OBSAH. Odbor živočišné výroby. Autorka: Ing. Markéta Roubalová, CSc. Ředitel odboru: Ing. Stanislav Kozák

Odbor živočišné výroby

MZe ČR

Autorka: Ing. Markéta Roubalová, CSc.

MZe ČR

Ředitel odboru: Ing. Stanislav Kozák

MZe ČR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladů: Český statistický úřad, Praha Evropská komise FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) – Organizace pro výživu a zemědělství Generální ředitelství cel, Praha Ministerstvo zemědělství České republiky, Praha OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Sdružení drůbežářských podniků, Praha Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha WTO (World Trade Organisation) - Světová obchodní organizace Licestock and Poultry: World Markets and Trade (October 2003), Ministerstvo zemědělství USA (USDA) Autorka touto cestou děkuje za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Předkládaná situační a výhledová zpráva navazuje na zprávu, která byla vydána v červnu 2003. Situační a výhledové zprávy jsou k dispozici na územních odborech MZe ČR, na okresních pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství České republiky. Situační a výhledová zpráva je také k dispozici na síti Internet, na adrese: http://www. mze.cz.

OBSAH Úvod .................................................................................................................................................... 11 Souhrn ................................................................................................................................................. 11 Zásahy státu ......................................................................................................................................... 12 Vývoj stavů drůbeže v České republice .............................................................................................. 18 Vývoj nabídby a poptávky na trhu drůbežího masa ............................................................................ 19 Spotřeba masa na obyvatele ................................................................................................................ 10 Zpracovatelský průmysl ...................................................................................................................... 10 Zásoby drůbeže ................................................................................................................................... 15 Cenový vývoj ...................................................................................................................................... 18 Vejce .................................................................................................................................................... 21 Cenový vývoj vajec ............................................................................................................................. 24 Zahraniční obchod ............................................................................................................................... 27 Zahraniční trhy .................................................................................................................................... 37

Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 ISBN 80-7084-250-4, ISSN 1211-7692, MK ČR E 11003

2

ÚVOD Tato zpráva hodnotí stav chovu drůbeže a trhu s drůbežím masem a vejci za rok 2002 a podle dostupných údajů do konce roku 2003. V roce 2003 patrně nastane zlom ve vývoji v produkce drůbežího masa. Produkce pravděpodobně poklesne. Mírně by měla poklesnout i spotřeba. Výroba vajec se v roce 2003 sníží a sníží se i jejich spotřeba. Vzhledem k příznivým cenovým relacím by měl pokračovat vyšší vývoz.

SOUHRN Statistické šetření a Soupis hospodářských zvířat v roce 2002 zaznamenaly změny, díky kterým nejsou tyto výkazy srovnatelné s předchozí časovou řadou. Publikované výsledky za Českou republiku jsou bez doodhadů počtu zvířat za tzv. podlimitní jednotky („hobby aktivity“ obyvatelstva). V roce 2002 se produkce drůbežího masa zvýšila o 1,4 % vlivem rostoucí poptávky. Očekávaná produkce drůbežího masa v roce 2003 by na základě údajů za tři čtvrtletí roku 2003 měla poklesnout na zhruba 302,3 tis. tun ž. hm (o 4,6 % meziročně). Spotřeba drůbežího masa v roce 2002 se pohybovala na úrovni 23,9 kg/obyv/rok a v roce 2003 se očekává její snížení na 23,7 kg/obyv./rok. Nákup drůbeže celkem se v roce 2002 zvýšil o 7 %. Důvodem byla zvyšující se poptávka. Největší podíl na zvýšení nákupu, jako tradičně, měl nákup kuřat (o 7,5 %) a dále nákup kachen (o 16,5 %). Změna proti minulým letům nastala u nákupu krůt, který poklesl o 5,8 %. Za tři čtvrtletí roku 2003 poklesl nákup drůbeže celkem proti stejnému období roku 2002 o 5,8 % a nákup kuřat o 6,5 %. Zvyšování nákupu se očekává v říjnu a listopadu vlivem zásobování v období vánočních svátků a ke konci roku by se měl opět mírně snížit. Úroveň prodejů celé drůbeže v roce 2002 se zvýšila o 9,9 % vzhledem k nízkým cenovým hladinám proti ostatním druhům masa a to i u výrobků vyšší finalizace (např. dělená drůbež, masné výrobky atd.). V roce 2003 poklesly prodeje celé drůbeže o 3,9 %, ale naopak se zvýšily prodeje výrobků vyšší finalizace. Stavy zásob drůbeže celkem v roce 2002 rostly až do měsíce srpna vlivem zvýšených dovozů a nižšího odbytu. Potom se zásoby snižovaly. V roce 2003 je stav zásob drůbeže celkem i kuřat a krůt na nižší úrovni. Zvýšily se pouze zásoby kachen s měsíčním kolísáním. Obdobně jako zásoby drůbeže, tak v roce 2003 proti roku 2002 poklesly i zásoby drůbežích výrobků. V loňském roce nastal proti roku 2001 propad cen. Průměrná cena zemědělských výrobců kuřat klesla na 21,95 Kč/kg ž. hm. (v roce 2001 byla 25,82 Kč/kg). V roce 2003 v lednu ceny zemědělských výrobců kuřat mírně stouply v důsledku nevyčerpání dovozních kvót. Po vyčerpání kvót ceny mírně klesly a od března víceméně stagnují. Ceny tlačily dolů vysoké levné dovozy. Oživení cen nastalo až v měsíci říjnu a do konce roku se očekává další mírný nárůst. Ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny kuřat kopírují úroveň cen zemědělských výrobců do května tohoto roku a v dalším období se zvyšují a tento trend by měl pokračovat do konce roku. V roce 2002 byl vývoj zahraničního obchodu s drůbežím masem odlišný oproti předchozím letům. Do konce června byly výrazně vyšší dovozy drůbežího masa proti stejnému období roku 2001 (začátkem roku byla vyčerpaná smluvní celní kvóta), dále byly vyčerpané kvóty v rámci tzv. dvounulové varianty a preferenční kvóty s Maďarskem na krůty a kachny. Proti roku 2001 stoupl dovoz o 27,4 %. Neočekávané výrazné zvýšení dovozů nastalo v roce 2003. Podle údajů dostupných do října letošního roku se očekává zvýšení dovozů o 47 %.

1

Na začátku měsíce září vstoupilo v platnost Nařízení vlády 307/2003 o stanovení dodatečného cla na dovoz kuřecího masa (spouštěcí úroveň roku 2003 byla 12 722 tun kuřecího masa a zvýšení celní sazby o 14,3 %). Vývoz byl v roce 2002 na vysoké úrovni a za poslední roky byla úroveň vývozů nejvyšší. V roce 2003 se předpokládá stejná úroveň jako v roce 2002. Přesto je saldo zahraničního obchodu záporné. Výroba vajec se snižuje jak v roce 2002, tak podle předpokladu roku 2003 se snižuje. Úměrně tomu se snižuje i spotřeba, ale výrazně se zvyšuje kladné saldo zahraničního obchodu. Produkce vajec v roce 2003 vy se měla snížit o 11,1 % a spotřeba na 266 kusů/obyv./rok. Ceny vajec se začátkem roku 2003 oživily až na 1,62 Kč/kus. V letních měsících ceny opět klesaly, ale v závěru roku rostou a tento trend by měl pokračovat až do konce letošního roku. V roce 2003 se očekává růst světové produkce drůbežího masa o 2 %, v EU bude růst produkce nižší.

ZÁSAHY STÁTU 1. Celní opatření. 2. Legislativa k agrárnímu trhu vztahující se k sektoru drůbež a vejce. 1. Celní opatření Celní sazebník pro rok 2003 zachycuje stav celních sazeb, který vyplývá z mezinárodních dohod a ze závazků WTO. Výklad vybraných pojmů používaných v zahraničním obchodě: Všeobecná se uplatňuje v případech, kdy dovozce neprokáže zemi původu zboží, nebo jestliže celní sazba – dovážené zboží pochází ze země, které ČR neposkytuje doložku nejvyšších výhod (výčet těchto zemí je uváděn pouze pro úplnost výkladu tohoto pojmu: Antarktida, Bhútán, Bouvetův ostrov, Heardův ostrov, Komory, Nauru, Samoa, Vanuatu a Západní Sahara). Smluvní celní sazba –

se uplatňuje v případech, kdy dovážené zboží pochází ze země, které ČR poskytuje doložku nejvyšších výhod (jde o ostatní země, pro které neplatí všeobecná celní sazba). Smluvní celní sazby vycházejí z výsledků Uruguajského kola mnohostranných obchodních jednání GATT.

Smluvní celní sazba v rámci celní kvóty –

je nižší než výše uvedené smluvní celní sazby a uplatňuje do okamžiku vyčerpání množství zboží, které je celní kvótou určeno. Tyto celní sazby se použijí automaticky, není potřeba o ně žádat.

V případě poruch na trhu je možné za přesně stanovených podmínek uvedených v mezinárodních dohodách WTO využít antidumpingové clo (v případě, že výrobce vyváží výrobky pod cenou, běžnou na domácím trhu), vyrovnávací clo (v případech, kdy je vývoz subvencován) nebo ochranné opatření (v případech, kdy dovozy dlouhodobě působí domácím výrobcům vážnou újmu). Pro oblast zemědělství byla však v Dohodě o zemědělství WTO přijata upravená pravidla, která umožňují do určitého rozsahu podporu domácím výrobcům a subvencování vývozu. U vybraných citlivých komodit Dohoda o zemědělství WTO poskytuje možnost využít zvláštní ochranné opatření ve formě dodatečného cla. Pro ČR je významné zejména zvláštní ochranné opatření založené na objemu dovozu. Pokud objem dovozu překročí stanovenou spouštěcí úroveň (stanovenou podle daných pravidel navýšením průměru dovozu v předchozích třech letech), je v kalendářním roce na zbývající dovoz možné uvalit dodatečné clo do výše 1/3 smluvního cla.

2

Ostatní poplatky vybírané při dovozu zboží : Bez cla –

Kromě celních poplatků se při dovozu vybírají: daň z přidané hodnoty spotřební daň správní poplatek v případě, že jde o obchod spojený s vydáním licence. v předchozí tabulce jsou uvedeny položky (či číselně označené a slovně blíže popsané druhy zboží s uvedením „bez cla“, „kvóta bez cla“(popř.“K bez cla“), což znamená, že buď na veškeré množství či na kvótou určené množství se clo nevyměřuje. Bez cla je rovněž veškeré zboží dovážené v rámci celní unie ze Slovenské republiky při splnění podmínek stanovených Smlouvou o vytvoření celní unie mezi Českou a Slovenskou republikou.

Preferenční celní sazba

GATT

je uplatňována pro dovozy z nejméně rozvinutých 49 zemí (dovoz je bez cla a to bez výjimky) a z 96 rozvojových zemí (celní úlevy). Dále je prefernční celní sazba uplatňována u zemí, s kterými jsou vytvářena integrační ekonomická seskupení (např. CEFTA, EU). a)„bez cla“ znamená nulovou sazbu dovozního cla. b) „15,0“ znamená, že clo se vyměří z celní hodnoty zboží sazbou 15%. c)“K 15,0“clo se do vyčerpání celní kvóty stanovuje ve výši 15 %, po vyčerpání kvóty se použije smluvní celní sazby. General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clech a obchodu Na aktivity obchodně politické navázala od 1. 1. 1995 WTO (World Trade Organization – Světová obchodní organizace ) Základní principy WTO, které se však plně nevztahují na zem. výrobky: nediskriminace (nezvýhodňování tuzemského zboží před zahraničním) ochrana transparentními celními tarify stabilní podmínky obchodu (před zrušením jakéhokoliv závazku, např. celní sazby, nutno jednat se všemi smluvními partnery). nepoužívat množstevních omezení (v případě nutnosti podléhá pravidlům GATT) obrana proti nekalé soutěži (ochrana proti dumpingu, vývozním subvencím, domácím podporám).

Oblasti volného obchodu

Spojí-li se dva nebo více států a vzájemně odstraní cla a jiná obchodní omezení, vzniká zóna (oblast) volného obchodu, která je předstupněm celní unie. Oblasti (zóny) volného obchodu jsou formy mezinárodní spolupráce, založené na Smlouvách, které zahrnují několikaleté přechodné období odstraňování tarifních i netarifních překážek obchodu. Proces vytváření oblasti volného obchodu se projevuje formou poskytování preferenčního snížení cla. Česká republika je zapojena do devíti zón volného obchodu s: Evropskou unií – EU, Evropským sdružením volného obchodu – ESVO (Island, Lichenštejnsko, Norsko, Švýcarsko) se zeměmi Středoevropské oblasti volného obchodu – CEFTA , s Lotyšskem, s Estonskem, s Litvou, s Izraelem, s Tureckem, s Chorvatskem.

