OBEC PÍSEK. Strategický plán rozvoje. obce Písek do roku (návrh pro zastupitelstvo obce) Zpracovali: Mgr. Šárka Čemerková, Ph.D

OBEC PÍSEK

Strategický plán rozvoje obce Písek do roku 2022 (návrh pro zastupitelstvo obce)

Zpracovali: Mgr. Šárka Čemerková, Ph.D. Ing. Jana Kadlubcová, Ph.D. Ing. Dominik Vymětal, DrSc. Ing. Martin Klepek, Ph.D. Ing. Jarmila Šebestová, Ph.D.

Písek 2016

2

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................................ 4 1

PROFIL OBCE Písek ......................................................................................................................................... 7 1.1

Historie a současnost obce.................................................................................................................... 7

1.2

Geografické údaje o obci ....................................................................................................................... 8

1.2.1

Obyvatelstvo .................................................................................................................................... 10

1.2.2

Demografická situace ................................................................................................................... 11

1.2.3

Sociální situace ............................................................................................................................... 14

1.2.4

Bezpečnost ....................................................................................................................................... 18

1.2.5

Hospodářství.................................................................................................................................... 20

1.2.6

Trh práce ........................................................................................................................................... 24

1.2.7

Cestovní ruch, turistika a sport ................................................................................................. 25

1.3

1.3.1

Technická infrastruktura .............................................................................................................. 28

1.3.2

Dopravní infrastruktura ................................................................................................................ 30

1.4

Občanská vybavenost ............................................................................................................................ 32

1.4.1

Bydlení a bytový fond................................................................................................................... 32

1.4.2

Školství a vzdělávání ..................................................................................................................... 33

1.4.3

Zdravotnické služby a sociální péče ........................................................................................ 35

1.4.4

Kultura ................................................................................................................................................ 37

1.4.5

Spolková, osvětová a informační činnost .............................................................................. 37

1.4.6

Církve .................................................................................................................................................. 38

1.5

Životní prostředí ...................................................................................................................................... 38

1.5.1

Ochrana životního prostředí ...................................................................................................... 40

1.5.2

Specifická území v obci s vlivem na životní prostředí....................................................... 45

1.6

2

Technická a dopravní infrastruktura, dopravní obslužnost ...................................................... 27

Správa obce............................................................................................................................................... 45

1.6.1

Hospodaření a majetek obce ..................................................................................................... 45

1.6.2

Vnější vztahy a vazby .................................................................................................................... 49

NÁZORY OBČANŮ A PROBLÉMY OBCE K ŘEŠENÍ ............................................................................ 50 2.1

Kvalita života v obci................................................................................................................................ 50

2.2

Občanská vybavenost a její rozvoj .................................................................................................... 57

2.3

Nakládání s odpady ............................................................................................................................... 64

2.4

Dopravní obslužnost .............................................................................................................................. 67

2.5

Informovanost občanů .......................................................................................................................... 68

2

3 2.6 3

Shrnutí výsledků dotazníkového šetření v obci ........................................................................... 70

SWOT ANALÝZA OBCE Písek .................................................................................................................... 71 3.1.1 3.2

4

5

Stručné shrnutí SWOT analýzy obce Písek ..................................................................................... 74

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE OBCE V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH DO ROKU 2022 ...................... 81 4.1

Strategická vize a strategické cíle rozvoje obce........................................................................... 81

4.2

Akční plán rozvoje .................................................................................................................................. 85

4.2.1

Programový cíl: Lidé a společnost (S) ..................................................................................... 87

4.2.2

Programový cíl: Lidé a podnikání (H) ...................................................................................... 88

4.2.3

Programový cíl Samospráva obce, její bezpečnost a spolupráce (SO) ....................... 88

4.2.4

Programový cíl Rozvoj infrastruktury obce (R) .................................................................... 90

4.2.5

Programový cíl Udržitelná krajina a životní prostředí (Ž) ................................................ 91

REALIZACE PROGRAMU ROZVOJE OBCE ............................................................................................. 93 5.1

Podpora realizace programu .............................................................................................................. 93

5.1.1

Způsob realizace programu rozvoje obce ............................................................................ 93

5.1.2

Monitoring realizace programu rozvoje obce ..................................................................... 94

5.1.3

Způsob aktualizace programu rozvoje obce ........................................................................ 95

5.2

Způsob financování programu rozvoje obce ................................................................................ 95

5.2.1

Program rozvoje venkova. .......................................................................................................... 96

5.2.2

Integrovaný regionální operační program. ........................................................................... 96

5.2.3

Operační program Životní prostředí. ...................................................................................... 96

5.2.4

Operační program Zaměstnanost. ........................................................................................... 96

5.3

Analýza rizik obce Písek ........................................................................................................................ 97

5.3.1 5.4 6

Problémy zjištěné Úřadem územního plánování ORP Jablunkov ................................. 74

Analýza a opatření k redukci vzniklých rizik ......................................................................... 97

Vazba strategického plánu obce Písek na vyšší strategické dokumenty. ........................ 102

Závěr ............................................................................................................................................................... 106

POUŽITÁ LITERATURA A PODKLADY ............................................................................................................ 107 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................................... 108 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................................... 109 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................................. 111 PŘÍLOHY .................................................................................................................................................................. 113

3

4

ÚVOD Strategický plán rozvoje obce Písek (PRO) 1 představuje strategický dokument zachycující priority rozvoje obce na období 2016 – 2022. Program rozvoje obce Písek byl zpracován na základě požadavku obce na zpracování komplexního rozvojového dokumentu pro: •

Návrh rozvojových projektů obce a jejich zařazení do časové a místní posloupnosti realizace v letech 2016-2022.

•

Koordinaci záměrů obce se záměry vyšších územních celků.

•

Přípravu rozpočtů obce na jednotlivé roky a pro zpracování požadovaných rozpočtových výhledů dle navržených aktivit pro dané období.

Podklady pro přípravu PRO zahrnovaly především „Místní program obnovy venkova“ a územní plán obce, veřejně dostupné statistické a ekonomické údaje o obci a také výsledky dotazníkové akce provedené mezi obyvateli obce Písek na jaře 2016. Představitelé obce si byli vědomi aktuálních i střednědobých priorit i v minulosti, ale pro důslednou konkretizaci a realizaci potřebných opatřeních nebyl k dispozici souhrnný dokument, který by nastínil strategii obce na delší období z komplexního pohledu. PRO si klade za cíl vytvořit podklady a metodickou oporu pro plánování jednotlivých akcí a kontrolu jejich realizace s cílem zlepšit rozhodovací procesy a možnosti rozvoje obce. Tím se vytvoří předpoklady pro efektivní středně až dlouhodobé plánování rozvoje obce, využívání prostředků z rozpočtu obce i případné získávání a použití prostředků z grantů a dotací. PRO: •

Popisuje hlavní mezníky a charakteristiku vývoje obce z různých pohledů.

•

Definuje silné a slabé stránky obce.

•

Určuje možné směry rozvoje a jejich konkrétní rozpracování do dílčích aktivit.

•

Slouží jako podklad pro rozhodování vedení obce v otázkách rozvoje obce pro příští programové období.

•

Představuje provázaná řešení a vytváří určitou prevenci proti izolovaným akcím a tím také slouží k prevenci případných sporů.

•

Ze své podstaty má vytvořit podmínky pro kontinuitu rozvoje obce i přes různá volební období.

•

Vytváří podmínky pro spolupráci s ostatními obcemi v rámci mikroregionu Sdružení obcí Jablunkovska (SOJ) a MAS Jablunkovsko.

1

Zkratka PRO plně nahrazuje plný název dokumentu a bude používána všude tam, kde nevyvolá nejasnosti.

4

5 •

Představuje cestu, jak získat finanční prostředky z vnějších zdrojů (různé granty a dotační tituly).

PRO rozvoje obce Písek byl zpracován na základě smlouvy o dílo mezi obcí Písek a Slezskou univerzitou v Opavě, Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné pod gescí Institutu interdisciplinárního výzkumu uvedené fakulty. Metodika jeho přípravy a obsah se řídila Metodikou tvorby programu rozvoje obce, doporučenou Ministerstvem pro místní rozvoj ČR z roku 2014. Dokument vznikl na základě analýzy situace v obci a zjištěných názorů a potřeb jednotlivých občanů. Analytická část dokumentu vychází z veřejně přístupných zdrojů obce a dále z anonymního dotazníkového šetření mezi občany. V úvahu byly také vzaty dokumenty Obce s rozšířenou působností Jablunkov a programové dokumenty Sdružení obcí Jablunkovska a MAS Jablunkovsko. Názory a představy o dalším rozvoji obce mohli občané vyjádřit také na veřejném projednávání Programu. PRO obce Písek je zpracován na období červen 2016 až prosinec 2022. Tvorbou strategického plánu byla pověřena Věra Szkanderová, starostka obce, dále se na tvorbě podíleli …………………….. obce Písek. Metodické vedení a závěrečné zpracování programu

zajišťovali

pracovníci

Institutu

interdisciplinárního

výzkumu

Obchodně

podnikatelské fakulty v Karviné Slezské university v Opavě, jmenovitě: Mgr. Šárka Čemerková, Ph.D., Ing. Jana Kadlubcová, Ph.D., Ing. Dominik Vymětal, DrSc., Ing. Martin Klepek, Ph.D. a Ing. Jarmila Šebestová, Ph.D. Tento dokument je rozdělen na analytickou a návrhovou část. Analytická část je založena na tvorbě profilu obce, socioekonomické analýze obce a vyhodnocení pomocí SWOT analýzy, která je doplněna analýzou rizik. SCHVALOVACÍ DOLOŽKA Program rozvoje obce schválilo v souladu s §84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, Zastupitelstvo obce Písek. Datum schválení: Číslo usnesení: Text usnesení: …………………………. Strategický plán rozvoje obce Písek představuje strategický dokument zachycující priority rozvoje obce na období 2015 – 2022.

5

6

ANALYTICKÁ ČÁST

6

7

1 PROFIL OBCE PÍSEK Obec

Písek

se

nachází

v

oblasti

nejvýchodnějšího

výběžku

České

republiky

v Moravskoslezském kraji. Území obce leží v nadmořské výšce 410 m v Jablunkovské brázdě podél řeky Olše. Administrativně je obec Písek spolu s dalšími 11 obcemi součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Jablunkov. S městem Jablunkov také přímo sousedí ze západní strany, na východě sousedí s obcí Bukovec. Na severu obec sousedí s Polskem, kde je hranice tvořena masivem Slezské části Beskyd v nadmořské výšce kolem 910 m. Na jihu pak sousedí s obcí Mosty u Jablunkova, kde hranici tvoří Jablunkovské mezihoří s dominantní horou Gírová. Ta je díky atraktivnímu prostředí, výhledu a zázemí oblíbeným cílem turistů a cykloturistů. Území obce Písek má rozlohu 1545 hektarů, přičemž 56 % tvoří lesní plochy, 37 % zemědělské plochy (z toho pouze 1/5 představuje orná půda, zbytek tvoří louky, využívané především jako pastviny).

2

Zastavěné plochy tvoří asi 1,2 % území obce, která je

charakteristická beskydskou zástavbou soustředěnou podél silnice, kolem toku řeky Olše, místy také rozptýlenou v blízkých podhorských oblastech. Obec Písek má více než 1800 obyvatel, je přístupná po regionálně významné komunikaci, která vede celou obcí a spojuje obce mikroregionu Jablunkovsko se sousedními obcemi až do polské Istebné. V obci se nachází mj. přírodní rezervace Plenisko a soustava chráněného území NATURA 2000, vymezená podél řeky Olše.

1.1 Historie a současnost obce První oficiální zmínky o obci pocházejí z roku 14663, kdy v rámci Těšínského knížectví byl v obci ustanoven první starosta, byl zde zmíněn první založený zemědělský statek, tzv. Folwark. Významným činitelem rozvoje byla poloha obce poblíž hranic českého, polského a uherského státu. Tyto země udržovaly čilé obchodní kontakty a byly propojeny potřebnými cestami. Klíčový význam měla obchodní stezka vedoucí z nedalekých Uher přes Jablunkovský průsmyk do Vratislavi a Haliče až k Baltskému moři. Prolínaly se zde polské, české, slovenské a uherské vlivy, které se promítly ve společenském i hospodářském životě obce a blízkého okolí. Těšínské knížectví, jehož byla obec součástí, bylo od začátku úzce spjato s polským společenským a kulturním děním, i když Těšínská knížata uznávala suverenitu českých králů jako například těšínský kníže z rodu Piastovců Měšek I. Těšínský, který uznával suverenitu českého krále Václava, nebo kníže Kazimír I., který slíbil věrnost Janu Lucemburskému, čímž potvrzoval lenní vztah svého knížectví ke koruně české a spadal tak pod její vliv. Po smrti 2 3

Obec Písek – hlavní stránka. Dostupné z http://www.obecpisek.cz/ Historie obce Písek. Dostupné z http://www.obecpisek.cz/cz/menu/13/historie/

7

8 Piastovské kněžny Alžběty Lukrécie roku 1653 připadlo těšínské knížectví jako léno uherskému rodu Habsburků, jímž byl tehdy císař Ferdinand III. Habsburský (1637 - 1657), který knížectví udělil svému synovi Ferdinandu IV. V těchto dobách byl zde čilý peněžní a výměnný obchod, proběhla zde také intenzivní Valašská kolonizace přicházející z Uher. Tento československo-polsko-uherský společenskoekonomický vliv se promítá v životě obce dodnes. Významným zdrojem obživy obyvatel byla zemědělská a lesní činnost, a také drobná řemesla. V zemědělské činnosti šlo především o pastevectví, chov dobytka a pěstování brambor jako základní plodiny. V zimním období se lidé věnovali zpracování vlny a lnu, výrobě tkanin a oděvů tradičními nástroji a postupy, především pro vlastní potřebu. V některých domácnostech vlastnili tkalcovský stav a specializovali se na tkaní plátna a jeho úpravu. Výrobky, které domácnosti samy nespotřebovaly, mohly prodat na pravidelných trzích v sousedním městě Jablunkově. Až do konce XX. století v Písku působila valchovna sukna a textilií. Mezi tradiční činnost patřila těžba a stahování dřeva koňskými potahy z blízkých lesů. Tradičním řemeslem, zmíněném již v urbáři z roku 1692, bylo mlynářství spjaté s místním mlýnem. V této tradici obyvatelé pokračovali až do 50. let XX. století. V roce 1839 byly ve městě Třinci, vzdáleném od obce Písek více než 30 km, založeny Třinecké železárny. Podnik se rozrůstal a zaměstnával stále více dělníků z okolních obcí. Tradiční způsob obživy se tak pro stále více rodin stával pouze doplňkovou činností. V současnosti působí v obci firmy především v oblasti maloobchodu, drobných řemeslných činností, mj. také místní pila a pekárna. Díky čistému životnímu prostředí, malebnému okolí, nabídce kvalitního občerstvení i místním kulturním akcím je obec oblíbeným místem chatařů a turistů.

1.2 Geografické údaje o obci Obec Písek se nachází v mírně teplé až chladné oblasti, léto bývá krátké, proměnlivé a středně vlhké, zimy delší s krátkým trváním sněhové pokrývky v nadmořské výšce do 800 m. Přechodné období jara a podzimu bývá dlouhé, trvá více než jednu třetinu roku.

8

9 Obrázek 1-1 Umístění obce Písek

Zdroj: https://mapy.cz/zakladni?x=18.7884142&y=49.5672520&z=13&l=0&source=muni&id=4576

Území obce Písek i sousedních obcí ORP Jablunkov patří do geomorfologické oblasti Západní Beskydy, která je typická tzv. flyšovými horninami s občasnými bradly jurských vápenců. Údolí řeky Olše je tvořeno souvrstvím paleogenních pískovců a pleistocenními akumulačními plošinami, které jsou porušeny četnými říčními erozními terasami. Typické jsou zde také relativně četné sesuvy půdy.4 Slezské Beskydy jsou charakteristické poměrně hustou sítí řek, voda z oblasti je odvodňována řekami vtékajícími do Baltského moře. Územím také prochází hlavní evropské rozvodí, které se na některých místech kryje přesně s česko-polskou hranicí. Toto území je však poměrně chudé na podzemní vody (především z důvodu přítomnosti málo propustných hornin karpatského flyše. S tím souvisí problémy se zásobováním pitnou vodou během déle trvajících období sucha.

4

BALATKA, B. Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. ISBN 80-860-6499-9.

9

10 Řeka Olše je nejvýznamnějším tokem v území ORP Jablunkov i sousední ORP Třinec. Její pramen se nachází v nadmořské výšce přibližně 909 m n. m., u polské obce Kamesznica a po 16 km vtéká na území ČR, v sousední obci Bukovec.5 Významnými opatřeními k zajištění stability toků v horních partiích povodí Olše bylo hrazení bystřin. To probíhalo od počátku 20. století až do jeho sedmdesátých let, a to především na toku Olše mezi obcí Bukovec, Písek a městem Jablunkov. V obci Písek se nachází mj. i tzv. maloplošné chráněné území, kdy předmětem ochrany jsou především zachovalé lesní porosty (zejména původní jedlobukové lesy) a typická luční společenstva. Zákonem č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny je zde vymezena přírodní rezervace Plenisko o rozloze 24,3 ha.6 Jsou zde i tzv. památné stromy – lípa malolistá a jasan ztepilý (tilia cordata, fraxinus excelsior), pro které je určeno ochranné pásmo.7 Se vstupem do Evropské unie byla také vymezena soustava chráněných území Natura 2000. Jde o Evropsky významnou lokalitu „Olše“ díky smíšeným jasanovoolšovým lužním lesům temperátní a boreální Evropy v blízkosti řeky, bylinné vegetaci podél jejich břehů, dřevinných vegetací s vrbou šedou, výskytu mihule potoční a vydry říční. Lokalita je vymezena podél řeky Olše také v obci Bukovec, Jablunkov, Návsí, Hrádek a Vendryně. Definovaná ochranná pásma jsou zásadním limitem dalšího využití území s důrazem na udržitelný rozvoj zohledňující ochranu přírody, krajiny a vodních zdrojů.8 V oblasti ochrany krajiny zde tvoří riziko rozšiřující se invazivní druhy rostlin (např. křídlatka). Touto problematikou se zabývají především Lesy ČR ve spolupráci s MAS a obcemi, mj. je připravována Studie aktuálního výskytu invazních druhů rostlin, budou podporovány společné projekty péče o krajinu a zachování rozmanitosti krajiny. 1.2.1

Obyvatelstvo

Na území obce Písek žilo k 30. 06. 2016 celkem 1825 obyvatel (viz tabulka 1-1). Dle výsledků sčítání lidu v období let 1869 - 2014 má počet obyvatel rostoucí tendenci. Stejně tak i počet domů, který svědčí o trendu stabilního osídlení, a také o stěhování mladých rodin do venkovských oblastí. Tyto trendy se následně projevují v potřebách rozvoje vzdělávacího, sociálního a zdravotního systému, jakož i v rostoucí potřebě zvýšení kapacity a kvality infrastruktury v obci.

5

BALATKA, B. Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. ISBN 80-860-6499-9.

Plenisko. Dostupné z http://www.msk.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/plenisko-136/. Územní plán obce Písek. 8 Územní plán obce Písek. 6 7

10

11 Tabulka 1-1 Počet obyvatel a domovní fond – historický vývoj Sčítání v roce

Počet obyvatel

Počet domů

1869

855

106

1880

884

117

1890

989

160

1900

1 003

158

1910

1 055

165

1921

1 083

165

1930

1 204

195

1950

1 309

217

1961

1 452

270

1970

1 496

316

1980

1 608

350

1991

1 668

410

2001

1 783

436

2011

1 757

469

2014

1 792

-

2015

1 813

-

2016

1 825

-

Zdroj: upraveno dle ČSÚ

1.2.2

9

Demografická situace

Počet obyvatel v obci Písek má v současné době rostoucí tendenci, počet mužů a žen je relativně vyrovnaný, s mírnou převahou počtu žen. V roce 2015 dosahoval počet obyvatel obce počtu 1813, z toho 901 mužů a 912 žen. Nejpočetnější skupinu tvoří občané ve věku 15 - 64 let, viz tabulka 1-2. Věkový průměr občanů v obci se zvyšuje, v roce 2014 byl na úrovni 39 let, narůstá počet občanů nad 65 let. Tento trend je vhodné vzít do budoucna v úvahu při plánování potřeb zdravotních a sociálních služeb. Pozitivním demografickým zjištěním je, že od roku 2011 je v obci rostoucí trend počtu dětí ve věku 0 - 14 let. Tato tendence podporuje zaměření správy obce na rozvoj vzdělávání a volnočasových aktivit pro předškolní děti, žáky základních škol, kultivování komunikace a spolupráce s rodiči a místní komunitou. V obci se nachází mateřská škola i dvoustupňová základní škola, jejímž posláním je kvalitní výchova a vzdělávání, společenská a sociální inkluze

9

https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku-scitani-od-roku-1869

11

12 i rozvoj talentů. Program výuky podporuje žáky v tvořivé činnosti, environmentální výchově a rozvoji kompetencí potřebných pro budoucí profesní zaměření. Tabulka 1-2 Složení obyvatel obce Písek – vývoj v letech 2007 – 2014 Počet Rok

Počet obyvatel podle pohlaví

obyvatel

Počet obyvatel podle věku [roky]

Průměrný věk [roky]

celkem

muži

ženy

0-14

15-64

65 a více

2007

1 758

879

879

277

1 269

212

37,8

2008

1 778

887

891

289

1 280

209

37,8

2009

1 778

881

897

281

1 288

209

38,1

2010

1 795

887

908

289

1 303

203

38,1

2011

1 794

889

905

287

1 303

204

38,4

2012

1 787

887

900

288

1 288

211

38,7

2013

1 792

889

903

295

1 273

224

39,0

2014

1 813

901

912

300

1 281

232

39,0

Zdroj: upraveno dle dat ČSÚ

10

Následující obrázek znázorňuje věkové složení obyvatel v roce 2014, kdy výrazně převažuje počet obyvatel zahrnutých ve skupině 15 – 64 let.

Obrázek 1-2 Věkové složení obyvatel obce Písek k 31. 12. 2014 (v %)

Zdroj: upraveno dle dat ČSÚ

V obci žije také polská národnostní menšina (16,45 % dle sčítání lidu v roce 201111), která je aktivní v rozvoji místního folkloru, tvůrčí a spolkové činnosti. V mateřských školách i na

10

Zdroj: https://vdb.czso.cz https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku-scitani-od-roku-1869

11

12

13 základní škole je umožněna výuka polského jazyka pro všechny žáky. Působí zde odloučené pracoviště Základní umělecké školy Jablunkov. Občané jsou sami rovněž aktivní ve spolkové činnosti. Významnými institucemi spojujícími občanskou komunitu a kulturní iniciativu v obci jsou Slezská církev evangelická a Římskokatolická církev, které pomáhají rozvíjet i osvětovou a sociální činnost. Základní škola, knihovna u Obecního úřadu, spolky, zájmové a církevní instituce jsou významnými subjekty zajišťujícími vzdělání, kulturu a některé volnočasové aktivity v obci. Následující tabulka 1-3 zachycuje strukturu vzdělání u obyvatelstva ve věku 15 a více let, výsledky byly zjištěny ze zdrojů ČSÚ dle sčítání lidu. Tabulka 1-3 Struktura vzdělání obyvatel v letech 2001 a 2011 Typ vzdělání obyvatel

rok 2001 [%]

rok 2011 [%]

Základní nebo neukončené

33,24

22,49

Vyučení a střední vzdělání

42,81

41,01

Úplné střední, vyšší odborné

21,09

26,04

Vysokoškolské

2,58

5,95

Nezjištěné vzdělání

0,28

4,51

Zdroj: upraveno dle dat ČSÚ dle SDLB

12

Z uvedených dat v tabulce 1-3 vyplývá pozitivní zjištění o nárůstu počtu obyvatel s úplným středním, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním. Současně je zaznamenán pokles počtu obyvatel se základním nebo neukončeným vzděláním. Další tabulka 1-4 znázorňuje počty občanů vyjíždějících z obce Písek do zaměstnání a za studiem do jiných obcí okresu, kraje i mimo kraj nebo ČR. Nejbližší střední škola se nachází v sousedním městě Jablunkov, mládež vyjíždí především do sousedních SO ORP Třinec a Český Těšín. Možnost vysokoškolského vzdělání je nejblíže ve městě Havířov, Karviná a Ostrava. Stejně jako za vzděláním, tak i za zaměstnáním vyjíždí podstatná část obyvatel obce do sousedních obcí i vzdálenějších obcí a měst (viz tabulka 1-4). Skladbu osob přijíždějících do Písku zachycuje tabulka 1-5. Nejvíce osob přijíždí do obce z města Třince, Jablunkova, Českého Těšína a Ostravy.

12


13

14 Tabulka 1-4 Občané vyjíždějící z obce Písek Za studiem

15-

25-

30-

40-

50-

60

-24

-29

-39

-49

-59

+

Celkem

Věk

ženy

místo

Z toho

Cílové

Celkem

Celkem

Do zaměstnání

Z toho Věk

Denně

6-14

Písek

477

358

149

43

49

106

84

73

3

119

21

87

Okres

375

320

142

38

37

98

76

68

3

55

20

55

Kraj

73

25

5

3

4

5

8

5

-

48

-

32

Mimo kraj

24

10

-

2

7

1

-

-

-

14

-

-

Mimo ČR

5

3

2

-

1

2

-

-

-

2

1

-

Zdroj: ČSÚ

13

Tabulka 1-5 Lidé přijíždějící do obce Do zaměstnání

Za studiem

201

179

50

26

22

58

37

35

1

22

1

22

Jablunkov

103

84

64

8

7

25

22

20

2

19

11

19

Český Těšín

25

10

4

2

1

2

2

3

-

15

-

14

Ostrava

21

4

-

1

1

-

1

1

-

17

-

5

Bystřice

16

16

10

2

5

5

2

2

-

-

-

-

Bukovec

14

8

6

-

-

3

3

2

-

6

6

6

Brno

13

2

-

-

2

-

-

-

-

11

-

-

Návsí

12

12

3

-

2

2

6

2

-

-

-

-

Karviná

11

4

-

-

-

3

1

-

-

7

-

4

Havířov

10

1

1

-

-

-

1

-

-

9

-

9

15-

25-

30-

40-

50-

60

-29

-39

-49

-59

+

Celkem

Třinec

místo

Celkem

Z toho ženy

Z toho

Celkem

Věk

-24

Výchozí

Věk

Den-

6-14

ně

Zdroj: ČSÚ

1.2.3

Sociální situace

V obci Písek žijí obyvatelé především v rodinných domech, často dvougeneračních, je zde charakteristická rozptýlená beskydská zástavba. Z pohledu ekonomické aktivity obyvatel zde mírně převažuje počet ekonomicky neaktivních obyvatel nad ekonomicky aktivními. Je to dáno především počtem nepracujících důchodců, žáků, studentů a učňů, jak je uvedeno v následující tabulce 1-6. Podíl nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních

13

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#k=5&pvokc=43&uroven=70&w

14

15 obyvatel v obci Písek byl v roce 2011 cca 10%. Většina ekonomicky aktivních zaměstnaných obyvatel obce Písek pracuje jako zaměstnanci (82 % ze 762), na vlastní účet pracuje 9 % obyvatel obce ze 762 zaměstnaných občanů. Tyto informace jsou znázorněny na obrázku 13. Obrázek 1-3 Struktura ekonomicky aktivních zaměstnaných obyvatel obce Písek 82%

9% 1% 2% 1% 1%

2%

1%

zaměstnanci (82 %) osoby pracující na vlastní účet (9 %) pomáhající rodinní příslušníci (1 %) pracující důchodci (1 %) ostatní (1 %)

zaměstnavatelé (2 %) členové produkčních družstev (0 %) pracující studenti a učni (1 %) ženy na mateřské dovolené (2 %)

Zdroj: ČSÚ, SLDB, 2011

14

14


15

16 Tabulka 1-6 Struktura ekonomické aktivity obyvatel obce Písek (rok 2011) Ekonomická aktivita obyvatel

Celkem

Ekonomicky aktivní celkem

844

Zaměstnaní

762 zaměstnanci

Z

v tom

toho

627

zaměstnavatelé

19

pracující na vlastní účet

72

pomáhající rodinní příslušníci

5

členové produkčních družstev

1

pracující studenti a učni

9

pracující důchodci

11

ženy na mateřské dovolené

13

Ostatní

5

Nezaměstnaní

82

Ekonomicky neaktivní celkem

850

Vtom

nepracující důchodci

368

žáci, studenti, učni

312

ostatní ekonomicky neaktivní s vlastním zdrojem obživy osoby v domácnosti, děti v předškolním věku, ostatní závislé osoby

Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

32 138 100

Zdroj: upraveno dle ČSÚ, údaje pro obec Písek jsou uvedeny k 26. 3. 2011

Z celkového počtu ekonomicky aktivních zaměstnaných obyvatel obce Písek byla také zveřejněna data o odvětvích, ve kterých působí ve své profesi (tabulka 1-7). Nejvíce občanů pracuje v oblasti průmyslu, dále pak velkoobchodu, maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel, stavebnictví. Nejméně jsou zastoupeny obory informačních a komunikačních činností a finančních služeb.

