I N H A LT
OBSAH Seznam literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
❖
Znovuobjevené staré poklady . . . . . . . . . 10 Historie klášterního léčitelství; proč jsou tradiční znalosti pro naše zdraví hotovým požehnáním
❖
Portréty léčivých rostlin . . . . . . . . . . . . . . . 36 Nejdůležitější rostliny klášterního léčitelství – jak byly objeveny a co je činí tak cennými
❖
Zdravý rytmus života . . . . . . . . . . . . . . 198 Pevný základ pro tělo, ducha a duši; jak můžeme znalostí jeptišek a mnichů účelně využít v našem každodenním moderním životě
❖
Praxe klášterního léčitelství . . . . . . . . . . . 212 Osvědčené terapie, které skutečně pomáhají; jak působí a jak je může každý snadno a bezpečně používat
Pro psychiku a nervy . . . . . . . . 214 Poruchy spánku a nervozita . . . . . . . . 216 Úzkostné stavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 Deprese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222
OBSAH
Bolesti hlavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Migréna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 Nervové bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230
Pro d˘chací cesty . . . . . . . . . . 232 R˘ma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 Zánûty krku a hltanu . . . . . . . . . . . . . 238 Ka‰el . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Horeãnaté nachlazení . . . . . . . . . . . . . 245 Zánûty vedlej‰ích nosních dutin . . . . . 247 Zánûty mandlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249 Chronická bronchitida . . . . . . . . . . . . 251 PrÛdu‰kové astma . . . . . . . . . . . . . . . . 252
Pro srdce a obûhov˘ systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Poruchy srdeãní funkce . . . . . . . . . . . . 255 Chudokrevnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 Srdeãní insuficience . . . . . . . . . . . . . . 259 Nízk˘ krevní tlak . . . . . . . . . . . . . . . . 262 Vysok˘ krevní tlak . . . . . . . . . . . . . . . 264 Kornatûní cév . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 Poruchy srdeãního rytmu . . . . . . . . . . 267 Cévní onemocnûní . . . . . . . . . . . . . . . 269 Hemoroidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272
Pro Ïaludek a stfieva . . . . . . . . 274 Zánûty v ústech a hltanu . . . . . . . . . . . 276 Nevolnost a zvracení . . . . . . . . . . . . . . 278 DráÏdiv˘ Ïaludek . . . . . . . . . . . . . . . . 281 Zánût Ïaludeãní sliznice . . . . . . . . . . . 284 Îaludeãní a dvanáctníkov˘ vfied . . . . . 285 DráÏdiv˘ traãník . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 Zácpa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290 PrÛjem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293 Nemoci jater a Ïluãníku . . . . . . . . . . . 295
OBSAH
Pro ledviny a močové cesty . . . 298 Ledvinové kameny . . . . . . . . . . . . . . . 299 Zánět a podráždění močového měchýře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302 Zbytnění prostaty . . . . . . . . . . . . . . . . 306
Pro pohlavní orgány . . . . . . . . 308 Impotence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310 Menstruační obtíže . . . . . . . . . . . . . . . . 312 Bolestivost a záněty ženských prsů . . . . 316 Prodloužená nebo silná menstruace a poruchy cyklu . . . . . . . . . . . . . . . . 318 Přechod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320 Záněty pochvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 Těhotenské zvracení . . . . . . . . . . . . . . . 324 Příprava na porod . . . . . . . . . . . . . . . . . 326
