Obohacování slovní zásoby
Slovo a pojmenování • Každým smysluplným slovem pojmenováváme určitou skutečnost • Smysluplné slovo tedy nazýváme také jméno • Jméno může být vlastní (Kristýna, Josef), či obecné (člověk, radost) • Někdy je třeba pojmenovat nové skutečnosti, nové pojmenování pak nazýváme neologismus • To můžeme udělat několika způsoby: • • • •
Vytvořit nové slovo založené na známých slovech (klávesy -> klávesnice) Vytvořit ze známých slov nové sousloví (kompaktní disk) Užít známé slovo v novém významu (myš ve smyslu počítačové myši) Přejmout pojmenování z jiného jazyka (server, brainstorming)
Motivovaná slova • Motivované slovo je takové, které svou podobou i významem vychází z jiného slova • Motivující slovo -> motivované slovo MOTIVUJÍCÍ kniha ryba mluvit
MOTIVOVANÉ -> -> ->
knihovna rybář mluvčí
Motivovaná slova • Slovo může být motivováno i více slovy • Např. čin + hra -> činohra
• I motivující slovo může být zároveň motivovaným slovem • Např. var -> vařit -> vařič
• Motivovaná slova také nazýváme popisná • Když je slovo nemotivované, nazývá se značkové MOTIVOVANÁ (POPISNÁ)
NEMOTIVOVANÁ (ZNAČKOVÁ)
kolotoč, motocykl, zkáza, hlavní
strom, pes, lev, chodit
Příbuzná slova • Příbuzná slova jsou taková, které mají stejný kořen
PŘEDPONA
ú
KOŘEN
PŘÍPONA + KONCOVKA
VÝZNAM
let
= pohyb vzduchem
let
= únik vzduchem
let vý
let
vý
let
adlo
= zařízení schopné letu = typ cesty, obvykle rekreační
ník
= účastník výletu
Tvoření slov • V češtině můžeme nová slova tvořit: • Odvozováním (moře -> námořník) • Skládáním (hvězda + kupa -> hvězdokupa) • Zkracováním (ČR, EU, AHOL)
Opakování: části slova • Kořen: základní část slova, nese většinou nejdůležitější význam • Předpona: před kořenem • Přípona: za kořenem • Koncovka: až za příponami, mění se při skloňování nebo časování
od-pal-ov-ac-í za-říz-en-í
Tvoření slov odvozováním • • • • • •
V češtině nejčastější způsob tvoření slov Nové slovo je utvořeno z tzv. základového slova Obvykle vzniká přidáním či odebráním předpon nebo přípon Zůstává přitom stejný kořen slova Koncovku při odvozování také odtrhneme, odvozenému slovu přidáme novou Do nového slova přenášíme jen část, kterou nazýváme slovotvorný základ
knih-a -> knih -> knih-ov -> knih-ov-n -> knih-ov-n-a slovotvorný základ: knih stará koncovka: -a
přidané přípony: -ov, -n nová koncovka: -a
Odvozování: změna v kořeni • Někdy se při odvozování může změnit i některé písmeno v kořeni
dům -> domeček běh -> běžet
Odvozování příponou: morfematický uzel • Morfematický uzel: když se za základové slovo končící na „s“ přidá přípona „-ský“, ponecháváme jen jedno „s“ základové slovo: slovotvorný základ: přípona: základ a přípona: odvozené slovo:
Rusko rus-
Česko čes-
-ský rus-ský čes-ský ruský český
Odvozování příponou: změna rodu z mužského na ženský • Základní je obvykle tvar v mužském rodu • Ten bývá někdy změněn další příponou na rod ženský • Mluvíme o tzv. přechýlených názvech -ka -ice -čka -ová
učitel -> učitelka dělník -> dělnice pravák -> pravačka Novák -> Nováková
autor -> autorka slavík -> slavice voják -> vojačka
Odvozování příponou Základové slovo Rusko vůz lidé ryba střílet