16

17 Tabulka 1-7 Ekonomicky aktivní zaměstnaní obyvatelé obce Písek dle vykonávané profese v roce 2011 Ekonomická aktivita obyvatel

Celkem

Ekonomicky aktivní celkem

844

Zaměstnaní

762 Průmysl

260

velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motor. vozidel 66

z V tom

toho

podle

odvětví profesního působení

stavebnictví

65

doprava a skladování

48

Vzdělávání

39

zemědělství, lesnictví, rybářství

36

činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké, technické

34

ubytování, stravování, pohostinství

27

veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení

27

zdravotní a sociální péče

8

informační a komunikační činnosti

5

ostatní

120

Nezaměstnaní

82 Zdroj: ČSÚ

15

V sousedním městě Jablunkově působí pobočka Úřadu práce, který poskytuje informace o možnostech zaměstnání pro osoby ze sousedních obcí, tedy i pro obec Písek. V dané oblasti je také aktivně činná pracovní agentura KAPA16, která velmi úspěšně podporuje zapojení zájemců o zaměstnání do pracovního procesu či podnikání, rozvíjí potřebné profesní kompetence díky kvalitnímu individuálnímu poradenství a pestré nabídce rekvalifikačních a odborných kurzů. Je to důležité zejména pro osoby dlouhodobě nezaměstnané, zdravotně a sociálně znevýhodněné. Pro větší názornost jsou výsledky z tabulky 1-7 uvedeny i v grafické formě na obrázku 1-4.

15 16

https://www.czso.cz/csu/sldb/pocet-obyvatel-a-domu-podle-vysledku-scitani-od-roku-1869 http://www.kapa-ops.cz/

17

18 Obrázek 1-4 Struktura ekonomicky aktivních zaměstnaných občanů obce Písek dle odvětví profesního působení v roce 2011 průmysl (34 %)

4%

4%

1% 1%

velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motor. vozidel (9 %) stavebnictví (9 %)

16% 34%

4%

doprava a skladování (6 %) vzdělávání (5 %)

4% 5%

zemědělství, lesnictví, rybářství (5 %) činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické (4 %) ubytování, stravování, pohostinství (4 %)

6%

5%

9%

9%

veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (4 %) zdravotní a sociální péče (4 %) informační a komunikační činnosti ( 1 %) peněžnictví a pojišťovnictví ( 1 %) ostatní (16 %)

Zdroj: ČSÚ

V obci je poměrně častá sezónní zaměstnanost (cestovní ruch, pohostinství, zemědělství), čemuž odpovídá i průměrný příjem domácností. Proto je vhodné občany aktivně informovat o možnostech zaměstnání, podporovat podnikatelskou činnost příp. vytvářet nová pracovní místa, formou spolupráce obcí, MAS, SOJ aj. 1.2.4

Bezpečnost

K zajištění bezpečnosti v obci je uplatňován souhrn opatření a postupů za účelem prevence a zmenšení rizik újmy na životě a zdraví občanů, majetku, životním prostředí, společnosti, klíčové infrastruktuře. Bezpečnost je žádoucí stav, zajišťovaný koordinovaným řízením státu a samosprávy za pomoci technických, organizačních, právních, finančních a výchovných opatření. V důsledku přírodních vlivů nebo vlivů způsobených činností člověka může dojít k mimořádným situacím ohrožujícím bezpečnost. Jde o rizika živelných pohrom, nákaz, provozních havárií, havárií spojených s infrastrukturou, politické, společenské a ekonomické konflikty. Pokud jsou bezprostředně a ve velkém rozsahu ohroženy životy lidí, životní prostředí, majetkové hodnoty, infrastruktura, veřejný pořádek, hospodářství, mohou mít mimořádné situace charakter tzv. krizových situací.

18

19 Mezi zásadní rizika přírodního charakteru na území obce patří sesuvy půdy, podmíněné geologickou stavbou území, a poměrně svažitým terénem. K jednomu z největších zaznamenaných sesuvů došlo 19. 5. 2010 na Gírové, kde se v ranních hodinách sesunula půda v délce 3 km a šířce 500 m. Výška odtrhu byla v rozmezí od 30 do 40 m. V obci byl zjištěn výskyt 11 potenciálních sesuvných ploch. 17 Tato území lze využívat jen v omezené míře. K dalším rizikům zde patří povodně způsobené přívalovými dešti. Záplavová území oblasti jsou dále situována v sousedním městě Jablunkově, následně v obci Návsí a Hrádek18. Zajištěním bezpečnosti na úrovni obce je pověřen starosta spolu s tzv. bezpečnostní radou obce složenou z místostarosty, tajemníka, zástupců Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru, příp. dalších určených členů. Tato rada je především seznámena se způsobem realizace preventivních i nápravných opatření k zajištění bezpečnosti obce, a také s případným krizovým řízením. Preventivní a nápravná opatření spočívají ve vytvoření bariér proti rizikům omezení bezpečnosti, a také v aktivním vytváření fungujících systémů zabraňujících vzniku nežádoucích jevů ohrožujících zdraví, život, majetek občanů, vnitřní bezpečnost obce a veřejný pořádek. Obec sestavuje obecně závazné vyhlášky v oblasti bezpečnosti obce a veřejného pořádku a také krizový plán. Dokumenty jsou v souladu s Integrovaným záchranným systémem České republiky a Moravskoslezského kraje. Důležitá je v dané oblasti vzájemná informovanost obcí a meziobecní spolupráce, která je klíčová především v situacích, kdy obec nemůže mimořádnou situaci zvládnout vlastními prostředky, a také v případech, kdy mimořádné situace mohou mít větší územní rozsah a dopad. Klíčovým partnerem pro obec Písek při prevenci i řešení otázek bezpečnosti ve větším rozsahu je město Jablunkov jako obec s rozšířenou působností a další partnerské obce v území. Základními složkami systému zajištění bezpečnosti jsou Policie České republiky, Hasičské záchranné sbory a Zdravotnická záchranná služba. Oddělení PČR působí ve městě Jablunkov. Oddělení městské policie je zřízeno v ORP Jablunkov, detašovaná pracoviště jsou v obci Bukovec a Dolní Lomná. Hasičské záchranné sbory v obci Písek jsou zastoupeny Jednotkou sboru dobrovolných hasičů kategorie V, která má místní působnost a zasahuje zejména na území obce jako zřizovatele. V případě mimořádných událostí může být jednotka povolána i na jiné území v souladu s právními předpisy. Sousední obec Bukovec má vytvořen sbor dobrovolných hasičů III. kategorie s dobou výjezdu jednotky do 10 minut od nahlášení mimořádné události.

PÁNEK, T., ŠILHÁN, K., TÁBOŘÍK, P., HRADECKÝ, J., SMOLKOVÁ, V., LENÁRT, J., BRÁZDIL, R., KAŠIČKOVÁ, L., PAZDUR, A., (2011): Catastrophic slope failure and its origins: case of the May 2010 Girová Mountain long-runout rockslide (Czech Republic). Geomorphology, 130, 352-364. 18 Atlasy záplavových území 1:10 000. Olše. Dostupné z http://www.dibavod.cz/13/atlasy-zaplavovych-uzemi1:10-000.html 17

19

20 Sousední město Jablunkov a obec Mosty u Jablunkova mají SDH II. kategorie, kdy doba jejich výjezdu je do 5 minut od nahlášení události. Zdravotnická záchranná služba je pro občany obce Písek dostupná až v sousedním správním obvodu ORP Třinec. ORP Jablunkov disponuje vozy rychlé záchranné služby, které převážejí pacienty do nemocnice v Třinci. Město Jablunkov ve spolupráci s Moravskoslezským krajem plánuje výstavbu Integrovaného výjezdového centra pro území správního obvodu. Bude zde umístěna Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, městská policie a Jednotka sboru dobrovolných hasičů. Obec Písek informuje občany a veřejnost o nejdůležitějších kontaktních místech a telefonních číslech v oblasti bezpečnosti a záchranného systému, probíhají také informační setkání s představiteli policie a hasičských záchranných sborů v oblasti bezpečnosti, prevence. Obec Písek je aktivní v přípravě projektů meziobecní spolupráce i spolupráce s ostatními aktéry v území, včetně neziskových organizací. Příkladem je podpora budoucího rozvoje dobrovolnictví v mikroregionu v oblasti sociálních a zdravotnických služeb. 1.2.5

Hospodářství

Oblast hospodářství v obci je ovlivněna environmentálním prostředím, infrastrukturou a činností subjektů působících na jejím území i v jejím okolí. Infrastruktura obce je dána současným stavem komunikací, veřejného osvětlení, rozvodů elektřiny a plynu, vodovodů a kanalizací, odpadového hospodářství. Většinu těchto služeb zabezpečuje pro své občany obec, která pečuje o fungování infrastruktury a její rozvoj. Tato oblast je charakterizována v dalších samostatných kapitolách. Zemědělská půda Obec Písek je charakteristická harmonickou krajinou drobného měřítka, specifičností vesnické architektury s potenciálem rekreační (lázeňské) oblasti. Celkové využití pozemků lze charakterizovat ze dvou pohledů: 

Typy stavebních objektů a jejich využití (tabulka 1-8).



Využití parcel (tabulka 1-9).

Z tabulky 1-8 vyplývá, že ze 750 stavebních objektů v obci je celkem 134 objektů použito k lesnímu hospodářství a zemědělství. Také tabulka 1-9 ukazuje na velkou převahu pozemků pro zemědělství a lesní hospodářství, případně pastevectví (trvalý travní porost)

20

21 Tabulka 1-8 Stavební objekty v obci Písek podle způsobu využití v roce 2015 Způsob využití objektu Zemědělská usedlost Objekt k bydlení

Počet 5 325

Objekt lesního hospodářství

5

Objekt občanské vybavenosti

12

Rodinný dům

177

Stavba pro rodinnou rekreaci

21

Zemědělská stavba

124

Stavba občanského vybavení

9

Stavba technického vybavení

4

Garáž

27

Jiná stavba

41

Celkem

750

Zdroj: http://regiony.kurzy.cz/kn/pisek-okres-frydek-mistek/

21

22 Tabulka 1-9 Parcely v katastrálním území Písek u Jablunkova podle způsobu využití Druh a způsob využití pozemku

Počet

Výměra (m2)

Orná půda

581

1 333 827

Zahrada

506

353 986

1 320

4 066 940

302

8 705 522

5

80 741

307

8 786 263

63

146 424

Vodní plocha, koryto vodního toku umělé

6

1 203

Vodní plocha, vodní nádrž umělá

3

2 863

Vodní plocha, zamokřená plocha

13

5 909

Vodní plocha, Suma

85

156 399

Zastavěná plocha a nádvoří

786

168 200

Zastavěná plocha a nádvoří, společný dvůr

75

26 244

Zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště

55

7 102

Zastavěná plocha a nádvoří, Suma

916

201 546

5

29 036

Ostatní plocha, ostatní komunikace

262

208 290

Ostatní plocha, zeleň

28

5 633

Ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha

2

8 772

Ostatní plocha, manipulační plocha

6

7 261

Ostatní plocha, dobývací prostor

1

1 618

Ostatní plocha, jiná plocha

101

44 966

Ostatní plocha, neplodná půda

455

280 089

Ostatní plocha, Suma

860

585 665

Trvalý travní porost Lesní pozemek Lesní pozemek, les jiný než hospodářský Lesní pozemek, Suma Vodní plocha, koryto vodního toku přirozené nebo upravené

Ostatní plocha, silnice

Zdroj: http://regiony.kurzy.cz/kn/pisek-okres-frydek-mistek/

Půda 1. a 2. třídy bonity činí 91,25 ha (5,9 % rozlohy obce). Tato skutečnost spolu s poměrně rozsáhlým fondem lesní půdy představuje kladný prvek obce.

22

23

Hospodářská činnost Obec Písek je v hospodářské oblasti charakteristická především dřevozpracujícím průmyslem a drobným podnikáním. Působí zde tři pily, maloobchodní firmy, mikropodniky v oblasti zpracovatelského průmyslu. Podniky zde mají registrované hlavní sídlo, pobočku nebo provozovnu. Z hlediska právní formy převažuje živnostenské podnikání (288 fyzických osob), je zde 14 obchodních společností a 15 ostatních podnikatelských subjektů, viz tabulka 1-10. Tabulka 1-10 Podnikatelské subjekty v obci Písek k 31. 12. 2015 se sídlem v obci Písek nebo provozovnou či pobočkou Podnikatelské subjekty dle právní formy

Registrované podniky

Fyzické osoby

288

Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona

260

Fyzické osoby podnikající dle jiného než živnostenského zákona

19

Zemědělští podnikatelé

9

Právnické osoby

29

Obchodní společnosti

14

Družstva

0

Akciové společnosti

0

Ostatní

15

Celkem

317 Zdroj: ČSÚ

V tabulce 1-11 jsou uvedeny podniky dle druhu podnikatelské činnosti (NACE). Tabulka 1-11 Podnikatelské subjekty v obci Písek k 31. 12. 2015 dle NACE Podnikatelské subjekty dle klasifikace NACE


Zemědělství, lesnictví, rybářství

39

Zpracovatelský průmysl

41

Stavebnictví

57

Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motor. vozidel

67

Doprava a skladování

5

Ubytování, stravování a pohostinství

33

Informační a komunikační činnosti

2

Peněžnictví a pojišťovnictví

8

Profesní vědecké a technické činnosti

20

Administrativní a podpůrné činnosti

2

Veřejná správa a obrana

2

Vzdělávání

2

23

24 Zdravotní a sociální péče

1

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

2

Ostatní činnosti

23

Nezjištěno

11

Celkem

317 Zdroj: ČSÚ

19

Následující tabulka znázorňuje typologii podnikatelských subjektů v obci Písek dle počtu zaměstnanců v podniku. Převažují podniky bez zaměstnanců, což jsou typické podniky drobných živnostníků. Následuje 22 podniků zaměstnávajících 1-5 osob. Tabulka 1-12 Podnikatelské subjekty v obci dle počtu zaměstnanců Podnikatelské subjekty dle počtu zaměstnanců


Podnikatelské subjekty bez zaměstnanců

93

Podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 1 - 5

22


2

Podnikatelské subjekty s počtem zaměstnanců 10 -19

4


1 175

Neuvedeno Podnikatelské subjekty s nezjištěným počtem

19

zaměstnanců Celkem

317 Zdroj: upraveno dle ČSÚ

20

V obci funguje síť maloobchodů s potravinami a smíšeným zbožím, pošta, butiky s oděvy, pohostinství, kadeřnictví, prodej květin a keramiky, železářství apod. V obci pracuje i soukromá pekárna, chybí zde však prodejna typu denního bistra s prodejem pečiva, nápojů a příjemným estetickým posezením. 1.2.6

Trh práce

Trend zvyšování vzdělanosti občanů bude pravděpodobně pokračovat i v budoucích letech, což je pozitivním zjištěním z hlediska uplatnění obyvatel obce na trhu práce. Nicméně přetrvává riziko odlivu kvalifikovaných mladých lidí do větších měst a do zahraničí z důvodu profesního uplatnění. Je tedy důležité aktivně podporovat podnikatelskou činnost, vytvářet pracovní místa i v malých a středních firmách především formou spolupráce obce s podnikatelskými subjekty, pracovními agenturami v území a jinými institucemi (např. MAS,

19

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profiluzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__507237# 20

24

25 SOJ) na společných projektech rozvíjejících danou oblast ku prospěchu všech zúčastněných stran a rozvoje území. Tabulka 1-13 znázorňuje vývoj trhu práce v obci Písek v letech 2005 – 2014. V roce 2014 míra nezaměstnanosti vzrostla oproti úrovni z roku 2011, vzrostl také počet uchazečů o zaměstnání. Tabulka 1-13 Vývoj trhu práce v obci Rok

Volná pracovní

Míra nezaměstnanosti

místa

Dosažitelní uchazeči

Uchazeči na 1

o zaměstnání

volné místo

2005

-

9,09

114

-

2006

-

8,09

102

-

2007

-

7,01

89

-

2008

-

4,61

59

-

2009

-

5,82

75

-

2010

-

6,06

79

-

2011

-

4,91

64

-

2012

-

-

-

-

2013

-

-

-

-

2014

7

5,89

75

11

Zdroj: upraveno dle ČSÚ21

Za dosažitelné se považují uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidovaní jako nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání. Z analýzy rozpočtů obce vyplývá, že obec podporuje zaměstnanost mj. investicemi do vytváření a organizování veřejně prospěšných prací, vzdělávání a cestovního ruchu. 1.2.7

Cestovní ruch, turistika a sport

V obci je po celou sezónu čilý turistický ruch. Okolní hory skýtají svým návštěvníkům mnoho míst k odpočinku, aktivní rekreaci, sportu i zábavě. Vnímavým návštěvníkům odhalí i mnohá krásná a romantická zákoutí. Zajímavá je i místní kultura, zdejší folklor a pěstování tradic. Jsou zde ideální podmínky pro pěší turistiku, výborná dopravní dostupnost, a také zázemí v podobě horských chat nabízejících občerstvení i ubytovacích zařízení pro delší pobyt.

21

https://vdb.czso.cz, Pozn. V uvedených letech 2012 - 2013 nejsou uvedeny na ČSÚ přesné údaje týkající se vývoje trhu práce.

25

26

K Památkám místního významu v dané obci patří chalupa č. p. 49 s charakteristickou architekturou tradičních dřevěných beskydských stavení, a také dva památné stromy (viz zmínka v další části dokumentu).

Ubytovací a stravovací kapacity V tabulce 1-14 je uvedena kapacita ubytovacích zařízení v obci Písek. Obec Písek má stanoven ubytovací a lázeňský poplatek. Jeho výše je dána …… Tabulka 1-14 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v obci Písek k 31. 12. 2014 Registrované podniky Počet hromadných ubytovacích zařízení Kapacita lůžek

2 226

Kapacita přistýlek

18 Zdroj: ČSÚ

Nejvýznamnějšími centry rekreace jsou střediska Wellness Hotel Bahenec*** a Polanka. Oba rekreační objekty jsou propojeny značenými pěšími i cyklistickými stezkami euroregionu Těšínské Slezsko (cyklotrasa 6086, 6080). Wellness Hotel Bahenec*** se nachází na svahu vrcholku Bahenec (770 m) a nabízí celoročně stylové rodinné ubytování s možností relaxace v komfortním wellness centru nebo pivních lázních. Hotel disponuje ubytovací kapacitou 40 pevných lůžek. Jsou zde dvoulůžkové a čtyřlůžkové pokoje a dva apartmány. Všechny pokoje jsou s možností přistýlky, s vlastním sociálním zařízením (koupelna se sprchou, WC), WIFI připojením a televizí. Ubytování je nabízeno s polopenzí. Hostům je k dispozici restaurace, hřiště pro plážový volejbal, koliba s krbem a zahrádkou, v zimě také upravovaná sjezdovka s lyžařským vlekem v těsné blízkosti hotelu. Hosté si mohou zapůjčit kola, lyžařské a jiné sportovní vybavení, mají možnost využít úschovnu kol i lyží a služby lyžařského instruktora. Myslí zde i na rodiny s dětmi – v interiéru se nachází dětský koutek s prostornou hernou, venku pak dřevěná vesnička se skluzavkami a průlezkami. V rámci wellness centra je hostům k dispozici bazén, finská sauna, originální BBB procedury, relaxační místnost s odpočinkem na slaměném loži, unikátní hydromasážní přístroj, rozličné zábaly a různé druhy masáží. Hotel také nabízí animační programy v letních a tematických pobytech, je velmi dobře dostupný z centra obce. Atraktivitu místa zvyšuje krásný výhled na Moravskoslezské Beskydy, Malou Fatru a při velmi dobré viditelnosti i na Západní Tatry.22 Na opačné straně obce blízko východního cípu ČR se nachází hotel Polanka umožňující ubytování i méně náročné klientele. Hotel nabízí celoroční ubytování v jedno, dvou, tří až v 22

http://www.bahenec.cz/

26

27 čtyřlůžkových pokojích v hlavní budově, apartmánech nebo turistické ubytovně s celkovou kapacitou 80 lůžek a 18 přistýlek. Umožňuje také nadstandardní služby jako vyhřívaný venkovní bazén, bowling, tři lyžařské vleky a několik dobře upravovaných tenisových kurtů, zasazených ve svahu kopce v blízkosti lesa. Areál je vhodný pro pořádání rodinných oslav, firemních školení a seminářů, škol v přírodě, dovolených aj.23

Sportovní vyžití v obci Ke sportovním aktivitám lze mimo areály výše zmíněných rekreačních zařízení využít i obecní hřiště, které se nachází v blízkosti areálu Výletiště. Hřiště i areál jsou však zastaralé. Pro cykloturistiku je na území obce vyznačeno několik cyklotras. Blíže jsou cyklotrasy a cyklostezky popsány v kapitole věnované dopravní infrastruktuře v textu níže. Turistické trasy Písek je vhodným výchozím místem k pěším výletům do nedalekých pohoří. Východní částí obce prochází červeně značená turistická trasa č. 0620 přes vrchol Ostrá hora k Wellness Hotelu Bahenec*** a dále na vrchol Velký Stožek. Cesta vede jedlobukovými lesy kolem přírodní rezervace Plenisko, vyskytuje se zde řada pramenů horských potoků. Po červené značce č. 0620 lze dojít také do Bukovce, napojit se lze i na značku zelenou č. 4860, která vede do Mostů u Jablunkova. Dalšími značenými trasami procházejícími obcí Písek je modrá trasa č. 2283 z Bahence do Písečné, Bocanovic, Písku a modrá trasa č. 7877 nebo žlutá č. 7899, které obě vedou z Jablunkova přes Návsí do Písku. Převažujícím důvodem návštěvy turistů je v současnosti turistika, sport a relaxace, které příchozí najdou především v areálech dvou zmíněných horských hotelů. Pro příchozí, kteří zde stráví delší dovolenou, chybí doplňkové služby pro děti i dospělé v centru obce. Jde především o kulturní vyžití, odpočinkové zóny s venkovním posezením, půjčovna kol (např. ve spolupráci s jinými obcemi), kavárna a další. Chybí také propojenost nabídky služeb cestovního ruchu s jinými atraktivitami v obci Písek i v sousedních obcích a komplexnější informace pro turisty.

1.3 Technická a dopravní infrastruktura, dopravní obslužnost Infrastruktura je posuzována z pohledu technické vybavenosti, dopravy a obslužnosti.

23

http://www.hotelpolanka.cz/cs/

27

28 1.3.1

Technická infrastruktura

Zásobování pitnou vodou24 Zásobování pitnou vodou zajišťují Severomoravské vodovody a kanalizace do řady objektů v obci. Na veřejný vodovod je napojeno obyvatelstvo obce, včetně podnikatelských subjektů. Voda je jímána z bystřiny pod Gírovou v množství 1,3 - 2,0 l/s. Odtud je svedena do zemního vodojemu obsahu 2×50 m3, odtud pak do místa spotřeby. Do doby než dojde k dobudování vodovodní sítě o vodovodní řady v návaznosti na zastavitelné plochy a pro objekty, které jsou mimo dosah stávajících i navržených vodovodních řadů pitné vody, je zachováno individuální zásobení pitnou vodou z vlastních studní. Pro zásobení zástavby v nadmořské výšce nad 450 m n. m. budou vybudovány automatické tlakové stanice. Vodovodní řady DN 80 – DN 150 plní také funkci požárního vodovodu. V západní části katastrálního území obce se nachází zdroje podzemní vody Zelená hora a Lysky, odkud je voda dodávána do statku v Písečné a Gurek. Na tyto zdroje byla vyhlášena pásma hygienické ochrany 1. a 2. stupně. Na hranici k. ú. Písek u Jablunkova a Bukovec u Jablunkova v lokalitě Pod Ostrou se nachází zdroje podzemní vody, které slouží jako zdroj pitné vody pro Bukovec. Vydatnost tohoto zdroje není sledována, pásma hygienické ochrany zde nejsou vyhlášena. S ohledem na sucho a předpovědi na jeho další přetrvávání obec spolu s Bukovcem získala v roce 2015 od kraje finanční dotaci ve výši 1,4 mil. Kč na pokrytí nákladů na zásobování těchto obcí pitnou vodou z přistavených cisteren.

Odvádění a čištění odpadních vod25 V centrální části obce je vybudována splašková kanalizace, která odvádí splaškové odpadní vody do ČOV. Profil kanalizačních stok je DN 200 - DN 300 mm. Likvidace odpadních vod je zajištěna na mechanicko-biologické ČOV typu BIOCLERE. Stávající obytná zástavba v okrajových částech obce není důsledně odkanalizována. Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby probíhá lokálně přímo u zdrojů, kdy se splaškové odpadní vody převážně akumulují v septicích a žumpách, odkud pak vytékají do povrchových příkopů případně trativodů a následně do řeky Olše. K odstranění tohoto nežádoucího stavu bylo navrženo vybudovat 4500 m gravitační splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy s jednotným profilem DN 300 mm. V současné době je z této soustavy dokončena stoka A (837m) v lokalitě „Pod Javořím“.

24 25

Územní plán obce Písek. Územní plán obce Písek.

28

29

Vodní nádrže V k. ú. Písek u Jablunkova jsou vybudovány 3 umělé vodní nádrže, které slouží k chovu ryb, ale v případně nutnosti je možno tyto nádrže využít jako požární nádrže.

Zásobování elektrickou energií26 Zásobování

elektrickou

energií

je

v

souladu

s

Územní

energetickou

koncepcí

Moravskoslezského kraje. Zásobování elektrickou energií je zajištěno z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkou z hlavní linky VN 08 Jablunkov - Bukovec, napojené z TS 110/22 kV Jablunkov. Provozovatelem elektrické distribuční soustavy je ČEZ Distribuce, a. s. Stávající distribuční trafostanice 22/0,4 kV budou doplněny 7 novými trafostanicemi navrženými v lokalitách s novou výstavbou.

Zásobování plynem27 Obcí vede středotlaká plynovodní síť, která je napojena na plynovodní síť města Jablunkov, která je napojena na RS Jablunkov 4 000 m3/hod. Současná plynovodní síť má dostatečnou kapacitní rezervu.

Nakládání s odpadem28 V obci byl aktualizován systém řízení a nakládání s odpadem. Komunální odpad je odvážen svozovou firmou na řízenou skládku mimo území obce. Obecně závaznou vyhláškou č. 2/2015 je upravena výše poplatků za jeho odvoz. V obci jsou na 14 místech umístěny sběrné nádoby. Je zde tříděn papír, plast a sklo. Pro usnadnění třídění si občané mohou za na OÚ za 40,- Kč zakoupit sadu tří tašek barevně odpovídající sběrným nádobám na jednotlivé druhy tříděného odpadu. Sběrné nádoby na vytřízený textil se nacházejí u OÚ. Obec se také zapojila do projektu sběru potravinářského oleje a tuku do samostatných sběrných nádob, které jsou umístěny u ZŠ u sběrných nádob na tříděný odpad a u OÚ u sběrných nádob na textil. Tyto nádoby slouží výhradně ke sběru potravinářského oleje a tuku, který je do sběrných nádob vkládán v uzavřených použitých PET lahvích nebo v jiném obalovém materiálu z PVC. Každá domácnost měla možnost získat zdarma kompostér. Mimo to, je u pekárny p. Fiedora umístěn kontejner na bioodpad. Tato nádoba slouží k uložení bioodpadu, který nejsou občané sami schopni zpracovat. Větve je možno odkládat mimo nádobu nebo po jejich zeštěpkování uložit do kontejneru.

