Obsah tohoto čísla: I myslivecké jednoty. je ing. Libor Řehák, Ph.D. (+ redakční rozhovor s kandidátem). myslivecké jednoty

I. 2014 Pokud si přejete dostávat

„Nezávislý internetový myslivecký zpravodaj M.I.S.“ přímo na Vaši e-mailovou adresu či na adresy Vašich mysliveckých přátel a známých, kontaktujete nás na [email protected] a my vše ostatní k Vaší spokojenosti zajistíme!

Pro ujasnění připomínáme, že Nezávislý internetový zpravodaj M.I.S. je samostatný nezávislý subjekt nesouvisející s žádnou mysliveckou ani jinou organizací.

Obsah tohoto čísla: 1. Komplexní informace o výběrovém řízení na funkci jednatele Českomoravské

myslivecké jednoty. 2. Aktuální situace v procesu výběrového řízení na jednatele ČMMJ. 3. Komplexní informace o prvním zjištěném kandidátovi na jednatele ČMMJ, kterým je ing. Libor Řehák, Ph.D. (+ redakční rozhovor s kandidátem). Vážené kolegyně a vážení kolegové! Po delší době (věnované pilné práci na zásadním materiálu pro rozvoj myslivosti) si dovolujeme zaslat Vám informaci o jedné věci, která je velmi důležitá pro aktuální dění v odvětví myslivosti v ČR – a ještě více pro jeho budoucí rozvoj. V posledních týdnech se na naši redakci obrátila řada myslivců z celé ČR s dotazy na výběrové řízení na funkci jednatele Českomoravské myslivecké jednoty; o kterém se moc nepíše a neinformuje, ale který několik týdnů probíhal.

1. Komplexní informace o výběrovém řízení na funkci jednatele Českomoravské myslivecké jednoty. V úvodu musím uvést, že funkci jednatele ČMMJ považujeme v redakci za jeden z nejdůležitějších postů v našem odvětví myslivosti; a to proto, že vzdělaný, kvalifikovaný, odborně fundovaný, aktivní, pracovitý a schopný jednatel může velmi významně a pozitivně ovlivnit vývoj nejen ČMMJ, ale i celého odvětví myslivosti (a na druhé straně – nedostatečně vzdělaný i kvalifikovaný, nedostatečně odborný, pasivní a neschopný jednatel může ovlivnit ČMMJ i myslivost velmi negativně). Naše redakce se v posledních letech intenzivně zaměřovala na pracovníky či funkcionáře, kteří po roce 1989 ovlivňovali chod a směřování naší myslivosti; a pracovně jsme tuto spolupracující skupinu nazvali „Silná4“. Jednalo se o: Některé lidi z vedení MZe ČR (zejména ing. M. Žižka, Ph.D., který už od roku cca 2000 výrazně ovlivňuje vývoj myslivosti na MZe). Některé lidi z vedení ČMMJ (zejména ing. J. Kostečka, Ph.D., který po dvě volební období předsedy ing. J. Palase v ČMMJ ovlivňoval myslivost v ČMMJ).

Některé poslance PSP ČR (zejména o poslance ZV – v čele s ing. J. Papežem /ODS/ - kteří po roce 1989 významně zasahovali a ovlivňovali chod a směřování odvětví myslivosti – a to nejen v PSP ČR). Některé pracovníky státních lesnických subjektů (kteří po roce 1989 zcela zásadně ovlivňovali chod a směřování myslivosti v ČR). V našich informacích a analýzách jsme jasně prokázali, že lidé ze „Silné4“ (zejména tandem spolužáků a přátel Žižka - Kostečka) zcela zásadně ovlivňovali po roce 2000 odvětví myslivosti v ČR a tudíž nesou plnou odpovědnost za hlubokou krizi, v níž se po roce odvětví myslivosti v ČR ocitlo. Když naše redakce podpořila dlouhodobé názory Asociace profesionálních myslivců ČR (o stále se zhoršující hluboké krizi myslivosti v ČR; prezentované už od roku 1995), stala se cílem velkých útoků představitelů „Silné4“. A právě tito lidé ještě v roce 2012 vehementně ve sdělovacích prostředcích zdůrazňovali, že myslivost v ČR není v žádné krizi, ale že je vše v nejlepším pořádku. Pravda – už to nejvyšší představitelé naší myslivosti a další experti na myslivost neříkají, ale naopak nenápadně přebírají slovník a názory ing. Řeháka a APM ČR o nezbytnosti zásadní reformy a nutnosti moderních změn v ČMMJ a odvětví myslivosti v ČR. A stále více se osmělujících „mysliveckých odborníků“ (kteří se ještě před několika málo lety báli jen vyslovit sousloví „krize v myslivosti a ČMMJ“ či „nezbytná reforma myslivosti a ČMMJ“) dnes bojovně a přemoudřele vydávají za své hodnocení, názory a návrhy ing. Řeháka a APM ČR, kteří je ve stovkách vyjádření, článků, referátů, skript, koncepcí a deklarací aj. publikovali a prezentovali mezi mysliveckou veřejností. V redakci tyto experty a jejich kradené názory pečlivě sledujeme a můžeme směle konstatovat, že nikdo z nich se nikdy „nesnížil“ k tomu, že by alespoň uvedl zdroj (APM ČR) „svých“ moudrých úvah, hodnocení a návrhů. Ale ten, kdo pečlivě sleduje naše M.I.S.y, tak dobře ví kdo jsou ti původní nositelé moderních reformních myšlenek i návrhů dlouhodobých koncepcí myslivosti. Za jistý tragikomický vrchol tohoto plagiátorského trendu pak považujeme postup ČMMJ, která si dala jako úvodní preambuli svých posledních stanov prakticky doslovnou „definici myslivosti“, kterou už několik let předtím publikoval ve své knize ing. Řehák – což se mezi slušnými a kultivovanými lidmi prostě nedělá). Takže zatímco v naší myslivosti „vše prakticky bez problémů fungovalo“, tak najednou se v polovině roku 2014 stane, že odstupuje prakticky celé vedení ČMMJ i se svým jednatelem. A přitom se najednou začíná ukazovat, v jakém skutečném stavu je myslivost v ČR a v jakém stavu je naše největší myslivecká organizace; a najednou se začíná veřejně mluvit o všem, na co dlouhé roky upozorňovala APM ČR a později i naše redakce – a co bylo nejvyššími představiteli ČMMJ (dnes odstupujícími) považováno za škodlivé rozvracení a poškozování myslivosti v ČR! Samozřejmě v redakci MISu naivně neočekáváme, že by po odchodu několika výše uvedených funkcionářů a pracovníků ČMMJ došlo v této organizaci k převratným pozitivním změnám k lepšímu! Naše redakce nikdy nešetřila ani předsedu ing. Palase, ani jednatele ing. Kostečku – pokud si to svou činností či nečinností; odborností či neodborností zasloužili. Ale shazovat najednou veškerý nepořádek, přetrvávající chyby či problémy jen na ně – tak to je velice neobjektivní. Nesmíme nikdy zapomínat na to, že dle stanov celou ČMMJ vlastně řídí (mezi zasedáními Sboru zástupců) Myslivecká rada ČMMJ, která je plně zodpovědná za jednání, názory, aktivitu a fungování celé organizace. Proto z důvodu objektivity musíme zdůraznit, že není seriózní, aby si tato MR ČMMJ (která roky podporovala svého předsedu a roky bez negativních signálů řídila svého jednatele; a roky řídila celou ČMMJ) po odchodu vedení najednou posadila do předsednického křesla jednoho z místopředsedů a začala se tvářit ve stylu „my nic – my muzikanti“; s tím, že ti „oškliví a zlí“ odešli a oni jsou vlastně ten nový, svěží a ničím nezatížený orgán, který povede ČMMJ k radostným a spokojeným zítřkům! A tato MR ČMMJ se najednou vrhne aktivně i do výběru nového jednatele

ČMMJ – proto nám bylo od počátku výběrového řízení jasné, jakého jednatele si právě tato MR vybere; v redakci jsme byli přesvědčeni, že rozhodně někoho k obrazu svému. A další vývoj ukázal, že jsme se ani v nejmenším nemýlili! Proto pozorně sledujeme tento vývoj v procesu personálních změn v ČMMJ. Současné dění v kauze „výběrového řízení“ vlastně začalo informací vedení ČMMJ o tom, že jednatel ing. J. Kostečka, Ph.D. odstoupil ze své funkce a požádal o rozvázání pracovního poměru. Ihned potom následovala informace, že odstoupil předseda a místopředsedové ČMMJ. A to bylo vše. V celé struktuře ČMMJ to vřelo, ale nikdo z vedení (MR) se neobtěžoval rozeslat členům i základním organizačním jednotkám OMS otevřenou oficiální informaci o tom, proč skutečně došlo k odstoupení prakticky celého vedení této mocné organizace. Jako by podobná situace byla zcela normální a rozmetání nejvyššího funkcionářského vedení ČMMJ bylo zcela běžnou záležitostí. Je tak logické, že se tím vytvořil prostor pro zcela zbytečné (více či méně reálné) spekulace či drby, které ještě více znepokojovaly členskou základnu. Potom se na stránkách ČMMJ objevilo toto vcelku nenápadné oznámení:

Myslivecká rada Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. vyhlašuje výběrové řízení na obsazení místa jednatele Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. Pracovní místo: Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty, z.s., pracovní úvazek 1,0, hlavní náplň práce - řídí práci sekretariátu, vedoucí zaměstnanec, odpovědný Myslivecké radě Českomoravské myslivecké jednoty, z.s. Místo výkonu práce: sekretariát Českomoravské myslivecké rady, z.s., Praha Předpokládaný nástup: červenec 2014 Kvalifikační požadavky: Vysokoškolské vzdělání nejlépe z oboru zaměřeného na myslivost, ochranu přírody, lesnictví apod., minimálně 4 roky po ukončení studia, myslivecká odbornost s alespoň 5 letou praxí (výhodou vyšší odborná zkouška nebo zkouška pro myslivecké hospodáře), člen Českomoravské myslivecké jednoty, z.s., aktivní znalost světového jazyka (výhodou je anglický jazyk), trestní bezúhonnost, dobrá uživatelská znalost MS Office, řidičský průkaz skupiny B s předpokladem řízení služebního vozidla, zkušenost s řízením středně velkého kolektivu, komunikační, prezentační a organizační dovednosti, týmová spolupráce, vysoké pracovní nasazení, flexibilita, samostatnost a odpovědnost, osobnostní předpoklady pro výkon funkce jednatele. Přihlášky doložené strukturovaným životopisem, koncepcí práce sekretariátu v rozsahu 1 normostrany, přehledem o dosavadní praxi, doklady o vzdělání a výpis z rejstříku trestů zasílejte v zalepené obálce označené nápisem: „Výběrové řízení na jednatele“ na adresu Českomoravská myslivecká jednota, z.s., k rukám JUDr. Kamila Mikuleckého, Lešanská 1176/2a, 141 00 Praha 4 nejpozději do termínu 20. června 2014 do 13:00 hod. včetně.

Samozřejmě, že jsme v redakci MISu celou situaci pečlivě sledovali, ale nechtěli jsme vývoj celého procesu svými vyjádřeními jakkoliv ovlivňovat. Jen nás velice zarazilo, že celý proces „obrody“ ČMMJ organizuje a zařizuje právě stávající Myslivecká rada ČMMJ, kdy za jejího vedení a rozhodování odešlo z ČMMJ skoro 50.000 členů; a to ne pro nějakou nenávist, ale proto (jak většina

bývalých členů tvrdí), že – „po mě chce vedení této organizace jen mých 800.- Kč, ale nic pro mě nedělá, v ničem mi nepomáhá a mám pocit, že nemá vůbec zájem o řešení našich rostoucích problémů v myslivosti a s myslivostí v honitbách“. Protože pokud z nějaké organizace odejde v několika letech 50% členů a organizace má fungovat jen z příspěvků řadových členů, (protože stát na myslivost a myslivce dlouhodobě kašle) pak to je nepochybně kritická situace, nad kterou by se měla celá tato organizace velice vážně zamyslet a okamžitě jí řešit! A hned na začátku výběrového řízení nám bylo docela jasné, že členové této Myslivecké rady ČMMJ (kteří celé roky ani v ČMMJ ani v odvětví myslivosti v ČR prakticky nic nevyřešili) budou preferovat nového jednatele, který je nebude ničím obtěžovat a nechá je v klidu „dosloužit“ jejich volební období (a vývoj tohoto výběrového řízení nám nakonec dal zcela za pravdu). Z mysliveckého provozu jsme zaznamenali řadu názorů (zasílaných do redakce e-mailovou korespondencí), které byly reakcí na zvolení jednatele ČMMJ. Moc se nám líbil návrh (čtenáře z JM kraje), že by při výběru jednatele ČMMJ měla Myslivecká rada ČMMJ provést jen základní kontrolu splnění všech podmínek jednotlivými kandidáty a 5 kandidátů splňujících vyhlášené podmínky by mělo předstoupit před rozšířený Sbor zástupců (kde by byl vedle předsedy OMSu přítomen jednatel). Každý kandidát by pak měl mít 30 minut na představení svého programu a 30 minut na případné dotazy z pléna; potom by si zástupci všech OMS ČMMJ vybrali nejlepšího jednatele. Jde totiž o to, že nikoliv Myslivecká rada, ale právě jednotlivé OMSy mají zcela zásadní zájem na tom, aby byl nový jednatel maximálně kvalitní, odborně zdatný, komunikativní, jim naslouchající a pracovitý. Zainteresování Sboru zástupců do procesu výběru nového jednatele by bylo celkem logické proto, že se představy MR ČMMJ a jednotlivých OMSů o ideálním jednateli mohou zcela zásadně odlišovat. Tento sofistikovaný návrh čtenáře MISu potvrzuje i názor naší redakce, že celá organizace ČMMJ stojí a padá nikoliv s Mysliveckou radou, ale především s jednotlivými OMSy, které prakticky celé fungování ČMMJ (orgánů, sekretariátu a jednatele) financují //nejen v hospodě, ale i v životě existuje ověřená zásada, že – kdo platí - tak ten i poroučí a rozhoduje). Proto by si OMSy ČMMJ neměly toto rozhodování o budoucím jednateli nechat vzít touto Mysliveckou radou ze svých rukou; zejména touto MR//. Podle našich informací se k termínu 20.6.2014 přihlásilo do výběrového řízení na funkci jednatele ČMMJ 10-14 kandidátů. Po přísném posouzení splnění všech zadaných podmínek u všech kandidátů prý Myslivecká rada ČMMJ vybrala 7 uchazečů, kteří byli pozváni na středu 2.7.2014 k výběrovému pohovoru před členy Myslivecké rady ČMMJ. Jak jsem již uvedl, redakce M.I.S.u nechtěla tento proces ovlivňovat, proto vyčkala až na ukončení pohovorů kandidátů před Mysliveckou radou. Potom jsem se jménem redakce oficiálně obrátil na sekretariát ČMMJ v Praze a požádal jsem o kontakt na všech 7 vybraných kandidátů, kteří se účastnili pohovoru 2.7.2014; s tím, že chceme dát v rámci M.I.S.u prostor každému z nich, aby se k průběhu výběrového řízení vyjádřili – a hlavně, aby představili svůj program a priority, které by chtěli ve funkci jednatele prosazovat. Tímto transparentním způsobem výběru by si mohly všechny myslivecké subjekty (včetně členů, funkcionářů i orgánů ČMMJ) udělat objektivní představu o vzdělání a kvalifikaci i možném přínosu jednotlivých kandidátů na jednatele pro další rozvoj ČMMJ i naší celé myslivosti. Sekretariát mi sdělil, že se o žádosti redakce M.I.S.u poradí s vedením ČMMJ; a pak 4.7.2014 v 13.29 přišla do redakce SMS zpráva tohoto znění: Dobrý den pane Horáku, bohužel kontakty na uchazeče VR nesmíme nikomu dalšímu poskytnout. Pěkný den Karlíková.

Takže jsme se nedozvěděli, ani kdo kandidoval na jednatele ČMMJ, ani jaký byl průběh řízení. Zkusili jsme se zeptat některých OMSů, které by měly mít veškeré informace – ale neměly také ani potuchy o tom, z jakých kandidátů se jednatel vybírá. Takže redakce měla pouze jedinou informaci o tom, že jedním z kandidátů na funkci jednatele ČMMJ je ing. Libor Řehák, Ph.D., člen ČMMJ, prezident Asociace profesionálních myslivců ČR, který je naším občasným redakčním spolupracovníkem. Zjistit 1 kandidáta ze 7 – to byl na začátek dosti chabý úlovek! Redakce se chtěla obrátit na všechny kandidáty se stejnými dotazy tak, aby byla zajištěna objektivita informace; aby všichni dostali stejný prostor k vyjádření. Chtěli jsme, abyste si Vy čtenáři udělali vlastní obrázek o každém z kandidátů (pokud budou mít zájem se veřejně vyjádřit). Proto sháníme kontakty na všechny kandidáty; proto i tímto žádáme všechny zbylé kandidáty na jednatele ČMMJ, aby v případě zájmu kontaktovali naši redakci M.I.S.u, kde jim dáme neomezený prostor k jejich vyjádření (o celé jejich kandidatuře na jednatele ČMMJ). POSTUP REDAKCE M.I.S.u Vzneseme požadavek na každého kandidáta, aby nám specifikoval: 1) Jak jste splnil všechny podmínky stanovené MR ČMMJ na funkci jednatele ČMMJ? 2) Jak jste prezentoval svou dosavadní odbornou činnost v myslivosti? 3) Jak jste specifikoval Váš návrh na „koncepci fungování sekretariátu ČMMJ“? 4) Nakonec udělá šéfredaktor osobní rozhovor s kandidátem.

