OBLASTNÍ INSPEKTORÁT PRÁCE pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích Vodní 21, 370 06 České Budějovice telefon: 950 179 511, fax: 950 179 505, e-mail:
[email protected], www.suip.cz
ZPRÁVA O ČINNOSTI SLUŽEBNÍHO ÚŘADU OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOČESKÝ KRAJ A VYSOČINU SE SÍDLEM V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZA ROK 2015
ČESKÉ BUDĚJOVICE, únor 2016 odborný rada Ing. Jiří Pelikán vedoucí služebního úřadu vedoucí inspektor
OBSAH 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Úvod Činnost správního úřadu Inspekční činnost Pracovní úrazovost Poradenská, výchovná, osvětová a vzdělávací činnost Spolupráce s orgány a organizacemi, mezinárodní spolupráce Zpráva o poskytování informací zákon č. 106/1999 Sb. Podklady pro zpracování zprávy Závěr
1.
ÚVOD
Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích (dále jen OIP) měl v roce k 31. 12.2015 roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců k 31. 12.2015 92 zaměstnanců. Fyzický stav zaměstnanců k 31. 12. 2015 byl 93, z toho 50 žen. Organizační personální struktura OIP:
vedoucí inspektor – vedoucí služebního úřadu asistent vedoucího inspektora oddělení právní
1 zaměstnanec 1 zaměstnanec 6 zaměstnanců (1 vedoucí oddělení, 3 právník, 1 asistent, 1 asistent /zástup po dobu PN/) oddělení ekonomicko-provozní 4 zaměstnanci (1 vedoucí oddělení, 1 referent majetkové správy, 1 technický pracovník, 1 admin. pracovník) oddělení inspekce I (BOZP) 15 zaměstnanců (1 vedoucí oddělení, 1 asistent, 1 operátor IT, 12 inspektor) oddělení inspekce II 13 zaměstnanců (1 ved. oddělení, 1 asistent, 11 inspektor) (VTZ a stavebnictví) oddělení inspekce III (PVP) 20 zaměstnanců (1 vedoucí oddělení, 1 asistent, 18 inspektor) oddělení inspekce NLZ pro 19 zaměstnanců Jihočeský kraj (1 vedoucí oddělení, 1 administrátor, 15 inspektor, 2 právník) oddělení inspekce NLZ pro 13 zaměstnanců Vysočinu (1 vedoucí oddělení, 1 administrátor, 10 inspektorů, 1 právník)
Vedoucí oddělení a asistentka vedoucího inspektora jsou přímo podřízeni vedoucímu inspektorovi. Systemizací pracovních míst související se zákonem č. 234/2014 Sb. o státní službě, byla s účinností od 1. 7. 2015 stanovena služební místa úřadu a pracovní místa v zaměstnaneckém poměru podle zákona č. 262/2006 Sb. Tři zaměstnanci nepožádali o vstup do služebního poměru a nebyli přijati a zařazeni na služební místa. Vedoucí oddělení vstoupili do služebního poměru datem 1. 7. 2015, ostatní zaměstnanci datem 3. 11. 2015.
Průměrný evidenční přepočtený stav zaměstnanců Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách Skutečný fyzický stav zaměstnanců Služební poměr Zaměstnanecký poměr
= = = = =
k 31. 12. 2015 92 92 93 78 14
1
Fluktuace v roce 2015 V roce 2015 nastoupilo 5 zaměstnanců (kmenových): asistentka inspekce III - 1 zaměstnanec /leden/ technický pracovník - 1 zaměstnanec /únor/ inspektor inspekce I - 1 zaměstnanec /červen/ referent majetkové správy - 1 zaměstnanec /listopad/ asistentka právního oddělení - 1 zaměstnanec /zástup po dobu nemoci-prosinec/ V roce 2015 pracovní poměr ukončilo 6 zaměstnanců (kmenových): referent pro ek., obchod. a provozní činnosti - dohoda, odchod do starobního důchodu /leden/ inspektor inspekce I - dohoda, odchod do starobního důchodu /únor/ inspektor inspekce III - výpověď daná zaměstnavatelem /březen/ inspektor inspekce III - výpověď daná zaměstnavatelem /březen/ inspektor inspekce II - dohoda /květen/ referent majetkové správy - dohoda /listopad/ Z oddělení KNZ přestoupili v roce 2015 – 2 zaměstnanci: inspektor inspekce III - 1 zaměstnanec /květen-projekt/ inspektor inspekce I - 1 zaměstnanec /červenec-projekt/ Z oddělení právního přestoupil v roce 2015 – 1 zaměstnanec: referent majetkové správy - 1 zaměstnanec /leden/ Z oddělení vedoucího inspektora přestoupil – 1 zaměstnanec: administrativní pracovník - 1 zaměstnanec /červen/ Systemizací zrušeno místo vedoucího útvaru informatiky – 1 zaměstnanec: informatik - přímo řízen SÚIP /červen/ V roce 2015 nastoupilo 7 zaměstnanců (KNZ), pracovní poměr ukončilo 11 zaměstnanců (KNZ).
2
2.
ČINNOST SPRÁVNÍHO ÚŘADU Počet a výše udělených pokut
Počet návrhů vzešlých z pokutových komisí
329
Počet zahájených správních řízení
312
Nejvyšší pravomocná pokuta ve výši Kč 420.000,- byla uložena za správní delikt podle ustanovení §140 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti a §25 odst. 1 písm. b) zákona o inspekci. Dvě nejnižší pravomocné pokuty, obě ve výši Kč 2.000,-, byly uloženy příkazem za správní delikt na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a za správní delikt podle ustanovení §140 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti.
PŘEHLED ULOŽENÝCH POKUT - 2015 Pokuty právnickým a podnikajícím fyzickým osobám – počet Pokuty právnickým a podnikajícím fyzickým osobám - výše v Kč Uložení nákladů řízení – výšek v Kč
302 13.187.400,302.000,-
Nesoučinnostní pokuty: V roce 2015 bylo uloženo 6 sankcí za správní delikt neposkytnutí součinnosti při kontrole. Jak je uvedeno v tabulce viz. výše, právním oddělením bylo předáno orgánům celní správy k vybrání a vymáhání celkem 302 příkazů a rozhodnutí, celková výše pokut právnickým a podnikajícím fyzickým osobám k vymáhání byla ve výši Kč 13.187.400,- a celková výše uložených nákladů za správní řízení byla v roce 2015 ve výši Kč 302.000,-.
3
3.
INSPEKČNÍ ČINNOST
3.1.
Výsledky kontrolní činnosti podle schváleného ročního programu kontrolních akcí v oblasti nelegálního zaměstnávání
U Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu (dále jen „OIP“), v roce 2015 působily dvě oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání, v každém kraji jedno. Oddělení vykonávala činnost v rámci projektu OP LZZ „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR.“ Inspekční činnost lze rozdělit do dvou základních oblastí: Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti (úkol 15.1.101) a hlavním úkolem byla: Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců (úkol 15.1.103). V rámci plnění hlavního úkolu byly také realizovány mimořádné kontrolní akce – celostátní (úkoly 15.1.201, 15.1.202 a 15.1.203) a regionální. Úkol 15.1.101
Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Kontrola plnění povinností zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu je prováděna OIP systematicky od roku 2012. Výsledky kontrol plnění povinného podílu z předchozích roků prokázaly, že řada zaměstnavatelů, kteří nesplnili zaměstnávat povinný podíl OZP, a to ani odběrem výrobků, služeb nebo zadáním zakázek zaměstnavatelům s více jak 50% OZP, neplní zákonnou povinnost odvodu do státního rozpočtu vůbec, nebo odvod provádí kdykoliv během roku a nikoliv ve lhůtě do 15. 2. následujícího kalendářního roku, jak stanoví § 82 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. Zadáním úkolu pro rok 2015 bylo důslednou kontrolní činností a propagací výsledků kontrol a správních řízení dosáhnout omezení počtu zaměstnavatelů, kteří neplní povinný podíl zaměstnávání OZP a to ani odvodem do státního rozpočtu, případně tento nerealizovali v zákonem stanovené lhůtě. Pokračovat v kontrolách zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců, zda plní zákonem stanovené povinnosti spojené se zaměstnáváním OZP, stejně jako subjektů, které jim poskytují náhradní plnění. Pro výběr kontrolovaných zaměstnavatelů využít seznamy od úřadů práce poskytnuté v letech 2013 - 2015. Kontroly zaměřit zejména na ty zaměstnavatele, kteří dle informací Úřadu práce ČR měli plnit povinnost zaměstnávat OZP a v hlášení úřadu práce deklarovali povinnost odvodu do státního rozpočtu, ale tento neodvedli v zákonem stanovené lhůtě, případně vůbec. Veřejnost se s podněty z problematiky plnění povinného podílu zaměstnávání OZP ani v roce 2015 na OIP neobracela. OIP neobdržel žádný podnět veřejnosti, žádný požadavek od nadřízeného Státního úřadu inspekce práce (dále jen „SÚIP“), ani žádný požadavek ke spolupráci při kontrole od jiného OIP k prověření poskytovatelů „náhradního plnění.“ Od ÚP ČR – krajské pobočky v Českých Budějovicích i krajské pobočky v Jihlavě, obdržel OIP tak jako každý rok, seznamy zaměstnavatelů, kteří při plnění povinného podílu zaměstnávání OZP porušili některé ustanovení zákona o zaměstnanosti. Inspektoři provedli v roce 2015 kontrolu u 16 zaměstnavatelů, všechny kontroly byly provedeny u zaměstnavatelů. U zaměstnavatelů byla při kontrole ověřována správnost 4
výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu. Byl ověřován také výpočet v případě plnění odběrem výrobků a služeb (2 případy) a při plnění odvodem (3 případy) bylo zjišťováno, v jaké výši a v jakém termínu byl odvod do státního rozpočtu realizován. U plnění zaměstnáváním zaměstnanců byl ověřován i status osob se zdravotním postižením. Nedostatky byly zjištěny u 13 zaměstnavatelů (tj. u 81,25%). Oproti předchozímu roku došlo ke zvýšení počtu zaměstnavatelů, u nichž byly zjištěny nedostatky, tehdy byly zjištěny nedostatky u 28,6% zaměstnavatelů. Důvodem výrazně většího procenta zaměstnavatelů, u nichž byly zjištěny nedostatky, je především lepší a cílenější výběr subjektů ke kontrole. Upřesnění zjištěných nedostatků: U 7 zaměstnavatelů bylo zjištěno nesplnění povinnosti zaměstnavatele provést odvod do státního rozpočtu do 15. února následujícího roku. U 6 zaměstnavatelů bylo zjištěno nesplnění ohlašovací povinnosti o plnění povinného podílu včetně uvedení způsobu plnění vůči krajské pobočce Úřadu práce ČR do 15. února následujícího roku. Ve 3 případech byl zjištěn nesprávný postup při výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu. Úkol 15.1.103
Kontroly nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců
Hlavním cílem úkolu bylo odhalovat a eliminovat nelegální zaměstnávání občanů ČR i zaměstnanců ze zahraničí ve všech segmentech pracovního trhu. Naplňování tohoto úkolu přešlo do kompetence Státního úřadu inspekce práce a jeho organizačních jednotek, Oblastních inspektorátů práce, v roce 2012 změnou zákona o zaměstnanosti. Ke zvládnutí nově získaných kompetencí v oblasti kontroly nelegálního zaměstnávání byl SÚIP realizován projekt „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR.“ Odhalování a potírání nelegální práce je od doby převodu kompetencí jednou z kontrolních priorit SÚIP i celého resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, v souladu s prioritami vnitřní politiky Evropské unie. Nelegální práce s sebou přináší významné finanční úniky z veřejných rozpočtů na neodvedených daních, sociálním a zdravotním pojistném a nekalou podnikatelskou konkurenci, kdy do výhodnější pozice se dostávají ti zaměstnavatelé, kteří zaměstnáváním pracovních sil zcela beze smlouvy nebo v předstíraných obchodních vztazích snižují své náklady oproti konkurentům – řádným zaměstnavatelům. Nelegálně pracující osoby nepožívají ochrany pracovního práva, ani ochrany sociálního a zdravotního pojištění. Nelegální zaměstnávání cizinců s sebou přináší deformace trhu práce v ČR, a v neposlední řadě také bezpečnostní rizika. Na základě zkušeností z předchozích let byl změněn způsob plánování i provádění kontrol. Bylo postupováno podle jednotné Metodiky provádění kontrol nelegálního zaměstnávání, vytvořené v rámci projektu. Plány kontrol byly koncipovány jako čtvrtletní, s následnou aktualizací na jednotlivé měsíce a týdny. Při plánování kontrol byl respektován plán ročních úkolů stanovených SÚIP. Čtvrtletní plány byly sestavovány jako orientační, jejichž účelem bylo především stanovit si prioritní oblasti, do nichž budou kontrolní akce směřovány a také stanovit si počty kontrol, které musí být za které čtvrtletí provedeny, aby bylo zajištěno splnění celoročního plánu, který pro tento úkol stanovil provést 945 kontrol. 5
Při provádění kontrol se vycházelo ze zadání úkolu – provádět v co největší míře rozsáhlejší koordinované kontroly ve velkých objektech a stavbách, kde je soustředěno víc kontrolovatelných subjektů za účasti většího počtu inspektorů. Při kontrolách hodně rozsáhlých pracovišť se využívala spolupráce s jinými kontrolními orgány – nejčastěji cizinecká policie, dále pak s celní správou, místně příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení nebo živnostenským úřadem. Bylo přistoupeno také k záměnám inspektorů na kontrolovaných územích. Vzhledem k většímu počtu osob provádějících kontroly na pracovištích byla změněna také organizace práce při kontrolách – funkce tzv. koordinátora akcí. Změnou ve výběru kontrolovaných pracovišť a způsobu provádění kontrol se podařilo zvýšit počet zjištěných nelegálně pracujících osob ve srovnání s předchozími roky. Při kontrolách byla plněna také osvětová a poradenská činnost, jejímž záměrem bylo preventivně působit na trhu práce a rozšířit povědomí kontrolovaných osob a osob vykonávajících pro ně práci, o nelegální práci a jejích negativních důsledcích. V roce 2015 OIP realizoval 3 celostátní mimořádné kontrolní akce zaměřené na vybraná odvětví činnosti kontrolovaných subjektů a několik regionálních mimořádných kontrolních akcí. Regionální mimořádné kontrolní akce byly zaměřeny na stavební práce, výkon závislé práce v provozech s výrobními linkami a výkon závislé práce v provozovnách poskytujících služby v oblasti občerstvení a stravování. Mnohé mimořádné kontrolní akce byly prováděny ve spolupráci s inspektory BOZP a s dalšími kontrolními orgány. Předmětem kontrol nelegálního zaměstnávání bylo v roce 2015 především: existence pracovněprávního vztahu při výkonu závislé práce, výkon práce cizince na základě povolení k zaměstnání, je-li požadováno, výkon práce cizince v souladu s povolením k zaměstnání, nebo se zaměstnaneckou kartou, nebo s modrou kartou, výkon práce cizince na základě platného povolení k pobytu na území ČR, je-li požadováno, forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, základní ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, pracovní doby, odměňování a BOZP V roce 2015 bylo inspektory oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu provedeno 1049 kontrol. Při kontrolách bylo zjištěno 624 nedostatků. Z toho 156 nedostatků se týkalo porušení ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a 468 nedostatků se týkalo porušení ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
6
PORUŠENÍ ZJIŠTĚNÁ KONTROLAMI V OBLASTI NELEGÁLNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce 25%
Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti 75%
Nejčastější porušení zákoníku práce byla zjišťována obdobně jako v předchozích letech v oblasti vzniku, změny a skončení pracovněprávního vztahu. Nedostatky byly zjišťovány také v oblasti pracovní doby a odměňování zaměstnanců. V oblasti vzniku, změny a skončení pracovněprávního vztahu bylo nejčastějšími zjišťováno porušení § 37 zákoníku práce – zaměstnavatel neinformoval zaměstnance v plném rozsahu o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. Druhým nejčastěji porušovaným ustanovením zákoníku práce byly § 75 a § 77 – zaměstnavatelé neuzavírají se zaměstnanci dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr písemně, ale ústně a kdy rozsah práce vykonané na základě dohody o provedení práce je větší než 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Následkem ústního uzavírání dohod je související porušení § 138 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel se zaměstnancem nesjedná prokazatelně a jednoznačně výši odměny z dohody a podmínky pro její poskytování. Dalším následkem ústního uzavírání dohod o provedení práce jsou i častá porušení § 136 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, tj. povinnosti zaměstnavatelů mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Nadále bylo zjišťováno, že zaměstnancům, nebyla za odvedenou práci vyplácena správná výše mzdy nebo odměny, případně že jim nebyly vypláceny zákonné příplatky ke mzdě za práci v noci, v sobotu, neděli a za práci přesčas. Ještě stále byli zjišťováni zaměstnavatelé, kteří nesprávně zařadili zaměstnance do odpovídajících skupin prací a neodměňovali tak zaměstnance správně dle složitosti a náročnosti vykonávané práce. Ze zjištění inspektorů plyne, že ve stále větší míře využívají zaměstnavatelé k uzavření pracovněprávního vztahu na méně kvalifikované práce dohod o provedení práce. Tento druh pracovněprávního vztahu je pro zaměstnavatele podstatně levnější než plnohodnotný pracovní poměr. Využívají toho, že při odměně za práci do 10.000 Kč/měsíc nemusí zaměstnance přihlašovat k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, z odměny odvádějí pouze srážkovou daň ve výši 15%. Další „výhodou“ pro zaměstnavatele je, že u dohody o provedení práce není povinen zaměstnancům rozvrhnout pracovní dobu a ani vést evidenci odpracovaných dob s vyznačením začátku a konce odpracované směny. Provést kontrolu skutečného obsahu výkonu závislé práce na základě takto uzavřeného pracovněprávního vztahu je značně ztížené. 7
V podstatně větším počtu než v předchozích letech bylo zjišťováno porušení § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti, tj. výkon nelegální práce. Nejčastěji se jednalo o výkon závislé práce bez uzavřeného pracovněprávního vztahu, méně často o výkon závislé práce cizincem ze třetích zemí bez platného „povolení“ k zaměstnání, nebo v rozporu s „povolením“ k zaměstnání, případně bez platného povolení k pobytu na území ČR. Tyto výsledky kontrol byly ovlivněny zejm. snížením počtu kontrol s ohledem na efektivitu kontroly, ale rovněž i změnami v organizaci kontrol v této oblasti.
Vývoj nelegální práce Jihočeský kraj a Vysočina 25%
3717
22%
4000
2993
20%
3000
2393
15% 2000 10%
7%
5%
250
4% 128
5% 115
232
2012
2013
2014
2015
1049
0%
1000 0
Efektivnost
Zjištění nelegální práce
Počet kontrol
V roce 2015 bylo inspektory OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu zjištěno 232 nelegálně pracujících osob u 88 subjektů. Z toho se jednalo o 94 občanů ČR, 61 občanů EU mimo ČR, 55 cizinců mimo EU a 22 cizinců mimo EU vykonávajících zastřenou závislou práci (tzv. „švarcsystém“). Výkon zastřené závislé práce byl zjišťován v převážné většině u cizinců – občanů Ukrajiny nebo Vietnamu. Jednalo se o osoby vykonávající méně kvalifikované práce, kterým nebylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta. Na trh práce ČR se dostávají legálně jako držitelé živnostenského oprávnění. Výkon jejich práce je formálně prezentován jako podnikatelská činnost. Při kontrolách však bylo zjišťováno, že práci ve skutečnosti vykonávají v závislém vztahu, ovšem bez některého z druhů povolení. Tak jako v předchozích letech, bylo častým zjištěním u zaměstnavatelů také nesplnění povinnosti dle § 87 zákona o zaměstnanosti – u cizinců, kteří pro výkon práce nepotřebují některý z druhů povolení, informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR o jejich nástupu do práce, a to nejpozději v den jejich nástupu.