Pro kůži . . . . . . . . . . . . . . . . . . 328 Ekzémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333 Neurodermatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . 335 Lupénka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337 Kopřivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338 Akné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 Furunkly (nežity) . . . . . . . . . . . . . . . . . 341 Bradavice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343 Opar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345 Houbové infekce . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 Rány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348 Bodnutí hmyzem . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 Solární dermatitida, popáleniny a opařeniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 352
Pro svaly a klouby . . . . . . . . . . 354 Artróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 Zánětlivá revmatická onemocnění . . . . 360 Dna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362
OBSAH
Bolesti zad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364 Svalové křeče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366 Tupá poranění . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367
Speciální část
Pro děti . . . . . . . . . . . . . . 370 Pro kojence a malé děti . . . . . . . . 371 Nadýmání a průjem . . . . . . . . . . . 371 Nachlazení, rýma a kašel . . . . . . . . 374 Zánět středního ucha . . . . . . . . . . . 378 Ouročky a seborrhoická dermatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . 379 Plenková dermatitida . . . . . . . . . . 381 Poruchy spánku . . . . . . . . . . . . . . . 382 Prořezávání zoubků . . . . . . . . . . . . 383 Pro starší děti (4 až 14 let) . . . . . . 385 Dávivý kašel . . . . . . . . . . . . . . . . . 385 Žaludeční a střevní potíže . . . . . . . 386 Strach, nervozita a noční pomočování . . . . . . . . . . . . 389
❖
Praktické aplikace . . . . . 392 Tajemství pátera Kiliána. Jak si každý může připravit čaje, masti, obklady, inhalace a koupele
Správná příprava bylinkových čajů . . . 394 Domácí příprava extraktů a tinktur . . . 395 Domácí příprava mastí . . . . . . . . . . . . 396 Účinné inhalace nad párou . . . . . . . . . 397 Správné zábaly . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398 Léčebné koupele . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 403
PORTR ÉT Y LÉČIV ÝCH ROSTLI N
Lamium album L.
Hluchavka bílá Albert Velik˘ ve svém proslulém botanickém díle De vegetabilibus popisuje i hluchavku: »Mrtvá Urtica se ve v‰em, v podobû i v barvû, velké kopfiivû podobá, jen, Ïe nepálí a není tak velká. Mrtvá Urtica má ãtyfihrannou lodyhu a bíl˘ kvût, tento vyvádí na libovolném místû své lodyhy, ale pod kvûtem jsou vÏdy dva listy nebo i dvû vûtviãky (…). Má vysu‰ující, stahující vÛni, spí‰e do trpka.«
❖ Historie
Antiãtí autofii a vût‰ina dûl klá‰terní medicíny si hluchavky nev‰ímají. Konrád z Megenbergu ji sice uvádí ve své velmi roz‰ífiené Knize pfiírody, av‰ak jen v souvislosti s kopfiivou dvoudomou a kopfiivou Ïahavkou a bez udání vlastní oblasti lékafiského pouÏití. Naproti tomu v prostém lidu se hluchavka tû‰ila velké oblibû. Byla povaÏována za léãivo proti »bílému toku« Ïen a pouÏívána proti chudokrevnosti, neãisté pleti a plicním chorobám.
❖ Používané části a obsahové látky
V léãitelství se pouÏívají bílé kvûty hluchavky, obsahující pfiedev‰ím tfiísloviny, iridoidy, rÛzné kyseliny (napfi. kyselinu rozmar˘novou), flavonoidy a slizovité látky. Obsahové látky pÛsobí protizánûtlivû, svíravû (adstringentnû), sniÏují sekreci a »zhutÀují« tkánû. ❖ Oblasti použití
Vûdecky uznávané je vnitfiní uÏití kvûtu hluchavky pfii katarech horních cest d˘chacích a zevní pouÏití pfii lehk˘ch zánûtech sliznice v ústech a krku a pfii povrchov˘ch zánûtech kÛÏe. Navíc pomáhá pfii trávicích potíÏích. ❖ Aplikační forma a dávkování
❖ Původ a pěstování
Hluchavka se sice podobá kopfiivám, patfií v‰ak do ãeledi hluchavkovit˘ch (Lamiaceae). Je domovem v Evropû a severní Asii, roste bûÏnû v kfiovinách, u plotÛ a na rumi‰tích. Pro lékafiské pouÏití se dováÏí z v˘chodní Evropy. 122
Pfii Ïaludeãních a stfievních potíÏích a onemocnûních d˘chacích cest se doporuãuje ãaj. Pfii vnitfiním uÏití ãiní denní dávka 3 gramy, pfii zevním 5 gramÛ. Kontraindikace ani vedlej‰í úãinky nejsou známy.
