02 / 2006
JOURNAL L A F A R G E
C E M E N T
OCENĚNÍ ZA INOVACI PRO DUCTUAL® str. 3
AGILIA®: NOVÁ GENERACE SAMONIVELAČNÍHO BETONU str. 8-9
obsah aktuality
Lafarge aktuálně
1-3
rozhovor
Moje doména: bezpečná výroba
4-5
materiály
Odolnost betonu vůči vodě
6-7
novinky Lafarge
AgiliaÆ - nová generace betonu
8-9
referenční stavba
Dům vítěze Stanley Cupu
10-11
EU a my
Jak dosáhnout na evropské finance
12-13
zajímavá stavba
Depozitář Národního tech. muzea
14-15
ekologie
Pasivní domy
16-17
představujeme
Nová tvář Úpohlav
18-19
historie
Zavádění výroby portland. cementu
20-21
str. 3
str. 14-15
stopy architektury Románská stavební horečka
22-23
VIP club
24-25
Blues, Jazz and R&B na Vltavě
summary
25
str. 16-17
str. 18-19
str. 22-23
str. 24
LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 2/2006 ročník 3 vychází 4 x ročně, toto číslo vychází dne ?. ?. 2006 vydavatel: Lafarge Cement, a.s., 411 12 Čížkovice čp.27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600 www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461 redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková šéfredaktorka: Blanka Stehlíková - C.N.A. fotografie: archiv Lafarge, archiv Martina Škouly, Blanka Stehlíková, Pavel Veselý, Ing. arch. Václav Protiva Promokoncept, Národní technické muzeum, Martin Jindrák Atrea s.r.o. design: G´Art - Hana Růžičková Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel.
...::: aktuality Lafarge
Vážení přátelé, Český statistický úřad vydal dobrou zprávu o letošních výsledcích našeho stavebnictví: firmy uzavřely v prvním čtvrtletí 15 950 stavebních zakázek v celkové hodnotě 55,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 24,7 procenta. Na konci prvního čtvrtletí měly stavební podniky smluvně uzavřeno 17 500 zakázek v celkové hodnotě 225,1 miliardy korun. Stát a samospráva také díky nově dostupným evropským zdrojům více investují do infrastruktury a rekonstrukcí, stoupá i aktivita developerů se zahraniční majetkovou účastí. Není pochyb o tom, že množství kontraktů se pozitivně odrazí na pokračování růstu stavebního odvětví. I my hodláme společně s vámi, našimi partnery, zvládnout výzvy zvětšujícího se trhu. Mezi naše priority patří výroba a dodávky takových cementů, které vám pomohou posílit vaši tržní pozici. Nás všechny čeká zajímavé údobí, v němž, jak doufáme, znovu prokážeme naši kompetentnost, otevřenost a spolehlivost. Kromě usilovné práce přijdou, jako každý rok, letní dovolené se zaslouženým odpočinkem. Tak ať Vám slunce svítí. Ing. Ivan Mareš, generální ředitel a člen představenstva
DuPont ökolenÌ v oblasti BOZP Bezpečnost zaměstnanců, ale i dalších osob na území podniku tvoří v akciové společnosti Lafarge Cement hlavní prioritu. Neustále se snaží o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jejímž cílem je nulová úrazovost. V tomto úsilí se Lafarge Cement, a. s. nechala inspirovat a školit chemickým koncernem DuPont. Členové vrcholového a středního managementu, kteří pravidelně provádějí audity, byli vloni a předloni proškoleni manažerem bezpečnosti. Tehdy se zhuštěnou formou na základě metodiky DuPont dozvěděli, jak provádět audity bezpečnosti. Aby dokázali v Lafarge Cement, a. s. systém auditů vylepšit a aby posunuli způsob přemýšlení o bezpečnosti a přístup k ní kupředu, zúčastnili se vybraní členové ve dnech 2.–4. května dvouapůldenního školení na audity bezpečnosti, vedeného přímo školiteli od firmy DuPont. Kromě šesti externích spolupracovníků firmy přijelo do Čech na školení také dalších 18 kolegů z Lafarge ze Srbska, Egypta, Řecka, Rakouska, Německa a Jordánska. Školení probíhalo formou diskusí, studií různých situací z pohledu bezpečnosti, týmové i samostatné práce, prezentací a hlavně trénování jiného přístupu k bezpečnosti. V cementárně si pak teorii auditování mohli účastníci školení v praxi vyzkoušet.
LAFARGE 02/2006
Zlat˝ st¯ednÌk 2005 Porota soutěže Zlatý středník 2005 udělila časopisu Lafarge Cement Journal Certifikát vysoké profesionální úrovně, což znamená umístění na 4. až 8. místě, v kategorii B2B publikací.
1
aktuality Lafarge ::...
Centrum pro rodinu slavnostnÏ otev¯eno V pátek 26. 5. 2006 proběhlo slavnostní otevření Centra pro rodinu v nových prostorách v Domě kardinála Trochty v Litoměřicích. Za finanční
Cement, a. s. v čele s generálním ředitelem a členem představenstva Ing. Ivanem Marešem, emeritní biskup litoměřický ThDr. Josef Koukl,
Zleva: Mgr. Ivana Růžičková (Občanské sdružení), Ing. Ivan Mareš (Lafarge Cement), Margita Šantavá (OS), Ing. Pavel Vidlař (LC), Lucie Franková (LC), Ing. František Růžička (OS), Dr. Ing. Jan Votava (LC), Jiřina Šustrová (OS)
pomoci Lafarge Cement, a. s., se tedy podařilo nejen podporovat rodiny s dětmi v náhradní rodinné péči, ale také vybudovat zázemí, kde by se rodiny spolu s odborníky mohly setkávat. Slavnostního otevření se v prostorách Centra pro rodinu zúčastnila celá řada hostů a sponzorů, Lafarge
místostarosta města Litoměřic Jiří Landa, zástupci odborů pro náhradní rodinnou péči z Krajského úřadu v Ústí nad Labem a města Litoměřic a další význační hosté. Centrum pro rodinu bylo zahrnuto do komunitního plánování města Litoměřice. Odbornou garanci projektu náhradní rodinné péče převzala
Beton je hvÏzdou v Arts et MÈtiers museum v Pa¯Ìûi Od 31. března do 5. listopadu se stal beton středobodem unikátní výstavy nazvané „Beton: připravte se na překvapení!“ v Arts et Métiers museu v Paříži. Generálním partnerem expozice, která představuje materiál s neuvěřitelným kreativním potenciálem, je Skupina Lafarge. Organizátoři rozdělili výstavu do čtyř sekcí, první z nich se zaměřila na tisíciletou historii betonu, když vyzdvihuje pionýry a novátory ve světle průlomových objevů. Druhá část vtahuje návštěvníky přímo do nitra podivuhodného materiálu, který fascinuje od počátků stavebníky i architekty. Třetí oddělení výstavy ilustruje pomocí trojrozměrných objektů kreativní potenciál betonu. Závěrečná sekce se věnuje různým aspektům betonových konstrukcí.
Výstava je příležitostí, jak se s betonem seznámit také prostřednictvím zábavných činností, které zahrnují komentovanou prohlídku, vyjížďku na kole nebo workshop pro děti od 7 do 12 let. Stranou nezůstanou ani diskuse a talkshow. Doprovodné programy vyvrcholí 22. října u příležitosti Evropské noci výzkumníků probíhající v celé Evropě, která nabídne veřejné diskuse, projekce filmů a noční prohlídky muzea. Prostory samotné expozice prakticky demonstrují přednosti ultralehkého a ultratenkého betonu Ductal®, protože podlahy, stěny či výstavní předěly jsou vytvořeny právě z Ductalu. Více informací metiers.net.
2
na
LAFARGE 02/2006
www.arts-et-
JUDr. Věra Novotná z MPSV, oddělení sociálně právní ochrany dětí. Občanské sdružení Centrum pro rodinu vzniklo v roce 1993 a za dobu své existence se stalo členem Asociace center pro rodinu, jejichž síť pokrývá celou ČR. Tato asociace je navázána na ostatní světové federace, asociace a svazy. Asociace center pro rodinu je členem Mezinárodní federace center pro přípravu na manželství (FICPM) a Federace rodinných svazů při OSN (FAFCE).
Zlat˝ Permon 2005 Lafarge Cement, a. s. se zúčastnila soutěže za bezpečnost v hornictví Zlatý Permon 2005, kterou každoročně vyhlašují Český báňský úřad, Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Odborový svaz Stavba České republiky. V kategorii III. – Povrchový lom získala třetí místo.
Mezin·rodnÌ den biologickÈ diverzity U příležitosti Mezinárodního dne biodiverzity, který připadá na 22. května, Lafarge spolu s AFEP (Association Francaise des Entreprises Privées) a EPE (Europian Partners for the Environment) připravili v kamenolomu Saint Martin La GarenneGuernes nedaleko Paříže akci nazvanou „Companies and Biodiversity“ pro několik organizací, jichž se toto téma bezprostředně týká. Není pochyb o dopadu těžebních aktivit na životní prostředí, a proto Lafarge cíleně chrání ekosystémy a biodiverzitu lomů jak před zahájením těžby, tak po jejím ukončení. Skupina vypracovala a aplikuje environmentální strategii, aby progresivně revitalizovala těžební prostory.
...::: aktuality Lafarge
OcenÏnÌ
za inovaci pro DuctalÆ a za design Shawnessy LRT Stanice
Prestižní cenu „2006 CERF Charles Pankow Award for Innovation“ získala nedávno tranzitní stanice Shawnessy v Calgary v kanadské Albertě. Porotu upoutala dvěma tucty bílých ultratenkých baldachýnů z Ductalu. Cena, kterou udělil Civil Engineering Research Foundation (CERF) of the American Society of Civil Engineers (ASCE), potvrzuje schopnosti Ductalu zprostředkovat unikátní, inovativní řešení. Projekt získal celkem sedm ocenění. Pouze 20 mm silné, zaoblené, skořepinově tvarované Ductal® baldachýny tranzitní stanice úzkokolejné dráhy Shawnessy chrání cestující nejen před všemi vlivy počasí, ale navíc zlepšují osvětlení nástupiště. Architekt Enzo Vicenzino použil Ductal® také na vzpěry, sloupy, nosníky a okapy. Celkem 188 prefabrikovaných dílců spolykalo 8 tun Ductalu. Extrémně trvanlivé a současně vizuálně působivé baldachýny nevyžadují téměř žádnou údržbu. Shawnessy stanice je otevřena od června roku 2004.
