obchodní korporace Jednání za podnikatele (zákonné zastoupení, prokura a další smluvní zastoupení)
Principy teorie firemního práva, česká právní úprava obchodní firmy dle NOZ Mgr. Jan Zezulčík VOS SOKRATES 2015
podnikatel • § 420 (1) NOZ Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
• § 421 (1) Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. • § 421 (2) Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.
Jednání podnikatele = právní jednání, které záleží v projevování vytvořené vůle vůči třetí osobě s cílem způsobit vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují. NOZ legální definici právního jednání neobsahuje: jako právní jednání podnikatele lze proto i nadále chápat projevování vůle podnikatele v souvislosti s provozem obchodního závodu navenek. Obsah tohoto pojmu je nutné odlišovat od řízení, rozhodování a obchodního vedení uvnitř závodu podnikatele, které nemá právní účinky navenek.
Způsob jednání podnikatele Přímé jednání = osobní právní jednání podnikatele – fyzické osoby svým jménem na svůj účet (DŘÍVE také jednání statutárního orgánu právnické osoby jménem této osoby na její účet)
Nepřímé jednání = jednání zástupce = právní jednání zástupce podnikatele (fyzické/právnické osoby) jménem podnikatele (za podnikatele) na jeho účet a tudíž s právními důsledky (účinky) pro podnikatele. NOVĚ i jednání statutárního orgánu právnické osoby jako jejího zástupce.
Nepřímé jednání podnikatele – jednání za podnikatele (zastoupení) §436 a násl. NOZ Zástupce projevuje při jednání svou vlastní vůli, ale činí tak jménem a na účet zastoupeného (event. svým jménem, ale vždy na účet zastoupeného) a ten, kdo vůli projevuje, není vázán důsledky tohoto projevu. Zástupcem je ten, kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného; práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému (když není zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem)
Způsob jednání Zástupce jedná osobně, ale dalšího zástupce může pověřit, POKUD: a) Je to sjednáno se zastoupeným, NEBO b)To vyžaduje nutná potřeba Zástupce odpovídá za výběr substituta Možnost vyloučit úplně
Pokud je více zástupců, má se za to, že každý může jednat samostatně
Překročení zástupčího oprávnění (obecně) §440 NOZ Nově obecná úprava, tzn. pro všechny typy zastoupení
Překročí-li zástupce oprávnění jednat, zastoupený je zavázán, jen pokud překročení bez zbytečného odkladu schválí (stejně to platí, pokud za osobu jedná někdo, kdo k tomu není oprávněn) Není-li jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je zavázána osoba, která jednala. V tomto případě se na ní třetí osoba, pokud byla v dobré víře, může domáhat plnění nebo náhrady škody Pokud je jednáno za nesvéprávnou osobu, schvaluje zákonný zástupce, opatrovník nebo soud
Zákonné zastoupení §430 a násl Jednání pověřené osoby § 430, odst. 1 NOZ Vedoucí odštěpného závodu § 503 NOZ !! Pouze PO !! – statutární orgán, zaměstnanci, členové nebo členové orgánu nezapsaného do OR § 166 NOZ
Jednání pověřené osoby § 430, odst. 1 NOZ • § 430, odst. 1 NOZ „Pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.“ • vztahuje se na všechny takto pověřené osoby, pověřením je nutno rozumět nejen formální, nýbrž i faktické pověření výkonem určité činnosti (může být vymezena vnitřními organizačními předpisy, vymezením pracovní náplně atd.) • pověření určitou činností se děje při provozování závodu; rozsah zákonného zastoupení plyne z obvyklosti úkonů, k nimž při pověřené činnosti dochází – různé podle okolností
• § 431 NOZ „Překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.“
• § 430, odst. 2 NOZ Jednání jiné osoby – tzv. jednání nezmocněného jednatele; „Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.“ • Jinou osobou je osoba, která není zmocněná (oprávněná) za podnikatele jednat ani podle zákona, ani podle plné moci; jednání takové osoby přesto podnikatele zavazuje, jsou-li kumulativně splněny dvě podmínky: • k jednání došlo v provozovně podnikatele • třetí osoba byla v dobré víře, že jednající osoba není k jednání oprávněna .
