Objektivní měření zatížení turistických lokalit Libereckého kraje

Objektivní měření zatížení turistických lokalit Libereckého kraje - 2008 -

Investor: Krajský úřad Libereckého kraje Odbor kultury, památkové péče, a cestovního ruchu U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2

Vedoucí projektu: NISA, o.p.s. Ještědská 82 Rychnov u Jablonce nad Nisou

Obsah 1. 2. 3. 4.

1.

Úvod Způsoby měření zatížení turistických lokalit Turistika a biodiverzita, negativní dopady vzrůstajícího cestovního ruchu Zhodnocení výsledků za roky 2005 - 2008

Úvod

Ve druhé polovině 20. století lidská činnost svou mohutností předčila přírodní procesy a stala se rozhodující pro utváření prostředí planety. Do poloviny 20. století se na divokou přírodu pohlíželo jako na nevyčerpatelný zdroj. A právě kvalitní přírodní prostředí spolu s kulturními památkami a etnickými jedinečnostmi představuje základní zdroj, z něhož čerpá jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících hospodářských sektorů na celém světě - turismus. Růst cestovního ruchu je dlouhodobý a předpovídá se mu neméně perspektivní budoucnost. Cestovní ruch navíc představuje významné národohospodářské odvětví, které má průřezový charakter a na jeho realizaci se podílí celá řada dalších odvětví - doprava, stavebnictví, kultura apod. Je to odvětví sektoru služeb, které v ekonomikách vyspělých států představuje již nadpoloviční až dvoutřetinový podíl. I v rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k těm rychle rostoucím. Ekologickou devastaci z pohledu vlivu cestovního ruchu na životní prostředí způsobuje především nepřiměřená kvantita cestovního ruchu, jeho masovost a jeho živelnost, neřízenost. Současná podoba masového cestovního ruchu a jeho trend jsou trvale neudržitelné. V roce 2006 přijal Evropský parlament usnesení „ O nových perspektivách a nových výzvách pro udržitelný evropský cestovní ruch. Jedná se o obsáhlý dokument, ve kterém jsou v 80. bodech jsou vytýčeny základní směry pro udržitelný cestovní ruch. Z tohoto dokumentu uvádíme jen body, které se vztahují k problematice šetrné turistiky ve vztahu k monitoringu turistické návštěvnosti. Z hlediska konkurenceschopnosti a kvality služeb: bod 3.: zdůrazňuje, že na jedné straně existují regiony s nadměrnou turistickou nabídkou, zatěžující životní prostředí a kladoucí velké nároky na místní obyvatelstvo, a na druhé straně regiony, které mají v oblasti cestovního ruchu velký nerozvinutý turistický potenciál;

2 Objektivní měření zatížení turistických lokalit v Libereckém kraji 2008

Z hlediska nových iniciativ udržitelného CR:

bod 22.: považuje cestovní ruch za způsob zhodnocení bohatství životního prostředí, který podporuje jeho zachování a ochranu; bod 23.: poukazuje na nebezpečí masového cestovního ruchu, jenž kvůli nekontrolovanému rozšiřování dopravních a ubytovacích kapacit a kvůli sezónní koncentraci návštěv ohrožuje místní přírodní nebo sociálně ekonomickou rovnováhu; vyzývá proto v této souvislosti Komisi, aby přezkoumala účinnost určitých dosud používaných opatření, jako jsou moratoria, nebo dalších nových opatření, která mají čelit této nerovnováze a napravovat ji a podala o jejich účinnosti zprávu, vyzývá Komisi, aby učinila kroky, které by umožnily odstranit současné rozdělení destinací uvnitř jedné turistické oblasti na ty, které jsou téměř přeplněny, a ty, které jsou dosud méně využívány, ale zároveň jsou velmi důležité z hlediska životního, historického nebo uměleckého prostředí; bod 26.: zdůrazňuje potřebu, aby všechny strany v odvětví přijaly opatření pro podchycení nové poptávky mimo hlavní sezonu, pro rozšíření návštěv na celý rok a pro lepší využití hotelů a ubytovacích zařízení; zdůrazňuje proto pozitivní dopady kongresového a obchodního cestovního ruchu, léčebného a lázeňského cestovního ruchu, cestovního ruchu zaměřeného na pamětní místa a události, kulturního cestovního ruchu v jakékoli podobě a formě, cestovního ruchu s náplní gastronomickou, přírodovědnou, sportovní, duchovní, historickou a jazykovou, náboženskou, společenskou atd.;

Východiskem k naplnění zásad trvale udržitelného rozvoje a využívání krajiny a přírodního bohatství pro CR v ČR jsou, resp. by mohly být především tyto dokumenty, které jsou dále rozpracovány pro území Libereckého kraje. V roce 2005 byla dopracována „Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje pro léta 2006 – 2020“ , která v obsáhlém materiálu stanovila cíle a postup k naplňování cílů. Ve SWOT analýze udržitelného rozvoje LK, v části ekonomický pilíř udržitelného rozvoje v „silných stránkách“ jsou mimo jiné uvedeny – „vhodné přírodní a kulturní podmínky pro rozvoje cestovního ruchu, sportu, lázeňství s rekreace“. Současně v rizicích“ je připomínáno „přetěžování absorpčních návštěvních kapacit stávajících rekreačních a turistických center a zachovalých přírodních lokalitách a oblastí regionu“. V sociálním pilíři v „rizicích“ jsou uváděny – „nedostatečná propagace nejen památek, ale i opomíjených atraktivit po celém regionu (jednostranně zaměřený zájem návštěvníků a cestovních kanceláří ve větších sídlech) .

V environmentálním pilíři v „silných stránkách“ je připomínána „velká koncentrace přírodního bohatství a vysoký podíl zvláště chráněných území z celkové rozlohy kraje“ a velký počet přírodních či přírodě blízkých ekosystémů a vysoká výměra lesních půd“ ve „slabých 3 Objektivní měření zatížení turistických lokalit v Libereckém kraji 2008

stránkách“ – „nízký podíl pořízených investic na ochranu životního prostředí, zejména pro oblast ochrany přírody a krajiny“ ; v „příležitostech“ – upřednostnění environmentálně šetrných způsobů dopravy, propojení celého území sítí turistických stezek a cyklotras s návazností na okolní regiony a zahraničí“ ; v „rizicích“ – „rostoucí tlak na krajinu a ekosystémy v chráněných územích v důsledku předimenzovaného rozvoje ekonomických, rekreačních a turistických aktivit “. V zájmu ochrany přírody a jejího udržení i pro příští generace je důležité do podvědomí všech osob pobývajících v turistických oblastech oblasti krátkodobě i dlouhodobě, zakódovat základní pravidla chování v územích s vyšším stupněm ochrany přírody, avšak nejen v nich. Je proto nutné aktivity provozované v těchto územích usměrňovat v souladu se zájmy ochrany životního prostředí a zajistit především dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje. Jedním z rozhodujících faktorů, který ovlivňuje a působí na počet návštěvníků a jejich skladba.

přírodní území je

Z těchto důvodů jsou již více jak čtyři roky (viz tabulka č.1) v provozu na pěti vybraných lokalitách v Libereckém kraji umístěny monitorovací turnikety, které sledují intenzitu turistického ruchu a slouží jako podkladový materiál pro další analýzy, rozbory, rozhodovací procesy. Jedná se o tyto lokality: • • • • •

CHKO Jizerské hory – Sedlo Holubníku CHKO Jizerské hory – přehrada Josefův Důl na Kamenici CHKO Český ráj – Malá Skála - Panteon KRNAP Krkonoše – Labská louka (Mumlavská louka), rozcestí U Čtyř pánů NPP Peklo - Robečský potok - Českolipsko Tabulka č.1

turniket Datum zprovoznění Jizerské hory - přehrada Josefův Důl 17.7.2004 Český ráj - Malá Skála - Panteon 20.4.2004 Jizerské hory - Sedlo Holubníku 25.10.2004 Krkonoše - Labská louka 22.10.2004 NPP Peklo - Robečský potok 22.11.2004


Pramen : E. Quitt : Klimatické oblasti ČSR, Geografický ústav ČSAV Brno, 1975 Obrázek č. 1: Charakteristika klimatických oblastí Libereckého kraje s vyznačením umístění monitorovacích turniketů

Tabulka č.2

turniket

Klimatická oblast Jizerské hory - přehrada Josefův Důl CH 6 Český ráj - Malá Skála - Panteon MT 7 Jizerské hory - Sedlo Holubníku CH 6 Krkonoše - Labská louka CH 4 NPP Peklo - Robečský potok MT 9


