Obnovitelné zdroje energie v Hostětíně

English Summary

Obnovitelné zdroje energie v Hostětíně • Obnovitelné zdroje a globální změna klimatu • Biomasa využitelná pro energetiku • Přímé využití sluneční energie Bývaly doby, kdy i v Evropě žila všechna lidská společenství prak‑ ticky soběstačně, s využitím jen těch zdrojů, které jim jejich území poskytovalo. Na dálku se obchodovalo jen se zvláště cennými a ne všude dostupnými surovinami (s pazourkem, solí, později s kovy a luxusními komoditami, například čajem). Tak tomu bylo do začátku průmyslové revoluce v 18. století, kdy začaly být obno‑ vitelné energetické zdroje pocházející z přírodního koloběhu vytla‑ čovány fosilními palivy. Doprava téměř čehokoliv se stala relativně levnou, uhlí a později ropa poháněly dynamický civilizační rozvoj. Případné negativní následky zpočátku zneklidňovaly málokoho. Až několik náhlých zvýšení cen ropy od 70. let, vědomí, že její těžbu nepůjde stále zvyšovat, a probouzející se snaha zabrzdit kli‑ matický rozvrat vedly k novému zájmu o obnovitelné zdroje ener‑ gie. S výjimkou energie přílivu a odlivu či tepla z kilometrových hloubek jde o zdroje mající původ ve slunečním záření. Úhrn zá‑ ření, čili teplo, které takto ročně dopadá na území naší republiky, je stokrát vyšší než veškerá domácí spotřeba paliv či jinak získaného tepla a elektřiny. Přesto je nepochybné, že spotřebu energie mu‑ síme především snížit. Návrat k energetické soběstačnosti, který je nejpřirozeněji možné začít na venkově, je jedním z nutných kroků k zastavení globálního oteplování. Obce většinou disponují zdroji, jež by měly pokrýt ales‑ poň jejich vlastní potřeby. S využitím moderních technologií, mate‑ riálů a znalostí je to velmi dobře možné.

foto © Michal Stránský

Energetická soběstačnost přináší kromě morálních a environmen‑ tálních výhod (snížení znečištění ovzduší z lokálních topenišť, sní‑ žení emisí CO2) i bezprostřední ekonomické zisky (peníze za teplo a elektřinu zůstanou v regionu, elektřinu lze prodávat i za jeho hranice, budoucí spolehlivost a bezpečnost dodávek je zajištěna) a řeší také otázky sociální (zaměstná místní občany, podpoří země‑ dělce při pěstování energetických plodin).

Po více než 15 letech na cestě k energetické soběstačnosti Hostětína máme k dispozici bohaté zkušenosti z oblasti úspor energie i využívání obnovitelných zdrojů. Chceme se o ně s vámi podělit.

Tato publikace byla vytvořena za finanční podpory SFŽP ČR a MŽP.

p. 15

Obnovitelné zdroje energie a globální změna klimatu Globální klimatický rozvrat* začal být považován za hlavní budoucí problém 21. století. O co jde? Rychlým nárůstem koncentrací skleníkových plynů (tak vysoké nebyly alespoň pět milionů let) vzniká přebytek tepla, který rozvrací dosavadní klima. Rozvrat klimatu s sebou přináší narušení celé řady dalších systémů, dokonce i oceánů. Tyto děje probíhají, a zejména budou probíhat, po celém světě, globálně.

Hlavní příčiny

Možnosti nápravy

Hlavní příčiny změny klimatu, ale také možnosti nápravy, čili zmírňování změny klimatu, spočívají v oblasti využívání energie. Spalování fosilních paliv proměnilo složení atmosféry. Člověk svou činností v relativně krátkém ob‑ dobí (zhruba za posledních 250 let) výrazně zvýšil kon‑ centraci skleníkových plynů, především CO2 v atmosféře: oxidu uhličitého o dvě pětiny, metanu dvaapůlkrát, oxidu dusného o čtvrtinu. Již nyní je koncentrace CO2 v ovzduší vysoce nad „bezpečnou“ hladinou koncentrace, která by zajistila, že průměrná globální teplota nevzroste o více než 2 °C a rozvrat se nerozběhne nezadržitelně. Tato hla‑ dina činí 350 ppm (částic v milionu), dnešní koncentrace je však již 390 ppm. Dnes víme, že nestačí CO2 nepro‑ dukovat, ale CO2 musíme naopak z atmosféry odebírat a vracet uhlík zpět do země, například do půd.

Hlavní cestou snižování emisí jsou úspory energie – „nej‑ levnější a nejekologičtější energie je ta, kterou nemusíme vyrobit“. Odborníci vypočítali, že při vytápění, ohřevu vody a provozu elektrospotřebičů lze ušetřit alespoň 60 % z energie spotřebované v obytných a administrativních budovách.** Rekonstrukce a zateplování domů má zajis‑ tit alespoň přiblížení se pasivnímu standardu, nové bu‑ dovy by měly být pasivní bez výjimek.

Oxid uhličitý se na zesílení skleníkového efektu podílí dvěma třetinami. Zbytek připadá na další plyny, přede‑ vším vysoce účinný metan (uniká při těžbě a zacházení s fosilními palivy, v důsledku chovu hospodářských zví‑ řat, ze skládek odpadů aj.), přírodě cizí freony a oxid dusný (jeho zdrojem jsou opět fosilní paliva, chemická výroba a zemědělství). * Pojem globální klimatický rozvrat zavedl vědecký poradce prezidenta Obamy, viz http://amper.ped.muni.cz/gw/pojmy.html. ** Studie Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách do roku 2050. PORSENNA o.p.s., vypracováno pro Hnutí Duha, 2007.

Druhým krokem je přejít na zásobování energií z místních a obnovitelných zdrojů – slunce, biomasy (dřeva a slámy pro spalování nebo trávy z luk a zemědělských odpadů pro výrobu bioplynu), případně energií z vody, větru či geotermálního zdroje.

Jednotky energie, práce a tepla • 1 Ws = 1 J wattsekunda je totéž co joule (čti džaul) • 1 Wh = 3 600 Ws = 3,6 kJ protože hodina má 3 600 sekund • 1 kWh = 1 000 Wh = 3,6 MJ kilo: předpona označující tisícinásobek • 1 MWh = 1 000 kWh = 3,6 GJ mega: předpona označující milion • 1 GJ = 1/3,6 MWh = asi 0,28 MWh giga: předpona značící miliardu

Růst koncentrace CO2 (schematicky dle IPCC 2007). Před rozmachem užívání fosilních paliv četnost molekul CO2 v ovzduší stoupala jen zvolna, během sedmi tisíc let ze 260 milióntin (ppm) na 280. Díky tomu během poledové doby teploty téměř neklesaly, i když se zmenšilo letní oslunění vysokých severních šířek. Nárůst v posledních dvaceti letech je naproti tomu obrovský. V roce 2020 koncentrace už přesáhne hodnotu 400 ppm.

3

Schéma využití obnovitelných zdrojů v Hostětíně Schéma zdůrazňuje především napojení domů na teplo z obecní výtopny na biomasu a využívání energie slunce pro ohřev vody a výrobu elektřiny. Všechny technologie jsou detailně popsány v následujících kapitolách. 8 Fotovoltaická elektrárna

5 Kořenová čistírna odpadních vod

10b

2 Ekopenzion 6 Solární zásobník

4 Obecní výtopna

14 23

12

16 19

8

15

24

17

19

18

11

25 17

22

3 Moštárna

9a

24 20

13 10a 12

7 Studna 26

9b 21

1 Vzdělávací středisko (sál, kanceláře)

zdroje energie

Další domy ve vesnici

větrání ostatní

Zdroje energie: 8 Biomasa, dřevní štěpka | 9a Solární kolektor | 9b Fasádní solární kolektor | 10a,b Fotovoltaická elektrárna | 11 Pasivní solární zisky Větrání: 12 Větrání s rekuperací: 2 jednotky ve sklepě, 1 v patře, 6 v ubytovně | 13 Dohřev vzduchu | 14 Větrání s rekuperací | 15 Odpadní vzduch | 16 Nasávání čerstvého vzduchu | 17 Větrání – přívod vzduchu do sálu | 18 Větrání – odvod odpadního vzduchu Ostatní: 19 Slaměná izolace | 20 Izolace z minerální vaty | 21 Okna s trojskly | 22 Bojler | 23 Zelená střecha | 24 Hliněné omítky | 25 Svod dešťové vody pro splachování WC a úklid | 26 Tepelný výměník

Využití obnovitelných zdrojů v Hostětíně V obci je celá řada inspirativních projektů, které vedou k úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů: • více než 80 % domů připojených k výtopně na biomasu (dřevní štěpku) • 9 solárních tepelných soustav v rodinných domech • fasádní kolektor na Centru Veronica (22 m2) a střešní kolektor na moštárně (36 m2) • fotovoltaické elektrárny – na pozemku za obecní výtopnou (50,6 kW), na střeše moštárny (8,8 kW), na střeše rodinného domu (13 kW) • pasivní dům • rekonstruované veřejné osvětlení • postupné zateplování rodinných domů

Systematickou realizací ekologických projektů směřuje Hostětín ke stavu stoprocentně nefosilní obce, což se daří především v oblasti vytápění domů a ohřevu vody. Až do poloviny 20. století zde bylo hlavním zdrojem ener‑ gie na vytápění dřevo. Od padesátých let bylo postupně nahrazováno fosilními zdroji. V domácnostech se více topilo uhlím, později někde i elektřinou, a tento nepříz‑ nivý vývoj vrcholil v polovině devadesátých let 20. sto‑ letí. Od roku 1997 začal být nový obnovitelný zdroj (slunce pro ohřev vody) používán v několika domác‑ nostech. Od roku 2000, kdy byla postavena obecní vý‑ topna, kryjí obnovitelné zdroje už většinu potřeby tepla a od roku 2008 se slunce užívá i k výrobě elektřiny.

