NOVÁ VES U MLADÉ VOŽICE
HORNÍ STŘÍTEŽ MUTICE KŘTĚNOVICE
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE NÁVRH
TEXTOVÁ ČÁST
2004 1
Ing. arch. Olga Tausingerová, atelier TAU-plan, Na Hroudě 667/21, 100 00 Praha 10
NOVÁ VES U MLADÉ VOŽICE
HORNÍ STŘÍTEŽ MUTICE KŘTĚNOVICE
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE NÁVRH
Ing. arch. Olga Tausingerová hlavní projektantka č. autorizace ČKA 03 026
Červenec 2004
2
KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ
Ing. arch. Olga Tausingerová
-
urbanismus obyvatelstvo a bydlení výroba rekreace a cestovní ruch
Ing. Marie Wichsová
-
doprava
Ing. Josef Staněk
-
vodní hospodářství
Ing. Josef Krause
-
plán ÚSES krajina ochrana přírody zemědělská výroba vyhodnocení ZPF a PUPFL
RNDr. Renata Eisenhamerová
-
hygiena prostředí geologie, nerostné suroviny
Ing. František Bobek
-
energetika a spoje
3
OBSAH TEXTOVÁ ČÁST A. Základní údaje a) Hlavní cíle řešení b) Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu ÚPO Nová Ves u Mladé Vožice c) Vyhodnocení splnění Zadání splňující funkci Souborného stanoviska k urbanistické studii projednané jako koncept ÚPO Nová Ves d) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování B. Řešení Územního plánu obce Nová Ves u Mladé Vožice a) Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce b) Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních civilizačních a kulturních hodnot území b.1. Předpoklady a podmínky vývoje obce b.2. Ochrana přírodních hodnot území b.3. Ochrana civilizačních hodnot území b.4. Ochrana kulturních hodnot území c) Návrh urbanistické koncepce d) Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití e) Limity využití území f) Přehled a charakteristika vybraných ploch g) Návrh koncepce, dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady g.1. Doprava g.2. Občanská vybavenost g.3. Technické vybavení g.4. Nakládání s odpady h) Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění i) Návrh místního územního systému ekologické stability j) Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav k) Návrh řešení požadavků civilní obrany l) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, podle zvláštních předpisů m) Návrh lhůt aktualizace C. Závazná část - regulativy
str. 4 4 4 4 4 6 6 6 6 7 10 10 11 14 17 18 18 18 22 23 34 34 35 44 44
45 49 50
4
A.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
a)
HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ
Vypracování Územního plánu obce Nová Ves u Mladé Vožice /ÚPO/ do úrovně návrhu ÚPO za účelem projednání dle zákona č. 50/1976 Sb. (stavebního zákona) v platném znění. ÚPO obsahuje textovou a grafickou část při dodržení základního obsahu stanoveného přílohou č. 135/2001 Sb. pro územní plány obcí.
b)
ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE (ÚPD) A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH PODKLADŮ (ÚPP)
Nadřazenou územně plánovací dokumentací je Územní plán velkého územního celku Táborsko /ÚPN VÚC TÁBORSKO/ schválený v roce 2001 Krajským zastupitelstvem. Pro Novou Ves ani její části Horní Střítež, Mutice a Křtěnovice nebyla dosud zpracována žádná ÚPD. Pouze ÚPP – urbanistická studie – byla projednána a schválena jako koncept územního plánu obce. Návrh ÚPO Nová Ves u Mladé Vožice je v souladu s ÚP VÚC Táborsko a je v souladu se schváleným Zadáním ÚP VÚC Jihočeského kraje.
c)
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ SPLŇUJÍCÍ FUNKCI SOUBORNÉHO STANOVISKA K URBANISTICKÉ STUDII PROJEDNANÉ JAKO KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÁ VES U MLADÉ VOŽICE
Zadání splňující funkci souborného stanoviska k Urbanistické studii Nová Ves u Mladé Vožice projednané jako koncept ÚPO bylo schváleno Zastupitelstvem obce Nová Ves u Mladé Vožice na zasedání zastupitelstva obce č. 8 dne 6. 9. 2003. Pořizovatelem územně plánovací dokumentace je Obec Nová Ves u Mladé Vožice. Zhotovitelem návrhu ÚPO je ing. arch. Olga Tausingerová s kolektivem. Pořizování návrhu Územního plánu obce Nová Ves u Mladé Vožice na žádost obce přešlo od 1.1.2003 na obecní úřad obce s rozšířenou působností, tj. Městský úřad Tábor.
d)
VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
ÚPO Nová Ves vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Cílem návrhu ÚPO Nová Ves je v rozsahu celého správního území navrhnout nejvhodnější funkční využití vymezeného území, řešení dopravy a technické infrastruktury, dopracovat plán územního systému ekologické stability a navrhnout péči o krajinu. Jsou vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby ve smyslu § 29 a § 108 odst. 2a a 3 stavebního zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění. Návrh ÚPO je v souladu se Zadáním splňujícím funkci souborného stanoviska ÚPO a s nadřazenou ÚPD.
5
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE Řešeným územím je celé správní území obce Nová Ves a jejích částí Horní Střítež, Mutice a Křtěnovice, které mají každá katastrální území. Celková výměra je 878 ha. K 1.1. 2004 zde žilo 188 obyvatel. Řešené území je součástí Jihočeského kraje, města Tábor jako obce s rozšířenou působností. Náleží do působnosti: stavebního úřadu – Mladá Vožice pověřeného úřadu
– Mladá Vožice
matričního úřadu
– Mladá Vožice
finančního úřadu
– Tábor
katastrálního úřadu
– Tábor
pozemkového úřadu
– Tábor
celního úřadu
– Tábor
okresního soudu
– Tábor
vojenské správy
– Tábor
b) ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY PŘÍRODNÍCH CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ b.1.
PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE
Správní území obce Nová Ves u Mladé Vožice se nachází v severní části okresu Tábor a 7 km západně od města Mladá Vožice. Severní okraj katastrálního území Nové Vsi navazuje na hranici okresu Benešov, východně na Zhoř u Mladé Vožice, jižně na Řemíčov, Hlasivo a Nemyšl. V území je zastoupena funkce obytná, zemědělského i lesního hospodářství a skýtá i široké možnosti rekreačního využití. Nová Ves je začleněna v Dobrovolném svazku obcí Mikroregion Venkov. Seznam obcí Mikroregionu Venkov: Běleč, Bradáčov, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Hlasivo, Chotoviny, Mladá Vožice, Nemyšl, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Ratibořské Hory, Rodná, Řemíčov, Slapsko, Smilovy Hory, Sudoměřice u Tábora, Šebířov, Těchobuz, Vilice, Zadní Střítež, Zhoř u Mladé Vožice. Sídlo mikroregionu je v Chotovinách.
6
b.2.
OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT ÚZEMÍ
Geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění je řešené území zařazeno do provincie Česká vysočina, soustava Česko moravská, podsoustava Českomoravská vrchovina celek Vlašimská pahorkatina, podcelek Votická vrchovina. Jedná se o vrchovinu v oblasti erozně a tektonicky porušeného paleogenního zarovnaného povrchu. Reliéf terénu je zvlněný, s výraznými údolími podél vodních toků. Z hlediska erozní ohroženosti je zemědělská půda území zařazena do oblasti s 25 – 50% vodní erozí plošné a výmolové. Nadmořská výška kolísá mezi 458 metry v údolí potoka a 614 m na vrcholku Karlovka. Hygienická kvalita prostředí Celkovou kvalitu životního prostředí v řešeném území k.ú. Nová Ves je možno hodnotit jako nadprůměrně vysokou. Ekologická stabilita krajiny byla v minulosti místy narušena v důsledku nadměrného scelování lánů, rozorání mezí, meliorací přirozených vodotečí. Projevuje se negativní vliv zemědělského hospodaření v krajině. Znečištění ovzduší V řešeném území se nevyskytuje žádný velký ani střední zdroj znečišťování ovzduší. Na znečišťování ovzduší škodlivinami SO2, polétavým prachem, CO, NOx aj. se podílejí převážně zdroje malé, lokální znečištění má v důsledku velkého množství malých zdrojů plošný charakter. Tyto zdroje jsou převážně na pevná paliva. K lokálnímu zvýšení imisních zátěží (zejména škodlivinami CO, NOx a těžkými kovy) dochází též v důsledku silniční dopravy. V současné době prochází Novou Vsí silnice II/120. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z imisních limitů pro znečišťující látky uvedených v Opatření FVŽP ze dne 1.10. 1991 k zákonu o ovzduší č. 86/2002 Sb. Nejvyšší přípustné průměrné roční koncentrace jsou pro hlavní ze sledovaných škodlivin následující: SO2.....................................................60 µg.m
-3
NOx.....................................................80 µg.m
-3 -3
polétavý prach (prašný aerosol).…….60 µg.m Celkovou imisní situaci dokládají mapy znázorňující pole ročních aritmetických průměrů koncentrací S02 a polétavého prachu (prašného aerosolu), které však vzhledem k měřítku zpracování nepostihují dostatečně místní situaci, slouží spíše ke srovnání oblastí v rámci celé ČR. Stav úrovně znečistění ovzduší všeobecně v ČR vykazuje zlepšující tendenci. Roční aritmetické průměry koncentrací jednotlivých škodlivin uvádějí mapová znázornění ČR v Ročence znečistění ovzduší na území ČR (ČHMÚ). Podle těchto podkladů lze území okresu charakterizovat za rok 2002 následovně: – pole ročních arit. průměrů koncentrací bylo nižší než10µg/m3; – koncentrace pod 30 µg/m3, – koncentrace jsou nižší než 20 µg/m3 NOx Uvedené nejvyšší koncentrace ročních aritmetických průměrů jsou hluboko pod imisními limity sledovaných škodlivin. SO2 tuhé imise
7
Místní imisní situaci by mohla nejlépe postihnout měření konkrétních stanic. V řešeném území a jeho širším okolí (v okrese Tábor) však neexistuje žádná měřící stanice v rutinním provozu. Ve výhledu bude vhodné převést některé objekty na vytápění ušlechtilejšími typy paliva, např. na propan-butan, efektivní spalování dřeva aj., díky čemuž by došlo k redukci imisní zátěže, která může během inverzního zvrstvení ovzduší (zejména v zimních měsících) způsobovat do jisté míry zhoršení kvality životního prostředí. Hluk Nejvyšší přípustnou zátěž hlukem a vibracemi uvádí nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, která stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru jakožto součet základní hladiny hluku LAz = 50 dB(A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době. Pro nově umisťované provozovny resp. chráněné objekty nutno prokázat, že nedojde k vzájemnému negativnímu ovlivnění (doporučení hlukové studie). V případě Nové Vsi je možno hluk ze silniční dopravy považovat za zcela nevýznamný faktor ovlivňující negativně životní prostředí sídla. Intenzívnější doprava je realizována v úseku silnice II/120 od křižovatky na Těmice a dále po silnici III/1247 směr Miličín. Průchod silnice III. třídy i místních komunikací je z hlediska hluku z dopravy téměř nekonfliktní. Měření hluku nebylo provedeno, pro řešené území neexistuje žádná hluková studie, která by hodnotila hluk z dopravy. Hluk z výroby může občasně vznikat pouze z truhlářských a kovozemědělských výrob. Radonové riziko Důležitým kritériem pro posuzování hygienické kvality ŽP je radonové riziko. Toto kritérium je uplatňováno především v rámci posuzování hygienické kvality bydlení, jde o vliv daný v prvé řadě přirozenou radioaktivitou geologického podloží (z půdního vzduchu a podzemních vod), dále pak stavebními hmotami. Nadměrná přítomnost dceřinných produktů radonu v ovzduší budov a bytů může vést k vnitřnímu ozáření, které je iniciátorem mutagenních změn a karcinomů plic. Výskyt radonu v geologickém prostředí – v půdním vzduchu a podzemních vodách - a jeho pronikání do ovzduší budov má tedy velký význam při rozhodování o umístění konkrétní stavby v území. Pro prvotní stanovení rizikovosti ploch slouží prognózní mapy radonového rizika 1:200 000 (ÚÚG, 1990), v nichž je pravděpodobný stupeň rizika odhadován na základě typu a propustnosti geologického podloží i některých dalších faktorů. Kategorie radonového rizika z geologického podloží byly stanoveny takto: Kategorie - propustnost 1. 2. 3.
