10. vydání
Redakční rada
2
Obsah Předmluva ....................................................................................................... 4 Konference 110 let ekonomického školství na jihovýchodní Moravě ... 6 Středoškolská odborná činnost – SOČka .................................................. 8 Hodové zprávy ze Zlechova ..................................................................... 13 Svatováclavské hody z pohledu stárka................................................... 15 Ohlédnutí za 59. Mistrovstvím světa v LRU – plavaná ......................... 17 Na mistrovství Evropy ................................................................................. 19 Facebook je moje oběť! ............................................................................. 22 Sci-fi ............................................................................................................... 23 Motivace studentů k psaní článků ............................................................. 26 Den otevřených dveří Obchodní akademie ............................................ 27
3
Předmluva Alex Klasová Vážení a milí čtenáři, právě máte před sebou ať už v papírové či elektronické podobě první číslo časopisu OAUHNEWS ročníku 2012/2013. Školní časopis v novém školním roce doznal řady změn. Především došlo ke změně redakční rady. Řada našich bývalých spolužáků středoškolské studium již ukončila a nyní pokračuje na různých vysokých školách, jiní jsou ve čtvrtém ročníku a rozhodli se vzhledem k náročnosti studia z redakční rady časopisu vystoupit, ale nikoliv spolupráci s námi přerušit. Jako nová šéfredaktorka bych vám nejdříve chtěla představit sebe a členy redakce. Jmenuji se Alex Klasová a jsem žákyní třetího ročníku oboru Obchodní akademie. Již od útlých dětských let jsem ráda psala různé články, proto mne nabídka pana učitele Ing. Adama Skovajsy na post šéfredaktorky školního časopisu velmi potěšila. Spolu s ním a pány učiteli PhDr. Vladimírem Teťhalem a Ing. Janem Slováčkem jsme sestavili pro tento školní rok novou redakční radu. Jejími členy jsou nyní Zuzana Borusíková, Michaela Jančová, Vendula Marková, Alena Kulleová, Kateřina Oslzlová, Magda Cíchová, Martin Krajščák, Radomil Čožík a Leona Bačíková. Grafickou stránku si vzali na starost Lukáš Bortel, Petr Hanák a Čeněk Vašenda.
4
Předmluva A co se v tomto čísle dočtete? V prvním článku informuje Alena Kulleová o konferenci, která byla uspořádána ke 110. výročí školy. Představí vám řadu významných hostů, kteří se této akce zúčastnili. Školní koordinátor SOČ Ing. Adam Skovajsa ve svém motivačním článku shrne dosavadní průběh organizace této soutěže na naší škole a vzpomene významné osobnosti z řad žáků, které dosáhly v posledních letech úspěchů i za hranicemi našeho regionu. V rubrice Kultura zavzpomínáme na letošní hodové akce ve vybraných obcích Slovácka, které nám představí členové hodové chasy Kateřina Oslzlová a Radomil Čožík. Rubrika Sport obsahuje pohled na letošní významné akce. První z nich je úspěšná účast našich spolužaček Michaely Jančové a Venduly Markové na Mistrovství Evropy mažoretek a druhou je seznámení s průběhem 59. Mistrovství světa v lovu ryb udicí – plavaná, jehož autorem je Ing. Adam Skovajsa, člen MO MRS Uherské Hradiště. Důkazem, že činnosti našich žáků jsou velmi pestré, je rubrika s názvem Volná, jejímž obsahem je článek Aleny Kulleové o motivaci žáků k psaní článků, Magdy Cíchové o facebooku a Martina Krajščáka o scifi. Na konec časopisu byla tradičně umístěna pozvánka na dny otevřených dveří. Doufám, že se vám toto číslo bude líbit a všem přeji příjemné počtení. Zároveň tímto děkuji všem autorům článků a celé redakční radě za odvedenou práci při tvorbě prvního čísla ve školním roce 2012/2013.