Územní plán obce Písek. Územní plán obce Písek. 28 Písecký zpravodaj březen-duben 2016. 26 27

29

30 Na území obce je zřízen sběrný dvůr. Obec apeluje na občany, aby se chovali ohleduplně k životnímu prostředí.

Elektronická komunikace Provoz a výstavbu veřejných sítí elektronických komunikací zajišťují operátoři veřejných komunikačních sítí. Rozvoj a zvyšování kapacity veřejných sítí elektronických komunikací je zajišťován výstavbou nových širokopásmových sítí, zejména pro vysokorychlostní přístup k internetu a vestavbou mobilních radiokomunikačních systémů nových generací. Obec je pokryta signálem mobilních operátorů Telefonica O2, T-Mobile a Vodafone CZ. Územím obce je veden dálkový optický kabel.29 1.3.2

Dopravní infrastruktura

Obec Písek je od města Jablunkov vzdálena cca 3,5 km a je dostupná po silnici III/01149 vedoucí z Jablunkova jako prodloužení ulice Bukovecké do obce Bukovec na státní hranici s Polskem. Jedná se o poměrně úzkou a klikatou silnici, která si vyžádá lokální úpravy (rozšíření, zlepšení technického stavu, úprava napojení na místní komunikace, dobudování chodníků a pásů pro cyklisty). Podél této komunikace byl s využitím finančních prostředků z ROP NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013, r. č. CZ.1.10/1.1.00/22.01596, postaven chodník, který zvýšil bezpečnost chodců v obci. Chodník vede kolem zástavby rodinných domů, autobusové zastávky, restauračních zařízení, kostela Slezské církve evangelické, MŠ a ZŠ Písek. Tento nový chodník je přizpůsoben pohybu osob se sníženou pohyblivostí. V rámci projektu bylo rovněž vybudováno veřejné bodové osvětlení chodníku. Koncepce rozvoje pěší a cyklistické dopravy je klade důraz na vytvoření podmínek umožňujících oddělování pěší a vozidlové dopravy, zvýšení bezpečnosti provozu chodců a cyklistů a na zlepšení prostupnosti území. Obcí vede cyklotrasa č. 56 Bukovec – Bohumín, která je zde součástí Greenway KrakovMorava-Vídeň spravované Nadací Partnerství. Tato cyklotrasa vede podél hlavní silnice od Jablunkova do Bukovce. Souběžné s ní prochází obcí cyklostezka č. 10 Olše, která vede z Bukovce přes Písek až do Chotěbuze. V centru obce cyklotrasu č. 56 kříží cyklotrasa č. 6086. Tato cyklotrasa, chápaná i jako naučná cyklostezka s názvem „Po stopách hutnictví“, vede podél státní hranice s Polskem z Vendryně přes Nýdek k chatě Polanka v Písku. Obcí také prochází tandemová cyklotrasa pro nevidomé a slabozraké vedoucí z Písku přes Polanku na Hrčavu a dále do polské Jaworzynkya přes Bukovec zpět do Písku. Tato cyklotrasa využívá zejména málo frekventované lesní cesty, blíže viz obrázek 1-5 a tabulka 1-15.

29

Územní plán obce Písek.

30

31 Obrázek 1-5 Cyklostezky/ cyklotrasy v obci Písek

Zdroj: http://www.cykloserver.cz/cykloatlas/#pos=49.56367P18.79677P14

Tabulka 1-15 Popis cyklostezek a cyklotras Číslo

Trasa

cyklostezky/cyklotrasy 56

Bohumín/Chalupki

–

Havířov

–

Těrlicko – Oldřichovice – Milíkov – Jablunkov

–

Písek

–

Bukovec/Jasnowice 6086

Vendryně – Nýdek – Filipka – Bahenec – Písek – Polanka

10

Olše – Olza, Bukovec – Chotěbuz Zdroj: vlastní zpracování

Dopravní obslužnost Písek je dostupný pouze autobusovou dopravou. Obcí projíždí autobusová linka č. 862783 vedoucí z Bukovce do Jablunkova a zpět. Denně je možné se několika desítkami spojů dostat z i do Jablunkova a odtud pak po přesednutí pokračovat dále směrem na Třinec a Český

31

32 Těšín nebo směrem na Slovensko. Tato linka je zařazena do Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS. Železniční spojení v obci není dispozici. Nejbližší železniční stanice se nachází v obci Návsí (bývalá součást města Jablunkov), která leží na mezinárodním železničním koridoru č. 320 Bohumín – Čadca.

1.4 Občanská vybavenost V obci se nachází prodejna potravin, několik restaurací, prodejna květin, kadeřnictví. Nachází se zde i pobočka České pošty, která má otevřeno pouze v pracovních dnech. Pobočka má u vchodu signální zařízení k přivolání obsluhy (standardně zvonek se symbolem "invalida, vozíčkář"). Obecní budovy (středisko stomatologie, požární zbrojnice, obecní úřad, areál TJ) jsou ve velmi špatném stavu a vyžadují generální opravu. Na rekonstrukci požární zbrojnice i na revitalizaci areálu TJ byly zpracovány projekty, stavební povolení však nebyla v zákonné lhůtě prodloužena (vypršela 7/2013, resp. 10/2014). Předpokládané náklady na opravu areálu TJ ve výši 17 mil. Kč není obec schopna bez dotací financovat.30 Z hlediska jednotlivých oblastí občanské vybavenosti uvádíme následující ukazatele: 

Bydlení a bytový fond.



Školství a vzdělávání.



Zdravotnické služby a sociální péče.



Kultura.



Spolková a osvětová činnost.

1.4.1

Bydlení a bytový fond

Obec Písek je tvořena typickou vesnickou zástavbou. Tuto zástavbu již výše charakterizovala tabulka 1-8. V obci se nachází celkem 184 rodinných domů. Každoročně v obci vzniká několik nových bytových jednotek, které se však všechny nacházejí v rodinných domech. V tabulce 1-16 je zachycen počet dokončených bytů v letech 2010-2014. Z této tabulky je také patrno, že se v obci nenachází žádný bytový dům.

30

Písecký zpravodaj.

32

33 Tabulka 1-16 Dokončené byty v letech 2010 – 2014 Byty celkem

Rodinné domy

Bytové domy

2011

13

13

---

2012

4

4

---

2013

4

3

---

2014

7

7

---

2015

11

10

---

Zdroj: ČSÚ

1.4.2

31

Školství a vzdělávání32

V obci se nachází jak mateřská škola, tak i základní škola jakožto součásti Základní školy a mateřské školy Písek. Toto zařízení slouží pro spádovou oblast – Písek, Bukovec a částečně Písečná, školu navštěvují i žáci z Vendryně, Bystřice, Jablunkova, Návsí, Dolní Lomné j. Jedná se o zařízení se statutem české školy, které však nabízí vyučování i v polském jazyce. Škola má uzavřena partnerství s obdobnými institucemi v Polsku. V rámci hlavní činnosti škola zajišťuje předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, školní stravování, činnost školského zařízení pro zájmové vzdělávání, závodní stravování a vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Výuka je zaměřena praktické a pracovní činnosti a přírodovědné předměty. Škola deklaruje nedostatečné vybavení odborných učeben v souvislosti nedostatečnou výší financí a absencí vhodných projektů kraje a EU. V rámci vedlejší činnosti škola pronajímá fitcentrum, tělocvičnu, hřiště a učebny, v prostorách ZŠ umožňuje ubytování včetně pronájmu cvičné kuchyně pro ubytované. Vzdělávání v obci bylo postupně realizováno ve čtyřech různých budovách. Jednou z původních školních budov je od centra obce značně vzdálená stará roubená stavba s kamennou podezdívkou na Bahenci. V této budově se po kolaudaci třídy v září roku 1873 vyučovalo polsky. Od roku 1955 se ve spojených ročnících zahájilo vyučování také v české třídě. V roce 1974 byly rušeny málotřídní školy, a proto škola na Bahenci v tomto roce ukončila svou činnost. Dnes tato stará roubená škola svému původnímu účelu neslouží. Druhá školní budova se začala stavět v centru obce roku 1874 jako nová přízemní budova polské školy. Již v roce 1895 byla tato budova rozšířena o první patro a věž se zvoničkou. Od ledna roku 1977 se i v této škole začalo vyučovat kromě polštiny také v češtině, a to v jednom starším oddělení žáků české mateřské školy. V roce 1997 bylo ředitelství polské školy

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profiluzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__512028#w= 32 http://zspisek.cz/WP/ + http://www.obecpisek.cz/cz/menu/13/historie/ 31

33

34 přemístěno do nové budovy polské ZŠ do Bukovce. Podle zápisu obecního zastupitelstva 2. 11. 1995 došlo ke sloučení polské a české mateřské školky v Písku, která má své sídlo ve zmiňované budově, kde sídlí dodnes. K výuce v českém jazyce nastoupilo prvních 9 žáků v září 1923. Výuka tehdy probíhala v provizorní škole v chalupě č. p. 26. Po měsíci vyučování stoupl počet žáků na 44. Vzhledem k rostoucímu počtu žáků bylo v srpnu roku 1926 započato se stavbou nové české školy. Nová školní budova začala sloužit svému účelu příští rok v září. Narůstající počet žáků si vyžádal přestavbu školy. V roce 1995 byl dán požadavek na státní dotaci kvůli půdní vestavbě a tepelné izolaci v budově české ZŠ v Písku. Jejím cílem bylo získat nové prostory k výuce a navýšit tak kapacitu školy. Významným milníkem v existenci českého školství v Písku se stal školní rok 2000/2001, kdy bylo zahájeno vyučování na II. stupni české základní školy. Během školního roku 2001/2002 probíhaly přípravy k zahájení přístavby nové školní budovy. Po dvou letech byla 1. září 2004 budova nové školy slavnostně otevřena s tím, že je plánována její další přístavba i přesto, že trendem v mnoha oblastech ČR bylo postupné rušení desítek škol z důvodu nedostatku žáků. Jednalo se o v pořadí 4. školní budovu v obci. Kolaudace další části budovy nové školy proběhla 31. 8. 2004. Ke kompletnímu dokončení školního komplexu zbývalo ještě dokončit tělocvičnu, její přilehlé zázemí a spojovací krček obou budov. Dne 23. 8. 2005 proběhla kolaudace nové tělocvičny, kabinetu tělocvikářů, fitcentra, šaten, koupelen, toalet a přilehlého zázemí tělocvičny. Provozu školy velmi napomohl spojovací krček mezi budovami staré a nové školy. Tato chodba spojuje první patra obou budov a odbourává tak zdlouhavé chození po venkovním chodníku, které je oceňováno zejména v době nepříznivého počasí a v zimě. Nová budova české školy v Písku patří mezi nejmodernější stavby svého druhu nejen na Jablunkovsku, ale v celé České republice. V areálu školy se nachází hřiště, které je vybaveno umělým trávníkem. Dne 1. 9. 2009 došlo na základě žádosti obcí Písek a Hrčava ke sloučení jejich základních a mateřských škol. Vedení ZŠ a MŠ Písek tímto spravovalo čtyři školní objekty, a to tři v Písku a jeden na Hrčavě. Od 1. ledna 2015 se však hrčavská malotřídní škola od Základní školy a mateřské školy v Písku odloučila a stala se součástí Základní školy v Mostech u Jablunkova.

V přípravné třídě ZŠ připravuje budoucí prvňáčky na nástup do školy. Tato třída je zaměřena na žáky s odkladem školní docházky a na žáky se specifickými obtížemi (se sníženou koncentrací pozornosti, s grafomotorickými obtížemi, s vadami řeči,…). Přípravná třída se snaží doladit nedostatky, které by i velmi schopným a nadaným dětem mohly způsobit obtíže při nástupu do 1. třídy. Děti z přípravné třídy mají možnost účastnit se akcí pořádaných ZŠ i MŠ.

34

35 Od 1. 9. 2004 se začali žáci stravovat v moderní jídelně nové školy. Obědy se připravují ve špičkově vybavené kuchyni nové školy. Kuchyně staré školy byla určena k výuce žáků v rámci předmětu pracovní vyučování. Od roku 2005 mají strávníci nové kuchyně možnost výběru ze dvou druhů jídel. Výběr se provádí kódováním pomocí čipů na počítači. Školní družinu navštěvují žáci 0. – 5. ročníku. Nachází se v prostorách 1. stupně základní školy. V roce 2008 byla vybavena novým nábytkem. Děti pracují ve dvou odděleních: 1. Oddělení: 0. a 1. třída, 2. Oddělení: 2. – 5. Třída. Ve školním roce 2015/2016 navštěvuje MŠ 81 dětí, 1. stupeň ZŠ 94 žáků, 2. stupeň 160 žáků. Pedagogický sbor sestává v MŠ z 11pedagogů, v ZŠ z 29 pedagogů, školní družina z2 pedagogů, ve škole pracuje 1 školní psycholog, výuku náboženství zajišťují 2 osoby. Kapacita školy je naplněna z cca 60%. Základní a mateřská škola Písek spolupracuje s obdobnými školskými zařízeními v Gogolinu, Szczyrku a Pietrzykowici v Polsku. Při základní škole působí skupina orientálních tanců. 1.4.3

Zdravotnické služby a sociální péče

V obci se nachází ordinace praktického lékaře stomatologa, který zde poskytuje služby pouze v pondělí a úterý, ve zbylé dny pak v ordinaci v Jablunkově. Ordinace praktického lékaře pro dospělé je k dispozici pouze v úterky dopoledne. Jinak je možno navštívit ordinaci tohoto lékaře v Jablunkově. Dětský lékař se v obci Písek nenachází, je nutno jet do Jablunkova. Na poliklinice v Jablunkově lze navštívit například očního lékaře, chirurgii, ORL či gynekologii. Nejbližší nemocnice se nachází v Třinci na Sosně, která zajišťuje lékařskou pohotovostní službu v rámci pohotovosti pro dospělé, děti a stomatologickou pohotovost. ORL pohotovost a oční pohotovost zajišťuje nemocnice ve Frýdku-Místku. Ve městě Jablunkov se také nachází Sanatorium s oddělením následné péče pro dlouhodobě nemocné a oddělením pro léčbu tuberkulózy. Je zde také nabídka základních typů sociálních služeb, které jsou poskytovány ambulantně ve městě Jablunkov, některé z nich i terénně pro okolní obce. V samotném Písku se žádná lékárna nenachází, občané využívají 4 různá lékárenská zařízení v Jablunkově. Vzhledem k existenci pramenů minerální vody se v Písku uvažovalo o možném využití těchto léčivých zdrojů, např. formou vybudování lázní.

Péče o zdravotně postižené občany Obec myslí i na zdravotně postižené občany a snaží se jim co nejvíce ulehčit život v obci. Bezbariérovost je jedním ze základních kritérií, které zohledňuje při opravách, rekonstrukcích a taky při nových stavbách. Příkladem může být výstavba chodníku podél silnice III/01149. V

35

36 Jablunkově působí místní organizace Svazu tělesně postižených v ČR, poskytující své služby i občanům obce Písek.

Sociální služby a jejich zabezpečení Jednou ze základních úloh v činnosti obcí je dbát o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče pro své občany. Písek, stejně jako další okolní obce v území, je charakteristický spíše roztroušenou sídelní strukturou, což pro občany znamená složitější dopravní dostupnost zdravotnických a sociálních služeb. Občané většinou obývají rodinné domky, kde žije více generací, rodinní příslušníci často pečují o osoby blízké. V současnosti jsou základní informace o poskytovaných sociálních službách v obci zveřejňovány především v místním zpravodaji. Specifické sociální služby mohou občané využít v sousedním městě Jablunkov. Informace o sociálních službách v Jablunkově jsou dostupné ve zpravodaji města, a také formou prezentace institucí na Dni sociálních služeb pořádaném pro širokou veřejnost začátkem podzimu, a také ve dnech otevřených dveří jednotlivých poskytovatelů služeb. Terénní a ambulantní forma poskytování sociálních služeb je jednou z vhodných forem pro menší obce ve spolupráci s ORP Jablunkov, kdy existuje příležitost společného komunitního plánování v rámci meziobecní spolupráce. V obci Písek je vzhledem k demografickému vývoji pravděpodobnost poptávky po pečovatelských službách pro seniory, občany se zdravotním omezením, ambulantní formě poradenství v oblasti sociálních služeb. V rámci analýzy meziobecní spolupráce již v roce 2013 byl jako největší nedostatek v oblasti sociálních služeb uveden chybějící počet míst pro seniory či domov se zvláštním režimem. Tato situace vyplývá i z aktuálního dotazníkového šetření u občanů obce33. Sociální poradenství a komplexní sociální práci zajišťuje Městský úřad Jablunkov, odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Nejbližšími poskytovateli sociálních služeb jsou centra sociálních služeb v Jablunkově. Nachází se zde Charita Jablunkov, která nabízí služby v denním stacionáři, v bezplatné právní poradně a v humanitární pomoci – humanitárním skladu. Konvent sester Alžbětinek provozuje domov pro seniory se sníženou soběstačností. V Jablunkově se také nachází Dům s pečovatelskou službou. V Návsí (bývalá součást Jablunkova) působí také středisko Slezské diakonie zabývající se Programem pro pěstounské rodiny, osobní asistencí a odlehčovacími službami.

Strategie území správního obvodu ORP Jablunkov v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a zaměstnanosti. Dostupné z https://smocr.cz/obcesobedocs/Jablunkov/SD_Jablunkov.pdf 33

36

37 V Jablunkově se nachází i kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR, které zajišťuje zprostředkování zaměstnání, státní sociální podporu, hmotnou nouzi, sociální službu a příspěvky na péči a dávky pro osoby se zdravotním postižením.

1.4.4

Kultura

Obec žije čilým kulturním a společenským děním. Probíhá zde řada akcí jak pro děti, tak i pro dospělé, například plesy, dětský karneval, pochování basy, dětské radovánky, svatomartinské hody, návštěva Mikuláše, turnaj v bowlingu, vánoční koncert a řada dalších. Kulturní akce v obci jsou obvykle doplněny o pestrou zábavu, jako např. folklorní vystoupení, ohňostroj, dětské programy apod. Kulturní dění v obci je výrazně ovlivněno polskou národnostní menšinou. Na realizaci kulturního dění v obci se také výraznou měrou podílejí církevní instituce. Akce se obvykle konají v prostorách školy, v sále hospody U Labaja nebo v evangelickém kostele. V obci se nachází knihovna, která je otevřená pro veřejnost v pondělí a středu. Od března 2015 funguje v knihovně bazar knih a časopisů, kde si mohu čtenáři za symbolickou cenu koupit, nebo popřípadě vyměnit knihy, které už doma nečtou. Od ledna 2016 si lze v knihovně vypůjčit audioknihy a od té doby zde také funguje klub pro děti Knihomolík. V březnu probíhá v knihovně pasování prvňáčků na čtenáře. 1.4.5

Spolková, osvětová a informační činnost

Pro obce ORP Jablunkov, obec Písek nevyjímaje, je typické udržování tradic a folkloru. Obyvatelé žijí spolkovým životem, což dokládá velké množství existujících spolků a sdružení, jako již zmíněný SDH, dále ZO ČSV Bukovec – Písek, Myslivecké sdružení a Český rybářský svaz. Působí zde také klub seniorů, který pořádá pochování basy v sále „U Labaja“, Svatomartinské hody nebo turnaj v bowlingu. Přítomnost velké polské národní menšiny reflektuje existence místní organizace PZKO Piosek a Macierz szkolna. Při ZŠ působí také SRPD, které organizuje dětský karneval pro rodiče (prarodiče) s dětmi, dětské radovánky, či školní ples. Při slezské církvi evangelické augsburského vyznání působí otevřená skupina Mamaklub. V obci existuje i specifický spolek FC Vagon – spolek 25 milovníků fotbalu pojmenovaný podle hospody Vagon. O sportovní vyžití v obci se stará také Oddíl stolního tenisu, který pořádá turnaj ve stolním tenisu pro registrované i neregistrované hráče i turnaj pro žáky 2. stupně ZŠ. V obci působí také TJ Písek, která se zabývá fotbalem. V obci mají vlastní fotbalový tým mužů a žáků, tým dorostu je společný s Bukovcem.

37

38 Dne 30. 5. 2015 se konala 1. olympiáda spolků, kde soutěžily spolky z obcí Písečná, Písek a Bukovec.34 1.4.6

Církve

V obci působí 2 církve, a to římskokatolická církev, jejíž bohoslužby se konají v místním filiálním kostele Božího milosrdenství, nejmladším zděném kostelem v regionu, postaveném a vysvěceném v roce 1995, a slezská církev evangelická augsburského vyznání. Mše této církve se konají každou neděli a jsou stejně jako všechny další akce konané v místním kostele on-line přenášeny přes YouTube. Zde je také možno shlédnout záznamy dříve konaných mší. Mezi aktivity farníků této církve patří buňky, dětský klub, Mamaklub, nedělní jesličky a školka a hudební uskupení Pieces of God. Římskokatolický kostel v Písku spadá pod římskokatolickou farnost Jablunkov. Bohoslužby v něm jsou slouženy každou neděli, 1. sobotu a 1. pátek v měsíci.

1.5 Životní prostředí Stav životního prostředí v obci charakterizujeme ukazateli Českého hydrometeorologického ústavu v ukazatelích koncentrace SO2 ,NO2 a částic prachu MP10. Obrázek 1-6 Koncentrace oxidu siřičitého v obci a okolí (µg/m3 max. koncentrace za 24 hodin)

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/13petileti/png/moravskoslezsky_CZ.html

34

Písecký zpravodaj.

38

39 Koncentrace oxidu siřičitého se ve směru od Jablunkova k hranici s Polskem nepatrně zlepšuje, zůstává však na stejné úrovni jako v okolních obcích. Ve směru Písečná - Návsí dochází však ke značnému zhoršení. Obrázek 1-7 Roční průměr koncentrace oxidu dusičitého v obci a okolí roční průměr (µg/m3 )

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/13petileti/png/moravskoslezsky_CZ.html

Koncentrace oxidu dusičitého se v obci výrazně zlepšuje ve směru od Jablunkova a také v oblasti obou horských částí obce na sever a jih od osy obce. Je to zjevně způsobeno postupně se zmenšujícím objemem dopravy. Obrázek 1-8: Koncentrace prachu PM10 (µg/m3 ) v obci a okolí – max. průměr za 24 hod

39

40 Zdroj:http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/13petileti/png/moravskoslezsky_CZ.html

Obdobně jako u oxidu dusičitého i objem prachových částic klesá v důsledku snižující se automobilové dopravy směrem k hranici s Polskem. Přesto podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu spadá obec Písek do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v Moravskoslezském kraji, viz obrázek 1-9. Obrázek 1-9 Oblasti zhoršené kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji

Zdroj: iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/ovzdusi/Podklady/ozko2014.gif 1.5.1

Ochrana životního prostředí

Územní plánování obce ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Chrání přitom krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, ochranu přírody a krajiny, veřejnou, dopravní a technickou infrastrukturu, snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků.

40

41 Při ochraně životního prostředí je hlavní zásadou pro rozhodování o změnách ve správním území obce Písku chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů, konkrétně 35: 

Nevytvářet nové pohledové bariéry.



Novou zástavbu umísťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území.



V případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst.

Významné krajinné prvky ze zákona - dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů zahrnují všechny lesy, údolní nivy, rybníky a vodní toky. Významné krajinné prvky registrované - v obci Písek nejsou takovéto krajinné prvky registrovány. Při ochraně životního prostředí se obec zaměřuje na: 

Územní systém ekologické stability (ÚZES): o

o



regionální biocentrum (RBC),



regionální biokoridor (RBK) s vloženými lokálními biocentry,

prvky lokální úrovně: 

lokální biocentra (LBC),



lokální biokoridory (LBK),

maloplošné zvláště chráněné území přírodní rezervace Plenisko,

Lokality soustavy Natura 2000: o





Zvláště chráněná území: o



prvky regionální úrovně:

evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 Olše,

Památný strom včetně ochranného pásma: o

Lípa malolistá (Tilia cordata) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) v Písku (kód ÚSOP 100416),



Ochrana krajinného rázu.

Biokoridory (BK) a biocentra (BC)36 Pro zajištění územního systému ekologické stability (ÚSES) jsou na území obce Písek vymezena biocentra vzájemně propojená biokoridory. Jedná se o prvky lokální i regionální

Zdroj: Územní plán obce Písek

35

36

Zdroj: Příloha č. 2 k vyhlášce č. 83/1996 Sb., http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/priloha_3_seznam_uses_ms_kraje.pdf + územní plán obce

41

42 úrovně. Všechny prvky s výjimkou RBK po toku řeky Olše jsou navrženy jako prvky lesní. Křížení biocenter a biokoridorů s pozemními trasami, komunikacemi, apod. je řešeno přerušením biokoridoru. Regionální úroveň Regionální

úroveň

je

zastoupena

složenými

regionálními

biokoridory,

tvořenými

jednoduchými regionálními biokoridory (RBK) a vloženými lokálními biocentry a regionálními biocentry (RBC). Konkrétně se jedná o RBC č. 88 Plenisko, kde se v současné době nacházejí horské bukové porosty s bohatě se zmlazující jedlí ve Slezských Beskydech (PR). Toto BRC je pomocí RBK 8 až 10 napojeno na RBK a RBC v Bukovci. Další RBC se nachází podél řeky Olše (niva, břehové porosty) a jsou propojena pomocí RBK R1 až R6. Lokální úroveň Lokální úroveň tvoří trasa biokoridorů L1 až L5 – převedená z regionální úrovně dřívější trasy RBK. Lokální biokoridor L6 představuje napojení do území Jablunkova v trase dřívějšího NBK. Maloplošné zvláště chráněné území přírodní rezervace Plenisko37 Jedná se o přirozený pralesovitý porost o rozloze 24,32 ha nacházející se na jižním svahu Slezských Beskyd pod vrcholem Kyčera. Tato lokalita je typická četnými podmáčenými místy a prameništěm potoka Bystrý. Rezervace se nachází v nadmořské výše 767 – 990 m. Vyhlášena byla v roce 1956. Rezervace je tvořena porosty ve věku 60 – 220 let, kde horní patro tvoří velmi starými jedlemi, buky, javory a smrky. Lesní porosty patří mezi květnaté bučiny s převahou kapradin a acidofilní horské bučiny s prvky klimaxových smrčin. V bylinném patře se vyskytují jednak charakteristické druhy svazu Luzulo-Fagion, např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), jednak druhy smrčin svazu Piceion excelseae – žebrovice různolistá (Blechnum spicant), podbělice alpská (Homogyne alpina), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a ohrožený druh vranec jedlový (Huperzia selago). Na prameništích roste vrbina hajní (Lysimachia nemorum), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), sítina rozkladitá (Juncus effusus). V rezervaci se vyskytuje řada pramenišť, které jsou vhodným biotopem mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) a ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), jež patří mezi druhy silně ohrožené, a žije zde i kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera berus).