3

Celní unie

Obchodní vztah dvou či více zemí založený na odstranění dovozních cel pro zboží pocházejících z těchto zemí (za podmínky prokazatelnosti původu zboží). na zboží pocházejícího z celní unie se nevztahuje žádné množstevní omezení (výjimka: zbraně, vojenský materiál, omamné a psychotropní látky,) založené na udělování licencí. jednotné celní předpisy a celní sazebník, včetně systému preferencí. společný postup při sjednávání dohod o zónách volného obchodu. Česká republika má vytvořenu celní unii se Slovenskou republikou od 1. 1. 1993.

Evropská unie

Společenství zemí sjednocených v celní unii tvoří: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie,Itálie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Dále jsou do EU začleněny Andorra a San Marino. Do celního území Velké Británie je zahrnut ostrov Man a do celního území Francie náleží Monako, Réunion, Martinik, Guadeloupe a Francouzská Guyana.

Dovozní celní sazby ČR v roce 2003 Všeobec. %

Smluvní %

12,0

2,0

12,0

6,0

12,0

6,0

12,0

10,2

12,0

10,0

Krůty a krocani přes 2 000 g

12,0

10,0

Maso z kohoutů a slepic včetně kuřat

54,1

43,0

Játra

12,0 15,0

9,0 12,0

Maď., Pol., Rum., Slovin.,Bulharsko

10,0

Maso z krocanů a krůt

18,0

15,0

-

-

12,0 15,0 7,0 12,0

9,0 12,0 3,0 9,0

18,0

15,0

Kód položky 0105 11 11, 19 0105 12 00 0105 19 20, 90 0105 92 00 a 93 00 0105 99 10 a 99 20 0105 99 30 0207 11, 12, 13 (ne 91) 0207 14 (ne 91, 99) 0207 13 91 0207 14 91 0207 24 ,25, 26 (ne 91) 0207 27 (ne 91, 99) 0207 26 91 0207 27 91 0207 27 99 0207 35 91 0207 32, 33, 35 (ne 91) 36 (ne 81, 85, 89)

4

Název Drůbež do hmotnosti do 185 g Krocani a krůty o hmotnosti do 185 g Husy, kachny a perličky Kohouti a slepice do a přes 2 000 g Kachny do a přes 2 000 g

Játra Játra, jiná než tučná Maso z kachen a hus Nebo perliček

0207 34

Játra z hus a kachen

0207 35 91 0207 36 81, 85, 89 0207 36 90

Játra (81) Játra z hus, (85) kachen, (89) ost. Ostatní

15,0

12,0

12,0

9,0

15,0

12,0

18,0

15,0

Preferenční % -

-

-

-

Maď., Pol., Rum., Slovin., Bulharsko -

10,0

Maď., Pol., Rum., Slovin., Bulharsko

-

Pol., Rum., Slovin., Bulharsko -

-

28,0

10,0 -

-

-

Polsko Bulharsko Maď., Pol., Rum., Slovin., Bulharsko Bulharsko

10,0 9,0 10,0 9,0

Celní smluvní kvóty a sazby při dovozu Položka celního sazebníku

Název

Množství kvóty

Celní sazba v rámci kvóty

3 471 t

24,0 %

Maso z kohoutů a slepic 0207 11, 12, 13, 14 včetně kuřat mimo 0207 13 91, 14 91 Tato kvóta byla vyčerpaná k 21. 2. 2003

Oboustranné celní preferenční kvóty a celní sazby Položka celního sazebníku 0207 11, 13,

Země

Název

Množství kvóty (t)

Celní sazba v rámci kvóty (%)

Slovinsko

Maso z kohoutů a slepic vč. kuřat 50 28,0 Maso z krocanů a krůt do 0105 12 Izrael 1,2 Bez 185 g 0207 33-36 Bulharsko Maso z kachen a hus 100 9,0 0207 27 Maďarsko Maso z krocanů a krůt 1 000 Bez Maso z kachen a hus nebo 0207 32 – 33 Maďarsko 1 500 Bez perliček Pozn.: kvóta Maďarsko na krocany k 14. 11. 2003 byla vyčerpána z 85,98 % a kvóta Maďarsko na kachny a husy byla vyčerpána k 6. 8. 2003.

Dovozní celní sazby ČR k 1. 1. 2003 Kód položky

Název Ptačí vejce na násadu

0 407 00 11,19

Všeobecné %

Smluvní %

8,5

2,8

0 407 00 30,90

Ptačí vejce ostatní

20,0

17,0

0 408

Ptačí vejce bez skořápek, žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře

20,0

17,0

Preferenční % Slovinsko, Bulharsko, EU (bez) EU (0407 90) – bez cla EU – 14,5 (0408 11 20, 80, 91 20,80)

Pramen: Celní sazebník

Vzájemné preferenční celní sazby a výše kvót s EU v rámci tzv. dvounulové varianty Položka CS 0207 0207 1602

Název Drůbeží maso Drůbeží maso Uzenky, salámy z drůb. masa

Pref. celní sazba

Celní kvóta 1.7. do 31. 12.2003 (tuny)

Bez cla Bez cla

2 900 (z EU) 6 525 (do EU)

Bez cla

725 (oboustr.)

Plnění k (%) Uzavřeno k 22. 8. X 14. 11. 2003 80,86 %.

Od května 2003 vstoupila v platnost nová dohoda mezi Českou republikou a Evropským společenstvím o nových vzájemných zemědělských koncesích. Proti předchozí dohodě došlo v sektoru drůbežího masa a vajec k těmto změnám: Bez cla a bez kvót je celá položka celního sazebníku 0407 – ptačí vejce, ve skořápkách, čerstvá, konzervovaná nebo vařená a to jak při dovozu do Společenství, tak při dovozu do ČR. Položky celního sazebníku 0408 11,91 – ptačí žloutky sušené – při dovozu ze Společenství do České republiky je nulová celní sazba i kvóta. Při dovozu z České republiky do Společenství je nulová celní sazba u položek celního sazebníku 0408 11 80,19 81, 19 89 – žloutky sušené, tekuté čerstvé a zmrazené a kvóta je na tyto položky 187,5 tun pro období od 1. 1. 2003 do 30. 6. 2003. Ve stejném časovém období je kvóta 1 375 tun za nulovou celní sazbu pro položky 0408 91 80, 99 80 – vejce sušená, ne žloutky.

5

2. Legislativa k agrárnímu trhu vztahující se k sektoru drůbež a vejce K zákonu č. 110/1997 Sb. byla vydána vyhláška č. 326/2001 Sb., (kterou se ruší vyhláška č. 327/1997 Sb. a vyhláška č. 89/2000 Sb.), kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) uvedeného zákona o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich. Vyhláška č. 246/2003 Sb. nabyla účinnosti od 1. 9. 2003 mění vyhlášku č. 326/2001 Sb. Zákon č.154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) upravuje podmínky pro šlechtitele a chovatele plemenné drůbeže ve znění pozdějších předpisů. Od 1.1. 2004 nabývá účinnosti zákon č. 282/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 500/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. V návaznosti na tento zákon byla vydána vyhláška č. 471/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářská zákon). Tato vyhláška vstoupila v platnost 1. 1. 2001. Další vyhláškou, která navazuje na plemenářský zákon je vyhláška č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel. Drůbeže se týká oddíl 6 – Evidence drůbeže. Vyhláška se týká všech chovatelů drůbeže s více jak 100 ks jednoho druhu drůbeže na jednom hospodářství a provozovatelů líhní s kapacitou líhně větší než 1 000 ks. Jejich základní povinnosti vymezuje § 23 zákona. Celou činnost související s ústřední evidencí drůbeže lze rozdělit do 4 základních oblastí a to: zaregistrování chovatelů a provozovatelů líhní, vedení předepsaných údajů na hospodářství či líhni, předávání údajů osobě pověřené vedením ústřední evidence, vlastní systém ústřední evidence drůbeže.

Registrace chovatelů a provozovatelů líhní Povinnost registrace všech chovatelů s více jak 100 ks drůbeže jednoho druhu v jednom hospodářství je zakotvena v § 17 vyhlášky. Chovatelé se přihlásí do 7 dnů ode dne, kdy se stali chovateli u příslušné osoby, pověřené vedením ústřední evidence. Touto osobou je pro všechny v zákoně vyjmenovaná zvířata Českomoravská společnost chovatelů, a. s., U topíren, Praha, která ústřední evidenci drůbeže zabezpečuje prostřednictvím státního podniku Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice, 391 11 Planá nad Lužnicí, tel: 0361/891175, fax: 0361/891176 (dále jen MTD Ústrašice). Přihlášení provede chovatel zasláním vyplněného registračního lístku, kde se uvádí základní identifikační údaje chovatele, údaje o kontaktní osobě a adresy všech hospodářství chovatele s druhem chované drůbeže. (Pod pojmem hospodářství se rozumí provozní jednotka jednoho chovatele s nejméně jednou stájí s jednou nebo více kategoriemi drůbeže nacházející se v obvodu jedné obce). Obdobně provede registraci i provozovatel líhně s kapacitou nad 1 000 ks násadových vajec. Registrační lístky obdrží chovatel či provozovatel líhně na vyžádání u MTD Ústrašice. Po kontrole dat v centrální evidenci hospodářství jsou chovateli přidělena čísla jednotlivých hospodářství. Stejným způsobem chovatel oznámí i ukončení své činnosti. Vyhláška 328/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 357/2001 Sb., o označování a evidenci koní, prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, plemenných ryb a včel a tato vyhláška nabyla účinnost dnem 16. září 2003.

6

Dne 1. června 2002 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva zemědělství č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. Drůbeže se především týká § 18. Projektová dokumentace staveb, která byla zpracována a podána stavebnímu úřadu ke stavebnímu řízení podle dosavadních předpisů, se použije i po nabytí účinnosti této vyhlášky s výjimkou neobohacených klecových systémů, jimiž nesmí být stavby pro drůbež od 1. ledna 2003 vybavovány. 3) Stavby pro drůbež nesmí být od 1. ledna 2012 neobohacenými klecovými systémy vybaveny. V červenci 2003 vstoupil v platnost zákon č. 286/2003 Sb., který je úplným zněním zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 29/2000 Sb., zákonem č. 154/2000 Sb., zákonem 102/2001 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 120/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., a zákonem č. 131/2003 Sb. V červnu roku 2003 vstoupily v platnost vyhlášky č. 200/2003Sb., o veterinárních požadavcích na vaječné výrobky, č. 201/3002 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé drůbeží maso, králičí maso, maso zvěře ve farmovém chovu a maso volně žijící zvěře, č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky. S účinností od 11. 10. 2002 nabylo platnost Nařízení vlády č. 440/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady poskytování subvence pro vývoz drůbežího masa vyrobeného z jatečných kuřat a z jatečných krůt. Nařízení vlády č. 307/2003 o stanovení dodatečného cla na dovoz některých zemědělských výrobků – pro kuřata se uplatní celní sazba dovozního cla stanovená celním sazebníkem nebo mezinárodní smlouvou zvýšená o 14,3 %. V září letošního roku nabyla účinnosti vyhláška č. 295/2003 Sb., o konfiskátech živočišného původu, jejich neškodném odstraňování a dalším zpracování. Dne 5. února 2002 byl v ČR přijat zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2003. Účelem zákona je ochrana životního prostředí jako celku, tzn. přejít od masového využívání koncových technologií, jež pouze převádějí znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé, k prevenci a minimalizaci znečištění přímo u zdroje a životní prostředí brát komplexně v celém kontextu výrobních a zemědělských činností.

