Ochrana vodních zdrojů

AGRONOMICKÁ FAKULTA MENDELOVI ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERSITY V BRNĚ školní rok 2007/2008

Ochrana vodních zdrojů

Vypracovala: Zdeňka Přichystalová Agroekologie Vedoucí diplomové práce: Ing. Petra Oppeltová, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Ing. Petry Oppeltové Ph.D. a s použitím uvedené literatury.

………………………

Zdeňka Přichystalová

2

Poděkování : Za všestrannou pomoc při psaní bakalářské práce bych ráda poděkovala paní Ing. Petře Oppeltové PhD.

3

Abstrakt: V této práci se zabývám problematikou legislativy týkající se ochrany vodního hospodářství v České republice. Úvodní část se zabývá současnou platnou legislativou vodního hospodářství. Druhá část je věnovaná stručně ochraně vod obecné. Dále potom ochraně vod zvláštní a speciální, kde bude přiblíženo režim hospodaření a náhrady týkající se těchto oblastí. Následuje kapitola charakterizující problematiku citlivých oblastí. Problematikou zranitelných oblastí, jejich režimem hospodaření, používáním a skladováním dusíkatých hnojiv a střídáním plodin v těchto oblastech se zabývá čtvrtá kapitola. Poslední kapitola je věnovaná kontrolním činnostem vodoprávních úřadu, dozoru vodoprávních úřadů a české inspekce životního prostředí.

Klíčová slova:

legislativa, vodní hospodářství, ochrana vod, zákon, povrchové a

podzemní vody

4

Abstract : This Bachelor's thesis deals with a legislation problem of conservation of the water culture in Czech republic. First part deals with current vigor legislation of water culture. Second part basicly introduces into the conservation of water. Than it describes expecional and special water conservation, where is explained the regim of management and compensation of these areas. In the next part it is characterised the problem of sensitive areas. The fourth part describes vulnerable areas, their management regim, useing and storing nitrogenous fertilizers and changing of crops. The last part represents the control activity of water-legal bureau, inspection above water-legal bureau and czech inspection of enviroment.

Key words:

legislation, water culture, water conservation, law, ground and

underground water

5

Obsah: Cíl práce Úvod 1.Současná legislativa týkající se ochrany vod 1.1. Historie vodního práva 1.2. Současná legislativa 1.2.1. Zákon 254/2001Sb. zákon o vodách 1.2.1.1. Euronovela vodního zákona (20/2004) 1.2.2. Zákon 305/2000Sb. O povodích 1.2.3. Zákon 274/2001 Sb.O vodovodech a kanalizacích 1.2.4. Směrnice rady 2000/60/EHS eu parlamentu a rady 1.2.5. Nitrátová směrnice 2. Ochrana obecná, speciální a zvláštní 2.1. Základní pojmy 2.2. ochrana vod obecná 2.3. ochrana vod zvláštní 2.3.1. režim hospodaření v CHOPAV 2.3.2. náhrady v oblastech CHOPAV 2.4. ochrana vod speciální (ochranná pásma) 2.4.1. Ochrana vod speciální v minulosti 2.4.2. Ochrana vod speciální v současnosti 2.4.3. Náhrady v oblastech ochranných pásem 3. Problematika citlivých oblastí 4. Problematika zranitelných oblastí mapa zranitelných oblastí 4.1. Opatření akčního programu nitrátové směrnice 4.2. Hospodaření ve zranitelných oblastech 4.3. Používání dusíkatých hnojiv ve zranitelných oblastech 4.4. Skladování dusíkatých hnojiv ve zranitelných oblastech 4.5. Střídání plodin ve zranitelných oblastech 4.6. Provádění protierozních opatření ve zranitelných oblastech 5. Kontrolní činnost 5.1. Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních 5.2. Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů 5.3. Vrchní vodoprávní dozor 5.4. Česká inspekce životního prostředí Závěr Soupis zkratek Seznam použité literatury

6

7 8 9 9 9 9 14 15 16 18 21 22 22 23 23 23 23 24 24 25 26 26 27 28 29 29 30 30 31 31 31 32 33 33 33 34 35 36

Cíl práce: Cílem této práce je zjednodušit orientaci v legislativě týkající se vodního hospodářství v České republice. Tyto obecné informace budou prakticky využity při zpracování diplomové práce a řešení konkrétního problému jakosti vod, erozní činnosti vod a protipovodňovým opatřením povodí.

7

Úvod: Voda je jedna ze základních podmínek života na zemi. Voda se na zemi vyskytuje ve třech skupenstvích, je to skupenství pevné, kapalné a plynné. Účastní se všech biochemických pochodů v tělech organismů.Je nesmírně důležitým činitelem s ohledem na vznik a vývoj života. Je také důležitý abiotický faktor pro hodnocení stanoviště. Energie získaná z vody je absolutně čistá a bezodpadová. Voda již zdaleka není považována jen za surovinu, ale je chápána jako základní součást životního prostředí, na kterou je nutno pohlížet pouze v souvislosti s jeho ostatními složkami a kterou je nutno zachovat pro příští generace v co největším množství a nejlepší kvalitě. 70,8 % zemského povrchu pokrývají oceány. Hmotnost vody v nich se odhaduje na 1,369 . 1019 kg. Hmotnost ledovců se odhaduje na 2,3 . 1019 kg, sladké vody na 5.1017 kg. Koloběhem vody v přírodě dochází k rozpouštění minerálů. Jejich koncentrace se pak pohybuje v rozmezí 10 mg až 100 g/l. (www.Wikipedie.cz) Skutečnost že voda má velkou tepelnou kapacitu, je důležitá pro udržení stability klimatu. To jí umožňuje nakumulovat velké množství tepelné energie. Oceán tedy pracuje jako jakási akumulační nádrž, která podle potřeby chladí nebo otepluje. mořské proudy odnášejí energii z teplých oblastí do chladných a tam zmírňují klima. V severozápadní Evropě je mírné klima díky působení Golfského proudu. Voda výrazně působí na zemský povrch svými erozními vlivy. Rozrušuje horniny, vymývá chemické sloučeniny ve vodě rozpustné. Vodní toky odnášejí do moří nesmírné množství pevné složky půdy, úlomků hornin apod. Voda má tedy velmi podstatný vliv na utváření povrchu naší planety.

