Obnovitelné zdroje energie a rozvojové země

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ROZVOJOVÉ ZEMĚ

Obnovitelné zdroje energie a rozvojové země Autor: Ing. Iva Kučerová Červen 2013

Skutečnost, že dnes miliardy lidí postrádají přístup k elektřině a stále používají otevřený oheň k přípravě jídla, je alarmující. A co je horší, tato situace se má v průběhu dalších dvaceti let změnit jen velmi málo [20, 21, 22]. Neobnovitelné zdroje energie nepředstavují pro rozvojové země, kde žije nejvíce obyvatel bez přístupu k energiím, vhodné řešení. Využívání obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích má velký potenciál změnit mnohé, jako je chudoba a hlad, přístup ke vzdělání, nerovnost pohlaví, dětská úmrtnost, zdraví matek, nemocnost obyvatelstva. Čistá energie pomůže přivést do domovů světlo, které dovolí členům rodiny, zejména ženám, vykonávat domácí práce a dětem psát úkoly i po setmění. Elektrifikace umožní přivést do škol nové informační technologie, které zkvalitní vzdělání. Osvětlení ve školách pak může zpřístupnit vzdělání i dospělým skrze večerní kurzy. Vytápění zase umožní chodit do školy dětem v oblastech, kde je jeho dostupnost v důsledku tamních klimatických podmínek problematická. Obnovitelné zdroje energie mohou zlepšit přístup k pitné vodě, například použitím solárních vodních čerpadel. Tím se zejména ženám a dětem ušetří čas, který jinak stráví nošením vody na dlouhé vzdálenosti. I díky tomu bude moci řada dětí, kterým tato povinnost náleží, chodit do školy. Solární čerpadla mohou usnadnit také zavlažování, čímž se odstraní jeden ze závažných problémů zemědělské produkce v rozvojových zemích. Využití biomasy jako hnojiva může společně se zavlažováním významně ovlivnit zemědělskou produkci, a tím zajistit lidem dostatek potravin. Využití obnovitelných zdrojů energie má významný vliv i na lidské zdraví. V rozvojových zemích stále většina lidí vaří na otevřeném ohni. V důsledku nemocí způsobených kouřem při vaření uvnitř obydlí umírá ročně 1,3 milionu lidí, hlavně žen a dětí. Použitím úsporných vařičů se sníží objem topiva. To ušetří čas, finanční prostředky i životní prostředí. Dostupné energie mohou významně přispět také ke zkvalitnění zdravotní péče (umělé osvětlení v nemocnicích) a usnadnit přístup k lékům, které je potřeba uchovávat v chladu (např. k očkovacím látkám).

strana 1 / 8


Energie Energie je zdrojem životní síly civilizace a vždy hrála důležitou roli v rámci rozvoje lidstva. Palivové dřevo se používá od nepaměti stejně jako energie svalů člověka a domestikovaných zvířat. Spotřeba energie se ve všech částech světa neustále zvyšuje i se všemi negativními dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Za posledních dvě stě let rostla spotřeba primární energie zhruba o 2 % ročně až na nynější úroveň přibližně 500 exajoulů (EJ) [1, 2, 3, 4]. Převážnou většinu této energie (kolem 85 %) tvoří neobnovitelné zdroje energie (fosilní paliva a uran), jak je znázorněno na grafu č. 1. Graf č. 1. Globální celková spotřeba primárních energetických zdrojů [5]. 200 UHLÍ

180

ROPA PLYN

160

JADERNÁ ENERGIE

Spotřeba (EJ/rok)

