Obecní noviny z
rojanovic červenec 2012
Země nezkažená turisty a globalizací
str. 2
Hloupost, samozřejmost, nebo str. 3 charakterní rozhodnutí?
Radhošť 1862 - Radhošť 2012 str. 10
Lenka Kaislerová : Květina
vychází měsíčně redakce - Obecní úřad Trojanovice vydává Tiskárna Schenk s.r.o.
Strana 2
Obecní noviny z Trojanovic
Země nezkažená turisty a globalizací Je léto a čas dovolených. Kromě turisticky lukrativních destinací jako je Chorvatsko, Egypt, Malorka či Paříž existuje spousta míst, která sice nenajdete v bedekrech a nabídkách cestovních kanceláří, jsou však neméně zajímavá a stojí za to se tam vypravit. Jedním z takových „bílých“ míst je Albánie. O této zemi na okraji Evropy jsme si povídali s panem Jiřím Novotným.
Proč jste si za cíl své cesty vybrali zrovna Albánii? Měli jsme několik doporučení od kamarádů, kteří Albánii navštívili a byli z této země nadšeni. Je to země s hlubokou a zajímavou historií. Taky nás zajímalo, jak vypadá země, která se v roce 1997 propadla do hluboké ekonomické krize díky fondům na principu tzv. „letadla“, do kterých obyčejní Albánci investovali peníze a o všechno přišli. Paradoxní je, že se to dělo za tiché podpory vlády. Snad nás něco takového nepotká nyní při důchodové reformě. Albánie si tehdy sáhla na dno a byla na pokraji občanské války. Dnes je z mého pohledu moderní zajímavá evropská země, která má mnoho co nabídnout. Co všechno jste během svého putování po Albánii navštívili? Albánie je relativně malá země a tak se za deset dnů, které jsme tam strávili, dala projet téměř celá. To, že jsme ji však projeli, ještě neznamená, že jsme ji celou poznali. Albánie má nádherné 2,5 tisíc metrů vysoké hory, které nejsou téměř prochozené, řeky, které skoro nikdo nejezdí, zapadlé vesnice, kam nikdo nechodí. My jsem si dali pouze malou ochutnávku a rozhodně
se chystáme do této země vrátit, abychom ji poznali lépe. Ovšem v přírodě jsem měl mnohdy pocit jako v Americe. Zasěnžené štíty mohutných hor, hluboké skalnaté kaňony, čistá příroda, na kterou lidská ruka díky bohu nesahá. Jakým způsobem jste tam pobývali? Celou dobu jsme spali pod širákem a když se mě někdo ptal, jestli jsme se cítili bezpečně, tak mohu říci, že na 100%. Lidé byli vstřícní, pomáhali nám, policisté byli usměvaví a v naprosté pohodě. Pro mnoho lidí je dodnes Albánie spojována s představou chudé, zaostalé země na okraji Evropy. Je to pravda? V čem je to jinak? Rozhodně se jedná o bohatou zemi. Moře je vždy obrovské bohatství a zvláště Jaderské moře je značka, která má vysokou hodnotu. Albánie má také ohromné nerostné bohatství od černého uhlí přes ropu až po lehké kovy. Např. v těžbě ropy by tato země mohla být naprosto soběstačná. Zatím však nerostné bohatství dovážejí a nepouštějí si do země zahraniční firmy, kterým jde pouze a jenom o zisk. V tomto jsou chytřejší než náš stát, který republiku spíše nechá plundrovat, než aby rozumně hospodařil. Albánie rozhodně není zaostalou zemí, je to země moderní, evropská s určitými specifiky, která lze chápat jako zaostalost. Horské oblasti sice vypadají zaostale, ale mnohá údolí jsou soběstačná ve výrobě energie, protože mají vybudované sofistikované moderní vodní elektrárny. Mnoho zapadlých horských vesnic má nádherné asfaltové komunikace, mnohdy lepší než ve městě. Když však ve městě přijdete na zvířecí trh, tak se vrátíte o několik století zpět do hodně drsného středověku. Toto ovšem nevnímám jako zaostalost, ale spíše jako tradiční způsob života. Kdybychom se však podívali na HDP Albánie, tak by se nám jevila jako zaostalá. Ovšem HDP ještě nezna-
mená bohatství a spokojenost. Já jsem měl skutečně pocit, že lidé jsou tam spokojení. Na všech úřadech vlaje vlajka Albánie, Evropské unie a Spojených států amerických. Již z toho je vidět, kam tato země a její vláda směřuje. Když to srovnám s naší republikou, tak my bychom chtěli z Evropské unie dotace, ale jakmile máme něco zaplatit, tak to jsme velmi opatrní a náš prezident raději vlajku evropské unie nevyvěšuje. Pořád si u nás neuvědomujeme, že patříme do skupiny nejvyspělejších států světa a že jsou státy, které by tam rády vstoupily a svým způsobem nám naši integraci závidí. Zajímavé je, že albánské vlajky visí i na rodinných domech. Z toho usuzuji, že Albánci prostě mají rádi svou zemi a že jsou na ni hrdí. Co bezpečnost cestování? Neměli jste strach? Ani jednou za celou dobu. Co se ti nejvíce líbilo, co tě nejvíce zaujalo? Velice zajímavý je způsob běžného života, který mi přijde lepší než ten náš. Nás naučil komunistický režim mlčet, pracovat a zavřel nás do panelových králikáren. Toto samozřejmě velmi zobecňuji. Ovšem uvědomil jsem si to až v Albánii, kde lidé po sedmé hodině odpolední vyjdou ven a korzují po ulicích, náměstích, sedí v kavárnách a vykládají. Tvoří skutečnou komunitu, která drží pohromadě a své problémy řeší společně a diskutuje o nich. Vzpomněl jsem si na prvorepublikové filmy, kde se také korzovalo a sedělo v kavárnách. Ovšem toto nám režim zapověděl, protože měl strach z lidí, kteří se volně a neorganizovaně stý-
Obecní noviny z Trojanovic kají a diskutují. Bohudík totalitní režim u nás skončil před více než 20 lety, bohužel lidé jim zůstali poznamenaní dodnes. Značná část albánské populace se hlásí k islámu. Je to nějak znát – na první, respektive na druhý pohled? Z toho jsme měli asi největší obavu, protože islamisti tvoří 50% populace Albánie, zbylá populace je křesťanská. Ovšem asi díky vládě Envera Hodži, kdy Albánie byla striktně zemí, kde nebylo povoleno žádné náboženství, jsou lidé umírněnými věřícími
bez jakékoli známky agresivity. Mešity jsou ve městěch spolu s pravoslavnými i římsko-katolickými kostely. Ženy chodí normálně oblékané, žádné známky ortodoxních církví jsme nepozorovali. Toto bylo velmi příjemné překvapení. Albánie ukazuje, že mohou vedle sebe žít muslimové i křesťané, aniž by se vraždili. Doporučil bys čtenářům návštěvu této země? Proč? Ze sobeckého hlediska bych raději řekl ne, protože bych chtěl, aby Albánie byla pro mě
Strana 3 zachovaná taková, jak je. Nezkažená turisty a globalizací. Ovšem z hlediska poznání jiného stylu života bych ji určitě doporučil. My Češi jsme mnohokrát zahleděni sami do sebe a myslíme si, že všechno děláme nejlépe. Proto by lidé měli hodně cestovat, aby poznali, jak se žije jinde ve světě a že ne všechno se u nás děje dobře a správně. Děkujeme za rozhovor. Připravil: Martin Trubač foto: Martin Novotný, Martin Buryan