Poměr využití obnovitelných a neobnovitelných zdrojů tepla v Hostětíně od roku 1900.

Obyvatelé Hostětína tak uspoří ročně více než 1 200 tun emisí oxidu uhličitého. Přibližné úspory emisí CO2 v tunách

Podíl

1 092

90 %

113

9 %

veřejné osvětlení

2

0 %

kořenová čistírna

12

1 %

1 219

100 %

Obnovitelný zdroj energie biomasa slunce

ostatní úsporné a šetrné technologie

celkem

Biomasa využitelná pro energetické účely Biomasa je hmota živých či nedávno živých organismů, která může být různou měrou přeměněná a dále zpracovaná. Na rozdíl od fosilních paliv, která představují uhlík vyňatý z přírodního koloběhu, neprošla biomasa podzemní geologickou přeměnou trvající tisíce až miliony let.

O biomase podrobněji Energie systému biomasa – kyslík má svůj původ ve slu‑ nečním záření a fotosyntéze. Jako palivo lze biomasu užívat v suché podobě nebo z ní lze vyrobit tekutá paliva vyšší užitné hodnoty. Surovinou mohou být buď celé cí‑ leně pěstované rostliny, nebo odpady ze zemědělské, po‑ travinářské a lesní produkce. Účinnost přeměny slunečního záření na energii systému biomasa – kyslík je řádově nižší než účinnost tepelných či fotovoltaických kolektorů. Z hektaru pole získáme za rok hmotu s energetickým obsahem jen do 100 MWh (podle typu plodiny, většinou jen polovinu). Na metr čtvereční je to tedy ročně do 10 kWh, což je méně než 1 % slunečního záření, které na tuto plochu za rok dopadne (to v Česku činí kolem 1 000 kWh/m2). Zásadní výhodou ovšem je, že biomasa slouží jako zásoba energie, kterou lze skladovat a použít dle potřeb. Biopalivo vzniká cílenou výrobou či přípravou z biomasy. Podle skupenství můžeme biopaliva rozdělit na: • tuhá – zejména dřevo, sláma, příp. další materiály ve formě briket či pelet • kapalná – použitelná zejména jako pohonné hmoty, např. etanol, oleje, metylestery z nich vyrobené • plynná – metan z rozkladu biomasy za tepla a bez přístupu vzduchu (na skládkách odpadu, ale zejména v bioplynových reaktorech) či dřevoplyn vyrá‑ běný zplynováním nebo čistou pyrolýzou biomasy (termickým rozkladem zcela bez přístupu vzduchu) V přírodních podmínkách ČR lze energeticky využívat biomasu těchto kategorií:

Biomasa odpadní • rostlinná – ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny, např. řepková a kukuřičná sláma, obilná sláma, seno, zbytky po likvidaci křovin a náletových dřevin, odpady ze sadů a vinic, odpady z údržby zeleně • z chovu zvířat – hnůj, kejda, zbytky krmiv, odpady z přidružených zpracovatelských kapacit • lesní – dendromasa, tj. část hmoty stromů, která po těžbě zůstává v lese nevyužita (pařezy, kořeny, kůra, vršky stromů, větve, šišky a dendromasa z probírek a prořezávek) • z průmyslových výrob – spalitelné odpady z dřevařských provozoven (odřezky, piliny, hobliny, kůra), z provozů na zpracování a skladování rostlinné produkce (cukrovary), odpady z jatek, mlékáren, lihovarů, konzerváren • komunální – kaly, organický tuhý komunální odpad

Biomasa záměrně produkovaná k energetickým účelům, energetické plodiny • lignocelulózové dřeviny – vrby, topoly, olše, akáty obiloviny – celé rostliny travní porosty – sloní tráva, chrastice, trvalé travní porosty ostatní rostliny – konopí seté, čirok, křídlatka, šťovík krmný, sléz topolovka • olejnaté řepka olejka, slunečnice, len, dýně (semeno) • škrobno-cukernaté brambory, cukrová řepa, obilí (zrno), topinambur, cukrová třtina, kukuřice

Dřevo, nebo uhlí? Dřevo používají lidé jako palivo odjakživa, více než půl milionu let. Až rozvoj průmyslu v Anglii přinesl užívání uhlí, které pak proniklo i do městských do‑ mácností. U nás se uhlí časem začalo vozit i na ven‑ kov, kam byla díky podpoře z veřejných financí později přivedena i potrubí s dražším zemním ply‑ nem. Tomu je schopna úspěšně konkurovat až nová komfortní forma pevných rostlinných paliv, pelety. I nyní se ale ještě v mnoha domácnostech bohužel topí uhlím. Na vině je nerozvinutý trh s místním dřívím, který se po někdejším násilném rozvrácení venkova zatím plně neobnovil, a též zastaralá to‑ peniště v domácnostech. Příkladné využití dřeva na venkově najdeme např. v sousedním Rakousku.

Přednosti dřeva

jako paliva

• Spalování dřeva je CO2 neutrální – vzniká jen tolik oxidu uhličitého, kolik by se jej uvolnilo tlením (pomalou oxidací) odumřelého dřeva v přírodě tak jako tak. Do přírodního koloběhu se tím žádný další uhlík nepřidává. • Téměř neobsahuje síru. • Má velmi malý obsah popela (0,5–1 %), který je navíc dobrým minerálním hnojivem s obsahem zejména draslíku. • Při spalování dřeva za optimálních podmínek nevzniká kouř ani zápach. • Je obnovitelným zdrojem energie.

Nevýhody uhlí

jako paliva

• Spalováním fosilních paliv se do ovzduší uvolňuje CO2, který vede k prohlubování globální změny klimatu. Oxiduje se uhlík, který by jinak zůstal další miliony let v zemi. • Uhlí obsahuje minimálně kolem 1 % síry. Vznikající oxidy síry znečišťují ovzduší, z něhož se dostávají až jako tzv. kyselé deště. Ty okyselují půdy a vody (poškození jehličnatých lesů, snížení úrodnosti půd, vymírání vodních organismů), poškozují historické památky, korodují kovy. • Obsahuje 10–30 % popela (brikety až 40 %). Ten je nebezpečným odpadem pro svůj obsah těžkých kovů. • Prachové částice vznikající při spalování uhlí v domácích topeništích mají negativní vliv na zdraví (dýchací problémy, rakovina). • Zápach vznikající při spalování uhlí je dán obsahem nežádoucích příměsí v palivu. • Negativní vliv povrchové těžby uhlí na krajinu, ovzduší, vodu, vegetaci, člověka. • Je neobnovitelným zdrojem energie.

2× foto © archiv EIV


5

Tuhá biomasová paliva Pelety Pelety jsou vysoce stlačené výlisky válcovitého tvaru, nejčastěji vyráběné v průměru 6 mm a různorodé délce 5–40 mm. Vyrábějí se zejména z dřevních zbytků, obvykle z pilin a hoblin. Na trhu jsou i pelety bylinné, kůrové, ra‑ šelinové, papírové a pelety z dalších materiálů z biomasy a jejich vzájemných směsí – tzv. směsné pelety. Pelety mají stabilní a nízkou vlhkost (obsah vody obvykle kolem 8 %) a nízký obsah popela (kolem 1 %). Lze je pou‑ žívat v široké výkonové škále kotlů a kamen v rodinných domech i ve větších budovách. • Průměrná cena paliva v roce 2010 (přibližně): 4 600 Kč/t (1,15 Kč/kWh)*

Brikety Lisují se např. ze suchého dřevního prachu, drtě, pilin, kůry, jemných hoblin nebo bylinných zbytků do tvaru válečků, hranolů nebo šestistěnů o průměru 4–10 cm a délky do 30 cm. Mohou být i z energetických plodin nebo ze směsí těchto materiálů – tzv. směsné brikety. Lze je spalovat v jakýchkoliv kotlích na dřevo, dají se po‑ užít v krbech, kachlových kamnech i kotlích ústředního vytápění. Jsou ekologickou náhradou za uhlí a alterna‑ tivou pro obce potýkající se s kouřem ze spalování uhlí v domácích topeništích. Nejvyšší účinnosti při spalování briket z biomasy se dosahuje v kotlích na dřevoplyn. • Průměrná cena paliva v roce 2010 (přibližně): 5 000 Kč/t (1,41 Kč/kWh)*

Dřevní štěpka Dřevní štěpka je strojně nakrácená a nadrcená dřevní hmota na částice o délce 3–250 mm. Štěpku lze získat zejména z lesních probírek, prořezávek obecní zeleně či likvidace různých náletových dřevin. Štěpkují se i rychle‑ rostoucí dřeviny nebo odpad z průmyslového zpracování dřeva či z pil. Při zpracování tenkých větví je ve štěpce vyšší obsah kůry, což zhoršuje její vlastnosti. Štěpka je palivo, jehož přikládání lze dobře automatizo‑ vat. Často se spaluje syrová (obsah vody bezprostředně po těžbě dosahuje více než 50 %, objemová hmotnost podle druhu dřeva je 300–400 kg/m3), což sice snižuje její výhřevnost, ale odpadají problémy se sušením paliva. V hromadě mokré štěpky začne vždy probíhat rozklad (kompostuje se), čímž její hmotnost klesá a uvolňuje se teplo (teplota v hromadě štěpky dosahuje 50–70 °C). Rizikem je i zplesnivění chladné mokré štěpky, což zna‑ mená také zdravotní riziko pro obsluhu. Vhodnější je proto štěpkovat až sušší materiál, například větve zčásti proschlé na hromadě. Některé kotelny mají vlastní plantáže rychlerostoucích dřevin, aby si zajistily nezávislý zdroj paliva. Cena štěpky kolísá podle místních podmínek. Cenu zvyšuje poměrně velký podíl lidské práce, náklady na štěpkování a do‑ prava. V případě lesní štěpky (zpracování zbytků dříví po těžbě či probírce) bývá vlastní surovina k dispozici zdarma nebo velmi levně. • Průměrná cena paliva v roce 2010 (přibližně): 1 000 Kč/t (0,36 Kč/kWh)*

výhřevnost v MJ/kg

Vliv vlhkosti dřeva na jeho výhřevnost obsah vody v %

Dřevní štěpka ve skladu hostětínské výtopny. | Wood chips in the store of Hostětín heating plant. Pelety. | Pellets. Dřevěná briketa. | Wood briquette.