nízké riziko střední riziko vysoké riziko
Nízká
Objemová aktivita 222Rn(kBq.m-3) střední
vysoká
< 30 30 - 100 > 100
< 20 20 - 70 > 70
< 10 10 - 30 > 30
Uvedené mapy podávají základní informaci o tom, zda, a pokud ano, v jakém rozsahu, se v okrese vyskytují plochy s vysokým radonovým rizikem. Z toho pak lze odvodit: - jakou pozornost je nutno věnovat radonové problematice (např. v jakém rozsahu bude nutno provádět měření radonu v objektech) a podle toho uvážit i výši finančních prostředků na radonový program v jednotlivých okresech, - zda je nutno sledovat výskyt radonu v pitné vodě (radon v podložních horninách indikuje i výskyt radonu v pitné vodě z nepovrchových zdrojů). 8
Uvedené mapy nelze užít pro stanovení radonového rizika v jednotlivých objektech, protože skutečná radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna lokální situací (např. různá propustnost půd, lokální anomálie uranu v horninách, aj. vlivy dané v některých územích ČR např. těžbou uranu). Řešené území k.ú. Nová Ves leží v kategorii: 2 - střední radonové riziko. Měření půdního radonu by mělo být prováděno před každou novou výstavbou a dokládáno stavebnímu úřadu jako jedna z podmínek pro udělení stavebního povolení. V případech, kdy by docházelo k překročení povolených hodnot, zohledňoval by tuto přírodní dispozici příslušný projekt při návrhu odpovídající plynoizolace objektu. Koncentrace radonu v ovzduší ve stávajících objektech v Nové Vsi dosud prováděno nebylo. Navrhujeme v budoucnu provádět tato měření alespoň ve vybraných objektech. Pro objekty, u kterých by byl prokázán nadměrný výskyt radonu, bude třeba provést v rámci modernizačních a rekonstrukčních stavebních úprav protiradonová opatření. Hygienicky problematické výroby a ochranná pásma Ochranná pásma průmyslových i zemědělských provozů, skladů a skládek odpadů jsou navrhována investorem nebo projektantem. Hygienickou službou je posuzována: - ochrana okolního území před negativními vlivy škodlivin; - ochrana území před synergickými účinky více škodlivin (v případě sousedících areálů s odlišnými typy výrob), - ochrana okolního území před případnými střety zájmů (např. střety obytného prostředí a negativních vlivů výše uvedených výrobních objektů).
9
b.3.
OCHRANA CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ
Obyvatelstvo Obec Nová Ves s částmi Horní Střítež, Mutice a Křtěnovice leží asi 7 km západně od Mladé Vožice. Její území tvoří čtyři místní části. Počet obyvatel k 1. 1. 2004 – 188 trvale bydlících obyvatel.
b.4.
OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT
Seznam nemovitých kulturních památek Název základní sídelní jednotky Nová Ves u Mladé Vožice
Číslo rejstříku
Název nemovitosti
4939
fara
4940
kostel sv. Kateřiny
Adresa čp. 1
V Křtěnovicích a Horní Stříteži jsou opraveny kapličky, ale i drobná sakrální architektura v krajině si zaslouží pozornost, péči a obnovu. Kapličky jsou navrženy k památkové ochraně. Již nefunkční zděná trafostanice je navržena k úpravě na odpočinkové místo cyklotrasy a k památkové ochraně jako technická památka. V řešeném území je nutno nejen udržovat jednotlivé památkově chráněné objekty, ale také celkovou urbanistickou strukturu sídel a krajinný ráz celého správního území obce. V obci Nová Ves u Mladé Vožice je památkově chráněný kostel Sv. Kateřiny a fara čp. 1. Veškerá stavební činnost v obci musí být řešena tak, aby nebyla narušena role kostela Sv. Kateřiny jako tradiční architektonická dominanta vesnice. Jakákoliv stavební činnost v blízkosti kulturních nemovitých památek musí být řešena tak, aby svým měřítkem, materiálovou skladbou, tvaroslovím či barevností je nenarušovala. Bezprostřední okolí kostela je nezastavitelným územím. Dle ustanovení § 9, odstavec (3), zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění, jsou organizace a občané, i když nejsou vlastníky kulturních památek, povinni si počínat tak, aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí a neohrožovali zachování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Dle ustanovení § 11, odstavce (2) a (3) téhož zákona, jestliže fyzická nebo právnická osoba svou činností způsobí nebo by mohly způsobit nepříznivé změny stavu kulturní památky nebo jejího prostředí anebo ohrožují zachování nebo společenské uplatnění kulturní památky, určí obecní úřad obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, krajský úřad, podmínky pro další výkon takové činnosti nebo výkon činnosti zakáže. Správní úřady a orgány krajů a obcí vydávají svá rozhodnutí podle zvláštních předpisů, jimiž mohou být dotčeny zájmy státní památkové péče na ochraně nebo zachování kulturních památek nebo na jejich vhodném využití, jen v dohodě s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, jde-li o národní kulturní památku, jen v dohodě s krajským úřadem. Dle ustanovení § 22, zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění, má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.
10
c) NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE 1.
Současně zastavěné území obce (SZÚO)
Současně zastavěné území tvoří jedno nebo více oddělených území ve správním území obce. Při určování SZÚO se vychází z údajů katastru nemovitostí (Zák. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů, §139a, odst.2). Stabilizované území tvoří všechna polyfunkční území a zastavitelné monofunkční plochy, které nejsou součástí rozvojových území a jsou urbanizované. Ve stabilizovaném území je možno stavby a zařízení umísťovat a povolovat, povolovat jejich změny, povolovat změny jejich užívání a rozhodovat o změně využití území jen pokud jejich nová funkce odpovídá charakteristice území nebo plochy a hmoty objektu. Regulační podmínky pro stavby ve stabilizovaném území stanoví stavební úřad. Běžná údržba a nutné opravy stávajících objektů ve stabilizovaném území nejsou omezeny. 2.
Zastavitelné území obce (ZÚO)
Zastavitelné území tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené schváleným územním plánem (zákon č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 139 a, odst.3). 3.
Nezastavitelné území obce
Jsou to monofunkční plochy přírodního prostoru sídel a volné nezastavěné krajiny mimo SZÚO a ZÚO. Mají funkci směřující ke zvýšení ekologické stability krajiny. Na nezastavitelných plochách není dovoleno umísťovat stavby s výjimkou staveb nutných pro obhospodařování území a dále staveb drah, pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení, meliorací zemědělské a lesní půdy a úprav vodních toků. Funkční uspořádání a využití území – ploch: Pro Novou Ves u Mladé Vožice, Horní Střítež a Mutice jsou preferovány tyto funkce: - obytná; - zemědělská; - rekreační. a pro Křtěnovice je preferována funkce rekreační. Zásady uspořádání území Pro rozvoj obytné zóny jsou navrženy plochy navazující na současně zastavěné území obce. Je respektována urbanistická struktura zástavby Nové Vsi u Mladé Vožice, Horní Střítež, Mutice a Křtěnovice. Zásady funkčního využití území Územní plán obce Nová Ves u Mladé Vožice předkládá členění území - ploch v hlavním výkresu. Smyslem je zajištění proporcionálního rozvoje všech funkčních složek, zejména ochrana těch funkcí a hodnot, které by mohly být živelným rozvojem ohroženy nebo zcela rozrušeny. Jedná se zejména o bydlení, kulturní, historické a přírodní hodnoty a veřejně prospěšné stavby, asanace a asanační úpravy. 11
Výkres funkčního využití člení území obce na polyfunkční území a monofunkční plochy. Pro polyfunkční území je charakteristická skladebnost funkcí. Volbou vhodných a přípustných funkcí vznikají polyfunkční území s různou mírou využitelnosti pro stavby a zařízení. Stavby a zařízení podmíněně přípustné jsou posuzovány urbanistickými hledisky. Monofunkční plochy se vyznačují jedním stanoveným typem funkce. Z hlediska rozvoje obce je řešené území členěno na plochy stabilizované a rozvojové. Stabilizované území tvoří všechny polyfunkční území a zastavitelné monofunkční plochy, které nejsou součástí rozvojových území a jsou urbanizované. Rozvojové plochy jsou územním plánem zvláště vymezená polyfunkční území a monofunkční plochy. Rozvojové plochy přestavují i dostavbu proluk ve stabilizovaném území sídla. Regulační podmínky pro stavby v rozvojových plochách stanoví stavební úřad. Ve stabilizovaném území je možno stavby a zařízení umísťovat – tzn. Povolovat, povolovat jejich změny a povolovat změny jejich užívání a rozhodovat o změně využití území jen pokud jejich nová funkce odpovídá charakteristice území nebo plochy a hmoty objektu. Běžná údržba a opravy stávajících objektů ve stabilizovaném území není omezena. Pro celé území je nepřípustné: -
skladování toxického odpadu;
-
situování provozů znečišťujících povrchové a podzemní vody.