Slovotvorný základ rusvůzlidrybstříl-
Přípona -ský -ík -ský -ář -ec
Odvozené slovo ruský vozík lidský rybář střelec
Odvozování příponou: názvy osob • Jména činitelská: odvozená od sloves -tel -č -ce -ec -čí -ař / -ář -íř -ák -or
učitel, spisovatel, vykonavatel topič, řidič, hasič, palič správce, obhájce, žalobce myslivec, letec, lovec výpravčí, průvodčí pekař, písař, kovář malíř zpěvák investor
Odvozování příponami: názvy osob • Jména konatelská: odvozená od podstatných jmen -ař / -ář -íř -ník -ista
nástrojář, bednář uhlíř zámečník, soustružník traktorista, houslista, pianista
Odvozování příponami: názvy nástrojů a zařízení -dlo -tko -č -čka -ák -ník -ér
vozidlo, rypadlo tlačítko vařič, vypínač vrtačka, sbíječka, míchačka vrták, zvedák, francouzák blatník, pilník, valník startér, mixér
Odvozování příponami: názvy materiálů -ivo -dlo -ovina
hnojivo, barvivo, řezivo ředidlo, rozpouštědlo, tužidlo pytlovina, medovina
Odvozování příponami: názvy míst -na -árna -írna -iště -ín -ník -nice
pracovna, studovna, dílna, cihelna, papírna kovárna, továrna udírna, chladírna závodiště, pracoviště, bojiště včelín, kravín, teletín popelník, kurník lednice, strážnice
Odvozování příponami: názvy dějů a výsledků děje -ba -ot -ní -ek -ina
stavba, dělba, údržba rachot orání, řezání, válcování výsledek, výrobek krytina
Odvozování příponami: názvy vlastností a nositelů vlastností -ost -ota -ství -oba -ec -ík -ák -ka
sladkost, velkorysost dobrota bohatství, množství poroba, choroba, zloba lakomec, kojenec mladík, stařík chytrák, ubožák sněženka
Odvozování příponami: zdrobněliny -ek -ík -eček -íček -ka -ečka -ička -ko -ečko -íčko -átko
stolek, domek psík, vozík, malík hrneček, zvoneček vozíček, žejdlíček, koníček chvilka knížečka nožička dřívko, očko kolečko, městečko slovíčko prasátko
Odvozování příponami: názvy obyvatel -an -ák
Brňan, Moravan, Uganďan, Ostravan Hanák, Slovák nespisovně: Ostravák
Odvozování příponami: přídavná jména Odvozená od podstatných jmen • Individuálně přivlastňující -ův -in
bratrův, otcův, Petrův matčin, Janin
• Druhově přivlastňující -ský mateřský, bratrský, nebeský
Odvozování příponami: přídavná jména Odvozená od podstatných jmen • Vztahová -ový strojový, pokojový -ní polní, hutní, výrobní -ský ostravský, moravský, řecký
• Podle původu -ový dubový, kovový, plastový -ný ovocný, zelný -ěný dřevěný
Odvozování příponami: přídavná jména • Odvozená od sloves • Dějová -ný -telný -ivý / -livý
plodný, tažný citelný, viditelný vznětlivý, pálivý
• Účelová -cí
mazací, stavěcí
Odvozování příponami: slovesa • Od podstatných jmen -ovat pracovat, stanovat, budovat -it sloužit, hospodařit, hostit -ět / -et vonět, slzet, šumět • Od přídavných jmen -nout hynout, stárnout -ět šedivět, červivět -at zelenat, modrat, teplat -it sladit, sušit
Odvozování předponami • Rozlišujeme: • Předpony předložkové: existují k nim podobné předložky, mají s těmito předložkami také podobné významy • Předpony nepředložkové: neexistují v češtině podobné předložky • Některé předpony jsou také cizího původu („anti-“, „vice-“)
Odvozování předponami předložkovými nadpodpředmezimístoproti-