5
Školní akce Konference 110 let ekonomického školství na jihovýchodní Moravě Alena Kulleová Dne 14. září 2012 proběhla na naší škole v učebně 333 významná konference k příležitosti 110. výročí školy, které jsem měla tu čest se sama zúčastnit a dokonce i prezentovat školní časopis. Mezi hosty byly zajímavé osobnosti - představitelé Zlínského kraje, zástupci měst Uherské Hradiště a Kunovice. Nechyběli ani někteří naši profesoři a studenti. V tomto článku bych vás chtěla krátce seznámit s obsahem a průběhem konference, která byla rozdělena do dvou bloků. Každý z významných hostů měl svůj projev, ve kterém rozebíral různá témata. Pro představu jsem je shrnula v následujících bodech: 1. Proslov pana ředitele, který připomenul historii školy a představil její další vývoj 2. Radní pro oblast školství Mgr. Josef Slovák - význam školy ve Zlínském kraji 3. Místostarosta Uherského Hradiště Ing. Stanislav Blaha - význam školy v Uherském Hradišti 4. Starostka Kunovic Mgr. Ivana Májíčková - význam školy pro město Kunovice 5. Proděkanka ekonomické fakulty VŠ báňské Ing. Lenka Kauerová - vzájemná spolupráce škol v oborech ekonomika cestovního ruchu a sportovní management
6
Školní akce 6. Tajemník městského úřadu Mgr. Josef Botek - prezentace městského úřadu Uherské Hradiště jako partnera školy (např. při zajišťování odborné praxe atd.) 7. Mgr. Vladimíra Janečková - celoživotní vzdělávání 8. Roman Janál - projekt „Škola pro úspěšné podnikatele“ 9. Mgr. Bc. Martin Šimůnek - Cisco Networking Academy 10. Ing. Adam Skovajsa - práce s talentovanými žáky a SOČ 11. Alena Kulleová - školní časopis OAUHnews 12. Ing. Ingrid Ilčíková - U3V 13. Diskuze - zúčastnili se pan Šlahůnek, doc. Ing. Václav CSc. prof. Josef Nejezchleba a Ing. Helena Vajdíková
Lednický,
Ráda bych se s vámi ještě podělila o můj pocit z této akce. Byla jsem mile překvapena jejím průběhem. Prezentace byly zajímavé a sdělily vše, co měly. Čas proto ubíhal velmi rychle. Ze svého vystoupení jsem měla zpočátku strach. Byla jsem trochu nachlazená a ráno před akcí mi na chvíli zmizel hlas, což mě vyděsilo. Naštěstí se pak dal zase do pořádku. Při prezentaci jsem byla trochu nervózní, protože nejsem takový řečník, jako byli lidé přede mnou. Ze svého vystoupení mám ale dobrý pocit. Tato zkušenost však patří mezi jedny z největších, které jsem na této škole získala.
7
Školní akce
Středoškolská odborná činnost – SOČka Ing. Adam Skovajsa „Když se řekne OA a SOČka, leckomu se zalesknou na jiných školách očka.“ Tímto básnickým obratem bych si dovolil okořenit úvod mého článku. Jako školní koordinátor SOČ každoročně pořádám školní kolo této dlouhodobě uznávané soutěže, vedu tým mladých lidí – našich žáků okresním a krajským kolem a ty nejlepší vypustím do třídenních víkendových bojů někam na Vysočinu do kola celostátního. Když jsem v začátcích mého působení na naší škole organizaci této soutěže převzal, přistoupil jsem k tomu s pokorou a respektem. Při pohledu na školní koordinátory z ostatních škol ve věku mých rodičů, leckdy i starších, jsem si uvědomil, že proti sobě mám protřelé pedagogy s mnohaletými zkušenostmi s touto soutěží. Po počáteční mírné skepsi a možná až depresi z náročnosti svěřeného úkolu jsem se pomalu pustil do práce. Začátky byly opravdu těžké. Ve svém prvním ročníku SOČky v pozici školního koordinátora, poprvé coby doprovod žáků na školní akci, jsem uvedl svou první pětičlennou „letku“ na startovní dráhu okresního kola. Moc velkou díru do světa jsme tehdy neudělali, ale přece jenom jeden postup do krajského kola se nám povedl. A to byl pro mě další milník. Krajské kolo, tradičně pořádané Gymnáziem J. A. K. v Uherském Brodě, osobnost pana RNDr. Drahoslava Viktorína, pohodová atmosféra doplněná příjemným setkáním s mými bývalými pedagogy z vysoké školy, byly pro mě potřebným impulsem.