2. Aktuální situace v procesu výběrového řízení na jednatele ČMMJ. Zatímco jsme v redakci připravovali tento materiál o průběhu výběrového řízení na jednatele ČMMJ, tak přišla informace, že Myslivecká rada ČMMJ vybrala na funkci jednatele ČMMJ pana mgr. Martina Horálka. Samozřejmě, že jsme se ihned pustili do práce s cílem podat o novém jednateli maximum objektivních informací. Na internetu jsme získali jen tyto základní informace: Mgr. Martin Horálek * 4. 1. 1974, Čáslav Poradce Klubu pro obnovu demokracie (KDU-ČSL). Studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci či na 3. lékařské fakultě UK v Praze, v současnosti je doktorandem na Husitské teologické fakultě UK v Praze. Působil např. jako učitel, novinář a především jako tajemník a tiskový mluvčí v různých organizacích (Ministerstvo pro místní rozvoj, Česká biskupská konference aj.). Člen KDU-ČSL, ve straně byl od roku 2007 do 2012 hlavním tajemníkem. Od roku 2009 soukromě podniká. Byl členem volebního týmu Zuzany Roithové pro prezidentské volby 2013. Přečetli jsme si to a začali jsme být trochu nervózní, že máme nějakou chybnou informaci – protože dle oficiálně vyhlášených propozic a podmínek ČMMJ nemohl být tento člověk zvolen jednatelem ČMMJ. Pro jistotu jsme se ještě podívali na jeho životopis a získali jsme toto: ∗ ∗

Studoval na 3. lékařské fakultě UK v Praze (4 semestry); Studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci;

∗ ∗

∗

∗ ∗ ∗ ∗

Moravan College, PA, U.S.A. a nyní se věnuje doktorandskému studiu na Husitské teologické fakultě v Praze. Pracoval jako: - učitel, - zahraniční redaktor ČBK, - mluvčí Tiskového střediska ČBK (České biskupské konference); KDU-ČSL - tajemník a mluvčí Senátorského klubu; - ředitel oddělení komunikace a analýz KDU-ČSL; ¨ - Krajský výbor KDU-ČSL Praha - člen předsednictva - Obvodní výbor KDU-ČSL Praha 1 – člen - šéfredaktor měsíčníku Nový hlas; dále v Tiskovém oddělení Ministerstva pro místní rozvoj; jako externí analytik AGE Communications, a.s., externí PR manažer Českomoravské myslivecké jednoty. 2009 OSVČ - soukromý podnikatel

Další činnost: ∗ ∗

(?–?) - myslivec v LMS Zálezlice (?–dosud) - myslivecký hospodář v Radonicích

Přečetli jsme si tento životopis a zase jsme byli trochu zmateni, protože tento člověk svým vzděláním, kvalifikací, profesními aktivitami nemá s myslivostí prakticky nic společného (až na to, že „myslivost je jeho velkou láskou“). Tak jsme pátrali dále, abychom získali něco, co by se podobalo odbornému materiálu či fundovanému textu; a získali jsme toto:

Sváteční slovo mysliveckého hospodáře Martina Horálka Divoké husy Martin Horálek

Mgr. Martin Horálek se narodil 4. ledna 1974 v Čáslavi. Nyní žije v Praze. Studoval na 3. lékařské fakultě UK v Praze, Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci, Moravan College, PA, U.S.A. a nyní se věnuje doktorandskému studiu na Husitské teologické fakultě v Praze. Pracoval jako učitel, zahraniční redaktor ČBK, mluvčí Tiskového střediska ČBK, České biskupské konference, KDU-ČSL, tajemník a mluvčí Senátorského klubu, ředitel oddělení komunikace a analýz KDU-ČSL, šéfredaktor měsíčníku Nový hlas, dále v Tiskovém oddělení Ministerstva pro místní rozvoj, jako externí analytik AGE Communications, a.s., externí PR manažer Českomoravské myslivecké jednoty. Jeho velkou láskou je myslivost. Je členem Českomoravské myslivecké jednoty a Řádu svatého Huberta.

Divoké husy Přiznám se vám bez mučení, mám rád přírodu. Trávím v ní každou volnou chvilku, kterou se snažím najít několikrát za týden. Ten pocit, když z přeplněného města vyrazíte do polí nebo lesů, ten se nedá zprostředkovat. To se musí zažít. K přírodě jsem našel cestu už jako kluk. A jako správný zálesák jsem se ji naučil důkladně pozorovat. Už jsem ale odrostl, jak se říká, dětským střevíčkům a z pouhého pozorovatele se ze mě stal její obdivovatel. V přírodě hledám nejen inspiraci, to by bylo málo, ale i poučení. A když dovolíte, chci se s vámi o jeden zážitek podělit. Viděli jste už někdy, jak táhnou divoké husy? A také Vás při tom pohledu napadalo, jak daleko asi letí a proč je hejno seřazeno v onom charakteristickém tvaru písmene V? Tyto otázky Vám samozřejmě nekladu náhodou a nezůstanu Vám na ně dlužný odpovědi. Je všeobecně známo, že divoké husy jsou poměrně dlouhověcí tvorové. Žijí monogamním způsobem života a páry si většinou zůstávají věrné po celý život. Husa je velmi ostražité a bystré zvíře. A i když máme přísloví o hloupé huse, tak opak je ve skutečnosti pravdou. Je to zvíře s vynikající pamětí, schopné přizpůsobit se změněným podmínkám a obdivuhodně účelně komunikovat s ostatními jedinci svého druhu. Důkazem mohou být třeba zkušenosti z chráněných oblastí, kde byl zakázán lov vodního ptactva. Jakmile husy zjistí, že jim na některém rybníku nebo jezeře nehrozí žádné nebezpečí, během krátké doby se zde několikanásobně zvýší jejich stavy a zahnízdí zde populace ze širokého okolí. Dalším důkazem husí inteligence je již zmíněné VÉČKO, ve kterém husy absolvují své dálkové přelety. Husy totiž máváním svých křídel vytváří zvedající vzdušný proud, který usnadňuje let dalším husám v řadě. Někdy se udává, že díky tomuto aerodynamickému útvaru jsou husy schopné zvládnout až o dvě třetiny delší cestu, než by zvládl osamocený jedinec. Husy se v čele své letové formace pravidelně střídají. A stejně jako třeba cyklisté v časovce družstev se husa z čela vždy zařadí na konec VÉČKA, aby tu opět načerpala síly. Někteří fyzici sice zmíněný aerodynamický efekt u ptačích formací zpochybňovali a tvrdili, že funguje pouze u letadel, nikoliv u živočichů, kteří mávají křídly. Podrobná měření fyziologických údajů však potvrdila, jak velké množství energie husy tímto způsobem uspoří. Neméně zajímavé je, jak se divoké husy zachovají, pokud je některá z hejna zraněná nebo jí dojdou síly. V takovém případě se s ní oddělí další dva jedinci, aby jí poskytli potřebnou ochranu. Zraněnou husu neopustí do té doby, než je opět schopna letu nebo uhyne. Když se úspěšně zotaví, buď se na své cestě připojí k jinému hejnu, nebo se společně pokouší dohnat své původní družky. A jakou vzdálenost musí husy překonat, aby dorazily do svých zimovišť? Tak třeba husy hnízdící na našem území většinou odlétají do jižního Španělska nebo do severní Afriky, především pak do Tuniska a do Alžíru. Takže každý, kdo trávil v těchto destinacích dovolenou, si umí představit, jaký kus cesty ty naše štěbetalky třeba od Novomlýnských nádrží každoročně urazí. Asi už tušíte, proč o těchto opeřených krasavicích mluvím. Fascinuje mě, jak tato němá tvář dokáže to, o co se my lidé často klopotně snažíme, jak dokonale umí spolupracovat, aby společně překonaly tisíce kilometrů strastiplné cesty. Žádná nešetří své síly na úkor ostatních, nevyžaduje speciální zacházení nebo husí imunitu, díky které by nemusela absolvovat únavné hodiny v čele formace. A co teprve ona husí solidarita, která velí riskovat život, ztratit své hejno, ale nenechat nemocnou nebo zraněnou kamarádku tak říkajíc ve štychu? Připočteme-li k tomu už zmíněnou věrnost husích párů, která je nezřídka doslova věrností na život a na smrt, zjistíme, kolik inspirace můžeme nalézt jen u „obyčejné“ husy. A co z toho všeho vyplývá? Inspirujme se v přírodě, poučujme se řádem, který v ní panuje. Pozorujme dílo Stvořitele, které se nikdy neokouká. Nezapomeňme ale, co je úkolem každého člověka bez výjimky. Být jejími správci a dobrými hospodáři.

Ale ani z tohoto textu jsme nebyli vůbec moudří, protože se rozhodně nejednalo o text, který by se dal nazvat mysliveckým odborným textem; spíše šlo o jakési zamyšlení. V redakci MISu se snažíme být novinářsky korektní a za všech okolností objektivní. Ale v tomto případě to bylo a je velice složité. Proto se z důvodu objektivity pokusíme kontaktovat mgr. Horálka s žádostí o poskytnutí základních informací a podkladů, které v rámci výběrového řízení předkládal na vedení ČMMJ; samozřejmě i s žádostí o rozhovor na téma jeho činnosti v nové funkci. Faktem je, že informace o jmenování mgr. Horálka jednatelem ČMMJ vyvolala v myslivosti velmi značný rozruch a nám do redakce chodí stále více e-mailů s dotazy a reakcemi na výsledky tohoto výběrového řízení. Jen pro ilustraci některé z mnohých: 1. „Redakce misu. To už asi ztratila slovutná myslivecká rada poslední zbytky soudnosti, když zvolí za jednatele myslivců vystudovanýho faráře, který se po skončení teologické školy

pohybuje jenom v lidoveckém, politickém a církevním prostředí/fuj kombinace/! A který má dokonce myslivost jen jako koníček, ale cítí se asi na velkého experta? To se ti strejcové z myslivecký rady asi už domnívají že nás v ČMMJ může spasit jen boží zázrak? Míra 2. „Je skutečně už šokující, že si MR udělá z toho výběrového řízení na jednatele až tak nehoráznou srandu! Nejdřív hoši z MR roky oslavují a pořád podporují předsedu Palase a jednatele Jardu Kostečku (a sami dělají pro myslivce houby); potom je oba skoro vyhodí a pomlouvají, že byli těma žábama na prameni (i když to byli právě hoši MR); a pak sami jako neviňátka začnou hledat jednatele nového. A nakonec dojdou k super závěru, že jednotu a myslivost má tahat z toho hnoje vystudovaný flanďák a politická podrštaška od lidovců, jehož mysliveckou školou a kvalifikací je, že jeho největší láskou je myslivost! 3. „To jsem opravdu zvědavý, kolik členů zůstane v ČMMJ, až se všichni členové dozví, že nás bude řídit katolický farář, který jako doktorand studuje zase na husitu (to bude mít papež František radost; to už je snad na další křížovou výpravu do kacířských Čech; to abychom my myslivci začali opravovat bojové vozy a okovávat cepy, než nás bratr husita Horálek povede za zpěvu chorálu „Kdož sú boží bojovníci“ k Domažlicům). To už normální člen ČMMJ neví, jestli se má těm šaškárnám Rady smát nebo už brečet? Slyšel jsem, že je ten Horálek velký lovec a už se těší, jak si ve funkci betelně zastřílí. Jen nechápu, proč MR dělala tu klauniádu s tím výběrem jednatele, když si nakonec udělala všechno jen podle svého a vybrala faráře, který stejně ty jejich podmínky nesplňoval.“ Musím přiznat, že v e-mailech doručených do redakce byla řada e-mailů velmi emotivních (až nevhodných k zveřejnění) a vyjadřovala velkou nevoli členů ČMMJ nad konáním MR ČMMJ. Ale to si bude muset vyřešit sama organizace ČMMJ – s tím ji nemůže nikdo pomoci. V redakci jsme se dohodli, že se v této fázi nechceme pouštět do nějakého ukvapeného rozhodování a hodnocení. Vzhledem k vývoji situace však musíme oficiálně požádat MR ČMMJ o vysvětlení toho, proč byl vybrán kandidát, který prokazatelně nesplňoval základní podmínku - kdy v propozicích výběrového řízení na jednatele ČMMJ byla jasně uvedena podmínka - vysokoškolské vzdělání zaměřené na myslivost, ochranu přírody nebo lesnictví. V redakci stále nemůžeme uvěřit tomu, že MR ČMMJ na základě svých stanovených propozic zcela vážně vybrala na funkci jednatele ČMMJ člověka, který absolvoval studium na katolické teologické fakultě (a doktorandské studium zase na teologické husitské fakultě) – takže v mysliveckém oboru či oborech příbuzných (lesnictví, zemědělství či ochrana přírody) je bez jakéhokoliv vzdělání. Jako členové ČMMJ máme právo vědět, jak vlastně probíhalo toto výběrové řízení, které bylo dvoukolové, kdy měli být v prvním kole vyřazeni všichni kandidáti nesplňující základní podmínky a na pohovor před MR měli být pozváni jen ti, kteří podmínky splnili (protože dle propozic neměl mgr. Horálek vůbec projít do 2 kola, pro nesplnění základní podmínky – požadované vzdělání; kvalifikační předpoklady či praxe v řízení myslivosti!). Dále vzneseme na MR ČMMJ oficiální dotaz, zda členové myslivecké rady vzali v potaz i to, jak se asi po tomto „rozhodnutí“ MR cítí ostatní odborně fundovaní myslivečtí kandidáti na funkci jednatele, kteří řádně splnili všechny zadané podmínky (tzn., kteří absolvovali stanovené vysoké školy; kteří mají dokonce absolvováno doktorandské studium z myslivosti; kteří se desetiletí pohybují v odvětví

myslivosti a ČMMJ; kteří mají desítky odborných publikací; kteří pracovali v ČMMJ i státní správě myslivosti)? Je jasné, že budeme v redakci pečlivě sledovat, jak dlouho ještě bude Sbor zástupců ČMMJ akceptovat podobné kroky a jednání své MR ČMMJ? V redakci jsme po komplexní analýze dospěli k názoru, že je naprosto vyloučené, aby MR při skutečně objektivním vyhodnocení všech kandidátů dospěla právě k tomuto rozhodnutí vybrat pana mgr. Horálka. Proto jsme začali pátrat po tom, co by mohlo stát za tím, že MR ČMMJ vybrala právě pana mgr. Horálka, který vůbec nesplňuje základní podmínky z propozic? A postupně jsme začali zjišťovat, že není vůbec vyloučené, že se může jednat o jisté politické hrátky KDU ČSL – tedy hrátky o tom, jak chce politická strana a církevní subjekty pro své cíle ovládnout silnou a vlivnou mysliveckou organizaci. Síť našich externích spolupracovníků zjistila, že právě v těch několika dnech, kdy probíhalo výběrové řízení na jednatele stále ještě vlivné a mocné ČMMJ se (zřejmě úplnou náhodou) sešel ve Dvoře Králové pan ministr zemědělství (náhodou za KDU ČSL) s vedením církevně-myslivecké organizace Řádu sv. Huberta. Na této schůzce pak byl (zřejmě úplnou náhodou) přítomen i budoucí/potenciální kandidát na jednatele ČMMJ mgr. Horálek; a na tomto jednání církevněmyslivecké organizace s lidoveckým ministrem zemědělství se (zřejmě úplnou náhodou) hovořilo i o politickém významu volby mgr. Horálka (významného aktivního člena a funkcionáře KDU ČSL a člena ŘsH) do funkce jednatele vlivné a mocné ČMMJ. A pak (zřejmě zcela náhodou) je tento aktivní člen a funkcionář KDU ČSL (bez požadované myslivecké kvalifikace i vzdělání) za několik dní skutečně jmenován MR ČMMJ do náročné funkce jednatele ČMMJ. Nesporným faktem pro ČMMJ, myslivost a myslivce v ČR však je - že dnes (zřejmě úplně náhodou) politická strana KDU ČSL prostřednictvím ministra zemědělství (člen a funkcionář KDU ČSL) a jednatele ČMMJ (člen a funkcionář KDU ČSL) může velmi významně ovládat dění v celém odvětví myslivosti v ČR (a není vyloučeno, že bude postupně zahájen i podzimní lov na voličemyslivce). Náhodný sled událostí nebo dobře promyšlená akce? Na to si jistě udělá každý čtenář svůj názor sám. A tak si může řadový člen ČMMJ jen povzdechnout - sotva skončila v ČMMJ dlouhodobá mise politického exponenta SPOZ pana ing. Palase, tak začíná nová mise exponenta a funkcionáře KDU ČSL teologa pana mgr. Horálka. V redakci MISu celkem chápeme, že politici i politické strany (průřezem celého politického spektra) mají neukojitelnou touhu ovládat či alespoň trochu tahat za nitky v této velké, mocné a vlivné organizaci ČMMJ; ale je pro nás dosti nepochopitelné, že si to členská základna i OMSy ČMMJ stále nechávají líbit a nevládnou si skutečně sami!? V redakci budeme pečlivě sledovat další vývoj v kauze „jednatel ČMMJ“ a budeme přinášet informace.

3. Komplexní informace o prvním zjištěném kandidátovi na jednatele ČMMJ, kterým je ing. Libor Řehák, Ph.D. (+ redakční rozhovor s kandidátem). V této části MISu chceme odkázat na předchozí informace o novém jednateli ČMMJ mgr. Horálkovi; a konfrontovat jeho vzdělání, kvalifikaci a odbornost se všemi dalšími kandidáty. V tomto

čísle probereme a posoudíme vzdělání, odbornost a kvalifikaci i koncepci fungování ČMMJ jednoho z kandidátů na jednatele - ing. L. Řeháka, Ph.D. Oslovili jsme ing. Řeháka, který nám na naši žádost ihned sdělil, že nemá nejmenší problém, poskytnout naší redakci vše, co se týkalo výběrového řízení na jednatele ČMMJ; uvedl, že vedení ČMMJ mu nikdy ani nenaznačilo, že by celé výběrové řízení mělo být neveřejné či dokonce tajné. V souladu s naší specifikací (uvedené v podkladech pro představení všech kandidátů na jednatele) nám ing. Řehák poskytl materiály, které předložil v rámci výběrového řízení na ČMMJ. 1) Jak jste splnil všechny podmínky stanovené MR ČMMJ na funkci jednatele ČMMJ? Na ČMMJ jsem předal: Splnění výše stanovených podmínek dle zadání MR ČMMJ: Kvalifikační předpoklady: 1. (cit.) Vysokoškolské vzdělání nejlépe z oboru zaměřeného na myslivost, ochranu

přírody, lesnictví apod. (konec cit.) Mám - VŠZ LF v Brně (1990) /Ing./ (viz. příloha) Doktorandské studium ČZU v Praze 1998 /Ph.D./ (viz. příloha) 2. (cit.) Minimálně 4 roky po ukončení studia (konec cit.)