Hloupost, samozřejmost nebo charakterní rozhodnutí? Již třetím rokem funguje v Trojanovicích pod Javorníkem malá jezdecká Stáj Tennessee Bonanza. V roce 2009 ji založila slečna Zuzana Školeková s úmyslem dát svou největší zálibu – a tou jsou koně – do služeb širší veřejnosti, především té dětské. „Uvažovala jsem tady mít maličkou valašskou zoo pro děti, co dneska v paneláku ani neví, jak vypadá koza,“ svěřuje se se svým záměrem Zuzana. Za tímto účelem zažádala o pronájem obecního pozemku, sousedícího s jejím domem. Byla to louka, na které rostly jen šípky, bodláky, ostružiny. Obec jí pozemek pronajala a Zuzana začala s realizací svého snu. Vyčistila louku, vytvořila zázemí jízdárny. V loňském roce za přispění obecního grantu zbudovala dětské hřiště. O aktivitách Stáje Tennessee Bonanza jste si mohli přečíst v Obecních novinách (lednové a červencové číslo 2011, dubnové číslo 2012). Zuzana Školeková začala uvažovat o zřízení hiporehabilitačního centra pro nemocné děti. Za tímto účelem oslovila řadu firem a poslala projekty různým organizacím s žádostí o podporu. A tady zdánlivě idylický příběh o aktivním člověku, který se úspěšně pokouší propojit svůj sen s obecným blahem, bohužel končí. 6. dubna letošního roku byla jezdecká stáj vykradena. „Přišla jsem ráno do stáje, že nakrmím koníky, a dveře od klubovny byly rozbité,“ vzpomíná Zuzana. „Ukradli sedla, uzdy, nářadí a aby to měli v čem odvézt, tak ukradli i přívěsný vozík, který nutně potřebuji, protože s ním vozím koním seno a vyvážím hnůj.“ Celková škoda byla vyčíslena na 60 000 Kč. Ale ani tímto příběh nekončí. „Byla jsem tenkrát tak zoufalá, že jsem chtěla se vším praštit, koně prodat a na všechno se vykašlat“, říká Zuzana. A právě v téhle chvíli dostala lákavou nabídku. Jedna z organizací, které Zuzana oslovila se svým projektem, jí slíbila velmi slušnou částku 150 000 Kč. Mělo to však malý háček. Tou organizací bylo OKD. A nyní začalo to, co mě přimělo o celé zá-
ležitosti napsat. Dilema, zda přijmout nabízené peníze (které by v dané chvíli přišly víc než vhod) bez ohledu, kdo je nabízí, či zda je odmítnout. „Sháněla jsem peníze pro děti a v té chvíli mi bylo jedno, že oslovím OKD,“ hodnotí zpětně celou věc Zuzana. „Teprve nyní jsem si uvědomila, že mé rozhodnutí může mít dopad pro celou obec.“ Pokud patříte k těm, kteří proti aktivitám OKD v našem regionu nic nemáte, tak není co řešit. Byla by hloupost peníze nevzít. Pokud patříte k odpůrcům těžby, máte jasno taky. Je přece samozřejmé peníze odmítnout. Pokud však roky budujete kousek po kousku vlastními silami a ve svém volném čase malou jízdárnu, máte rádi koně i práci s dětmi, jsou pro vás nabízené tisíce jedinečnou šancí, jak zrealizovat své ušlechtilé nápady, a to hned. Na druhé straně však nelze nevědět, že přijetím grantu se podílíte na mediální propagaci sponzora, vždyť první podmínkou bylo zveřejnit, že projekt probíhá za podpory OKD. Zuzana Školeková se nakonec rozhodla nabídku odmítnout. Netřeba zdůrazňovat, že rozhodování to nebylo vůbec lehké. Na-
víc patrně nikdy nebude mít jistotu, zda to bylo rozhodnutí správné. Jedni budou tvrdit, že to byla neskonalá hloupost, jiní, že to byla morální povinnost. Podle mého to byla především velká statečnost - obětovat svůj osobní sen na oltář obecných principů. A právě proto si tohoto rozhodnutí vážím. Avšak ani to není konec příběhu. Má ještě malou, nicméně poučnou dohru. „Přiznám se, že jsem i po tom, co jsem to odmítla, měla divný pocit,“ pokračuje ve svém vyprávění Zuzana. „Bylo mi líto peněz, které mohly pomoci nemocným dětem.“ A tehdy udělala jednu věc. Obrátila se na OKD s tím, že celý projekt zrealizuje v Novém Jičíně, na jízdárně svých přátel. Jaké však bylo její překvapení, když se na semináři pro příjemce grantů dověděla, že její nová žádost nebyla doporučena. „Prý by se projekt nedal realizovat. Zajímavé, že v Trojanovicích to šlo, a v Jičíně ne,“ podivuje se nad náhlou změnou postoje sponzorů Zuzana. „Nyní vím, že jsem se rozhodla správně. Není všechno zlato, co se třpytí.“ Příběh Zuzany Školekové jen dokazuje, že ochota OKD pomáhat v našem regionu není vůbec nezištná! Martin Trubač foto z archivu Zuzany Školekové
Strana 4
Obecní noviny z Trojanovic
Usnesení 11. zasedání Zastupitelstva obce Trojanovice ze dne 18. června 2012 11/1 Zastupitelstvo obce schvaluje bezúplatný převod části pozemku p. č. 118 v k. ú. Trojanovice, dle skutečného zaměření, který je v majetku pana Leo Bartoše, bytem Horečky 861, Frenštát p. R., 744 01, do majetku obce Trojanovice. Jedná se o bezúplatný převod pozemku vč. stavby komunikace. 11/2 Zastupitelstvo obce schvaluje prodej pozemku pod novostavbou haly pana Miroslava Strnadla. Jedná se o část nově vzniklé parcely č. 2032 písm. b v k. ú. Trojanovice, která byla vyměřena panem Václavem Maťátkem, Štramberská 433, Příbor, na geometrickém plánu č. 3282-10/2012. Výměra parcely č. 2032 písm. b, která zabírá obecní pozemek p.č. 3540 v k. ú. Trojanovice, je 22 m2. Cena pozemku bude stanovena podle úředního znaleckého odhadu. K ceně budou připočteny náklady na vyhotovení znaleckého posudku. Obec prodá tento pozemek po splnění těchto podmínek: • bude odstraněn plot z obecní parcely č. 3540 v k. ú.Trojanovice, • bude upravena komunikace přisypáním k základům haly, • parcela pro komunikaci bude rozšířena na původní šířku, • bude vyměřena hranice pozemku p. č. 3540 s pozemky v majetku pana Strnadla. 11/3 Zastupitelstvo obce schvaluje příspěvek na rok 2012 pro SK Skialpin Pustevny na provoz zařízení vysílání programu ČT 2 - Panorama z Pusteven ve výši 70 tis. Kč za podmínky, že obec bude členem občanského sdružení Sportovní klub SKIALPIN Pustevny a bude moci z řad zastupitelstva delegovat jednoho zástupce, který bude členem výboru tohoto občanského sdružení. Odůvodnění vstupu do sdružení: Obec Trojanovice hodlá pomoci občanskému sdružení při hledání strategického partnera pro investice do infrastrukury a služeb, které sdružení poskytuje pomocí firmy SKIALPIN PUSTEVNY, s. r. o. Obec Trojanovice nebude požadovat žádný finanční podíl při prodeji, převodu nebo rozdělení majetku sdružení Sportovní klub Skialpin Pustevny a Skialpin Pustevny, s. r. o. 11/4 Zastupitelstvo obce bere na vědomí Závěrečný účet dobrovolného svazku obcí Mikroregion Frenštátsko za rok 2011, Zprávu o přezkoumání hospodaření dobrovolného svazku obcí Mikroregion Frenštátsko za rok 2011 a zápisy č. 1/2011 a č. 2/2011 z jednání dozorčí rady. 11/5 Zastupitelstvo obce Trojanovice schvaluje členství obce Trojanovice se sídlem Trojanovice 210, 744 01, IČ 00298514, v místní akční skupině Lašsko a pověřuje starostu obce pana Jiřího Novotného, aby zastupoval obec Trojanovice v tomto zájmovém občanském sdružení (o. s.) a to mimo jiné na ustavující schůzi a na valných hromadách sdružení. Zastupitelstvo obce Trojanovice bere na vědomí principy fungování místní akční skupiny a seznámení se s metodou LEADER. Zastupitelstvo obce Trojanovice schvaluje začlenění obce Trojanovice, se sídlem Trojanovice 210, 74401, IČ 00298514 do územní působnosti místní akční skupiny Lašsko. 11/6 Zastupitelstvo obce nesouhlasí s navrženou změnou financování veřejné dopravy v Moravskoslezském kraji. Zastupitelstvo obce nesouhlasí z následujících důvodů: - není jasné, jaké procento bude tvořit platba obcí po novém výběrovém řízení - není jasné, zda obec financuje pouze spoje, které stojí v obci nebo také tranzitní spoje, které v obci nezastavují.
