velmi doporučujeme. Z drobného ovoce jsou k sušení vhodné borůvku, černý jeřáb, bezinky, ale i např. černý rybíz. Ostatní drobné ovoce má mnoho vody, a tak se pro tuto úpravu nehodí. Z peckovin sušíme hlavně švestky, můžeme zkusit i zralé meruňky. Ty však nebudou tak krásně žluoučké jako ty z obchodu. Tím však lépe, nebudou obsahovat škodlivé konzervační činidlo. Dobře se suší všechny jádroviny – jablka, hrušky, z darů přírody nezapomeneme na šípky. Ovoce sušíme bu ve speciální elektrické sušárně (na trhu je dostatečný výběr) nebo v troubě na sítu při 40–45 ˚C. Sušené borůvky a další bobuloviny použijeme bu na přípravu čaje nebo je předem namočíme, a pak použijeme jako ovoce čerstvé nebo zmrazené. Ostatví křížaly jíme jako zdravou pochoutku nebo přidáváme do müsli, ovocných chlebíčků ap.

R Marmelády a džemy R Pro vysoký obsah cukru nemůžeme marmelády a džemy s čistým svědomím zařadit do zdravé výživy. Musíme však brát věci rozumně a řící si vždy, co nám ta či ona potravina přinese a čím zase na ní ztratíme. V případě marmelád navrhuji tuto úvahu: z určité části kvalitního ovoce, které jinak (zdravěji) nespotřebujeme, marmelády a džemy připravíme. Použijeme je v přiměřeném (rozuměj menším) množství k obohacení snídaní (s pečivem nebo do kaší ap.), k ochucení a zdobení pohárů, koláčů a domácího pečiva ap. Získáme hlavně vlákninu a minerály, cukru tak mnoho nespotřebujeme, protože na náš výrobek ho použijeme s mírou – nebudeme jej konzumovat po lžicích. Část cukru v marmeládách a džemech můžeme také nahradit medem nebo sladěnkou.

červenec

l

2004

TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT


Úvahy o ekologickém zemědělství Informace o ekologickém zemědělství, které pronikaly k širší odborné veřejnosti Československa od začátku devadesátých let 20. století, byly často přijímány s despektem a nedůvěrou. Avšak již koncem roku 1989 se začaly také v Československu formovat organizace ekologických zemědělců. Počátečnímu rozvoji EZ v naší zemi velmi pomohl pozitivní přístup tehdejšího ministra Zemědělství Kubáta a jeho náměstka Bartáka. Ing. Richard Barták prosadil dotace pro ekologické zemědělce a zorganizoval ve spolupráci se svazy ekologických zemědělců potřebné zahraniční kontakty, získání potřebných poznatků, sestavení metodických pokynů. Mimo tento proud nezůstal zpočátku ani VŠÚO Holovousy. Ředitel ústavu s kolektivem zpracoval a pak po několik let řešil státem financovaný výzkumný projekt, zaměřený na ekologické pěstování jabloní, maliníku a jahodníku. Z tohoto projektu, pokud je mi známo, nevzešel ucelený výstup pro ovocnářskou praxi. Asi 1 ha jabloňový sad byl po několika letech silně zdecimován hlodavci a po skončení výzkumného projektu zrušen.

Biodynamické zemědělství, co je a co není bio Jeden z mých kolegů z výzkumného ústavu po návratu z exkurze v Rakousku (asi v roce 1991) zmiňoval tzv. „měsíční zemědělce“. Tak byli ekologičtí zemědělci přezdíváni svými nedůvěřivými nebo zlomyslnými konvenčními kolegy. Byla to dvojsmyslná narážka na podezření, že ekologičtí zemědělci aplikují chemické přípravky potají v noci. Zároveň tato hanlivá přezdívka připomíná praktiky biodynamických zemědělců, kteří pěstitelské postupy a opatření, jako například termíny setí, kultivačních prací atp. určují v závislosti na konstelaci nebeských těles. Nejsem stoupencem biodynamického zemědělství. Přesto bych chtěl připomenout historická fakta a zároveň poopravit názor šéfredaktorky časopisu Zahradnictví Ing. M. Borovské v úvodu k článku Jak zámecká paní k bioprodukci přišla (č. 7/2002): „Do skupiny bio nepočítáme biodynamická a jiná tajuplná hospodaření“. Biodynamické zemědělství se vyvinulo na základech antroposofického učení Rudolfa Steinera. Tento svérázný učenec se zabýval mnoha vědními i praktickými obory. Základy biodyna-

mického zemědělství ustanovil již v roce 1924 v několikadenním sledu přednášek. Přednášky pak byly publikovány s názvem Zemědělský kurz. Biodynamické zemědělství existuje a funguje od té doby jakožto historicky první organizované a statutárně zakotvené hnutí, které se programově zříká používání pesticidů a hnojiv syntetického původu a které se snaží implementovat ekologii, tj. zákonitosti spolužití organismů v biologických společenstvích a jejich vztahů k životnímu prostředí, do hospodářské praxe zemědělských podniků. Biodynamické zemědělství bazíruje na určitých postulátech. Pokusil jsem se o prostudování Zemědělského kursu a nahlédnul jsem i do některých dalších děl Rudolfa Steinera, ale nedokázal jsem je pochopit a strávit. Přiznám se i k tomu, že se mi příčí akceptovat některá náboženská či jiná ideologická dogmata. To však neznamená, že pro mne není nic svaté. Nejenže respektuji právo každého na odlišný názor – považuji různorodost názorů za nezbytnou podmínku společenského vývoje i technického pokroku. Znám velmi inteligentní, chytré a čestné lidi, kteří akceptovali Steinerovy postuláty a z nich vyvozené závěry a metody.

Necítím potřebu vyhledávat služby astrologů. Na druhé straně nepochybuji o tom, že postavení vesmírných těles vůči Zemi, přinejmenším slunce a měsíce, má zásadní vliv na život a životní projevy organismů. Jejich přitažlivá síla po věky v určeném rytmu pohybuje nepředstavitelnými masami vod oceánů, ale i pevninských ker! Jejich signály podivuhodně přesně koordinují rozmnožovací aktivitu láčkovců, kteří budují korálové útesy a v geohistorickém pohledu celá pohoří. Je rozumné předpokládat, že postavení Země vůči dalším vesmírným tělesům má významný vztah k metabolickým pochodům v buňkách a orgánech rostlin. Jistě by mělo smysl zkoumat seriózními metodami Stánek firmy VITEK TRADE na jarní výstavě například vliv fází měsíce Eolife v Praze nabízel spotřebitelům různé v době odběru roubů potraviny a pochutiny v kvalitě bio. Před- a roubování na školkařské stavil také dánskou kosmetiku URTEKRAM, výsledky nebo v době která neobsahuje chemicky vyrobené sklizně ovoce na jeho součásti. uchovatelnost.

V biodynamickém zemědělství se používají preparáty, připravené „tajuplnými“ postupy. Jejich aplikace a dávkování má blízko k homeopatickým principům v humánní a veterinární medicíně. Já tyto přípravky nepoužívám v praktickém ani pokusném měřítku a nemám s nimi zkušenosti ani jednoznačné poznatky z literatury. A to jen proto, že jsem dosud neměl na jejich studium a praktické ověřování dostatek času a motivace. Proto nejsem oprávněn je doporučovat, ale na druhé straně ani zpochybňovat nebo zavrhovat. Preparát, zvaný v češtině „křemenáček“, obsahuje jemně dispergovaný křemen a koloidní kyselinu křemičitou. Proto může i v souladu s vědeckými poznatky indukovat v rostlinách zvýšenou odolnost vůči chorobám. Potraviny, které smí být oficiálně označovány bio, jsou ve většině zemí světa věrohodně kontrolovány a musejí splňovat přinejmenším základní standardy organizace IFOAM (International Federation of Organic Farming Movements), což je mezinárodní zastřešení mnoha desítek jednotlivých svazů. Svazy mohou mít svá specifika a směrnice, které nejsou v rozporu se základními standardy. Ekologické zemědělství má tedy různé alternativní směry, a to je velice dobře, protože již v jeho podstatě je uznávání a podpora různorodosti. Nikdo nemá patent na rozum a na úspěch. Vývoj v přírodě i v lidské společnosti se uskutečňuje nekonečnou řadou pokusů s nejrůznějšími variantami. Skutečností je, že biodynamické zemědělství uplatňuje mezinárodně platné zásady ekologického zemědělství (organic farming, Biolandbau...). Metody, které nám mohou připadat tajuplné nebo iracionální, používá navíc. Přesto a naprosto oprávněně je uznávaným odvětvím ekologického zemědělství a jeho produkty jsou bio. V zahraničí se biopotraviny, označené například ochrannou známkou Demeter, těší velkému zájmu a důvěře spotřebitelů. Informovaný konzument věří v poctivou samokontrolu, související s mimomateriálními pohnutkami biodynamického zemědělce. V České republice se na EZ vztahuje zákon č. 242/2000 sb. o ekologickém zemědělství a nařízení rady EU 2092/91 a č. 1804/1999. Na dodržování směrnic v naší zemi dohlíží KEZ o.p.s., kontrolní organizace akreditovaná MZeČR, která též uděluje osvědčení na biopotraviny a bioprodukty.

Militantní odpůrci EZ Paní Ing. Borovská se snaží již řadu let nepřehlížet, na rozdíl od mnohých „seriózních“ odborníků, že existuje ekologické zemědělství. V článku o vynikajícím ekologickém pěstiteli zeleniny Ing. Petru Weidenthalerovi vyjádřila dojem, že mezi biozemědělci jsou na jedné straně lidé rozumní a na druhé straně militantní přívrženci. Já jsem se setkal pouze s nemnoha jednotlivci, které bych spíše přiřadil k „umírněným fundamentalistům“ určitých směrů ekologického zemědělství, odmítajících mimo syntetické pesticidy i některé další, základními standardy povolené možnosti zvyšování efektivnosti a produktivnosti podniků. Na druhé straně jsem se střetnul se škálou různě intenzivně pochybovačných a odmítavých postojů a bohužel také se skutečně militantními a iracionálními odpůrci ekologického zemědělství. Asi před sedmi lety jsem seděl po schůzi s kolegy z komise výživy rostlin při ČAZV u večeře a někteří se mě se zájmem vyptávali na možnosti ekologického pěstování ovoce a zeleniny – jak na choroby a škůdce. Vždy – kdo skutečně rád inhaluje při postřiku jedovatý aerosol a otravuje půdu a produkty pesticidy na vlastní zahradě? Jeden kolega, kterého nebudu jmenovat, snášel téma s velikou nelibostí, až nakonec značně podrážděně prohlásil, že tihle ekologičtí zemědělci jsou horší než jehovisti! Jiný zážitek byl ze zasedání pléna sekce rostlinné výroby ČAZV. V hlavních referátech byla zdůrazňována nezbytnost intenzifikace českého zemědělství, aby bylo v budoucnu konkurenceschopné. Já jsem v diskusi upozornil na to, že ještě perspektivnějším směrem pro naši republiku je ekologické zemědělství, které se v tu dobu v mnohých zemích za podpory vlád již velmi úspěšně rozvíjelo, a že by se EZ také u nás měla ve výzkumu a tvorbě koncepcí věnovat patřičná pozornost. Reakce tehdejšího ředitele odboru výzkumu a vzdělávání při MZeČR byla výrazem tehdejších obecně rozšířených předsudků. Tvrdil, že jde o nevědeckou a ideologickou záležitost, která na akademickou pů-

P o k r a č o v á n í n a s t r. 1 5

ê

Kurz ekologického pěstování ovoce a spolek ekologických ovocnářů Na začátek září tohoto roku plánuje Ing. Bedřich Plíšek uspořádání základního kurzu ekologického pěstování ovoce za účasti našich i zahraničních odborníků. Po přednáškové části kurzu bude následovat exkurze k zahraničním bioovocnářům. Setkání bude rovněž příležitostí, bude-li zájem, pro ustavení spolku ekologických ovocnářů. Činnost spolku by měla být velmi neformální, zaměřená na vzájemnou pomoc, spolupráci a zprostředkování odborných, technických a tržních informací, podněty pro výzkum. Informace na tel: 493 698 172.


EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

červenec l 2004

Jak se žije na českých ekofarmách EKOZELINÁŘI – OHROŽENÝ DRUH MEZI EKOLOGICKÝMI ZEMĚDĚLCI ZAJÍMAVÝ EXEMPLÁŘ ZE ZAHRADNICTVÍ „LUČNÍ ÚDOLÍ“ VELEHRAD Už jste někdy navštívili Chřiby? Je to velmi zajímavá oblast Středomoravských Karpat, která se kého hospodaření, kdy zelinář nepotáhne téměř středem Moravy a odděluje severně položené roviny Hané od jižních rovin Slovác- užívá žádná chemická hnojiva, postřiky proti plevelům, škůdcům a chorobám. ka. Východní úpatí Chřibů je poseto malými vinicemi a daří se zde také ovoci a zelenině. PřízniNa druhou stranu je odměněn přítomvé klimatické podmínky dávají této oblasti ráz úrodné krajiny. A právě na pěstování zeleniny jsme ností mnoha druhů živočichů, kteří se se přijeli podívat do Zahradnictví „Luční Údolí“ Velehrad, kde hospodaří Petr Weidenthaler s ro- v okolí i na poli usídlili, a především dinou již šest let, jako jeden z mála ekologických zelinářů v Čechách. zdravou úrodou. sezónního zázemí ještě komplikuje Hokaido, ale i trazmíněná hájenka, jež je bývalým cír- diční druhy zelekevním majetkem, a vzhledem k nedo- niny jako zelí, cuřešeným restitucím ji zelinář nemůže keta, kapusta, odkoupit. Proto zatím neinvestuje do rajčata, papriky, oprav, ale i přesto budova splňuje svůj čínské zelí, celer, účel. Sklad zeleniny je tedy prozatím či pór,“ popisuje umístěn ve Velehradě, kde má rodina zelinář a dodává: Weidenthalerova své trvalé bydliště. „Ale například Poloha pozemků, jež jsou chráněny brokolici a květáokolními kopci, a kvalita půdy je pod- ku se tady nedaří, pořena kultivací a zeleným hnojením, je malý a navíc si každý rok vždy na půlce pozemku. Osi- na něm rádi povo, pokud je k dostání, zelinář nakupu- chutnávají škůdje v biokvalitě a sazenice si sám pěstu- ci. Zeleninu na Ruční pletí mrkve je ve vytápěných fóliovnících. Některé uskladnění jsme druhy zeleniny přikrývá netkanou texti- do loňské sezóny Na každý pád, při takovém pracném lií, která jednak pomáhá udržovat teplo nepěstovali, i když některé druhy zea vlhko, ale také zabraňuje přístupu leniny vydrží i přes zimu, například systému hospodaření, musí pěstitel Zelinář Petr Weidenthaler škůdců. Pěstování se neobejde rovněž zmíněné ředkve a tuříny, mrkvička sám nabývat přesvědčení, že jeho práZelinář se věnuje ekologickému pěs- bez kvalitního zavlažování na poli i ve nebo dýně Hokaido. Naše prodejní ce má smysl a přispívá ke zdraví přírotování téměř 11 let. Začínal v Machové fóliovnících. aktivita končila o Vánocích. Od le- dy i lidí. A to pan Weidenthaler viditelně přesvědčen je. Tomu odpovídá i žiu Zlína, kde své zelinářství pojmenoval Pole je osázeno a oseto nepřeber- tošního roku, kdy se budeme snažit votní styl jeho rodiny a potažmo i stra„Luční Údolí“ jako volný překlad svého zásobit naše odběratele celoročně, ným množstvím druhů zeleniny: „Mrvovací návyky, které jsme sledovali při jména Weidenthaler a poté, v roce kev sejeme celý rok a prodáváme ji musíme napěstovat i do skladu.“ 1998, se přesunul do krásného údolí naší návštěvě, když si zelinář dával sníK zelenině ze Zahradnictví „Lučního dani – vločkovou kaši se zeleninou u Velehradu. Zde obhospodařuje mladou i s natí. Te na jaře je aktuáldva hektary polí, dva velké fóliovní- ní tuřínek, zelená jarní cibulka Údolí“ Velehrad se dostanou přede- a semínky. ky, necelé čtyři hektary luk a malý a česnek (především kvůli čerstvé vším obyvatelé regionu, kteří navště„Ekologické pěstování zeleniny nati), ředkvičky, kedlubny, pažitka, vují tržnici Pod kaštany ve Zlíně nebo ovocný sad. není žádný velký byznys, ale na slušsi mohou zajet přímo k zelináři. Brňáci petrželka a kopr. Čtyři druhy salátů Zpočátku se rodina potýkala s tvrdýný život to rozhodně stačí. Sortiment mi podmínkami, když dvě sezóny trá- – klasický, ledový a oblíbený „Lolo“ ji mohou koupit v bioprodejnách na stále upravujeme a rozšiřujeme Orlí a Lidické ulici a Pražáci v Albiovila v Zahradnictví „Lučního Údolí“ Ve- červený a zelený. Nabízíme také něcentru. Bohužel, ekologičtí zelináři a abychom měli stejně jako dříve, lehrad a jako základnu měla jen malou kolik druhů bazalky na sadbu. Pojsou v naší republice ohroženým dru- musíme pracovat stále více,“ dodáunimobuňku. Dnes mají Weidenthale- zději na poli vévodí netradiční barevhem, a tak se ostatní k biozelenině ne- val zelinář na závěr a vedl nás do sadu rovi v pronájmu hájenku, která vévodí né ředkve a tuříny, čekanka, fenykl, dostanou snadno. Pan Weidenthaler za hájenkou. Tady zasadil ovocné strozelinářovu údolí. Úplné dořešení svého růžičková kapusta, kadeřávek, dýně patří v Čechách k nejvýznamnějším my a za pár let bude sklízet sladkou a největším zelinářům. Rád by zásobil úrodu jablek, hrušek, meruněk, švesvíce prodejen nebo řetězců, ale ze stra- tek a dalšího ovoce. „A mezi stromy ny obchodníků není tak velký zájem plánujeme pěstování jahod. Už nebua pokud ano, je problém s obchodními deme jen zelináři, ale i ovocnáři,“ podmínkami a nebo prodejny nejsou zakončil s úsměvem a optimismem schopny překonat počáteční nesnáze. pan Weidenthaler. S nízkým počtem ekozelinářů chybí Přejeme Zahradnictví „Luční Údolí“ i dostatečná konkurence. Poptávka ze Velehrad, aby přes všechnu tu dřinu strany spotřebitelů je poměrně vysoká, sklízelo mnoho zdravých plodů své avšak stále hraje roli cena za kvalitu bio. práce a mělo své stálé zákazníky, kteří dovedou ocenit výhody a přednosti V současné době zelinář trvale za- biozeleniny a bioovoce. městnává jednoho šikovného zahradMarkéta DOUBRAVSKÁ níka a v sezóně několik brigádníků Kontakt: a pomocníků. Další, velmi náročná, je Petr Weidenthaler, Zahradnictví funkce prodavače na tržišti, kterou zastává zkušený prodavač. Práce na po- „Luční Údolí“ Velehrad, 687 01 Velehrad 85, tel.: 602 702 537, e–mail: li, jak jsme se přesvědčili, obnáší z vel- [email protected], Zahradnictví "Luční Údolí" Velehrad vévodí hájenka (v pozadí), dva ké části ruční obdělávání a kultivaci. w w w. w e b p a r k . c z / l u c n i u d o l i , velké fóliovníky a barevný salát A to je základním principem ekologic- www.lucniudoli.cz (připravuje se)

červenec l 2004

BIODIVERZITA


Od opia k makovým buchtám II V minulém Biu jsme se věnovali zejména historii máku a také jeho využití na přípravu opia. Dnes budeme pokračovat více domácími záležitostmi a zastavíme se jak u pěstování máku na biozahradě, tak i u zpracování máku v kuchyni. Navíc ještě přinášíme několik údajů o tom, co mák symbolizoval a proč. K tomu jsme v literatuře vyhledali spíše namátkou pár úryvků, v nichž se mák vyskytuje pro dokreslení jeho portrétu.

Mák jako symbol mnohosti Mák se objevuje u slovanských národů v řadě zvyků a pověr. Tak např. na Slovensku prý na Štědrý večer ukryla dívka trochu máku od večeře do záňadří a jakmile udeřila dvanáctá hodina, běžela jako první na půlnoční. Po bohoslužbách pospíchala také první z kostela a popouštěla opasek – kolik zrnek máku z pazuchy vypadlo, tolik prý měla mít „frajerů“. Na Ukrajině byl zase zvyk posypávat zemřelého v rakvi mákem a pytlíček s mákem umístit i do jeho nohou se slovy: „Tehdy můžeš chodit, až tento mák přepočteš“. Tento obyčej byl konán proto, aby dotyčný nechodil strašit lidi. Maková zrnka tu byla symbolem nesčetnosti či nepočitatelnosti a byla tak ochranou proti zlým duchům, kteří měli tu vlastnost, že museli nejprve vše počítat. Obdobnou „počítací mánii“ měli zlí duchové a čarodějnice i v našich krajích. Tak se doporučovalo den před nocí, kdy měly zlé bytosti moc škodit člověku, nasypat před dveře hromádku slámy. Pokud přišla

drobné, ledvinovitého tvaru, na povrchu je síkovaně svraštělé – viz obr. Semeno může být různě zbarveno – známe tak máky bílé, růžové až červenavé, modré, modrošedé, šedé až téměř černé barvy. Semeno máku je velmi drobné a svou velikostí a početností je mák i pověstný. Takzvaná hmotnost tisíce semen je u máku přibližně 0,5 gramu, takže jedno semínko váží zhruba 0,5 miligramu a má délku asi 1 milimetr. V jedné jediné makovici však může být takovýchto drobných semínek až několik tisíc (udává se největší počet i přes 10.000 Povrch makového semesemen v jedné mane je jemně síovaný kovici!). Koupíme-li si pak v obchodě půlkilový pytlík s mákem je v tomto pytlíčku přibližně jeden milión semen! Dobře známé je přirovnání při velkém množství shromážděných lidí, kdy se říká, že „je tam lidí jako máku“. Z pohádek si zase vzpomeneme, že roztřídění drobných semen máku smíchaných s popelem mělo být nesplnitelným úkolem pro pohádkové postavy. Avšak díky zásahu vyšší moci v podobě ptáčků nebo mravenců šlo i takový nemožný úkol v krátké době splnit – viz úryvek.

Makový olej Ceněna jsou maková semena zejména pro svůj vysoký obsah oleje a minerálních látek. Semeno máku obsahuje přibližně 47-55 % oleje, 12-13 % bílkovin, dále popel, vlákninu a řadu cenných minerálů, z nichž za zmínku stojí především velké množství vápníku a fosforu.

Kvetoucí porost máku odrůdy Mák modrý – Valašsko s prvními makovicemi Foto: P. Dostálek čarodějnice k domu, musela se nejprve dát do počítání stébel, a tím jí nezbyl čas škodit. Mák se objevuje i v řadě přirovnání. Pověstná je krása makových květů a tak například vystrojené děvče je srovnáváno v lidových písních s makovým květem. Pěkně učesané děvčátko má zase „hlavičku jako makovičku“. A pokud to někomu nemyslí, může se o něm třeba říct, že má „prázdnou makovici“.