8
Úkoly 15.1.201, 15.1.202, 15.1.203
Mimořádné kontrolní akce v oblasti nelegálního zaměstnávání a zákona o zaměstnanosti
V průběhu roku 2015 byly na území ČR realizovány 3 celostátní mimořádné kontrolní akce zaměřené aktuálně na subjekty, u kterých se dalo předpokládat nelegální zaměstnávání. Výběr oblastí podnikání, do kterých byly mimořádné kontrolní akce směřovány, prováděl SÚIP na základě poznatků získaných z celé ČR. Tato celostátní zadání nemusela být vhodná pro všechny OIP – dle výsledků to byl případ také OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu. Názvy a zaměření kontrolních akcí: Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících svou činnost ve velkoskladech a logistických centrech, zaměřená na oblast nelegálního zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů – úkol 15.1.201 Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících svou činnost v pekárnách a výrobnách potravin s nočním provozem – úkol 15.1.202 Mimořádná kontrolní akce v součinnosti s Policií ČR, zaměřená na nelegální zaměstnávání v restauracích a barech – úkol 15.1.203 15.1.201
Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících svou činnost ve velkoskladech a logistických centrech, zaměřená na oblast nelegálního zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů
Oblast činnosti velkoskladů a logistických center nebyla dosud předmětem mimořádné kontrolní akce útvarů kontroly nelegálního zaměstnávání, jedná se přitom o oblast, která byla vyhodnocena z pohledu nelegálního zaměstnávání jako riziková. Bylo předpokládáno, že kombinaci rizikových faktorů může představovat výkon nekvalifikované manuální práce, na rozsáhlých pracovištích, pravděpodobně využívaných více zaměstnavateli. Skutečnost, že kontrolní akce tohoto zaměření nebyla dosud mezi celostátní mimořádné kontrolní akce na úseku nelegálního zaměstnávání zařazena, tak odůvodňovala její zařazení mezi mimořádné kontrolní akce v roce 2015. Kontrolní akce byly provedeny dle zadání v období 22. – 26. 6. 2015. Kontroly byly provedeny v koordinaci s příslušníky PČR, Odboru cizinecké policie a byla zajištěna také účast nebo podpora inspektora – specialisty na problematiku agenturního zaměstnávání. Kontroly byly zaměřeny na následující oblasti: výkon nelegální práce plnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, splnění povinnosti dle § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kontrola základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů (písemná forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují) kontrola agenturního zaměstnávání
9
Dle zadání úkolu měly být v územní působnosti OIP provedeny 4 kontroly velkoskladů – logistických center, v každém kraji po 2. Ke kontrolám byly vybrány velkosklady a logistická centra, ve kterých nebyly dosud kontroly prováděny. Vzhledem k tomu, že se jednalo o uzavřené, anebo o hlídané objekty, nebylo možno provést účinný monitoring před zahájením kontrol. Kontrolní skupiny tak dopředu nevěděly kolik pracujících osob a od kolika zaměstnavatelů na prověřovaných pracovištích zastihnou při výkonu práce. Celkem bylo zkontrolováno 10 zaměstnavatelů. V objektech kontrolovaných na území OIP se nepotvrdily předpoklady SÚIP. Výkon nelegální práce nebyl zjištěn u žádného zaměstnavatele. Byl zjištěn pouze jediný nedostatek, kdy jeden zaměstnavatel neinformoval místně příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o tom, že zaměstnává 6 cizinců, kteří pro výkon práce v ČR nemusí mít některý z druhů povolení (§ 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). V tomto případě působila kontrola jako osvěta, protože do této doby zaměstnavatel o uvedené povinnosti nevěděl a splnil ji až po poučení inspektory. 15.1.202
Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících svou činnost v pekárnách a výrobnách potravin s nočním provozem
Oblast činnosti zaměstnavatelů provozujících pekárny a další obdobné provozy s nočním provozem nebyly dosud předmětem celostátní mimořádné kontrolní akce útvarů kontroly nelegálního zaměstnávání. Noční provoz ve výrobnách, kde je vykonávána převážně nekvalifikovaná manuální práce, bylo přitom dle dosavadních zkušeností z kontrolní činnosti útvarů kontroly nelegálního zaměstnávání, i z obsahu přicházejících podnětů, možno hodnotit z pohledu nelegálního zaměstnávání jako rizikový. Tento fakt, spolu se skutečností, že kontrolní akce tohoto zaměření nebyla dosud mezi celostátní mimořádné kontrolní akce na úseku nelegálního zaměstnávání zařazena, tak odůvodňovaly její zařazení mezi mimořádné kontrolní akce v roce 2015. Kontroly byly provedeny v souladu se zadáním v termínu 7. – 14.10.2015. Vzhledem k tomu, že kontroly byly prováděny v nočních hodinách, bylo z důvodu zajištění bezpečnosti inspektorů při kontrolách spolupracováno s příslušníky Policie ČR. Kontroly byly zaměřeny na následující oblasti: výkon nelegální práce plnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, splnění povinnosti dle § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kontrola základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů (písemná forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují). Dle zadání úkolu měly být v územní působnosti OIP provedeny kontroly minimálně 7 provozoven v každém z krajů. Vzhledem k tomu, že se jedná o uzavřené objekty, nebylo možno provést předběžný monitoring. Nebyl zaznamenán ani žádný podnět ke kontrole zaměstnavatelů provozujících potravinářské výrobny s nočním provozem. Z uvedených důvodů nemohl být proveden cílený výběr provozoven ke kontrole, ale pouze náhodný výběr a nebylo možno dopředu odhadnout, s jakou situací se inspektoři na provozovnách setkají. 10
Celkem bylo zkontrolováno 15 zaměstnavatelů. Kontrolní akce byla pro kontrolované osoby sice velkým překvapením, nikdo z nich nečekal možnou kontrolu v takovém rozsahu. Přesto na žádném z pracovišť nebyl zjištěn výkon nelegální práce. Nedostatky byly zjištěny u 5 zaměstnavatelů. Tři zaměstnavatelé neměli na pracovištích kopie dokladů prokazující uzavření pracovněprávních vztahů, jeden zaměstnavatel neinformoval místně příslušnou pobočku Úřadu práce ČR o skutečnosti, že zaměstnává cizince, který pro výkon práce v ČR nepotřebuje některý z druhů pracovního povolení, u jednoho zaměstnavatele byly zjištěny nedostatky na úseku změn pracovního poměru. 15.1.203
Mimořádná kontrolní akce v součinnosti s Policií ČR, zaměřená na nelegální zaměstnávání v restauracích a barech
Policejní prezidium Policie ČR ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR, Českou obchodní inspekcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími institucemi provedlo sérii celostátních kontrol. Kontroly proběhly od října do prosince 2015 na celém území České republiky. Akcí se účastnili inspektoři oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání v obou krajích. Kromě již výše uvedených institucí se kontrol účastnily i další orgány státní správy – celní správa, živnostenský úřad, orgány sociálně-právní ochrany dětí, krajské hygienické stanice, Hasičského záchranného sboru. Všechny zúčastněné instituce využily kontroly k provedení šetření ve své oblasti věcné působnosti. Kontroly OIP byly zaměřeny na následující oblasti: výkon nelegální práce plnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, splnění povinnosti dle § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kontrola základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů (písemná forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, odměňování zaměstnanců, pracovní doba). Dle zadání úkolu byl počet provedených kontrol ponechán v kompetenci jednotlivých OIP. Výběr kontrolovaných pracovišť byl v kompetenci PČR, byly kontrolovány noční provozy restaurací a barů. Inspektory OIP bylo zkontrolováno 21 subjektů. Na žádném z pracovišť nebyl zjištěn výkon nelegální práce. Byla zjištěna porušení méně závažného charakteru s menší společenskou nebezpečností u 8 subjektů. Nejzávažnějším porušením bylo nedodržení písemné formy uzavření pracovněprávního vztahu. Dále ve 3 případech kontrolované osoby neměly na pracovištích uloženy kopie dokladů prokazujících uzavření pracovněprávního vztahu. U 3 kontrolovaných osob bylo zjištěno, že neinformovaly místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR, že zaměstnává cizince, který pro výkon práce v ČR nepotřebuje některý z druhů pracovního povolení. Z pohledu odhalování výkonu nelegální práce nebyly kontrolní akce úspěšné. Měly však nezanedbatelný přínos z pohledu navázání kontaktů a spolupráce s těmi orgány státní správy, které se našich kontrolních akcí obvykle neúčastní. Dalším užitečným poznatkem a zdrojem poučení byl způsob koordinace kontrol při účasti tak vysokého počtu kontrolních orgánů a kontrolujících pracovníků. 11
3.2 Výsledky kontrolní činnosti podle schváleného ročního programu kontrolních akcí v oblasti pracovních vztahů a podmínek (PVP) V oblasti kontroly dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů byly v roce 2015 inspektory PVP plněny úkolů při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů na úseku Agenturního zaměstnávání, včetně kontrol u uživatelů, Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, včetně kontroly dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti, Dodržování minimální a zaručené mzdy a Kontroly na základě přijatých podnětů na porušování pracovněprávních předpisů. Dále se inspektoři útvaru PVP ve spolupráci s kolegy z jiných oddělení podíleli na provádění koordinovaných kontrol, prováděných na základě přijatých podnětů, jejichž obsahem bylo poukazování na porušování předpisů nejen v oblasti pracovněprávní ale i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v oblasti zaměstnanosti. Úkol 15.1.110
Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na úseku agenturního zaměstnávání
Cíl úkolu: Soustavnými kontrolami na úseku dodržování povinností při agenturním zaměstnávání přispět k dodržování pracovních a mzdových podmínek u agenturních zaměstnanců v porovnání s kmenovými zaměstnanci uživatelů, zamezit nahrazování agenturních vztahů podle zákoníku práce obchodními vztahy, stejně tak jako odhalovat tzv. zastřené agentury práce bez povolení ke zprostředkování zaměstnání. Komplexními kontrolami na úseku agenturního zaměstnávání pozitivně působit na dodržování pracovněprávních předpisů. Kontrolami přispět k rovnému zacházení se zaměstnanci agentur práce v porovnání se zaměstnanci uživatelů, přispět k respektování jejich práv, působit preventivně na úseku agenturního zaměstnávání a eliminovat uplatňování obchodních vztahů místo pracovněprávních. Pozitivně působit na dodržování evidenčních a informačních povinností agentur práce vůči Úřadu práce ČR. Kontrolovat dodržování práv vysílaných pracovníků. Při kontrole se inspektoři zaměřili především na vznik, změny a skončení pracovního poměru, pracovní dobu, dobu odpočinku, práce přesčas, práce v sobotu a v neděli, odměňování, poskytování náhrad, cestovní náhrady, podmínky přidělení zaměstnance k výkonu práce u uživatele, rovné zacházení se zaměstnanci agentury práce a uživatele, dodržování ustanovení o BOZP, kontrola povinného pojištění proti úpadku, kontrola dodržování podmínek činnosti agentury práce podle povolení o zprostředkování, ochrana osobních práv zaměstnanců, kontrola sdíleného zprostředkování a odměn agenturám za umístěné uchazeče, vedení evidence podle § 59 odst. 1 zák. č. 435/2004 Sb., odeslání informace Generálnímu ředitelství Úřadu práce ČR podle § 59 odst. 2 zák. č. 435/2004 Sb. za předchozí kalendářní rok, plnění povinností při zaměstnávání cizích státních příslušníků, dodržování rovného zacházení se zaměstnanci uživatele, přidělování osob se zdravotním postižením k uživateli. Nově byly kontroly více zaměřeny také na agentury práce, které nepřidělují své zaměstnance k uživatelům, ale provádějí pouze zprostředkování zaměstnání a poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.
12
Souběžně s kontroly u agentur práce byly prováděny kontroly u uživatelů. HÚ byl v průběhu roku rozšířen o kontroly zastřených agentur práce a zastřených uživatelů. Při výběru subjektů ke kontrole bylo čerpáno z podnětů občanů, z informací poskytnutých ÚP ČR, informací z médií, z portálu MPSV a z dalších informačních zdrojů. Plánem kontrolní činnosti na rok 2015 bylo stanoveno provedení 20 kontrol u agentur práce. Ve skutečnosti bylo provedeno 52 kontrol, z toho 34 u agentur práce a 18 u jejich uživatelů. 3 kontroly byly provedeny u zastřených agentur práce. 2 u zastřených uživatelů. Na základě podnětů z Úřadu práce ČR bylo provedeno 14 kontrol. Nejčastěji zjišťované porušení zákona:
Zaměstnavatel – uživatel nepodal agentuře práce správné informace o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance. Nezajištění stejných pracovních a mzdových podmínek, jako jsou podmínky srovnatelného zaměstnance. Srovnatelné podmínky nejsou dodržovány především v části vyplácení odměn, příplatků za práci přesčas, nad zákonem stanovených příplatků vyplývajících z kolektivních smluv. Některé agentury mají stanovenou základní mzdu v nižší výši, než srovnatelní zaměstnanci u uživatele a tento rozdíl zaměstnancům kompenzují tím, že jim poskytují cestovní náhrady (v pracovních smlouvách mají sjednáno místo výkonu práce tak, aby zaměstnancům vznikl ze zákona nárok na cestovní náhrady). Nezaslání přehledu o své činnosti za uplynulý kalendářní rok ÚP ČR. V případě kontrol zastřeného agenturního zaměstnávání se podařilo u 4 kontrolovaných osob toto prokázat (1 kontrola byla zahájena v roce 2014). Stále ale platí, že se jedná o složité, časově náročné kontroly s obtížným prokazováním spáchaných správních deliktů. V jednom případě kontrolovaná osoba nepředložila doklad o sjednaném pojištění záruky pro případ úpadku agentury práce.
V jednom případě kontrolovaná osoba ve svých námitkách uvedla, že z důvodu neexistenci českého IČ, nebyla inspektorka oprávněna kontrolu provést. Tato agentura měla přidělené IČ na Slovensku. V Rozhodnutí o povolení zprostředkování zaměstnání IČ uvedeno nebylo. Šetřením bylo zjištěno, že Úřad práce dříve nedával do rozhodnutí zahraniční IČ a zahraniční adresu, což by teď už mělo být uváděno. Někdy ani osoba, která si žádala o povolení, IČ neměla, protože zprostředkování zaměstnání není živnost podle živnostenského zákona. Při kontrolách agentur práce také dochází k tomu, že tyto tvrdí, že kontrolovaní zaměstnanci předložení uživatelem jako tzv. srovnatelní zaměstnanci nejsou srovnatelnými zaměstnanci dle zákona. Je pak obtížné dokázat, že jsou tito agenturní zaměstnanci srovnatelní s kmenovými zaměstnanci uživatele. Z toho důvodu se domníváme, že by bylo vhodné nad nynější rámec rozšířit ustanovení § 308 odst. 1 písm. b) o povinnost uvedení stručného popisu práce agenturního zaměstnance u uživatele, vč. uvedení konkrétního pracoviště (stroj, provoz atd.) Agenturní zaměstnanci u uživatelů tak pracují v pracovních pozicích (různé pomocné práce), které uživatel ve své systemizaci pracovních míst dle jeho tvrzení nemá, tzn., že není srovnatelný zaměstnanec. Tito agenturní zaměstnanci ale mnohdy pracují na stejném pracovišti, stroji, spolu se zaměstnanci uživatele. Také může mít agenturní zaměstnanec v pracovní smlouvě a návazně v Pokynu o dočasném přidělení k uživateli sjednán jiný druh
13
práce (např. pomocné práce ve výrobě), který neodpovídá sjednaným druhům práce u zaměstnanců uživatele (např. operátor apod.). Z toho pak vyplývají problémy při dokazování v případech, kdy agenturní zaměstnanci i zaměstnanci uživatele konají stejnou práci, ale protože jsou tyto práce označeny pouze druhem práce, nelze prokázat, že se jedná o srovnatelné zaměstnance. Z důvodu nepřesného stanovení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek v pracovněprávních předpisech dochází při kontrolách ze strany agentur práce k tvrzení, že je dostačující dodržovat ustanovení zákoníku práce, popřípadě základní mzdu a ostatní výhody, upravené v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu nejsou povinni poskytovat a to z důvodu, že se jedná o výhody nad rámec zákona. Za prokázané porušení zákonů a spáchání správních deliktů bylo navrženo celkem 18 pokut v celkové výši 1 555 000 Kč. Z uvedeného počtu bylo 17 agentur práce a 1 uživatel. Zastřeným agenturám práce byla pokuta navržena a schválena ve 3 případech, v celkové částce 270 000 Kč. Úkol 15.1.111
Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti
Cíl úkolu: Cílem úkolu je nastolení trendu věnování patřičné pozornosti vztahům na pracovišti zaměstnavateli a vytváření příznivého pracovního prostředí. Důslednými kontrolami, které budou prováděny nejen s využitím podnětů ke kontrole, budou inspektoři přispívat k vytváření takového pracovního prostředí. Kontrolami budou zaměstnavatelé upozorňováni na nutnost dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti a nutnost ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti. V odůvodněných případech budou zaměstnavatelé za porušení zákazu diskriminace nebo za nerovné zacházení na pracovišti správně trestáni. V rámci úkolu bude prováděna také poradenská činnost s cílem co největší osvěty v dané oblasti. Plánem kontrolní činnosti na rok 2015 bylo stanoveno provedení 10 kontrol se zaměřením na dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti. Kontroly byly zaměřeny na zaměstnavatele, u nichž se mělo důvodně za to (především na základě obsahu podnětu ke kontrole), že zde může docházet k porušování daných pravidel. Výběr kontrolovaných osob byl plně ponechán na zvážení OIP. Dále bylo stanoveno provést alespoň 10 kontrol se zaměřením na dodržování ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti (sledování zaměstnanců při práci pomocí kamer či jiných sledovacích mechanismů, ochrana elektronické pošty zaměstnanců a ochrana telefonických hovorů zaměstnance). Zaměstnavatelé byli vybíráni ke kontrole na základě podnětů ke kontrole a poradenské činnosti poskytované inspektory. V rámci zadání předmětného HÚ bylo skutečně provedeno 40 kontrol. 31 kontrol bylo v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace. Bylo při nich zjištěno 8 nedostatků. Při 9 kontrolách provedených v oblasti ochrany osobních práv zaměstnance byly zjištěny 2 nedostatky. Nejvíce šetřených podání v oblasti nerovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti směřovalo do úseku odměňování zaměstnanců za práci a úseku tzv. bossingu a mobbingu. Nejvíce šetřených podání v oblasti ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti směřovalo do úseku otevřeného nebo skrytého sledování zaměstnanců provozem vnitřního systému kamer průmyslové televize nastavené bez záznamu nebo s uchovávaným záznamem. Nejvíce porušení včetně četnosti bylo zjištěno na úseku odměňování zaměstnanců za práci, 14
nejméně porušení bylo zjištěno na úseku diskriminace a sledování zaměstnanců na pracovišti. Data z provedených kontrol odpovídají problematice předmětného HÚ, kterou lze považovat za vůbec nejsložitější kontrolní činnost zejména z hlediska značné časové náročnosti přípravy na kontroly, průběhu vlastního šetření a samozřejmě prokazování porušení právních předpisů. Specifikou kontrol tohoto HÚ je značná náročnost na pořízení důkazních prostředků, zejména pak v případech, kdy podatel podnětu nevydá souhlas s odhalením své identity. K té pak často dochází až po osobním jednání inspektora s podatelem, kdy po důkladném vzájemném vysvětlování postavení a možností, dochází k udělení souhlasu. Samotný průběh kontrol se tak protahuje i na několik měsíců. Zajímavé případy: Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce referent propagace ve veřejných službách a správě podal na orgán inspekce práce podnět obsahující podezření podatele na nerovné zacházení a diskriminaci na úseku skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti na základě obsahu rozhodnutí zaměstnavatele o provedení organizační změny na pracovišti. Zaměstnavatel při probíhajícím jednání ve věci skončení předmětného pracovního poměru se zaměstnancem zmínil mimo jiné skutečnost dosažení a překročení jeho důchodového věku. Zaměstnanec si z proběhlého jednání s vědomím zaměstnavatele vyhotovil zvukový záznam, který dále použil jako důkazní materiál mající prokázat nerovné zacházení a diskriminaci z důvodu věku a to současně pro podání podnětu na orgán inspekce práce a pro soudní žalobu. Provedenou kontrolou nebylo prokázáno nerovné zacházení ani diskriminace zaměstnance při skončení pracovního poměru, pouze byl zaznamenán obecný výrok zaměstnavatele vztahující se k důchodovému věku zaměstnance mající sice bez dalšího diskriminační povahu, ale bez příčinné souvislosti se skončením pracovního poměru rozvázáním výpovědí zaměstnavatele. Soudní řízení vedené u obecných soudů souběžně s prováděnou kontrolou uzavřelo věc sporu pravomocným rozsudkem shodně se závěrem kontroly orgánu inspekce práce, současně bylo zaměstnanci uloženo uhradit zaměstnavateli plně náklady soudního řízení. Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce pedagogický pracovník ve veřejných službách a správě podal na orgán inspekce práce podnět obsahující podezření podatele na nerovné zacházení a diskriminaci na úseku změny pracovního poměru. Zaměstnavatel provedl změnu pracovního poměru zaměstnance jeho odvoláním z vedoucího pracovního místa bez uvedení důvodu, zaměstnanec pokračoval v práci na jiném zařazení. Zaměstnanec považoval za důvod předmětného odvolání skrytý diskriminační důvod věku. Zaměstnanec se dále cítil být diskriminován zaměstnavatelem na novém pracovním zařazení. Provedenou kontrolou nebylo prokázáno nerovné zacházení ani diskriminace zaměstnance při změně pracovního poměru a jeho dalším pokračování na jiné pracovní pozici. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce obchodní pracovník ve sféře podnikání podali na orgán inspekce práce podnět obsahující podezření podatelů na dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na úseku narušování soukromí na pracovišti, spočívající ve skrytém sledování formou kontroly obchodní elektronické komunikace u pracovního PC. Zaměstnanci vykonávali bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele vedle svého zaměstnání jinou výdělečnou činnost v obchodní firmě s vlastním majetkovým podílem, která byla předmětem činnosti shodná s předmětem činnosti u 15
stávajícího zaměstnavatele. Zaměstnanci pak v průběhu pracovní doby bez vědomí a souhlasu zaměstnavatele prováděli zcizování informačně obchodní databáze z elektronického systému v pracovním PC za účelem jejího dalšího využití pro vlastní podnikatelskou činnost. Zaměstnavatel po zjištění stavu věci zavedl na předmětném pracovišti kontrolní mechanismy intervalovým monitorováním PC plochy zaměstnanců kamerovým systémem se záznamem bez příslušné registrace na ÚOOÚ. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce pedagogický pracovník ve veřejných službách a správě podali na orgán inspekce práce podnět obsahující podezření podatelů na nerovné zacházení na úseku odměňování za práci, spočívající v chybném určení platu zaměstnanců nesprávným postupem zaměstnavatele použitím zvláštního způsobu určení platového tarifu v souvislosti s vázanými finančními prostředky na platy zaměstnanců hrazených z veřejných rozpočtů zpracovaným na základě příslušných právních předpisů. Zaměstnavatel vydal vnitřní platový předpis, ve kterém upravil zvláštní způsob určení platového tarifu zaměstnanců konajících stejný druh práce naprosto rozdílným způsobem, když platový tarif jedné skupině zaměstnanců zachoval a druhé skupině zaměstnanců snížil. Podle vydaného platového předpisu zaměstnavatel následně zaměstnancům poskytoval i plat. Provedenou kontrolou bylo prokázáno nerovné zacházení při odměňování zaměstnanců. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce topenářský pracovník ve sféře podnikání podali na orgán inspekce práce podnět obsahující podezření podatelů na nerovné zacházení na úseku odměňování za práci, spočívající v rozdílné výši sjednané mzdy za práci mezi zaměstnanci konající stejný druh práce případně konající práci stejné hodnoty. Podle ujednání pracovní smlouvy zaměstnavatel následně zaměstnancům poskytoval i mzdu. Zaměstnavatel odůvodnil uvedený rozdíl ve výši mzdy pouze subjektivními důvody. Provedenou kontrolou bylo prokázáno nerovné zacházení při odměňování zaměstnanců. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce potravinářský pracovník ve sféře podnikání podali na orgán inspekce práce anonymní podnět obsahující podezření podatelů na nerovné zacházení na úseku odměňování za práci a diskriminaci, spočívající v rozdílném poskytování mzdy a dále šikany podřízených při jednání vedoucího zaměstnance. Šetřením věci na dotčeném pracovišti samostatně se zástupcem zaměstnavatele, zaměstnanci, zástupci odborové organizace bylo zjištěno poměrně značné narušení personálních vztahů mezi samotnými zaměstnanci a vedoucím zaměstnancem pracoviště směřující k minimalizaci komunikace při řešení nastalých pracovních problémů a následné ztrátě vzájemné důvěry. Zaměstnanci sami nebo prostřednictvím odborové organizace nepodali zaměstnavateli v souvislosti s obsahem uvedeného podání stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatel pak z vlastního rozhodnutí v průběhu kontroly za účelem stabilizace personálních vztahů na šetřeném pracovišti provedl organizační změnu, odvoláním stávajícího vedoucího zaměstnance a jmenováním nového vedoucího zaměstnance. Provedenou kontrolou nebylo prokázáno nerovné zacházení při odměňování zaměstnanců nebo jejich diskriminace. Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, druh práce technologický pracovník ve sféře podnikání podali na orgán inspekce práce anonymní podnět obsahující podezření podatelů na dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na úseku narušování soukromí na pracovišti, spočívající ve skrytém sledování formou kontroly průběžným monitorováním 16
pracoviště kamerovým systémem bez záznamu a tím i bez příslušné registrace na ÚOOÚ. Zaměstnavatel neodůvodnil zavedení kontrolních mechanismů zvláštní povahou činnosti. Zaměstnavatel v průběhu kontroly ukončil monitorování pracoviště kamerovým systémem. Provedenou kontrolou bylo prokázáno porušení ochrany osobních práv zaměstnanců.