Tab. 3: Charakteristika klimatických oblastí vyznačených v obr.č. 1 vyskytujících se v Libereckém kraji

Charakteristika počet letních dnů počet dnů s prům. tepl. 10°C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů prům.tepl.v lednu průměrná teplota v červenci prům.tepl.v dubnu prům.tepl.v říjnu prům.počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhov. pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

Chladné oblasti

Mírně teplé oblasti

CH4

CH6

CH7

MT2

MT4

MT7

MT9

MT10

0-20

10-30

10-30

20-30

20-30

30-40

40-50

40-50

80-120

120-140 120-140 140-160 140-160 140-160 140-160 140-160

160-180 140-160 140-160 110-130 110-130 110-130 110-130 110-130 60-70 60-70 50-60 40-50 40-50 40-50 30-40 30-40 -6 až -7 -4 až -5 -3 až -4 -3 až -4 -2 až -3 -2 až -3 -3 až -4 -2 až -3 12 až 14 14 až 15 15 až 16 16 až 17 16 až 17 16 až 17 17 až 18 17 až 18 2 až 4 2 až 4 4 až 6 6 až 7 6 až 7 6 až 7 6 až 7 7 až 8 4 až 5 5 až 6 6 až 7 6 až 7 6 až 7 7 až 8 7 až 8 7 až 8 120-140 140-160 120-130 120-130 110-120 100-120 100-120 100-120 600-700 600-700 500-600 450-500 350-450 400-450 400-450 400-450 400-500 400-500 350-400 250-300 250-300 250-300 250-300 200-250 140-160 120-140 100-120

80-100

60-80

60-80

60-80

50-60

130-150 150-160 150-160 150-160 150-160 120-150 120-150 120-150 30-40 40-50 40-50 40-50 40-50 40-50 40-50 40-50

Pramen : E. Quitt : Klimatické oblasti ČSR, Geografický ústav ČSAV Brno, 1975

Výskyt klimatických oblastí v Libereckém kraji : - CH4 – nejvyšší partie Krkonoš a Jizerských hor; - CH6 – Krkonoše, Jizerské hory, masiv Kozákova; - CH7 – podhůří Krkonoš a Jizerských hor, masiv Ještědu; - MT2 – Lužické hory, prostor ohraničený městy Železný Brod – Semily – Jilemnice – Lomnice nad Popelkou, východní část Frýdlantského výběžku; - MT4 – okolí měst Liberec, Jablonec nad Nisou, Český Dub; - MT7 – pás od Chrastavy severním úpatím Lužických hor po Hejnice, okolí měst Dubá, Nový Bor, Cvikov, Jablonné v Podještědí, prostor bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko, úzký pás území při jižním úpatí masivu Ještědu až po masiv Kozákova (mimo vrchol); - MT9 – okolí České Lípy, Doks, pás území při jižních hranicích kraje až k Turnovu; - MT10 – Turnov, Český ráj.


2.

Způsoby měření zatížení turistických lokalit

Jak vyplývá z historických průzkumů, problematikou zatížení turistických stezek a lokalit se zabývala sice řada analýz a rozborů, avšak všechny rozbory využívaly pouze empirických metod odhadů návštěvnosti. Ta spočívala především v aktivní znalosti důvěryhodných obyvatel oblasti jako např. pracovníků Lesů České republiky, terénních pracovníků CHKO, aktivních pracovníků KČT, především značkařů, starostů obcí apod. o počtech návštěvníků dané lokality. Záleželo především na jejich zkušenosti a kvalifikovaném odborném odhadu. Přesto je možné se domnívat, že odhady o počtu návštěvníků, pokud nejde o data získaná metodou ručního sčítání, jsou vždy ovlivněny subjektivními faktory. Bylo prováděno např. ruční sčítání návštěvníků jednorázově (Jizerské hory srpen 2001, Český ráj červenec 2002, v roce 1997 a 1998 v centrální zóně Šumavy – včetně dotazníkové akce) nebo byly prováděny jednorázové průzkumy návštěvnosti formou dotazníkových akcí např. firmou GAREP v červenci 2002 pro „Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje“. Všechna tato realizovaná sčítání a dotazníkové akce však přes veškerá pozitiva ztrácejí na svých vypovídacích hodnotách s ohledem na skutečnost, že byla prováděna jednorázově a nelze z nich odpovědně a objektivně vyvodit obecnější závěry, neboť se jedná pouze o krátkodobá měření zachycují pouze krátký časový úsek. Tato metoda byla do současné doby a stále někde i přetrvává jako jediný objektivní způsob získání podkladů pro zjištění počtu návštěvníků. Je třeba říci, že metoda ručního sběru dat má svoje hranice a limity. Je náročná na organizační zabezpečení, na výběr osob zajišťujících sběr dat a jejich následné vyhodnocení Z toho vyplývá vysoká finanční náročnost. K získání reprezentativního vzorku je třeba provést sběr dat několikrát v daném období tak, aby byla odstraněna náhodnost a její ovlivnění např. povětrnostními podmínkami. Metoda přes svoji značnou finanční náročnost není vyvážena odpovídajícími kvalitními podklady. Pozitivum této metody je v možnosti získání podkladů o počtech průchodů daným stanovištěm v jednotlivých směrech, odlišení pěšího turisty od cyklisty apod. Z těchto důvodů byl v závěru roku 2002 zpracován materiál nazvaný „Objektivní měření zatížení turistických lokalit“, který řeší sběr dat o počtu návštěvníků za pomoci výpočetní techniky. Podle tohoto projektu je zajištěno průběžné monitorování počtu návštěvníků, za pomoci elektronických turniketů, ve stanovených profilech. To umožňuje získat podklady o počtech pěších turistů a cyklistů v letním období, v zimním období pak o počtech lyžařů.


3. Turistika a biodiverzita, negativní dopady vzrůstajícího cestovního ruchu Rozmanitost rostlinných a živočišných druhů a rozmanitost biotopů a na ně vázaných společenstev organismů mají klíčový význam nejen pro vývoj a zachování systémů biosféry, ale i pro atraktivitu turisticky využitelných území. Turistika a cestovní ruch významně pozměňují biologickou diverzitu rostlinných společenstev obecně, v podmínkách Libereckého kraje však obzvlášť v citlivých oblastech intenzivně turisticky využívaných, ať se jedná o Krkonoše, Jizerské hory nebo Český ráj. A to zejména v těchto oblastech: • Ochuzení biodiverzity • Naopak obohacení biodiverzity o cizí druhy • Podpora nebo brždění rozvoje určitých druhů změnou chemizmu stanoviště Ochuzení biodiverzity – druhové pestrosti rostlinných společenstev se nejčastěji spojuje s pohybem pěších, jízdních i motorizovaných návštěvníků. Na první pohled je nápadný vliv sešlapu na biodiverzitu a strukturu trvalého travního porostu. Rovněž i v lese dochází sešlapem k ochuzení bylinného patra a to v závislosti na konfiguraci terénu. Sešlap nezpůsobuje jen samotné snížení počtu druhů, ale i pozměňuje celkovou strukturu rostlinného společenstva. Pokryvnost bylinného patra jak na loukách, tak i v lese je podstatně ovlivněna jednak počtem turistů a jednak je ovlivněna konfigurací terénu. S narůstajícím počtem návštěvníků dochází k poškozování vegetace a to jednak z příčin špatné schůdnosti dochází k rozšiřování cest a nebo vyhledáváním schůdnější cesty v přilehlé vegetaci. Návštěvníci vyhledávají zkratky ve svažitém území a tím dochází k narušování vegetačního krytu a jeho následné ničení při přívalových deštích, jarním tání apod. Se snížením pokryvnosti trvalého travního porostu způsobenými přechody a přejezdy návštěvníků úzce souvisí i rozvoj erozních rýh. Eroze je důsledkem působení více faktorů jako např. přívalové deště, jarní tání, nedostatečnou údržbou cest a jejím odvodněním, spolu s přetížením turistických tras. Z níže uvedené tabulky jsou patrné podstatné rozdíly dopadů jednotlivých druhů turistiky na stav půdního povrchu. Ochuzování struktury vegetace pohybem turistů jsou do značné míry nepřímo úměrné kvalitě cestní sítě a ukázněnosti jejich uživatelů.