37

Zdroj: http://www.msk.cz/cz/priroda/chranena-uzemi/rezervace/plenisko-136/

42

43 V pralesovitých porostech hnízdí z vzácných ptáků jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), včelojed lesní (Pernis apivorus) a datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Všechny vyjmenované druhy patří do kategorie silně ohrožených druhů. Na celém území přírodních rezervací je zakázáno: hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch; používat biocidy, povolovat a umisťovat nové stavby; povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů; sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů; měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace. Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 Olše (kód lokality: CZ0813516)38 Jedná se o tok řeky Olše mezi Vendryní a hranicí s Polskem (západně od obce Bukovec) v údolí mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami, konkrétně od silničního mostu v obci Vendryně, ř. km 51,330, po soutok s potokem Oleška na státních hranicích s Polskou republikou, ř. km 72,840. Tato lokalita zasahuje katastrální území Bukovec u Jablunkova, Bystřice nad Olší, Hrádek, Jablunkov, Karpentná, Lyžbice, Návsí, Písek u Jablunkova a Vendryně. Její rozloha činí 47,6771 ha v nadmořské výšce 316 - 450 m n. m. Olše má charakter tzv. divočící řeky s velmi proměnlivým sezónním průtokem. Přirozené koryto řeky má převážně kamenité až štěrkové dno s častými štěrkovými náplavami. V okolí toku je vyvinuta plochá údolní niva. Střední tok řeky Olše se nachází v kulturní krajině se zástavbou, místy s břehovými porosty. Koryto řeky je většinou bez úprav. Dno je kamenité až štěrkové, místy písčité až bahnité, vlastní vodní tok je bez výskytu makrofyt. Časté štěrkové, místy bahnité náplavy. Štěrkové náplavy jsou většinou porostlé vegetací. Tok je neregulovaný, břehy jsou zpevněné kolem mostních objektů. Reliéf je plochý nebo pozvolně svažitý s jedním až dvěma prudkými stupni mezi jednotlivými říčními terasami, jejichž výškový rozdíl se pohybuje okolo 30 m. V okolí koryta se místy vyskytují porosty jasanovo-olšových luhů a vrbových křovin štěrkových náplavů. Lesy v nivách řek jsou narušovány intenzivní lidskou činností v jejich okolí, rekreací, budováním tábořišť, tvorbou černých skládek a šířením invazních druhů. Dalším nebezpečím je regulace a rekultivace vodního toku způsobující změny v sedimentačním režimu, protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toků, těžba štěrku.

38

zdroj http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/natura/evl/olse-1222/ + územní plán obce Písek + https://www.pod.cz/projekty/flora_a_fauna/NATURA2000/Popisy/olse.html

43

44 Předmětem ochrany jsou ekosystémy: 

3220 - Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů.



3240 - Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos).



91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion albae).

V lokalitě se vyskytuje chráněná mihule potoční (Lampetra planeri) a vydra říční (Lutra lutra). Mihule potoční (larvy mihule) je citlivá na dlouhodobé znečištění vody, proto je nutné usilovat o odstranění jeho zdrojů. Ve vztahu k uchování vhodných biotopů je nežádoucí těžba dnových sedimentů (zejména jemných frakcí) a takové zásahy do morfologie koryta, které by vedly k omezení jejich tvorby. Nežádoucí je výstavba migračně neprostupných příčných staveb. Změna průtokového režimu může významně degradovat stávající biotopy, proto by měly být nové odběry povolovány jen omezeně. Naopak pozitivní vliv může mít revitalizace upravených úseků a zprůchodňování migračních bariér. Rybářské hospodaření musí při plánování počtu vysazovaných dravců (především pstruha obecného) brát zřetel na potenciální možnost predačního tlaku na mihuli potoční. Pro ochranu vydry říční je důležité v maximální možné míře (a vždy mimo intravilán) zachovat toky v přirozeném stavu včetně břehových porostů. Při stavbách a rekonstrukcích silničních mostů přes vodní tok důsledně dbát na to, aby vždy zůstaly zachované na obou stranách dostatečně široké suché břehy (zcela nevhodné jsou mosty, kde voda vyplňuje celý prostor mezi opěrami, nevhodné jsou také trubní propustky používané k převedení trvalých vodních toků pod silnicí). Je nutno provádět monitoring kvality vody a předcházet nebezpečí havarijních znečištění. Ochrana krajinného rázu39 Dle ZÚR Moravskoslezského kraje spadá větší část území obce Písek do krajinné oblasti Jablunkovsko (jejímiž výraznými vjemovými charakteristikami jsou uzavřená krajinná scéna, výrazný projev horských komplexů a krajinných horizontů, kulturní a estetické hodnoty krajiny narušené nejednotnou a cizorodou zástavbou), severovýchodní část obce do krajinné oblasti Slezské Beskydy (jejímiž výraznými vjemovými charakteristikami jsou dominance horského masivu a lesa, výrazný projev krajinných horizontů, majestátnost a monumentalita krajinné scény, dálkové výhledy, projev interiéru lesa, zvýšená estetická hodnota prostředí). Převládajícím krajinným typem zastavěného území obce Písku je krajina lesoluční. Severovýchodní a jihozápadní část obce je zařazena do krajiny lesní.

Zdroj: Územní plán Obce Písek

39

44

45 1.5.2

Specifická území v obci s vlivem na životní prostředí

Plochy pro povrchové dobývání nerostů nejsou v Písku vymezeny, neboť ložiska nerostných surovin (dobývací prostory, chráněná ložisková území, ložiska nerostných surovin) do území obce Písek nezasahují. V katastrálním území obce Písek jsou doposud registrována potenciální sesuvná území. Převážná část území obce spadá do povodí Olše, která je dle Nařízení vlády č. 470/2001 Sb., řazena jako významný vodní tok.

1.6 Správa obce40 Dne 1. srpna 1990 došlo k osamostatnění obce Písek oddělením od města Jablunkova. V tomtéž roce se konaly první komunální volby a od té doby spravovalo obec Písek 15-ti členné zastupitelstvo. Od 27. 11. 1998 spravuje obec 9 členné zastupitelstvo. Historicky první starostkou obce byla v roce 1990 zvolena A. Vavřačová. Ještě v tomtéž roce se stal starostou O. Rathouský, který tuto funkci vykonával až do roku 2014. Současné zastupitelstvo bylo řádně zvoleno pro volební období 2014-2018 a pracuje v následujícím složení: Starostka:

Věra Szkanderová

Místostarosta:

Ing. Jan Bojko

Členové:

Ing. Miroslav Brzežek Ludmila Burdková Věra Groušlová Ing. Věra Jochymková Ing. Jan Kurzysz Lenka Martynková Oldřich Rathouský

Výbory:

Finanční výbor, kontrolní výbor a výbor pro národnostní menšiny.

Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Jablunkov. 1.6.1

Hospodaření a majetek obce

Během posledních let se na území obce Písek realizovaly finančně náročné investice, a to výstavba chodníkových těles a výstavba splaškové kanalizace.

40

Obecní úřad obce Písek. Dostupné z http://www.obecpisek.cz/cz/menu/2/obecni-urad/

45

46 Obrázek 1-10 Přehled o příjmech a výdajích v letech 2010-2015 v mil. Kč

40,95 40,00

26,47 22,89 17,28 16,67

21,30 17,94

23,22

20,52 17,30

5,92 3,36 0,61

25,45

4,93 0,94

-3,57

Zdroj: upraveno dle http://monitor.statnipokladna.cz/2014/obce/detail/00535982

Výše uvedený graf zobrazuje celkové příjmy a výdaje rozpočtu obce v letech 2010 - 2015. Výše příjmů a výdajů v jednotlivých letech je rovnoměrná až do roku 2014. V roce 2015 došlo k výraznému nárůstu příjmů i výdajů z důvodu rozsáhlé investice do kanalizace v obci, která byla financována přijatými investičními transfery z veřejných zdrojů. Křivka „Saldo“ vyznačuje rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu obce v jednotlivých letech, tj. výsledek hospodaření obce v jednotlivých letech. Ve sledovaném období byl rozpočet přebytkový s výjimkou roku 2011, kdy došlo k rozpočtovému deficitu z důvodu rozsáhlejších investic. Díky těmto investicím přibyl v roce 2011 majetek obce ve výši 6,97 mil. Kč.

46

47 Tabulka 1-17 Základní ukazatelé finančního zdraví obce Ukazatel

Podíl daňových a nedaňových

Podíl cizích zdrojů na

Běžná

dluhové služby

příjmů

aktivech

likvidita

2010

10,80%

76,60%:23,40%

5,10%

1,23

2011

7,13%

57,60%:42,40%

7,04%

1,08

2012

7,67%

62,55%:37,45%

4,00%

1,8

2013

6,81%

75,04%:24,96%

2,06%

3,62

2014

4,59%

73,88%:26,12%

3,37%

2,42

2015

*

48,35%:51,65%

*

*

Rok

Zdroj: vlastní propočty na základě http://monitor.statnipokladna.cz/2013/obce/detail/00535982, * chybí údaje

Důležitým ukazatelem vypovídajícím o hospodaření obce je ukazatel dluhové služby. Jeho výpočet je stanoven ministerstvem financí pro všechny obce k posouzení stavu jejich zadluženosti. Hodnota ukazatele dluhové služby do 30 % je určena jako limit vypovídající o dobrém hospodaření obce. Ve sledovaném období hodnota ukazatele pro obec Písek dosahuje nízkých čísel, vždy do limitu 30 %, což svědčí o velmi dobrém hospodaření s finančními prostředky. Dalším ukazatelem je podíl daňových a nedaňových příjmů obce. Daňové příjmy jsou nejvýznamnějším zdrojem příjmů rozpočtu obce, jejich výše je dána určeným podílem celostátních daní a celkovou výší místních daní a poplatků stanovených danou obcí. Nedaňové příjmy obcí jsou příjmy z podnikání obcí, darů nebo prodeje majetku obce. Obce jsou neziskovými institucemi, proto je standardně podíl daňových příjmů na celkových příjmech obce vyšší než podíl příjmů nedaňových. Vývoj tohoto ukazatele u obce Písek vypovídá o racionálním hospodaření obce z hlediska příjmů, pouze v roce 2015 je zde mírná disproporce. Ukazatel podílu cizích zdrojů na aktivech ukazuje míru zadlužení celkového majetku obce, tj. výši krytí majetku obce cizími zdroji. Vývoj tohoto ukazatele v obci Písek svědčí o rozvážném hospodaření s finančními prostředky (ukazatel ve sledovaném období nabývá hodnot pod stanovenou maximální výší 25 %). Ukazatel běžné likvidity vypovídá o tom, jak je obec schopná získat prostředky na úhradu vytvořených závazků. Jde o podíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Čím vyšší je jeho hodnota, tím vyšší je schopnost obce splácet své závazky. Uváděné optimum ukazatele je

47

48 v intervalu 1,8 a 2,5. V obci Písek se hodnota tohoto ukazatele ve sledovaném období zlepšuje, v posledních letech dosahuje optima. Přes poměrně příznivé hodnocení finančních výsledků obce byl v rámci přípravy PRO proveden výpočet finanční stability podle nejnovějších metodik. Ze závěrů těchto výpočtů je nutno obci doporučit určitou obezřetnost. Důvody jsou uvedeny v dalším textu. Hodnocení finanční stability obce Písek z krátkodobého až střednědobého hlediska je založeno na agregaci základních dílčích poměrových ukazatelů, které jsou jednotlivě i v agregované podobě vyhodnoceny pro získání pohledu na krátkodobou až střednědobou finanční stabilitu obce Písek s využitím veřejně dostupných dat z let 2010-2016 (k 30. 6. 2016), a to zejména výsledků hospodaření v aplikaci Ministerstva financí ČR (aplikace Monitoring hospodaření obcí). K hodnocení jednotlivých oblastí stability byla využita metodika Pavlase (2015), která umožnila obec zhodnotit v osmi ukazatelích (viz Příloha 3) a přiřadit obci agregovaný (souhrnný) ukazatel finanční stability, jak je ilustrováno v tabulce 1-20 níže. Ke každému z dílčích výpočtů jsou přiřazeny hodnoty (skóre), které lze považovat za optimální (A), únosné (B) a zcela neudržitelné (C). Tabulka 1-18 Souhrnné ukazatele 2010-2016 Doporučená Agregace ukazatelů

hodnota pro rating A

1. Provozní výsledek hospodaření 2. Procentní podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech 3. Ukazatel krytí dluhové služby 4. Ukazatel zadluženosti na jednoho

Váha Celkově za ukazatel ukazatele

>0

B

0,1

≥ 10

B

0,1

> 1,2

B

0,15

A

0,15

< 5 000 Kč

obyvatele 5. Kapacita samofinancování

≥1

B

0,1

6. Saldo kapitálového rozpočtu

>0

B

0,1

≥ 20 %

A

0,15

≥2

A

0,15

7. Ukazatel investiční aktivity 8. Zajištění udržitelné reprodukce majetku Celkový rating

B

Zdroj: vlastní propočty na základě http://monitor.statnipokladna.cz/2013/obce/detail/00535982

48

49 Hospodaření lze považovat za udržitelné za předpokladu zachování alespoň stávajících hodnot dílčích ukazatelů, zejména v oblasti ukazatele 1, 2, 5 a 8. Finanční stabilitu lze shrnout následujícími body: •

Vzhledem k průměrné hodnotě běžných příjmů, které mimo rok 2015 (40 mil. Kč)

dosáhly 20-25 mil. Kč, by minimální výše salda BR měla být držena ve výši 2 až 2,5 mil. Kč. •

Dluhová služba obce činila mezi lety 2010-2014 v průměru 1,6 mil. Kč, z čehož pak

požadovaná rezerva by měla být ve výši 1,92–2,08 mil. Kč (hodnota ukazatele mezi 1,2 až 1,3), což koresponduje i s výsledkem požadavku na výši salda BR. •

Z výše uvedeného vyplývá, že při dodržení max. výše dluhu na obyvatele v částce

2 000 Kč by se obec mohla zadlužit do výše 3,65 mil. Kč. 1.6.2

Vnější vztahy a vazby

Spolupráce je navázána nejen na úrovni obcí, ale také na úrovni regionální. Obec je členem Sdružení obcí Jablunkovska (SOJ) a Dále je členem Místní akční skupiny Jablunkovsko. Příhraniční spolupráce je realizována v rámci euroregionu Těšínské Slezsko.

Sdružení obcí Jablunkovska:

Zdroj: http://http://www.jablunkovsko.cz/sdruzeni-2/obce/ Protože je obec součástí mikroregionu a je členem Místní akční skupiny Jablunkovsko, lze konstatovat, že na tvorbu cílů mají vliv také strategické cíle vyšších územních celků. Obec proto stanovila své priority tak, aby byly v souladu s těmito dokumenty.

49

50

2 NÁZORY OBČANŮ A PROBLÉMY OBCE K ŘEŠENÍ Názory občanů byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření, které proběhlo v červnu a červenci 2016. Dotazníkové šetření bylo organizováno zastupiteli obce. Občané mohli svůj názor vyjádřit prostřednictvím tištěných dotazníků, nebo elektronicky vyplněním dotazníku na webových stránkách obce. Dotazník byl určen pro všechny osoby obce starší 15 let. U některých otázek byla možnost volit více odpovědí, proto celkový součet někdy přesahuje 100%. Řada otázek obsahovala i volbu jiné, do které mohli občané doplnit své postřehy a náměty. Vyplněné dotazníky byly podrobeny optické kontrole a vyhodnoceny pomocí MS Excel a PROSS. Celkem byl získán vzorek 358 občanů. Z hlediska pohlaví ve vzorku mírně převažují ženy (50,3 %) nad muži (46,6 %). Několik občanů (3,1 %) své pohlaví neuvedlo. Šetření se nejvíce zúčastnili občané ve věkové kategorii 36 - 55 let (36,6 %) následovaní občany ve věku 56 – 69 let (25,4 %) a ve věku 21 - 35 let (23,2 %). Vzorek byl, dle současného zaměstnání občanů, tvořen zaměstnanci v soukromém sektoru (33,5 %), dále pak důchodci (27,7 %), zaměstnanci státního sektoru (16,2 %), dále studenty (6,7 %), osobami v domácnosti (6,1 %) a okrajově také nezaměstnanými (1,7 %). Necelých 5 % tazatelů svoje současné zaměstnání neuvedlo. Nadpoloviční většina respondentů (51,1 %) v obci trvale bydlí již od narození, více než 20 let v obci bydlí 24,9 % respondentů, naopak méně než 5 let zde bydlí pouze 3,1 % dotázaných. Stejný podíl ve vzorku (3,1 %) tvoří osoby, které v obci trvale nebydlí. Vzorek tvoří zejména osoby žijící ve vícegenerační domácnosti (43 %), rodiče s dětmi (34,6 %) a manželé žijící bez dětí (13,7 %). Otázky v dotazníku byly rozděleny do několika oblastí: kvalita života v obci, občanská vybavenost a její rozvoj, nakládání s odpady, dopravní obslužnost a informovanost občanů.

2.1 Kvalita života v obci První otázka, na kterou občané v této sekci odpovídali, se týkala budoucího charakteru obce, viz následující obrázek. Z odpovědí vyplývá, že pouhých 10,1 % respondentů vidí Písek jako obci zaměřenou na cestovní ruch, byť z lokalizace obce by se zájem o rozvoj cestovního ruchu mohl předpokládat. Občané vidí svou obec především jako bezpečnou (64,7 %) a zelenou (52 %) obec žijící kulturně-společenským životem se zachováním tradic (48 %).

50

51 Obrázek 2-1 Budoucí charakter obce

Bezpečná obec

64,7%

Zelená obec – čisté životní prostředí

52,0%

Kulturně-společenská obec se zachováním tradic

48,0%

Obec s rozvinutou sociální a zdravotní sítí

35,0%

Klidná obec s potřebou setkávání se s ostatními obyvateli

26,0%

Obec sportu

19,4%

Obec zaměřená na cestovní ruch

10,1% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Zdroj: výsledky šetření v obci

Z hlediska dalšího rozvoje obce považují respondenti za významné rozšiřování a zkvalitňování služeb (52,4 %), udržení tradic a identity venkova (52,4 %) a zajištění hezkého prostředí v obci (50,4 %), viz obrázek 2-2. Obrázek 2-2 Charakteristika budoucího rozvoje obce

Rozšiřování a zkvalitňování služeb

63,2%

Udržení tradic či identity venkova

52,4%

Hezké prostředí obce

50,4%

Existence obchodu

42,2%

Kvalitní dopravní dostupnost

29,9%

Pestrý společenský život

15,7%

Růst počtu obyvatel a obytných domů

12,0% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%


Respondentům byla dále předložena k hodnocení celá řada oblastí, viz obrázek 2-3. K hodnocení byla využita pětistupňová škála, pomocí níž respondenti hodnotili dané oblasti v rozmezí od priority až po nedůležité. Za významnou pro občany je považována bezpečnost v obci, kterou důležitou až prioritní označilo 98,5 % respondentů. Obdobná situace je i v případě existence základní (98,2 %) a mateřské (97,6 %) školy a potřeby hezkého prostředí v obci (98,2 %). Občané jsou také citliví na možnost dopravního spojení a existenci pošty. Za nejvíce nevýznamné jsou považovány možnosti procházek se psy, kdy tuto možnost jako méně než důležitou či zcela nedůležitou

51

52 označilo 52,4 %, možnost podnikání (28,4 %) a existence domu s pečovatelskou službou (27,5 %). Obrázek 2-3 Hodnocení oblastí rozvoje obce Bezpečnost v obci Existence mateřské školy Existence základní školy Hezké prostředí obce Pošta Možnosti dopravního spojení Dostupné a příjemné bydlení Lékařská ordinace Existence domů s pečovatelskou službou Sportovní vyžití Možnost pracovního uplatnění Kulturní vyžití Možnost podnikání Možnost procházek se psy 0 Priorita

Více než důležité

20 Důležité

40

60

Méně než důležité

80

100

Nedůležité


Pokud bychom přiřazované hodnocení ohodnotili známkami jako ve škole, kdy volba priorita bude mít známku 1 a volba nedůležité známku 5, pak lze pro každou oblast vypočítat průměrné hodnocení, viz následující tabulka 2-1. Pro občany významné oblasti mají průměrnou známku nižší než 2. Stejná logika hodnocení byla uplatněna i v případě oblastí, na které by se měla zaměřit obecní správa, viz obrázek 2-4. Zde byla nejčastěji za důležitou až prioritní označena volba čistota veřejných prostranství v obci (99,4 %), těsně následovaná kvalitou života v obci a čistotou vod (obě 98,5 %) a úrovní dopravní infrastruktury společně s odpadovým hospodářstvím (obě 98,2 %). Z hlediska důležitosti až priority byla nejméně často vybrána volba příležitost pro podnikání v obci, avšak i tuto volbu 70,4 % respondentů považuje za důležitou až prioritní.

52

53 Tabulka 2-1 Průměrné hodnocení oblastí rozvoje obce Hodnocená oblast

Průměrná známka

Možnost procházek se psy

3,62

Možnost podnikání

3,05

Existence domů s pečovatelskou službou

2,85

Kulturní vyžití

2,69

Možnost pracovního uplatnění

2,65

Sportovní vyžití

2,60

Lékařská ordinace

2,28

Dostupné a příjemné bydlení

2,17

Pošta

1,94

Možnosti dopravního spojení

1,90

Hezké prostředí obce

1,77

Existence základní školy

1,57

Existence mateřské školy

1,57

Bezpečnost v obci

1,51 Zdroj: výsledky šetření v obci

Průměrné hodnocení jednotlivých oblastí zachycuje tabulka 2-2. I zde čím nižší průměrná známka, tím důležitější daná oblast pro občany je. Hodnocené oblasti jsou v této tabulce uspořádány vzestupně.

53

54 Obrázek 2-4 Hodnocení oblastí, na které by se měla zaměřit obecní správa

Čistota vod Čistota ovzduší Úroveň mateřské školy Čistota veřejných prostranství v obci Nakládání s odpady, jejich třídění a recyklace Kvalita života v obci Celkový vzhled obce Úroveň infrastruktury (chodníky, silnice,…) Dostupnost zdravotní péče Množství a kvalita zeleně Služby pro rodiče s dětmi Možnost nakupování Situace kolem otázek drog Služby pro seniory Spoluúčast veřejnosti v péči o životní prostředí Zapojování dětí a mládeže do realizace projektů Úroveň dopravní obslužnosti Služby poskytované obecním úřadem Zapojování občanů do rozhodování o obci Bezpečnost v obci – vybudování kamerového… Věci zatraktivňující obci i pro hosty a turisty Úroveň občanské vybavenosti Možnost sportovního vyžití Informace o akcích a společenském dění Informace o činnosti obecní správy Pracovní příležitosti v obci Možnosti pro výstavbu rodinných domků Možnost kulturního vyžití Propagace obce v ČR a zahraničí Příležitosti pro podnikání v obci 0 Priorita

Více než důležité

20 Důležité

40 Méně než důležité

60

80

100

Nedůležité


54

55 Tabulka 2-2 Průměrné hodnocení priorit pro obecní správu Hodnocená oblast

Průměrná známka

Příležitosti pro podnikání v obci

3,01

Propagace obce v ČR a zahraničí

2,90

Možnosti pro výstavbu rodinných domků

2,84

Pracovní příležitosti v obci

2,64

Možnost kulturního vyžití

2,62

Bezpečnost v obci – vybudování kamerového systému pro potírání kriminality

2,60

Možnost sportovního vyžití

2,55

Věci zatraktivňující obci i pro hosty a turisty

2,48

Informace o akcích a společenském dění

2,48

Situace kolem otázek drog

2,42

Informace o činnosti obecní správy

2,41

Zapojování dětí a mládeže do realizace projektů

2,39

Služby pro seniory

2,35

Úroveň občanské vybavenosti

2,32

Zapojování občanů do rozhodování o obci

2,26

Spoluúčast veřejnosti v péči o životní prostředí

2,25

Služby pro rodiče s dětmi

2,21

Služby poskytované obecním úřadem

2,19

Možnost nakupování

2,17

Úroveň dopravní obslužnosti

2,15

Množství a kvalita zeleně

2,07

Dostupnost zdravotní péče

2,04

Úroveň infrastruktury (chodníky, silnice,…)

1,86

Celkový vzhled obce

1,86

Kvalita života v obci

1,78

Úroveň mateřské školy

1,77

Nakládání s odpady, jejich třídění a recyklace

1,76

Čistota ovzduší

1,71

Čistota veřejných prostranství v obci

1,70

Čistota vod

1,55 Zdroj: výsledky šetření v obci

V rámci této sekce občané také mohli v rámci otevřené otázky uvést, do čeho by investovali, kdyby mohli. Názory občanů uspořádané sestupně zachycuje následující tabulka 2-3.

55

56 Tabulka 2-3 Investice navrhované občany Investice

Počet hlasů

Rekonstrukce obecních budov (OÚ, výletiště, has. zbrojnice, pošta…)

94

Výstavba dětského hřiště

34

Pozemní komunikace vč. jejich údržby

18

Domov pro seniory, stacionář

16

Outdoor sportovní areál

14

Pitná voda (vodovod, vrty)

14

Obchod vč. centra služeb, kavárna

13

Cyklo-inline stezka

13

Volnočasové aktivity, akce pro mládež, sport mimo fotbal, zábavné a společenské akce

13

Lázně, wellness, term. bazén, koupaliště

12

Odpočinková zóna (park, sad, lavičky)

9

Bezpečnost (kamery, retardéry, radary)

8

Indoor sportovní areál

5

ZŠ + MŠ

5

Kanalizace vč. ČOV

5

Výstavba bytů

4

Kontejnery na posekanou trávu

4

Osvětlení

3

Kulturní a společenské centrum

3

Hřbitov

2

Výsadba zeleně, vzhled obce

2

Regulace potoků

2

Podpora spolkového života a udržování tradic

2

Rozhledny

2

Čistota životního prostředí

2

Parkoviště u ZŠ + MŠ

1

Dopravní obslužnost

1

Zajištění energetické soběstačnosti obce

1


Z výsledků je patrno, že jako dominantní spatřují zcela nevyhovující stav obecních budov, které rozhodně nepovažují za chloubu obce, a volají po jejich opravě. Jako další významná investice se jeví výstavba dětského hřiště. Rekonstrukci obecních budov požaduje 3x více občanů, než těch, kteří by investovali do dětského hřiště. Jako třetí oblast investic občané požadují rekonstrukci pozemních komunikací. Čtvrtou, zcela odlišnou oblastí, jsou investice do péče o seniory. Dalším z obecních problémů, do kterých je dle občanů potřeba investovat, 56

57 je pitná voda. Za zmínku také stojí požadavek na investování do volnočasových aktivit jak sportovního, tak i kulturního či společenského charakteru. Ze stávajících obyvatel neplánují stěhování z obce, ve 100 % případů pouze občané v důchodovém věku 70 a více let. U 5 % občanů, kteří hodlají obec opustit, je nejsilněji zastoupena věková kategorie 21 -35 let (62,5 %). Obrázek 2-5 Zájem občanů setrvat v obci vs. jejich věk

70 a více 56-69 36-55 21-35 15-20 0%

20%

40% ANO

60%

80%

100%

NE


Nejčastěji chtějí obec v budoucnu opustit mladí občané. Ve věkové kategorii 15 – 20 let chce obec opustit 20 % dotázaných, tj. každý pátý občan ve věku do 20 let, což není z hlediska budoucího rozvoje obce příliš positivní informace, v kategorii 21 – 35 let se jedná o 13 % respondentů. V ostatních věkových kategoriích hodlá opustit obec okolo 1% respondentů, viz obrázek 2-4.

2.2 Občanská vybavenost a její rozvoj V rámci první otázky z oblasti občanské vybavenosti odpovídali respondenti na dotaz, zda postrádají v obci nějaké zařízení pro volný čas. Odpovědi na tuto otázku zachycuje obrázek 2-6. Z šetření vyplynulo, že pouze 8,5 % občanů je spokojeno se současným stavem v obci a v oblasti volnočasových aktivit nic nepostrádají. Ti, kteří naopak spokojeni nejsou, uvádějí jako chybějící zejména místa určená pro hry dětí (dětská hřiště apod.), a to v 59,5 % případů, dále jim chybí volně dostupná multifunkční sportoviště (51,6 %). Téměř každý druhý občan také postrádá veřejná prostranství s lavičkami pro setkávání lidí (48,1 %) a cyklostezky včetně jejich napojení na současný systém cyklostezek a cyklotras v obci (45,6 %).