§ 432 Zákaz konkurence ve vztahu k zastoupení podnikatele (1) Osoba, která vystupuje jako podnikatelův zástupce při provozu obchodního závodu, nesmí bez souhlasu podnikatele činit na vlastní nebo cizí účet nic, co spadá do oboru obchodního závodu. Stane-li se tak, může se podnikatel domáhat, aby se jeho zástupce takového jednání zdržel. (2) Jednal-li zástupce na vlastní účet, může se podnikatel domáhat, aby zástupcovo jednání bylo prohlášeno za učiněné na jeho účet. Jednal-li zástupce na cizí účet, může se podnikatel domáhat, aby mu bylo postoupeno právo na odměnu nebo aby mu byla vydána odměna již poskytnutá. Tato práva zanikají, pokud nebyla uplatněna do tří měsíců ode dne, kdy se podnikatel o jednání dozvěděl, nejpozději však rok ode dne, kdy k jednání došlo. (3) Namísto práva podle odstavce 2 může podnikatel požadovat náhradu škody; to však jen tehdy, měl-li a mohl zástupce vědět, že svou činností podnikatele poškozuje. Měl-li a mohl vědět také ten, v jehož prospěch podnikatelův zástupce nedovoleně jednal, že jde o činnost poškozující podnikatele, je povinen k náhradě škody také on.
Vedoucí odštěpného závodu § 503 NOZ • „Je-li pobočka zapsána do obchodního rejstříku, jedná se o odštěpný závod; to platí i o jiné organizační složce, pokud o ní jiný právní předpis stanoví, že se zapíše do obchodního rejstříku.“ • Vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu ode dne, ke kterému byl jako vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku • Nově dochází k výslovnému uvedení okamžiku, od kterého je vedoucí oprávněn za podnikatele jednat = ode dne svého zápisu do OR
STATUTÁRNÍ ORGÁN • §161 a násl • Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. • Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.
zaměstnanci, členové nebo členové orgánu nezapsaného do OR §166 • (1) Právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. • (2) Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.
• Likvidátor dle § 193 NOZ nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za • řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu.
Smluvní zastoupení
•= vzniká na základě smlouvy (dohodou) mezi zástupcem a zastoupeným a lze je rozdělit dle dvou titulů •Dohoda o plné moci § 441 – 449 NOZ •Prokura § 450 – 456 NOZ
Dohoda o plné moci §441 – 449 NOZ Právním důvodem vzniku zastoupení je smlouva o zastoupení X plná moc má funkci potvrzení o tom, že zastoupení bylo ujednáno a vzniklo Strany označeny jako zmocnitel a zmocněnec, zastupování ve sjednaném rozsahu Plná moc Je v ní uveden rozsah zmocnění Pokud se zastoupení netýká jen určitého právního jednání, musí být písemná, stejně tak i v případě, že zvláštní formu vyžaduje příslušné právní jednání plná moc generální – pro veškeré úkony plná moc speciální – některé druhy právních úkonů plná moc individuální – jednotlivý právní úkon
Odvolání zmocnění Zmocnitel se nemůže vzdát práva odvolat zmocnění, ale pokud si strany pro odvolání stanovily důvody, může odvolat jen pro ně (výjimka: zvlášť závažný důvod) Když je zmocněncem PO, náleží zástupčí oprávnění jejímu statutárnímu orgánu, popřípadě osoba statutárním orgánem určená
Zánik zmocnění Vykonáním právního jednání (na které bylo omezeno) Odvoláním zmocnitelem Vypovězením zmocněncem Smrtí zmocnitele nebo zmocněnce, zánikem PO (pokud v pro tyto případy nebylo sjednáno jinak) V případě smrti zmocnitele nebo vypovězení zmocnění zmocněncem, učiní zmocněnec ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitele nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu (jednání má stejné účinky jako za trvání zmocnění, pokud to neodporuje tomu, co nařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupce)
Prokura § 450 – 456 NOZ • = zvláštní smluvní zastoupení podnikatele • Vychází z dosavadní úpravy ObchZ • Prokura vzniká udělením – tedy v praxi příslušnou dohodou o jejím udělení – , nikoliv až zápisem do obchodního
rejstříku. Nadále bude zápis prokury do obchodního rejstříku zápisem toliko deklaratorním. • Nově možno udělit i pouze pro určitou pobočku nebo určitý závod, jinak procelý obchodní závod • Uděluje ji podnikatel zapsaný v OR, prokurista může jménem podnikatele právně jednat ve všech záležitostech, k nimž při provozu obchodního závodu (i v těch, ke kterým je jinak nutná zvláštní plná moc), VYJMA zcizování a zatěžování nemovitých věcí (to musí být výslovně uvedeno)
Požadavky: Písemná forma (vyplývá z subs. použití obecných ustanovení o plné moci) A nutno uvést, že jde o prokuru (pro vznik je také nutné uzavřít zmocňovací smlouvu, ale forma u ní není stanovena), popř. výslovně uvést pobočku obch. Závodu ři obch. Závod (má – li jich podnikatel víc) Pojmovým znakem je osobní výkon funkce – nepřevádí se, není možné udělit další prokuru. Nelze udělit PO. Při udělení více osobám vykonává každá samostatně, pokud není určeno něco jiného.