Za zjištěné nedostatky v oblasti nerovného zacházení na úseku odměňování zaměstnanců byly u zaměstnavatelů v soukromém sektoru navrženy tři pokuty celkem ve výši 80 000 Kč. Úkol 15.1.123
Kontrola dodržování minimální a zaručené mzdy
Cíl úkolu: Cílem zadaného úkolu bylo kontrolní činností efektivně předcházet a zamezovat porušování předpisů na úseku odměňování. Provedenými kontrolami měli být zaměstnavatelé upozorněni na nutnost dodržování závazných pravidel při odměňování zaměstnanců. V rámci úkolu měla být také prováděna poradenská činnost s cílem, co nejvíce zvyšovat informovanost a právní povědomí zaměstnavatelů i zaměstnanců v oblasti odměňování. Kontroly měly být prováděny zejména u takových zaměstnavatelů a v takových oborech, na něž orgány inspekce práce obdržely v uplynulém období nejvíce podnětů ke kontrole. Zdrojem výběru kontrolovaných osob pro zařazení do plánu kontrolní činnosti byly kromě interní databáze systému orgánu inspekce práce, také zkušenosti a informace získané z kontrolní činnosti minulých let a informace z prováděné poradenské činnosti. Ke kontrole byli v souladu se zadáním úkolu vybráni zaměstnavatelé působící v oblasti lesnictví, těžby dřeva a dřevozpracujícího průmyslu, zemědělství, masného průmyslu, kamionové dopravy, výroby pekařských a cukrářských výrobků, advokátních kancelářích a exekutorských úřadů zaměstnávající koncipienty. Na základě zkušeností z kontrolní a poradenské činnosti byli ke kontrole vybráni také zaměstnavatelé z jiných oblastí, jako je např. maloobchod, montážní práce, kovoobrábění. Ke kontrole byli vybráni též zaměstnavatelé, u kterých bylo v minulosti při prováděných kontrolách zjištěno porušování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování. Při výběru zaměstnavatelů zařazených ke kontrole nedocházelo k problémům. V rámci místní příslušnosti OIP byl okruh zaměstnavatelů působících v uvedených oblastech poměrně široký. Při výběru subjektů ke kontrole částečně docházelo ke kolizi s kontrolami prováděnými útvarem NLZ, zejména u zaměstnavatelů působících v oblasti pekařské a cukrářské výroby. Plánem kontrolní činnosti na rok 2015 bylo stanoveno provedení 13 kontrol. V rámci zadaného úkolu bylo provedeno celkem 136 kontrol. Z toho: 20 kontrol v oblasti lesnictví, těžby dřeva a dřevozpracujícího průmyslu 14 kontrol v oblasti zemědělství 14 kontrol v oblasti masného průmyslu 23 kontrol v oblasti kamionové dopravy 33 kontrol v oblasti výroby pekařských a cukrářských výrobků 4 kontroly v advokátních kancelářích a exekutorských úřadů zaměstnávající koncipienty 28 kontrol v dalších odvětvích (maloobchod, montážní práce, kovoobrábění)
17
Nejčastěji zjišťované porušení zákona: V oblasti odměňování a náhrad bylo zjištěno celkem 69 porušení pracovněprávních předpisů. Nejčastěji zjištěným porušením bylo porušení § 112 ZP (neposkytnutí zaručené mzdy). Toto porušení bylo zjištěno celkem v 19 případech. Dále byla zjištěna následující porušení: § 111 ZP - neposkytnutí minimální mzdy (1x) § 113 ZP - nesjednání nebo nestanovení mzdy před začátkem výkonu práce, nevydání mzdového výměru (16x) § 114 ZP - neposkytnutí příplatku za práci přesčas (4x) § 115 ZP - neposkytnutí příplatku za práci ve svátek (2x) § 116 ZP - neposkytnutí příplatku za noční práci (9x) § 118 ZP - neposkytnutí příplatku za práci v sobotu a v neděli (7x) § 136 ZP - nevydání platového výměru při změně platového zařazení (1x) § 138 ZP - nesjednání odměny z dohody v dohodě mimo pracovní poměr (7x) § 141 ZP - neposkytnutí mzdy v termínu její splatnosti (1x) § 143 ZP - zasílání mzdy na účet (1x) § 144 ZP - neposkytnutí náhrady mzdy v termínu její splatnosti (1x) V oblasti poskytování příplatků za práci ve ztíženém pracovním prostředí, v oblasti uplatňování konta pracovní doby a naturální mzdy nebylo provedenými kontrolami zjištěno porušení pracovněprávních předpisů. Provedenými kontrolami byla zjištěna porušení pracovněprávních předpisů i v dalších oblastech. A to zejména v oblasti vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pracovní doby a doby odpočinku, dovolené a oblasti ochrany osobních práv zaměstnanců. V oblasti vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohod mimo pracovní poměr bylo zjištěno celkem 69 porušení pracovněprávních předpisů. nejčastěji zjištěným porušením bylo porušení § 37 ZP (neposkytnutí informací o obsahu pracovního poměru). Toto porušení bylo zjištěno celkem v 39 případech. Dále byla zjištěna následující porušení: § 34 ZP - pracovní smlouvy neobsahovaly stanovené náležitosti (5x) § 35 ZP - sjednání zkušební doby v rozporu se ZP (1x) § 39 ZP - pracovní poměry sjednané na dobu určitou byly sjednávány na dobu delší než 3 roky (2x) § 40 ZP - změna obsahu pracovního poměru nebyla provedena stanoveným způsobem (6x) § 75 ZP - DPP neobsahovala stanovené údaje (1x) § 77 ZP - dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr neobsahovaly stanovené náležitosti (3x) § 313 ZP - potvrzení o zaměstnání neobsahovala stanovené údaje (11x) Dále bylo v jednom případě zjištěno porušení § 564 zákona č. 89/2012 Sb., kdy změny sjednaného obsahu pracovních smluv nebyly prováděny písemně.
18
V oblasti pracovní doby a doby odpočinku bylo zjištěno celkem 34 porušení pracovněprávních předpisů. Nejčastěji zjištěným porušením bylo zjištěno porušení § 96 ZP (nevedení evidence odpracované pracovní doby stanoveným způsobem). Toto porušení bylo zjištěno celkem ve 23 případech. Dále byla zjištěna následující porušení: § 79 ZP - pracovní doba ve směnných a nepřetržitých režimech neměla stanovenou délku (1x) § 84 ZP - nevypracování písemného rozvrhu týdenní pracovní doby (1x) § 88 ZP - neposkytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech nejdéle po 6 hodinách (2x) § 90 ZP - nezajištění stanovené doby nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (2x) § 92 ZP - nezajištění stanovené doby nepřetržitého odpočinku v týdnu (5x) V oblasti dovolené bylo zjištěno celkem 8 porušení pracovněprávních předpisů. nejčastěji zjištěným porušením bylo zjištěno porušení § 222 ZP (neposkytnutí náhrady mzdy za dobu čerpání dovolené ve výši PV). Toto porušení bylo zjištěno celkem ve 4 případech. Dále byla zjištěna následující porušení: § 217 ZP - doba určení čerpání dovolené bez písemného rozvrhu čerpání dovolené (1x) § 218 ZP - určení čerpání dovolené (3x) V oblasti ochrany osobních práv zaměstnanců bylo ve dvou případech zjištěno porušení § 316 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy zaměstnanci nebyli neinformováni o rozsahu kontroly prováděné pomocí kamerových systémů a způsobu jejího provádění. Za porušení právních předpisů a spáchání správních deliktů byly navrženy celkem 4 pokuty v celkové výši 73 000 Kč. Úkol 13.1.066
Provádění kontrol dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti
Cíl úkolu: Zabývat se všemi přijatými podněty ke kontrole. Kontrolní činností na základě podnětů ke kontrole i nadále vyvíjet tlak na zaměstnavatele k dodržování povinností, vyplývajících jim z právních předpisů v oblasti pracovních vztahů a podmínek, zaměstnanosti a BOZP. Cílem by pak mělo být nejen zlepšení právního vědomí zaměstnavatelů, ale také kultivace podnikatelského prostředí. Kontroly iniciované podněty občanů na porušování povinností zaměstnavatelů v oblasti BOZP by měly napomáhat snižování úrazovosti na pracovištích. Kontrolami v oblasti zaměstnanosti (zejména podněty na nelegální zaměstnávání) si klademe za cíl omezit výkon práce mimo pracovněprávních vztah. Obsah podnětů a výsledky kontrolní činnosti budou sloužit jako důležitý informační zdroj k zaměření kontrol orgánů inspekce práce v dalším období.
19
Při šetření podnětů se inspektoři zaměřili:
v oblasti pracovních vztahů a podmínek na skutečnosti, které jsou obsahem podnětu, týkající se např. vzniku, změny a skončení pracovního poměru, pracovní doby a odměňování, případně rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích,
v oblasti zaměstnanosti na skutečnosti, týkající se skutečností obsažených v podnětu, např. oblasti nelegální práce občanů ČR, cizinců, zákazu diskriminace a práva na rovné zacházení při uplatňování práva na zaměstnání, příp. jiné spadající pod působnost zákona o zaměstnanosti,
v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na skutečnosti, týkající se porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích, dále na kontrolu zajištění bezpečného provozu technických zařízení, vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky a kontrolu příčin a okolností pracovních úrazů.
Úkol 15.1.066 byl dále členěn takto: Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti ZoZ Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti NLZ Kontrola dodržování předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti BOZP Přehled přijatých podnětů v posledních pěti letech: Rok 2011 477 podnětů Rok 2012 828 podnětů Rok 2013 985 podnětů Rok 2014 795 podnětů Rok 2015 760 + 32 podnětů - úkol 15.1.098 *) *) podněty, které byly přijaty na základě kontrol jiných správních úřadů pro zahájení správního řízení Z celkového počtu 760 přijatých podnětů směřovalo: 479 podnětů do oblasti pracovněprávní, 233 do oblasti nelegálního zaměstnávání, 48 do oblasti BOZP. Nejvíce podnětů bylo do odvětví velkoobchod a maloobchod, stavebnictví, doprava, pohostinství a ubytování. U podaných podnětů převládala oblast odměňování (nevyplacená mzda, příplatky, tarify, srážky ze mzdy), pracovní poměr, dohody (ZL, odstupné, nestanovení mzdy, ukončení pracovního poměru), náhrady (cestovní náhrady, stravně), pracovní doba (stanovené přestávky, evidence odpracované doby). V oblasti BOZP převládá u podaných podnětů porušování BOZP na staveništích a práce ve výškách, porušování předpisů BOZP u
20
ostatních zaměstnavatelů včetně OOPP, činnost revizních techniků bez oprávnění, provádění revizí VZT, pracovní úrazy a jejich uznávání zaměstnavatelem. Nejčastější zjišťovaná porušení při kontrolách na základě přijatých podnětů:
V oblasti pracovněprávní: 1. oblast odměňování a to zejména nevyplacení mzdy, splatnost mzdy, srážky ze mzdy, nedodržení min. mzdového (platového) tarifu 2. nedostatky v pracovněprávních vztazích při uzavírání pracovních smluv, nedostatky v písemných informacích o právech a povinnostech vyplývajících z pracovněprávního vztahu 3. vyplacení odstupného a vydávání potvrzení o zaměstnávání a jeho náležitosti 4. porušení související s dovolenou 5. oblast pracovní doby, její stanovení, přestávky na jídlo a oddech, odpočinky mezi směnami a v týdnu, rozvrh směn 6. dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti 7. cestovní náhrady
v oblasti nelegálního zaměstnávání: 1. nelegální práce občanů ČR, občanů EU mimo ČR, cizinců mimo EU 2. absence dokladů prokazujících pracovněprávní vztah 3. informační povinnost při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí
v oblasti BOZP: 1. nedostatky zjištěné ve výrobních a provozních budovách 2. v řízení péče a BOZP (např. školení, lékařské prohlídky) 3. v oblasti OOPP
Při řešení vlastních podnětů byla zjištěna celá řada nedostatků, která nesouvisela s podnětem, případně neměla přímou příčinnou souvislost s podaným podnětem.
Hlavní problémy při šetření podnětů: Nedostatečná komunikace s podavatelem podnětu. V mnoha případech v obsahu podání je nekonkrétní popis podstaty podnětu stěžovatelem. Teprve po kontaktování inspektora s podavatelem podnětu telefonicky nebo osobně dochází k upřesnění obsahu podání. Připomínky ze strany podavatele podnětu na rychlost vyřešení podnětu. Nutno vysvětlit důvody zdržení. Byly zaznamenány stížnosti podavatelů podnětu na nečinnost inspektorátu už za týden po podání podnětu. Problémy s ohledem na dostupnost jednotlivých subjektů kontrolovaných osob pro potřebu kontroly bývá často komplikovaná s ohledem na umístění provozovny, sídla kontrolované osoby a tím jsou zákonitě kladeny vyšší dopravní a časové nároky na vlastní výkon kontrolní činnosti. Komplikované sjednávání termínů kontroly ze strany zaměstnavatelů, problémem z hlediska doby šetření podnětů jsou průtahy v předávání podkladů ze strany kontrolovaného subjektu. 21
Podaná informace o kontrole není dostatečná s ohledem na obsah podání, případně reálné možnosti OIP. Podavatelé podnětu požadovali šetření provést opětovně, toto bylo ze strany OIP zpravidla po prozkoumání šetření zamítnuto s odkazem na možnost dalšího uplatnění svých požadavků soudní cestou. Často je vynucováno podavateli podnětu změnit výsledek a závěr kontroly s ohledem na to, že to potřebuje pro podání případné žaloby a pro soud, včetně dokladů. Nespokojenost podavatelů podnětů v případech, kdy výsledek kontroly neodpovídá jejich přání, představám a zpravidla si dál stěžují na postup provedení kontroly inspektorem na SÚIP, případně na MPSV. Podavatelé podnětů mají zpravidla zkreslené informace o kompetencích inspektorátů a SÚIP. Nezbavení mlčenlivosti podavatele – je vhodné o to požádat v případech, kdy podání obsahuje konkrétní údaje, ze kterých může kontrolovaná osoba dovodit podavatele podnětu. Důkazní prostředky. V některých případech je těžko vysvětlitelné podavateli, že při kontrole nelze vycházet z jeho podkladů, které při podání podnětu doložil. Velmi časté je, že podavatel podnětu předloží svou docházku, evidenci odpracované doby a nemůže pochopit, proč nelze z takto předložených podkladů vycházet jako s důkazním prostředkem. Na úseku pracovní doby je při kontrole například zjištěno, že evidence odpracované doby je vedena jen měsíčně, po provedení výplat skartována, dále nevedení evidence odpracované doby u kamionové dopravy a prokazování práce v noční době, o sobotách a nedělích, svátcích s ohledem na její prokazování. Není stanovena povinnost ji archivovat, s výjimkou silniční dopravy. Při komunikaci jsou ze strany podavatele podnětu zpochybňovány listinné doklady předložené kontrolovanou osobou. Komunikace s kontrolovanou osobou. U opakovaných kontrol u téže kontrolované osoby je neochota k součinnosti kontrolované osoby s inspektory při kontrole. Při šetření podnětů zaznamenán problém se zmocněnou osobou. Kontrolovaná osoba má zmocněnou osobu a odkazuje inspektora na to, aby komunikoval pouze s ní. Zmocněná osoba ale neposkytuje součinnost - komunikace je jen přes poštu s úložními dobami, případně následně neschopenka a vytváření umělých překážek pro provedení kontroly. Problematické podnikající fyzické osoby mívají trvalé bydliště na obecním úřadě, nepřebírají poštu odeslanou datovými zprávami ani klasickou poštou. Fiktivní sídla právnických osob, na nichž nelze nikoho nalézt. Převody jednatelů společností na jiné osoby apod. V některých případech tak nebyly kontroly vůbec zahájeny z důvodu např. nenalezení zaměstnavatele na uvedené adrese, zaměstnavatel na uvedené adrese se nezdržoval a ani nebyla zjištěna jiná adresa ve spolupráci s živnostenskými úřady. V několika případech jsme byli svědky, že po zahájení kontroly nebylo možné kontrolu dokončit z důvodu, že kontrolovaná osoba se odstěhovala neznámo kam. V několika případech došlo k tomu, že bylo jednání statutárního zástupce, popřípadě podnikající fyzické osoby vůči inspektorům vykonávající kontrolu arogantní.
22
Kontrola je projevem veřejného zájmu státu na dodržování předpisů. Inspektor je nezávislý kontrolor, nikoliv rozhodce sporu či soudce. Podněty jsou zpravidla v oblasti PVP výlučně o vedení sporu mezi zaměstnancem se zaměstnavatelem o skutečné nebo domnělé finanční nároky prostřednictvím orgánu státní správy mimo příslušné justiční orgány. Zčásti podání v některých případech slouží také jako nástroj jisté vendety při skončení pracovněprávního vztahu. Stává se často, že podavatel podnětu, zpravidla bývalý zaměstnanec po ukončení pracovního poměru zašle podnět na více správních orgánů a v důsledku toho je provedeno větší množství kontrol od různých správních orgánů v krátkém časovém úseku u jednoho zaměstnavatele. Stále častěji přibývají podněty rovnou od advokátů, kteří zastupující podatele podnětu, spis má rovnou desítky stran a podatel podnětu má zájem doklady dále doplňovat. Podněty se šetří za dlouhé časové období zpětně, časová náročnost je velká. Výjimkou nejsou případy podnětů, kdy nás podavatelé žádají a nadřízené orgány ukládají provádět dohled nad mnohaletými soudními spory. Za zjištěná porušení bylo při kontrolách na základě přejatých podnětů inspektory navrženo celkem 60 pokut v celkové výši 2 855 000 Kč. Z toho 23 pokut v celkové výši 1 532 000 Kč v oblasti pracovněprávní, 2 pokuty v celkové výši 20 000 Kč v oblasti ZoZ, 13 pokut v celkové výši 727 000 Kč v oblasti NLZ, 23 pokut v celkové výši 576 000 Kč v oblasti BOZP.
3.3
Výsledky kontrolní činnosti podle schváleného ročního programu kontrolních akcí v oblasti BOZP a VTZ.
Úkol č. 15.1.049
Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií.
Cílem úkolu byly integrované inspekce, které měly za cíl provést společné kontroly, podle plánu integrované inspekce zpracovaného ČIŽP. Kontroly se prováděly podle zpracovaného kontrolního seznamu a v souladu s metodickým pokynem generálního inspektora, v souladu s požadavky zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Celkem bylo provedeno 14 kontrol. Kontroly byly uskutečněny u všech naplánovaných subjektů dle ročního plánu. 1. Posuzovaná bezpečnostní dokumentace V roce 2015 byly posuzovány 4 bezpečnostní dokumentace. V případě jedné dokumentace byla posuzována opakovaně, původní nedostatky týkající se BOZP byly následně odstraněny. V ostatních uvedených bezpečnostních dokumentacích nebyly zjištěny zásadní nedostatky týkající se bezpečnosti práce a bezpečnosti vyhrazených technických zařízení a zacházení s nebezpečnými chemickými látkami.
23
2. Kladné/záporné poznatky z kontrol V kontrolovaných subjektech nevznikaly smrtelné ani „závažné“ pracovní úrazy. Kontrolované provozy vykazují všeobecně dlouhodobě nízkou pracovní úrazovost. Pokud se u kontrolovaného subjektu vyskytují i provozy, které nejsou zařazeny do kontrol v rámci prevence závažných havárií, lze konstatovat, že provozy „zařazené“ vykazují menší míru pracovní úrazovosti. Kontroly jsou prováděny opakovaně a nové významnější nedostatky již nejsou zjišťovány. V průběhu prováděné kontroly je zaměstnavatelem předkládáno velké množství vlastních interních dokumentů a předpisů, které není možno v požadovaném rozsahu v rámci společné kontroly prověřit. Při kontrole dokumentace ale i fyzické kontrole výrobních a provozních prostorů jsou přítomni kontrolující všech „orgánů integrované inspekce“ a kontrolovaná osoba je většinou zastoupena pouze jedním zástupcem pověřeným kontrolovanou osobou, který se postupně musí věnovat všem zúčastněným. 3. Zjištěná porušení u kontrol U většiny kontrolovaných subjektů jsou prováděny kontroly v rámci prevence závažných havárií v periodách 1 – 2 roky po dobu 5 a více let. Výrobní a provozní prostory včetně technologie se zásadně nemění. Velká část kontrolovaných subjektů se zabývá skladováním a prodejem pohonných hmot, případně nákupem, prodejem a skladováním zkapalněných uhlovodíkových a jiných technických plynů v tlakových nádobách. Z uvedených důvodů se u kontrolovaných subjektů již dlouhodobě nevyskytují závažné nedostatky, které by významně ohrožovaly zdraví a životy zaměstnanců. Zjištěné nedostatky jsou drobnějšího charakteru (např. povětrnostními vlivy poškozené výstražné značení, drobnější nedostatky u vyhrazených technických zařízení, nerovnosti na vnitropodnikových komunikacích apod.) 4. Vydaná doporučení u kontrol Doporučení jsou vydávána ojediněle. Týkají se například zvýšení ochrany vyhrazených technických zařízení před mechanickým poškozením a působením venkovních vlivů z důvodu omezení rizika poškození zařízení s možností vzniku nehodové události – např. úniku plynu (např. doporučení umístit měřící zařízení do vhodné oceloplechové skříně apod.). 5.Zhodnocení jednotlivých kontrol Jednotlivé kontroly byly prováděny v řádných termínech na základě pozvánky zaslané Oblastními inspektoráty ČIŽP. Informace o výsledku kontrol jsou podávány v přiměřených termínech příslušným Oblastním inspektorátům ČIŽP jak v elektronické, tak i v písemné podobě (prostřednictvím datových schránek). V plánu integrovaných inspekcí v rámci prevence závažných havárií jsou i subjekty (sklady výbušnin), které nespadají do působnosti OIP. U těchto subjektů inspektorátem není kontrola prováděna ani posuzována bezpečnostní dokumentace. 6.Největší problém u kontrol Jako určitý problém při provádění kontrol lze u „větších subjektů“ považovat značný rozsah kontrolované dokumentace a velkou časovou náročnost kontroly. Jiné významné problémy vcelku nevznikali. Některé kontrolované subjekty vlastní osvědčení „BP“ a jejich součinnost i při integrovaných inspekcích PZH je na vysoké úrovni.
24
Úkol č. 15.1.050
Program Bezpečný podnik
Program „Bezpečný podnik“ má za cíl především zvýšit úroveň řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí u podnikajících subjektů a vytvořit podmínky pro zavedení komplexního a efektivního systému řízení BOZP. V souladu s tím trvale zvyšovat úroveň kultury práce a pracovní pohody. Z hlediska prevence je cílem programu „Bezpečný podnik“ vytvoření podmínek pro předcházení vzniku mimořádných událostí (úrazů, havárií) a dosažení změny v přístupu managementu k řízení podnikajícího subjektu v tom smyslu, aby mimořádným událostem předcházel především preventivními opatřeními. Prověřování plnění požadavků programu „Bezpečný podnik“ je jako průběžný úkol prováděno všemi OIP na základě žádosti o ověření shody systému řízení BOZP, zavedeného v podnikajícím subjektu v souladu s programem „Bezpečný podnik“. Byla prováděna základní poradenská činnost OIP v souladu programu Bezpečný podnik. Na základě nových podaných žádostí držitelů osvědčení nebo v rámci tříletého intervalu byly v roce 2015 provedeny prověrky systému řízení bezpečnosti práce v 3 společnostech. U 8 společností OIP provedl v mezidobí platnosti osvědčení namátkovou prověrku plnění podmínek programu „Bezpečný podnik“. Předpoklad provedení tříletých auditů v roce 2016 je u 4 společností. Celkem bylo provedeno 11 prověrek systémů řízení BOZP, z toho 3 velké audity po třech letech. Celkem bylo předáno 49 protokolů, které obsahovaly 88 doporučení, popř. drobné nedostatky. Poznatky inspektorů z jednotlivých prověrek: Při následných kontrolách nebyly zjištěny závažné nedostatky ani neshody s požadavky programu Bezpečný podnik. Drobné nedostatky byly okamžitě odstraněny. U kontrolovaných organizací, kde byl proveden průběžný nebo tříletý audit, během kterých byly zjištěny převážně drobné nedostatky technického charakteru (označení stupnice tlakoměru značkou pracovního přetlaku, obnovení značení ovládacích prvků strojů, doporučení používání při údržbě jeřábové dráhy např. plošinou s ohledem na daný provoz, zvýšená kontrola používání OOPP, doporučení na častější úklidy při rekonstrukci, zaskladněný přístup k hlavnímu uzávěru tlakového rozvodu vzduchu, neoznačení části plynového potrubí, zajištění trvale volných komunikací, obnovení značení u komunikací, schodišť, poškození prodlužovacího kabelu apod.) Bylo také poukazováno a řešeny např. nerovné povrchy v provozech, případné opravy schodů a jejich značení, případné možnosti kluzkých povrchů, obnovování zákazových a příkazových značek, upevnění některých částí elektroinstalací, dodržování využívání prostorů určených jako dopravní komunikace, komunikace pro pěší a skladovacích prostor. Dále byly řešeny např. školení týkající se jeřábníků a vazačů, dále pak význam stanovení osob odpovědných za elektrická zařízení podle ČSN EN 50110-1 ed.3 atd. Byly zjištěny drobné nedostatky v podobě poškozených nátěrů potrubí technických plynů.