7

VÝVOJ STAVŮ DRŮBEŽE V ČESKÉ REPUBLICE Podle soupisu hospodářských zvířat k 1. 3. 2001 se stavy drůbeže celkem, proti stejnému období roku 2000, zvýšily o 4,1 %. Největší nárůst byl u kuřat a to o 7,5 %. Naproti tomu stavy slepic poklesly o 0,5 %. Soupis hospodářských zvířat v roce 2002 zaznamenal změny, které nejsou srovnatelné s předchozí časovou řadou. Publikované výsledky za Českou republiku jsou bez doodhadů počtu zvířat za podlimitní jednotky („hobby aktivity“ obyvatelstva). Pro srovnání uvádíme takto změněnou časovou řadu i za rok 2001. V roce 2003 došlo k další změně. Soupis hospodářských zvířat je k 1. 4. kalendářního roku. V roce 2003 se stavy drůbeže snížily o 3 073 tis. kusů (o 10,3 %), stavy slepic byly vyšší o 3,0 %. K největšímu snížení stavů došlo u kuřat na výkrm (o 25 %). Důvodem byly jejich nízké ceny pod hranicí rentability a někteří výkrmci byli nuceni ukončit svou činnost. Naopak k nárůstu stavů došlo u kachen z důvodu vyšší poptávky. Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR k 1. 3. daného roku (v tis. ks) Skupiny

1993

Kuřata na chov Kuřata na výkrm Slepice Kohouti a kapouni Krůty Husy Kachny Drůbež celkem

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

4 880

4 754

4 703

3 980

3 913

4 060

4 516

3 847

4 080

8 501

6 429

8 479

10 335

10 447

11 256

12 349

13 658

14 687

13 358

12 556

12 029

12 030

11 833

12 280

11 902

11 739

11 677

392

300

293

272

264

275

275

294

298

409 194 457

343 177 415

27 177 463

692 158 409

640 151 292

638 153 373

614 145 423

669 132 446

723 127 451

28 219

24 947

26 689

27 875

27 573

29 035

30 222

30 785

32 043

Pramen: ČSÚ - Soupis hospodářských zvířat k 1. 3. kalendářního roku

Vývoj stavů jednotlivých kategorií drůbeže v ČR (v tis. ks) Rok 2001 2002 2003

Kuřata na chov

Kuřata na výkrm

Slepice

4 993 5 194 5 964

15 594 16 564 12 422

6 999 6 838 7 044

Pramen: ČSÚ - Soupis hospodářských zvířat

8

Kohouti a kapouni 160 158 187

Husy 29 28 34

Kachny 289 279 532

Krůty 799 887 670

Drůbež celkem 28 865 29 947 26 873

VÝVOJ NABÍDKY A POPTÁVKY NA TRHU Produkce drůbežího masa v roce 2002 se zvýšila proti předchozímu roku pouze o 1,4 % vlivem přetrvávající rostoucí poptávky. Tento růst iniciovaly hlavně nízké ceny, především kuřat. Celková domácí poptávka byla ovlivněna i výší vývozu, který proti roku 2001 výrazně vzrostl (o 28,0 %), i když stejně jako v minulých letech byla poptávka doplněna vysokým levným dovozem. Spotřeba drůbežího masa v roce 2002 se pohybovala na úrovni 23,9 kg/ obyv./rok. Bilance výroby a spotřeby drůbežího masa (tis. t ž. hm.) Ukazatel Počáteční zásoba Produkce Dovoz Domácí spotřeba Vývoz Konečná zásoba Podíl dovoz/spotřeba (%)

Rok 1998

1999

5,0 241,0 16,1 246,0 8,1 8,0 6,5

8,0 273,0 18,8 278,5 6,3 15,0 6,8

2000

2001

15,0 294,0 21,6 307,0 9,6 14,0 7,0

14,0 312,5 20,4 320,0 12,5 14,4 6,4

2002

2003*

14,4 317,0 26,0 335,0 16,0 6,4 7,8

6,4 302,3 40,0 328,3 16,0 4,4 12,2

Pramen: ČSÚ – Výsledky živočišné výroby, Celní statistika, VÚZE a MZe ČR, rezortní statistika Poznámka: * Odhad Mze - údaje včetně samozásobení

Podle dostupných údajů za tři čtvrtletí roku 2003 nastává zlom v bilanci drůbežího masa. Očekávaná produkce v roce 2003 by proti roku 2002 měla klesnout asi o 4,3 % a to z několika důvodů. Jednou z hlavních příčin je výrazné snížení ceny zemědělských výrobců, především jatečných kuřat, pod hranici rentability a tak někteří výkrmci byli nuceni svou činnost ukončit, což se projevilo v letošním roce snížením nákupu jatečné drůbeže. Dalším důvodem je enormní dovoz už zpracované drůbeže (nárůst proti roku 2002 o cca 46 %) za daleko nižší ceny, než jsou v tuzemsku. Příčinou je upřednostňování rozdílných druhů masa spotřebiteli u nás a v zahraničí.V neposlední řadě se jedná i o mírné snížení spotřeby drůbežího masa o cca 2 %. Důvodem mírného snížení spotřeby je nasycenost trhu, relativně levné vepřové maso, které zůstává tradičně nejvýznamnějším masem ve spotřebě obyvatel. Objem žaludků lidí neroste s kupní silou do nekonečna. Vývoz drůbežího masa v roce 2003 se očekává, i přes velmi nízké ceny převážně v prvním pololetí roku, na úrovni roku 2002. Prognóza bilance jednotlivých druhů drůbeže v roce 2003 (tuny ž. hm.) Kuřata Produkce (nákup a samozásobení) Z toho samozásobení Dovoz Domácí spotřeba Vývoz Spotřeba kg/obyv./rok Výtěžnosti: kuřata 0,75 % krůty 0,81 % kachny 0,72 %

Krůty

Kachny

257 000

23 000

7 300

18 000 30 300

1 500 4 100

400 5 600

275 600 11 700

22 600 4 500

12 700 200

20,0

1,9

0,9

Bilance jednotlivých druhů drůbeže se odvíjí od bilance drůbeže celkem. Nejvíce poklesl v roce 2003 nákup kuřat a nákup krůt. Ostatní kategorie drůbeže nemají na celkový nákup žádný vliv vzhledem k malým objemům výroby. V letošním roce za tři čtvrtletí tvoří nákup kuřat z celkového nákupu drůbeže 86 %, nákup krůt 8 % a nákup kachen 2,5 %. Zbývající % jsou nákup hus a perliček.

9

SPOTŘEBA MASA NA OBYVATELE Spotřeba nejdůležitějších druhů masa na obyvatele a rok (kg) 1975 Maso celkem Z toho: Hovězí Telecí Vepřové Skopové, kozí, koňské Drůbež Zvěřina Králíci Ryby

1980

1985

1990

1995

1998

1999

2000

2001

2002*

86,6

90,3

89,3

96,5

82,0

82,1

83,0

79,4

77,8

78,9

28,7 1,3 42,3

29,2+0,8 44,9

29,5 0,8 43,9

28,0 0,4 50,0

18,5 0,3 46,2

14,3 0,3 45,7

13,8 0,2 44,7

12,3 0,2 40,9

10,2 0,2 40,9

10,9 0,2 40,5

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

17,9 0,3 3,3 5,3

20,5 0,4 3,1 5,2

22,3 0,4 3,0 5,4

22,9 0,3 3,0 5,4

23,9 0,3 2,8 5,2

9,6

11,6

10,6

13,6

13,0

6,6

5,8

5,6

5,4

4,9

Pramen: ČSÚ ročenky, spotřeba potravin Pozn: Ryby nejsou započteny v údaji maso celkem. Nevyplněné údaje ČSÚ neuvedl., * odhad VÚZE

Odhadovaná spotřeba drůbežího masa v roce 2003 se očekává na úrovni 23,7 kg/obyv/rok , což je pokles proti roku 2002 o 0,9 %.

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Nákup drůbeže celkem se v roce 2002 zvýšil proti roku 2001 o 7,0 %. Na zvýšení nákupu neměl vliv ani výrazně vyšší dovoz drůbežího masa. Důvodem byla zvyšující se poptávka spotřebitelů. Svou úlohu na této situaci sehrály i cenové hladiny, které klesaly. Největší podíl na zvýšení nákupu, jako tradičně, měl nákup kuřat (o 7,5 %) a dále nákup kachen (o 16,5 %). Na celkovém nákupu drůbeže nemá velký vliv nákup kachen a hus, protože se jedná o malé objemy. Změna proti minulým letům nastává u nákupu krůt, který poklesl o 5,8 %. Nákup hus trvale klesá. Vývoj nákupu drůbeže celkem (v tunách ž. hm.) Období Leden Únor Březen 1. Q Duben Květen Červen 2. Q Červenec Srpen Září 3. Q Říjen Listopad Prosinec 4. Q Rok celk.

1993

1994

1995

1996

Pramen: SDP Praha a od r. 1998 rezortní statistika MZe ČR

10

1997

1998

1999

2000

2001

2002

12 794 9 421 14 329 13 140 14 683 16 927 19 373 21 628 24 117 26 831 10 011 9 008 12 656 11 934 12 037 14 966 19 690 20 783 19 473 21 583 11 453 9 386 12 417 11 523 11 975 17 176 21 594 22 058 21 194 24 719 34 258 27 815 39 399 36 597 38 695 49 069 60 657 64 469 64 784 73 133 11 278 9 168 12 560 13 185 14 895 17 737 20 320 20 164 21 448 24 740 10 413 11 174 15 274 13 997 13 512 17 163 20 415 22 807 23 198 26 267 11 041 12 884 15 264 12 325 13 856 18 612 21 962 22 634 23 164 24 181 32 732 33 470 43 098 39 507 42 263 53 512 62 697 65 605 67 810 75 188 8 319 9 865 10 794 12 909 14 671 18 586 19 540 20 288 21 911 26 524 9 252 11 473 14 944 12 552 12 610 17 870 20 746 22 837 25 216 25 679 9 572 11 391 13 552 13 124 14 737 20 006 20 084 21 972 22 209 27 281 27 143 32 729 39 290 38 585 42 018 56 462 60 370 65 097 69 336 76 484 9 353 16 645 14 162 15 515 14 860 19 250 19 937 24 845 27 650 27 211 10 928 13 875 13 613 13 303 12 980 19 670 22 457 23 233 25 082 23 809 10 032 12 075 10 888 11 170 13 327 20 913 21 795 21 705 22 366 20 742 30 313 37 592 38 663 39 988 41 167 59 833 64 189 69 783 75 098 71 762 124 446 131 606 160 450 154 677 164 143 218 876 247 952 264 954 277 028 296 567

Vývoj nákupu drůbeže celkem v roce 2003 (v tunách ž. hm.) Období

2003

Leden Únor Březen 1. Q Duben Květen Červen 2. Q Červenec Srpen Září 3. Q

25 242 19 600 22 627 67 469 24 481 23 814 23 776 72 071 24 868 22 066 25 285 72 219

Pramen: Rezortní statistika Mze

Za tři čtvrtletí toku 2003 poklesl nákup drůbeže celkem proti stejnému období roku 2002 o 5,8 %. Nákup kuřat ve stejném období poklesl o 6,5 %, nákup krůt klesl o 9,8 %, pouze nákup kachen se zvýšil o 19,3 %. Na celkovém poklesu nákupu se nejvíce objemově podílí nákup kuřat. Nákupy ostatních druhů drůbeže vzhledem k malým objemům produkce celkový nákup neovlivní. V měsíci říjnu 2003 se sice nákupy kuřat a krůt proti minulému měsíci oživily, ale to je způsobeno předzásobením zpracovatelských podniků na vánoční svátky. Proto se dá očekávat ke konci roku opět mírné snížení.

Vývoj nákupu kuřat (v tunách ž. hm.) Období

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí Rok celk.