Rozvoj obytné funkce Rozvoj bude spočívat především ve zkvalitňování a modernizaci současného bytového fondu. Přestavby domů i umisťování dalších objektů musí splňovat architektonické hledisko citlivé kompozice a začlenění do systému urbanistického utváření vesnice. Pro uspokojení zájmu o výstavbu rodinných domů jsou ÚPO navrženy vhodné lokality navazující na současně zastavěné území sídla nebo jsou součástí SZÚO. Území
Nová Ves Nová Ves Nová Ves Horní Střítež Horní Střítež Horní Střítež Horní Střítež Mutice Mutice Horní Střítež Nová Ves celkem
Označení lokality
Plocha (ha)
BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8 BV9 BV10
0,256 0,172 0,540 0,472 0,432 0,392 0,568 0,168 0,604 0,079 2,715
BV1
Lokalita v Nové Vsi v jihozápadní části. Je v návaznosti na současně zastavěné území obce. Komunikačně je napojena na II/120.
BV2
Lokalita v Nové Vsi v severní části. Je v SZÚO. Komunikačně je napojena na obslužnou komunikaci zklidněnou.
BV3
Lokalita na jižním okraji Nové Vsi. Komunikačně je napojena místní komunikací obslužnou směrem na Mutice.
BV4
Lokalita v Horní Stříteži částečně na SZÚO a částí navazující na SZÚO severozápadně od centra. Komunikačně napojena na II/120.
12
BV5
Lokalita v Horní Stříteži. Při západním okraji navazující na SZÚO. Dopravní napojení na místní komunikaci obslužnou zklidněnou.
BV6
Lokalita v Horní Stříteži navazující na SZÚO na jihozápadním okraji. Dopravně napojená na místní komunikaci.
BV7
Lokalita v Horní Stříteži na jihozápadním okraji. Částečně je v současně zastavěném území a místně jej rozšiřuje. Dopravně napojena na místní komunikace.
BV8
Lokalita v severní části Mutic. Je součástí SZÚO. Dopravně napojena na místní komunikaci zklidněnou.
BV9
Lokalita v Muticích. V jižní části bude spojena proluka mezi SZÚO. Dopravně je lokalita napojena na místní komunikaci.
BV10 Lokalita v Horní Stříteži na jižním konci navazuje na SZÚO. Rozvoj občanské vybavenosti Rozvoj bude záviset na odlišných faktorech než v období plánovaného hospodářství. Hlavním faktorem budou ekonomické možnosti obce a aktivita podnikatelských subjektů. ÚPO umožňuje v regulativech vznik drobné občanské vybavenosti v obytné zóně. Současné plochy občanské vybavenosti jsou zachovány. Rozvoj ploch pro výrobu, sklady a živnostenské provozy Rozvoj ploch pro výrobu sklady a živnostenské provozy je možno realizovat na volných plochách areálů stávajícího Zemědělského sdružení AGRINO s.r.o. Zemědělská výroba V Nové Vsi, Horní Stříteži, v Muticích i ve Křtěnovicích jsou stávající zemědělské areály. Zemědělská výroba bude v návrhovém období využívat současných objektů farmy i zemědělských usedlostí soukromě hospodařících rolníků. Zemědělství by mělo extenzivním způsobem hospodaření přispívat především k péči o krajinu. Zemědělská a lesnická výroba jsou v řešeném území stabilizované, předpokládá se, že i nadále bude v území hospodařit Agrino s.r. o. a na lesních pozemcích stávající vlastníci. Hony orné půdy jsou velké, postrádají zeleň, proto je potřeba navrhnout polní polyfunkční cesty, které usnadní průchodnost krajiny. Jsou navrženy především pro hospodářské využití, ale mohou být využívány i pro rekreaci jako turistické cesty, cyklotrasy a hipotrasy. Předpokládá se, že budou osázeny zelení a v některých případech mohou plnit i funkce protierozní. Imisemi jsou nejvíce ohrožovány lesy s velkoplošnými monokulturami. Těmto škodám lze předcházet vhodně volenými pěstebními a těžebními zásahy. Opatření na tomto úseku ochrany lesa jsou součástí lesních hospodářských plánů, jako pokyny pro hospodaření v současné době i jako směrnice do dalších let. Hlavní zaměření lesního hospodářství bude proto orientováno na náhradní a preventivní opatření, z nichž nejvýznačnější je změna druhové skladby lesů ve prospěch více odolnějších původních listnatých dřevin a vyšší kvalita pěstebních a sadebních prací na obnově lesa. Mimořádnou pozornost bude nutno věnovat zejména porostům s významnou vodohospodářskou a půdoochrannou funkcí. Návrat ke stanovištně vhodnému druhovému složení lesů, obnovení ekologické rovnováhy a biodiverzity lesního prostředí je doposud možné, pokud nebude preferována 13
pouze produkční funkce lesů a budou voleny takové způsoby hospodaření, které se blíží přírodním procesům probíhajícím v příslušných lesních biocenózách. Rekreační využívání území ÚPO navrhuje doplnění a obnovu systému stávajících hospodářských cest také pro využití rekreační a cykloturistické. V území rekreačních středisek pro letní rekreaci je možno hledat možnosti ubytování tzv. formou agroturistiky v rámci Dobrovolného svazku měst a obcí Mikroregion Venkov. Vodní hospodářství Optimální řešení zásobení pitnou vodou Nové Vsi, Horní Stříteže, Mutic a Křtěnovic by bylo napojení na skupinový vodovod Oldřichov. Obec je částečně vybavena kanalizačními stokami, které je nutno doplnit. Jsou navrženy čistírny odpadních vod v Nové Vsi, Horní Stříteži a v Muticích. V celém správním území je navržena obnova rybníků. Dle ÚPN VÚC Táborsko je v ÚPD převzata vodní nádrž na Mutickém potoce. Energetika Zásobování elektrickou energií VN zůstává ve stávajícím vyhovujícím stavu. Navrhuje se rozšíření rozvodů NN k nově navrhovaným plochám. Zásobení teplem je uskutečňováno tuhými palivy, ojediněle plynem. Územím prochází dálkový kabel spojů. Území je plně pokryto telefonním signálem. Ochrana přírody a krajiny Problematika ochrany přírody a krajiny je řešena nadřazenou územně plánovací dokumentací (ÚPN VÚC Táborsko schváleno v roce 2001). ÚPO dopracovává Územní systém ekologické stability do Plánu ÚSES.
d) NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ Návrh ÚPO předkládá členění území v hlavním výkresu. Smyslem je zajištění proporcionálního rozvoje všech funkčních složek, zejména ochrana těch funkcí a hodnot, které by mohly být živelným rozvojem ohroženy. Jedná se zejména o bydlení, kulturní, historické a přírodní hodnoty a tzv. veřejně prospěšné stavby. Hlavní výkres člení území obce a polyfunkční a monofunkční plochy. Polyfunkční území jsou charakteristická skladebností funkcí. Název území stanoví funkci dominantní. Volbou vhodných a přípustných funkcí vznikají polyfunkční území s různou mírou využitelnosti pro stavby a zařízení jejichž výstavba, rekonstrukce nebo modernizace je možná. Stavby a zařízení podmíněně přípustné jsou posuzovány urbanistickými hledisky. Monofunkční plochy se vyznačují jedním stanoveným typem funkce. Pro celé území je nepřípustné: - skladování toxického odpadu; - umístění velkých zdrojů znečišťování ovzduší, v případě umístění středních zdrojů musí být instalována účinná zařízení k eliminaci plynných a pevných emisí; 14
-
situování provozů znečišťujících povrchové a podzemní vody.
ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ A SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ OBCE – POLYFUNKČNÍ PLOCHY BV – obytné území venkovského charakteru Funkční využití: − bydlení v rodinných domech a zemědělských usedlostech se zázemím užitkových zahrad a chovem hospodářského zvířectva odpovídajícím hygienickým normám, se stavbami pobytové rekreace v chalupách. Přípustné: −
rodinné domy maximálně se 2 nadzemními podlažími, 1 podzemním a využívaným podkrovím; komunikace vozidlové, cyklistické a pěší; odstavné a parkovací plochy; nezbytné plochy pro technické vybavení; zeleň liniová a plošná.
− − − − Nepřípustné: − na pozemku RD umístění více než jednoho doplňujícího objektu včetně garáže; − činnosti, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu obytného prostředí. Doplňující ustanovení: − jakákoliv činnost musí být ekologicky nezávadná − ochranné pásmo (OP) nesmí přesahovat hranice vlastního pozemku − pachová zóna nesmí zasahovat obytnou zástavbu BO – čistě obytné území Funkční využití: − bydlení v bytovém domě Přípustné: − bytové domy maximálně se 3 nadzemními podlažími, 1 technickým podlažím a využívaným podkrovím − drobná hřiště a odpočinkové plochy − komunikace vozidlové, cyklistické a pěší − odstavné plochy − nezbytné plochy pro technické vybavení − zeleň liniová a plošná Podmíněné: − nerušící zařízení drobné výroby pro obsluhu území Nepřípustné: − činnosti, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu obytného prostředí.
15
OV – občanská vybavenost a služby Funkční využití: − provozování objektů v současném rozsahu jejich ploch; − rozmístění objektů občanské vybavenosti (obchodů, stravovacích zařízení, kulturních, duchovních a sociálních zařízení), nerušivé živnostenské provozy. Přípustné: − ubytovací zařízení s parkováním na pozemku souvisejícím se stavbou; − nezbytné plochy pro technické vybavení; − objekty obchodu a služeb. Nepřípustné: − umístění zařízení, která by svým hlukem nebo zápachem obtěžovala. RE – rekreace Funkční využití: − rekreační ubytování. Přípustné: − provozování objektů v současném rozsahu jejich ploch; − výstavba rekreačních domků; − výsadba zeleně v území přírodě blízká; − komunikace vozidlové, cyklistické a pěší. Podmíněné: − převod objektů na trvalé bydlení; − výstavba sportovního zařízení. Nepřípustné: − rozšiřování chatových lokalit; − zakládání nových chatových lokalit. SV – sportovní vybavenost Funkční využití: − slouží pro umístění zařízení sportovních, rekreačních a využití volného času. Přípustné: − vybavení sportovního zařízení musí splňovat podmínky platné legislativy; − zařízení sportovní, pro organizovanou i neorganizovanou tělovýchovu, otevřená i krytá sportoviště a koupaliště; − zařízení ubytovací a stravovací, sloužící dominantní funkci; − zařízení technická, zabezpečující provoz; − komunikace vozidlové, cyklistické a pěší; − odstavné plochy a parkoviště; − zeleň liniová a plošná. Podmíněné: − byty majitelů a správců zařízení. Nepřípustné: − stavby pro výrobu a zemědělské stavby.