8
Školní akce Po vyhodnocení mého prvního ročníku SOČky jsem se rozhodl něco změnit. A myslím, že se to podařilo. Zásluhu na tom mají mí kolegové, kteří byli ochotni se do této náročné činnosti zapojit. Organizaci školního kola jsme zkvalitnili, jeho průběh medializovali, soutěžící dostatečně motivovali a s heslem „Nepo… a vyhrát!“ naše žáky vpustili do budovy Gymnázia Uherské Hradiště, aby ukázali, že okresní kolo má od tohoto roku nového lídra. Do krajského kola postoupilo šest prací. Jedna žákyně se jej bohužel nemohla zúčastnit. Ostatní ji však skvěle zastoupili. Jeden žák a dvojice žákyň, s pracemi z informatiky a ekonomiky, postoupili do celostátního kola, kde o sobě čtvrtým a pátým místem ve velmi silné konkurenci dali pořádně vědět. Na pažbu své pušky jsem si tedy udělal první zářez. Na začátku školního roku 2011/2012 mě čekala další změna. SOČka se stala projektem a já jsem se stal byrokratem. Ani tato skutečnost nemohla proces trvalého zlepšování zastavit. Po nějakém čase jsem dokonce usoudil, že vzniklý soubor měsíčních zpráv je dobrým manuálem a vhodným dokumentem pro mé nástupce v dalším století ☺. Organizaci mého, již třetího školního kola, jsme s kolegy a Laďou školníkem zase výborně zvládli. Oproti předcházejícímu ročníku byla jasně patrná změna. Mírně přibylo sponzorů z řad regionálních firem, což je pozitivní, ale hlavně přibylo soutěžících. S pěti pracemi v loňském krajském kole jsme coby škola s odborným zaměřením mohli být velmi spokojeni. Měl jsem ale nutkání zkusit uspět i v jiných oborech. A to se opět díky několika aktivním kolegům povedlo. Projektový tým s významnou podporou kolegů jazykářů a heslem „Není dobrým ekonomem, kdo je jenom ekonomem“ nevyslal do okresního kola žádnou
9
Školní akce skupinku nazdárků, ale pěkně silnou divizi. Obchodní akademie se v této soutěži stala pojmem. Jedenáct prací našich žáků postoupilo do krajského kola, kam jsme s sebou vzali i psici Agátu, která v „těžkém térenu této soutěže“ ostatní soutěžící naprosto zaskočila. Když krajský koordinátor po jeho slavnostním zahájení jmenoval školy, jež se této úrovně soutěže zúčastnily, nezapomněl zmínit nejsilnější zastoupení Obchodní akademie Uherské Hradiště v kraji. Nastalo ticho. Všichni si prohlíželi několik našimi žáky plně obsazených stolů, doprovod pedagogů a jednoho trochu impulsivního školního koordinátora tyto žáky motivujícího. Krajská přehlídka začala a tím i zápolení našich žáků se silnou a ve srovnání s předcházejícími lety o mnoho početnější konkurencí. Výsledek? Žák a dvojice žákyň postoupila do celostátního kola a k tomu, jako třešnička na dortu, dvojice žáků – informatiků v oboru Učební pomůcky do licitačního kola. Kromě těchto postupujících nezůstali stranou se třetími a čtvrtými místy ani ostatní. Všichni tu udělali dojem, škole a sobě jistě dobré jméno. Na pažbě své pušky jsem si mohl udělat další zářez. Po vyhodnocení magicky úspěšného ročníku jsem začal přemýšlet „co dál“. Mám dobrý vztah, kromě jiných oblastí zájmu, i k zahradní architektuře a chemii a chtěl bych, aby se naši žáci pokusili uspět i v těchto oborech. Velmi dobře si ale uvědomuji, jak těžký ročník nás čeká. Řada úspěšných soutěžících již studium na naší škole úspěšně ukončila a coby
10
Školní akce studenti vysokých škol jsou dnes úspěšní jinde a to je dobře. Jsem na ně všechny hrdý a jsem rád, že jsem s nimi mohl spolupracovat. Kristýna Štefanková, Gabriela Jančová, Jana Sedláčková, Veronika Bujáková, David Chytil, Pavlína Vaškůjová, Lukáš Machalík, David Kovařík, Soňa Pokorníková, Kateřina Cigánková, Kristýna Hanáková a Veronika Šimková se nesmazatelně zapsali do historie naší školy. A spolu s nimi ještě naši stávající žáci – Simona Horáková, Radim Miklík, Alena Kulleová, Monika Dohnalová, Denisa Šobáňová, Žaneta Juřičková, Přemysl Vojtěšek a Tereza Trňáková. Všichni výše jmenovaní si zaslouží náš obdiv. Já jim děkuji. Jsem rád, že mi několik ostřílených tváří zůstalo po boku. Žáci čtvrtého ročníku Mirka Gabrielová, Adam Červenka a Jan Žitňanský touží ještě po větším úspěchu. Spolu s nimi letos uvidíme téměř dvě desítky nových tváří. Je nyní na nich, aby ukázali, že jsou přinejmenším stejně dobří jako jejich předchůdci, kteří ve svých
11
Školní akce pracích připomněli historii, propagovali náš region či prezentovali své analytické myšlení a kreativitu. Já věřím, že to dokáží.