• Výkon prokury s péčí řádného hospodáře, ale možno upravit jinak • Účinnost NENÍ spojena se zápisem do OR, do doby zápisu je dobrá víra chráněna § 444 NOZ • Vnitřní omezení nemá účinky vůči třetím osobám, i když bylo zveřejněno • Podepisování: Prokurista k firmě připojí podpis a údaj označující prokuru (popř. i údaj označující pobočku nebo závod) – POUZE instrukce, porušení nevede k neplatnosti (plyne z okolnosti jednání v zastoupení - § 161 NOZ) • Zánik prokury: Mimo obecných způsobů i převodem a pachtem obchodního závodu nebo pobočky. Smrtí podnikatele nezaniká, nebylo – li tak ujednáno.
Opatrovnictví • Opatrovnictví podnikatele - fyzické osoby § 465 NOZ • Opatrovník je člověku jmenován, pokud je to potřeba k ochraně jeho zájmů nebo žádá-li to veřejný zájem. Zejména při omezení svéprávnosti (nutno), dále člověku neznámému nebo neznámého pobytu. • Zvláštní případ § 469 NOZ – zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv. Opatrovník bude jednat společně s opatrovancem nebo v souladu s jeho vůlí.
• Jmenování soudem • Nejprve zhlédnout a vyslechnout vyjádření potencionálního opatrovníka (popř. jinak zjistit jeho stanovisko) • Přednost má osoba navržená opatrovancem, jinak příbuzný nebo osoba blízká, popř. osoba jiná nebo „veřejný opatrovník“.
• Opatrovnická rada • Nový institut, ve vztahu k opatrovníkovi plní konzultativní a kontrolní funkci • Ustavení opatrovnické rady: • Opatrovník nebo každá blízká osoba můžou žádat ustavení rady, opatrovník v tomto případě svolá schůzi opatrovanci blízkých osob a jeho přátel (minimálně 5 osob), osoby přítomné na schůzi zvolí minimálně 3 člennou radu (popř. i náhradníky) • Zvoleni na dobu neurčitou, možnost odstoupit, nebo odvolat soudem • O volbě je zvoleným zapisovatelem pořízen zápis, který je doručen opatrovníkovi a opatrovnickému soudu
• Opatrovník nemůže bez souhlasu rady rozhodnout o některých záležitostech nebo naložit s majetkem ve stanovených případech (např. změna bydliště, umístění do ústavu, nabytí a zcizení majetku převyšující stonásobek životního minima § 480 NOZ); může si vyhradit další záležitosti
• Rozhodnutí opatrovnické rady může soud zrušit a nahradit svým rozhodnutí
Opatrovnictví podnikatele – právnické osoby § 486 NOZ • Opatrovník jmenovaný PO ke spravování jejích záležitostí a hájení jejích práv • Soud ho určí dle § 165 NOZ v těchto případech: • Odst. 1: „Nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.“ • Odst. 2: „Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat“
• Opatrovníkem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu (při ztrátě způsobilosti je nahrazen soudem) • Pro PRÁVA a POVINNOSTI opatrovníka PO platí obdobně ustanovení o statutárním orgánu, PŮSOBNOST se těmito ustanoveními řídí přiměřeně • Soud opatrovníku uloží, aby s řádnou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu, může také blíže vymezit jeho působnost (s přihlédnutím k působnosti dalších orgánům PO, popř. právům společníků) • Určuje-li zakladatelské právní jednání, kdo má být jako opatrovník jmenován, soud ho jmenuje, pokud je způsobilý a souhlasí
Principy teorie firemního práva, česká právní úprava obchodní firmy