Kolik semen je v jedné makovici? Mák je jednoletá rostlina, botanicky řazená do čeledi mákovitých. Má sivě zelené srdčitě objímavé listy, řídce štětinatou lodyhu a velké květy se dvěma zelenými hladkými a opadavými lístky kališními a čtyřmi korunní plátky, jež mohou mít barvu bílou, nafialovělou, růžovou až červenou. Pohled na kvetoucí záhon nebo pole s mákem je vskutku úchvatný. Plodem je tobolka různého tvaru zvaná obecně makovice – viz obr. Semeno máku je

U hleáku má makovice ve zralosti otvory, jimiž se může mák vysypávat (dle Kaviny) Foto P. Dostálek

Olej makový je kvalitní, má podobné vlastnosti jako olej olivový. Používal se dříve jako stolní olej nebo se s ním i svítilo. Makový olej patří mezi tzv. oleje vysychavé. Pro účely potravinářské se z máku získá olej lisováním za studena. První lisování poskytující jedlý olej je posléze následované lisováním druhým (lisováním za horka), které poskytuje již menší výtěžek oleje používané-

Detail rozvitého makového květu s různým hmyzem, uprostřed květu je vidět malá makovička Foto: P. Dostálek ho pro technické účely – např. k výrobě malířských barev, mýdel apod.

Slepáky a hleáky Podle toho, zda je makovice otevřená či uzavřená, rozeznáváme tzv. máky hleáky a máky slepáky. U hleáku (lidově označovaný též jako mák koukavý) se při dozrávání makovice otevírá otvory pod bliznou, zatímco u slepáku zůstává makovice i při zralosti zcela uzavřená. Hleák je asi starobylejší formou (plané druhy máku jsou otevřené) a při klátivém pohybu makovice vyvolaném například větrem z ní semeno vypadává. Uvádí se, že hleák je méně náročný na podmínky než slepák, jeho lodyha se více větví, tvoří více menších makovic a pěstoval se na horách. Sklizeň hleáku však je pracnější, protože se musí zabránit vysypávání semen a ztráty při sklizni jsou větší než u slepáku. Máky slepáky tvoří méně makovic, avšak větších a při jejich sklizni není třeba počínat si tak opatrně jako u hleáků.

... Ta ale měla pro něj již něco jiného přichystáno. Navečer přinesly Jankovi princezniny služebnice pytel popela a pytel máku, vysypaly to na podlahu v jeho světnici a dohromady smíchaly. Pak přišla k němu sama nevěsta a přikázala, aby to do rána zase čistě, každé zvláš, do pytle přebral, chce-li, aby si ho vzala. Když odešla nevěděl si Janek žádné rady... Jak pak byto mohl do rána přebrat? I vzpomněl si a mravenečky. Ale jak se k nim dostati... Jak se tak smutně na tu míchanici dívá, vidí, že se to pohybuje, že v to něco běhá. Dívá se blíže a tu vidí tisíce mravenců. „I vy dobrá zvířátka, jakpak jste mě slyšela?“ „Vždy jsme ti povídali, že máš jen zavolat, že ti přijdem na pomoc“. A tak ti pracovití dělníci snášeli mák z popela na jednu hromádku, a když se schylovalo k ránu, byla ho hromada a ráno plný pytel a čistého popela též tolik. (Z pohádky o Jozovi, kde hrdina Janek dostává od princezny úkoly, které plní za pomoci zvířat, jimž předtím pomohl. Při „ makovém úkolu „mu pomáhají mravenci, kterým dal dříve drobečky chleba – z knihy Pohádky Boženy Němcové, Praha 1952)


ê


BIODIVERZITA

červenec

l

2004

Od opia k makovým buchtám ê

P o k r a č o v á n í z e s t r. 1 2

Mák rád hnůj se sněhovou vodou Půdu má mák rád kyprou, humózní, živnou – nejvhodnější jsou půdy střední hlinité, ale s dobrými výsledky lze mák pěstovat též na lehčích i těžších půdách. Na živiny je poměrně náročný, zpravidla k máku hnojíme kompostem nebo hnojem – lidové pořekadlo pravilo „že by se nestyděl růsti na hnoji“. Místně se dokonce hnojilo k máku i fekáliemi (označovanými jako „lidovce“) – na voze se udělala ohrádka z hnoje, do ní dali šoufkem „lidovce“ a vezli na pole k máku. Mák vyséváme velmi brzy zjara, jakmile nám počasí dovolí započnout jarní práce. Čím dříve, tím lépe, protože při brzké setbě může mák dobře využít vláhu ze zimy. Tradované pořekadlo na Valašsku praví že „mak potřebuje sněhovou vodu“. Zatímco na vláhu jsou makové rostliny dosti náročné, pokud jde o teplotu je velmi nenáročný. Semeno klíčí již při třech stupních nad nulou a vzešlé rostlinky snesou i slabší mráz. V loňském roce přežil vzešlý mák i pokles teplot až na -7˚ C. Tedy pokud to jde, měli bychom mák vyset již během března, nejpozději počátkem dubna. Někdy se dokonce doporučuje i podzimní setba máku, která může poskytnout vysoký výnos.

LIDOVÁ Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi, čížečku, jak sejou mak. Aj tak tak sejou mak,aj tak tak sejou mak. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi, čížečku, jak roste mak. Aj tak tak roste mak, aj tak tak roste mak. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi, čížečku, jak kopů mak. Aj tak tak kopů mak, aj tak tak kopů mak. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi, čížečku, jak kvete mak. Aj tak tak kvete mak, aj tak tak kvete mak. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi, čížečku, jak lámů ma. Aj tak tak lámů mak, aj tak tak lámů mak. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi, čížečku, jak jeá mak. Aj tak tak jeá mak, aj tak tak jeá mak. Sejeme do řádků asi 30 (40) cm vzdálených, v řádku nakonec vyjednotíme rostlinky asi na 8–10 cm od sebe. Mák je také možné přisévat do jiných plodin např. do ře-

Ruční vyklepávání máku z makovic

py, jak se to dříve často dělávalo na východní Moravě. Vzhledem k velmi drobným semínkům je obtížné vyset máku tak akorát. Většinou se přesévá, tedy vyseje více (je to ovšem jistá pojistka pro případné překonání nepříznivých vlivů okolí během počátku růstu). Zpravidla se doporučuje míchat mák s jemným pískem, pilinami, popelem, hlínou, někdy i předem popraženým a tedy neklíčívým mákem, abychom nepřesévali a neseli zbytečně velké množství. Mnohdy se však seje i přímo bez míchání s jinou látkou. Sejeme bu přímo rukou nebo se podomácku připravují různé secí aparátky (např. setí máku smíchaného s pískem pomocí láhve opatřené zátkou s brkem). Přes snahu o řídké setí i míchání osiva jsou za dobrých podmínek porosty zpravidla příliš husté a musíme je opakovaně, několikrát jednotit. Vyjednocené makové rostliny se někdy dávaly jako krmivo housatům, které po nich usínaly (obdobné působení jako např. uspávání dětí – viz minulé Bio). Jednocení spojujeme s okopávkou, a odstraněním plevele a škraloupu. Poslední okopávku je dobré spojit s nakopčením rostlin. Mírně nahrůbkovaný mák je pak lépe upevněn v půdě a nevyvrací se tolik větrem.

Lámání makovic Sklizeň máku nastává, když makovice začínají usychat a semeno se v nich uvolňuje z přihrádek. Barva dozrávající makovice se zesvětluje, mák tzv. zabělává. Abychom předešli ztrátám, které mají na svědomí zpěvní ptáci, kteří milují olejnatá semena, musíme sklízet mák zavčas. Například sýkorky, naučí-li se létat na malé makové políčko, mohou způsobit nepříjemné ztráty nazobáváním makovic. Makovice sklízíme doma v malém a na zahradě postupně průběžným sběrem, tak že procházíme porostem a odlamujeme jednotlivé dozrávající makovice. Lámání máku je tradičním způsobem sklizně a objevuje se i v lidové tvorbě. Zachyceno je např. v písni „Čížečku, čížečku“ popisující všechny hlavní agrotechnické operace spojené s pěstováním máku. Ulámané makovice házíme např. do pytle nebo košíku apod. - viz obr. Otrhané makovice pak necháme doma rozložené dokonale vyschnout, aby z nich šel mák dobře vyklepávat. Vyschlé makovice (semeno v nich musí v při zatřepání pěkně chrastit) rozřízneme nožem napříč a semena vyklepeme do mísy – viz obr. Případné makovice, kde jsou semena naplesnivělá či slepená pavučinkami, vyřazujeme. Při vyklepávání můžeme udělat výběr makovic na semeno, pokud jsme jej neudělali již při sklizni na záhoně.

Foto: D. Křivánková

Nejvíce semen mají makovice protáhlé, kulatovitě protáhlé a kulaté – naproti tomu baňaté makovice bývají sice velké, obsahují však semen méně. Tvar makovice však může být různý dle odrůdy. Vyklepaný mák pak vyfoufáme, abychom odstranili nečistoty a uložíme ho na suchém a chladném místě.

Sklizeň máku odlamováním makovic Foto P. Dostálek Ručně klepaný mák je kvalitní a vydrží dosti dlouho – na rozdíl máku sklízeného a vymláceného strojem, protože při strojním zpracování může dojít k poškození semen, které pak snadno hořknou (žluknutí tuku). Nejsouli semena poškozena, lze mák skladovat bez ztráty chuti i několik let a používat v kuchyni.

O TŘECH KOLÁČÍCH Byl jednou jeden chasník a ten už měl jenom maminku. Když nebylo doma práce ani chleba, vypravil s do světa. Maminka posmetala v žigli poslední mouku, upekla tři koláče – makový, trnčený a tvarohový – rozloučila se a Martinek – tak tomu chlapci říkali – šel. Šel a šel a hledal živobytí. Práce bylo dost, ale peněz málo, a tak ho nikdo nemohl naptat. A bylo už pozdě k večeru, když došel k černému lesu. Sedl si na trávník, rozbalil uzlíček a dal se do makového koláče. Kde se vzal tu se vzal – stojí před ním stařeček... (Štéger B.: Hanácké pohádky a pověsti. Olomouc 1957) Na osivo vybrané makovice můžeme ponechat až do doby setí v celku a mák z nich vysypat až před setím. Klíčivost si mák podržuje podle kvality semen a podmínek uložení asi 2-4 roky, nejlépe je ovšem použít na setí mák z loňské sklizně.