Já jsem 24 let po ukončení studia (viz. příloha) 3. (cit.) Myslivecká odbornost s alespoň 5 letou praxí (výhodou vyšší odborná zkouška

nebo zkouška pro myslivecké hospodáře) (konec cit.) Má myslivecká odbornost s praxí v období 1972-2014 – tedy 42 let; Mám ZK z myslivosti na VŠ (VŠZ v Brně) Úspěšně jsem absolvoval „Doktorandské studium v oboru myslivosti“ na ČZU v Praze (viz., příloha) Jsem mysliveckým hospodářem (byl jsem dlouhé roky i mysliveckou stráží; předváděl jsem své vlastní psy na zkouškách na povrchu i v norování) Proto se považuji za velmi zkušeného praktika. 4. (cit.) Člen Českomoravské myslivecké jednoty, z.s., (konec cit.)

V roce 1972 jsem se stal členem ČMS (viz. příloha) 5. (cit.) Aktivní znalost světového jazyka (výhodou je anglický jazyk) (konec cit.)

Němčina, ruština (zkouška při studiu na VŠ; zkoušky v rámci doktorandského studia) 6. (cit.) Trestní bezúhonnost (konec cit.)

Předložen čistý trestní rejstřík Předloženo negativní lustrační osvědčení (viz., příloha) 7. (cit.) Dobrá uživatelská znalost MS Office (konec cit.)

Po letech práce ve státní správě myslivosti a vlastním podnikání mám vynikající znalost všech činností s PC.

8. (cit.) Řidičský průkaz skupiny B s předpokladem řízení služebního vozidla (konec cit.)

Po celých 10 let na MZe jsem jezdil po všech okresech ČR. Od roku 2000 (kdy podnikám v myslivosti) mám najeto průměrně 70.000 km /za 1 rok. 9. (cit.) Zkušenost s řízením středně velkého kolektivu (konec cit.)

Jako – pracovník (vedoucí odborný referent specialista) a ředitel odboru na ústředním orgánu státní správy myslivosti; majitel poradenské, vzdělávací a konzultační myslivecké firmy; jednatel firmy zaměřené na zemědělství lesnictví a myslivost; prezident APM ČR; viceprezident UMO ČR a Myslivecké unie ČR; pedagog myslivosti na ČZU; ředitel organizačních výborů na řadě velkých konferencí; aj. – mám zkušenosti s řízením malých středních i velkých kolektivů (a to jak - v rámci státní správy; v podnikatelské sféře i v mysliveckých organizacích); a mám i bohaté zkušenosti s organizováním skutečně velkých odborných mysliveckých akcí. 10. (cit.) Komunikační, prezentační a organizační dovednosti, týmová spolupráce, vysoké

pracovní nasazení, flexibilita, samostatnost a odpovědnost, osobnostní předpoklady pro výkon funkce jednatele (konec cit.). Viz můj životopis a prezentace mých odborných aktivit a dalších činností v odvětví myslivosti (v příloze); jsem přesvědčen, že jsem za posledních 25 let v odvětví myslivosti stihl udělat skutečně dost práce. Což bych nebyl schopen bez vysokého pracovního nasazení, flexibility, samostatnosti i odpovědnosti. Po prostudování těchto podkladů se redakce domnívá, že nemůže být mnoho kandidátů (pokud se vůbec nějaký najde), kteří by překonali toto splnění zadaných podmínek (to ostatně uvidíme, pokud nás budou kontaktovat další kandidáti). 2) Jak jste prezentoval svou dosavadní odbornou činnost v myslivosti? Předal jsem Myslivecké radě tento materiál: Strukturovaný životopis Specifikace odborných aktivit

Ing. Libor ŘEHÁK, Ph.D. myslivec Narozen 23.6.1956; e-mail – [email protected];

Vzdělání: ♦ Habilitační řízení na FLE ČZU v Praze 2004-06 (neúspěšné) ♦ Doktorandské studium na ČZU v Praze (ukončeno 1998) ♦ Vysoká škola zemědělská, lesnická fakulta Brno (ukončena 1990) ♦ Střední lesnická technická škola v Písku (ukončena 1978 – s vyznamenáním) ♦ Lesnické odborné učiliště Písky u Křivoklátu (ukončeno 1974 – s vyznamenáním) Další kvalifikace: ♦ Studium (kvalifikační) na Veterinární a farmaceutické univerzitě BRNO pro vybrané VŠ specialisty MZe ČR k získání způsobilosti dle § 17, zákona 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. ♦ Soudní znalec v oblastech myslivosti a lesnictví. Zaměstnání: ♦ Firma DOKOMAK, s.r.o. (Hubert+Petr, s.r.o.) – komplexní management krajiny (2003-14); (komplexní management krajiny – tzn. lesnictví, myslivost, rybářství, zemědělství, včelařství, zpracování produkce aj. na souvislém území). ♦ Ministerstvo zemědělství ČR (2009) – ředitel odboru rybářství, myslivosti a včelařství

♦

♦ ♦

Firma Venator – specializovaná myslivecká poradenská, konzultační a vzdělávací kancelář (2000-2014) – poradenství a konzultace v myslivosti; školení a vzdělávání v myslivosti; činnost soudních znalců; specializovaná poradenská činnost na celou problematiku honebních společenstev; vedení soudních projednávání; komplexní servis na úseku škod působených zvěří; projektování obor a bažantnic; specializované poradenství na úseku státní správy a správního řízení; nakladatelství a vydavatelství odborné literatury; výroba mysliveckých TV pořadů; reklama a propagace myslivosti). Ministerstvo zemědělství ČR (1990-2000) vedoucí odborný referent specialista; odbor státní správy lesů a myslivosti. Školní lesní podnik VŠZ v Praze se sídlem v Kostelci n.Č.l. (1978-90)

Funkce (v průběhu) ♦ Prezident Asociace profesionálních myslivců České republiky. ♦ Viceprezident Unie mysliveckých organizací ČR. ♦ Viceprezident Myslivecké unie ČR. ♦ Ředitel Odboru rybářství, myslivosti, včelařství na Ministerstvu zemědělství ČR. ♦ Člen „Myslivecké rady ministra zemědělství“. ♦ Člen „Komoditní rady pro myslivost“ Asociace soukromého zemědělství České republiky ♦ Člen Myslivecké rady OMS ČMMJ Chomutov; předseda Kulturně výchovné komise. ♦ Člen oborové rady pro myslivost Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. ♦ Představitel Mediální rady mysliveckých, rybářských, včelařských, chovatelských a zahrádkářských organizací. ♦ Představitel a koordinátor celostátní občanské myslivecké iniciativy „Obroda myslivosti“. ♦ Prezident organizačního výboru „Světové výstavy vývoje lovu a myslivosti-Brno“; hlavní spoluautor projektu. ♦ Předseda přípravného výboru Unie soudních znalců v myslivosti. Stáže, kurzy, zahraniční pobyty 1984 - NDR (1 týden), 1994 – Slovensko (1 týden), Francie 1995 (1 týden), SRN (1 týden), Praxe v myslivosti ♦ Myslivost provozuji celý život (narozen v myslivecko-lesnické rodině). ♦ Lovecký lístek v 16 letech (v roce 1972). ♦ Od roku 1972 člen ČMS (resp. ČMMJ). ♦ Od roku 1972 výkon práva myslivosti v režijní honitbě Lesnického odborného učiliště v Pískách u Křivoklátu. ♦ Od roku 1972 souběžně členem MS „Bučina“ Louňovice. ♦ Od roku 1974 výkon práva myslivosti v režijní honitbě Střední lesnické školy v Písku. ♦ Od roku 1978 výkon práva myslivosti na polesí Jevany na Školním lesním podniku VŠZ v Kostelci nad Černými lesy (jako THP na polesí). ♦ Od roku 1981 souběžně i člen MS Radlice-les. ♦ Člen MS Radechov (ve funkci mysliveckého hospodáře). ♦ Myslivecký hospodář v honitbě Mašťov. ♦ Člen APM ČR a ČMMJ; v APM prezident, v ČMMJ – předseda kulturně výchovné komise a člen MR OMS ČMMJ v Chomutově. ♦ Pracovník ústředního orgánu státní správy myslivosti na Ministerstvu zemědělství ČR (mj. řízení, koordinace činnosti a metodické vedení orgánů státní správy myslivosti na okresních úřadech v ČR aj.). ♦ Člen myslivecké rady ministra zemědělství (opakované). ♦ Ředitel Odboru rybářství a myslivosti na Ministerstvu zemědělství. ♦ Pedagogická a vědecká činnost na úseku myslivosti na ČZU v Praze (přednášky a cvičení). ♦ Autor projektu „Samostatný univerzitní studijní myslivecký obor“ – na základě kterého byl (poprvé na světě) na ČZU akreditován samostatný myslivecký studijní obor „Provoz a řízení myslivosti“. ♦ Rozsáhlé konzultační a školící činnosti v odvětví myslivosti (např., v období 2000-2003 proškoleno v ČR – 12.000 stráží (mysliveckých a ostatních) a 10.000 absolventů školení k novému zákonu o myslivosti – osobně vše zorganizoval, připravil i spolu-školil). Odborné myslivecké články Řehák, L., 1995: Jelení zvěř 95; Myslivost 6/95:4-6. Řehák, L., 1995: Význam mysliveckého výkaznictví; Myslivost 1/95:34-36. Řehák, L., 1996: Myslivecká statistika 1994/95 v České republice, Myslivost 5/96:3-5. Řehák, L., 1996: Jelení zvěř – hodnocení; Myslivost 2/96: 16-19. Řehák, L., 1997: Farmové chovy zvěře; Nový venkov 5/97: 38-40. Řehák, L., 1997: Konference srnčí zvěř; Myslivost 3/97:18-20. Řehák, L., 1998: Naléhavá potřeba transformačního procesu v myslivosti, Silva Bohemica 9/98: 7-9. Řehák, L., 1998: Myslivecká legislativa v procesu transformace myslivosti I. část; Sil. Boh. 10/98: 7-9. Řehák, L., 1998: Myslivecká legislativa v procesu transformace myslivosti II. část; Sil. B. 11/98: 7-9. Řehák, L., 1998: Rozbor činnosti APM ČR, Myslivost 12/98: 12-14. Řehák, L., 1998: Myslivecká legislativa v procesu transformace myslivosti III. část, Silva B. 12/98: 7-9. Řehák, L., 1998: Myslivecká statistika 1996/97(analýza výsledků), Myslivost 2/98: 16-19. Řehák, L., 2000: Realizace transformačního procesu I., SM10/2000: 13-15. Řehák, L., 2000: Realizace transformačního procesu II., SM 11/2000: 9-11.

Řehák, L., 2001: Negativní působení volně žijících živočichů na chovy domácích zvířat a možnosti jeho řešení, Chovatel 6/2001: 12. Řehák, L., 2001: Mediální rada včelařských, rybářských, mysliveckých, zahrádkářských a chovatelských organizací, SM 6/2001: 8-9. Řehák, L., 2001: Zákon o myslivosti-zprovoznění zákona pro praxi, Svět myslivosti 8/2001:4-6. Řehák, L., 2001: O myslivcích bez myslivců, Svět myslivosti 4/2001: 7-8. Řehák, L., Vach, M., 2006: Některé nové aspekty v oblasti tvorby úseku moderního mysliveckého školství a vzdělávání; Myslivost 8/2006 Řehák, L., Horák, P., 2010: Je ustanovení o pytláctví v novém trestním zákoně skutečně tak nepodstatná drobnost?; Svět myslivosti 2/2010. Odborné referáty na mezinárodních, celostátních (příp. s mezinárodní účastí) konferencích a seminářích Řehák, L., 1994: Problematika chovu a lovu černé zvěře, Sborník referátů, konference „Černá zvěř 94“ Písek: 30-43. Řehák, L., 1995: Zásady řízení chovu spárkaté zvěře v současných podmínkách, Sborník referátů, celostátní konference s mez. úč. „Škody zvěří-jejich příčiny a prevence“ Zlaté Hory 1995: 146-156. Řehák, L., 1995: Systém řízení chovu jelení zvěře; Sborník referátů, celostátní konference s mezinárodní účastí „Jelení zvěř 95“; Žďár nad Sázavou 1995: 54-63. Řehák, L., 1995: Chov jelení zvěře v oblasti chovu „Žďárské vrchy“, Sborník referátů II. (odborná příloha) na celostátní konferenci s mezinárodní účastí „Jelení zvěř 95“ Žďár nad Sázavou 1995: 2-24. Řehák, L., 1997: Analýza šíření mufloní zvěře na území České republiky, vývojové trendy početních stavů, Sborník referátů; celostátní konference „Mufloní zvěř“ Trutnov: 9-45. Řehák, L., 1998: Analýza vývoje početních stavů populace daňka skvrnitého v České republice, Sborník referátů, celostátní konference „Daňčí zvěř“; Písek 1998: Řehák, L., 1999: Analýza vývoje početních stavů vybraných druhů spárkaté zvěře v České republice, Sborník referátů, celostátní konference „Introdukovaná spárkatá zvěř“; Dobříš 1999: 13-48. Havránek, F., Řehák, L., 1999: Populace kozy bezoárové na Pavlovských vrších a její význam pro fytocenózy, Sborník referátů, celostátní konference „Introdukovaná spárkatá zvěř“; Dobříš 99: 164-168. Řehák, L., 1999: Analýza některých základních prvků, které vymezují a zásadně ovlivňují zatížení litorálních ekosystémů v ČR spadem toxických částí loveckého střeliva, Sborník referátů, celostátní konference „Ochrana litorálních ekosystémů na lokalitách s intenzivním regulačním odlovem vodní pernaté zvěře“ Žďár nad S. 1999: 60-110. Řehák, L., 2000: Analýza vývoje početních stavů lišky obecné v ČR a několik slov k jejímu současnému postavení v myslivosti, Sborník referátů, celostátní konference „Predátoři v myslivosti“ Hranice 2000: 69-88. Řehák, L., 2001: Vývoj některých vykazovaných údajů v souvislosti s chovem bažanta obecného (Phasianus colchicus) v ČR, Sborník referátů celostátní konference „Pernatá zvěř 2001“, Konopiště 2001: 14-21. Řehák, L., 2001: Bažantnice v ČR – vývoj některých údajů v rámci ČR, Sborník referátů, celostátní konference „Pernatá zvěř 2001“ Konopiště 2001: 167-172. Řehák, L., 2004: Analýza základních podmínek pro realizaci mysliveckého managementu ohrožených druhů zvěře, Sborník referátů mezinárodní konference „Management ohrožených a problémových druhů zvěře v Evropě“, Kostelec n. Č.l. 2004:(vt). Řehák, L., 2004: Myslivost – nedílná součást managementu ohrožených druhů zvěře, Sborník referátů, mezinárodní konference „Management ohrožených a problémových druhů zvěře v Evropě“; Kostelec n. Č.l. 2004: (sborník zatím není). Řehák, L., 2005: Moderní myslivecký management přírody (český model); Sborník referátů konference s mezinárodní účastí; Kostelec n.Čl. 05 (vt). Řehák, L., 2005: Vývoj populací drobné zvěře (Phasianus colchicus L., Perdix perdix a Lepus europaeus L.) v ČR (za období 1966-2004); Sborník referátů celostátní konference „Myslivecký management drobné zvěře (Phasianus colchicus L., Perdix perdix L., Lepus europaeus L.) se zaměřením na úpravy krajiny“ Chomutov 2005: (vt) Řehák, L., 2005: Vývoj populací drobné zvěře (Phasianus colchicus L., Perdix perdix a Lepus europaeus L.) v Severočeském (resp. ústeckém) kraji (za období 1966-2004); Sborník referátů „Myslivecký management drobné zvěře se zaměřením na úpravy krajiny“ Chomutov 2005: (vt) Řehák, L., 2005: Právní rámec chovu drobné zvěře a možnosti úpravy krajiny v ČR, Sborník referátů „Myslivecký management drobné zvěře se zaměřením na úpravy krajiny“ Chomutov 2005: (vt) Řehák, L., 2005: Právní rámec mysliveckého managementu drobné zvěře; Sborník referátů „Myslivecký management drobné zvěře se zaměřením na úpravy krajiny“ Chomutov 2005: (vt) Řehák, L., 2006: Návrhy komplexního řešení některých základních oblastí mysliveckého školství a vzdělávání, Sborník z konference: „Základní aspekty sytému moderního mysliveckého vzdělávání, Praha 2006. Řehák, L., 2006: Specifikace mysliveckých předmětů v samostatném studijním oboru „Provoz a řízení myslivosti“, Sborník z konference: „Základní aspekty sytému moderního mysliveckého vzdělávání, Praha 2006. Řehák, L., 2006: Specifikace některých základních směrů vývoje myslivosti v ČR po vstupu do EU-moderní myslivecký management přírody – jako základ budoucího vývoje české i evropské myslivosti. Sborník referátů z konference „Další vývoj myslivosti po vstupu ČR do EU“; Brno 2006: 55-59. Řehák, L., 2006: Reforma myslivosti jako faktor zásadně ovlivňující budoucí vývoj odvětví myslivosti v ČR po vstupu do EU; specifikace základních pojmů jako podmínka pro realizaci reformy. Sborník referátů z konference „Další vývoj myslivosti po vstupu ČR do EU“; Brno 2006: 60-64. Řehák, L., Vach, M. 2006: Reforma mysliveckého školství jako základní podmínka transformace myslivosti a prvek významně ovlivňující vývoj myslivosti v ČR i EU. Sborník referátů z konference „Další vývoj myslivosti po vstupu ČR do EU“; Brno 2006: 65-73.