Polena, palivové dříví Polena jsou nejstarší a stále zřejmě nejoblíbenější druh biomasy, využívaný pro vytápění domácností. Jeho nej‑ větší výhodou je cena. Nevýhodou je, že neumožňuje vy‑ užívat výrazně automatizované kotle a má vysoké nároky na skladovací prostor. Vhodná vlhkost pro spalování je nejvýše 20–25 %, této vlhkosti se dosahuje asi po jednom až dvou letech skla‑ dování v suchu (při kácení má vlhkost 50 % i více). Vlh‑ kost ovlivňuje i životnost kotle. • Průměrná cena paliva v roce 2010 (přibližně): 3 100 Kč/t (1,02 Kč/kWh)*

* Ceny paliv dle www.tzb‑info.cz/ceny‑paliv‑a-energii/ 6190-jak‑se‑zmenily‑ceny‑paliv‑za‑posledni‑pulrok.


Biomasa využitelná pro energetické účely

Centrální zásobování teplem v obcích

Hostětínská obecní výtopna v provozu za mrazivého dne. V popředí fotovoltaická elektrárna. | Hostětín municipal heating plant operating in a frosty day. A photovoltaic power plant in the foreground.

Biomasa, nebo plyn? Jednou z možností, jak zajistit ekologické a komfortní vy‑ tápění v obci, je výstavba centrálního zdroje tepla na bio‑ masu. Jednotlivé objekty v obci jsou napojeny na centrální kotelnu a každý z nich má samostatnou (tzv. výměníko‑ vou) stanici předávající teplo. Palivem může být obilná nebo řepková sláma, odpadní dřevo, piliny, hobliny, dřevní štěpka. Důležitá je cena paliva a jeho dostupnost v dlou‑ hodobém horizontu. Občané napojení na tepelnou síť získají topení, které od nich nevyžaduje žádnou obsluhu či investice a údržbu zdroje tepla. Komfort je tedy stejný jako při elektrickém nebo plynovém topení. Oproti kotli či kamnům v domě to přirozeně představuje vyšší náklady na vytápění. Díky kontrolovanému a řízenému spalování ve větším zařízení jsou celkové emise znečisťujících látek nižší, než by byly v případě jednotlivých topenišť. Ke zlepšení imisní situace přispívá i to, že výtopna má vyšší komín, než mají jed‑ notlivé domy, takže rozptyl emisí je lepší. Kdyby se v obci rozvedl plyn, byla by to investice menší, ale nenávratná (nelze ji účtovat v ceně tepla). Nevznikla by místní pracovní místa, platby by šly z regionu pryč, cenu tepla by obec nemohla ovlivnit. Také imise oxidů uhlíku (a tím i podíl na globálním oteplování) by byly větší.

Ekonomika instalací, výše a návratnost investice Výstavba centrálního zásobování teplem je i v nevelké obci investicí v řádu desítek milionů korun, přičemž mimo samotnou investici do výstavby zdroje tepla (vý‑ topny) významná část rozpočtu připadne na vybudování rozvodné sítě. Hustota zástavby, počet a velikost připojo‑ vaných odběratelů tepla jednoznačně ovlivňují výši inves‑ tice a následně i efektivitu budoucího provozu. Biomasa v podobě dřevní štěpky, pilin či balíků slámy, kterými se v centrálních výtopnách nejčastěji topí, je re‑ lativně levným palivem, ale palivové náklady tvoří jen část konečné ceny tepla. Mimo pevných provozních ná‑ kladů je do ceny tepla totiž potřeba rozpočítat i inves‑ tiční náklady na výstavbu kotelny a rozvodů. Je zřejmé, že čím více tepla se prodá, tím může být jeho cena nižší.

Při návrhu centrálního zdroje tepla (nejen na biomasu) je tedy velice důležité správně odhadnout poptávku po teple. Stejně tak je důležité důkladně zmapovat po‑ tenciál dostupných typů paliv. Jde o obtížnou úlohu, pro‑ tože například dřevozpracující podnik dodávající dřevní odpad může během několika let změnit výrobu a bio‑ masu bude nutno dovážet z dálky. To je jeden z důvodů, proč mít vlastní zdroj paliva, například plantáž rychleros‑ toucích dřevin. Většina ze stávajících obecních kotelen na biomasu byla postavena s dotací. Lze předpokládat, že ani v nejbližší budoucnosti se takovéto projekty bez dotace nebo jiné veřejné podpory neobejdou. Návratnost investic je výší dotace velmi ovlivněna. Pokud je investorem obec, ne‑ musí pro ni být ekonomický efekt prvořadý a návratnost může přesáhnout 20 let, nevadí‑li to při splácení úvěru. Pokud je však investorem podnikatelský subjekt, vyža‑ duje obvykle návratnost 15 až 20 let. V mnoha případech by centrální zdroj tepla nebyl efek‑ tivní ani s dotací. Pak může obec podpořit instalaci individuálních kotlů na biomasu v jednotlivých objektech. Každý si pak může zvolit druh paliva a kotle, který mu nejvíce vyhovuje. Celkové náklady jsou řádově nižší než při výstavbě centrálního zásobování a obec nemusí zajiš‑ ťovat provoz a palivo, cena tepla nezávisí na tom, kolik lidí se projektu účastní. Moudřejším řešením může být pořízení menšího počtu automatických kotlů na biomasu, které dodávají teplo přímo do skupiny nejbližších domů, bez předávacích stanic. V obou případech může obec zajišťovat pro takové decentrální vytápění palivo levněji, než by je bylo možné kupovat individuálně. Z hlediska majitele rodinného domu je cena tepla z míst‑ ního dříví velmi levnou alternativou. Ale i teplo z pelet může být levnější než ze zemního plynu, pokud jsou pelety vyráběny místně. Zemní plyn vyjde s jistotou ještě alespoň deset let levněji než pelety jen tehdy, když se bude spalovat ne v kondenzačních kotlích, ale v kon‑ denzačních kogeneračních jednotkách (tj. bude se z něj vyrábět i elektřina, která může vhodně doplňovat elek‑ třinu z fotovoltaické instalace).

7

Obecní výtopna na biomasu v Hostětíně Od roku 2000 dodává obecní centrální výtopna teplo do více než 85 % hostětínských domácností. Předtím běžně užívané uhlí a elektřina byly nahrazeny odpadním dřevem z okolních lesů a pil. Místo kouře z topenišť jednotlivých domů stoupá z komína výtopny bílá „pára“.

Technologie a provoz Ve výtopně je instalována soustava s teplovodním kotlem o jmenovitém výkonu 732 kW, který spaluje dřevní štěpku z odpadního dřeva z blízkých dřevozpracu‑ jících závodů či okolních lesů (500–600 t ročně). Štěpka se průběžně naváží do skladu o zásobním prostoru přibližně 900 m3. Sklad pojme více než jednu třetinu roční spotřeby paliva. Přísun paliva do kotle zajišťuje silo s posuvným dnem, kam se přibližně jednou za 3–7 dní nahrne palivo po‑ mocí nakladače nebo přímo z kontejneru nákladního auta. Na silo navazuje soustava šnekových podavačů, které dopraví palivo až do spalovací komory.

Schéma hostětínské výtopny na biomasu Kotel

Odpadové dřevo

Rozvod teplé vody

Tepelný výměník

Komín pro odvod spalin Odprášení spalin (multicyklon)

732 kW

Spalovací komora

Tam za přebytku spalovacího vzduchu palivo hoří při teplotě 700–1000 °C. V kotli umístěném nad spalo‑ vací komorou spaliny procházejí trubkovnicí kotle, kde předají teplo topné vodě, a ochlazené na 150–170 °C odcházejí do multicyklonu k odprášení a poté do komína. Výtopna ročně vyrobí přibližně 3 500 GJ tepla a ušetří téměř 1 100 t CO2. Provoz výtopny je řízen automaticky, s občasným dohledem obsluhy. Řídicí systém prostřednictvím počítače přehledně zobrazuje a zaznamenává chod a stav procesů ve výtopně a celé teplovodní síti (celková délka rozvodů činí 2,8 km). V každém připojeném domě je instalována „stanice“ s předavači tepla pro vytápění a event. i pro ohřev pitné vody. Původní kotle v domácnostech slouží většinou jen jako záložní zdroje. Mimo topnou sezónu, kdy je výtopna odstavena, se v domácnostech voda ohřívá elektrickými bojlery nebo slunečními kolektory. Pro optimální spalo‑ vání a automatický provoz výtopny je nezbytná řada zaří‑ zení: ventilátory, podávací zařízení či čerpadla, která spo‑ lečně za topnou sezónu spotřebují zhruba 23 000 kWh elektřiny. Od roku 2010 pochází část této elektřiny ze sousední fotovoltaické elektrárny. V ročním úhrnu dodá tato elektrárna o jmenovitém výkonu 50,6 kW zhruba dvojnásobek elektrické spotřeby obecní výtopny. Po deseti letech provozu prošla v roce 2010 výtopna modernizací, která snížila spotřebu elektřiny o třetinu a díky změnám v dopravě paliva a novému řídicímu systému zvýšila provozní spolehlivost a vyspělé řízení celé technologie.