Nudle s mákem, makovce i makovníky a makové rohlíky V naší kuchyni je mák známou a tradičně užívanou poživatinou. Historicky bylo a je užívání máku rozšířeno zejména ve střední a východní Evropě u Slovanů. Slované do lepších moučných jídel rádi přidávali mák avšak mák nebyl považován asi a plodinu nejvyšší důležitosti, protože mudrosloví pravilo, že: „sedm let bůh máku nenadělil a přece hladu nebylo“. Na Západ od našich hranic je mák v kuchyni používán mnohem méně, chybí tu třeba prakticky znalost makových buchet. Na máku lze ukázat vzájemné obohacování různých kultur – např. německé obyvatelstvo, žijící v našem pohraničí, přeneslo znalost mletého máku po svém odsunu, po 2. sv. válce, do Německa, kde byl v této podobě mák prakticky neznámý. V kuchyni je u nás mák používán v hojné míře v mnoha pokrmech. U většiny je mák připravován spolu s mlékem a tzv. na sladko. V nejrůznějších druzích koláčů, vdolků a buchet se mák objevuje jako jejich náplň nebo


ê

červenec

l

2004

TUŽ / BIOZAHRADA


1 Vážená redakce,

Od opia k makovým buchtám II ê

P o k r a č o v á n í z e s t r. 1 2

pomazání. Vedle tvarohu a povidel je maková náplň třetí nejdůležitější hvězdou na českém buchtovém nebi a makové buchty se např. objevují v řadě vyprávění a pohádek – viz úryvek. Druhou velkou oblastí jeho užití je posypávání hotových pokrmů namletým mákem. Sem patří například známé nudle s mákem a posypávání ovocných nebo marmeládových šišek – knedlíků, ale i posypávání škubánků, bramborových placek apod. Zde se mák často míchá s cukrem a pokrm je následně pomaštěn rozpuštěným máslem – viz úryvek. U makových buchet se lze setkat se dvěma užívanými názvy: makovník a makovec. Někdy je totiž mák v buchtě pravidelně rozptýlen již v těstě, jindy je mák soustředěn a těstem obalen – podobně jako třeba jablková náplň u štrůdlů. Jak jsme zjišovali malým průzkumem u konzumentů (všem tázaným tímto děkujeme za informace k máku) jako makovec se označuje zpravidla první případ (mák rozptýlen v těstě) a makovník případ druhý (mák soustředěn a těstem kolem obalem). U makovníku

„Moje panímáma dělala švestkové knedlíky z bramborového těsta, do kterýho přidávala trochu tvarohu, aby byly vydatnější. Měla vždycky raději sypaný mákem než se syrečkem a já ale navopak... takže kvůli tomu jsem ji jednou zfackoval“... Baloun se zastavil, zamlaskal, přejel jazykem po patře a řekl smutně a měkkce: „Víš kamaráde, že te když to nemám, tak mě připadá, že měla žena přece jen pravdu, že jsou s tím jejím mákem lepší. Tenkrát se mě pořád zdálo, že mně ten mák leze do zubů, a te si myslím, jen kdyby lez...“ (Věčně hladový Baloun vzpomíná na dobrá jídla, kterých si užíval před válkou, z knihy J. Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Praha 1990) lze najít řadu kombinací máku s dalšími surovinami. Tak např. je mák pro náplň do buchet smíchán s mrkví – pak vznikají vlastně mrkvánky s mákem (nastrouhaná mrkev se smíchá s namletým mákem a povaří se s mlékem, možno dosladit cukrem a přidat event. špetku nového koření) nebo se namletý mák spaří mlékem a přidá se k němu ještě chuově výraznější marmeláda (výborná je např. rybízová) – vznikají buchty makovo-marmeládové. Další možností je použít mák v kuchyni celý – pak se užívá hlavně jako povrchové posypání a ozdoba pečiva. Známé je ze-

Makovice nazobaná ptáky Foto: P. Dostálek

jména pečivo posypané celými makovými zrnky. Např. makové rohlíky, u nichž jsou maková zrnka na povrchu rohlíku. Přestože z celkového objemu rohlíku je máku prakticky zanedbatelné množství právě mák dělá makový rohlík makovým. Celý mák lze také přimíchat např. do zelných placek – zelňáků.

Specifické užití má pak např. mák bílý, který lze použít třeba jako náhradu oříšků do vánočního pečiva. Mák se dnes obvykle před kuchyňskou přípravou mele na mlýnku. Dříve se pak také někdy třel. Jak se takový třený mák připravoval, je popsáno např. v knize Česká strava lidová: Mák se namočil v míse přes noc do vody. Ráno se voda slila a mák se třel v míse dřevěnou palicí. Mísa byla kameninová, uvnitř nepolévaná a hodně drsná. Při tření máku se pomalu přílévalo mléko. Když byl mák utřený, stál jako tzv. „bouda“, tj. hustá bílá kaše, která se ještě podle chuti přisladila a kterou se pak mazaly vdolky. Tolik tedy dnešní obsáhlé vyprávění o máku a makových zrncích. Až se zase někdy zakousnete do housky posypané mákem nebo přímo do makových buchet, můžete si něco z přečteného k tomu připomenout.

Seriál B i o d i v e r z i t a p ř i p r a v i l I n g . P. D o s t á l e k Gengel o. p. s. Veselka 52, 374 01 p. Trhové Sviny, tel.+zázn. 386 321 617

Jedinečná možnost zúčatnit se 14-denního

úplného kurzu permakulturního designu, který se uskuteční 7.-20. srpna na Bartošově usedlosti v Koněprusích u Prahy PERMAKULTURA – permanentní (trvale udržitelná) kultura – představuje dizajnérský systém pro tvorbu trvale udržitelných sídel a usedlostí. Permakultura se zabývá rostlinami, zvířaty, budovami a infrastrukturou s důrazem na vztahy mezi těmito prvky designu. Cílem Kurzu permakulturního designu je vytvořit systém, který je ekologicky a ekonomicky vyvážený, a seznámit účastníky s technikami a technologiemi potřebnými k vytvoření permakulturních pozemků a aplikace těchto technik do běžného života. Kurz nabízí teoretické informace, praktické zkušenosti i ukázky a kreativní postupy z oblastí zahradnictví, stavitelství, ekonomiky a sociálních vztahů. Kurz je určen pro všechny, kteří cítí potřebu dát svému životu směr a aktivně přispět k trvale udržitelné společnosti. Kurz se uskuteční v atraktivním prostředí Českého krasu. Cena: 5400 Kč s možností slevy pro studenty. Záloha je 2000 Kč. Pošlete ji zároveň s přihláškou pošt. poukázkou na adresu Bartošům. (Viz. níže.) Uzávěrka přihlášek je 18. července 2004. Přihlásit se je možné telefonicky, osobně, poštou i mailem na adresu: [email protected], Jiří Bartoš, tel.: 311 611 247, Koněprusy 24, 266 01 Beroun.

Makovice může mít různé tvary (dle Kuhna)

V ceně kurzu je: ubytování, stravování, učebnice a jednodenní výlet.

je mi 65 let a od roku 1990 ekologicky s rodinou hospodaříme. Jednou jsem vyslechla pořad Káva o čtvrté o agroturistice a ekoagroturistice, a to mě hlavně přivedlo k tomu Vám napsat. Protože si každý to hospodaření představuje jinak. Jsme malá ekologická farma s 30 ha, ale práce je, když se dělá poctivě, nad hlavu. Snažíme se celá rodina. Jistě, vše nějak stihneme. A jsme-li hodně unavení, vzpomeneme na ty nezaměstnané. Trochu jim závidíme ty „nezasloužené“ peníze a na druhou stranu vidíme, že nemají žádnou radost. Třeba jako my, když stíháme zasít včas, že nám na polích pěkně vše roste, nebo že jsme včas nakupili seno před deštěm. Ale vždycky se to nestihne. Za mého mládí jezdili na vesnici snad do každé chalupy lidé z města (z Prahy, Liberce) na čerstvý vzduch. V tu dobu si lidé nezáviděli a ani lidé z města nezáviděli, pomáhali, kde bylo třeba. Byli rádi, že mají kam jezdit, že když pomohou, dostanou dobré mléko brambory, mléko nebo tvaroh. Jistě se to nedá vše vrátit zpátky, ale v něčem jistě. Te by bylo také třeba, aby se zase našli slušní lidé z města, kteří by s chutí pomáhali. Zejména na sena – to je nadlidské úsilí zvládnout vše v krátké době a dávat ještě seno do kup. Pro zvířata, která chováme, je však kvalitní seno na zimu spolu s krmnou řepou nezbytné. Také okopávání je náročné. Co bychom takovým brigádníkům mohli nabídnout odměnou? Měli by kam jezdit za zdravým vzduchem, krásnou přírodou, kde se nepřetvařují lidé ani zvířata. Louky tu jsou samý květ či léčivá bylina, kterou by si mohli usušit. A kvůli pohybu by nemuseli utrácet za posilovnu. Měli by dobrý pocit, že jsou užiteční. Pravděpodobně by se také něčemu užitečnému přiučili. Snad by pochopili, že to v zemědělství není jen tak jednoduché. Poznali by, kdy se co dělá, aby z toho byl nakonec užitek a pěkná úroda. Jak pokorně přijmout rozmary počasí, i to, že se během dne ztratí několik malých kuřátek či kačenek. Že i ta divoká něco potřebuje. Takový ideální brigádník by měl být na úrovni – nekouřit a nepít. Být skromný, aby se vyspal ve svém spacáku, v domě nebo ve stanu. Aby měl rád venkovskou stravu, složenou z toho, co se vypěstuje a dům dá, a také zvířata. Taková by byla moje ideální představa. Takového pomocníka, žije-li vůbec, by potřebovala každá ekologická farma. Jiřina BAREŠOVÁ, Popluž

PRO–BIO INFORMUJE


červenec

Mezinárodní spotřebitelská přehlídka biovín Pavlov pod Pálavou Při příležitosti konání se Bartákova hrnce 29. května v Pavlově se uskutečnil nultý ročník spotřebitelské přehlídky biovín „Biovíno Pavlov pod Pálavou 2004“. Organizátorem přehlídky byl PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a farma Pollau z Pavlova. Akce ve Vinařském domě Zatloukal v Pavlově se zúčastnilo na 250 osob, z toho jich aktivně ochutnávalo a hodnotilo asi 110. Mezi účastníky byli kromě spotřebitelů, laiků i odborníků také zástupci českých vinoték a prodejců vína. Mimo jiných přehlídku navštívili představitelé svazu BioErnte z Rakouska, zástupce rakouského svazu prodejců biopotravin a německého svazu ekozemědělců Bioland Bayern. Přítomni byli taktéž zástupci celostátních a regionálních médií. Celkem bylo do soutěže přihlášeno 34 vzorků vín ze tří zemí – Německa, Slovenska a České republiky. Vína byla rozdělena do tří kategorií – vína bílá suchá (11 vzorků), vína bílá ostatní (16 vzorků) a vína červená (7 vzorků). Doprovodnou aktivitou přehlídky biovín byla možnost navštívit vinné sklepy konvenčních vinařů v Pavlově a ochutnat dalších 22 vzorků vína. Oficiální vyhlášení výsledků přehlídky a předání pohárů vítězům jednotli-

l

2004

Den botanické zahrady SZeŠ v Humpolci uspořádala v červnu ve spolupráci s RC Humpolec osvětovou akci "Den botanické zahrady". Cílem této akce bylo přiblížit především dětem z mateřských, základních a středních škol kolekci tradičních i netradičních polních plodin, jako například obilnin – pšenice obecné, jednozrnky, dvouzrnky, vysokostébelného žita, dorůstajícího do výšky 250 cm, nebo rezistentní odrůdy brambor, luskoviny, jeteloviny, trávy a mnoho druhů zelenin, nebo léčivých bylin, které řada návštěvníků ještě neměla možnost shlédnout.

vých kategorií proběhlo 30. června na recepci v Lednickém zámku při příležitosti konání Bioakademie 2004. Recepce se zúčastnilo na 200 hostů z 15 evropských zemí. Vítězům gratulujeme a těšíme se na shledanou na příštím ročníku.