Energeticky nez·vislÈ budovy zÌt¯ka Skupina Lafarge, Světová obchodní rada pro udržitelný rozvoj a Korporace sjednocených technologií se nedávno spojily za účelem uvést do praxe projekt energeticky nezávislých „zelených“ budov uvedly do praxe. Světová obchodní rada pro udržitelný rozvoj oznámila na sklonku března 2006, že vytváří alianci předních světových společností, která stanoví, jak budovy navrhovat a stavět tak, aby nevyužívaly energie z externích zdrojů, neprodukovaly uhlík a zároveň investiční a provozní
náklady na ně vyhověly běžným tržním podmínkám. Tato iniciativa, vedená Skupinou, tvoří součást jejího akčního globálního plánu trvale udržitelného stavebnictví. Ten spočívá nejen v pochopení dopadu produktů jednotlivých společností na jejich životnost, ale v úzké spolupráci již v průběhu celého stavebního procesu na koncipování procesů trvale udržitelného stavebnictví. V rozvinutých zemích spotřebovávají podle informací OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci
LAFARGE 02/2006
3
a rozvoj) dnešní budovy zhruba kolem 40 % energie. Úsilí směřující k přetvoření konstrukčních konceptů a postupů, provozu, údržby a likvidace budov si klade ambiciózní cíle: Do roku 2050 budou nové stavby spotřebovávat nula energie z externích síťových zdrojů, produkovat nula emisí oxidu uhličitého a přitom bude ekonomické je stavět a provozovat. Z projektu rozčleněného do tří fází vyplynou samostatné reporty, které pak dohromady vytvoří ucelený návrh k přetvoření stavebního průmyslu.
rozhovor ::...
MojÌ domÈnou je bezpeËn·
v˝roba
V březnu letošního roku stanul ve funkci ředitele akciové společnosti Lafarge Cement Dr. Ing. Jan Votava. Předtím působil pět a půl roku na pozici technického ředitele, kde vybudoval systém efektivní prediktivní údržby, která tak přináší zvýšenou spolehlivostí zařízení i úspory nákladů. Jak sám připouští, svojí doménu vidí ve výrobě.
Když jste dostal z vedení nabídku na ředitelské místo, neměl jste chuť zabrousit do úplně jiného oboru nebo si třeba jen nějaký čas oddychnout? Jak těžké to bylo rozhodnutí? Vůbec to nebylo těžké rozhodnutí, nabídku jsem uvítal a potěšila mě. Novou pozici vnímám jako příjemnou změnu. Šlo vlastně o rozhodnutí, zda odejít do zahraničí na expatriaci v rámci Lafarge nebo pokračovat v ČR. Volba byla jasná. Které Vaše dosavadní pracovní zkušenosti jsou přenositelné? Zkušenosti jsou takřka všechny přenositelné, při manažerské práci
s lidmi a při jejich řízení jde o to otevřeně informovat, snažit se společně s nimi stanovovat realistické a splnitelné cíle. Stejně jako dřív vedu spolupracovníky k tomu, aby si uvědomovali, že každý z nich svým chováním ovlivní, zda si zákazník koupí naše výrobky či nikoli. Jediný rozdíl představuje, že nyní se nemohu zabývat mnoha detaily, na což jsem byl zvyklý. Takový luxus si z časových důvodů prostě nemohu dovolit a samozřejmě musím uplatňovat daleko větší nadhled. Nicméně mojí doménou je zajistit, abychom vyráběli cement v kvalitě jakou očekává zákazník a za rozumné náklady. Stejně tak důležité pro mne
4
LAFARGE 02/2006
je, aby se při výrobním procesu nikdo nezranil. Jaký je podle Vašeho názoru klíč ke snižování úrazovosti? Pokud dojde k dočasnému výpadku našich zařízení nebo třeba i ke změně parametrů kvality, je možné tyto odchylky celkem snadno zase zlepšit. S bezpečností je to ale jinak, zranění jsou nevratná. Proto má bezpečnost v rámci priorit akciové společnosti výjimečnost a první místo a proto taky postupujeme nekompromisně. Netolerujeme nebezpečné situace a zvláště pak nebezpečné chování. Jde o to, aby se lidé vraceli z provozu zdraví a mohli si užívat rodin i svých mimopracovních aktivit. Cílem je přesvědčit zaměstnance, že jsou sami odpovědni za svoji bezpečnost, že záleží především na nich, na jejich chování. Systém je založen na vysvětlování objasňování důsledků nebezpečného chování apod. Systém tedy není založen na kontrole, ale přesto se mechanismu postihů (negativní motivace) občas nevyhnete, protože někteří lidé jsou nepřevychovatelní, takže vlastně potřebují hrozbu postihu nebo pokuty. Máme nastavený sankční systém, který je platný jak pro naše lidi, tak pro zaměstnance externích firem pohybujících se v našem areálu. Pokud zaměstnanci dodavatelských firem porušují pravidla, postihujeme je. Ale většina zareaguje na pozitivní motivaci, na přesvědčování o vlastním zodpovědném jednání. Riziko úrazu lze omezit až na setiny procenta eliminací nebezpečných situací. A to je právě klíč ke snižování úrazovosti.
...::: rozhovor
Vysoké teploty v peci a dlouhá doba zdržení jsou pro spalování alternativních paliv velmi příznivé, navíc nevzniká žádný popel. Těžiště úsporné strategie tvoří dobrá příprava paliva a jeho spolehlivé dávkování. Palivo musí přicházet do pece naprosto rovnoměrně a bez výpadků. Směs paliv si budeme v budoucnu lépe připravovat, aby proces pálení byl harmonicky vyvážený a abychom jej měli pod podrobnou kontrolou. Materiály jsou rozděleny na jemné a hrubé. Jemná směs putuje do hlavního hořáku, hrubší se spaluje v kalcinátoru.
Kdy se tedy stal v cementárně naposledy úraz? Poslední, ale nikoli vážný úraz, se stal v srpnu 2004 zaměstnanci externí firmy. Představuje to skoro klasický příklad neukázněnosti, možná i zapomnětlivosti, kdy si pracovník otevřel poklop a otočil se, poté zapomněl a částečně propadl. Jiný úraz ze stejného roku vznikl na lešení, které postavila dodavatelská firma z prken potřísněných barvou. Vnitřní trhlina v dřevěné části nebyla viditelná, takže během provozu při nášlapu prkno povolilo, a tak došlo k úrazu. Od té doby jsme zavedli novou proceduru přebírání a kontroly lešení. Snažíme se předvídat, co se může stát a redukovat nebez-
pečné situace, aby se úraz stát nemohl. Když se zaměříte na techniku, odbouráte značně velké množství nebezpečných situací, ale vhodné chování lidí je daleko účinnější nástroj ke snižování úrazovosti. Samozřejmě vítáme co nejdelší nepřerušenou šňůru dní bez zranění, ale to zdaleka není to nejdůležitější. Důležité je, aby se lidé vraceli domů zdraví. Vraťme se k nákladům, jak chcete zabránit jejich růstu? Očekávám, že ke snižování nákladů na výrobu cementu se dostaneme přes užití alternativních paliv. V rozvoji spalování alternativních paliv jsme hodně dobří i v rámci Skupiny Lafarge.
LAFARGE 02/2006
5
Jakým způsobem budete modifikovat výrobní zařízení? Zlepšení spolehlivosti stávajícího zařízení a dávkování paliv spolu velice úzce souvisí. Jestliže upravíte vstupní materiály, a to je naším cílem, zvýší se procesní spolehlivost. Naší výhodou je, že máme poměrně měkkou surovinu, která se vyznačuje, narozdíl od suroviny těžené v dalších lokalitách ČR, výbornou palitelností. Proto máme ve srovnání s ostatními cementárnami nízkou spotřebu energie, tady nám příroda hodně pomáhá. Razantnější opravy a úpravy zařízení provádíme sice jednou za rok při zimní odstávce, ale dolaďování probíhá normálně při plném provozu. Přestože neustále splňujeme emisní limity, objevuje se kouřová vlečka nad naším komínem. Pracujeme pochopitelně na tom, jak ji eliminovat. Chceme se dostat do stádia, že budeme nejen splňovat předepsané limity, ale zároveň odstraníme i nepříznivý vizuální aspekt našeho provozu.
materi·ly :::...
Odolnost betonu v˘Ëi vodÏ Beton určený pro konstrukce vystavené stojaté nebo proudící vodě v různých klimatických podmínkách se nazývá „vodotěsný“ beton. V některých případech musí být odolný vůči agresivnímu prostředí, mrazu a odolávat proudění vody. Mezi vodotěsné betony lze zahrnout i betony zhotovené zvláštními postupy při ukládání pod vodou [1].
Požadavky na vodotěsný beton jsou obsaženy v norně ČSN EN 206-1:2001 Beton - Část 1: „Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda“. Použití vodotěsného betonu je rozmanité. Slouží ke zhotovení vodních děl, gravitačních přehrad či zemních hrází, úpraven vod, vodojemů a nádrží všeho druhu, čistíren odpadních vod, nádrží na motorová paliva a trubních rozvodů - betonové či železobetonové trouby. Může být použit i pro výrobu říčních plavidel, jejichž trupy byly zhotovovány ze skořepin vyztužených sítěmi. Výhodou při tomto použití je, že uvedené konstrukce dlouhodobě odolávají účinkům vody, aniž by vyžadovaly údržbu, kterou mnohem častěji vyžadují kovové konstrukce.
Beton pro kanalizační sítě Velmi náročné požadavky jsou kladeny na beton k výrobě betonových nebo železobetonových trub pro zhotovitele staveb kanalizačních sítí s gravitačním odtokem. Ten svým složením, zhutněním a kvalitativními vlastnostmi odpovídá ve smyslu normy DIN 1045 – oddílu 6.5.7. betonu se zvláštními vlastnostmi. Takovýto beton kromě vodotěsnosti musí vykazovat vysoký stupeň odolnosti vůči mrazu, musí být otěruvzdorný, odolný vůči chemicky agresivnímu prostředí a odolný proti působení chemických rozmrazovacích látek [2]. Příklad uskladnění železobetonových trub kruhového průřezu na venkovní skládce firmy Betonika spol. s r.o. výrobce vidíme na obrázku 1. Vodotěsnost betonu závisí především na nepropustnosti „cementového kamene“ tvořeného pevnými částicemi do 0,25 mm. Při použití vodního
1 Tvar železobetonové trouby kruhového průřezu
součinitele w/c (podíl vody ku cementu) < 0,4 lze získat prakticky vodotěsný beton. Cementový kámen s w/c v rozmezí 0,4–0,6 má ještě postačující vodotěsnost. Vodní součinitel > 0,6 je možný pouze u masivních konstrukcí.