Historie a financování investice Kolem poloviny 90. let 20. století vznikla péčí okres‑ ního úřadu v Uherském Hradišti velkorysá a jasnozřivá koncepce využívání obnovitelných zdrojů v oblasti Bí‑ lých Karpat. Její součástí (a první dokončenou realizací) byla i výtopna v Hostětíně. Přispěla k tomu i skutečnost, že Hostětín ležel mimo trasu plánovaného plynovodu a bylo zjevné, že obec bude muset komfortnější vytápění zajistit jinak než většina sousedních obcí. Už první šet‑ ření zájmu obyvatel Hostětína připojit se na výtopnu spa‑ lující biomasu ukazovalo podporu poloviny obyvatel. Po‑ vědomí a zájem obyvatel se podařilo postupně zvyšovat. Výtopna vznikla díky nizozemsko‑českému partnerství po‑ mocí nástroje Activities Implemented Jointly (AIJ) ustano‑ veného dle Rámcové dohody OSN o změně klimatu z roku 1992. Cílem tohoto nástroje bylo snižovat světové emise CO2 ve spolupráci zemí, kde je často snižování emisí ná‑ kladnější, se zeměmi střední a východní Evropy.

Sklad paliva

Podavače Silo s pohyblivou podlahou

Tepelný výměník v domácnosti

Za spolupráce obce s Ministerstvem životního prostředí, okresním úřadem v Uherském Hradišti, nizozemskou společností TEI – Twente Energy Institute a jedním z jejích členů BTG – Biomass Technology Group a Ekolo‑ gickým institutem Veronica se podařilo zpracovat návrh, který byl v prosinci 1998 schválen nizozemskou vládou. Na projektu se současně podílely národní zdroje a občané si zaplatili za připojení domu po 30 000 Kč. Obci se podařilo výtopnu postavit, aniž by zatížila svůj rozpočet úvěrem. Nyní má za hostětínskou výtopnu Nizozemí emisní kredity v rámci kjótského mechanismu JI (Joint Implementation). zdroj financování

předmět investice

částka podíl v mil. Kč

vláda Nizozemska technologie (agentura SENTER) kotelny

11,4

31 %

Státní fond dofinancování (buživotního prostředí dova výtopny, výměČR níkové stanice, …)

19,8

54 %

3,2

9 %

2,0

6 %

Česká energetická agentura

tepelné rozvody

připojení občané

přípojky

celkem Zdroj: účetní evidence obce Hostětín

36,4 100 %

Biomasa využitelná pro energetické účely | Obecní výtopna na biomasu v Hostětíně

Přínosy obecní výtopny Ekonomické prvky udržitelnosti Nezávislost na světových cenách energie, energetická bezpečnost | Obec se stala méně závislou na dodávkách neobnovitelných paliv, domácích i ze zahraničí. Obec vý‑ topnu provozuje a kontroluje její hospodaření i vliv pro‑ jektu na okolí. Rozhodování na obecní úrovni nejlépe zo‑ hledňuje místní podmínky a potřeby. Ekonomicky slabší skupiny obyvatel jsou ohroženy růstem cen – místní zdroje paliv pomáhají tomuto ohrožení předcházet. Zaručují energetickou bezpečnost do budoucna. Tok financí v regionu | Díky využití místních materiálo‑ vých i lidských zdrojů zůstávají finanční prostředky v re‑ gionu a mohou přispívat k jeho dalšímu rozvoji. Platby za dodávku tepla činily v Hostětíně v roce 2010 v průměru 340 Kč/GJ, včetně DPH. Domácnosti do systému ročně přispívají průměrně téměř po 17 000 Kč. V regionu tak ročně zůstává více než jeden milion korun. Pokud by ob‑ čané topili plynem či elektřinou, odplynula by minimálně tato částka mimo region. Nákup paliva v roce 2010 tvořil 55 % nákladů na provoz výtopny. Druhou nejvý‑ raznější výdajovou položkou byl nákup elektřiny (20 %), následovaly výdaje za opravy a údržbu (asi 12 %), dále výdaje na opravy a služby, výdaje na mzdy pracovníků provozu (8 %) a výdaje za manipulaci s palivem na vý‑ topně (zhruba 2 %). V roce 2007 byl spočten tzv. lokální multiplikátor, který ukazuje, jak se peníze zaplacené za teplo znovu používají v regionu. Za rok 2007 dosáhl hodnoty 2,30. Každá koruna vydaná lokálně přinesla místní ekonomice navíc ještě další korunu a třicet haléřů. V případě hostětínské výtopny je důležité, že její největší výdaje za nákup štěpky zůstávají v regionu a že místní dodavatelé mají též tendenci utrácet peníze za prodanou štěpku místně. Další výdajovou položkou, která zůstává zcela v místě, jsou mzdy. Mimo region utrácí výtopna za elektřinu (mimo fotovoltaické) a údržbu kotle. Příznivé ceny tepla pro místní | Průměrná cena dodáva‑ ného tepla pro obyvatele z biomasových výtopen byla v ČR v roce 2009 asi 490 Kč/GJ, včetně DPH.* Platby za teplo v Hostětíně (340 Kč/GJ) jsou tedy nižší. Obec zá‑ měrně drží ceny nízko. Od roku 2005 zavedla dvousložko‑ vou cenu – fixní provozní náklady tvoří pevnou část, kte‑ rou zaplatí odběratelé stejné odběrové kategorie rovným dílem, druhá část ceny je platbou za odebrané množství tepla. Například v roce 2010 činila stálá platba u trvale obydlených domů 3 888 Kč (u ostatních budov 1 814 Kč) a proměnná část 237,30 Kč/GJ. Celková dodávka tepla do domácností je nižší než vypočtená tepelná ztráta za všechny připojené domy, z toho lze odhadnout, že část domácností významně kombinuje teplo z výtopny s tep‑ lem z vlastního dřeva z okolních lesů a že tak k obnovitel‑ nému teplu z výtopny přidá zhruba ještě polovinu. Mimo topnou sezónu používají lidé k ohřevu vody jiné zdroje (u desetiny budov hlavně sluneční kolektory). Rozvoj regionálního trhu s biomasou | V době výstavby výtopny byla situace na trhu s biomasou jiná než dnes – cena odpadního dřeva i poptávka po něm byla nižší. Biomasa v posledním desetiletí zdražuje v závislosti na růstu poptávky, inflaci a nepřímo i v souvislosti s růs‑ tem cen ostatních paliv, především ropy a uhlí. Nákupní cena biomasy pro Hostětín vzrostla za sedm let o téměř 80 %. Svou roli v růstu cen biomasy hraje i podpora spo‑ luspalování biomasy s ostatními palivy podle zákona č. 180/2005 Sb.** Dodavatelé štěpky se postupně mě‑ nili. Dlouhodobé smlouvy na dodávku paliva se nedařilo (s ohledem na převis poptávky nad nabídkou) uzavírat. Do roku 2003 získávala obec palivo z okruhu asi 25 km, v roce 2004 se pak tato vzdálenost kvůli uzavření pro‑ vozu hlavního dodavatele zvýšila na dvojnásobek. Od té doby se dodávky opět stabilizovaly: v současnosti po‑ chází naprostá většina paliva z okruhu 15 km, což vý‑ znamně snížilo výdaje na dopravu.

Úspora energie | V porovnání s předchozím stavem vý‑ topna nahradila přibližně 585 MWh elektřiny, 250 t hně‑ dého a 20 t černého uhlí ročně. Roční úspora na nákupu paliva a elektřiny v porovnání s individuálním vytápěním je 14 %, tj. zhruba 120 000 Kč. Po výměně technologie a řídicího systému v roce 2010 činí spotřeba elektřiny na výtopně ročně zhruba 23 MWh. Srovnáme-li spotřebu elektřiny s množstvím tepla dodaným do domácností, je tepla čtyřicetkrát více. Znamená to, že spotřebovaná elektřina přinese pro vytápění více než desetkrát větší užitek než v případě tepelného čerpadla či čtyřicetkrát větší užitek než u přímotopu.

Sociální prvky udržitelnosti Vzdělávání a osvěta | Velká část návštěvníků exkurzí v Hostětíně si prohlédne i biomasovou výtopnu. Před‑ pokládalo se, že vybudování výtopny jako modelového projektu vyvolá v regionu stavbu dalších výtopen na bio‑ masu. Možnost vidět, jak skutečně výtopna funguje, mohla mít vliv na realizace některých dalších projektů, nelze jej však jednoznačně určit. Dnes se v nejbližším okolí Hostětína nacházejí biomasové výtopny ve Štítné nad Vláří, ve Slavičíně a v Brumově-Bylnici. Podpora ze strany obyvatel | Klíčovým faktorem pro roz‑ hodnutí holandské vlády hostětínský projekt podpořit byla výrazná míra účasti obyvatel Hostětína, posuzovaná dotazníkem. Na 80 % hostětínských deklarovalo zájem se k soustavě připojit. Dnes odtud teplo odebírá při‑ bližně 85 % domácností. Komfort vytápění, spokojenost občanů | Podle výzkumu jsou obyvatelé s výtopnou vesměs spokojeni, vytápění vnímají jako efektivní, pohodlné a ekologické. Občané napojení na výtopnu získali systém ústředního topení, který od nich nevyžaduje žádnou obsluhu, žádnou práci s přípravou paliva, vynášením popela atd. Velmi příznivě obyvatelé hodnotí také výrazné zlepšení kvality ovzduší ve vesnici. Vznik pracovních míst v obci | O provoz obecní výtopny, který zahrnuje nákup a dopravu paliva, plánování pro‑ vozu, koordinaci pracovníků či účetnictví, se stará obec Hostětín. Při provozu kotelny (přísun paliva, základní údržba, drobné opravy) jsou zaměstnáni místní obyva‑ telé. Mzdové náklady se na celkových výdajích podílejí přibližně 8 % a přiměřené mzdové náklady se příznivě odrážejí v přijatelné konečné ceně tepla. Obsluha ko‑ telny je 24 hodin v pracovní pohotovosti, pravidelná denní kontrola trvá zhruba půl hodiny.