Poměrný nárůst obnaženého půdního povrchu při různých typech turistiky Tabulka č. 4

Druh turistiky Pěší Jízda na koni Jízda na kole

Travní porost Travní porost A B1

1,0 1,7 1,0

1,0 4,0 16,6

Travní porost B2

Lesy A

1,0 2,0 4,4

1,0 4,0 4,0

Lesy B

1,0 4,4 2,3

A = rovina, B = svah o sklonu 15º, B 1 = pohyb do kopce, B 2 = pohyb z kopce Podle Liddle, 1997

Z tabulky jsou patrné fatální dopady cykloturistiky na vegetaci, pokud je prováděna mimo cestní síť a to jak ve volné krajině, tak i v lese. Tento fakt je třeba rychle vzít v úvahu při zavádění nových tras pro cyklistiku, urychleně provést a odvést cykloturistiku z nejvíce ohrožených úseků, neboť jen tak je možné již v samotných počátcích eliminovat tyto negativní dopady, než následně těžce napravovat vzniklé škody, které mohou být v řadě případů již nevratné. Důležité je vyvarovat se vedení tras po svazích ve větším spádu a ve volném terénu. Obohacení biodivezity o cizí druhy. Účastníci cestovního ruchu neúmyslně rozšiřují četné druhy rostlin se značnou schopností přizpůsobit se novým stanovištím a tím nežádoucím způsobem obohacují druhovou pestrost přirozených rostlinných společenstev. Jde zpravidla o semena která se přichytila na oděvu, obuvi, zavazadlech, na povrchu dopravních prostředků, případně o semena, která byla přinesena se zásobami potravin. Jako typický příklad lze uvést výskyt pampelišky lékařské podél horských chodníků v Krkonoších a ve vyšších polohách Jizerských hor. Zvláště nebezpečné je obohacování místní flóry invazními, především introdukovanými druhy, které se nejednou rozšiřují právě z center turistického a cestovního ruchu. Takovými invazními druhy jsou například celík kanadský, celík větší, třapatka dřípatá, heřmánek terčový, a především křídlatky (česká, sachalinská, japonská) a vysoce agresivní bolševník mantegariánský. Důsledkem stále se zvyšujícího počtu návštěvníků dochází k negativnímu ovlivňování životních podmínek fauny nadměrným hlukem, především v období rozmnožování. Podpora/brzdění rozvoje určitých druhů. Turisticky frekventovaná místa, jako jsou pěší komunikace, odpočívadla, tábořiště, vyhlídky a jejich zázemí, se velmi často vyznačují postupnou eutrofizací půdy a vody zaviněnou úmyslně nebo náhodně vnášenými odpadky, vykonáváním fyziologických potřeb. Tato problematika, byť se zdá zcela banální a odtažená od problému, však vyzní zcela jinak, pokud si uvědomíme následující fakta: V průměrně vyspělých zemích se spotřebuje v potravě 2x více bílkovin na obyvatele, než je podle standardů Světové zdravotnické organizace fyziologicky potřebné. Jedním z důsledků této nadměrné konzumace je i následné zatížení nejen odpadních vod, ale v tomto případě přímo daná frekventovaná lokalita, kde se soustřeďuje značné množství lidí a není řešena otázka likvidace extrementů.

Tato eutrofizace podporuje vývoj a vitalitu takových druhů jako vlaštovičník větší, bršlice kozí noha, srha říznačka, kuklík městský, které se stávají vážnými konkurenty druhů 9 Objektivní měření zatížení turistických lokalit v Libereckém kraji 2008

citlivějších na změnu chemismu. V krajním případě může dojít k ruderalizaci původně druhově více méně pestrých rostlinných společenstev s naprostým převážením druhů rumištních, jako jsou kopřiva dvoudomá, merlík bílý, pcháč oset, vratič obecný. Tento negativní vývoj je možné již v současné době možné pozorovat především na silničních odpočívadlech u frekventovaných silničních tahů. Ale nejen tam, stále více se s tímto problémem můžeme potkat v blízkosti hojně navštěvovaných a frekventovaných autobusových zastávek, parkovišť, konečných autobusových zastávek a nástupních míst frekventovaných turistických tras. Tato problematika byla a je opomíjena a to i při pořádání velkých akcí, kde dochází k soustředění velkého počtu lidí a nejsou na těchto místech umístěny toalety.

4.

Zhodnocení výsledků za roky 2005 - 2008

S ohledem na skutečnost, že jsou již k dispozici data za roky 2005 až 2008, je možné nejen podstatně lépe hodnotit a porovnávat absolutní výši dat, ale současně je možno provádět podrobnější analýzy příčin a vazeb v meziročním porovnání, vyhodnotit a stanovit obecně platné závěry. Je již zřejmé, že každý z turniketů má svoje specifické zákonitosti a vazby. Ukazuje se, že teprve z delších časových řad návštěvnosti, v porovnání s dalšími faktory, je možné podstatně s daleko vyšší mírou pravděpodobnosti lépe a jednoznačněji analyzovat získaná data. Pro rozbor za rok 2008 byly využity vlastní podklady z monitorovacích turniketů, dále údaje získané v průběhu roku jednak z meteorologických stanic ČHMI, ČHMÚ hydro, údaje z informací internetových stránek Horské služby, údaje z informací internetového serveru Povodí Labe a Povodí Ohře, údaje z internetových stránek Jizerské o.p.s. a dalších podkladů , které jsou uvedeny u jednotlivých rozborů. Na základě těchto všeobecných podkladů a informačních zdrojů, včetně vlastních poznatků získaných při sběru dat a kontrol prováděných přímo v terénu, jsme podstatně lépe vybaveni a tak schopni analyzovat získaná data a jejich vazby. Hlavním cílem zpracovaného rozboru návštěvnosti vybraných lokalit nebylo jen vyhodnotit získaná data z monitorovacích turniketů z hlediska dosaženého absolutního počtu průchodů turniketem, ale především z hlediska širších souvislostí, příčin a vazeb ovlivňujících počty návštěvníků, které turniket zaregistroval. Jde především o analýzu příčin růstu či poklesu návštěvníků, hledání vazeb, konkrétních událostí ve spádové oblasti ovlivňující průchody návštěvníků turniketem, souvislostí a vztahů ovlivňujících návštěvnost v jednotlivých měsících roku, rozložení návštěvnosti ve všedních dnech a o víkendech, návštěvnost v průběhu dne, porovnání 10 Objektivní měření zatížení turistických lokalit v Libereckém kraji 2008

návštěvnosti ve stejných měsících jednotlivých let. Je třeba také hledat důvody zvýšené návštěvnosti nebo naopak jejího poklesu. Souvisí to nejen s povětrnostními podmínkami, ale i s různými akcemi pořádanými v dané oblasti nebo lokalitě. Každý monitorovací turniket byl vyhodnocen samostatně, roční výsledky 2005 – 2008, u některých turniketů i od roku 2004, postupně, jak byly zprovozněny. V měsíčním členění jsou porovnány s údaji za jednotlivé roky a to jak v absolutní výši, tak v procentním, relativním vyjádření a srovnávány s dostupnými údaji o klimatických podmínkách. S ohledem na skutečnost, že jsou k dispozici data za 4 roky a to je již dostatečný objem, z nichž lze odvodit obecnější závěry, přistoupili jsme k výpočtu aritmetických průměrů počtu průchodů za měsíc, případně za rok. Aritmetické průměry vyjadřují průměrnou návštěvnost v měsících nebo letech 2005 – 2008 (případně od roku 2004, pokud byl již v provozu) a k tomuto průměru byla posuzována absolutní výše počtu průchodů v roce 2008. Pro lepší přehlednost jsou číselné údaje pro lepší přehlednost převedeny do grafické formy. Na základě provedených rozborů je patrné, že zcela dominantním faktorem ovlivňujícím návštěvnost kteréhokoliv z turniketů, jsou především povětrnostní podmínky. To se týká především turniketu v Krkonoších na Labské louce, turniketů umístěných v Jizerských horách (Sedlo Holubníku, přehrada Josefův Důl na Kamenici), které leží ve vyšší nadmořské výšce, ale stále více je i patrný vliv klimatických podmínek na návštěvnost turniketu na Malé Skále – Panteonu a NNP Peklo – Robečský potok, i když třeba nepřímo (doba kvetení bledule jarní). Rok 2008 se svými specifickými povětrnostními podmínkami jasně dokumentuje jejich vliv na návštěvnost. Tyto vztahy a vazby jsou rovněž podrobně rozebrány při hodnocení návštěvnosti u jednotlivých turniketů. V roce 2008 se však po růstu návštěvnosti v uplynulých letech začaly projevovat velice zřetelně problémy vyplývající z nastupující ekonomické krize, negativně se projevoval již od počátku roku rostoucí kurs koruny a spolu s neřešenou problematikou úrovně služeb, kriminalitou, barometr popularity Česka, jako turistické destinace, povážlivě klesl. Níže uvedené tabulky vypovídají o celkové návštěvnosti za rok 2005 až 2008, denní návštěvnosti a denním maximu a především o současném zatížení daného území a lokality. Vývoj návštěvnosti v některých lokalitách (přehrada Josefův Důl) jasně ukazuje na enormní turistické zatížení této části Jizerských hor a to po celé roční období. Je třeba však současně podotknout, že daleko vyšší zatížení je v oblasti Bedřichova, jako hlavního nástupního místa do Jizerských hor a to především v zimním období. V Bedřichově také končí autobusové linky z Jablonce nad Nisou a Liberce, jedná se o nástupní místa s vybudovanými placenými parkovišti, sociálním zařízením a občerstvením . Bedřichov nabízí návštěvníkům také lépe vybavená parkoviště, a je také lépe dopravně dostupný než Hrabětice. Hrabětice jsou hlavním nástupním místem pro návštěvu Jizerských hor právě přes přehradu v Josefově Dole směrem na Kristiánov. 11 Objektivní měření zatížení turistických lokalit v Libereckém kraji 2008