12
Kultura
Hodové zprávy ze Zlechova Kateřina Oslzlová Zlechovská hodová sobota i neděle byla ve znamení slunečného počasí. Jako každým rokem se sešla hodová chasa, aby uspořádala s pomocí obecního úřadu velkolepou slavnost zvanou Slovácké hody s právem. Tato slavnost se koná vždy o třetím říjnovém víkendu. Hodová chasa měla několik měsíců plné ruce práce, kterou zpříjemnilo tzv. páteční zapalování. A zapalovalo se tak, aby mělo ještě druhý den ráno co hořet. Hodování zahájil sobotní dopolední průvod, který vyrazil pro místní stárkovský pár. Ten byl vybrán už na loňských hodech. Náplň zbytku dne tvořil pečlivě přichystaný program. Téměř každý obyvatel Zlechova vyšel do ulic nebo alespoň vykoukl z domu, aby si zavzpomínal na svá léta působení v chase. A nebo se jen prostě pokochal krásou lidových krojů, melodiemi slováckých písní či rytmičností tanců.
13
Kultura Těmito slovy se dá popsat sobotní odpoledne i úspěšná večerní hodová zábava. Před zábavou, jak je dlouholetým zvykem, byla mše svatá a po ní se šli šohajci navečeřet k cérečkám. Hodová zábava vypukla po sedmé hodině a s velkým úspěchem končila až v ranních hodinách. Aby mohly hody skončit, chyběl už jen jeden krok, a to hodová obchůzka po obci. Po rozchodu hodové chasy si snad každý z nás oddechl, že má celý maraton za sebou. Zlechov, jedna ze slováckých vesniček, patří mezi zásobárny svěžích sil, lásky k umění a životodárné energie. Proto není divu, že se zde snaží podporovat a udržet tuto velkolepou událost.
14
Kultura
Svatováclavské hody z pohledu stárka Radomil Čožík Letošní rok sem měl možnost vyzkoušet si, jaké to je být stárkem. Byla to velká příležitost, ale i nervy, práce a velké výdaje. Začalo to chozením na zkoušky a přemlouvání ostatních mladých, aby chodili také a naučili se tančit a zpívat. Poslední týden byl nejhorší. Nervy neměli ani tak stárci, spíše jejich rodičové, jestli je všechno nachystáno a připraveno. Když nastal „Den D“ trochu se mi třásla kolena, ale jinak jsem si napětí nepřipouštěl. Dopoledne bylo klidné, jen mše a pak povolení. To už bylo horší, když jsem musel číst žádání o povolení před asi třemi stovkami lidí, trochu se mi třásl hlas. Odpoledne bylo náročné, chození pro stárky, a protože jsem byl nejmladší, tak se u mě začínalo a musel jsem obejít celou dědinu. Na to, že jsme malá tisícová obec, tak bylo něco přes 150 krojovaných, což, byl jeden z nejvyšších počtů v historii domanínských Svatováclavských hodů.
15
Kultura Večer byla hodová zábava, to bylo nejnáročnější celý večer bez přestávky tančení, a protože jsme byli s muzikanty kámoši, protáhli nám sólo na 40 minut. Když dohrála muzika, byl jsem na omdlení, ale dobré vínko mě napravilo. Těsně nad ránem, když už se slunce dralo na oblohu, tak jsme to na muzice „zabalili“, protože ráno jsme museli jako stárci jít opět na mši. Neděle pro nás začínala až po obědě, kdy se odcházelo hodovat po dědině. Neděle bývá nejdelší úsek hodů, protože se chodí po dědině celé odpoledne a koštuje se úroda ☺. Nedělním večerem pro mě stárkování skoro skončilo. Když jsem se v pondělí ráno vzbudil a zjistil, že už je to za mnou, byl jsem z toho naměko. Byl jsem naštvaný, že už to všechno skončilo. Klidně bych si to zopakoval, byly to jedny z nejúžasnějších dnů v mém životě.