57

58 Obrázek 2-6 Chybějící zařízení pro volný čas

Dětská hřiště, místa pro hraní dětí

59,5%

Volně přístupná víceúčelová hřiště pro různé druhy sportu

51,6%

Lavičky a Veřejná prostranství pro setkávání lidí

48,1%

Cyklostezky, případné jejich propojení

45,6%

Cukrárna/kavárna

35,6%

Prostory s vybavením pro netradiční sporty (skateboard, lezecká stěna, minigolf atd.)

14,0%

Nic mi nechybí, stávající stav je dostatečný

8,5% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%


Pokud jde o možnosti kulturního vyžití a dalšího vzdělávání v obci, je se současným stavem spokojena zhruba třetina obyvatel (32,7 %). Občané naopak požadují, aby nejvíce podporovanou oblastí byla zájmová činnost (39,9 %) a možnost dalšího vzdělávání prostřednictvím řady různých kurzů (32,7 %). Obrázek 2-7 Podporované oblasti kulturního vyžití v obci

Zájmová činnost (klubovny, zájmové kroužky…)

39,9%

Nic mi nechybí, stávající stav je dostatečný

32,7%

Možnosti dalšího vzdělávání (kurzy)

32,7%

Občanské iniciativy (spolky, kluby, sdružení…)

26,8%

Taneční zábavy

17,6% 0%

10%

20%

30%

40%

50%


Významným zdrojem informací pro další směrování obce je také odpověď na dotaz, co by v obci za 10 let nemělo chybět. V této souvislosti respondenti nejčastěji uváděli zdravotní a sociální služby (52,8 %), které jsou již v současnosti dostupné jen v omezené míře. Jako další v pořadí respondenti uváděli poštu (39,2 %) těsně následovanou požadavkem na kvalitní životní prostředí (28,9 %). Hranice 30% byla překročena i v případě bezpečnosti (36,1 %), mírně podkročena u možnosti nakupování (29,3 %). Nejméně žádané jsou finanční služby (1,7 %), což koresponduje se stále větší mírou využívání elektronického bankovnictví.

58

59 Obrázek 2-8 Oblasti, které by za 10 let neměly v obci chybět Zdravotní a sociální služby

52,8%

Pošta

39,2%

Kvalitní životní prostředí

38,9%

Bezpečnost

36,1%

Možnosti nakupování

29,3%

Sportovní zařízení

23,6%

Vzdělávání

18,2%

Kultura a mezilidské vztahy

17,9%

Místa pro odpočinek

16,8%

Práce

13,9%

Finanční služby

1,7% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%


V odpovědích na dotaz týkající se postrádaných služeb v obci opět dominují možnosti pro volnočasové aktivity (39,3 %), sport a relaxaci (30,3 %). Zhruba čtvrtina obyvatel postrádá cukrárnu a pekárnu (27 %) a obchody (25,3 %). Z odpovědí na tuto otázku také vyplynulo, že ač občané považují lékařské služby v obci za významné, takové, které by měly v obci i nadále zůstat, tak míra, v jaké jsou v současnosti dostupné, je v zásadě vyhovující, neboť lékařské služby postrádá pouze 6,7 % obyvatel. Analogicky se jeví i současná dostupnost poštovních služeb (8,3 %), blíže viz obrázek 2-9.

59

60 Obrázek 2-9 Postrádané služby Možnosti pro volnočasové aktivity

39,3%

Sport a relaxace

30,3%

Cukrárnu, pekárnu

27,0%

Obchody

25,3%

Sociální služby

17,3%

Restaurace

12,3%

Bankovní služby

10,0%

Pošta

8,3%

Lékařské služby (stomatolog, dětský lékař…)

6,7%

Ostatní služby

3,7% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%


Jak vyplynulo z předchozích otázek, každý druhý občan požaduje, aby v obci byly sociální služby. Se současným stavem těchto služeb je spokojena cca ¼ obyvatel, viz obrázek 2-10. Téměř polovina obyvatel (46,3 %) postrádá dům pro seniory s následnou péčí, tento se v současnosti nachází v cca 3,5 km vzdáleném Jablunkově. Řada občanů také postrádá placené služby sociální pomoci (39,8 %), jako jsou odvoz k lékaři a zpět, pomoc v domácnosti, zajištění nákupu atd. Vzhledem k demografii obce a faktu, že mladí lidé mají tendenci obec opouštět, se dá očekávat, že poptávka po sociálních službách v budoucnu ještě poroste. Obrázek 2-10 Postrádané aktivity sociálních služeb

Dům pro seniory s následnou péčí

46,3%

Placená služba sociální pomoci (odvoz k lékaři, pomoc v domácnosti, nákupy apod.)

39,8%

Žádné Stacionář

25,8% 5,0% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%


I v této sekci měli možnost občané svůj názor vyjádřit v otevřené otázce, konkrétně mohli uvést, které problémy obce by se dle jejich názoru měly řešit přednostně. Občané uvedli celou paletu nejrůznějších problémů zasahujících do řady oblastí jejich života v obci.

60

61 Tabulka 2-4 Problémy obce, které by se měly přednostně řešit Problémy k přednostnímu řešení

Počet hlasů

Obecní budovy (OÚ, výletiště, …)

46

Pitná vody (vodovod, vrt)

9

Pozemní komunikace vč. mostů

9

Dětské hřiště

7

Nedostatek volnočasových aktivit

5

Kanalizace, ČOV

5

Zastaralost www obce

4

Smog (zima, spalování plastů)

4

Cyklostezka

3

Obchod

3

Sportovní zázemí

3

Prostory pro spolkovou činnost

2

Šikana

2

Dům pro seniory

2

Nevyhovující jízdní řád autobusu

2

Regulace potoků

2

Koupaliště

1

Kulturní sál

1

Úklid v obci

1

Nízké poplatky za psa

1

Volně pobíhající psi

1

Nereagování OU na maily

1

Parkoviště před ZŠ+MŠ

1

Nedodržování rychlosti

1

Udělat průzkum potřeb občanů

1

Nedodržování nočního klidu

1

Přechod pro chodce

1

Zřídit rozvoz obědů

1

Ruiny domů, o které se nikdo nestará

1

Zákaz stání před ZŠ

1

Nevyužitá nevzhledná budova bývalé Jednoty

1

Odpadkové sáčky a koše na psí exkrementy

1

Arogantní chování zemědělců Stonawských

1

Vlak

1

Nepřizpůsobiví občané

1 Zdroj: výsledky šetření v obci

61

62 Ve shodě s jinými otázkami i zde vidí občané jako prioritu k řešení stav obecních budov. Jako v pořadí další problém k řešení shodně uvádějí potřebu zajistit dostatek pitné vody a stav pozemních komunikací. Dále občané ještě ve větší míře uváděli chybějící dětské hřiště, nedostatek volnočasových aktivit a potřebu dobudovat kanalizační systém v obci. Blíže viz tabulka 2-4. Na obrázku 2-11 je zachycena odpověď respondentů na dotaz, kterou investiční akci by obec měla prioritně realizovat. Zde respondenti vybírali pouze jednu jedinou možnost. V odpovědích suverénně vede možnost oprava budov a majetku obce (45 %). Pouze 5 % odpovídajících respondentů považuje za prioritu opravu mostu u p. Bitmarové. Ostatní možnosti vybralo okolo 10 % respondentů, viz obrázek 2-11. Obrázek 2-11 Prioritní investiční akce

Oprava budov a majetku obce

45%

Vybudování víceúčelového hřiště

16%

Vybudování cyklostezsky

15%

Odpočinková zóna naproti Labaje

10%

Údržba místních komunikací

10%

Oprava mostu u paní Bitmarové

5% 0%

10%

20%

30%

40%

50%


Protože bezpečnost v obci patří mezi diskutovaná témata, směřovala další otázka i do této oblasti, konkrétně zda se občané cítí bezpečně a pokud ne, tak v čem spatřují příčinu tohoto pocitu. Přibližně každý druhý občan se v obci cítí bezpečně (50,9 %). Ti, kteří naopak z hlediska bezpečí pociťují diskomfort, uvádějí jako důvody tohoto stavu zejména nevhodné chování mladistvých (31,8 %) a nedostatečnou činnost PČR. Každý pátý občan (19,4 %) se obává o svůj majetek. Ostatní varianty vybralo poměrně zanedbatelné množství respondentů (okolo 5 %).

62

63 Obrázek 2-12 Pocit bezpečí v obci

V místě bydliště se cítím bezpečně

50,9%

Nevhodné chování mladistvých

31,8%

Nedostatečná činnost Policie CR

22,5%

Obavy o majetek

19,4%

Špatné pouliční osvětlení

7,1%

Častý výskyt problémových osob

5,6%

Obavy z některých skupin (etnických, sociálních …)

5,6% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%


Vzhledem k tomu že nezbytnou součástí života v obci jsou také nejrůznější akce, byli občané v otevřené otázce vyzváni k tomu, aby uvedli, které tradiční akce vnímají jako nejzajímavější a naopak které akce dle jejich názoru chybí. Bližší výsledky zachycuje tabulka 2-5 a 2-6. Odpovědi na otevřené otázky korespondují s odpověďmi na otázky uzavřené. Tabulka 2-5 Zajímavé tradiční akce Zajímavé akce

Počet hlasů

Dožínky

159

Radovánky

54

Plesy

12

Sportovní akce vč. fotbalu

11

Mikuláš

9

Akce pro seniory, zájezdy

8

Hasičské soutěže, cvičení

7

Akce spojené s tradicí (vaječina, slezské dny, zabíjačka,…)

6

Dny obce

3

Akce knihovny

2

Koncerty

1

Farní den

1 Zdroj: výsledky šetření v obci

Za suverénně nejlepší akci považují občané Písecké dožínky. Objevil se dokonce i názor, že krom těchto dožínek se v obci v podstatě nic neděje. Ve srovnání s dožínkami dostaly cca třetinový počet hlasů radovánky pro děti. Další akce, jako např. plesy, sportovní akce a další již obdržely výrazně menší počet hlasů.

63

64 Tabulka 2-6 Chybějící akce Chybějící akce

Počet odpovědí

Akce pro děti a mládež (sport, kultura, zejm. prázdniny)

22

Koncerty

14

Zábavné a taneční akce

12

Sportovní akce (turnaje, přebory, miniolympiáda,…)

10

Den obce

9

Kulinářské akce (myslivecké hody, zabijačka)

9

Letní kino

8

Kulturní akce, festivaly

6

Divadlo

5

Trhy, jarmarky

5

Pořádná pouť

2

Přednášky, besedy

2

Bohoslužba pod širým nebem a spolupráce s církví

2

Majáles

1

Den země

1

Zábavy

1

Společný jarní úklid v rámci akce Ukliďme Česko

1

Řízené setkání občanů

1

Výstavy

1

Zvýšení meziobecní konkurenceschopnosti obce Písek

1


V případě chybějících akcí byl nejvíce zdůrazňován nedostatek akcí pro děti a mládež, zejména pak v období prázdnin. Občané také postrádají volnočasové aktivity kulturního, společenského, ale také sportovního charakteru.

2.3 Nakládání s odpady Přibližně 1/3 obyvatel považuje jejich obec za čistou, tj. obec bez problémů s čistotou. Naopak cca 2/3 respondentů nedostatky v této oblasti vidí. Vzhledem k věku respondentů lze konstatovat, že čím mladší respondent, tím je k nedostatkům v čistotě tolerantnější, viz obrázek 2-13. Téměř 70 % respondentů ve věku 70 a více let považuje obec za nečistou.

64

65 Obrázek 2-13 Čistota v obci vs. věk

70 a více 56-69 36-55 21-35 15-20 0%

25%

50% Ano

75%

100%

Ne


Za problematičtější z hlediska čistoty považují občané okolí kontejnerů (68,2 %), následované nezájmem spoluobčanů o pořádek v obci (43,5 %). Třetí problémovou oblastí jsou psí výkaly (16,8 %). Naproti tomu nedostatečný úklid ulic a údržbu veřejné zeleně jako zdroj nepořádku v obci označilo jen malé procento obyvatel, viz obrázek 2-14. Obrázek 2-14 Problémové oblasti čistoty obce

Nepořádek v okolí kontejneru

68,2%

Nezájem o pořádek ze strany spoluobčanů

43,5%

Psí výkaly

16,8%

Výsadba nové zeleně

10,3%

Nedostatečný úklid ulic

4,7%

Údržba veřejné zeleně

3,7% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%


Na obrázku 2-15 jsou zachyceny sestupně jednotlivé zdroje zhoršení kvality životního prostředí v obci. Jako nejvýznamnější zdroj vnímají občané znečištěné ovzduší (48 %), kdy zdrojem tohoto znečištění jsou jednak průmyslové podniky v okolí, ale také neukáznění občané spalující kde co. Druhou nejhorší příčku obsadily černé skládky (36,4 %), jejichž původci mohou být opět jak neukáznění občané obce, tak i osoby s trvalým bydlištěm mimo obec.

65

66 Obrázek 2-15 Zdroje zhoršení kvality životního prostředí v obci

Znečištěné ovzduší

48,0%

Černé skládky

36,4%

Automobilová doprava

21,8%

Nepřizpůsobiví občané

18,5%

Nedostatek kontejneru na tříděný odpad

16,0%

Hluk v okolí (rušné silnice, restaurace …)

14,2%

Špatná informovanost o kvalitě životního prostředí

8,7%

S kvalitou životního prostředí v obci jsem spokojen/a

7,3%

Nepravidelná a nedostatečná intenzita odvážení…

6,2%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%


Při zjišťování spokojenosti občanů s nakládáním s odpady hodnotili respondenti jednotlivé varianty analogicky jako ve škole, tj. pomocí škály 1 – spokojen, 5 – nespokojen. Výsledky jejich hodnocení zachycuje obrázek 2-16. Obrázek 2-16 Spokojenost s nakládáním s odpady v obci Svoz TKO (tuhý komunální odpad) Kontejnery na sklo Kontejnery na papír Svoz plastového odpadu Svoz nebezpečného odpadu Svoz velkoobjemového odpadu Provoz sběrného místa 0

10

20 1

30 2

3

40 4

50

60

70

80

90

100

5


Jak plyne z obrázku 2-16 a z tabulky 2-7, občané jsou se způsoby nakládání s odpady v obci v zásadě spokojeni. Nejčastěji udělovali známku 1 – spokojen. Hodnocení nespokojen se vyskytlo u jednotlivých variant v cca 3 až 5 % odpovědí, maximální hodnota 6,3 % byla dosažena v případě varianty provoz sběrného místa, která také dosáhla nejnižšího průměrného hodnocení 2,06, jediného, které překročilo hodnotu 2, což však rozhodně nelze považovat za špatný výsledek.

66

67 Tabulka 2-7 Průměrné hodnocení jednotlivých forem nakládání s odpady Průměrná známka Svoz tuhého komunálního odpadu

1,59

Kontejnery na sklo

1,65

Kontejnery na papír

1,68

Svoz plastového odpadu

1,78

Svoz nebezpečného odpadu

1,84

Svoz velkoobjemového odpadu

1,86

Provoz sběrného místa

2,06


Na obrázku 2-17 je zachycen postoj respondentů k případným změnám v současném systému svozu papíru, plastu a skla. V případě skla (83,1 %) a papíru (81,8 %) u občanů jednoznačně převažuje spokojenost se současným systémem svozu. V případě plastu již výsledky tak jednoznačné nejsou, spokojeno je jen něco málo přes 50 % obyvatel. Cca 1/3 respondentů doporučuje v případě plastu častější vývoz a přibližně každý pátý občan vidí řešení v hustší síti sběrných nádob. Absolutně spokojeno se současným stavem je mizivé 1 % obyvatel. Obrázek 2-17 Změny v současném systému svozu papíru, plastů a skla

Nic neměnit

Častější vývoz

Větší hustota nádob

Zcela změnit 0%

10%

20%

30% Papír

40% Plast

50%

60%

70%

80%

90%

Sklo


2.4 Dopravní obslužnost Blok otázek týkající se dopravní obslužnosti začínal dotazem na nejvíce využívaný dopravní prostředek při přepravě obyvatel za prací či studiem. Z odpovědí vyplynulo, že každý druhý

67

68 občan využívá k cestě do zaměstnání či školy automobil, cca 1/3 obyvatel jezdí autobusem. Každý desátý občan pak jezdí na kole. Při specifikaci varianty jiné respondenti nejčastěji uváděli pěšky. Obrázek

2-18

Dopravní

prostředek

nejvíce

používaný

při

přepravě

do

zaměstnání/školy

Automobil

51,8%

Autobus

32,4%

Kolo

10,6%

Jiný

3,3%

Vlak

1,5%

Motocylk

0,3% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%


Vzhledem k tomu, že se předpokládal vysoký podíl využití hromadné dopravy, směřovala další otázka do této oblasti, konkrétně jak jsou občané spokojeni s její frekvencí. I ti, kteří nevyužívají autobus či vlak k cestě do zaměstnání (školy), jej ale mohou využívat k jiným účelům. Nicméně 14,3 % respondentů uvedlo, že hromadnou dopravu vůbec nevyužívá. Naproti tomu 69,3 % respondentů je se současným stavem spokojeno nebo spíše spokojeno. Obrázek 2-19 Spokojenost s frekvencí spojů hromadné dopravy za dostatečné?

Hromadnou dopravu nevyužívám

14,3%

Ne

5,2%

Spíše ne

11,2%

Spíše ano

37,5%

Ano

31,8% 0%

10%

20%

30%

40%


2.5 Informovanost občanů Ke spokojenému životu v obci jednoznačně přispívá i dobrá informovanost občanů o chystaných, ale také o průběhu již konaných akcí. Proto byla pozornost zaměřena i tímto směrem. Pouze informovaný občan se může kvalifikovaně vyjádřit k dění v obci. Jak tedy

68

69 občané hodnotí práci obecního zastupitelstva a způsob získávání informací z obecního úřadu? Práce obecního úřadu je respondenty hodnocena převážně jako dobrá (59,7 %), 16 % občanů ji dokonce hodnotí jako velmi dobrou. Zcela nespokojeno je pouhých 1,1 % obyvatel. Souhrnně lze tedy konstatovat, že práce obecního úřadu je hodnocena positivně. Obrázek 2-20 Hodnocení práce obecního zastupitelstva

Nedostatečně

1,1% 23,1%

Průměrně

59,7%

Dobře Velmi dobře

16,0% 0%

25%

50%

75%


Nejčastějším zdrojem informací je pro občany obce obecní zpravodaj, který občané dostávají do svých poštovních schránek. Tuto variantu zatrhlo 80,8 % respondentů. Zhruba stejnou roli hrají v informovanosti internetové stránky obce (27,3 %), úřední deska obce a její vývěsky (26,2 %) a informace zprostředkované známými a přáteli (23,8 %). Mizivé množství obyvatel (1,5 %) se zúčastňuje jednání zastupitelstva. 3,8 % respondentů dokonce uvedla, že je takového informace vůbec nezajímají, což však často může být k jejich vlastní škodě. Obrázek 2-21 Zdroje informací z obecního úřadu

Obecní zpravodaj

80,8%

Internetové stránky obce

27,3%

Úřední deska obce a jiné vývěsky

26,2%

Od známých, přátel z doslechu

23,8%

Přímá komunikace osobní, telefonická, emailová

6,4%

Tyto informace nevyhledávám

3,8%

Jednání zastupitelstva

1,5% 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%


69

70

2.6 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření v obci Shrneme-li výsledky dotazníkového šetření, lze dospět k následujícím závěrům: 

Občané požadují bezpečnou a zelenou obec žijící čilým

kulturně

společenským životem se zachováním tradic. Samotnou bezpečnost pak považují za prioritu. 

V rámci dalšího rozvoje by se obec měla zaměřit především na oblast služeb.



1/5 mladých občanů do 20 let hodlá obec opustit, tj. přispěje k poklesu obyvatelstva nejen vlastním odchodem, ale také tím, že své rodiny založí jinde.



Občané jsou velmi znepokojeni stavem obecních budov a požadují jejich rekonstrukci. Za nejpalčivější v tomto kontextu uvádějí budovu obecního úřadu.



Občané velmi postrádají dětské hřiště a multifunkční sportoviště jak kryté, tak i pod širým nebem.



Významným problémem k řešení je současné zásobení pitnou vodou a kanalizační systém.



Předmětem zájmu by měla být veškerá zájmová činnost obce.



V oblasti postrádaných služeb dominují volnočasové aktivity.



Občané do budoucna požadují existenci zdravotních a sociálních a služeb, současnou míru zdravotních služeb však považují za dostatečnou.



2/3 občanů nejsou spokojeny s čistou obce. Za nejproblematičtější považují nepořádek okolo kontejnerů. Zdůrazňují nezájem občanů o pořádek.



Zdrojem zhoršené kvality životního prostředí je znečištěné ovzduší a existence černých skládek.



Se způsoby nakládání s odpady v obci jsou občané v zásadě spokojeni.



V případě svozu papíru a skla je systém svozu vyhovující, u plastu doporučují častější vývoz a větší hustotu sběrných nádob.



K přepravě občané využívají převážně osobní automobil.



Převažuje spokojenost s frekvencí spojů hromadné dopravy.

70

71

3 SWOT ANALÝZA OBCE PÍSEK SWOT analýza obce byla realizována v souladu s analýzou dokumentů obce, jejím členstvím ve vyšších územních celcích (svazcích obcí, místní akční skupině Jablunkovsko), a také na základě výsledků ankety mezi občany tak, aby reflektovala zájmy obce a rozvoj jejího území. Tabulka 3-1 Výchozí SWOT analýza prostředí obce Písek HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, GEOLOGIE Silné stránky

Slabé stránky 

Příležitosti

výskyt sesuvů půdy

Hrozby 

riziko sesuvů půdy z důvodu převažujícího výskytu

nekvalitních

lesních

porostů,

nepřirozených pro danou oblast VODNÍ REŽIM Silné stránky  

Slabé stránky

obec se nachází v soustavě chráněných



nedostatek zdrojů pitné vody

území NATURA 2000 („OLŠE“)



nešetrná spotřeba pitné vody

přírodní zdroje minerálních vod



velká hloubka podzemních zdrojů vody

Příležitosti 

Hrozby

úprava vodních toků s ohledem na jejich



ekologickou a estetickou hodnotu

negativní

ovlivnění

povrchových

a

podzemních vod odpadními vodami

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Silné stránky

Slabé stránky



absence velkých zdrojů znečišťování



používání pevných fosilních paliv k topení



fungující systém odpadového hospodářství



nedodržování čistoty v obci



nedostatek

kontejnerů

na

plasty,

svoz

odpadů Příležitosti  

Hrozby

podpora ekologických zdrojů vytápění a



návrat k otopu pevnými fosilními palivy

energie z obnovitelných zdrojů

v lokálních topeništích z důvodu zvyšování

spalování kvalitních paliv v kotlech rodinných

cen elektrické energie a zemního plynu

domů OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Silné stránky 

území

Slabé stránky obce

s výraznými

přírodními

a

krajinnými hodnotami 



zalesňování území především porosty pro rychlé průmyslové využití

část obce je v CHKO Beskydy s původní vegetací a jedlobukovými lesy

71

72 Příležitosti 

Hrozby

zvýšení ekologické stability krajiny podporou



funkčnosti ÚSES

riziko

nevhodného

využití

minerálních

pramenů



osvěta v oblasti odpadového hospodářství



péče o zeleň na veřejných prostranstvích, (parky, sady, lavičky, relaxační zóny)



vypouštění odpadních vod u rozptýlené zástavby



nevhodný typ zástavby s ohledem na krajinný ráz, mimolesní krajinnou zeleň

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Silné stránky 

Slabé stránky

podíl lesních pozemků nad 50 %



nízký podíl „lesů zvláštního určení“, tj. lesů se zvýšenou půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou funkcí (mj. původní jehličnaté a listnaté dřeviny)



nedostatek remízů, mezí, polních cest, s trvalou krajinotvornou vegetací v místech scelených pozemků

Příležitosti

Hrozby



potenciál pro rozvoj cestovního ruchu



vhodné podmínky pro agroturistiku



postupná přeměna druhové skladby lesů



realizace nových ploch bydlení v oblastech BPEJ vyšší třídy

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Silné stránky

Slabé stránky



dobrá dopravní dostupnost obce



dobrý technický stav rozvodné sítě Neplošná



plynofikace

komunikací 



část území napojena na kanalizační řád



vodojem na území obce



dostupné

základní

chybějící hřiště s herními prvky, odpočivadla, parky na veřejném prostranství

 služby,

nedostatečné šířkové uspořádání místních

občanská

zastaralé obecní budovy, areál „Výletiště“, prázdné prostory pro podnikání v centru

vybavenost

obce 

chybí služby pro seniory, zázemí pro spolkovou činnost, setkávání občanů, bistro nebo kavárna

Příležitosti

Hrozby



dostavba kanalizace, čistírny odpadních vod



nevhodné projektové záměry



využití evropských a národních dotací



narušení



zapojení obce do projektů SOJ, MAS,

klidových

a

obytných

zón

cestovním ruchem

příhraniční spolupráce SOCIÁLNĚ – DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Silné stránky

Slabé stránky

72

73 

rostoucí počet obyvatel mladších 15 let



nárůst počtu osob ve věku nad 65 let



soudržnost občanů, spolková činnost, úcta k



sezónní

tradicím  

nezaměstnanost

v zemědělství,

cestovním ruchu

zájem obyvatel o zlepšování kvality života



chybějící kvalitní volnočasové aktivity pro

v obci

občany všech věkových kategorií (kultura,

zájem občanů o vzdělávání (péče o ZŠ

sport, tvůrčí činnost, workshopy)

v obci, zájem o další vzdělávání) Příležitosti

Hrozby



projekty ke zvýšení kvality života v obci



podpora

podnikání

a zvyšování



počtu

odchod mladých občanů do větších měst z důvodu profesního uplatnění po ukončení

pracovních míst v obci

studia 

obavy z výskytu rizikových společenských jevů (kriminalita, drogy)

BYDLENÍ Silné stránky 

Slabé stránky

nárůst výstavby nových rodinných domů



občané nepředpokládají

výrazný rozvoj

cestovního ruchu Příležitosti 

Hrozby

projekty obecní správy zaměřené na rozvoj



infrastruktury a volnočasových aktivit pro

omezení výstavby daná podmínkami CHKO, soustavy chráněných území

občany obce 

rozvoj dobré komunikaci s občany, spolky, podniky, institucemi (sladění preferencí)

REKREACE Silné stránky 

Slabé stránky

síť značených cyklotras, turistických tras,



atraktivní výchozí místo pro turisty

většiny stravovacích zařízení



dva horské hotely s areálem a wellness



sportovní hřiště (fotbal)



Hrozby

možnost využít přírodní hodnoty k rozvoji



cestovního ruchu, 

sladění

projektů

atmosféra, která nepřesvědčí návštěvníky k zájmu o delší pobyt, případně opakovanou

rozvoje

kvality

života

občanů v obci s projekty rozvoje cestovního ruchu

nedostatečné zázemí pro turisty v centru obce a v jejím nejbližším okolí

Příležitosti 

zastaralé vybavení, neestetické prostředí

(zapojením

mladých

lidí

do

návštěvu obce 

nároky

na

spolupráci

obcí

v oblasti

rozvojových projektů

projektových záměrů modernizace výletiště, rozvoje volnočasových aktivit …) HOPROODÁŘSKÉ PODMÍNKY Silné stránky

Slabé stránky

73

74 tradice v řemeslné činnosti, praktická výuka





na základní škole

možnosti podnikání limitovány CHKO a soustavou chráněných území

finanční stabilita obce



Příležitosti

Hrozby

nové pracovních příležitostí v souvislosti





s rozvojem cestovního ruchu projekty



podpory

malých

zvýšení nezaměstnanosti v dlouhodobém horizontu (vliv klíčového zaměstnavatele,

a

středních

podniků (rozvoj podnikání, zaměstnanosti)

Třineckých železáren) 

celková ekonomická situace v regionu



náročnost získání finančních prostředků na rozvojové projekty, administrace

Zdroj: upraveno dle aktuálních analytických dokumentů obce, analytických dokumentů ORP Jablunkov, dalších vyšších územních celků a Dotazníku obyvatelstva z roku 2016

3.1.1

Problémy zjištěné Úřadem územního plánování ORP Jablunkov41

Obec Písek se potýká s nedostatkem pitné vody, zdroje podzemních vod se nacházejí ve velké hloubce. Je zde i již zmíněné riziko sesuvů půdy především z důvodu velmi nízkého podílu lesů zvláštního určení, které mají půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou funkci. Je zde velký výskyt lesů hospodářských pro rychlé průmyslové využití, které nepodporují dlouhodobou ekologickou rovnováhu na území obce Písek i v celém mikroregionu ORP Jablunkov. V místech velkých ploch scelených pozemků byl zjištěn nedostatek remízů, mezí, polních cest, které mají také funkci ochrannou a krajinotvornou. Byly zjištěny mj. tzv. „staré ekologické zátěže“ na území obce Písek v okolí Javoří. Jde především o uzavřené, technicky nevyhovující skládky odpadů, které vznikly v minulosti a nyní mohou negativně ovlivňovat životní prostředí.