GEOTERMÁLNÍ ENERGIE

140 120 100

VODNÍ ENERGIE VĚTRNÁ ENERGIE BIOMASA PŘÍLIV A VLNY SOLÁRNÍ ELEKTŘINA

80 60 40 20 0 1850

1870

1890

1910

1930

1950

1970

1990

2010

2030

Rok Od 70. let 20. století se v důsledku klimatických změn, rostoucí závislosti na fosilních palivech a neustále se zvyšujících cen energií dostávají do popředí obnovitelné zdroje energie. Ty poprvé skutečně vstoupily na mezinárodní energetickou scénu v době tzv. ropné krize v roce 1973, kdy se projevila křehkost stability lidské společnosti založené na intenzivně využívaných, ale nerovnoměrně rozložených zásobách fosilních paliv. Taktéž se jasně ukázalo, že světové zásoby fosilních paliv jsou vyčerpatelné a jejich využívání představuje velkou zátěž pro životní prostředí. Obnovitelné zdroje energie jsou člověku v přírodě volně k dispozici a jejich zásoba se zdá být nevyčerpatelná, nebo se obnovuje v časových měřítcích srovnatelných s jejich využíváním. Dle principu je možno obnovitelné zdroje energie rozdělit do tří základních skupin: 1) zdroje založené na rotační a gravitační energii Země a okolních vesmírných těles (přílivová energie) 2) zdroje založené na tepelné energii zemského jádra (geotermální energie) 3) zdroje založené na energii dopadajícího slunečního záření (přímé sluneční záření, energie větru, mořských vln, tepelná energie prostředí, energie biomasy a energie vodních toků) [6]. Podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů energie na výrobu elektrické energie znázorňuje graf č. 2. Podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů energie na výrobu tepla viz.graf č. 3.

strana 2 / 8


Graf č. 2. Celosvětový podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny (GWh) [7]. Vodní energie Větrná energie Primární pevná biopaliva Geotermální energie Komunální odpad Bioplyn Solární fotovoltaická energie Průmyslový odpad Tekutá biopaliva Solární termální energie Energie přílivu, vln, oceánu

Graf č. 3. Celosvětový podíl jednotlivých obnovitelných zdrojů na výrobě tepla (TJ) [7]. Komunální odpad

Průmyslový odpad

Bioplyn

Geotermální energie

Tekutá biopaliva

Solární termální energie

Primární pevná biopaliva

Obnovitelné zdroje energie v rozvojových zemích Mnoho rozvojových zemí charakterizuje nerovnoměrné rozmístění obyvatel, kde se střídají přelidněné oblasti s regiony, kde je nízká hustota osídlení. Řada komunit stále žije odloučená od infrastruktury a zdrojů energie. Specifické geografické podmínky (např. hory, deštné pralesy, pouště) možnosti přenosu elektrické energie ještě více komplikují. Budovat a udržovat energetickou infrastrukturu stejným způsobem, jako je běžné v průmyslových zemích, se pak stává velmi složité a nákladné. Je proto třeba hledat alternativy. Obnovitelné zdroje jsou povětšinou využívány tak, že vyrobená energie je v místě produkce i spotřebována. I proto jsou přímo předurčeny k využití v rámci rozvojových zemí. Často se mohou stát i jedinou existující alternativou, jak získat energii v dané oblasti. Využití místních zdrojů přispívá kromě snížení ztrát při přenosu a rozvodu energie také k větší soběstačnosti a zajištění zásobování energií.

strana 3 / 8


Nejen na venkově lze úspěšně aplikovat využívání alternativních zdrojů (např. solární energie, energie větrná, biomasa). Podobně tomu tak je i ve městech a příměstských oblastech, kde centrální síť pro potřeby města často nestačí a dochází k poruchám dodávek elektrické energie. Pro většinu chudých obyvatel těchto regionů je energie z centrální sítě finančně nedosažitelná. Alternativní zdroje energie je možné využívat i v konfliktních a politicky nestabilních oblastech. Tam centrální systém často nefunguje. Použití obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích umožňuje také jejich geografická poloha. To platí například pro solární energii. Pobřežní státy zase mohou využívat relativně pravidelného proudění větru či energie z přílivu [8]. Proto se fotovoltaika, energie větru a biomasy zdají být v rámci rozvojových zemí nejvhodnější. V ostatních případech (např. geotermie, energie moří) se jedná o složitější mechanismy, které z hlediska dlouhodobé udržitelnosti nejsou pro rozvojové země vhodné.