16
VS – výroba, sklady, výrobní služby Funkční využití: − umístění výrobních provozů; − umístění živnostenských provozů. Přípustné: − − − − − − Podmíněné: − −
stavby pro výrobu a skladování; opravárenské služby; technická vybavenost; komunikace vozidlové, cyklistické a pěší; odstavné plochy a parkoviště; zeleň liniová a plošná. zařízení stravovací a stavby pro obchod s vazbou na dominantní funkci; byty pohotovostní a majitelů zařízení.
Nepřípustné: − rozšiřování ploch bez zajištění výsadby ochranné zeleně; − obytné stavby s výjimkou správců; − zařízení kulturní, církevní a zdravotnická. VZ – zemědělská účelová výstavba Funkční využití: − umístění zemědělských provozů. Přípustné: − využití pro živnostenské provozy, plochy pro výrobu a sklady. Doplňující ustanovení: − jakákoliv činnost musí být ekologicky nezávadná. Podmíněné: − při živnostenské provozovně umístění bytu majitele nebo správce.
ZASTAVITELNÉ A SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ OBCE – MONOFUNKČNÍ PLOCHY ZV – veřejná zeleň TV – technická vybavenost Funkční využití: − technické zabezpečení funkčních ploch. Přípustné: − stavby pro vodní hospodářství, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod; − shromažďování komunálních odpadů; − komunikace a odstavné plochy zabezpečující provoz a potřeby území; − zeleň liniová a plošná.
17
D
– dopravní vybavenost
Funkční využití: − silnice; − místní komunikace; − účelové komunikace; − parkovací plochy.
NEZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ – MONOFUNKČNÍ PLOCHY OP - orná půda LP – louky, pastviny LE – pozemky určené k plnění funkcí lesa ZI – zeleň izolační doprovodná VO – vodní plochy a toky Funkční využití: − zvyšovat ekologickou stabilitu, příznivě působit na okolní méně ekologické části krajiny. Tyto plochy jsou nezastavitelné s výjimkou staveb nutných pro obhospodařování území (krmelce, seníky, napáječky apod.).
18
e) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ – NÁVRH Využití řešeného území bude omezeno následujícími limity a ochrannými pásmy.
Kulturní hodnoty území Památkově chráněné objekty – návrh: kapličky v Horní Stříteži a ve Křtěnovicích.
Ochrana přírody a krajina Prvky územního systému ekologické stability - Lokální biocentra: LBC 49, LBC 48, LBC 47, LBC 46, LBC 44, LBC 43, LBC 71, LBC 63. - Regionální biokoridor: RBK 4801, RBK 4701, RBK 4601, RBK 4401, RBK 4301. - Lokální biokoridor: LBK 7101, LBK 7102, LBK 6205, LBK 6301, LBK 6202. Stromy s mimořádnou kvalitou: Katastrální území Nová Ves 1. alej lip podél silnice na Horní Střítež (V Roklích“); 2. dvě lípy u hřiště u potoka („Za Poštou“); 3. lípa srdčitá na severním okraji vesnice; 4. dub letní na mezi nad potokem západně od obce („Za Farou“); 5. dub letní u bývalé cesty Katastrální území Mutice 6. lípa srdčitá na jižním okraji návsi; 7. smrk ztepilý nad silnicí do Křtěnovic; 8. dvě lípy srdčité u křížku u silnice do Horní Stříteže; Katastrální území Horní Střítež 9. dvě lípy u křížku.
19
f) PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ Rozvoj obytné funkce Území
Nová Ves Nová Ves Nová Ves Horní Střítež Horní Střítež Horní Střítež Horní Střítež Mutice Mutice Horní Střítež Nová Ves celkem
Označení lokality
Plocha (ha)
BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8 BV9 BV10
0,256 0,172 0,540 0,472 0,432 0,392 0,568 0,168 0,604 0,079 2,715
BV1
Lokalita v Nové Vsi v jihozápadní části. Je v návaznosti na současně zastavěné území obce. Komunikačně je napojena na II/120. BV2 Lokalita v Nové Vsi v severní části. Je v SZÚO. Komunikačně je napojena na obslužnou komunikaci zklidněnou. BV3 Lokalita na jižním okraji Nové Vsi. Komunikačně je napojena místní komunikací obslužnou směrem na Mutice. BV4 Lokalita v Horní Stříteži částečně na SZÚO a částí navazující na SZÚO severozápadně od centra. Komunikačně napojena na II/120. BV5 Lokalita v Horní Stříteži. Při západním okraji navazující na SZÚO. Dopravní napojení na místní komunikaci obslužnou zklidněnou. BV6 Lokalita v Horní Stříteži navazující na SZÚO na jihozápadním okraji. Dopravně napojená na místní komunikaci. BV7 Lokalita v Horní Stříteži na jihozápadním okraji. Částečně je v současně zastavěném území a místně jej rozšiřuje. Dopravně napojena na místní komunikace. BV8 Lokalita v severní části Mutic. Je součástí SZÚO. Dopravně napojena na místní komunikaci zklidněnou. BV9 Lokalita v Muticích. V jižní části bude spojena proluka mezi SZÚO. Dopravně je lokalita napojena na místní komunikaci. BV10 Lokalita v Horní Stříteži na jižním konci navazuje na SZÚO. Rozvoj ploch pro výrobu, sklady a živnostenské provozy Živnostenské provozy mohou být situovány v rámci areálů Zemědělského sdružení AGRINO s.r.o.
20
g)
NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
g.1.
DOPRAVA
g.1.1. Řešené území v širších dopravních souvislostech Řešené území Nové Vsi je svojí polohou v dopravní síti orientováno severozápadně na páteřní dopravní osu silnice II/120 Sudoměřice u Tábora – Mladá Vožice. Napojení na silniční síť vyššího řádu je zajištěno v Sudoměřicích u Tábora, kde silnice II/120 navazuje na I/3 Praha, Tábor, České Budějovice. Nejbližší železniční spojení je v Mezně na celostátní trať č. 220 Praha, Tábor, České Budějovice. Poloha sídla v příznivé dojížďkové vzdálenosti do Mladé Vožice předurčuje povahu a převažující každodenní spádovost k nadřazenému sídelnímu centru. Kromě tohoto vztahu jsou pro každodenní dojížďku za prací a vyšší vybaveností potenciálně vhodná centra vyššího významu Miličín, Votice a okresní město Tábor. g.1.2. Silniční doprava a komunikační síť Intenzita provozu na silnicích II. i III. třídy je značně omezená s převažujícími lokálními a mikroregionálními přepravními vztahy. Podle odborných studií lze předpokládat, že průměrná denní intenzita dopravy na silnicích III. třídy nepřesahuje 300 – 500 voz./den (Celostátní sčítání dopravy na silniční síti nebylo Ředitelstvím silnic a dálnic ČR na dotčených silnicích III. třídy prováděno). Vzhledem k časově i prostorově omezenému počtu spojů a linek autobusové dopravy, převahu ve skladbě každodenní dopravy má doprava individuální automobilová. Přehled silniční a komunikační sítě řešeného území: Silnice II/120 Silnice III/12412 Místní komunikace Účelové komunikace
Sudoměřice u Tábora – Mladá Vožice Horní Střítež - Mutice obslužné komunikace v zástavbě hospodářské a vybrané přístupové cesty
Nosnou komunikační osou řešeného území je silnice II. třídy č. 120 Horní Střítež – Nová Ves a dále křižovatka se silnicí III/1247 severně od Nové Vsi. V Horní Stříteži navazuje silnice III/12412 Horní Střítež – Mutice. Průchod silnic II. a III. třídy zastavěnou částí a návesním prostorem Nové Vsi je z hlediska prostorového vedení podřízen urbanistické struktuře sídla. Z hlediska dopravně technických parametrů a nároků průjezdní úsek má limitované směrové vedení a příčné uspořádání. Na páteřní silnici II/120 v zastavěné části Nové Vsi navazuje síť místních komunikací, které obsluhují a zpřístupňují jednotlivé lokality, objekty a pozemky. Místní komunikace jsou vesměs zpevněné s živičným povrchem a udržované. Záhumenní nezpevněné komunikace jsou v současné době omezeně užívané. Doplňující komunikační strukturou jsou účelové komunikace - hospodářské cesty, které zajišťují hospodářskou činnost a zpřístupnění lokalit a pozemků ve volné krajině. Síť hospodářských cest je v současné době funkčně omezená, bez znatelné koncepční struktury. Některé cesty ztratily postupně svůj hospodářský význam, část jich postupně 21
zarůstá, zbývající část je účelově využívána pro hospodářskou činnost, či jako přístupové a pěší cesty. b/ Rozvojové předpoklady V návrhovém horizontu do r. 2015 při zachování stávající koncepce prostorového vedení silnic II. a III. třídy v širším prostoru lze očekávat zachování stávajícího charakteru dopravy, který bude omezen na lokální, případně mikroregionální přepravní vztahy a potřeby. S narůstajícím stupněm automobilizace je při zachování stávající koncepce nezbytné očekávat postupný umírněný nárůst každodenní dopravy, který je pro rok 2015 na silnicích III. třídy prognózován koeficientem růstu dopravy vztaženým k roku 1995 tj. k = 1,54. Síť místních komunikací zůstane i výhledově ve stávající struktuře se zachováním dispozičního uspořádání. Pro obsluhu a zpřístupnění rozvojových ploch pro bydlení je navrženo využití sítě místních komunikací a vybraných historických záhumenních cest. c/ Návrh opatření a doporučení − − − −
−
Úprava krajnic v průjezdném úseku silnice II. a III. třídy Novou Vsí pro možné oddělení pásu, případně zřízení kontinuálního chodníku pro pěší; Bodové a povrchové úpravy vybraných stávajících místních komunikací v zastavěné části sídla pro motorovou a nemotorovou dopravu; Přestavba vybraných historických záhumenních cest pro zpřístupnění a obsluhu rozvojových ploch nově navrhované obytné zástavby; Vymezení sítě účelových komunikací s úpravou pro hospodářskou dopravu; u vybraných cest s úpravou a doplněním vybavenosti pro pěší a cyklo turistiku a posílením jejich krajinotvorné funkce; Síť stávajících hospodářských cest je navržena k obnově i nově navržena k doplnění.
g.1.3. Doprava v klidu Charakter obytné i rekreační zástavby řešeného území předurčuje způsob a potřeby parkovacích a garážovacích míst pro osobní automobily trvale žijících obyvatel, případně chalupářů. Tyto nároky jsou v plném rozsahu zajištěny na vlastních pozemcích mimo veřejné prostory a komunikace. Pro krátkodobá stání a parkování vozidel slouží účelově parkoviště u obecního úřadu, v ostatních případech krajnice stávajících silnic, komunikací a cest, rozvolněné dopravní plochy návesního prostoru, ostatní volná prostranství, místa vjezdů na soukromé pozemky apod. Nároky na parkování a garážování osobních automobilů trvale žijících obyvatel, případně chalupářů by měly být i výhledově zajištěny mimo veřejné plochy a komunikace na vlastních pozemcích, či objektech. V případě nové výstavby občanské vybavenosti a služeb by měly být podle požadavků Vyhlášky č. 376/1992 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu řešeny odstavné a parkovací plochy pro motorová vozidla v rozsahu odpovídajícímu charakteru a kapacitě těchto zařízení na vlastních pozemcích či ve společných objektech jako součást stavby.