11/7 Zastupitelstvo obce Trojanovice schvaluje poskytnutí finančních prostředků na neinvestiční výdaje školských zařízení zřízených Městem Frenštát pod Radhoštěm pro rok 2012 dle usnesení rady města č. 803/36 písm. b, c ze dne 7.5.2012. 11/8 Zastupitelstvo obce schvaluje zřízení věcného břemene pro vedení vodovodního řadu v nově vymezeném pozemku parc. č. 2134/2 v k. ú. Trojanovice pro nově vymezený pozemek parc. č. 2134/1 v k. ú. Trojanovice, pro budovu č.p. 353 na pozemku st. 384/1 a pro pozemek st. 384/1 v k. ú. Trojanovice majitelky Radky Pustějovské, bytem Planiska 1860, Frenštát p. R. Věcné břemeno se zřizuje bezplatně. Pozemek parc. č. 2134/2 v k. ú. Trojanovice vznikl oddělením od původního pozemku parc. č. 2134/2 (díl „d“) a od původního pozemku parc. č. 2134/1 (díl „b“) a pozemek parc. č . 2134/1 vznikl oddělením od původního pozemku parc. č. 2134/2 (díl „c“) a od původního pozemku parc. č. 2134/1 (díl „a“) dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku a vymezení rozsahu věcného břemene č. 3318-24/2012, vyhotoveného Liborem Pustějovským, ověřeného Ing. Václavem Glatzem a opatřeného souhlasem katastrálního úřadu dne 28.3.2012, v obci a katastrálním území Trojanovice. Tímto usnesením se doplňuje usnesení č. 10/23 z 21.5.2012 o koupi pozemků od paní Radky Pustějovské. 11/9 Zastupitelstvo obce Trojanovice schvaluje Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek pro veřejnou zakázku “Čistá obec Trojanovice - etapa č. II - část 1 - Kompostery” a souhlasí s výběrem firmy JRK Waste Management s. r. o. 11/10 Zastupitelstvo obce Trojanovice souhlasí s návrhem Výboru pro veřejné zakázky a granty a rozhoduje o zrušení výběrového řízení na veřejnou zakázku “Čistá obec Trojanovice - etapa č. II - část 2 - Technika”. Toto výběrové řízení se ruší z důvodu všech neúplných nabídek, chybných nabídek a špatné kombinace kritérií. 11/11 Zastupitelstvo obce schvaluje povodňovou komisi obce Trojanovice ve složení: předseda: Mgr. Jiří Novotný členové: Mgr. Martin Trubač, Vladimír Makový, Petr Kaňa, Dalibor Geryk, Josef Kuřec, Milan Petr, Hana Dorotíková, Monika Ondryášová, Martina Eliášová 11/12 Zastupitelstvo obce ukládá starostovi obce zjistit stanovisko Města Nový Jičín na změnu financování veřejné dopravy. 11/13 Zastupitelstvo obce pověřuje starostu vypracováním a předložením návrhu vyhlášky na omezení ohňostrojů v obci. Mgr. Jiří Novotný starosta obce
Mgr. Martin Trubač místostarosta obce
Vernisáž obrazů Ludmily Vaškové v Památníku bratří Strnadlů a Jana Knebla v sobotu 4. srpna 2012 v 17 hodin
Obecní noviny z Trojanovic Informace pro občany Z důvodu přechodu na novou aplikaci Centrálního registru vozidel (CRV) plánuje Ministerstvo dopravy v celé České republice odstavení všech registrů vozidel. Z těchto důvodů bude ve Frenštátě pod Radhoštěm ve dnech 2. až 4. července 2012 registr vozidel UZAVŘEN! Registr vozidel bude opět otevřen dne 9.7.2012. Toto uzavření se netýká registru řidičů, registr řidičů bude v těchto dnech v provozu.
Použité rostlinné oleje - Kam s nimi? Oblíbeným kuchyňským pomocníkem v některých domácnostech je fritovací hrnec. Po několika použitích je však nutné fritovací olej v hrnci vyměnit a ne každý ví, jak s tímto nepotřebným olejem naložit. V žádném případě není možné ho vylévat do dřezu nebo do záchodové mísy, kdy hrozí zanesení kanalizace. Použitý fritovací olej z domácností můžete odevzdat v našem sběrném dvoře. Tady se přelije do větších barelů a po naplnění si je vyzvedne firma, která tyto oleje vykupuje a pak následně zpracovává. Monika Ondryášová
Akce v Trojanovicích a okolí
Frenštátské kulturní léto 2012 - FRENŠTÁT NÁS BAVÍ 6.7. - TATROSKA 19 hodin - náměstí - ska 7.7. - FRENŠTÁTSKÝ MINIBIJÁK 21 hodin - autokemp 13.7. - DIXIELAND 19 hodin - náměstí - dixieland 14.7. - FRENŠTÁTSKÝ MINIBIJÁK 21 hodin - autokemp 21.7. - HOREČKYFEST 14 hodin - amfiteátr Horečky 28.7. - GULÁŠOVÉ SLAVNOSTI 8 hodin - autokemp
Strana 5 Naši jubilanti V měsíci červenci oslaví svá životní jubilea tito občané: Bedřiška Jandová
85 let
František Liďák
85 let
Ludmila Kuřecová
80 let
Jarmila Kociánová
75 let
Vasil Černý
75 let
Irena Rauchmanová
75 let
Marie Ambrožová
75 let
Božena Murasová
70 let
Marta Puszkailerová
70 let
Jindřich Běčák
70 let
Božena Jaškovská
70 let
Všem jubilantům srdečně gratulujeme.
Strana 6 Akce v Trojanovicích a okolí
Reklama a inzerce
Obecní noviny z Trojanovic
Obecní noviny z Trojanovic
Strana 7
Strana 8
Získejte analýzu stavby těla a začněte hubnout do plavek! www.hubnete.cz/chm tel: 736772346
Obecní noviny z Trojanovic
Přítulný a hodný pejsek, mladý kříženec světle hnědé barvy, který byl nalezen dne 23. 5. 2012 nedaleko Hotelu U lip, hledá nového pána. Pejsek je prozatím umístěn v kotci ve sběrném dvoře u obecního úřadu. Jeho nový majitel bude osvobozen od placení poplatku za psa. Zájemce nechť se hlásí na Obecním úřadě v Trojanovicích.