VÝSLEDKY Vína bílá suchá 1. Pálava 1997, VH, ekologické hospodářství rodiny Abrlovy, CZ 2. Muškát moravský 2002, PS, ekologické hospodářství rodiny Abrlovy, CZ

3. Malverina 2003, VH, Vlastimil Peřina, Vinný sklep EBEN, CZ Vína bílá ostatní 1. Riesling 2003, led., Weingut Steffens – Kec Harald Steffens, DE 2. Chardonnay 1996, led., Sekt-und Weingut Stauch, DE 3. Chardonay VH, sekt und Weingut Stauch, DE Vína červená 1. Laurot 2003, kab., Vlastimil Peřina, Vinný sklep EBEN, CZ

Exkurze do Švýcarska se zaměřením na ekologický chov drůbeže

2. Cabernet Moravia 2002, PS, ekologické hospodářství rodiny Abrlovy, CZ

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců ve spolupráci s Výzkumným ústavem pro ekologické zemědělství FiBL a s firmou HOSBERG pořádá exkurzi do Švýcarska. Termín exkurze: 20. až 22. srpna 2004 Zaměření exkurze: chov nosnic v EZ a produkce biovajec, Den otevřených dveří ve Výzkumném ústavu pro ekologické zemědělství FiBL – seznámení účastníků s projekty a problematikou ve všech oborech ekologického zemědělství. Cílem exkurze je seznámení s praktickými příklady ekologického chovu nosnic v zahraničí. Cena bude upřesněna po uzávěrce přihlášek. Předpokládáme cenu pro členy svazu PRO-BIO kolem 2000 Kč, nečlenové budou platit podle skutečných nákladů (3000 až 4000 Kč). Počet míst je omezen. Prosíme Vás o projevení zájmu o účast do 10. 7. 2004 (Ing. Jiřina Pavelková, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, tel. 583 216 609 nebo fax 583 214 586 nebo e-mail: [email protected]).

Absolutní vítězem se stala Pálava 1997, VH, ekologické hospodářství rodiny Abrlovy, CZ. Renata OSLADILOVÁ

PRO-BIO ve spolupráci s VÚRV Praha-Ruzyně Vás srdečně zve na odborný seminář BIOPOHANKA – CO JEŠTĚ NEVÍTE

ve dnech 19. – 20. srpna 2004 * pěstitelské rady a vhodné odrůdy * vystoupení vědců a šlechtitelů * ekonomika, ceny a výkup pohanky po vstupu do EU * zkušenosti ze zahraničí * požadavky zpracovatelů na technologickou kvalitu * přehlídka porostů * ochutnávky pokrmů z pohanky * návštěva biocentra Albio v centru Prahy Tato odborná konference zaměřená na možnosti pěstování pohanky jako tržní plodiny v ekologickém zemědělství ČR je součástí 9. mezinárodního sympozia o pohance, které se koná poprvé v ČR ve dnech 18.–22. 8. 2004. Čtvrtek 19. srpna od 9.30 hod. – Úvodní část a vlastní seminář v Kongresovém centru ČZU, Kamýcká, Praha 6, Suchdol. (Noclehy na požádání zajistíme na kolejích ČZU). Pátek dne 20. srpna od 9.30 hod. – Polní den. Odpoledne pokusné plochy VÚRV. Následuje návštěva biocentra Albio v centru Prahy Informace: Ing. J. Urban, PRO-BIO Svaz e.z., tel.: 583 216 609

3. Naturvin 2003, Mádl František, CZ

Součástí této akce byla též malá ochutnávka biopotravin, v sortimentu osmi druhů, které připravily kuchařky školní kuchyně a velká příznivkyně vaření z bioproduktů paní Doubková. Součástí bylo též soutěžní poznávání některých plodin, které mělo velice dobrou odezvu. Součástí byla též propagace ekologického zemědělství a rozdávání letáčků dětem a jejich dospělým doprovodům. Této akce se zúčastnilo více než 200 osob. Navštívily ji školy a další zájemci jak z města Humpolce, tak i mimoměstští. Největším lákadlem byla ochutnávka biopečiva. Akce byla hodnocena velice příznivě, objevilo se přání pokračovat v příštím roce, což je pro nás potěšující a zároveň velkou výzvou. Ing. Jiří DOUBEK, správce RC Humpolec

Celostátní Biodožínky Bělá pod Pradědem 4. září PRO-BIO RC Jeseníky, ZD Jeseník a obec Bělá pod Pradědem pro vás na září připravují celostátní oslavu dožínek ve stylu bio. Dopolední program bude věnován odbornému semináři, odpoledne se uskuteční slavnostní dožínkový průvod, jarmark s biopotravinami a bioprodukty, prezentace tradičních řemesel, na farmě i v obci je připravován bohatý zábavný a kulturní program. Podrobný program Vám přineseme v příštím čísle Bio. Všem členům, kteří mají zájem se prezentovat se svými výrobky či službami nabízíme prostor v areálu farmy v Bělé.

Zájemci kontaktujte co nejdříve p. Wintera: tel.: 583 231 198, 602 533 707, e-mail: [email protected] nebo sl. Osladilovou: tel.: 583 216 609, e-mail: [email protected]

červenec

l

2004

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

ročník 8

l

číslo 7

Úvahy o ekologickém zemědělství ê

P o k r a č o v á n í z e s t r. 9

du vůbec nepatří. Oponoval jsem, že je nevědecké odsuzovat cokoliv, aniž se pokusím o problematice dostatečně informovat. Nakonec jsem za podpory Dr. Prugara z výboru akademie dosáhl toho, aby bylo dáno do zápisu, že EZ bude tématem příštího zasedání. A tak se i stalo. Následující rok se uskutečnil pro členy ČAZV celodenní seminář k ekologickému zemědělství a celodenní exkurze na ekologické farmy v jižních Čechách a v Rakousku.

Zemědělství bez chemie – ale s biologickými přípravky, biodiverzitou a biologicky aktivní půdou Veřejnosti nejvíce povědomým principem ekologického zemědělství je „zavržení“ chemicky syntetizovaných pesticidů a hnojiv. To samo o sobě vyvolává nedůvěru a odpor u těch „odborníků“, kteří se a priori odmítají s problematikou blíže seznámit. Ve skutečnosti lze v ekologickém zemědělství používat pesticidy přírodního původu: dravé a parazitické organismy, extrakty z rostlin, jednoduché chemické látky (např. síru, poly-

ovoce i polních kultur může za určitých okolností nakupovat i chlévský hnůj od konvenčních zemědělců. Zajištění dobré výživy rostlin však spočívá v prvé řadě v péči o úrodnost půdy. Jejím nejdůležitějším indikátorem a zároveň podmínkou je biologická aktivita. Bylo opakovaně prokázáno, že půdy ekologických pozemků mají početně a druhově mnohem bohatší populace členovců (chvostoskoci aj.), červů (žížaly, háátka), mykorrhitických hub, rhizogenních bakterií a dalších mikroorganismů ve srovnání s konvenčními pozemky, které jsou soustavně zatěžovány syntetickými pesticidy a vysokými dávkami dusíkatých a snadno rozpustných fosforečných hnojiv. Pro možné fungování ekologického zemědělství bez využívání vymožeností moderního chemického průmyslu je však podstatnou a prvotní podmínkou co nejdůslednější přiblížení agroekosystému na zemědělské farmě k přirozenému vzoru, kterým jsou přírodní ekosystémy. Ty jsou pravým opakem rozsáhlých umělých monokultur. Jsou to velice pestrá společenství vzájemně se ovlivňujících a komunikujících organismů. Výsledkem je dlouhodobá koexistence v udržitelné rovnováze. Ekologický zemědělec se proto snaží obnovit na svých pozemcích a v krajině biodiverzitu – biologickou rozrůzněnost.

Etika v zemědělství a udržitelný život Druhým základním prvkem ekologického zemědělství je důraz na etiku. Hospodářská zvířata nesmějí trpět v nepříznivých a druhově nepřirozených podmínkách chovu. Musí jím být umožněno uplatnění jejich přirozených instinktů a projevů (vzájemný kontakt a sdružování ve stádu, pokud možno přirozená plemenitba, kontakt matek s mláaty, hrabání, rytí, vyhledávání úkrytu atd.) a pobyt a pohyb pod širým nebem. Směrnice předepisují prostorové, klimatické a další technické parametry ustájení Týrání zvířat například v klecových chovech a bolestivé či stresující zákroky jsou nepřípustné. Zkrmování kafilérií, které v konvenčním zemědělství přivodilo katastrofu s BSE, je v ekologickém chovu zvířat vyloučeno.

Guatemala – ekopěstitelé na svém pozemku, jsou kontrolováni organizací MAYACERT – foto archiv sulfid vápníku, oxichlorid nebo hydroxid měnatý atd.). Azadirachtin (účinná látka ze stromu Azadirachta indica, zvaného Neem) nebo Quassin (výtažek z Quassia amara) v přípravcích, které budou i u nás, doufejme, v dohledné době registrovány, nám v ekologickém, jakož i v integrovaném zahradnictví pomohou v biologické ochraně proti celé řadě škůdců. Extrakty z rostlin Rheynutria sachaliensis (křídlatka sachalinská – expandující zavlečený plevel) nebo Inula glutinosa jsou účinné proti různým druhům padlí. Specifické kmeny viru granulózy umožní omezovat škodlivost různých obalečů. Druhově jedinečné feromony se využívají k matení samečků motýlů (obaleč jablečný, obaleč zimolezový aj.). Proti ponravám chroustů se aplikuje určitý druh plísně, na jiné larvy, které ožírají kořeny rostlin, byly vyselektovány určité druhy háátek (nematoda). Vývoj v biologické ochraně je velice slibný a již dnes lze vyjmenovat dlouhou řadu biopesticidů. Doufejme, že se po vstupu do EU urychlí také jejich registrace v naší zemi. Pro EZ jsou povolena organická a minerální hnojiva přírodního původu, kterými můžeme pro rostliny zabezpečit dostatek veškerých živin. Pouze dusík není pro EZ povolen v minerální formě ani jako přírodní čilský ledek. Musíme proto využívat dusík ze vzduchu, kde je ho nevyčerpatelné množství, a to za pomoci mikroorganismů, schopných fixace N2. V prvé řadě využíváme symbiózu hlízkových bakterií s leguminózami. Ekologický pěstitel

Etika, týkající se pracovních, hospodářských a obchodních vztahů, nebývá zakotvena přímo ve svazových směrnicích. Je však s charakterem ekologického zemědělství, jakožto hnutí, směřujícího k udržitelnému životu, velice koherentní. Na mezinárodních akcích, jako jsou konference IFOAM a veletrhy biopotravin a ostatních bioproduktů na mne velmi zapůsobilo, jak si zemědělci z rozvojových zemí čím dál více uvědomují a snaží se prosadit pozitivní roli ekologického zemědělství při budování své prosperity. V těchto zemích dosud žije převážná většina populace na venkově a zabývá se zemědělstvím. Bohužel již ne pro dostatečné samozásobení potravinami. Cizí nadnárodní společnosti obhospodařují obrovské plochy zemědělské půdy, na které se pěstují monokultury vývozních plodin. Toto hospodaření devastuje úrodnost půdy a kontaminuje životní prostředí cizorodými látkami. Domorodé práceschopné obyvatelstvo je pouhou a často jen příležitostnou námezdní silou. Mzdy stačí sotva na nuzné přežívání, přičemž podstatná část výdajů jde na nákup základních potravin – často z dovozu. Díky osvětovému působení kvalifikovaných poradců však již přibývá zemědělských komunit, které se vracejí k samozásobitelskému zemědělství, a to ekologickému, vycházejícímu z místních tradic, plodin, odrůd rostlin a plemen hospodářských zvířat. Mezinárodní setkání a cílené výzkumné a vzdělávací aktivity podporují vhodné skloubení tradičních praktik s moderními a technickými vymoženostmi, které zvyšují produktivitu. Zemědělské rodiny a farmy i regiony se stávají více soběstačnými v produkci potravin. Přeprava základních potravin na dlouhé vzdálenosti je plýtváním energií a není příznivá z ekologického ani ekonomického hlediska. Přednostní spotřeba místních produktů přispívá k regionálnímu rozvoji.