• Současnou právní úpravu obchodní firmy nalezneme v § 423 – 428 NOZ (doposud v § 8 – 12 Obchodního zákoníku) • Obchodní firma je definována jako jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. • Ochrana práv k obchodní firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. V NOZ se již nesetkáváme s výčtem práv osoby dotčené porušením jejího práva k firmě, jelikož ten je nahrazen odkazem na předpisy o ochraně před nekalou soutěžíí.(§ 423 odst. 2 NOZ)
• Zásady firemního práva: • Firemní povinnost → povinnost podnikatele, který se zapisuje do Obchodního rejstříku, mít firmu a činit pod ní právní úkony • Zásady výlučnosti (nezaměnitelnosti) → obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou (§ 424 NOZ) • Zásada pravdivosti (přiměřenosti) → obchodní firma nesmí působit klamavě, nesmí obsahovat nic nepravdivého či přehnaného, musí odpovídat skutečnosti, tato zásada je částečně prolomena institutem tzv. staré firmy, viz. § 427 NOZ • Zásada jasnosti → nezakrývat předmět podnikání nebo osobu podnikatele • Zásada jednotnosti → jednomu podnikateli náleží jedna obchodní firma, podnikatel nesmí mít více obchodních firem (§ 423 odst. 1 NOZ)
Obchodní firma se skládá z firemního kmene a firemních dodatků Firemní kmen = základní název podnikatele Osobní firma – tvořena jménem (u člověka občanským jménem, u právnické osoby názvem) Věcná firma – tvořena předmětem podnikání Smíšená firma – kombinace dvou předešlých prvků Fantazijní firma – vytvořena bez závislosti na jménu či předmětu podnikání Firemní dodatky = vysvětlují, doplňují či upřesňují základní název (obvykle se týkají právní formy, předmětu podnikání, místa podnikání, sídla právnické osoby…)
• Člověk se zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem. (Zde NOZ vychází z terminologie, kterou zavádí → jméno = jméno a příjmení člověka, název právnické osoby.) • U právnické osoby, která je podnikatelem, jsou její název i obchodní firma totožné. • U člověka na tomto požadavku důsledně netrvá (oproti dosavadní právní úpravě). Avšak pokud se člověk zapíše do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické osoby • (§ 425 odst. 2 NOZ).
• Dojde-li ke změně jména člověka, může používat v obchodní firmě své dřívější jméno. Tuto změnu jména však uveřejní. Pro tyto případy nebyla zachována dosavadní právní úprava Obchodního zákoníku (§ 11 odst. 2), která vyžadovala, aby byl k obchodní firmě připojen dodatek s novým jménem. (§ 425 odst. 1 NOZ) • Z důvodu narůstajícího vlivu podnikatelských seskupení bylo do NOZ obsahově převzato pravidlo doposud vyjádřené v § 11 odstavec 6 Obchodního zákoníku, jenž umožňuje takto spojeným obchodním závodům či podnikatelům používat ve jménech nebo obchodních firmách shodné prvky. Veřejnost však musí být schopna odlišit jednotlivé členy seskupení jako různé osoby. (§ 426 NOZ)
• NOZ upravuje také problematiku tzv. staré obchodní firmy (dříve upravenou v § 11 Obchodního zákoníku). • Kdo nabude obchodní firmu, má právo ji používat, pokud k tomu má souhlas svého předchůdce nebo jeho právního nástupce. V tomto případě se nevyžaduje souhlas v písemné formě, postačí souhlas ústní nebo i konkludentní. Zákon ovšem vyžaduje, aby byl k obchodní firmě připojen údaj vyjadřující právní nástupnictví. NOZ tedy podmínky nabývání obchodní firmy velmi zjednodušuje. (§ 427 odst. 1 NOZ) • Při přeměně právnické osoby přejde obchodní firma na právního nástupce, pokud s tím souhlasí. V případě, že je právních nástupců více a neurčí-li se, na kterého z nich obchodní firma přechází, nepřejde obchodní firma na žádného z nich. (§ 427 odst. 2 NOZ)