16
Sport
Ohlédnutí za 59. Mistrovstvím světa v LRU – plavaná Ing. Adam Skovajsa Ve dnech 15. a 16. 9. se na řece Moravě v Uherském Hradišti konalo 59. Mistrovství světa v lovu ryb udicí v technice – plavaná, jehož pořadatelem byla MO MRS Uherské Hradiště, která má bohaté zkušenosti s pořadatelstvím Mistrovství Evropy v roce 2008. Této pro naši republiku velmi významné akce (MS se na našem území konalo před více jak čtyřiceti lety) se zúčastnily týmy tvořené nejlepšími rybáři z třiceti sedmi převážně evropských zemí. Nejexotičtějším účastníkem závodů byla bezesporu reprezentace Jihoafrické republiky. Favority mistrovství byly týmy Francie, Itálie a Německa. Velké naděje se samozřejmě vkládaly i do našeho týmu, či kolegů ze Slovenska a Rakouska, kteří řeku velmi dobře znají a často v Uherském Hradišti i trénují, případně se pravidelně zúčastňují organizací pořádaných akcí. Samotnému ostrému dvoudennímu závodu předcházelo několik dnů trénování, kdy se jednotlivé reprezentační týmy seznamovaly s prostředím a chováním ryb řeky Moravy. Během této doby rybáři nalovili několik stovek kilogramů ryb, které samozřejmě vraceli zpět vodě, jelikož se jedná o sportovní rybolov. Po pátečním rozlosování míst v pěti sektorech, které se nacházely na levém břehu řeky od Štěpnic až po Jarošov, všichni netrpělivě vyčkávali, až začne ostrý závod. Počasí organizátorům
17
Školní akce Sport
i rybářům přálo, ale průtok v řece Moravě byl po čtvrtečním vydatném dešti poměrně kolísavý. Samotné závody byly proto pro většinu účastníků těžkou zkouškou. Po prvním dnu bylo pořadí týmů i jednotlivců velmi vyrovnané, což všem dávalo do druhého dne naději, že se mohou umístit na stupních vítězů. Druhý den se podmínky k rybolovu mírně zlepšily a někteří toho dokázali využít ve svůj prospěch. Mezi jednotlivci zvítězil reprezentant Anglie Sir Sean Ashby, druhé místo obsadil reprezentant Ruska Sergey Fedorov a na třetím místě se umístil Stéphane Pottelet z Francie. V týmech zvítězil reprezentační tým Polska před týmem ČR a Francie. Závody byly slavnostně ukončeny vyhlášením výsledků předsedou FIPS – Světové federace sportovního rybolovu pro sladké vody Prof. Ugem Claudiem Matteolim na Masarykově náměstí a společenskou akcí v prostorách Reduty. Všem za podporu při této akci děkujeme. Petru zdar a příští rok na šedesátém MS v Polsku na shledanou.
18
Sport
Na mistrovství Evropy Vendula Marková, Michaela Jančová Když začnu úplně od začátku, cesta do Francie byla velice dlouhá a plná očekávání, protože některá děvčata jela na svoje první mistrovství Evropy a byla v takovém lehce nervózním rozpoložení. Když jsme v pátek ráno dorazily do Selestatu, kde se konalo mistrovství, musely jsme počkat, než nám otevřou halu a česká reprezentace může jít zkoušet. Na „Evropě“ jsou zkoušky rozděleny po hodinách na každý stát. Poněvadž jsme byly hned první na řadě, musely jsme pak celý den čekat na zahájení šampionátu. Při zahájení má každý stát svůj úbor, stejně jako i my máme reprezentační teplákové soupravy, ve kterých musíme nastupovat. A díky tomu je nástup všech zemí tak uspořádaný. Na zahájení se akorát představí pořadatelská země, přečte přísahu o čestnosti, která by měla provázet celý šampionát. Po vyslechnutí všech státních hymen jsme zase spořádaně odkráčely ze soutěžní plochy a jely se ubytovat do města Strasbourg. Hned v sobotu, první den soutěže, jsme si velice užívaly. Naše výprava, jako nejpočetnější, zaplnila dvě tribuny ověšené českými vlajkami nadšenými fanoušky. Fandily jsme všem, kdo měl tu čest reprezentovat naši zem. Všem se dařilo a my jsme z toho měly obrovskou radost. Největší zážitek máme, když za námi přišli fanoušci
