Oceňování podniků v insolvenčním řízení

Bankovní institut vysoká škola Praha Oceňování majetku

Oceňování podniků v insolvenčním řízení

Diplomová práce

Jaroslav Novák

Autor:

Finance, Oceňování

Vedoucí práce:

Praha

Doc. Ing. Jan Heřman, CSc.

duben 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 6. dubna 2011

Jaroslav Novák

2

Poděkování Tato práce byla sepsána při studiu na Bankovním institutu vysoká škola, a.s., na katedře Oceňování majetku pod vedením Doc. Ing. Jana Heřmana, CSc., jemuţ tímto děkuji za jeho rady, pomoc a ochotu. Dále děkuji všem svým současným kolegům, z jejichţ spolupráce a zkušeností jsem nabyl mnoho znalostí a vědomostí, které mi významnou měrou pomohly při tvorbě této práce.

3

Anotace práce Diplomová práce se zabývá několika okruhy otázek týkajících se ocenění podniků v insolvenčním řízení, přičemţ tyto okruhy jsou vzájemně propojeny. V prvé řadě se zabývá důvody stanovení hodnoty podniku a pohledy různých subjektů na toto ocenění. Druhým okruhem práce je rozbor oceňovacích přístupů, které vycházejí z právní úpravy České republiky. Poslední částí práce je aplikace ocenění na konkrétní obchodní firmu s následnou konfrontací se skutečným zpeněţením podniku. Oceňování má rozhodující význam pro věřitele, neboť je determinující ve vztahu k jejich následnému uspokojení přihlášených pohledávek.

Annotation The diploma thesis deals with several areas of issues related to valuing companies in bankruptcy proceedings. These spheres are interconnected. First and foremost it deals with the reasons for company valuation and perspectives of different subjects on this valuation. The second sphere of the thesis is the analysis of valuation approaches that are based on legal regulations of the Czech Republic. The last part of the paper is application of the valuation on a specific business company with subsequent confrontation with the actual realization of the company. Valuation is of crucial importance to creditors because it is determining in relation to their subsequent meeting the submitted claims.

4

Obsah 1

Insolvenční řízení ............................................................................................................... 7 1.1

2

Vymezení pojmů ........................................................................................................ 7

1.1.1

Úpadek ................................................................................................................ 7

1.1.2

Způsob řešení úpadku ......................................................................................... 7

1.1.3

Majetková podstata ............................................................................................. 8

1.1.4

Podnik ................................................................................................................. 8

1.1.5

Obvyklá cena ...................................................................................................... 8

1.2

Důvody ocenění majetku ............................................................................................ 9

1.3

Vymezení předmětu ocenění .................................................................................... 11

Ocenění podniku ............................................................................................................... 14 2.1

Metoda majetková, substanční ................................................................................. 15

2.1.1

Stálá aktiva ....................................................................................................... 18

2.1.1.1

Oceňování nemovitostí ................................................................................. 18

2.1.1.2

Oceňování strojů a zařízení .......................................................................... 20

2.1.2

Dlouhodobý nehmotný majetek ....................................................................... 26

2.1.2.1 2.1.3

Oběţný majetek ................................................................................................ 27

2.1.3.1

Zásoby .......................................................................................................... 28

2.1.3.2

Pohledávky ................................................................................................... 30

2.1.3.3

Finanční majetek .......................................................................................... 31

2.2

Metoda likvidační ..................................................................................................... 31

2.3

Metoda porovnávací ................................................................................................. 32

2.4

Metoda výnosová...................................................................................................... 35

2.4.1 3

Metody oceňování nehmotného majetku...................................................... 27

Náklady na vlastní kapitál CAPM .................................................................... 38

Případové ocenění podniku .............................................................................................. 40 3.1

Analýza oceňovaného podniku................................................................................. 40

3.2

Ocenění podniku Slévárna, s.r.o. substanční metodou ............................................. 43

3.3

Ocenění podniku Slévárna, s.r.o. likvidační metodou .............................................. 53

3.4

Ocenění podniku Slévárna, s.r.o. výnosovou metodou ............................................ 56

3.5

Závěrečné zhodnocení ocenění podniku Slévárna, s.r.o. .......................................... 62

5

Úvod Běţné se setkáváme s tématy ocenění podniku v chodu, kdy se předpokládá jeho stálá existence. Zde se vychází zejména z finanční analýzy, která zahrnuje horizontální a vertikální analýzu, poměrovou analýzu a výpočet hodnotových ukazatelů na bázi ekonomické přidané hodnoty. Přičemţ tyto podniky se snaţí o svoji maximalizaci trţní hodnoty. Tato diplomová práce se zabývá situací, která v současné době nabývá na všednosti tématu v odborné literatuře. Do značné míry se toto téma dotýká všech osob, které jsou výdělečně činné a můţe se jich dotýkat ze strany jak dluţníka, tak i věřitele. Jde o situaci, kdy se podnik dostane do finančních problémů a jediným moţným způsobem řešení situace je prohlášení úpadku. Jde-li o podnik, který je ţivotaschopný, výroba či jiná ekonomická činnost se jeví do budoucna jako ekonomická a současný stav je dán z důvodů, které lze konkursem překonat, můţe se volit cesta prodeje podniku. To znamená nejen prodej aktiv, ale i ostatních sloţek patřících podniku. Cílem insolvenčního řízení je uspokojení přihlášených pohledávek dluţníka, přičemţ insolvenční správce činí kroky ke zpeněţení majetku a následně uspokojuje věřitele. Pro kvalitní zpeněţení majetku a jedná-li se o podnik, o kterém se zejména budeme bavit, je velice důleţité znát strukturu majetku i jeho hodnotu. Jestliţe máme tyto informace, můţeme následně fundovaně zpeněţit majetek. Cílem této práce, která je rozdělena do třech částí, je vysvětlení zvláštností insolvence, respektive konkursu. Druhá část práce se bude zabývat rozborem oceňovacích postupů při oceňování podniků s jejich následným vyuţitím v praxi. V závěrečné třetí části bude oceněn podnik, na který byl v roce 2009 prohlášen konkurs. Zde budou jednotlivá tvrzení aplikována do praxe a v samotném závěru se pokusíme konfrontovat výsledná ocenění se skutečností, to je samotného prodeje podniku.

6

1 Insolvenční řízení 1.1 Vymezení pojmů

1.1.1 Úpadek1 Definice úpadku vychází ze dvou forem, a to úpadek pro platební neschopnost a úpadek pro předluţení. Pro obě varianty platí, ţe musí být alespoň dva věřitelé. Platební neschopnost nastává tehdy, je-li dluţník se svými peněţitými závazky po lhůtě splatnosti déle neţ 30dnů a tyto závazky není schopen plnit. Naproti tomu předluţení nastává ve chvíli, ţe subjekt má celkové závazky ve vyšší hodnotě neţ vlastní majetek.

1.1.2 Způsob řešení úpadku2 V případě, ţe soud rozhodl na návrh věřitelů nebo samotného dluţníka o úpadku, můţe být tato situace řešena několika způsoby, jde o: konkurs, reorganizaci, oddluţení nebo zvláštní způsoby řešení úpadku, které zákon povoluje pouze u určitého typu subjektů a za přesně definované situace. V našem případě se nás týkají první dvě formy, tedy konkurs a reorganizace. V těchto případech se můţe zpeněţovat podnik jako celek, respektive při reorganizaci jde o „okleštění“ původní obchodní firmy a také zde dochází k ocenění podniku. V případě reorganizace slouţí ocenění pro účely vydání části dluţníkových aktiv věřitelům, nebo převodu dluţníkových aktiv na nově zaloţenou právnickou osobu, v níţ mají věřitelé majetkovou účast, dochází k fúzi dluţníka nebo vydání akcií nebo jiných cenných papírů dluţníkem nebo novou právnickou osobou.

1

§ 3 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení

2

§ 4 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení

7

1.1.3 Majetková podstata3 Majetkovou podstatu tvoří aktiva subjektu, která budou zpeněţena. Výnos ze zpeněţení bude slouţit k uspokojení přihlášených věřitelů.

1.1.4 Podnik Definicí podniku je několik, s ohledem na naše potřeby se však musíme drţet vymezení stanoveného obchodním zákoníkem v § 5, který říká, ţe podnikem se rozumí soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu slouţit. Dále říká, ţe podnik je věc hromadná, tedy funkční celek, který existuje za dosaţením zisku.

1.1.5 Obvyklá cena Při oceňování majetku se znalci, odhadci snaţí najít trţní hodnotu. Způsobů, jakými dojde k určitému závěru, je několik a i definic pro trţní hodnotu bylo publikováno velké mnoţství a v důsledku globalizace a přibliţování trhů je snaha o sjednocení této definice. Z důvodu ocenění majetku v úpadku, který je striktně řízen pravidly danými zákonem, i my musíme vycházet z jeho ustanovení, které nám říká, ţe oceníme podnik cenou obvyklou. A to jak v případě pro potřeby insolvenčního zákona, tak i pro zákon o veřejných draţbách. Samotná definice obvyklé ceny je zakotvena v zákoně č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, který zní: „Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosaţena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné sluţby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvaţují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo sluţbě vyplývající z osobního vztahu k nim.“ V širším smyslu se tedy jedná o trţní hodnotu. 3

§ 2 písmena e) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení

8

1.2 Důvody ocenění majetku Ochrana věřitelů a jejich práv je primárním účelem insolvenčního zákona, to je zejména uspokojení svých pohledávek u dluţníka včetně jejího příslušenství. V případě, ţe jiţ došlo k úpadku dluţníka, musí se věřitel domáhat svého práva v probíhajícím insolvenčním řízení a to přihlášením své pohledávky. Insolvenční správce, kterého jmenoval příslušný soud, je povinován k zastupování dluţníka ve všech krocích, které musí vést ke zpeněţení jeho veškerého majetku s účelem následného rozdělení výtěţku zpeněţení mezi jednotlivé přihlášené věřitele. Jak bylo popsáno výše, insolvenční správce vyhotovuje soupis majetkové podstaty, který obsahuje nejen poloţkový soupis, ale i popis a jeho ocenění, které se oceňuje cenou obvyklou. Ocenění ze zákona4 můţe provádět insolvenční správce nebo soudní znalec, který vyhotoví posudek za předpokladu, ţe to poţaduje věřitelský výbor, jde-li o obtíţně ocenitelný majetek nebo vţdy za předpokladu uplatnění uspokojení ze zajištěné pohledávky a v neposlední řadě při prodeji podniku jedinou smlouvou (tato situace bude popsána níţe v textu). S ohledem na rozsáhlost a různorodost „ţivých organizmů“, za který můţeme podnik povaţovat, je na místě říci, ţe ocenění takového majetku je obtíţnější povahy a tudíţ je zapotřebí ocenění znalcem. Dalším důvodem k ocenění je situace, kdy věřitelé byli opatrnější při obchodním styku s protistranou a svoji pohledávku zajistili zástavním právem. Ať jiţ věci nemovité, movité či pohledávek. Při této situaci je zapotřebí tento majetek ocenit samostatně a pro budoucí uspokojení věřitelů stanovit procentuelně do jaké výše se tento majetek podílí svojí cenou na hodnotě podniku. Toto ocenění má zároveň vliv na postavení věřitele. V případě je-li výše zajištěné pohledávky vyšší neţ hodnota zajištěné věci, je následně věřitelův nárok rozdělen na dvě části. A to do výše hodnoty zajištění, kdy se k pohledávce přihlíţí jako na zajištěnou a v části převyšující hodnoty věci na část pohledávky nezajištěné.

4

§ 219 zákona č. 182/2006 Sb.

9

Přihlášené zajištěné pohledávky 100% Hodnota zajištěné věci dle znaleckého posudku Rozdělení pohledávky na část „zajištěná“ Uspokojení pohledávky do 100%

nezajištěná Uspokojení pohledávky poměrně

Posledním důvodem pro ocenění v insolvenci, respektive při následném zpeněţení, je konání dobrovolné veřejné draţby. V tomto případě ocenění musí splňovat podmínku, ţe v době konání draţby nesmí být posudek starší 6 měsíců a v případě konání opakované draţby 1 roku. Z ekonomických důvodů je proto vhodné veškeré kroky směřovat takovým způsobem, aby bylo moţné posudek vyuţít pro všechny výše uvedené důvody, a tak šetřit náklady konkursu a veškerý čas potřebný pro vyhotovení ocenění. Majetková podstata

Znalecký posudek Zástavy a

Prodej –

jejich podíl na

veřejná draţba

celku

10

1.3 Vymezení předmětu ocenění Majetek úpadce, respektive podnik lze zpeněţit několika způsoby: 

Jedinou smlouvou, a to zpeněţením ve smyslu ust. § 290 a násl. IZ a přiměřeně podle ust. § 476 a násl. zákona č. 513/1991Sb., Obchodní zákoník.



Veřejnou dobrovolnou draţbou, v případě konání veřejné draţby je povinností draţebníka zajištění znaleckého posudku na předmět draţby o ceně obvyklé, tento posudek nesmí být starší šesti měsíců.



Prodejem mimo draţbu, a to například formou výběrového řízení (takzvaná obálková metoda), výběrového řízení ukončené licitací, přímý prodej. U tohoto způsobu prodeje není primárně vyţadován znalecký posudek na ocenění předmětu prodeje.