28 076 24 045 33 771 31 316 33 857 42 384 51 878 57 438 56 041 63 801 23 114 25 366 34 057 32 613 34 424 44 518 52 571 55 987 58 243 63 677 20 934 27 255 32 104 34 371 35 466 47 948 51 328 56 446 59 850 66 694 26 183 34 056 32 922 36 097 35 869 51 884 55 809 60 726 65 581 63 559 98 307 110 722 132 854 134 397 139 615 186 734 211 589 230 597 239 715 257 731

Pramen: SDP Praha a od r. 1998 rezortní statistika MZe ČR

Vývoj nákupu kuřat v roce 2003 (v tunách ž. hm.) 1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

60 748

62 356

58 557

4. čtvrtletí

Rok celkem

Pramen: rezortní statistika MZe

11

Nákup hus, kachen a krůt pro zpracovatelský průmysl (v tunách ž. hm.) Rok

Leden – březen husy kachny

krůty

Duben – červen

Červenec – září

Říjen – prosinec

Kalendářní rok celkem

husy kachny krůty

husy kachny krůty

husy kachny krůty

husy kachny krůty

1993

1

106

1 563

191

3 238

1 072

325

2 644

1 551

302

486

1 934

846

6 494

6 120

1994

7

303

649

26

1 639

2 079

355

1 858

1 394

251

689

1 033

639

4 489

5 155

1995

0

124

2 044

6

2 596

2 353

255

2 470

2 707

229

923

2 716

490

6 113

9 820

1996

29

352

2 774

0

1 208

2 301

87

847

1 451

213

320

1 990

329

2 799

8 516

1997

0

89

2 213

39

1 799

2 581

218

1 764

2 721

74

568

3 007

331

4 220 10 522

1998

38

302

3 571

90

1 383

3 834

193

1 642

4 181

88

834

4 610

409

4 161 16 196

1999

33

638

4 377

86

1 328

5 223

323

1 402

5 039

146

867

5 714

588

4 235 20 353

2000

21

670

5 015

125

1 274

5 739

255

1 764

5 449

138

1 230

6 444

539

4 938 22 647

2001

25

865

5 867

114

1 187

5 748

108

1 458

6 416

24

1 073

6 941

271

4 583 24 972

2002

13

709

6 168

70

1 687

6 008

88

1 629

6 219

18

1 315

5 122

189

5 340 23 517

2003

-

1110

5 085

76

2 311

5 640

82

1 384

5 867

Pramen: SDP Praha a od roku 1998 rezortní statistika MZe ČR

Vývoj prodeje drůbeže a drůbežích výrobků V roce 2002 vlivem nízkých cenových hladin a zvýšené poptávky vzrostl prodej celé drůbeže proti roku 2001 o 9,9 % a prodej celých kuřat o 12,0 %. Prodeje ostatních kategorií drůbeže mírně poklesly. Naopak došlo vlivem neustále se zvyšující poptávky po výrobcích vyšší finalizace ke značnému nárůstu prodejů drůbežích výrobků, kromě masných výrobků. Výrazný nárůst prodejů zaznamenala dělená drůbež (o 5,3 %), drůbeží polotovary (o 23,1 %) a konzervy (o 32,1 %). V roce 2003 za 1 – 9 měsíc proti stejnému období roku 2002 poklesly prodeje celé drůbeže o 3,9 % a prodeje celých kuřat o 7,3 %. Poklesl i prodej krůt o 12,1 %, ale naopak se zvýšil prodej kachen o 22,0 %.Prodej celých kachen narostl především kvůli poklesu ceny proti minulým letům a také je to tím, že proti ostatním druhům drůbeže se dělené a porcované kachny prodávají jen minimálně. U kuřat a krůt se cenové hladiny drží stále na nízké úrovni, ale u těchto druhů je poptávka soustředěna především na drůbež dělenou a porcovanou. Prodej celé drůbeže (tuny) Leden – březen Rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Duben – červen



drůbež

z toho

drůbež

z toho

drůbež

z toho

drůbež

z toho

drůbež

z toho

celkem

kuřata

celkem

kuřata

celkem

kuřata

celkem

kuřata

celkem

kuřata

12 258 13 588 15 654 19 121 15 967 16 042 25 084 23 873 21 593 25 291 23 065

9 812 11 517 14 004 17 131 14 086 13 908 22 734 21 753 19 099 23 354 20 687

14 243 15 401 19 812 19 211 16 350 19 254 16 895 23 447 22 220 23 008 24 931

11 731 13 106 17 879 16 991 14 378 16 506 14 837 21 268 19 811 21 014 22 114

13 700 15 227 19 205 17 342 15 043 19 372 24 003 21 073 21 709 26 341 23 747

11 334 13 326 17 242 14 746 12 950 16 971 21 682 19 255 19 293 23 697 20 316

16 207 17 087 19 167 18 825 16 536 23 061 25 543 23 976 25 641 25 614

11 087 12 976 15 066 15 068 13 266 19 232 20 923 20 726 22 388 22 228

56 408 61 303 73 838 74 499 63 896 77 729 91 528 92 369 91 163 100 254

43 964 50 852 64 191 63 936 54 680 66 617 79 297 83 002 80 591 90 293


12

Říjen – prosinec

Prodej celých hus kachen a krůt (tuny) Leden – březen

Rok

husy kachny krůty 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Duben – červen


husy kachny krůty husy kachny krůty


Říjen – prosinec husy kachny

krůty

husy kachny krůty

37

486

205

82

718

142

46

766

111

355

1 557

1 543

520

3 527

2 001

40

440

120

28

632

43

45

679

39

441

1 211

976

554

2 962

1 178

28

220

51

53

668

67

46

896

38

363

1 404

906

490

3 188

1 066

47

493

183

19

517

43

84

778

106

213

1 166

667

363

2 954

999

14

412

70

19

544

41

83

703

95

284

1 362

673

400

3 021

879

56

351

166

35

710

257

79

974

179

228

1 470

950

458

3 505

1 552

39

740

220

20

455

238

76

761

291

396

1 934

879

531

3890

1 628

24

570

119

51

811

183

22

803

147

318

1 754

659

415

3 938

1 144

136

1 058

148

46

982

246

38

1 214

250

213

1 252

897

433

4 506

1 541

10

609

229

28

832

190

68

1 313

167

50

1 698

647

156

4 452

1 233

-

682

123

12

1 030

230

54

1 649

162


V roce 2003 se za tři čtvrtě roku zvýšil prodej proti stejnému období roku 2002 výrobků vyšší finalizace včetně konzerv. Prodej drůbežích výrobků (tuny) Výrobek

1999

2000

2001

2002

Drůbež dělená Drůbeží droby Drůbeží polotovary Masné výrobky Konzervy

47 711 6 814 8 069 29 799 2 227

55 094 8 415 8 656 33 331 4 704

61 243 8 874 9 139 35 161 3 323

64 486 8 992 11 247 33 728 4 391

Pramen: Rezortní statistika MZe ČR

Prodej drůbežích výrobků v roce 2003 po měsících (tuny) Měsíc Drůbež Dělená Drůbeží Droby Drůbeží Polotovary Masné Výrobky Konzervy

1.

2.

3.

I.Q

4.

5.

6.

II.Q

7.

8.

9.

III.Q

5 342

4 620

6 009

15 971

5 260

5 937

5 531

16 728

5 732

5 241

921

745

646

2 312

726

732

624

2 082

624

660

732

2 016

1 157

956

710

2 823

839

1 127

1 121

3 087

1 125

1 000

983

3 108

2 847

2 661

2 683

8 191

2 668

2 697

2 688

8 053

2 726

2 551

2 721

7 998

282

301

890

1 473

320

338

483

1 141

527

347

363

1 237

10.

11.

12.

IV.Q

5 261 16 234

Pramen: Rezortní statistika MZe ČR V závislosti na nákupu a prodejích drůbeže celkem a drůbežích výrobků, stavu zásob a výši dovozů se vyvíjely i ceny průmyslových výrobců drůbežího masa.

Ceny průmyslových výrobců v roce 2002 proti roku 2001 poklesly u obou sledovaných výrobků. U kuřecích řízků byl pokles o 20,9 %, u kuřecích stehen s kostí o 17,9 % vlivem dostatečné nabídky z tuzemských zdrojů, levných dovozů a nízkých cen vepřového masa. V průběhu roku 2003 hladiny cen u kuřecích řízků a kuřecích stehen s kostí klesaly až do měsíce října. V listopadu se ceny mírně oživily jako důsledek stagnující úrovně dovozů, ustálené nabídky a vyššího požadavku na surovinu ke zpracování před vánočními svátky. Tím v listopadu klesla i úroveň zásob. V prosinci ceny klesají a pokles pokračuje i v prvním čtvrtletí roku 2003 u kuřecích stehen s kostí i kuřecích řízků. V dubnu nastává mírné oživení cen u obou výrobků Od května rostou ceny kuřecích řízků až do října a cena vzrostla o 11,12 Kč/kg a ceny kuřecích stehen s kostí i přes mírné kolísání

13

vzrostla ve stejném období o 4,45 Kč/kg. Tyto ceny rostly i přes to, že cena zemědělských výrobců kuřat v letních měsících mírně klesala a začala se oživovat až v měsíci srpnu. Na tyto ceny měla vliv především výše levných dovozů. Do konce roku 2003 se ale očekává mírné oživení cenové hladiny u obou uváděných výrobků vlivem poptávky na svátky. Od roku 2003 se zavedlo sledování dalšího výrobku – kuřecí a krůtí strojně oddělené maso (separát). Důvodem jsou dovozy tohoto výrobku za nízké ceny a potřeba porovnání dovozní a tuzemské ceny.

Vývoj cen průmyslových výrobců u vybraných drůbežích výrobků (Kč/kg) Rok

Kuřecí řízky

Kuřecí stehna s kostí

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

122,43 124,62 136,29 126,65 122,35 128,38 101,60

59,57 62,91 66,44 53,58 53,54 60,47 49,65


Vývoj cen průmyslových výrobců u vybraných drůbežích výrobků v roce 2003 (Kč/kg) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Pramen: Rezortní statistika MZe ČR

14

Kuřecí řízky

Kuřecí stehna s kostí

Kuřecí strojně oddělené maso (separát)

97,74 97,04 97,27 99,20 99,39 98,93 102,04 107,90 110,23 110,51

45,64 44,03 44,60 44,75 44,08 45,55 46,44 47,96 48,53 48,60

15,89 16,59 16,04 16,03 16,60 17,20 17,46 16,60 16,46 15,44

ZÁSOBY DRŮBEŽE V roce 2002 se zásoby drůbeže celkem i kuřat zvyšovaly převážně vlivem vyšších dovozů a nižšího odbytu až do měsíce srpna. V dalším období se zásoby mírně snižují až do konce roku jako i důsledek Nařízení vlády č. 332/2002 o dodatečném clu, které vstoupilo v platnost v červenci a jeho působnost skončila koncem roku 2002. V roce 2003 proti roku 2002 je stav zásob drůbeže celkem i kuřat a krůt na nižší úrovni. Zvýšily se zásoby kachen s měsíčním kolísáním. Na vliv zásob v určitých měsících má vliv sezónnost tohoto druhu drůbeže a také zvýšené dovozy (hlavně z Maďarska, s kterým má ČR na kachny preferenční bezcelní kvótu). V letošním roce obdobně jako v roce 2002 bylo vydáno Nařízení vlády č. 307/2003 o stanovení dodatečného cla na dovoz kuřecího masa, ale do stavu zásob se nařízení nijak nepromítlo. Vzhledem k pokračujícím poměrně vysokým dovozům se neočekává výrazný pokles stavu zásob do konce letošního roku. Obdobně jako zásoby drůbeže, tak v roce 2003 proti roku 2002 poklesly i zásoby drůbežích výrobků. U drůbežích výrobků se do konce roku 2003 očekává stejný trend jako u celé drůbeže. Vývoj zásob – stav ke konci období (v tunách) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Drůbež celkem

Z toho: kuřata

1997

1998

1999

2000

2001

1997

1998

1999

2000

2001

3 544 3 357 2 374 3 107 2 944 2 867 3 217 3 597 3 619 3 011 2 410 1 729

2 606 2 797 3 579 3 945 4 365 3 809 4 671 4 591 5 338 5 317 4 819 5 044

5 051 4 807 2 480 4 193 6 046 7 496 6 130 4 890 3 627 3 384 2 329 2 954

3 318 2 977 1 690 1 059 1 145 1 380 1 393 2 195 3 563 4 464 3 979 3 408

4 035 3 514 2 917 2 781 2 602 2 623 2 688 3 221 3 441 3 819 3 021 2 846

2 983 2 735 1 775 2 529 1 853 1 322 1 706 1 865 2 013 1 781 1 189 1 059

1 382 1 838 2 537 2 846 2 856 2 073 2 580 2 359 3 054 3 241 2 782 3 330

3 506 2 917 748 2 359 3 912 4 932 3 303 2 013 1 410 1 575 1 459 2 155

2 635 2 401 1 320 691 611 529 422 906 2 098 2 929 2 610 2 365

3 116 2 607 2 235 2 238 1 824 1 422 1 435 1 995 2 242 2 996 2 491 2 441


Vývoj zásob – stav ke konci období (v tunách) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Drůbež celkem 2002

z toho: kuřata 2002

krůty 2002

kachny 2002

3 343 3 004 2 741 3 345 4 254 4 274 4 487 4 888 4 441 4 430 3 805 2 853

2 747 2 453 2 268 2 646 3 149 2 679 2 793 3 066 2 709 2 933 2 426 1 890

41 50 53 48 50 74 70 76 62 70 53 40

31 46 10 95 334 435 432 608 497 466 326 121


15

Vývoj zásob – stav ke konci období (v tunách) Měsíc

Drůbež celkem 2003

z toho: kuřata 2003

krůty 2003

kachny 2003

2 456 1 913 2 371 2 866 2 882 3 028 3 160 3 189 2 527 2 993

1 423 860 1 284 1 599 1 317 943 983 931 1 281 1 770

58 51 58 65 68 63 57 56 60 84

145 292 589 466 746 1 009 1 252 1 333 583 685

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen


Vývoj zásob drůbežích výrobků (v tunách) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Drůbež dělená