19
Sport z Norska a fandili s námi. Tančili jsme, skandovali a užívali si tu úžasnou atmosféru společně. Na mistrovství Evropy je nejkrásnější to, že si fandíme úplně všichni, bez jakéhokoliv rozdílu. Ze soboty na neděli jsme nemohly ani dospat, protože jsme byly na programu právě my. Již od rána jsme se v hale začaly pečlivě připravovat, ono totiž není jednoduché načesat a namalovat 24 členek tak, aby vše stíhaly a mohly se v klidu připravit na vystoupení. Když už se blížila hodina, kdy byla na programu naše kategorie (Accesories Minime=show corps=vystoupení s různými rekvizitami a hůlkou), ve které jsme šly na řadu až jako poslední, a to sedmé, jsme se všechny i s naší trenérkou odebraly do tréninkové haly, kde jsme si pečlivě připravily potřebné rekvizity k vystoupení. Odreagovaly jsme se pomocí různých tanců a skandování. Nedívaly jsme se ani na jedno vystoupení soupeřek, abychom nebyly nervózní. Když pro nás přišel prezident svazu mažoretek České republiky, musely jsme se odebrat do přípravné zóny, kde nás pomocí cestovních pasů museli zkontrolovat. Až už jsme stály za plachtou, před kterou právě cvičily své vystoupení slovinské mažoretky, tlak nám stoupal a začalo nám bušit srdce. Když jsme konečně přišly na řadu my, stoupli všichni hrdí Češi a fandili nám takovou sílou, že my jsme byly natěšené ještě víc ukázat své vystoupení celé Evropě. Jakmile nás vyzvala moderátorka šampionátu na soutěžní plochu, všechny jsme rozzářily úsměvy na tváři a se vztyčenou hlavou hrdě nastoupily. Po celou skladbu jsme zářily štěstím, snažily jsme se všechny ze všech sil a dokázaly jsme snad i to, co se nám nikdy nepovedlo. Protože když soutěžíte na mistrovství Evropy, nemyslíte na nic jiného, než jen na to, že ze sebe musíte dostat úplně všechno, i kdyby to bylo na pokraji vašich sil. Když jsme
20
Sport docvičily a viděly, jak se na nás porota usmívá, po celé hale stoupají lidé a bouřlivě tleskají, tak jsme měly slzy v očích. Od našeho vystoupení sice zbývalo ještě pár hodin do vyhlášení, ale my už jsme po hale chodily jen s úsměvy na rtech. Před vyhlášením připravili Francouzi jako vyplnění volného času profesionální tanečníky, ke kterým jsme se připojily i my. Celá hala tančila a užívala si poslední chvíle šampionátu. Když nás moderátorka pomocí mikrofonu vyzvala, ať už se připravíme na závěrečný ceremoniál, stoupal nám adrenalin v krvi a byly jsme plné očekávání. Na vyhlášení většinou jdeme s tím, že chceme svoje jméno slyšet při vyhlašování 3., 2. a nejlépe 1. místa. Naše kategorie se vyhlašovala úplně na závěr, takže naše nervozita gradovala. Jakmile jsme z mikrofonu slyšely Accesories Minime, věděly jsme, že je to naše kategorie. S holkami jsme si sedly tradičně do kolečka, chytly se za ruce a s napnutýma ušima jsme se po sobě dívaly. V očích jsme měly strach z toho, že se nám nezadaří, protože už i takové zklamání jsme zažily. Když se začalo vyhlašovat stylem od posledního místa, tak jsme se snad jenom modlily. Když se moderátorka blížila k medailovým pozicím, my jsme snad ani nedýchaly. Jakmile vyslovila: „And the winner is Czech republic!“, všechny jsme vyskočily a začaly se radovat. Na stupínku jsme byly všechny hrdé, že můžeme zpívat naši hymnu. Ani nedokážu popsat, jak úžasný to je pocit. Ještě po skončení vyhlášení jsme byly všechny v tranzu a pořád jsme si opakovaly, my jsme to opravdu VYHRÁLY!!!