Biomasa Biomasa představuje zemědělské a živočišné zbytky, energetické dřeviny a byliny, tuhý komunální odpad a další organické odpady. Biomasa se používá jako surovina k výrobě paliv (bioplyn, syntézní plyn, vodík) [9]. Tato paliva mohou být následně přeměněna na elektřinu, teplo, pohonné hmoty, chemikálie a další materiály. Využití biomasy pokrývá široké spektrum energetických činností, od přímé výroby tepla spalováním palivového dřeva a jiných organických zbytků (rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby: sláma, odpady ze sadů, lesní odpady, komunální organické odpady, organické odpady z potravinářské a průmyslové výroby) až po výrobu elektřiny, výrobu plynných a kapalných paliv a chemikálií, čehož se již po celém světě ve velké míře využívá. Je důležité poznamenat, že technický pokrok v oblasti bioenergie představuje do budoucna pro výrobu energie velký potenciál. V současné době má energie biomasy (elektřina, teplo, ethanol) kapacitní faktor1 mezi 25 % a 80 % [10]. V rozvojových zemích se biomasa používá především v podobě palivového dřeva a zbytků ze zemědělské činnosti, které se běžně využívají jako palivo pro vaření a topení. Dřevo je a vždycky bylo využíváno nejhojněji. Bude i nadále zapotřebí, jelikož není možné najednou zcela změnit zvyklosti tamních obyvatel. Proto je potřeba najít způsoby, jak dřevo udržitelně produkovat a zároveň předcházet ničení krajiny a environmentálním rizikům (například využíváním posklizňových zbytků, využíváním agrolesnických systémů). Možnost využití posklizňových zbytků se nabízí kupříkladu při končící ovocné plantáži, kdy se stromky použijí jako palivové dřevo. Nebo je možné z dřevního odpadu lisovat brikety. Agrolesnické systémy představují určitou formu zemědělského hospodaření s lesnictvím. Používají se různé kombinace zemědělské plodiny s dřevinou, ty obohacují půdu o živiny potřebné pro danou zemědělskou plodinu. Například rychle rostoucí dřeviny (např. akácie) produkují velké množství biomasy využitelné na výrobu energie. I samotné palivové dřevo by mělo být využíváno efektivněji (např. formou efektivnějších kuchyňských vařičů). V rozvojových zemích se běžně vaří na otevřeném ohni či na nevýkonných vařičích, které spotřebují větší množství paliva. Dochází však i ke značnému znečištění ovzduší uvnitř obydlí, a tak ženy a děti často trpí respiračními nemocemi. Čistá energie napomáhá dosahovat cílů Kjótského protokolu a dalších iniciativ, které řeší klimatickou změnu. Může sloužit jako alternativa k fosilním palivům a jako úložiště uhlíku.

Solární energie Přímé solární vytápění a chlazení Tyto technologie jsou vhodné k nízkoteplotnímu vytápění (teplá voda, vytápění, bazény), sušení, chlazení a větrání budov, konzervaci potravin sorpcí, k osvětlení a jako pasivní solární systémy. Solární vytápění a ohřev teplé vody je ve vyspělých zemích využívaný pro výrobu energie již po několik desetiletí. Nejedná se o složité technologie a jsou velmi úspěšně používány v některých asijských a středomořských zemích nebo v Austrálii. Budovy mohou být navrženy jako nízkoenergetické, kde je možné využít slunečního záření k ohřevu teplé vody, vytápění i ke klimatizaci prostoru [12]. 1

Kapacitní faktor je používaný nástroj pro porovnání jednotlivých zdrojů energie. Vyjadřuje ekvivalentní dobu provozu s plným instalovaným výkonem za rok. Tímto způsobem se přepočítává reálná doba provozu konkrétního zařízení, jehož výstupní výkon se mění od 0 do 100 % jmenovité hodnoty na dobu provozu se 100 % zatížením vyjádřenou v hodinách za rok. Podíl této hodnoty a počtu hodin za rok (8760) vyjadřuje kapacitní faktor.