3.2 Stručné shrnutí SWOT analýzy obce Písek V tabulce 3-2 je provedeno shrnutí SWOT analýzy včetně jejího vyhodnocení. Sloupce (Z) uvádějí závažnost problému – 1 označuje malou závažnost, 3- označuje vysokou závažnost. Celkové skóre je vypočítáno jako součet jednotlivých dílčích závažností. Oblast strategických cílů, kterých se faktor dotýká, je definována shodně se strategickými cíli MAS Pobeskydí. Sloupec (P) označuje oblast strategického cíle, kde

41



H znamená hospodářství.



S znamená společnost.



Ž znamená životní prostředí a infrastruktura.

Analytické podklady zpracované Úřadem územního plánovaní Jablunkov za SO ORP

74

75 

R znamená rozvoj území.

Tabulka 3-2 Shrnutí SWOT s vyhodnocením SILNÉ STRÁNKY S Faktory 1

území

-

obec

se

(Z)

(P)

2

Ž

W1

nachází v soustavě chráněných

SLABÉ STRÁNKY

(Z)

(P)

Faktory území – výskyt

2

Ž

3

Ž

1

Ž

sesuvů půdy

území NATURA 2000 („OLŠE“) S přírodní zdroje minerálních vod

2

Ž

W2

2

nedostatek zdrojů pitné vody

S absence

velkých

zdrojů

2

S fungující systém odpadového

2

3 znečišťování Ž

W3

4 hospodářství S území

vody

obce

5 přírodními

nešetrná spotřeba pitné

s výraznými

a

3

Ž

W4

krajinnými

velká hloubka

1

podzemních zdrojů vody

hodnotami S část obce v CHKO Beskydy s 6 původní

vegetací,

2

Ž

W5

jedlo-

používání tuhých paliv k

2

Ž

čistoty

1

Ž

nedostatek kontejnerů na

2

topení

bukovými lesy S podíl lesních pozemků nad 50

3

Ž

W6

7 %

nedodržování v obci

S dobrá dopravní dostupnost

2

W7

8

plasty, svoz odpadu

S dobrý stav rozvodné sítě NN,

3

Ž

W8

9 plošná plynofikace

zalesňování

území

především

porosty

rychlé

2

Ž

2

Ž

1

Ž

pro

průmyslové

(hospodářské) využití S část 1

území

napojená

na

2

Ž

W9

kanalizační řad

nízký podíl „lesů zvláštního určení“,

0

tj.

lesů

se

zvýšenou půdoochrannou,

vodo-

ochrannou, klimatickou a krajinotvornou funkcí (mj. původních jehličnatých a listnatých dřevin) S vodojem na území obce 1 1

2

Ž

W 10



nedostatek mezí,

remízů,

polních

cest,

s trvalou krajinotvornou

75

76 vegetací

v místech

scelených pozemků S dostupné 1

základní

služby,

2

Ž

občanská vybavenost

W

nedostatečné

11

uspořádání

2

šířkové

2

Ž

3

Ž

3

Ž

3

S

místních

komunikací W

chybějící hřiště s herními

12

prvky, odpočivadla, parky na veřejném prostranství

W

zastaralé obecní budovy,

13

areál „výletiště“, prázdné prostory pro podnikání v centru obce

S rostoucí 1

počet

obyvatel

2

S

mladších 15 let

W

chybí služby pro seniory,

14

zázemí

pro

spolkovou

činnost

a

setkávání

občanů,

bistro

3

nebo

kavárna S soudržnost občanů, spolková 1

2

činnost, úcta k tradicím

W

nárůst počtu osob ve věku

15

nad 65 let

W

sezónní nezaměstnanost v

16

zemědělství,

1

4 S zájem obyvatel o zlepšování 1

3

kvality života v obci

5

cestovním

ruchu

S zájem občanů o vzdělávání 1

2

2

(péče o ZŠ v obci, zájem o další

W

chybějící

17

volnočasové aktivity pro

7 vzdělávání)

kvalitní

3

občany všech věkových kategorií (kultura, sport, tvůrčí čin., workshopy)

S nárůst 1

výstavby

nových

2

rodinných domů

W

občané

18

výrazný rozvoj cestovního

8

2

ruchu,

S síť značených turistických tras a 1

nepředpokládají

cyklotras,

atraktivní

2

R

výchozí

W

zastaralé

vybavení,

19

neestetické

prostředí

9 místo pro turisty

většiny

2

R

3

R

stravovacích

zařízení S dva horské hotely s areálem a 2 wellness 0

2

R

W

chybějící

zázemí

pro

20

turisty v centru obce a jejím nejbližším okolí

76

77 S sportovní hřiště (fotbal)

2

2 1 S tradice

v řemeslné

činnosti,

2

H

W21

možnosti

podnikání

2 praktická výuka na základní

limitovány

CHKO

2 škole

soustavou

chráněných

1

H

a

území S finanční stabilita obce

2

H

2 3 CELKOVÉ SKÓRE

48

PŘÍLEŽITOSTI

(Z)

(P)

1

Ž

O úprava 1

vodních

s ohledem

toků

na

ekologickou

a

T1

CELKOVÉ SKÓRE

42

OHROŽENÍ

(Z)

(P)

2

Ž

2

Ž

2

Ž

3

Ž

1

Ž

2

Ž

2

Ž

1

Ž

riziko

sesuvů

půdy

z

jejich

důvodu

převažujícího

estetickou

výskytu

nekvalitních

lesních

porostů,

hodnotu

nepřirozených pro danou oblast O podpora ekologických zdrojů

3

Ž

T2

2 vytápění a využití energie z obnovitelných zdrojů

negativní

ovlivnění

povrchových

a

podzemních

vod

odpadními vodami O používání kvalitních paliv v

3

Ž

T3

3 kotlech rodinných domů

návrat k otopu pevnými palivy topeništích

v

lokálních z

důvodu

zvyšování cen elektrické energie a zemního plynu O zvýšení

ekologické

stability

1

Ž

T4

4 krajiny podporou funkčnosti

riziko nevhodného využití minerálních pramenů

ÚSES O osvěta v oblasti odpadového

2

Ž

T5

5 hospodářství

u rozptýlené zástavby

O péče o zeleň na veřejných 6 prostranstvích,

(parky,

3

Ž

T6

sady,

pro

nevhodný typ zástavby s ohledem na krajinný ráz,

lavičky, relaxační zóny) O potenciál

vypouštění odpadních vod

mimolesní krajinnou zeleň rozvoj

3

Ž

T7

7 cestovního ruchu

realizace

nových

ploch

bydlení v oblastech BPEJ vyšší třídy

O vhodné 8 agroturistiku

podmínky

pro

2

Ž

T8

nevhodné

projektové

záměry

77

78 O postupná přeměna druhové

2

Ž

T9

9 skladby lesů

narušení

klidových

a

2

S

2

S

2

S

2

S

2

R

2

R

2

R

2

R

2

H

obytných zón cestovním ruchem

O dostavba kanalizace, čistírny 1

2

Ž

T10

odpadních vod

odchod mladých občanů do větších měst z důvodu

0

profesního uplatnění po ukončení studia

O využití evropských a národních 1

3

Ž

T11

dotací

společenských

1

jevů

(kriminalita, drogy)

O zapojení do projektů SOJ, MAS, 1

obavy z výskytu rizikových

3

Ž

T12

příhraniční spolupráce

omezení výstavby daná podmínkami

2

CHKO,

soustavou

chráněných

území O projekty 1

zaměřené

obecní

správy

na

3

S

T13

rozvoj

atmosféra,

která

nepřesvědčí návštěvníky k

3 infrastruktury a volnočasových

zájmu

aktivit pro občany obce

o

delší

případně

pobyt,

opakovanou

návštěvu obce O rozvoj dobré komunikace s 1

občany,

spolky,

2

S

T14

podniky,

v oblasti

4 institucemi (sladění preferencí) O možnost 1

využít

přírodní

nároky na spolupráci obcí rozvojových

projektů 2

R

T15

hodnoty k rozvoji cestovního

zvýšení nezaměstnanosti v dlouhodobém

5 ruchu

(závislost

horizontu

na

klíčovém

zaměstnavateli, TŽ) O sladění projektů rozvoje kvality 1

1

R

T16

života občanů v obci s projekty

celková

ekonomická

situace v regionu

6 rozvoje cestovního ruchu O nové pracovní příležitosti v 1

souvislosti

s

2

H

rozvojem

T17

náročnost

získání

finančních prostředků na

7 cestovního ruchu

rozvojové

projekty,

administrace O projekty podpory malých a 1

středních

podniků

1

H

H

(rozvoj

8 podnikání, zaměstnanosti) CELKOVÉ SKÓRE

39

CELKOVÉ SKÓRE

33

Z výsledné analýzy je zřejmé, že obec je v pozici, kdy silné stránky (48) mírně převažují nad slabými (42 bodů) a příležitosti (39 bodů) převažují nad ohroženími (33 body), což je

78

79 východiskem pro návrhovou část plánu. Jde především o návrh projektů, aktivit, které budou vést k vyřešení slabých oblastí v daném území a zvýšení faktorů silných stránek do budoucna. Nejvíce faktorů vlivu je soustředěno především v oblasti životního prostředí, infrastruktury a společnosti, kde silnými stránkami je především území s výraznými přírodními a krajinnými hodnotami, více než 50 % zalesněných ploch, dobrý stav rozvodné sítě NN a plošné plynofikace, zájem občanů o zlepšování kvality života v obci, vzdělávání a výstavba rodinných domů. Slabými stránkami jsou především nedostatek zdrojů pitné vody, nízký podíl lesů se zvýšenou ochrannou, klimatickou a krajinotvornou funkcí (mj. původních jehličnatých a listnatých dřevin), chybějící hřiště s herními prvky, odpočivadla, parky (sady) na veřejném prostranství, zastaralé obecní budovy a areál Výletiště, prázdné prostory pro podnikání v centru obce, chybějící služby pro seniory, zázemí pro spolkovou činnost a setkávání občanů, bistro nebo kavárna aj. Slabými stránkami v oblasti, týkající se společnosti, je především sezónní nezaměstnanost v zemědělství a cestovním ruchu, chybějící volnočasové aktivity pro občany všech věkových kategorií (kultura, sport, tvůrčí činnost, workshopy). V oblasti rozvoje obce chybí především zázemí pro turisty v centru obce a jejím nejbližším okolí (toto zázemí postrádají i občané, jak bylo zmíněno výše). V návrhové části plánu jde také o schopnost využít příležitosti k rozvoji obce formou podpory ekologických zdrojů vytápění, používání energie z obnovitelných zdrojů a kvalitních paliv v kotlech rodinných domů. Občané vyjádřili zájem o zeleň na veřejných prostranstvích a rozvoj relaxačních zón – park s lavičkami, sad, odpočivadla. Tato oblast je podporována také evropskými rozvojovými fondy a národními dotacemi a také projekty SO a MAS – příhraniční spolupráce za účelem zlepšení infrastruktury a životního prostředí v obci v návaznosti na rozvoj potenciálu cestovního ruchu v území. Výraznou příležitostí pro rozvoj společnosti v dané obci i mikroregionu jsou projekty zaměřené na rozvoj infrastruktury a volnočasových aktivit pro občany obce. Vzhledem k trendům návaznosti na tradiční řemesla a folklor je možné v obci Písek zvážit založení interaktivního muzea lidových řemesel (např. s tématikou tkalcovství a úpravy textilií), které by zároveň mohlo fungovat jako kulturně-společenské centrum pro činnost spolků, setkávání občanů, informací a kulturního zážitku pro turisty a návštěvníky obce. Při plánování projektů je třeba brát v úvahu rizika, která mohou ohrozit realizaci rozvojových aktivit. Tato rizika souvisejí s hrozbami uvedenými ve SWOT analýze a jsou podrobněji vysvětlena v samostatné kapitole 5.3. Následuje mj. také návrh opatření k prevenci či minimalizaci dopadu těchto rizik na rozvojové aktivity a projekty obce a spolupracujících subjektů. Ve fázi plánování rozvojových záměrů je vhodné zvážit poznání dobré praxe, tj. obdobných projektů realizovaných obcemi doma i v zahraničí. Může jít o analýzu úspěšných regionů a

79

80 obcí s obdobnými výchozími podmínkami a udržitelnými rozvojovými projekty v oblasti zlepšování kvality života občanů v obci s ohledem na možnosti rozvoje cestovního ruchu.

NÁVRHOVÁ ČÁST

80

81

4 AKČNÍ PLÁN ROZVOJE OBCE V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH DO ROKU 2022 Provázanost jednotlivých úrovní návrhové části lze znázornit následujícím schématem. Obrázek 4-1 Jednotlivé části akčního plánu obce

Strategická vize Strategický cíl Společnost

Strategický cíl Podnikání

Strategický cíl Rozvoj území

Programový cíl

Programový cíl

Programový cíl

Programový cíl

Programový cíl

Rozvojové aktivity

Rozvojové aktivity

Rozvojové aktivity

Rozvojové aktivity

Rozvojové aktivity

Strategický cíl Životní prostředí a infrastruktura

Zdroj: Vlastní zpracování

4.1 Strategická vize a strategické cíle rozvoje obce Strategická vize obce je definována na základě výsledků a závěrů předchozích bodů analytické části a jednání zastupitelstva obce, které stanoví cíle rozvoje obce. Strategická vize představuje dlouhodobý obraz o budoucnosti obce, o tom, jak se obec bude měnit a zkvalitňovat, a také soubor představ a priorit obce Písek. Jako strategickou vizi si obec stanovila:

Písek – klidný domov pro Vaši rodinu. Této strategické vizi odpovídají strategické cíle v oblastech: •

Strategický cíl (SC1): Společnost.

V návaznosti na Strategii MAS Jablunkovsko 2014 – 2020 (dále jen Strategie MAS – J) a její strategický cíl 1 – Lidé tento strategický cíl zdůrazňuje podporu pomoci a péče pro potřebné

81

82 a zefektivnění kapacit školských zařízení. Dále podporuje rozvoj sportu a volnočasových aktivit, spolkové činnosti a tradic a místních kulturních akcí.

•

Strategický cíl (SC2): Podnikání.

Tento strategický cíl podporuje rozvoj místního trhu práce vytvářením nových pracovních míst, místního podnikatelského prostředí nabídkou prostor pro podnikání. Zároveň podporuje místní produkci formou propagace místních výrobků a služeb, rozvojem regionální značky a podpůrných činností pro zlepšení v oblasti cestovního ruchu. Tento cíl navazuje na strategický cíl 2 stanovený ve Strategii MAS-J a rozvíjí jej do konkrétních podmínek obce Písek. Strategický cíl (SC3): Rozvoj území V rámci tohoto strategického cíle obec vytvoří předpoklady k efektivnější komunikaci s občany, bude směřovat ke zvýšení bezpečnosti v obci prevencí a připraveností na mimořádné události. Dalším cílem je rozvoj území prostřednictvím využívání komunitních programů a zkušeností, prohlubování meziobecní spolupráce v souladu se strategickým cílem SC3 – Spolupráce, stanoveným ve Strategii MAS – Jablunkovsko. •

Strategický cíl (SC4): Životní prostředí a infrastruktura.

Kvalitní parametry životního prostředí obce je potřeba udržovat a dále zlepšovat prostřednictvím podpory využívání obnovitelných zdrojů energie, redukcí výskytu lokálních topenišť, optimalizací svozu odpadů a nakládání s odpadními vodami. Je nutné také posilovat dopravní infrastrukturu a bezpečnost dopravy, rozvíjet obec jako integrovaný celek prostřednictvím pozemkových úprav a optimálního využití veřejných prostranství. Cíl navazuje na SC4 – Mobilita a SC5 – Prostředí Strategie MAS - J.

Programové cíle Strategické cíle jsou rozpracovány do dalšího členění na úrovni programových cílů. Programové cíle stanovují, čeho chce obec Písek dosáhnout realizací svého programu rozvoje. Časově se tak váží k platnosti dokumentu a jsou formulovány na období 7 let, tedy let 2016 až 2022. Programové cíle se stanovují na základě definovaných problémů i potřeb občanů obce a vyjadřují žádoucí stav obce, kterého by mělo být dosaženo do konce platnosti tohoto dokumentu. Odůvodnění potřeby jednotlivých cílů je shrnuto do Tabulky 4-1.

82

83

Tabulka 4-1 Odůvodnění programových cílů Programové cíle Kód cíle

Popis programového cíle

PC. 1

Lidé a společnost (S) V rámci tohoto cíle se obec zaměří zejména zefektivnění kapacit školských zařízení (zejména mateřské školy) v podobě rekonstrukcí, dojde ke zkvalitnění výuky a flexibility kapacit školských zařízení (zejména základní školy). Dílčím cílem je rozvoj a zefektivnění sociálních služeb na podporu seniorů a potřebných občanů, rozvoj nabídky prostor pro setkávání, kurzů a dalších volnočasových aktivit. Obec bude podporovat spolkovou

Odůvodnění

činnost a tato aktivita bude v rámci posilování místní identity všestranně podporována, zejména modernizací prostor pro její rozvoj. Cílem obce je vytvoření zázemí pro sportovní a volnočasové aktivity pro všechny věkové skupiny pomocí multifunkčního hřiště, s tím souvisí i podpora kulturních a vzdělávacích akcí v obci. Nedílnou součástí je podpora rozvoje mezilidských vztahů a sounáležitosti. Cíl je součástí strategického

cíle SC 1 Společnost. PC. 2

Hospodářství a podnikání (H) Tento programový cíl je zaměřen na zlepšování podmínek pro místní podnikatele nabídkou prostor pro podnikání a potřebné infrastruktury pro podnikání, zlepšováním podnikatelského prostředí z pohledu obce. Podnikání a zaměstnávání občanů přímo v obci napomáhá k jejímu

Odůvodnění

rozvoji a také podporuje rovné příležitosti na trhu práce, podporuje místní rozvoj řemesel, místní produkty a služby. Dílčím cílem je podpora zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce a podpora sociálního podnikání na podnikání v ekozemědělství. Cíl je součástí strategického

cíle SC 2 Podnikání. PC. 3

Samospráva obce, její bezpečnost a spolupráce (SO) Cílem

je

zefektivnění

forem

komunikace

s občany

zavedením

dokonalejšího systému informovanosti obyvatel obce a instalací nového Odůvodnění

IT zabezpečení. Součástí je obecné posílení bezpečnosti v obci. Dílčím cílem je aktualizace krizových scénářů pro případ mimořádných událostí. Součástí programového cíle je rozvoj metody LEADER a participace na

83

84 aktivitách Místní akční skupiny Jablunkovsko, nutnost rozvinout spolupráci na poradenství programového a projektového řízení a využití „best practices“ při používání finančních nástrojů. Cíl je součástí strategického

cíle SC3 Rozvoj území. PC. 4

Rozvoj infrastruktury obce (R) Obec si klade za cíl udržet a rozvíjet stávající charakter územní jednotky. Je zde však zhoršená dopravní obslužnost, která vede k vyššímu používání osobních automobilů. To vyvolává potřebu údržby a péče o místní komunikace a chodníky, parkovací místa či problémové lokality.

Odůvodnění

Součástí je také zkvalitnění dopravní bezpečnosti v obci, dovybavení pouličního osvětlení. Současně bude obec provádět revitalizaci zatím nedostačující kvality veřejných prostranství. Dílčím cílem je aktivní zapojení se do infrastruktury cestovního ruchu. Cíl je součástí

strategického cíle SC 4 Životní prostředí a infrastruktura. PC. 5

Udržitelná krajina a životní prostředí (Ž) Čistota obce je jednou z priorit kvalitního života na jejím území, je proto nutné i nadále zdokonalovat systém svozu a třídění odpadů, kontroly nelegálních skládek a lokálních topenišť. Životní prostředí v obci je celkově kvalitní, ale je potřeba tuto kvalitu podporovat prostřednictvím využívání

Odůvodnění

obnovitelných zdrojů energie a ekologičtějšího vytápění. Tyto aktivity by měly vést také k větší motivaci občanů, aby aktivně pečovali o čistotu ovzduší v obci. Dílčím cílem je zvýšení efektivity čištění odpadních vod zaměřením na podporu vybudování čističek odpadních vod, včetně decentralizovaných variant a rekonstrukci kanalizačních zařízení. Cíl je

součástí strategického cíle SC 4 Životní prostředí a infrastruktura. Termín splnění programových cílů

2022


84

85

4.2 Akční plán rozvoje Akční plán rozvoje rozpracovává programové cíle do úrovně jednotlivých rozvojových aktivit. Rozvojové aktivity tak představují již konkrétní směry a opatření, které se na dané období nebo část tohoto období plánují. Z rozvojových aktivit je poté možné vytvářet naprosto konkrétní fiše projektů se zodpovědností a případnou finanční náročností. Programové cíle a rozvojové aktivity vycházejí ze strategických dokumentů MAS, z dotazníkové akce v obci, ze SWOT analýzy obce a také ze zkušeností jiných obcí. Akční plán rozvoje se člení do dvou částí: 

Shrnutí akčního plánu – obsahuje celkový přehled strategií, cílů a akcí.



Plánovací listy jednotlivých aktivit – budou doplněny po schválení shrnutí akčního plánu zastupitelstvem.

Shrnutí akčního plánu Toto shrnutí je uvedeno v tabulce 4-2. Je členěno podle struktury činností a strategických cílů MAS Jablunkovsko, ke kterým je možno se přiřadit, a probíhá v hierarchii uvedené výše. V plánu byly využity následující symboly označující zdroje informací pro návrhy cílů, opatření a aktivit: ☼Strategie MAS Jablunkovsko. ☺Dotazníkové šetření mezi občany. ■SWOT analýza obce. *Zkušenosti z jiných obcí. ʘ Návrh zastupitelstva obce.

85

86 Tabulka 4-2 Shrnutí akčního plánu Strategický cíl

PODNIKÁNÍ

ROZVOJ ÚZEMÍ

1. Lidé a

2. Hospodářství a podnikání (H)

3. Samospráva obce, její

4. Rozvoj

5. Udržitelná

bezpečnost a spolupráce (SO)

infrastruktury

krajina a

obce (R)

životní

Programový cíl

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A

SPOLEČNOST

společnost (S)

INFRASTRUKTURA

prostředí (Ž) Rozvojové aktivity (akce)

S1. Byty pro seniory –

H1. Podpora místních podnikatelů

SO1. Komplexní zhodnocení stavu

R1. Studie vrtu na

Ž1. Odpočinková

rekonstrukce

v rámci obecních akcí (pronájmy, slevy,

komunikací a chodníků ʘ *

pitnou vodu ʘ ■

zóna – hřiště pro

vhodných prostor ʘ *

popularizace)*

R2. Most přes Olši

děti☺ ʘ

S2. Rekonstrukce

H2 Studie využití místních minerálních

SO2. Rekonstrukce požární zbrojnice ʘ

směr Zajavoří ʘ ■

Ž2 Multifunkční

zdravotního střediska

pramenů*■

SO3. Rekonstrukce obecního úřadu – studie☺ ʘ

R3. Rekonstrukce

hřiště☺ ʘ

SO4. Rekonstrukce obecního úřadu –

vodojemu Malinka

Ž3. Výletiště –

provedení☺ ʘ

ʘ■

sokolovna – nový

ʘ■

SO5 Zavedení SMS zpráv v rámci nového webu obce ʘ *

projekt, aktualizace ☺ ʘ Ž4. Výletiště – sokolovna – provedení☺ ʘ


86

87

Plánovací listy aktivit Plánovací listy aktivit shrnují cíle a způsoby financování a kontroly jednotlivých aktivit podle programových cílů.

4.2.1

Programový cíl: Lidé a společnost (S)

Tento cíl obsahuje dvě rozvojové aktivity Tabulka 4-3 Rozvojové aktivity Programového cíle S S1

Byty pro seniory – rekonstrukce vhodných prostor

Cíl

Rekonstrukce vhodných prostory (obecní budovy) tak, aby mohly sloužit jako byty pro seniory, zvýšit kvalitu služeb pro občany

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek

Odhad nákladů/financování

Rozpočet obce/ externí zdroje

Partneři

Obec/podnikatelé

Harmonogram projektu

2022

Způsob hodnocení, kontroly

1x ročně, vytvořené byty

Komentář

Výše nákladů nutno stanovit podle počtu vytvořených bytů. Je podmíněno rekonstrukcí OÚ a koupí budovy pro nový OÚ. Na základě zkušeností z jiných obcí, na návrh zastupitelstva.

S2

Rekonstrukce zdravotního střediska

Cíl

Zvýšení kvality služeb pro občany, rozšíření MŠ

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


9 mil. Kč, rozpočet obce/ externí zdroje - dotace IROP

Partneři

Obec/podnikatelé


2018


1x ročně, kolaudace

Komentář

Zdravotní středisko a pošta – mateřská škola česká 2 třídy, česká vč. zateplení. Na základě dotazníkového šetření v obci a SWOT analýzy obce. Zdroj: Vlastní zpracování

87

88 4.2.2

Programový cíl: Lidé a podnikání (H)

Realizace tohoto cíle obsahuje dvě rozvojové aktivity. Tabulka 4-4 Rozvojové aktivity Programového cíle H H1

Podpora místních podnikatelů v rámci obecních akcí (pronájmy, slevy, popularizace)

Podpora místních podnikatelů, přilákání nových nebo začínajících

Cíl

podnikatelů k podnikání v obci Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


100 tis. ročně, rozpočet obce/ externí zdroje

Partneři

Obec/ podnikatelé


2017 - 2021


1x ročně

Komentář

Nabídka pobídek pro podnikatele, podpora popularizace místních podnikatelských aktivit. Na základě zkušeností z jiných obcí.

H2

Studie využití místních minerálních pramenů

Cíl

Prozkoumání možnosti využití místních minerálních pramenů pro podnikání. Studie možných cílových skupina a marketingového mixu.

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


100 tis. Kč, rozpočet obce/ externí zdroje – OP ŽP 85% nákladů, prioritní osa 1., nebo IROP

Partneři

Obec


2019


1x ročně, studie

Komentář

Na základě SWOT analýzy obce. Zdroj: Vlastní zpracování

4.2.3

Programový cíl Samospráva obce, její bezpečnost a spolupráce (SO)

V tomto programovém cíli je zařazeno pět rozvojových aktivit. Tabulka 4-5 Rozvojové aktivity Programového cíle SO SO1

Komplexní zhodnocení stavu komunikací a chodníků

Cíl

Provedení komplexní analýzy stavu pozemních komunikací a chodníků v obci jako východiska pro plán jejich oprav/výstavbu

Lokalizace

Písek

88

89 Garant aktivity

Obec Písek


Rozpočet obce

Partneři

Obec


2018


1x ročně, výsledek analýzy

Komentář

Výsledky zhodnocení se uvedou do aktualizace Strategického plánu. Na návrh zastupitelstva obce na základě zkušeností okolních obcí.

SO2

Rekonstrukce požární zbrojnice

Cíl

Zlepšení současného nevyhovujícího stavu požární zbrojnice

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


Rozpočet obce/ externí zdroje – 1 mil. dotace ministerstva vnitra

Partneři

Obec, svaz dobrovolných hasičů Písek


2017- 2018



Komentář

Rekonstrukce vč. zateplení. Termín závisí od získání finančních prostředků.