Referáty, které byly prezentovány na konferencích, ale nebyly ve sborníku Likvidace klasického moru prasat a orální vakcinace lišek - I. Židlochovice 92, II. Velké Bílovice 93, III. Skalský Dvůr 94. Komplexní opatření na úseku chovu černé zvěře ve vztahu k moru prasat, orální vakcinace lišek - celostátní jednání na úrovni Mze, SVS Praha, okresních úřadů (vedoucí referátů ŽP) a OVS (ředitelé okresních veterinárních správ) 1997. Vývoj početních stavů srnčí zvěře v České republice a struktura odlovu - celostátní konference s mezinárodní účastí „Srnčí zvěř 96“ Litoměřice 1996. Ondatra pižmová - analýza početních stavů, myslivecké hospodaření a péče - celostátní konference „Ondatra bioindikátor vodních toků“ Dobříš 96. Myslivecké výkaznictví, zákon o statistice a myslivecká statistika - pilotní referát celostátního semináře „Myslivecká legislativa“ Olomouc 1996. Transformace odvětví myslivosti - hlavní referát, Shromáždění myslivců ČR, Žďár nad Sázavou 2001. Základní aspekty tvorby nového moderního zákona o myslivosti - hlavní referát, Shromáždění myslivců ČR, Praha 2001. Kontroly a hodnocení výsledků lovu – nedílná součást moderního mysliveckého managementu zvěře v ČR - hlavní referát, Shromáždění myslivců ČR, Žďár nad Sázavou 2001. Chov černé zvěře v podmínkách zemědělské velkovýroby - diplomová práce na LF VŠZ v Brně. Systém řízení myslivosti na úseku komplexního řešení neoprávněných zásahů do práva myslivosti a lovu zvěře v době hájení – doktorandská práce; LF ČZU v Praze; Praha 1997. Moderní myslivecký management přírody – habilitační práce; FLE ČZU v Praze 2006. Původní vědecká práce Řehák, L., Praha 2006: The analysis the objectivity of initial numerical element sof myslivost management of deer (Cervus elaphus)in the Czech Republic from 1989 to 2004; 2006 Řehák, L., Praha 2006: The analysis and proposal of the solution to the issue of typology of hunting district in modern myslivost management of nature in the Czech Republic; 2006 Seznam publikací Řehák, L., 2006: Moderní myslivecký management přírody (habilitační práce FLD ČZU v Praze), Praha Matyáštík, T., Bičík, V., Řehák, L., 2000: Jezevec lesní (Meles meles); Venator Praha:1-134, (1/3) Řehák, L., Staněk, J., 2002: Zákon o myslivosti (analýza); Venator Praha:1-441, (2/3). Řehák, L., 2002: Systém komplexního řešení neoprávněných zásahů do práva myslivosti a lovu zvěře v době hájení; Venator: 1-145, (1/1). Řehák, L, 2004: Ondatra pižmová (Ondatra zibethica L.), Venator Praha 2004:1-60, (1/1). Řehák, L., 2003: Jelen lesní (Cervus elaphus L.); Venator Praha: 1-157, (1/1). Řehák L., 2006: Moderní myslivecký management přírody; Venator Praha, 2006. Wolf, R., Hromas, J., Klusák, K., Řehák, L., 1887: Rukojeť chovu dančí zvěře (Dama dama); Matice lesnická Písek. Staněk, J., Řehák, L., 2000: Úkoly a postavení stráží, Venator Praha 2000:1-441, (2/3). Řehák, L., Staněk, J., Kříž, P., 2002: Zákon o myslivosti (analýza-komentář); Venator Praha:1-441, (2/3). Staněk, J., Řehák, L., 2000: Úkoly a postavení stráží, Venator Praha 2000:1-83, (2/3). Urbanec, M., Havránek,F.,Bukovjan, K., Řehák, L., 2005: Černá zvěř v kulturní krajině; Mze Praha 2005. Řehák, L., 2005: Systém řízení myslivosti; Právní předpisy na úseku myslivosti (Myslivost učebnice, Vach 2005) Vach M., a kol. 1996: Myslivost, Praha 1996 (spoluautor) Vyhodnocení populací zvěře v záplavových oblastech Moravy (Výzkumný úkol pro Mze; spoluautor 1999) VŠ skriptum Vach, M., a kol., 1999: Myslivost, skripta, Praha VŠZ: 274-300. Studijní texty a datové soubory v elektronické podobě (studijní texty pro připravovaný samostatný studijní obor na ČZU FLE – „Provoz a řízení myslivosti“) Řehák, L., 2004: Právní předpisy v myslivosti, Venator P. 2004. Řehák, L., 2004: Myslivecké školství a vzdělávání, Venator P 2004. Řehák, L., 2005: Ekonomika v myslivosti, dotace, Praha 2004. Řehák, L., 2004: Specifikace mimozákonných pravidel - „Myslivecký řád“, Venator Praha 2004. Celostátní koncepce • Systémový návrh komplexní realizace procesu tvorby „Koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR“; odborný referát na „Shromáždění myslivců ČR II.“ konaném 26.9.2009 ve Velkém Meziříčí.¨ • Autor koncepce „Zemědělská myslivost v ČR“ (Praha 2009), která má za cíl zcela zásadně emancipovat zemědělskou myslivost na zemědělských pozemcích a výrazně omezit vliv lesnických subjektů na myslivost v ČR. • Farmové chovy jelenovitých - Komoditní situační a výhledové zprávy České republiky 1995 (spol.). • Koncepce mysliveckého výkaznictví a plánování (Ministerstvo zemědělství 1994). • Celostátní projekt záchrany genofondu ohrožených a vzácných druhů zvěře (Ministerstvo zemědělství 1993). • Projekty záchrany jednotlivých ohrožených nebo vzácných druhů zvěře (tetřev, tetřívek, koroptev, drop, bílá jelení zvěř). • Koncepce chovu spárkaté zvěře (Ministerstvo zemědělství 1997). • Koncepce chovu černé zvěře Ministerstvo zemědělství 1995).

• • •

Komplexní systém ochrany území státu před šířením klasického moru prasat v ČR (Ministerstvo zemědělství a Státní veterinární správa 1995); autoři Ing. Libor Řehák, Ph.D. a MVDr. Veleba (tento náš systém vzbudil velký ohlas i na mezinárodní úrovni; přejala jej EU). Celostátní koncepce myslivecké statistiky (včetně počítačového zpracování); (Ministerstvo zemědělství 1996). Celostátní koncepce pro úsek loveckých lístků, průkazů mysliveckých stráží, mysliveckých hospodářů a povolenek k lovu (včetně tvorby nových průkazů a nového systému vydávání); (Ministerstvo zemědělství 1998).

Další odborné aktivity uchazeče: ♦ Člen organizačního výboru světové konference „Bílý jelen“ (Praha a Ronov nad Doubravou 1991). ♦ Autor projektu, autor scénáře, produkční a asistent režie snímku „Obora Žehušice - bílá jelení zvěř“. Snímek obdržel čestné uznání na mezinárodní soutěži „ The international Wildlife film festival“ Lamotte - Beuvron ve Francii. ♦ Autor projektu realizace celostátních konferencí (nejdůležitějších druhů zvěře) s mezinárodní účastí (tento cyklus konferencí s mezinárodní účastí /největší a nejobsáhlejší ve 20. století v odvětví myslivosti/; byly realizovány od roku 1994 až do roku 2002). // Černá zvěř 1994/ Jelení zvěř 1995/ Srnčí zvěř 1997/ Daňčí zvěř 1998/ Introdukované druhy spárkaté zvěře 1999 aj. // ♦ Člen organizačního výboru celostátní konference s mezinárodní účastí „Černá zvěř 94“ (Písek 1994). ♦ Ředitel organizačního výboru (i autor projektu) celostátní konference s mezinárodní účastí „Jelení zvěř 95“ (Žďár n. S. 1995). ♦ Ředitel organizačního výboru (i autor projektu) celostátní konference s mezinárodní účastí „Srnčí zvěř 1996“ (Litoměřice 1996). ♦ Ředitel organizačního výboru celostátní konference s mezinárodní účastí „Ondatra - bioindikátor vodních toků“ (Dobříš 96). ♦ Ředitel organizačního výboru a spoluautor projektu celostátní konference s mezinárodní účastí „ Ochrana litorálních ekosystémů na lokalitách a intenzivním regulačním odlovem vodní pernaté zvěře“ (Žďár nad Sázavou 1999). ♦ Člen oficiální české delegace na „Technical conzultation on game farming in Europe“ (pořádané FAO 1993). ♦ Předseda organizačního výboru celostátního jednání „Norování 2005“ (pořádané APM ČR, na ČZU v Praze 2005) ♦ Předseda organizačního výboru celostátního odborného mysliveckého semináře „Myslivecký management drobné zvěře se zaměřením na úpravy krajiny“, (pořádané ČMMJ a APMČR - Chomutov 2005). ♦ Autor projektu a koordinátor jednání „SHROMÁŽDĚNÍ MYSLIVCŮ ČR“. ♦ Autor projektu, spoluautor scénáře, odborný poradce, asistent režie, produkční a výrobce pravidelného televizního magazínu „ZA HUMNY“ /o myslivosti, rybářství, včelařství, ochraně přírody, lesnictví/ - na TV PRIMA. ♦ Autor projektu i realizátor celostátního vzdělávacího a propagačního projektu pro žáky základních škol „Děti s přírodou do 3.tisíciletí – část I. „Naše zvěř“ (kterého se v ČR v roce 2000 zúčastnilo více jak 600.000 dětí z většiny ZŠ v ČR). ♦ Iniciátor vzniku a předseda řídícího výboru celostátní občanské myslivecké iniciativy „OBRODA MYSLIVOSTI“. ♦ Spoluautor projektu (s autorem panem Pavlem Křížem) na vydání první emise známek na světě se skutečně mysliveckou tematikou „Myslivcův rok“ (tedy tematika skutečných mysliveckých činností). ♦ Tvůrce projektu, zakladatel a prezident „Asociace profesionálních myslivců České republiky“. ♦ Tvůrce projektu, zakladatel a viceprezident „Unie mysliveckých organizací ČR“. ♦ Autor dlouhodobého programu myslivecké organizace APM ČR v roce 1995 (čeho chce Asociace dosáhnout): ♦ vypracovat - Dlouhodobou koncepci rozvoje myslivosti v ČR; (jako model fungování myslivosti v ČR) ♦ vypracovat a prosadit – Státní mysliveckou politiku ČR; ♦ vypracovat a prosadit nový moderní „Zákon o myslivosti i prováděcí předpisy“ (vycházející z koncepce) ♦ vypracovat a prosadit nový moderní samostatný univerzitní obor „Myslivecký management přírody“ ♦ reformovat a prosadit rozvoj „Myslivecké vědy a výzkumu v ČR“ ♦ prosadit na MZe zřízení nového samostatného „Odboru myslivosti, rybářství, včelařství, chovatelství a zahrádkářství. ♦ vypracovat a postupně prosadit „Státní mysliveckou dotační politiku“ (a radikálně zvýšit finance pro myslivost) ♦ Prosadit moderní „Reformu celého odvětví myslivosti v ČR“. (Většinu z těchto zcela zásadních bodů programu APM ČR se od roku 1995 podařilo prosadit; na ostatních se pracuje) ♦ V rámci svého Vydavatelství a nakladatelství Venator připravil a vydal reprezentativní reprint první česky psané komplexní myslivecké učebnice „MYSLIVOSŤ“ od J. V. Černého z období 1880. ♦ Tvůrce, iniciátor a předseda koordinačního výboru „Mediální rady mysliveckých, rybářských, včelařských, chovatelských a zahrádkářských organizací v ČR“. ♦ Člen odborné soutěžní poroty soutěže o „Zlatý klas“ mezinárodního agrosalonu „Země živitelka“ v Českých Budějovicích. ♦ Soudní znalec pro lesnické a myslivecké obory. ♦ Autor „Deklarace o myslivosti“ – Velké Meziříčí 2009 ♦ Autor projektu „Myslivecké petiční akce“ na podporu „Deklarace o myslivosti“ – Velké Meziříčí 2009. ♦ Autor projektu „Prosazení zásadních změn v trestním zákoně – se zaměřením na ustanovení o nelegálním lovu“ (Praha 2009); systémové řešení negativních dopadů na činnost mysliveckých stráží a na činnost uživatelů honiteb. ♦ Autor projetu „Systém veřejných stráží a jejich zavedení v rámci ČR“ (Praha 2001-2010); komplexní systém řešení problematiky všech druhů stráží v rámci ČR.

Pedagogická činnost uchazeče ♦ Externí pedagog na ČZU Praha, lesnicka fakulta (od roku 1995) - odborné přednášky z myslivosti se zaměřením na oblasti - systém řízení myslivosti v ČR, myslivecká legislativa, myslivecké plánování chovu a lovu zvěře, myslivecké výkaznictví, komplexní systém kontrol a hodnocení výsledků mysliveckého managementu, informační systém v myslivosti aj. ♦ Autor projektu „ČZU Praha (se sídlem v Kostelci n.Č.l.) – centrum mysliveckého vzdělávání, vědy a výzkumu mezinárodního významu“. ♦ Autor návrhu, projektu a spolutvůrce samostatného univerzitního studijního oboru –„PROVOZ A ŘÍZENÍ MYSLIVOSTI“ na České zemědělské univerzitě v Praze (obor byl akreditován v roce 2005); v rámci tohoto projektu mohl být poprvé na světě i v historii myslivosti v ČR realizován systém uceleného vysokoškolského mysliveckého vzdělávání – tzn., myslivci-specialisté na úrovni bakalářské – magisterské - doktorandské. ♦ V roce 2000 firma Venator (lektoři - dr. ing. L. Řehák a JUDr. ing. J. Staněk, CSc.) realizovala odborné školení stráží, kdy na více než 60 okresech v celé ČR proškolila několik tisíc stráží (mysliveckých, rybářských, lesních, ochrany přírody aj.). ♦ V roce 2002 firma Venator (lektoři - dr. ing. L. Řehák a JUDr. ing. J. Staněk, CSc.) realizovala odborné školení k novému zákonu o myslivosti, kdy na bezmála 50 okresech v celé ČR proškolila několik tisíc mysliveckých hospodářů, stráží, honebních starostů, myslivců, pracovníků státní správy, vlastníků půdy aj. ♦ Permanentní realizace projektu „Školení mysliveckých stráží“ v rámci celé ČR. Vše výše uvedené je nepochybně velmi solidním základem (odborným; řídícím; organizačním aj.) pro úspěšný výkon funkce jednatele ČMMJ. Ing. Libor Řehák, Ph.D.

V redakci jsme si po přečtení výše uvedeného vzpomněli na článek dnes již bývalého předsedy ČMMJ ing. J. Palase, který v jednom článku v časopise „Myslivost“ napadl a zpochybňoval odbornost a dosavadní práci ing. Řeháka v odvětví myslivosti. Když zcela objektivně srovnáme výše uvedený výčet činností a publikací ing. Řeháka s jednou publikací ing. J. Palase pod názvem „Myslivecká kuchařka“, pak myslíme, že není třeba dlouho polemizovat o tom, kdo je skutečným odborníkem na myslivosti a kdo nikoliv. Tento výčet je skutečně velkolepý a uvidíme, jak na tom budou další kandidáti v tomto výběrovém řízení. Mgr. Horálek je podle jeho údajů členem Klubu autorů ČMMJ a externím PR poradcem ČMMJ; věříme, že bude reagovat na naše dotazy a doplní nám svou dosavadní odbornou činnost. 3) Jak jste specifikoval Váš návrh na „koncepci fungování sekretariátu ČMMJ“? Myslivecké radě jsem předal tento materiál: Ing. Libor Řehák, Ph.D.

Koncepce práce sekretariátu ČMMJ V zadání je uvedeno, předložit „koncepci práce sekretariátu“. Osobně jsem přesvědčen, že žádný dům není možné rekonstruovat od střechy; jsem tedy přesvědčen, že „koncepci sekretariátu“ musí předcházet „Koncepce dlouhodobého rozvoje ČMMJ“. Do výběrového řízení se hlásím proto, abych udělal vše pro nezbytnou reformu a modernizaci nejen naší ČMMJ, ale i celého odvětví myslivosti. Více než dvacet let upozorňuji na zhoršující se krizi myslivosti v ČR a navrhuji jasné kroky na řešení tohoto alarmujícího stavu (dlouhodobě prosazuji vypracování „Koncepce dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR“ – tedy prezentace jasné představy o budoucím fungování naší myslivosti v dalších desetiletích). A kdo jiný by měl mít v procesu tvorby koncepce myslivosti důležitější pozici, než naše ČMMJ! Stejně tak upozorňuji na postupné zhoršování stavu naší ČMMJ; a i zde navrhuji kroky k řešení této neudržitelné situace (třeba v rámci posledního výběrového řízení na funkci jednatele, kde jsem prezentoval návrh na reformu ČMMJ). Snad odchod poloviny členské základny z ČMMJ všem optimistům jasně prokázal, že s naší organizací skutečně není vše v pořádku. Dle mého názoru jsou odvětví myslivosti v ČR a naše ČMMJ spojené nádoby. Pokud se bude kriticky zhoršovat stav myslivosti v ČR, pak se bude zhoršovat stav i situace v naší ČMMJ. Když dojde k likvidaci klasické myslivosti v ČR a bude se realizovat jen lov, tak se bude i celá naše ČMMJ automaticky transformovat na ČMLJ. A naopak. Když budeme v ČMMJ schopni vypracovat, projednat, schválit a realizovat moderní