PORTR ÉT Y LÉČIV ÝCH ROSTLI N
Lavandula angustifolia Mill.
Levandule lékafiská
V Macer floridus pojednává Odo Magdunensis o nûkolika druzích levandule. O úãincích se praví: »Kousavou a bodavou bolest v útrobách odstraÀuje. A kdyÏ ji ãlovûk pije, vyhánívá vûtry, které se byly v Ïaludku uzavfiely. I siln˘ v˘tok z dûlohy pak tlumí, zavedena vlnûn˘m ãípkem zespodu. Podávaná se studenou vodou tfias srdce uklidniti má, téÏ tlumí nucení na zvracení.« ❖ Historie
PfiestoÏe je levandule rostlinou stfiedomofiskou, antiãtí autofii jí prakticky nevûnovali pozornost. Zdá se, Ïe objev jejích léãiv˘ch sil je zásluhou klá‰terní medicíny. Hildegarda z Bingenu se o ní zmiÀuje ve své Physica pod jménem Lavandula, od vnitfiního uÏití v‰ak v˘slovnû odrazuje. Zato chválí její silné aroma a doporuãuje ji proti v‰ím. Dodnes lidé vû‰í snítky levandule do skfiíní proti hmyzu, napfiíklad proti molÛm. Kvality levandule jsou v bylináfisk˘ch spisech popsány jako hfiejivé a vysu‰ující, stfiedovûcí lékafii ji pouÏívali proti nad˘mání a silné menstruaci. Zajímav˘ je poukaz na uklidÀující úãinky a ti‰ení bolesti, jak jej nacházíme ve v˘‰e citovaném textu Odo Magdunensise a kter˘ popisuje dne‰ní nejdÛleÏitûj‰í pouÏití levandule. Koncem stfiedovûku je levandule v Zahradû zdraví oznaãena za »rostlinu Matky boÏí«, která mûla zahánût »necudné choutky«. I v lidové vífie hrála tato rostlina obzvlá‰tní roli, protoÏe byla pro svou tûÏkou vÛni povaÏována za odráÏející démony. Módní vlnû, která v 16. století zachvá-
tila stfiední Evropu, vdûãíme za to, Ïe levandule byla ãasto pûstována v zahrádkách – a je v nich dodnes. 123
PORTR ÉT Y LÉČIV ÝCH ROSTLI N
❖ Původ a pěstování
❖ Aplikační forma a dávkování
Levandule patfií do ãeledi hluchavkovit˘ch (Lamiaceae). PÛvodnû pochází ze západního Stfiedomofií, kde se dosud pûstuje ve velkém. Proslulá jsou levandulová pole ve francouzské Provenci, ale i ve ·panûlsku a v jihov˘chodní Evropû jsou velké kultury. Sklízejí se fialové kvûty v dobû, kdy se právû otevírají. Ufiezávají se s lodyhou a su‰í na stinném místû. Ve stfiední Evropû se pûstuje v zahrádkách. Je to typická teplomilná rostlina vápenat˘ch a písãit˘ch stanovi‰È.
K vyuÏití uklidÀujícího úãinku levandule existují rÛzné formy; pfii neurotick˘ch stavech neklidu, bolestech hlavy a poruchách spánku jsou nejuÏívanûj‰í ãaje. Denní dávka ãiní 3 aÏ 5 gramÛ.
Pfiíprava ãaje: 2 ãajové lÏiãky levandulového kvûtu pfielijeme 1 ‰álkem horké vody, necháme 5 minut vyluhovat a scedíme. Pfied spaním vypijeme 2 ‰álky. Pro zesílení uklidÀujícího úãinku je vhodná kombinace s kozlíkov˘m kofienem.