U všech typů prodeje musí být vysloven souhlas věřitelského výboru. V případě prodeje jedinou smlouvou nebo prodejem mimo draţbu je zapotřebí i souhlasné usnesení soudu o způsobu prodeje. Na nového nabyvatele přechází zejména aktiva podniku5, to je Dlouhodobý majetek 

Dlouhodobý nehmotný majetek o Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje o Software o Ocenitelná práva o Goodwill o Jiný dlouhodobý nehmotný majetek o Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek o Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek



Dlouhodobý hmotný majetek o Pozemky o Stavby

5

Vyhláška č. 500/2002 Sb. ze dne 6. listopadu 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991

Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

11

o Samostatné movité věci a soubory movitých věcí o Pěstitelské celky trvalých porostů o Základní stádo a taţná zvířata o Jiný dlouhodobý hmotný majetek o Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek o Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 

Dlouhodobý finanční majetek



Podíly v ovládaných a řízených osobách o Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem o Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly o Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv o Jiný dlouhodobý finanční majetek o Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek o Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

Oběžná aktiva 

Zásoby o Materiál o Nedokončená výroba a polotovary o Výrobky o Zvířata o Zboţí o Poskytnuté zálohy na zásoby



Dlouhodobé pohledávky o Pohledávky z obchodních vztahů o Pohledávky - ovládající a řídící osoba o Pohledávky - podstatný vliv o Pohledávky za společníky, členy druţstva a za účastníky sdruţení o Dlouhodobé poskytnuté zálohy o Dohadné účty aktivní o Jiné pohledávky



Krátkodobé pohledávky o Pohledávky z obchodních vztahů o Pohledávky - ovládající a řídící osoba 12

o Pohledávky - podstatný vliv o Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění o Krátkodobé poskytnuté zálohy o Dohadné účty aktivní o Jiné pohledávky 

Krátkodobý finanční majetek o Peníze o Účty v bankách o Krátkodobé cenné papíry a podíly o Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

a práva a povinnosti vycházející z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, současně přecházejí práva a povinnosti vycházející ze smluv podniku, které byly uzavřeny před prohlášením konkursu a současně insolvenční správce potvrdil jejich splnění a veškeré smlouvy, které byly uzavřeny za působnosti IS aţ do prodeje. Dále přecházejí rezervy (na straně pasiv) podle zvláštních právních předpisů, například na sanace po těţbě, uzavření skládky apod. Tyto rezervy jsou vedeny na zvláštních účtech a jejich uţití je striktně vymezeno. Naopak pasiva podniku na kupujícího nepřechází. Současně nepřechází ani obchodní firma, tedy název společnosti a práva vázána na obchodní firmu specifikovanou identifikačním číslem, např. ţivnosti, koncese. Z toho vyplývá, ţe ceny akcií, respektive cena obchodního podílu je nulová. Subjekt v úpadku po prodeji podniku, tedy v našem případě prodeji aktiv, pracovně právních závazků a případné výše zmiňovaných závazků stále existuje, je evidována u rejstříkového soudu. Teprve po schválení konečné správy podává insolvenční správce návrh na výmaz obchodní firmy z rejstříku. Kupující nenabývá obchodní podíl, respektive akcie, nevstupuje do podniku, který by byl sám o sobě právně způsobilý a ţivotaschopný, ale musí výše uvedené poloţky do sebe „nasát“ popřípadě zaloţit novou, tomu určenou společnost se všemi administrativními náleţitostmi. Na druhou stranu získává ţijící organismus skládající se z majetku, lidí, know-how, 13

vybudovanou síť odbytu a jistotu, ţe veškerý nabytý majetek je bez jakýchkoliv omezujících práv.

2 Ocenění podniku Tato část práce se bude zabývat jiţ samotným oceňováním a hledáním nejvhodnější metody pro ocenění podniku v insolvenci. V prvé řadě je nutné určit, zda bude podnik po ozdravné kůře ţivotaschopný a je moţné najít v poměrně krátké lhůtě investora, který bude ochotný své volné prostředky investovat. V případě, ţe náš podnik tyto podmínky nesplňuje, je správce povinen činnost podniku zastavit a následně zpeněţit majetek jiţ jako „neţivou“ věc. Faktory ovlivňující hrozící úpadek: 

Nepříznivá situace na trhu



Vyvedení majetku



Neprosperující odvětví



Neodborný (nezpůsobilý) managament



Finanční zátěţ z předešlého období (jako příklad mohu uvést situaci, kdy při privatizaci mateřská společnost zanechala zajišťující práva úvěru na svých dceřiných společnostech a ty pak následně nebyly schopny tyto povinnosti plnit)



Druhotná insolvence



Ekologická havárie



Atd.



Kombinace variant

Zjednodušeně řečeno, mimo u prvých třech variant, je po ozdravném procesu podnik ţivotaschopný.

14

K oceňování se přistupuje různými postupy. Mezi základní patří výnosový přístup, kdy se zjišťuje velikost výnosu, který podnik přinese. Dále majetkový princip, kdy se zjišťuje

hodnota

jednotlivých

druhů

majetku.

Majetkový

Výnosový

princip

princip

A

v neposlední řadě tzv. trţní princip, který vyuţívá ke hledání hodnoty jiţ realizované transakce a porovnáním majetku se dostává k výsledné hodnotě.

Všechny tři

Trţní princip

varianty mají svá opodstatnění, výhody a nevýhody, která budou obsahem následujících kapitol. Rozhodný den pro ocenění Zákon nestanovuje ţádný termín, ke kterému by mělo být provedeno ocenění. S ohledem na průběh dosavadní praxe se jeví jako nejvhodnější ocenění k datu předcházejícímu prohlášení konkursu z důvodu uzavření účetních knih a vyhotovení účetní závěrky. Tato data následně mohou slouţit k vlastnímu ocenění. Dalším z důvodů je i situace, ţe k tomuto dni přihlašují věřitelé své pohledávky.

2.1 Metoda majetková, substanční Tato metoda je zaloţena pouze na majetkovém pohledu, vychází z analýzy jednotlivých druhů majetku. Poskytuje nám realistický obraz o sloţení podniku, jeho struktuře a jeho hodnotě v dílčím sloţení. Díváme se, jaký je v podniku majetek a na náklady, které by byly nutné vynaloţit k znovu získání obdobného majetku, šířeji řečeno, kolik by stálo znovu-vybudování obdobného podniku. Metoda substanční hodnoty vyplývá z vymezení majetkové podstaty aktiv oceňovaného podniku. Jednotlivé majetkové části se oceňují z pohledu „going concern" principu, tj. z pohledu zapojení do fungujícího podniku. Jde tedy o náklady na znovu pořízení s vyjádřením míry opotřebení. Podstata metody spočívá v hypotéze, ţe investor nezíská budoucí příjmy, nýbrţ sbírku jednotlivých majetkových částí nezatíţené dluhy, které jsou schopny poskytovat výnos. Výsledkem aplikace metody je stanovení aktualizované pořizovací hodnoty nebo čistých reprodukčních nákladů. 15

Tento pohled má několik výhod, které budou slouţit nejen pro samotné určení hodnoty podniku, ale i pro následné zájemce, kteří zde najdou přesnou specifikaci majetku podniku. Současně bude tento způsob ocenění pro věřitele, kteří obvykle mají na určitý majetek zástavy a na základě tohoto ocenění z výsledné ceny přiřadí procentuelní výše hodnoty daného majetku k celku. Tento podíl následně bude slouţit k uspokojení věřitelů z dosaţeného zpeněţení. Význam substanční metody: 

Kvantifikuje majetkovou podstatu podniku;



Zjišťuje podstatné informace pro odhad budoucích předpokladů podnikatelské činnosti;



Uţití u podniku, který nemá vyjasněný podnikatelský záměr, popřípadě jeho finanční zdraví je narušeno. Tato podmínka u podniku v úpadku platí v obou případech;



Aktiva podniku jsou málo obchodovatelná.

Substanční hodnotu můţeme rozdělit na základní dva pohledy: Substanční hodnota na principu reprodukčních cen Úplná substanční hodnota včetně veškerých nákladů na znovuvybudování podniku, to majetkově aţ po know-how, vztahy k odběratelům, atd. náklady brutto Aktuální reprodukční ceny sníţené o případné opotřebení

Neúplná substanční hodnota Zahrnutý samostatně vymezený majetek, to je hmotný, tak i nehmotný

netto

brutto Aktuální reprodukční ceny sníţené o případné opotřebení

Následné odečtení dluhů

16

netto Následné odečtení dluhů

Na zadané téma se dále budeme zabývat Neúplnou substanční hodnotou – brutto. A to z důvodu nereálnosti zjistitelnosti nákladů počítaných u úplné substanční metody. Dále výpočet budeme dělit na dvě části: 

Provozně nutný majetek



Majetek provozně nepotřebný

U majetku, který je provozně nutný, budeme vycházet z klasického výpočtu substanční metody, reprodukční ceny. Naopak u majetku, který podnik nepotřebuje ke své hlavní činnosti, budeme zjišťovat hodnotu na principu likvidační hodnoty, to je budeme jej oceňovat na principu trţní ceny a po výpočtu jednotlivých skupin se hodnoty sečtou. Mezi nepotřebný majetek můţeme započítat např.: 

Rekreační objekty (není-li hlavní činností podniku) např. pro zaměstnance



Cenné papíry



Nadbytečné zásoby



Nedobytné pohledávky

Jednotlivé ocenění se liší podle typu majetku, které členíme na: Stálá aktiva o Dlouhodobý hmotný majetek 

Nemovitosti Stavby Pozemky



Stroje a strojní zařízení

o Dlouhodobý finanční majetek o Dlouhodobý nehmotný majetek o Drobný dlouhodobý hmotný majetek Oběţný majetek 

Zásoby



Pohledávky



Finanční aktiva

17

2.1.1 Stálá aktiva

2.1.1.1 Oceňování nemovitostí Substanční hodnotu nemovitostí můţeme zjistit za pomoci cenového předpisu, ve smyslu zákona č. 151/97 Sb., dle vyhlášky č. 3/2008 Sb. v aktuálním znění. Kde při zjištění ceny dle administrativního předpisu krátíme hodnotu o koeficient prodejnosti. Tím je určena průměrná současná hodnota cen stavebních prací včetně specifikace materiálu. Tímto výpočtem se stanoví výsledné ceny, které nejvíce odpovídají skutečnosti (reprodukční ceny). Oceňování staveb nákladovým způsobem: Pro samotný výpočet jsou výchozí základní ceny pro měrné jednotky dané oceňovací vyhláškou, která je kaţdý rok upravována. Tato základní cena je dále modifikována o charakter stavby, velikost a vybavení stavby, polohu a technické opotřebení. Jak bylo výše uvedeno, s koeficientem prodejnosti se zde neuvaţuje. Základní cena je dána vyhláškou. Podle výše uvedeného a charakteru stavby se určí výpočtem, dle vzorce: ZCU = ZC x koeficienty kde ZCU – základní cena upravená ZC – základní cena dle příloh vyhlášky č. 3/2008 Sb. v aktuálním znění Koeficienty: K1 - zohlednění druhu konstrukce K2 - zohlednění velikosti průměrné zastavěné plochy podlaţí v objektu K3 - zohlednění průměrné výšky podlaţí v objektu K4 - zohlednění vybavení stavby K5 - zohlednění polohy Ki - zohlednění změny cen staveb vztaţených k cenové úrovni 1994 Kp - prodejnosti - neuvaţováno Uţití jednotlivých koeficientů je dáno vyhláškou, respektive charakterem stavby.

18

Základní cena upravená se dále sníţí o opotřebení, které se zjistí zejména lineární metodou nebo analytickou metodou v případech daných vyhláškou. Oceňování pozemků Při výpočtu ocenění pozemků se vychází zejména na principu porovnání cen z proběhlých transakcí. Oceňovací vyhláška: I samotná oceňovací vyhláška vyuţívá porovnávací způsob, kterým vytváří cenové mapy, které představují databáze cen aplikovaných v grafickém znázornění v mapách. Tyto mapy vydávají kaţdoročně obce, které tyto mapy zveřejňují na internetu. V případě, ţe oceňovaný pozemek není uveden v cenové mapě, postupuje se dále dle vyhlášky, která opět vyuţívá koeficienty a konstanty. Vzhledem k limitujícím faktorům, mezi které lze uvést časové zpoţdění databáze, v řadě případů neaktuálnost, atd. vyhláškovou metodu nedoporučuje pouţívat pro potřeby trţního ocenění. Porovnávací metoda Tato metoda vychází z většího objemu transakcí, kdy se srovnávají proběhlé transakce obdobných pozemků s oceňovaným. Při čemţ obdobným pozemkem chápeme ve smyslu polohy, velikosti a podobně. Důleţitou informací je doba realizace transakce, kde časová blízkost je důleţitým faktorem. Tento přístup se v současné praxi jeví jako nejvhodnější. Mezi další metody se řadí např.: Indexové metody Tyto metody vychází ze znalosti známé hodnoty jiného pozemku a při zohlednění rozdílných vlastností za pomoci vyuţití indexů.

19

2.1.1.2 Oceňování strojů a zařízení Stroje a zařízení dělíme dle účetního hlediska na dvě základní části, a to na Dlouhodobý hmotný majetek, za které se povaţují stroje a zařízení s pořizovací cenou nad 40.000,- Kč (dle zákona o daních z příjmů, respektive s cenou vyšší, neţ si stanoví jako limitní účetní jednotka) a doba pouţitelnosti delší neţ 1 rok (Pořizovací cena - cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související, § 25 odst. 5) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). V případě nedodrţení jedné z podmínek, hovoříme o drobném hmotném majetku. Základní pojmy: Životnost stroje nebo zařízení je schopnost plnit poţadované funkce do dosaţení mezního stavu při stanoveném systému předpokládané údrţby a oprav. Mezní stav stroje je situace, kdy musí být další uţívání přerušeno pro neodstranitelné sníţení efektivnosti provozu pod přípustnou hodnotu nebo je účelné provedení generální opravy. Údržbou se rozumí soubor činností, které zabezpečují technickou způsobilost, pohotovost a hospodárnost stroje. Zejména mezi ně patří ošetřování stroje, pravidelné prohlídky, seřizování, dodrţování mazacích plánů a výměna vadných dílů. Oprava je soubor výkonů, které odstraňují důsledky opotřebení, mechanického poškození nebo výrobní vady stroje či jeho dílů. Renovace (obnova) je pojmem, který se vztahuje pouze na části zhotovené z jednoho kusu materiálu jako kompletní celek. Jde o opravu, při níţ se opotřebené nebo poškozené části vrací její geometrický tvar a rozměr. Běžná oprava (BO) odstranění jednotlivých vad některé části stroje se provádí často bez demontáţe hlavní skupiny. Celková oprava (CO) se provádí v rozsahu mezních tolerancí, obnovují se původní technické vlastnosti části či celého stroje. Provádí se výměnou všech vadných nebo opotřebovaných součástí za nové, opravené nebo renovované.

20

Generální oprava (GO) je nejvyšší stupeň opravy, při které se obnovují původní technické vlastnosti stroje. Dochází při ní k celkové demontáţi stroje na díly aţ případně na součásti. Vyměňují se vadné díly za náhradní díly nové, opravené nebo renovované a provede se zpětná montáţ stroje, včetně obnovy jeho povrchové úpravy. Technické hodnota stroje (TH v %) je zbytek technického ţivota stroje ke dni ocenění v porovnání se strojem továrně novým (TH = 100%) a jeho prognózovanou ţivotností. Jinými slovy, vyjadřuje míru morálního i skutečného opotřebení příslušného strojního zařízení, včetně zohlednění technického stavu k datu ocenění. Výchozí technická hodnota (VTH v %) nového nebo po generální opravě stroje ve vztahu k hodnotě stroje továrně nového. 