reformu naší organizace; a následně se zaměřit i na moderně koncipovanou reformu celého odvětví myslivosti v ČR, pak zajistíme nejen dlouhodobý dynamický rozvoj naší ČMMJ, ale i myslivosti v celé Evropě. Z pohledu současných kompetencí vyplývajících ze Stanov ČMMJ (§17, odst.5) je k zabezpečení plnění úkolů ČMMJ zřízen sekretariát; jeho činnost řídí jednatel ČMMJ, který je podřízen MR. Pokud bych nastoupil do pozice jednatele ČMMJ, budu se snažit připravit a prosadit moderně koncipovanou reformu celé ČMMJ, která bude vycházet z široké odborné diskuse všech organizačních složek ČMMJ (zejména na úrovni OMSů). Závěry s celostátní diskuse by měly být zapracovány do „Koncepce dlouhodobého rozvoje ČMMJ“. Realizace této koncepce pak nepochybně vytvoří z naší ČMMJ moderně a efektivně fungující mysliveckou organizaci, která se bude systematicky starat o své členy a bude podporovat myslivecké činnosti v honitbách (podrobný návrh reformy jsem osobně prezentoval již při posledním výběrovém řízení na jednatele ČMMJ před 8 lety). A teprve z této široké diskuse a následně vytvořené „Koncepce dlouhodobého rozvoje ČMMJ“ vyplyne spektrum požadovaných úkolů a činností, které bude po sekretariátu požadovat členská základna a organizační jednotky ČMMJ (zejména OMSy-sbor zástupců-myslivecká rada). A z tohoto spektra požadovaných úkolů a činností vyplyne rozsah činnosti sekretariátu, jeho organizační struktura a následně i personální obsazení. Sekretariát řídí jednatel ČMMJ; a ten by měl dle mého názoru klást důraz na realizaci těchto činností: ♦ Jedním z hlavních úkolů nového jednatele ČMMJ musí být systematická práce s členskou základnou a všemi organizačními jednotkami (s daleko intenzivnější komunikací, trvalým kontaktem a aktivitou jednatele – hlavně směrem k OMSům). Měl by to být hlavně nový jednatel, který bude schopen v rámci jednotlivých OMSů zahájit širokou diskusi o novém a moderním fungování ČMMJ (a samozřejmě o novém systému financování; o nových stanovách a celém novém systému fungování a řízení organizace). ♦ Jednatel ČMMJ nesmí mít těžiště činnosti v oblasti cest do zahraničí či v objíždění mysliveckých akcí v rámci ČR – to je kompetence a práce nejvyšších volených funkcionářů-zástupců ČMMJ (předsedy a místopředsedů) či pověřených odborníků z Myslivecké rady. ♦ Jednatel ČMMJ musí řídit a kultivovat celou organizaci; a to ve dvou hlavních oblastech činnosti. ♦ První oblast je práce uvnitř organizace – kdy musí být v permanentním kontaktu se všemi členy i organizačními složkami na všech okresech, musí naslouchat jejich přáním, připomínkám či návrhům (přenášet je na MR); musí se starat o bezchybné, odborné a maximálně efektivní fungování celé organizace. ČMMJ se musí vrátit na počet členů na úrovni 100.000. ♦ Druhou oblastí je činnost jednatele vně organizace - kdy musí fundovaně přenášet přijatá rozhodnutí Myslivecké rady vně ČMMJ a projednávat je s příslušnými orgány a institucemi. Jednatel musí mít dokonalý přehled o veškerém dění v odvětví myslivosti či o dění týkající se myslivosti a ČMMJ; veškeré informace pak musí přenášet na jednání Myslivecké rady, která je kompetentní přijímat další rozhodnutí. ♦ Nezbytnou povinností jednatele je vytvoření systému „myslivecké informační dálnice ČMMJ“, který by přispěl k „znovuzatažení“ všech členů ČMMJ do aktuálního dění v organizaci i celé myslivosti; což je permanentní spojení mezi sekretariátem ČMMJ v Praze a všemi členy ČMMJ v regionech). //Je zcela nepřijatelné, aby např., ČR vyslovila souhlas s „Chartou o lovu a biodiverzitě“ – prakticky bez vědomí a stanoviska ČMMJ a jejích členů). ♦ Jednatel ČMMJ však nesmí být pouze pasivním vykonavatelem úkolů zadaných mu jeho nadřízeným orgánem – Mysliveckou radou. Jednatel musí samozřejmě pečlivě plnit úkoly MR, ale musí sám na vysoké odborné úrovni pracovat aktivně a sám přinášet nejen informace, ale iniciativně předkládat MR k projednání a schválení návrhy a podněty na zlepšení chodu celé ČMMJ a řešení dlouhodobých problémů v odvětví myslivosti (když je schopen je vypracovat). ♦ Dalším významným úkolem nového vedení ČMMJ (a hlavně jednatele) musí být aktivní kroky k zabezpečení potřebných finančních prostředků - jak na spektrum (pro myslivost nezastupitelných) činností v rámci ČMMJ, tak finančních prostředků na řadu mysliveckých činností realizovaných v jednotlivých honitbách (jejichž příjemci budou přímo i nepřímo členové naší ČMMJ). ♦ Vedení ČMMJ si musí co nejdříve uvědomit to, že stávající systém financování organizace jen z členských příspěvků je dlouhodobě neudržitelný. A toto financování ČMMJ má přímou vazbu i na předmětnou koncepci sekretariátu ČMMJ; pokud bude v systému organizace dostatek finančních prostředků, mohou daleko kvalitněji fungovat základní organizační jednotky na OMSech; stejně jako celý sekretariát v Praze. A finance ve státním rozpočtu jsou; pokud má ČR 250.000.000 Kč na propagaci „domácí ryby“; pak jistě

♦

může každý rok najít několik desítek milionů korun na pomoc ČMMJ, odvětví myslivosti i uživatelům honiteb v ČR. Takže i příprava návrhů myslivecké dotační politiky z „dílny“ ČMMJ a její systematické prosazování v zákonodárných i exekutivních orgánech musí být jednou z hlavních priorit nejen jednatele a sekretariátu ČMMJ, ale i celého nového vedení organizace. A stát je povinen spolufinacovat systém mysliveckého managementu zvěře (která je „přírodním bohatstvím“).

Nový jednatel ČMMJ by měl při restrukturalizaci sekretariátu ČMMJ klást důraz na úseky: ♦ organizačně-řídící - komplexní řízení celé organizace na všech úrovních; ♦ legislativně-právní a zahraniční - sledování legislativních procesů týkajících se myslivosti a ČMMJ; vypracování metodických pokynů pro organizační složky i členy ČMMJ; zahraniční myslivecká politika; ♦ ekonomicko-dotační - zabezpečování (hlavně státních) financí do ČMMJ i odvětví myslivosti; ♦ myslivecký – s důrazem na specifické myslivecké obory (myslivecký management zvěře; myslivecká kynologie; myslivecké střelectví a balistika; myslivecké ochrana přírody; systém kontrol a hodnocení aj.); ♦ informatiky – zcela zásadní význam pro realizaci „myslivecké informační dálnice“ (ČMMJ trvale musí komunikovat se svou členskou základnou; vytváří se pocit sounáležitosti).

Nám v redakci se velice líbí, že se tento kandidát hned na začátku nenechává zadáním strčit Mysliveckou radou ČMMJ do škatulky „sekretariátu ČMMJ“ – tedy něco ve stylu: „ty, jako potenciální jednatel ČMMJ se budeš starat pouze o sekretariát v Praze a do myslivosti v ČR a do fungování a řízení ČMMJ nám mluvit nebudeš“. Protože pokud by tomu tak nebylo, pak by Myslivecká rada dala všem kandidátům za úkol, vypracovat komplexní materiál o tom, s čím vším daný kandidát přichází, jaké jsou jeho priority v řízení organizace, jak si představuje budoucí fungování organizace a co všechno chce udělat pro rozvoj ČMMJ i myslivosti v ČR ve své budoucí funkci jednatele (a ne – jak si představuje fungování sekretariátu!?). Doufáme, že budeme mít možnost se dozvědět, jak se s tímto zadaným úkolem vypořádali další kandidáti. 4) Rozhovor s daným kandidátem (odpovědi na soubor dotazů šéfredaktora M.I.S.u.) Od května 2014 jsme se v redakci těšili, že snad alespoň v ČMMJ zavane „nový svěží vítr“ a konečně se začne v naší myslivosti něco měnit k lepšímu. Ale po průběhu tohoto výběrového řízení se bohužel domníváme, že ze strany této Myslivecké rady ČMMJ není snaha něco v ČMMJ měnit k lepšímu. Pokud by totiž u MR ČMMJ byla nějaká snaha po opravdu žádoucích moderních změnách, pak by výběrové řízení na obsazení významné funkce jednatele ČMMJ muselo probíhat úplně jinak. Domníváme se, že hlavní problém u funkce jednatele spočívá už v samotné pozici jednatele zakotvené ve stanovách ČMMJ. Jednatel je zde specifikován jako jakýsi (pouhý) vedoucí sekretariátu, kterého jmenuje a odvolává Myslivecká rada ČMMJ. Tedy ta Myslivecká rada, která se schází 1x za měsíc, kdy něco projedná a něco rozhodne. A v mezidobí mezi zasedáními Sboru zástupců ČMMJ a Myslivecké rady ČMMJ by pak celou organizaci měl v podstatě řídit jednatel ČMMJ. O je dosti zavádějící i samotný název „Myslivecká rada ČMMJ“. Pojem „Myslivecká rada“ je na místě v případně poradního orgánu ministra zemědělství, který si pro svou informovanost zřizuje svou „Mysliveckou radu“, která by mu díky svému složení měla radit v otázkách myslivosti. Myslivecká rada ČMMJ však nikomu neradí – je to totiž dle stanov nejvyšším řídícím orgánem, který řídí tuto organizace v období mezi zasedáními Sboru zástupců ČMMJ. Dle logiky věci by měl mít tento nejvyšší řídící orgán ČMMJ název spíše „výkonný výbor“ či „správní výbor“ – protože vykonává rozhodnutí Sboru zástupců ČMMJ či spravuje organizaci mezi zasedáními Sboru zástupců. Můžeme se pak vůbec divit špatnému stavu ČMMJ, když je pozice jednatele degradována na jakéhosi vedoucího sekretariátu nebo když má nejvyšší výkonný orgán ČMMJ už sám název

zavádějící. I proto je zcela nezbytná moderní reforma ČMMJ – v níž se bude diskutovat o novém systému řízení organizace i o nových kompetencích jednotlivých orgánů a funkcionářů. Abychom se dotkli všech oblastí, rozhodli jsme se pro přímý rozhovor s každým z kandidátů, který by měl přinést objektivnější obraz o jejich názorech a vlastních cílech v odvětví myslivosti i v samotné ČMMJ.

REDAKČNÍ ROZHOVOR S ING. LIBOREM ŘEHÁKEM, PH.D. Tak pane doktore, nebudeme chodit okolo horké kaše a hned se pustíme do citlivých témat. Nezlobte se, ale nedovedu si dost dobře představit, že by ČMMJ spoluvedl člověk, který od roku 1995 tvrdě kritizuje jak poměry v myslivosti, tak i poměry v ČMMJ. Vidíte a já si zase nedovedu představit, že by ČMMJ spoluřídil někdo, kdo je spokojen se stavem myslivosti v ČR či se stavem celé ČMMJ. Když jsem před MR ČMMJ 2/7 2014 představoval priority a mé představy týkající se reformy myslivosti a celé ČMMJ, tak jsem začal tím, že jsem pojmenoval hlavní příčiny - jak krize odvětví myslivosti, tak i krize ČMMJ. Zdůraznil jsem, že se mé názory na stav naší myslivosti a ČMMJ nemění, a že budu i dnes říkat jen to, co říkám posledních 25 let a co jsem uváděl a navrhoval na posledním výběrovém řízení na jednatele ČMMJ před cca 9 lety – kdy si MR ČMMJ vybrala ing. Kostečku. Při mé prezentaci základních prvků krize myslivosti bylo vidět, že ne všichni členové MR se s mými názory na stav myslivosti i organizace ztotožňují – spíše naopak. Po celých 25 let, co pracuji v myslivosti, mám zcela stejné názory – tedy jsem přesvědčen, že krize odvětví myslivosti se stále více prohlubuje, stejně jako nedobrý stav naší ČMMJ. A hlavně jsem přesvědčen, že odvětví myslivosti v ČR musí co nejrychleji projít moderně koncipovanou reformou; stejně tak i ČMMJ se musí zmodernizovat a zefektivnit svou činnost; navíc - vedení organizace musí zásadně změnit svůj přístup k členské základně. Musím zdůraznit, že jsem se výběrového řízení na jednatele ČMMJ neúčastnil proto, abych se zalíbil členům MR ČMMJ (kteří mě budou vybírat), ale proto, abych nabídl svou kvalifikaci, vzdělání, zkušenosti, názory, schopnosti, vědomosti a konkrétní návrhy na řešení dlouhodobých problémů – a to jak v myslivosti, tak i v ČMMJ (kdy to, co jsem za 25 let vykonal, jsem uvedl v dodaných podkladech k výběrovému řízení). Je třeba chápat, že démonizaci Řeháka a APM ČR realizovali po roce 1995 (kdy jsem inicioval založení Asociace profesionálních myslivců ČR) právě lidé, kteří si nechtěli za žádnou cenu připustit, že naše slavná a mezinárodně uznávaná myslivosti je dlouhodobě v kritickém stavu; což byl třeba můj učitel myslivosti pan profesor Hromas, kterého se má kritika stavu naší myslivosti a ČMMJ velice dotýkala. Velice mě pak potěšilo, že když jsme si v roce 2009 na výstavě v Lysé n. L. s panem profesorem dosti obsáhle povídali, tak mi dal za pravdu s tím, že v myslivosti v ČR a v ČMMJ už takhle dál skutečně nejde - a že je třeba zcela zásadně měnit a modernizovat. I sám bývalý jednatel spolu s některými představiteli myslivosti na MZe ještě v roce 2012 veřejně prohlašovali, že není nutná žádná reforma myslivosti (jak navrhuje Řehák), protože v myslivosti je vše v pořádku a vše dobře funguje; pozitivní je, že to už tvrdit přestali. I APM ČR jsem založil právě proto, že jsem zjistil (v tom roce 1994), že se v rámci ČMMJ nedají prosadit žádné nutné zásadní změny. A APM ČR nedělá celých 20 let nic jiného, než jsou snahy po prosazení moderní reformy odvětví myslivosti – ostatně, to všechno už dobře ví každý, kdo sleduje dění v APM ČR, Myslivecké unii ČR či stránky M.I.S.u. Je pravda, že v rámci APM ČR jsme si sice (jako jediní v ČR) dovolovali kritizovat poměry v odvětví myslivosti (i na MZe či v ČMMJ), ale vždy jsme společně s kritikou prezentovali i jasné odborné návrhy a kroky, jak celou krizi myslivosti řešit a vyřešit.

Takže má odpověď na Vaši otázku je jasná – ano jsem přesvědčen, že ČMMJ musí na post svého ústředního jednatele dosadit člověka, který jasně vidí dlouhodobou krizi odvětví myslivosti i plíživou krizi samotné ČMMJ; a nejenom, že tu krizi vidí, ale chce ji i aktivně řešit; a nejen, že ji chce aktivně řešit, ale který ví, jak při řešení této krize postupovat a má schopnost pro to něco připravit a realizovat. Já osobně po mém jednání před Mysliveckou radou nejsem přesvědčen, že všichni členové MR vidí dlouhodobé problémy odvětví myslivosti i ČMMJ; nejsem přesvědčen, že skutečně cítí ten Damoklův meč, visící už hodně nízko nad mysliveckými hlavami; nejsem přesvědčen, že všichni členové MR chápou, že se naše ČMMJ už dál nedá financovat jen z členských příspěvků; a další a další problémy. Při mé veškeré úctě ke členům Myslivecké rady ČMMJ musím uvést několik nezvratných faktů: - současná MR je nejvyšší výkonný orgán ČMMJ – je tedy plně zodpovědná (resp., významně spoluodpovědná – spolu s nejvyššími představiteli a ústředním jednatelem) za současný tristní stav celé organizace – např., i proto, že z ní odešlo více než 50 % členů; - současná MR je plně zodpovědná (resp., významně spoluodpovědná – spolu s nejvyššími představiteli a ústředním jednatelem) za stávající krizi odvětví myslivosti, která se vůbec neřeší; - při jednání před MR jsem si skutečně jasně uvědomil, že tato MR nemůže nikdy vybrat jednatele (jako jsem já), který by veřejně prezentoval všechny kritické nedostatky posledních let a prosazoval by funkční návrhy reformy celé organizace (protože pokud si totiž někdo dovolí upozornit na krizi myslivosti i naší ČMMJ – upozorňuje tím zároveň i na špatnou práci a neschopnost této MR). Moment - stále říkáte „naší ČMMJ“. Neměl byste spíše říkat „naší APM ČR“? Ale já stále říkám jak „naše ČMMJ“, tak i „naše APM ČR“. Jsem totiž jak členem a představitelem APM ČR, tak členem ČMMJ – ostatně jako řada členů APM ČR. APM ČR nevznikla v roce 1995 jako nějaký „Trojský kůň“ či barikáda pro boj proti ČMMJ; ale byla ustavena jako stavovská organizace sdružující myslivce z povolání (tedy pracovníky státní správy myslivosti; profesionální myslivecké funkcionáře; pracovníky myslivecké vědy a výzkumu; oborníky a bažantníky a další myslivecké profese). Věřil jsem tomuto projektu s tím, že APM ČR může udělat kus poctivé práce pro nutnou modernizaci myslivosti – což také po celých dvacet let poctivě dělala (viz., předložené specifikace mých aktivit i aktivit APM ČR). V roce 2009 jsem spolu s APM ČR inicioval vznik nové platformy Myslivecké unie ČR, v rámci níž by spolupracovaly všechny subjekty zainteresované v myslivosti; a které by svým společným postupem mohly prosadit aktivní přístup státu k myslivosti a pomoc státu při realizaci mysliveckých činností v honitbách. A ke spolupráci jsme samozřejmě pozvali i ČMMJ. Co se týká ČMMJ, tak jsem přesvědčen, že jako řádný člen ČMMJ si mohu dovolit kritizovat poměry v naší organizaci; jako řádný člen ČMMJ jsem dokonce povinen poukazovat na všechny nedostatky či případné chyby ve své organizaci. Respektuji, že řada mých kolegů z ČMMJ si zvolila svou cestu, kterou byl odchod z ČMMJ; což jsem vždy odmítal, protože jsem považoval a stále považuji maximálně početnou a dokonale fungující ČMMJ za jeden z nejvýznamnějších článků budoucího rozvoje odvětví myslivosti. Stále operujete pojmy jako „moderní reforma odvětví myslivosti“ či „moderní reforma ČMMJ“. Co si však má pod nimi představit obyčejný myslivec z honitby. Pokusil jste se před Mysliveckou radou uvést, co to je ta Vaše „moderní reforma myslivosti“? Pochopitelně. To bylo hlavní motto mého vystoupení před MR ČMMJ v rámci výběrového řízení na jednatele ČMMJ. MR ČMMJ požadovala, aby každý uchazeč vypracoval pro výběrové řízení koncepci fungování sekretariátu ČMMJ. Pokusil jsem se nejprve vysvětlit, že se dům nedá stavět od střechy, a že požadované koncepci činnosti sekretariátu ČMMJ musí předcházet vytvoření koncepce dlouhodobého rozvoje celé organizace. Když pak bude jasné, jak přesně bude celá organizace ČMMJ