Divadelní představení Svatá Jana Vždy s radostným napětím očekávám nové představení Amatérské divadelní společnosti WATERLOO a pokaždé skutečnost předčí očekávání. Výkony herců, kostýmy i scéna jsou při každém představení na profesionální úrovni, a navíc amatéři hrají s větší chutí. Snad proto, že nehrají za peníze, ale sobě a hlavně publiku pro radost. Divadelní adaptace Svatá Jana (autor George Bernard Shaw) v úpravě a režii Martina Trubače, kterou diváci zhlédli 2. a 3. června, znovu potvrdila kvalitu souboru. Známý historický příběh Johanky z Arku z období anglicko-francouzských válek má nadčasovou myšlenku. Jakákoliv politická či duchovní reprezentace se opravdových hrdinů obává. Ohrožují totiž jejich mocenské postavení. Tak moc světská i duchovní posílá odvážnou a vítěznou Janu z Arku k upálení na hranici. Skvělé herecké výkony „staré gardy“ od Waterloo - Martina a Davida Trubačových, Jana Gajduška, Tomáše
Martináka, Jiřího Jurka, Vladana Hlaváče a dalších - doplnila tentokrát Martina Eliášová, představitelka hlavní role. Její přesvědčivý herecký výkon by snad zvedl do boje i diváky v sále, pokud by je o to požádala. Martina byla onou třešničkou na lahodném a voňavém dortu z divadelní kuchyně WATERLOO. Skutečnost, že WATERLOO dosáhlo dalšího vítězství, potvrdil dlouhotrvající potlesk publika v nabitém kinosále a několikeré vyvolání herců na scénu. Vtáhnout diváka do děje, přenést jej o několik století nazpět a rozeznít jeho city, to všechno dokáží členové Amatérské divadelní společnosti WATERLOO. Za to jim patří můj dík a obdiv. Drahomír Strnadel foto: Martin Buryan
Obecní noviny z Trojanovic
Strana 9
Povídání u kávy... Čakry II Čtvrtá čakra, srdeční, v sanskrtu Anaháta, má sídlo uprostřed hrudní kosti, v úrovni pátého hrudního obratle. Barvou této čakry je světle zelená a růžová, živlem je vzduch, smyslem je dotek a cit a žlázou brzlík. Princip čtvrté čakry je láska, cit a odevzdanost. Toto centrum je sídlem nesobecké lásky, soucitu a uzdravování sebe i druhých. Kdo nemá rozvinuto srdeční centrum, nedokáže milovat sebe ani druhé. Blokace čtvrté čakry se na psychické úrovni projevuje nenávistnými pocity, záští, zlobou, vztekem, bezcitností, smutkem, egoismem, uzavřeností, zármutkem a zoufalstvím. Blokaci čtvrté čakry na fyzické úrovni můžete pocítit nejvíce v oblasti hrudníku, a to blokací páteře, či chronickou bolestí, zánětem průdušek, astmatem, dýchacími alergiemi, nebo formou srdečního selhání, infarktu myokardu, rakoviny plic, rakoviny prsu. Pro harmonizaci můžeme použít kameny růženín, rodonit, perly, jadeit, zelený avanturín, malachit. Pátá čakra je centrem krčním, v sanskrtu Višuddhi a nachází se uprostřed krku, v úrovni třetího krčního obratle. Barvou pro tuto čakru je světle modrá, živlem éter, smyslem sluch a žlázou je štítná žláza. Princip, který vyjadřuje tuto čakru, je komunikace na všech úrovních. V této čakře dochází k očistě těla od všech odpadních látek,
jak hmotných, tak psychických. Pátá čakra je mostem mezi hlavou a srdcem a zajišťuje naše projevení se. Blokace na fyzické úrovni se projevuje jako poruchy funkce štítné žlázy, chronické bolesti v krku a jeho záněty, potíže s ústy a zuby, sluchové potíže, koktavost, zduřené uzliny, potíže s hlasivkami. Blokace páté čakry na psychické úrovni je spojena s neschopností se projevit a vyjádřit, těžkopádnou komunikací a strachem z komunikace, neochotou naslouchat, neschopností mluvit a zpívat před více lidmi. Vhodné kameny - chalcedon, modrý akvamarín, avanturín, achát, modrý fluorit. Šestá čakra, Třetí oko, v sanskrtu Ádžňa, se nachází uprostřed čela asi jeden palec nad obočím. Je sídlem vyšších duchovních sil, paměti a vůle a jsou v ní obsaženy všechny smyslové funkce a nadsmyslové vnímání. Je také souhrnem všech elementů a její barvou je indigová a fialová. Principem šesté čakry je vizualizace a poznání. Je centrem čistoty a moudrosti a tvoří hranici mezi lidským a božským vědomím. Blokace šesté čakry na psychické úrovni se projevuje egoismem, potřebou ovládat druhé, odmítáním duchovního poznání a duchovních pravd, upřednostňováním pouze racionálního myšlení, neschopností vidět pod povrch věcí. Na fyzické úrovni se projevuje onemocněním nosu,
očí, uší, dutin a nervového systému, včetně problémů s učením, epileptických záchvatů, migrény, mozkové mrtvice a nádorů na mozku. Vhodnými kameny pak jsou indigově modrý safír, sodalit, ametyst. Poslední ze základních čaker je čakra sedmá, korunní, v sanskrtu Sahasrára. V sedmé čakře dosahujeme nesmrtelnosti, je sídlem nejvyšší dokonalosti v člověku. Jejími barvami je bílá a fialová. Je umístěna na temeni hlavy a otevírá se nahoru. Principem sedmé čakry je realizace božství. Zde dosahuje naše vědomí samádhi, blaženého stavu ne-vědomí, ve kterém jsme zbaveni všech strachů a všechny čakry jsou pročištěny od blokád. Tento stav je stavem naprostého sjednocení se sebou, s Vesmírem, s Bytím. Kameny vhodné k meditaci na tuto čakru jsou ametyst a křišťál. Každý z nás k tomuto stavu směřujeme, podvědomě po něm toužíme a snažíme se docílit toho být šťastný. V tomto blaženství je však obsaženo daleko víc než prchavý pocit uspokojení, který nyní nazýváme štěstím, a proto hledejme, pátrejme ve svých srdcích a zkoumejme své mysli, dokud se nám také nepodaří jej neobjevit. Silvie Bosáková www.artbos.cz
Digitalizace kina ve Frenštátě p. R. proběhne během letních prázdnin Zlomovým obdobím nyní prochází frenštátské kino. Chystá se na zásadní výměnu promítací technologie. Digitalizace by měla být dokončena v září tohoto roku. Na digitalizaci zdejšího kina přispěl počátkem letošního roku částkou 550 tis. Kč také Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Tento příspěvek byl bohužel jedním z posledních, které „Fond“ českým kinům poskytl. V současné době totiž prochází složitou finanční situací. Rozhodnutí, zda frenštátské kino digitalizovat či ne, tedy přišlo skutečně v hodině dvanácté. Z jiných zdrojů budeme nuceni hledat finance na nutnou výměnu sedaček, které po třiceti letech dosloužily, i na celkovou revitalizaci budovy kina. V červenci a srpnu se již z důvodu nedostatku klasických 35 mm filmových kopií nepromítá. Přesto o filmové projekce připraveni nebudete. Ve zdejším autokempu bude promítat letní kino „Frenštátský minibiják“ s cimrmanovskou tematikou. Program minibijáku je uveřejněn na samostatných propagačních materiálech. A na co se v digitálním kině můžete těšit od září? Největším přínosem digitalizace
bude promítání filmů v premiérových termínech, bez zbytečných „čekacích lhůt“. Do programu budeme moc zařadit ne jen zlomek nabídky filmových distributorů, ale široké spektrum filmů premiérových, artových snímků, alternativních či živých
přenosů. V programu budeme myslet na všechny věkové skupiny. Pro děti se bude promítat v dostupnějších časech a to nejen pásma Krátkého filmu. Samozřejmostí budou dále školní filmové projekce. Aktivní divácké zapojení slibuje Filmový klub s názvem Staň se filmovým kritikem. Tradiční prostor v programu kina dostanou artové snímky, na něž frenštátské publikum velice pěkně reaguje. Podle zájmu zařadíme do promítání také projekce pro seniory. Díky digitalizaci bude možné pořádat filmové festivaly Jeden svět, Projekt 100 nebo vámi oblíbený Mezinárodní festival outdoorových filmů. Přidanou hodnotou kina a milým zpestřením se stalo pořádání výstav ve vestibulu kina. V této aktivitě budeme určitě pokračovat.Velmi vděční budeme za Vaše podněty a připomínky ke zlepšení chodu kina. Jsme tu pro vás! Zuzana Krupová foto: Martin Trubač
Strana 10
Obecní noviny z Trojanovic