25
Veškeré zjištěné nedostatky byly do sepsání závěrečného protokolu vždy odstraněny. Zásadní porušení legislativy nebylo zjištěno, opakování porušení též zjištěno nebylo. V oblasti obecné bezpečnosti byly doporučovány opravy závodních komunikací, obnovení již hůře čitelné značení ovládacích prvků, případné doporučení na renovaci či možnou výměnu, případné zvážení jiných možností ovládání atd. Za oblast stavebnictví bylo doporučováno např. při kontrolách plánů BOZP na staveništích, jejich dodržování, aby vždy byly prováděny korektně související požadavky na výkopy a byly tam menší odchylky od plánů BOZP i v souladu na povinnosti koordinátora. V dokumentační části byla doporučována např. aktualizace předpisů týkající se používání chemických látek na pracovištích, aktualizace nových norem v předpisech např. u elektrozařízení, úprava příkazů B. Z organizačních nedostatků nebo dokumentace bylo zjištěno a např. doporučeno upřesnění předpisu s ohledem na stanovení odpovědnosti zadavatelů stavby, opravy nepřesností systému bezpečné práce pro zdvihací zařízení, dovybavení českého překladu průvodní dokumentace u technických zařízení, prokazatelné vedení evidence odstranění nedostatků u všech případů a zabývat se i doporučením konstatované revizním technikem či aktualizace směrnic. Zhodnocení jednotlivých prověrek: S přihlédnutím na charakter jednotlivých provozů probíhaly jednotlivé prověrky bez problémů, kontroly byly organizačně dobře zajištěny ze strany organizací. V průběhu kontrol probíhaly diskuze o jednotlivých oblastech a hledáno řešení zjištěných problémů. Všechny společnosti plní podmínky vydání osvědčení, byla řešena drobná doporučení typu doplnění metodiky, upravení směrnic nebo zvážení použití alternativ zajišťování pracovišť. Ze strany inspektorů nebyly prezentovány zásadní připomínky k průběhu jednotlivých kontrol ani k organizačnímu zajištění auditu. Spolupráce se zástupci kontrolovaných subjektů možno hodnotit jako bezproblémové, vstřícné. Systém řízení BOZP byl u kontrolovaných subjektů na dobré úrovni. Toto je doloženo i indikátory zlepšování, které si kontrolovaných osob v rámci programu „Bezpečný podnik“ stanovily a které byly za minulý rok realizovány. O funkčním systému BOZP rovněž svědčí nízká pracovní úrazovost.
26
Přehled držitelů osvědčení Bezpečný podnik pro rok 2015 v Jihočeském kraji a Vysočině: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
ACO Industries k.s., Přibyslav BOSCH DIESEL s.r.o., Jihlava ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Dukovany ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Temelín ČZ a.s., provozy Strakonice ČZ Řetězy, s.r.o., Strakonice ČZ Strojírna, s.r.o., Strakonice Dřevozpracující družstvo, Lukavec Hettich ČR k.s. , Žďár nad Sázavou HOCHTIEF CZ a. s., Praha Kostelecké uzeniny a.s., Kostelec MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Nová Ves PKD, s.r.o., Dačice Robert Bosch, spol. s r.o., České Budějovice Steel Center Europe, s.r.o., provozovna Humpolec Teplárna České Budějovice, a.s. TRW – DAS a.s., (THK RHYTHM AUTOMOTIVE CZECH, a.s), Dačice
Úkol č. 15.1.131
Bezpečnost práce ve stavebnictví
Cílem úkolu byla kontrola dodržování povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích se zaměřením na bezpečný způsob prováděné práce působit na snižování úrazovosti na staveništích. Kontroly byly zaměřeny zvláště na zajišťování bezpečnosti práce při pracích ve výškách, při zemních pracích, při manipulaci s materiálem na staveništi a při montážních pracích, včetně všech ostatních souvisejících činností. Celkem bylo v rámci úkolu provedeno 61 kontrol za OIP. Plnění úkolu prováděli inspektoři se zaměřením na stavebnictví. Další kontroly na stavbách byly také vykázány pod úkolem 15.1.133 (většinou kontroly prací ve výškách zjištěné či kontrolované inspektory jiné specializace). Komentář k plnění úkolu: V letošním roce byl výběr kontrolovaných subjektů prováděn na základě poznatků inspektorů v terénu formou namátkových kontrol stavenišť a pouze v menší míře na základě doručených oznámení o zahájení prací. I z tohoto důvodu došlo k nárůstu kontrol stavenišť, kde byly prováděny práce s pracovišti ve výšce. Upřednostněný způsob kontrol bez předchozího ohlášení se v závěru kontrolního období jeví jako účinnější, i ze skutečnosti, že mnohdy byly kontrolovány organizace se svým sídlem mimo působnost OIP 5.
27
Práce ve výškách a používání dočasných stavebních konstrukcí - lešení Opět byly tyto práce kontrolovány s největším počtem zjištěných porušení – cca 56 % z celkového počtu porušení. Oproti předchozím letům, kdy zdrojem největšího počtu zjištěných porušení byly dočasné stavební konstrukce – lešení a pomocné konstrukce pro zvýšení pracovišť, byla letos převážná většina porušení konstatována na pracovištích ve výšce, kdy pracovištěm byly vlastní objekty, jejich skelety, konstrukce opravovaných mostů a střechy, ať již nově budované nebo opravované. Především se jednalo o nedostatečné zajištění (např. výstražnou folií nebo nestabilní dřevěnou konstrukcí, a navíc ve vzdálenosti od volného okraje menší než 1,50m) nebo úplně chybějící zajištění volných okrajů pracovišť s výškou nebezpečí pádu osob od 2,5m až do 13,0m. V některých případech se jednalo o porušení z hlediska nedostatečného nebo neprovedeného zajištění bezpečných přístupových cest a komunikací k pracovištím ve výšce, především z hlediska chybějících technických konstrukcí k zabránění pádu osob – zábradlí. Rovněž se na porušeních podíleli nezakryté a zábradlími neosazené otvory ve stropních a střešních konstrukcích, hrozící pádem nebo propadnutím. Výjimkou nejsou ani výstupy ze stavebních výtahů, které nemají dostatečné zajištění proti pádu nebo propadnutí. Co se týká vlastního používání bezpečnostních OOPP k zachycení pádu, byly zjištěny např. závady z hlediska neprovádění jejich revizí a prohlídek, v řádu několika let a nestanovení kotevních bodů, pro jejich bezpečné ukotvení. V menší míře byly zjištěny závady na používaných dočasných stavebních konstrukcích, lešeních, ale stále se opakují závady z hlediska nekompletnosti (chybějící nebo odstraněné a zpět neosazené bezpečnostní prvky – zábradlí, zarážky u podlah, nebo jejich provedení jako jednotyčové v místech s výškou nad okolní úrovní nad 2m). V několika případech nebylo provedeno dostatečné zajištění ohroženého prostoru pod místem prováděných prací ve výšce, a to i z hlediska zajištění bezpečných vstupů pro uživatele objektů. Zajištění staveniště proti vstupu a vjezdu nepovolaných osob Druhým z nejčastějších a přetrvávajících porušení, bylo nezajištění staveniště proti vstupu neoprávněných fyzických osob, jejich neoplocení a nevyznačení hranic, neoznačení a neumístění výstražných a bezpečnostních cedulí u vstupů a vjezdů, kdy v rámci úkolu bylo shledáno porušení zhruba ve 20 % z počtu provedených kontrol. Jedná se jednak o případy, kdy oplocení je instalováno, ale v částech chybí nebo je přerušeno např. ke zkrácení cesty zaměstnanců ze staveniště apod. Další nedostatky jsou u liniových staveb, kterými jsou rekonstrukce městských komunikací, náměstí, revitalizací městských prostor a železničních staveb (např. při rekonstrukcích místních komunikací je nutno zachovat přístup veřejnosti do obývaných objektů, prodejen apod., což by dvoutyčové ohrazení znemožnilo). Zajištění jsou mnohdy prováděny s pomocí bezpečnostní výstražné pásky, jejíž doba použitelnosti je nízká a ovlivněná povětrnostními podmínkami. Rovněž zajištění u opravovaných a revitalizovaných panelových domů na sídlištích, se zvýšeným pohybem obyvatel a uživatelů domů, je zajištění staveniště a zajištění ohroženého prostoru pod místem prací ve výšce, řešeno zhotoviteli a považováno za dostatečné, volným zavěšením reklamních sítí proti prachu.
28
Stroje a nářadí Třetí oblastí z hlediska počtu zjištěných porušení při provedených kontrolách v roce 2015, byla oblast provozu a používání strojů, mechanizace a nářadí. Z celkového počtu závad zjištěných při kontrolách, činily v této oblasti zjištěná porušení asi 9 %. Jednalo se o použití vysokozdvižného vozíku ke zvýšení pracoviště použitím dřevěné přepravní palety, která nebyla opatřena žádným zajištění nebo ochranou pracovníka proti pádu z ní, použití dopravníku na střešní krytinu k přepravě osoby na střechu, používání stavebního výtahu s vyřazeným ochranným zařízením, nevedení provozní dokumentace používaného stavebního jeřábu, používání nestandardního přepravního vozíku na přepravu pracovního stroje – malého rypadla bez vypracovaného místního provozního bezpečnostního předpisu pro jeho přepravu, naložení a složení z něho a v neposlední řadě chybějící ochranné kryty u kotoučových pil a el. ručního nářadí – úhlových brusek. OOPP Další kontrolovanou oblastí v pořadí, co do počtu zjištěných závad, bylo používání, přidělování a kontrola používání, ze strany zaměstnavatele, osobních ochranných pracovních prostředků. Standardně, i když překvapivě v menším počtu, jde o neprovádění kontrol používání ochranných pracovních přileb, především na lešeních a v ohroženém prostoru okolo nich a používání ochranných pracovních brýlí, při dělení nebo broušení materiálu pomocí úhlových brusek. V jednom případě bylo zjištěno vypracování směrnice pro přidělování, používání a údržbu OOPP, bez doložení vyhledání pracovních rizik pro jednotlivé pracovní činnosti vykonávané zaměstnanci kontrolované osoby. Jak bylo již uvedeno u prací ve výškách, není výjimkou ani používání OOPP pro bezpečné zachycení pádu z výšky, které nejsou revidovány i několik let, i když jsou denně používány. Zemní práce a zajištění výkopových prací Další kontrolovanou oblastí bylo provádění zemních prací a nedostatečné zajištění svislých stěn výkopů při jejich provádění. Konstatování a prokázání porušení bezpečnostních předpisů v této oblasti, je přímo závislé na pohybu pracovníků, při jejich provádění, přímo ve výkopech. O skutečnosti, že k těmto porušením běžně dochází, svědčí až závažné nebo smrtelné pracovní úrazy, kdy dochází k zavalení osob v nezapažených výkopech nebo ve stavebních jámách se svislými, kolmo provedenými a nezajištěnými stěnami. Na Vysočině došlo v letošním roce k jednomu smrtelnému a třem závažným úrazům, kdy došlo k zavalení pracovníků zeminou a kameny uvolněnými z nezapažených a nezajištěných stěn výkopů. Závady byly zjištěny i z hlediska zajištění výkopů proti pádu osob do nich. Nejméně porušení a závad bylo zjištěno v oblasti týkající se školení zaměstnanců z předpisů BOZP, seznamování s riziky a zaměstnávání osob bez zdravotní způsobilosti k výkonu práce. Zde byla zjištěna porušení ojediněle. V jednom případě bylo prokázáno neposkytování součinnosti koordinátorovi BOZP na staveništi, ze strany zhotovitele stavby.
29
Úkol č. 15.1.132
Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem
Cílem úkolu bylo prováděnými kontrolami zjistit, jak se zaměstnavatelé vypořádali s problematikou BOZP při provozu vozového parku. 1) Skupiny dopravců, u kterých byly prováděny kontroly Kontrolovány byly hlavně tyto skupiny dopravců: Kamionová nákladní doprava Autobusová doprava Dopravci provozující odvozní soupravy dřeva a kulatiny Dopravci provozující speciální vozidla (dle zák. č. 56/2001 Sb.) Společnosti provozující sklápěcí vozidla, sklápěcí návěsy, pracovní stroje na silničním podvozku, tahače s podvalníky, apod. a specializující se na přepravu sypkých materiálů, stavebních materiálů – obalovaných směsí, suchých maltových směsí, speciální přeprava tekutých asfaltů, přeprava zemědělských komodit a chladírenská přeprava masa a potravin Firmy obchodující s kovovým odpadem a vykupující vraky vozidel a provozující vozidla s hydraulickými rukami a nakládacími jeřáby, nosiče kontejnerů Zaměstnavatelé provozující nestátní dopravní sanitní službu Přibližně dvě třetiny kontrolovaných subjektů podnikají pouze na území ČR. Ke kontrole bylo vybráno 28 subjektů, u kterých doposud nebyla provedena inspekční činnost zaměřená na bezpečnost práce při provozu dopravních prostředků. Do kontrol byly zařazeny také 4 subjekty provozující dodávková nebo sanitní vozidla s max. příp. hmotností do 3500 kg. Kontroly byly zaměřeny na zjišťování nedostatků v oblasti: evidence pracovní doby, denní a týdenní odpočinky podle speciálních předpisů, popř. podle ustanovení zákoníku práce tam, kde se na daný druh dopravy nevztahovaly speciální předpisy všeobecné bezpečnosti práce včetně situace v pracovní úrazovosti, bezpečný provoz speciálních nástaveb, tzn. na zajištění bezpečného ovládání nástavby řidičem nebo obsluhou, na vlastní technický stav nástaveb, který není předmětem kontrol na STK, zajištění předepsaných kontrol a revizí nástaveb, zejména zdvihacích zařízení. Pod příslušným číslem jiného úkolu (podnět, úraz) šetřili inspektoři příčiny a okolnosti jednoho pracovního úrazu (závažného) při provozu vozidel (připojování přívěsu) a 11 podnětů zaměřených na bezpečnost práce a pracovní podmínky řidičů. Celkem bylo provedeno 57 kontrol na tento úkol.
30
Nejčastěji zjišťované nedostatky: Seznámení s návody k obsluze Školení zaměstnanců – řidičů o předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neobsahovalo seznámení s návodem výrobce k obsluze provozovaných speciálních vozidel, které řidiči řídí a obsluhují. Řidiči tak nebyli seznámeni s riziky při nesprávné obsluze jednotlivých zařízení vozidel a postupy správné obsluhy uvedenými v návodech a také s opatřeními k minimalizaci nebo odstranění rizik, které jsou též v návodech uvedeny. (nedodržen § 103 odst. 3, popř. § 103 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb.) Není platná nebo žádná zdravotní způsobilost a chybějící psychologické vyšetření Zaměstnavatel pověřuje řízením nákladních vozidel s maximální přípustnou hmotností nad 3500 kg zaměstnance - řidiče bez platného posudku o zdravotní způsobilosti. Platnost posudků o zdravotní způsobilosti řidičů buď skončila již dříve, nebo posudek vůbec nebyl při kontrole předložen. U řidičů nákladních vozidel s max. přípustnou hmotností vyšší než 7500 kg není posudek o zdravotní způsobilosti vyhotoven podle požadavků přílohy k vyhl. č. 277/2004 Sb. ve znění vyhl. č. 72/2011 Sb., příp. vyhl. č. 271/2015 Sb. Lékařské posudky neobsahují údaje o provedení psychologického vyšetření, popř. výsledky psychologického vyšetření řidičů nebylo možno doložit ani jiným způsobem (nedodržen § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb.).
Zkušenosti z kontrol Nejvíce obsáhlá kontrola byla u zaměstnavatele provozujícího městskou hromadnou dopravu v okresním městě. Kontrola byla zaměřením v oblastech: plánování turnusových směn řidičů s přihlédnutím na denní a týdenní odpočinek, co je pracovní doba řidiče a co má být počítáno do pracovní doby řidiče MHD, zejména prostoje na konečných zastávkách, dodržování bezpečnostních přestávek v MHD, vedení záznamů jízd jednotlivých řidičů, jejich posouzení a vyhodnocení dodržení veškerých náležitých zákonů a vyhlášek, kontrolu měsíčního výkazu práce řidičů, rozvržení doby pracovní pohotovosti řidiče Dále je opakovaně zjišťováno, že u zaměstnavatelů jsou při kontrolách k dispozici lékařské posudky o zdravotní způsobilosti zaměstnanců-řidičů podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, avšak u zaměstnavatele nejsou posudky podle zákona č. 361/2000 Sb. o pravidlech silničního provozu, popř. posudky obsahující údaje podle obou předpisů. Týká se to přibližně poloviny kontrolovaných zaměstnavatelů, kteří se obhajují tím, že posudek musí mít řidič u sebe při řízení vozidla a že jim to takto řekl jejich poskytovatel pracovnělékařských služeb. Ovšem podle příslušných ustanovení zákona č. 361/2000 Sb. musí mít u sebe při řízení vozidla lékařský posudek pouze řidič starší 65 let. Zajímavé je zjištění u dopravních sanitních služeb, kdy se nedodržuje délka směny a doba odpočinku mezi směnami během 24 hodin. Každým rokem za poslední tři roky byla do úkolu zařazena jedna sanitní dopravní služba v kraji Vysočina.