fungovat (jaká bude struktura organizace; jaký bude systém fungování a jaké budou vzájemné vazby a úkoly), pak se od této celkové koncepce odvine koncepce sekretariátu ČMMJ. Proto jsem před MR hovořil především o současném stavu ČMMJ i odvětví myslivosti a v návaznosti pak o nezbytné reformě odvětví myslivosti a s tím spojené nezbytné reformě ČMMJ. Zdůraznil jsem, že odvětví myslivosti v ČR a ČMMJ jsou do jisté míry spojené nádoby, které jsou nejen spojeny, ale které se mohou velmi významně ovlivňovat. Tedy, když bude hlubokou a dlouhodobou krizí postiženo celé odvětví myslivosti, pak se to přímo i nepřímo přenese i do stavu a fungování ČMMJ; a naopak – když bude moderně a efektivně fungovat odvětví myslivosti, pak se to může pozitivně odrazit ve stavu a fungování naší ČMMJ i všech dalších organizací. Proto se ČMMJ nemůže vykašlat na to, co se děje v odvětví myslivosti a nemůže se věnovat pouze svým interním problémům – s tím, že někdo jiný tu krizi odvětví myslivosti vyřeší za nás. Tak to prostě nemůže nikdy fungovat. A malá poznámka – když čtu posledních 10 let pečlivě každý zápis ze zasedání MR ČMMJ, tak se tam dlouhodobá krize odvětví myslivosti skutečně moc neřeší (resp., neřeší se vůbec). Ale zato se tam řešilo třeba to jak umlčet nezávislý internetový zpravodaj MIS. Teď k té reformě celého odvětví myslivosti. Není pochyb o tom, že stávající odvětví myslivosti je dosti zanedbané, zastaralé, neefektivně fungující a nedostatečně odborné – což je celkem logické, protože se v něm za posledních 60 let prakticky nic nezměnilo. Ale máme jedno obrovské štěstí – a to velice progresivní základní principy naší tradiční myslivosti, na nichž můžeme postavit nové a moderní odvětví myslivosti. Geniální jsou zejména dva základní principy (které jsem specifikoval a popsal až já, ve svém návrhu mysliveckého managementu přírody); prvním je - celoúzemní realizace mysliveckého managementu přírody a druhým je – územní odpovědnost za myslivecký management přírody. Základem mého projektu reformy – je reforma stávajícího odvětví myslivosti na moderní a progresivní myslivecký management přírody; který má celou řadu nových specifických prvků. Celá reforma odvětví myslivosti v mém podání by byla postavena na „Koncepci dlouhodobého rozvoje odvětví myslivosti v ČR“. Stejně tak by reforma celé ČMMJ v mém podání byla postavena na propracované „Koncepci dlouhodobého rozvoje ČMMJ“. Toto vše jsem sdělil i MR, ale nejsem si jist s jakým účinkem. Ani před MR jsem se netajil tím, že nechci jít do ČMMJ jen úřadovat, ale chci aktivně pomáhat (v součinnosti se všemi aktivními OMSy) s reformou a nezbytnými změnami. Kašlu na nějakou funkci, nezajímá mě jakákoliv prestiž plynoucí z této funkce, protože já si už v myslivosti skutečně nemusím nic dokazovat. Jak při účasti na výběrovém řízení na jednatele před devíti roky, tak i dnes mi šlo jen a jen o to, jak pomoci změnit tehdejší i současnou ČMMJ na moderní a efektivně fungující organizaci, která je ochotná a hlavně schopná prosazovat vůči státu jak zájmy svých členů, tak i celého odvětví myslivosti; tedy změnit ČMMJ na maximálně odborně fundovanou myslivecko-ochranářskou organizaci, kterou její členové budou mít rádi, pevně při ní budou stát a budou hrdi na to, že jsou jejími členy. Nic víc a nic méně. Jaké názory jste tedy jako kandidát na jednatele prezentoval před MR ČMMJ? Odvětví myslivosti v ČR je v dlouhodobé hluboké krizi (+ uvedené příklady hlavních prvků krize). ČMMJ je v pozvolné krizi, kdy je třeba modernizovat tuto naši organizaci. Vedení ČMMJ musí mít vždy na paměti, že je organizací občanů-svých členů, jejichž životním posláním je realizace celého širokého spektra mysliveckých činností v honitbách. Takže ČMMJ se musí velice intenzivně starat nejen o to, aby organizovala zkoušky adeptů či zkoušky psů, ale hlavně o to, aby se jejím členům v honitbách dobře pracovalo; a aby jim stát maximálně pomáhal a snažil se jim vytvářet optimální podmínky k jejich náročným mysliveckým činnostem. A každý myslivec-člen ČMMJ (platící svými příspěvky chod této organizace) si může sám odpovědět na to, do jaké míry plní vedení ČMMJ tyto své úkoly vůči svým členům v honitbách. Třeba - kolik korun dotací dostávají

myslivci-členové ČMMJ v honitbách na celé spektrum mysliveckých činností realizovaných pro stát. Nebo třeba, jak vedení ČMMJ hájí nezadatelné zájmy svých členů. Dále jsem v rámci výběrového řízení konstatoval, že za jasný základ celé struktury ČMMJ jsem vždy považoval a i dnes považuji dobře fungující a státem spolufinancované Okresní myslivecké spolky ČMMJ. Na nichž stojí a s nimiž padá celá činnost ČMMJ. Osobně bych důrazně nedoporučoval, aby se měnila tato stávající a roky prověřená struktura. Reforma ČMMJ v mém podání rozhodně není rozbití celého systému a stavění nějakých nových experimentů na zelené louce. Reforma spočívá v tom, zajistit zásadní podporu všemu, co je v systému funkční a dlouhodobě životaschopné (třeba mnohé činnosti OMSů). Což v praxi znamená specifikovat veškeré činnosti, které se nejen na OMSech dlouhodobě dělají, ale i ty, které by se mohly dělat; zařadit je do systému myslivecké dotační politiky, získat na ně státní podporu a potom je začít všechny postupně realizovat. A budoucí prosperita, funkčnost a nepostradatelnost ČMMJ pro stát, myslivost i myslivce je zajištěna. Zaznívají hlasy, že je třeba přejít na krajskou strukturu ČMMJ a dostat se blíž k obcím s rozšířenou působností. Já osobně jsem (s dobrou znalostí věci) přesvědčen, že současná třístupňová struktura státní správy od počátku byla a dodnes je krokem velmi špatným směrem; a stále hlasitěji zaznívají názory, že zrušení systému okresů byla jednou z velkých pitomostí tohoto státu po roce 1989. Proto vždy při diskusích o nových krajských strukturách ČMMJ kladu jednu otázku – brání snad současné stanovy ČMMJ tomu, aby se OMSy v rámci krajů scházely, radily se a spolupracovaly když budou mít zájem? A vždy zdůrazňuji, že nikoliv! Je jasné, že v rámci současných krajů existují OMSy velmi dobré, dobré i zcela mizerné; a já rozhodně nechci, aby se pod vedení jakýchsi umělých krajských struktur - mizerné OMSy staly o něco lepšími a velmi dobré OMSy se zkazily. Pro mě je hlavním cílem prosadit plnou podporu a vytvořit možnosti pro OMSy – ať předvedou svou kvalitu a akceschopnost; a až bude většina OMSů hezky „šlapat“ – pak diskutujme o krajských strukturách. Všichni členové ČMMJ by si měli uvědomit, že systém fungujících a sebevědomých OMSů je velmi dobrá obrana proti snahám kohokoli ovládat tuto organizaci a manipulovat s ní – protože by musel „zpracovat“ 80 zkušených představitelů. U případné krajské struktury by stačilo ovlivnit jen 14 lidí, což je podstatně méně. Jinak znovu zdůrazňuji, že ani dnes nic nebrání OMSům v rámci jednotlivých krajů spolupracovat či koordinovat své činnosti. Je mi jasné, že řada OMSů má problémy, které nebyly vždy způsobeny jen špatnou prací okresní organizace; mnohdy se jednalo o selhání jedince či několika jedinců. Myslím, že by nebylo dobré „napumpovat“ finance plošně do všech OMSů; ale snažil bych se spolu s celým vedením ČMMJ vytvořit a hlavně prosadit nové dotační tituly (školení a vzdělávání; kynologie-zkoušky; střelectvípřezkušování+školení; okresní kontroly /i výstavy/ chovu a lovu zvěře; poradenská a konzultační činnost aj.), které by umožnily aktivním OMSům si zajistit-vydělat dostatek finančních prostředků na plnohodnotný provoz (podle hesla: „organizace se stará – organizace má!“). Jedním z mých hlavních důvodů pro urychlenou realizaci reformy ČMMJ je ten fakt, že není dlouhodobě možné a únosné, aby ČMMJ financovala svou existenci jen z příspěvků svých členů na jednotlivých OMSech; aby se na OMSech a sekretariátu propouštěli zaměstnanci, když budou klesat počty členů – tak, jak to provádí vedení ČMMJ už celých 25 let po roce 1989! Tak to prostě nemůže fungovat. Promiňte, ale už jsme zase u těch financí! Copak i v odvětví myslivosti hrají peníze tak důležitou roli? Vždyť dvě desetiletí slýcháme od nejvyšších představitelů ČMMJ důrazná tvrzení, že myslivost není o penězích, ale o lásce ke zvěři a přírodě! To jsou všechno jen krásné a populistické řeči pro média. A právě tyto hloupé řeči o tom, že „myslivost není o penězích“, se také velice silně podepsaly na současné hluboké krizi naší myslivosti; a nakonec i celé ČMMJ. Možná, že předseda ČMMJ z tepla a bezpečí své senátorské lavice se

domnívá, že myslivost je jen o lásce ke zvěři a přírodě; ale jsem přesvědčen o tom, že jednatel na OMSu (který musí zajistit jeho celoroční chod) to vidí trochu jinak! Já jsem dlouhodobě skálopevně přesvědčen, že myslivost je samozřejmě o penězích – a to o nesmírně velikých penězích!! O penězích jsou totiž i všechna odvětví realizovaná člověkem v přírodě; tedy odvětví: zemědělství, lesnictví, rybářství i slavné odvětví ochrany přírody. Stačí si jen vzít ty krásné proklamace o upřímné i nezištné lásce a hlubokých vztazích ochranářských subjektů k přírodě – a vedle nich pak položit ty desítky miliard korun ze státního rozpočtu, které končí v neuvěřitelně zbytnělém a trvale hladovém systému ochrany přírody a na účtech nekonečné řady ochranářských subjektů. A vezměme si, kolikrát důrazně zaznělo z úst zástupců odvětví zemědělství, lesnictví, rybářství či ochrany přírody, že jejich odvětví nemohou existovat bez finanční pomoci státu či EU. A protože zástupci těchto odvětví tvrdě pracují, lobují a tlačí na stát, tak mají tato odvětví štědré až velmi štědré dotační politiky a miliardy dotací. A protože představitelé myslivosti v ČR tvrdě nepracují, účinně nelobují a účinně netlačí na stát – tak nemá toto odvětví prakticky žádnou finanční pomoc. Když si přesně zrekapitulujme, co za posledních 25 let prosadili pro odvětví myslivosti a pro tvrdě pracující myslivce v honitbách odpovědní nejvyšší představitelé myslivosti a myslivců na MZe, ZV PSP ČR a ČMMJ, tak dojdeme k závěru, že neprosadili prakticky nic a jen se vymlouvají nebo finance prostě neřeší! Uvedu Vám pro ilustraci jeden příklad. Někdy v roce 1995 jsem jako pracovník myslivosti na MZe prosadil a dohodl se s vedením SVS na tom, že uživatelé honiteb v ČR dostanou za terénní realizaci orální vakcinace lišek roční dotaci 3.000 Kč / na 1 honitbu – alespoň na pokrytí základních nákladů. Než byla dotace definitivně schválena, jednalo vedení SVS s tehdejším předsedou ČMMJ, který na informaci o dotaci reagoval slovy: “Jaké zase dotace pro myslivce? Myslivci žádné dotace nepotřebují a rádi Vám ty vakciny budou i nadále roznášet zdarma.“ SVS samozřejmě zajásala, že ušetří - a bylo definitivně po 16 milionech pro myslivce-uživatele honiteb. A pak SVS doslova odkopla myslivce z procesu orálních vakcinací (kteří jim roky poctivě a zdarma vakcíny roznášeli) a za desítky (a možná i stovky) milionů korun přesunula tuto akci na leteckou aplikaci. A myslivci neměli zase nic a na činnosti významně související s myslivosti se „napakoval“ někdo jiný! Kolikrát jsme už slyšeli, že „chudák“ stát nemá peníze na daleko důležitější věci (důchody či zdravotnictví), než je „nějaká“ myslivost. Ale nikdy nám naši předsedové a jednatelé nevysvětlili, jak je možné, že stát na jedné straně nemá prostředky na podporu mysliveckých činností v honitbách (vůči zvěři-přírodnímu bohatství), zatímco na druhé straně stejný stát podpoří čistě propagační rybářskou akci „ryba domácí“ sumičkou neuvěřitelných cca 200.000.000 Kč!? A přitom spotřeba našich ryb dokonce ještě klesla. Je prostě zcela skandální, jak se tento stát chová poslední dvě desetiletí k odvětví myslivosti a myslivcům-uživatelům honiteb – aniž by se nejvyšší představitelé odvětví myslivosti a ČMMJ důrazně a systematicky zasazovali za získání podobných částek na podporu myslivosti v honitbách! Zajímavé je, že náš stát zemědělcům, vlastníkům lesů či rybářům dotuje jejich soukromý majetek – a dává na podporu jejich hospodaření desítky miliard korun. Zatímco v rámci odvětví myslivosti se uživatelé honiteb-myslivci starají o zvěř - „přírodní bohatství“ (mohlo by se uvést, že je to přírodní bohatství tohoto státu a všech občanů) a stát jim na celé spektrum těchto náročných činností nedává prakticky vůbec nic! Spočítal jsem (podnikatelským systémem), že roční náklady na realizaci myslivosti v ČR se pohybují na úrovni 10-12 miliard korun; a tyto náklady jsou skoro všechny hrazeny z kapes či z činností myslivců z honiteb! Ukažte mi v ČR druhou podobnou skupinu občanů, kteří ze svých kapes ročně financují aktivity státu částkou 12 mld. korun? A pak si představitelé státu (z MZe, které má dotace na myslivost zabezpečit) ještě dovolí tvrdit, že stát myslivost dotuje částkou na úrovni 30 milionů korun; nikdo však už neřekne, že z těch 30 milionů dostávají podstatnou část ziskové státní lesní podniky, vedení ČMMJ v Praze a některé vykutálené

instituty na svou činnost. A do myslivosti v honitbách se nedostane skoro nic; tedy pokud tento stát nepovažuje za dostatečnou podporu pár tisíc korun na nějaké umělé nory či chytáky na zvěř. Dobře; ale o co chcete opřít tyto Vaše návrhy, aby s Vámi stát nevyběhl? Mé názory a návrhy vždy vycházejí ze základních principů myslivosti. Především z toho, že stát v zákoně o myslivosti deklaruje zvěř, jako přírodní bohatství; z čehož vyplývá, že by se měl stát podílet či spolupodílet na mysliveckém managementu (chovu, péči a ochraně) tohoto přírodního bohatství. Ale náš mazaný stát zákonem nařídí, že o jeho přírodní bohatství musí pečovat (výhradně na své náklady) uživatelé honiteb-myslivci. A ještě navíc zařadí do zákona sankční ustanovení o tom, že když uživatel honitby-myslivec nebude na své náklady tuto zvěř-přírodní bohatství krmit, tak mu stát může udělit likvidační sankci 200.000 Kč a v případě opakování znovu! A tak tento mazaný stát zákonem nařídí uživatelům honiteb držet a užívat stanovené počty psů loveckých plemen a myslivci nakupují a cvičí psy – a platí a platí; mazaný stát zákonem stanoví, že honitby, zvěř a přírodu budou chránit myslivecké stráže a uživatelé honiteb-myslivci tyto úkoly ve svém volnu a na své náklady realizují - a platí a platí; mazaný stát nařídí uživatelům honiteb likvidovat zvířata škodlivá myslivosti a myslivci střílejí, likvidují a odstraňují – a platí; mazaný stát nařídí, že uživatelé honiteb musí disponovat proškoleným prohlížitelem ulovené zvěře a myslivci jdou na školení – a platí a platí. A na realizaci těchto zákonem (a pod sankcemi) vyžadovaných činností nedostanou uživatelé honiteb-myslivci od státu nikdy ani korunu. A kdyby tento stát či vedení ČMMJ alespoň chránili myslivce – své členy, když už tito roky ze svých kapes sponzorují chod celého odvětví myslivosti. A vy si jako kandidát na jednatele ČMMJ myslíte, že stát a vedení ČMMJ nechrání myslivce či své členy? To si nemyslím, to velice dobře vím! A nejenže stát a vedení ČMMJ myslivce nechrání, ale ještě podporují zcela zbytečné a nesmyslné odčerpávání vzácných financí z odvětví myslivosti; resp., z kapes uživatelů honiteb. V rámci výběrového řízení na jednatele ČMMJ jsem zdůraznil, že za velice důležitý úkol jednatele ČMMJ považuji důraznou ochranu zájmů myslivců a odvětví myslivosti v ČR. Jen pro ilustraci uvedu jeden bezprecedentní příklad toho, jak fungují toky financí v odvětví myslivosti a jakým způsobem stát a vedení ČMMJ chrání zájmy myslivců v ČR. Jeden vykutálený pan MVDr. z Brna přišel v období 2008/09 s tím, že EU nařídila, že každý uživatel honitby v ČR musí mít proškolenou osobu – tzv., prohlížitele ulovené zvěře; a hned začal pilně pracovat na megaprojektu, jak celkem snadno získat 50-70.000.000.- Kč. Náš stát i vedení ČMMJ celkem nepochopitelně vzali tuto informaci jako fakt a dokonce začali intenzivně podporovat a spoluorganizovat toto školení (i když v ČR neexistoval vůbec žádný právní předpis, který by toto školení nařizoval; a z odborného mysliveckého pohledu je systém povinných „prohlížitelů“ v honitbách velká pitomost i zbytečnost). Součinností SVS, MZe i ČMMJ se v odvětví myslivosti vytvořila situace, že je toto školení vlastně jako povinné pro všechny uživatel honiteb; a navíc se veřejně zdůrazňovalo, že každý uživatel honitby, který nebude mít proškolenou osobu, tak nesmí prodávat zvěřinu a musí odevzdat trofeje a podobné nehoráznosti. Nicméně tato dezinformační kampaň dobře zafungovala a prakticky skoro všichni kampaní znepokojení uživatelé honiteb tam své lidi poslali; i s „lidovým“ poplatkem 4.500.Kč za 1 osobu. Jistý etický problém byl jen v tom, že tato informace o povinném proškolení byla zcela cíleně zkreslena, protože v předmětném nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004 (kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu) je