Radhošť 1862 - Radhošť 2012 (Města Frenštát a Rožnov byla první) V roce 2013 oslavíme 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Tato oslava není jen církevní záležitostí, ale dotýká se každého Moravana, Čecha, Slováka či Poláka a potažmo každého Slovana. Těžištěm oslav bude tak jako v roce 1863 Velehrad, avšak Matice Radhošťská a Římskokatolická farnost ve Frenštátě p. R. jako první v naší republice připomenou tuto událost už letos slavnostní mší svatou, kterou bude sloužit biskup Ostravsko-opavské diecéze František Václav Lobkowicz na Radhošti 11. srpna v 11.00 hodin. Proč už letos a proč Radhošť? Protože právě letos 13. srpna uplyne 150 let od první Všenárodní slovanské slavnosti na Radhošti, kterou v roce 1862 organizovali představitelé měst Frenštátu a Rožnova na počest milénia příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863. Přibližme si tuto událost dvěma historickými dokumenty. Velmi podrobnou reportáž z průběhu slavnosti publikovaly noviny Opavský Besedník č. 17 z 19. srpna roku 1862. Z rozsáhlého článku cituji jen dva úryvky: My z Opavska vyjeli neb vyšli jsme v úterý ráno za velmi nepříznivého počasí, obávajíce se skoro všichni, že slavnost neustálými dešti již po tři dni trvajícími, jest-li ne docela překažena, aspoň tak umenšena bude, že na místo, co by k povzbuzení a oslavení moravské národnosti sloužiti měla, našim nepřátelům jen nové příležitosti podá k úsměškům a pomluvě slovanského lidu. Z té příčiny byl nás jen skrovný počet, když jsme se shledali na stanovišti železné dráhy ve Studénce, kam nás okolo 1. hodiny odpoledne krakovský vlak přivezl. Zde jsme uslyšeli zprávu, že slavnost byla pro špatné počasí odložena na 3. září…V takových okolnostech chtěli někteří zas nazpátek jeti po vídeňském vlaku o 3. hodině… Zatím přiblížil se vídeňský vlak a sotva se zastavil, hrnulo se z vozů množství mužů a mladíků, oblečených buď v čamarách, buď v hanáckém národním obleku, aneb aspoň v slovanských kloboucích. Zpívajíce píseň „Hej Slované“ ubírali se přímo k vozům frenštátským, kterých zatím se as 15 nasbíralo… Jiří Felix (učitel, vlastivědný pracovník a zakladatel muzea ve Frenštátě) líčí ráno 13. srpna 1862 v knize Dějiny města Frenštátu následovně: V předcházející odpoledne byl veliký liják, ale slavnost nebylo možno odložiti, protože mnoho hostí zvláště z Čech bylo již ve Studénce na nádraží, kam pro ně poslány povozy. Bylo to tehda nejbližší nádraží. Ráno bylo plné náměstí lidu přichystaného na slavnost,
avšak vládní komisař, který sem z Brna přijel, aby slavnost zakázal, byl neúprosným. Marně užil Valentin Kostelník (starosta Frenštátu) všelikých možných vysvětlivek, nebylo naděje, že dosáhne se jakého výsledku. V tísni té zrodil se šťastný nápad. Navrženo, aby se podniklo na Radhošť procesí. Farář a kaplan P. Bedřich Kaun svolil k tomu, z horního kostela donesen poutnický kříž, tlupa mužů a žen sestavila se za něj započavše píseň: „Ach, pojďte již, křesťané, hle, svatý kříž se nese!“ Z hloučku byl brzy stohlavý zástup, který vůčihledě rostl a na temeni Radhoště zmohutněl v tisícihlavý tábor lidu… Se všech stran přicházely hojné zástupy lidu, jehož počítáno do tisíců. Nejedna vlastenecká řeč promluvena zde na řečništi… a rozdáván nadšený proslov ku dni tomu napsaný a přednesený Rudolfem Kallusem, tehdejším městským lékařem, zemským poslancem a nadšeným pracovníkem národním. Celý průběh slavnosti opět velmi podrobně popisuje Opavský Besedník: Temeno Radhoště bylo již pokryto hemžícím se lidem, který buď před námi od Frenštátu tam dorazil, buď z druhé strany se zástupem rožnovským přitáhl. Oba zástupy setkaly se na návrší, odkud nesmírný jásot z mnoha tisíc hrdel se ozýval… Všude panovala srdečnost a nenucená veselost, každý byl opojen citem radostným, že se nás sem sešlo přes všechny překážky a obtíže tak valný počet (zajisté přes 10 000) ...každý byl hrdý na to, že je Slovanem… a slavil zde na posvátné hoře procitnutí naše… První vystoupil po žebři nahoru předseda frenštátské „Besedy“ p. Rud. Kallus a vyložil nadšenou básní význam dnešní slavnosti… Po něm přednesl pan Čeněk Janík z Rožnova taktéž příležitostnou báseň… Na to ještě vystoupilo několik řečníků… Řadu řečníků po sobě skončili dva sokolové, kteří malebným krojem svým všeobecnou pozornost na sebe poutali. První p. Josef Ošťádal, filosof, děkoval bratřím Čechům za návštěvu a provolal p. říšskému radovi Kostelníkovi a celému slavnostnímu výboru “Sláva“. Druhý p. František Barvič, právník, vyzval valné shromáždění ku sbírce pro raněné spolubratry Černohorce. Veškeré řeči byly obsahu vlasteneckého a řečníci častou pochvalou odměněni. Mezi tím vyzval říšský rada Kostelník přítomné k sbírce na sochy svat. Cyrila a Metoděje, které na památku tohoto shromáždění a k oslavení tisícileté památky zavedení křesťanství budoucího roku na Radhošti postaviti mají. Účastníků sešlo se na 20 000. U kříže vlál ohromný trikolor, jehož délka nám na 25 loket udána byla. Nepočítajíce menších praporů národních, vlálo
kolem velikána 13 větších trikolorů. Nesmíme opomenouti, že jak ve Frenštátě, tak i na Radhošti se střílelo z tak zvaných „národních kanónů“. Jest to velký dutý kužel, do jehož užšího otvoru rána z pistole se vystřelí, což způsobí takový hřmot, jako kdyby se velkých hmoždířů užívalo. Zatím se chýlilo slunce k západu; poutníci sestavovali se dle svých praporů a vůdců, chystajíce se k odchodu po rozličných cestách… Zapadající slunce oblilo hory na východu zlatým leskem, k západu zase ukazovaly vrchy stinné stránky a zdály se ve mhle večerní ze země vystupovati jako šedým rouchem odění velikáni, mezi nimi třpytila se rozvodněná Bečva oslňujícím leskem jako nejčistší stříbro, k severu naplňovalo se údolí večerním soumrakem. Ještě jeden pohled na tu nevýslovnou krásu – loučili jsme se sestupujíce dolů na protější straně k Rožnovu, doprovázeni velkým počtem frenštátských měšťanů… Již byla noc, když jsme se okolo osvětlené hájnice rožnovské ubírali do města zpívajíce „Hej Slované“. Na náměstí nás přivítalo velké množství měšťanů, nabízejících příchozím své obydlí… Sláva a díky Frenštátským a Rožnovským, kteří slavností tou nejen své vlastenecké smýšlení, ale i pravou staroslovanskou hostinnost najevo dali. Sousoší sv. Cyrila a Metoděje od frenštátského rodáka akademického sochaře Albína Poláška bylo na Radhošti odhaleno až v roce 1931. Po 60 letech v červenci roku 1922 se konala na Radhošti Jubilejní všenárodní slavnost na paměť první Všenárodní slovanské slavnosti v roce 1862. Občané Frenštátu p. R. a Rožnova p. R. mohou být právem hrdi na své předky. Věřím, že svůj vztah k minulosti i budoucnosti projeví účastí na slavnostní mši 11. srpna. Drahomír Strnadel, předseda Matice Radhošťské
Frenštátská muzejní noc Muzeum ve Frenštátě p. R. výstavy a programy 10. srpna 2012 od 17.00 do 22.00 hodin v prostorách frenštátského muzea Komentovaná prohlídka výstavy Barevná krása minerálů Divadélko pro děti Střelba na laserové střelnici pro děti Prohlídka výstav a expozic Hudební program Vstupné: dospělí 30,- Kč, děti 10,- Kč
Obecní noviny z Trojanovic
Strana 11
Fotbalový červen V posledním venkovním utkání sezóny ve Zbyslavicích (3. 6.) získali muži Trojanovic I pouze jeden bod za remízu 0:0. I když měli trojanovičtí nad svým soupeřem převahu a vypracovali si velké množství gólových příležitostí, žádná z nich bohužel gólem neskončila. Zbyslavice během zápasu dokázaly také několikrát nebezpečně ohrozit trojanovickou branku, ale většinou to plynulo z brejkových situací, které byly následkem promarněných šancí Trojanovic. Remíza tedy měla pro Zbyslavice cenu zlata, pro trojanovický tým ale byla zklamáním. Muži utrpěli hořkou domácí porážku s Velkými Albrechticemi Trojanovice I Velké Albrechtice 1:3 (1:2)
čit a ve druhém přidat ještě jednu branku. Muži otočili zápas s Mořkovem a uzavřeli tak sezónu vítězstvím.