strana 4 / 8


Pro rozvojové země je vhodné využití solární energie například k sušení ovoce v solárních sušičkách, stavbě akumulačních skleníků nebo k ohřevu teplé vody. Tato zařízení jsou méně složitá a je možné je vyrobit s minimálními náklady v lokálních podmínkách. Aby však bylo možné používat solární energii k chlazení, klimatizaci a dalším účelům, které vyžadují náročnější technologie, bylo by zapotřebí vyšších finančních prostředků a know-how. Toto se jeví mimo jiné jako jedna z výzev do budoucna a je proto nutné investovat do výzkumu a inovací v této oblasti, tak jako informovat tamní obyvatele o těchto technologiích, jejích zavádění a práci s nimi. Fotovoltaika Fotovoltaika představuje slibnou technologii a díky tomu, že se náklady stále snižují a na trhu je stále více výrobků, zájem o ní i nadále stoupá. Škála využití je široká. Od čerpání vody, napájení domu, pouličního osvětlení až po telekomunikační sítě. Komerčně dostupné solární fotovoltaické panely mají až 20 % účinnost a vyrábějí elektřinu za cenu $0,2–0,32/kWh [12]. Tyto technologie jsou pro většinu domácností venkovských oblastí rozvojových států dobrou příležitostí, jak získat zdroj elektřiny. Fotovoltaické panely fungují v mnoha zemích jako čistá udržitelná energetická varianta. Není to sice technologie dostupná úplně pro každého, ale řešením by mohly být různé rozvojové, národní i mezinárodní iniciativy podporující nebo částečně dotující jejich pořízení. Údržba a oprava fotovoltaických systémů není jednoduchou záležitostí. Aby mohli místní obyvatelé elektřinu skutečně využívat, je nutné se soustředit na vývoj takových technologií, které budou snadno opravitelné a nenáročné na údržbu. Zároveň je nezbytné informovat a školit majitele fotovoltaických systémů, aby si daná zařízení mohli opravovat sami. Tato technologie má velký potenciál. Zejména pro odlehlé oblasti, kde není žádná jiná možnost výroby energie nebo by to znamenalo příliš velkou zátěž pro prostředí, je fotovoltaika jedinou udržitelnou možností. Koncentrovaná solární energie Technologie koncentrované solární energie (CSP) převádí sluneční světlo na teplo pomocí parabolických zrcadel, které sluneční záření soustředí na olejový přijímač. Díky zrcadlům je olej v trubkovém přijímači ohříván až s 80násobnou intenzitou. Tepelná energie se dále v centrálním výměníku přeměňuje na páru vedenou do tradiční parní turbíny. Oproti fotovoltaickým systémům, které jsou obvykle používány decentralizovaně a jejich výkon kolísá v závislosti na aktuálních slunečních podmínkách, jsou koncentrované solární elektrárny ideální pro centrální výrobu energie. Proto jsou vhodné k centrální výrobě elektrické energie s rozvodnou sítí do města a hustě obydlených oblastí. Potřebují ovšem velkou otevřenou plochu a vyšší intenzitu slunečního záření. Poskytují vysoký výkon v průběhu výrazně delšího časového období a s pomocí tepelné akumulace lze dosáhnou stabilního výkonu i ve chvílích, kdy slunce nesvítí v plné intenzitě. Za vyšší účinnost se ale platí vyšší cenou. Rovněž může být limitujícím faktorem přístup k vodě, která je pro fungování nezbytná. V rozvojových zemích (Maroko, Alžírsko, Írán, Thajsko) bylo naistalováno doposud jen pár takových zařízení. Vzhledem k vysokým finančním nákladům, vyšší sofistikovanosti systému a nedostatku meteorologických dat pro adekvátní nastavení, se CPS jeví jako poměrně nedostupná technologie, ovšem s velkým potenciálem do budoucna vzhledem k jejímu vysokému výkonu. Údržba solárního pole může být také považována za klíčový problém. Protože technologie CSP je vhodné instalovat na slunných místech, které jsou velmi často zároveň suché a písčité či prašné. Účinnost je pak výrazně snížena usazováním prachu na odrazné plochy. Tento aspekt však vede k dodatečným provozním nákladům, zvýšením potřeby vody a lidských zdrojů na údržbu [28], což je v rámci rozvojových zemí rovněž mnohdy limitujícím faktorem.