22
g.1.4. Veřejná autobusová doprava Autobusová doprava zůstane i výhledově jedinou formou veřejné dopravy. Časové rozložení spojů autobusové dopravy bude podmíněno výhledovými nároky cestujících a smluvními vztahy mezi obcí a dopravci. g.1.5. Rekreační pěší a cyklistická doprava Turisticky atraktivní je celé území obce Nová Ves. Značená turistická trasa: - Zelená: Mladá Vožice – Sudoměřice u Tábora. Řešené území, rozložené v návaznosti na Českou Sibiř, je krajinářsky atraktivní a má předpoklady pro přímé napojení do sítě aktivit pro rozvoj rekreace a turistiky. Potenciálem pro řešené území může být nabídka pro pobytovou rekreaci s relaxačními programy pěší turistiky, cykloturistiky, hipoturistiky, rybaření apod. −
− −
V rámci Mikroregionu Venkov je navržena cyklotrasa – Hlasivo, Mladá Vožice, Nemyšl, Nová Ves u Mladé Vožice, Ratibořské Hory, Řemíčov, Sudoměřice u Tábora; Doporučeno je vymezení a úprava vybraných účelových - hospodářských cest pro pěší turistiku, cykloturistiku, případně hipoturistiku; Doporučeno vymezení a úprava odpočívek pro pěší a cykloturisty s doplněním vhodného mobiliáře.
g.2. OBČANSKÁ VYBAVENOST Obec Nová Ves a její části Horní Střítež, Mutice a Křtěnovice, vzhledem ke své velikosti a blízkosti města Mladá Vožice, nemá ani všechny základní druhy občanské vybavenosti. Nekomerční služby Školství a výchova Mateřská i základní škola jsou situovány do Mladé Vožice a Tábora. Kultura Na obecním úřadě v Nové Vsi je společenská místnost. Duchovní správa Kostel sv. Kateřiny a hřbitov jsou v Nové Vsi. Na návsi v Horní Stříteži a Křtěnovicích jsou nově opravené kapličky užívané též jako zvonice. Tělovýchova a sport Dětské hřiště. Zdravotnictví Zdravotnická zařízení v obci lokalizována nejsou. Občané Nové Vsi dojíždějí k lékaři do Mladé Vožice případně do okresního města Tábor. Sociální péče Obec nedisponuje zařízeními sociální péče. Občané mohou využívat dům s pečovatelskou službou v Mladé Vožici, který ale zatím slouží pouze občanům s trvalým pobytem v Mladé Vožici.
23
Správa a řízení Zařízení státní správy a samosprávy reprezentuje v obci jen Obecní úřad. Ostatní úřady, pod které obec spadá, jsou lokalizovány v Mladé Vožici a v okresním městě Tábor. Komerční služby V obci je několik provozoven komerčních služeb. Maloobchod Obchod smíšeným zbožím v Nové Vsi (1 zaměstnanec). Obchod smíšeným zbožím v Horní Stříteži (1 zaměstnanec). Pojízdná prodejna dojíždí 1 x týdně do Mutic a Křtěnovic. Ubytování V obci nejsou žádné ubytovací kapacity. Veřejné stravování Obec nedisponuje restauračními zařízeními. Služby Hasičská zbrojnice. Poradenská činnost V obci nepůsobí žádné firmy zabývající se poradenskou a jinou obdobnou činností. V návrhovém období se rozvoj služeb předpokládá především v rámci stávající domovního fondu, případně v rámci nově budovaných objektů užívaných zejména k trvalému bydlení. Zvláštní plochy jen pro rozvoj služeb se nenavrhují. g.2.1. Rekreace a cestovní ruch Ve správním území Nová Ves nejsou umístěna rekreační střediska. Optimální v tomto území by bylo rozvíjení agroturistiky v rámci rodinných farem a rozšiřování rodinných pensionů. V krajině katastrálních území Nové Vsi, Horní Stříteže, Mutic a Křtěnovic je navržena obnova a ozelenění historických polních cest a obnova rybníků. Mimo značené turistické a cyklotrasy skýtá tato oblast v návaznosti na území obcí Mikroregionu Venkov širokou škálu rekreačního využití. Důležité je zřízení příležitostných občerstvení a restauračních zařízení hlavně pro letní období v rámci rozšíření sortimentu občanského vybavení území. V rámci Mikroregionu Venkov je navržena cyklotrasa Stříbrná osmička. Po jižním okraji katastrálního území prochází naučná zelená turistická cesta Mladá Vožice – Sudoměřice u Tábora.
24
g.3.
TECHNICKÉ VYBAVENÍ
g.3.1. Vodní hospodářství ÚPN VÚC Táborsko je navržena akumulační stabilizační nádrž severně od Králova Vršku na soutoku Mutického potoka bezejmenné vodoteče. Hlavním recipientem území je Novoveský potok s pravobřežními přítoky Křtěnovický potok, Mutický potok, Luční potok. Ostatní bezejmenné přítoky slouží vesměs jako hlavní meliorační zařízení úsekově uložená v trubním vedení. Novoveský potok je levobřežním přítokem říčky Blanice v ř. km 50,1. Dílčí povodí Novoveského potoka gravitují k severovýchodu, hlavní recipient území gravituje k jihovýchodu. H.č.p. hlavního recipientu: 1-09-03-27, h.č.p. dílčích povodí: 1-09-03-028 Mutický potok, 1-09-03-030 Křtěnovický potok. Hydrologicky končí zájmové území na soutoku Novoveského a Mutického potoka. Veškeré toky v území jsou ve správě ZVHS Brno s.p. a podléhají přímé správě územního pracoviště v Táboře. V minulosti byly na těchto tocích úsekově vybudovány úpravy příčného profilu v souvislosti s realizaci odvodňovacích staveb. Majetkově jsou tyto stavby pod správou PF ČR obdobně jako opevněné úseky HMZ. Drobné toky pozemkově katastrálním úřadem nerozlišené (nezavedené do SPI) jsou ve správě a obhodpodařování vlastníků dotčených pozemků, kteří odpovídají za jejich údržbu. Celková výměra ZPF s odvodňovacími stavbami činí 322 ha. Celková délka úsekových úprav toků v území 2 382 m. Úpravy toků v intravilánech se dotýkají pouze zastavěné části obce Nová Ves; délka toku opevněného dlažbou z bet. tvárnic činí 80 m. Celková délka hlavních melioračních zařízení (kostry) v evidenci ZVHS Brno činí 1 532 m. Správce toků si vyhrazuje právo na přístup k vodoteči pro případ běžné údržby a oprav. Při vzniku škod provozováním správní činnosti nastupuje na přilehlých pozemcích však právo na náhradu škod. Vodní plochy v území tvoří rybniční zdrže do velikosti plochy do 1,00 ha. Ve vlastnictví obce je rybník západně Horní Stříteže a dále rybník v sídle Horní Střítež na pč. 425/2. Rybník vyžaduje provedení intenzivní údržby případně obnovu technických zařízení hráze. Doporučujeme zadání studie s cílem upřesnit nezbytné opravy a činnosti s vyčíslením orientačních nákladů tak, aby bylo možné žádat o finanční podporu pro plnou rehabilitaci rybníka. Záplavová území nebyla v území vyhlášena. Revitalizační opatření ve smyslu vládního usnesení ze dne 20. května 1992 č. 373 (Revitalizace říčních systémů, RŘS) nebyla dosud v dotčených dílčích povodích navržena. Smyslem těchto opatření je zejména ochrana půdního fondu, ochrana přírody, zlepšení kvality povrchových vod, zvětšení vodní kapacity území zlepšení (obnova) estetického rázu krajiny. Tato opatření jsou často funkčně spojována se zřizováním (obnovou) prvků protierozní ochrany v polních tratích, což lze považovat za velmi aktuální v místních tratích "Rovný díl" a "V roklích", kde lze uvažovat o aktuálním nebezpečí vodní eroze za stávajícího způsobu obdělávání pozemků. Zadání studií pro revitalizační opatření lze doporučit prakticky na všech tocích v území zejména v úsecích dotčených melioračními stavbami. Určitá protierozní opatření jsou již navrhována v rámci ÚSES. Zdroje vody V kapitole zásobování vodou je u jednotlivých sídel uvedeno několik vodních zdrojů (Nová Ves, Mutice), které jsou t.č. využívány pro veřejné (většinou částečné) zásobování. Žádný z těchto zdrojů nemá vyhlášeno ochranné pásmo (OP) a nikde se neděje provozování 25
v souladu s platnou legislativou*). Systematicky není sledována ani kvalita zdrojů a není známa ani spolehlivá vydatnost pro výhledové využívání. U směrně navrhovaných výhledových zdrojů (např. pro Horní Střítež) je předpokládáno provedení hydrogeologického průzkumu a stanovení všech potřebných parametrů i územních důsledků ochrany při event. využívání. S určitou mírou nejistoty lze využít i vypracovanou dokumentaci pro posílení stávajících zdrojů v Nové Vsi, i když i zde je nutná aktualizace s uvážením nových skutečností. Ideálním řešením pro výhledové zásobování řešeného území zůstává napojení na vybudovaný vodovod Oldřichova (za hranicí ÚPO). Stávající zásobování by mělo dočasný charakter a po prověření kvality některých zdrojů by měly systémy event. povahu užitkové vody. Územní plán počítá s centrálním zásobováním všech sídel s výjimkou Křtěnovic, kde zatím vyhovuje individuální způsob (studny) a kde by i odkanalizování po výstavbě vodovodu bylo poměrně složité. Realizace napojení na Oldřichov je pouze směrně naznačena v grafice ÚPO v měřítku 1 : 5 000; přívody jsou vedeny podél stávajících komunikací. Posouzení tlakových poměrů, zdvihů, akumulací a zejména posouzení důsledků a vůbec možnosti dodávky z Oldřichova vyžaduje komplexnější dokumentaci než je v možnosti urbanistické studie, resp. územního plánu. Zásobování pitnou vodou Nová Ves K zásobení obce pitnou vodou slouží distribuční síť celkové délky 1 065 m, z materiálu lPe 75 zbudovaná rekonstrukcí původních OC a skleněných řadů v devadesátých letech. Zdrojem gravitačního vodovodu je sběrná studna situovaná západně zastavěné části obce. Na vodovod nejsou napojeny 3 domácnosti v SV části obce. Zdroj ve formě šachtové bet. studny není chráněn OP. Odběr podzemní vody není legalizován. V roce 1991 obec nechala zpracovat projekt na posílení zdroje včetně hydrogeologického průzkumu a čerpacího pokusu; k realizaci záměru však nedošlo. Výhledově, s ohledem na plochy rezervované pro novou výstavbu, se doporučuje rozšířit distribuční síť o celkem 670 m nových řadů v provedení lPe 90. Zdrojem pro rozšířený vodovod může být současný zdroj posílený podle zpracovaného projektu po aktualizaci a doplnění OP 1. a 2. stupně. Výhledová maximální denní spotřeba pitné vody pro Novou Ves je Q max=0,40 l/s. Kromě možnosti odběru vody z dosavadního veřejného vodovodu mají všechny domácnosti možnost odběru vody z domovních studní (25 ks), které jsou v různém stavebním stavu a často v neodpovídající úrovni hygienického zabezpečení. Stávající stav je z hlediska dostatečnosti zdrojů podmíněně vyhovující. Nepříznivé zůstává zásobování bez akumulace. Mutice Zásobení prakticky všech obytných objektů je zajištěno z veřejného gravitačního vodovodu vybudovaného ve 40-letech a rekonstruovaného v roce 1964. Zdrojem podzemní vody jsou
*)
Zákon č. 258/2000 Sb. (O ochraně veřejného zdraví ...) Vyhláška MZ č. 376/2000 Sb. (Požadavky na pitnou vodu, rozsah a četnost kontroly ...) Zákon č. 254/2001 Sb. (O vodách) Zákon č. 274/2001 Sb. (O vodovodech a kanalizacích ...) Vyhláška č. 428/2001 Sb. (K zákonu č. 274/2001 Sb.) atd.