Z výsledků sčítání a na základě zkušeností získaných při provozování monitorovacích turniketů na území Národního parku České Švýcarsko, docházíme k závěru, že je třeba umístit monitorovací turnikety na další místa v Jizerských horách, neboť jen tak lze získat potřebné informace nejen o absolutních počtech návštěvníků Jizerských hor, ale i o časovém rozložení návštěvnosti v průběhu dne v jednotlivých obdobích roku a získat tak podklady o toku návštěvníků v oblasti Bedřichov (lyžařský stadion, případně obora) – Nová louka – Hřebínek Kristiánov – Knajpa – Smědava - Jizerka. V současné době nejsou spolehlivé podklady, ale pouze odhady, jaký počet návštěvníků směřuje z Bedřichova na Novou louku. Lze pouze abstrahovat, že toto číslo může být dvojnásobkem průchodů na přehradě v Josefově Dole. (2006 – maximální počet průchodů řádově 183 000 průchodů, což by představovalo pro oblast Bedřichova cca 370 000 průchodů). V roce 2007 došlo k poklesu průchodů na přehradě v Josefově Dole o více jak 22 tisíc. Sestupný trend návštěvnosti pokračoval i v roce 2008, počet průchodů se snížil až pod hranici 150 000 průchodů. Lze jen spekulovat, zda se jedná o pouze o snížení zájmu o nástup do Jizerských hor právě ze směru od Hrabětic a jejich přesun do jiných lokalit. Ze zkušeností je však stále patrný nárůst návštěvníků využívat parkoviště na Hraběticích „U kapličky“ s ohledem na zahlcení parkovišť na Bedřichově. Stále naléhavěji tak vystupuje potřeba umístit turnikety na nejdůležitějších nástupních místech do Jizerských hor pro získání dat o počtech návštěvníků směřujících do Jizerských hor a rozpoznat toky návštěvníků, především jejich počty v jednotlivých obdobích. Dále je třeba pokrýt monitorovacími turnikety oblast východní části Jizerských hor a to obzvlášť poté, co byl otevřen turistický přechod u Jizerky přes Jizeru do Polska v rámci akce Jizerská magistrála pro pěší, která je součástí turistické magistrály Nová Hřebenovka. Tyto náročné stavební úpravy přispěly k lepší dostupnosti východní části Jizerských hor a mají také přispět k rozložení návštěvnosti a intenzity turistického ruchu do ostatních částí Jizerských hor a nabídnout paralelní a přitom, pokud je to možné, oddělené trasy pro pěší a cykloturisty. Podstatný nárůst turistického ruchu nastal i oblasti Smrku po otevření rozhledny v září roku 2003 a následně i úpravou lyžařských tras ze Smědavy přes Předěl na rozcestí Na Písčinách – Tišinu a dále na rozcestí U Spálené hospody v rámci Jizerské lyžařské magistrály, kterou upravuje Jizerská o.p.s.. V současné době se ukazuje ze třech složek turistiky (pěší, lyžařská a cyklo) jako nejproblematičtější cykloturistika. Její dynamický rozvoj překonal všechny předpovědi a cyklistika se stala doslova fenoménem. Pro její provozování nebyly však vytvořeny potřebné předpoklady, především budováním oddělených cyklotras a to jak v intravilánu, tak extravilánu. Cykloturistika má několik specifických zvláštností. Používá pro pohyb v přírodě technický prostředek – kolo, čímž se jeho akční rádius na rozdíl od pěší turistiky zhruba ztrojnásobuje. Zvyšuje se tím i současně hmotnost cca o 15 kg a hlavně zatížení podkladu – působení pneumatik kola na povrch cesty. Horská kola v poslední době používají robusní pláště 12 Objektivní měření zatížení turistických lokalit v Libereckém kraji 2008

s výrazným vzorkem, který již může vážně narušit nezpevněných cestách v horách.

slabý půdní pokryv, zvláště na

Z našich poznatků přímo v terénu můžeme konstatovat, že velice záleží, na jakém povrchu a v jaké lokalitě je cykloturistika provozována. Je nesporné, že ve svažitém území a v nenosném, případně zvodnělém terénu (mokřady, rašeliniště) dochází k nevratnému poškozování vegetačního krytu. Obzvlášť značné škody vznikají u strmých stezek, kde při intenzivním brzdění a při uvedení kola do smyku ve sjezdech, vznikají při použití hrubého vzorku erozní rýhy. Problematika cyklistů se týká především oblasti Jizerských hor, tj. turniketu na přehradě Josefův Důl a Sedlo Holubníku. Z výsledků ručního sčítání na podzim v roce 2004 v Jizerských horách a na Malé Skále vyplynulo, že poměr cyklistů a pěších činil 7 : 3, ( přehrada Josefův Důl, Knajpa, Kristiánov, Hřebínek, rozcestí u Nové louky, Bedřichov rozcestí U hájenky).

Od roku 2004 nebylo prováděno ruční sčítání a tak nejsou spolehlivé údaje o tom, zda tento poměr stále platí. Lze předpokládat a na základě našich zkušeností konstatovat, že tento poměr stále platí nebo se již blíží poměru 8:2. Především agresivní cyklisté, kteří využívají i pěší trasy, neustále vytlačují především starší turisty, kteří tvoří většinu pěších turistů, do stále odlehlejších míst. Tento poznatek vyplynul z našich zkušeností při pohovorech s pěšími návštěvníky při kontrolách monitorovacích turniketů. Při návštěvách v Sedle Holubníku jsme zjistili, že i tuto lokalitu využívá stále více cyklistů, aby si zkrátili cestu mezi severní a jižní částí Jizerských hor, případně si uschovají kola v podrostu a dále pokračují pěšky. Jejich cílem je především Holubník a Ptačí kupy. Obdobně si počínají i cyklisté při návštěvě Smrku, kdy ponechají kola pod Nebeským žebříkem, jako pěší vystoupí na Smrk a stejnou cestou se vrací ke svým kolům. NPP Peklo – Robečský potok rovněž navštěvuje podle našich zjištění při kontrole turniketu stále více cyklistů, ačkoliv trasa není určena pro cykloturistiku. To potvrzuje i rozsah erozních rýh a stop po kolech na měkkých částech cest na trase vedoucí NPP Peklo. Dochází tak k devastaci cesty obzvlášť v místech, která není zpevněná a tento stav podstatně zhoršuje schůdnost pro pěší turisty a především pro rodiny s kočárky.