nadváha, nadplukovník, nadhodnotit podvod, podlézt, podprůměr předsíň, předmět, předskokan mezipatro, meziprostor místokrál, místokancléř protiútok, protiklad
Odvozování předponami nepředložkovými prapřepane-
prastarý, praděda, pravěk přesila, přetlak, přemíra paklíč, paryba nepřítel, nepravda, nemožná
Tvoření slov skládáním • • • •
V češtině méně časté, než odvozováním (příznačné ale např. pro němčinu) Může být ze stejných slovních druhů (zelenomodrý) či z jiných (maloobchod) Rozlišujeme na složeniny vlastní a složeniny nevlastní, kterým též říkáme spřežky Složeniny vlastní nelze jednoduše rozdělit, jednotlivé části bývají spojeny samohláskou o, e nebo i: vodovod, veletok, lodivod • Složeniny nevlastní (spřežky) rozdělit jde: sebeobrana, mírumilovný
Vztah mezi členy složenin • Vztah souřadný: jednotlivé členy jsou pouze sloučeny, jsou si rovnocenné, po rozdělení by mohly být spojeny např. spojkou „a“ • Např. železobeton, masokombinát, hluchoněmý • Někdy, aby se zdůraznila samostatnost členů, se přidává spojovník • Např. česko-finský slovník • Pozor: neplést si spojovník - s pomlčkou – • Vztah podřadný: jeden člen je řídící (určující), druhý je řízený, nedají se jednoduše rozložit a spojit spojkou
Vztah mezi členy složenin • Vztah souřadný: jednotlivé členy jsou pouze sloučeny, jsou si rovnocenné, po rozdělení by mohly být spojeny např. spojkou „a“
• Vztah podřadný: jeden člen je řídící (určující), druhý je řízený, takže jeden člen nějak určuje ten druhý; nedají se jednoduše rozložit a spojit spojkou • Řídící člen může fungovat jako: • Přívlastek: rudovous (= rudý vous), starověk (= starý věk) • Předmět: pivovar (= vařit pivo), schodolez (= lézt po schodech) • Příslovečné určení: světoběžník (= běhá světem) • Doplněk: samostatný (= stát sám), samouk (= učit se sám)
Tvoření slov zkracováním • Zkratka: vytvořená ze začátečních písmen, tzv. iniciál (EU, OSN, NATO) • Zkratkové slovo: vytvořen z části slov (AHOL, FinArt, ČEDOK) • Oba typy se někdy kombinují
Psaní zkratek jednoslovných výrazů • Zkratky či zkratková slova, která nejsou odvozená od vlastních názvů, se obvykle píší malým písmenem a s tečkou (p. = pan, st. = starší) • Někdy se píše první a poslední písmeno, nepíšeme tečku (pí = paní, ks = kus)
Psaní zkratek víceslovných výrazů • U nevlastních jmen píšeme jednotlivá slova s tečkou př. n. l., a. s., s. r. o. • Někdy, zejména u ustálených frází, píšeme iniciály obou slov bez mezery a za ně tečku apod., tzn. • Pokud jde např. o názvy států, organizací či různých akcí, píší se iniciálové zkratky bez teček a velkými písmeny EU, OH, LN, MŠMT • Jsou zkratky, u kterých je možné je psát s tečkou a mezerou i bez nich PF i P. F., PS i P. S.
Psaní akademických titulů • „Nižší“ tituly, které se udílejí za dvouleté bakalářské a navazující tříleté magisterské či inženýrské studium, píšeme před jménem a s tečkou Bc. Marek Dvořák BcA. Marek Dvořák
Mgr. Marek Dvořák MgA. Marek Dvořák Ing. Marek Dvořák
• Po těchto je možnost získat doktorát, tzv. malý se píše před jménem a velký za jménem, od kterého je oddělen čárkou PhDr. Alice Dvořáková, PhD.
ThDr. Alice Dvořáková, ThD.