Environmentální prvky udržitelnosti Ochrana klimatu, snižování emisí | Výtopna jedno‑ značně přispěla ke zlepšení kvality místního ovzduší (dle provedených měření se oproti roku 1999 např. u oxidů síry emise snížily z 5,10 na 0,09 tuny, u uhlovo‑ díků to bylo z 2,76 tuny na nulu, u polétavého prachu ze 4,82 na 0,26 tuny atd.). Přesto obec stále platí podle § 19 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. poplatky jako střední zdroj znečišťování (v případě hostětínské vý‑ topny dosahuje částky 1 400–1 800 Kč ročně). Náhrada energie z neobnovitelných zdrojů energií z OZE, energetické úspory, zateplování | Nahrazení fosilního vy‑ tápění vytápěním z obnovitelných zdrojů přimělo obyva‑ tele Hostětína dál uvažovat nad udržitelným využíváním zdrojů energie. V posledních deseti letech investovalo 18 majitelů do zateplení svých domů (převážně výměnou oken spolu se zateplením obvodového pláště budovy).

* Ceny tepla pro konečné spotřebitele z domovní předávací stanice: biomasa a jiné OZE: 489,63 Kč/GJ; průměrná cena za všechny druhy paliv 547,14 Kč/GJ. Zdroj: Energetický regulační úřad, vyhodnocení cen tepelné energie k 1. lednu 2010. ** Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů.

9

Přímé využití sluneční energie V České republice dopadne na zemský povrch za rok průměrně 1,1 MWh/m2 slunečního tepla. To je asi stokrát více, než kolik činí současná česká spotřeba primárních energetických zdrojů.

Možnosti využití

sluneční energie

• Solární tepelné kolektory ohřívají slunečním zářením pitnou, případně i topnou vodu. • Fotovoltaická elektrárna přeměňuje sluneční záření na elektřinu. • Solární architektura využívá pasivního ohřevu interiérů slunečním zářením. Například návrhem budov s velkými okny orientovanými k jihu či za‑ sklením lodžií. Solární tepelné zisky lze mnohem lépe využít, pokud uživatelé budovy akceptují změny teplot interiéru dle ročních dob a počasí. Užitečné teplo, které budovy získají díky oknům „samy“, je největším obnovitelným zdrojem ener‑ gie. Moc se o něm nepíše, protože se takové teplo neúčtuje… Okna jsou nejúčinnější technologií využití slunce. Hlavně díky nim je doba, kdy ne‑ topíme, mnohem delší (aspoň čtyři měsíce) než doba, kdy je venku průměrná teplota přes dvacet stupňů (pouze jeden měsíc v roce!). A to i ve sta‑ rých domech.

Přednosti slunce

jako zdroje energie

• Ochrana klimatu a životního prostředí – při provozu zařízení se neoxiduje fosilní uhlík, nečerpají se neobnovitelné zdroje, nevznikají odpady. • Hospodárnost – slunce svítí zadarmo, provozní náklady jsou minimální. • Nezávislost uživatele – slunce je všude dostupný zdroj, cena slunečního tepla nezávisí na světových cenách energie.


Hostětín sbírá zkušenosti s využitím sluneční energie od roku 1997. | Hostětín has been gathering experience with the usage of solar energy since 1997.

Průměrný roční úhrn přímého záření na plochu orientovanou přímo ke slunci (v MJ/m2)

V naší brožuře se na základě zkušeností z Hostětína zabý‑ váme dvěma hlavními oblastmi přímého využití sluneční energie. Solárně termické systémy využívají teplo sluneč‑ ních paprsků, systémy fotovoltaické využívají přeměny slunečního záření na elektrický proud.

Solárně termické systémy Solární kolektory lze instalovat na většinu nových i stá‑ vajících budov, především pokud mají vhodnou orientaci a malé zastínění. Lze je použít na ohřev vody i na vytá‑ pění, ba dokonce i na chlazení budov. V teplejších ze‑ mích s minimem oblačnosti se jejich soustavy se zrcadly užívají i k výrobě elektřiny. Dělíme je na dvě základní skupiny: • Kapalinové | Slouží k celoroční přípravě teplé vody, ohřevu vody v bazénech či k přitápění budov pomocí vodního okruhu. Získané teplo lze dobře krátkodobě na několik dní akumulovat ve vodních zásobnících. Jako kapalina solárního okruhu se používá nemrznoucí směs na bázi roztoku vody a glykolu s inhibitory koroze (např. fridex). Dále se budeme zabývat jenom jimi. • Teplovzdušné | Teplý vzduch lze přímo z kolektoru při‑ vádět do místnosti. Nevýhodou je potřeba větších po‑ trubí a hluk ventilátorů. Akumulace tepla je mnohem obtížnější než u kapalinových systémů.

Přímé využití sluneční energie

Fotovoltaické systémy

Hlavní součásti termických systémů Absorbér, kolektor | Tmavá plocha, tepelně propojená s protékající tekutinou solárního okruhu. Pohlcované sluneční záření absorbér ohřívá, protékající tekutina od‑ vádí teplo jinam. S výjimkou ohřívání bazénů je absorbér umístěn pod sklem, takové soustavě se pak říká sluneční kolektor. Kolektory jsou dle tvaru většinou ploché nebo trubicové. • Plochý – Daleko nejrozšířenější. Účinnost závisí na roz‑ dílu teplot absorbéru a okolního vzduchu, s rostoucím rozdílem teplot klesá. Moderní kolektory mají měděný nebo hliníkový absorbér opatřený spektrálně selektivní vrstvou (nanesenou ve vakuu, dříve též galvanicky), která je velmi tmavá (tj. dobře pohlcuje sluneční zá‑ ření), ale vůči záření desetkrát větších vlnových délek se chová jako bílá a jen velmi málo se proto ochlazuje sáláním. Takové kolektory díky tomu mají výbornou účinnost. Pro zasklení se užívá speciálního, tzv. so‑ lárního skla, které téměř nepohlcuje sluneční záření. Za absorbérem je tepelná izolace z minerální vlny. • Trubicový – Absorbér je uložen ve vakuové trubici. Va‑ kuum snižuje tepelné ztráty a zvyšuje účinnost v pří‑ padě vysokých výstupních teplot. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena na jednotku výkonu. A také menší vý‑ kon dosažitelný z jednotky plochy zabrané kolektorem, nejde‑li o typ se zrcadly. Z typů se zrcadly nelze v zimě účinně odstraňovat sníh. Trubicové soustavy s velkými pohyblivými zrcadly umožňují dosáhnout tak vysokých teplot, že se užívají i pro výrobu elektřiny (solární te‑ pelné elektrárny) – to je ale jen případ oblastí slunněj‑ ších, jako jižního Španělska a pro budoucí zásobování Evropy především severní Afriky. Solární tepelný zásobník | Může obsahovat pitnou nebo topnou vodu, případně odděleně oba typy vody. Při ne‑ dostatku slunečního záření lze vodu v horní části zásob‑ níku dohřívat z ústředního vytápění nebo elektřinou. Ob‑ jem zásobníku má být alespoň takový, aby vodu nebylo potřeba dohřívat, i když je po slunném období dva dny zataženo. Další obvyklé části systému | • Potrubí s tepelnou izolací, zpravidla měděné. • Oběhové čerpadlo solárního okruhu; může být stejno‑ směrné, napájené malým fotovoltaickým panelem. • Regulační zařízení pro zapínání a vypínání cirkulace kapaliny kolektorem. • Expanzní nádoba, aby kapalina mohla měnit svůj objem vlivem značného kolísání teploty, aniž by se příliš měnil její tlak. • Pojistný ventil slouží k ochraně proti extrémnímu zvýšení tlaku při poruše systému. • Pomocné prvky pro správnou funkci a kontrolu systému: zpětná klapka, manometr, teploměr.

Princip fungování fotovoltaického panelu

elektricky vodivý materiál

sluneční paprsky

polovodič typu N přechod P-N polovodič typu P

elektricky vodivý materiál

Fotovoltaika pracuje na principu fotoelektrického jevu: částice světla – fotony – dopadají na článek a svou ener‑ gií v něm uvolňují elektrony. Polovodičová struktura článku pak uspořádává pohyb elektronů na využitelný stejnosměrný elektrický proud.

Účinnost a typy solárních článků Nejrozšířenější solární články jsou vyrobeny z křemíku ve formě monokrystalu nebo polykrystalu s účinností 14–19 %. Celé panely mají účinnost nižší vinou zasklení a nevyužitých míst mezi články a na okrajích. Některé tenkovrstvé články z amorfního křemíku lze umisťovat i na ohebné podložky a krýt je pouze pružnou polymero‑ vou vrstvou. Mohou se pokládat na střešní krytinu nebo ji mohou přímo tvořit. Účinnost takového řešení může být přes 10 %. Články se mohou vyrábět i z jiných mate‑ riálů, například jako kadmium‑telurové tenkovrstvé polo‑ vodičové systémy s účinností až 16 %. Speciálním přípa‑ dem jsou koncentrační kolektory, kdy je většina plochy tvořena zrcadly soustřeďujícími sluneční paprsky na spe‑ ciální fotovoltaické články odolávající vysokým teplotám. Tyto kolektory mohou dosahovat účinnosti až 30 %.