8

1. Současná legislativa týkající se ochrany vod 1.1. Historie vodního práva Vodní zákon představuje komplexní právní úpravu novodobého vodního práva v ČR. Vodní právo jako odvětví správního práva disponuje relativně dlouhou historií. Již koncem 18. století existovaly tzv. mlynářské rády, v 19. století pak byly vydány zemské vodní zákony (český, moravský, slezský). Právní úprava obsažená v českém vodním zákone č. 71/1870 z.z. byla prvním soustavným zpracováním vodního práva u nás. Český zemský vodní zákon platil až do roku 1955, kdy byl nahrazen zákonem č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství. Dalším vodním zákonem byl zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, který platil až do 31.12.2001 a byl k tomuto datu nahrazen dnes platným vodním zákonem.

1.2. Současná legislativa 1.2.1. Zákon č. 254/2001 Sb. O vodách a o změně některých zákonů ( vodní zákon )

I. - ÚVODNÍ USTANOVENÍ Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových i podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto zákona je též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. Tento zákon v jedenácti odstavcích vymezuje základní pojmy, jako jsou např. podzemní vody, povrchové vody, vodní zdroje, povodí ad. (zákon 254/2001 Sb., o vodách, §1)

9

§ 2 – Vymezení základních pojmů - povrchová voda: voda přirozeně se vyskytující na zemském povrchu - podzemní voda: voda přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních § 3 - Právní povaha vod - povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součást ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují - vody odebrané z povrchových nebo podzemních vod se za tyto vody nepovažují - veřejnoprávní (povolení státu) x soukromoprávní přístup (povolení vlastníka pobřežního pozemku) k ochraně vod.

II. – NAKLÁDÁNÍ S VODAMI

§ 5 - Všeobecné povinnosti při nakládání s vodami (dbát o jejich ochranu, šetrné využívání, neporušovat veřejné zájmy) Při výrobě (ke splnění uvedené povinnosti úpravy ve výrobě s ohledem na BAT) Při výstavbě (zabezpečit zásobování vodou a odvod odpadních vod) § 6 - Obecné nakládání (užívání) s povrchovými vodami - definice - ochrana nemovitostí před škodlivými účinky vod (zachycování, změna přirozeného odtoku) - hranice pro obecné nakládání (jakost, zdravotní nezávadnost,prostředí, odtokové poměry atd…) - omezení obecného nakládání (z důvodu ochrany veřejného zájmu, bez náhrady)

§ 8 až 20 - Zvláštní užívání - podle povodí a hydrologických regionů zahrnuje: - zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod

10

- vedení vodní bilance (hydrologická a vodohospodářská bilance) - vytváření a vedení evidence (množství a jakosti vod, odběrů vod, vypouštění odpadních vod atd.) - zajišťují správci povodí a další pověřené osoby x PO, FO, SÚ, OÚS (výměna informací)

§ 23 až 26 - Plánování - zahrnuje stanovování cílů a návrhů opatření k jejich dosažení Plán hlavních povodí – rámcové cíle (Odra, Labe, Morava); MZE a MŽP – vláda; EIA Plán oblastí povodí – konkrétní cíle; správci povodí – kraje; EIA; omezení pro nakládání s vodami a limity pro využití území Programy opatření; součástí plánů; na jejich základě vodoprávní úřady ukládají provést opatření ve veřejném zájmu

V. - OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ § 27 až 42 1. Obecná povinnost ( § 27) – vlastníci pozemků jsou povinni pečovat o pozemky tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů, nestanoví-li zvláštní předpis jinak 2. Územní ochrana - zvláštní území, která z určitých důvodů vyžadují zvýšenou ochranu CHOPAV (§ 28) (území, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod); vláda nařízením; zákazy Ochranná pásma vodních zdrojů ( § 30 a 31) (k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti); vodoprávní úřad vymezí činnosti, které nelze v OP provádět či jiný způsob omezení využívání pozemků Zranitelné oblasti ( § 33) (území, kde se vyskytují vody určené či využívané jako zdroje pitné vody s vysokým obsahem dusičnanů či hrozí zhoršení jejich stavu v důsledku

11

koncentrace dusičnanů v důsledku zemědělské činnosti); vláda nařízením; pravidla pro používání a skladování hnojiv 3. Zvláštní ochrana vod Ochrana podzemních vod ( § 29); přednostní využití jako zdroj pitné vody; způsobí-li někdo ztrátu podzemní vody, při provozní činnosti, je povinen jako náhradu zajistit náhradní zdroj vody (náhrada škody) a současně napravit ekologickou újmu Citlivé oblasti ( § 32) (vodní útvary může dojít k nežádoucímu stavu vod, jsou využívány jako zdroj pitné vody či jiný zájem na ochraně); vláda nařízením Vody využívané ke koupání ( § 34); upraveno hygienickými předpisy Podpora života ryb (rybí oblasti) ( § 35); vláda nařízením 4. Ochrana množství vod Minimální zůstatkový průtok ( § 36); umožňuje obecné nakládání a ekologické funkce vodního toku; vodoprávní úřad v povolení Minimální hladina podzemních vod (§ 37); umožňuje trvalé udržitelné užívání vodních zdrojů, při kterém nedojde ekologické stability ekosystému vodních útvarů s nimi souvisejících; vodoprávní úřad v povolení 5. Ochrana jakosti vod Odpadní vody ( § 38); použité se změněnou jakostí (složení, teplota) nebo jiné vody z nich odtékající mohou-li ohrozit jakost vod; v povolení stanoví VÚ nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění (vláda nařízením stanoví hodnoty) Závadné látky ( § 39); látky, které nejsou odpadními nebo důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod; nesmí vniknout do vod a ohrozit jejich prostředí; havárie

