Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická
OBNOVA VENKOVA – PŘÍKLAD MALÉ OBCE (teze)
Vypracoval: Aleš Boháč Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Ing. Věra Majerová, CSc. © Praha 2004
Ačkoli většinu svého života žiji v městském prostředí, paradoxně jsem se rozhodl spojit svou diplomovou práci s venkovem, respektive s tématem obnovy venkova na příkladu konkrétní obce. Při volbě jsem vycházel ze skutečnosti, že mé studium na ČZU by mělo být zakončeno prací, která obsahově směřuje k samotnému názvu této univerzity. V mém výběru mě utvrdily i předměty vyučované na této univerzitě na provozně ekonomické fakultě. Mnoho z nich má přívlastek rurální, regionální, venkovský, atd. a tak by bylo chybou nevyužít nabytých poznatků k ještě širšímu a hlubšímu poznání prostoru, který zaujímá většinu rozlohy našeho státu. Obec Dlouhé jsem si vybral jako předmět mého zájmu z několika důvodů. Tím prvním byl fakt, že toto místo a jeho okolí pravidelně navštěvuji již od svých raných let (žije zde několik členů mé rodiny) a tudíž mám možnost sledovat změny, které zde probíhají. Díky tomu, že interval mezi mými pobyty v obci Dlouhé je zhruba půlroční, vnímám změny intenzivněji než v případě trvalého pobytu. Druhým důvodem mého zájmu o tuto obec je skutečnost, že obec Dlouhé mi poskytla možnost podrobněji sledovat změny v klasické a dalo by se říci i charakteristické obci dané oblasti, tj. Horácka jako součásti Vysočiny. To mi umožnilo popsat „obyčejný život obyvatel v zcela obyčejné obci“, která se nikterak výrazněji neodlišuje od ostatních obcí v okolí. Jak již sám název na titulní straně napovídá, středobodem celé práce je obec Dlouhé v kontextu obnovy venkova. Obec se nachází na Horácku v kraji Vysočina, kde se projevují nejrůznější regionální tendence. A tak hlavním cílem při zpracování tématu obnovy venkova na příkladu malé obce je souhrnná analýza projevů regionalismu v životě obce Dlouhé. Regionalismem je zde míněno úsilí o poznání a hospodářsko - kulturní povznesení určité oblasti.
2
Pro dosažení hlavního cíle práce bylo třeba nejprve „položit základy“ v podobě teoretického vědeckého základu, kde v úvodu seznamuji čtenáře se základními pojmy používanými v této práci. Další oddíly teoretické části obsahují popis vývoje teoretických konceptů vztahu měst a venkova (dichotomický přístup, koncept kontinuum město – venkov, koncept konvergence a divergence města s venkovem), popis teoretických přístupů k regionálním nerovnostem, základní charakteristiky teoretických konceptů regionálního rozvoje (exogenní přístup, endogenní
přístup,
integrovaný
endogenní
přístup),
nástin
evropského
regionálního rozvoje se zaměřením na Evropskou unii (historie, charakteristika, nástroje a programy podpory regionálního rozvoje, souvztažnost k regionálnímu rozvoji v ČR) a na závěr teoretické části popisuji oblast regionálního rozvoje v ČR (historie, základní charakteristika, nástroje podpory, programy regionálního rozvoje, souvztažnost k rozvoji kraje Vysočina). V empirické části, kde je pozornost soustředěna na obec Dlouhé, uvádím základní charakteristiku objektu studia – obce Dlouhé (geografický, politickoadministrativní,
demografický,
infrastukturální,
environmentální
hospodářský,
sociálně-kulturní,
popis)
začlenění
a
její
do
historický, mikroregionu
Novoměstsko. Součástí empirické části je také provedené empirické šetření v obci, respektive popis jeho přípravy, průběhu a interpretace výsledků. K této části práce se ještě vztahují tématicky zaměřené přílohy (fotodokumentace obce Dlouhé, tabulky a grafy, ukázka použitého dotazovacího nástroje). V návaznosti na získané poznatky v oblasti obnovy venkova v závěru práce rekapituluji plánované rozvojové projekty v obci a nabízím možné směry rozvoje obce spolu s jejím uplatněním v rámci mikroregionu Novoměstsko. Konkrétním zhmotněním mé vize rozvoje obce v rámci mikroregionu Novoměstsko je pak návrh napojení obce Dlouhé (plus okolních obcí) do systému celoročních sportovních a volnočasových aktivit v regionu Novoměstsko. Tento
3
projekt středního rozsahu by využíval stále vzrůstající popularitu rekreačního sportu (zimního i letního) mezi obyvateli regionu i celého státu. Zpracování tématu této diplomové práci pro mne znamená téměř rok usilovné práce v podobě získávání potřebných informací, četby literatury a komunikace s obyvateli obce Dlouhé. Představuje však také nové poznatky a postřehy, které jsem dříve nevnímal a nevěnoval jim svou pozornost. Tato práce mi umožnila nahlédnout na venkov ve zcela jiném úhlu pohledu. Obec Dlouhé, stejně jako stovky dalších malých obcí v ČR, musí neustále hledat možné směry svého budoucího rozvoje, aby nabízela odpovídající kvalitu života pro své obyvatele. A tak doufám a věřím, že tato práce přispěje k dalším pohledům na obnovu venkova na příkladu malé obce.
4
Seznam použité literatury a další zdroje
HUDEČKOVÁ, H., LOŠŤÁK, M. Sociologie a její aplikace v regionálním / rurálním rozvoji. Praha: ČZU, 2002.
Kolektiv autorů: Dlouhé – urbanistická studie. Brno, 1997.
Konzultační dokument „Venkov“. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2003.
LOŠŤÁK, M. Sociální a regionální rozvoj pro VSRR, PaA (texty k přednáškám a seminářům). Praha: ČZU, 2003.
LOWE, P. The Challenge for Rural Development in Europe. Newton Abbot: Univerzity of Plymouth, 2000.
Národní rozvojový plán na období 2004 – 2006 (vládní dokument). Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2003.
Obec Dlouhé 2001 (výroční brožura). Dlouhé: obecní úřad Dlouhé, 2001.
Plán rozvoje zemědělství a venkova na období 2000 – 2006, Plán SAPARD (vládní dokument). Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zemědělství, 2002.
Program rozvoje kraje – Vysočina. Jihlava, 2003.
Programy pomoci evropského Společenství - Phare, ISPA, SAPARD. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2001.
www.euroskop.cz
www.evropska-unie.cz
www.isu.cz
www.kr.vysocina.cz
www.mmr.cz
www.sdlb2001.cz
5