Proto je zcela odlišné složení vodotěsného betonu pro železobetonové trouby nebo vodojemy či nádrže na vodu i na motorová paliva. V těchto případech bývá vodní součinitel maximálně 0,45, dávka cementu
2 Železobetonové domovní jímky kruhového průřezu vyrobené z provzdušněného vodotěsného betonu
6
LAFARGE 02/2006
...::: materi·ly
5 Postup při opravě trhlin a celkové natření domovní železobetonové jímky krystalizačním nátěrem
3 Betonáž vodohospodářské stavby - přehrada Slapy
4 Betonáž vodohospodářské stavby - jez
minimálně 350 kg na 1 m3 a maximální zrno hrubého kameniva 16 mm. Podíl jemných částic do 0,25 mm včetně cementu zde nebývá menší než 450 kg na 1 m3. Mnohdy bývá na vodotěsný beton kladen požadavek, aby byl provzdušněný, například u železobetonových jímek. Na obrázku 2 je možno vidět venkovní skládku železobetonových domovních jímek vyrobených ve firmě Dywidag Prefa, a. s., v Lysé nad Labem.
Specifika pro hráze a jezy Zcela odlišné složení vodotěsného betonu bývá pro výrobu masivních konstrukcí, jakými jsou např. přehradní hráze nebo jezy. V těchto případech se používá většího zrna u hrubého hutného kameniva do betonu, a to 32 mm, někdy i 63 mm. Tak lze snížit spotřebu cementu, celkový podíl jemných částic pod 0,25 mm, a
tím i výrazně snížit vyvíjení hydratačního tepla, aby nedocházelo k tvorbě smršt'ovacích trhlin. Čára zrnitosti kameniva má probíhat v oblasti A/B dle ČSN EN 206-1 v přetržité křivce, aby čerstvý beton byl dobře zpracovatelný, případně i čerpatelný. Příklady masivních vodohospodářských staveb jsou uvedeny na obrázcích 3 a 4.
Sekundární zajištění vodotěsnosti
Ing. Jan Tichý, CSc.
Literatura:
Vodotěsnost betonu můžeme zajistit především primárně návrhem složení čerstvého betonu. Pokud ale beton má nějaké vady či trhliny vzniklé smršt'ováním nebo dotvarováním, lze vodotěsnost betonové konstrukce zajistit sekundárně vyspravením zmíněných vad či trhlin sanačními hmotami a pak opatřit ochrannými nátěry. Mezi tyto ochranné nátěry patří také krystalizační materiály.
LAFARGE 02/2006
Jedná se o tzv. katalyzátory, které se šíří kapilárním systémem a cestou reagují se zbytkovými produkty hydratace za vzniku novotvarů. Ty prorůstají do hloubky konstrukce a vyplňují kapiláry, takže voda i jiné kapaliny pak nejsou schopny tímto systémem prostoupit. Uvedený princip se již desetiletí uplatňuje u mnoha vážných sanací betonových konstrukcí, které by bylo těžké jinak zachránit. Pomocí krystalizačních materiálů se však dá předejít uvedeným problémům a lze je aplikovat i u nových betonů, které budou těžce zatíženy znečištěným prostředím a napadány agresivními vodami, případně i ropnými produkty[3]. Příklad aplikace hydroizolačního nátěru na obrázku 5 znázorňuje postup při opravě vzniklých trhlin a pak celkové natření domovní železobetonové jímky. Odolnost betonu vůči vodě lze zajistit primárně jeho návrhem betonové směsi a sekundárně použitím ochranných nátěrů. Navrhujeme-li vodotěsný beton, je nutno postupovat dle doporučených norem.
7
[1] Speciální betony. Svaz výrobců betonu ČR. Praha 2001. [2] Katalogové listy uložení potrubí. Kanalizační sekce svazu výrobců betonových stavebních dílců, SVBSD, září 1999. [3] Tichý J: Sanace a hydroizolace betonových konstrukcí pomocí krystalizačních materiálů. BETON technologie - konstrukce - sanace, 3/2006.
novinky Lafarge :::...
Věž Spinnaker, Portsmouth, Velká Británie
8
LAFARGE 02/2006
...::: novinky Lafarge
Agilia : Æ
nov· generace samozhutnitelnÈho betonu Společnost Lafarge, která se dlouhodobě koncentruje nejen na vývoj inovativních a vysoce kvalitních produktů, ale i na nová řešení pro všechny stavební producenty, přinesla na trh beton nazvaný Agilia®.
Výrazně jednoduchý při aplikaci na stavbách, estetický a současně ergonomický produkt, přinášející průkopnické řešení, tak by se dal stručně charakterizovat beton Agilia, který vyvinula Lafarge R&D (Research&Development). Přestože Agilia patří k trochu dražším materiálům oproti jiným betonům, její použití je naopak v delším horizontu ekonomičtější. Přináší totiž úspory díky eliminaci mnoha kroků při vlastní aplikaci. S trochou nadsázky bychom mohli říci, že Agilia je beton, který je nalévaný přímo z pramene.
Rychlé použití Samozhutnitelný beton Agilia® se skvělou přizpůsobivostí umožňuje bez námahy a mimořádně rychle vyplnit všechny rohy místností, chodeb i hal, stejně jako nepravidelné části bednění nebo forem. Její přizpůsobivost podobná tekutině eliminuje nejen těžkou fyzickou práci, která je s použitím tradičního betonu neodmyslitelně spojená, ale také zbavuje stavebníky nepříjemných vibrací a hluku. Práce na stavbách s Agilií je tak rychlejší i snažší, a po-
kud je respektována správná metoda použití, je kvalitnější než klasický beton. Agilia, kombinující hned několik předností, tak splňuje požadavky nejnáročnějších architektů a stavebníků.
Dlouhý výzkum Cesta ke stavebnímu materiálu se špičkovými atributy však není jednoduchá. Vývoj tohoto vysoce hodnotného betonu vyžadoval dlouhé roky výzkumů i praktického experimentování. V teorii všechno, co bylo potřeba udělat, znamenalo jen přidat do betonu přísadu známou jako super–plastifikátor. To zní velice jednoduše, ale výsledky získané z mnoha pokusů byly dost nestálé, což by samozřejmě nemohlo přinést žádoucí efekt a ztěžovalo by to prodej. Další a další testy ukázaly, že obohacený beton byl extrémně senzitivní ke všem parametrům, zahrnujícím výběr dalšího zpracovávaného materiálu, celkové obednění stavby, produkci, pumpování betonu i uložení do určeného prostoru. Výzkumní pracovníci Lafarge tedy dále pracovali na rozborech betonu
Nový soudní dvůr, Pontoise, Francie
LAFARGE 02/2006
9
Věž Millenium, Vídeň, Rakousko
a následně pečlivě prověřovali všechny parametry, které byly ve hře. Každá receptura byla opakovaně testována v reálných podmínkách v pokusné formě, která měřila 2,5 metru do výšky a 1,20 m do šířky. Výzkumníci celkem připravili a ověřili více než 250 vzorků.
Celosvětové uplatnění Nakonec bylo úsilí korunováno úspěchem, první samozhutnitelný a samonivelační Agilia® beton pro podlahy a stěny byl prodán na veletrhu Batimat v roce 1999. Dnes je Skupina Lafarge jediný celosvětový producent samozhutnitelného betonu, který kontroluje a zaručuje stejnou kvalitu a parametry všude ve světě, což také odlišuje Agilii od konkurence. Globální kapacita se od roku 2002 ztrojnásobila a dále vykazuje značný růst ve všech zemích, kde se až dosud prodává - Francie, Velká Británie, USA, Kanada a Turecko. Ve Francii odbyt obohacených produktů dosáhl skoro 24 procent z celkového objemu prodeje v minulém roce oproti 21,5 % v roce 2004. Lafarge Severní Amerika drží v současnosti rekord v největším jednorázovém uložení Agilia® betonu, které v kanadském Torontu dosáhlo úctyhodných 3 144 metrů krychlových.
referenËnÌ stavba :::...
D˘m vÌtÏze Stanley Cupu Litoměřický dům hokejisty Martina Škouly umístěný v jižně orientovaném svahu dokládá, že cementy Lafarge lze s úspěchem využít i při stavbách rodinných sídel. Cement z Čížkovic putoval nejen do betonových monolitů, z nichž jsou sestavené stropy domu, ale i do betonových mazanin.
Vila z vnějšku připomínající pootočenou Rubikovu kostku využívá čtvercovou půdorysnou formu tak, že přízemí a patro posunuje o 45 stupňů kolem centrální osy. Toto řešení jasně vymezilo spodní společenskou zónu a vrchní, ryze privátní části, které jsou zvednuty do prvního a druhého podlaží. Usazení objektu na parcele zachovává nejen unikátní vyhlídky do celého Litoměřicka, ale umožnilo dokonale propojit interiér s exteriérem přímými vstupy.
Jednotný koncept „Projekt vznikl na základě jednoduché představy investora, kterou jsme dávali společně dohromady, aby dům odpovídal životnímu stylu jeho uživatelů, jejich potřebám, radostem, vyhovoval jejich nárokům a současně respektoval lokalitu. Rodinný dům není nikdy jednoduchá záležitost, Martin Škoula kladl důraz na sportovní zázemí a na společenskou zónu domu, na reprezentaci i na jeho moderní technické vybavení,“ říká autor projektu Ing. arch. Václav Protiva. Tvar domu, velkorysé vnitřní prostory, architektonická,
materiálová a energetická koncepce vytvářejí souvislý celek. Konstrukce je kombinace monolitického betonu a svislých nosných stěn z pórobetonu, přičemž základy a stropy jsou z betonu, aby bylo možné rozvolnit dispozici. „Nemuseli jsme dokonce ani navazovat nosnými stěnami na sebe, takže jsme jednotlivé prostory pater výhodně natočili ke světovým stranám a propojili je se zahradou. Dům jsme maximálně odsadili od silnice a za ním jsme pak pozemek zvedli terasou, abychom zvětšili rovné plochy,“ vysvětluje dále architekt.