Způsoby využití fotovoltaiky S výjimkou ostrovních systémů a drobných aplikací dodávají všechny fotovoltaické systémy proud do elek‑ trické sítě. Menší elektrárny (zpravidla na budovách) pouze přebytky, větší svoji plnou kapacitu. Fotovoltaika jako součást budov | Významnou výhodou fotovoltaiky je, že ji lze přímo začlenit do budov, takže není nutné zabírat další plochu. Podmínkou je vhodná orientace a tvar budovy a vstřícný přístup architekta, případně památkářů. Vývoj fotovoltaických materiálů pro použití ve stavebnictví je velmi dynamický. Panely se instalují nejen na šikmé střechy, ale i na vodorovné, s podpůrnou konstrukcí pro dosažení jejich požado‑ vaného sklonu. Mohou být i na fasádě budovy, i když na jižní svislou plochu dopadne za rok asi o 30 % sluneč‑ ního záření méně než na plochu skloněnou – zato na ní nikdy neleží sníh. Tuhé panely se instalují vždy tak, aby je vzduch i z rubu chladil. Fotovoltaická fólie na bázi amorfního křemíku se naproti tomu k budově připojuje kontaktně, bez pomocné konstrukce. Elektrárny na velkých plochách | Pro velké „solární parky“ se nabízí řada jinak těžko využitelných ploch (opuštěné areály, střechy velkých průmyslových a ko‑ merčních objektů apod.). Méně vhodné jsou zábory ze‑ mědělské půdy. Ta však provozem elektrárny nijak ne‑ utrpí a po jeho ukončení může být dále plnohodnotně zemědělsky využita. Řešení ke zvýšení účinnosti | Pro zvýšení účinnosti se používají systémy, které zvyšují množství dopadajícího záření a efektivitu jeho využití. Více energie během dne získáme například umístěním panelu na natáčecí nosnou konstrukci (tracker), který panel průběžně nastavuje v co nejlepším úhlu ke slunci. Lepší zisk energie je však vykou‑ pen výrazně vyšší pořizovací cenou a náročnější údržbou. V zahraničí se používají systémy, kdy účinnost zvyšujeme chlazením panelů (a tedy ohřevem vody). Známé jsou i tzv. koncentrační systémy. Sluneční záření se v nich soustřeďuje pomocí zrcadel na menší plochu, kde jsou umístěny účinnější (ale také dražší) FV články. Ostrovní systémy a drobné aplikace | Tzv. ostrovní sys‑ témy, nepřipojené k žádné vnější elektrické síti, se použí‑ vají zejména pro odlehlé objekty (chaty, jachty, dopravní signalizace apod.). Objevuje se také stále více drobných aplikací, zejména pro dobíjení elektronických zařízení bez nutnosti připojení „do zásuvky“. Fotovoltaické prvky se tak stávají součástí oblečení, stanů, batohů a dalších běžných předmětů.

Sluneční energetika v Hostětíně

11

Program svépomocně budovaných solárních kolektorů na rodinných domech poutal před lety k Hostětínu pozornost všech, kdo se zajímali o reálné možnosti využití sluneční energie. Hostětínský „sluneční program“ se dále rozvíjí.

Ohřev vody sluncem Kolektory na rodinných domech V devíti hostětínských domácnostech je předehřev (či za příznivého počasí kompletní ohřev) vody zajišťován solárním systémem. Svépomocné montáže celých solár‑ ních systémů probíhaly od roku 1997 v rámci programu Slunce pro Bílé Karpaty, který finančně podpořili brit‑ ský Know How Fund a Nadace Partnerství. Systém z té doby obsahuje hliníkový absorbér o ploše 6 m2 a tepelný zásobník o celkovém objemu 700 l, z čehož 150 l zabírá tlaková nádrž s ohřátou pitnou vodou. Roční úspory na‑ kupovaného tepla či elektřiny činí až 2 000 kWh na jedno zařízení. Kromě svépomocných instalací můžete v Hostětíně vidět i trubicový kolektor na střeše nad místním obchodem.

Velkoplošný kolektor na moštárně a tepelný zásobník Kolektor o celkové ploše 36 m2 byl instalován v roce 2001 ve spolupráci s rakouskou organizací podporující využití obnovitelných zdrojů energie AEE a s finanční po‑ mocí lucemburské organizace EBL.


Kolektor je v dřevěném rámu a nahrazuje původní taško‑ vou krytinu. Absorbér má vysoce selektivní povrch TiNOX nanášený ve vakuu na měděné pásy šířky 10 cm. Ty jsou zezadu opatřeny trubičkami, které se na místě spájely do jednoho hydraulického systému. Zespodu je absorbér izolovaný šesti centimetry minerální vaty a shora zakrytý kaleným solárním sklem. V primárním solárním okruhu je voda s nemrznoucí kapalinou, do tepelného zásobníku s topnou vodou se teplo dostává prostřednictvím sekun‑ dárního solárního okruhu odděleného od okruhu primár‑ ního deskovým protiproudým předavačem (tzv. výmění‑ kem teplot).

Zásobník stojící za moštárnou obsahuje 9 m3 topné vody a je izolován balíky slámy v tloušťce 1 m. Teplá voda sekundárního okruhu přichází do zásobníku potrubím se soustavou klapek a rozlévá se ve výšce odpovídající její momentální teplotě. V zásobníku se tím vytváří žá‑ doucí tepelné zvrstvení, kdy se voda nahoře udržuje vý‑ razně teplejší. Při malém oslunění kolektoru se ohřívá voda v chladnější spodní části zásobníku. Ze zásobníku odebírá teplo jak moštárna, tak i vedlejší Centrum Veronica. Roční úspora dodávek tepla či elek‑ třiny díky kolektoru na moštárně představuje zhruba 8 500 kWh.

Fasádní kolektor na budově Centra Veronica Na průčelí budovy seminárního centra je od roku 2008 fasádní kolektor se selektivním absorbérem o ploše 22 m2, připojený stejným způsobem na společný výše popsaný tepelný zásobník. Ze zásobníku je seminární centrum s ubytovnou vytápěno, pokud je teplota horní části zá‑ sobníku dostatečná. Jinak lze alespoň předehřívat spodní část bojleru s pitnou vodou a vršek bojleru dohřívat z výtopny (či v létě, za zataženého počasí, výjimečně též elektricky). Kolektor byl vyroben a připojen do topného systému díky prostředkům z EU – Programu přeshraniční spolupráce SR – ČR. Roční úspora externích dodávek do soustavy budov na pozemku Nadace Veronica se díky kolektoru zvýšila o přibližně 6 000 kWh. Fasádní kolektor na průčelí Centra Veronica Hostětín dokonale symbolizuje možnost harmonického spojení tradice s moderními technologiemi. | Facade collector on the frontage of Veronica Centre fully represents the possibility of a harmonious union of tradition and latest technologies.

foto © Petr Francán


Přímé využití sluneční energie | Sluneční energetika v Hostětíně

Přínosy solárních kolektorů v Hostětíně Ekonomické prvky udržitelnosti Investiční náklady a návratnost investice | Výhodu stavebnicového systému svépomocně montovaných kolektorů z roku 1997 představovala jeho nízká cena. Byl nejméně o polovinu levnější než srovnatelně výkonné systémy na tehdejším trhu. Cena systému s kolektorem o ploše 6 m2 činila přibližně 34 000 Kč s DPH. Pro občany byla návratnost investice díky dotaci pod 6 let, i pokud předtím vodu ohřívali nejlevnějším „nočním proudem“. Náklady na komerční solární systém pro rodinný domek jsou v dnešní době od 100 000 Kč (15 000–25 000 Kč/m2 kolektorové plochy), u bytového domu asi 50 000 Kč na byt. Nahrazuje‑li systém ohřev elektřinou v nejdražší sazbě (v r. 2011 kolem 5 Kč/kWh), může být návratnost investice i bez dotace jen 10 let. Životnost kvalitního kolektoru je zhruba 25–30 let. Minimální provozní náklady | Náklady na provoz a údržbu solárních systémů jsou sice nízké, ale ne zane‑ dbatelné. Přestože bývá spotřeba elektřiny oběhovým čer‑ padlem velmi nízká (asi 10 kWh ročně), je potřeba počítat s dalšími menšími náklady – výměnou kapaliny solárního okruhu, výměnou oběhového čerpadla aj. po 10–15 le‑ tech, náklady na servisní prohlídky a na drobné opravy. Nízké náklady na ohřev teplé vody | Náklady na ohřev vody se po instalaci solárního systému snižují o polovinu až tři čtvrtiny. V případě hostětínských svépomocných instalací na rodinných domech, které uspoří přibližně 1 500–2 000 kWh za rok, to může činit u těch rodin, které ani v topném období neohřívají vodu teplem z výtopny, až k deseti tisícům korun. Obecně lze počítat s ročním skutečně využitým tepelným ziskem kolem 300 kWh/m2, přičemž plocha kolektoru pro rodinu je zpravidla 4–8 m2 a tepelný zásobník mívá objem jen 200–400 l. Spotřeba teplé vody bývá 30–50 l na osobu a den. Solární systém snižuje nepříjemnou závislost na rostoucích cenách elektřiny.

Sociální prvky udržitelnosti Vzdělání a osvěta | Používání solárního ohřevu vede lidi k úvahám, jak i další svou spotřebu přizpůsobit tomu, co příroda zrovna nabízí, a jak svou spotřebu dalšími tech‑ nickými opatřeními snížit. Vede také k důvěře veřejnosti v danou technologii i k zájmu si ji rovněž pořídit. Potenciál pro vznik pracovních míst, rozvoj trhu s obnovitelnými zdroji | Při realizaci projektu Slunce pro Bílé Karpaty byl vznik místních pracovních míst jedním z díl‑ čích cílů projektu. Solárně termický trh se ale již v Česku natolik rozvinul, že už není potřeba vytvářet k němu pa‑ ralelní strukturu. Odhaduje se, že v ČR je asi tisíc firem, které v tomto oboru podnikají. Obor je přesto teprve v začátcích, solární systém zdaleka není samozřejmou součástí ani všech novostaveb.

Osazování kolektorů na budovu hostětínské moštárny. | Placing a collector on the building of Hostětín cider house. Fotovoltaická elektrárna v těsném sousedství obecní výtopny na biomasu v Hostětíně. | Photovoltaic power plant in immediate vicinity of the municipal biomass heating plant in Hostětín.