VTH továrně nového stroje se stanoví ve výši 100%



VTH strojů po generální opravě ve výši 90%

Výchozí cena stroje (VCS) je v podstatě reprodukční cenou, to je cenou, kterou by bylo nutno vynaloţit k pořízení stejného nebo srovnatelného stroje v době oceňování. Výchozí cenou pro výpočet časové ceny je: 

V případě, ţe oceňovaný stroj je dostupný na trhu, tak výchozí cenou je pořizovací cena nového stroje stejného typu



V případě, ţe oceňovaný stroj se jako nový v dané chvíli jiţ nevyrábí, není ani dostupný na trhu, stanoví se výchozí cena následovně: o Cenovým porovnáním, porovnávají se zejména parametry  Druh stroje, účel jeho pouţívání  Koncepce konstrukce stroje (druh pohonu, materiály konstrukčně pouţité, atp.)  Výkonové parametry (maximální počet výrobků za hodinu, velikost, pracovní rozměry, atp.)  Kvalita provedení (technická úroveň výroby, zpracování, ţivotnost základních skupin stroje, ekologie provozu, atp.)  Podmínky výroby (kusová výroba x sériová výroba x individuelní výroba)  Cena stroje na zahraničním trhu 21

 Dostupnost servisu, náhradních dílů, opravitelnost o Přepočet historické ceny Časová cena stroje (ČC) poskytuje údaj o hodnotě předmětu ocenění po zahrnutí jak faktoru časového, tak i faktoru opotřebení. Obecná cena (OC) respektive obvyklá cena, je hodnota, za kterou by bylo moţno oceňovaný stroj v rozhodné době a místě koupit nebo prodat na otevřeném trhu. Koeficient prodejnosti (KP) se rozumí poměr mezi zprůměrňovanými skutečně dosaţenými prodejními cenami a vykalkulovanými časovými cenami strojů stejného, popřípadě srovnatelného typu, obdobně opotřebovaných a v obdobném technickém stavu, v rozhodné době a místě. Základní amortizace (ZA v %), někdy i Technická amortizace, je sníţení technického ţivota stroje v procentech, stanovených podle amortizačních stupnic nebo amortizačních křivek v závislosti na stáří nebo době provozu stroje. Doba provozu (DP v rocích) je počet let od uvedení stroje do provozu k datu ocenění, v případě provedení generální opravy, uvaţuje se pro výpočet základní amortizace doba od jejího provedení a výchozí technická hodnota je 90%. Před vlastním oceněním znalec musí provést technickou prohlídku, kde sleduje: 

Identifikace stroje (provedení porovnáním údajů předloţených drţitelem /inventurní karty, atp./ se štítkovými údaji stroje.



Prohlídka jednotlivých skupin stroje



Ověření funkce



Ohodnocení technického stavu

Stanovení technické hodnoty stroje:

TH =

VTH x (100 – ZA) x (100 ± PS) 100

22

Kde: VTH – výchozí technická hodnota stroje ZA

– základní amortizace

PS

– přiráţka nebo sráţka dle zjištění technického stavu při prohlídce

Amortizační křivky a stupnice vychází ze směrnic, kde křivky respektují vztahy: 

Rychlejší pokles hodnoty v prvních letech



Mírnější pokles do cca 10-30% technické hodnoty stroje sledující stáří a běţné opotřebení při dobré údrţbě



Pokles v závěrečném vyuţívání. Tento pokles je zapříčiněn zejména z důvodu poklesu moţnosti zajišťování náhradních dílů, můţe docházet k zvýšení frekvence poruch apod.



Všeobecně je hodnota stroje 10% stanovena jako limitní. Můţe docházet u starších strojů, ţe jejich hodnota se pohybuje okolo 20%, coţ je dáno hodnotou vloţené práce a náhradních dílů, které provoz zabezpečují.



Stroje, kde převaţují díly v konstrukci s dlouhodobou ţivotností, můţe být zbytková ţivotnost i vyšší.

Základní amortizační stupnice pro stroje se ţivotností: 5-25 let.6 rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

6

25 let 90 86 82 78 74 70 66 62 58 54 50 46 42 38 34 30

20 let 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 14-20 / 30% 21-25/ 20% Od 26 / 10%

Ţivotnost stroje 15 let 10 let 85 80 79 70 73 60 66 50 59 40 53 30 46 20 39 8-10 / 20% 32 Od 11 / 10% 26 11-15 / 20% Od 16 / 10%

Zdroj – Ing. Jan Heřman, CSc., Oceňování majetku, VŠE v Praze, 2005, str. 81

23

5 let 70 50 40 30 20 Od 6 / 10%

17 18 19 20 21 22 23 24 25

17-25 / 30% 26-30 / 20% Od 31 / 10%

Přirážky a srážky při hodnocení stavu stroje (±PS) se stanovují na základě fyzické prohlídky a z výsledků proběhlé prohlídky. Mezi přiráţky řadíme prokazatelné zvýšení uţitné hodnoty po opravách nebo za předpokladu, ţe stroj byl minimálně uţíván. Naopak sráţkou hodnotíme zejména poruchy, vyšší opotřebení, závady, atp. Výpočet časové ceny ČC =

VCS x TH 100

kde: VCS – výchozí cena stroje TH – technická hodnota Výpočet obecné ceny (ceny obvyklé) OC = ČC x KP kde: ČC – časová cena KP – koeficient prodejnosti Stanovení koeficientu prodejnosti se vypočte z prodejních a časových cen strojů

KP =

Ø cena prodejní Ø cena časová

∑ cen prodejních n =

∑ cen časových n

24

=

∑ koeficientů prodejnosti jednotlivých strojů n

kde n je počet zjištěných prodejních případů a koeficienty prodejnosti jednotlivých strojů jsou poměry cen prodejních a časových. Stává se, ţe oceňovaný stroj není předmětem běţného prodeje, nebo takové prodeje nejsou znalci známy. V těchto případech tedy nelze vypočítat koeficient prodejnosti, znalec musí přistoupit k subjektivnímu posouzení a tuto skutečnost v posudku uvede. Oceňování rozsáhlých souborů předmětů není obvykle technicky a časově moţné ověřovat stav a funkci jednotlivých poloţek samostatně. Je zde tedy moţné přistoupit ke zkrácenému postupu, kdy se po identifikaci předměty rozdělí na dvě základní skupiny: 

Předměty v uţívání



Předměty v záloze



Předměty v uţívání se rozdělí dle hospodářských středisek a délky ţivotnosti. V kaţdém souboru se provede namátkový výběr representativních předmětů v průměrném stáří a s průměrným opotřebením, u kterých se provede výpočet technické hodnoty a stejně jako u strojů a zařízení HIM. Časová cena souboru DHIM se stanoví: ČC =

Výchozí cena souboru DHIM x THS 100

kde THS je součet všech TH podrobně vykalkulovaných u representativního vzorku podělený počtem poloţek ve vzorku 

Za předměty v záloze jsou povaţovány ty předměty, které jiţ jsou vyřazeny ze zajišťování běţné výroby z důvodu změny výrobního programu, přesto jsou však stále ponechány v záloze pro moţné obnovení výroby nebo pro dodatkovou výrobu náhradních dílů. Technická hodnota těchto předmětů se jednotně stanovuje na 10% bez ohledu na jejich technický stav. Časová a případně i obecná cena se pak stanoví stejně jako u předmětů v uţívání.

25

Shrnutí

kde OC = obecná cena (cena obvyklá) ČC = časová cena VCS = výchozí cena stroje (reprodukční cena) TH = technická hodnota VTH = výchozí technická hodnota – továrně nový stroj 100% – po generální opravě 90 % ZA = základní amortizace – vychází z amortizační stupnice PS = přiráţka x sráţka dle zjištěného technického stavu při prohlídce

2.1.2 Dlouhodobý nehmotný majetek Mezi nehmotný majetek zahrnujeme duševní vlastnictví, do kterých spadají práva autorská či průmyslová práva. Tato práva následně dělíme: 

Obchodní tajemství



Ochranné známky



Průmyslové vzory



Uţitné vzory



Vynálezy

26

2.1.2.1 Metody oceňování nehmotného majetku Podle §17, zákona č. 151/1997 Sb. Zákon o oceňování vyuţívá k ocenění majetkových práv výnosový způsob, kdy diskontované budoucí roční čisté výnosy vycházející z uţívání jsou diskontovány na současnou hodnotu. Diskontní sazba je dána prováděcí vyhláškou a roční výnos z uţívání se zjistí z aktuálních smluv (o uţívání práva, např. Smlouvy licenční), nelze-li jej určit tímto způsobem, vychází se ze skutečných údajů z posledního kalendářního roku v období pěti let předcházející roku ocenění. Cena majetkových práv se vypočte vzorcem, který je uveden v prováděcí vyhlášce č. 3/2008 Sb. aktuálního znění, § 43

Zj

n

CV j 1

(1

P 100

)

Kde Cv

– cena majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem

Zj

– roční čistý výnos uţívání práva v letech, po která bude právo vyuţíváno

P

– míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze číslo 16 vyhlášky č. 3/2008

J

– pořadové číslo roku, ve kterém bude právo uţíváno

n

– počet let, po které bude právo uţíváno, nejvýše však podle ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb.

2.1.3 Oběžný majetek Oběţný majetek v podniku zajišťuje dvě základní úlohy: 

Reprodukční proces za podmínky plynulosti



Zajištění likvidity

Z tohoto důvodu se nehledí při pouţití substanční metody na rozdílnost pořizovacích cen v minulosti a současnosti, ale likvidita je zjišťována dle dílčí struktury majetku.

27

2.1.3.1 Zásoby Zásoby vznikají dvojím způsobem. Prvním ze způsobů je nákup zásob, druhým způsobem je výsledek vlastní činnosti podniku. Zásoby, dle českého účetnictví, se dělí: Materiál (účty 11), který se dále člení na: o Suroviny (základní materiál) o Pomocné látky o Provozní látky (palivo, mazadla, apod.) o Obaly o Věci movité s pouţitelností do 1 roku, drobný hmotný majetek Zásoby vlastní výroby (účty 12), které se dále člení: o Nedokončená výroba o Polotovary vlastní výroby o Výrobky (jsou výsledkem vlastního výrobního programu podniku) o Zvířata (mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, drobná zvířata) Zboží (účty 13) Hlavním podkladem pro znalce je ocenění zásob v účetnictví, které se oceňují na bázi historických cen. Účetní jednotka má k dispozici tři moţné způsoby ocenění, které se pouţívají pro různé případy nabytí majetku. Jedná se o ocenění: 

V Pořizovacích cenách, to je cena pořízení ± přiráţky a sráţky + související náklady)



Vlastními náklady, to je při zahrnutí jak nákladů přímých, tak i části nákladů nepřímých



Reprodukční pořizovací cenou

Jednotlivé druhy ocenění se pouţijí následovně: Druh ocenění

Způsob pořízení zásob

Pořizovací ceny

Nakoupené zásoby

Vlastní náklady

Zásoby vytvořené vlastní činností

Reprodukční pořizovací ceny

Zásoby nabyté bezplatně (dary)

28

Ocenění substanční metodou probíhá obdobně, jako u jiných druhů majetku, rozdělení zásob na provozně nutné a nepotřebné. Nepotřebné zásoby můţeme dále dělit na dvě části, a to zásoby nevyuţitelné, například z důvodu ukončení výrobního programu se jedná o nezpracované zásoby nebo zásoby znehodnocené. A dále zásoby nadbytečné, tyto zásoby podnik můţe vyuţít, ale jsou v nadbytečném mnoţství. Pro rozlišení mezi potřebnými a nadbytečnými zásobami můţeme pouţít metodu dobu obratu zásob, kdy jednotlivé obrátky porovnáme s podnikovými normami či plánem nebo v případě neexistence těchto údajů, tyto hodnoty porovnat se srovnatelnými podniky. Nepotřebné zásoby k provozu podniku oceníme likvidační cenou, případně u zásob znehodnocených vyuţijeme cenu „šrotu“. Zásoby provozně nutné se doporučuje oceňovat následujícími přístupy7: Reprodukční pořizovací ceny k datu - aktuální ceny na nákupním ocenění

trhu (nabídky dodavatelů) - historickou cenou upravenou

Materiál

inflačním indexem - cenou obdobných materiálů, pokud se shodný na trhu jiţ nevyskytuje Úplné vlastní náklady na základě

Zásoby vlastní

reprodukčních cen k datu ocenění

výroby

včetně nákladů správních, nebo čistá prodejní hodnota, pokud je niţší Reprodukční pořizovací ceny k datu

Zboţí

ocenění nebo čistá prodejní cena, pokud je niţší

7

Miloš Mařík a oleštiv, Metody oceňování majetku

29

2.1.3.2 Pohledávky Pohledávka je právo jedné osoby /fyzické či právnické/ (věřitele) na plnění určitého závazku (dluhu) osobou druhou (dluţníkem). Základní dělení pohledávek: 

Krátkodobé (se splatností do jednoho roku) - většina pohledávek z obchodního styku



Dlouhodobé (se splatností vyšší neţ jeden rok)

Oceňování pohledávek vychází z nominálních hodnot pohledávek, které se dále upravují o odhad nedobytných pohledávek. Dle aplikované praxe se vychází z nominální hodnoty pohledávky, která se upraví koeficientem dle výše rizika neuhrazení částky. V praxi pouţívané koeficienty mohou mít například tyto hodnoty8: Pohledávky

Doba po splatnosti pohledávky

Koeficient

Do lhůty splatnosti

0,97

Standardní

Do 30 dnů

0,91

Sledované

30 aţ 90 dnů

0,80

Nestandardní

90 aţ 180 dnů

0,61

Pochybné

180 aţ 360 dnů

0,32

Ztrátové

Víc neţ rok

0

Toto je pouze základní ocenění, výše uvedené koeficienty můţe znalec upravit, více roztřídit nebo zavést hlubší analýzu. V případě, ţe se jedná o zajištěné pohledávky, tak by se měl volit vyšší koeficient oproti nezajištěné pohledávce, či pohledávce, kde nebyla placena záloha. Dalším korelačním prvkem můţe být dosavadní platební morálka dluţníka a jeho aktuální solventnost. U odběratelů, s kterými podnik dlouhodobě spolupracuje, je obvykle známá jeho aktuální ekonomická situace a můţe se k ní přihlédnout.

8

Miloš Mařík, Metody oceňování podniku, str. 329

30

2.1.3.3 Finanční majetek Mezi finanční majetek (aktiva) se zahrnu peněţní prostředky, jak peníze v pokladně, tak i u peněţních ústavů a nakoupené cenné papíry. Peněţní prostředky se oceňují v nominálních hodnotách, v případě cizí měny se pouţije kurz ČNB k datu ocenění. Ocenění cenných papírů: 

Krátkodobé CP s omezeným významem (cca do 5%) se oceňují v účetní hodnotě



CP obchodovatelné na kapitálových trzích se oceňují dle trţních dat



CP veřejně neobchodovatelné o Ocenění za pomoci základních násobitelů (např. P/E) o Ocenění vlastního kapitálu vydavatele CP a určení jeho podílu



Dluţné CP neobchodovatelné se oceňují výnosovým způsobem, to je, ţe veškeré budoucí příjmy plynoucí z daného CP se převedou na současnou hodnotu.