21
Volná rubrika
Facebook je moje oběť! Magda Cíchová No jó, to je teď jiná pohodička. Současné děti mají takový komfort! Přijdou ze školy, zapnou počítač a můžou online kecat s kamarády třeba i z jiného koutu světa. Chudáčci ale vůbec netuší, že je facebook pohltil a už těžko bude cesta zpátky. Jedna fotka zveřejněná a další a další… Ostatní facebookáři ,,lajkujou“ o sto šest, je tak těžké síť opustit, když tam mají tolik ,,opravdových“ kamarádů. No a pak máme další skupinu uživatelů facebooku, tam patřím i já. Facebook vlastně zneužívám. Přihlásím se, jen když něco potřebuji. Ach jo, chudák. Zdalipak tuší, že se stal pouze mojí obětí pro zjišťování informací. Stačí párkrát kliknout a hned vím, co chci… Sem tam si přidám nějakou fotku, aby mu to nebylo úplně líto, ale on mi to stejně jednou vrátí. Je totiž jedno, jakým uživatelem jsme. Jakmile se jednou přihlásíme na síť, naše veškeré soukromí je pryč. V době moderních technologií vážně pochybuji, že se k našim, i když třeba zaheslovaným fotkám nikdo nedostane. Většina z nás to ví, všichni si uvědomujeme rizika kyberšikany, ale přesto facebook vesele používáme. Na druhou stranu, proč taky ne? Je to zadarmo, rychlé a pohodlné. Život bez sociálních sítí si samozřejmě představit dokážu, není to nic, bez čeho nemůžu existovat. Ale když už tady ta možnost je…
22
Volná rubrika
Sci-fi Martin Krajščák Věříte v mimozemšťany? Mazlíčky všech filozofů, mudrců, znalců nebo prostě těch, kteří se rádi hádají? V každé mysli mají jiné hodnoty, jiné vlastnosti, jiný vzhled a jiné technologie. Nebo v některých myslích je pevně ukotveno, že neexistují. Proč? Protože jsme nikdy žádné neviděli, ale přesto tušíme, že by mohli existovat. Každý z nás si myslí něco jiného. Ptejte se lidí a zjistíte, že každý odpoví jinak. Někteří budou zastávat týž názor, co vy, někteří budou zarytě odporovat, někteří prostě pokrčí rameny, a řeknou, že neví. Ti, co řeknou, že neví, ty naprosto chápu. Vlastně nikdo krom největších géniů si nedovede představit velikost vesmíru. Vezměte si malý příklad: 1 světelný rok = 9 460 730 472 580 800 m. Dejme tomu, že jeden světelný rok je 94 607 304 725 808 km. Ve Wikipedii jsem se dočetl, že naše galaxie je 3 000 světelných let široká a 100 000 světelných let má v průměru. I nejlepší matematici se pozastaví nad tak obrovským číslem, kdyby chtěli násobit. A to raděj ani nezmiňovat, že takových galaxií je nejspíš víc. Mnohem víc. Já osobně si myslím, že je nesmysl, abychom ve vesmíru byli sami. I kdyby byla nějaká civilizace na druhém konci vesmíru, který se zdá být nekonečný, nemůžeme zde být sami. Ačkoliv si to můžu pouze myslet a důkazy možná nebudou ani za tisíc let, myslím si to a nejsem sám. Ostatně, jak bych mohl?
23
Volná rubrika Budeme-li vycházet z teorie Velkého třesku: kdysi dávno jsem slyšel, že po Velkém třesku se to časoprostorové vzduchoprázdno začalo roztahovat a roztahuje se celou dobu, co v něm jsme. Těžko říci, jak dlouho se ještě bude roztahovat, ale prý se jednou začne smršťovat. Za jak dlouho to bude? A jak dlouho se bude smršťovat, pokud vůbec bude? To je ve hvězdách. Věřím tomu, že se najdou lidi, co řeknou, že jsem naivní pitomec, hloupý a nedá se mi věřit. Jenže co se týče filozofických otázek, můžu já vám říci to samé, vážení, protože nevíme, kdo z nás má pravdu. Jediné, co zatím existuje, je spousta sci-fi filmů, knih a her. Pocházejí od lidí, kteří měli alespoň trochu fantazie a dokázali se alespoň trochu zamyslet nad tím, co všechno by v tom gigantickém časoprostoru mohlo existovat. A co takhle černé díry? Přemýšleli jste někdy o nich? Mohou nás ohrozit? Je to vesmírné těleso (dá-li se to nazvat tělesem), které je nejspíš nejopředenější záhadami vůbec. Co se dnes už ví: Černé díry jsou prokazatelně ve středu každé galaxie, což vysvětluje, proč se objekty nepohybují volně po vesmíru, nebo