Drůbeží polotovary

1997

1998

1999

2000

2001

1997

1998

1999

2000

2001

2 277 2 293 1 811 2 525 2 355 2 140 1 927 1 654 1 680 2 047 2 004 1 991

3 067 3 443 3 911 3 881 3 472 2 884 2 793 2 626 2 494 2 801 3 346 3 397

3 730 3 519 3 414 3 405 3 656 4 062 3 974 3 862 3 340 3 379 3 818 4 140

3 766 3 308 2 985 2 862 2 562 2 435 1 895 2 373 1 700 2 179 2 424 2 403

2 657 2 144 2 311 2 766 2 899 2 821 3 294 3 562 4 084 5 000 5 480 5 455

193 228 271 307 194 216 239 254 228 234 301 290

453 485 419 441 336 259 265 225 322 261 282 318

299 281 328 317 348 370 297 341 331 284 278 331

265 248 328 221 214 437 182 226 295 307 248 260

293 319 384 438 341 386 314 392 453 510 592 761


Vývoj zásob drůbežích výrobků (v tunách) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Pramen: Rezortní statistika MZe ČR

16

Drůbež dělená 2002

Drůbeží polotovary 2002

5 897 5 980 5 181 5 560 5 029 4 604 4 324 4 024 3 602 3 589 3 245 3 018

653 581 397 397 414 440 459 541 435 586 497 558

Vývoj zásob drůbežích výrobků (v tunách) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen

Drůbež dělená 2003

Drůbeží polotovary 2003

2 772 2 857 2 889 2 716 2 248 1 909 1 716 1 739 2 044 2 211

560 390 363 384 317 463 349 479 543 462


17

CENOVÝ VÝVOJ Ceny zemědělských výrobců Ceny zemědělských výrobců se v roce 2001 oživily vlivem nárůstu cen prasat a vyšší poptávkou po drůbežím mase na tuzemském trhu.V roce 2002 nastal opět propad cen jako v roce 2000, a dostaly se tak pod úroveň nákladů. V loňském roce od začátku roku ceny klesaly až do měsíce září, ve srovnání se stejnými měsíci roku 2001. Pokles cen byl způsoben dostatečnou nabídkou a vysokými dovozy v prvních měsících letošního roku. Od měsíce října se pomalu začínaly ceny oživovat vlivem vyšší poptávky na zajištění předvánoční nabídky na trhu. Koncem roku ceny opět klesaly. V roce 2003 v lednu ceny mírně stouply v důsledku nevyčerpání dovozních kvót. Tyto kvóty byly vyčerpány až koncem měsíce února. Po vyčerpání kvót v dalších měsících roku 2003 se ceny ustálily. Od března do srpna ceny víceméně stagnovaly a pohybovaly se v rozmezí od 20,35 Kč/kg do 20,99 Kč/kg. Velmi nízká úroveň cen pod hranicí rentability měla vliv na snížení produkce a cenu zemědělských výrobců tlačily dolů také vysoké levné dovozy. Ceny se oživily až v měsíci říjnu a do konce roku se očekává mírný nárůst. Průměr CZV kuřat za deset měsíců roku 2003 je zatím o 5,0 % nižší, než byl průměr této ceny v roce 2002. Ceny zemědělských výrobců drůbežího masa (Kč/kg ž. hm.) Období Průměr roku 1993 Průměr roku 1994 Průměr roku 1995 Průměr roku 1996 Průměr roku 1997 Průměr roku 1998 Průměr roku 1999 Průměr roku 2000 Průměr roku 2001 Průměr roku 2002

kuřata jatečná

slepice jatečné

krůty brojlerové

kachny jatečné

I. tř. jak.

-

I. tř. jak.

I. tř. jak.

22,88 24,31 22,22 23,64 26,93 27,58 22,34 21,82 25,82 21,95

11,83 6,84 6,95 8,78 5,21 3,77 4,52 3,91

35,06 34,02 37,68 38,31 35,03 33,81 35,84 31,16

19,22 24,48 30,46 30,17 33,70 34,67 31,47 29,93 31,13 31,88

21,14 20,46 20,66 20,35 20,79 20,58 20,44 20,99 21,02

1,63 1,38 2,24 -

31,59 30,45 29,69 30,35 31,36 31,50 30,30 30,00 31,83

31,38 30,00 31,88 28,00 26,80 -

Rok 2003 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Pramen: ČSÚ

18

19

Vývoj CZV, CPV a SC jatečných kuřat I tř. j. (Kč/kg) Období Průměr roku 1993 Průměr roku 1994 Průměr roku 1995 Průměr roku 1996 Průměr roku 1997 Průměr roku 1998 Průměr roku 1999 Průměr roku 2000 Průměr roku 2001 Průměr roku 2002

CZV

CPV

SC

CZV/SC v %

CZV/CPV v %

22,88 24,31 22,22 23,64 26,93 27,58 22,34 21,82 25,82 21,95

40,53 44,77 38,81 47,32 51,71 55,32 43,03 43,72 51,60 40,98

49,04 56,60 46,80 57,00 61,57 66,22 50,09 53,63 63,53 51,42

46,65 42,95 47,48 42,09 43,73 41,64 44,59 40,69 40,64 42,69

56,45 54,30 57,55 50,69 52,08 49,85 51,91 49,91 50,04 53,56

21,14 20,46 20,66 20,35 20,79 20,58 20,44 20,99 21,02 21,54

36,19 35,87 34,33 35,17 35,49 36,18 36,93 39,02 41,76 43,15

45,64 45,12 45,43 45,89 45,72 46,16 46,50 48,21 51,71 53,73

46,32 45,35 45,48 44,36 45,47 44,58 43,96 43,54 40,65 40,08

58,41 57,04 60,18 57,86 58,58 56,88 55,35 53,79 50,34 49,92

Rok 2003 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen

Pramen: ČSÚ - ceny zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny

Ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny V roce 2002 od začátku roku obě hladiny cen klesaly vlivem poklesu cen zemědělských výrobců a dostatečné nabídky doplňované dovozy. I když ceny zemědělských výrobců jatečných kuřat od měsíce října stoupaly, tak ceny průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny klesaly jako důsledek snižování nadměrného stavu zásob. Do konce roku kopírovaly dvě hladiny cen vývoj cen především vepřového masa. V roce 2003 obdobně jako v roce 2002 sledují ceny průmyslových výrobců i spotřebitelské ceny vývoj hladiny cen zemědělských výrobců do měsíce května. Od května do srpna ceny zemědělských výrobců stagnují, ale ceny průmyslových výrobců i spotřebitelské ceny mírně rostou. Růst všech tří hladin cen pokračuje až od měsíce září. Průměrná cena průmyslových výrobců od ledna do října 2003 je o 8,8 % nižší, než tato průměrná ceny roku 2002 a obdobně je na tom spotřebitelská cena, která je o 7,8 % nižší. Tím se drůbeží maso stalo nejlevnějším masem na tuzemském trhu. Svůj podíl na tom mají i velké obchodní řetězce, které si dovážejí velmi laciné drůbeží maso a tím nutí naše zpracovatele ke stlačování ceny. Do konce roku 2003 se očekává pokračování zvyšování obou hladin cen.

20

VEJCE Bilance výroby a spotřeby vajec (mil. ks) Ukazatel

1993

1994

1995

1996

1997

Výroba z toho: samozásobení Dovoz Vývoz Spotřeba

3 400 1 700 200 3 200

2 999 952 2 943

3 047 1 155 48 165 3 001

2 948 1 145 57 180 2 825

3.322,0 3.600,0 1.586,0 1.620,0 51,3 43,2 128,0 83,4 3.245,3 3.559,8

1998

1999

2000

3.307,0 1.594,0 26,0 127,5 3.205,5

3 064,0 1 567,0 68,0 59,0 3 073,0

Pramen: ČSÚ – Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže, MZe

Prognóza bilance výroby a spotřeby vajec v roce 2003 a bilance 2001 a 2002 (mil. ks) Výroba 2001 2002 2003*

3 190 3 150 2 800

z toho samoz. 1 658 1 321 931

Dovoz 45,8 64,3 85,0

Vývoz 60,6 140,7 125,0

Spotřeba 3 174,2 3 073,6 2 760,0

Pramen: ČSÚ – Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže Poznámka: * Odhad MZe Koeficient pro přepočet kg na kusy vajec: skořápková vejce 17,4 ks tekuté vaječné produkty 20 ks sušené vaječné produkty 72 ks

V roce 2002 se ukazatele bilance přiblížily úrovni roku 1995. Proti roku 2001 výroba vajec klesla o 1,3 %, spotřeba se snížila o 3,2 % a výrazně se zvýšilo kladné saldo zahraničního obchodu. Vyšší vývozy iniciovaly nízké ceny vajec v roce 2002. Spotřeba v tomto roce by se měla pohybovat na úrovni 297 kusů/obyv/rok. V roce 2003 se očekává další pokles výroby vajec o 11,1 %, spotřeba by se měla snížit na úroveň zhruba 266 kusů/obyv/rok. Na nižší výrobu má vliv snížení stavů slepic jako důsledek dlouhotrvajících nízkých cen vajec. Snahou výrobců vajec je zachovat vysoce kladné saldo zahraničního obchodu a tím oživit ceny vajec, které se v minulém roce pohybovaly pod hranicí rentability a v roce 2003 se zvyšují až v druhém pololetí. Postupné snižování spotřeby vajec na obyvatele a rok je také vlivem srovnávání spotřeby na úroveň běžnou ve vyspělých zemích, kde je spotřeba vajec na obyvatele na nižší úrovni. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že vejce patří při současných cenách k nejlevnějším zdrojům živočišné bílkoviny na tuzemském trhu.

21

22

23

CENOVÝ VÝVOJ VAJEC V roce 2002 pokračovaly v poklesu ceny zemědělských výrobců vajec vlivem dostatečné tuzemské nabídky a vysokého dovozu (především v prvním čtvrtletí tohoto roku) za ceny, které se pohybovaly hluboko pod hranicí rentability. Dovozní cena za jedno vejce byla za první pololetí roku 2002 1,21 Kč. Ceny zemědělských výrobců vajec klesaly až do měsíce srpna, kdy se vlivem výrazně nižších dovozů podařilo tento pokles zastavit. Od září se začaly ceny mírně oživovat, ale v říjnu stagnují. Za poslední dva měsíce roku 2002 ceny vzrostly až na 1,67 Kč/kus (prosinec). Průměr roku byl 1,58 Kč/kus a tak se přiblížil roku 1994. V roce 2003 (1. Q.) vlivem vyrovnávání nabídky s poptávkou (sice je nižší spotřeba, ale zůstává poměrně vysoký vývoz) se ceny zemědělských výrobců vajec oživily až na 1,62 Kč/kus. V letním období nastal sezónní pokles cen, který trval do srpna. Od září ceny rostou a tento trend by\ měl pokračovat až do konce roku. Ceny zemědělských výrobců vajec tříděných konzumních a násadových (Kč/ks) Měsíc

Rok

1

Průměr

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

1993 Konzumní 1,47 1994 Konzumní 1,86 Násadové 3,61 1995 Konzumní 1,66 Násadové 3,57 1996 Konzumní 1,48 Násadové 3,64 1997 Konzumní 2,08 Násadové 3,83 1998 Konzumní 2,06 Násadové 4,20