Na

návrh

zastupitelstva

na

základě

výsledků

dotazníkového šetření. SO3

Rekonstrukce obec úřadu – studie

Cíl

Provedení studie rekonstrukce OU jako podmínky pro další rozvoj veřejných budov

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


Rozpočet obce

Partneři

Obec


2016


1x ročně, studie

Komentář

Provést studii rekonstrukce včetně zřízení ordinace pro lékaře, pošty a zasedací místnosti. Nutnost řešit neutěšený stav budovy OU vyplynula z dotazníkového šetření. Na návrh zastupitelstva obce.

SO4

Rekonstrukce obec úřadu – provedení

89

90 Zvýšení další možnosti využívání veřejných budov a kvality služeb

Cíl

v obci Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


15 mil. Kč, rozpočet obce/ externí zdroje

Partneři

Obec, podnikatelé


2017 - 2018



Komentář

Na návrh zastupitelstva obce na základě výsledků dotazníkového šetřená, kdy toto požadováno občany jako hlavní priorita obce.

SO5

Zavedení SMS zpráv pro informace občanům

Cíl

Zajištění rychlé informovanosti občanů prostřednictvím SMS zpráv

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


25 tis. Kč, rozpočet obce

Partneři

Obec, občané


2017


1x ročně

Komentář

V rámci nového webu obce. Klíčové zejména v rizikových situacích. Na návrh zastupitelstva na základě zkušeností okolních obcí. Zdroj: Vlastní zpracování

4.2.4

Programový cíl Rozvoj infrastruktury obce (R)

Tento programový cíl obsahuje tři rozvojové aktivity Tabulka 4-6 Rozvojové aktivity programového cíle R R1

Studie vrtu na pitnou vodu

Cíl

Vytvoření studie využití dalšího možného zdroje pitné vody v obci

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


0,5 mil. Kč, rozpočet obce/ externí zdroje – OP ŽP prioritní osa 1

Partneři

Obec


2018


1x ročně, studie

Komentář

Doplnění zdroje Malinka. Na návrh zastupitelstva na základě výsledků dotazníkového šetření a SWOT analýzy obce.

R2

Most přes Olši směr Zajavoří

90

91 Cíl

Vybudování mostu přes řeku Olši směrem na Zajavoří

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


2,5 mil. Kč, rozpočet obce/ externí dotace

Partneři

Obec


2018



Komentář

Zdroj financování nutno určit Na návrh zastupitelstva na základě SWOT analýzy obce.

R3

Rekonstrukce vodojemu Malinka

Cíl

Zabezpečení vyšší kvality pitné vody

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec P9sek


1 mil, rozpočet obce/ externí zdroje

Partneři

Obec, podnikatelé


2016



Komentář

Zdroj financování nutno určit. Na návrh zastupitelstva na základě SWOT analýzy obce. Zdroj: Vlastní zpracování

4.2.5

Programový cíl Udržitelná krajina a životní prostředí (Ž)

Zde jsou zařazeny tři rozvojové aktivity. Tabulka 4-7 Rozvojové aktivity programového cíle Ž Ž1

Odpočinková zóna – hřiště pro děti

Cíl

Vytvoření odpočinkové zóny v centru obce, jejíž součástí bude dětské hřiště

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


1,5 mil. Kč, rozpočet obce/ externí zdroje – 400 tis. Kč dotace MMR

Partneři

Obec, podnikatelé, občané


2017



Komentář

Na návrh zastupitelstva na základě dotazníkového šetření v obci.

Ž2

Multifunkční hřiště

91

92 Cíl

Vytvoření zlepšených

možností sportovního

vyžití občanů

prostřednictvím vybudování multifunkčního hřiště Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


Rozpočet obce/ externí zdroje

Partneři

Obec, podnikatelé, občané


2018



Komentář

Na návrh zastupitelstva na základě dotazníkového šetření v obci.

Ž3

Výletiště - sokolovna – nový projekt, aktualizace

Cíl

Aktualizace již existujícího projektu rekonstrukce výletiště

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


0,5 mil. Kč, rozpočet obce

Partneři

Obec


2017


1x ročně, aktualizovaná projektová dokumentace

Komentář

Projekt z roku 2012 – propadlo stavební povolení. Na návrh zastupitelstva na základě dotazníkového šetření v obci.

Ž4

Výletiště - sokolovna – provedení

Cíl

Komplexní rekonstrukce výletiště vč. parkoviště a přístaveb

Lokalizace

Písek

Garant aktivity

Obec Písek


17 mil. Kč, rozpočet obce/ externí zdroje - IROP

Partneři

Obec, podnikatelé


2018 - 2019



Komentář

Na návrh zastupitelstva na základě dotazníkového šetření v obci. Zdroj: Vlastní zpracování

92

93

5 REALIZACE PROGRAMU ROZVOJE OBCE V Programu rozvoje obce Písek na období 2015 - 2022 byl stanoven nejen obecný směr rozvoje obce, ale i konkrétní aktivity směřující k naplnění požadovaných cílů.

5.1 Podpora realizace programu 5.1.1

Způsob realizace programu rozvoje obce

Podpora realizace programu bude probíhat na základě vytvoření řídicí, výkonné a kontrolní složky, bude prováděn monitoring a pravidelná aktualizace strategického plánu rozvoje obce (dále jen PRO). Obrázek 5-1 Složky realizace PRO

Řídicí složka •starosta •místostarosta

Výkonná a kontrolní složka •zastupitelé Zdroj: Vlastní zpracování

Byla ustanovena Řídicí složka, která bude pracovat ve složení dle tabulky 5-1. Tabulka 5-1 Řídicí složka realizace rozvoje obce Jméno a příjmení

Organizace/ funkce

Věra Szkanderová

Obec Písek/ starosta

Ing. Jan Bojko

Obec Písek/ místostarosta Zdroj: Vlastní zpracování

Mezi hlavní úkoly Řídicí složky patří: 

Usměrňování realizace programu rozvoje obce.



Projednání podnětů vztahujících se k realizaci opatření a aktivit.



Iniciace realizace opatření a aktivit.



Schvalování zpráv o realizaci programu rozvoje obce.



Schvalování aktualizací a revizí programu rozvoje obce.



Delegování jednotlivých činností a pravomocí na odpovědné osoby.



Vyhledávání a zajišťování zdrojů financování aktivit programu rozvoje obce. 93

94 Zástupci Řídicí složky se budou scházet dle aktuální potřeby nejméně však 1x do roka, v období přípravy rozpočtu na následující rok, kdy setkání skupiny bude iniciováno Výkonnou a kontrolní složkou. Podklady pro jednání budou rozeslány v elektronické podobě členům řídící složky nejpozději 7 dní před plánovaným setkáním a bude zabezpečeno, že informace o konání setkání řídící skupiny budou zveřejněny na internetových stránkách obce. Dalším subjektem zabezpečujícím realizaci je Výkonná a kontrolní složka, tvořená jednotlivými zastupiteli obce. Mezi hlavní činnosti této složky patří: 

Realizace programu rozvoje obce.



Příprava podkladů pro jednání řídicí složky týkající se naplňování realizace programu rozvoje obce.



Svolání řídicí složky v případě potřeby, minimálně 1x za rok v období přípravy rozpočtu na následující rok.



Evidence podnětů vztahujících se k doplnění a aktualizaci programu rozvoje obce.



Činnosti spojené s monitoringem realizace program rozvoje obce.



Spolupráce s orgány státní správy a samosprávy a s dílčími dodavateli prací.



Zveřejňování informací týkajících se programu rozvoje obce na internetových stránkách obce.

Stanovením odpovědnosti a náplně činnosti osob Řídicí a Výkonné a kontrolní složky jsou položeny základy k realizaci jednotlivých aktivit vedoucích k dosažení programových cílů uvedených v dokumentu. Jednotlivé aktivity budou realizovány dle jejich významu stanoveného v rámci priorit zvolených aktivit. Případné změny v průběhu realizace aktivit projedná a schválí Řídicí složka. Jednotlivé aktivity budou realizovány prostřednictvím konkrétních projektů. Bližší popis projektů bude uveden v projektovém návrhu (fiši). Rozpracování projektových návrhů zajistí výkonná a kontrolní složka. Každoročně bude probíhat revize realizovaných a plánovaných aktivit. Případné další podněty a možné aktivity a projekty budou zařazeny do Zásobníku aktivit. Informace o průběhu realizace PRO budou minimálně jednou ročně zveřejněny na internetových stránkách obce. 5.1.2

Monitoring realizace programu rozvoje obce

Za sledování naplňování cílů a opatření PRO je zodpovědná Výkonná a kontrolní složka. Mezi povinnosti pověřeného pracovníka související s monitoringem realizace PRO patří zejména: 

Shromažďování informací o průběhu realizace dílčích aktivit, jednotlivých opatření a programových cílů – aktualizace Karet aktivit, tvorba a aktualizace projektových fiší.



Zpřesňování informací o odpovědnosti za realizace jednotlivých aktivit (zejména na základě výsledků výběrových řízení). V případě realizace aktivit externím subjektem 94

95 bude smluvně zajištěno dodržení termínů a naplnění indikátorů a zároveň včasné předání informací Výkonné a kontrolní složce o průběhu realizace aktivity. 

Každoroční zpracování vyhodnocení Akčního plánu.



Pravidelné sestavování Monitorovací zprávy o průběhu realizace PRO (minimálně 1x ročně, jako podklad pro sestavení ročního rozpočtu a rozpočtového výhledu či akčního plánu na následující rok - např. koncem října/listopadu každého roku apod.).



Monitorovací zpráva o průběhu realizace bude sloužit Řídicí složce k dalšímu rozhodování o úpravě a aktualizaci PRO. Monitorovací zpráva o průběhu realizace PRO bude obsahovat zejména:



Informace o realizaci dílčích aktivit a projektů – každoroční přehled o aktivitách, které se podařilo v uplynulém roce realizovat (vyhodnocení akčního plánu).

5.1.3

Způsob aktualizace programu rozvoje obce

PRO je živým dokumentem, který je nutné revidovat, případně aktualizovat, dle průběhu realizace jeho dílčích částí. Podnětem k aktualizaci PRO může být závažná změna vnějších podmínek, naplnění části PRO, či potřeba stanovení nových cílů. Dílčí revize PRO se budou provádět nejméně jednou za rok a budou prováděny zastupitelstvem obce. Podkladem pro dílčí revize budou aktualizované Karty aktivit, Projektová fiše, Vyhodnocení akčního plánu, Monitorovací zpráva o průběhu realizace aktivit. Podklady připraví osoba odpovědná za monitoring realizace PRO. O stavu plnění budou podávat informaci subjekty zodpovědné za realizaci příslušných aktivit. Garantem a zodpovědným subjektem za obec Písek bude Zastupitelstvo obce, které PRO každoročně vyhodnotí a případně zaktualizuje s termínem nejpozději do 31. 3. příslušného roku (tj. aktualizace na rok 2018 nejpozději do 31. 3. 2018 na základě vyhodnocení roku 2017). Změny PRO budou prováděny přímo do dokumentu. Výsledkem bude dokument s označením data, ke kterému se vztahuje (Strategický plán rozvoje obce Písek, aktualizovaná verze k XX. YY. ZZZZ). Dokument bude v úvodu obsahovat seznam revizí, kdy každá revize bude v textu vyznačena a opatřena termínem aktualizace. Aktualizace PRO a jeho změny budou schváleny zastupitelstvem obce souběžně se schvalováním ročního rozpočtu a rozpočtového výhledu obce. Aktualizovaný plán rozvoje obce bude zveřejněn a bude dostupný na webových stránkách obce a v písemné podobě k nahlédnutí v úředních hodinách na Obecním úřadě obce Písek.

5.2 Způsob financování programu rozvoje obce Financování PRO bude prováděno pomocí operačních programů, a to zejména: 

Program rozvoje venkova (PRV).



Integrovaný regionální operační program.

95

96 

Operační program Životní prostředí.



Operační program Zaměstnanost.

Počítá se také s využitím smíšeného financování jednotlivými bankami a dotacemi z Moravskoslezského kraje a Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí. 5.2.1

Program rozvoje venkova.

PRV – prostředky na podporu investičních i neinvestičních projektů zaměřených na zvyšování konkurenceschopnosti podniků, podporu snižování nezaměstnanosti, prostředky na podporu projektů zaměřených na zpracování zemědělských produktů a uvádění na trh, na podporu spolupráce mezi jednotlivými obcemi Sdružení obcí Jablunkovska a subjekty MAS Jablunkovsko. 5.2.2

Integrovaný regionální operační program.

IROP – prostředky na podporu investičních projektů zaměřené na výstavbu a rekonstrukci budov pro tvorbu zařízení sociálních služeb, na zkapacitnění zařízení pro předškolní vzdělávání, dále projekty na podporu investičních projektů v oblasti bezpečnosti a bezbariérovosti na komunikacích a také na podporu investičních projektů v oblasti cyklotras a cyklostezek. 5.2.3

Operační program Životní prostředí.

Operační program Životní prostředí se zaměřuje na ochranu a udržitelné využívání zdrojů, ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší, ochranu přírody a krajiny, bezpečné prostředí. Vše pomocí opatření podporujících zlepšování kvality vody, snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech a ochrana klimatu, omezování množství odpadů a zefektivnění materiálových toků, snižování ekologických zátěží, ochranu a péči o přírodu a krajinu. OPŽP 2014–2020 je rozdělen do pěti prioritních os: 

Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní.



Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech.



Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika.



Ochrana a péče o přírodu a krajinu.



Energetické úspory.

Protože celý systém výzev v tomto operačním programu je poměrně komplikovaný, uvádíme zde pouze odkaz na webové stránky tohoto operačního programu: http://www.opzp.cz/vyzvy/ 5.2.4

Operační program Zaměstnanost.

Operační program Zaměstnanost pokrývá oblasti: 

Podpory zaměstnanosti. 96

97 

Rovných příležitostí žen a mužů.



Adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů.



Dalšího vzdělávání.



Sociálního začleňování a boje s chudobou.



Modernizace veřejné správy a veřejných služeb.



Podpory mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy.

S ohledem na způsobilost výdajů financovaných z Evropského sociálního fondu podporuje OP Zaměstnanost intervence nehmotného charakteru.

5.3 Analýza rizik obce Písek 5.3.1

Analýza a opatření k redukci vzniklých rizik

V souvislosti s realizací cílů akčního plánu rozvoje obce je vhodné určit rizika, která mohou v průběhu realizace vzniknout. Identifikace rizik vychází z předchozích analýz a souvisí s navrhovanými aktivitami a projekty akčního plánu, které vedou k naplnění cílů. Rizika představují možná nebezpečí vzniku události, která může negativně ovlivnit dosažení stanovených cílů. Identifikace, prevence i řešení rizik je zde v kompetenci obce. Je vhodné připravit a realizovat preventivní opatření, identifikovaná rizika sledovat a průběžně přehodnocovat jejich výskyt a významnost. V případě výskytu rizik v průběhu realizace cílů je nutné realizovat opatření ke zmírnění jejich dopadu. Hodnocení významnosti rizik je založeno na hodnocení očekávané pravděpodobnosti výskytu jednotlivých rizik a jejich materiálního/ nemateriálního dopadu na dosažení cílů strategie. Pravděpodobnost (sloupec „P“) i dopad (sloupec „D“) rizik jsou hodnoceny na škále 1 – 5 expertním odhadem: 

hodnota 1 představuje velmi malý dopad (resp. velmi malou pravděpodobnost),



hodnota 5 velmi velký dopad (resp. velmi vysokou pravděpodobnost).

Významnost rizika pak bude součinem pravděpodobnosti (P) a dopadu (D). Hodnota významnosti se pohybuje v rozmezí 1 – 25 bodů, přičemž v rámci registru rizik obce Písek považujeme: 

vysoké riziko

(nad 50 %)

hodnota 12,5 a více,



střední riziko

(25 - 50 %)

hodnota 6-12,



malé riziko

(do 25 %)

hodnota 5 a méně.

Zdroje rizika lze na základě závěrů předchozí analytické části včetně analýzy SWOT a stanovených cílů rozdělit na tyto hlavní oblasti:

97

98 

Finanční rizika.



Organizační rizika.



Technická rizika.



Rizika související s rozvojem obce.

Finanční rizika Tato rizika souvisí se způsobem financování projektů, se zadlužováním obce apod. Tabulka 5-2 Definice finančních rizik FINANČNÍ RIZIKO Nedostatek prostředků na běžný provoz, zhoršená platební schopnost obce Nedostatek volných finančních prostředků na plánované investice

Udržitelnost projektů, neuznatelné výdaje projektů

OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ VÝZNAMNOSTI RIZIKA Efektivní a úsporné hospodaření obce, průběžné vyhodnocování výsledků hospodaření Racionální plánování dlouhodobých investic, návaznost projektů; zapojení projektového manažera, efektivní finanční řízení obce, spolupráce s MAS Jablunkovsko, aktivní vyhledávání zdrojů

HODNOCENÍ Pravděpodobnost Dopad Významnost rizika (P) (D) (P*D)

Odborná administrace projektů, průběžná kontrola plnění plánu projektu a výdajů, zvláště u projektů realizovaných s dalšími subjekty

2

5

10

3

5

15

3

5

15

Zdroj: vlastní zpracování V oblasti finančních rizik jsou výsledné hodnoty rizik nejvyšší v otázce rizika udržitelnosti projektů, neuznatelných výdajů. Za účelem prevence a minimalizace tohoto rizika je doporučována odborná administrace projektů, pečlivá kontrola plnění projektu ve všech oblastech a všemi zúčastněnými subjekty. Dalším významným rizikem je možný nedostatek volných finančních prostředků na plánované investice. Prevencí tohoto rizika je pečlivé naplánování věcné i finanční stránky projektů, a také jejich návaznost v jednotlivých oblastech (spolupráce s MAS Jablunkovsko, SOJ aj.)

98

99

Organizační rizika Tento typ rizik souvisí např. problematikou řízení obce, včetně legislativních vlivů a kompetentnosti zaměstnanců. Tabulka 5-3 Definice organizačních rizik ORGANIZAČNÍ RIZIKO Personální riziko – zaměstnanci, spolupracující subjekty (nedostatek informací, zkušeností s přípravou a realizací projektů, koordinací spolupráce).

OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ VÝZNAMNOSTI RIZIKA Zapojení zaměstnanců a dalších subjektů do přípravy projektů obce, podpora sounáležitosti, soustavné, důkladné vedení projektů

HODNOCENÍ Pravděpodobnost Dopad Významnost rizika (P) (D) (P*D) 3

3

9

Legislativní změny

Pravidelné sledování změn, aktualizace obecních předpisů

3

2

6

Pasivní přístup partnerů (okolní obce, MAS, další zúčastněné strany) ke spolupráci obcí, náročnost realizace projektů

Rozvoj meziobecní spolupráce, podpora účasti na společných akcích, využití zkušeností s metodou LEADER, zapojení občanů, institucí, představitelů podnikové sféry Aktualizace a kontrola plnění strategického plánu, dohled nad dodržováním akčního plánu, soulad plánů s rozpočtem obce

3

4

12

3

5

15

Odchýlení se od cílů strategického plánu, nesoulad plánu a finančního rozpočtu, nevhodné projekty

Zdroj: vlastní zpracování Organizační rizika v souvislosti s rozvojem obce Písek jsou významná především v oblasti možného odchýlení se od cílů strategického plánu, nesouladu plánu a finančního rozpočtu, a také naplánování a realizace nevhodných projektů. Prevencí těchto rizik je průběžná součinnost realizačního týmu obce na tvorbě strategického plánu a jeho plnění. Důležitá je návaznost jednotlivých aktivit a projektů tak, aby se navzájem doplňovaly a podporovaly. Je třeba stanovit optimální zdroje financování budoucích aktivit a projektů, aktualizovat strategický plán dle měnících se podmínek.

Technická rizika Technická rizika souvisí se stav budov, vybavením, technickou infrastrukturou apod. 99

100 Tabulka 5-4 Definice technických rizik TECHNICKÉ RIZIKO Špatný stav vybraných nemovitostí v majetku obce

Nedořešená realizace kanalizace

OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ VÝZNAMNOSTI RIZIKA Nalezení účelného využití nemovitostí, vyhledání zdrojů financování (dotace krajské, národní, IROP) Aktualizace projektové dokumentace, čerpání dotace


5

20

3

4

12

Zdroj: vlastní zpracování K výrazným rizikům technického charakteru v obci Písek patří především špatný stav vybraných nemovitostí v majetku obce. Objekty jsou zastaralé, nevyhovující požadavkům dalšího dlouhodobého provozu. Jde především o areál Výletiště s budovou bývalé sokolovny, budovu pošty, obecního úřadu a hasičské zbrojnice.

Rizika související s rozvojem obce Tato rizika zahrnující oblasti s výrazným vlivem socioekonomických faktorů. Tabulka 5-5 Definice rizik vyplývajících ze socioekonomických faktorů RIZIKO SOUVISEJÍCÍ S ROZVOJEM OBCE Společenské změny, migrační změny, stárnutí obyvatel

Nedostatečné zpracování nabídek pro podnikání, zřízení účelových míst Riziko negativních společenských jevů (vandalismus, krádeže)

Nedostatečný rozvoj infrastruktury pro občanskou

OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ VÝZNAMNOSTI RIZIKA Podpora sounáležitosti, přizpůsobení služeb demografickému vývoji Prezentace akčního plánu, komunikace a informování podnikatelů, obyvatel Prevence (mj. sociální poradenství), spolupráce s policií ČR, kamerový systém Komplexní plánování infrastruktury v obci


3

3

1

3

3

3

4

12

3

5

15

100

101 vybavenost a cestovního ruch, zvýšená intenzita dopravy v obci

zohledňující preference obyvatel a nároky v případě rozvoje cestovního ruchu, mj. bezpečná doprava hledání dotací

Zhoršení ovzduší nebo jiných složek životního prostředí

Odpadové hospodářství podporující třídění odpadů, čistotu v obci, a také v odlehlejších oblastech s ohledem na turistický ruch, motivování obyvatel k ekologickému způsobu vytápění

4

4

16

Zdroj: vlastní zpracování Z hlediska socioekonomického jsou v souvislosti s rozvojem obce Písek významné především riziko nedostatečného rozvoje infrastruktury pro občanskou vybavenost a cestovní ruch, a také zvýšená intenzita dopravy v obci. Je zde také riziko zhoršení ovzduší nebo jiných složek životního prostředí ať už nešetrným přístupem obyvatel, institucí, návštěvníků, příp. nedostatečným zabezpečením ze strany obce. Těmto rizikům lze předcházet komplexním plánováním rozvoje infrastruktury v obci s ohledem na preference obyvatel i nároky možného rozvoje cestovního ruchu. Je vhodné podporovat bezpečnou dopravu (mj. i cyklistickou), z hlediska ekologického pak udržování čistoty v obci, třídění odpadů, ekologické způsoby vytápění, šetrné zacházení s přírodními zdroji. Pro obec bylo celkově identifikováno 14 rizikových faktorů, z toho šest rizik vysokých, pět rizik středních a tři rizika nízká. Současně byla navržena opatření k jejich prevenci či eliminaci jejich dopadu. Souhrnný přehled rizikových faktorů uvádí tabulka 5-6.

101

102

Tabulka 5-6 Shrnutí rizikových faktorů VYSOKÉ RIZIKO Udržitelnost projektů, neuznatelné výdaje projektů

STŘEDNÍ RIZIKO Personální riziko – zaměstnanci, spolupracující subjekty (nedostatek informací, zkušeností s přípravou a realizací projektů, koordinací spolupráce)

NÍZKÉ RIZIKO Nedostatek prostředků na běžný provoz, zhoršená platební schopnost obce

Legislativní změny

Společenské změny, migrační změny, stárnutí obyvatel

Nedostatek volných finančních prostředků na plánované investice Odchýlení se od cílů strategického plánu, nesoulad plánu a finančního rozpočtu, nevhodné projekty Špatný stav vybraných nemovitostí v majetku obce

Pasivní přístup partnerů (okolní obce, MAS, další zúčastněné strany) ke spolupráci obcí, náročnost realizace projektů

Nedostatečné zpracování nabídek pro podnikání, zřízení účelových míst

Nedořešená realizace kanalizace Riziko negativních společenských jevů (vandalismus, krádeže)

Nedostatečný rozvoj infrastruktury pro občanskou vybavenost a cestovního ruch, zvýšená intenzita dopravy v obci Zhoršení ovzduší nebo jiných složek životního prostředí Zdroj: vlastní zpracování

5.4 Vazba strategického plánu obce Písek na vyšší strategické dokumenty. Na tvorbu strategického plánu obce mají strategické cíle vyšších územních celků podstatný vliv. Obec stanovuje priority tak, aby byly v souladu s těmito dokumenty. Níže jsou zmíněny dokumenty, které ovlivňují aktuální tvorbu programu rozvoje v členění na národní, krajskou, místní (ve smyslu sdružení obcí a mikroregionů) a obecní. Obec Písek je součástí Sdružení obcí Jablunkovska a je členem Místní akční skupiny Jablunkovsko, která zabezpečuje soulad s dokumenty vyšších úrovní a také umožňuje přizpůsobovat plánované akce strategickým plánům okolních obcí. Zpracovaný plán je s výše uvedenými dokumenty v souladu.

102

103 Vazba na strategické dokumenty byla analyzována pomocí srovnávání jednotlivých dokumentů se strategickými a programovými cíli obce. Tabulka 5-7 Národní úroveň strategií Národní úroveň

Charakteristika dokumentu

Vztah k rozvoji obce

Strategie regionálního

Koncepční dokument

Specifika týkající se

rozvoje ČR 2014 – 2020

regionálního rozvoje.

Moravskoslezského kraje a

Hlavním úkolem dokumentu

podporované aktivity

je formulovat přístup státu k podpoře regionálního rozvoje. Důraz je kladen na regionální rozdíly. Politika územního rozvoje ČR

Celostátní dokument

Specifika týkající se MSK, se

2008, aktualizace č. 1, 2015

územního plánování, který by

pomítla do Zásad územního

měl koordinovat územně

rozvoje kraje a následně do

plánovací činnosti krajů a

územního plánu obce.

zároveň sloužit jako zdroj argumentů při prosazování českých zájmů v rámci územního rozvoje EU. Územní dimenze 2014-2020

Vymezení disparit na území

Podporované aktivity z EU

ČR a využití integrovaných

fondů

nástrojů pro využití EU fondů. Zdroj: Vlastní zpracování

103

104 Tabulka 5-8 Krajská úroveň strategií Krajská úroveň



Zásady územního rozvoje

Tento materiál zpracovávají

Zásady územního rozvoje

MSK, aktualizace 2012

jednotlivé kraje. Zásady

kraje jsou pro územní plán

územního rozvoje navazují na

obce závazné

Politiku územního rozvoje, kterou dále zpřesňují. Studie sídelní struktury MSK,

Příloha č. 1 –

Základní charakteristiky

2011

sociodemografický a

spravovaného obvodu

ekonomický rozbor SO ORP, Ostrava Strategie rozvoje MSK na léta

Základní strategický

Z hlediska synergických efektů

2009 - 2020

dokument, který plní

je vhodné, aby se krajská

podmínky vyplývající ze

strategie doplňovala se

zákona o podpoře

strategií obce

regionálního rozvoje. Priority a cíle rozvoje kraje v oblasti konkurenceschopnosti, vzdělávání, zaměstnanosti, efektivní veřejné správy, kultury prostředí. Marketingová strategie

Vymezení priorit v ČR,

Využití potenciálu obce pro

rozvoje cestovního ruchu v

podpora kooperačních

cestovní ruch

MS kraji pro léta 2014–2020

seskupení v ČR.

Regionální inovační strategie

Vymezení priorit inovací,

Priority podporovaných oborů

Moravskoslezského kraje na

podpora výzkumných,

podnikání např. na území

léta 2010-2020

inovačních a technologických

obce

aktivit Zdroj: Vlastní zpracování

Národní dokumenty představují koncepční rámce, které poté rozpracovala regionální úroveň v několika oblastech, jako v oblastech územního rozvoje, rozvoje cestovního ruchu, a také v oblasti vlivu inovací na rozvoj podnikání a regionu.