Suterén s bazénem Vstupní, polozapuštěné suterénní podlaží s halou tvoří křižovatku celé budovy, odkud se v ose zvedá také centrální kruhový schodišťový prostor otevřený do horních pater. Betonové schodiště obložené dřevem, které tvoří dominantní vizuální prvek interiéru a které vznikalo pomocí speciálního bednění na míru podle výkresů, osvětluje jehlanovitý střešní světlík. Na halu přímo navazuje šatna sloužící k odkládání svršků a
⁄daje o stavbÏ Doba výstavby: 2002-2003 Projet: Ing. arch. Václav Protiva, Promokoncept, Litoměřice Realizace: Podřipská stavební společnost, Roudnice nad Labem Zastavěná plocha: 245 m2 Bazén: 4 × 6 m
Kruhové schodiště přisvětluje jehlanovitý střešní světlík
společenské prostory s barem a malou kuchyňkou. Tu propojuje nákladní výtah s hlavní kuchyní v patře. Kromě prostorné dvojgaráže je do vstupního podlaží situován bazén s prosklenou střechou, který dispozičně navazuje na společenskou místnost. Bazénový prostor je komfortně vybaven vlastní sprchou, toaletou a čističkou vody. Nechybí ani výkonná klimatizace, která prostor temperuje a současně udržuje i nízkou vlhkost vzduchu, aby netrpěly kovové konstrukce. Roztahovací posuvnou na míru vyrobenou prosklenou stěnu ze skla lze v létě otevřít do zahrady. V zadní části suterénu, kam vybíhá plocha do svahu, je umístěna zapuštěná rodinná tělocvična.
Privátní podlaží První patro, které je zasvěcené
10
LAFARGE 02/2006
...::: referenËnÌ stavba
Martin äkoula a jeho d˘m
Tepelně izolační omítka v pastelových barvách dobře ladí s dřevěnými okny s lazurovou povrchovou úpravou
Interiér prvního patra
rodinnému životu, zahrnuje kuchyň, jídelnu a obývací pokoj s otevřenou dispozicí a s orientací od východu na západ, takže plně využívá sluneční paprsky po celý den a poskytuje panoramatický výhled na okolí. Jihozápadně orientovaný obývák nabízí přímý vstup na terasu tvořenou skleněnými deskami nad bazénem. Ačkoli je hlavní kuchyň v prvním nadzemním podlaží v soukromé zóně domu, zásoby přivezené autem není potřeba nosit po schodech, protože vstupní halu propojuje s kuchyní nákladní výtah. Třetí podlaží představuje klidovou zónu, kde jsou umístěny ložnice, šatny a koupelny. Nejvyšší patro je uskočeno a obehnáno ochozem s vyhlídkou, na nějž lze vstoupit ze všech místností, nicméně přesah střechy jej kryje před deštěm i sluncem.
Vyhlídka z domu na Litoměřicko
Vytápění a hospodářské zázemí Topení je teplovodní plynové, kombinované s vytápěním podlah v přízemí a koupelnách a klasickými topnými panely s centrálním zdrojem přípravy užitkové vody. „Větším problémem než dům vytopit bylo dům ochladit, což jsme řešili vnitřními žaluziemi, které zachytávají část tepla. Druhým faktorem, který pomáhá vyrovnávat vnitřní teplotu budovy, je otevřené schodiště fungující jako spojovací ventilační prostor.“ Vytápěcí soustava zahrnula solární jednotku umístěnou na střeše budovy, ohřátá voda putuje do sběrače v koupelně, odkud se rozvádí do bazénu, koupelen i topení. Systém úspory vody doplňuje sběr dešťové vody. Za domem jsou dvě velké sběrné nádoby, kde se shromažďují zásoby vody na zalévání, přebytky se využívají na toaletách ke splachování.
LAFARGE 02/2006
11
Vítěz Stanleyova poháru z roku 2001, nekompromisní obránce Martin Škoula, jehož angažmá na posledním šampionátu máme ještě v živé paměti, odstartoval svoji hokejovou kariéru v dresu Litvínova. V roce 1998 se vydal za oceán, kam ho draftovalo Colorado. Od ročníku 1999/2000 odehrál za Avalanche necelých pět sezón, aby byl v roce 2004 vyměněn do Anaheimu. O rok později podepsal dvouletou smlouvu s Dallasem. V NHL má na kontě má přes čtyři stovky zápasů, desítky branek a asistencí. Proč jste volil pro dům právě lokalitu Litoměřic? Narodil jsem se tu a moc se mi tu líbí. Přivezl jste si inspiraci pro stavbu ze zámoří? Jaké byly hlavní požadavky na řešení vašeho domu? Ze zámoří jsem inspiraci nebral, protože se mi většina domů tam nelíbí. Jako požadavek jsem měl jen počet pokojů a jaký účel by měly mít. Jakou technickou zajímavost nabízí? Výtah na potraviny z hlavní vstupní haly do kuchyně a šachtu na prádlo z vrchních pater končící v místnosti, kde je pračka. Jak Vám dům vyhovuje, které jeho vlastnosti jsou nejlepší? Udělal byste něco dnes jinak, pokud byste mohl začít znovu? Moc se mi tu líbí a až na pár zanedbatelných maličkostí bych nic neměnil. Asi nejlepší vlastností je krásný výhled téměř z každého pokoje. Sledujete svoje hokejové konkurenty doma u televize? Spíš jen sleduji výsledky na internetu, ale že bych v noci vstával na přímý přenos, to ne. Jaký nejzajímavější hokejový zážitek jste si odnesl z Rigy? Výhra nad Ruskem, které bylo jasným favoritem a my vyhráli v prodloužení. Začínal jste v Litvínově, působíte v NHL. Kde se Vám líbilo nejvíc? V Coloradu. Je to pěkné místo na úpatí hor, kde je přes 300 slunečných dnů v roce. Čeho byste chtěl v hokeji dosáhnout? Mám toho, doufám, ještě hodně před sebou, takže bych se nezlobil za zlato z olympiády a mistrovství světa. A ještě jednou vyhrát Stanley Cup. Jak se liší americký a evropský hokej? Evropský hokej je chytřejší a americký rychlejší.
EU a my :::...
Jak dos·hnout
na evropskÈ finance? Češi mají problémy s čerpáním peněz ze strukturálních fondů, důvodem je prý složitá administrativa. Proces se ale podle údajů MMR zrychluje. V tuto chvíli je reálné, aby Česká republika vyčerpala minimálně 80 procent prostředků přidělených na rok 2004. Na tzv. operační programy v rámci strukturálních fondů má ČR na rok 2004 přiděleno zhruba 10,5 miliardy korun. Celkem má na období 2004 až 2006 k dispozici zhruba 75 miliard korun. V letech 2007 až 2013 bude moci ČR získat kolem 100 miliard korun ročně. Pro rychlejší čerpání peněz je třeba podle ministra Radko Martínka změnit systém financování od zpětného k průběžnému, kdy žadatel získá prostředky už během realizace projektu a ne až po jeho dokončení. Čerpání se podle něj zlepší i tím, že úředníci budou mimo jiné finančně motivováni k rychlému dokončení projektů.
Ing. Tomáš Kuták, ředitel Hospodářské komory Plzeň:
1. Hospodářská komora sice kapacitně nemůže nabízet jednotlivým podnikatelům administrativní zpracovávání jejich žádostí k projektům, jako to dělají agentury na tuto činnost specializované, ale poskytuje jim poradenské služby, zejména co se týká výběru konkrétního programu podpory pro konkrétního podnikatele. Komory by také měly usilovat o to, aby se podnikatelé žádající o dotace ze strukturálních fondů pokud možno sdružili a předložili jeden větší projekt místo několika malých, které mají mnohem menší šanci uspět. Co se ale týká složité administrativy, ta negativně ovlivňuje čerpání prostředků z projektů hlavně až ve fázi jejich realizace, kdy často požadavky českých úředníků při vykazování a monitorování projektů překračují požadavky úředníků z Bruselu. Tato skutečnost trápí nejen podnikatele, ale i komory, protože i ony samy realizují projekty, a zdálo
Jak probíhá čerpání peněz v praxi, a to zejména do stavebnictví, zjišťovala naše anketa. Třem zástupcům regionálních hospodářských komor jsme položili čtyři otázky:
1. Jak pomáhá komora podnikatelům, aby dosáhli na evropské prostředky? 2. Je podle Vašeho názoru možné získat finance do stavebnictví? 3. Jaký mechanismus pomoci komora vyvinula? 4. Můžete uvést příklad z praxe, z vašeho regionu, kdy se podařilo peníze z EU získat?
by se, že se s tím každý realizátor projektu bohužel musí vypořádat sám za sebe. I zde se však Hospodářské komoře již daří při různých jednáních s centrálními orgány dosahovat určitých dílčích zjednodušení, která se ale více projeví až v příštím programovacím období.
3. Aby byl podnikatel úspěšný, potřebuje především být informován. Hospodářská komora disponuje sítí informačních míst pro podnikatele, která byla vytvořena hlavně s cílem připravit naše podnikatele na vstup do EU a jejich fungování na jednotném evropském trhu. Logicky je proto poradenství podnikatelům v oblasti možností získání prostředků ze strukturálních fondů jednou z hlavních aktivit těchto míst.
2. Poměr prostředků na tzv. měkké projekty vůči projektům v oblasti infrastruktury je bohužel pro naši republiku nastaven sice poněkud nevýhodně, avšak to neznamená, že by se nerealizovalo dost infrastrukturních projektů, v rámci kterých se stavební firmy mohou ucházet o veřejné zakázky financované z prostředků EU. To je ale samozřejmě snazší pro ty velké a finančně silné oproti těm malým a středním. Přesto právě možná díky prostředkům z EU je u nás stavebnictví jako celek na vzestupu oproti třeba sousednímu Německu, kde se potýká se značnými problémy.
4. Každý kraj má jiné priority, které se projevují i při čerpání prostředků z EU. V našem kraji je to určitě obnova a výstavba komunikací, zejména silniční sítě, ale třeba i projekty v oblasti ekologie, jako jsou např. Čistá Berounka nebo Čistá Radbuza.