26
4 studny lokalizované západně obce v údolní depresi Mutického potoka. Podzemní vodojem se zásobou 9 m3. Rozsah stávající vodovodní sítě činí celkem 780 m, materiál ocel DN 80. Tento rozsah sítě postačí i pro zásobení případné výhledové nové výstavby v osadě. Návrhová maximální denní spotřeba pitné vody pro obyvatelstvo Mutice je Q max=0,23 l/s. Horní Střítež Zásobování pitnou vodou je individuální, studněmi (24 ks). V sídle jsou dvě veřejné studny. Jedna veřejná studna zásobuje krátkým řadem stavení na pč. 1434/7. Studny jsou různého stavebního stavu a s nedostatečným hygienickým zabezpečením. Zásobování objektů ŽV na pč. 91, 92 je řešeno dovážkou pitné vody. Návrhová maximální denní spotřeba pitné vody pro obyvatelstvo Horní Stříteže je Q max=0,45 l/s. V případě příznivého výsledku hydrogeologického průzkumu v lokalitě „Rovný“ lze pro Horní Střítež vybudovat samostatný vodovod bez vazby na Novou Ves (Oldřichov) a stávající zdroje. Rozvody by měly celkovou délku cca 1 400 m, výtlak a gravitace od zdroje v ideálním případě cca 1 600 m – vše IPe. Pravděpodobně by byl budován nad sídlem vodojem. Variantní možností zůstává napojení na Novou Ves; obě možnosti jsou v mapě 1 : 10 000 a přívody navazují na navrženou rozvodnou síť. Křtěnovice Zásobování pitnou vodou je individuální, studněmi (19 ks). Studny jsou různého stavebního stavu a hygienického zabezpečení. Tento způsob zásobování pitnou vodou je dosud dostatečný. Z hlediska kvality je situace obdobná jako v ostatních sídlech. Návrhová maximální denní spotřeba pitné vody pro obyvatelstvo Křtěnovic je pouze Q max=0,1 l/s. Budování vodovodu není zatím navrhováno. Jeho výstavba by si vyžádala vedle přívodu z Nové Vsi v délce cca 1 700 m i výstavbu rozvodné sítě o celkové délce cca 850 m – vše IPe. Kanalizace a čištění komunálních odpadních vod Nová Ves Stávající stav: Dešťová kanalizace byla vybudovaná v akci "Z" v celkové délce 510 m; jde o betonové trouby DN 300-400, zaústěné do Novoveského potoka (4 výústě). Odpadní vody domácností jsou řešeny přes septiky a jímky s vyvážením. S ohledem na plochy rezervované pro občanskou výstavbu bude nutno vybudovat dalších 840 m kanalizace DN 300. Společné čištění odpadních vod obce je výhledově možné lokalizací ČOV v prostoru parcely pč. 1026/4. Výhledově je nutné vyřešit problém uspokojivého oddělení splašků od dešťových vod a případně i zřízení vyrovnávací nádrže nad ČOV. Ideálním řešením z hlediska recipientu a životního prostředí vůbec je poměrně nákladná výstavba nové splaškové kanalizace zakončené ČOV a pouze rozšíření dešťové kanalizace do vybraných částí nově navrhované bytové výstavby. Tuto možnost ÚP však graficky nedokládá. Event. typ a výkon navrhované ČOV nemá smysl uvádět, protože rozhodující typy lze uvést až v době, kdy bude výstavba aktuální. Do té doby dojde k vývoji a změnám
27
technologických prvků i typizovaných ČOV. Ze současného pohledu by vyhovovala např. ČOV BC 100 MINICLAR apod. Situaci čištění odpadních vod je možno řešit i podporou čištění vod v domácích čistírnách ze strany obce a napojením těchto ČOV na dobudovanou jednotnou kanalizaci. Ekonomiku těchto řešení nutno porovnat v rámci speciální studie. Mutice Stávající stav: Jednotná kanalizační síť byla vybudovaná v letech 1962-1991; celková délka je 480 m, materiál betonové trouby DN 300, s jediným vyústěním do Mutického potoka. S ohledem na předpokládanou novou výstavbu je nutno dobudovat dalších 200 m kanalizace dn 300. Centrální čištění odpadních vod je možné nejvhodněji na pozemku pč. 152/3 výstavbou vhodného typu ČOV a vyřešením oddělení odpadních vod. Doporučení uvedená u Nové Vsi (splašková kanalizace event. individuální DČOV) jsou platná i v případě Mutic a dále Horní Stříteže. Jde o efektivní, reálná, ale poměrně nákladná řešení. Řešení event. jedinou centrální ČOV pro všechna 3 sídla není možné. Horní Střítež Stávající stav: Jednotná kanalizační síť byla vybudovaná v letech 1970-1992; celková délka je 710 m; materiál betonové trouby DN 300-400. Jediné vyústění je provedeno do bezejmenné vodoteče, která ústí do Mutického potoka. Dobudování kanalizační sítě. S ohledem na předpokládanou novou výstavbu je nutno dobudovat dalších 570 m kanalizace DN 300-400. Společné čištění odpadních vod je možné na pozemku pč. 425/1 pod rybníkem na pč. 425/2, osazením vhodného typu ČOV a vyřešením oddělení odpadních vod. Zpracováním studie lze variantně porovnat i vhodnost podpory čištění OV v domácích čistírnách s odpadem do dešťové kanalizace. Ve všech případech realizace ČOV je nutno uvažovat s OP ve vzdálenosti min. 20 - 50 m (ČSN 75 6402). Křtěnovice Osada s 18 trvale bydlícími obyvateli není vybavena kanalizací. Realizace společné ČOV by byla náročnou, neúměrně nákladnou investicí. Do budoucna se doporučuje realizovat podporu čištění odpadních vod v jednotlivých domácnostech s účinným dočistěním buď domovními ČOV, nebo jiným způsobem s následným podmokem, či zaústěním do nepropustných jímek s vyvážením. g. 3.2. Energetika a spoje g.3.2.1. Zásobení elektrickou energií Nová Ves Současný stav: Obec Nová Ves je v současné době napájena dvěmi transformačními stanicemi 22/0,4 kV o výkonu do 250 kVA. Uvedené transformační stanice jsou napájeny přípojkami venkovního vedení 22 kV. Přípojky odbočují z kmenové linky 22 kV, napájené z rozvodny 110/22 kV Tábor. Stožáry přípojek jsou betonové. 28
Vyvedení výkonu z transformačních stanic do obce je provedeno venkovním vedením na betonových stožárech a zemním kabelovým vedením NN. Výkonová bilance – současný stav: Při současném poměru trvale obydlených a rekreačních objektů a stávající podnikatelské činnosti nelze předpokládat vyšší maximální soudobé zatížení trafostanic než cca 150 kW. Navržená výkonová bilance: Nové rodinné domy celkem.............................................. 44 kW Výkonová bilance pro organizace: V obci Nová Ves se nachází drobní podnikatelé. Nárůst spotřeby elektrické energie pro stávající podnikatele je uvažován obdobně jako pro rodinné domy. Celkový předpokládaný příkon za období 10 let:............ 217 kW Navrhované technické řešení k zajištění elektrického příkonu: V případě, že vývoj obce bude probíhat podle ÚPO, nelze předpokládat nutnost výstavby nové transformační stanice a přípojky VN (dle nárůstu spotřeby elektrické energie postačí výměna transformátoru). Pro zabezpečení dodávky elektrické energie pro navrhované domy bude nutné vybudovat nové kabelové přípojky NN, které budou připojené na stávající síť NN. Horní Střítež Současný stav: Obec Horní Střítež je v současné době napájena transformační stanicí 22/0,4 kV o výkonu do 250 kVA. Uvedená transformační stanice je napájena přípojkou venkovního vedení 22 kV. Přípojka odbočuje z kmenové linky 22 kV, napájené z rozvodny 110/22 kV Tábor. Stožáry přípojky jsou betonové. Vyvedení výkonu z transformační stanice do obce je provedeno venkovním vedením na betonových stožárech a zemním kabelovým vedením NN. Výkonová bilance – současný stav: Při současném poměru trvale obydlených a rekreačních objektů a stávající podnikatelské činnosti nelze předpokládat vyšší maximální soudobé zatížení trafostanice než cca 50 kW. Navržená výkonová bilance: Nové rodinné domy celkem.............................................. 66 kW Výkonová bilance pro organizace: V obci Horní Střítež se nachází drobní podnikatelé. Nárůst spotřeby elektrické energie pro stávající podnikatele je uvažován obdobně jako pro rodinné domy. Celkový předpokládaný příkon za období 10 let:............ 121 kW Navrhované technické řešení k zajištění elektrického příkonu: V případě, že vývoj obce bude probíhat podle ÚPO, nelze předpokládat nutnost výstavby nové transformační stanice a přípojky VN (dle nárůstu spotřeby elektrické energie postačí výměna transformátoru).