12

Nápravné opatření ukládá ČIŽP nebo vodoprávní úřad. VI. EKONOMICKÉ NÁSTROJE ( § 88 až 103) 1. Podzemní vody a) platba za odebrané množství podzemní vody; formou poplatku Kč/m3 ; sazby v příloze (2 Kč – pitná, 3 Kč ostatní); neplatí se za méně než 500 m3 měsíčně či 6000 m3 ročně; b) poplatek za vypouštění odpadních vod do vod podzemních; 3500 Kč ročně; příjem obce 2. Povrchové vody a) poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových: - poplatek za znečištění - poplatek z objemu b) platba k úhradě správy vodních toků (správy povodí); v Kč/ m3 určené správcem povodí na základě cenových předpisů; výjimky na základě odebraného množství (jako u podzemních vod) a účelu nakládání s vodami VII. SANKCE ( § 116 až 125) Správní delikty PO a FOP (ČIŽP, obecní úřad 3. stupně; upuštění od uložení pokuty) Přestupky; upravuje zákon o přestupcích v § 34 VIII. STÁTNÍ SPRÁVA ( § 104 až 115) Vodoprávní úřady - ministerstva – MŽP, Mze, MZd, MO, MDS; Kraje; Újezdní úřady - Obce ČIŽP

13

1.2.1.1. Novela vodního zákona (zákon č. 20/2004 Sb., euronovela) Dne 23. 1. 2004 byla ve Sbírce zákonů pod č. 20 publikována euronovela vodního zákona, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou vyjmenovaných ustanovení nabývajících účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Hlavním cílem novely je zajištění úplné slučitelnosti českého vodního práva s právem Evropských společenství; proto se zaměřuje především na dokončení transpozice tzv. rámcové směrnice o vodách, tj. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále "rámcová směrnice o vodách"). Citovaná nejmladší směrnice ES v oblasti kvality vody totiž vešla v platnost 22. 12. 2000, tj. v době, kdy návrh nyní platného vodního zákona č. 254/2001 Sb. již projednávala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Dalším cílem novely bylo odstranit nedostatky platné právní úpravy, na které poukázaly dosavadní zkušenosti aplikační praxe, např. v oblasti správy poplatků na úseku vodního hospodářství, zejména poplatků za odebrané množství podzemní vody (§ 88 a násl. vodního zákona), v oblasti povinností při nakládání se závadnými látkami (§ 39) či nedostatky stávajících přechodných ustanovení (§ 127). Dále se zabývá problematikou povodní, povodňových orgánů krajů (§ 80) písmeno a) až j). Za účelem plné transpozice ustanovení rámcové směrnice a dalších evropských směrnic v oblasti vod tak byly novelou vodního zákona provedeny např. tyto změny: * Zpřesnění a doplnění definic legálních pojmů (§ 2 zákona) * Rozšíření důvodů pro změnu a zrušení platného povolení k nakládání s vodami (§ 12 zákona) * Podrobnější úprava povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace (§ 16 zákona)

14

* Nová zmocnění k vydání prováděcích předpisů v oblasti zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod (§ 21 zákona) * Změny na úseku "plánování v oblasti vod", zejména enviromentální cíle v oblasti vod (§§ 23 až 26, nový § 23a zákona) * Stanovení právního režimu vypouštění odpadních vod do půdních vrstev (§ 38 odst. 4 zákona) * Stanovení "evropských" termínů pro splnění povinností týkajících se evidencí, plánů v oblasti vod a vybudování kanalizací a čistíren městských odpadních vod (Čl. II Závěrečná a přechodná ustanovení zákona č. 20/2004 Sb.) * Povinnosti při nakládání se závadnými látkami (§ 39 odst. 4 písm. c) zákona) * Poplatek za odebrané množství podzemní vody a poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (§ 88 a násl. zákona) * Skutkové podstaty "porušení dalších povinností" (§ 116 zákona) * Zánik platnosti starších povolení k odběru a vypouštění vod (Čl. II Závěrečná a přechodná ustanovení bod 2. zákona č. 20/2004 Sb.)

1.2.2. Zákon č. 305/2000 Sb. O povodích ÚVODNÍ USTANOVENÍ Tento zákon informuje o zaniklých a nově vzniklých povodích ke dni účinnosti tohoto zákona, přechody vlastnických práv a ostatních práv a povinností. Funkci zakladatele Povodí jménem státu vykonává Ministerstvo zemědělství. Hlavním předmětem činnosti Povodí je správa vodohospodářsky významných vodních toků, vodních toků tvořících státní hranici, jakož i provoz i údržba vodohospodářských děl ve vlastnictví státu. Povodí vykonávají dále

15

činnosti s hlavním předmětem činnosti související a činnosti svěřené jim tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Vznik s.p. (zákon305/2000 Sb. zákon O povodích, §1)

1.2.3. Zákon č.274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ( zákon o vodovodech a kanalizacích ) I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ ( § 1- 5 ) Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen „vodovody a kanalizace“), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. Tento zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní 3

produkce nižší než 10 m , nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo 1)

kanalizaci nižší než 50, na vodovody sloužící k trvalému rozvodu jiné než pitné vody a na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážková voda“). Tento zákon se dále nevztahuje na ty vodovody a kanalizace, na které není připojen alespoň 1 odběratel. (zákon 274/2001 Sb. zákon O vodovodech a kanalizacích, §1) Evidence vodovodů a kanalizací - vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací, dále je povinen zajistit průběžné vedení provozní evidence a to vše na vlastní náklady - vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací je majitel vodovodů nebo kanalizace bezplatně převádět vodoprávnímu úřadu, každoročně do 28. února předcházejícího roku - vodoprávní úřad tyto údaje zpracuje a vždy do 30. dubna ministerstvu k vedení evidence

16

II. – PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ (§ 6 – 10) 1. Oprávnění k provozování - osoba, která chce provozovat vodovod nebo kanalizaci podá žádost na o povolení na krajský úřad


krajský úřad vydá povolení k provozování osobě která:

o je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo uzavřela smlouvu s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace o osobě která sama nebo její odpovědný zástupce má středoškolské vzdělání s maturitou v oboru zaměřeném na vodovody a kanalizace a 4 roky praxe, do 5000 osob trvale využívající tyto vodovody a kanalizace. Vysokoškolské vzdělání v oboru vodovody a kanalizace a 2 roky praxe v tomto oboru, jedná- li se o více než 5000 osob.