Nezbytným zůstává jistě i pěstování plodin na vývoz (káva, čaj, kakao, vanilka, tropické a subtropické ovoce, bavlna atd.). V souvislosti s ekologickým zemědělstvím se však stále více prosazuje tzv. fair trading – čestné, férové obchodování, které umožňuje slušné živobytí prvovýrobcům i přiměřený zisk obchodníkům. Informovaní spotřebitelé si uvědomují a oceňují nejen přednosti bioproduktů ze zdravotního hlediska, ale i komplex dalších pozitivních znaků ekologického zemědělství (vztah k životnímu prostředí, etický a duchovní rozměr). Jsou to mnohdy vyznavači zdravého životního stylu a lidé více či méně aktivně angažovaní v ochraně životního prostředí, ale zejména rodiny, které chtějí dopřát svým dětem to nejlepší. Tito spotřebitelé jsou ochotni zaplatit za biopotraviny a bioprodukty adekvátně zvýšené ceny. Fair trading je pravým opakem toho, co dnes praktikují obchodní řetězce, stlačující ceny na minimum, které snad stačí zemědělcům na přežití, pokud je stát, tedy daňoví poplatníci, podpoří dotacemi. V rozmanitém poli podnikatelských aktivit v rámci EZ jsou na jedné straně vysoce produktivní a velice moderně vybavené farmy a zpracovatelské podniky, ale například i komuny lidí, kteří hledají své naplnění ve společném hospodaření a sdílení majetku při skromném životním stylu a co nejúplnějším samozásobení s využitím nenáročných a tradičních technologií. Tato zvláštní orientace může být pro určité věkové a typové skupiny lidí alespoň dočasně velice zajímavá. Účast samozřejmě vychází z individuálních duchovních pohnutek a svobodné vůle. Komuny respektují zákony a demokratické zřízení zemí, ve kterých mají svůj domov a nezbytné zázemí. Věřím, že by si takto mohli v praxi zkusit realizovat své ideály třeba komunisté, aniž by sváděli demagogií nebo nutili násilím občany odlišného smýšlení k následování. Jiné ekofarmy či osady plní humanitární poslání - integrují lidi postižené zdravotními nebo sociálními problémy, drogovou závislostí apod. Celosvětově rozšířené jsou vesničky Camphill, které se starají o hendikepované spoluobčany, přičemž je zapojují do smysluplné činnosti při ekologickém pěstování rostlin a domácích pracích. První taková vesnička se už rozvíjí také v Českých Kopistech pod vedením našeho předního odborníka na biodynamické zemědělství Ing. Radomila Hradila. Ekologické zemědělství zásadně nepoužívá geneticky modifikované organismy. Genetické inženýrství je neodpustitelný hazard s jedinečným přírodním dědictvím naší planety. Propagátoři tvorby nových odrůd a plemen za pomoci přenosu úseků DNA často z velmi vzdálených organismů tvrdí, že se tak děje naprosto cíleně a kontrolovaně. Přenáší se prý jen přesně vybraný, žádoucí gen. To je lež (vždy jde mimoto i o řadu dalších cizích genů) a součást demagogie, která se snaží oklamat veřejnost. Odrůdy, vyšlechtěné genovým inženýrstvím, mají údajně velmi významně přispět ke snížení potřeby pesticidů. Tak například kukuřici, které byla dána schopnost produkovat toxin pro obranu před škůdci, nebude třeba ošetřovat insekticidy. Tento toxin v přírodě produkuje Bacillus thuringiensis, jenž se vyskytuje sporadicky v půdě, a který je součástí biologických přípravků (např. Biobit proti housenkám obalečů aj., nebo Novodor proti mandelinkám, květopasům aj.). Dnes tento jed produkují na milionech hektarů GMO – kukuřice a bavlna. V masovém měřítku se narušuje ekologická rovnováha. Jde zejména o vliv na populace půdních členovců, ale také například na známé americké motýly monarchy stěhovavé. Anonym z nadnárodní společnosti snadno stvoří a uvolní do přírody GMO. Organismus s cizími a nevyzpytatelnými geny se pak už navždy bude množit a šířit tyto geny – mnohdy i do příbuzných druhů v rámci rodu. Genová kontaminace je nevratná – Džina nelze zavolat zpět! Příště: Vlastní zkušenosti autora článku v ekologickém ovocnářství

Ing. BEDŘICH PLÍŠEK


BIOPOTRAVINY

červenec

l

2004

V Y C H U T N E J T E L E T N Í D R E S I N K Y V B I O K VA L I T Ě V letním vydání časopisu BIO vám opět PRO-BIO obchodní společnost ze Starého Města pod Sněžníkem představuje nabídku svých novinek na trhu. Vzhledem k tomu, že nám brzy začne na zahrádce růst vlastní zelenina, zajisté se Vám v kuchyni vyplatí mít některý dresink z nové řady DAVERT na dochucení studených míchaných salátů. Dresinky DAVERT se výborně hodí na přípravu lehké kuchyně, nejlépe zeleninových salátů. Nabízíme celkem šest druhů dresinků. Všechny dresinky jsou vyrobeny ze surovin kontrolovaného ekologického zemědělství, jsou tedy stoprocentně BIO.

Lipová 40, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem tel./fax: 583 239 549

Léto také nahrává pořádání různých zahradních oslav a večírků, při kterých například budete potřebovat tu správnou lahodnou omáčku na grilované pokrmy, k tofu, nebo např. jako náplň do pita chlebových tašek. Vyzkoušejte omáčky DAVERT, taktéž v biokvalitě. Sami se přesvědčíte, jak je jednoduché připravit lahodný pokrm rychle, chutně a hlavně ZDRAVĚ! Omáčky a dresinky neobsahují lepek, pšenici, droždí ani vejce.

BIO dresink Balsamico – je vyroben z kvalitního balsamico octa a bazalky a je právem označován za krále octů. Jeho chu a výrazná pronikavá vůně Vám připomene kraj slunné Itálie. Vychutnat tento dresink můžete v kombinaci s rajčaty a sýrem mozzarela. Výborný je také s tuňákem, olivami nebo ledovým salátem. Velmi oblíbený je při přípravě lehkých jídel, převážně zeleninových salátů, k ochucení ryb, na nakládání masa nebo drůbeže. Protože dresink neobsahuje žádný olej, můžete zjemnit jeho chu přidáním např. olivového oleje.

BIO dresink francouzský – s jemnou koprovou příchutí chutná po hořčici, bylinkách a rajčatech. Dává obzvláštní chu všem salátům z listové zeleniny a skvěle se hodí ke grilovaným pokrmům. Francouzský dresink vynikne na míchaných salátech, ale především ve spojení s luštěninami. Ideální je do omáček k nevařeným pokrmům nebo například na sýrové pokrmy (fondue). Výborný je také k rybě! Můžete jej použít jako zálivku nebo jako DIP na namáčení zeleniny.

BIO dresink hořčicový – vyrobený z hořčice, slunečnicového oleje a šávy z agáve oceníte k pikantním zeleninovým salátům a grilovaným pokrmům. Vyzkoušejte jej také do rybích či vaječných pokrmů,

docílíte tak speciální příchutě Vašeho pokrmu. Vynikající je na míchané saláty, saláty z vařené zeleniny či vařených luštěnin, ale také k pečenému masu.

BIO dresink jogurtový – připravený z jogurtu a obohacený jemnými bylinkami se hodí do všech zeleninových pokrmů a do salátů z listové zeleniny. Výborný je s kuřecím masem i na grilované pokrmy pro zjemnění chuti. Základem dresinku je jogurt a slunečnicový olej, je dochucen bylinkami a jemně česnekem. Jogurtový dresink je možné použít k nakládání kuřecího masa.

BIO dresink bylinkový Je vyroben z jemných kousků papriky a cibule, společně se směsí voňavých bylinek. Pro svoji lehkost je tento dresink oblíbený na přípravu zeleninových pokrmů či lehkých salátů. Okurkové a rajčatové saláty získávají tímto dresinkem čerstvě kořeněnou chu. Dresink je možné dochutit vaším oblíbeným olejem pro zjemnění chuti.

BIO dresink středozemní – vás osloví svou originální chutí a vůní po rozmarýnu a oreganu připomínající charakteristickou atmosféru zemí středozemního moře. Dresink je jemně dochucen provensálskými bylinkami a doplněn rajčatovým protlakem. Jeho vyjímečné aroma oceníte např. v čerstvém

salátu s ovčím sýrem a olivami nebo také v salátu z okurek či listové zeleniny.

Nabízíme BIO omáčky DAVERT ve třech příchutích: * Omáčka koktejlová * * Omáčka česneková * * Omáčka barbecue *

BIO omáčka koktejlová – jemná krémová omáčka s rajčatovým protlakem a hořčicí dává všem pokrmům obzvláštní chu. Hodí se výborně na zeleninové pokrmy, k pečeným bramborům či s pita chlebem Davert, který naplníte čerstvým zeleninovým salátem a pokapete koktejlovou omáčkou.

BIO omáčka česneková – jemně kořeněná česneková omáčka z jogurtu s kousky česneku a cibule je výborná k rybím a grilovaným pokrmům, k pečeným bramborům nebo např.

k bagetám plněným sýrem a zeleninou. Vyzkoušejte také pita chléb naplnit sójovým masem (okořeněným jako Gyros) a dochute česnekovou omáčkou.

BIO omáčka barbecue – jak již sám název napovídá, tato pikantní kořeněná omáčka s kousky cibule a papriky je vhodná na grilované pokrmy, hodí se také k tofu, kukuřici a je výborná např. na fazolový salát. Ochutnejte omáčku barbecue také horkou a oceníte její vyjímečnou chu. Omáčku je možné vychutnat jako dip omáčku k Tortilla-chips.

červenec

l

doplňte si vědomosti ro z š i ř t e s i obzory P R O- B I O S v a z e . z . Bulletiny ekol. zemědělství: č. 18 Brambory, cena 20 Kč – 202 č. 19: Plevele, cena 20 Kč 203 č. 21 Chov masného skotu, produkce a odbyt biomasa, 28 stran A4, cena 20 Kč 204 č. 22 Ekologické pěstování jabloní a tržní produkce biojablek, stran 68, 60 Kč 205

Nakladatelství PAVLA MOMČILOVÁ P. Kohout, J. Březinová: AMARANTH 401

O. Mengerová, P. Momčilová: Česká kuchyně pro Váš krevní typ: skupina 0 za 80 Kč, 402 skupina A, za 120, Kč 403 skupina AB za 130 Kč 404 Pavla Momčilová: Zdravá kuchyně našich babiček Stran 64, brož., cena 79/70 Kč

405

Pečeme chléb a housky doma a na chalupě Stran 72, cena 65/60 Kč

406

Vaříme pestře z české zeleniny: – Zimní a jarní zeleninové menu, Stran 64, cena 46/40 Kč

408

– Letní zeleninové menu, Stran 64, cena 46/40 Kč

409

MUDr. Peter Horan: Vaříme bez cholesterolu a pro štíhlou linii Brož., cena 137/120 Kč...

410

Mária Čermáková, O. Černá: Kukuřice – rýže – jáhly – pohanka Stran 72, cena 59/55 č.

411

MUDr. P. Horan, Pavla Momčilová: VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě 314 str., pev. vazba, cena 280/310 Kč

412

MUDr. Judita Hofhanzlová: Polévky a kašičky pro nejmenší Str. 96, brož., cena 129/120 Kč

413

Ševčíková, Zvěřinová, Momčilová: KUŘE–KAPR–KRÁLÍK, cena 49 Kč/45 Kč

Pavla Momčilová:

414

CD ROM KNIHOVNA: VYDALA: Liga ekologických alternativ, Chlumova 17, PRAHA 3 dOHŘEJE NÁS BIOMASA?

Brož., cena 38 Kč 208 Objednáváte-li jen V. Dny + 12 Kč na známku.