29
Mutice Současný stav: Obec Mutice je v současné době napájena transformační stanicí 22/0,4 kV o výkonu do 250 kVA. Uvedená transformační stanice je napájena rekonstruovanou přípojkou venkovního vedení 22 kV. Přípojka odbočuje z kmenové linky 22 kV, napájené z rozvodny 110/22 kV Tábor. Stožáry přípojky jsou betonové. Vyvedení výkonu z transformační stanice do obce je provedeno venkovním vedením na betonových stožárech a zemním kabelovým vedením NN. Výkonová bilance – současný stav: Při současném poměru trvale obydlených a rekreačních objektů a stávající podnikatelské činnosti nelze předpokládat vyšší maximální soudobé zatížení trafostanice než cca 50 kW. Navržená výkonová bilance: Nové rodinné domy celkem.............................................. 27,5 kW Výkonová bilance pro organizace: V obci Mutice se nachází drobní podnikatelé. Nárůst spotřeby elektrické energie pro stávající podnikatele je uvažován obdobně jako pro rodinné domy. Celkový předpokládaný příkon za období 10 let............. 82,5 kW Navrhované technické řešení k zajištění elektrického příkonu: V případě, že vývoj obce bude probíhat podle ÚPO, nelze předpokládat nutnost výstavby nové transformační stanice a přípojky VN (dle nárůstu spotřeby elektrické energie postačí výměna transformátoru). Při výstavbě rodinných domů u stávající transformační stanice je nutno respektovat ochranná pásma. Křtěnovice Současný stav: Obec Křtěnovice je v současné době napájena rekonstruovanou transformační stanicí 22/0,4 kV o výkonu do 250 kVA. Uvedená transformační stanice je napájena zrekonstruovanou přípojkou venkovního vedení 22 kV, typ PAŘÁT. Přípojka odbočuje z kmenové linky 22 kV, napájené z rozvodny 110/22 kV Tábor. Stožáry přípojky jsou betonové. Výkonová bilance – současný stav: Při současném poměru trvale obydlených a rekreačních objektů a stávající podnikatelské činnosti nelze předpokládat vyšší maximální soudobé zatížení trafostanice než cca 50 kW. Navržená výkonová bilance: Celkový předpokládaný příkon za období 10 let............. 55 kW Navrhované technické řešení k zajištění elektrického příkonu: V případě, že vývoj obce bude probíhat podle ÚPO, nelze předpokládat nutnost výstavby nové transformační stanice a přípojky VN (dle nárůstu spotřeby elektrické energie postačí výměna transformátoru).
30
g.3.2.2. Zásobení plynem Zásobení plynem není pro obec Nová Ves navrženo. g.3.2.3. Zásobení teplem Objekty v Nové Vsi jsou vesměs vytápěny tuhými palivy. Ekologizaci palivové základny pro výrobu tepla lze dosáhnout zásadně třemi způsoby: 1. Otop elektřinou, 2. otop dřevem (nebo energetickými rostlinami), 3. otop zemním plynem. g.3.2.4. Spoje Území je pokryto telefonním i televizním signálem. Katastrálním územím severojižně prochází dálkový kabel spojů.
g.4. Nakládání s odpady Staré zátěže Starými zátěžemi jsou v řešeném území staré divoké (černé) skládky odpadů, které bývají nezabezpečené proti negativním vlivům na životní prostředí (zejména podzemní a povrchové vody). Dalšími formami starých zátěží území jsou úniky ropných látek v místech četnějšího pohybu těžké mechanizační techniky (např. v zemědělských areálech). Nejvýznamnější starou skládkou je zasypaný rybník v centrální části Křtěnovic. Jako další bývalou černou skládku možno uvést lokalitu jihovýchodně od Nové Vsi (V roklích). Vzhledem k tomu, že jde o lokality zavážené výhradně domovním a demoličním odpadem a tyto lokality jsou již z velké části zarostlé, doporučujeme je pouze evidovat v grafické dokumentaci. Zvláštní posouzení, sanace nebo monitoring nebudou pravděpodobně potřebné, pokud nebudou vynuceny např. zjištěním negativních vlivů neznámého původu - úniku škodlivin do podzemních nebo povrchových vod. Odpadové hospodářství Povinnosti a možnosti občanů jsou upraveny v Obecně závazné vyhlášce obce Nová Ves o nakládání s komunálním odpadem, kterou je třeba aktualizovat. Komunální odpad je odvážen firmou COMPAG Votice na tříděnou skládku ve Voticích. Svoz je realizován 1 x za 14 dnů z popelnic. Odpad je tříděn občany na domovní odpad, plasty a sklo (bílé, barevné). Nebezpečný odpad likviduje firma EKOCOMB – Benešov.
31
h)
VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
V současné době není v řešeném území realizována těžba nerostných surovin. Registr ložisek Geofondu ČR neeviduje žádné zdroje nerostných surovin. Poddolované území malého rozsahu je evidováno v blízkosti Králova Vršku.
i)
NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
Přírodní potenciál řešeného území Geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění je řešené území zařazeno do provincie Česká vysočina, soustava Česko moravská, podsoustava Českomoravská vrchovina celek Vlašimská pahorkatina, podcelek Votická vrchovina. Jedná se o vrchovinu v oblasti erozně a tektonicky porušeného paleogenního zarovnaného povrchu. Reliéf terénu je zvlněný, s výraznými údolími podél vodních toků. Z hlediska erozní ohroženosti je zemědělská půda území zařazena do oblasti s 25 – 50% vodní erozí plošné a výmolové. Nadmořská výška kolísá mezi 460 metry v údolí Novoveského potoka a 614 m na vrcholku Karlovky. Geologická stavba Geologické podloží tvoří hercynské a starší vrásno-zlomové struktury Českého masivu. Jsou to synkinematické migmatity (ruly) moldanubického stáří. Kvartér je zastoupen převážně jílovito-písčitými až jílovitými zvětralinami. V těsném okolí potoků jsou uloženy fluviální jílovito písčité hlíny, místy s polohami písčitých štěrků. Na tomto geologickém podkladě se vyvinuly převážně hnědé půdy s různým stupněm oglejení a illimerizované a oglejené půdy. Na úzkých nivách potoků a prameništích jsou půdy glejové. Klimatické poměry řadí řešené území do klimatické oblasti mírně teplé - okrsek mírně teplý, mírně vlhký vrchovinový. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7oC a průměrný roční úhrn srážek kolem 650 mm. Převažuje severozápadní a jihovýchodní vítr. Vegetační poměry Podle geobotanické rekonstrukční mapy (Mykiška a kol.) se na převážné části řešeného území původně vyskytovala společenstva acidofilních doubrav – Quercion robori-petraeae. Na úzkých nivách potoků se vyvinula společenstva olšin - Alno-Padion. Podle vegetační stupňovitosti ČR je řešené území zařazeno do okrajové oblasti třetího a čtvrtého vegetačního stupně. Geobiocenologická typizace Základní biogeografickou jednotkou je bioregion 1.45 – Votický a 1.22 - Posázavský Reprezentativní STG 3B3 3AB3 3,4BC-C4-5
Querci-fageta typica - typické dubové bučiny Querci- fageta - kyselé dubové bučiny Fraxiny -alneta - jasanové olšiny 32
Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území – v řešeném území nejsou Významné krajinné prvky (VKP) jejichž ochrana vyplývá obecně ze zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody jsou zastoupeny lesními porosty, vodními toky, rybníky a nivami vodních toků. Památné stromy – registrovány nejsou – Významné stromy, které by bylo vhodné doporučit k vyhlášení: − 3 duby letní v údolí Novoveského potoka; − 2 lípy srdčité u potoka u Nové Vsi; − borovici lesní na okraji vsi u silnice do Horní Stříteže; − alej lip při silnici do Horní Stříteže; − javor klen u vstupu do Horní Stříteže; − dvě lípy u křížku u silnice na Úlehle; − dvě lípy u křížku při silnici do Mutic; − lípa a javor klen v Muticích cesta do Křtěnovic; − dub letní dvůr ve Křtěnovicích. Ochrana krajinného rázu – žádnými zásahy nesmí dojít k narušení krajinného rázu; do řešeného území nezasahuje žádný přírodní park. Územní systém ekologické stability krajiny pro řešené území byl zpracován ve formě generelu ÚSES a pro celé území české republiky jsou platné ÚTP NR-R ÚSES–ČR, převedené a schválené ve ÚP VÚC Táborsko. Teze metodiky zapracování ÚSES do územních plánů Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES) je trvalé zajištění biologické rozmanitosti (všech žijících organismů a jejich společenstev). Podstatou ÚSES je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplnění chybějících částí této sítě je pouze jednou z nutných podmínek udržení ekologické stability a biodiversity. Koncepce tvorby ÚSES navazuje na koncepci Evropské ekologické sítě vytvářené ve státech Evropské unie a má tedy velký význam pro postupné začleňování ČR do struktur Evropské unie a rozhodujícím způsobem přispívá k naplňování celosvětové Úmluvy o biologické rozmanitosti, k níž Česká republika přistoupila v roce 1994. ÚSES je definován v zákoně č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny a podle tohoto zákona patří vymezení a hodnocení ÚSES mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany ZPF a státní správy lesního hospodářství. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění), který je nutno respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Skladebné součásti ÚSES - biocentra (BC), biokoridory (BK) a interakční prvky (IP) jsou vymezovány:
33
-
na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině; jejich prostorových vztahů; aktuálního stavu ekosystémů; prostorových parametrů; a dalších společenských limitů a záměrů.