V dalším zápase Trojanovice I podlehly na domácím hřišti Velkým Albrechticím 1:3 (9. 6.). Přestože měli trojanovičtí hráči častěji míč na svých kopačkách a dostávali se do většího počtu útočných akcí, hosté své šance využívali efektivněji. I když se domácí v druhém poločase neustále horlivě snažili o vyrovnání, Velké Albrechtice dotáhly zápas do vítězného konce. Skóre utkání otevřeli jako první trojanovičtí. Radim Galia si v 18. minutě ve středu hřiště převzal přihrávku Břeti Mazocha a po následném průniku do šestnáctky soupeře prostřelil gólmana hostů. Velké Albrechtice ale stačily do konce prvního poločasu utkání oto-
V posledním utkání sezóny potěšili Trojanovice I své fanoušky výhrou na domácím hřišti nad Mořkovem (16. 6.), kterého před úvodním hvizdem ještě živila teoretická naděje na zisk prvního místa v Okresním přeboru. Mořkovjané se během necelých dvaceti minut dostali už do dvoubrankového vedení, trojanovičtí ale dokázali do konce zápasu skóre senzačně otočit a díky tomu tak mohli slavit vítězství v poměru 3:2. O první branku Trojanovic, která znamenala první krůček v cestě za obratem, se postaral ještě v prvním poločase hlavou po rohovém kopu Radim Galia. Vyrovnávací trefa přišla hned po změně stran, když se kapitán Martin Bordovský
prodral až před brankáře hostů a předložil přihrávku Radimovi Fialovi, který se z blízka nemýlil. Třetí gól byl výsledkem pěkné kombinační akce Dalibora Petrželky a Radima Galii, na jejímž konci stál Radim Fiala a jeho rozhodující zásah. Trojanovicím tak patří v konečné tabulce páté místo se ziskem 46 bodů, čímž o sedm bodů překonaly své dosavadní maximum z posledních dvou sezón. Více informací o aktuálních výsledcích jednotlivých týmů TJ Sokol Trojanovice I a dění okolo trojanovického fotbalu a také fotografie a videa ze zápasů i jiných akcí, najdete na pravidelně aktualizovaných internetových stránkách www.fotbaltrojanovice.cz. Břetislav Mazoch foto: Lubomír Mazoch
Pozvánka na jezdecké závody Ve dnech 21.-22. 7. 2012 srdečně zveme na dvoudenní závody, kdy se v neděli odpoledne bude závodit o hlavní cenu o osobní automobil Ford Ka. V doprovodném programu se představí vozatajci, pony dostih, skok vysoký Mini Maxi a další... Více na stránkách www.fordcup.cz Iveta Biolková www.konetrojanovice.estranky.cz
Aktivní zastávka v Baťově Zlíně - z výletu žáků 3. a 4. tříd Jeli jsme na velký výlet ze školy do Zlína. Šli jsme do zábavného centra Galaxie. Bylo to tam úžasné a nemělo to chybu. Byly tam tobogány, skluzavky, autíčka a různé atrakce. Nejvíc mě bavily velké skluzavky a trampolíny. Nebyla tam žádná nuda a dali jsme si ledovou tříšť na osvěžení. Ani se nám nechtělo domů. Byl to zážitek, na který budu dlouho vzpomínat. Pak jsme navštívili Baťův kanál ve Zlíně, kde jsme se plavili na střední lodi. Viděli jsme hodně ptáků a mávali na lidi, kteří chodili po nábřeží. Vjeli jsme do části kanálu “plavební komory“, kde s námi klesala voda a my s ní. Podjížděli jsme mosty, na které jsme si mohli sáhnout a v přístavu Babice jsme si koupili suvenýry. Lucie Vaňková, 4. třída V pátek 25.5. jsme jeli se 3. třídou v 6:20 hod. na výlet do Galaxie Zlín a na Baťův kanál. Jeli jsme dlouho a v autobusu jsme se nemohli najíst. Jak jsme dorazili do Zlína, už jsem se nemohl dočkat, jak uvidím
Galaxii Zlín – zábavný park. Moc jsem se na to těšil. Šli jsme dovnitř čtvrt hodiny před otevřením. Všichni jsme se rozběhli na všechny strany. Byla tam spousta atrakcí, že jsem nevěděl, na kterou dřív skočit. Rozum mi ale poradil, ať prchám na tu největší a nejadrenalinovatější, složenou s více atrakcí dohromady. Adrenalinová skluzavka byla opravdu boží a všichni jsme se úžasně bavili. Úžasná pro mě byla i horolezecká stěna. Na ni jsem vylezl několikrát. Skvělý byl skákací puding, který vypadal jako skákací hrad. Uprostřed byl kopec písku, nebyl to však písek, jen to tak vypadalo. Hráli jsme tam i box a shazovali jsme se. Po jídle jsme se přemístili na Baťův Kanál. Jak jsme při plavbě odbočili na Baťův kanál, narazili jsme na první plavební komoru. Dveře se otevřely a my jsme vpluli dovnitř. Dveře se za námi hned zavřely. Musela se vypustit voda, aby se vyrovnaly hladiny a my mohli plout dál. Na řece jsme viděli krásnou přírodu. Tenhle výlet se mi moc líbil. Karel Blažek, 4. třída
Dne 25. 5. jsme jeli se 4. třídou na výlet do Zlína. Cesta autobusem trvala sice dlouho, ale nakonec jsme dorazili do zábavného centra Galaxie. Měli jsme ještě čas, než otevřou, tak jsme posvačili, abychom měli hodně energie na atrakce, které nás čekaly. Bylo tam toho tedy hodně - skluzavky, trampolína, horolezecká stěna a podobné věci. Všichni jsme se tam moc vydováděli. Byl to takový menší ráj pro děti. Odpoledne nás čekala plavba po Baťově kanále. Autobus nás dovezl do přístaviště, odkud nás čekala 11 km plavba na lodi Morava do dalšího přístaviště. A jako bonus jsme měli možnost zažít plavební komoru. Paní, které nás doprovázela, nám povyprávěla mnoho zajímavostí o lodích a o samotné historii kanálu. Naskytla se nám i možnost prohlédnout si loď nejen zvenku, ale i v podpalubí. Byl to super zážitek. Výlet se pomalu chýlil ke konci a nás už čekala jen cesta domů. Výlet se určitě všem líbil. Věřím, že se tam v brzké době opět podíváme. Terezie Vávrová, 3. třída
Strana 12
Obecní noviny z Trojanovic Ze školní družiny
Ukončení florbalové sezóny Školní rok uplynul jako voda a s ním nadešel i konec volnočasových aktivit pořádaných školou pro její žáky. Žáci florbalového kroužku měli možnost poměřit a zúročit své schopnosti a dovednosti v závěrečném florbalovém turnaji, který proběhl 31. 5. v tělocvičně místní školy. Turnaje se mohl zúčastnit kdokoliv, hráč i nehráč florbalu, podmínkou bylo vytvořit sedmičlenný tým podle určitých kritérií. Po mnohých dohadech a změnách mezi hráči vznikly čtyři týmy: THE FELLOWSHIP OF THE RING, ĎÁBLÍCI, HAPPY DEAD, DARK SHADOW pod vedením svých kapitánů, jimiž byli M. Střalka, J. Ondryáš, M. Kotek a A. Trubač. Souboj o nejlepší místo byl v tomto turnaji