Krajský úřad povolení nevydá v případě že :

o o povolení žádá osoba, které bylo povolení zrušeno v důsledku nedodržování tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo v důsledku neodstranění důvodu kvůli kterému nedošlo ke zrušení povolení pro provozování vodovodu nebo kanalizace

2. Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace - vlastník a provozovatel vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky nebo za účelem udržováni vodovodu nebo kanalizace v dobrém technickém stavu - stavebník nebo vlastník vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni umisťovat na cizí pozemky nebo stavby tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace, tyto práva musí být vykonávána tak aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníku pozemků - vznikne-li vlastníkovi pozemku nebo stavby na níž se nachází vodovod nebo kanalizace újma má právo na náhradu

17

III. – OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU VODOVODŮ A KANALIZACÍ A NA JAKOST VODY (§ 11-14) - vodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství pitné vody, musí být chráněny proti zamrznutí, poškozeními vnějšími vlivy, proti korozi a pronikání škodlivých mikroorganismů - kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, tak aby negativně neovlivňovali životní prostředí, aby byla zajištěna dostatečná kapacita pro odvádění vody. - provozovatel má za povinnost provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru a provádět jejich rozbory a celkové výsledky předávat krajskému úřadu každoročně do 31. března. Krajské úřady předají výsledky rozborů surové vody každoročně do 30. dubna ministerstvu VI – PŮSOBNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY (§25-31) - veřejnou správu na úseku vodovodů a kanalizací vykonává : 1) Obecní úřady 2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností 3) krajské úřady 4) ministerstvo

1.2.4. Směrnice 2000/60/ES evropského parlamentu a rady Směrnice slučuje emisní a imisní principy ochrany vodních ekosystémů a vychází z toho, že voda není obyčejné zboží, ale že životní prostředí jsme zdědili po předcích a musíme je předat potomkům v dobrém stavu – to dnes znamená, že jej musíme zlepšit. Přitom nesmí být pochyb o tom, že musíme jednotlivé složky životního prostředí rozumně využívat. Směrnice určuje rámec vodní politiky ES – její součástí (podmnožinou) je také vodní hospodářství a „vodohospodářská politika“, jejíž prioritou je ochrana vodního prostředí tradičně směřující k (rozumnému) využívání.

Účel směrnice : Účelem této směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod, který :

18

- zabrání dalšímu zhoršování a ochrání a zlepší stav vodních ekosystémů - podpoří trvale udržitelné užívání vod - povede ke zvýšené ochraně a zlepšení vodního prostředí - prostřednictvím specifických opatření povede ke snižování vypouštění, emisí a úniku prioritních látek - zajistí snižování znečištění podzemních vod a zabrání jejímu dalšímu znečišťování - zajistí snížení účinků povodní a období sucha a tím i k: * významnému snížení znečištění podzemních vod * ochraně teritoriálních a mořských vod * splnění cílů příslušných mezinárodních dohod včetně těch, které jsou zaměřeny na předcházení a odstraňování znečištění Mořského prostředí, v souladu s opatřeními Společenství podle čl. 16 odst. 3 k zastavení nebo postupnému odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, s konečným cílem dosáhnout koncentrací v mořském prostředí blízkých hodnotám pozadí pro přirozeně se vyskytující látky a blízkých nule pro uměle vyráběné syntetické látky.

Základem organizace rámcové směrnice jsou dvě geografické kategorie : 1) Oblast povodí ( River Basin District ) 2) Vodní útvar ( Water Body ) ad 1) Oblast povodí je obecně nadnárodním celkem. Česká republika je součástí tří oblastí povodí a to Labe, Dunaj, Odra. Oblast je spravována nadnárodním orgánem. Zákon 254/2001 stanovuje v ČR osm oblastí povodí – pět z nich se nachází v povodí Labe, dvě pro Dunaj a jednu pro Odru. ad 2) Útvar povrchové vody je definován jako vymezitelný a významný prvek povrchových vod, jako jezera, nádrž, tok, řeka nebo kanál, část toku řeky, kanálu, braktická voda, nebo úsek pobřežních vod.

Základem hodnocení a ochrany vodních útvarů je definice jeho stavu a jeho klasifikace. Směrnice rozeznává tři stavy: 1) Ekologický stav

19

2) Chemický stav 3) Kvantitativní stav ad 1) Ekologický stav je používaný pro povrchové vody. Tato kategorie je vyjádřením kvality struktury a funkce vodních ekosystémů spojených s povrchovými vodami. Jednotlivé složky nebo elementy ekologického stavu spadají do charakteristik biologických, hydrologických, hydraulických, hydromorfologických, a zahrnují vybrané prvky chemického stavu. ad 2 ) Chemický stav můžeme přibližně definovat jako odpovídající současnému pojetí jakosti vody, včetně sedimentů, kontaminace organismů apod. (pro povrchové i podzemní vody). ad 3) Kvantitativní stav je vyjádřením stupně ovlivnění útvaru podzemní vody přímými nebo nepřímými odběry. Úroveň stavu se klasifikuje v pěti stupních: 1) velmi dobrý (HIGH), žádné nebo velmi malé antropogenní změny 2) Dobré (GOOD), mírné odchylky proti HIGH 3) Střední (MODERATE), střední odchylky, vyšší než u GOOD 4) Špatný (POOR), významné odchylky, biotická složka zvláště významně ovlivněna. 5) Zničený (BAD), velmi vážné změny, biotická složka obvykle chybí