Cenné papíry mohou být povaţovány za majetek provozně nenutný. Výpočet substanční metodou a likvidační metodou bude v tomto případě shodný.

2.2 Metoda likvidační Likvidační hodnota bývá zjišťována za předpokladu, ţe majetek bude určitým způsobem rozdělen, rozprodán či zlikvidován. Jedná se o ocenění převáţně statické, orientované na moţnosti trhu vstřebat podnikový majetek v určeném časovém intervalu. Oproti ostatním způsobům ocenění zde není uvaţováno s takzvaným going concern principem. Likvidace podniku můţe probíhat různou rychlostí i intenzitou. Rychlost je dána časovým obdobím, který bude pro likvidaci podniku - rozprodej podnikového majetku – zapotřebí. Intenzitou je míra rozdělení podnikového majetku na části, které pak mohou být s největší výhodou prodány. Podstatné pro likvidaci je, zda probíhá pod vnějším tlakem, především věřitelů, nebo zda jde o likvidaci dobrovolnou, plánovanou a řízenou. Lze předpokládat, ţe likvidační

31

hodnota pod tlakem bude obvykle podstatně niţší neţ likvidační hodnota za podmínek „normálního“ rozprodeje řízeného z hlediska výhodnosti. Při stanovení likvidační hodnoty vychází znalec zejména z následujících předpokladů: 

ukončení výroby,



propuštění zaměstnanců, vypořádání jejich pracovněprávních nároků včetně odstupného,



prodej jednotlivých sloţek majetku v co nejkratší době,



vynaloţení nutných souvisejících nákladů k zabezpečení prodeje včetně likvidace



neprodejného zařízení a vybourání zařízení pevně spojených se stavbou,



vypořádání obchodních závazků oceňovaného podniku,



případně další

Hlavním informačním významem pro zadavatele (z našeho pohledu insolvenční správce, respektive věřitelů dluţníka) je, jaký čistý výnos z prodeje by plynul do majetkové podstaty po zpeněţení. Tato hodnota se následně porovná s cenou obvyklou (stanovenou například výnosovým způsobem) a bude slouţit k rozhodnutí, jakým způsobem dojde ke zpeněţení podniku. Likvidační hodnota < Cena obvyklá

 prodej podniku

Likvidační hodnota > Cena obvyklá

 rozprodej po jednotlivých aktivech

Likvidační hodnota = Cena obvyklá

 rozhodnutí na základě mimo cenových faktorů, například čas, jistota prodeje, případně jiné

2.3 Metoda porovnávací Porovnávací metoda neboli metoda trţního porovnání, je dalším ze způsobů, jakým určit hodnotu podniku a dalo by se říci i nejrychlejším, za dále uvedených předpokladů. Obecně lze říci, ţe se porovnává trţní hodnota aktiv s uskutečněnými obchody a skutečně zaplacenou cenou. Podnik bývá svým způsobem jedinečným a je nutné vyuţít násobitele, kterým se upravuje výsledná cena a to hledáním stejných ukazatelů. Jak jiţ bylo uvedeno ceny akcií nebo obchodních podílů, podniku v insolvenci, jsou nulové, a tudíţ se musí vyuţít metoda srovnatelných transakcí. 32

U této metody je v našich podmínkách nevýhoda poměrně malý soubor realizovaných transakcí a malá informovanost o proběhlých prodejích, respektive její trţní ceně. V případě prodejů podniků v insolvenci se nás toto omezení úplně nedotýká z důvodu veřejnosti všech informací týkající se probíhajícího řízení. Potřebné informace lze najít buď na serveru www.centralniadresa.cz , kde jsou uveřejněny veškeré veřejné draţby včetně podniků i s výsledkem, tedy ceny dosaţené vydraţením. V případě, ţe by se jednalo o prodej podniku formou veřejného výběrového řízení, kde není povinnost uveřejnit tyto informace na zmíněném internetovém portálu, jsou k dispozici na www.justice.cz. Zde po vyhledání příslušného dluţníka opět lze najít veškeré informace od seznamu majetku, znaleckého posudku, tak i po konečnou cenu, která byla odsouhlasena. Nicméně počet prodejů je v menší míře a tím je i menší moţnost najít vhodné srovnatelné podniky. Z tohoto důvodu se tedy jedná spíše o metodu doplňkovou a výsledek ocenění bude především záviset na mnoţství a spolehlivosti výchozích dat. Za násobitele můţeme například určit: 

Účetní hodnoty aktiv



Trţby



Oběţná aktiva, respektive pracovní kapitál



případně další ukazatele

Ukázka výpočtu na příkladu, kdy je znám podnik včetně jeho prodejní ceny: Oba podniky, jak srovnatelný, tak i oceňovaný, jsou v insolvenčním řízení, tedy prodávané bez závazků vzniklých před prohlášením úpadku. Dále jsou oba zpeněţovány veřejnou dobrovolnou draţbou v obdobném termínu a ve stejné lokalitě. Podniky podnikají ve stejném oboru. Podstatný rozdíl je u oceňovaného podniku, který provozuje svoji činnost v pronajatých prostorách a byla provedena korekce výpočtu.

33

Údaje v Kč Srovnatelný podnik 2005 2006 Aktiva netto celkem 60 482 000 67 475 000 Dlouhodobý majetek 29 694 000 31 440 000 z toho nemovitosti (účetní 15 948 000 15 626 000 hodnota): Aktiva celkem korigována o nemovitosti Oběţná aktiva 30 788 000 36 035 000 Trţby zboţí, vlastní 105 848 000 105 999 000 výrobky a sluţby Trţby zboţí, vlastní výrobky a sluţby – průměr

2007 2008 30. 4. 2009 64 655 000 61 807 000 54 465 000 32 309 000 29 683 000 15 897 000 15 504 000

39 105 000 32 346 000 32 023 000

105 620 250 31 000 000 10 419 000 20 581 000

Trţní hodnota / trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb Trţní hodnota / účetní hodnota aktiv netto Trţní hodnota / pracovní kapitál (jelikoţ na nového nabyvatele nepřechází závazky, pracovní kapitál odpovídá oběţným aktivům) multiplikátor

2008

0,19485847

26 259 000

106 334 000 104 300 000

Trţní cena podniku dosaţená vydraţením: cena obvyklá nemovitostí: Trţní cena podniku korigována o vliv nemovitostí:

Oceňovaný podnik Trţby za zboţí, vlastní výrobky a sluţby Aktiva celkem oběţná aktiva (resp. Pracovní kapitál)

15 360 000

25. 6. 2009

34 536 000

multiplikátor 0,1948585 0,526301 0,7837694

Hodnota 6 729 632

0,52630098

27 722 000

14 590 116

0,78376937

11 576 000

9 072 914

Hodnota oceňovaného podniku stanovena metodou srovnatelných transakcí, to je srovnáním v místě a čase se skutečně dosaženou cenou za prodej obdobného majetku činí 10 130 887,- Kč. Dodatek pro úplnost: Oceňovaný podnik byl zpeněţen ve veřejné draţbě, kde nejniţší podání bylo stanoveno na částku 6,990.000,- Kč. Draţby se účastnili dva účastníci draţby, bylo učiněno jedno podání a podnik byl vydraţen za vyvolávací cenu.

34

2.4 Metoda výnosová Výnosové metody jsou povaţovány za stěţejní ocenění u podniků, při čemţ u podniků v insolvenci je tato metoda problematická v tom, ţe údaje, ze kterých znalec vychází, ať jiţ z aktuálních nebo i z historických dat z nedaleké minulosti, jsou zdeformovány jeho ekonomickým vývojem, který vyústil v úpadek podniku. Okolnosti insolvence nedovolují podniku se chovat standardně a lze očekávat tvrdý boj managementu pro zachování stávajících zakázek. Nové zakázky mohou být také těţko získatelné, a tento vliv můţe negativně ovlivnit výpočet hodnoty. Hlavním principem metody je výpočet spočívající ve stanovení hodnoty na základě předpokládaných budoucích čistých příjmů diskontovaných na současnou hodnotu. Mezi základní metody ocenění patří: 

Metoda diskontovaného čistého cash flow (DCF) o DCF entity, vychází ze dvou pohledů, a to z peněžních toků volných pro vlastníky a pro věřitele, od této hodnoty se odečítá hodnota cizího kapitálu o DCF equity, vychází z peněžních toků pouze pro vlastníky, diskontováním se zjistí hodnota vlastního kapitálu (Hn),



Metoda kapitalizovaných čistých výnosů (kapitalizovaných čistých zisků) o Varianta 1, čistý výnos je určován na principu příjmy minus výdaje, to je peněţních toků o Varianta 2, tzv. varianta praktiků



Kombinované výnosové metody o Metoda střední hodnoty o Metoda kapitalizovaných čistých výnosů



Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA)

S ohledem na limitující postavení podniku, kdy 

finanční plán sestavený na budoucí roky je pouze orientační, nelze předpokládat jednotlivé kroky, které potenciální kupující v daném období učiní, a které by pak případně ovlivnily vzniklé rozdíly mezi hospodářským výsledkem a peněţním tokem generovaným v příslušném roce,



u níţe popisovaného příkladu je finanční plán počítán s tzv. stálou a průměrnou prostou reprodukcí a obnovou fixního kapitálu v úrovni uplatňovaných odpisů v celém plánovaném období,

35



u níţe popisovaného příkladu finanční plán nepočítá s významnými přírůstky nebo úbytky pracovního kapitálu v jednotlivých letech, jeho výše je v daném období téměř konstantní.

Z těchto důvodů pro účely ocenění od rozdílů mezi hospodářskými výsledky a peněţními toky abstrahovat, a jako základ pro ocenění pouţít zisk po zdanění dosaţený v jednotlivých letech. Výsledný zisk po zdanění je pak sníţený o předpokládané investiční výdaje, které bude nutno vynaloţit pro zajištění chodu podniku. Hlavním úkol je stanovit budoucí upravené výsledky hospodaření, které budou slouţit jako základ k výpočtu. Znalec můţe vycházet z finančního plánu podniku (existuje-li) a provést jeho kontrolu s moţnou realitou. V případě, ţe v podniku finanční plán neexistuje, musí ho vytvořit oceňovatel za pomoci managementu, který zná podnik nejlépe. Jak jiţ bylo řečeno, na podnik v insolvenci se pohlíţí jako na podnik oddluţený, tedy podnik bez zpoplatněného cizího kapitálu, můţe zde ovšem dojít k výjimce a to za situace, kdy podnik má majetek financovaný leasingem a insolvenční správce od smlouvy neodstoupil. Jaké zdroje na pořízení podniku budoucí kupující pouţije, nelze predikovat. Finanční plán však počítá s jeho pořízením z vlastních zdrojů, o pouţití cizích zpoplatněných zdrojů a tedy úrokových nákladů není uvaţováno. Z této situace vyplývá, ţe pro účely ocenění jsou předpokládané budoucí hospodářské výsledky diskontovány náklady vlastního kapitálu re., který vyjadřuje přínosy pouze pro vlastníky, nikoli pro věřitele. Pro stanovení výše nákladů na vlastní kapitál, jakoţ i specifických podmínek, za kterých je podnik prodáván a oceněn, můţe být pouţita metoda CAPM, viz. následující kapitola.

Krok 1 Všeobecně lze tvrdit, ţe značná část podniků má v majetku aktiva, která přímo neslouţí k její hlavní podnikatelské činnosti. Mezi neprovozní majetek se řadí např. rekreační objekty pro zaměstnance, cenné papíry, atd. Tento druh majetku oceňujeme zvlášť, podle své individuální povahy.

36

Krok 2 Investice předpokládané pouze z odpisů. Krok 3 Z provozního výsledku hospodaření vyčlenit významné náklady a výnosy plynoucí z majetku provozně nepotřebného (MPN). (viz. Krok 1). Provozní výsledek hospodaření = přidaná hodnota – osobní náklady – daně a poplatky – odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Výsledek hospodaření za běţnou činnost = Provozní výsledek hospodaření + finanční výsledek hospodaření - daň z příjmů za běţnou činnost Upravené budoucí čisté výnosy = Výsledek hospodaření za běţnou činnost + významné náklady z MPN – významné výnosy z MPN – plánované nutné investice Krok 4 Po výpočtu řady budoucích odnímatelných čistých výnosů dosadit tyto hodnoty do vzorce9:

T

Hn

ČV t

1

t 1

ik

t

TUV ik

(1

ik )

T

Kde: Hn

= hodnota podniku netto, tj. hodnota vlastního kapitálu

ČVt

=odhad odnímatelného čistého výnosu pro rok t prognózy

T

= délka období, po které lze v jednotlivých letech odhadnout čistý výnos (tj. délka první fáze)

TUV = trvalá velikost upraveného odnímatelného čistého výnosu ve druhé fázi uvaţovaného horizontu, zde je předpokládána stabilní úroveň odnímatelných čistých výnosů ik

9

= kalkulovaná úroková míra

Zdroj: metody oceňování podniku, Miloš Mařík a kolektiv 2003, str. 233

37

Krok 5 V poslední fázi sečíst vypočítané hodnoty podniku netto, s hodnotou neprovozního majetku, získanou externím výpočtem.

2.4.1 Náklady na vlastní kapitál CAPM Pro výnosové metody je důleţité seznámit se s hodnotou, která bude determinovat závěrečný výsledek ocenění. Pro stanovení výše nákladů na vlastní kapitál, jakoţ i specifických podmínek, za kterých je podnik prodáván a oceněn, můţe být pouţita metoda Capital asset pricing model „CAPM“. Model kapitálových aktiv vychází z rizika, které je dělí na nediversifikované a diverzifikované.

re

rf

( Rm

r fi )

r1

kde rf = bezriziková míra výnosu β = koeficient beta je stanoven způsobem, kdy k základní výši tohoto koeficientu ve výši 1 jsou připočítány přiráţky za systematické obchodní a finanční riziko. (Rm – rf) = prémie za riziko akcionáře, které vychází z aktuální základní sazby vyplývající rl = přiráţka za riziko spočívající ve sníţené likviditě bezriziková míra výnosu „rf“ Doporučuje se vyuţívat výnosnost dlouhodobých státních dluhopisů (obvykle desetiletých). Riziko prémie trhu (Rm – rf) Riziko prémie trhu udává hodnotu, o kolik bude větší výnos trţního souboru aktiv oproti bezrizikovým souborům, za které se povaţují státní dluhopisy. Výpočet: Výnosnost akcií na kapitálovém trhu Rm: Pro samotný výpočet se doporučuje vycházet z údajů z co nejdelší časové řady. Za výchozí data je v literatuře doporučováno pouţít hodnoty z amerického kapitálového trhu, upravíme ratingem naší země, který lze zjistit například u ratingové agentury Moodys (www.moodys.com).