Porovnání návštěvnosti jednotlivých turniketů v roce 2008 Tabulka č.5

turniket

počet návštěvníků

denní průměr

denní maximum

datum

Přehrada Josefův Důl

149 901

410

4 026

11. říjen

Malá Skála-Panteon

102 544

280

2 555

26. červenec

Sedlo Holubníku

10 502

29

227

Labská louka

72 099

197

1 176

3. červenec

NPP Peklo-Robečský potok

24 991

68

666

15. březen

6. září



turniket


denní průměr

denní maximum

datum


160 821

441

2 274

30. prosinec


103 083

282

2 458

28. červenec

Sedlo Holubníku

9 709

27

202

Labská louka

76 978

211

1 658

17. únor


26 760

73

1 197

11. březen

2. srpen


turniket


denní průměr

denní maximum

datum


183 133

502

3 956

14. říjen


92 086

252

2 003

29. červenec

Sedlo Holubníku

10 467

29

246

Labská louka

90 843

249

1 799

14. leden


25 936

71

1 054

15. duben

30. září


turniket


denní průměr

denní maximum

datum


181 688

498

2 974

3. září


97 764

268

1 840

30. červenec

Sedlo Holubníku

12 208 ¹*

36 ²*

449

16. leden

Labská louka

71 240 ³*

236 ²*

1 470

2. duben

975

2. duben


24 723

68

¹* celkový počet návštěvníků je ovlivněn trvalým zastíněním monitorovacího turniketu Monitorovací turniket v Sedle Holubníku byl od 24.1 do 31.1., od 1.2. do 4. 2., od 16.12 do 27.12 a od 29.12. do 31.12 trvale zacloněn v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek.

* denní průměr je vztažen pouze na dobu, po kterou byly monitorovací turnikety v provozu ³* celkový počet návštěvníků je ovlivněn trvalým zastíněním monitorovacího turniketu Monitorovací turniket na Labské louce byl od 9.1. do 31.1., 1.2., od 13.2.do 18.2., od 22.2 do 24.2. a od 27.2. do 28.2., od 1.3 do 19.3., od 21.11 do 28.11., od 5.12 do 9.12. , od 15.12 do 18.12. a 22.12. do 31.12. trvale zacloněn v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek.


Porovnání návštěvnosti jednotlivých turniketů v letech 2005 - 2008, růst nebo pokles v absolutním vyjádření Tabulka č.9 2005

2006

2007

2008

2006 2005+-

2007 2006+-

2007 - 2008 2005+ - 2007+-

2008 2006+-

2008 2005+-

Malá Skála Josefův Důl Labská louka NPP Peklo

97 764 181 688 71 240³* 24 723

92 086 183 133 90 843 25 936

103 083 160 821 76 978 26 760

102 544 149 901 72 099 24 991

-5 678 1 445 19 603 1 213

10 997 5 319 -539 -22 312 -20 867 -10 920 -13 865 5 738 -4 879 824 2 037 -1 769

10 458 -33 232 -18 744 -945

4 780 -31 787 859 268

Sedlo Holubníku

12 208¹*

10 467

9 709

10 502

-1 741

35

-1 706

měsíc

-758

-2 499

793


³* celkový počet návštěvníků je ovlivněn trvalým zastíněním monitorovacího turniketu Monitorovací turniket na Labské louce byl od 9.1. do 31.1., 1.2., od 13.2.do 18.2., od 22.2 do 24.2. a od 27.2. do 28.2., od 1.3 do19.3., od 21.11 do 28.11., od 5.12 do 9.12. , od 15.12 do 18.12. a 22.12. do 31.12. trvale zacloněn v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek

Porovnání návštěvnosti jednotlivých turniketů v letech 2005 - 2008, růst nebo pokles v % Tabulka č.10

měsíc

2005

2006

2007

2008

2006/ 2007/ 2005 2006

Malá Skála Jos.Důl Labská louka NPP Peklo

97 764 92 086 103 083 102 544 94,2 111,9 181 688 183 133 160 821 149 901 100,8 87,8 71 240³* 90 843 76 978 72 099 127,5 84,7 24 723 25 936 26 760 24 991 104,9 103,2

Sedlo Holubníku

12 208¹*

10 467

9 709

10 502

85,7

92,8

2007/ 2005 105,4 88,5 108,1 108,2

2008/ 2008/ 2008/ 2007 2006 2005 99,5 111,4 104,9 93,2 81,9 82,5 93,7 79,4 101,2 93,4 96,4 101,1

79,5 108,2 100,3

86,0


³* celkový počet návštěvníků je ovlivněn trvalým zastíněním monitorovacího turniketu Monitorovací turniket na Labské louce byl od 9.1. do 31.1., 1.2., od 13.2.do 18.2., od 22.2 do 24.2. a od 27.2. do 28.2., od 1.3 do19.3., od 21.11 do 28.11., od 5.12 do 9.12. , od 15.12 do 18.12. a 22.12. do 31.12. trvale zacloněn v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek


Porovnání návštěvnosti jednotlivých turniketů v letech 2005 - 2008 Počty průchodů v letech 2005 - 2008 200 000 181 688

183 133

180 000 160 821 160 000

149 901

140 000

120 000 103 083

97 764

102 544

92 086

100 000

76 978

90 843

80 000

72 099

71 240 60 000

40 000

20 000

24 723

25 936

26 760

24 991

12 208

10 467

9 709

10 502

0 2005 Malá Skála

2006 přehrada Josefův Důl

2007 Labská louka

NPP Peklo

2008 Sedlo Holubníku

Graf č.1 – porovnání návštěvnosti jednotlivých turniketů v letech 2005 - 2008

Z výše uvedených tabulek č. 9 a 10 a grafu č. 1 je zřejmé, že v roce 2008 došlo u 4 turniketů k snížení počtu průchodů zaznamenaných turnikety proti uplynulým rokům, u turniketu v Sedle Holubníku došlo k nárůstu počtu průchodů. Proti roku 2007 poklesl počet průchodů u 4 turniketů, pouze turniket v Sedle Holubníku zaznamenal přírůstek ve výši 8,2 % (absolutně 793 průchodů). Nejmenší pokles zaznamenal turniket na trase Malá Skála – Panteon a to výši 0,5 %, u ostatních 3 turniketů se pohybuje v rozmezí od 6,3 do 6,8 %. V porovnání s rokem 2006 došlo k nárůstu návštěvnosti u turniketu Malá Skála – Panteon o 11,4 % a Sedle Holubníku o 0,3 %. Turniket v NPP Peklo zaznamenal pokles o 3,6 %. U turniketu na přehradě v Josefově Dole je pokles již markantní a to 18,1 % (absolutně 33 232 průchodů) a u turniketu na Labské louce činí relativní pokles 20,6 %, což představuje absolutně pokles o 18 744 průchodů. Ve srovnání s rokem 2005 je bilance příznivější. K nárůstu návštěvnosti došlo u turniketu Malá Skála – Panteon o 4,9 %, na Labské louce o 1,2 % a u turniketu NPP Peklo o 1,1 %. Pokles byl naopak zaznamenán v Sedle Holubníku o 14 % a na přehradě v Josefově Dole o 17,5 %. Tento trend koresponduje i s údaji vydanými Českým statistickým úřadem za rok 2008. Z jeho údajů vyplývá, že do Libereckého kraje přijelo loni nejméně turistů za devět let. 16 Objektivní měření zatížení turistických lokalit v Libereckém kraji 2008