Vedle povrchových a podzemních vod jsou enviromentální cíle stanoveny pro chráněná území. Pojem chráněného území vymezuje článek 7 (voda užívaná pro odběr pitné vody) a Příloha IV takto: * Všechny vodní

útvary používané pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu, pokud

poskytují průměrně více než 10 m3 vody za den, nebo slouží více než 50 osobám, a vodní útvary uvažované pro tento účel; * Území vymezená pro ochranu hospodářsky významných akvatických druhů; * Vodní útvary vymezené jako rekreační vody, včetně oblastí vymezených jako vody určené ke koupání podle směrnice 76/160/EHS; * Oblasti citlivé na živiny včetně oblastí vymezených jako zranitelné podle směrnice 91/676/EHS (nitrátová směrnice) a oblastí vymezených jako citlivé podle směrnice

20

91/271/EHS (o městských odpadních vodách); * Oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vody je důležitým faktorem jejich ochrany, včetně míst Natura 2000 vymezených podle směrnice 92/43/EHS (o habitatech) a směrnice 79/409/EHS (o ptácích).

Implementace směrnice v ČR: * Vláda 7. ledna 2003 schválila Implementační plán Rámcové směrnice v ČR, podle kterého se celkem koordinovaně postupuje. * V roce 2003 je hlavní úkol zpracovat vymezení Oblastí povodí a nominovat Kompetentní úřady. - kroky podniků Povodí, řízené * V roce 2004 je hlavní úkol zpracovat Charakteristiky Oblastí povodí, vycházející z charakteristik národních částí, podle Článku 5. * Další cíl je rok 2009, kdy vstoupí do hry hlavní nástroje WFD - Plány oblastí povodí (River Basin Management Plans) a Programy opatření.

Implementace Rámcové směrnice je řízena tzv. Strategickou koordinační skupinou Společné implementační strategie Rámcové směrnice (SCG CIS), jejímiž členy jsou tzv. vodní ředitelé, včetně zástupců ČR. Pracovní skupiny CIS vydávají příslušné pokyny pro zpracování nebo přístupy k jednotlivým tématům WFD, a podle nich se (volně, nejsou to pokyny závazné!!) řídí implementace v jednotlivých státech (členských i přistupujících).

1.2.5. Nitrátová směrnice Nitrátová směrnice je předpis Evropské unie (91/676/EHS) vytvořený pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělství. U nás je nitrátová směrnice uplatněna v § 33 vodního zákona (254/2001 Sb.). Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech (zkráceně NV 103/2003). Více ke zranitelným oblastem odstavec číslo 4. Problematika zranitelných oblastí.

21

Na základě vyhodnocení vývoje kvality vod, s přihlédnutím ke změnám zemědělského hospodaření, byly některé zranitelné oblasti zrušeny a jiné nově vymezeny. Nové zařazení jednotlivých k.ú. do zranitelných oblastí vychází z nařízení vlády 119/2007, které nabylo platnosti 1.9. 2007. Harmonogram nitrátové směrnice První akční program byl vyhlášen pro období 2004 – 2007, druhý pro období 2008 – 2011.První vymezení ZOD bylo schváleno 3.3.2003, s účinností od 11.4.2003. Zranitelné oblasti i akční program podléhají přezkoumání každé čtyři roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z akčního programu. Druhé vymezení ZOD bylo schváleno 11.7.2007, s účinností od 1.9.2007.

2. Ochrana obecná, speciální a zvláštní 2.1. Základní pojmy Ochrana vod – tento termín byl poprvé zaveden v zákoně o vodách č. 138/1973 Sb. Tento zákon vycházel z toho, že úkolem vodního hospodářství není jen krytí pro potřeby vody, ale také chránit vodní zdroje. tedy jejich vydatnost a jakost. Ochranu vod lze definovat jako soubor opatření, která mají sloužit k zajištění množství a jakosti vod v přírodním prostředí. Tento soubor všech opatření lze rozdělit do tří základních forem, a to především z pohledu právního, ekonomického, případně i technického a praktického. Vodní zdroje – lze definovat jako vodárensky využívané zásoby vod ( podzemních i povrchových ) Vodním útvar – je vymezitelné významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu, vodní útvary jsou přírodní a umělé, umělé vodní útvary jsou vytvořené lidskou činností. ( zákon č. 254/2001 Sb. – dále jen vodní zákon, §2, odst. 3 )

22

Vodní zdroj – je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít pro uspokojení potřeb člověka ( zákon č. 254/2001., § odst. 4 )

2.2. Ochrana vod obecná Tato ochrana vod vyplývá ze všech obecně platných a závazných právních ustanovení, která musí dodržovat každý, vždy a všude. jsou dána ustanoveními právních předpisů v oblasti vodního hospodářství, ale i jiných právních předpisů. obecné ochrany vod se týká např. stavební zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně životního prostředí, odpadové hospodářství a další. (Hlaváč, J. a kol., 2003)

2.3. Ochrana vod zvláštní (Chráněné oblasti přirozené akumulace vod) Zvláštní ochranou se rozumí ochrana konkrétních oblastí. Pod zvláštní ochranu přirozené akumulace vod spadají oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod ( CHOPAV ).