38

Data pro zjištění situace na kapitálovém trhu jsou uvedena na stránkách „Damodaran online“. Vývoj ratingu ČR 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Moody's Ba1 Baa3 Baa2 Baa1 Baa1 Baa1 Baa1 Baa1 Baa1 Baa1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1 A1

Standard and Poor's ─ BBB BBB+ A A A AAAAAAAAAA A A A

Fitch ─ ─ ─ AABBB+ BBB+ BBB+ BBB+ BBB+ BBB+ AAA A A A+ A+ A+

Poslední aktualizace: 31. 8.2010, zdroj: http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/rating/ V druhé fázi je nutné přiřadit k odpovídajícímu ratingu výnosnost. Zde je uváděna moţnost, vyhledat státní obligace se stejným ratingem dané země, jako zdroj informací lze vyuţít web https://www.bonddesk.com . S ohledem na skutečnost, ţe ocenění se provádí z pohledu vlastníka a ne věřitele, to je riziko selhání země, měla by se tato hodnota upravit o rozdíl volatility trhu akcií v dané zemi, včetně volatility vládních dluhopisů. Riziková prémie země = Rizikové selhání země x

Volatilita trhu akcií Volatilita vládních dluhopisů

Vzhledem k obtíţnosti získání těchto informací, můţe se orientačně pracovat s koeficientem 1,510. Po výpočtu výše zmíněných veličin je pak riziková přiráţka spočítána vztahem: Rm – rf

10

Citace: Metoda oceňování podniku, Miloš Mařík a kolektiv, 2003, str. 187

39

Odhad β S ohledem na podnik, jehoţ historická data jsou zatěţkána negativní minulostí, je pohled do minulosti nesprávným krokem. Z tohoto důvodu vyplývá doporučení přiklonit se k odhadu beta na základě analýzy faktorů. Popis metody je popsán v kapitole: Ocenění podniku Slévárna, s.r.o. výnosovou metodou.

3 Případové ocenění podniku V této kapitole je předvedeno příkladové ocenění podniku v insolvenčním řízení. Jedná se o podnik, který se v důsledku krize a z toho plynoucího úbytku zakázek dostal do úpadku. Majetek byl zpeněţován prodejem podniku ve veřejném výběrovém řízení. Ekonomická data včetně všech ostatních okolností jsou dle skutečnosti, pouze je pozměněn název subjektu na „Slévárna, s.r.o.“. Ocenění proběhlo ve dvou částech, a to substanční metodou a následně likvidační. Jako poslední oceňovací přístup byla pouţita metoda výnosová. Porovnávací metoda nebyla uţita z důvodu neexistence známého srovnatelného podniku.

3.1 Analýza oceňovaného podniku Charakteristika a vývoj odvětví. Námi oceňovaná společnost Slévárna, s.r.o. se zabývá, jak jiţ napovídá samotný název podniku, slévárenstvím. Toto odvětví společně s hutnictvím patří do produkce, která je závislá na poptávce především automobilového průmyslu, strojírenství a stavebnictví. V současné době je zvláště automobilový průmysl poznamenán výrazným poklesem produkce. Slévárenství navíc čelí rostoucím nárokům především v oblasti cen. Firmy v České republice nejsou dodavatelem pro hromadnou a velkosériovou výrobu na komerčním trhu, jsou jen v segmentu odlitků pro kusovou a malosériovou výrobu. To ukazuje i pohled na statistiku produkce v České republice, kdy cca 70 % odlitků jde na export.

40

Produkce společnosti Slévárna, s. r.o. odpovídá tomuto trţnímu segmentu, především sortimentem výroby odlitků od 120 kg aţ po těţké odlitky nad 12 500 kg, kde má firma své zkušenosti v produkci i kusovosti. Silnými stránkami ve slévárenství jsou: 

vysoký potenciál pracovníků sléváren, kteří dokáţí zvládnout celý potřebný sortiment výroby,



flexibilita ve výrobě odlitků, kdy slévárny řeší operativně všechny potřeby odběratelů,



dobrá dostupnost k energiím,



v současné době i niţší mzdové náklady.

Slabé stránky: 

niţší produktivita práce v našich slévárnách,



vyšší reţijní náklady,



rezervy v kvalitě a přesnosti výrobků.

Nebezpečí pro slévárenství je: 

zvyšující se nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oboru,



malá inovace a vývoj v odvětví, kdy se nezachycují moderní trendy ve slévárenství,



nestabilní ceny v celé surovinové základně.

Finanční plán Za účelem stanovení obvyklé (trţní) ceny podniku ceny byl ve spolupráci s finančním ředitelem společnosti Slévárna, s. r. o. vypracován zjednodušený finanční plán (rozvahy a výkazy zisku a ztrát) na období let 2010–2014. Tento plán je sestaven na základě některých zjednodušujících dále uvedených předpokladů, neboť nelze postihnout všechny kroky, které potenciální kupující v budoucnu udělá. Finanční plán byl sestaven tak, aby vystihoval ekonomický (strojní, obchodní a lidský) potenciál oceňovaného podniku, jeţ má svou hodnotu, kterou investor koupí a z oceňovaného podniku získá. Výše obratu dosaţeného v roce 2010 je stanovena v konzervativní výši 257 000 tis. Kč a odpovídá jeho předpokládané úrovni, jeţ bude dosaţena společností Slévárna, s.r.o. za rok

41

2009. Do výše obratu se promítá jak celková ekonomická krize, tak skutečnost, ţe v roce 2009 došlo ke vstupu oceňovaného podniku do insolvenčního řízení. V dalších letech je předpokládán postupný nárůst obratu, v roce 2011 o cca 20 %, v roce 2012 o cca 10 %, v roce 2013 o 3 % a v roce 2014 o cca 1,5 %. V letech 2011, 2012 je předpokládán kvantitativní nárůst produkce, v dalších letech je počítáno pouze s mírným cenovým růstem. Předpokládané zvýšení obratu respektuje dopad hospodářské krize i vnitřních faktorů, ke kterým ve společnosti Slévárna, s. r. o. v průběhu let 2007 – 2009 došlo (pokles obratu o 40 %). Postupné nárůsty obratu v jednotlivých letech jsou stanoveny konzervativně, přičemţ je předpokládáno, ţe ani v posledním roce, tj. v r. 2014, nedosáhnou úrovně před započetím krize, tj. úrovně dosaţené v r. 2007. Odpisy oceňovaného podniku jsou kalkulovány ve výši 4 000 tis. Kč ročně. Plán počítá se skutečností, ţe tyto odpisy budou v daném období průběţně vynakládány na prostou obdobu stávajícího strojního vybavení, případně technického zhodnocení staveb v menším rozsahu. Ceny vstupních energií zohledňují předpokládané kvantitativní navýšení produkce v letech 2011–2012 při stávající cenové úrovni, do let 2013–2014 byl promítnut jejich postupný cenový nárůst. Ceny nakupovaných sluţeb také korespondují s obratem. Tato poloţka zahrnuje rovněţ agenturní pracovníky a jejich nárůst v období let 2010 a 2011. Osobní náklady, představující především náklady na mzdy a povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění, počítají v roce 2010 s výchozím počtem 150 současných zaměstnanců. V roce 2011 a 2012 je předpokládán nárůst o 10. V letech 2013 a 2014 se uţ s dalším nárůstem nepočítá, celkový růst těchto nákladů je dán růstem průměrných mezd. Ostatní provozní náklady jsou vdaném období kalkulovány s postupným nárůstem korespondujícím s růstem obratu ve výši od 2 500 tis. Kč do 4 500 tis. Kč. Tato poloţka představuje zejména náklady na více práce způsobené opravami vadných kusů výrobků.

42

Ostatní finanční náklady a výnosy představují kursové rozdíly v důsledku toho, ţe významná část produkce směřuje do eurové oblasti. Význam této měny bude vzrůstat i v domácím styku. Kursové ztráty převyšují kursové zisky o plánovanou částku 2 mil. Kč ročně. To odpovídá předpokladu postupného a mírného posilování kursu koruny o cca 0,20 CZK/EURO ročně. V závazcích je počítáno s běţnými obchodními závazky, s předpokládanou splatností cca 30 dnů, závazky vůči zaměstnancům a ostatní závazky s tím související jsou kalkulovány v jejich jednoměsíční výši. Pohledávky jsou kalkulovány v jednoměsíční výši se splatností cca 45 dnů. Finanční plán rovněţ zahrnuje průběţnou tvorbu rezervy na rekultivaci skládky. Sazba daně z příjmů právnických osob je předpokládána v současné výši 19 %. Finanční plán neobsahuje investiční výdaje, které bude nutno vynaloţit, aby oceňovaný podnik plnil podmínky dané Integrovaným povolením. Pro účely ocenění podniku výnosovou metodou byla jejich celková předpokládaná výše 27 000 tis. Kč postupně promítnuta do období let 2010–2014 a výsledný hospodářský výsledek byl o tyto částky v jednotlivých letech upraven. Takto upravené hospodářské výsledky byly vzaty jako podklad pro ocenění podniku výnosovou metodou.

3.2 Ocenění podniku Slévárna, s.r.o. substanční metodou Při oceňování podniku substanční metodou je vycházeno z jednotlivých poloţek rozvahy sestavené ke dni 20. 7. 2009, které jsou pro účely ocenění přeceňovány na hodnotu, kterou by bylo nutno vynaloţit na jejich znovu pořízení.

43

3.3.1. Stálá aktiva Zůstatková cena ke Poloţka stálého aktiva Pořizovací cena dni ocenění (tis. Kč) Dlouhodobý nehmotný 534 234 majetek Pozemky 10 677 10 677 Stavby 49 094 21 782 Sam. movité věci 116 951 7 417 Nedokončený DM 72 72 Posk. zál. na DHM 105 105 Stálá aktiva celkem 177 433 40 287

Po Hodnota znám přeceněného ka aktiva (tis. Kč) 465 A 23 750 32 000 95 000 0 0 151 215

B C D E E

Komentář k ocenění stálých aktiv A. Dlouhodobý nehmotný majetek Jedná se o následující nehmotný majetek zachycený v účetnictví oceňovaného podniku.

v tis. Kč

název Zavedení výroby tvárné litiny SW PC STROM SW WinStrom SW Technologie SW Premis Celkem

Pořizovací cena 69 57 116 198 94 534

Zůstatková cena ke dni ocenění 0 0 0 154 80 234

Pro účely ocenění substanční hodnotou jsou nehmotné výsledky vývoje, zavedení výroby tvárné litiny, oceněny v nulové výši. Ostatní poloţky, představující nakoupený SW, jsou pro tento účel oceněny ve výši jeho pořizovacích cen, tj. v celkové výši 465 tis. Kč. Zde je nutné upozornit, ţe software automaticky nepřechází na nového vlastníka. Před samotným prodejem se musí vţdy poţádat poskytovatele licence o souhlas o převedení licence na kupujícího. B. Pozemky Celková hodnota pozemků evidovaná v účetnictví v pořizovacích (historických) cenách ve výši 10 677 tis. Kč byla pro účely zjištění substanční hodnoty pouţita porovnávací metoda. Výsledné ocenění pozemků patřících do objektu střelnice 5 500 tis. Kč bylo z důvodu 44

uzavření smlouvy o uţívání pozemků uzavřené mezi společností Slévárnou, s. r.o. a Střeleckým klubem z roku 2003, za nestandardních podmínek, na dobu 99 let a to za částku nájemného vy výši 20 tis. Kč ročně, sníţeno o polovinu, tedy na hodnotu 2 750 tis. Kč. Celková hodnota pozemků pro účely stanovení substanční hodnoty ve výši 26 500 tis. Kč byla sníţena o částku 2 750 tis. Kč a činí tedy výsledných 23 750 tis. Kč. C. Stavby Jedná se o stavby evidované i neevidované v katastru nemovitostí zachycené v účetnictví v pořizovacích (historických) cenách v celkové výši 49 094 tis. Kč a po účetních oprávkách ve výši 21 782 tis. Kč. Pro účely zjištění substanční hodnoty byly oceněny srovnávací metodou, a to ve výši 32 000 tis. Kč. D. Samostatné movité věci Substanční hodnota souboru movitých věcí byla vyčíslena na výši 95 000 tis. Kč. Krátký komentář k ocenění poloţek movitého majetku je uveden dále přímo v následujícím textu. v tis. Kč Název Energetické zdroje Pracovní stroje a zařízení

ZC cena k datu Substanční Pozn. ocenění hodnota 67 56 38 *)

Pořizovací cena

95 322

4 995

1 428

188

Dopravní prostředky

499

13

206 *)

Modely

190

0

154 *)

13 628

0

10 175 *)

3

0

150

533

227

200

2 976

129

519

83

5

30

465

219

100

1 757

1 585

1 500

116 951

7 417

95 000

Přístroje a zvláštní technika

Formovací rámy Majetek po leasingu Výdejna nářadí Ostatní drobný majetek Modely s PC do 40 tis. Kč Výpočetní technika s pořizovací cenou do 40 tis. Kč Formovací rámy Celkem:

45

81 828 *), **) 100

*) Přecenění těchto poloţek majetku (aktiv) **) Součástí majetku evidovaného na tomto účtu je rovněţ majetek, který oceňovaný podnik nabyl po řádném ukončení leasingových smluv za zůstatkovou odkupní cenu. Z tohoto důvodu ocenění tohoto majetku můţe v některých případech převyšovat pořizovací (historickou) cenu evidovanou v účetnictví. Týká se to zejména majetku, který byl zastaven pro zajištění pohledávek, které mají tzv. zajištění věřitelé vůči oceňovanému podniku. Přístroje a zvláštní technika Na tomto účtu je evidováno 47 poloţek majetku běţné výpočetní techniky (PC sestavy, monitory, tiskárny apod.) v celkové pořizovací ceně 1 428 tis. Kč a zůstatkové ceně k datu ocenění 188 tis. Kč. Většina tohoto majetku byla pořízena v letech 2005 a 2006. Pro účely stanovení substanční hodnoty jsou přeceněny na výslednou částku 100 tis. Kč. Majetek po leasingu Jedná se o celkem 5 poloţek majetku (dva osobní automobily Š Octavia Combi, jeden osobní automobil Š Fabia, rok výroby 2002, kazetové filtry typu FMC pořízené v roce 2002, vysokozdviţný vozík Desta DV 35 pořízený v roce 1994), který oceňovaný podnik nabyl na základě řádně ukončených leasingových smluv za zůstatkové odkupní ceny, které činí v úhrnu 3 200 Kč. Pro účely stanovení substanční hodnoty přeceněná hodnota těchto movitých věcí převyšuje jejich pořizovací cenu evidovanou v účetnictví a činí 150 tis. Kč. Výdejna nářadí Celkem cca 70 poloţek majetku pořízených v letech 2007 a 2008 evidovaných na tomto účtu představují zejména brusky a vysokotlaké pistole. Pořizovací cena činí 533 tis. Kč, úhrn zůstatkových cen k datu ocenění činí 207 tis. Kč. Pro účely stanovení substanční hodnoty jsou oceněny ve výši 200 tis. Kč. Ostatní drobný majetek Na tomto účtu eviduje oceňovaný podnik celkem 748 majetkových poloţek různorodého charakteru a stáří, zejména pracovní stoly, kontejnery, svěráky, brusky a výpočetní techniku.