velice vyrovnaný. Hráči i diváci byli svědky úspěchů, mnohých gólů, radosti, ale i proher, zklamání, nervozity mezi hráči. Mnohé hráče nabudila podpora i mnohých fanoušků z řad rodinných příslušníků a spolužáků. Turnaj se nesl v duchu fair play a sportovní nálady. Nakonec byl boj o nejlepší místo vybojován, ceny rozdány a nezbývá než popřát všem účastníkům turnaje pěkné prázdniny a mnoho sportovních úspěchů v příštím školním roce. Výsledky turnaje: 1.Happy dead 2.Ďáblíci 3.Dark shadow 4.The fellowship of the ring text a foto: Michaela Manová
Školní družina v Trojanovicích se v letošním školním roce přihlásila do soutěže „Pořiď si Prittele“, kterou vyhlásila společnost HENKEL ČR vyrábějící lepidla. Soutěž spočívala v tom, že děti za pomoci učitele vytvářejí figurku, která v letošním roce měla představovat sportovce. Naše školní družina vytvářela Prittele sportovce - lyžaře. Dílo se nám zdařilo, děti pracovaly s chutí a pílí. I když jsme nevyhráli, práce nás velice bavila a v příštím roce se zúčastníme rádi zase. Kateřina Segečová
Badmintonový turnaj Je středa 6. 6. 2012 8: 00 hodin. Začíná dlouho očekávaný turnaj. Všichni hráči se sešli v tělocvičně ZŠ Trojanovice. Po úvodním pěveckém vystoupení to vše vypuklo. Soutěžili mezi sebou dvojice a jednotlivci. Ti, co vyhráli své skupiny, postupovali do dalších kol. Boje byly čím dál dramatičtější a vyhrocenější. Fanoušci na balkóně povzbuzovali a skandovali. Nejlepší badmintonisté se potkali ve finále. To už fanoušci na balkóně přímo šíleli. Nezbývá než konstatovat, že vyhráli ti nejlepší a za své úsilí převzali pěkné ceny. Poděkování patří p. uč. Niklové, která celý turnaj řídila a organizovala. A fakt se jí to povedlo! Vláďa Pražák
Mohli jsme si vybrat, jestli chceme hrát čtyřhru nebo dvouhru. Ti, kteří chtěli hrát dvouhru, hráli jen sami za sebe, ale kdo chtěl hrát čtyřhru, musel si najít spoluhráče. A pak už to začalo. Ve čtyřhrách se hrálo do 10 bodů a ve dvouhrách do 6. Druháci hráli proti třeťákům a čtvrťáci hráli čtyřhry proti páťákům. U dvouher to bylo tak, že paní učitelka losovala jména hráčů a podle toho se rozhodovalo, kdo bude hrát s kým. Ostatní třídy se taky moc neučily a přišly hráče povzbuzovat na tribunu v tělocvičně. Sice byli všichni dobří, ale jen někdo mohl vyhrát. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE ZÚČASTNIT SE! Adriana Bartošová
Badmintonový turnaj se konal 6.6.2012 pod vedením paní učitelky Vendy Niklové. Turnaje se mohly zúčastnit všechny děti, které do badmintonového kroužku chodily od začátku školního roku. Vše začínalo v 8 hodin. Před začátkem zpívali páťáci a čtvrťáci Indiána a Banna. Potom jsme se mohli rozehrát a rozcvičit.
Badmintonový turnaj se uskutečnil 6. června. Ze začátku jsme v tělocvičně zpívali písničky a pak to začalo. Byli jsme ve dvojici s Nicolasem na čtyřhru. S Nicolasem jsme se probojovali do semifinále, kde jsme porazili Martina S. a Patrika D. 6:2. Proto jsme bojovali s Vláďou P. a Michalem T. o 1. a 2. místo. Nakonec jsme prohráli 6:10, a
tak jsme spolu s Nickem vyhráli 2. místo. Pak začaly dvouhry, kde jsem se probojoval do semifinále, ale Nick bohužel ne. A tam jsem já prohrál. Nakonec jsme si s Nickem odnesli stříbro. Byl to pěkný zážitek. Mirek Kotek
Žáci u soudu Dne 21. 6. 2012 se žáci 4. a 5.třídy zúčastnili veřejného jednání Okresního soudu v Novém Jičíně. Projednávala se krádež železných stožárů poměrně velkých rozměrů. Podle toho, že se všichni naši žáci chovali naprosto vzorně a pozorně poslouchali, doufáme, že tato akce nebyla jen „výletem“, ale hlavně poučnou exkurzí o tom, že i „drobná“ krádež má svou odplatu. V 8:00 hod. jsme vyjeli autobusem od školy v Trojanovicích. Chvilku jsme jeli, ale ne moc dlouho. Když jsme dojeli, tak na soudě řešili případ nějakých ukradených
tyček. Soud trval dost dlouho, ale nakonec soudce prohlásil, že pachatel je vinen. Pachatele nezavřeli, ale dali mu trest veřejně prospěšných prací. Potom pachatel odešel a my jsme zůstali stát a pan soudce nám říkal, že doufá, že jsme si z toho vzali ponaučení, že krást se nemá a že nás tu jako pachatele nikdy neuvidí. Potom jsme jeli domů. Daniel Himlar, 4. třída Dne 21.5. jsme jeli autobusem do Nového Jičína, abychom se zúčastnili veřejného jednání na okresním soudu. V den naší ná-
vštěvy probíhal soud s pachatelem trestného činu. Pachatel přijel s nákladním autem do sportovního areálu v Březinách a tam začal i s řidičem nakládat železné trubky. Řidič o tom, že kradou, nevěděl. V tom je uviděl správce areálu a zavolal policii. U soudu probíhal výslech obžalovaného a svědků. Obžalobu přečetla státní zástupkyně, svého obhájce obžalovaný nechtěl a zdarma jej nedostal, protože vydělával. Nakonec soudce vynesl rozsudek . Pachatel dostal 280 hodin veřejně prospěšných prací. Patrik Davoine, 4. třída
Obecní noviny z Trojanovic
Strana 13
Školní výlet do ZOO Olomouc očima prvňáků 25. května žáci 1. a 2. třídy strávili krásný slunečný den v areálu olomoucké zoologické zahrady. Jak se jim tam líbilo si můžete přečíst v následujících řádcích: Jakub: Líbily se mi opice, jak se předváděly. Tereza K.: Mně se líbili poníci, že jsem si je mohla pohladit a žirafy. Nella: Mně se líbila všechna zvířata. Prokop: Mně se líbilo to, že jsem si mohl vlézt mezi kozy a hladit si je. Vojta: Mně se líbilo, jak se hadi pomalu pohybovali. Honza: Mně se líbili draví ptáci, že jsem si je mohl z blízka prohlídnout a taky neto-
pýři. Marek: Mně se líbila kočka rybářská, protože vypadala jako náš kocour. Klára: Mně se líbilo, že jsem si mohla vylézt na rozhlednu, vůbec jsem neměla strach. Gabka: Mně se líbil fenek a jeho dlouhé uši. Barča: Mně se líbil lev, jak řval a mravenečníci. Kačka: Mně se líbili medvědi, protože byli roztomilí. Rosťa: Byl jsem rád, že jsem mohl jet na výlet, protože jsem viděl zebry. text a foto: Hana Trubačová