❖ Používané části a obsahové látky
V léãitelství se pouÏívá v˘hradnû kvût levandule, obsahující pfiedev‰ím silice, jemné tfiísloviny (zejména kyselinu rozmar˘novou), kumariny a flavonoidy. Pfii vnitfiním uÏívání levandule uklidÀuje a odstraÀuje plynatost zaÏívacího traktu, zfiejmû dokáÏe i zv˘‰it vyluãování Ïluãi. Pfii zevním pouÏití povzbuzuje silice krevní obûh a prokrvení. ❖ Oblasti použití
Vûdecky uznávané je vnitfiní uÏití levandulového kvûtu pfii poruchách zdraví, napfiíklad obtíÏích s usínáním, nervozitû a stavech neklidu, pfii funkãních poruchách v nadbfii‰ku, dráÏdivém Ïaludku, nad˘mání a stfievních potíÏích nervového pÛvodu. Levandule je uznávaná jako pfiísada do koupele pfii zevní léãbû funkãních obûhov˘ch poruch, a také v kosmetice. ✦ V empirickém léãitelství se levandulov˘ kvût kromû toho pouÏívá jako prostfiedek na uvolÀování kfieãí a k odvodÀování. 124
Jako alternativu ãaje lze uÏívat 1 aÏ 4 kapky levandulové silice na kostce cukru. Pfii poruchách usínání mnohdy staãí kápnout 1 kapku levandulové silice na pol‰táfi nebo podloÏit hlavu pol‰táfikem naplnûn˘m levandulov˘mi kvûty. ✦ Pfii problémech kojencÛ a mal˘ch dûtí s usínáním se osvûdãilo povûsit kytiãku levandule nebo plátûn˘ sáãek s levandulov˘mi kvûty v blízkosti post˘lky. ✦ Pfii levandulové koupeli lze vyuÏít nejen uklidÀujícího efektu této léãivé rostliny; koupel mÛÏe i oÏivit krevní obûh, posílit organismus nebo podporovat léãení koÏních problémÛ: 100 gramÛ levandulového kvûtu pfielijeme 2 litry horké vody, necháme 5 minut vyluhovat a scedíme. Nálev nalijeme do láznû teplé 37 aÏ 38 °C. Kontraindikace ani vedlej‰í úãinky nejsou známy. ✦
PORTR ÉT Y LÉČIV ÝCH ROSTLI N
Levisticum officinale W.D.J. KOCH
Libeãek lékafisk˘
Ve své pouãné básni Macer floridus chválí Odo Magdunensis libeãek pro jeho síly podporující trávení: »Libeãek s vínem uÏívan˘ léãí Ïaludek nafoukl˘, podporuje trávicí sílu a odpomáhá od trápení vnitfiností, Ïene na moã a o spofiádané mûsíãky se stará.« Na jiném místû se praví: »Snûden˘ anebo vypit˘ jest velmi uÏiteãn˘ tomu, kdoÏ hryzením v bfii‰e trpí; ne ménû pak, kdyÏ ãlovûk v˘var z kofiene pije. Pfiesto v‰ak v˘var (ãaj) léãí nejen hryzení, ba na v‰echna utrpení uÏ jmenovaná pomáhá jeho pití.«
❖ Historie
Libeãek je nejen kuchyÀské kofiení, ale i stará a stále aktuální léãivá rostlina. Nebyla v‰ak pouÏívána jako afrodiziakum, jak by se mohlo zdát z nûmeckého jména Liebstöckel. Spí‰e klá‰terní léãitelství pouÏívalo tuto rostlinu, která byla obecnû popisována jako hfiejivá a vysu‰ující, jako prostfiedek pfii slabosti trávení a pfii nachlazení. Hildegarda z Bingenu doporuãuje libeãek pfii bolestech krãních Ïláz a proti ka‰li. ❖ Původ a pěstování