12
LAFARGE 02/2006
Ing. Eva Březíková, ředitelka Krajské a Okresní hospodářské komory Liberec
1. Okresní hospodářská komora Liberec, později Krajská hospodářská komora Liberec se už od roku 1993 snaží podnikatelům usnadnit a
...::: EU a my
pomáhat při orientaci v podporách plynoucích z různých evropských fondů. Od podzimu r. 2003 je zprovozněno v každém bývalém okresním městě a nyní i některých tzv. obcích III. stupně v Libereckém kraji Informační místo pro podnikatele. Toto informační místo je situováno v prostorách místních okresních hospodářských komor. Mimo to je v Liberci založeno Česko–saské kontaktní místo pro hospodářskou spolupráci a v Jablonci n. Nisou je Česko–polské kontaktní místo pro hospodářskou spolupráci. Kontaktní místa zabezpečují zejména důležitý tok informací o podnikání u našich německých a polských sousedů. Společně jsou předkládány projekty, které podporují významné akce, jako jsou např. semináře, setkání podnikatelů, v nemalé míře se zaměřují na poskytování informací. Tyto projekty jsou finančně podporovány z Evropské unie.
2. Dotace z evropských fondů jsou zaměřeny téměř na všechny oblasti podnikatelských činností, a proto je nutné neustále sledovat vyhlášení témat a termínů pro předkládání projektů. Souhlasím s tím, že orientovat se v tom je složité. 3. OHK Liberec je tzv. Regionálním informačním místem vládní agentury Czech Trade pro Liberecký kraj. Poskytuje zde řadu služeb zejména v oblasti podpory exportu. Do výčtu důle-
žitých činností pro podnikatele lze zahrnout i členství KHK Liberec v Unii komor Labe-Odra, které řeší zejména situaci v dopravní infrastruktuře, vzdělávání a otázkách souvisejících se životním prostředím. V současné době se zrealizoval zajímavý projekt „European Chambers Campaigning Europe“, zkráceně ECCE@KEO. Informace o veškerých finančních prostředcích a možnostech jejich čerpání lze získat na Informačních místech pro podnikatele (InMP), kde působí pracovníci, kteří tyto základní informace podávají bezplatně a v co nejkratší době. Bohužel se setkáváme s tím, že podnikatelé si stěžují na složitou a někdy i podle jejich názoru zbytečnou administrativu související s dokladováním, nebo s tím, že prostředky, které vkládají do projektu, po zrealizování obdrží za dlouhou dobu. Ale konkrétně to nelze říci, protože se případ od případu liší. Podnikatele v tomto směru informujeme, že se snad přístup poskytovatelů dotací v příštím programovacím období (2007–2013) změní a zejména zpružní.
4. Příkladů z praxe, kde byly poskytnuty finanční podpory z evropských peněz, nalezneme v Libereckém kraji mnoho, protože jsme situováni v příhraničním regionu. Právě zde se spolupráce mezi partnery odvíjí a je dotována například z Iniciativy společenství INTERREG IIIA. Ale těchto možností je mnoho, protože téměř každé
LAFARGE 02/2006
13
ministerstvo v ČR je poskytovatelem dotací z evropských peněz.
Dagmar Votavová, ředitelka oblastní kanceláře Poděbrady, Krajská hospodářská komora Střední Čechy
1. Krajská hospodářská komora Střední Čechy, oblast Nymburk, organizuje pravidelně pro podnikatele semináře a konzultační dny ve spolupráci s agenturou CzechInvest, kde získají podrobné informace o programech, jak postupovat při zpracování žádostí o dotaci, individuální konzultace k projektům. 2. Pokud se myslí stavebnictví jako obnova objektů a budov nebo výstavba, tak ano. 3. Krajská hospodářská komora Střední Čechy poskytuje podnikatelům poradenství a konzultace v oblasti financování podnikatelských záměrů prostřednictvím euromanagera. Jedna z dalších aktivit je pomoc při zpracování projektů. 4.. Příkladů je spousta, z regionu Nymburk uvedu např. Polabské mlékárny, a. s., Biomedika Hořátev, Zlatý Pruh Polabí.
zajÌmav· stavba :::...
V třípodlažní regálové vestavbě a v archivní části udržuje klimatizace v teplotu v rozmezí 15 - 20° C, relativní vlhkost 45 - 55 %, v ostatních zónách pak v rozmezí 15 - 24 °C a 40 až 60 % relativní vlhkosti.
Nov˝ depozit·¯ v »el·kovicÌch ⁄daje o stavbÏ Investor stavby: NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM V PRAZE, Kostelní 42, 170 78 Praha 7 Inženýring a projektové řízení: STAVEBNÍ A INŽENÝRSKÁ SPOLEČNOST SPS, s r.o., Národní třída 10, 110 00 Praha 1 Zpracovatel dokumentace: ARN STUDIO spol.s r.o., Československé armády 214/24, 500 02 Hradec Králové Autor: Ing.arch. Jiří Krejčík Název stavby: Depozitární areál Čelákovice - Záluží Charakter stavby: novostavba depozitárního objektu
Nová depozitární hala Národního technického muzea v Čelákovicích, která otevřela své brány 25. dubna 2006, pojme historické rotačky a textilní stoje z druhé poloviny 19. století. Depozitář nabídl celkovou úložnou plochu přesahující 4.000 m2 s možností jejího dalšího rozšiřování. Stavba respektuje především požadavky na stabilitu vnitřního prostředí, aby vyhověla nárokům na uložení vzácných sbírkových předmětů.
Nestandardní geologické poměry Projektový koncept se musel hned na začátku vyrovnat s geologickými podmínkami stavební parcely, kde se až do roku 1963 těžila cihlářská hlína a kterou navíc využívali asi patnáct let jako neřízenou skládku. Podloží je na lokalitě budováno sedimenty svrchní křídy - písčitými slínovci a spongility. Navážky, v jejichž spodních vrstvách převažují kypré černé slévárenské písky s příměsí průmyslového odpadu, jsou neulehlé a značně různorodé. Vrchní vrstvu navážek mocnosti převážně od 1 do 2 m tvoří hlíny s komunálním a stavebním odpadem (vyskytují se i dřevo, pneumatiky, hadry apod.). Podzemní voda je vázána na puklinový systém v horninách skalního podloží a byla průzkumem zjištěna v hloubkách větších než 10 m pod úrovní terénu. „Základová půda je celoplošně, v rozsahu přesahujícím půdorys objektu o 3 m na všechny strany, zlepšena vibrovaný-
14
LAFARGE 02/2006
mi štěrkopískovými pilíři. Založení vrchní nosné konstrukce objektu je navrženo na betonových pilotách s kalichovými patkami. Trámy základového roštu jsou navrženy zčásti železobetonové monolitické, zčásti prefabrikované,“ vysvětluje řešení Ing. arch. Jiří Krejčík, autor projektu.
Konstrukční řešení Vrchní nosnou konstrukci tvoří železobetonový montovaný skelet uspořádaný do čtyř podélných traktů. Prostorovou tuhost konstrukce zajišťují výztužné stěny a tuhé stropní tabule. Všechny prvky konstrukce skeletu jsou navrženy v pohledovém betonu s přiznanými styky. Tomu je podřízeno konstrukční řešení skeletu, detaily i tvarování vlastních prefabrikovaných dílců. Půdorys ve tvaru obdélníka má rozměr 58,0 × 31,25 m. Objekt pokrývá ocelová válcová střecha vytvářející na celém půdorysu podstřešní prostor. Půdorys-
...::: zajÌmav· stavba
Hala se stala součástí depozitního území, které tvoří již šest objektů
Vnitřní prostory jsou rozděleny do samostatných sekcí, které společně tvoří kompaktní depozitární blok
Sendvičové opláštění zajišťuje budově co možná největší tepelnou setrvačnost
ně je členěn na tři podélné lodi, o modulových šířkách 9,0 –14,4 – 7,2 m, krajní loď je navíc ve dvou nejnižších podlažích rozčleněna na dva moduly 5,85 a 3,15 m. Rozteč příčných vazeb v podélném směru je 8 × 7,2 m. Konstrukční výšky podlaží jsou 2,90 a 2,55 m, konstrukční výška střední lodi je 8,85 m, konstrukční výška jeřábové lodi je 8,50 m.
Vnitřní členění Depozitář je rozčleněn na část příjmovou, kde jsou také konzervátorské dílny a část skladovou, depozitární. Předměty budou po ošetření deponovány podle druhu v pěti odlišných prostorech. Pro trojrozměrné předměty běžné velikosti je určen prostor uvnitř depozitáře se samonosnou třípatrovou ocelovou vestavbou s roštovými podlahami, vybavenou pevnými regály obvyklého typu, s volným prostupem upraveného vzduchu. V pravé části depozitární budovy je
prostor s těžkými pojízdnými regály, určený pro ukládání např. strojů střední velikosti anebo menších předmětů, uložených na paletách. Dalším prostorem je zcela volná hala, obsluhovaná pojízdným pětitunovým mostovým jeřábem. Zde se bude pracovat např. s předměty, které se musí přepravovat v rozebraném stavu a v depozitáři opět smontovat. Pro největší předměty například modely staveb nebo výrobní technologie je vyhrazen další speciální prostor v levé části depozitáře se systémem sloupů s odstupňovanými úchyty, do nichž lze vkládat plata o velikosti asi 1,5 × 3,5 m, o nosnosti 650 kg. Nad tímto prostorem, oddělena roštovou podlahou, je archivní část o ploše asi 200 m2 s obvyklým vybavením, tvořeným kompaktními výkresovými skříněmi a kompaktními regály. Veškeré stavební, architektonické a dispoziční úpravy jsou podřízeny principu bezpečnosti a zajištění stability vnitřního klimatu.
LAFARGE 02/2006
15
N·roky na stavbu Objekty určené pro depozitáře musí splňovat základní požadavky kladené na budovy tohoto typu. Konstrukce musí být stabilní s dostatečně dlouhou životností, dokonale tepelně izolované, prachutěsné. Prostory jsou bez okenních otvorů pouze s umělým osvětlením, nutná je bezprašná úprava stěn, stropů a podlahy. Cennější předměty musí mít zajištěné nucené větrání přes prachové filtry a sterilní podlahy, aby nedocházelo k rozmnožování mikroorganismů. Požadavky na zajištění vnitřního prostředí jsou pro depozitáře přesně stanoveny. Důležitá je denní tepelná a vlhkostní setrvačnost, která by neměla přesáhnout 2°C a 5% vlhkosti. Konstrukce těchto objektů s rezervou splňují normové hodnoty tepelného odporu a hlavně zajišťují maximální akumulaci, která je nutná pro tepelnou setrvačnost objektu.
ekologie :::...