Vítání občánků a setkání jubilantů v nových prostorách V sobotu 19. května 2012 byli poprvé slavnostně přivítáni občánci a jubilanti ve sroubené chalupě v areálu Památníku bratří Strnadlů a Jana Knebla. Jak rodiče občánků, tak jubilanti, byli velmi nadšeni z těchto prostor. Podle mě tento prostor více reprezentuje ducha naší obce i její tradice a snad i budoucnost. Osobně věřím více v zachování pasek než v mohutnou výstavbu rodinných domů na lukách i polích. Věřím totiž, že zachováme obec ve svém charakteru pro další generace. Památník bratří Strnadlů stojí právě na tradiční pasece a nabízí volnost a prostor okolní přírody. Nabízí právě to, co obřadní místnost v přístavbě tělocvičny postrádala. Nabízí pocit svobodného ducha. Památník bratří Strnadlů a Jana Knebla tak díky pravidelným vernisážím, vítání občánků, setkání jubilantů, kácení máje a svatebním obřadům se nestává místem, kde se vzpomíná pouze na historii, ale je z něj místo, které žije a myslí na budoucnost. Jsem opravdu moc rád, že je Památník živější a živější. Jiří Novotný foto: Věra Kaňová Jubilanti zleva nahoře: František Vašek, Marie Růčková, Anna Maňasová, Čestmír Dobiáš, Zdeňka Dobiášová, Pavla Kusová, Rudolf Novotný Jubilanti zleva dole: Miroslava Macháčová, Miloslav Řezníček, Antonín Cochlar, Božena Šmajstrlová, Marie Střálková, Amalie Šmahlíková, Libuše Kaspříková Občánci zleva: Denisa Geryková, Kamila Bartošová, Veronika Rárová, Ctirad Procházka, Veronika Bělíková, Adriana Barnášová
Na poslední stránce... Descartesův omyl Začalo to zhruba před čtyřmi stoletími. Tehdy francouzský matematik a filozof René Descartes zformuloval slavnou větu Cogito ergo sum („Myslím, tedy jsem!“) a prohlásil ji za první a neotřesitelnou jistotu. Všechno ostatní může být klam. „Člověk je často obětí mnohých smyslových klamů,“ píše ve své knize Principy. „Pochybovat musím nejen o všem, co jsem se naučil ve školách, z knih anebo stykem s lidmi, nýbrž i o tom, co se zdá být vůbec nejjistější, o principech matematiky, protože je možné, že náš lidský rozum nedostačuje k poznání pravdy a trvale nás uvádí v omyl.“ Tím, že pochybování povýšil na nutný předpoklad a myšlení za jediný nástroj, jak dospět k poznání, položil základy moderní vědy. Na Descartesa pak navázali osvícenci v 18. století, kteří odmítali vše, co nešlo rozumově dokázat – a fenomény jako víra a náboženství vykazovali spolu s pověrami, mýty či magií na smetiště dějin. V 19. a zčásti ještě i ve 20. století mnozí pokrokoví vzdělanci předpokládali, že je jen otázkou času, kdy omezenost, pramenící z nedostatečného vzdělání a pobloudilých emocí, bude odstraněna a všude zavládne rozumnost a pravdivé – tj. vědou podložené poznání. Homo sapiens konečně dostojí svému přízvisku „rozumný“. Následná historie ukázala, že to byl omyl. Dvacáté století zrodilo dvě mocná politická náboženství – jedno založené na víře ve vyvolenost vlastní rasy a druhé ve schopnost stvořit sociální nebe na zemi. I dnešní všeobecné přesvědčení o trvalém růstu se zdá být spíše zbožným přáním, než že bychom pro to měli dostatek prokazatelných důkazů. Ale nejen to. Tradiční náboženství, tolik vysmívaná racionalisty 19. století, dodnes přetrvávají v myslích lidí bez ohledu na úroveň dosaženého vzdělání (např. známý astrofyzik Jiří Grygar je zároveň přesvědčeným katolíkem), popřípadě je nahrazováno jinými formami víry – numerologie, astrologie, víra v minulé životy apod. Co když jsme spíše Homo irrationalis než Homo sapiens? Zajímavou odpověď na tuto otázku podává experiment, který v roce 2009 provedl americký neurovědec Sam Harris. Skupince patnácti věřících a stejnému počtu skeptiků předkládal různá tvrzení, se kterými měli vyjádřit souhlas či nesouhlas, a přitom sledoval aktivitu jejich mozků pomocí funkční magnetické rezonance. Dotazník obsahoval výroky dotýkající se osobního přesvědčení
autor: Václav Liss
dotazovaných (např. „Bůh existuje “ či „Bůh je výmysl“) a výroky neutrální (např. „Santa Claus existuje“ či „Santa Claus neexistuje“). V prvním případě se očekávalo, že mozky věřících a skeptiků budou reagovat rozdílně, v případě neutrálních výroků budou jejich reakce shodné. Ukázalo se, že pokud se výroky týkaly osobního přesvědčení (bez ohledu na to, jestli odpovědi dotazovaných byly souhlasné či odmítavé), aktivovala se vždy stejná část mozkové kůry, která zpracovává sebeuvědomování, emoční podněty a podněcuje cílené chování. V případě neutrálních výroků byla aktivita těchto center výrazně nižší a spíše se aktivovala centra paměti. Výsledky experimentu naznačují, že všichni máme (bez ohledu na to, zda se považujeme za věřící nebo skeptické racionalisty) v hlavě jakýsi „šuplík“ s cedulkou „věřím“, který je silně spjat s našimi emocemi. Předmětem této víry pak může být cokoliv: Bůh, který je laskavý, i Bůh, který trestá, bůh, který je jen smyšlenou báchorkou a vlastně vůbec neexistuje, příslušnost k rase či národu, volný trh, řízená ekonomika, léčivá síla kamenů, vliv souhvězdí na lidskou psychiku - ano, dokonce i Descartesovo přesvědčení, že kritické myšlení pomáhá rozlišit klam od skutečnosti - to všechno může být obsahem onoho „šuplíku“ v našich hlavách. Záleží, čím ho zaplníme. Descartes se tedy mýlil. Naše emoce a s nimi spojené přesvědčení nás ovládají více než poznání a uznání prostých faktů. Zdá se, že naše mozky jsou tak uzpůsobené a je velmi obtížné s tím něco udělat. Přes veškerou snahu o rozumnost jsme jako střely řízené nejasnými a někdy i velmi nebezpečnými silami svých emocí.
Proto se vyplatí o svém vlastním přesvědčení čas od času zapochybovat. Nespokojit se jen s dobrými pocity, ale nechat na sebe působit i argumenty a otázky těch, kdo naše přesvědčení nesdílejí. Ptejme se sami sebe, z čeho vyrůstá naše přesvědčení a jakými objektivními důkazy se dá podpořit. Čím méně takových argumentů najdeme, tím více buďme vůči vlastnímu přesvědčení obezřetní. Je tu totiž riziko, že ve své nejlepší víře můžeme být úplně mimo! V tom měl Descartes nejspíš pravdu. Pro ty, kdo chtějí vědět víc: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Ren%C3%A9_Descartes http://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetick%C3%A1_rezonance http://www.sysifos.cz/ Martin Trubač
Všem čtenářům Obecních novin přejeme
hezké prázdniny a příjemnou dovolenou!
Uzávěrka příštího čísla bude 23. července 2012, své příspěvky můžete zasílat na:
[email protected]