104

105 Tabulka 5-9 Místní a obecní úroveň strategií Místní úroveň



Strategie rozvoje MAS

Vymezuje jednotlivé

Z hlediska synergických

Jablunkovsko

strategické oblasti rozvoje

efektů je žádoucí, aby strategie obce byla v souladu s tímto dokumentem

Strategie SOJ





Strategie ORP Jablunkov





Obecní úroveň Územní plán obce Písek Polom

Základní plánovací dokument

Priority rozvoje obce a jejího

obce

území


Pro tvorbu programu obce jsou nejbližší dokumenty z místní úrovně řízení (na úrovni sdružení obcí a místních akčních skupin), které dotvářejí konkrétní rysy území a jsou nápomocny při tvorbě preferencí cílů pro plánovací programové období. Pro rozvoj projektů na komunitní úrovni je zásadním dokumentem strategie Místní akční skupiny Jablunkovsko, jejímž je obec Písek členem. Sdružení obcí Jablunkovska (SOJ) v současné době připravuje vlastní koncepční dokument. Na úrovni ORP Jablunkov se připravuje místní akční plán vzdělávání.

105

106

6 ZÁVĚR Tento dokument se skládá ze dvou částí, analytické části a části návrhové, která z části analytické vychází. Část analytická obsahuje profil obce Písek, zahrnující historický vývoj obce, její geografické a demografické údaje, hospodářské a technické indicie, údaje o stavu životního prostředí a správě obce. Významnou částí je vyhodnocení dotazníkového šetření mezi občany, které je použito jako jeden z podkladů pro analýzu silných a slabých stránek obce. Dotazníková akce mezi občany rovněž ukázala, že občané si váží současného charakteru obce a chtějí jej dále udržet a rozvíjet. Důležitou součástí je SWOT analýza, zjišťující silné a slabé stránky obce, příležitosti a hrozby jejího fungování. Návrhová část vychází z výše uvedených analytických podkladů. Na základě celkové vize dalšího rozvoje obce stanoví jednotlivé programové cíle a podrobně je zdůvodňuje. Z uvedených cílů, cílů rozvoje Sdružení obcí Jablunkovska a Místní akční skupiny jablunkovsko a v neposlední míře na základě konkrétních plánů občanů stanovuje jednotlivé aktivity dalšího rozvoje, které konkretizuje do projektových fiší. Program rozvoje obce a jeho součásti (akční plán, katalog aktivit apod.) představují základ pro tvorbu finančního plánu, finančního výhledu a rozpočtu obce na jednotlivá následující léta. Proto byl dokument doplněn o přílohu týkající se analýzy finančního zdraví obce jako vodítka pro tyto plánovací činnosti. I když jsou základním zdrojem pro financování rozvojových aktivit vlastní zdroje obce, předpokládá se také spolufinancování z veřejných rozpočtů (kraj, ČR, fondy EU). Strategický plán rozvoje obce Písek bude soužit pro orientaci vedení obce při plánování jejího dalšího rozvoje. Důležitou částí stanovené strategie je také navržený způsob aktualizace tohoto plánu v příštích letech.

106

107

POUŽITÁ LITERATURA A PODKLADY [1] Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí [online]. 2014 [cit. 2014-01-30].

Url:

http://www.regionalnirozvoj.cz/tl_files/soubory/Planovani_obci/Metodika_PRO.pdf [2] Pavlas, M., 2015. Ukazatele finanční stability města. Regionální rozvoj mezi teorií a praxí, 4 (1), 1-15. ISSN 1805-3246. [3] Baštař, D., 2006. Finanční a majetková analýza měst a obcí. Diplomová práce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. Další zdroje jsou uvedeny v poznámkách pod čarou.

107

108

SEZNAM ZKRATEK CLLD

Komunitně vedený místní rozvoj

IROP

Integrovaný regionální operační program

MAS

Místní akční skupina

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MS, MSK

Moravskoslezský kraj

PRO

Strategický plán rozvoje obce

SO ORP

Správní

obvod

obce

s

rozšířenou

působností ZO

Zastupitelstvo obce

SOJ

Sdružení obcí Jablunkovska

108

109

SEZNAM TABULEK Tabulka 1-1 Počet obyvatel a domovní fond – historický vývoj ............................................................ 11 Tabulka 1-2 Složení obyvatel obce Písek – vývoj v letech 2007 – 2014 .............................................. 12 Tabulka 1-3 Struktura vzdělání obyvatel v letech 2001 a 2011 .............................................................. 13 Tabulka 1-4 Občané vyjíždějící z obce Písek ................................................................................................. 14 Tabulka 1-5 Lidé přijíždějící do obce ............................................................................................................... 14 Tabulka 1-6 Struktura ekonomické aktivity obyvatel obce Písek (rok 2011) ..................................... 16 Tabulka 1-7 Ekonomicky aktivní zaměstnaní obyvatelé obce Písek dle vykonávané profese v roce 2011 ................................................................................................................................................................... 17 Tabulka 1-8 Stavební objekty v obci Písek podle způsobu využití v roce 2015 ............................... 21 Tabulka 1-9 Parcely v katastrálním území Písek u Jablunkova podle způsobu využití .................. 22 Tabulka 1-10 Podnikatelské subjekty v obci Písek k 31. 12. 2015 se sídlem v obci Písek nebo provozovnou či pobočkou ......................................................................................................................... 23 Tabulka 1-11 Podnikatelské subjekty v obci Písek k 31. 12. 2015 dle NACE ..................................... 23 Tabulka 1-12 Podnikatelské subjekty v obci dle počtu zaměstnanců.................................................. 24 Tabulka 1-13 Vývoj trhu práce v obci .............................................................................................................. 25 Tabulka 1-14 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení v obci Písek k 31. 12. 2014.................. 26 Tabulka 1-15 Popis cyklostezek a cyklotras .................................................................................................. 31 Tabulka 1-16 Dokončené byty v letech 2010 – 2014 ................................................................................. 33 Tabulka 1-17 Základní ukazatelé finančního zdraví obce ........................................................................ 47 Tabulka 1-18 Souhrnné ukazatele 2010-2016 .............................................................................................. 48 Tabulka 2-1 Průměrné hodnocení oblastí rozvoje obce ........................................................................... 53 Tabulka 2-2 Průměrné hodnocení priorit pro obecní správu.................................................................. 55 Tabulka 2-3 Investice navrhované občany ..................................................................................................... 56 Tabulka 2-4 Problémy obce, které by se měly přednostně řešit ........................................................... 61 Tabulka 2-5 Zajímavé tradiční akce .................................................................................................................. 63 Tabulka 2-6 Chybějící akce .................................................................................................................................. 64 Tabulka 2-7 Průměrné hodnocení jednotlivých forem nakládání s odpady ...................................... 67 Tabulka 3-1 Výchozí SWOT analýza prostředí obce Písek ....................................................................... 71 Tabulka 3-2 Shrnutí SWOT s vyhodnocením ................................................................................................ 75

109

110 Tabulka 4-1 Odůvodnění programových cílů ............................................................................................... 83 Tabulka 4-2 Shrnutí akčního plánu ................................................................................................................... 86 Tabulka 4-3 Rozvojové aktivity Programového cíle S ................................................................................ 87 Tabulka 4-4 Rozvojové aktivity Programového cíle H ............................................................................... 88 Tabulka 4-5 Rozvojové aktivity Programového cíle SO ............................................................................ 88 Tabulka 4-6 Rozvojové aktivity programového cíle R ............................................................................... 90 Tabulka 4-7 Rozvojové aktivity programového cíle Ž ............................................................................... 91 Tabulka 5-1 Řídicí složka realizace rozvoje obce......................................................................................... 93 Tabulka 5-2 Definice finančních rizik ............................................................................................................... 98 Tabulka 5-3 Definice organizačních rizik ........................................................................................................ 99 Tabulka 5-4 Definice technických rizik ......................................................................................................... 100 Tabulka 5-5 Definice rizik vyplývajících ze socioekonomických faktorů .......................................... 100 Tabulka 5-6 Shrnutí rizikových faktorů ........................................................................................................ 102 Tabulka 5-7 Národní úroveň strategií .......................................................................................................... 103 Tabulka 5-8 Krajská úroveň strategií............................................................................................................. 104 Tabulka 5-9 Místní a obecní úroveň strategií ............................................................................................ 105

110

111

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1-1 Umístění obce Písek .............................................................................................................................9 Obrázek 1-2 Věkové složení obyvatel obce Písek k 31. 12. 2014 (v %) .......................................................... 12 Obrázek 1-3 Struktura ekonomicky aktivních zaměstnaných obyvatel obce Písek ................................... 15 Obrázek 1-4 Struktura ekonomicky aktivních zaměstnaných občanů obce Písek dle odvětví profesního působení v roce 2011 ....................................................................................................................................... 18 Obrázek 1-5 Cyklostezky/ cyklotrasy v obci Písek .............................................................................................. 31 3

Obrázek 1-6 Koncentrace oxidu siřičitého v obci a okolí (µg/m max. koncentrace za 24 hodin) ....... 38 3

Obrázek 1-7 Roční průměr koncentrace oxidu dusičitého v obci a okolí roční průměr (µg/m ) ......... 39 3

Obrázek 1-8: Koncentrace prachu PM10 (µg/m ) v obci a okolí – max. průměr za 24 hod .................. 39 Obrázek 1-9 Oblasti zhoršené kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji ................................................... 40 Obrázek 1-10 Přehled o příjmech a výdajích v letech 2010-2015 v mil. Kč ................................................. 46 Obrázek 2-1 Budoucí charakter obce ................................................................................................................... 51 Obrázek 2-2 Charakteristika budoucího rozvoje obce ..................................................................................... 51 Obrázek 2-3 Hodnocení oblastí rozvoje obce .................................................................................................. 52 Obrázek 2-4 Hodnocení oblastí, na které by se měla zaměřit obecní správa........................................... 54 Obrázek 2-5 Zájem občanů setrvat v obci vs. jejich věk ................................................................................. 57 Obrázek 2-6 Chybějící zařízení pro volný čas.................................................................................................... 58 Obrázek 2-7 Podporované oblasti kulturního vyžití v obci ............................................................................ 58 Obrázek 2-8 Oblasti, které by za 10 let neměly v obci chybět ...................................................................... 59 Obrázek 2-9 Postrádané služby ............................................................................................................................ 60 Obrázek 2-10 Postrádané aktivity sociálních služeb ......................................................................................... 60 Obrázek 2-11 Prioritní investiční akce ................................................................................................................... 62 Obrázek 2-12 Pocit bezpečí v obci ....................................................................................................................... 63 Obrázek 2-13 Čistota v obci vs. věk...................................................................................................................... 65 Obrázek 2-14 Problémové oblasti čistoty obce ................................................................................................. 65 Obrázek 2-15 Zdroje zhoršení kvality životního prostředí v obci ................................................................. 66 Obrázek 2-16 Spokojenost s nakládáním s odpady v obci ............................................................................. 66 Obrázek 2-17 Změny v současném systému svozu papíru, plastů a skla ................................................... 67 Obrázek 2-18 Dopravní prostředek nejvíce používaný při přepravě do zaměstnání/školy.................... 68

111

112 Obrázek 2-19 Spokojenost s frekvencí spojů hromadné dopravy za dostatečné? ................................... 68 Obrázek 2-20 Hodnocení práce obecního zastupitelstva .............................................................................. 69 Obrázek 2-21 Zdroje informací z obecního úřadu ........................................................................................... 69 Obrázek 4-1 Jednotlivé části akčního plánu obce .............................................................................................. 81 Obrázek 5-1 Složky realizace PRO ........................................................................................................................ 93

112

113

PŘÍLOHY Příloha 1 Porovnání finančních a účetních ukazatelů obce Písek (2010-2015) v Kč Ukazatel

2010

Příjmy (konsolid.)

2011

2012

2013

2014

2015 (k 30.06.)

11 686 170,00

24 371 762,66

20 291 790,62

18 145 988,58

18 417 740,80

12 999 670,86

11 009 710,00

22 862 285,48

22 421 476,47

15 113 616,10

17 720 223,74

12 552 970,10

676 460,00

1 509 477,18

-2 129 685,85

3 032 372,48

697 517,06

446 700,76

0,00

0,00

1 441 523,22

0,00

0,00

0,00

36 600,00

13 891,45

2 683,10

10 851,34

6 635,40

1 586,20

668 000,00

660 000,00

0,00

500 000,00

500 000,00

250 000,00

celkem

704 600,00

673 891,45

2 683,10

510 851,34

506 635,40

251 586,20

Majetek celkem

90 771 560,00

83 718 452,01

94 226 960,50

93 364 664,26

94 518 595,79

102 120 616,77

hmotný majetek

87 121 010,00

79 563 934,32

89 767 849,64

88 333 597,61

89 329 687,96

95 636 066,49

Pohledávky brutto

1 476 870,00

1 057 102,83

2 405 664,00

539 667,83

628 362,17

1 715 651,35

1 276 870,00

887 102,83

2 335 664,00

469 667,83

441 487,17

1 669 451,35

1 271 170,00

884 458,13

2 311 926,20

449 356,93

420 776,47

1 648 740,65

majetek

0,00

0,00

703 174,31

3 237 116,79

3 432 581,85

3 732 923,61

Cizí zdroje celkem

1 603 640,00

847 257,16

2 466 777,86

1 468 407,52

1 030 155,30

1 043 496,22

0,00

0,00

1 467 307,06

941 523,22

441 523,22

191 523,22

Krátkodobé závazky 840 490,00

103 135,36

999 470,80

526 884,30

588 632,08

851 973,00

Náklady

9 868 000,00

14 072 459,73

12 269 751,75

13 070 409,42

13 937 043,15

5 872 605,47

Výnosy

11 935 220,00

16 750 610,34

14 052 515,15

15 613 086,98

16 094 227,22

8 170 812,93

2 016 680,00

2 570 420,61

1 782 763,40

2 542 677,56

2 157 184,07

2 298 207,46

Výdaje (konsolid.) Saldo

příjmů

a

výdajů (konsolid.) Přijaté

půjčené

prostředky Hrazené úroky Uhrazené jistin

splátky půjčených

prostředků Dluhová

služba

Dlouhodobý

Krátkodobé pohledávky brutto Krátkodobé pohledávky netto Krátkodobý finanční

Dlouhodobé závazky

Výsledek hospodaření

Zdroj: výroční zprávy obce, aplikace Monitor http://monitor.statnipokladna.cz/2014/obce/detail/IČ (kód): 00576930

113

114 Příloha 2 Závěry dotazníkové akce (zvláštní dokument ve formátu pdf.) Příloha 3 Analýza finanční stability obce Písek K hodnocení finanční stability byla využita metodika Pavlase (2015), která zohledňuje délku dostupné časové řady finančních údajů a jednoduchost interpretace výsledků, pomocí škály či doporučených hodnot. Hodnocení finanční stability obce Písek z krátkodobého až střednědobého hlediska bude provedeno pomocí následujících základních dílčích ukazatelů, které jsou jednotlivě i v agregované podobě spojeny s krátkodobou až střednědobou finanční stabilitou obce Písek:

Oblast běžného rozpočtu (provozní činnost) 1.

Saldo (přebytek) běžného rozpočtu.

2.

Procentní podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech.

Oblast zadluženosti 3.

Ukazatel krytí dluhové služby.

4.

Ukazatel zadluženosti na 1 obyvatele.

Oblast investiční činnosti 5.

Kapacita samofinancování.

6.

Saldo kapitálového rozpočtu.

7.

Ukazatel investiční aktivity.

8.

Zajištění udržitelné reprodukce majetku.

Jednotlivé ukazatele byly spočítány dle výše uvedené metodiky, v časovém horizontu šesti let, což umožňuje jejich komparaci.42 Ukazatel salda běžného rozpočtu a procentní podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech Saldo (přebytek) běžného rozpočtu (BR) můžeme považovat za stěžejní vlastní zdroj financování rozvojových aktivit, navržených akčním plánem. Vyjadřuje se jako výsledek provozního hospodaření obce, tj. rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji (tj. provozními čili neinvestičními výdaji).

42

Veškeré níže uvedené obrázky jsou výsledkem vlastních výpočtů podle výše uvedené metodiky.

114

115 Obrázek 2 Saldo běžného rozpočtu 2010-2016

6 829 384,97 6 829 384,97

2016 2015

944 638,91 944 638,91 4 941 312,88 4 930 977,08

2014

5 962 454,93 5 916 955,33

2013 2012

3 455 396,39 3 356 756,59

-3 544 735,61 2011 -3 572 133,21

2010

661 700,00 607 280,00

Čistý přebytek BR

Hrubá bilance (saldo) BR

Rozdíl mezi hrubou bilancí BR a čistým přebytkem BR spočívá pouze v jedné položce, a to v připočtení placených úroků k hrubé bilanci BR. Výše salda běžného rozpočtu je mimo rok 2011 kladná (vyrovnaný rozpočet či záporné saldo mohou vyjadřovat krátkodobě nestabilní hospodaření obce, v případě opakovaných negativních sald pak střednědobě nestabilní hospodaření), sníženou hodnotu salda vykazuje rok 2010 (růst běžných výdajů v oblasti dotací příspěvkovým organizacím zřízených obcí a 2015 (vliv účtování OP ŽP – kanalizace, Regionální rada regionu Moravskoslezsko – chodník a další investiční akce obce). Obecně nelze přebytek a deficit rozpočtu obce vždy bez dalších rozborů hodnotit jako jednoznačně pozitivní či negativní jev, růst přebytku a záměrné omezování výdajů připravuje obec na další investiční projekty, stejně tak ojedinělé negativní saldo v roce 2011 bylo způsobeno investicemi do rozvoje obce. Procentní podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech je doplňkovým ukazatelem salda BR s tím, že jaké procento běžných příjmů transformovaných do přebytku BR je znakem krátkodobé/střednědobé finanční stability obce. Minimální hodnota provozního salda, kterou by měla stabilní obec překračovat, je 10 %, což koresponduje s výsledky přebytků provozního salda. Vzhledem k průměrné hodnotě

běžných příjmů, které mimo rok 2015 (40 mil. Kč) dosáhly 20-25 mil. Kč, by minimální výše salda BR měla být držena ve výši 2 až 2,5 mil. Kč.

115

116 Obrázek 3 Procentní podíl přebytku běžného rozpočtu 2010-2016

Oblast zadluženosti Schopnost obce dostát svým dluhovým závazkům (tj. dluhové službě) a nevyužívat k jejich splácení jiných rozpočtových zdrojů než provozních úspor je dalším znakem finanční stability. Tuto schopnost lze měřit poměrovým ukazatelem krytí dluhové služby, který bude doplněn ukazatelem zadluženosti na jednoho obyvatele a kapacitou samofinancování. Ukazatel byl pro obec Písek vypočítán pouze do roku 2014, protože v letech 2015/2016 byla dluhová služba obce ve výši 0 tis. Kč a ukazatel nebylo možno vyjádřit. Doporučená hodnota ukazatele je vyšší jak jedna, což pro obec znamená schopnost uhrazení závazků s tím, že nevyčerpá veškeré své roční rezervy. Ohrožení krátkodobou platební neschopností hrozilo obci v letech 2010-2011 a jak již z předchozího rozboru vyplynulo, vliv měly počátky investiční činnosti. Za optimální se považuje hodnota ukazatele 1,2 (tedy 20% rezerva), povoluje se, vzhledem k čerpání dotací z fondů EU maximální míra 30% (hodnota ukazatele 1,3). Je nutné uvědomit si, že pokud by obec splácela nižší splátky delší dobu, pak ukazatel dluhové služby pro ni bude vycházet příznivěji, nicméně bude zkreslovat informaci o jejím skutečném finančním zdraví. Z dostupné finanční informace, kdy dluhová služba obce

činila mezi lety 2010-2014 v průměru 1,6 mil. Kč, pak požadovaná rezerva by měla být ve výši 1,92 – 2,08 mil. Kč (hodnota ukazatele mezi 1,2 až 1,3), což koresponduje i s výsledkem požadavku na výši salda BR.

116

117 Obrázek 4 Ukazatel krytí dluhové služby 2010-2014

Doplňkovým ukazatelem je výpočet zadluženosti na jednoho obyvatele, který je pro obec velice příznivý. Za doporučenou hodnotu u obcí nad 5000 obyvatel považuje Pavlas (2015) hodnotu 5 000 Kč na obyvatele, z čehož vyplývá, že pro obec Písek bude tato hodnota nižší (vzhledem k počtu obyvatel do 2 000 občanů).

117

118 Obrázek 5 Ukazatel zadluženosti na jednoho obyvatele obce

Sama velikost dluhu na obyvatele v nominální hodnotě ovšem nemusí být projevem finanční nestability obce, pokud obec řídí svou dluhovou službu (viz výsledky ukazatele krytí dluhové služby) a je schopna splácet své závazky s dostatečnou rezervou, což obec projevuje stabilně od roku 2012. Přesto je patrné, že obec Písek se snaží dodržet podobné pravidlo, tj. výše nominálního dluhu 2000 Kč na obyvatele v obci (v současné době má obec 1 825 obyvatel).

Z výše uvedeného vyplývá, že při dodržení max. výše dluhu na obyvatele v částce 2 000 Kč by se obec mohla zadlužit do výše 3,65 mil. Kč. Oblast investiční činnosti Zásadní vliv na rozvoj obce jsou její investiční aktivity, které se v rámci finančního plánování promítají především do kapitálové stránky rozpočtu, tedy do kapitálových příjmů a investičních (kapitálových) výdajů. Do výpočtů byl použit hrubý přebytek BR, který je nižší o výdaje spojené s platbou úroků a za případný leasing.

118

119 Obrázek 6 Bilance kapitálového účtu a saldo kapitálového rozpočtu 2010-2016

Jak je z obrázku patrné, kapitálové výdaje převažují nad kapitálovými příjmy, což zatím neplatí v prvním pololetí roku 2016. Z toho vyplývá, že obec využívá svých rezerv na bankovních účtech či cizích zdrojů financování pro krytí investičních projektů. V případě první poloviny roku 2016, kdy saldo (bilance) kapitálového účtu je kladné, je obec schopna financovat dosavadní investice z vlastních zdrojů (rezerv a investičních dotací) a nečerpat tak rezervu z přebytku běžného rozpočtu. Doplňkovým ukazatelem byl spočítán ukazatel samofinancování.

119

120 Obrázek 7 Kapacita samofinancování 2010-2016

Doporučená hodnota ukazatele je hodnota větší než jedna, kdy obec kryje svými kapitálovými příjmy kapitálové výdaje, což mimo roky 2010-2011 a 2015, které již byly zmiňovány v rámci rozboru, obec splňuje. Na rozbor navazuje ukazatel investiční aktivity, který umožňuje vyjádřit, zda je výše kapitálových výdajů optimální, tj. zda obec dostatečně investuje vzhledem k velikosti výdajové stránky svého rozpočtu. Obrázek 8 Ukazatel investiční aktivity 2010-2016

40,4%

26,7%

25,8% 18,7% 15,6%

15,1%

4,6%

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

120

121 Minimální hranice u středně velkých obcí je považována hodnota 20%, u obce Písek lze vidět oscilaci výsledků v roce 2013 a neuzavřený rok 2016, který nemůžeme považovat za směrodatný pro další hodnocení (některé investice se mohou projevit až v druhé polovině roku). Jediným kvalitativním ukazatelem je v této analýze ukazatel udržitelné reprodukce majetku, který porovnává hodnotu kapitálových výdajů s výší odpisů. Výše ukazatele je zkreslena tím, že obce oceňovaly svůj majetek postupně od roku 2009, a proto v případě obce Písek se ukazatel nedal zhodnotit za roky 2010 a 2011 díky nulové výši uplatněných odpisů. Obrázek 9 Zajištění udržitelné reprodukce majetku 2012-2016

20

18,03

18 16 14 12

10 8 6 4

4,00 2,40

2,81

2

0,34

2012

2013

2014

2015

2016

Výsledná hodnota ukazatele logicky musí být vyšší jak jedna, kdy situace odpovídá skutečnosti, že kapitálové výdaje byly spotřebovány na reprodukci majetku. Pokud je ukazatel vyšší, jak je i v případě obce Písek, znamená to větší rozvojové investice nad rámec reprodukce majetku a je znakem ekonomické prosperity obce. Agregace ukazatelů finanční stability

Finanční stabilitu obce je třeba posuzovat jako celek a vnímat provázanost jednotlivých dílčích ukazatelů. Proto je každý sledovaný parametr sledován ze dvou hledisek (dvou komplementárních dílčích indikátorů). Uvedenou komplementaritu znázorňuje následující schéma.

121

122 Obrázek 10 Vzájemná provázanost dílčích ukazatelů a vazba na jednotlivé aspekty finanční stability

Tato agregace využívá metody tzv. scoringu. Scoring v podstatě znamená „oznámkování“ kvality bonity daného hodnoceného subjektu (v tomto případě obce). Jedná se o použití bodové metody hodnocení, kdy ke každé sledované hodnotě finančního ukazatele přiřadíme příslušný počet bodů. Tyto body se následně vynásobí vahou odpovídající jejich významu či důležitosti v celkovém hodnocení. Součet vážených bodů pak představuje výsledek hodnocení (Baštař, 2006, s. 12). Metoda scoringu byla za účelem agregace dílčích indikátorů zjednodušena formou algoritmu zařazování obcí do tří kvalitativních skupin (A, B, C) podle dosažených výsledků jednotlivých dílčích indikátorů. Tyto kvalitativní skupiny představují určitou agregátní bonitu dané obce. Ke každému z dílčích výpočtů jsou přiřazeny hodnoty (skóre), které lze považovat za optimální (A), únosné (B) a zcela neudržitelné (C). Každý z dílčích výpočtů má přiřazenu svoji váhu v procentech podle toho, nakolik je jeho výsledek podstatný pro celkové vyhodnocení hospodaření obce za daný rok (Pavlas, 2015, s. 14). Agregace (shrnutí ukazatelů je provedena v následující tabulce.

122

123 Tabulka 1 Agregace ukazatelů za roky 2010-2016 Doporuče ná Agregace ukazatelů

2016

hodnota pro rating

201

201

201

201

201

201 (30. 6.

0

1

2

3

4

5 2016)

A 1. Provozní výsledek hospodaření

Váha Celkově za ukazatel ukazatel

e

>0

A

C

A

A

A

A

A

B

0,1

≥ 10

B

C

A

A

A

B

A

B

0,1

C

C

A

A

A

*

*

B

0,15

A

A

A

A

A

A

A

A

0,15

≥1

C

C

A

A

A

B

A

B

0,1

>0

B

B

B

B

B

B

B

B

0,1

≥ 20 %

B

A

B

A

A

A

*

A

0,15

≥2

*

*

A

A

A

A

B

A

0,15

2. Procentní podíl přebytku běžného rozpočtu na běžných příjmech 3. Ukazatel krytí dluhové

> 1,2

služby 4. Ukazatel zadluženosti na

< 5 000 Kč

jednoho obyvatele 5. Kapacita samofinancování 6. Saldo kapitálového rozpočtu 7. Ukazatel investiční aktivity 8. Zajištění udržitelné reprodukce majetku Celkový rating

B

Závěr: Hodnocení obce Písek dosáhlo hodnocení 45% známky A a 55% známky B. Celkové skóre představuje rating B (kdy B rating splňuje všechna kritéria hodnocení současně: A ≤ 60 %, B ≥ 40 %, C < 30 %). Výkyvy v hospodaření v letech 2010-2011 byly způsobeny počínajícími investičními akcemi (v ukazateli 1 nelze hodnotit situaci jako A, pokud jedno období obsahuje hodnocení C), dále neuplatňováním odpisů v letech 2010-2011 (byly uplatněny až v pozdějších letech), což se promítá do reprodukce majetku. Obec uspokojivě finančně stabilní a jeho hospodaření udržitelné za předpokladu zachování alespoň stávajících hodnot dílčích ukazatelů, zejména v oblasti ukazatele 1, 2, 5 a 8.

123

OBEC PÍSEK. Strategický plán rozvoje. obce Písek do roku (návrh pro zastupitelstvo obce) Zpracovali: Mgr. Šárka Čemerková, Ph.D

Recommend Documents