Environmentální prvky udržitelnosti Čistý zdroj energie | Solární systém potřebuje pro svůj provoz malé množství elektřiny pro pohon oběhových čerpadel a řídicího systému; získané teplo však bývá stonásobkem této elektřiny. Hostětínské instalace jsou cenné hlavně mimo topnou sezónu, kdy by se jinak voda ohřívala prakticky jen elektřinou. Snížení její spotřeby znamená snížení výroby elektřiny z fosilních zdrojů, což je výhodné na lokální i globální úrovni – klesají škodlivé emise, nerozšiřuje se těžba uhlí apod. Po skončení život‑ nosti systému (za 30 či více let) lze většinu komponent recyklovat nebo použít znovu (měděné potrubí a absor‑ bér, tepelnou izolaci, sklo). Úspora globálních emisí CO2 – ochrana klimatu | Je‑li alternativou k solárnímu ohřevu elektrický bojler, odpovídá to úspoře 1,17 kg CO2 na 1 kWh využitého tepla ze solárního systému. Solární kolektory v Hostětíně uspoří 30–40 t CO2 za rok. Energetická návratnost výroby kolektoru | Energetická návratnost komerčně vyráběného solárního kolektoru zá‑ visí na materiálu absorbéru (nejčastěji měď) a materiálu skříně kolektoru (u vestavěných kolektorů to může být dřevo). Typ selektivního povrchu a tepelné izolace nemá zásadní vliv. Energetická návratnost celých solárních sou‑ stav bývá do dvou let.

13

Fotovoltaika v Hostětíně V roce 2011 v Hostětíně pracovaly tři fotovoltaické elektrárny – na střeše moštárny (8,8 kW), střeše rodinného domu (13 kW) a na volné ploše pozemku za obecní vý‑ topnou (50,6 kW).

Elektrárna na pozemku za obecní výtopnou na biomasu

• Rok uvedení do provozu: 2008 • Úhrnný instalovaný výkon: 8,8 kW • Počet polykrystalických panelů: 40, každý se jmenovitým výkonem 220 W • Plocha panelů: 64 m2 • Sklon panelů: 38° • Orientace: 30° jihovýchodně • Ročně vyrobí: více než 8 000 kWh • Úspora CO2: zhruba 9 tun ročně • Investor: Nadace Veronica (www.nadace.veronica.cz), cena investice: 1 100 000 Kč.

• Rok uvedení do provozu: 2010 • Úhrnný instalovaný výkon: 50,6 kW • Počet polykrystalických panelů: 230, každý se jmenovitým výkonem 220 W • Plocha panelů: 360 m2 • Sklon panelů: 25° • Orientace: 10° jihozápadně • Předpokládaná roční výroba na instalovaný 1 kW: 962 kWh • Předpokládaná roční výroba úhrnná: 49 000 kWh • Úspora CO2: zhruba 57 tun ročně • Investoři: Nadace Partnerství | www.nadacepartnerstvi.cz Nadace Veronica | www.nadace.veronica.cz Nadace české architektury | www.nca.info obec Hostětín | www.hostetin.cz

V celoročním úhrnu je množství vyrobené elektřiny srov‑ natelné s množstvím elektřiny na moštárně spotřebo‑ vané. Okamžitá spotřeba elektřiny však bývá odlišná – v moštovací sezóně (září–listopad) je spotřeba vyšší, než kolik dokáže elektrárna na střeše pokrýt. Naopak v let‑ ních měsících jsou přebytky elektřiny dodávány do sítě.

Projekt je zajímavý z pohledu vlastnictví – jde o společ‑ nou investici čtyř subjektů. Vlastníkem pozemku je Obec Hostětín, která se na celé investici podílí 7 %. Na zbylé investici v úhrnné výši 4 400 000 Kč se rovným dílem spo‑ lupodílejí Nadace Partnerství, Nadace Veronica a Nadace české architektury.

V roce 2010 bylo 29,3 % z celkové výroby FV spotřebo‑ váno přímo během provozu moštárny. Zbylá část elek‑ třiny byla dodána do distribuční sítě. Z celkové spotřeby elektřiny spotřebované moštárnou během roku 2010 činila elektřina vyrobená FV na střeše moštárny 25,7 %. Při vyšším podílu vlastní spotřeby elektřiny na celkové výrobě z FVE se pak přirozeně zvyšuje i výhodnost pro‑ vozu v režimu zelených bonusů (viz dále).

Roční chod výroby elektřiny na FVE a spotřeba elektřiny na obecní výtopně jsou velmi odlišné: v době letních ma‑ xim výroby je výtopna mimo provoz a veškerá vyrobená elektřina je tak dodávána do distribuční sítě. Na topnou sezónu připadá asi 30 % roční výroby, asi polovina z toho se spotřebuje přímo ve výtopně. Přebytky a celá pro‑ dukce v období mimo topnou sezónu, v součtu zhruba 85 % vyrobené elektřiny, se dodávají do distribuční sítě.

Fotovoltaická elektrárna na moštárně

Přímé využití sluneční energie | Sluneční energetika v Hostětíně

Přínosy elektřiny ze slunce v Hostětíně Ekonomické prvky udržitelnosti

Sociální prvky udržitelnosti

Způsob prodeje elektřiny z obnovitelných zdrojů | Podle současného zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů se může provozovatel elektrárny rozhodnout mezi dvěma způsoby prodeje – v režimu výkupní ceny nebo v režimu zelených bonusů. Jejich výši stanovuje každoročně Energetický regulační úřad a provozovatel se může koncem roku rozhodnout, jaký systém účtování zvolí pro rok následující: • V režimu výkupních cen je veškerá produkce FVE dodána do sítě a provozovatel (domácnost, moš‑ tárna, …) dostane zaplacenou regulovanou cenu. Přitom dál nakupuje veškerou elektřinu pro svoji potřebu podle dosavadního tarifu. • V režimu zelených bonusů se část vyrobené elektřiny doložitelně použije přímo v místě výroby (v domě, v moštárně, …). Provozovatel tak ušetří za část naku‑ pované elektřiny. Přebytky z výroby pak může pro‑ dat do sítě za smluvní cenu (v případě moštárny to byla v roce 2010 částka 0,40 Kč za každou dodanou kWh). K tomu má provozovatel nárok na zelený bonus za všechnu vyrobenou elektřinu, tedy jak za tu, kte‑ rou prodal do sítě, tak za tu, kterou sám spotřeboval. V uplynulých letech byla jeho cena přibližně o 1 Kč nižší než u režimu výkupních cen.

Vzdělávání a osvěta | Informování návštěvníků Hostětína o výrobě elektřiny ze slunce patří ke standardním bodům exkurzí a dalších vzdělávacích programů o modelových ekologických projektech, kterých se v roce 2010 zúčast‑ nilo přibližně 6 000 osob. Vzhledem k přínosům fotovol‑ taiky pro životní prostředí je nezbytně nutné šířit osvětu v této oblasti, především v době probíhajících celospole‑ čenských debat o této technologii.

Návratnost FVE, investiční náklady | Ekonomická návratnost fotovoltaických elektráren je v České repub‑ lice jednoznačně závislá na státem stanovené podpoře formou zvýhodněných cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zákonem garantovaná podpora je vypočtena a zaručuje po dobu životnosti FVE (stejně jako u všech obnovitelných zdrojů elektřiny) výrobcům patnáctiletou návratnost vložených investic. V letech 2009–2010 se investiční náklady na výstavbu FVE snížily díky poklesu cen technologií zhruba o čtvr‑ tinu, jiné okolnosti (úvěrová dostupnost, administrativa, vhodné plochy) však náklady zvyšují. Od roku 2011 je podpora výroby elektřiny ze slunečního záření zásadně omezena novelou příslušného zákona č. 180/2005 Sb. z konce roku 2010. Předpokládaná návratnost investice pro FVE na moš‑ tárně, při započítání nákladů na údržbu, byla v době uve‑ dení do provozu (rok 2008) vypočítána na 15 let. Během prvních dvou let provozu se ale ukázalo, že byl roční vý‑ nos v letech 2009–2010 průměrně o 5 % vyšší, což příz‑ nivě ovlivňuje (zkracuje) dobu návratnosti této investice. Rozšiřování trhu s obnovitelnými zdroji energie | Přestože technický potenciál sluneční energie na území České republiky řádově převyšuje naši současnou po‑ třebu energetických zdrojů, bude vinou snah omezit za‑ pojování fotovoltaických elektráren do sítě činit její podíl i v roce 2020 možná jen 2,5 % z celkové výroby elek‑ třiny, jak uvádí Národní akční plán pro OZE. S ohledem na současnou výrobní cenu elektřiny z FVE je pro její uplatnění na trhu stále ještě nutná podpora v podobě výkupních cen či zelených bonusů. Po roce 2015 se ale očekává, že i u nás začne být pro vlastníky elektřina z in‑ stalací na jejich budovách levnější než elektřina ze sítě, podobně jako v sousedním Německu. Instalace v místě spotřeby nečiní problémy v elektrické síti o nic větší, než když lidé elektřinou záměrně šetří. Dnešní technologie kromě toho umožňují spotřebu (chlazení, event. ohřev vody elektřinou, praní atd.) optimálně přizpůsobovat na‑ bídce, tj. plně využít solární elektřinu, když je k dispozici (to souvisí i se systémem „smart metering“) – průkopníci z řad majitelů domácích FVE to tak již dělají.