31
Zvětšuje se počet zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců menším než 25, kteří si nechávají zpracovávat oblast BOZP osobami odborně způsobilými v oblasti rizik. Pouze zaměstnavatelé s malým počtem zaměstnanců (okolo pěti zaměstnanců) řeší tuto oblast sami anebo s menší (omezenou) pomocí těchto osob (např. jen školení o předpisech BOZP). Roste tím povědomí o problematice BOZP a zaměstnavatel tzv. „ví, o čem je řeč“. Úkol č. 15.1.133
Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více
Cílem, který byl stanoven pro rok 2015, mělo být preventivní působení u problémových podniků a u nově vzniklých podniků, u nichž doposud nebyla provedena kontrola zaměřená na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vytvářet potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů, aby dodržovali bezpečnostní předpisy a tím vytvářeli předpoklady ke snižování pracovní úrazovosti. Celkem bylo provedeno 408 kontrol na tento úkol. Informace z přípravy realizace úkolu Při sestavování plánu kontrol bylo postupováno podle stanoveného a schváleného postupu, uvedeného pod číslem 15.1.133 tak, že byly přednostně vybrány subjekty, kde nebyla ještě provedena plánovaná kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly, je nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti, jsou podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP, byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky. Informace a poznatky z kontrol provedených podle zadání úkolu Administrativní kontrola 1. Prevence rizik Ve vyhledávání rizik, hodnocení rizik a přijímání opatření k eliminaci rizik je u kontrolovaných osob v mnoha případech podceňována a chápána, jako nutnost a zákonná povinnost. Po vytvoření příslušných dokumentů a dokladů dochází však, v mnoha případech, ke stagnaci a rizika kontrolovaná osoba vyhledává pouze operativně, bez zadokumentování, nebo vůbec, což je proti významu práce s riziky. 2. Pracovní doba Zaměstnavatelé chápou oblast evidence pracovní doby a poskytování přestávky na jídlo, oddech a přestávky mezi směnami, práce přes čas, také jako povinný podklad pro zpracování mezd zaměstnanců. 3. Pracovní úrazovost Vedení evidence, včetně sepisování záznamů, není dlouhodobě problémovým jevem. V některých případech bývá opomíjena důležitost důsledného vedení knihy úrazů a drobných poranění. Někteří zaměstnanci nedodržují - obcházejí pracovní postupy, přestože s nimi byly řádně seznámeny. Následkem tohoto obcházení je zpravidla pracovní úraz. V rámci integrovaného záchranného systému, se rovněž OIP „podílí“ při včasném řešení zejména ZÚ a SPÚ. 32
Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích 1. Pracoviště Vhodnost pracovišť z hlediska BOZP s ohledem na prováděnou činnost, spolu s bezpečnostním značením a signály, je oblast, ve které převažuje porušení právních předpisů. V řadě případů je porušení způsobeno vlivem nárazových výrobních úkolů (nedostatečný manipulační prostor, přeplnění skladovacích prostorů apod.). 2. Organizace práce a pracovní postupy Pracovní postupy u mnoha zaměstnavatelů jsou vytvořeny rámcově a obecně, které většinou nezohledňují specifika konkrétního pracoviště a pouze opakují ustanovení právních předpisů. Ve větší míře je kladen důraz spíše na technologické předpisy kvalitativního charakteru pro splnění požadavků, v menší míře pak na zásady bezpečného chování, které bývají uvedené také v průvodních dokumentacích. 3. Stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí V oblasti stavu, vybavení a používání strojů, technických zařízení a nářadí nedošlo oproti roku 2014 k výrazným změnám. Postupně dochází k obnově technického vybavení za modernější, výkonnější a také bezpečnější stroje a zařízení. Kritéria bezpečnosti osob při jejich užívání. 4. Kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci Osobní ochranné pracovní prostředky již dnes vydává zaměstnancům téměř každý zaměstnavatel. Povinnost vydávat OOPP dle vlastního seznamu, kontrolovat stav a jejich používání zaměstnavatelé provádí, až na výjimky. Úkol č. 15.1.134
Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem
Cílem úkolu byla kontrola plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Ověřit u zaměstnavatelů, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy pro činnosti na elektrických zařízeních. OIP měli vybrat ke kontrolám subjekty, které se zabývají provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení. Celkem za OIP bylo provedeno 50 kontrol. Nejčastější zjištění: Elektrické prodlužovací kabely nebyly jednoznačně označeny pro potřeby evidence revizí Nebyly stanoveny lhůty a rozsah kontrol a revizí elektrických zařízení Chybělo označení krytů či dveří rozvaděčů a rozvodnic výstražnou značkou upozorňující na elektrické nebezpečí Nebyl vypracován protokol o určení vnějších vlivů pro elektrická zařízení
33
Nebyla stanovena osoba odpovědná za bezpečný provoz elektrického zařízení podle ČSN EN 50110-1 ed. 2, čl. 4.3. Pravidelné revize elektrického zařízení a el. spotřebičů nebyly prováděny ve stanovených lhůtách V rozváděčích a u elektrických přístrojů nebyla zajištěná požadovaná ochrana krytem (nedostatečné krytí elektrického zařízení) Ovládací prvky elektrického zařízení nebyly označeny podle svých funkcí Nebyl zajištěn bezpečný přístupu k rozváděčům a rozvodnicím Pohyblivé přívody nebyly zajištěny proti vytržení ze svorek Hlavní vypínač elektrického proudu nebyl přístupný Ve směrnicích pro poskytování OOPP pracovníkům pracujících na elektrickém zařízení nebylo provedeno vyhodnocení rizik (např. pro přidělování dielektrických rukavic)
Navržená opatření pro zlepšení stavu na úseku BOZP Pro zlepšení stavu bezpečnosti práce a technických zařízení bylo v několika případech navrženo: Pro zásuvky 230 V a zásuvkové skříně, ze kterých je připojováno ruční elektrické nářadí, použít proudové chrániče s vybavovacím reziduálním proudem do 30 mA. Pracovníky elektroúdržby vybavit měřicím přístrojem, kterým bude možno provádět potřebná měření po opravách elektrického zařízení (měření odporu ochranných vodičů, izolačního odporu pod.). Protokoly o určení vnějších vlivů pro elektrická zařízení aktualizovat podle požadavků současně platné ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. Neobvyklá zjištění a postřehy z kontrol: Elektrotechnici, včetně revizních techniků, jsou považováni v mnohých případech za vysoce kvalifikované zaměstnance. Vedoucí zaměstnanci (neelektrotechnici) nemají a ani nemohou mít plně reálné povědomí o jejich práci a jsou nuceni se spoléhat v odborných otázkách na tyto elektrotechniky. To někdy rezultuje např. v takové závady, jako je nezahrnutí rizika ze strany elektřiny pro revizní techniky v dokumentu „směrnice pro přidělování OOPP“ pro případ přidělení dielektrických rukavic. Úkol č. 15.1.136
Kontrola bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene
Cílem úkolu bylo ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu ZZ včetně prostředků pro zavěšení a uchopení břemene a také, jak zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro minimalizaci rizik. Pro kontrolu byly vybírány přednostně subjekty, které vykazují zvýšenou úrazovost, nebo subjekty, kde se předpokládají problémy při používání ZZ a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene. Celkem bylo provedeno 57 kontrol na tento úkol. 34
V návaznosti na vyhodnocení úkolu v oblasti zdvihacích zařízení z předcházejícího období a dále v návaznosti na rozbor vývoje pracovní úrazovosti v oblasti zdvihacích zařízení, a to jak u zdvihacích zařízení vyhrazených, tak u zdvihacích zařízení tzv. „nevyhrazených“ a také na zjištění z kontrolní činnosti, kterými jsou např. nevyhodnocení rizik, nezpracování systému bezpečné práce atd. je vhodné se této problematice trvale věnovat. V rámci tohoto úkolu se předpokládala kontrola zdvihacích zařízení ve výrobních provozech i na staveništích, a to např. jeřábů, mobilních jeřábů a dále také kontrola, např. kladkostrojů i s ručním pohonem, automobilových zvedáků, zdvihacích stolů, hydraulických rukou pro odvoz dříví apod. Pozornost byla rovněž věnována dotčeným revizním technikům. Další skutečností pro provedení tohoto úkolu bylo, že v této oblasti je zaznamenán i vznik řady nových subjektů, které stroje pronajímají nebo zabezpečují jako dodavatelé služeb. V Jihočeském kraji a na Vysočině nebyl zaznamenán těžký nebo smrtelný pracovní úraz v souvislosti s jeřábovou přepravou břemen. Během kontrol bylo v obou krajích zjištěno celkem přes 100 nedostatků, které se v mnoha případech u různých subjektů opakovaly. Nejčastěji byl porušován zákon č. 309/2006Sb., §4 v návaznosti na prováděcí předpis NV č. 378/2001Sb. §3 a §4. Dále bylo zjištěno porušení zákona č. 262/2006Sb., §102 a 103. Nejčastěji zjištěné nedostatky při provozu zdvihacích zařízení a vázání břemen: Systém bezpečné práce nemá požadovaný obsah, je velmi obecný, neobsahuje konkrétní činnosti ZZ, tak aby byly prováděny bezpečně. Školení zaměstnanců. Zaměstnanci jsou proškoleni z všeobecných předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nejsou prokazatelně proškoleni a seznámeni s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci konkrétního obsluhovaného jeřábu, školení neobsahuje konkrétní návody na obsluhu a pracovní postupy. Nejsou prováděny pravidelné kontroly zařízení (nevyhrazených) a není vedena provozní dokumentace. Nejsou označeny (nebo špatně čitelné) ovládací prvky. Zařízení není opatřeno (nebo jsou špatně čitelné) výstražnými a informačními značkami. Vyhledávání a vyhodnocování rizik je prováděno velmi obecně, skutečný stav na pracovišti tomu neodpovídá. V dokumentech týkajících se revizí zařízení jsou uvedeny závady, není doloženo, zda a jak byly tyto závady odstraněny, zařízení tudíž bylo používáno i bez prokazatelného odstranění závad. Vázací prostředky ke zdvihání břemen nejsou označeny nosností, v některých případech jsou deformovány a neodpovídají normovému stavu. Zaměstnavatel nestanovil podmínky bezpečné práce speciálních závěsných prostředků a prokazatelně s nimi neseznámil obsluhu (např. různé upínky, závěsná oka, apod.). Obsluha těchto zařízení je školena v základních způsobech vázání a není seznámena s riziky používání speciálního zařízení v rozsahu průvodní dokumentace výrobce.
35
Navržená opatření pro zlepšení stavu na úseku BOZP: Pro zlepšení stavu bezpečnosti práce a technických zařízení bylo například navrženo: - Aktualizovat „Systém bezpečné práce“ se zaměřením na konkrétně prováděné práce. - Odstraňování zjištěných závad provádět prokazatelně např. zápisem do Deníku jeřábu; přímo k závadě apod. - Při plánování revizí bylo doporučováno plánovat nejprve provedení el. revize a po té revizi strojního zařízení. - U školení nových jeřábníků a vazačů břemen provádět i praktický zácvik na konkrétním typu zařízení, u vazačů s konkrétními vázacími a závěsnými prostředky. O zácviku vést dokumentaci. Úkol č. 15.1.137
Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na objekty využívané pro vzdělávání, ubytování a volný čas dětí a mládeže
Byl prověřován stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení. Již při kolaudačních řízení jsou v některých případech zjišťovány nedostatky, a proto se považovalo za důležité ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů následné bezpečné provozování plynových a souvisejících zařízení s ohledem na zajištění bezpečného provozu. Celkem bylo provedeno 48 kontrol v rámci daného úkolu. Kontrolované osoby jsou sledovány a kontrolovány průběžně inspektory odborového svazu školství, což přispívá k důslednosti dodržování termínu kontrol, prohlídek a školení, týkajících se plynových zařízení. Kontrolované osoby poskytly součinnost, včetně doložení dokumentace. Zjištěné nedostatky byly spíše drobného charakteru, neohrožující bezpečnost zaměstnanců a především vyučovaných dětí. Další důležitou skutečností je to, že většina plynových kotelen je již rekonstruovaných, automatizovaných a z hlediska BOZP hlídaných. Zřizovatelé, kterými jsou obecní, městské a krajské úřady investují do této oblasti nemalé prostředky. Nejčastější zjištění: Nebyla ustanovena osoba odpovědná za provoz plynovodu. Plynovodní potrubí nebylo chráněno proti korozi. Potrubí nebylo opatřeno bezpečnostním označením podle druhu dopravované látky. Uzávěry odběrného plynového zařízení nebyly viditelně označeny příslušnou bezpečnostní tabulkou informující o umístění uzávěrů. Do provozního deníku plynové kotelny nebyly zapisovány všechny údaje požadované místním provozním řádem a ČSN 38 6405. Neutěsněný průchod plynovodního potrubí s chráničkou. V souladu s místním řádem kotelny neprovádí KO pravidelné kontroly pojistných ventilů topné soustavy. V provozním řádu plynové kotelny nebyly stanoveny termíny kontrol pojistných ventilů otopné soustavy. Nebylo upozorněno na nerovnosti na podlahách kotelen a na schody do kotelen. V kotelně nebyl vyvěšen provozní řád plynové kotelny. 36
Nízká podchozí výška bez vhodného upozornění na možný úraz hlavy. Kotelna bez funkční přenosné svítilny. Nedostatečné nátěry plynových potrubí. Místní provozní řád nebyl v době kontroly v kotelně, ale v kanceláři. Provozní deník nebyl v době kontroly dopsán a neobsahoval údaje stanovené provozním řádem. Schody, vedoucí do kotelny neměly rozlišen první a poslední stupeň. Stupeň betonového schodiště byl poškozen. Nedostatečně vybavena lékárnička v kotelně.
Navržená opatření pro zlepšení stavu na úseku BOZP Pracovníky obsluhy plynové kotelny vybavit přístrojem pro zjišťování výskytu oxidu uhelnatého a zjišťování netěsností plynového zařízení. Provést aktualizaci provozního řádu plynové kotelny s ohledem na současný stav a provoz plynového zařízení a s ohledem na požadavky platných právních předpisů a technických norem. Úkol č. 15.1.138
Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení, kompresorových stanic a tlakových nádob stabilních
Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu strojoven chlazení, jejich zabezpečovacích zařízení a jejich provedení a vybavení, tlakových zařízení ve strojovnách chlazení a v souvisejících technologiích výroby podnikatelského subjektu, včetně chlazených prostor a místností. Ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů bezpečné provozování tlakových a souvisejících technických zařízení s ohledem na bezpečnost provozu. Předmět kontroly byl zaměřen především: 1. Systém obecné a technické prevence: - zda je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu tlakových zařízení a strojoven chlazení, a to nejen z hlediska samotného provozu, ale i z hlediska provádění preventivní a provozní údržby, ať je prováděna vlastními pracovníky, nebo dodavatelskými, - zda je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení, - zda je vedena provozní dokumentace např. provozní řády a provozní předpisy, provozní záznamy, zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje, předepsaná průvodní dokumentace, popř. pasporty vyhrazených tlakových nádob stabilních, - zda jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem strojoven chlazení a tlakových zařízení, - zda kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného tlakového zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda má zpracované plány revizí, zda jsou jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu, - zda mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň. 2. Kontrola na pracovišti: - u chlazení čpavkem bylo kontrolováno, jestli nejsou používány armatury a součásti ze slitin barevných kovů (mosaz, apod.), - bezpečný přístup pro obsluhu, údržbu zařízení a pro provádění kontrol a revizí, 37
- vybavení tlakových a chladících zařízení zabezpečovacími zařízeními a jejich funkčnost, - ochrana zařízení proti korozi, - funkčnost veškeré signalizace a havarijního větrání, - jak je řešeno odstavení chladícího zařízení z provozu v případě havárie, - vybavení strojoven chlazení a kompresorových stanic funkčními OOPP, - provedení chlazených místností, podlah a odolnost proti poškození, - zajištění možnosti opuštění chladícího prostoru a značení únikových cest, - zajištění přívodu vzduchu pro větrání, - odstraňování závad zjištěných předchozí revizí nebo zkouškou. Celkem bylo provedeno 50 kontrol na tento úkol. Komentář k plnění úkol: Obecným problémem tlakových nádob stabilních (dále TNS) je uvádění do provozu sestav tlakových zařízení ve shodě s NV 26/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů (implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES – PED). Ve většině případů chybí provedení posouzení shody na zhotovenou sestavu tlakových zařízení (včetně označení CE štítkem s číslem notifikované osoby), důležité je především provedení konečné zkoušky, tlakové zkoušky a kontroly bezpečnostní výstroje. U chladicích zařízení je situace shodná, nicméně jsou prováděny alespoň zkoušky ve smyslu bodu 6.3 ČSN EN 378-2+A1. A to přes ten fakt, že výrobci tlakových zařízení (především nádob) v průvodní dokumentaci jednoznačně požadují vybavení bezpečností a tlakovou výstrojí a provedení posouzení sestavy. Taktéž ES prohlášení o shodě neobsahuje potřebné náležitosti, především pak popis tlakové sestavy ve smyslu požadavků příl. 6 bod d) NV 26/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dalším problémem je přístup revizních techniků tlakových zařízení, kdy provádění revizí nevěnují dostatečnou pozornost a dodržovaní požadavků plynoucích z ČSN 69 0012. Poměrně častým jevem je uvádění neplatných čísel osvědčení revizních techniků na revizních zprávách (přestože v drtivé většině revizní technik vlastní platné osvědčení). Chladicí zařízení Primárním chladicím médiem u chladicích zařízení používaných na zimních stadionech a chladicích zařízeních používaných ve velkých pivovarech a průmyslových podnicích je amoniak (R717). Kontrolovaná chladicí zařízení byla různého stáří. Nejstarší provozované zařízení, které v rámci toho úkolu kontrolováno je v provozu od roku 1978 a jedná se o chladicí zařízení provozované na zimním stadionu. V rámci chladicích zařízení se jednalo zároveň o chladicí zařízení s největším obsahem amoniaku (6000 kg) připadající na jednu ledovou plochu. Na druhé straně je chladicí zimního stadionu zařízení uvedené do provozu v roce 2012 a obsahující jako primární chladicí médium pouze 2 x 70kg chladiva R134a. Ve většině ostatních případů (především u minipivovarů) se jedná o malá chladicí zařízení obsahující halogenderiváty uhlovodíků (typicky R404) v kilogramových množstvích. Největší chladicí zařízení v rámci kontroly prováděné na tento úkol obsahovalo 13 000kg amoniaku a jednalo se o chladicí zařízení používané v masokombinátu. V převážné míře se jednalo o chladicí zařízení přímého typu. U nepřímých chladicích zařízení byl převažující teplosměnnou látkou vodný roztok ethylenglykolu. Ve většině případů se jednalo o plnoautomatické zařízení s minimální potřebou zásahů ze strany obsluhy.
38
Samostatnou kapitolou jsou některé minipivovary, kde jsou chladicí zařízení sestavovány servisními techniky chladicích zařízení a nejsou vybaveny potřebnou průvodní dokumentací. Problémem je ten případ, kdy kontrolovaná osoba nakoupí již použité chladicí zařízení a průvodní dokumentaci neobdrží. V obecné rovině je možné konstatovat, že chladicí zařízení jsou provozována tak, aby zařízení spolehlivě pracovalo a nedocházelo k únikům chladicího média (především u chladících zařízení obsahujícím amoniak). Nicméně především u zimních stadionů existuje přímá úměra mezi prostředky vynakládanými na provoz zařízení a celkovou úrovní BOZP na pracovišti. Na provozovaném zařízení jsou prováděny pravidelné kontroly, revize, údržba a servis. U zpracovaných plánů revizí, jsou jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu. U chladicích zařízení je taktéž prováděna pravidelná kontrola pojistných ventilů a detektorů úniku chladiva. Při kontrolách byly zjištěny tyto nejčastější závady, které oblasti obecné bezpečnosti v podstatě kopírují závady, které se objevují na všech typech pracovišť:
Chybí vyhodnocení rizik pro jednotlivé pracovní činnosti související s obsluhou chladicího zařízení. Chybí posouzení osoba rizika výbuchu ve smyslu NV 406/2004 Sb. Zvláště když chladicí zařízení obsahuje chladivo, které je ve směsi se vzduchem při určitých koncentracích výbušné a provozovatel provádí manipulaci s chladivem. Potrubní vedení nebyla na viditelných místech označena bezpečnostními značkami v závislosti na druhu, teplotě a směru dopravy látek nebo přípravků dle požadavků bodu příl. 2.2.4 NV 101/2005 Sb. Potrubní vedení není chráněno korozi dle požadavků bodu příl. 2.2.1 NV 101/2005 Sb. Ochranné rukavice používané na ochranu proti působení chladicího média jsou výrobcem určeny na ochranu pouze proti mechanickému poškození. Chybějící označení snížené podchodné výšky. Spodní hrana zdvižných mechanicky ovládaných vrat není označena značkami dle požadavků bodu příl. 3.4.6 NV 101/2005 Sb. Není první (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém rameni rozeznatelný od okolní podlahy dle požadavků bodu příl. 5.10 NV 101/2005 Sb. Chybějící označení jističů. Regály neoznačené štítky s uvedeným největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci ve smyslu požadavků bodu 10.2 NV 101/2005 Sb.
39
Nejčastěji se vyskytující závady specifické pro chladicí zařízení byly následující:
Chybějící (či neúplná) výstražná upozornění na vstupech do strojovny chladicího zařízení ve smyslu bodu 5.13 ČSN EN 378-3+A1. Skladování materiálů a předmětů (s výjimkou nezbytného kompresorového oleje) ve strojovně chladicího zařízení v rozporu s požadavky bodu 5.7 ČSN EN 378-3+A1. Ve strojovně chladicího zařízení jsou skladovány hořlavé předměty v rozporu s bodem bodu 5.1 písm. e) ČSN EN 378-3+A1. Chybějící identifikační štítek chladicího zařízení ve smyslu bodu 6.4.2.2 ČSN EN 3782+A2. Dálkový vypínač sloužící k zastavení chladicího zařízení umístění vně strojovny a blízko vrat umožňujících vstup strojovny nelze jednoznačně identifikovat (chybí popisy). Prostředky k provádění první pomoci nejsou udržovány v použitelném stavu (ve vztahu k době exspirace). Obsah lékárničky neodpovídá požadavkům uvedeným v instrukční příručce chladicího zařízení. Používání filtrů ochranných masek po době exspirace.
Nejčastější závady při provozování TNS:
Nejsou prováděny revize TNS v rozsahu a intervalech dle ČSN 69 0012. Nejsou prováděny zkoušky pojistných ventilů ve smyslu bodu 54 ČSN 69 0012 a provozních tlakoměrů ve smyslu bodu 47 ČSN 69 0012. Není prováděno porovnání provozního tlakoměru s kontrolním tlakoměrem ve smyslu bodu 48 ČSN 69 0012. Není stanovena osoba odpovědná za provoz TNS. U školení obsluh TNS chybí osnovy školení. Obsluhy TNS jsou proškoleny pouze formálně. Obsluhy nezvládají praktické úkony v souvislosti s obsluhou TNS. Ve smyslu ČSN 69 0010 část 5.2 bod 3.4 není na stupnici tlakoměru vyznačen červenou značkou pracovní přetlak, který je nejvýše přípustný z hlediska bezpečnosti provozu a nádoby.
Úkol č. 15.1.139
Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi
Cílem úkolu bylo kontrolou plnění povinností zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi, působit na zvyšování úrovně bezpečnosti práce na stavbách a kontrolovat, zda zadavatelé stavby plní podmínky dané zákonem č. 309/2006 Sb., a zda koordinátoři pracují v souladu s předpisy, zejména se zákonem č. 309/2006 Sb., a NV č. 591/2006 Sb. Celkem bylo provedeno 27 kontrol na tento úkol.
40
Komentář k plnění úkolu: Zaslání oznámení o zahájení prací V této oblasti je možno konstatovat, že je situace dobrá. Došlo k zachování počtu doručených oznámení, na čemž se velkou měrou podílely akce spojené s poskytováním dotací-zateplování objektů a dále stavby – rekonstrukce místních silnic, mostů, kanalizací apod., kdy zastupitelstva a správci komunikací dostali mimořádné dotace a zároveň i prostředky ze státního rozpočtu. V praxi to vedlo až k situacím, kdy zhotovitelé již neměli volné kapacity a přestali se zúčastňovat výběrových řízení případně pouze za výrazně vyšší než zadavatelem očekávané ceny. To vedlo ke zjištěním i v rámci úkolu 15.1.131, že jsme se na stavbách potkávali s organizacemi, které mají sídlo mimo náš region. Kompletní přehled zaslaných oznámení přehledně ukazuje následující přehled: Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Rok 2015
67 oznámení 446 oznámení 668 oznámení 806 oznámení 854 oznámení 800 oznámení 956 oznámení 1126 oznámení 1058 oznámení
K této povinnosti zadavatele lze uvést, že pozitivním způsobem funguje možnost represivního opatření-pokuty. Zadavatelé staveb mnohdy raději nahlásí akce a stavby, které z uvedených informací nevyžadují zaslání oznámení (např. akce, které od předání do dokončení netrvají ani 30 dní při předpokládaném počtu pracovníků 8, apod.). Nedoručení oznámení o zahájení prací bylo zjištěno v jednom případě díky šetření smrtelného pracovního úrazu při budování kanalizace. V souvislosti s evidováním doručených oznámení o zahájení prací většina z nich vykazovala nějaký nedostatek. Jednalo se zejména o chybějící určení koordinátorů ve fázi přípravy, neuvedení IČ zadavatele, zhotovitele a zejména u koordinátorů, neuvedení termínu dokončení stavby nebo nereálné termíny (dokončení dříve než stavba byla předána zhotoviteli), nedostatečný popis stavby s výčtem prací se zvýšeným rizikem. Při kontrolách u zadavatelů se často zjišťuje, že mandátními resp. nově příkazními smlouvami přenášejí zodpovědnost za vyplnění a doručení oznámení na koordinátory. To pak vede k tomu, že tito si vymýšlejí jednotlivé položky, neboť nemají potřebné informace (datum předání staveniště, dokončení stavby nesouhlasí se smlouvou mezi zadavatelem a zhotovitelem, koordinátorem ve fázi přípravy stavby uvádějí projektanta atd.). Z hlediska kontroly plánů BOZP je z poznatků získaných při posuzování projektových dokumentací nebo při kontrolách na staveništích možno konstatovat, že problémy jsou jednak ve lhůtě zpracovávání, kdy jsou zpracovávány na „poslední chvíli“ tzn. po dokončení projektové dokumentace na stavbu a často jsou zpracovávány až při realizaci staveb koordinátory ve fázi realizace stavby, tak i z hlediska obsahu, který je většinou obecným výpisem citací z NV 591/2006 Sb. a 362/2005 Sb., a jsou universální pro jakékoliv stavby. Na 41
předkládání plánů s PD měla negativní vliv novela vyhlášky 499/2006 Sb. Oblíbeným tématem plánů je uvádění informací typu povinnosti zadavatele, stavbyvedoucího, koordinátora, poskytování první pomoci při úrazem el. proudem, registry rizik, traumatologický plán atp. Z hlediska určení koordinátora ve fázi přípravy stavby přetrvává stále velké množství, kdy nejsou zadavateli určováni. Dokud nebude změnou zákona č. 251/2005 Sb. umožněno za tento nedostatek udělovat pokutu, nelze předpokládat zlepšení stavu. Pokud jsou koordinátoři v přípravě určeni, je to většinou „na poslední chvíli“ tzn. po zpracování PD a tudíž nemohou spolupracovat s projektantem a kromě problematiky plánu BOZP taky řešit opatření k zajištění bezpečnosti při údržbě dokončených objektů. Mnohdy je v oznámeních uvedeno, že koordinátor ve fázi přípravy nebyl určen, plán BOZP zpracoval. Většinou se jedná o KOO ve fázi realizace. Byl i případ, kdy při posuzování dokumentace zadavatel odmítl dodat plán BOZP a určit koordinátora ve fázi přípravy stavby s odůvodněním, že koordinátora a plán bude řešit až příští rok, kdy počítá se zahájením stavby. Následnou kontrolou u zadavatele byla zjednána náprava, KOO byl určen a pracuje se na plánu BOZP. Z hlediska činnosti koordinátora ve fázi realizace jsou nejčastěji zjišťované následující nedostatky: Neinformují zhotovitele o rizicích, které se vyskytují na staveništích s postupem výstavby-prakticky je tento požadavek naplněn administrativním předáváním nejrůznějších registrů rizik bez vazby na konkrétní dění na staveništi. Mnohdy je to prováděno mimo koordinátora přímo mezi zhotoviteli na stavbě. Dodavatelé stále neví, že na stavbách s koordinátorem se neaplikuje požadavek zákoníku práce § 101 odst. 3 z důvodu toho, že přednost má speciální zákon před obecným (třetí část zákona 309/2006 Sb.). Nekoordinují opatření k zajištění bezpečnosti práce na staveništi. Je zjišťováno, že v plánech BOZP konkrétní řešení opatření v oblasti BP není, zhotovitelé ho nepředají KOO a přesto KOO nekoná a koordinaci opatření neřeší. Někteří koordinátoři si špatně vykládají znění povinnosti a konstatují, že nemusí nic koordinovat, protože nařídili, že na pracovišti může pracovat pouze jeden zhotovitel (subdodavatele tohoto zhotovitele pak nepovažují zhotovitele). Zároveň argumentují tím, že jim zhotovitelé nepředávají rizika a postupy, a proto nemohou postupy kontrolovat a koordinovat. Přitom tato skutečnost (předávat postupy) není ze zákona mezi povinnostmi zhotovitele. Nekontrolují dodržování plánu BOZP. Prokazatelně je nekontrolování dodržování plánů BOZP zjistitelné ve vazbě na další povinnost KOO-kontrolovat zabezpečení staveniště, které má být dle NV 591/2006 Sb. prováděno podle plánu BOZP, ale plán toto mnohdy neřeší resp. díky způsobu jejího zpracování je toto řešení odlišné od poměrů na vlastním staveništi. V organizaci kontrolních dnů, kdy jsou organizovány zadavatelem-TDI a KOO je zde jako jeden z přítomných, který dostává omezený prostor k vystoupení, je napadáno, že KD KOO není tímto KOO organizován. Argumentací je i skutečnost, že kontrolních dnů TDI se nezúčastňují všichni zhotovitelé a naopak problematika BOZP, která by se na KD KOO měla projednávat, nezajímá účastníky KD investora (projektanty, zadavatele a jejich zástupce). Navíc častým nedostatkem je i skutečnost, že kontrolních dnů se zúčastňuje pouze vyšší (generální) dodavatel a další zhotovitelé nemají o konání KD KOO povědomí ani informaci, že jim zákon ukládá zúčastňovat se těchto kontrolních dnů. To bývá běžné zejména na stavbách, kde většinu prací realizuje hlavní zhotovitel 42
a další zhotovitelé provádějí pouze krátkodobé činnosti (např. při rekonstrukci mostů se jedná o pokládku vodorovných izolací, montáž ocelových zábradlí, provádění živičných krytů a vodorovné značení na nich). U většiny koordinátorů je za základní jejich povinnost chápáno provádění kontrol na staveništích. Při této jejich činnosti je však zjišťováno, že nedostatky formulují v obecné rovině mnohdy formou doporučení, nejsou směřovány ke konkrétnímu subjektu, který za nedostatek zodpovídá, není uváděno, co a do kdy je požadováno udělat, není zapisováno a kontrolováno odstranění nedostatků. Z řady nepřímých indicií někteří koordinátoři uzavírají se zadavatelem smlouvy za zcela nereálné ceny a v důsledku toho pak ani na stavby nechodí (po dotazech u zhotovitelů na stavbách v rámci úkolu 15.1.131 se dostávají odpovědi, že neznají koordinátora, že ho ještě neviděli apod.). Výběr koordinátorů ke kontrole byl často prováděn ve vazbě na poznatky zjištěné při plnění kontrolního úkolu 15.1.131. Obdobně tomu bylo i u zadavatelů, kde jejich kontrola byla provedena i ve vazbě na závažné pracovní úrazy, které se staly na jejich stavbě. K rozšíření právního vědomí zadavatelů a projektantů v přípravné fázi v případech různých dotazů nebo posuzování dokumentací stejně jako při kontrolách je využíváno konzultací. Zlepšení stavu v přípravné fázi je odvislé od novelizace zákona č. 309/2006 Sb., která zejména specifikací, kdy má být koordinátor určen a novým správním deliktem za neurčení koordinátora, nám umožní účinnější zajištění naplňování zákonných povinností.