2.3.1. Režim hospodaření v chráněných oblastech přirozené akumulace vod V chráněných oblastech přirozené akumulace vod vláda zakazuje : a) zmenšovat rozsah lesních pozemků b) odvodňovat lesní pozemky c) odvodňovat zemědělské pozemky d) těžit rašelinu e) provádět takové činnosti, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod f) těžit, zpracovávat a ukládat radioaktivní suroviny (zákon 254/2001 Sb. § 28,odst. 2)

2.3.2. Náhrady v oblastech CHOPAV Pokud vznikne vlastníkovi pozemku škoda v závislosti na nějakém z výše uvedených zákazů, má nárok na její náhradu. (zákon 254/2001 Sb., §28, odst. 4)

23

2.4. Ochrana vod speciální (Ochranná pásma) Pokud mluvíme o speciální ochraně vodních zdrojů, jedná se v podstatě o ochranná pásma vodních zdrojů. speciální ochrana vodních zdrojů je určitá nadstavba nad ochranou obecnou a zvláštní, tedy nad ochranou ze zákona. Má za úkol ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných nebo využívaných pro zásobování pitnou vodou. (Hlaváč, J. a kol., 2003)

2.4.1. Ochrana vod speciální v minulosti V minulosti platila speciální ochrana podle zákona o vodách číslo 138/1973 Sb. Podle tohoto zákona byla ochranná pásma nazývána termínem pásma hygienické ochrany a byla zřizována ve spolupráci s orgány hygienické služby. podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb. a směrnice č. 51/1979 dělily pásma hygienické ochrany na : a) pásma hygienické ochrany I. stupně Ta se stanovovala povinně u zdrojů podzemních i povrchových. Musela zde být dodržována přísná hygienická opatření. Voda nesměla být ohrožena ani znečištěna . Území v tomto pásmu musela být zbaveno všech zdrojů znečištění a oploceno. Všem nepovolaným osobám a zvířatům nesměl být povolen přístup. b) pásma hygienické ochrany II. stupně Jak u podzemních, tak i u povrchových vodních zdrojů bylo možné rozdělení PHO II. na vnitřní a vnější část. PHO II. stupně bylo zřízeno, jestliže by mohlo být ohrožováno nebo znečišťováno pásmo hygienické ochrany I. stupně ze vzdálenějšího zdroje. Toto pásmo se zřizovalo kolem PHO I. c) pásma hygienické ochrany III. stupně U povrchových zdrojů se kromě PHO I st. dříve stanovovalo PHO II st. a PHO III st., a to v rámci povodí příslušného toku nad vodárenským odběrem. Plošný rozměr i omezující opatření pro PHO III st. vymezovala směrnice č. 51/1979.

24

2.4.2. Ochrana vod speciální v současnosti V současnosti speciální ochrana spočívá ve stanovení ochrany tzv. bodové ( zonální ) na rozdíl od původní pásmové. To znamená, ze místo mezi vodním zdrojem a místem ohrožení nemusí být zahrnuto do území ochranného pásma tak jak tomu bylo u pásma hygienické ochrany. Problematiku ochranných pásem vodních zdrojů (speciální ochranu vodních zdrojů ) řeší zákon o vodách č. 254/2001 Sb. a s tím související přepisy. (elektronická učebnice vodárenství, Doc.Ing. J.Hlaváč,Csc. a kolektiv)

Dělení ochranných pásem: a) Ochranná pásma I. stupně Tato pásma I. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostřední blízkosti okolí jímacího nebo odběrného zařízení. Ochranná pásma I. stupně stanovuje vodohospodářský úřad. Jedná se o souvislá území: 1) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených pro zásobování pitnou vodou 2) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než je uvedeno pod číslem 1) minimální vzdálenost hranice od odběrného zařízení je 100 m 3) u vodních toků 4) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností 10m od odběrného zařízení 5) v ostatních případech individuálně b) Ochranná pásma II. stupně Ochranná pásma II stupně stanoví vodohospodářský úřad vně ochranného pásma I. stupně .Může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělených pásem. * Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad dojde-li k odpadnutí důvodu ochrany vodoprávní úřad rozhodne o zrušení ochranného pásma. * Rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje, obsahuje které činnosti poškozují nebo ohrožují vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost, jaká technická opatření je třeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu. (elektronická učebnice vodárenství, Hlaváč, J. a kol., 2003)

25

2.4.3. Náhrady v oblastech ochranných pásem Dojde-li k prokázanému omezení užívání pozemku a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů, má právo majitel těchto pozemků nebo staveb dle zákona (254/2001 Sb., §30, odst. 9) na náhradu škody. Na jejich žádost jsou vlastníci vodních děl povinni náhradu poškozené straně poskytnout. Oprávněnou osobou tedy osobou, která může o náhrady žádat je majitel nemovitosti nebo pozemku. Žádá – li někdo jiný je nutné aby byl oprávněnou osobou pověřen (např. plnou mocí úředně ověřenou). Oprávněnou osobou není uživatel pozemku, ale může být osobou pověřenou.

3. Problematika citlivých oblastí Dle zákona (254/2001 Sb. zákon o vodách) jsou citlivé oblasti vodní útvary povrchových vod v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v niž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypuštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanovuje vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty.

Emisní standarty pro citlivé oblasti a pro vypuštění odpadních látek do vod povrchových ovlivňující kvalitu vody v citlivých oblastech v ukazatelích znečištění pro celkový dusík a sloučeniny dusíku a celkový fosfor odpovídají hodnotám těchto ukazatelů znečištění uvedených v prováděcím předpise 61/2003 Sb.