Větrná energie Větrná energie je jedním z velkých úspěchů snahy zapojit do produkce elektrické energie obnovitelné zdroje. Za posledních 25 let došlo k velkému rozvoji využití větrné energie i ke zvýšení její kapacity. Globální instalovaná kapacita dosáhla 40GW [11]. Kromě energetických a environmentálních přínosů poskytuje komercializace větrné energie ekonomické a průmyslové výhody. V současné době se kapacitní faktor větrné energie pohybuje mezi 20 % a 30 % [10].

strana 5 / 8


V případě rozvojových zemí se vítr jako zdroj energie využívá (vyjma Číny a Indie) jen málo a to hlavně na pohon čerpadel. Přitom potenciál větrné energie je v mnoha rozvojových státech značný, a to zejména při vynikajících větrných podmínkách dané lokality. Výroba elektřiny z větrné energie je ekonomicky životaschopnou alternativou k používání konvenčních fosilních zdrojů energie. Omezením jsou ale často vyšší náklady na dopravu, instalaci, údržbu a přizpůsobení se převažujícím klimatickým podmínkám. Výjimkou je právě Čína a Indie, kde se jednotlivé součásti přímo i vyrábí, proto tato omezení nejsou limitujícím faktorem. Řada zemí, mezi něž patří například Maroko, Egypt, Keňa, Etiopie nebo Madagaskar, byly vyhodnoceny jako vhodné větrné regiony, stejně tak jako řada dalších míst (zejména nad určitou nadmořskou výškou anebo na pobřeží). Mnohdy však nejsou k dispozici údaje o rychlosti větru, a tím pádem o proveditelnosti projektu. K elektrifikaci venkova rozvojových zemí jsou nejrozšířenější malé vodní elektrárny a fotovoltaické panely [15]. Ve větrných oblastech mohou mít větrné elektrárny vyšší potenciál pro výrobu elektrické energie než fotovoltaické systémy. Navíc mohou být větrné turbíny lokálně vyráběny, a tak mohou podporovat místní rozvoj podnikání a ulehčit přístup k možnosti údržby turbín [16] a [17]. To se jeví jako důležitý faktor pro rozšíření této technologie v rozvojových zemích.

Případové studie z praxe Lze zmínit mnoho projektů týkajících se zavádění obnovitelných zdrojů energie do praxe na úrovni rozvojových zemí. Pro představu uveďme pár konkrétních.

Fotovoltaická elektrárna zemědělského učiliště, Angola Fotovoltaická elektrárna byla vybudována v roce 2010 Institutem tropů a subtropů České zemědělské univerzity za účelem zabezpečení elektrické energie pro internát a počítačovou učebnu. Elektrárna výrazně napomáhá k večernímu a nočnímu chodu školy a internátu. Děti tak mají osvětlení a mohou studovat i po večerech. Rovněž mohou pracovat na počítačích a využívat internet. Díky tomu se mohou lépe vzdělávat a najít další uplatnění [24].

Solární sušárna „Double-pass solar drier“, Kyrgyzstán Solární sušárna byla naistalována v roce 2008 Institutem tropů a subtropů České zemědělské univerzity. Její instalace měla zlepšit a zvýšit zemědělskou produkci v údolí Kulundu (Kyrgyzstán). K tomu byly použity posklizňové technologie, konkrétně solární sušárna. Solární sušárna pomáhá zemědělcům usušit ovoce, které sklidí, a vyhnout se tak nutnosti ho prodávat pouze v době sklizně za mnohdy nízkou cenu. Díky sušárně nemusí sušit ovoce na plachtách na zemi nebo na střeše domu, což bývá značně nehygienické. Rovněž jim solární sušárna ušetří čas, protože je v ní ovoce rychleji usušené [25].

Bioplynové stanice, Kambodža Od roku 2011 pomáhá v Kambodži stavět bioplynárny rovněž organizace Člověk tísni ve spolupráci s kambodžským Národním programem pro rozvoj bioplynáren. Pořízením rodinné bioplynárny, která dodává energii zejména na vaření a svícení, se pro místní rodiny změní mnohé. Nemusí trávit dlouhé hodiny sběrem dřeva, děti místo toho navštěvují školy. Po večerech mají díky osvětlení možnost psát úkoly. Významný dopad má stavba bioplynárny na zdraví rodin. Nemusejí už dýchat kouř z otevřeného ohně jako předtím. Bioplynárna současně produkuje hnojivo, díky kterému mají lepší úrodu. I když je pořízení bioplynárny často nákladné a místní si pro její pořízení musejí vzít půjčku, z dlouhodobého hlediska její pořízení ušetří čas i peníze. [23]