1,49 1,70 3,53 1,61 3,52 1,54 3,37 2,11 3,74 2,03 4,32

1,62 1,56 3,30 1,49 3,43 1,73 3,61 2,08 3,82 1,97 4,29

1,31 1,49 3,35 1,39 3,44 1,88 3,64 2,05 3,77 1,91 4,43

1,36 1,42 3,28 1,30 3,52 1,74 3,66 1,90 3,95 1,92 4,45

1,28 1,36 3,07 1,20 3,28 1,60 3,73 1,78 3,96 1,72 4,48

1,24 1,35 3,08 1,15 1,54 3,82 1,71 3,79 1,66 4,63

1,34 1,33 3,20 1,19 1,59 3,71 1,73 4,08 1,72 4,25

1,30 1,39 3,48 1,22 3,63 1,72 3,82 1,77 4,20 1,77 4,47

1,50 1,50 3,34 1,30 3,63 1,93 3,75 1,81 4,32 1,73 4,37

1,51 1,62 3,56 1,43 3,82 2,02 3,61 1,90 4,30 1,75 4,18

1,84 1,74 3,70 1,49 3,69 2,08 3,74 2,06 4,30 1,74 4,25

1,44 1,53 3,38 1,37 3,55 1,74 3,68 1,91 4,01 1,83 4,35

1999 Konzumní 1,72

1,58

1,50

1,41

1,36

1,31

1,28

1,31

1,37

1,49

1,66

1,86

1,49

Násadové

-

2000 Konzumní 1,94 Násadové 2001 Konzumní Násadové 2002 Konzumní Násadová 2003 Konzumní Násadová

4,10

-

-

4,20

4,20

4,43

4,24

4,43

4,50

4,10

-

4,28

2,02

2,05

2,04

1,94

1,83

1,85

1,90

1,95

1,94

1,99

2,02

1,97

-

4,08

4,25

4,14

4,54

4,48

4,65

4,63

-

4,67

4,41

2,10

2,04

1,95

1,84

1,82

1,84

1,82

1,82

1,84

1,88

1,92

2,07 2,07 -

-

1,85 1,82 -

-

1,62 1,61 -

3,77

1,80 -

-

-

-

4,86

4,96

4,82

-

-

-

4,88

1,77

1,58

1,53

1,43

1,40

1,47

1,47

1,57

1,67

1,58

4,15

-

4,22

4,33

3,97

4,10

4,09

4,52

1,62

1,62

1,56

1,51

1,52

1,67

1,74

1,88

3,67

-

-

-

+

-

-

3,67

Pramen: Měsíční ceny ČSÚ

Vývoj spotřebitelských cen vajec v roce 2002 měl odlišný charakter než v roce 2001. Od začátku roku spotřebitelské ceny vajec klesají a jsou hluboko pod úrovní roku 2001. V prosinci se sice oživily, ale pouze o 1,3 %. Na roční pokles cen měla vliv dostatečná nabídka doplněná začátkem roku vysokým levným dovozem a také tlačení ceny dolů velkými obchodními řetězci. V roce 2003 zatím pokračuje trend vývoje cen nastolený v roce 2002. To svědčí o předpokladu, že při uvažované nabídce a poměrně slušné úrovni vývozů je předpoklad snižování spotřeba vajec. Do konce roku očekáváme mírné oživení ceny, ale jen na takové úrovni, aby vývozci mohli tuzemská vejce uplatnit na zahraničních trzích.

24

Spotřebitelské ceny tříděných vajec (Kč/ks) Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Měsíc 1

2

3

4

5

6

7

2,10 3,02 2,52 2,11 2,98 2,98 2,52 2,69 2,88 2,66 2,32

2,05 2,51 2,36 2,14 3,00 2,98 2,43 2,72 2,91 2,63 2,27

1,96 2,24 2,22 2,38 2,98 2,92 2,28 2,78 2,92 2,53 2,24

1,89 2,12 2,04 2,79 2,96 2,82 2,15 2,76 2,90 2,52 2,22

1,81 2,03 1,90 2,55 2,82 2,74 2,09 2,75 2,84 2,47 2,22

1,69 1,89 1,76 2,36 2,63 2,59 2,00 2,70 2,78 2,40 2,22

1,61 1,83 1,66 2,17 2,54 2,52 1,98 2,65 2,68 2,23 2,21

8 1,73 1,85 1,62 2,23 2,56 2,53 1,96 2,67 2,70 2,24 2,42

9

10

11

12

1,90 1,92 1,67 2,38 2,58 2,54 1,98 2,76 2,66 2,20 2,50

2,00 2,16 1,81 2,66 2,59 2,54 2,08 2,82 2,66 2,22 2,75

2,07 2,38 1,93 2,82 2,72 2,55 2,31 2,86 2,65 2,28

2,55 2,52 2,04 2,93 2,86 2,53 2,56 2,89 2,64 2,31

Průměr 1,95 2,21 1,96 2,46 2,77 2,68 2,20 2,75 2,77 2,39

Pramen: Měsíční ceny ČSÚ

25

26

ZAHRANIČNÍ OBCHOD V roce 2002 byl vývoj zahraničního obchodu s drůbežím masem odlišný. Do konce července byly výrazně vyšší dovozy drůbežího masa proti stejnému období roku 2001 (začátkem roku byla vyčerpaná smluvní celní kvóta), dále byly vyčerpané kvóty v rámci tzv. dvounulové varianty a preferenční kvóty s Maďarskem na krůty a kachny. Dovoz drůbežího masa v roce 2002 stoupl proti roku 2001 o 27,4 % V roce 2003 nastalo nečekané výrazné zvýšení dovozů drůbežího masa. Podle údajů známých do října 2003 se předpokládá proti roku 2002 zvýšení dovozů o cca 47,0 %. Obdobně jako v loňském roce od začátku září vstoupilo v platnost Nařízení vlády 307/2003 o stanovení dodatečného cla na dovoz kuřecího masa (spouštěcí úroveň roku 2003 byla 12 277 tun kuřecího masa). Nejvyšší dovozy byly v lednu a v únoru letošního roku, kdy byly naplněny dovozní kvóty. V březnu po vyčerpání kvót (jak smluví pouze na kuřecí maso, tak tzv. dvounulová varianta na drůbeží maso) dovoz poklesl. Po otevření další kvóty od 1. 7. 2003 s EU se dovozy zvýšily a v druhé polovině roku pokračovaly i přes vyčerpání všech kvót a zavedení dodatkového cla. Do konce roku 2003 se očekávají dovozy na stejné měsíční úrovni jako v předchozím období. Vývoz drůbežího masa v roce 2002 byl zatím ve srovnání s rokem 2001 na vyšší úrovni, i když posílil kurz koruny, což je pro naše exportéry nevýhodné. Vývoz drůbežího masa se v tomto roce zvýšil obdobně jako dovoz o 28,0 %. Za poslední roky byla úroveň vývozů nejvyšší. Ceny průmyslových výrobců jak celé drůbeže, tak i dílů zatím neustále klesaly, ale přesto bylo umístění našich výrobků z drůbežího masa na zahraničních trzích vzhledem k měnovému kurzu stále obtížnější, což vede také k neplnění kvóty tzv. dvounulové varianty při vývozu do EU. V roce 2003 se očekává vývoz drůbežího masa na stejné úrovni jako v roce 2002. Za tři čtvrtletí roku 2003 bylo vyvezeno 9 305 tun drůbežího masa Drůbeží maso včetně drobů a jater (0207 CS) Období 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

Objem (t) Dovoz

Vývoz

1 598,0 4 946,9 8 592,1 13 548,3 16 641,0 11 844,0 14 097,0 16 273,0 15 675,0 17 421,0

8 883,0 5 203,3 5 327,0 4 483,0 3 873,0 3 012,0 4 473,0 7 479,0 9 341,0 9 651,0

Miliony Kč Saldo 7 285,0 256,4 - 3 265,1 - 9 065,3 - 12 786,0 - 8 832,0 - 9 624,0 - 8 794,0 - 6 334,0 - 7 770,0

Průměrná cena Kč/kg

Dovoz

Vývoz

Dovoz

Vývoz

260 429 527 665 621 774 826 950 975

245 261 276 273 241 224 555 708 496

52,56 49,98 38,88 39,94 52,43 54,91 50,79 60,61 55,94

47,06 48,92 61,49 70,63 80,04 50,08 74,15 75,55 51,41

Pramen: Celní statistika

27

Dovoz drůbežího masa (tuny) Období Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Rok celkem

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

107 244 266 129 152 153 520 556 338 446 854 1 009

260 490 778 502 282 439 533 783 917 1 311 1 365 915

790 833 1 323 1 244 1 350 1 124 1 192 678 791 1 308 1 780 1 135

3 542 1 747 1 513 1 641 1 427 1 539 622 652 763 865 1 015 1 312

1 641 1 209 1 410 921 991 895 404 501 780 974 1 099 1 017

661 689 1 048 2 302 1 047 886 2 219 457 675 1 751 1 138 1 223

1 429 1 773 2 390 571 773 728 1 071 2 719 863 1 261 1 558 1 130

1 196 976 1 814 1 039 1 105 1 358 2 198 1 938 1 403 1 100 1 106 433

4 823

8 587

13 548

16 641

11 842

14 097

16 266

15 675


Dovoz drůbežího masa – pokračování tabulky (tuny) Období Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Rok celkem

2002 5 262 1 721 2 611 1 428 1 639 1 239 1 334 909 558 716 2 211 330 19 970


Dovoz drůbežího masa – pokračování tabulky (tuny) Období

2003

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen

4 166 3 113 1 437 1 287 1 850 1 663 3 503 5 613 3 493 2 942


28

Dovoz za 1 – 9 měsíc roku 2003 Kuřata

země

tuny

Kč/kg

1 783 11 313 1 1 540 98 271 80 84 714 15 3 245 19 144

22,43 50,12 124,97 21,10 36,73 24,35 38,75 17,86 22,97 46,66 39,45 41,76

Brazílie Německo Francie Velká Británie Maďarsko Itálie Slovensko

308 22 615 22 829 20 2 1 818

59,74 18,18 44,23 45,45 48,8 50,00 50,00 53,30

Německo Dánsko Francie Maďarsko Polsko

178 22 418 2 374 91 3 083

36,52 45,45 66,99 39,05 48,35 43,01

24 045

42,79

Belgie Brazílie Německo Dánsko Španělsko Francie Maďarsko Itálie Nizozemsko Polsko Slovensko Celkem Krůty

Celkem Kachny

Celkem Celkem kuřata, krůty a kachny Pramen: Celní statistika

29

Země s největším podílem na dovozu podle položek celního sazebníku za období 1 – 9 měs. 2003 Kuřata

Brazílie 0207 14 10

0207 14 50

tuny

Kohouti, slepice zmrazené, dělené vykostěné

11 261

49,71

50

53,69

593

34,94

50

32,94

2 079

34,14

20

88,57

Kohouti, slepice dělené, nevykostěná prsa

Slovensko 0207 11 90

Kohouti, slepice čerstvé nedělené, oškubané Kohouti, slepice zmrazené nedělené, oškubané Kohouti, slepice zmrazené, nedělené, oškubané Kohouti, slepice chlazené dělené, vykostěné maso

0207 12 10 0207 12 90 0207 13 10

Kč/kg – cena při dovozu

Název položky

0207 14 10

Kohouti, slepice zmrazené dělené, vykostěné maso

235

84,41

0207 14 20

Kohouti, slepice zmrazené dělené, vykostěné půlky, čtvrtky Kohouti, slepice zmrazené dělené, nevykostěná stehna

26

34,49

168

44,05

0207 14 60

CPV v ČR za měsíc září Kč/kg Kuřecí prsa b. k. 107,90 Stehna b. k. 82,54 Kuřecí prsa s kůží a kostí 86,70 Kuře kuchané chlazené 41,55 Kuře kuchané zmrazené 40,93 Kuře kuchané zmrazené 40,93 Kuřecí řízky 107,90 Kuřecí stehna b. k. 82,54 Kuřecí řízky 107,90 Kuřecí stehna b. k. 82,54 Kuřecí řízky 107,90 Kuřecí stehna b. k. 82,54 Stehna s kostí 47,96

Pramen: celní statistika, rezortní statistika MZe

Vývoz drůbežího masa (tuny) Období Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Rok celkem

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

350 302 543 364 416 416 240 334 421 442 845 300

200 199 450 322 481 623 441 457 682 497 525 368

345 441 455 512 560 512 269 274 308 293 315 199

182 370 324 287 294 321 308 362 550 332 322 199

266 197 390 227 283 419 182 171 167 177 285 294

192 252 272 230 332 430 380 513 489 433 470 479

337 595 762 593 638 623 505 493 427 839 957 710

784 894 869 749 753 775 472 635 780 888 930 813

4 973

5 245

4 483

3 851

3 058

4 473

7 479

9 341


30

Vývoz drůbežího masa – pokračování tabulky (tuny) Období Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Rok celkem Období Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen

2002 1 212 998 1 168 578 822 707 635 822 1 096 1 572 1 349 1 002 11 969 2003 1 089 789 855 1 076 930 1 074 1 382 1 140 1 265 1 413

Pramen: celní statistika

31

Vývoz za 1 – 9 měsíc roku 2003 Kuřata

země

Tuny

Kč/kg

Rakousko Belgie Švýcarsko Německo Dánsko Francie Velká Británie Itálie Nizozemsko Polsko Slovensko