26

4. Problematika zranitelných oblastí Dle zákona 254/2001 Sb. Jsou zranitelné oblasti území, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti (viz..mapa zranitelných oblastí v ČR, str. 28) a v nich upraví používání a skladování statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (nazývaných také Akční program, viz. kapitola 4.1.). Tento akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumáním a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. (zákon 254/2001 Sb. zákon o vodách, § 33)

27

28

4.1. Opatření akčního programu nitrátové směrnice Mezi opatření akčního programu patří: - období, kdy je zakázáno používání určitých druhů hnojiv a statkových hnojiv - stanovení minimálních kapacit skladů pro statková hnojiva, která umožní aplikovat hnojiva pouze v období, kdy je toto povoleno - omezení aplikace hnojiv a statkových hnojiv s cílem dosažení správných způsobů hospodaření, s ohledem na půdně- klimatické podmínky (půdní druh a typ, sklon pozemku, teploty a srážky) - způsoby využívání půdy a obhospodařování půdy Opatření uvedená v akčním programu musí rovněž zajistit, že v žádném podniku ve zranitelné oblasti nebude překročeno takové množství ročně aplikovaných statkových, organických a organominerálních hnojiv, které obsahuje více než 170 kg dusíku/ha/rok. Z pohledu realizace těchto opatření jsou nejnáročnější investiční opatření související se skladováním statkových hnojiv. Na stavby a rekonstrukce skladů statkových hnojiv, jakož i pořízení vhodné aplikační techniky bude možné obdržet dotaci z Operačního programu. Pěstování meziplodin, jako vhodného doplňku opatření akčního programu, bude podpořeno v rámci agro-enviromentálních opatření HRDP.

4.2. Hospodaření ve zranitelných oblastech Hospodaření ve zranitelných oblastech upravuje nařízení vlády 103/2003 Sb., které je prováděcím předpisem směrnice Evropské unie (91/676/EHS). Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími České republiky. Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí a návrhy na úpravu jejich rozsahu provádí odborný subjekt pověřený Ministerstvem životního prostředí ( § 21 odst. 3 zákona ), a to na základě identifikace povrchových nebo podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů po vyhodnocení následujících podkladů: a) výsledků sledování jakosti a množství povrchových a podzemních vod zajišťovaného Českým hydrometeorologickým ústavem a Zemědělskou vodohospodářskou správou jako pověřenými odbornými subjekty,

29

b) údajů ze sledování jakosti odebírané vody ( § 22 odst. 2 zákona ), které jsou shromažďovány podle zvláštního právního předpisu a tvoří součást informačního systému veřejné správy podle § 22 odst. 4 písm. A) zákona , c) údajů o jakosti odebírané surové vody sledované provozovateli vodovodů podle zvláštních právních předpisů.

4.3. Používání dusíkatých hnojiv ve zranitelných oblastech Za dusíkatou látku se považuje každá látka, která obsahuje v účinném množství dusík pro výživu rostlin. Řadíme sem minerální dusíkatá hnojiva, jimiž jsou minerální jednosložková hnojiva minerální vícesložková hnojiva s obsahem dusíku. Dále jsou to hnojiva s rychle rozpustitelným dusíkem, jimiž jsou statková hnojiva (kejda, hnojůvka, močůvka, organická a agrominerální hnojiva atd.). Hnojiva s rychle rozpustitelným dusíkem (hnůj a agrominerální hnojiva), v nichž je poměr C:N vyšší nebo roven hodnotě 10. Statková hnojiva mohou být ve zranitelných oblastech používaná jen v případě nehrozí–li jejich vniknutí do povrchový nebo podzemních vod. Dávky hnojiv se stanovují podle konkrétních potřeb jednotlivých plodin. Způsob používání minerálních dusíkatých hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem u polních plodin, s výjimkou zeleniny, závisí na začlenění zemědělské půdy do jednoho ze tří aplikačních pásem (stupně I až III), která jsou vymezena v tabulkách. Při stejném poměrném zastoupení různých aplikačních pásem se vždy použije opatření pro vyšší stupeň aplikačního pásma. Množství celkového dusíku aplikovaného na zemědělskou půdu nesmí ročně překročit limit 170 kg/ha. Plochy, kde se nesmí hnojit, jsou například v blízkosti povrchových vod, zastavěné obce nebo pásem ochranných zdrojů, jeteloviny a luskoviny, nevyužívané pozemky, úhory a pozemky ležící ladem.

4.4. Skladování dusíkatých hnojiv ve zranitelných oblastech Z prostor určených pro skladování hnojiv nesmí unikat žádné závadné látky. Kapacita stanovená pro skladování těchto látek je stanovená zvláštním právním předpisem, stejně tak tomu je v případě technického zabezpečení.

30

Uložení hnoje přímo na zemědělské půdě je přípustné pouze v případě že nedojde k znečištění nebo ohrožení jakosti povrchových vod a to nejdéle po dobu 9 měsíců. Umístění hnoje na stejném místě je možné pouze po čtyřech letech kultivace půdy v rámci obhospodařování.

4.5. Střídání plodin ve zranitelných oblastech Při pěstování jednotlivých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu a zájmu zabezpečení zamezení vyplavování živin. Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim.

4.6. Provádění protierozních opatření ve zranitelných oblastech Vhodná agrotechnická opatření se provádějí na půdách ohrožených erozí. Na pozemcích se sklonitostí přesahující stupeň 7 se, z důvodu ochrany před erozí, nesmí pěstovat širokolisté plodiny (kukuřice, slunečnice, soja, bob, brambory apod.) Na pozemcích se sklonitostí nad 12° a bez trvalého travního porostu je zakázáno užívat dusíkatá hnojiva. U trvalých travních porostů se sklonitostí nad 7 °Je omezeno užívání dusíkatých látek na 80 kg celkového dusíku. Na svažitých orných půdách se sklonitostí nad 3° je nutné nejdéle do 24 hodin aplikovaná hnojiva zapravit od půdy. Na pastvinách nesmí dojít k trvalému poškození drnu a rozbahnění ani v případě celoročního pobytu zvířat. Pozemky se sklonitostí na 7 ° se nesmí využívat k chování skotu.