PasivnÌ domy se obejdou bez topenÌ Nejlevnější energie je ta, která nebyla spotřebována. Protože ceny energií stále rostou a jak to tak vypadá, lepší už to nebude, stávají se stavby s minimální energetickou spotřebou řešením, jak uspořit náklady a ještě při tom uchránit životní prostředí. Pasivní domy jsou stavby, které se touto cestou vydaly - jejich provoz prakticky nevyžaduje žádný přísun energie, nemusí se v nich topit. Megawatty se tak mění v ekologické negawatty. Řadové pasivní domy postavené v roce 1998 v Hannoveru
Polovina světových energetických zásob se spotřebuje na vyhřívání či ochlazování budov. Pasivní dům, tedy budova, na jejíž provoz padne ještě daleko méně energie než na dům nízkoenergetický, je tak praktickým příspěvkem k řešení úlohy, jak omezit spotřebu energie, snížit emise a zamezit globálnímu oteplování.
Evropské trendy v ekologii V evropském stavebnictví je výstavba pasivních domů aktuálním trendem, zejména v Německu a Rakousku již v této oblasti významně pokročili. V ČR, kde není toto ekologické stavění státem podporováno, je výstavba domů s přívlastkem „pasivní“ zatím v začátcích, i když příklady rodinných domů vybudovaných v tomto standardu by se již našly. Propagátoři principu pasivních domů Adamson a Feist (Passivhaus Institut, Darmstadt, Německo) definují pasivní dům jako takový, ve kterém se může docílit komfortního vnitřního klimatu bez aktivního systému vytápění a klimatizace - dům se sám pasivně vytápí a ochlazuje. Klasický systém vytápění tak je možno zcela vynechat.
přibližně jednu desetinu ve srovnání s běžnými domy. Je to ta nejekologičtější cesta: pasivně uzavřít v domě všechny už existující tepelné zisky - dopadající sluneční záření a energii vyzařovanou lidmi i spotřebiči. Toho je dosahováno především dokonalou tepelnou izolací, a to nejen obvodových stěn, ale i oken a dveří, střechy a stropu sklepa. Koncepce opírá o mimořádně dobrou tepelnou izolaci s vyloučením vzniku tepelných mostů, zejména v konstrukčních detailech. K izolaci je přitom možno využít jak běžný polystyren či minerální vatu, tak například biologické materiály jako je konopné či ovčí rouno, nebo dokonce balíky slámy.
Základem je rekuperační jednotka K vytápění domu pak postačí sluneč-
ní záření a rekuperační jednotka. Ta slouží k výměně vzduchu se zpětným získáváním tepla a zabezpečuje vytápění v zimních měsících (v přechodném období na jaře a na podzim pasivní dům díky tepelné izolaci není nutno vytápět vůbec). Zatímco při větrání oknem se vypouští i teplo, rekuperace vydýchanému vzduchu teplo odebírá a předává je přefiltrovanému vzduchu čerstvému. Novinkou, která se v pasivních domech dá dobře použít, je zemní tepelný výměník, který využívá teploty země pro kontrolované větrání objektů. Vzduch se vede potrubím uloženým v zemi. Zde se na základě výměny tepla se zemí buď ohřívá, nebo chladí, a to díky konstantní teplotě, která je v hloubce 2 metry pod zemí kolem 10 stupňů Celsia.
Koncept úspor Základní myšlenka pasivního domu vychází z nutnosti řízeného větrání jako jediného způsobu, jak zamezit nekontrolovatelným ztrátám tepla a současně zajistit potřebnou kvalitu vnitřního prostředí. Rozvod čerstvého vzduchu lze pak využít k distribuci tepla místo klasické otopné soustavy. Pasivní domy potřebují na vytápění pouze velmi málo energie,
Dřevostavba pasivního domu v Rýmařově má konstrukci na bázi hrázděné panelové prefabrikace, obvodová stěna: dvojitý T - nosník s vnitřní přístěnou, izolace minerální rohoží, U = 0,181, W(m2K)
16
LAFARGE 02/2006
...::: ekologie Energeticky pasivní dům, který vyrostl v Rýmařově u Jablonce nad Nisou, představuje první realizaci s uceleným teplovzdušným cirkulačním vytápěním se sekundárním okruhem větrání a rekuperací odpadního tepla v ČR, návrh, provedení a montáž – společnost Atrea, obestavěný prostor 320 m3, potřeba tepla k výtápění 14 kWh (m2a), architektura Martin Jindrák, rok stavby 2004.
Schéma teplovzdušného cirkulačního vytápění s nárazovým větráním včetně rekuperace odpadního tepla v EPD v Rýmařově. LEGENDA: c2 - přívod topného a větracího vzduchu do obytných místností i1 - odsávání vzduchu z koupelen a WC (odpadní vzduch) i2 - výfuk - odvod odpadního vzduchu z objektu e1 - sání venkovního vzduchu - přívod čerstvého vzduchu do objektu c1 - okruh vnitřní cirkulace vzduchu v objektu Porovnání nákladů pasivního a běžného rodinného domu
Aby dům splňoval kritéria pro pasivní domy, jsou na něj kladeny v zásadě tři požadavky: Roční měrná spotřeba tepla na vytápění nesmí přesáhnout 15 kWh/(m2a) (kilowatthodin na m2 za rok ve středoevropském klimatu), celková neprůvzdušnost n50 nepřesáhne 0,6/h a celková roční měrná spotřeba primární energie spojené s provozem budovy je menší než 120 kWh/(m2a). Toho lze docílit kombinací různých technologií, stavebních materiálů i tvarů staveb. Důležitá je orientace vzhledem ke světovým stranám. Je-li to možné, má pasivní dům hlavní stěnu orientovanou na jih a velkoryse prosklenou. Tepelné ztráty je nutno minimalizovat - ztráty prostupem lze redukovat kvalitní izolací obvodových stěn a otvorových výplní, ztráty vznikající ventilací se eliminují vzduchotěsným uzavřením budovy. Pasivní dům má tudíž účinnou, několik desítek centimetrů
tlustou izolaci, takže zatímco běžné budovy obvykle vyzařují teplo do okolí, pasivní dům si je úzkostlivě chrání. Následně lze využívat tepelných zisků ze slunečního záření procházejícího okny a zisků interních - emise tepla lidmi a spotřebiči. Omezení tepelných ztrát objektu lze docílit zmenšením ochlazovaných konstrukcí na minimum. K tomu přispívá: kompaktní tvar budovy - co nejnižší poměr ochlazovaných konstrukcí k objemu budovy (ideálním tvarem by byla budova ve tvaru koule), omezení volně stojících budov, upřednostňování řadové a blokové výstavby, omezení složitých tvarů v obvodových ochlazovaných konstrukcích. Respektováním těchto zásad, spolu s velmi kvalitní tepelnou izolací obvodového pláště budovy a utěsněním objektu, lze výrazně snížit tepelné ztráty prostupem.
LAFARGE 02/2006
17
Klíčovou funkci v konceptu pasivního domu má i okno - okenní systém. Musí mít velice dobré tepelně izolační vlastnosti, tak aby i bez topných těles byla zaručena pohoda v jeho blízkosti. Toho lze dosáhnout použitím vysoce kvalitních tepelně izolačních oken s trojitým zasklením vyplněným argonem nebo kryptonem. Závislost pasivního domu na dodávkách energií, které nedosahují ani 15 procent ve srovnání s obyčejným domem, lze ještě dále snížit využitím obnovitelných zdrojů, například solárních panelů, pak se jeho ekologická koncepce naplní do důsledků. I když je při výstavbě pasivního domu třeba počítat s poněkud vyšší počáteční investicí, díky energetickým úsporám se tento vícenáklad vyplatí. S ohledem na stále rostoucí ceny energií bude ekonomická výhodnost tohoto řešení ještě dále narůstat. Zpracováno s využitím informací ze serveru Centrum pasivního domu
p¯edstavujeme :::...
Nov· tv·¯ ⁄pohlav Nevelká vesnice Úpohlavy s více než dvěma stovkami obyvatel rozkládající se na břehu potoka Modly v Hazmburské tabuli získala statut samostatné obce v roce 1990. Od té doby prošla mnoha změnami, rozvoj obce může posloužit jako příklad pro okolní obce, jak účelně využít dotací na rekonstrukce prospěšné pro celou místní komunitu. Starostka Úpohlav Hana Limberková
V Úpohlavech právě vrcholí výběrové řízení na přestavbu původní budovy školy, která bude financována z příspěvku Ministerstva pro místní rozvoj ve výši 5,5 milionu korun. Investice umožní přetvořit budovu, která by jinak zchátrala, na objekt pro bydlení místních občanů. V bývalé škole, kde výuka skončila v sedmdesátých letech, vznikne desítka nových bytů s bezbariérovým přístupem, jak to vyžadují normy. Podkroví nabídne čtyři bytové jednotky 1+1, v prvním patře a v přízemí pak vyroste po třech malometrážních bytech. Dva byty vzniknou
Z historie První zmínka o obci pochází z roku 1227, ves byla stejně jako Třebenice a Chodovlice zbožím kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. V listině jsou uvedeny jako Glupoglavi, ale později se zapisovaly také jako Opohlaw, Upohlawy nebo německy Opolau. Archeologické nálezy (popelnice) naznačují, že zde sídlili lidé i v pravěku. Koncem 18. století, kdy ves náležela k čížkovickému panství, ji tvořilo celkem 46 domů. V první polovině 19. století po válce s Pruskem obec čítala jen 41 stavení. Do roku 1880 chodily místní děti do školy v Třebenicích, od 1. ledna 1880 byla otevřena jednotřídní česká škola, za níž následovala 16. září 1911 druhá třída. K roku 1882 se datuje dokončení železniční tratě Lovosice-Louny. Obyvatelstvo bylo vždy převážně české (např. v roce 1930 z 406 obyvatel uváděni 404 Češi a jednotřídní česká škola).
díky další subvenci MMR ve výši jednoho milionu korun v podkroví místního úřadu. V objektu pohostinství byl předán do užívání jeden malometrážní byt, který byl vybudován z dotačního příspěvku. Příjemné prostředí vesnice, které kombinuje výhody bydlení na venkově s pružnou dopravou obyvatel za prací, láká k trvalému bydlení. Obec navíc přispívá na autobusovou dopravu nejen dospělým, ale i dětem školou povinným. Není proto divu, že se zvyšuje poptávka po stavebních pozemcích. Ačkoli obec nemá vlastní pozemky, které by nabídla ke stavbě rodinných domků, podniká kroky, které by cestu k prodeji stavebních parcel otevřely.