hned v úvodu uvedeno, že se toto nařízení nevztahuje na myslivce (lovce), kteří dodávají malá množství volně žijící zvěře nebo malá množství masa volně žijící zvěře konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu, který je přímo dodává konečnému spotřebiteli. Takže se toto nařízení EP netýkalo prakticky 95% uživatelů honiteb v ČR! Pikantní bylo, že podobné nepravdy tvrdily nejen privátní a školské, ale i státní veterinární subjekty; což se nakonec ukázalo, jako logické, protože na tomto projektu a královsky honorovaných proškolování nakonec velmi výhodně participovaly všechny veterinární subjekty. Skandální však bylo, že tuto nesmyslnou akci vehementně podporovali i lidé z vedení MZe a lidé z vedení ČMMJ; a je třeba se ptát proč; když museli jasně vědět, že dle nařízení EP se tato opatření na naši myslivost nevztahují; a je to tedy jen vytažení desítek milionů z kapes chudnoucích uživatelů honiteb. Velmi zajímavé bylo i to, že si tuto povinnost-nepovinnost zařadili veterináři ze SVS do právních předpisů ČR jako jasnou povinnost; i když tento nesmysl se prakticky v žádném státu EU nerealizuje; a do právních předpisů ČR byla tato povinnost zařazena až několik let potom, co tento projekt vesele běžel po celé ČR a královsky vydělával. Když jsem tyto své názory a výtky (v mé krátké epizodě ve funkci ředitele odboru myslivosti na MZe v roce 2009) vznesl vůči dotyčnému MVDr. z Brna, ten mi v Kongresovém sále při konferenci EU o „prohlížitelích“ doslova řekl: „samozřejmě, že toto školení prohlížitelů není pro nikoho povinné; a pokud jsou myslivci hloupí a jdou tam z nějaké povinnosti, tak je to jen jejich problém.“ Takže shrnu a podtrhnu jen základní fakta. Tato velmi podivná akce přinesla a přinese veterinárním subjektům (a dalším zainteresovaným) částku vyšší než 50.000.000 Kč (a to začala nová etapa dalších proškolování proškolených, což bude zase několik desítek milionů korun), které byly doslova neoprávněně vytaženy z kapes uživatelů honiteb v ČR – tedy i z kapes členů ČMMJ. Tedy těch členů ČMMJ, kteří si svými příspěvky platí v Praze jednatele i s celým jeho aparátem; tedy lidi, kteří mají všem členům ČMMJ v regionech pomáhat a tvrdě hájit jejich zájmy! Osobně považuji tuto kauzu „prohlížitelů“ jako naprostý odborný nesmysl a zcela zbytečnou hloupost, jejíž realizaci EU po ČR nikdy nepožadovala. Navíc každý myslivecký adept v ČR už desetiletí skládá část zkoušky na první lovecký lístek i z oblasti myslivecké veterinární medicíny – je tedy proškolen. Pokud tento stát a SVS chtěly mít v myslivosti nějaké speciální „prohlížitele“, tak si měly toto zcela zbytečné proškolení uhradit ze státního rozpočtu. Ale to se samozřejmě nestalo. Chytré veterinární subjekty v čele se SVS (cítící šanci získat další desítky milionů korun) zcela v rozporu s nařízením EP a zcela cíleně zařadily tento nesmysl jako povinnost myslivců do své veterinární legislativy – a v součinnosti se spřízněnými veterinárními subjekty spustily celou akci – kterou od chudých uživatelů honiteb-myslivců získají za 10 let částku 50-70.000.000 Kč. Přitom státní veterinární orgány mají dle tohoto nařízení EP (ve státech, kde není myslivost) pouze přezkoušet, zda nominovaní „prohlížitelé“ mají požadované znalosti; tedy žádná „povinná“ školení za „lidových“ 4.500.- Kč /osobu! Promiňte, pane šéfredaktore, toto mé obsáhlé rozhorlení, ale já tuto akci považuji za zcela bezprecedentní nehoráznost státu (resp., SVS) vůči myslivcům (uživatelům honiteb) z celé ČR; kdy stát, místo toho, aby jim pomáhal spolufinancovat náročné myslivecké činnosti, tak je ještě tímto způsobem připraví o více než 50 milionů korun, které v drtivé většině skončí v kapsách vybraných veterinárních subjektů! A jednatel ČMMJ - místo toho, aby tuto nesmyslnou akci rasantně zastavil, tak na jejím prosazení ještě aktivně spolupracoval; a co víc – ještě ji vydával za úspěch. To je teda dosti nestandardní chování a jednání státu. To ústřední orgán státní správy myslivosti na MZe neznal uvedené nařízení EP o tom, že se toto nařízení nevztahuje na naše uživatele

honiteb? To MZe nevědělo, že většina států EU odmítla realizaci „prohlížitelů“ jako nesmysl? To nebylo MZe schopno zastavit dotyčného MVDr. z Brna při realizaci tohoto jeho bezdůvodného obohacení na úkor chudnoucích uživatelů honiteb z celé ČR? Na to je celkem jednoduchá odpověď. Úředníci myslivosti na MZe moc dobře věděli, že se toto nařízení EP nevztahuje na drtivou většinu uživatelů honiteb v ČR! Vedení MZe moc dobře vědělo, že většina států EU tento nesmysl s „prohlížiteli“ nebude nikdy realizovat! MZe bylo jednoznačně schopno celou akci „prohlížitelé“ zastavit a postavit se za uživatele honiteb z celé ČR; MZe bylo zcela jistě schopno, ale bohužel nebylo ochotno! Osobně jsem z pozice ředitele odboru státní správy rybářství a myslivosti v roce 2009 informoval o této situaci i stanoviscích všech států EU vrchního ředitele ing. Žižku z MZe a žádal ho povolení zastavit tuto akci; ten mi to striktně zakázal a potom s jednatelem ČMMJ (i přes uvedené skutečnosti) plně podpořili a následně spoluprosadili realizaci této nesmyslné a předražené akce. Kardinální problém spatřuji právě v tom, že se z chudnoucího odvětví myslivosti (kde už nejsou skoro žádné finanční prostředky); resp., z účtů uživatelů honiteb-myslivců, přesune během několika let 50-70.000.000 Kč do kapes rozhodně nestrádajících veterinárních subjektů; kdy se tato obrovská částka mohla použít v honitbách na řadu opravdu potřebných mysliveckých činností. Proto považuji toto velmi důrazné hájení zájmů členů ČMMJ v podobných kauzách za jeden z hlavních úkolů budoucího jednatele ČMMJ. V úvodu jsme hovořili o základních rysech reformy ČMMJ. Ale nedostali jsme se k tomu, jak si Vy představuje tu Vaší „moderní reformu myslivosti v ČR“? Promiňte, ale není to jen nějaká Vaše chiméra? A dá se vůbec odvětví myslivosti v tomto stavu nějak reformovat? Když dovolíte, vezmu to od Vaší poslední otázky. Samozřejmě, že se naše odvětví myslivosti i v tomto současném kritickém stavu dá reformovat. Pokud bych si myslel, že je to nemožné, tak bych se s tím posledních 25 let nezaobíral. Dlouhodobě užívám jeden příklad o situaci v naší myslivosti - tedy, že naše myslivost mi po roce 1989 připomíná starého nemocného medvěda, který stojí na křižovatce, přešlapuje na místě z nohy na nohu a přemýšlí, kterou cestou se vydat – zda: → na krásnou, krátkou, rovnou a velmi pohodlnou cestu směrem k odvětví lovu a lovectví (kdy myslivost jako taková zmizí a zůstane jen lov); → či na hrbolatou, kamenitou, klikatou a hrozně náročnou cestu k modernímu mysliveckému managementu přírody (který má šanci, stát se dominantním odvětvím realizovaným v přírodě). A já se prostě těch uplynulých 25 let snažím omladit a rozhýbat toho starého a zanedbaného medvěda (naše odvětví myslivosti) a dostat ho na tu cestu k modernímu mysliveckému managementu přírody. Takže ano, naše myslivost se dá reformovat na moderní myslivecký management přírody – tedy pouze v případě, pokud bude ze strany státu a všech mysliveckých subjektů v čele s ČMMJ opravdový zájem! Dvacet let slyším od představitelů myslivosti na MZe i od představitelů ČMMJ „argumenty“, že stát chudák nemá žádné finance, že stát musí šetřit a vlastně - že se nemůže a nebude dotovat nějaká zábavná zájmová myslivost!! A nemá stát vlastně pravdu? Nemělo by být odvětví myslivosti soběstačné? A funguje snad bez dotací odvětví zemědělství lesnictví či rybářství? Zemědělec vypěstuje pšenici, kterou prodá za tržní ceny a ještě na tuto činnost dostane od státu dotace; vlastník rybníků za státní peníze své rybníky opraví a kompletně odbahní; vlastník lesa dostane od státu dotace na své lesy! A uživatel honitby-myslivec? Ten chrání a pečuje státu o jeho přírodní bohatství-zvěř a nedostane od něj prakticky žádnou podporu; přitom výkupní ceny zvěřiny jsou od roku 1990 prakticky stejné,

zatímco náklady stouply od té doby o stovky či tisíce procent. Z čeho by se tedy měla odvíjet ona „soběstačnost myslivosti“? To je stejně chytrý princip, jako „soběstačnost odvětví ochrany přírody“. Bohužel, ale v odvětví myslivosti se po roce 1989 neudělalo na úseku financování spektra mysliveckých činností naprosto nic; tedy lépe řečeno – nejvyšší představitelé odvětví myslivosti (z MZe a ČMMJ) neudělali v tomto nic! A tak veškeré náklady na široké spektrum mysliveckých činností v honitbách nesou celých 25 let na svých bedrech uživatelé honiteb-myslivci. Jak to také může fungovat, když máme v nejvyšším řídícím orgánu ČMMJ ekonomické experty, kteří si dovolí zcela vážně tvrdit, že myslivost žádné dotace nepotřebuje! A to je právě to „odtržení vedení ČMMJ od provozní reality“; přitom by se stačilo zeptat jednatelů OMSů a hlavně myslivců v honitbách, jak se jim líbí, že už desetiletí ze 100% financují státu myslivecký management jeho přírodního bohatství. Ale kdyby myslivci - uživatelé honiteb jen roky dotovali myslivecko-ochranářské činnosti, které po nich zákonem požaduje stát! Ale oni jsou nuceni platit a platit i v dalších oblastech, které jsou naprosto nesmyslně, nelogicky a zcela chybně upraveny stávajícím zákonem o myslivosti. A jednou z nejnesmyslnějších a pro myslivce nejnebezpečnějších oblastí jsou škody působené zvěří. Dle stávajícího systému máme v ČR tři základní skupiny honiteb: → honitby lesní – kde je normována zvěř spárkatá; a kde se s ní myslivecky hospodaří; → honitby smíšené – kde je v některých (dle výměry lesů) zvěř spárkatá normována; a kde se s ní může systematicky myslivecky hospodařit; → honitby polní – kde není zvěř spárkatá (s výjimkou zvěře srnčí) normována; a kde je prováděn jen odlov zvěře migrující. Takže velká většina lesních honiteb (kde je zvěř spárkatá normována) je ve vlastnictví státu a je spravována státními lesnickými subjekty, které je většinou pronajímají. I když zákon stanovuje povinnost při tvorbě honiteb bránit hranicím honiteb, které tvoří rozhraní pole les, tak je drtivá většina hranic státních lesních honiteb tvořena rozhraním pole-les; kdy mají uživatelé polních a smíšených honiteb velice ztížen lov v nejohroženějších oblastech okrajů lesů; navíc si lesnické subjekty prosadily do zákona i zákaz lovu ve vzdálenosti 200m od hranic honitby (tedy lesa). A spárkatá zvěř, koncentrována (v počtech často mnohonásobně překračujících stanovené NS) ve velkých lesních komplexech pak migruje (při denních či sezónních migračních aktivitách) do polních či smíšených honiteb, kde poškozuje či devastuje zemědělskou produkci. A mazaný stát si dá do zákona, že tyto škody způsobené zvěří z lesů nebude hradit ten, kdo je způsobil (svou špatnou prací, nedbalostí či snahou po vyšším zisku za prodej poplatkových lovů) – tedy státní držitelé velkých státních lesních honiteb (či jejich nájemci), ale že tyto škody budou zemědělcům hradit uživatelé polních a smíšených honiteb, na jejichž území přemnožené populace spárkaté zvěře migrují z velkých lesních komplexů. Což je sice od státu velmi mazané, ale rozhodně to od něj není spravedlivé. Již z tohoto příkladu je zřejmé, jak to v praxi dopadá, když myslivost v ČR řídí lesnické subjekty a lesničtí úředníci na MZe. A to jsou zcela transparentní prvky krize myslivosti, které dokazují, proč je nezbytné co nejrychleji zrealizovat moderní reformu odvětví myslivosti v ČR! Dobře, celkem chápu, že by se měl stát aktivně podílet na spolufinancování mysliveckých činností v honitbách. Ale dotovat nějakou organizaci ČMMJ – není to už trochu moc? Ale vůbec ne! Podívejte se třeba na systém financování či finanční podpory státu organizacím ochrany přírody. Znám případy, kdy mladí ochránci přírody dostávají příspěvky i v řádech desítek tisíc korun na činnost pro skupinu 30 dětí. A zdůrazňuji, že to je moc dobře, že stát podporuje to, když někdo něco pro přírodu dělá. Jen se ptám, proč tento stát organizace ochrany přírody finančně podporuje a organizace myslivecké (třeba MS, které toho v přírodě dělají minimálně stejně)

dlouhodobě zcela opomíjí. A to by mělo hlavně vedení ČMMJ státu neustále důrazně připomínat a žádat nápravu. A ještě k té ČMMJ. Dlouhé roky prosazuji základní princip fungování odvětví myslivosti – kdy myslivost není žádná veselá zájmová činnost, ale jedná se o složité, náročné a plnohodnotné odvětví lidské činnosti realizované v přírodě (stejně jako zemědělství, lesnictví, rybářství či ochrana přírody), které je řízeno svým zvláštním zákonem o myslivosti. A dovolte mi drobnou poznámku. Co je to proboha za zájmovou činnost, v níž vám stát zákonem stanoví celoroční realizaci celého spektra složitých a odborně i finančně náročných mysliveckoochranářských úkolů, které máte vykonávat výhradně na své náklady vůči krajině a zvěři-přírodnímu bohatství? Co je to za zájmovou činnost, v níž vám vyplývají ze zákona tvrdé stotisícové sankce; třeba - když v zimě jako uživatel honitby-myslivec nebudete státu na své náklady krmit zvěř-jeho přírodní bohatství. Zájmová činnost je golf, modelaření či filatelie – ale rozhodně ne myslivost!! Pokud bude tento stát a společnost chápat myslivost i nadále jen jako zájmovou činnost vybrané skupiny občanů – nikdy dotace na myslivost nevybojujeme. Pokud se nám podaří přesvědčit stát a společnost, že myslivost je plnohodnotné odvětví realizující pro stát celé spektrum myslivecko-ochranářských činností – pak dotace do myslivosti prosadíme! A nejen do myslivosti, ale i do ČMMJ! Pokud se totiž prvky organizační struktury ČMMJ (OMSy či ZO) spolu-podílejí na realizaci spektra mysliveckých činností (zaměřených na zvěř-přírodní bohatství), pak se musí stát spolupodílet na spolufinancování těchto nezastupitelných činností ČMMJ. Jedná se například - o myslivecké vzdělávání a školení, kde se v rámci OMSů připravují a zkouší budoucí myslivečtí odborníci do honiteb a mohou probíhat i další školení; jedná se o systém myslivecké kynologie, kde se v rámci OMSů realizuje odborná pomoc při přípravě všech typů zkoušek všech skupin plemen loveckých psů; dále se v případě OMSů jedná se o realizaci systému střelecké přípravy; jedná se o systém kontrol a hodnocení výsledků mysliveckého managementu v jednotlivých honitbách (výstavy trofejí a přehlídky výsledků lovu) a jiné aktivity ČMMJ ve prospěch odvětví myslivosti. Proto je dle mého názoru stát povinen finančně podporovat podobné celospolečensky nezastupitelné a pozitivní aktivity OMSů ČMMJ; ať stát spravedlivě finančně podporuje každou organizaci, která poctivě pracuje ve prospěch přírody – bez ohledu na to, zda se jedná o organizaci mysliveckou či organizaci ochrany přírody! Při výběrovém řízení jsem zdůraznil, že bych za jeden ze svých hlavních úkolů jednatele ČMMJ považoval vytvoření zásad myslivecké dotační politiky a následného zahájení důrazných jednání se státem o prosazení systému myslivecké dotační politiky, kdy se stát bude aktivně podílet na spolufinancování celého spektra myslivecko-ochranářských činností v honitbách i činností organizace ČMMJ, realizovaných v souvislosti s odvětvím myslivosti a ve prospěch odvětví myslivosti. A to nemluvím o tom, co všechno by pro stát mohly realizovat aktivní, efektivně fungující a odborně fundované OMSy ČMMJ v rámci mnou navrhovaného nového systému „mysliveckého managementu přírody“! A právě tyto a další podobné kroky považuji za významné a zcela konkrétní prvky reformy a modernizace celé ČMMJ! Jistě, to má svou logiku. A co ještě považujete za hlavní kroky ve Vaší reformě ČMMJ? Už jsem to uváděl. Za velice důležité považuji zcela zásadní aktivizaci celé ČMMJ a radikální změny jednání vedení ČMMJ (zejména MR ČMMJ) vůči členské základně! Když jsem hovořil s celou řadou kolegů myslivců o důvodech, proč odešli ze své ČMMJ, pak uváděli tyto hlavní důvody: nedostatečný zájem vedení ČMMJ (sekretariát a MR) o svou členskou základnu; odtržení vedení ČMMJ od svých členů v honitbách;