O ekologickém vytápění dřevem, slmou i energetickými rostlinami, reportáže z obcí, kde se již biommasou, kontakty na výtopny, poradny, finance. Obsahuje atlas fytopaliv a videosnímek. Cena 220 Kč 501 ZELENÁ ENERGIE pro dům a obec i region aneb vše hlavní o obnovitelných zdrojích energie a jejich úsporách. Tématickým obsahem jsou: Energetické alternativy, projekty v praxi, Právo a instituce, Financování, Kontakty. Video. Užitečné informace jak pro úředníky v obcích, tak pro stavebníky a podnikatele, studenty a aktivisty neziskových organizací. Cena 320 Kč 502

UČEBNICE EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ I. DÍL

EKODOMY každého

Nižší ceny (za lomítkem) platí pro individuální předplatitele BIO.

Stran 64, brož., 74/70 Kč


BIOKNIHOVNA

2004

Juršík–Trávníček–Drgáč: Chov skotu bez tržní produkce mléka v podmínkách EZ, Brož., cena 60 Kč

206

Thunovi: Výsevní dny 2004

Formát A4, počet stran 300. Rok vydání 2004. Cena 280,- Kč 220

TOFU – zdravě bez cholesterolu Brož., cena 96/ 90 Kč

415

P. Momčilová, A. Peková: Nudle špagety a spol.

–

Inspirace

pro

Multimediální CD–ROM nabízí fakta, zkušenosti, názory a téměř stovce ekodomů u nás i v zahraničí, dále 18 videoexkurzí – 60 min., na 400 fotografií, obrázků a grafů. Efektivní pomůcka pro zájemce o ekologické bydlení. Cena 220 Kč 503

TEPELNÁ ČERPADLA – ENERGETICKÝ HIT DOBY Malá elektronická encyklopedie – to nejdůležitější o tepelných čerpadlech, přináší jasno při rozhodování mezi progresivními a ekologicky šetrnějšími alternativami a především při volbě toho pravého a pro vaše podmínky optimálního energetického řešení. Cena 220 Kč 504

NOVINKA: ČESKÝ SVĚT BIO Nové audio-video dvojCD Český svět BIO čítá na půl tisíce grafických obrazovek, na 800 fotografií, obrázků a grafů, stovky kontaktů na nejrůznější subjekty v oboru, 21 videoexkurzí o celkové stopáži 130 minut. To vše je propojeno množstvím aktivních hypertextových odkazů na internetové adresy, umožňujících trvalý přístup k aktualizovaným datům, a je doplněno vyhledávacím rejstříkem. CD Český svět BIO lze objednat na: V www.lea.ecn.cz, v redakci časopisu BIO. Do konce června 2004 je možné jej pořídit za zaváděcí cenu 444 Kč, pak již za 600 Kč. 505

Brož., cena 79/70 Kč. 416

OTO REIS: Virtuální kuchařka – audio–video na CD ROMU

P. Kratochvílová: TVAROH A ČERSTVÉ SÝRY ve zdravé kuchyni 417

Příprava tradičního kvásku, správné pečení chleba a pečiva, koláčků a dalších specialit. Na 200 ozvučených obrázcích je možné se seznámit se vzhledem tradičních potravin a s dopadem používání průmyslových technologií a surovin na naše zdraví. Cena 199 Kč 616

418

NAKLADATELSTVÍ PRAGMA

zbavit bolesti hlavy

Louise L. Hay: Miluj svůj život

W. M. Hulke: MAGIE BAREV, kniha o léčivé moci barev

Brož., cena 129/115 Kč.

A. Peková: Oves a žito Brož., str.80, cena 84/80 Kč

Vlasta Bezděková: České ovoce v kuchyni Brož., str. 64, cena 49/44 Kč

419

∗∗∗∗ Dr. Stanwayová: Léčebná výživa při běžných onemocněních – Brož., cena 149 Kč 601 Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům – Brož., cena169 Kč 602 Dr. J. Gawler: Nad rakovinou můžeš zvítězit – Brož., cena 69 Kč 603 MUDr. O. Šeda: Výživa a rakovina Brož., cena 17 Kč 613 Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí, Brož, cena 59 Kč 604 Choroby ledvin a močových cest, Brož., cena 99 Kč 605 Cukrovka. Dieta diabetická Brož., cena – 99 Kč 606 Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady lékaře (vyjde nové vydání) – asi 129 Kč 607 Choroby jater. Dieta a rady lékaře, Brož., cena 109 Kč 609 Celiakie. Dieta bezlepková Brož., cena – 99 Kč 610 Zácpa. Dieta a rady lékaře Brož., cena– 99 Kč 611 Nemoci žlučníku a žlučníkových cest. Dieta a rady lékaře, 129 Kč 608

Pevná vazba, 214 stran, cena 180/162 Kč

310

CUKROVKA OD A DO Z, Brož., 212 str., cena 168/150

311 Eileen Caddy: FINDHORN, spirituální komunita, brož. ,168 str., Cena 128/120 Kč 312

J. Brown: MOC A SÍLA SNŮ brož.A6, 150 str., cena 78/70 Kč

Brož., str.165, cena 88/80 Kč

Brož. A6, str. 156, cena 98/90 Kč 316

Michio Kushi: Makrobiotika a přírodní léčení, brož., str. 196, cena 120/110 Kč

301

Michio Kushi, Alex Jack: Dieta pro silné srdce, Brož., stran 300, cena 198 Kč

313

315

308

Gilly Smith: TANTRA A TAO

J. F. Bald: 10 přírodních způsobů léčení, pevná vazba, str.260,

Brož., str. 208, cena 128/110 Kč

cena 180/160

Liu Shisen Geo Jimi: Kouzelné umění čínské masáže Brož., str. 287, cena 98/90 Kč 305

N. D. Ford: Osmnáct přirozených způsobů, jak se

314

303

Jak objednat tituly BIOknihovny? Knihy nebo CD romy, které jste si z nabídky BIOknihovny vybrali, napište na žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro jednotlivé knihy (uvedené za cenou). Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele účtujeme slevu za lomítkem – a přičtěte 30 Kč na poštovné. Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. Miroslava Vohralíková – vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2.

Jak objednat předplatné časopisu BIO? Noví předplatitelé časopisu mohou zaslat předplatné v příslušné výši bez posílání předchozí objednávky – vyplní žlutou složenku, adresu tiskacími písmeny, a pošlou na výše uvedenou adresu. Do zprávy pro příjemce uvedete BIO – 2004. Cena předplatného pro rok 2004 je od pololetí jen160 Kč (12 Kč časopis a 3 Kč na poštovné a měsíc).

Ročník 8 l číslo 7 ROBI – zdravá výživa

PRODEJNY ZDRAVÉ VÝŽIVY – „BIOMAPA“ ZDRAVÁ VÝŽIVA

Biopotraviny byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí-produkty

Biopotraviny, byliny, čaje, dia, bezlepková dieta, literatura bio

Žižkovo nám. 2, 792 01 Bruntál, tel.: 737 241 444

Smetanovo nám. 87, 570 01 Litomyšl, tel.: 461 615 293

NATURA VIVA Zdravá výživa, biopotraviny, denní vegetariánské bistro

Koliště 5, 602 00 Brno, tel.: 541 578 701

Ekofarma BAUCIS Biozelenina, zasílání vlakem, ubytování na farmě za práci, možno celý rok.

Lesoňovice 31, 593 01 Bystřice n. P. Tel.: 566 560 087, 604 139 660

SALVIA Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny, aromaterapie, přípravky pro sportovce, vitaminové, minerální přípravky, včelí produkty

Moravská 475, 560 02 Česká Třebová tel.: 465 535 108

PÍ–CENTRUM Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa

Panská 1 370 01 České Budějovice tel.: 604 522 789

BELLIS Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy, dětská výživa

Palackého n. 59/I, 380 01 Dačice, tel.: 384 420 022

DIA–RACIO–BIO Biopotraviny, diety, biokoření, vegetariánské speciality

Národní 48, 695 01 Hodonín, tel.: 518 321 171, l. 28

BAZALKA Prodejna – biopotraviny, zdravá výživa, polotovary, jídelna – pizza, celozrnné koláče

Tomkova 144 a Bazalka ve dvorku, 500 02 Hradec Králové, tel.: 495 512 296

PRODEJNA ZDRAVÍ Biopotraviny, čaje, koncentráty, vitaminy, přírodní produkty, sportovní výživa, dia bezlepkové zboží, včelí produkty

Husova 86, 565 01 Choceň, tel.: 465 471 739

Natural PLUS kompletní sortiment racio výživy, vegetar. občerstvení, biopotraviny, čaje (byliny, aromaterapie)

Škrétova 2, 586 05 Jihlava tel.: 567 321 344

ZDRAVÍČKO Biopotraviny, racionální výživa makrobiotika, suché plody, celozrnné pečivo, literatura, pí-centrum

Masarykovo nám. 37, 697 01 Kyjov tel.: 518 610 076, 608 820 979 mail: [email protected]

PEKAŘSTVÍ LEŠTINA Chléb a pečivo v kvalitě bio

7. května, 789 71 Leština u Zábřeha

HERBA bylinné směsi dle receptu, zásilková služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika

Dvořákova 4, 412 01 Litoměřice tel.: 416 731 716

červenec

l

2004

PRODEJCI, POŠLETE FOTO SVÉ PRODEJNY DO TÉTO RUBRIKY

V Zdaravá výživa U Vlásenků

Biopotraviny, čaje, sušené ovoce, aromaterapie, koření, vitamíny aa potravinové doplňky, racionální výživa

Chebská 255, 353 01 Mariánské Lázně tel.: 354 627 140

HARMONIE Zdravá výživa, kozí bioprodukty, bylinné čaje; literatura, relax. hudba, porad. geopat. zón, přír. péče o tělo a domácnost, vykládací karty

Geletova 372, 293 01 Mladá Boleslav, tel.: 326 327 045

JEČMÍNEK Biopotraviny, makrobiotika, aromaterapie, bezlepková dieta, diavýrobky, bylinné čaje, literatura, solné lampy

Ostružnická 13, 772 00 Olomouc tel.: 585 228 727, [email protected]

ZDRAVÁ VÝŽIVA Bio – zelenina, potraviny, makrobiotika

Karoliny Světlé 5, Olomouc tel.: 585 428 801

PÍ–CENTRUM Olomouc Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa

Mlýnská 2, 772 00 Olomouc tel.: 585 234 657

BIO–FARM Prodejna zdravé výživy, ovoce, zeleniny- bio Jindřišská 1748, 530 02 Pardubice tel.: 466 657 518

Pekařství LEŠTINA U ZÁBŘEHU hořčice, kečup. Také bionápoje včetně energetických, biovína a biopiva, biokávu a čaj, biotěstoviny, gnocchi, plněné taštičky, sendviče a palačinky. Personál bistra připravuje z těchto biopotravin chutná teplá jídla přímo před zákazníkem. V nabídce bistra je i donáška pokrmů do okolních firem a domácností.

Týnský dvůr 7, 110 00 Praha 1, Tel.: 224 828 828, [email protected] Na Pískách 65, Praha 6

COUNTRY LIFE Největší výběr biopotravin v ČR, BIO ovoce a zelenina, racionální výživa, čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje, balené i nebalené BIO sušené ovoce, luštěniny, semena a ořechy.