Environmentální prvky udržitelnosti Ochrana klimatu a životního prostředí | Fotovoltaická elektrárna představuje čistou formu výroby elektřiny. Každý instalovaný kilowatt ušetří ročně jednu tunu oxidu uhličitého, snižuje se tak příspěvek ke glo‑ bální změně klimatu. Provoz elektrárny nemá žádný ne‑ příznivý vliv na životní prostředí. Spotřeba energie při výrobě panelů | Energetická nároč‑ nost výroby křemíkových panelů klesla na úroveň, kdy je v současné době energie vložená do výroby fotovol‑ taických panelů a dalších komponent elektrárny získána v našich podmínkách zpět během dvou až čtyř let pro‑ vozu. Minimálně dalších 20 let pak už přináší jen čistý energetický zisk. Již nyní se z recyklovaných fotovoltaic‑ kých panelů získává zpět křemík. Po skončení životnosti jsou materiály FVE včetně podpůrných konstrukcí dobře recyklovatelné. Přírodní podmínky | Na území ČR dopadá za rok na metr čtvereční 900 kWh až 1200 kWh slunečního záření. Fotovoltaický systém s instalovaným jmenovitým výkonem 1 kW je schopen v našich podmínkách dodat ročně 800–1 000 kWh elektřiny (roční spotřeba na osobu v domácnosti je v průměru 1 200 kWh). Plocha fotovol‑ taického systému se jmenovitým výkonem 1 kW závisí na účinnosti použitých komponent a pohybuje se v rozmezí 6–9 m2. Zábor půdy velkoplošnými elektrárnami | Jedním z ne‑ příznivých dopadů fotovoltaických elektráren vybudova‑ ných mimo budovy je zábor zemědělské půdy. Životnost elektrárny je však jen 20 až 25 let, proto se povoluje jen dočasné vynětí ze zemědělského půdního fondu, niko‑ liv trvalé. Negativní vlivy jsou relativně omezené – plo‑ cha pod panely bývá zatravněna, eventuálně spásána, a po skončení životnosti panelů pak lze elektrárnu od‑ stranit a půdu dále zemědělsky využívat. Elektrárny by měly být přednostně umísťovány v oblasti tzv. brown‑ fieldů. Vhodné je také využívat například plochy rekul‑ tivovaných skládek. Dvě ze tří fotovoltaických instalací v Hostětíně jsou na střechách budov, FVE u výtopny leží na zemědělsky nevyužívaném pozemku. Vliv na krajinný ráz | Vliv velkoplošných elektráren na krajinný ráz je také často diskutovanou otázkou, které se nevyhnou ani další obnovitelné zdroje (větrné parky, vodní elektrárny). Obecně platí, že FVE může být povolena pouze v souladu s platným územním plánem obce, a to přednostně na pozemcích zahrnutých do tzv. zastavěného nebo zastavitelného území. Každá stavba a její vliv na krajinný ráz musí být tedy posuzována individuálně.

Kapitoly na stranách 4, 6, 9, 10 a 14 byly zpracovány s využitím materiálu společnosti EkoWATT Obnovitelné zdroje energie.

15

English Summary Renewable energy sources in Hostětín

Solar energy

Sustainable development model projects in Hostětín aim especially at energetic self‑sufficiency, effective use of energy and maximal use of renewable energy sources – biomass and sun.

Water heating in electric boilers has been replaced by solar heating systems in nine Hostětín households. Simple and cost‑effective do‑it‑yourself solar systems were erected on forty houses in the region as a part of the Sun for the White Carpathians programme. The an‑ nual savings in energy from fossil resources amounts to approximately 2,000 kWh per device, i.e. more than a quarter of the annual electricity consumption of an average household.

Biomass heating plant Since 2000 a central municipal heating plant with an output of 732 kW is operating in Hostětín. The boiler burns 500–600 tons per year of wood chips from waste wood from nearby woods and sawmills. More than 80% of homes in Hostětín are connected to the heating plant distribution system by means of a 2,4 km long distribution. This unique investment was financed by the State Environmental Fund, a Dutch grant within one of the international mechanisms reducing CO2 emissions – AIJ, the Czech Energy Agency, by the community budget as well as by the beneficiaries themselves. The municipal‑ ity of Hostětín is the owner and operator of the heat‑ ing plant. The investment in the heating plant has been complemented by thermal insulation of houses which the residents have been installing gradually at their own expenses. The heating plant produces approximately 3,500 GJ of heat per heating season. Fuel payments do not leave the regional economy, as they would for coal, gas or electric‑ ity, but go to the municipality and local entrepreneurs. The biomass heating plant helped to abandon the use of both black and brown coal and allowed a transition to the local wood used for heating. It contributed to the development of local products market. The heating plant naturally contributes to the atmos‑ phere protection both on local and global levels and saves 1,092 tons of CO2 emissions per year. The de‑ crease in gaseous (especially nitrogen and sulphur ox‑ ides) and solid pollutants in the atmosphere is also substantial. The heating plant operates with electricity from a photovoltaic power plant installed above it.


Pohled průzorem kotle na hořící dřevní štěpku v hostětínské výtopně. | View of burning woodchips through inspection hole of a boiler. Výtopna je poměrně složitým, převážně automatickým zařízením. | Heating plant is a rather complex and mainly automatic device. Snímek hlavní obrazovky obslužného software výtopny. | The main screen of the utility software in the heating plant.

A large solar collector on the apple juicing plant of 36 m2 has an absorber with a selective surface TiNOX. This col‑ lector provides hot water for the juicing plant and the seminar centre and can also be used for heating. It was installed in 2001 in cooperation with the Austrian organ‑ ization AEE and Luxembourg organization EBL. The col‑ lector produces 12–13 thousand kWh per year. There is a facade collector with a selective surface of 22 m2 on the facade of the Centre Veronica building. It was installed in 2009 thanks to EU resources – Programme of cross‑border cooperation Slovak Republic – Czech Republic. This collector produces 6–7 thousand kWh per year. Solar energy is also used for electricity production. A photovoltaic power plant on the juicing plant com‑ prises of 40 polycrystalline panels of up to 220 W in ca‑ pacity. The total installed capacity is up to 8.8 kW. The panels are inclined at an angle of 38° and are south‑east oriented at 30°. Their total area is 64 m2. The Veronica Foundation is the investor in the power plant, which pro‑ duces approximately 8,000 kWh per year. A large‑scale photovoltaic power plant was constructed above the heating plant in 2009 with a total installed capacity 50.6 kW. The power plant comprises of 230 pan‑ els of 220 W in capacity. It is the first Czech example of a joint investment of foundations (Czech Environmen‑ tal Partnership Foundation, Veronica Foundation and the Czech Architecture Foundation) and a municipality (Hostětín). Thanks to solar technologies, Hostětín will contribute to the reduction of CO2 emissions by approximately 100 tons per year.

E

Kořenová čistírna

Pastier

Vlaková zastávka

Obecní výtopna

Adam a Eva

Pasivní dům S

Vodník

Pohlednice Sova

Solární energie

Objetí

Sušírna ovoce

E

Parkoviště

S

Solární energie

Hostětínská moštárna

S Výletiště

Sportovní hřiště

Hasičská zbrojnice

S

S S

S Dětské hřiště

informační panely

Jahodiska Kráva

Obecní úřad Obchod a hospoda Kaplička S

S

solární panely pro ohřev vody

E

fotovoltaická elektrárna směr k objektům nacházejícím se mimo rozsah mapy

S

Skřítci Nadmořská výška: 378 m n. m.

Strážci Kočičího hradu

© Michal Stránský

Název

sochy v krajině v okolí Hostětína

Autobusová zastávka

Strážce Pramen

GPS Loc: 49° 3' 00" N, 17° 52' 45" E

Obec s 240 obyvateli leží v severní části CHKO Bílé Karpaty (od roku 1996 Biosférická rezervace UNESCO), na pomezí výrazných folklorních oblastí – Slovácka (Moravských Kopanic a Luhačovského Zálesí) a Valašska. Od devadesátých let se zde soustřeďují projekty zabývající se využitím místních zdrojů, úsporami energie, obnovitelnými zdroji energie (především sluncem a biomasou) a technologiemi šetrnými k ži‑ votnímu prostředí. Hostětínské projekty jsou modelové: ověřují ekologické technologie v praxi a umožňují ukazovat, jak fungují (viz www. hostetin.veronica.cz/studie). Díky nim uspoří obyvatelé obce ročně více než 1 200 t emisí CO2, plynu, který zesiluje skleníkový efekt a při‑ spívá ke globální změně klimatu. Za svůj přínos k ochraně životního prostředí obdržel Hostětín národní cenu v prestižní mezinárodní soutěži Energy Globe 2007, Českou sluneční cenu 2009 a řadu dalších ocenění, mezi něž patří i návštěva britského prince Charlese v roce 2010.

Pracoviště Brno ZO ČSOP Veronica Panská 9 602 00 Brno [email protected] tel. +420 542 422 750 www.veronica.cz

Pracoviště Hostětín Centrum Veronica Hostětín 86 687 71 Bojkovice [email protected] tel. +420 572 630 670 hostetin.veronica.cz

Tato publikace byla vytvořena za finanční podpory SFŽP ČR a MŽP.

• exkurze po modelových ekologických projektech • odborné semináře, konference a školení pro zástupce veřejné správy, odbornou veřejnost, nevládní organizace i podnikovou sféru • denní i pobytové výukové programy a workshopy pro školy všech typů • přednášky a ekologické poradenství pro širokou veřejnost • knihovna a studovna s dokumentací projektů • zázemí pro školicí akce, dílna pro praktické kurzy • víceúčelový sál – 100 míst pro obecní a společenská shromáždění, 50 míst pro školení a výuku • ekologické ubytování v pasivním domě (25 míst ve 2 až 4lůžkových pokojích), možnost celodenního stravování (domácí strava přednostně využívající místní produkty a biopotraviny) Děkujeme partnerům projektů (mezi nimi zejména těmto: obec Hostětín, Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat, Nadace Veronica, Nadace Partnerství), všem dárcům (jejich seznam najdete na stránkách hostetin.veronica.cz) a také našim spolupracovníkům a přátelům.

V roce 2011 vydala ZO ČSOP Veronica – Centrum Veronica Hostětín. Odborná konzultace Jan Hollan, Radim Machů, Yvonna Gailly. Editorka Hana Machů. Grafika a sazba Michal Stránský.

ISBN: 978-80-87308-11-0

Ekologický institut Veronica je profesionální pracoviště Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica. Navazuje na tradici stejnojmenného časo‑ pisu, který vznikl v roce 1986 jako regionálně zaměřená tiskovina s cílem spojovat kulturu s ochranou přírody a kultivovanou formou šířit ekologickou osvětu. Od pod‑ zimu 2006 je otevřeno vzdělávací středisko – Centrum Veronica Hostětín. Naše odborná a vzdělávací činnost je určena pro nejširší veřejnost, odborníky, představitele a pracovníky veřejné správy, vzdělávací instituce, jiné ne‑ vládní organizace, učitele a studenty středních i vysokých škol, malé a střední podniky. Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kul‑ turním hodnotám.

Obnovitelné zdroje energie v Hostětíně

Recommend Documents