odtržení vedení ČMMJ od dění v odvětví myslivosti; malá informovanost řadových členů o aktuálním dění v odvětví myslivosti; politizace odborné organizace ČMMJ; absence jasných vizí budoucího vývoje v odvětví myslivosti i v ČMMJ; absence ideálů a idejí v odvětví myslivosti i v ČMMJ. Plně se zbožňuji s těmito názory a i já považuji tyto důvody za příčinu dlouhodobé krize naší ČMMJ. Řada myslivců (bývalých členů ČMMJ) uvádí, že si před vystoupením z organizace kladli otázky: → jak mi ČMMJ pomáhá v realizaci mysliveckých činností v honitbě; → co mi vlastně přináší; → jak hájí mé myslivecké zájmy; → z jakých důvodů bych měl být i nadále v této organizaci a platit jí nemalé členské příspěvky. A řada z nich tvrdila, že jim jejich organizace (mnohdy ani některé jejich OMSy) nijak nepomáhá, neřeší se dění v myslivosti, nejsou k dispozici aktuální informace a nikdo neví, co bude s myslivostí a v myslivosti ze 5 či 10 let. Faktem, je, že když si prostudujeme zápisy z MR ČMMJ za poslední roky, tak vedení organizace řeší hlavně své interní záležitosti a problémy. Proto se musí nový jednatel věnovat i této problematice. Já jsem v rámci výběrového řízení na jednatele ČMMJ před MR jasně deklaroval, že mým hlavním úkolem bude, přivést do ČMMJ zpět těch 50.000 bývalých členů, kteří vystoupili v posledních 10 letech. Chtěl bych je všechny znovu oslovit, vysvětlit jim novou situaci, prezentovat jim reformu odvětví myslivosti i celé ČMMJ a poprosit je o návrat do lůna nové ČMMJ. Chci, aby každý řadový člen ČMMJ i každý člen nejvyššího vedení ČMMJ chápali, že ČMMJ je při hájení zájmů ČMMJ i celého odvětví myslivosti v ČR (především vůči státu) silná nejen odbornou zdatností a pracovitostí svých členů, ale především jejich počty; s ČMMJ, v níž bude 5.000 členů, se stát moc vybavovat nebude; resp., bavit se bude, ale takováto organizace nic neprosadí. Je proto skutečně třeba přesvědčit bývalé členy ČMMJ, aby se vrátili zpět, protože je jejich organizace i odvětví myslivosti potřebuje!! Jen početná a silná organizace bude schopna prosazovat nejen zájmy ČMMJ, ale i nezadatelné zájmy celého odvětví myslivosti; a myslivcům v honitbách (členům ČMMJ) se bude díky podpoře státu „o hodně lépe dýchat“. Jsem přesvědčen, že když bývalí i současní členové ČMMJ uvidí, že se celá ČMMJ reformuje, že se stará o své členy (pomáhá jim, zajišťuje dotace a o všem je informuje), a že se snaží reformovat celé odvětví myslivosti – pak budou podporovat svou organizaci a budou mít řadu důvodů, proč být jejími členy. Při dnešních možnostech internetu je zajištění permanentního informování každého člena celkem snadnou záležitostí. Proto jsem MR ČMMJ přeložil svůj návrh vytvoření „Myslivecké internetové dálnice ČMMJ“, které spočívá v trvalém kontaktu vedení v Praze se všemi OMSy i řadovými členy ČMMJ ve všech regionech, kterým se budou operativně zasílat veškeré důležité aktuální informace o dění v ČMMJ i celé myslivosti. I takovými drobnostmi se bude posilovat pocit pevné sounáležitosti každého člena ČMMJ se svou organizací. No dobře, ale to se jedná o cca 50.000 bývalých členů. Tak se ČMMJ zase dostane zpět na těch 100.000 členů. Myslíte, že to bude do budoucna stačit? A co byste jako jednatel dělat dál? Pokud by měla ČMMJ znovu 100-120.000 odborně zdatných, pracovitých a zcela loajálních členů, kteří budou v podpoře myslivosti a ČMMJ postupovat jako „jeden muž“, pak bychom dokázali v myslivosti a pro myslivost i myslivce naprosto cokoliv. Včetně toho, jak pro myslivost důrazně prosadit podporu státu a dostatečné dotace - jak na spektrum myslivecko-ochranářských činností v honitbách, tak i na činnosti ČMMJ. Já, jako jednatel ČMMJ bych se „pouze“ s tím návratem 50.000 bývalých členů nespokojil. Považuji za zcela zásadní chybu, že vedení ČMMJ nebylo schopno či ochotno zabezpečit od státu

komplexní profinancování práce s dětmi – budoucími potencionálními členy ČMMJ. Projekt „Zlatá srnčí trofej“ byla geniální akce, na které se mělo tvrdě pracovat, a která se měla stále vylepšovat a rozšiřovat. Zabezpečit morální i finanční podporu právě oblasti práce s dětmi a mládeží považuji za další ze zásadních úkolů jednatele ČMMJ. Existuje řada dalších drobných projektíků, na nichž by mohla ČMMJ oficiálně spolupracovat. Například – velký boom zažívají tzv., lesní školky pro předškolní děti, kdy i takto malé děti celoročně žijí, učí se a pohybují v přírodě. Což je ideální šance pro myslivecké odborníky, kteří by mohli pravidelně externě seznamovat i předškolní děti s okolní přírodou a naší krásnou myslivostí. Rozhodně bych jako jednatel prosazoval možnosti členství dětí a mládeže v ČMMJ – dalších 5070.000 členů ČMMJ by rozhodně neškodilo. A rozhodně by to pomohlo k pozitivním změnám celkového chápání myslivosti ve společnosti – kdy myslivost není jen bezduché usmrcování zvěře v honitbách, ale jedná se o realizaci celého širokého spektra myslivecko-ochranářských činností. Kdy by hlavně děti a mládež jistě pozitivně reagovaly na tu oblast myslivecké ochrany přírody. A v záloze mám řadu dalších svých nápadů a návrhů. Zmínil jste se o fenoménu „politizace ČMMJ“. Není to jen nějaké líbivé heslo? Vždyť myslivost realizuje celá řada politiků od komunální po nejvyšší úroveň; to je všechny chcete vyhodit z ČMMJ? Ale to samozřejmě ne. Politizací ČMMJ je myšleno zcela něco jiného. Já osobně považuji za velkou chybu vedení ČMMJ v posledních dvou volebních obdobích, že připustilo zcela nepřijatelnou politizaci naší ČMMJ – resp., politizaci vedení ČMMJ! Pro mě (a věřím, že i pro řadu dalších členů) je prostě zcela nepřijatelné, aby silná a odborně fundovaná myslivecká organizace ČMMJ byla degradována, buď: → na odrazové prkno ambiciózních a ne moc schopných politiků; → nebo na loviště politických hlasů aktivních politiků; → či na odkladiště vadnoucích politických matadorů, honících politické body! Jsem přesvědčen, že ve všech regionech ČR je na OMSech celá řada členů ČMMJ - velice schopných manažerů, špičkových podnikatelů, fundovaných ekonomů či brilantních právníků, kteří by byli schopni velice kvalitně a politicky nezávisle řídit celou ČMMJ (ku prospěchu celé organizace i všech jejích členů). Členy ČMMJ jsou členové či sympatizanti všech politických stran a hnutí, proto by i vedení ČMMJ mělo trvale a seriózně komunikovat se všemi zákonodárnými orgány, se všemi exekutivními orgány, se všemi orgány místní samosprávy i se všemi demokratickými politickými stranami a uskupeními. Pokud si dá odborná nevládní nezisková organizace do svého čela aktivního politika, je to nepochybně nepřijatelná a škodlivá politizace dané organizace, na kterou může negativně reagovat významná část členské základny. Což se dle mého názoru stalo v případě zvolení výrazně levicového a výrazně nestálého politika ing. J. Palase; který vedle výrazné levicovosti i střídal politická uskupení jako ponožky. Takže nejprve byl těžko stravitelný pro všechny pravicově smýšlející členy ČMMJ – jako bývalý komunista a později člen ČSSD; když pak odkopl „svou mateřskou“ ČSSD a utekl ke SPOZ – a hned byl těžko stravitelný i pro významnou část levicově smýšlejících členů ČMMJ. Takže – shrnuto a podtrženo – za bezmála dvě volební období tento předseda nejen, že toho pro myslivost v ČR a ČMMJ nic moc neudělal a nic moc jim nepřinesl, ale ještě politicky polarizoval a tím i do jisté míry paralyzoval členskou základnu ČMMJ. Proto považuji politizaci vedení nevládních neziskových odborných organizací za velice škodlivý a nepřijatelný jev.

Moment, v předchozí odpovědi jste naznačil, že ČMMJ by měla být řízena jako firma? Myslíte, že toto by současné vedení ČMMJ bylo schopno akceptovat? To záleží na tom, zda se chce tato organizace modernizovat a dynamicky rozvíjet; nebo zda chce i nadále přešlapovat na místě. Tady je důležité si nejdříve ujasnit, co máte na mysli tím „vedením ČMMJ.“ Já používám pojem „vedení ČMMJ“ v souvislosti s nejvyšší řídícím orgánem, což je „Myslivecká rada ČMMJ“; nejvyšším rozhodovacím orgánem ČMMJ však je „Sbor zástupců ČMMJ“. Proč to tak vysvětluji? Jde totiž o to, že „Sbor zástupců ČMMJ“ (což jsou delegáti Okresních mysliveckých spolků) by se myslím nebránil tomu, aby ze svých řad delegoval do nejvyššího řídícího orgánu ČMMJ své prověřené členy myslivce – zkušené manažery, ekonomy či právníky. V případě MR ČMMJ jsem přesvědčen, že by se jí tato systémová změna (přesun řízení ČMMJ z MR na Správní radu ČMMJ) rozhodně nelíbila Já osobně jsem bytostně přesvědčen o tom, že činnost celé ČMMJ je třeba v rámci moderní reformy ČMMJ strukturovat do dvou významných oblastí: 1) oblast řízení celé organizace ČMMJ; 2) oblast mysliveckých činností v rámci ČMMJ. Moderní organizace ČMMJ musí mít takto strukturované vedení; tedy se musí rozlišovat - vedení organizace a vedení mysliveckých činností v rámci organizace. Ať mi vážení pánové z MR ČMMJ prominou, ale Myslivecká rada složená z mysliveckých odborníků by měla řídit oblast mysliveckých činností – tedy to, čemu skutečně rozumí (tedy měla by rozumět). A celou organizaci by měla řídit „Správní rada ČMMJ“ složená z prověřených myslivců-členů ČMMJ - manažerů, podnikatelů, ekonomů či právníků (nominovaných OMSy), kteří mají zkušenosti a praxi v oblastech toho nejvyššího řízení. A tito renomovaní, zkušení a vlivní odborníci by z pozice „Správní rady ČMMJ“ řídili organizaci, zajišťovali finance, efektivní systémy fungování i adekvátní postavení této myslivecké organizace vůči státu i společnosti. A myslivečtí odborníci v „Myslivecké radě“ by zabezpečovali rozvoj mysliveckých činností jak v ČMMJ, tak i v celém odvětví myslivosti. A plně funkční a státem finančně podporované OMSy by v daných regionech realizovaly (já věřím, že velice rády) celé spektrum činností ve prospěch ČMMJ, odvětví myslivosti i myslivců v honitbách. A všichni členové ČMMJ v ČR by této změně byli hodně rádi a byli by hrdí na to, že jsou členy tak dobře fungující, prosperující a tím i prestižní organizace. No, takhle to zní jako pohádka, ale myslíte si, že by bylo možné současnou ČMMJ takto zreformovat? Já vždycky říkám – „všechno jde, když se chce“; nebo „když se nechce, tak to je horší, než když to nejde.“ Samozřejmě, že je reforma reálná, ale pouze při souběhu některých vhodných podmínek. Promiňte, pane doktore, ale to jsou samé ohleduplné obecné řeči. Řekněte mi konečně otevřeně, přímo a bez ohledů na nějakou korektnost, jak by se mohla ČMMJ co nejrychleji reformovat a udělat to pozitivní, co vy tady uvádíte? Tak dobře! Když otevřeně, tak otevřeně! Tak především jsem přesvědčen, že stávající Myslivecká rada ČMMJ je jako nejvyšší řídící orgán organizace plně odpovědná za současnou krizi celé ČMMJ a neměla by dál pokračovat (i když i v ní je několik kvalitních lidí). Jsem přesvědčen, že většina této MR není ochotna vůbec připustit, že je odvětví myslivosti v ČR v hluboké krizi; stejně tak, že v krizi je i celá ČMMJ! A přiznat si existenci krize je prvním krokem k realizaci nezbytné reformy.

Dále není možné, aby tato MR, která přivedla ČMMJ až do těchto tristních konců, sama vybírala jednatele ČMMJ, který by měl v úzké součinnosti s OMSy urychleně přispět k zahájení reformy celé ČMMJ (to je stejné, jako by správní rada, která svou neodborností a pasivitou přivedla firmu ke krachu, měla vybírat nového ředitele, který firmu zachrání). Za jediné efektivní a transparentní řešení považuji svolání mimořádného „Sboru zástupců ČMMJ“, který odvolá stávající MR ČMMJ a projedná, zda na jednotlivých OMSech existuje vůle zahájit co nejrychleji žádoucí reformu ČMMJ. Sbor zástupců ČMMJ pak zvolí novou Mysliveckou radu ČMMJ s jasným mandátem - realizovat žádoucí reformu ČMMJ a iniciovat reformu celé myslivosti v ČR. Na tomto jednání Sboru zástupců ČMMJ by se hned mohli představit kandidáti na ústředního jednatele ČMMJ, kteří by představili své programy činnosti jednatele ČMMJ; a přímo tento Sbor zástupců by si vybral nejlepšího kandidáta na jednatele, kterého by do funkce instalovala nová MR ČMMJ. No, a pak by se snad už konečně začalo intenzivně pracovat (zejména po ose OMSy – jednatel ČMMJ – MR ČMMJ) na realizaci všech kroků reformy celé organizace ČMMJ. Ale když všechny OMSy (resp., jejich zástupci ve Sboru zástupců) přenechaly veškerou aktivitu ve věci výběru jednatele ČMMJ na stávající MR ČMMJ, pak je logické a není se co divit, že si tato MR vybrala jednatele „k obrazu svému“ (a co je zásadní - nelze vyloučit, že i podlehla nějakým politickým hrátkám)! Takže proveďme závěrečné shrnutí. Jaký je Váš názor na průběh a výsledky ukončeného výběrového řízení na jednatele ČMMJ? No – ukončené výběrové řízení. Já, jako oficiální kandidát na jednatele, nemám ale žádné oficiální informace, že toto řízení bylo ukončené. Domníval jsem se (zřejmě dosti naivně), že vedení ČMMJ alespoň zašle každému z účastníků výběrového řízení oficiální dopis, že děkuje za účast v řízení a že vybrali jiného kandidáta. Zatím jsem takovou oficiální informaci neobdržel. Jen zprostředkovaně vím, že na stránkách ČMMJ je nějaká informace o tom, že byl vybrán kandidát - jakýsi mgr. M. Horálek. V našem rozhovoru jsem otevřeně (jak je mým zvykem) komentoval průběh celého výběrového řízení – a za svými názory a tvrzeními si pevně stojím. Stejně tak si pevně stojím i za svými názory na krizi odvětví myslivosti v ČR i na krizi celé ČMMJ; stejně tak i za svými návrhy jak reformovat odvětví myslivosti i jak reformovat ČMMJ. Ale na výsledky tohoto výběrového řízení nemám žádný konkrétní názor. Z obecného pohledu jen mohu uvést, že i když se pohybuji v nejvyšších patrech odvětví myslivosti 25 let, tak jsem o osobě mgr. Horálka slyšel jen to, že je vystudovaným teologem, myslivost dělá jako koníčka a je členem váženého Řádu sv. Huberta; ale nikdy jsem od něj nečetl žádné odborné materiály; nesetkal jsem se s ním osobně na žádném jednání o myslivosti; nečetl jsem žádné jeho projekty či návrhy na změny v myslivosti či v ČMMJ – takže nemohu tohoto člověka z odborného mysliveckého hlediska vůbec hodnotit. V obecné rovině jako řádný člen ČMMJ mohu (či musím) mít velmi vážné výhrady k tomu, že dle mého názoru by nikdy neměl být jednatelem nevládní neziskové organizace exponent a funkcionář jakékoliv politické strany či církevní organizace (stejně jako jsme to otevřeně vytýkal ing. Palasovi). Jako jeden z kandidátů na jednatele ČMMJ respektuji volbu stávající MR ČMMJ, která jistě dle svého nejlepšího vědomí a svědomí vybrala toho nejlepšího a nejvhodnějšího jednatele ČMMJ. Pokud dospěli členové této MR k přesvědčení, že je pro záchranu ČMMJ a celého odvětví myslivosti lepší a vhodnější kvalifikovaný teolog než kvalifikovaný a zkušený myslivecký odborník, tak s tím já skutečně nic nenadělám. Já jsem upřímně a nezištně nabídl ČMMJ k dispozici celé své myslivecké vzdělání, všechny mé nesporné znalosti, dlouholeté praktické zkušenosti i vědomosti i všechny mé propracované návrhy na řešení krize v myslivosti i v ČMMJ. A to je vše, co jsem proto mohl ze své strany udělat; a další rozhodnutí i další kroky byly a jsou jen na vedení ČMMJ.

Já jen mohu konstatovat, že mě mrzí, že mě (i další kolegy kandidáty na jednatele) tato Myslivecká rada využila jako jakési „křoví“ v této nedůstojné frašce o výběrovém řízení na jednatele ČMMJ. Ztratili jsme nějaký čas na přípravu i vlastní účast a šli jsme se svými jmény i svými postaveními v odvětví myslivosti „na trh“ - ale dnes je velmi pravděpodobné, že výběr kandidáta byl proveden už před tímto výběrovým řízením (protože pokud by tomu tak nebylo, nemohl vybraný kandidát Horálek projít ani do druhého kola výběru, protože prostě neměl ani požadované vzdělání ani požadovanou kvalifikaci). A to je vše, co jsem chtěl k tomuto výběrovému řízení na jednatele ČMMJ říci; pro mě to je už uzavřená záležitost. Nakonec jsem jménem redakce MISu poděkoval doktoru Řehákovi za rozhovor. Z uvedených informací a celkového dění v této kauze je zřejmé, že volbou mgr. Martina Horálka do funkce jednatele ČMMJ celá záležitost rozhodně nekončí. Už jen prvotní reakce čtenářů MISu jasně naznačují, že většina zbývající členské základny ČMMJ bude zřejmě jen těžko akceptovat, že je bude v ČR z pozice jednatele řídit vystudovaný katolický či husitský teolog, bez jakékoli další relevantní myslivecké kvalifikace. Budeme Vás o všem novém obratem informovat. S pozdravem „Moderní reformované myslivosti zdar!“

Petr Horák šéfredaktor s kolektivem redakce

„Nezávislý internetový myslivecký zpravodaj M.I.S.“