5. Kontrolní činnost Státní správu dle zákona č. 254/2001 Sb. § 104 vykonávají vodoprávní úřady a inspekce životního prostředí. Vodoprávními úřady jsou: a) obecní úřady b) újezdní úřady na území vojenských újezdů

31

c) obecní úřady s rozšířenou působností d) krajské úřady e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad

ad a,b) Mezi pravomoci obecních úřadů a újezdních úřadů patří upravování, omezování nebo zakazování obecného nakládání s povrchovými vodami, v případě že se nejedná o vodní toky tvořící státní hranice.

ad c) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům, s výjimkou územních plánů těchto obcí.

ad d) Do působnosti krajských úřadů patří celá řada pravomocí, které jsou podrobně uvedeny v § 107 zákona č. 254/2001 Sb., písmena a) až z).

ad e) Není-li zákonem č. 254/2001 Sb. Stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje. Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v tomto zákoně, § 108, odstavec 3, písmeno a) až w).

5.1. Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních V případě veřejného zájmu, zejména v případě přechodného nedostatku vody, má vodoprávní úřad právo bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolené nakládání s vodami. Vodoprávní úřad je povinen v případě omezení nebo znemožnění odběru povrchové nebo pozemní vody zajistit opatření k nápravě. Přitom může stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru.

32

5.2. Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů Vodoprávní úřady dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona a předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad. Vodoprávní úřady jsou povinny dozírat, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí. Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat spolupráci odborných subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů. Obecní úřady s rozšířenou působností a krajské úřady provádějí dozor nad vodními díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku.

5.3. Vrchní vodoprávní dozor Vrchním vodoprávním dozorem v České republice je dle zákona 254/2001 Sb. § 111 Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou oprávněna dozírat na dodržování ustanovení vodního zákona a provádějících předpisů. Dále na dodržování rozhodování vodoprávních úřadů, na plnění vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. V rámci vrchního vodoprávního dozoru Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení kontrolní činnosti.

5.4. Česká inspekce životního prostředí České inspekci životního prostředí přísluší dozor nad dodržováním povinností pro fyzické a právnické osoby uložené tímto zákonem, ukládání odstranění a nápravy zjištěných nedostatků, příčin a škodlivých důsledků, spolupráce s vodoprávními úřady, vedení centrální evidence havárií, dozor nad dodržováním ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod a provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod..

33

Závěr : Do roku 1989 byla legislativa týkající se životního prostředí a tím samozřejmě i vodního hospodářství ve špatném stavu. V roce 1990 byla vydána Modrá kniha o stavu životního prostředí po 40 letech, jedná se o návrh k ozdravení špatného stavu životního prostředí. Samotné ministerstvo životního prostředí bylo zřízeno roku 1989 zákonem č. 173/ 1989 k 1. lednu 1990. Současná politika na ochranu životního prostředí je založena na moderních demokratických principech, které jsou zakotveny v Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod. Při vytváření ekologické legislativy ČR byly zohledněny zejména zkušenosti s ekologickou legislativou používanou ve státech EU je zde použit tradiční model poplatků za znečišťování životního prostředí. Poplatky jsou doplněny systémem sankcí a pokut. Finanční prostředky vybrané na platbách za znečištění životního prostředí, ale také pokuty vybrané za překročení limitů pro znečišťující látky musí být investovány zpětně do akcí na zlepšení životního prostředí. Tím je zajištěna stálá finanční podpora ekologických projektů. Legislativa týkající se samostatného vodního hospodářství prošla od roku 2002 kompletní obměnou. Především se jedná o vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a celá řada prováděcích předpisů. Všechna nová ustanovení poukazují na nezbytnost spolupráce provozovatelů vodních zdrojů, vodoprávních úřadů a odborných subjektů. I když je legislativa týkající se vodního hospodářství a celkově životního prostředí má velmi krátkou historii, je možné říci, že bylo dosaženo základního cíle, tj. snižovat stále rostoucí znečištění všech složek životního prostředí. Mnoho užitečné práce bylo již vykonáno, ale stále ještě zbývá řešit určité problémy a nedostatky.

34

Soupis zkratek: CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod PHO I, II, III – pásmo hygienické ochrany prvního, druhého a třetího stupně PO – právnické osoby FO – fyzické osoby FOP – podnikající fyzické osoby SÚ – stavební úřad MZE – ministerstvo zemědělství MŽP – ministerstvo životního prostředí EIA - Environmental Impact Assessment ( proces hodnocení vlivů na životní prostředí) ČIŽP – česká inspekce životního prostředí VÚ – vodoprávní úřad MZd – ministerstvo zdravotnictví MO- ministerstvo obrany MDS – ministerstvo dopravy a spojů HRDP - Horizontální program rozvoje zemědělství a venkova BAT - Best Available Technique (nejlepší dostupná technika)

35

Seznam použité literatury: HLAVÁČ, J et al.: Učebnice vodárenství, [CD rom], Vodárenská akciová spol. Brno, 2003

Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. v platném znění a s tím související prováděcí předpisy

Zákon č. 274/2001 Sb. v platném znění o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a s tím související prováděcí předpisy

Zákon č. 305/2000 Sb. V platném znění o povodích a s tím související prováděcí předpisy

Internetové zdroje : Nařízení vlády 103 / 2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech [online]. URL: http://www.agronavigator.cz/nitrat/attachments/NV_103nove.pdf.

SMĚRNICE 2000/60/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky [online]. URL: http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPJMF65SVEU/$FILE/oov-Ramcova_smernice-20001231.pdf.

www.wikkipedia.cz Vyhláška č.137/1999 Sb., Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

[online].

URL:http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/4 F53EA1C3AD3AD2741256823004EF381/$file/OL-vyhl_137_1999-20040810.doc

36

Zákon 137/1998 Sb. Zákon ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích pro výstavbu [online]. URL:http://www.mv.cz/sbirka/1998/zakon_07.html#castka_49 Mapa zranitelných oblastí [online] URL:http://www.agronavigator.cz/nitrat/default.asp?ch=70&typ=5

37