46

Součet pořizovacích cen činil 2 976 tis. Kč, součet zůstatkových cen k datu ocenění činil 129 tis. Kč. Pro účely zjištění substanční hodnoty byl tento majetek rozčleněn do jednotlivých skupin dle roku pořízení a podle tohoto kriteria byla pomocí koeficientu korigována pořizovací cena na současnou odhadovanou trţní hodnotu. Přehled o rozdělení majetku do skupin a jeho přecenění podává následující tabulka: v tis. Kč Rok pořízení 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2007 2008 Celkem

Suma pořizovacích cen v daném roce 343 166 451 205 361 444 368 90 240 308 2 976

Přecenění v % z pořizovacích cen 5% 5% 5% 10% 10% 15% 20% 25% 40% 50%

Výsledné ocenění 17 8 23 21 36 67 74 23 96 154 519

Modely s pořizovací cenou do 40 tis. Kč Jedná se o celkem 6 poloţek modelů a modelovacích zařízení s úhrnnou pořizovací cenou 83 tis. Kč, součet zůstatkových cen k datu ocenění činí 5 tis. Kč. Pro účely stanovení substanční hodnoty jsou oceněny ve výši 30 tis. Kč. Výpočetní technika s pořizovací cenou do 40 tis. Kč Jedná se o celkem 37 poloţek výpočetní techniky (PC sestavy, monitory, tiskárny, notebooky) různého stáří s celkovou pořizovací cenou 465 tis. Kč. K datu ocenění je tento majetek odepsán na celkovou zůstatkovou cenu 219 tis. Kč. Pro účely stanovení substanční hodnoty je tento majetek oceněn ve výši 100 tis. Kč. Formovací rámy Jedná se o 4 poloţky formovacích rámů o hmotnosti od 326 – 945 kg pořízené v roce 2008 v celkové pořizovací ceně 1 757 tis. Kč a k datu ocenění odepsané na částku 1 561 tis. Kč. Pro účely stanovení substanční hodnoty jsou přeceněny na částku 1 500 tis. Kč. 47

Nedokončený dlouhodobý majetek a poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek Jedná se o uhrazené faktury na vzduchotechnické zařízení a svářecí techniku ve výši 72 tis. Kč ke dni ocenění dosud neuvedené do uţívání a zálohy poskytnuté firmě Projekty, a.s. na projektové práce ve výši 105 tis. Kč. Pro účely stanovení substanční hodnoty jsou oceněny v nulové výši.

3.3.2.

Oběžná aktiva a ostatní aktiva

Zásoby Krátk. pohledávky Finanční majetek Časové rozlišení Celkem

Ocenění v účetnictví Hodnota přeceněného aktiva Poznámka (tis. Kč) (tis. Kč) 13 870 13 870 A 1 302 1 134 B 1 852 1 852 C 4 214 0 D 21 238 16 856

Komentář k ocenění oběžných aktiv A. Zásoby Zásoby oceňovaného podniku jsou k datu ocenění tvořeny: v tis. Kč Poloţka Suroviny Sklad náhradních dílů Sklad ochranných pomůcek Brusivo a barvy Vedlejší pořizovací náklady Nedokončená výroba Mezisklad přelitků Hotové výrobky Výrobky pro ostatní potřebu Celkem

Pořizovací cena 5 420 6 570 93 234 239 1 018 650 5 379 113 19 716

Korekce

Účetní hodnota 5 420 3 254 3 316 93 234 239 1 018 650 2 592 2 787 113 5 846 13 870

Účetní korekce k pořizovací ceně zásob evidovaných k datu ocenění byla tvořena ve výši 100% k hotovým výrobkům, které byly bez obrátky déle jak 365 dní, a v rovněţ ve výši 100% 48

k bezobrátkovým poloţkám náhradních dílů. Z důvodů rychlého obratu zásob (cca 30 dní) je účetní hodnota ostatních poloţek zásob převzata pro účely ocenění substanční hodnotou. B. Krátkodobé pohledávky Celková nominální hodnota pohledávek z obchodního styku evidovaná v účetnictví k datu ocenění v nominální výši 27 485 tis. Kč byla korekcemi sníţena o 26 428 tis. Kč na účetní hodnotu 1 057 tis. Kč. Sníţení hodnoty pohledávek z obchodního styku je dáno tvorbou opravných poloţek: -

Ve výši 100 % k pohledávkám, které jsou po splatnosti déle neţ 365 dní nebo za společnostmi, na které byl prohlášen konkurs. Jedná se zejména o pohledávky za mateřskou společností Prodej a zpracování, a.s. v celkové nominální výši 21 056 tis. Kč.

-

Ve výši 80 % k pohledávkám, které byly k datu ocenění po splatnosti v rozmezí 180 – 365 dnů. Jedná se zejména o pohledávky za propojenou společností TUNAL, a.s. v celkové nominální výši 5 188 tis. Kč.

Pro účely ocenění substanční hodnotou se přebírá hodnota pohledávek z obchodního styku v jejich účetní hodnotě. Krátkodobě poskytnuté zálohy a jiné pohledávky ve výši 77 tis. Kč (zálohy hrazené pojišťovnám, za právní sluţby, mobilnímu operátorovi a společnosti CCS) jsou převzaty v jejich účetní (nominální) hodnotě. Dohadné účty aktivní ve výši 168 tis. Kč jsou pro účely stanovení substanční hodnoty oceněny v nulové výši. Celková hodnota krátkodobých pohledávek, přeceněná pro účely zjištění substanční hodnoty, činí 1 134 tis. Kč. C. Finanční majetek Jedná se o peněţní prostředky na bankovních účtech a v pokladně ve výši 1 852 tis. Kč. Pro účely ocenění se přejímají v plné hodnotě.

49

D. Časové rozlišení Jedná se o náklady příštích období v celkové výši 4 214 tis. Kč. Jejich výše je k 20. 7. 2009 tvořena jednak časovým rozlišením nájemného hrazeného předem u leasingových smluv a dále časovým rozlišením nevýznamných poloţek pojistného a daně z nemovitostí. Problematika leasingových smluv je řešena v samostatných bodech. Náklady příštích období jsou pro účely stanovení substanční hodnoty oceněny v nulové výši.

3.3.3. Ostatní aktiva nezahrnutá v rozvaze Předměty leasingu Oceňovaný podnik měl ke dni 20. 7. 2009 uzavřeno celkem 8 aktivních smluv na pořízení majetku formou finančního leasingu. Jejich přehled spolu s relevantními údaji pro ocenění substanční hodnotou je uveden v tabulce. v tis. Kč datum uzavření smlouvy 31. 5.2002 1. 8.2006 3. 12.2007 16. 2.2009 8. 8.2007 26. 9.2006 26. 9.2006 Celkem

Předmět leasingu Zařízení na regenerace písku + průtokový mísič Fiat Doblo Cargo (ojetý) Technologie vytápění Lakovací kabina Slévárenské modifikační zařízení Vysokozdviţný vozík Vysokozdviţný vozík Š Octavia 1,9TDI Elegance (ojetý)

Závazky splatné v období od 21. 7. 09 do řádného ukončení smlouvy (bez DPH) 0 *)

Pořizovací cena předmětu leasingu bez DPH

Trţní ocenění předmětu leasingu k 20. 7. 2009 bez DPH

8 565 *)

4 045

160

15

1

2 650 6 000 2 290

1 600 4 335 1 427

1 611 2 788 1 008

521 565 279 **) 21 030

52 56 35

31 33 1 **) 5 473

11 565

*) Leasingová smlouva byla sjednána v DEM. Pořizovací cena předmětu leasingu ve výši 550 000 DEM byla přepočtena kursem 15,573 CZK/1 DEM. Leasingová smlouva měla být k datu 30. 5. 2006 ukončena. Z důvodu neuhrazení leasingových splátek posledních dvou plateb a zůstatkové odkupní ceny v celkové výši 658 tis. Kč splatných před datem 21. 7. 2009 a skutečnosti, ţe vlastnictví k předmětu leasingu nepřešlo na nájemce, je tato smlouva uvedena v tabulce. Závazek z titulu nezaplacených leasingových splátek a zůstatkové odkupní ceny by

50

měl být věřitelem a pronajímatelem uplatněn v rámci insolvenčního řízení, a proto je hodnota dosud nesplacených částek po datu 21. 7. 2009 uvedena jako nulová. **) Jedná se o osobní automobil ve smyslu zákona o DPH. Při jeho pořízení není uplatňován odpočet DPH, ocenění předmětu leasingu, jakoţ i vyčíslení budoucích závazků z leasingové smlouvy je uvedeno včetně DPH. Drobný dlouhodobý hmotný majetek nezachycený v rozvaze Jedná se o drobný dlouhodobý hmotný majetek, jehoţ pořizovací cena byla niţší neţ 40 tis. Kč a byl při pořízení zaúčtován do nákladů. Tento majetek, který není součástí rozvahy oceňovaného podniku, je veden v podrozvahové evidenci. Jedná se o majetek velice různorodého charakteru (bedny, elektrické spotřebiče, nábytek, různé pracovní nářadí, telekomunikační techniku, hasící přístroje apod.) pořízený v letech od roku 1994 do 20. 7. 2009. Celková suma pořizovacích cen tohoto majetku k datu ocenění činila 3 111 tis. Kč. Pro účely zjištění byl tento majetek rozčleněn do jednotlivých skupin dle roku pořízení a podle tohoto kritéria byla pomocí koeficientu pořizovací cena korigována na současnou odhadovanou trţní hodnotu. Přehled o rozdělení majetku do skupin a jeho přecenění podává následující tabulka: v tis. Kč Rok pořízení 1994 1995 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008,2009 Celkem

Suma pořizovacích Přecenění v % Výsledné cen v daném roce z pořizovacích cen ocenění 1 362 5% 68 143 10% 14 109 15% 16 155 20% 31 223 25% 56 152 30% 46 264 35% 92 345 40% 138 152 45% 68 206 50% 103 3 111 632

51

Závazky a cizí pasiva Předmětem ocenění je podnik, který bude prodán v rámci insolvenčního řízení, tedy podnik oddluţený. Z tohoto důvodu jsou z ocenění vyloučeny veškeré závazky, které byly k datu ocenění, tj. k 20. 7. 2009 splatné. Do ocenění substanční metodou je nutné promítnout budoucí a potenciální závazky, které v souvislosti s prodejem podniku na nabyvatele přejdou. Jedná se o rezervu na rekultivaci skládky, evidovanou v rozvaze oceňovaného podniku, budoucí závazky z leasingových smluv splatných po 20. 7.2009 a předpokládanou výši investičních výdajů na ekologii, které bude nutno vynaloţit, aby oceňovaný podnik splňoval podmínky stanovené Integrovaným povolením. Rezerva na rekultivaci skládky Rezerva na rekultivaci skládky je tvořena v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, a k datu ocenění je vykazována v cizích pasivech ve výši 1 385 tis. Kč. Pro účely ocenění je stanovena hodnota tohoto závazku ve výši 1500 tis. Kč. Budoucí závazky z leasingových smluv Oceňovaný podnik k datu ocenění 20. 7.2009 vykazoval celkem 8 ţivých leasingových smluv. Tyto leasingové smlouvy přejdou v rámci smlouvy o prodeji podniku na nového nabyvatele spolu s budoucími závazky, které je třeba splatit, aby leasingové smlouvy řádně doběhly a předměty leasingu přešly do vlastnictví oceňovaného podniku. S ohledem na pouţitý způsob účtování ve společnosti Slévárna, s. r. o. (účtování o předpisu jednotlivých leasingových splátek, nikoli účtování o celkovém závazku vyplývajícím z leasingových smluv jako celku), nejsou tyto budoucí závazky splatné po 20. 7.2009 v mimořádné účetní závěrce sestavené k tomuto datu zahrnuty. Pro účely zjištění substanční hodnoty je nutno je zohlednit, stejně jako byly zohledněny v aktivech v rozvaze nezahrnuté předměty leasingu. Celková výše těchto závazků činí 5 473 tis. Kč (viz tabulka uvedená výše). Investiční výdaje na ekologii Jedná se o nutné investiční výdaje, které bude nutno ve střednědobém horizontu vynaloţit, aby provoz oceňovaného podniku mohl být v návaznosti na podmínky stanovené Integrovaným povolením zachován. Jejich odhadovaná výše převzatá pro účely ocenění činí 27 000 tis. Kč. Výše závazků převzatých pro účely ocenění substanční metodou činí 33 973 tis. Kč. 52

Celková substanční hodnota podniku v tis. Kč

Hodnota substance brutto

180 268

Celková hodnota závazků převzatých pro ocenění Hodnota substance netto

33 973 146 295

3.3 Ocenění podniku Slévárna, s.r.o. likvidační metodou Při stanovení likvidační hodnoty bylo vycházeno zejména z následujících předpokladů: 

ukončení výroby,



propuštění zaměstnanců, vypořádání jejich pracovněprávních nároků včetně odstupného,



prodej jednotlivých sloţek majetku v co nejkratší době,



vynaloţení nutných souvisejících nákladů k zabezpečení prodeje včetně likvidace neprodejného zařízení a vybourání zařízení pevně spojených se stavbou,



vypořádání obchodních závazků oceňovaného podniku,



nutnost ekologických výdajů na odstranění ekologické zátěţe způsobené provozem slévárny.

Přecenění aktiv a pasiv oceňovaného podniku vychází z jednotlivých poloţek majetku a závazků zjištěných pro účely stanovení substanční hodnoty, kdy hodnoty byly korigovány způsobem uvedeným níţe.