Libeãek patfií do ãeledi mifiíkovit˘ch (Apiaceae). PÛvodnû byl domovem v západní Asii, jiÏní Evropû a Malé Asii. Od stfiedovûku se pûstoval v celé Evropû a byl dovezen i do Severní Ameriky. U nás se pûstuje v zahrádkách jako kofiení, místy zplaÀuje na lukách a v pobfieÏních hou‰tinách. ❖ Používané části a obsahové látky
V léãitelství se dnes pouÏívá pouze kofien libeãku, aromatickou natí se jen ochucují ãaje
a hofiké Ïaludeãní likéry. NejdÛleÏitûj‰í souãástí kofiene je silice, která pÛsobí moãopudnû a uvolÀuje kfieãe. ❖ Oblasti použití
Vûdecky uznávané je pouÏití kofiene libeãku k proplachovací léãbû pfii zánûtliv˘ch onemocnûních moãov˘ch cest a k prevenci ledvinov˘ch kamenÛ. ✦ V empirickém léãitelství se libeãek kromû toho pouÏívá pfii zaÏívacích potíÏích a katarech d˘chacích cest. ❖ Aplikační forma a dávkování
K proplachovací léãbû se pijí ãaje z libeãkového kofiene. Denní dávka ãiní 4 aÏ 8 gramÛ. Kontraindikace: NeuÏívat pfii zánûtech nebo omezené ãinnosti ledvin, v tûhotenství, a pfii kojení, nepodávat dlouhodobû. NeÏádoucí vedlej‰í úãinky: Pfii del‰ím uÏívání mÛÏe dojít ke pfiecitlivûlosti na UV záfiení. 125
PORTR ÉT Y LÉČIV ÝCH ROSTLI N
Linum usitatissimum L.
Len set˘
V díle Physica Hildegardy z Bingenu jsou dvû kapitoly ke lnûnému semeni s rÛzn˘mi recepty pro zevní pouÏití. »Kdo má bolest na prsou, nechÈ semínko lnu ve vodû vafií a do vody té plátno ponofií, a bez semene to plátno na místo bolestivé pfiiloÏí, a bolest ta, aã velice silná jest, trochu se umírní a koneãnû povolí. A kdoÏ nûkde na tûle ohnûm spálen byl, vafi semeno lnûné ve vodû pfii velkém Ïáru a lnûné plátno vnofi do vody té, a teplé je na to místo poloÏ, kde spálen byl, a plátno vyjme to spálení.«
neÏ byly rozpoznány její léãivé vlastnosti. Z antick˘ch lékafiÛ se Dioskurides zmiÀuje o lékafisk˘ch kvalitách lnûného semene a doporuãuje jej vnitfinû i zevnû ke zmûkãení vfiedÛ, jako obklad ke zmírnûní skrvn po spáleninách ze slunce, proti ka‰li, jako projímadlo a do sedací láznû pfii zánûtech dûlohy. Ve stfiedovûk˘ch textech Hildegardy z Bingenu je zcela v popfiedí zevní pouÏití pfii prsních onemocnûních a ranách. Lnûné semeno bylo klasifikováno jako hfiejivé a vlhké. V klá‰terním léãitelství se vnitfinû témûfi nepouÏívalo. Teprve v 16. století lékafii, napfiíklad Adam Lonitzer, ve sv˘ch spisech slouãili antické aplikace Dioskurida a stfiedovûké aplikace Hildegardy z Bingenu. ❖ Původ a pěstování ❖ Historie
JiÏ kolem roku 3000 pfied Kristem byl len pûstován v Egyptû jako potravina, a asi o tisíc let pozdûji bylo na Nilu vynalezeno lnáfiství. Jedna z nejstar‰ích kulturních rostlin byla pouÏívána k v˘robû tkanin je‰tû dfiíve, 126
Len set˘ patfií do ãeledi lnovit˘ch (Linaceae). Po celém svûtû se v˘luãnû pûstuje jako kulturní rostlina. NejdÛleÏitûj‰ími pûstitelsk˘mi zemûmi jsou Argentina, Belgie, Maroko, Indie a Maìarsko. Plodem lnu je tobolka obsahující asi deset ploch˘ch leskl˘ch semen, která se sklízejí v záfií v plnû vyzrálém stavu.