V kraji ubytovalo téměř 696 tisíc lidí, což bylo zhruba o dvě procenta méně než předloni. Ve srovnání s rokem 2000, kdy kraj navštívilo téměř 843 tisíc turistů, je to ale propad o 18 procent. Výrazně přitom ubylo zejména cizinců, jejichž počet loni poprvé klesl pod 200 tisíc. Podle ubytovatelů byla loni hlavním důvodem klesající návštěvnosti silná koruna, která hlavně Němce, kteří tvoří nejvyšší podíl návštěvníků, od návštěvy odrazovala. Příliš se to nezměnilo ani v závěru roku, kdy koruna začala výrazně oslabovat. Svoji úsluhu určitě sehrála i ekonomická krize, s tím související nárůst nezaměstnanosti. Nesporný a nezanedbatelný vliv však má především úroveň poskytovaných služeb ve srovnání s ostatními destinacemi například v Rakousku, Itálii, Francii. Většinu návštěvníků na konci roku tvoří klientela, která přijíždí o Vánočních svátcích a na Silvestra za sněhem. Po zkušenostech z předcházejících dvou let, kdy hory byly beze sněhu, nechtěli již po třetí rok v řadě riskovat, že opět nebudou moci lyžovat, neobjednávali si ubytování předem a přijeli až na poslední chvíli, nebo zvolili náhradní destinace s lepšími službami, nebo přijeli pouze jako víkendoví návštěvníci. V posledním čtvrtletí se v kraji ubytovalo 120 800 návštěvníků, z toho téměř 41 700 bylo cizinců, což představuje ve srovnání se závěrem roku 2007 zhruba dvouprocentní propad. Dovolenou v Libereckém kraji trávilo loni více než 496 tisíc tuzemských turistů. Ve srovnání s rokem 2007 klesl jejich počet jen nepatrně. O propad návštěvnosti se zasloužili hlavně cizinci. Těch do kraje zavítalo 199 tisíc, když o rok dříve jich bylo téměř 212 tisíc. Nejpočetnější skupinu tvoří Němci, ve srovnání s předchozím rokem jich bylo ale o sedm procent méně. Podobný byl úbytek návštěvníků z Dánska, z Nizozemska přijelo dokonce o čtvrtinu méně lidí a podobný byl i pokles zájmu Slováků. Naopak zájem Poláků stoupá, loni jich přijelo přes 22 200, což bylo o 40 % více než v roce 2007. Hoteliéři a vlastníci penzionů navíc loni zaznamenali větší zájem o kratší pobyty, nejvíce se prodávají pobyty na víkendy nebo prodloužené víkendy. Současně také avizují podstatné snížení tržeb za jídlo a nápoje. Jejich zkušenosti ukazují, že návštěvníci, aby ušetřili, si nakoupí jídlo a nápoje v obchodní síti. Zatímco v roce 2000 trávili turisté v kraji v průměru 4 noci, loni už to bylo jen 3,5 noci a v posledním čtvrtletí se průměrná délka pobytu zkrátila dokonce na 2,8 noci. Návštěvnost v I.čtvrtletí roku 2008 ovlivnily především nepříznivé klimatické podmínky a to především nedostatek sněhu a tuto skutečnost také zaznamenaly turnikety v Jizerských horách (přehrada Josefův Důl a Sedlo Holubníku) a Krkonoších (Labská louka). Podrobně jsou rozebrány příčiny a důsledky v hodnocení jednotlivých turniketů. Úbytek návštěvnosti zaznamenaly provozovatelé hotelů a penzionů v Jizerských horách a v Krkonoších. Provozovatelé uvádějí, že dříve návštěvníci pobývali na horách celý týden, nyní svůj pobyt zkracují. V řadě případů přijíždějí pouze na prodloužený víkend, zpravidla na tří dny.


Obdobná situace byla i ve II.čtvrtletí a to jednak v důsledku chladného počasí, které však ovlivňuje především návštěvnost o víkendech, dále v souvislosti se silnou korunou, začínající ekonomickou krizí, u českých návštěvníků stále rostoucí ceny benzinu. Letní sezona v horských oblastech (Jizerské hory a Krkonoše) se v roce 2008 rozbíhala velice pomalu. Hory byly ještě na začátku července poloprázdné. Provozovatelé horských hotelů a penzionů sice narychlo snižovali ceny ubytování kvůli malému zájmu rekreantů, avšak kvůli stoupajícím provozním nákladům potřebovaly spíš zdražit. Ale to by na letní dovolenou do hor asi nepřijel už vůbec nikdo. Odhady o poklesu návštěvníků v Krkonoších se různily, od „nic dramatického, ale dosáhnout stejného ekonomického výsledku jako loni nás bude stát více úsilí“ až po konstatování, že „naše kapacity máme naplněny jen ze 30 – 40 %“. Naopak turistická střediska v Českém ráji byla na tom o poznání lépe. Hotely a penziony byly z větší části obsazené. Je však třeba uvést , že ubytovacích kapacit je v Českém ráji oproti Krkonoším přece jen omezené množství. Menší hotýlky a penziony tam obsazují z 85 procent Češi. „Je to příjemná dovolená v krásném prostředí za rozumné peníze. Pro rodinnou pěší turistiku a cykloturistiku ideální,“ jak uváděla řada návštěvníků. Služeb autobusových linek pro přepravu turistů s jízdními koly, tzv. cyklobusů, za rok 2008 v Krkonoších letos využilo o 14 % méně lidí než loni. Celkový počet přepravených lidí klesl ze 37 000 na 32 000, počet přepravených kol však zůstal na 3200. Pokles počtu návštěvníků v Libereckém kraji je ovšem dlouhodobějšího charakteru, než jen období roku 2008. To jasně dokumentují údaje nejen z monitorovacích turniketů. Příčiny jsou částečně ovlivněny nepříznivými klimatickými podmínkami, ale právě proto je třeba nabídnout návštěvníkům v době nepříznivého počasí další aktivity, které jim vyplní jejich čas. Ekonomická krize a výkyvy měnového kurzu by měly aktivizovat všechny, kteří mají na starost cestovní ruch, aby hledali cesty k využití vybudovaných ubytovacích kapacit, které jsou na území kraje k dispozici. Cesta ke zvýšení návštěvnosti vede jednak přes rozšíření nabídky služeb a současně i s cílenou, komplexní propagací turistických atrakcí za využití již uplatňovaných a známých marketingových způsobů na Západ od našich hranic. Je třeba současně řešit i příčiny, které jsou notoricky známé a stále omílané. Důvody, proč řada potenciálních návštěvníků odmítá přijet znovu do ČR (okrádání návštěvníků, přemrštěné ceny, nízká úroveň služeb, kvalita taxislužeb) jsou jasné, ale pokud tyto nebudou odstraněny, tak se nápravy, která se projeví ve větším touze zájmu opět navštívit opět Liberecký kraj, těžko dočkáme.

Absolutně nejvyšší počty průchodů v roce 2008 vykazuje turniket na přehradě v Josefově Dole a to 149 901 průchodů. Turniket registruje pěší návštěvníky a cyklisty od jara do podzimu a se spadem sněhu pak vyznavače běžeckého lyžování. Počty návštěvníků jsou vysoké, ( 3 měsíce v rozpětí 3 000 – 10 tisíc, 10 – 15 tisíc 6 měsíců, 15 – 20 tisíc 2 měsíc, nad 20 tisíc návštěvníků 1 měsíc). 18 Objektivní měření zatížení turistických lokalit v Libereckém kraji 2008

Druhou nejnavštěvovanější lokalitou byla, stejně jako tomu bylo v roce 2005 až 2007, Malá Skála –Panteon, kde turniket podruhé zaregistroval za rok více než 100 tisíc průchodů, celkem to bylo 102 544 průchodů. Specifikem tohoto měřeného profilu je skutečnost, že se jedná o turniket, který využívají pouze pěší turisté, neboť jak pro cyklisty, tak i pro běžecké lyžování je lokalita zcela nevyužitelná. U tohoto turniketu se nejvyšší zatížení soustřeďuje do dvou prázdninových měsíců a to července, kdy turniket zaznamenal 25 776 průchodů (podíl z ročního zatížení – 25,1 %) a srpen, kdy prošlo turniketem 20 319 průchodů (podíl z ročního zatížení – 19,8 %). Celkově se podílejí tyto dva měsíce na roční návštěvnosti 44,9 % . Obdobná údaje byly zaznamenány i v letech 2005 - 2007. Jedním z cílů návštěvníků, kteří procházejí monitorovacím turniketem na Malé Skále jsou i návštěvníci zříceniny hradu Frýdštejna. Hrad navštívilo v roce 2007 celkem 29 852 návštěvníků, v roce 2006 to bylo 29 608 návštěvníků. Hrad je přitom otevřen pro veřejnost od 1. května do 31. října a to od 10,00 – 17,00 hodin. Za rok 2008 navštívilo hrad Frýdštejn 23 150 návštěvníků a to je markantní pokles návštěvnosti ve srovnání s rokem 2007 i 2006. Prudký pokles návštěvnosti byl způsoben především uzavřenou komunikací Malá Skála – Frýdštejn v období červen – září, kdy byla prováděna oprava propustků. Turniket je situován na červené turistické značené trase která vede z Malé Skály na hrad Frýdštejn. Turistická značka však vede kolem 2 atraktivních lokalit, Panteonu a po krátké odbočce je možné navštívit vyhlídku na ostrohu Vranovského hřebenu nad jezem na Jizeře. Panteon je otevřen v období červen – srpen po celý týden od 9:00 do 18:00 hodin a v měsících duben, květen, září, říjen o sobotách a nedělích od 9:00 do 18:00 hodin. V roce 2007 si prohlédlo Panteon 10 971 návštěvníků, v roce 2008 to bylo 11 832 návštěvníků. Je však třeba upřesnit, že se jedná o návštěvníky, kteří absolvovali placenou prohlídkovou trasu, která je poměrně fyzicky náročná. Lze jen stěží odhadnout, jaké procento návštěvníků ji absolvuje z celkového počtu, kteří zavítají na parkán Panteonu. Většina z nich však podle zkušeností využije laviček zde umístěných k odpočinku a občerstvení, potěší se pohledem do údolí Jizery a pokračuje buď zpátky na Malou Skálu a nebo na hrad Frýdštejn. Monitorovací turniket byl uveden do provozu 21. dubna v roce 2004 a je spolu s turniketem na přehradě v Josefově Dole, který je v činnosti od července 2004, nejdéle v nepřetržitém provozu a poskytl již značné množství údajů pro analýzy návštěvnosti.