Úkol č. 15.1.140
Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb
Cílem hlavního úkolu bylo prověřit plnění podmínek vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci již ve fázi přípravy staveb a během řízení k povolení užívání staveb. Úkol byl rozdělen na dvě části: A. Kontrola projektových dokumentací B. Účast na řízeních k povolení užívání staveb V obecné rovině je nožné konstatovat, že jak v části kontrol projektových dokumentací, tak i v části související s poznatky, které vznikly při účasti na řízeních k povolení užívání staveb, nedošlo k významným změnám proti minulému roku. A. Kontrola projektových dokumentací Počet posuzovaných projektových dokumentací v roce 2015 činil 346. Nejčastější nedostatky posuzovaných projektových dokumentací staveb předkládaných pro stavební řízení, které neodpovídaly svým rozsahem a obsahem požadavkům Přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, jak stanoví §2 této vyhlášky např.: neřešily bezpečnost při užívání stavby úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob zařízení silnoproudé a slaboproudé elektrotechniky včetně výkresové části zařízení na ochranu před bleskem 43
zařízení měření a regulace apod. -
-
-
v technických zprávách byly odkazy na neplatné předpisy a technické normy a v jednotlivých případech odkazy na neexistující předpisy či na předpisy nemající s předmětem projektové dokumentace žádnou souvztažnost. nerespektování požadavků vyplývajících ze zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a zdraví při práci na staveništích, atd., nerespektování ustanovení platných nařízení vlády, např.: nařízení vlády č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb., a dalších
Důvodem, pro které byly PDS předkladatelům vraceny k doplnění, aby byly opětovně předloženy ke komplexnímu posouzení, bylo hlavně uvedení do souladu s novelizací vyhlášky č. 499/2006 Sb.: -
-
chyběly celé části projektů, např. plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a posouzení potřeby koordinátora na staveništi, bezpečnost a ochrana zdraví při práci v budoucím provozu stavby, zajištění bezpečnosti při údržbě budoucí stavby poměrně častý jevem je i chybějící Protokol o určení vnějších vlivů ve smyslu ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2009 a to i v případech, kdy je pravděpodobné, že se může jednat o elektroinstalace v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Přesto, že v případě nekompletních dokumentací nebo dokumentací obsahujících závažné chyby byly dokumentace v minulých letech zasílány zpět předkladatelům s výzvou o jejich doplnění nebo opravu, musel oblastní inspektorát k tomuto přistoupit i v roce 2015. I v letošním roce (i když v poněkud omezené míře) je vidět pokračující trend z loňského roku kdy přibývá projektových dokumentací týkajících se kogeneračních jednotek a čerpacích stanic na CNG. S tím že tyto projektové dokumentace jsou vzhledem k předchozím zkušenostem projekčních organizací a výrobců zařízení a technologií v podstatě bez připomínek. Dalším trendem je zvyšující se množství projektových dokumentací souvisejících s výstavbou a úpravami zdrojů tepla a teplé užitkové vody a v neposlední řadě i projektových dokumentací souvisejících s úpravou zemědělských a zpracovatelských areálů. B. Účast na řízeních k povolení užívání staveb V roce 2015 bylo vydáno 389 vyjádření k povolení užívání staveb. Nedostatky zjišťované při kolaudacích: Jedná se především nedostatky související s požadavky kladenými na pracoviště a pracovní prostředí a to za mnohé např.: - vybavení pracoviště neodpovídalo požadavkům předpisů k zajištění bezpečnosti a hygieny práce - nevyznačení komunikací na pracovišti, jejich barevné odlišení od ostatních ploch ohraničujícími pruhy nebo jinou barvou povrchu - neoznačené průhledné dveře a prosklené dveře dále též neoznačené prosklené nebo průsvitné stěny a příčky 44
-
volné okraje zvýšených komunikací nebo schodišť nebyly opatřeny předepsaným zábradlím nebo zajištěny proti pádu osob ve skladech absence tabulek určující maximální přípustnou nosnost podlahy spodní hrany zdvižných vrat nebyly opatřeny bezpečnostním označením např. šikmým bezpečnostním šrafováním regály neoznačené štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci neoznačené jističe neodlišené nástupní a výstupní stupně schodišť neoznačené snížené a zúžené profily
V oblasti vyhrazených technických zařízení se vyskytovaly nedostatky související s: - neúplnou provozní dokumentací, neurčením lhůt pro provádění kontrol a revizí - absencí odborného a závazného stanoviska TIČR v případě kolaudování stavby, kde se vyskytovala elektrická zařízení třídy I., jejich uvedení do provozu podle §3 přílohy 2 čl. 5 vyhl. č. 73/2010 Sb. Převážně se jednalo o el. zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu, u zdravotnických zařízení, u el. zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více než 200 osob - u rekonstrukcí nejsou řádně zrevidovány nové přidávané části elektroinstalace a ochrany před bleskem - neprovádění revizí u tlakových nádob stabilních, především se jedná o expanzní nádoby - sestavy tlakových zařízení nejsou řádně uváděny do provozu a vybaveny potřebnou dokumentací. - zaměstnavatel neurčuje osoby odpovědné za provoz vyhrazených technických zařízení Úkol č. 15.1.142
Kontrola BOZP v potravinářském průmyslu
Cílem úkolu bylo zejména u subjektů zaměřených na zpracování masa a u subjektů zabývajících se výrobou piva prověřit, zda zaměstnavatelé zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, vytvářejí bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky a přijímají opatření k předcházení rizikům. Cílem úkolu je především ovlivnit nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti v daném oboru ekonomické činnosti. Celkem bylo provedeno 38 kontrol na tento úkol. Plněním úkolu bylo zajištěno inspektory specializace zemědělství a potravinářství. V rámci plánování ročních kontrol bylo rozhodnuto, že inspektorát provede kontrolu pivovarů, které se nacházení v jeho působnosti a tím zmonitoruje tuto oblast, kde v minulosti kontroly neprobíhaly. V rámci tohoto monitoringu bylo zjištěno, že kontrola proběhla u osmi „velkých“ pivovarů. Zbytek kontrol byl proveden u malých, „rodinných“ pivovarů. Tyto pivovary obsluhuje minimum zaměstnanců (typicky 1-2), mají vlastní nebo navázanou hostinskou činnost, kde prodávají velkou část svého výstavu. Mnohdy svojí speciální produkcí tvoří turistický cíl, především cyklistů. 45
Převážní většina těchto malých pivovarů je nově vybudována (většinou „na klíč“), splňuje základní bezpečnostní požadavky. Byl však zjištěn i opak. Pokud je obsluhována majitelem, nelze uplatnit ani požadavky na školení, některé provozní předpisy. „Velké“ pivovary mají více zaměstnanců, rozsáhlejší technické zařízení a tím bylo zjišťováno i více porušení, i když tyto subjekty lépe znají a plní požadavky na BOZP. Úkol byl doplněn kontrolou subjektů zpracovávající maso. Zde byly prováděny kontroly i v minulosti a nebyly zjišťovány závady, které by přímo ohrožovaly život a zdraví zaměstnanců. Spíše se jedná o závady, které „vytváří“ vlastní provoz. Kontrola dokumentace Většina kontrolovaných subjektů měla rizika vyhodnocena, je obtížné v rámci kontroly prokázat špatné vyhodnocení nebo důležité zanedbání oblasti rizik. Při hodnocení je obtížné nalézt míru přiměřenosti jejich zpracování a rozsahu. Zpracování pracovních a technologických postupů. Nejvíce nedostatků je v této oblasti. Sklepní místnosti a uzavřené nádoby nejsou subjekty vnímány jako rizikové. To se prolíná i s bodem „A“. Seznámení s bezpečnostními listy nebezpečných látek používaných při sanitaci technologií a výrobních prostor v návaznosti na požadavky dané chemickým zákonem. Subjekty většinou mají „nějaké“ bezpečnostní listy, neví, k jakému účelu je mohou využít, naprosto nemají ponětí o vývoji legislativy v této oblasti (mnohdy staré BL). Vzájemná informovanost zaměstnanců cizích subjektů o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením. Tato oblast byla při kontrolách také sledována, většinou řešena formou poradenství. Provádění kontrol a revizí ve stanovených lhůtách. Většina subjektů provádí revize elektrického zařízení budov, více nedostatků je zjišťováno v revizích TNS (tanků) nebo ručního nářadí. Fyzická kontrola pracovišť Provádění kontrol a revizí ve stanovených lhůtách. Základní přidělování OOPP je vžité a v drtivé většině subjektů jsou OOPP přidělovány. Někdy vzniká nejasnost, pro jaké účely jsou vhodné „gumové“ rukavice. Obecně není nikde řešena životnost rukavic v závislosti na době jejich používání s chemickými látkami. Ale je třeba dodat, že používané koncentrace jsou malé, a i když subjekt neví a neřeší tak praktická životnost se do těchto parametrů vejde. Kontrola stavu ochranných zařízení a jejich funkčnosti. Při kontrolách se setkáváme s nepoužíváním ochranných zařízení, především u větších subjektů na plničkách a „etiketovačkách“, při doplňování etiket, kontrolách stroje. Kontrola nakládacích a vykládacích prostor (rampy, plošiny). U malých subjektů tento problém téměř není, velké subjekty se s ním snaží vyrovnat. Doprava a manipulace se surovinami a materiály (zpracování MPBP). U malých subjektů se subjekt potýká s malými prostory pro najetí velkých vozidel dodavatelů. Skladování surovin, meziproduktů a výrobků. Některé subjekty si vůbec neuvědomily, že zásobníky sypkých hmot mají „zvláštní režim“ a samostatné podmínky provozu. V průběhu kontroly jsou zjišťovány i závady, které nelze zařadit do výše uvedených. Je to škála různorodých nedostatků tak, jak inspektor viděl provoz. 46
Z úkolu a provedených kontrol plyne, že malé pivovary byly upozorněny především na nebezpečí při provozu uzavřených prostor, kde zraje pivo. Jeho důsledky plně nedocenily, první kontrola subjekty dokázala nasměrovat a objasnit úkoly v oblasti BOZP. Subjekty, kde již kontrola byla, byly především upozorněny na nedostatky, kde se projevila „provozní slepota“. Protože se jednalo o velké množství prvních kontrol, kontrola byla zaměřena především výchovným směrem a její výsledky nebyly řešeny represivním způsobem. Úkol č. 15.1.144
Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic
Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu bioplynových stanic zejména se zaměřením na vyhrazená plynová a elektrická zařízení. Celkem bylo provedeno 15 kontrol na tento úkol. Nejčastější nedostatky v oblasti PZ: Na plynovém zařízení bioplynové stanice nebyly prováděny pravidelné roční kontroly podle požadavku čl. 28 ČSN 38 6405 a podle § 3 odst. 1-3 vyhl. č. 85/1978 Sb. Pro plynové zařízení nebyl vypracován místní provozní řád podle ČSN 38 6405 čl. 1519. Provozní řády BPS nebyly vypracovány v souladu s ČSN 386405 a TDG 983 02 a skutečných podmínek provozu. Do provozního deníku bioplynové stanice nebyly zapisovány údaje požadované místním provozním řádem a ČSN 38 6405 čl. 46. Provozované vyhrazené plynové zařízení bioplynové stanice je zařízení pro výrobu a úpravu plynu podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 21/1979 Sb. Uvedené zařízení bylo odběrateli předáno, je provozováno, aniž by na něm byla úspěšnost zkoušek potvrzena organizací státního odborného dozoru. Potrubní rozvody nebyly označeny podle druhu dopravované látky podle ČSN 13 0072 a podle § 4 odst. 1 příloha 2.2.4 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Nejčastější nedostatky v oblasti EZ: Nebyla ustanovena osoba odpovědná za provozované elektrické zařízení podle požadavku ČSN EN 50110-1 ed. 2 čl. 4.3. Nebylo provedeno označení ovládacích prvků elektrického zařízení. Nedostatečně upevněné elektrické vedení jak požaduje ČSN 33 2000-5-52 ed. 2 čl. 522.3.1. V rozváděčích a u elektrických přístrojů nebyla zajištěná požadovaná ochrana krytem (nedostatečné krytí elektrického zařízení). Utržené pospojování vodivých částí. Další zjišťované nedostatky: Seznam pro poskytování OOPP, mycích, čistících a desinfekčních prostředků neobsahoval výčet rizik pro výběr OOPP pro obsluhu bioplynové stanice a neobsahoval seznam OOPP pro zaměstnance obsluhy bioplynové stanice. Pro bioplynovou stanici nebyla zpracována písemná dokumentace o ochraně před výbuchem podle § 6 odst. 1 až 3 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. 47
Nebyla provedena izolace teplovodního potrubí s teplotou větší než 55 oC. Místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu nebyly označeny bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX podle § 4 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 406/2004 Sb. a nařízení vlády č. 405/2004 Sb. Nebyla dodržena minimální podchodná výška 2,1 m.
K odstranění rizik a pro zlepšení stavu bezpečnosti práce a technických zařízení byla navrhována tato opatření: Pracovníky obsluhy bioplynové stanice vybavit přístrojem pro zjišťování netěsností plynového zařízení. Prověřit těsnost spojů potrubí pro odsíření fermentoru, včetně funkčnosti zpětných klapek. Celkové zhodnocení a poznatky z dosud provedených kontrol: U bioplynových stanic, kde se OIP účastnil závěrečné kontrolní prohlídky, bylo zjištěno méně nedostatků. Nedostatky zjištěné u jednotlivých subjektů byly většinou zapříčiněny neznalostí příslušné legislativy upravujících požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení bioplynových stanic. Kladný přístup kontrolovaných osob k řešení požadavků na úseku BOZP a technických zařízení, většina zjištěných nedostatků byla odstraněna kontrolovanými osobami v průběhu kontrol. Úkol č. 15.1.145
Hlavní úkol zaměřený na bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy
Cílem úkolu bylo vyvodit jednak potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti při těžbě a při soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy. Bylo provedeno celkem 16 kontrol na tento úkol. Podle zadání hlavního úkolu na kontrolní období roku 2015 bylo provedeno celkem 16 kontrol zaměstnavatelů zaměstnávajících další zaměstnance, ale i osob samostatně výdělečně činných provádějících těžbu dřeva pomocí ručního nářadí nebo i harvestorovou technikou, přibližování a vyvážení dřeva, skládkování a odvážení k dalšímu zpracování. Během prováděných kontrol bylo zjištěno, že převážná část vlastníků lesů, a to ať již městské lesy, obecní lesy nebo státní lesy využívá při těžbě dřeva a další manipulaci převážně smluvní zpracovatele. Práce jsou prováděny převážně na základě výběrových řízení, kdy zpracovatelé písemně převezmou vybrané porosty k mýtní nebo nahodilé těžbě. Zpracované dříví po provedené těžbě a přiblížení je zpravidla přebíráno zadavatelem práce na skládkách před odvozem. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2015 byly registrovány dva smrtelné úrazy osob samostatně výdělečně činných, jeden smrtelný úraz zaměstnance a jeden úraz OSVČ. Smrtelné úrazy osob samostatně výdělečně činných včetně úrazu zaměstnanců byly způsobeny podceněním nebezpečí a přeceněním svých schopností. Jako příklad může posloužit případ smrtelného úrazu sběrače semenných šišek, který jako dlouholetý instruktor pro lezecké výškové činnosti, 48
provádějící vysokohorské výstupy, patrně podcenil možné nebezpečí a po nedbalém dodržování zásad osobní bezpečnosti při práci ve výškách na laně spadl z výšky cca 15 m a způsobil si smrtelný pracovní úraz. Druhým případem, kdy nebyly dodrženy elementární zásady bezpečnosti práce, byla těžba dřeva prováděná otcem se synem ve vlastním lese. V tomto případě syn jako těžař, neznal nebo nedbal zásad bezpečnosti práce a ponechal otce, jako zadavatele práce v nebezpečném prostoru, káceného stromu, který po dopadu se vymrštil a spadl na otce. Žádný z těchto a ani z ostatních případů úrazů, nebyly způsobeny poruchou nebo špatným stavem technického zařízení. Používané strojní zařízení a i ruční motorové pily byly v dobrém technickém stavu, lesnické nástavby na traktorech, navijáky a hydraulické ruky byly kontrolovány podle návodu výrobců a pravidelně vysílány do servisu. Obsluhy strojů měly odpovídající oprávnění k obsluze. Dlouhodobě se však v oblasti kvalifikačních předpokladů pro práci v lese dostává do popředí vzdělávání osob samostatně výdělečně činných. U těchto osob, není mnohdy zajištěno jakékoliv seznámení s pracovní činností, neznají pracovní postupy, neznají bezpečnost práce, nejsou rekvalifikovány, pokud přichází z Úřadů práce a jedinou jejich kvalifikací je seznámení se s návodem na provoz ruční motorové pily. Pokud nedojde ke změně chování samotných osob samostatně výdělečně činných a dále zadavatelů těžebních prací ve smyslu zajišťování bezpečnosti práce, bude tato činnost nebezpečná jak pro samotné vykonavatele prací, tak i pro jejich okolí. Poznatky z kontrol 1. Poskytování a používání OOPP V této hodnocené oblasti, byl zaznamenán pouze jeden případ nevhodného vystrojení osoby provádějící probírku v lesním porostu. Tato osoba prováděla práci první den a neměla protipořezový oblek a pevné boty. Další osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnanci provádějící těžbu a obsluhu strojů byly vybaveny odpovídajícími osobními ochrannými pracovními prostředky. Zaměstnavatelé měli zpracované seznamy poskytovaných OOPP a hodnocení rizik. Zaměstnanci fyzicky potvrdili převzetí poskytovaného materiálu. V jednom případě zaměstnavatel poskytl zaměstnancům finanční plnění, avšak již nevyžadoval potvrzení, že za poskytnuté peníze došlo skutečně k nákupu osobních ochranných pracovních prostředků. 2. Školení a příprava k výkonu práce V této oblasti byla dokládána standardně vysoká úroveň školení prováděné zaměstnavateli a dodavateli technického zařízení, které prováděli přímo zástupci výrobců technického zařízení. Školení osob samostatně výdělečně činných je mnohdy prováděno sporadicky. V některých případech je situace v oblasti školení zlepšena tím, že dochází k proškolení osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci zadavatelů těžebních prací. Školení strojníků provádí školící zařízení specializované na dané typy strojů a nebyly zjištěny nedostatky. Vlastnící této techniky, zaměstnavatelé, v návaznosti na složitosti techniky, věnují patřičnou pozornost výchově obsluh a nepřipouští obsluhu pracovníkem, který by nebyl odpovídajícím způsobem seznámen s dokumentací od výrobce a k tomu účelu i s bezpečnostními pravidly. 3. Provozní a průvodní dokumentace ke strojům Zaměstnavatelé včetně osob samostatně výdělečně činných během kontrol měli k dispozici a doložili provozní dokumentaci strojů. V mnoha případech se jednalo nové strojní zařízení, které bylo v záruční lhůtě a průvodní dokumentace, seznam náhradních dílů společně s 49
návodem k použití a dalšími doklady slouží jako nutné doklady pro uplatnění reklamace. Zaměstnavatelé rovněž doložili doklady na přidaná strojní zařízení, navijáky apod. 4. Provádění předepsaných kontrol strojů a technických zařízení Provádění předepsaných kontrol a revizí strojního zařízení a lesnických nástaveb je prováděno v pravidelných termínech. Nebylo zjištěno, že by strojní zařízení a to i s ohledem na záruční lhůty bylo provozováno bez provedených kontrol. Problém se však vyskytuje v pravidelné kontrole ručních motorových pil. Toto zařízení není kontrolováno po stanovených motohodinách výrobcem. Pokud si obsluha takovou kontrolu provádí, a nebo motorovou pilu dává do specializovaného servisu, tak zpravidla, někdy mimo faktury o zaplacení servisu nemá žádný jiný doklad o provedení kontroly. 5. Funkčnost ovládacích a bezpečnostních prvků a systémů strojů Kontrolami nebyly prokázány žádné nefunkční systémy ovládacích a bezpečnostních prvků. Ve vztahu k obsluze strojů nebylo zjištěno neoprávněné zasahování do řídicích systémů strojů se snahou upravit, nebo vyřadit z činnosti bezpečnostní prvky strojů. V kontrolovaných případech byly všechny systémy funkční včetně všech sdělovačů a signalizací. Diagramy a bezpečnostní značky a výstrahy byly čitelné, nepoškozené. 6. Dodržování bezpečných pracovních postupů V oblasti dodržování bezpečných postupů byly zjištěny nedostatky jak při těžbě dřeva, tak i při jeho zpracování, odvětvování na zemi. Tato porušení byla jednou z příčin vzniku výše uvedených pracovních úrazů. Především nebyly dodrženy u těžby ruční motorovou pilou bezpečné vzdálenosti od káceného stromu, nebyly dodrženy vzdálenosti zaměstnanců pracujících na jednom pracovišti při odvětvování stromů a nebyly dodrženy bezpečné postupy při postupném kácení listnatých stromů. Při práci obsluh těžebních strojů, tj. jak harvestorů, vyvážecích souprav, nebyly zjištěné nedostatky, chování obsluh neodporovalo zásadám bezpečné práce nebo zásadám stanovených pro provoz zařízení a to jak při pohybu strojů v terénu. Rovněž tak i při manipulaci s dřívím nebyly zjištěné nedostatky. Kontrolní činnosti kvality a množství provedené práce, ale i dojednaných pracovních postupů ze strany zadavatelů práce je prováděná pravidelně, případné nedostatky jsou řešeny okamžitě na místě s nebezpečím vypovězení smlouvy pro vykonavatele prací. 7. Bezpečné skladování a manipulace s vytěženým dřívím V této oblasti nebyla zjištěna zásadní pochybení, vzhledem k operativnímu odvážení vytěžené hmoty soupravami kamionů k jednotlivým odběratelům nedochází k nadměrnému skládkování a tím nevzniká nebezpečí sesunutí klád. Skládky byly zakládané na pevných podkladech, kde nedocházelo k rozmočení terénu a vzniku nebezpečných prohlubní, které by mohly omezit stabilitu strojů. Pravidelné odvážení klád rovněž omezilo možnost poranění osob pohybujících se v blízkosti skládek při volnočasových aktivitách. Z provedených kontrol je patrné, že dochází však k značnému podcenění bezpečnosti práce při provádění těžební činnosti v lese. Toto zjištění je především podepřeno faktem, že pro práci s ruční motorovou pilou v lese a pro těžební činnost, jako pracovní činnost není zapotřebí žádné speciální kvalifikace. V podstatě, každý kdo je vlastníkem ruční motorové pily, jako osoba samostatně činná může provádět těžební činnost v lese, čímž se zvyšuje nebezpečí vzniku úrazů a to i smrtelných. 50
Rozdílná situace je v případě práce se speciální lesnickou technikou. V tomto případě jsou prováděna odborná školení dodavateli strojů, čímž se snižuje i riziko nesprávné manipulace s nimi. Pro firmy by bylo vhodné nepřipustit zadávat práci v lese při těžbě dříví s ohledem na bezpečnost vlastních vykonavatelů práce bez kvalifikace, ale pouze při prokázání určité kvalifikace.