strana 6 / 8


Pasivní budova školy, Indie V roce 2012 postavilo občanské sdružení Blueland o. s. ve spolupráci s indickou vládou pasivní nízkoenergetickou budovu školy s tzv. Trombeho stěnou, která akumuluje teplo a zajišťuje tak podmínky pro celoroční výuku. Místní děti, ale i ty z okolních vesnic, mohou díky nové budově chodit do školy po celý rok, což běžně není v Himalájích možné. Díky pasivní nízkoenergetické budově tak mají dostatek tepla, aby se mohly učit i v zimních měsících. Instalace fotovoltaických panelů umožňuje vyrábět dost elektřiny pro osvětlení školních místností, připojení počítačů a dobíjení elektronických zařízení místních obyvatel. Díky osvětlení se děti mohou učit např. i ve večerních či brzkých ranních hodinách [26].

Závěr Hospodářský rozvoj moderní společnosti je zcela závislý na energii. Energie však hraje důležitou roli i v oblasti udržitelného lidského rozvoje. Přímý vztah mezi nedostupností elektrické energie a jednotlivými ukazateli chudoby, jako je dětská úmrtnost, negramotnost, očekávaná délka života a plodnost, byl prokázán [13]. Přesto se udává, že 1,4 miliardy lidí nemá přístup k elektrické energii, 2,7 miliardy lidí stále závisí na tradičním využívání biomasy, kdy ji především spalují a využívají tak oheň jako osvětlení, pro výrobu tepla či k vaření [18]. Jedná se především o obyvatele rozvojových zemí (uvádí se 1,5 miliardy lidí) žijících zejména v subsaharské Africe a jižní Asii [19]. Každý rok umírá 1,3 milionu lidí, převážně žen a dětí, na nemoci způsobené znečištěným ovzduším uvnitř obydlí, které vzniká vařením na neefektivních tradičních vařičích a topením [27]. Dostupnost energie tedy může pomoci zlepšit životní podmínky obyvatel, přispět k redukci chudoby ve světě, podpořit rozvoj různých, nejen průmyslových odvětví. Obnovitelné zdroje energie pak mají velký potenciál přispět k environmentální udržitelnosti, zajistit potravinovou bezpečnost2 a dosažení sociálních a ekonomických cílů v rozvojových zemích. Pokud se chce mezinárodní společenství vyhnout dramatickým důsledkům globálních klimatických změn, dosáhnout naplnění rozvojových cílů tisíciletí (Millennium Development Goals) a zajistit široký přístup k energetickým službám, státy musí vsadit na nízkouhlíkový model rozvoje. Nejen příklady z praxe uváděné v této studii, ale i mnohé další potvrzují, že obnovitelné zdroje jsou oboustranně výhodným řešením: poskytují jak přístup k čisté energii, tak snižují dopady lidské činnosti na klimatický systém [8]. Jak ukazuje zpráva Renewables Global Status Report 2012, i navzdory finanční krizi zaznamenal sektor obnovitelných zdrojů výrazný nárůst. Celkové odhadované investice v roce 2011 činily 257 miliard USD (v roce 2004 to bylo okolo 20 miliard) [14]. V řadě rozvojových zemí již byly různé obnovitelné zdroje energie zaváděny. Často neúspěšně. Stává se, že projekty, ať už místních vlád, donorů nebo soukromých subjektů, jsou promyšlené jen po dobu realizace. Proto se již při vytváření takovýchto projektů také musí myslet na jejich udržitelnost a způsoby jakými ji zajistit i po skončení projektu. Při využívání nových technologií v rozvojových zemích je potřeba si uvědomit, že není možné pouze provést transfer nových metod a vědomostí. Musí být zohledněny možnosti využití v lokálních podmínkách, využity lokální znalosti a lokální zdroje. Je třeba zavádět takové technologie, které budou moci místní obyvatelé sami spravovat a udržovat je i bez přítomnosti expertů na místě. Primárně (pokud je to možné) je důležité využívat zdroje, které se již v místě používají a nesnažit se zavádět úplně nové. Výzva je i na druhé straně. Je potřeba investovat do inovací a do vzniku nových technologií, které podporují místní zdroje a činí je efektivnějšími nebo snazšími pro obsluhu. Toto je klíč k úspěchu.