0,6 81 19 1 146 13 527 17 3 537 16 4 472 6 839

100,00 92,59 121,05 56,98 100,00 29,20 88,24 33,33 81,19 81,25 34,21 44,70

Rakousko Švýcarsko Německo Velká Británie Itálie Nizozemsko Slovensko

133 40 589 54 52 151 1 393 2 412

120,30 120,00 98,64 92,59 126,37 99,34 88,10 80,43

1 32 21 54

190,88 56,25 66,66 62,96

9 305

54,67

Celkem Krůty

Celkem Kachny Belgie Švýcarsko Slovensko Celkem Celkem kuřata, krůty a kachny Pramen: Celní statistika

32

Některé položky celního sazebníku kuřecího masa s nejvyšším objemem a země s nejvyšším podílem vývozu z ČR

Německo 0207 13 10

0207 13 30

Francie 0207 13 10

0207 13 30

Slovensko 0207 12 90

0207 14 10

0207 14 60

Název položky

tuny

Cena při vývozu Kč/kg

CPV v ČR v měsíci září Kč/kg

Kohouti, slepice čerstvé chlazené, dělené vykostěné maso Kohouti, slepice čerstvé, chlazené, nevykostěná křídla též bez špiček

415

93,97

Kuřecí řízky 107,90 Kuřecí stehna b. k. 82,54

378

27,00

Kuřecí stehna s kostí 47,96

Kohouti, slepice čerstvé, chlazené dělené, vykostěné maso Kohouti, slepice čerstvé chlazené dělené, nevykostěná křídla

152

94,43

Kuřecí řízky 107,90 Kuřecí stehna b. k. 82,54

186

28,94

Kuřecí stehna s kostí 47,96

Kohouti, slepice zmrazené, nedělené oškubané, kuchané Kohouti, slepice zmrazené dělené, vykostěné maso Kohouti, slepice zmrazené dělené, nevykostěná stehna

1 851

27,29

Kuře zmrazené 40,93

503

64,65

729

38,25

Kuřecí řízky 107,90 Kuřecí stehna b. k. 82,54 Kuřecí stehna s kostí 47,96

Pramen: celní statistika, rezortní statistika MZe

33

Dovoz a vývoz vajec Celkový roční dovoz vajec byl v roce 2002 o 40,4 % vyšší než v roce 2001 V roce 2002 byl v prvním čtvrtletí zaznamenán zvýšený dovoz konzumních vajec a to především z Litvy za nižší ceny, než jsou v ČR (dovozní cena za pololetí byla 1,22 Kč/kus, což je hluboko pod cenou zemědělských výrobců vajec v tuzemsku). Začátkem druhého čtvrtletí se vyšší dovozy konzumních vajec snížily se na obvyklou úroveň. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí vlivem dostatečné tuzemské nabídky se dovozy vajec ještě snížily. Saldo zahraničního obchodu se výrazně zlepšila v roce 2002 u vývozu vajec. Podařilo se vyvézt za posledních několik let nejvyšší počet kusů a tak bylo saldo zahraničního obchodu s vejci vysoce kladné. Důvodem jsou především nízké cenové hladiny vajec a tím možnost většího uplatnění na zahraničních trzích. Příznivá situace zahraničního obchodu s vejci pokračuje i v roce 2003. V roce 2003 se proti roku 2002 očekává zvýšení dovozu vajec o cca 32,0 % až na 85,0 mil. kusů. Kromě konzumních vajec se zvýšil dovoz vajec sušených. Důvodem jsou hlavně nízké cenové hladiny dovážených vajec. Předpoklad vývozu vajec v letošním roce je 125,0 mil.kusů. Kromě konzumních vajec se ve větší míře vyvážejí i vejce sušená, jako výrobky vyšší finalizace. Zahraniční obchod vejci za 1 – 9 měsíc roku 2003 Konzumní vejce tuny Dovoz 1 821 Vývoz 4 839

Násadová vejce

Sušená vejce

Tekutá vejce

Kč/kg

tuny

Kč/kg

tuny

Kč/kg

tuny

Kč/kg

23,40

149

63,66

560

69,92

31

70,97

21,92

1 896

68,13

469

91,49

-

-

Pramen: celní statistika

Zahraniční obchod vejci v kusech a Kč Kusy konzumních vajec a melanží Dovoz 66 254 600 Vývoz 115 230 600

Kč/kus

Průměrná CZV v roce 2003

Průměrná SC v roce 2003

1,36

1,59

2,29

1,23

1,59

2,29

Pramen: Celní statistika Pozn: koeficient pro přepočet kg na kusy vajec: skořápková vejce 17,4 ks tekuté vaječné produkty 20 ks sušené vaječné produkty 72 ks

Dovoz konzumních vajec v roce 2003 za 1 – 9 měsíc podle zemí Země

Tuny

Kč/kg

Slovensko Polsko Švýcarsko Litva Německo Čína Dovoz celkem

1 344 358 74 33 9 4 1 821

22,64 23,58 28,97 28,88 61,96 27,37 23,40


34

Vývoz konzumních vajec v roce 2003 za 1 – 9 měsíc podle zemí Země

Tuny

Kč/kg

Německo Belgie Švýcarsko Francie Nizozemsko Itálie Dánsko Vývoz celkem

1 895 1 093 989 375 299 113 75 4 839

21,20 19,65 27,68 20,67 19,31 15,64 23,36 21,92


Dovoz násadových vajec v roce 2003 za 1 – 9 měsíc podle zemí Země

Tuny

Kč/kg

Slovensko Polsko Německo Maďarsko Nizozemsko Rakousko Velká Británie Dovoz celkem

140 7 0,9 0,3 0,07 0,05 0,04 149

61,84 38,04 301,86 766,18 49,74 65,84 76,92 63,66


Vývoz násadových vajec v roce 2003 za 1 – 9 měsíc podle zemí Země

Tuny

Kč/kg

Rumunsko Rakousko Polsko Chorvatsko Maďarsko Slovensko Portugalsko Německo Irsko Nizozemsko Belgie Španělsko Saúd. Arábie Ukrajina Nigérie Itálie Vývoz celkem

371 356 322 297 282 65 49 44 29 24 16 15 12 12 1 0,5 1 896

64,89 68,61 68,30 72,45 66,54 73,44 60,47 72,81 70,65 69,44 72,97 57,51 70,36 65,11 39,16 55,72 68,13


35

Dovoz vaječných hmot v roce 2003 za 1 – 9 měsíc podle zemí Země Sušená vejce Belgie Polsko Indie Argentina Čína USA Brazílie Izrael Vietnam Francie Dánsko Itálie Sušená vejce celkem Tekutá vejce Německo Dánsko Francie Itálie Tekutá vejce celkem Dovoz celkem

Tuny

Kč/kg

104 104 98 80 80 38 22 22 5 3 2 2 560

143,27 33,65 37,76 96,25 93,75 51,46 23,68 91,61 4,92 54,94 78,82 53,70

15 8 7 1 31 593

73,59 87,5 54,94 105,33 75,29


Vývoz vaječných hmot v roce 2003 za 1 – 9 měsíc podle zemí Země Sušená vejce Slovensko Velká Británie Bulharsko Dánsko Moldávie Vývoz celkem Pramen: Celní statistika

36

Tuny

Kč/kg

367 59 20 20 4 469

103,54 17,29 16,82 87,89 285,56 91,49

ZAHRANIČNÍ TRHY Předpoklad situace na trhu drůbeže ve světě v roce 2004 Pramen: Livestock and Poultry: World Markets and Trade (October 2003), Ministerstvo zemědělství USA (USDA)

Světový obchod kuřecím masem Prognóza USDA předpokládá, že vývoz kuřecího masa z hlavních exportérských zemí dosáhne v roce 2004 rekordní úrovně 6,2 mil. t, o 6 % více v porovnání s odhadem vývozu roku 2003. Očekává se, že čtyři hlavní světoví exportéři - USA, Brazílie, EU a Thajsko ovládnou trh kvůli dostatečné nabídce za konkurenceschopné ceny. Dovoz kuřecího masa hlavních importérských zemí se podle předpokladu sníží o 4 % na 4,1 mil. t. Na poklesu se bude podílet zejména ztížený přístup na ruský trh z důvodu dovozní kvóty na drůbeží maso ve výši 1,05 mil. t. Podíl Číny, EU, Japonska, Mexika, Ruska a Saudské Arábie na importu bude asi 70%, ale dovoz ostatních zemí se bude zřejmě zvyšovat.

Hlavní vývozci: USA: Export drůbežího masa má v roce 2004 dosáhnout podle předpokladu 2,3 mil. t. Jedná se o 4% růst proti odhadu roku 2003 a o 8% pokles proti rekordní úrovni roku 2001. Růst exportu je očekáván hlavně díky větším vývozům na malé, nově objevené trhy. Během roku 2002 se vývoz kuřat zvýšil o více než 50 % do Karibiku, o 50 % do Afriky a o 68 % do oblasti Středního východu. Uvedený trend pokračuje v roce 2003 a zřejmě přetrvá do roku 2004. Export do Ruska bude omezen ruskou dovozní kvótou. Zvýší se podle očekávání export do Mexika, které má zájem o větší dodávky surovin pro zpracovatelský průmysl. USA je největším dodavatelem kuřecího masa do Mexika. Vývoz kuřat zaznamenal značný nárůst i do východní Evropy, zejména do Rumunska. V roce 2002 se meziročně zdvojnásobil na 30 tis. t. Není jasné, jak budou dodávky z USA ovlivněny, ve chvíli, kdy Rumunsko přijme standardy EU pro dovoz drůbežího masa. Rumunsko by mohlo v roce 2007 vstoupit do EU, která zakázala dovoz drůbeže z USA z důvodu používání antimikrobiálních prostředků ve zpracovatelském průmyslu v roce 1997. V roce 2002 vykázala statistika vývoz 27 tis. t do Řecka, které byly pravděpodobně reexportovány na Balkán.

Brazílie: Export kuřecího masa vzroste v roce 2004 podle předpokladu meziročně o 4 % na 1,8 mil. t. Zvýšení exportu bude umožněno zejména vyššími dodávkami zboží na netradiční trhy. Podobně jako USA i Brazílie využívá nově objevené trhy jako Bulharsko, Jižní Afriku a Hong Kong. Ve stejné míře jako export, má i brazilská produkce vzrůst v roce 2004 o 4 % díky zvýšeným exportním požadavkům i silné domácí poptávce. Očekává se, že v roce 2004 se bude zvyšovat domácí poptávka ze strany příjmově průměrných i příjmově slabých spotřebitelů.

Evropská unie: Export kuřecího masa vzroste v roce 2004 proti předpokladu roku 2003 téměř o14 % na 800 tis. t. Vývoz z EU v roce 2003 poklesl z důvodu výskytu aviární influenzy v Nizozemsku, ale v roce 2004 by už mohl být obnoven. Nizozemsko je pátým největším producentem drůbežího masa v EU. Očekává se rovněž , že vývoz kuřat z EU na Střední východ bude značný a navíc podpořený vývozními subvencemi. Pro rok 2004 navrhla EU 16% růst exportních subvencí na drůbeží maso (106 mil. EUR). Vývozní subvence EU jsou klíčové pro udržení exportní konkurenceschopnosti celé drůbeže i drůbežích dílů určených pro Střední východ, Rusko a nezávislé státy bývalého Sovětského svazu.

37

Thajsko: Export kuřecího masa má proti odhadu roku 2003 vzrůst o 6 % na 530 tis. t, zejména z důvodu diverzifikace vývozu kuřecího masa z Thajska. Zatímco v minulosti Thajsko vyváželo vykostěné díly, v posledním roce se zpracovatelský průmysl zaměřil na vysoce kvalitní produkty. Dnes Thajsko nabízí zejména výrobky s přidanou hodnotou (polotovary a hotová jídla) do Japonska, zatímco do EU vyváží zmrazené kuřecí díly. Thajská vláda zavádí přísné předpisy pro používání farmak a monitoring reziduí v drůbežím mase. Thajská vláda i zpracovatelé se snaží zmodernizovat sektor produkce a zpracování drůbeže a zvyšovat kvalitu kuřecího masa a tím i konkurenceschopnost exportu.

Čína: Export kuřecího masa z Číny v roce 2004 je odhadován na 440 tis. t, tj. zvýšení o 5 % proti předpokladu roku 2003. K nárůstu vývozu má dojít z důvodu vyšších dodávek do Japonska, které je největším trhem pro čínské brojlery. V minulosti směřovalo do Japonska asi 70 % čínského exportu kuřat. V současnosti je v Číně zpracováván nebo vykosťován značný objem kuřat z USA a reexportován jako čínský produkt. V roce 2002 zakázalo Japonsko dovoz čerstvých a zmrazených čínských brojlerů kvůli aviární influenze, ale umožnilo dovoz tepelně zpracovaných výrobků. Zákaz byl zrušen v srpnu 2003. V roce 2004 je předpokládán 3% růst produkce na 10 mil. t, o toto se pravděpodobně zvýší domácí spotřeba.