53

v tis. Kč Aktiva Nehmotný majetek Pozemky Stavby Energetické zdroje

Substanční Likvidační hodnota hodnota 465 0 23 750 23 750 32 000 29 000 38 8

Pracovní stroje a zařízení

81 828

Demoliční práce Přístroje a zvláštní technika Dopravní prostředky Modely Formovací rámy Majetek po leasingu Výdejna nářadí Ostatní drobný majetek Modely s PC do 40 tis. Kč Výp. technika do 40 tis. Kč Formovací rámy Stálá aktiva celkem

100 206 154 10 175 150 200 519 30 100 1500 151 215

Zásoby

13 870

Pohledávky Finanční majetek Oběžná aktiva Předměty leasingu Drobný majetek nezachycený v rozvaze Substance brutto

1 134 1 852 16 856 11 565

Pouze menší část majetku prodejná, ostatní k likvidaci Práce spojené s vybouráním -15 000 strojů a zařízení pevně spojených se stavbou 50 100 0 2 000 Kalkulováno s hodnotou šrotu 100 150 250 0 50 150 Kalkulováno s hodnotou šrotu 50 608 Kalkulováno ve výši 30 % 4 161 substanční hodnoty 1 134 1 852 7 147 2 730 *) 10 000

632

316

180 268

60 801

*) Odhadovaná likvidační hodnota jednotlivých předmětů leasingu činí: -

zařízení na regeneraci písku 300 tis. Kč

-

Fiat Doblo 15 tis. Kč

-

technologie vytápění bez hodnoty

-

lakovací kabina Lagos 1 300 tis. Kč

-

slévárenské modifikační zařízení Mawis 1 000 tis. Kč

-

2 vysokozdviţné vozíky po 40 tis. Kč, celkem 80 tis. Kč

-

Š Octavia Combi 35 tis. Kč

54

Poznámka

v tis. Kč Závazky

Substanční hodnota

Rekultivace skládky Integrované povolení

Likvidační hodnota

1500 27 000

Ekologie ostatní Budoucí závazky zPropuštění leasingových smluv zaměstnanců

0 5473 0

Závazky celkem

Poznámka

2 000 *) 0 **) 5 000 ***) 5 473 ****) 13 632 *****) 26 105

*) Rekultivace skládky je pokryta rezervou. Z důvodu opatrnosti jsou předpokládané náklady na její úplnou sanaci navýšeny na 2 000 tis. Kč. **) Investiční výdaje nutné na splnění podmínek daných Integrovaným povolením v případě ukončení činnosti podniku a jeho likvidace nebude nutno vynakládat. Jejich výše je proto nulová. ***) Ostatní ekologické výdaje představují hrubý odhad na vyčištění areálu od zátěţe způsobené provozem slévárny tak, aby zejména nemovitý majetek byl připraven k prodeji. ****) Leasingové splátky budou uhrazeny v původní výši, předměty leasingu budou zpeněţeny nebo zlikvidovány. *****) Náklady spojené s propuštěním zaměstnanců jsou kalkulovány z objemu měsíčních mezd ve výši 2 400 tis. Kč. Jestliţe je počítáno s dvouměsíční výpovědní lhůtou, budou po dobu 2 měsíců tyto mzdy zatíţeny odvody sociálního a zdravotního pojištění (tj. navýšeny o 34 %), Dále pak je kalkulováno s odstupným odpovídajícím hrubým mzdám za 3 měsíce, které jiţ odvody pojistného zatíţeno není. Celková likvidační hodnota oceňovaného podniku činí 34 696 tis. Kč. 55

3.4 Ocenění podniku Slévárna, s.r.o. výnosovou metodou V ocenění podniku je tato metoda vyuţita pro zjištění trţní hodnoty podniku odvozené na základě předpokládaných příjmů z podnikatelské (provozní) činnosti na základě, vedením podniku, zpracovaného finančního plánu na období let 2010 – 2014. Metoda výnosová je výchozí a základní pro ocenění podniku jako celku. Pro ocenění podniku výnosovou metodou bylo pouţito předpokládaných hospodářských výsledků po zdanění z finančního plánu sestaveného na roky 2010 – 2014, přepočtených na současnou hodnotu. V praxi běţně uţívaná metoda vycházející z diskontovaných peněţních toků nebyla pouţita, a to z následujících důvodů: 

finanční plán sestavený na roky 2010 – 2014 je pouze orientační, nelze předpokládat jednotlivé kroky, které potenciální kupující v daném období učiní, a které by pak případně ovlivnily vzniklé rozdíly mezi hospodářským výsledkem a peněţním tokem generovaným v příslušném roce,



finanční plán počítá s tzv. stálou a průměrnou prostou reprodukcí a obnovou fixního kapitálu v úrovni uplatňovaných odpisů v celém plánovaném období,



finanční plán nepočítá s významnými přírůstky nebo úbytky pracovního kapitálu v jednotlivých letech, jeho výše je v daném období téměř konstantní.

Z těchto důvodů bylo pro účely ocenění vycházeno od rozdílů mezi hospodářskými výsledky a peněţními toky, a jako základ pro ocenění pouţít zisk po zdanění dosaţený v jednotlivých letech. Výsledný zisk po zdanění pak byl v návaznosti na skutečnosti uvedené v bodě „investiční výdaje na ekologii“ sníţený o předpokládané investiční výdaje, které bude nutno vynaloţit tak, aby oceňovaný podnik v daném období splňoval podmínky dané Integrovaným povolením. Jejich předpokládanou výši vynakládanou v jednotlivých letech ukazuje následující tabulka:

56

Poloţka Hospodářský výsledek po zdanění

2010 5 508

2011 8 100

2012 9 720

2013 9 963

2014 10 125

Předpokládaná výše výdajů na ekologii

3 500

3 500

8 000

8 500

3 500

Upravený výnos pro ocenění

2 008

4 600

1 720

1 463

6 625

Vlastní výpočet Pro vlastní výpočet pak byl zvolen tzv. dvoufázový model. První fáze spadá do období let 2010 – 2014 a lze ji charakterizovat jako fázi stabilizace a postupného, byť pomalého zotavování z poklesu způsobeného jak hospodářskou krizí, tak rozhodnutími majoritního vlastníka. Druhá fáze označovaná jako stabilizační, přejímá výsledky dosaţené v r. 2014 a předpokládá jejich dosahování v neomezené budoucnosti. Oceňovaným podnikem je podnik oddluţený, tedy podnik bez zpoplatněného cizího kapitálu. Jaké zdroje na jeho pořízení budoucí kupující pouţije, nelze predikovat. Finanční plán však počítá s jeho pořízením z vlastních zdrojů, pouţití cizích zpoplatněných zdrojů a tedy úrokových nákladů není uvaţováno. Jediný fakticky zpoplatněný cizí kapitál představují leasingové smlouvy, které jsou obdobou úvěrového financování. Tyto leasingové smlouvy přejdou v rámci prodeje na kupujícího (nabyvatele). Celková hodnota těchto závazků činila k datu ocenění 5 473 tis. Kč. Je-li vzata v úvahu analogie s úvěrem, představuje hodnota budoucích leasingových splátek celkovou výši nesplacených jistin a úroků. Lze tedy konstatovat, ţe faktická výše zpoplatněného cizího kapitálu, resp. jeho podíl na celkových pasivech, je nevýznamný. Z toho vyplývá, ţe pro účely ocenění byly předpokládané budoucí hospodářské výsledky diskontovány náklady vlastního kapitálu re., který vyjadřuje přínosy pouze pro vlastníky, nikoli pro věřitele. Pro stanovení výše nákladů na vlastní kapitál, jakoţ i specifických podmínek, za kterých je podnik prodáván a oceněn, byla pouţita metoda CAPM. Odhad tempa růstu „g“ byl pro tzv. stabilizační fázi výpočtu stanoven s ohledem na očekávané tempo růstu podniku v dalších letech, konkurenci v odvětví a vývoj ekonomiky v konzervativní výši 2,5%.

57

Výpočet míry výnosu vlastního kapitálu re Pro výpočet byl zvolen jiţ zmíněný model CAPM s náhradním stanovením koeficientu beta, vyjádřený následujícím vzorcem: re

rf

( rm

r fi )

r1

rf = bezriziková míra výnosu Za málo rizikové se v USA povaţují T-Bills, zde je aplikován geometrický průměr za období 1928-2009, který je ve výši 3,70% (zdroj, www.damodaran.com). Dle

ratingu

země,

pro

ČR

udáván

A1,

který

je

k dispozici

na

serveru

https://www.bonddesk.com  Trade Bonds  How to Purchase a Bond  Zions Direkt  All Taxable  deset podnikových obligací, které mají stejní rating a jejich průměrný kupón je 5,415 % Riziko selhání země = Výnosnost obligací s ratingem A1 – vládní obligace USA (rating AAA) Riziko selhání země = 5,415 - 3,70 Riziko selhání země = 1,715 % Pro volatilitu je přiřazen koeficient 1,5 (dle literatury Mařík, 2003, str. 187) Riziko selhání země 1,715% x koeficient volatility 1.5 = 2,57% Výsledná bezriziková míra = 3,70% + 2,57% = 6,27 % (Rm – rf) – prémie za riziko akcionáře Prémie za riziko akcionáře vychází z aktuální základní sazby vyplývající z ratingu společnosti Moody's A1 platným pro Českou republiku: Výnosnost na americkém kapitálovém trhu Jako výchozí hodnota je pouţita hodnota 9,26%, která je k dispozici na webu: www.damodaran.com, za pouţití geometrického průměru a stejné časové období, to je 1928 aţ 2009.

58

Hodnota Rm je dále upravena o riziko selhání země, viz u výpočtu Rf Rm = 9,26% + 2,57% = 11,83% rm - rfi = 11,83-6,27 = 5,56% β Koeficient beta je stanoven způsobem, kdy k základní výši tohoto koeficientu ve výši 1 jsou připočítány přiráţky za systematické obchodní a finanční riziko. Při stanovení výše, resp. třídy systematického obchodního rizika, bylo přihlédnuto k následujícím skutečnostem: 

Produkce oceňovaného podniku a celého odvětví je velmi citlivá na vývoj konjunktury. (-)



Podnik má a bude mít nadále nízký podíl vlastního obratu (cca 250 – 350 mil.) na celkovém obratu trhu. (-)



Činnost podniku je plánována jako nediverzifikovaná, předmětem jeho činnosti je a do budoucna zůstane slévárenská produkce. (-)



Oceňovaný podnik je činný v odvětví s vysokým podílem fixních nákladů na podnikatelskou činnost. (-)



Obchodní a cenová politika je stabilizovaná. (+),



Plánování budoucí ziskové marţe je obtíţné a budoucí hrubá výnosová marţe, tj. podíl přidané hodnoty na celkových trţbách, je citlivá. (-)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je systematické obchodní riziko vyhodnoceno jako vysoké ve třídě 4 s dopadem na úpravu koeficientu beta ve výši +0,25. Při stanovení výše finančního rizika bylo přihlédnuto k následujícím skutečnostem: 

Podnik je oceněn (resp. bude prodáván) jako oddluţený, nezatíţený závazky ani minulými chybami v řízení způsobenými majoritním vlastníkem. (+)



Hodnota přeceněného vlastního kapitálu (substance netto) převyšuje jeho ocenění vykázaného v účetnictví. (+)

59



Podnik vlastní nemovitosti, jejichţ podíl na celkových aktivech je vysoký. Tyto nemovitosti z hlediska lokálního, dopravní dostupnosti a obsluţnosti mají svou hodnotu, a to bez ohledu na činnost oceňovaného podniku. (+)

S ohledem na tyto skutečnosti byla vyhodnocena úprava koeficientu beta s ohledem na finanční riziko ve výši-0,2. Výsledná hodnota koeficientu beta činí 1,05. rl - přiráţka za riziko spočívající ve sníţené likviditě Předmětem ocenění je slévárenský podnik prodávaný v rámci insolvenčního řízení. Prodej, resp. koupi takovéhoto podniku obecně, jakoţ i za těchto specifických podmínek, lze označit jako transakci neobvyklou, při které není dopředu znám počet budoucích potenciálních investorů, ani nelze odhadnout, v jakém časovém horizontu bude prodej podniku uskutečněn. Na základě této skutečnosti je stanovena riziková přiráţka ve výši 3 %. Výsledná výše nákladů na vlastní kapitál činí: re = rf + ß x ( rm - rfi ) + rl re = 6,27 + 1,05 x (11,83-6,27) + 3 re = 6,27 + 1,05 x (5,56) + 3 re = 6,27 +5,83 + 3 re = 15,10% Gordonův vzorec pokračující hodnota v čase T =

FCF T+1 ik – g

=

6625 0,1510 – 2,5000

=

6 625 = 52 579 0,1260

FCF = volný peněţní tok g=

předpokládané tempo růstu volného peněţního toku během celé druhé fáze, to je do nekonečna, zároveň musí platit ik > g

ik =

průměrné náklady kapitálu = kalkulovaná úroková míra

T=

poslední rok prognózovaného období

60

Výpočet výnosové hodnoty Upravený výnos-UV UV10 / (1 + re) + UV11/(1 + re)2 + UV12/ (1 + re)3 + UV12 / (1 + re)4 + UV14/(1 + re)5 + UV14 / (re + g) x (1 + re)n Výpočet výnosové hodnoty Náklady na vlastní kapitál re:

odhad tempa růstu "g": 0,025 =

15,10%

2,50%

A:Rozvojová fáze upravený upravený upravený upravený upravený výnos 1. rok + výnos 2. rok + výnos 3. rok + výnos 4. rok + výnos 5. rok = (1 +re)1 (1 +re)2 (1 +re)3 (1 +re)4 (1 +re)5 2 008 1,15100

+

4 600 1,32480

+

1 720 1,52485

+

1 463 1,75510

+

6 625 2,02012

=

1 745

+

3 472

+

1 128

+

834

+

3 280

=

10 458

B: Stabilizační fáze pokračující hodnota v čase T za pouţití Gordonova vzorce =

pokračující hodnota (1 +re)5

Obě fáze celkem:

=

52 579 2,02012

52 579

= 26 028

= 36 486

Hodnota pokračujících předpokládaných výnosů oceňovaného podniku diskontovaných na současnou hodnotu činí ke dni ocenění 36 486 tis. Kč.

61

Provozně neupotřebitelný majetek Provozně neupotřebitelným majetkem oceňovaného podniku jsou pronajímané pozemky. Tyto pozemky jsou oceněny ve výši 5 500 tis. Kč. S ohledem na jiţ zmíněnou smlouvu o uţívání pozemků se Střeleckým klubem bylo ocenění těchto pozemků sníţeno na polovinu, tedy na výsledných 2 750 tis. Kč. Provozně neupotřebitelný majetek: 2 750 tis. Kč Celková hodnota podniku stanovená výnosovou metodou včetně hodnoty tzv. provozně neupotřebitelného majetku činí: 39 236 tis. Kč.