Melantrichova 15 a Jungmanova 1, Praha 1

ALBIO – informační centrum PRO-BIO Liga spotřebitelů

snídaně, obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez cukru, biopotraviny

prodejna s biopotravinami, biorestaurace, kvásková biopekárna, zelenina, čerstvé biosedviče a sladkosti, biocatering, informační servis, přírodní kosmetika, kompletní sortiment biočajů, kozí a kravské biosýry, čerstvá zelenina a bioovoce i zelenina – Po–Pá 10–19,

třída Míru 64, 530 02 Pardubice tel.: 466 655 444, www spalda.cz

Truhlářská 18–20, 110 00 Praha 1 tel.: 222 325 418, 605 292 802

ŠPALDA – restaurace a prodejna

NATURAL prodejna a bufet racionální výživy, polévky, bezmasá jídla, zeleninové saláty

Budovcova 105, 397 01 Písek tel.: 382 213 435

MANDÍK Biopotraviny, zdravá výživa

ČSA 40, 39111 Planá n. L. tel.: 381 291 129

ROSA Biopotraviny, zdravá výživa, čaje, byliny, přírodní kosmetika, zdravotní obuv

Jiřího nám. 38, 290 01 Poděbrady, tel.: 325 612 367

X ZDRAVÁVÝŽIVARACIONÁLNÍ Biopotraviny, zdravá výživa. Začínáme, nabídněte nám vhodný sortiment.

Komenského 146, 691 23 Pohořelice, tel.: 723 790 662

BIOVITA BISTRO První rychlé občerstvení v ČR. Bistro nabízí výhradně potraviny v BIO kvalitě jak ke konzumaci, tak i k prodeji mimo provozovnu. Firma prodává jedinečné biopotraviny z dovozu, které dosud na českém trhu chyběly - biomarmelády,

PÍ–CENTRUM PRAMEN POZNÁNÍ Pí–voda, biopotraviny (včetně rozvozu po Praze), čaje, bylinky, kamínky, výrobky EPAM, aromaterapie a přírodní kosmetika NOBILIS TILIA

Haštalská 1, Praha 1 Tel.: 732 519 876

BEZLEPKA Bezlepková dieta, zdravá výživa

Poliklinika Soukalova ul., Praha 4, tel.: 241 764 031

WELEDA Vzorková prodejna bylinné kosmetiky Weleda

Lidická 28, 150 00 Praha 5, tel.: 257 315 888

ROZMARÝNA – biopotraviny sortiment biopotravin Countrylife a PRO-BIO, biokoření a čaje, kravské a kozí výrobky, výrobky od českých biofarmářů, online obchod s biopotravinami

Nádražní 17 (ve dvoře), Praha 5 tel.: 257 326 628, www.rozmaryna.cz

BIOPRODUCTS V obou prodejnách velký výběr biopečiva, biosýrů, sójových výrobků, biotěstovin atd. a také biopotravin, které do-

sud v ČR chyběly, vč. sterilované kukuřice, hrášku aj. zeleniny, kečupu, žampionů, broskvových, meruňkových a jahodových kompotů atd.; též ekologické čisticí prostředky a přírodní kosmetika.

Na Bělidle 29, 150 00 Praha 5 Tel.: 608 230 905

MANDRAGORA

Léčivé byliny, racionální výživa, čaje, sušené ovoce, vitaminy

Nádražní 21, 756 61 Rožnov p. R.

PRO-BIO vzorková prodejna obilné výrobky, čaje, koření, sušené ovoce, špaldové a pohankové polštářky

Lipová 40, Staré Město pod Sněž., www.pro–bio.cz, tel.: 583 239 549

RACIO Potraviny pro vaše zdraví

Fügnerova 822, 390 01 Tábor, tel.: 381 253 492

ZDRAVÁ VÝŽIVA Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje

Barcalova 143, 562 01 Ústí n. O. tel.: 465 524 642

JAMBO Prodejna zdravé výživy, biopotravin, sušeného ovoce, čajů, makrobiotika

Vodní 849, 757 01 Val. Meziříčí

PÍ–CENTRUM ZÁBŘEH Pí– voda, Pí– pivo Litovel, další Pí produkty, makrobiotika, léčba stravou, zdravá výživa, BIO potraviny, poradna etikoterapie, Čínská medicína

Háječkova 4, 789 01, Zábřeh n. M. tel.: 604 993 103

ZELENÁ LÉKÁRNA biopotraviny, racionální výživa, vitaminy, byliny, čaje, aroma–terapie, celozrnné pečivo

Prior, nám. T. G. Masaryka 6, Zlín tel.: 577 222 771, 777 900 490

PRODEJNY V BIOMAPĚ BIO se věnuje ekozemědělství, biopotravinám a jejich prodeji, čtenáře chce informovat o novinkách, receptech, zajímavostech ze světa zdravého životního stylu, proto by nemělo chybět na pultech prodejen se sortimentem bio a dalších racionálních potravin – vychovává spotřebitele. Prodejny, které objednají alespoň 20 výtisků BIO, zařazujeme do této BIOMAPY.

červenec

l

Měsíčník BIO vychází ve spolupráci s:

VYDAVATEL A REDAKCE: vh press, Jungmannova 1403 500 02 Hradec Králové tel./fax: 495 538 969, e-mail: [email protected] IČO: 632 35 099

PRO–BIO , Nemocniční 53, p.s. 116, 787 01 Šumperk tel. 583 216 609, fax 583 214 586 pro–bio@pro–bio.cz www.pro–bio.cz

BIO ze všech koutů republiky zamířilo do Albia Praha-Dejvice .................2 Biovota market..................2 SLUNEČNÍ BRÁNA s.r.o. Havlíčkův mlýn 944, 696 15 Čejkovice

Sazba a DTP: vh press Hradec Králové Tisk: Vltava-Labe-Press Hradec Králové

ZDRAVÁ PŘÍRODA ZDRAVÉ POTRAVINY ZDRAVÝ ČLOVĚK

OBSAH čer venec 2004 BIOPOTRAVINY

Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková

Registrováno: MK ČR E 11409 Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin a předplatného po celé ČR. Distribuce na Slovensku: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., Vainorská137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava, tel. 02/444 588 16, 444 427 73, 444 588 16, fax: 02/444 588 19, email: [email protected] Cena: 12 Kč /19 Sk (individuální předplatitelé + 3,– na poštovné) Toto číslo vyšlo v červenci 2004 Redakční rada: Ing. Jiří Urban Mgr. Tom Václavík Ing. Jarmila Chladová, Ing. Josef Škeřík Ing. Radomil Hradil Autorský kolektiv: Ing. Markéta Doubravská, Ing. Petr Dostálek, Waltraud Gregorová, Hana Zemanová a další Příspěvky, dotazy, náměty zasílejte na adresu redakce. Časopis může vycházet díky laskavé podpoře a spolupráci se svazem PROBIO Šumperk, obchodní společností PRO-BIO Staré Město pod Sněžníkem a Sluneční bránou Čejkovice. Další spolupracovníci, spoluautoři a sponzoři z řad organizací i jednotlivců jsou srdečně vítáni.

Ročník 8 m číslo 7

SERVIS

2004

tel.: 518 362 687, fax: 518 362 644

Supermarkety nemusíme prosit, musíme s nimi jednat! ........3

EKOLOGIE Nad biosvětem hrozí GMO mračna ...........................4

TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT V Permalotu peče „divočák“ .5 Oslava komunity................5 Úvahy o ekologickém zemědělství ...........................9+15

Lipová 40, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem tel./fax: 583 239 549

ZDRAVÍ–PORADNA

Podmínky inzerce v BIO

Kohoutek luční, Hořící láska .6 Jak naučíme děti zdravě jíst II Tepelně upravené ovoce ......8

Inzercí v BIO oslovíte poučené čtenáře, pro něž ekologie, biopotraviny a trvale udžitelný život nejsou prázdné pojmy. Využijte této příležitosti k informování veřejnosti a získání zákazníků. BIO je k dispozici i na mnoha významných ekologických výstavách.

Plošná inzerce

A 1x -10 000 Kč 3x - 9 000 Kč 6x - 8 000 Kč 12x - 6 000 Kč A B C D

– – – –

Základní sazba 21 Kč/cm2 + 22% DPH

B

C

1x - 5 000 Kč 3x - 4 500 Kč

1x – 2 500 Kč 3x - 2 250 Kč 6x - 2 000 Kč 12x - 1 500 Kč

6x - 4 000 Kč 12x - 3 000 Kč

C1

1x - 1 250 Kč 3x - 1 125 Kč 6x - 1 000 Kč 12x - 750 Kč

Poradna W. Gregorové ........6

RECEPTÁŘ Brokolice? - Ještě více! .......7 Kalendář akcí ...................7

BIODIVERZITA Od opia k makovým buchtám II..................11-13

BIOZAHRADA

D

190 mm x 260 mm 190 mm x 134 mm, B1 – 93 mm x 260 mm 93 mm x 134 mm, C1 – 66 mm x 190 mm 93 mm x 66 mm

Reklamní článek jen 30 % ceny plošné inzerce. Plnobarevný inzerát + 25 %, k cenám se připočítává 19 % DPH. Grafické zpracování (logo, foto apod.) zdarma. Platba fakturou po otištění, při ceně nad 4 000 Kč předem. PRODEJNY zveřejněny v Biomapě při odběru min. 20 ks BIO měsíčně, členské prodejny PRO-BIO při 15 výtiscích.

Biozahrada v květnu ...........5

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Jak se žije na českých ekofarmách – Ekozelináři - ohrožený druh mezi ekol. zemědělci ..10

PRO–BIO INFORMUJE

Podmínky soukromé inzerce

Mezinárodní spotřebitelská přehlídka biovín Pavlov......14 Celostátní Biodožínky Bělá ..14 Vychutnejte letní dresinky v biokvalitě.......................16 BIOKNIHOVNA .............17

Do tří řádků strojopisu (180 úhozů) 50 Kč. Text inzerátu pošlete do redakce poštou nebo e-mailem, zatelefonujte. Inzerát typu PRODÁM, KOUPÍM, VÝMĚNA, SEZNÁMENÍ bude zveřejněn v nejbližším čísle časopisu.

ADRESÁŘ BIOPRODEJEN, SERVIS, INZERCE 18–20

Objednávky pro příští číslo zašlete vždy do 10. v měsíci na adresu: BIO, vydavatelství vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové, tel./fax: 495 538 969, e-mail: [email protected]

OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO na rok 2004 BIO – měsíčníku pro trvale udržitelný život Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ulice: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ a místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výtisků/měsíčně ................od měsíce.............Elektronicky v pdf DIČ*:......................................... IČ*:.................................*) jen pro firmy

výtisků/měs. . . . . . . . . . . Kč/výt . . . . . . 8-12/2004

1 . . . . . . . . . .12,– (+ 3,– na pošt) . . = 75 Kč 2–4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . po 13 Kč za výt. 5 (+1 zdarma) . . . . . .12,– . . . .(rok) 700 Kč 7–19 . . . . . . . . . . . .10,– 20–49 . . . . . . . . . . . .8,– a zveřejnění v Biomapě

Časopis elektronicky 12 Kč/měsíc, celoroční předplatné jen 160 Kč Žádám o starší čísla (po 5 Kč/výt.) BIO – rok

podpis: ..................................

2000:.......................2001:............................ 2002: .......................... 2003.............................

Koupím česká biosemena na lisování S bodlák S konopí S lískové ořechy S lněné semeno S mandle S mák S brukev řepka S vlašské ořechy S jadérka z hroznů Vše od 3 do 10 tisíc kg Green marketing, tel: 541 263 456, [email protected] Produkty z kontrolovaného ekologického zemědělství

Tee–já–vu – ledové čaje W Poznej, co ti dělá dobře W Zázvor–citron 6 Dobrá nálada 6 Energie 6 Sluneční záře

šš

bez cukru a sladidel, bez CO2, bez barviv a aromatických přísad, bez konzervačních látek, pouze pasterizováno

Sluneční brána s. r. o. Havlíčkův mlýn 944, 696 15 Čejkovice fax: 518 362 644, tel.: 518 362 687 [email protected], www.slunecnibrana.cz

Od opia k makovým buchtám II. červenec. Ročník 8. číslo 7. Str Str. 10. Tak, to je moje království, říká Petr Weidenthaler

Recommend Documents