Odpady a ekologie Prioritním úpohlavským projektem je nyní čistička odpadních vod, na niž má obec už přislíbenou finanční podporu zhruba 1,5 milionu korun. Její kapacitu bylo potřeba vhodně dimenzovat s ohledem na plánované množství bytů. Celý proces odstartoval před
několika lety s cílem dobudovat zařízení v roce 2007 a samostatně je provozovat, na rozdíl od okolních obcí, které obsluhují Severočeské vodovody a kanalizace. Třebaže odvoz smíšeného komunálního odpadu za jednu popelnici stojí 38 korun, místní obyvatelé platí jen dvacetikorunu. Obec totiž zbylých 18 korun doplácí, aby je motivovala k ekologickému chování a předcházela vzniku černých skládek. Občané si zvykli i na třídění odpadků, pro něž obec zřídila sběrné místo s oddělenými barevnými kontejnery na plasty, sklo a papír. „Zapojili jsme se do projektu Ekokomunita a doufáme, že uspějeme,“ předpokládá starostka Hana Limberková. „V loňském roce jsme v okolí travnatého hřiště vysázeli celkem šest desítek listnatých stromů, především javorů, které jsou vhodné pro zdejší skladbu půdy. Ta je výrazně vápenitá, a tak nesvědčí například jehličnanům," pokračuje. Dalších třicet stromků přijde za vesnici a podél silnice, aby nahradily staré ovocné stromy. Vše zajistí odborná
Proměny Úpohlav mohou sloužit jako příklad pro okolní obce
18
LAFARGE 02/2006
...::: p¯edstavujeme
Pohled na Úpohlavy
zahradnická firma podle schválené studie. Na sklonku devadesátých let proběhla v Úpohlavech plynofikace, jež zahrnula celou obec s výjimkou tří domků s elektrickým vytápěním a několika obyvatel využívajících pevná paliva. Přechod na vytápění plynem obec podpořila dotací ve výši 25 tisíc korun na bytovou jednotku.
Prospěšné rekonstrukce Opravy podstupuje i multifunkční objekt nacházející se uprostřed obce hned vedle místního úřadu. Obec zrekonstruovala nejen prodejnu smíšeného zboží, kterou předtím odkoupila od Jednoty, ale nyní provozuje spolu s ní také hostinec Pod kaštanem. Nově vymalovaný sál s kapacitou 130 míst slouží jak pro společenské účely, tak pro plesy, setkání s důchodci a další společenské akce. V objektu potravin obec dále nabízí posilovnu a nyní finalizuje opravu venkovní terasy, určené pro letní posezení. Velký zájem bývá
Barokní kaple se zvoničkou a se slunečními hodinami, které sponzoroval pan Radek Helis. Kaplička je zapsána na seznamu státem chráněných památek. Vzhledem k umístění kapličky je nutno provádět její častější opravy
o vánoční setkání občanů pod vánočním stromem na návsi s živým betlémem, kde se společně zpívají koledy, nebo o tradiční velikonoční ‚řehtání'. V obci se konají další akce pro děti a dospělé.
Život vedle lomu Na katastru obce leží lom s rozlohou větší než samotné Úpohlavy, který je součástí ohárecké oblasti České křídové pánve. Celková mocnost těženého vápence se pohybuje
LAFARGE 02/2006
19
kolem patnácti metrů. Těžba je realizována povrchovým způsobem. „S cementářským provozem Lafarge problémy vcelku nemáme, když se těžilo přímo za valem, těžební otřesy doléhaly na vesnici, ale v současné době se těžba obci vzdaluje. Navíc převládající západní větry odnášející zvuky jinam. Sponzorské dary nám samozřejmě pomáhají se stále rozvíjet a my chceme s cementárnou dále spolupracovat,“ uzavírá starostka.
historie :::...
Továrna Lafarge, 1833
Zav·dÏnÌ pr˘myslovÈ v˝roby portlandskÈho cementu v Anglii, kontinent·lnÌ EvropÏ a Spojen˝ch st·tech Vývoj v Anglii od 40. let 19. století Po prvních objevech spojených se jmény Johna Smeatona, Jamese Parkera či Josepha Aspdina se dostal portlandský cement do povědomí širší veřejnosti teprve na konci čtyřicátých let 19. století, kdy propukla rivalita mezi Aspdinovými a Frostovými závody. Syn Josepha Aspdina, William, založil cementárnu v Rotherhithe. Spolupracoval s francouzským inženýrem Marcem Brunelem na dokončení tunelu pod Temží. Poté, co tunel zkolaboval, utěsnil Brunel trhliny ve stropě tunami Aspdinova cementu. Když vyčerpal vodu, použil cement i pro ostění. Tunel pod Temží se tak pravděpodobně stal první inženýrskou stavbou využívající cement. Aspdin jr. se spojil s Robinsem a Maudem a vystavěl cementárnu v Northfleet Creek v Kentu, kde je možné dodnes vidět pozůstatky pece používané k výrobě prvního portlandského cementu. Frostovy závody ve Swanscombe
Ačkoli za kolébku moderního cementářského průmyslu lze považovat North West Kent v Anglii, v samotné Británii, stejně jako v kontinentální Evropě, se dochovala řada antických památek z období nadvlády Římanů stavěných na cementovou maltu. Pharos v Doveru či zbytky London Wall se staly inspirací pro badatele 18. a 19. století.
koupil roku 1834 J. Bazley White a zavedl zde výrobu portlandského cementu. Do poloviny 19. století byly na jeho výrobu zaměřeny pouze čtyři cementárny. V té době zavedl vedoucí Frostových závodů Isaac Charles Johnson několik zlepšení ve výrobě portlandského cementu. Objevil nejen význam směšování křídy a hlíny s vodou, ale kladl důraz na ostré pálení vedoucí ke slinutí a modifikoval pec a komín, který zúžil kvůli lepšímu tahu a příznivější teplotě. Bohatá naleziště křídy a aluviálních jílů byla přirozeným zdrojem pro
20
LAFARGE 02/2006
cementářský průmysl, jenž se zde definitivně etabloval koncem 19. století. V devadesátých letech pracovalo mezi Dartfordem a Gravesendem už 16 cementáren. Na přelomu století existovalo v ústí Temže a Medway téměř tisíc šachtovek, řeky byly plné bárek převážejících suroviny i hotový materiál. Sílil tlak na podnikatele, aby zdokonalili výrobní postupy a tím zlepšili kvalitu výrobků. Malé firmy neměly naději získat kapitál potřebný k zavedení rotačních pecí a dalších technologických novinek. Řešením byla fúze, a tak se v roce 1900 spojilo 24
...::: historie
Léon Pavin de Lafarge
výrobu cementu v roce 1868. Avšak již v roce 1833 zahájil Léon Pavin de Lafarge průmyslovou výrobu vápna. Navázal tak na rodinnou tradici zpracování bohatých vápencových ložisek na panství v jihovýchodní Francii, které jeho rodina zakoupila v roce 1749. Prvním velkým mezinárodním úspěchem firmy, ještě před zavedením cementářské výroby, byl kontrakt na dodávku 110 000 tun vápna na stavbu Suezského průplavu v roce 1864. V roce 1887 společnost Lafarge otevřela vlastní vývojovou laboratoř, se kterou spolupracovali přední vědci doby.
Přínos německých vědců
William Aspdin, syn Josepha Aspdina, vyrobil první portlandský cement
Na německém území zahájila jako první výrobu portlandského cementu firma Brunkhorst & Westfalen v Buxtenhude u Hamburgu. Další výroba následovala v Lüneburgu - Gebr. Heyn a v Itzehoe/Lägerdorf - E. Fewer. V těchto třech továrnách působil jako poradce William Aspdin. Zakladatelem německé cementářské výroby na vědeckotechnickém základě se stal Hermann Bleibtreu (1824-1881), který založil závody v Züllchow u Štětína (1855) a v Oberkasselu u Bonnu (1856-1858). Rozvoj výroby portlandského cementu v 19. století v Německu byl spojen především se jménem Wilhelma Michaelise (1840-1911). Svoje teoretické i praktické poznatky o technologii a chemismu cementu shrnul v knize Die Hydraulischen Mörtel. Provedl celou řadu rozborů a zjistil, že poměr mezi vápnem a alumosilikáty má být u dobrých cementů mezi 1,7 až 2,3. Tento poměr se nazývá hydraulický modul.
cement z přírodního materiálu, zlepšil technologii pro výrobu portlandského cementu za použití surovin z Lehigh Valley v jihovýchodní Pennsylvánii. Zdejší ložiska byla totiž přírodní směsí uhličitanu vápenatého a jílu v poměru přibližně odpovídajícím poměru uměle vytvářené směsi pro výrobu portlandského cementu. Patent obdržel 26. září 1871, výrobu zahájil v roce 1875.
PrvnÌ cement·rny v Ëesk˝ch zemÌch České země nezaostávaly za světovým vývojem. První továrnu na portlandský cement - Akciovou společnost pro výrobu portlandského cementu - založil v roce 1870 v Radotíně u Prahy Ferdinand Barta. Roku 1872 přešel závod do majetku firmy Herget. F. Barta založil s O. Svobodou novou továrnu na portlandský cement v Podole u Prahy. Vzhledem k potřebě kapitálu na další rozvoj se továrna přeměnila na Českou akciovou společnost pro výrobu portlandského cementu. Po úpadku podolské továrny F. Barta založil roku 1875 firmu Barta a Tichý, továrny na vápno, keramické zboží atd. Další české továrny na portlandský cement byly založeny roku 1873 v Tlumačově na Moravě, 1882 v Berouně, 1898 v Čížkovicích, 1900 v Králově Dvoře, poté Maloměřicích a roku 1913 ve Štramberku.
Odlišnosti výroby ve Spojených státech Francouzský inženýr Marc Brunel
malých firem do Associated Portland Cement Manufacturers (1900) Limited, v místě známých jako „the Combine“. Společnost vyráběla cement za použití šachtových a komorových pecí. Zavedení rotačních pecí představovalo zvýšení efektivity výroby. V roce 1928 zavedla společnost značku Blue Circle, se kterou úspěšně expandovala téměř do celého světa.