3.5 Závěrečné zhodnocení ocenění podniku Slévárna, s.r.o. Předmětem ocenění bylo stanovit obvyklou (trţní) cenu podniku Slévárna, s. r. o., který bude nabízen k prodeji v rámci insolvenčního řízení. Při tomto ocenění jsem dospěl k následujícím závěrům: Substanční hodnota vyjadřuje hodnotu jednotlivých aktiv, resp. hodnotu, kterou by bylo nutno vynaloţit na jejich znovu pořízení s cílem provozování podnikatelské činnosti oceňovaného podniku po odpočtu závazků k podnikání se vztahujících. Dané ocenění respektovalo účel a specifické podmínky ocenění, kdy podnik bude nabízen k prodeji jako oddluţený, tedy bez závazků splatných k datu ocenění. Do ocenění však bylo nutno promítnout ty budoucí a potenciální závazky a pasiva, které smlouvou o prodeji podniku na nabyvatele přejdou. Těmito závazky jsou budoucí leasingové splátky z aktivních leasingových smluv, rezerva na rekultivaci skládky a dále výdaje na ekologii, které bude muset oceňovaný podnik vynaloţit ve střednědobém horizontu, aby mohl pokračovat ve své podnikatelské činnosti. Úhrnná hodnota těchto závazků a cizích pasiv činí 33 973 tis. Kč. Výsledná hodnota přeceněných aktiv po odpočtu těchto závazků činí 146 295 tis. Kč. Vlastní podnikatelská činnost, tj. uţitky z této činnosti, jsou oceněny výnosovou metodou vycházející ze zjednodušeného finančního plánu, který však byl sestaven tak, aby vystihoval potenciál podniku, který potenciální investor získá. Předpokládané hospodářské výsledky, které podnik bude v období let 2010 – 2014 generovat, byly dále upraveny o nutné investiční

62

výdaje na ekologii, stejně jako tomu bylo v případě ocenění podniku substanční metodou. Takto upravené budoucí výnosy byly diskontovány na současnou hodnotu. Oceňovaný podnik vlastní část neprovozních aktiv, jimiţ jsou pronajímané pozemky. Na základě problematicky uzavřené smlouvy však generují zanedbatelný výnos. Tyto skutečnosti byly vzaty v úvahu při ocenění tohoto majetku ve výši 2 750 tis. Kč. Hodnota neprovozních aktiv pak tvoří i součást ocenění výnosovou metodou. Součástí ocenění je rovněţ stanovení likvidační hodnoty oceňovaného podniku, vycházející z předpokladu, ţe výroba bude ukončena a jednotlivé majetkové sloţky podniku budou rozprodány nebo zlikvidovány. Výše tohoto ocenění činí 34 696 tis. Kč. Výnosová hodnota má pro stanovení trţní hodnoty podniku určující význam. Význam substanční metody spočívá v její kontrolní funkci, zejména v případě, kdy hodnota předpokládaných budoucích výnosů je niţší neţ hodnota substance netto, coţ v daném případě nastalo. Proto jsem přistoupil téţ ke stanovení likvidační hodnoty, abych zjistil, zda vypočtená výnosová hodnota podniku má odpovídající vypovídací schopnost. Jelikoţ je vypočtená likvidační hodnota niţší neţ výnosová hodnota podniku, bylo vzato jako základ pro ocenění podniku jako celku ocenění výnosovou hodnotou. Vlastní závěr Na základě výsledků dosaţených jednotlivými metodami a jejich konečné aplikace rekapitulujeme výsledky ocenění: Substanční hodnota netto:

146 295 tis. Kč

Výnosová hodnota: - hodnota diskontovaných budoucích výnosů:

36 486 tis. Kč

- hodnota provozně neupotřebitelného majetku:

2 750 tis. Kč

Výnosová hodnota celkem:

39 236 tis. Kč

Likvidační hodnota:

34 696 tis. Kč

Výsledná tržní hodnota:

39 236 tis. Kč

Po zváţení všech skutečností a předpokladů v posudku uvedených je stanovena trţní hodnotu podniku Slévárna s.r.o. ke dni 20. 7. 2009 v zaokrouhlené výši 39 236 tis. Kč.

63

Závěrečná analýza ocenění podniku Pro výnosovou metodu jsou rozhodující dva faktory, které determinují výsledné ocenění. Prvním důleţitým činitelem je finanční plán, na kterém se nejvíce podílí management podniku. V případě podniku, který je v úpadku, z největší pravděpodobností dojde k poklesu zakázek. Tento pokles by ale měl být dočasný a po nástupu nového vlastníka by se měl trh ustálit a navrátit jistota s důvěrou pro obchodování s takto dotčeným podnikem. Toto tvrzení samozřejmě platí za podmínky neměnících se ostatních faktorů. O schopnosti managementu předvídat budoucí toky se lze přesvědčit z předešlých finančních plánů a jejich následným hodnocením ze skutečností. Oceňovatel by tedy měl přistoupit i k této kontrole a případně také zkorigovat výsledné hodnoty. Finanční plán obvykle vychází jak z poznatků minulosti, tak i ze současné situace, komunikace s obchodními partnery, od kterých přichází zpětná vazba o vnímání situace našeho podniku. Blízká budoucnost je upravena o uzavřené zakázky a samozřejmě i celkový vývoj trţního prostředí jako celku naznačuje, jakým směrem se bude ubírat finanční plán. Za situace dobře vypracovaného plánu je druhým faktorem určená diskontní sazba, kterou převedeme budoucí finanční prostředky na současnou hodnotu. Z výše uvedeného modelu CAPM, který vychází z historických údajů a předpokládáme tak budoucí vývoj, můţe být pro současné ocenění, kdy výchozí data jsou na svém minimu, nepřesné. Na příkladovém ocenění je ukázán způsob, jak se vyvíjí výsledná cena při změně diskontní sazby. V grafu uvedená „výsledná kupní cena“ je částka, za kterou byl oceňovaný podnik prodán. 40 000 výsledná kupní cena

35 000

výnosová hodnota

30 000

20 000 15 000 10 000 5 000

64

% ,0 0

% 25

,0 0

% 24

,0 0

% 23

,0 0

% re

22

,0 0

% 21

,0 0

% 20

,0 0

% 19

,0 0

% 18

,0 0

% 17

,0 0 16

,1 0

%

0

15

v tis. Kč

25 000

Na základě těchto výsledků je zřejmé, ţe trh neakceptuje takto stanovenou diskontní sazbu a společnostem v insolvenčním řízení je přikládána vyšší riziková přiráţka. Okruh zájemců, kteří projevují zájem o podniky v insolvenčním řízení, můţeme rozdělit do dvou základních skupin. Mezi první patří investiční společnosti, které se dívají na transakci striktně finančně a jejich nabídky jsou na niţší cenové hladině. Druhým okruhem zájemců je skupina vycházející z řad konkurence, případně společností zapadajících do navazujícího odvětví. Tyto zájemci nahlíţí na podnik z pohledu moţnosti rozšíření svých kapacit, převzetí odběratelských kontaktů či převedení výroby do výhodnějších prostor. Podrobná znalost odvětví a předem známé důvody transakce, nejen prvotně finančních, umoţňují nabídnout vyšší cenu neţ první skupina. Standardní termín na uveřejnění prodeje je 30 dní, v takto krátkém termínu není moţné na první pohled učinit rozhodnutí o vstupu investora do podniku. Ovšem je zde nutné si uvědomit, ţe vstup do insolvence není rychlý, respektive informovanost o potíţích, zájmové skupině, uvedené v předešlém odstavci, je dostatečně známá. Při sestavování této práce bylo zkoumáno deset prodejů podniku. Ve většině případů byl konečným kupujícím vţdy subjekt, který se vyčlenil z řad konkurenčních firem. Nicméně i ostatní zájemci jsou pro prodej velice důleţití z důvodu vytváření konkurenčního prostředí při závěrečné licitaci o ceně.

65

Závěry a doporučení Cílem této diplomové práce bylo seznámení s oceňováním podniků v insolvenčním řízení, za pouţití různých přístupů s odůvodněním pouţití konkrétní metody. V závěrečné kapitole bylo provedeno ocenění konkrétní firmy. Oceňování podniků v insolvenčním řízení je velice citlivá záleţitost, kdy na jedné straně nám zákon udává, v pojmu obvyklá cena, úhel pohledu na samotné ocenění. Tím je míněno zejména, ţe se při ocenění nepřihlíţí ke stavu tísně a zvláštním okolnostem. Na druhé straně výjimečnost prohlášení konkursu má podstatný vliv na vnímání majetku tímto usnesením dotčeného, zejména jde-li o podnik, který je citlivý na vnější vlivy. Podnik jako fungující organizmus by se měl oceňovat pouze v případě, ţe jeho budoucí ţivotaschopnost je za určitých okolností moţná a v důsledku konkursu omezující faktory, u které zapříčinily tento stav, pominou. Jedním z klíčových zásad, ne přímo pro ocenění podniku, ale pro jeho následné zpeněţení je rychlost a plynulost transakce, kterým prodej proběhne. Dle zkušeností z prodejů se jako limitní časové období jeví šest měsíců od prohlášení konkursu. Za toto období je nutné vypracovat nejen znalecký posudek, který je nutný ze zákona, ale současně i vyhlásit samotný prodej dle zákonných termínů a tento prodej realizovat. Kratší období je bohuţel s ohledem na formu prodeje nerealizovatelné a při delším časovém období hrozí ztráta důvěry obchodních partnerů, která je velice těţko udrţitelná. V případě vzniku této situace je nebezpečí propadu hodnoty firmy společně s hrozícím momentem, ţe jiţ podnik nebude schopen generovat příjmy. Vyhotovení ocenění pro potřeby dle zadání diplomové práce má dvě základní funkce. Prvním a současně nejdůleţitějším úkolem je procentní vyjádření různých částí majetku k celkové hodnotě podniku. Tato důleţitost vyplývá ze skutků činěných věřiteli dluţníka, tedy zajišťování svých pohledávek různými formami zajištění. Procentuální rozdělení majetku bude mít zásadní význam pro rozdělení výtěţku z prodeje a současně je důleţitým ukazatelem při hlasování v průběhu konkursního řízení.

66

Pro ocenění podílů různých typů majetku k celkové hodnotě podniku je nejpříznivější uţití substanční metody, která nám nejvěrohodněji zobrazí majetkové podíly. Druhým účelem zjištění obvyklé ceny je průběh samotného zpeněţení, kdy tato cena je vycházející údaj jak pro prodávajícího, tak i potencionální zájemce. Oproti prvému účelu, kdy se na podnik díváme jako na soubor věcí, které oceňujeme jednotlivě a souhrn cen je výsledná hodnota, můţeme se dostat do situace, ţe takto stanovená cena bude trţním prostředím nepřijatelná. Proto zde uvaţujeme opačným směrem, a to jaký budoucí přínos nám drţení tohoto majetku a závazků jako celku přinese. Z těchto důvodů je vhodné pouţít přístup na výnosové bázi. Uvaţujeme, jaké budoucí příjmy lze očekávat, a následně hodnotu převádíme na současnou hodnotu peněz. V poslední části diplomové práce byl uveden konkrétní případ ocenění slévárenského podniku. V průběhu zpeněţování, v tomto konkrétním případě ve formě výběrového řízení ukončeného licitací, byl projeven zájem od deseti potencionálních zájemců, kteří se dostavili na due diligence. K vlastní licitaci se dostavili tři investoři, kteří poukázali na účet organizátora kauci. Nabídka byla podána pouze jedna a to ve výši 56% z odhadní ceny zjištěné výše. Procentní rozdíl byl způsoben časovým posunem rozhodného dne pro pořízení ocenění a data prodeje, cca 6 měsíců. V tomto období byl oproti plánovaným trţbám silný propad a nové odhady zakázek pro další období nejevily zlepšení. Dalším důvodem niţší kupní ceny můţe být i skutečnost popsána v kapitole Závěrečná analýza ocenění podniku. Pevně věřím, ţe se mi prostřednictvím této diplomové práce podařilo poskytnout ucelený obraz problematiky podniků v insolvenčním řízení a s tím spojeného jejich ocenění pro potřeby konkursu.

67

Seznam použité literatury Právní předpisy: 1) 151/1997 Sb. ZÁKON ze dne 17. června 1997 o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) 2) 182/2006 Sb. ZÁKON ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 3) 190/2004 Sb. ZÁKON ze dne 1. dubna 2004 o dluhopisech 4) 26/2000 Sb. ZÁKON ze dne 18. ledna 2000 o veřejných draţbách 5) 3/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 3. ledna 2008, o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška) 6) 563/1991 Sb. ZÁKON ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví 7) 99/1963 Sb. Občanský soudní řád ze dne 4. prosince 1963

68

Bibliografie: 1) Heřman Jan, doc. Ing. CSc., Oceňování majetku, Praha: Oeconomica, první vydání 2005, ISBN 80-245-0967-9 (broţ.) 2) Kislingerová Eva, doc. Ing. CSc., Oceňování podniku 2. přepracované vydání, C.H.Beck v Praze, druhé vydání 2001, ISBN 80-7179-529-1 3) Mařík Miloš, prof. Ing. a kolektiv autorů, Metody oceňování podniku, vydalo nakladatelství Ekopress, s.r.o., 1 vydání 2003, ISBN: 80-86119-57-2 4) Mařík Miloš, prof. Ing. a kolektiv autorů, Metody oceňování podniku, vydalo nakladatelství Ekopress, s.r.o., 2. upravené a rozšířené vydání 2007, ISBN: 978-8086929-32-3 5) Ort Petr, Ing. Ph.D., Moderní metody oceňování nemovitostí na trţních principech, Bankovní institut vysoká škola, a.s., první vydání 2006, ISBN 80-7265-085-8 6) Ort Petr, Ing. Ph.D., Oceňování nemovitostí na trţních principech, Bankovní institut vysoká škola, a.s., první vydání 2007, ISBN 978-80-7265-101 7) Zazvonil Zbyněk, Ing., Oceňování nemovitostí na trţních principech, vydavatelství CEDUK, první vydání 1996, ISBN 80-902109-0-2 8) Zazvonil Zbyněk, Ing., Výnosová hodnota nemovitostí, vydavatelství CEDUK, první vydání 2004, ISBN 80-902109-3-7 9) Zazvonil Zbyněk, Ing., Odhad hodnoty pozemků, vydavatel: Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica, první dotisk prvního vydání 2007, ISBN 978-80-245-1211-2

69

Seznam použitých zkratek CAPM

model oceňování kapitálových aktiv (angl. capital asset pricing model, zkratka CAPM)

CP

cenný papír, cenné papíry

DHIM

drobný investiční majetek

HIM

hmotný investiční majetek

IS

insolvenční správce

IZ

zákon č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (insolvenční zákon)

P/E

poměr ročního zisku nebo ročního výdělku firmy na jednu její akcii (angl. Price to Earnings Ratio P/E)

70

Zadání diplomové práce

71