3.4
SPOLUPRÁCE MEZI ODDĚLENÍMI
Koordinované kontroly odděleních PVP, KNZ a BOZP Proběhlo několik společných kontrol s různým zaměřením. Také probíhaly společné kontroly v rámci provádění kontrol podaných podnětů, případně nastalých úrazů. Společné kontroly oddělení BOZP a KNZ: Proběhly společné kontroly se zaměřením na některé stavby v Jihočeském kraji. Kontroly probíhaly již od začátku roku. Za oddělení BOZP byly zjištěny nedostatky s ohledem na dodržování předpisů NV č. 591/2006 Sb. a NV č. 362/2005 Sb. (zajištění staveb, práce ve výškách).
Společné kontroly probíhaly také s ohledem na akci rekonstrukce drážního koridoru České Budějovice – Český Krumlov v měsíci květnu.
Společná kontrola staveb společnosti v oblasti Lipenské přehrady, kde v obou případech byly zjištěny nedostatky s ohledem na provádění staveb a práci ve výškách.
V měsíci červnu proběhla kontrola společností (Českokrumlovsko), kde se zaměřením také na vyhrazené technické zařízení a obecnou bezpečnost.
V třetím čtvrtletí proběhla akce se zaměřením na opravy mostů a komunikací.
V srpnu proběhla kontrola se zaměřením na provoz plovoucích obchodů na řece Vltavě se zaměřením na výkon nelegálního zaměstnávání a bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Na kraji Vysočina proběhly společné kontroly v oblasti skladů a logistických center.
Spolupráce mezi odděleními dále probíhala při kontrolách na základě podaných podnětů, kdy jednotlivá podání směřovala do více oblastí.
51
4.
PRACOVNÍ ÚRAZOVOST
Kontrola příčin (šetření) pracovních úrazů v roce 2015 Přehled počtu všech úrazů - rozděleno dle krajů a druhů úrazu: Počet pracovních úrazů na území Jihočeského kraje a Vysočiny
Jihočeský kraj Vysočina Celkem Celkový počet pracovních úrazů Zahraničí Celkem
Ostatní 3223 2462 5685
Závažný 87 58 145
Smrtelný 8 3 11
58 5743
5 150
0 11
Závažné a smrtelné pracovní úrazy za rok 2015 100 90
87
80 70 60
58
50 40 30 20
8
5
10
3
0
0 Součet z Závažný Jihočeský kraj
Součet z Smrtelný Vysočina
Zahraničí
Smrtelné pracovní úrazy "Na OIP bylo v roce 2015 nahlášeno 11 smrtelných pracovních úrazů (SPÚ), z toho 8 si vyžádalo šetření. 5 SPÚ bylo v Jihočeském kraji a 3 SPÚ v kraji Vysočina. Proti roku 2014 došlo k výraznému snížení počtu SPÚ v obou krajích. Jednou z příčin snížení počtu SPÚ je i plná obsazenost inspektorů BOZP, jejich snaha o eliminaci rizik a odborná způsobilost.
52
VYHODNOCENÍ SMRTELNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ DLE ZDROJŮ Břemena zavěšené na zvedacím zařízení, jeřábu
9%
Budovy, stavební konstrukce, povrchy – v úrovni země (uvnitř i vně, pevné či mobilní, dočasné nebo trvalé) – nespecifikováno Dopravní prostředky železniční
9%
9%
9%
Elektřina
9% Ostatní zvýšená pracoviště - pády osob z výše
19%
Schody, žebříky, výstupy - pády osob na nich a z nich
9%
Stromy, rostliny, zemědělské plodiny
9%
9% Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál -
9%
Zvířata
Celkem 1
1
1
Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a předělených OOPP (přístrojů)
1
Budovy, stavební konstrukce, povrchy – v úrovni země (uvnitř i vně, pevné či mobilní, dočasné nebo trvalé) – nespecifikováno
Zdroj úrazu
Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bezp oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru.
Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji
Smrtelné pracovní úrazy
Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště)
Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznié osobní vlastnosti a okamžité psychofiziologické stavy) Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko
Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji
53
Schody, žebříky, výstupy - pády osob na nich a z nich
1
Ostatní zvýšená pracoviště - pády osob z výše
1
1
Dopravní prostředky železniční
1
Břemena zavěšené na zvedacím zařízení, jeřábu Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál -
1
Zvířata Stromy, rostliny, zemědělské plodiny
1 1
1
1
2
1
1
1
Elektřina
1 1
Celkem
1
1
2
1
1 1
6
11
Závažné pracovní úrazy V roce 2015 došlo také ke snížení závažných pracovních úrazů (ZPÚ) proti předchozím rokům, jednak v důsledku preventivní činnosti a osvětové činnosti inspektorů BOZP. Vliv na snížení počtu ZPÚ mělo samozřejmě i zvýšená míra investic firem do bezpečnostních opatření, školení, OOPP a osvětové činnost OIP v médiích.
VYHODNOCENÍ ZÁVAŽNÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ DLE ZDROJŮ Ostatní 5%
5%
Schody, žebříky, výstupy - pády osob na nich a z nich
5% 6%
Povrchy na úrovni země – podlahy a povrchy (vnější i vnitřní, zemědělská, půda, sportoviště, kluzké podlahy) Vozidla pro těžké náklady
7%
72%
Mobilní manipulační zařízení, dopravní vozíky (poháněné i nepoháněné), kolečka, trakaře Ostatní zvýšená pracoviště - pády osob z výše
54
Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji Žádný zdroj
Lisy na jiný materiál než na kov a dřevo Tvářecí stroje – vstřikování, vyfukování, vytlačování, protlačování, navíjení, odlévání, tavení Strojní pily
Celkem
Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko
Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznié osobní vlastnosti a okamžité psychofiziologické stavy) Ohrožení zvířaty a přírodními živly
1
1
Vnitropodniková pracoviště Povrchy na úrovni země – podlahy a povrchy (vnější i vnitřní, zemědělská, půda, sportoviště, kluzké podlahy) Schody, žebříky, výstupy - pády osob na nich a z nich Části budov, nad úrovní země – pevné (střechy, terasy, dveře a okna, schodiště, plošiny) Konstrukce, povrchy, nad úrovní země – pevné (včetně můstků, lávek, pevných žebříků, sloupů) Konstrukce, povrchy, nad úrovní země – dočasné (včetně dočasných lešení, závěsných a visutých lešení) Ostatní zvýšená pracoviště pády osob z výše Ruční nářadí, nepoháněné – pro řezání (nožem), oddělování (včetně nůžek, zahradnických nůžek, pákových nůžek) Nástroje strojní (pro upnutí do strojů, použité po Ruční mechanické nářadí – pro broušení, leštění včetně rozbrušovaček Stroje stavební a pro úpravu terénu, Stroje a zařízení stabilní – nespecifikováno Stroje pro přípravu materiálů, drcení, mletí, prosívání, třídění, míchání, dávkování Tvářecí stroje – lisování, kování
Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávní či nebezpečná jednání druhých osob
Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a předělených OOPP (přístrojů)
Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bezp oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru.
Nesprávná organizace práce
Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace
Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění
Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště)
Nezjištěno
Závažné pracovní úrazy
1
1
1
1
2
4
6
1
7
9
10
10
2
3
1
1
2
2
1
1
6
7
1
2
1
1
1
1
1
1
2
1
1
2
5
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
55
Speciální stroje používané v zemědělství, výše neuvedené Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabák. Stabilní dopravníky, kontinuální manipulační zařízení a systémy Stabilní jeřáby, mobilní jeřáby, autojeřáby, mostové jeřáby, zdvihací zařízení se zavěšeným břemenem Mobilní manipulační zařízení, dopravní vozíky (poháněné i nepoháněné), kolečka, trakaře Závěsné prostředky, zajišťující, uchopující a různé manipulační prostředky (včetně vázacích lan, řetězů, háků, úvazků atd.) Skladovací systémy, obalové prostředky, nádrže – mobilní Příslušenství pro skladování, regály, paletové regály, palety Různé mobilní obaly malé a střední velikosti (skipové nádoby, různé nádoby, láhve, demižony, hasicí přístroje, bedny) Pozemní vozidla nespecifikováno Vozidla pro těžké náklady
2
4
1
1
2
4
1
1
4
8
1
Ostatní známá pozemní vozidla skupiny 12, ale výše neuvedená Motorové silniční dopravní prostředky Ostatní dopravní prostředky nespecifikováno Dopravní prostředky železniční
Ostatní materiály, předměty, výrobky nebo části strojů skupiny 14, výše neuvedené
1
1
Lehká vozidla osobní i nákladní
Kolejová vozidla pro dopravu zboží včetně podvěsné jednokolejnicové dráhy Materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky, prach – nespecifikováno Břemena (materiál, předměty přemísťované nebo Materiál, předměty - působení ostrými hranami, Stavební materiály velké i malé prefabrikáty, bednění, nosníky, panely cihly, dlaždice atd. Strojní součásti, díly vozidel, podvozky, převodové skříně, kola, páky atd. Obráběné díly nebo součásti, nářadí (včetně jejich částí úlomků a třísek z nich) Částice, prach, úlomky, třísky atd. Skladované výrobky včetně předmětů a obalů ve skladech Skladované výrobky v rolích a cívkách Břemena zavěšené na zvedacím zařízení, jeřábu Břemena dopravovaná ručně
1
1
1
1
3
3
3
3
1
1
2
1
5
8
1
2
2
5
1
1
4
4
1
1
2
2
1
1
4
4
3
4
2
2
1
1
1
1
1
1 1
1
3
4
1
1
1
1
1
2
3
3
1
1
56
Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál Nebezpečné látky a přípravky žíravé, korozívní (pevné, kapalné nebo plynné) Látky, materiály – bez specifického rizika (voda, inertní materiály atd.) Horké látky tekuté i plynné (páry) Nábytek
2
1 1
1
1
1
1
1
2
1
1
Stromy, rostliny, zemědělské plodiny Zvířata domácí a hospodářská
3 3
Mikroorganismy
1
1
Fyzikální jevy – hluk, přírodní záření (světlo, světelný oblouk, tlak vzduchu, podtlak, tlak atd.) Elektřina Elektřina středního a nízkého napětí (do 300 voltů 2
7
2
1
1
10
2
9
7
3 3
1
Lidé
Celkem
3
3
3
4
1
1
2
2
1
1
106
150
Ostatní úrazy Příčina úrazů
Počet
Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko
5289
Ohrožení zvířaty a přírodními živly Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bezp oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru. Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávní či nebezpečná jednání druhých osob Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště)
183
Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a předělených OOPP (přístrojů) Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště popř. komunikace
25
Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných opatření
1
Závady v osvětlení a viditelnosti, nepříznivé vlivy hluku, otřesů a vadného ovzduší na pracovišti (komunikaci)
1
Celkový součet
92 72 47
24 9
5743
57
5.
PORADENSKÁ, VÝCHOVNÁ, OSVĚTOVÁ A VZDĚLÁVACÍ ČINNOST
5.1
Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP
Seminářů pořádaných VÚBP a SÚIP se v letošním roce zúčastnil velký počet našich zaměstnanců, vždy dle termínů a témat, jak byli přihlášeni. Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP bylo realizována v souladu s příkazem GI č. 18/2006. Ostatní vzdělávací akce: Pořadatel
Téma
Účastník
Agentura BOVA
Judikatura soudů v pracovněprávních vztazích
1
Agentura BOVA
Pracovní poměr a vztahy mezi občanským zákoníkem a ZP
1
Agentura BOVA
Správné skončení pracovního poměru
1
Agentura BOVA
Zákon o kontrole
1
Agentura BOVA
Náhrada škody v prac.právních vztazích po novele v praxi
1
Agentura BOVA
Nejnovější judikatura nejvyššího soudu a judikaturní trendy
1
SPBI
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2015
1
ODBORCONSULT-D
Spisová služba, archivace - včetně aktuálních změn
1
MEDIM, spol. s r.o.
Odborné fórum výrobců, provozovatelů tlak. zařízení
1
České sdružení pro tech. zařízení
Odborné fórum výrobců, provozovatelů tlak. zařízení
1
Wolters Kluwer, a.s.
Pracovní právo
1
Institut pro veřejnou správu
Spisová služba
1
Celkem
5.2
12
Osvěta a propagace ve vztahu k veřejnosti
Osvětě a propagaci je v podmínkách OIP pro Jihočeský kraj a Vysočinu v Českých Budějovicích věnována trvalá pozornost. Vztah k médiím: Měsíc
Deník Ždárské Vysočina listy
Leden
1
Únor
1
Březen
1
Blesk
JIH listy
HB listy
1
1
Rádio Vysočina
I Dnes
ČR Region
Nova
ČT
Prima
1 1
2
1
1
2
3
1
1
Duben Květen
1
1
Červen Červenec
1
1
1
1
1
2
1
1
1
Srpen
2
1
1
Září Říjen
1
Listopad
1
Prosinec
1
CELKEM
5
1 3
6
1
1
7
8
1
1
4
37
58
5.3
5.4
Zpravodaj SÚIP - „Výkon kontrolních činností v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany“ Setkání odborně způsobilých osob v prevenci rizik držitelů osvědčení „Bezpečný podnik“ v kraji Vysočina“ Kontrola nelegálního zaměstnávání v Jihočeském kraji“ – článek poskytl vedoucí oddělení 5.42, dále poskytl článek vedoucí oddělení 5.41 na téma „Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů způsobených pádem mostní konstrukce v kraji Vysočina“.
Další činnosti, semináře, přednášky
V květnu 2015 byl útvar 5.42 účasten jako jeden z porotců na Hobby 2015 - Soutěžní přehlídka stavebních řemesel SUSO - 19. ročník 2014/2015 - spolupráce příslušného oblastního inspektorátu práce, v jehož regionální působnosti se koná jednotlivé kola soutěže (konzultace, účast inspektora v hodnotící komisi).
Účast v měsíci září na semináři Asociace pracovníků tlakových zařízení – vedoucí oddělení a inspektor za tlaková zařízení.
Proběhlo setkání bezpečnostních techniků držitelů osvědčení z certifikovaných bezpečných podniků na Vysočině a inspektorů z útvaru 5.41 v rámci konzultací programu Bezpečný podnik ve společnosti DDL Lukavec za účelem výměny zkušeností a poznatků s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Účast na setkáních ve skupině OXID na krajském úřadě v Jihlavě. Poradenská činnost pro veřejnost
Pro zajištění poradenství pro veřejnost byla zajištěna pravidelná účast inspektorů OIP na konzultačních místech v okresech Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Další informace jsou poskytovány denně v sídle OIP v Českých Budějovicích a regionální kanceláři v Jihlavě. Denně jsou vyřizovány buď telefonicky, nebo při osobních návštěvách dotazy, převážně na téma týkající se pracovních vztahů a pracovních podmínek. Je možné konstatovat, že výše popsaná konzultační a poradenská činnost přispívá k tomu, že část problémů tazatelů je řešena operativně.
59
6.
SPOLUPRÁCE S ORGÁNY A ORGANIZACEMI, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
6.1
Spolupráce s ostatními orgány a organizacemi:
V průběhu roku pokračovala navázaná spolupráce s Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje. V souladu s Dohodou o spolupráci v oblasti bezpečnosti práce, technických zařízení a stanovených pracovních podmínek ze dne 16. 5. 2007 uzavřené mezi Státním úřadem inspekce práce a Ministerstvem vnitra ČR probíhala spolupráce ve dvou základních oblastech:
1. Spolupráce při šetření pracovních úrazů vzniklých na území Jihočeského kraje. Tato spolupráce spočívá jednak v zavedení systému vzájemné informovanosti mezi jednotlivými složkami policie a oblastním inspektorátem práce v případě vzniku především smrtelných a závažných pracovních úrazů. Dále spolupráce probíhá při samotném šetření příčin a okolností vzniku pracovních úrazů. 2. V rámci spolupráce a poskytování bezplatného poradenství byly v případě potřeby poskytovány konzultace, případná vyjádření.
V průběhu celého roku 2015 probíhala taktéž spolupráce s Krajským úřadem v Jihlavě. V měsíci lednu proběhlo jednáno vedoucího inspektora s ředitelem Krajského úřadu kraje Vysočina. Byla dohodnuta spolupráce ohledně zajištění přednášek pro pracovníky krajského úřadu na téma novinky v právních předpisech a povinnosti zaměstnavatele stavby a koordinátorů BOZP při provádění stavebních prací.
Byla dohodnuta spolupráce v oblasti kontrol a příčin okolností pracovních úrazů a společných koordinovaných kontrol v oblasti NLZ společně s ředitelem Krajského ředitelství policie kraje Vysočina a vedoucím cizinecké policie kraje Vysočina.
Slavnostní setkání u příležitosti 5. výročí Policie kraje Vysočina se uskutečnilo v měsíci lednu, čestnou medailí za významný přínos při budování partnerství a spolupráce s Krajským ředitelstvím kraje Vysočina byli čestnou medailí oceněni vedoucí inspektor, vedoucí oddělení BOZP I a vedoucí oddělení NLZ pro Vysočinu.
V měsíci březnu proběhlo školení vedoucích pracovníků KŘPČR, kterého se zúčastnil vedoucí inspektor.
Dále proběhlo jednání z hlediska vzájemné spolupráce a koordinace s ředitelkou České školní inspekce v Českých Budějovicích.
2x účast vedoucího oddělení 5.42 a zástupce útvaru PVP na jednání Regionální rady odborových svazů ČMKOS Jihočeského kraje a to v květnu a listopadu roku 2015.
V měsíci květnu proběhl seminář bezpečnostních techniků HZS ČR v Lázních Bohdaneč. Účast: vedoucí inspektor, vedoucí oddělení inspekce II a vedoucí právního oddělení.
60
Přednášku k právům a povinnostem zaměstnavatelů a zaměstnanců pro cizince a migranty Diecézní charity poskytla v měsíci říjnu inspektorka PVP.
V měsíci listopadu byl pořádán Kulatý stůl „Vybrané aspekty správního trestání orgány inspekce práce v praxi veřejné ochránkyně práv“, které se zúčastnili vedoucí inspektor a vedoucího právního oddělení.
Dále probíhá spolupráce s Vyšší odbornou školou a obchodní akademií v Chotěboři, kde se vyučuje obor Řízení bezpečnosti práce a za náš OIP jsou zde poskytovány odborné konzultace, přednášky a prováděna osvěta.
Svaz průmyslu a dopravy ČR organizoval Kulatý stůl u problematiky BOZP, kterého se zúčastnili vedoucí právního oddělení a vedoucí oddělení inspekce II.
X. pracovní setkání OSPO se uskutečnilo v Českých Budějovicích na téma MobbingBossing, kterého se zúčastnil inspektor PVP.
Vedoucí inspektor jednal s náměstky hejtmana Jihočeské kraje a kraje Vysočina ohledně vzájemné spolupráce.
Dále byla uskutečněna pravidelná setkání zástupců OIP s Jihočeskou RROS ČMKOS.
V průběhu roku se vedoucí inspektor a vedoucí inspekčních oddělení zúčastňovali poradních sborů na Úřadech práce ve všech krajských pobočkách Jihočeského kraje i kraje Vysočina.
6.2
Mezinárodní spolupráce
V roce 2015 byla realizována účast našeho Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu na následujících akcích: -
září 2015 – účast vedoucího inspektora v termínu 16. - 18. 9. 2015 na Mezinárodní poradě zástupců české a slovenské inspekce práce, která se uskutečnila v Malé Lučivné a Tatranské Lomnici na Slovensku.