proč nestojí na místě (tedy černé díry mají gigantickou gravitaci a vše v galaxii kolem nich obíhá). Co když obíháme příliš pomalu a jednou vtáhne i zemi? Zanikneme? Nebo bude prostě země někde v meziprostoru, kde čas je ničím, temnota vším a prázdnota samozřejmostí? Filozofické otázky tohoto typu by mi možná zodpověděli znalci, avšak dá se jim věřit? Je toho tolik nezjištěného, že mohu astronautům pouze závidět. Poznávat na vlastní kůži to, co nikdo na planetě nepoznal, zažít to, co žádná lidská duše nezažila, být tam, kde lidská noha nevkročila... Není to úžasné? V tomto článku jsem uvedl zhruba všechno, co vím a co dokážu zjistit na danou tematiku. Nic na téma sci-fi není zcela jasné. Jedině to, že informací z vesmíru je nesčetněkrát více, než informací z celé naší zeměkoule. Dá se vůbec někdy vyčerpat tak neomezený zdroj poznání? Zkuste se sami zamyslet, co by tam
24
Volná rubrika mohlo být. Vsadím se, že většina normálních lidí řekne, že neví. Já řeknu: „Myslím si, ale nevím.“ Proč se tedy nad tím vůbec zamýšlet, když nevíme? Protože dokud nás to bude zajímat, budeme chtít poznat tu prázdnotu, plnou překvapení, krásy a nádhery. Bádání po něčem, co nás zajímá je součástí nás samých. Naplňuje nás radostí a moudrostí. Ovšem dokud to neuvidíme, neuslyšíme nebo neucítíme, zůstane to ve hvězdách. Nebo na nich?
25
Volná rubrika
Motivace studentů k psaní článků Alena Kulleová Jako bývalá šéfredaktorka časopisu OAUHnews si myslím, že se k této problematice můžu vyjádřit, protože jsem častokrát musela řešit neochotu studentů k podílení se na časopisu - byť jen jedním prostým článečkem. Bohužel jsem došla k přesvědčení, že studenti nemají k této činnosti žádnou motivaci. Neměla jsem žádné páky. Nikoho jsem nutit nemohla a byla odkázána jen na jejich ochotu a zodpovědnost. Každé číslo se začíná na novo. Nápadů na články byly mraky, ale jakmile se přešlo k otázce „kdo napíše článek“, optimismus ubýval. Našli se takoví, kteří ochotně spolupracovali a do čísel přispívali pravidelně, těch bohužel bylo poskromnu. Musím přiznat, že mě velmi mrzel přístup některých studentů. Některé články se staly doslova nedobytnými a musely se kvůli zlému přístupu autora z čísla vyřadit, i když nám článek svatosvatě slíbil. Mnohokrát jsem přemýšlela, jak by se dal jejich přístup zlepšit. Myslím, že by bylo pro školní časopis velmi přínosné, kdyby byl každý autor za kvalitní článek „odměněn“ od svého profesora češtiny jedničkou z předmětu český jazyk a literatura. Slovo kvalitní opravdu zdůrazňuji, protože každý článek musí mít v sobě nějakou informační hodnotu a musí být vidět, že si na něm někdo dal práci. Váha známky by závisela na profesorovi. Tento způsob „odměňování“ funguje i při akci Mladé fronty „Studenti čtou a píší noviny“, které se naši studenti hojně účastní. Znám mnoho studentů, kteří potřebují jedničky z českého jazyka jako sůl, proto si myslím, že by se jejich přístup alespoň trochu zlepšil. Doufám, že se této redakci podaří tento problém alespoň trochu vyřešit, aby nemusela řešit takové problémy, jaké řešila její předchůdkyně.
26
Zveme Vás!
Den otevřených dveří Obchodní akademie 30. listopadu a 1. prosince 2012 proběhnou na naší škole opět tradiční dny otevřených dveří s názvem „Škola očima studentů“. Role průvodců se tentokrát ujmou studenti 3. A, 3. B a 3. C. Pro návštěvníky jsou opět připraveny zajímavé prezentace v učebnách, které vytvořili žáci s vyučujícími jednotlivých sekcí – ITE, TEV, EKO, PEK, HUM, CIJ a další. Informace o studiu na naší škole mohou zájemci získat na informačních schůzkách s vedením školy. Nebude chybět ani anketa spojená se soutěží o drobné ceny a tipovací soutěž o mobilní telefon na facebooku, která bude odstartovaná 19.11. Těšíme se na Vás!
27
Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště
2012
28 Graficky zpracovali Lukáš Bortel a Petr Hanák