2

Potravinová bezpečnost je zajištěna ve chvíli, kdy lidé zajištěný mají stálý přístup k nezávadným potravinám a mohou si je dovolit opatřit.

strana 7 / 8


Reference: [1] BP, 2008. Statistical review of world energy. Technical Report. British Petroleum. [2] Etemad, B., Luciani, J., 1991. World Energy Production, 1800–1985, Productionmondiale d’énergie, 1800–1985, 7. Publications du Centre d’histoire économique internationale de l’Université de Genève, Librairie Droz, Genève. [3] Grübler, A., 1998. Technology and Global Change. Cambridge University Press, Cambridge. [4] IEA, 2008b. World energy outlook 2008. Technical Report. International Energy Agency. [5] Dale M. et al., 2012. Global energy modelling – A biophysical approach (GEMBA) part 1: An overview of biophysical economics Ecological Economics 73,152–157. [6] Jakubes J. et al., 2006. Příručka Obnovitelné zdroje energie, Hospodářská komora České republiky. [7] IEA, 2009. Renewables and Waste in World 2009. Iea.org [online] ©2009 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.iea.org/stats/renewdata.asp?COUNTRY_CODE=29 [8] Patočka P., 2009. Čistá energie pro rozvojové země, Garp news letter, Glopolis. [9] Sims REH., 2003. Biomass, Bioenergy, and Biomaterials – future prospects. Biomass and Agriculture: sustainability, markets, and policies, Organization for Economic Cooperation and Development, 2003, Vienna. p. 37–61, ISBN: 92-64-10555-7, 2004. [10] Goldemberg J. (Chief Editor)., 2000. World Energy Assessment: Energy and the Challenge of Sustainability, United Nations Development Program (UNDP), 2000. [11] World Energy Council 2004a. Survey of Energy Resources, World Energy Council, London; 2004. [12] US Climate Change Technology Program; 2003. [13] IEA, 2000. World Energy Outlook 2000. [14] REN21, 2012. „Renewables Global Status Report 2012 Update,“ REN21, 9–14. [15] Zomers A., 2003. The challenge of rural electrification, Energy for Sustainable Development, 7 (2003), pp. 69–76 [16] Lew DJ, 2000. Alternatives to coal and candles: wind power in China, Energy Policy, 28 (2000), pp. 271–286 [17] Bhide A.,Rodríguez Monroy C., 2011. Energy poverty: a special focus on energy poverty in India and renewable energy technologies, Renewable and Sustainable Energy Reviews, 15 (2011), pp. 1057–1066 [18] IEA, 2010. International Energy Agency. World energy outlook 2010. Paris: OECD/IEA; 2010. [19] Kaygusuz K., 2011, Energy services and energy poverty for sustainable rural areas, Journal of Renewable and Sustainable Energy Reviews 2011; 15:936–47. [20] OECD, 2007. Organisation for Economic Co-operation & Development. Energy for sustainable development, OECD contribution to the United Nations Commission on Sustainable Development 15. OECD; 2007. [21] IEA, 2010. International Energy Agency. Energy poverty: how to make modern energy access universal Paris: OECD/IEA; 2010. [22] Hodge BK. Alternative energy systems and applications. New York: John Wiley; 2010. [23] Informační server Člověk v tísni. [online] Dostupné z http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=786 [cit. 2012-12-17] [24] Česká zemědělská univerzita. Fakulta tropického zemědělství. Rozvojové projekty FTZ. Czu.cz [online] ©2007+ [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.projects.its.czu.cz/angola_5_cz.html [25] Česká zemědělská univerzita. Fakulta tropického zemědělství. Rozvojové projekty FTZ. Czu.cz [online] ©2007+ [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.projects.its.czu.cz/kyrgyzstan_cz.html [25] BlueLand občanské sdružení. Blueland.cz [online] ©2010 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.blueland.cz [27] Kaygusuz K., 2012. Energy for sustainable development: A case of developing countries. Renewable and Sustainable Energy Reviews 16 (2012) 1116–1126. [28] Py, X., Azoumah, Y., Olives, R., 2013. Concentrated solar power: Current technologies, major innovative issues and applicability to West African countries. Renewable and Sustainable Energy Reviews 18, 306–315.

Projekt V4 Aid byl podpořen z prostředků České rozvojové

strana 8 / 8

agentury a Ministerstva zahraničích věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR a z fondů Evropské unie.

Obnovitelné zdroje energie a rozvojové země

Recommend Documents