-
listopad 2015 – účast vedoucího inspektora na XXVIII. Mezinárodní konferenci v termínu 18. 11. – 20. 11. 2015 – Aktuální otázky bezpečnosti práce, Nové trendy v BOZP ve Štrbském Plese na Slovenku. Konference byla organizována Technickou univerzitou Košice ve spolupráci s NIP SR, pod záštitou MPSVaR SR.
Dále v roce 2015 pokračovala spolupráce s významnými zaměstnavateli se zahraniční majetkovou účastí v Jihočeském kraji a kraji Vysočina, kteří získali ocenění „Bezpečný podnik“.
61
7. Výroční zpráva Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2015 V souladu s ustanovením § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v rozhodném znění (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), zveřejňuje Oblastní inspektorát pro Jihočeský kraj a Vysočinu výroční zprávu o své činnosti v této oblasti: a) počet podaných žádostí o informace – 4 a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti - 0; b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí – 0; c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace – 0; a přehled všech výdajů, které subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními – 0; d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence – 0; e) počet stížností podaných podle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím – 0; f) další informace: V souladu s § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím jsou poskytnuté informace zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup a to na stránkách www.suip.cz/oip05 (rubrika O nás - Povinně zveřejňované informace). V tištěné podobě jsou zároveň zveřejněny na úřední desce Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu (dále jen „OIP“), která je umístěna v přízemí administrativní budovy OIP na adrese Vodní 21, České Budějovice. Informace týkající se zákona o svobodném přístupu k informacím, včetně přehledu předpisů, podle nichž OIP jedná a rozhoduje lze v listinné podobě získat na právním útvaru v sídle OIP. Dále jsou tyto informace součástí povinně zveřejňovaných informací ve smyslu § 5 zákona o svobodném přístupu k informacím a jako takové jsou zpřístupněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (viz výše) a zároveň v listinné podobě na úřední desce OIP. Ostatní dotazy občanů, právních zástupců, jiných institucí či novinářů jsou kontinuálně zodpovídány v průběhu celého roku. Tyto dotazy jsou řešeny v rámci bezúplatného poskytování základních informací a poradenství, spolupráce s jinými správními orgány či dalšími institucemi, v rámci propagace činnosti inspekce práce a osvěty v oblasti pracovněprávních vztahů a bezpečnosti práce a nejsou zařazovány do evidence žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
62
8. PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ZPRÁVY
Dílčí zprávy o plnění jednotlivých kontrolních úkolů zpracované organizačními útvary Zpráva o personální činnosti Zpráva o výchově a vzdělávání Zpráva o osvětě a propagaci Zpráva o spolupráci s orgány a organizacemi Zpráva o mezinárodní spolupráci Statistické údaje systému REUIP Zpráva o poskytování informací zákon č.106/1999
63
9.
ZÁVĚR
V loňském roce 1. 7. 2005 uplynulo 10 let od vzniku Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu. Deset let v lidském životě není dlouhá doba, proto by se nechalo říci, že desetiletým výročím OIP nemá smysl se více zabývat. Historie státního odborného dozoru v oblasti bezpečnosti práce, technických zařízení a pracovních podmínek je mnohem delší. Uplynulo již 45 let činnosti státního odborného dozoru v České republice v této oblasti. Proto mi dovolte se vrátit krátce do historie. Počátkem 19. století začalo na našem území masovější zavádění nových strojů a technologií do výroby. Ty nahrazovaly ruční práci, zvyšovaly produktivitu práce, ale také úrazovost. Velká úrazovost znamenala pro stát menší výběr daní a snižování počtu mužů schopných vojenské služby. Proto se již v tehdejších zákonech Rakouska Uherska objevila první ustanovení týkající se ochrany zdraví a života zaměstnanců. Po polovině 19. století začal být ve větší míře využíván parní kotel. Řada výbuchů parních kotlů spojených s materiálními i lidskými ztrátami vedla k vydání prvních předpisů, které nařizovaly pravidelné zkoušení parních kotlů. Zákonem č. 117 ř. z. ze dne 17. června 1883 byli ustanoveni živnostenští inspektoři, kteří měli postavení státních úředníků. Inspektor kontroloval všechny živnostenské podniky jednoho, nebo několika okresů. Jeho úkolem bylo kontrolovat dodržování zákonných předpisů jak ze strany zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Tito inspektoři se zabývali kontrolou předpisů:
pro zařízení a opatření na ochranu života a zdraví dělníků jak v dílnách, tak i v naturálních bytech pro zaměstnávání dělníků, pracovní dobu, přestávky a odpočinek mezi směnami pro vedení dělnických seznamů, výkazů, zpracování služebních řádů, výplatu mezd
Inspektor měl právo, kdykoli vstupovat do jednotlivých podniků, kohokoli, včetně majitele, mohl vyslýchat ve věcech, které mu věcně příslušely. V první řadě se o výsledku kontroly měl s majitelem dohodnout. Pokud ale ten odporoval, předal jednání živnostenskému úřadu, který vydal nařízení. Pokud měl podezření, že je prací nebo způsobem provozu ohrožováno zdraví dělníků, mohl si živnostenský úřad na jeho návrh přibrat k potřebným vyšetřením lékaře, chemika, popř. jiné znalce, které v případě, že se podezření prokázalo, zaplatil zaměstnavatel. Inspektor nesměl být majitelem, podílníkem, správcem nebo zaměstnancem živnostenského podniku. Od zaměstnavatelů i dělníků nesměl přijímat jakékoliv dary. Po vzniku samostatného Československa byly rakouské živnostenské zákony převzaty a živnostenská inspekce, podřízená ministerstvu sociální péče, pokračovala v činnosti až do r. 1952. Její působnost byla rozšířena i na domácké dělníky. V roce 1921 byl vypracován návrh zákona o inspekci práce. Tímto, bohužel nerealizovaným zákonem, by předběhlo Československo ostatní svět o mnoho let, neboť Mezinárodní organizace práce přijala úmluvu č. 81, o inspekci práce až v roce 1947. Výše popsaný stav trval do konce roku 1951. Tehdy byl pod č. 67/1951 Sb., vydán zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Ten podle sovětského vzoru svěřoval dozor nad dodržováním bezpečnosti práce jednotné odborové organizaci, která ho měla provádět svými 64
orgány inspekce práce. Nebyl však řešen dozor v zemědělství. Proto byl vydán zákon č. 51/1954 Sb., o bezpečnosti práce v JZD a u jednotlivě hospodařících rolníků. Dozor měly vykonávat zemědělské správy rady krajských národních výborů. Pro řešení situace ve výrobních družstvech byl vydán zákon č. 72/1959 Sb. o dozoru nad bezpečností práce ve výrobních družstvech. Dozor měly provádět vlastní družstevní orgány inspekce práce. Uvedené zákony zrušil zákon č. 65/1961 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, který byl u nás v oblasti dozoru nad bezpečností práce, hlavně z hlediska své působnosti, dosud nejkomplexněji pojatou právní normou. Dozor i nadále však vykonávaly orgány ROH. O prvním státním odborném technickém dozoru, prováděném při dozoru nad parními kotli, bylo již pojednáno. S rozvojem dalších technických oborů se existující kotelní komisariáty přeměnily na komisariáty pro strojnictví a elektrotechniku. Vedle komisariátů působily současně nestátní, státem autorizované společnosti. Nařízením protektorátní vlády č. 235/1942 byl prováděním dozoru a zkoušek technických zařízení pověřen Technický dozorčí spolek Praha. Vládním nařízením č. 53/1952 Sb., byl zřízen Ústav technického dozoru při ministerstvu paliv a energetiky. Jeho dozoru podléhala technická zařízení, která mohla ohrozit bezpečnost lidského života a zdraví, národního majetku a jiných hospodářských hodnot. Jmenovitě byly vyjmenovány parní kotle a tlakové nádoby, silnoproudá elektrická zařízení a zdvihadla. Později byla činnost rozšířena i na plynová zařízení. V tomto vládním nařízení se poprvé objevuje pojem „vyhrazená technická zařízení“, definovaná jako technická zařízení určená ministerstvem paliv a energetiky v dohodě s příslušnými orgány. Zákon o bezpečnosti při práci č. 67/1951 Sb., jakož i později přijatý zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci č. 65/1961 Sb., včetně zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ukládaly organizacím péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zkušenosti z doposud prováděného dozoru ale prokazovaly, že dodržováním zásady nedílné jednoty bezpečnosti práce s plněním ostatních úkolů, zejména při plánování, výrobě, výzkumu a projekci nebylo dosaženo. Při projektování a výstavbě nových, jakož i při rekonstrukcích stávajících průmyslových závodů, podobně jako při konstrukci strojů a technických zařízení apod., nebyly tehdejší požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uspokojivě řešeny. Tak se stávalo, že nově postavené závody vykazovaly stejné bezpečnostní nedostatky jako závody staré. Neuspokojivé plnění požadavků předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se projevovalo v negativním, popř. stagnujícím vývoji pracovní úrazovosti. Impulsem k celému procesu bylo usnesení vlády č. 468 ze dne 21. 12. 1960, které stanovilo zásady pro komplexní a účelnější uspořádání dozoru s cílem dosažení jednotného a soustředěného působení všech orgánů Státního odborného dozoru spolu s orgány odborového hnutí, kterým byla vymezena funkce společenské kontroly nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. S cílem zvýšení účinnosti ochrany pracujících v oblasti bezpečnosti práce byl přijat zákon č. 174 ze dne 20. 12. 1968, o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. V souladu s ústavním zákonem č. 143/1968 Sb., o československé federaci, vznikl na území bývalé ČSR Český úřad bezpečnosti práce podřízený ministru vlády, zodpovědnému za danou oblast. Zákonem č. 174/1968 Sb., byl orgánům SOD vymezen dozor nad bezpečností práce, bezpečností technických zařízení a nad stanovenými pracovními podmínkami. V této souvislosti již na začátku přešla do vznikajícího systému SOD část odborových inspektorů bezpečnosti práce, dále pak pracovníků bývalého Ústavu technického dozoru, jakož i těch, kteří vykonávali státní odborný dozor nad technickým stavem strojů používaných v zemědělství a nad bezpečností a 65
ochranou zdraví při práci s těmito stroji podle původních předpisů. Ze zákona č. 174/1968 Sb. byl ČÚBP zmocněn stanovit sídla a obvody působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce. Tímto procesem vznikl v roce 1969 Inspektorát bezpečnosti práce v Českých Budějovicích. Zaměstnanci po jeho vzniku však sídlili v omezených provizorních prostorách v objektech Domu odborového svazu ROH a Jihočeské energetiky v Českých Budějovicích. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě vlastního objektu ve Vodní ulici, jehož výstavba započala v roce 1973 a kde inspektorát od roku 1974 sídlí doposud. Inspektorát v Českých Budějovicích od jeho vzniku postupně řídili Ing. Antonín Hana, Ing. Jiří Toncar, Martin Holík, JUDr. František Voráček, Ing. Pavel Vaniš, Ing. Vladimír Toman, Ing. Jan Rosický, Mgr. Miloslav Hauser a Ing. Jiří Pelikán. Ze zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým byl zřízen nezávislý státní odborný dozorčí orgán, čímž byly vytvořeny předpoklady pro realizaci zásad, zakotvených v Konvenci Mezinárodní organizace práce č. 81, o inspekci práce. Zároveň se vznikem ČÚBP došlo k převzetí tehdejšího VÚBP ROH do působnosti ČÚBP. K 1. 1. 1974 byl také zřízen Institut výchovy bezpečnosti práce se sídlem v Brně. V roce 1977 byla kompetence ČÚBP rozšířena o zajišťování bezpečnosti technických zařízení v jaderné energetice. Dalším kompetenčním zdrojem činnosti ČÚBP se stalo poradenství o bezpečnosti při práci poskytovaného zaměstnavatelům a zaměstnancům. V návaznosti na přijetí zákona č. 575/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR, rozhodl předseda ČÚBP o zřízení Institutu technické inspekce Praha, a to ke dni 1. 4. 1991. Zákonem č. 47/1994 Sb. byl ČÚBP podřízen ministerstvu práce a sociálních věcí. Na uvedené ministerstvo přešla i legislativní kompetence. Činnost ČÚBP byla v legislativní a právní oblasti zaměřena od počátku jeho existence na tvorbu obecně závazných právních předpisů v podobě výnosů nebo vyhlášek, upravujících problematiku bezpečnosti práce a technických zařízení, na problematiku evidence a registrace pracovních úrazů a hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Legislativní činnosti ČÚBP byla jednou ze stěžejních činností tohoto úřadu a významným nástrojem pro prevenci před úrazy a nehodovými událostmi. K 1. 1. 2002 dochází v České republice k novému krajskému uspořádání. Na tuto skutečnost reaguje v roce 2003 tehdejší systém ČÚBP a IBP tak, že územní příslušnost našeho inspektorátu je rozšířena pro nově vzniklý kraj Vysočina. Dále je rozhodnuto, že v novém krajském městě Jihlavě bude zřízena Regionální kancelář našeho inspektorátu. K tomu dochází od 1. 1. 2004 a v pronajatých omezených prostorech bývalého Okresního úřadu začínají působit noví inspektoři pod vedení Ing. Jiřího Semeráda, kteří ve většině případů doposud působili ne inspektorátech v Brně a Hradci Králové. V roce 2005 se daří získat v Jihlavě od Celní správy vlastní budovu, bohužel v zanedbaném stavu a se třemi obsazenými nájemními byty. Od 1. 7. 2005 je možné tuto budovu začít postupně omezeně využívat a zároveň za plného provozu je nutné realizovat stavební úpravy v této budově. Celou budovu je možné využívat až od počátku roku 2015, kdy se podařilo uvolnit všechny nájemní byty a provést změnu užívání na plnohodnotné kancelářské prostory.
66
K 1. 7. 2005 vešel v účinnost zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce. Tímto zákonem byla činnost ČÚBP a IBP vyjmuta ze zákona č. 174/1968 Sb. a tyto orgány státního odborného dozoru byly zrušeny. S účinností od 1. 7. 2005 byl zřízen Státní úřad inspekce práce a osm Oblastních inspektorátů práce jakožto státních inspekčních orgánů v oblastech: -
-
-
-
právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi, právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu, kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců.
V této době dochází z důvodu rozšíření kontrolních pravomocí ke změně organizační struktury OIP a vzniká odbor pracovních vztahů a podmínek. Zároveň v Opavě vzniká Státní úřad inspekce práce jakožto nadřízený orgán oblastních inspektorátů. S rozšíření kontrolních pravomocí OIP dochází v této době k příchodu nových inspektorů pro zajištění zvýšeného rozsahu kontrolní činnosti z Úřadů práce nebo volného náboru. Z počátku byl u některých těchto zaměstnanců problém se začleněním do zaběhlého systému provádění kontrolních činností, ale v průběhu času byl tento proces úspěšně zvládnut a většina nových zaměstnanců se stala rovnocennými kmenovými zaměstnanci. Přesto však někteří noví zaměstnanci se s podmínkami práce neztotožnili a vzájemná spolupráce musela být ukončena. Rozšíření kontrolních pravomocí znamenala také pro inspektorát i jeho stávající zaměstnance nutnost zvládnout inspekci práce v nových podmínkách. Oblast pracovněprávních vztahů je, co se týče provádění inspekcí v některých případech konfliktní oblastí. Další vývoj ukázal, že je nutné zřídit na inspektorátech právní útvary, protože čím dál větší počet kontrolovaných osob se nechává zastupovat advokáty, zvláště když na základě výsledku kontroly je zahajováno správní řízení.
67
V dalších letech po stabilizaci činnosti OIP probíhala jeho činnost standartním způsobem. V této době však začala být uplatňována úsporná opatření ve státní správě. Systém SÚIP a OIP byl jeden z mála státních úřadů, jehož se tato opatření dotkla pouze v oblasti snížení a stagnace platů, nikoliv v oblasti snižování pracovních míst. Došlo pouze k nepatrnému snížení počtu míst z důvodu přirozených odchodů do důchodu v neinspekčních útvarech. V roce 2011 tehdejší vedení MPSV rozhodlo, že ve zvýšené míře bude v české republice zaměřena kontrolní činnost na potírání výkonu nelegální práce. K 1. 1. 2012 jsou rozšířeny kontrolní pravomoci OIP na ustanovení zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, kdy tyto pravomoci přechází opět z kontrolních pravomocí Úřadů práce. Dále bylo rozhodnuto, že tato činnost bude zajišťována v rámci projektu financovaného z fondů Evropské unie. Tímto rozhodnutí MPSV nastala velmi hektická doba, kdy bylo nutné ve velmi krátkém časovém horizontu přijmout velký počet nových zaměstnanců. Někteří opět přecházejí z Úřadů práce a ostatní z volného náboru. Ve výsledku kdy byl stav zaměstnanců OIP k 31. 12. 2011 - 65, je stav k 1. 1. 2012 - 125. Tehdejším vedením MPSV byly stanoveny velké počty kontrol v oblasti výkonu nelegální práce, aniž by byli noví zaměstnanci k výkonu kontrolní činnosti odborně připraveni a okamžitě schopni. Proto bylo nutné ve velmi krátkém časovém období zaměstnance vyškolit, aby mohli co nejrychleji zahájit kontrolní činnost. Dalším problémem, se kterým se OIP musí v této době potýkat jsou chybějící vozidla, tzv. mobilní kanceláře, se kterými se v projektu počítalo. Přes všechny problémy je kontrolní činnost zahájena a stanovené počty kontrol byly plněny. Takto projekt funguje dva roky do konce roku 2013, kdy se původně počítalo s jeho ukončením. Bylo rozhodnuto o dalším pokračování projektu, avšak v menším personální obsazení. Od 1. 1. 2014 tak dochází ke snížení počtu zaměstnanců OIP na 95. Dochází také k omezení počtu prováděných kontrol na rozumné reálné počty. Toto rozhodnutí umožňuje vedení OIP, aby začalo po inspektorech důsledně vyžadovat zvýšení kvality jejich práce. V období roků 2013 a 2014 se daří postupně snížit rozpracovanost návrhů pokut předaných do právního útvaru. Toto se příznivě odráží již v průběhu roku 2014 ve kvalitě práce a úspěšnosti v odvolacích řízení, když tato úspěšnost ještě ve větší míře pokračuje i v roce 2015. Rok 2015, kdy systém SÚIP si připomíná deset let od svého vzniku přináší další zásadní záležitost v jeho činnosti. Po dlouhých letech diskuzí politiků je vydán zákon č. 234/2014 Sb. o státní službě. V této souvislosti je pro systém SÚIP a OIP zpracován první návrh systemizace pracovních míst platný od 1. 7. 2015. V rámci této systemizace dochází u našeho OIP poprvé ke snížení pracovních míst v inspekčních útvarech, konkrétně dochází ke snížení dvou míst v útvaru PVP a dvou zaměstnancům musí být dána výpověď z pracovněprávního vztahu pro nadbytečnost. Den 3. 11. 2015, kdy složilo služební slib 70 našich zaměstnanců, je završením procesu přechodu většiny našich zaměstnanců do služebního poměru a stáváme se plnohodnotným služebním úřadem se všemi procesy a povinnostmi, které tento zákon definuje. Dle ustanovení zákona o státní službě bude každý rok k 1. 1. schvalována vládou ČR aktualizace systematizace služebních a pracovních míst. Proto není zcela jisté, zda současná služební a pracovní místa budou v budoucnu stoprocentně zachována. Chci vyslovit přesvědčení, že všichni naši zaměstnanci jak ve služebním poměru tak v pracovně právním vztahu budou svědomitě a odpovědně vykonávat svojí službu a práci tak, aby jejich pracovní výsledky nebyly důvodem k přehodnocení počtu našich zaměstnanců a důvodem ke snižování těchto míst. 68
Uplynulé roky neznamenaly pouze zajištění činnosti OIP po stránce kontrolní či inspekční. Uplynulé roky také znamenaly proces zajištění provozuschopnosti našich objektů. Stávající objekt OIP v Českých Budějovicích stárnul a nově převzatý objekt v Jihlavě byl v zanedbaném stavu. Tento proces se realizoval za plného provozu objektů a byla nutná důsledná organizace postupu prací, aby dopady na provoz úřadu byly minimální a byla zajištěna bezpečnost zaměstnanců a návštěvníků objektů. Chci zmínit hlavní tyto milníky: 1973 – 1974
Výstavba objektu IBP, Vodní ul., Č. Budějovice
1996
Částečné zateplení objektu v Č. Budějovicích
2005 – 2010
Postupné úpravy nově získaného objektu, Tř. Legionářů, Jihlava výměna oken, zateplení fasády, oplechování střech, rekonstrukce topení, oprava EI, úpravy interiérů, vybavení nábytkem, oprava garáží, oprava venkovního schodiště apod.
2009
Č. Budějovice Rekonstrukce elektroinstalace Nová strukturovaná kabeláž
2010
Výměna oken v Č. Budějovicích Oprava objektu garáží v Č. Budějovicích
2012
Instalace klimatizačních jednotek v Č. Budějovicích
2013
Č. Budějovice nové zateplení stěn, střechy, výměna topení, rozvody vody, požární hydranty, nová recepce
2014
Úpravy 3. patra Regionální kanceláře v Jihlavě po vystěhování nájemníků na kancelářské prostory
2015
Úprava vstupu do objektu v Českých Budějovicích
Uplynulých deset let činnosti OIP lze považovat za náročných a myslím, že poměrně úspěšných, přesto že činnost byla prováděna za neustále se měnících podmínek legislativních, personálních a při provádění stavebních pracích v našich objektech. Stanovené kontrolní úkoly se dařilo plnit a podařilo se navázat spolupráci s dalšími kontrolními orgány a úřady. Jejich výčet by byl velmi dlouhý. Chci se zmínit především o spolupráci s PČR. Tato ze strany policie velmi ceněna. Nastolený systém on line příjmu hlášení 24 hodin denně, 7 dní v týdnu o vzniklých pracovních úrazech od Krajského operačního střediska PČR a operativní řešení těch nejvážnějších případů je v rámci ostatních OIP jedinečný. Samozřejmě spolupráce i s ostatními je velmi prospěšná.
69
Popsaný vývoj v uplynulých letech znamenal, že logicky vždy v popředí zájmu byly nové záležitosti, tj. pracovně právní vztahy či kontroly NLZ. Chci zde říci, že všechny naše obory činnosti jsou stejně důležité. Je zde však nutné zmínit, že prioritou ve vyspělé společnosti by měla být ochrana zdraví a lidských životů. Toto platí ve všech lidských činnostech, pracovní činnosti nevyjímaje. Chci poděkovat všem bývalým i současným zaměstnancům, kteří se na činnosti OIP podíleli. Chci poděkovat všem zaměstnancům, kteří i nad rámec svých pracovních povinností se podíleli na zajištění jednotlivých oprav a rekonstrukcí objektů v minulém období. Co se týče budoucí činnosti úřadu je třeba na ni pohlížet skutečně jako na službu – službu státu. Státní služba je činnost, která má jasně definovaná pravidla a zaměstnanci jí vykonávající jsou určitými zákony definovanými pravidly omezeni na svých právech. Věřím tomu, že všichni zaměstnanci, kteří chtějí na našem úřadě službu vykonávat jsou s tím ztotožněni. Cílem činnosti našeho inspektorátu bude další zkvalitňování činnosti při dosažení stanovených počtů kontrol. I když se situace za poslední dva roky zlepšila, stále je zde prostor pro další zlepšování.
odborný rada Ing. Jiří Pelikán vedoucí služebního úřadu vedoucí inspektor
70