Třetí nejnavštěvovanější měřenou lokalitou je turniket na Labské louce. V roce 2008 zaznamenal pouze 72 099 průchodů. V roce 2006 turniket zaregistroval 90 843 průchodů, v roce 2007 76 978 průchodů. Je tedy zřejmé, že dochází k neustálé snižování návštěvnosti.


Monitorovací turniket v NPP Peklo je s počtem 24 991 průchodů zaznamenaných v roce 2008 dalším turniketem umístěným na území Libereckého kraje. NPP Peklo u Robečského potoka se vyznačuje vyrovnanou návštěvností ve všech letech po které je turniket v provozu.Je nejméně zasažitelný ze všech turniketů vlivem nepříznivých klimatických podmínek, protože leží jak ukazuje přehled klimatických oblastí, v nejteplejší oblasti ze všech 5 turniketů. Jestliže v roce 2005 zaregistroval 24 723 průchodů, tak v roce 2006 to bylo 25 936 průchodů, v roce 2007 26 760 průchodů. Oproti roku 2006 nárůst v roce představuje absolutně 824 průchodů a nárůst o 3,2 %. Nejnižší návštěvnost, celkem 10 502 průchodů zaznamenal monitorovací turniket v Sedle Holubníku. Obdobně, jako tomu bylo v případě turniketu v NPP Peklo – Robečský potok, vyznačuje se turniket v Sedle Holubníku poměrně vyrovnanou návštěvností. V roce 2005 turniket zaregistroval 12 208 průchodů, v roce 2006 to bylo 10 467 průchodů, v roce 2007 zatím nejnižší počet, celkem 9 709 průchodů. Důvody je třeba hledat v nepříznivých klimatických podmínkách a dále i proto, že v zimě není přes Sedlo Holubníku upravována lyžařská stopa.

U turniketů nelze porovnávat absolutní dosažené výsledky, neboť cílem instalace turniketů bylo především získat v daných lokalitách základní přehled o počtech návštěvníků, a postupně dobudovávat systém měřených profilů tak, aby bylo možné rekonstruovat a dokumentovat pohyb návštěvníků v jednotlivých oblastech. Cílem je poskytnout příslušnému destinačnímu managementu, institucím, objektivní podklady pro plánování a rozhodování v oblastech jak cestovního ruchu, ale i pro regionální rozhodovací procesy. Přestože je cestovní ruch považován za dynamicky se rozvíjející ekonomické odvětví s významnými dopady pro národní ekonomiku, je třeba pro zpracování rozvojových programů získat potřebné podklady a argumenty pro zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu využitím a dalším rozvojem dostupného potenciálu daných území a tím docílit jednat zvýšení konkurenceschopnosti regionu, při respektování především zájmů ochrany přírody a dalších složek životního prostředí. Pouze kontinuální a dlouhodobé časové řady o návštěvnosti nejlépe vypovídají o trendech návštěvnosti a nejlépe kombinované s ručním sčítáním za delší časové období (1x za tři až čtyři roky) a z nich lze provádět potřebné analýzy. Obdobná, avšak podstatně rozsáhlejší a ucelenější síť monitorovacích turniketů byla provozována v letech 2005 - 2008 na území Národního parku České Švýcarsko v počtu 12 turniketů. Na základě zkušeností získaných při vyhodnocování návštěvnosti a při zpracovávání dalších analýz se ukazuje , jak je tato metoda nejen efektivní. Získaná data 20 Objektivní měření zatížení turistických lokalit v Libereckém kraji 2008

umožňují zdokumentovat v delších časových řadách fyzické dimenze únosnosti ( na kapacity a formy zařízení cestovního ruchu a i nepřímo intenzitu jejich využití). Avšak nejpodstatněji se dopad vysoké návštěvnosti projevuje na ekologických dimenzích únosnosti – změnách v ohrožených ekosystémech, v míře a formě znečištění okolí stezek, erozi, poškození flory a fauny, stavu turistických stezek v chráněných územích, šíření nepůvodních druhů neúmyslně zavlékaných do chráněných území). Bez znalosti míry zatížení cestovním ruchem nelze ani stanovit maximální únosné kapacity daného území pro rozvoj cestovního ruchu.

Tabulka rozložení roční návštěvnosti za rok 2008 do jednotlivých měsíců a podíl jednotlivých měsíců z roční návštěvnosti Tabulka č.11

měsíc

Přehrada Josefův Důl Malá Skála-Panteon NPP Peklo – Robečský potok celkem podíl celkem podíl celkem podíl 14 307 9,5 942 0,9 339 1,4 Leden 10 761 7,2 3 683 3,6 1 155 4,6 Únor 7 140 4,8 3 467 3,4 4 118 16,5 Březen 3 273 2,2 4 885 4,8 1 774 7,1 Duben 16 023 10,7 13 722 13,4 3 354 13,4 Květen 13 099 8,7 12 981 12,7 2 428 9,7 Červen 12,3 3 601 14,4 Červenec 18 511 25 776 25,1 20 319 19,8 Srpen 23 138 15,4 4 153 16,6 14 111 9,4 7 199 7,0 1 518 6,1 Září 12 463 8,3 6 363 6,2 1 210 4,8 Říjen 4 292 2,9 1 939 1,9 601 2,4 Listopad 12 783 8,5 1 259 1,2 740 3,0 Prosinec 2008 149 901 100,102 544 100,24 991 100,-

Tabulka č.12

měsíc

Labská louka celkem podíl 3 325 4,6 Leden 6 553 9,1 Únor 5 964 8,3 Březen 2 302 3,2 Duben 4 323 6,0 Květen 7 575 10,5 Červen 11 794 16,4 Červenec 13 152 18,2 Srpen 5 795 8,0 Září 5 490 7,6 Říjen 674 0,9 Listopad 5 152 7,1 Prosinec 2008 72 099 100,-

Sedlo Holubníku celkem podíl 318 3,0 737 7,0 422 4,0 159 1,5 1 141 10,9 1 169 11,1 1 455 13,9 2 067 19,7 1 037 9,9 963 9,2 275 2,6 759 7,2 10 502 100,-


Tabulka rozložení roční návštěvnosti za rok 2007 do jednotlivých měsíců a podíl jednotlivých měsíců z roční návštěvnosti Tabulka č.13

měsíc

Přehrada Josefův Důl Malá Skála-Panteon NPP Peklo – Robečský potok celkem podíl celkem podíl celkem podíl 6 592 4,1 1 264 1,2 384 1,4 Leden 15 805 9,8 2 075 2,0 544 2,0 Únor 6 983 4,3 3 804 3,7 Březen 5 847 21,8 11 878 7,4 10 788 10,5 3 983 14,9 Duben 14 392 8,9 11 539 11,2 2 427 9,1 Květen 13 757 8,6 12 333 12,0 1 997 7,5 Červen 24 479 15,2 4 084 15,3 Červenec 25 374 24,6 22 669 22,0 4 391 16,4 Srpen 26 853 16,7 12 199 7,6 6 238 6,1 1 278 4,8 Září 7 683 4,8 4 649 4,5 740 2,8 Říjen 5 355 3,3 888 0,9 358 1,3 Listopad 14 845 9,2 1 462 1,4 727 2,7 Prosinec 2007 160 821 100,00 103 083 100,00 26 760 100,00

Tabulka č. 14

měsíc

Labská louka celkem podíl 672 0,9 Leden 7 653 9,9 Únor 9 436 12,3 Březen 4 015 5,2 Duben 4 938 6,4 Květen 6 180 8,0 Červen 9 894 12,9 Červenec Srpen 16 553 21,5 6 262 8,1 Září 4 622 6,0 Říjen 584 0,8 Listopad 6 122 8,0 Prosinec 2007 76 931 100,00