• Některé studium je v jednom kuse, trvá šest let a získává se za něj přímo doktorát – jde o medicinské, farmaceutické a právnické obory MUDr. Marek Dvořák MVDr. Marek Dvořák PharmDr. Marek Dvořák
MDDr. Marek Dvořák JUDr. Marek Dvořák
Psaní akademických titulů • Nejvyšší tituly jsou docentský a profesorský, píší se před jménem a vždy malým písmenem doc. Alice Dvořáková prof. Alice Dvořáková • Po zisku více titulů se z každé strany obvykle píší jen ty nejvyšší, což jsou obvykle také ty, které byly získány naposled Ve skutečnosti: doc. Mgr. Bc. Alice Dvořáková, PhD. Píše se: doc. Alice Dvořáková, PhD. • V neoficiálních textech je možné psát i bc. či mgr. s malým písmenem • Některé tituly se už dnes (příliš) nedávají: CSc., RNDr.
Psaní hodností • Obvykle se píší s malým písmenem a s tečkou des. desátník čet. četař plk. plukovník
Značky • Něco jiného, než zkratky, jsou značky • Obvyklé jsou např. v matematice, fyzice či chemii v=s/t H2SO4 • Značka může vyjadřovat určitou veličinu, v takovém případě pozor na psaní mezery: s mezerou jde o číslovku a podstatné jméno, bez mezery jde o jedno slovo a to o přídavné jméno 3 km tři kilometry 3km tříkilometrový 55 % padesát pět procent 55% padesátipětiprocentní
Spojování slov v sousloví • Poslední typ vytváření nových pojmenování • Vznikají několikaslovná pojmenování • Častá v odborném jazyce: síran železnatý • Často existují i jednoslovné varianty francouzák
francouzský klíč
Zvláštní typ tvoření slov: přechod do jiného slovního druhu • Zpodstatňování přídavných jmen: • U jmen obecných:
• U jmen vlastních:
vysoká (zvěř) -> vysoká (= označení vysoké zvěře) cestující (člověk) -> cestující (= ten, kdo cestuje) nový -> Nový (jako příjmení)
• Změna na příslovce (dochází i ke ztrátě skloňování/časování): • Z podstatných jmen: to je pěkné ráno -> udělal to ráno • Z přídavných jmen: to je možná událost -> možná to udělal • Ze zájmen: mezi tím stolem a zdí je špína -> mezitím usnul
Neologismy • Nově vzniklé pojmenování je neologismem • Neologismem přestane být, když už je dostatečně vžité • Je možné rozlišit několik typů neologismů: • • • • • •
Staré slovo s novým významem Nově vytvořené slovo Doslovný překlad aneb tzv. kalk Počeštěné cizí slovo Přejaté slovo s původní podobou/výslovností Slovo vzniklé ze zkratek
myš, ještěrka počítač mrakodrap skener, ofsajd brainstorming ajťák, cédéčko
Neologismy • Neologismy také dělíme na: • Perspektivní: mohou se uchytit natrvalo ve slovní zásobě • Neperspektivní: nejspíše se neuchytí • Neologismy je možné nalézt ve slovnících neologismů
Slovní zásoba • Soubor smysluplných slov a slovních spojení v daném jazyce • Podle toho, kde se slovní zásoba nachází, dělíme: • Individuální: zásoba slov, které zná konkrétní jedinec, dále dělíme: • Aktivní: slova, která užívá v běžném životě (řádově tisíce slov) • Pasivní: slova, která zná, ale užívá jen málokdy (řádově desetitisíce slov) • Daného jazyka jako celku: všechna užívaná slova v určitém jazyku; nedá se přesně určit, stále se vyvíjí; řádově stotisíce či až miliony
Zaznamenávání slovní zásoby • V češtině je nejrozsáhlejším běžným slovníkem Příruční slovník jazyka českého, který má okolo 250 000 hesel a vychází již od roku 1911 • S rozvojem moderních technologií se používají i tzv. korpusy, tedy elektronické databáze užívaného jazyka (článků, knih, ale i mluvené řeči); korpusová lingvistika dnes zažívá velký rozkvět