PORTR ÉT Y LÉČIV ÝCH ROSTLI N
❖ Používané části a obsahové látky
❖ Aplikační forma a dávkování
V léãitelství se pouÏívají zralá semena lnu (lnûné semínko). NejdÛleÏitûj‰í úãinnou látkou jsou vlákniny, které pfiedstavují asi 25 procent obsahov˘ch látek, mezi nimi obtíÏnû straviteln˘ sliz (polysacharidy), celulózu, bílkoviny a mastn˘ olej (30 aÏ 45 procent). 100 gramÛ slizu v osemení dokáÏe na sebe vázat aÏ 3 litry vody; proto se pouÏívá pfiedev‰ím pro zv˘‰ení objemu stfievního obsahu. Klinické studie naznaãují, Ïe poÏívání lnûného semene by mohlo chránit pfied rakovinou stfiev a prsÛ. MoÏn˘m vysvûtlením by bylo, Ïe stfievní flóra dokáÏe ze lnûného semene vytváfiet lignan, látku dÛleÏitou pro stfievní prostfiedí.
Pfii zácpû nebo prÛjmu se doporuãuje kúra lnûn˘m semenem. Pfii terapii se má pít 1,5 aÏ 2 litry tekutiny, jelikoÏ pfii pfiíli‰ malém dodávání vody mÛÏe dojít k nad˘mání nebo se pfii zácpû mohou potíÏe je‰tû zhor‰it.
Kúra s lnûn˘m semenem: Pfii zácpû dvakrát aÏ tfiikrát dennû uÏíváme 1 aÏ 2 polévkové lÏíce nadrceného lnûného semene. K nûmu máme pokud moÏno vypít 1 aÏ 2 sklenice tekutiny (nejlépe vlaÏné vody).
✦ Slizové pfiípravky se lnûn˘m semenem ma-
❖ Oblasti použití
Vûdecky uznávané je vnitfiní uÏití lnûného semene pfii dráÏdivém traãníku, zácpû a zánûtu Ïaludeãní sliznice a zevní pouÏití pfii koÏních zánûtech. ✦ Díky regulujícímu pÛsobení na ãinnost stfiev mÛÏe lnûné semeno pomoci nejen pfii zácpû, ale i pfii prÛjmu. Semena, která se nerozkousaná dostanou do tlustého stfieva, tam zmûní tlakové pomûry, coÏ vede k roztaÏení stfievní stûny a podpofie vyprazdÀování pfii zácpû. Tohoto efektu lze vyuÏít i pfii prÛjmu, jelikoÏ lnûné semeno zároveÀ váÏe vodu a tak odnímá stolici vodu. ✦ V empirickém léãitelství se pouÏívá sliz vnitfinû pfii zánûtu Ïaludku, Ïaludeãních a dvanáctníkov˘ch vfiedech a zevnû pfii bolestech, revmatismu, moãov˘ch a ledvinov˘ch obtíÏích, na popáleniny a koÏní zánûty.
jí uklidÀující úãinek na zanícené sliznice podráÏdûného Ïaludku a Ïaludeãní a dvanáctníkové vfiedy. Na rozdíl od zácpy se svafiuje roz‰rotované nebo rozmûlnûné semeno, kterého se poÏívají dvakrát aÏ tfiikrát dennû 2 aÏ 3 polévkové lÏíce. ✦ Pro zevní aplikaci pfii bolesti, ledvinov˘ch a moãov˘ch chorobách, pfii koÏních zánûtech, i hnisav˘ch, a vysu‰ené pokoÏce se pracuje s hork˘mi obklady: 50 gramÛ rozdrceného lnûného semene se dá do lnûného sáãku, kter˘ se na 10 minut zavûsí do horké vody a velmi tepl˘ pfiiloÏí. Na popáleniny se pfiikládají studené obklady z ãajového nálevu a ãasto se mûní. Kontraindikace: NeuÏívat pfii hrozící nebo stávající neprÛchodnosti stfiev a zúÏení jícnu. Vedlej‰í úãinky nejsou známy.
127