První cementárny ve Francii Ve Francii zahájila výrobu první cementárna v Boulogne sur Mer v roce 1846. Společnost Lafarge zavedla
Ve Spojených státech byl do 70. let 19. stol. portlandský cement dostupný pouze importovaný z Anglie a Německa. Domácí firmy vyráběly natural rock (tzv. přirozený) cement, který se získával působením kyseliny uhličité na jílovitý vápenec. Proces probíhal za nízkých teplot, cca 550 až 650 °C, v obyčejných vertikálních šachtových pecích. Výsledkem byl lehký žlutý kámen, jenž se dále mlel na prášek tvořící výsledný produkt. Roku 1866 založili David O. Saylor, Esias Rehrig a Adam Woolever Coplay Cement Company. Saylor experimentoval s výrobou portlandského cementu z kamene z jeho vlastního lomu, objevil možnost vyrábět portlandský
LAFARGE 02/2006
21
Vápenka Lafarge
Použitá literatura: BÁRTA, R. Portlandský cement - Ku stému výročí jeho vynalezení. Stavitelské listy. 1924, roč. 20, s. 285-287; 304-307. EMPERGER, Fritz von. Handbuch für Eisenbetonbau, 1. band - Entwicklungsgeschichte und Theorie des Eisenbetons. Berlin: Verlag von Wilhelm Ernst & Sohn, 1908, 449 s. NEKVASILOVÁ, Jana. Počátky vývoje, výroby a užití portlandského cementu. Rozpravy NTM, sv. 189, Řada Dějiny věd techniky, sv. 12, s. 19-24, ISBN 80-7037-136-6.
stopy architektury :::...
Křížová chodba kláštera Saint-Pierre v Moissaku, která byla dokončena 1115, patří k nejstarším francouzským románským ambitům.
Rom·nsk·
stavebnÌ horeËka
Rok 1000 považujeme za počátek románské doby, která nám odkázala vzácné dědictví v podobě prvního velkého evropského architektonického slohu. Jeho počáteční stopy sice nalezneme v Itálii, ale rozvíjel se hlavně ve Francii, odkud se dále šířil do severní a střední části kontinentu.
novinky, každá oblast si sloh přizpůsobila podle svých materiálových a ekonomických možností. Jednotící myšlenku románské architektuře ale poskytlo pevně vkořeněné křesťanství, jemuž se podřizovaly funkce nejdražších a stavebně nejnáročnějších budov.
Materiálové provedení staveb
Valená klenba
Křížová klenba
Podle některých historiků zavládla tehdy doslova stavební horečka, která nejspíš souvisela s nástupem klášterního života a která zaplavila bývalé římské kolonie novostavbami. Mnišské řády totiž fungovaly nejen jako centra vzdělanosti, kultury a zdravotnictví, ale provozovaly i zemědělské a lesnické hospodářství, s nimiž souvisela rozsáhlá stavební činnost. I když kláštery šířily stavitelské umění a konstrukční
22
LAFARGE 02/2006
Ve střední a severní Evropě se nejvíc používalo dřevo, a to nejen na krovy, ale na všechny části staveb. Ve vodě a v bažinách se tehdy zakládalo na dřevěných pilotách, jak to vidíme například u základů chrámu sv. Marka, mostů a paláců v Benátkách. Nejtypičtější materiál románské doby však tvoří kámen. Podle místních zdrojů to byl pískovec, opuka, tuf a vápenec anebo tvrdé materiály jako žula. Neopracovaný lomový kámen se vkládal do základů nebo na zdi
...::: stopy architektury a někdy i klenby ve spojení se značným množstvím vápenné malty, takže vznikala téměř monolitická hmota zdiva. Tesaný kámen, jehož velikost se značně lišila, měl formu kvádříků a ve zdivu byl zednicky provázán. Největší kusy se používaly na zdění nároží. Zatímco smíšené zdivo kombinující cihly a kámen se vyvinulo v lokalitách, kde se vyskytovala cihlářská hlína, v Pobaltí, charakteristickém nedostatkem vhodného kamene, vyrůstaly stavby jen z vypalovaných cihel. Zdivo románských staveb pravděpodobně omítali zedníci zvenku i zevnitř, přičemž vnitřní povrchy se zdobily nástěnnými malbami. V Itálii se významné stavby obkládaly různobarevnými mramory.
Přestože se první písemná zmínka o románské rotundě sv. Kříže Menšího v Praze váže na r. 1365, kdy byla farním kostelem, její vznik klademe do konce 11. st. Nevelká jednoduchá stavba se vyznačuje dokonalou stavební technikou. Má okrouhlou loď a půlkruhovou apsidu na východní straně, zdobenou obloučkovým vlysem. Loď je sklenuta kopulí, na vrchu lucerna se sdruženými okénky. Lucernu ukončuje pozlacený kříž s půlměsícem a osmicípou hvězdou. Rotunda je stavěna z drobných opukových kvádříků řazených v řádcích.
Kostel Saint-Philbert v Turnusu (11. století) je nejkrásnější stavbou raně románské architektury ve Francii
Románský Dóm v Pize se vyznačuje charakteristickými pásy sloupkových galerií
Románské konstrukce Jako vodorovné nosné konstrukce se používaly, alespoň ze začátku, dřevěné stropy a krovy, nicméně záhy se románská architektura projevila významným uplatněním kleneb. Románští stavitelé se nejdřív pustili do zaklenování postranních lodí o menším rozponu, které zvládli pomocí valené klenby nebo poloviny valené klenby. Později s úspěchem překlenuli i velký rozpon hlavních lodí podélnou valenou klenbou, kterou zpevnili příčnými pasy. Rozpětí se pohybovalo v rozmezí 10 až 12 m. Plocha valené klenby ve tvaru půlválce spočívala po obou stranách na podpěrách (stěnách nebo pilířích). Pozoruhodné je, že kameny v oblouku nebylo třeba spojovat maltou, i když ta se často také používala. Zešikmený tvar kamenů nebyl náhodný. Stavitelé kameny opracovali a usadili tak, aby přímky vedené spárami mezi stěnami jednotlivých kamenů směřovaly do jediného bodu. Tak se kameny podpíraly navzájem a síly v klenbě byly optimálně rozloženy. Nutným předpokladem pro
docílení takového stavu bylo postavit klenbu pokud možno bezchybně, aby nedošlo k narušení rovnováhy sil. Jediná chyba mohla mít za následek zřícení klenby. To se však projevilo teprve ve chvíli, když byla stavba dokončena.
Klenby a kupole Klenba se zakládala na dřevěné bednění zvané skruž. Tato skruž celou stavbu podpírala, proto byla tvarově shodná se zakřivením budoucího oblouku. Když byl uprostřed klenby umístěn poslední kámen, skruž byla odstraněna a preciznost díla byla podrobena rozhodné zkoušce. Pro dosažení vhodného načasování byly využívány pytle s pískem. Na nich bylo dřevěné bednění postaveno. Když byla práce dokončena, pytle s pískem byly propíchnuty a kameny se pomalu usadily na místo. Vývoj v technikách vypracování kamenné klenby umožňoval zvětšování rozměrů románských chrámových budov. V křížení lodí vyrůstala kupole, boční apsidy překrývali půlkopulí neboli konchou. Z průniku dvou
LAFARGE 02/2006
23
valených kleneb vznikla klenba křížová, známá již v antickém Římě, vyzdívaná z kvádříků a postupem doby s vystupujícími žebry. Tento podnět románských stavitelů se plně rozvinul v době gotiky v žebrové klenbě, která ovlivnila myšlení celých generací pozdějších architektů. Dalšími významnými stavbami románské doby vedle již zmiňovaných klášterů a chrámů byla šlechtická sídla - hrady s mohutnými, někdy až třímetrovými hradbami rozeseté po celé Evropě. Obranná funkce hradů si vyžádala i výstavbu příkopů, za nimi umístěné obytné paláce měly rovněž silné zdi a malá nezasklená okna, která stavitelé často sdružovali do větších celků. Robustní stavby doby románské s malými otvory tak působí dojmem harmonie a důkladnosti. V našich zemích vyrostly nejen církevní stavby, ale i kupecké domy a šlechtické dvorce. Základní rozvržení dostala města, tak například Staré Město pražské spojené románským Juditiným mostem s hradčanským podhradím.
VIP Club Lafarge :::...
Blues, Jazz and R&B na VltavÏ
Dne 1.6. 2006 se konala letošní třetí akce VIP Clubu Lafarge, tentokrát v jazzovém pojetí a v houpajícím rytmu lodi na řece Vltavě. Ten, kdo se nenechal odradit špatným počasím, které na letošní dětský den bylo opravdu chladné, a také stále stoupající hladinou Vltavy, mohl strávit večer s americkým zpěvákem Ebem Davisem, který zavítal do České republiky jen proto, aby Vám ku příležitosti této akce zazpíval v doprovodu přední české jazzové kapely Kořínek Groove. Celý večer se nesl v rytmu jazzu, v poklidném, uvolněném prostředí lodi Atlantida. Věříme, že jste si odpočinuli a Vaše hudební buňky si přišly na své. Těšíme se na setkání s Vámi na některé z příštích akcí.
24
LAFARGE 02/2006
...::: summary The Zlatý Středník 2005 competition jury awarded Lafarge Cement Journal a Certification of high professional standard (p.1) in B2B category. An educational program leaded by DuPont company concentrated on improving the process of safety audits and was organized by Lafarge Cement, a.s. for its management, contractual parties and 18 colleagues from Lafarge Serbia, Egypt, Greece, Austria, Germany and Jordan. The theory was tested in practice in the cement plant (p. 1) Čížkovice.
„My domain is safety production“, says the plant manager Dr. Ing. Jan Votava. In his interview he talks about safety, current projects, decrease of production costs and about manufacturing (p. 4-5) equipment modification.
Usage of waterproof concrete presents many variations. It makes for building the hydro engineering structures, solid gravity dams, earth fill dams, reservoirs, sewage works, storage reservoirs, fuel tanks - for (p. 8 - 9) concrete or steel concrete pipes. Easy to use, aesthetic and ergonomic, Agilia® is a leading self-placing concrete developed by Lafarge R&D. Agilia®, which is slightly more expensive, eliminates many construction steps at production so it is eventually more cost effective. Agilia® – concrete poured straight from the source (p. 8-9)
An extraordinary family house of Staley Cup Champion Matin Škoula has grown up near Litoměřice with the use of Lafarge Cement materials. Constructional and technical details brings an article on pages 10 -11.
Colorful Village Úpohlavy lies only a few kilometers from Čížkovice plant nearby the quarry Úpohlavy. The article deals with good cooperation of regional authorities and Lafarge Cement, with housing and environ(p. 18-19) mental projects in Úpohlavy.
In our historical section we have dealt with portland cement progress in Eng(p. 20-21) land, Europe and in Bohemia.
LAFARGE 02/2006
25