Hlavní dovozci: Čína: Dovoz kuřecího masa do Číny se má v roce 2004 snížit proti očekávané úrovni letošního roku o 4 % na 400 tis. t kvůli zavádění přísnějších karanténních a sanitárních opatření. Podle nových standardů je požadována u drůbeže ke zpracování nulová tolerance pro salmonelu a E.coli.

Evropská unie: Import kuřecího masa se má v roce 2004 v porovnání s odhadem roku 2003 snížit o 17 % na 350 tis. t, protože se očekává oživení produkce v Nizozemsku po výpadku výroby způsobené aviární influenzou. Navíc EU od srpna 2003 schválila legislativu, která změnila celní tarify solených drůbežích výrobků. Komise EU reklasifikovala mírně solené drůbeží výrobky z mrazených solených výrobků na prostě zmrazené výrobky. Po této změně už nebude možné, aby zahraniční dodavatelé nabízeli uvedené výrobky pod kategorií solené maso, které podléhá v porovnání s masem zmrazeným polovičnímu clu. Lze očekávat, že zmíněné opatření omezí import z Brazílie a Thajska, které se podílejí na dovozu do EU téměř 80 %.

Japonsko: V roce 2004 se očekává zvýšení dovozu drůbežího masa do Japonska o 6 % na 745 tis. t kvůli oživení dovozu z Číny, růstu potravinářského sektoru a stagnující domácí produkci. Čína je nejvýznamnějším dodavatelem kuřecího masa do Japonska, s 35% podílem na trhu v roce 2002. Růst domácí poptávky po kuřecím mase bude kromě zrušení restrikcí na čínské kuřecí produkty (z důvodu aviární influenzy) vyvolán očekávaným zvýšením ceny hovězího masa v roce 2004. Produkce kuřat v Japonsku má podle odhadu poklesnout o 1 % kvůli očekávanému poklesu tržních cen. Růst objemu zboží z Číny pravděpodobně vyvolá další tlak na pokles cen.

38

Mexiko: Podle očekávání vzroste dovoz kuřat v roce 2004 proti předpokládané úrovni předchozího roku o 5 % na 295 tis. t především v důsledku expanze potravinářského průmyslu. Rozšiřování velkých hypermarketů (Soriana, H.E.B. a Wal-Mart) zvyšuje poptávku po surovině pro zpracovatelský průmysl. Dohoda mezi USA a Mexikem umožnila v roce 2003 bezcelní dovoz 100 tis. t kuřecích stehen a tento objem se bude ročně navyšovat o 1 % až do roku 2007. Celní sazbu aplikovanou v roce 2003 (98,8 %) bude Mexiko povinno do roku 2007 ročně o 20 % snižovat.

Rusko: Dovoz kuřecího masa se má v roce 2004 podle očekávání o 16 % snížit v porovnání s revidovanou úrovní roku 2003. Dovoz v roce 2003 byl na vysoké úrovni, protože k restrikcím došlo až v květnu 2003. V Rusku směřují do domácího zpracujícího průmyslu drůbeže značné investice, rostou výrobní kapacity a prohlubuje se vertikální integrace. Všechno úsilí ale nedokáže pokrýt očekávanou poptávku po kuřecím mase. V roce 2004 se předpokládá produkce 640 tis. t, tj. 10% růst v porovnání s revidovanou úrovní roku 2003, spotřeba se ale pravděpodobně o 6 % sníží. Soukromé zásoby, které se pohybovaly v roce 2002 kolem 130 tis. t, pravděpodobně poklesnou v důsledku vysoké domácí poptávky a napjaté situace na straně nabídky do konce roku 2004 na nulu.

Saudská Arábie: Dovoz kuřecího masa se v roce 2004 podle předpokladu zvýší o 1 % na 395 tis. t. Silná finanční a technická asistence státu by mohla umožnit 2% růst produkce. Bez státního zásahu lze očekávat, že dovoz bude relativně konstantní, protože ceny domácí produkce jsou s cenami dovozu srovnatelné.

39

PRODUKCE A SPOTŘEBA KUŘECÍHO MASA VE SVĚTĚ Produkce kuřecího masa ve vybraných zemích v tis. t (v kuchyňské úpravě) 1999 USA Čína (ČLR) 5) Brazílie EU 4) Mexiko Indie Thajsko Japonsko Kanada Malajsie Jižní Afrika Ostatní 3) Celkem

13 367 8 550 5 526 6 614 1 784 820 980 1 078 847 684 681 6 631 47 562

2000 13 703 9 269 5 980 6 654 1 936 1 080 1 070 1 091 877 786 707 6 866 50 019

2001 14 033 9 278 6 567 6 822 2 067 1 250 1 230 1 074 927 813 730 6 904 51 695

2002 14 467 9 558 7 449 5 950 2 157 1 400 1 205 1 107 932 784 760 7 056 52 825

2003

1)

14 610 9 844 7 560 5 700 2 297 1 600 1 290 1 120 915 810 790 6 297 52 833

2004

2)

14 920 10 129 7 825 5 900 2 412 1 800 3 360 1 110 930 833 805 6 630 54 654

Pramen: Counsellor and attache reports, official statistics, results of office research Poznámka: 1) předběžně, 2) předpověď, 3) rok 2003 – mimo Egypt a Kolumbii, 4) předpověď pro rok 2004 se týká pouze EU-15, 5) časové řady 1987 – 2001 týkající se produkce a spotřeby kuřat v Číně byly revidovány. Původně zahrnovaly pouze plemena chovaná v západních zemích, dnes jsou započítávána i plemena domácí. Brojleři jsou používáni zejména pro komerční produkci masa. Domácí druhy jsou určeny zároveň pro produkci vajec i masa.

Spotřeba kuřecího masa ve vybraných zemích v tis. t (v kuchyňské úpravě) 1999 USA Čína (ČLR) 5) Brazílie EU 4) Mexiko Japonsko Indie Ruská feder. Kanada Saud. Arábie Malajsie Ostatní 3) Celkem

11 251 8 766 4 776 6 048 1 972 1 742 820 1 279 866 718 705 8 040 46 983

2000 11 474 9 413 5 087 6 191 2 158 1 772 1 080 1 320 891 722 812 8 177 49 097

2001 11 557 9 262 5 326 6 522 2 308 1 797 1 250 1 588 924 803 846 8 218 50 402

2002 12 269 9 555 5 859 5 506 2 422 1 830 1 400 1 697 915 870 821 8 133 51 277

2003

1)

12 415 9 839 5 837 5 420 2 576 1 835 1 600 1 809 918 890 850 7 362 51 351

2004

2)

12 635 10 089 6 025 5 450 2 706 1 850 1 799 1 709 931 905 874 7 685 52 658

Pramen: Counsellor and attache reports, official statistics, results of office research Poznámka: 1) předběžně, 2) předpověď, 3) rok 2003 – mimo Egypt a Kolumbii, 4) předpověď pro rok 2004 se týká pouze EU-15, 5) časové řady 1987 – 2001 týkající se produkce a spotřeby kuřat v Číně byly revidovány. Původně zahrnovaly pouze plemena chovaná v západních zemích, dnes jsou započítávána i plemena domácí. Brojleři jsou používáni zejména pro komerční produkci masa. Domácí druhy jsou určeny zároveň pro produkci vajec i masa.

40

Světový obchod kuřecím masem Dovoz kuřecího masa do vybraných zemí v tis. t (v kuchyňské úpravě) 1999 Ruská feder. Japonsko Čína (ČLR) Saud. Arábie EU4) Mexiko Hong Kong Spoj. arabské emiráty Korea (jižní) Kanada Rumunsko Ostatní3) Celkem

2000

930 667 591 364 198 190 275 117 47 62 19 437 3 987

943 721 608 348 299 223 168 111 67 69 30 388 3 975

2001 1 281 710 473 399 418 242 183 123 83 73 58 334 4 377

2002

2003

1 208 744 435 380 397 265 164 136 94 77 77 307 4 284

1)

1 180 700 415 390 420 280 170 145 90 85 83 321 4 279

2004

2)

990 745 400 395 350 295 175 140 97 90 85 332 4 094

Pramen: Counsellor and attache reports, official statistics, results of office research Poznámka: 1) předběžně, 2) předpověď, 3) rok 2003 – mimo Egypt a Kolumbii, 4) předpověď pro rok 2004 se týká pouze EU-15

Vývoz kuřecího masa z vybraných zemí v tis. t (v kuchyňské úpravě) USA Brazílie EU4) Thajsko Čína (ČLR) Kanada Argentina Spoj. arabské emiráty Maďarsko Polsko Australie Ostatní Celkem

1999

2000

2001

2002

2003 1)

2 080 750 764 288 375 47 3 19 32 20 12 59 4 449

2 231 893 762 328 464 55 5 20 29 12 14 49 4 862

2 520 1 241 718 425 489 69 6 20 28 13 21 49 5 559

2 180 1 590 841 465 438 92 18 37 27 23 17 52 5 780

2 230 1 723 700 500 420 85 30 45 30 25 19 54 5 861

2004

2)

2313 1 800 800 530 440 90 45 40 30 25 20 59 6 192

Pramen: Counsellor and attache reports, official statistics, results of office research Poznámka: 1) předběžně, 2) předpověď, 3) rok 2003 – mimo Egypt a Kolumbii, 4) předpověď pro rok 2004 se týká pouze EU-15

Produkce a spotřeba krůtího masa ve světě Produkce krůtího masa ve vybraných zemích v tis. t (v kuchyňské úpravě) USA EU Brazílie Polsko Kanada Maďarsko Mexiko Ruská feder. Jižní Afrika Celkem svět

1999

2000

2001

2002

2003 1)

2 372 1 830 115 92 139 73 12 8 2 4 734

2 419 1 740 137 115 152 78 12 7 3 4 758

2 490 1 777 165 150 149 84 13 7 4 4 847

2 557 1 755 182 165 147 88 13 9 3 4 924

2 559 1 705 191 170 145 90 14 12 4 4 894

2004

2)

2 592 1 690 210 175 147 93 14 12 5 4 942

Pramen: Counsellor and attache reports, official statistics, results of office research Poznámka: 1) předběžně, 2) předpověď, předpověď pro rok 2004 se týká pouze EU-15

41

Spotřeba krůtího masa ve vybraných zemích v tis. t (v kuchyňské úpravě) USA EU Polsko Mexiko Kanada Brazílie Ruská feder. Maďarsko Jižní Afrika Celkem svět

1999

2000

2001

2002

2003 1)

2 223 1 640 85 142 136 89 169 53 21 4 700

2 223 1 553 112 152 137 93 170 57 24 4 663

2 269 1 605 154 161 135 96 171 66 19 4 725

2 316 1 571 167 154 143 92 169 68 16 4 728

2 346 1 583 172 164 143 97 92 63 19 4 699

2004

2)

2 381 1 570 177 172 141 100 72 64 20 4 717


Obchod s krůtím masem ve světě Dovoz krůtího masa do vybraných zemí v tis. t (v kuchyňské úpravě) Mexiko EU Ruská feder. Tchaiwan Polsko Jižní Afrika Kanada Maďarsko Celkem svět

1999

2000

2001

2002

2003 1)

134 44 161 19 8 19 5 3 440

148 61 163 15 10 21 4 3 462

156 86 164 8 16 15 5 9 485

147 88 160 11 17 13 7 7 466

155 108 80 16 15 15 8 5 402

2004

2)

163 110 60 16 15 15 8 5 392


Vývoz krůtího masa z vybraných zemí v tis. t (v kuchyňské úpravě) USA EU Brazílie Maďarsko Kanada Polsko Mexiko Celkem svět

1999

2000

2001

2002

2003 1)

172 234 26 23 10 15 4 490

202 248 44 24 14 13 8 560

221 258 69 27 14 12 8 610

199 272 90 27 16 15 6 625

205 230 94 32 14 13 5 593

Pramen: Counsellor and attache reports, official statistics, results of office research Poznámka: 1) předběžně, 2) předpověď, , předpověď pro rok 2004 se týká pouze EU-15

42

2004

2)

211 230 110 34 14 13 5 617

OBSAH. Odbor živočišné výroby. Autorka: Ing. Markéta Roubalová, CSc. Ředitel odboru: Ing. Stanislav Kozák

Recommend Documents