Sedlo Holubníku celkem podíl 238 2,5 472 4,9 292 3,0 694 7,1 993 10,2 857 8,8 1 405 14,5 2 216 22,8 976 10,1 648 6,7 196 2,0 722 7,4 9 709 100,00


Tabulka rozložení roční návštěvnosti za rok 2006 do jednotlivých měsíců a podíl jednotlivých měsíců z roční návštěvnosti

Tabulka č. 15

měsíc

Přehrada Josefův Důl Malá Skála-Panteon NPP Peklo – Robečský potok celkem podíl celkem podíl celkem podíl 18 474 10,1 618 0,7 349 1,3 Leden 19 821 10,8 815 0,9 388 1,5 Únor 15 273 8,3 713 0,8 497 1,9 Březen 6 353 3,5 7 567 8,2 5 824 22,5 Duben 6 866 3,7 10 715 11,6 2 985 11,5 Květen 17 279 9,4 11 461 12,4 3 215 12,4 Červen 29 198 15,9 22 026 23,9 4 827 18,6 Červenec 21 331 11,6 18 872 20,5 3 779 14,6 Srpen 22 858 12,5 9 861 10,7 1 995 7,7 Září 13 835 7,6 5 787 6,3 1 018 3,9 Říjen 3 925 2,1 1 801 2,443 1,7 Listopad 7 920 4,3 1 850 2,616 2,4 Prosinec 2006 183 133 100,00 92 086 100,00 25 936 100,00

Tabulka č. 16

měsíc

Labská louka celkem podíl 11 097 12,2 Leden 4 755 5,2 Únor 6 369 7,Březen 4 169 4,6 Duben 2 160 2,4 Květen 6 365 7,Červen 13 282 14,6 Červenec 14 614 16,1 Srpen 15 248 16,8 Září 8 459 9,3 Říjen 1 021 1,1 Listopad 3 304 3,6 Prosinec 2006 90 843 100,00

Sedlo Holubníku celkem podíl 1 069 10,2 594 5,7 473 4,5 165 1,6 608 5,8 972 9,3 1 949 18,6 1 260 12,1 721 16,4 855 8,2 375 3,6 426 4,1 10 467 100,00


Tabulka rozložení roční návštěvnosti za rok 2005 do jednotlivých měsíců a podíl jednotlivých měsíců z roční návštěvnosti Tabulka č. 17

měsíc

Přehrada Josefův Důl Malá Skála-Panteon NPP Peklo – Robečský potok celkem podíl celkem podíl celkem podíl 16 443 9,1 1 938 2,115 0,5 Leden 23 420 12,9 976 1,228 0,9 Únor 15 575 8,6 3 149 3,2 1 481 6,Březen 4 731 2,6 6 236 6,4 4 538 18,4 Duben 12 648 7,10 181 10,4 2 583 10,4 Květen 13 243 7,3 11 316 11,6 2 762 11,2 Červen 24 834 13,7 21 156 21,6 3 726 15,1 Červenec 21 352 11,6 23 990 24,6 4 370 17,7 Srpen 17 435 9,6 8 736 8,9 1 928 7,8 Září 15 275 8,4 7 745 7,9 1 613 6,5 Říjen 4 620 2,5 1 461 1,5 797 3,2 Listopad 12 112 6,7 880 0,9 582 2,3 Prosinec 2005 181 688 100,00 97 764 100,00 24 723 100,00

Tabulka č. 18

měsíc

Labská louka celkem podíl 672 ¹* 0,94 Leden 3 372 ¹* 4,73 Únor 4 365 ¹* 6,13 Březen 4 060 5,70 Duben 3 484 4,89 Květen 7 046 9,89 Červen 18,14 Červenec 12 924 14 069 Srpen 19,75 9 611 13,49 Září 10 042 14,10 Říjen 1 082 1,52 Listopad 513 ¹* Prosinec 0,72 2005 71 240 ¹* 100,00

Sedlo Holubníku celkem podíl 963 ²* 7,9 1 411 ²* 11,6 574 4,7 173 1,4 942 7,7 982 8,1 435 11,8 2 091 17,1 1 477 12,1 1 456 11,9 413 3,4 291 ²* 2,4 12 208 ²* 100,00

¹* celkový počet návštěvníků je ovlivněn trvalým zastíněním monitorovacího turniketu Monitorovací turniket byl v roce 2005 od 9.1. do 31.1., 1.2., od 13.2.do 18.2., od 22.2 do 24.2. a od 27.2. do 28.2., od 1.3 do 19.3., od 21.11 do 28.11., od 5.12 do 9.12. , od 15.12 do 18.12. a od 22.12. do 31.12. trvale zacloněn v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek.

²* celkový počet návštěvníků je ovlivněn trvalým zastíněním monitorovacího turniketu Monitorovací turniket byl od 24.1 do 31.1., od 1.2. do 4. 2., od 16.12 do 28.12 a od 29. do 31.12 trvale zacloněn v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek.


Tabulka maximálních a minimálních měsíčních podílů ( v %) z roční návštěvnosti v letech 2005 - 2007 Tabulka č. 19 turniket

přehrada Josefův Důl Labská louka Malá Skála NPP Peklo Sedlo Holubníku

max 13,7 19,7 24,5 18,4 17,1

2005 min 2,5 0,7 0,9 0,5 1,4

rozdíl 11,2 19,0 23,6 17,9 15,7

max 15,9 16,8 23,9 22,5 18,6

2006 min 2,1 1,1 0,7 1,3 1,6

rozdíl 13,8 15,7 23,2 21,2 17,0

max 16,7 21,5 24,6 21,8 22,8

2007 min 3,3 0,8 0,9 1,3 2,0

rozdíl 13,4 20,7 23,7 20,5 20,8

max 15,4 18,2 25,1 16,6 19,7

2008 min 2,9 0,9 0,9 1,4 1,5

rozdíl 12,5 17,3 24,2 15,2 18,2

Tabulka č. 19 vypovídá o maximálním, případně minimálním rozložení návštěvnosti v jednotlivých měsících v průběhu kalendářního roku za období 2005 – 2008 a to vypovídá o i o ekologickém zatížení lokality. Nejrovnoměrnější turistické zatížení vykazuje turniket na přehradě v Josefově Dole, kde se rozdíly mezi maximálním a minimálním podílem pohybují od 13,8% do 11,2%. Naopak nejvyšší rozdíly vykazuje turniket na Malé Skále (od 24,6 % do 23,2 %).


Návrh opatření: •

Provést v průběhu roku v profilech monitorovacích turniketů ruční sčítání za účelem zjištění směrů pohybu návštěvníků, členění na pěší a cyklisty a podílu pěších a cyklistů z celkového počtu návštěvníků, protože poslední sčítání bylo provedeno již na podzim v roce 2004. Sčítání provést minimálně na stejných stanovištích jako v roce 2004.

•

Zvážit využití ručního sčítání k provedení dotazníkové akce pro získání vědomostí o očekáváních a požadavcích současných a potenciálních návštěvníků. To pomůže dosáhnout lepší shody mezi nabídkou a poptávkou.

•

V souladu s Evropskou chartou pro udržitelný cestovní ruch v chráněných oblastech, dále rozšiřovat a sledovat toky návštěvníků pro snížení negativních dopadů na životní prostředí, krajinu a dědictví oblasti. Z tohoto důvodu osadit na dalších místech monitorovací turnikety pro získání důležitých podkladů o počtech návštěvníků pohybujících se v dané oblasti.

•

Navrhované lokality k umístění monitorovacích turniketů: o o o o o o o o o o o o o o o

JH, rozcestí U Nové louky JH, oblast Hřebínku JH, na Kasárenské pod Knajpou JH, Smědava - Jizerka JH, Předěl JH,Tišina JH, osada Jizerka JH, turistický hraniční přechod Jizerka - Orle JH, Oldřichovské sedlo Jablonecko, turistická lávka Rádlo nebo vrch Císařský kámen Jablonecko, hřeben Černé Studnice Ještědský hřeben Hrádecko - hraniční přechod Hrádek nad Nisou – Hartau Hrádecko – Chrastavsko, hraniční přechod Lví buk - Lückendorf Lužické hory – Myslivny


Únor 2009

NISA o.p.s, IČO: 25471961 Ještědská 82, Rychnov u Jablonce nad Nisou www.nisaops.cz


Objektivní měření zatížení turistických lokalit Libereckého kraje

Recommend Documents