Cílem jejich vymezení je ochrana ploch funkčních prvků ÚSES a územní ochrana ploch pro založení prvků chybějících. PLÁN ÚSES Koncepce ÚSES v řešeném území je vymezena v ÚTP NR-R ÚSES 1996 a v generelech ÚSES, které byly zpracovány pro celé území okresu a v rámci návrhu ÚPO v detailech upraveny a doplněny o interakční prvky stávající a navržené. Podél západního a jižního okraje řešeného území prochází nadregionální biokoridor K120 (NRBK). Do mezofilní bučinné osy nadregionálního biokoridoru jsou vložena: regionální biocentrum B11 – Mýto, lokální biocentra – LBC 47, LBC 46, LBC 44 a LBC 43. Nedílnou součástí nadregionálního biokoridoru je ochranná zóna zasahující 2 km na obě strany od osy. Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že součástí NRBK jsou v ochranné zóně především skladebné části nižších úrovní ÚSES – v našem případě biokoridory lokální – LBK č. 7101 a 7102 údolí Mutického potoka s vloženým lokálním biocentrem LBC 71 – LBK č. 6205 údolí Křtěnovického potoka a část lokálního biokoridoru – LBK č. 6202 údolí Novoveského potoka. Větší část biokoridoru Novoveského potoka LBK č. 6202 a 6301 s reprezentativním biocentrem LBC 63 do NRBK nezasahuje. Dále jsou součástí nadregionálního biokoridoru všechny krajinné segmenty se stupněm ekologické stability 3 a vyšší – tj. všechny lesní porosty, louky vymezené v grafické části plošně jako interakční prvky, vodní toky a rybníky a liniové interakční prvky – travnaté meze i s porosty dřevin a remízky. Příznivé působení systému ÚSES do okolní krajiny umožní navržené interakční prvky liniové podél polních cest, nebo členících velké plochy polí. Měli by to být travnaté pásy aspoň 5 m široké s výsadbami stromů a keřů. Jejich funkce je nejen ekologická a estetická – krajinotvorná, umožňují průchodnost krajiny ale i protierozní. Existující biocentra – cílem je dosažení přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám (u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám). Tomuto cíli musí být podřízeny vedlejší funkce biocentra (např. produkční funkce) Rušivé činnosti (umisťování staveb, pobytová rekreace, intenzivní hospodaření apod.) a činnosti snižující ekologickou stabilitu jsou nepřípustné. Existující biokoridory – cílem je umožnit migraci všech organismů mezi biocentry. Za určitých podmínek může být biokoridor z části tvořen antropickými společenstvy s dostačující ekologickou stabilitou (extenzivní sady, louky, hospodářský les). V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb (příčné křížení), vodohospodářských staveb ČOV apod. Ostatní změny a činnosti snižující ekologickou stabilitu jsou vyloučeny. Chybějící části ÚSES – zcela nefunkční úseky biokoridorů na orné půdě je možno po dohodě s vlastníky pozemků doplňovat průběžně s využitím příspěvků z Fondu životního prostředí, nebo v rámci komplexních pozemkových úprav. Realizace je podmíněna řešením vlastnických vztahů. Do jejich splnění je zaručeno právo na stávající využití území. Nelze však připustit takovou změnu, která budoucí realizaci částí ÚSES znemožní nebo výrazně ztíží (např. zastavění).
34
-
Na území obce Nová Ves jsou navrženy: dva krátké úseky osy NRBK K120 u LBC46 a LBC43 – zalesnit pás orné/louky 40 metrů široký; část LBK č.7101 mezi LBC č.71 a LBC č.47 – kombinace remízků a pásu extenzivně udržovaných luk v šířce minimálně 20 m a otevření zatrubněné části toku.
Cílová společenstva prvků ÚSES Navržená cílová společenstva prvků ÚSES odpovídají přirozenému stanovišti dle STG odvozených z lesnické typologie a BEPEJ. -
Pro prvky ÚSES lesních společenstev STG 3,4 AB3: lesní porost věkově diferencovaný s přirozenou druhovou skladbou odpovídající lesnímu typu či STG, (alternativně je možná extenzivní louka).
Funkčnost prvků ÚSES Stabilizovaná funkční společenstva udržovat tradičním hospodařením – extenzivní louky - a lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou chránit před nevhodnými zásahy a postupně převést na věkově členěné porosty. Částečně funkční společenstva -
kulturní louky – postupně extenzivním hospodařením a případně přísevem žádoucích druhů bylin převést na květnaté louky; kulturní lesní porosty v případě vzniku holiny nebo při obnově – postupně převést na přirozenou druhovou skladbu včetně příměsi melioračních dřevin doporučených Vyhl. MZe č. 83/96Sb. V předmýtních výchovných těžbách provádět pozitivní výběr jedinců přirozené dřevinné skladby. Nefunkční části ÚSES - budou dle možností postupně zakládány:
Lesní a kombinované lesní a luční biokoridory a interakční prvky navržené na orné půdě a intenzivních loukách budou zakládány dle projektů ÚSES Navržené interakční prvky jsou myšleny jako: - travnaté protierozní meze se skupinami dřevin původní druhové skladby, široké minimálně 5 metrů; - nebo revitalizace drobných zatrubněných toků, včetně obnovy úzké travnaté nivy nebo břehových porostů. Minimální a optimální rozsah prvků ÚSES Minimální rozsah prvků ÚSES je stanoven v metodice MŽP. Minimálně nutné parametry: - minimální šířka osy NRBK - maximální šířka ochranného pásma NRBK od osy na obě strany - minimální plocha regionálního biocentra lesních společenstev - minimální plocha lokálního biocentra - minimální šířka lokálního biokoridoru (les/louka)
40 m 2 km 30 ha 3 ha 15/20 m
35
FUNKČNÍ VYUŽITÍ PRVKŮ ÚSES Pro funkční využití ploch biocenter je: Přípustné: − současné využití; − využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám; − jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. Podmíněné: − pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra. Nepřípustné : − změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES; − jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich; − rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné. Pro funkční využití ploch biokoridorů je : Přípustné : − současné využití − využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru − jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES Podmíněné : − pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo, vodohospodářské zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru Nepřípustné : − změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru − jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, apod., mimo činností podmíněných 36
Střety prvků ÚSES s ostatními limity a zájmy v území Střety se stávajícími funkcemi a činnostmi: V řešeném území jsou prvky ÚSES na lesní a zemědělské půdě a z intenzity a způsobu hospodaření a nutnosti revitalizace vodních toků plynou základní střety zájmů: Střety prvků ÚSES se společenskými záměry a limity: V porovnání s konceptem návrhu územního plánu nedochází u prvků ÚSES k zásadním střetům s jinými limity a zájmy. Skladebné části ÚSES vymezené v řešeném území: - osa NRBK K120 mezofilní bučinná; - ochranná zóna NRBK K 120; - regionální biocentrum B11; - lokální biokoridor č.48; - lokální biokoridor č.47; - lokální biocentrum č.46; - lokální biocentrum č.44; - lokální biocentrum č.43; - lokální biokoridor č.7101 a 7102 nivy Mutického potoka; - lokální biocentrum č.71; - lokální biokoridor č.6205 nivy Křtěnovického potoka; - lokální biokoridor č.6301 a 6202 nivy Novoveského potoka; - lokální biocentrum č.63.
TABULKOVÁ ČÁST Osa nadregionálního biokoridoru K 120 k.ú.: Horní Střítež, Mutice, Křtěnovice, Nová Ves STG: 3,4AB3, 3,4B3, 3,4BC4-5 funkčnost: částečně funkční, část nefunkční aktuální stav: převážně smrkový les, část louka, část orná půda založit: dva krátké úseky u LBC46 a LBC43 v min. šířce 40 m zalesnit vymezení: nevymezená, lesní porost 811,36,41 cílové společenstvo: bučina Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru K 120 k.ú.: Horní Střítež, Mutice, Křtěnovice, Nová Ves STG: 3,4AB3, 3,4B3, 3,4BC4-5 funkčnost: částečně funkční – lesní porosty, louky, vodní toky a rybníky, meze travnaté a s dřevinami, remízky nefunkční – orná půda, zastavěné území aktuální stav: nedílnou součástí NRBK jsou vedle lokálních biokoridorů a biocenter všechny krajinné segmenty se stupněm ekologické stability 3 a vyšší (viz – interakční prvky č. 1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14) vymezení: z části vymezené, nevymezené cílové společenstvo: bučina Regionální biocentrum B11 MÝTO k.ú.: Horní Střítež, Nasavrky STG: 3,4AB3, 3,4AB-B4 funkčnost: částečně funkční aktuální stav: převážně smrkový les vymezení: vymezené cílové společenstvo: bučina 37
Lokální biocentrum č. 48, část k.ú.: Horní Střítež, Hoštice u Nemyšle STG: 3,4AB3, 3,4BC4-5 funkčnost: částečně funkční aktuální stav: les převážně smrkový s příměsí olše vymezení: vymezené cílové společenstvo: bučina, olšina na nivě Lokální biocentrum č. 47 k.ú.: Horní Střítež, Nemyšl STG: 3,4AB3 funkčnost: částečně funkční aktuální stav: les převážně smrkový vymezení: vymezené cílové společenstvo: bučina Lokální biocentrum č. 46 Karlovka k.ú.: Mutice STG: 3,4AB3 vymezení: vymezené, lesní porost 36B funkčnost: částečně funkční aktuální stav: les – smrk s příměsí borovice a modřínu cílové společenstvo: bučiny Lokální biocentrum č. 44 k.ú.: Mutice STG: 3,4AB3 vymezení: vymezené, lesní porost 36D funkčnost: částečně funkční aktuální stav: les – smrk s příměsí modřínu, borovice cílové společenstvo: bučina Lokální biocentrum č. 43 k.ú.: Křtěnovice STG: 3,4AB3, 3,4B3 vymezení: vymezené funkčnost: částečně funkční aktuální stav: les – smrk, modřín, bříza, dub, malá část olše cílové společenstvo: bučina Lokální biokoridor č. 7101, 7102 – Mutického potoka k.ú.: Mutice, Nová Ves STG: 3,4B3,4,3BC4-5 vymezení: z části nevymezené funkčnost: částečně funkční, část nefunkční aktuální stav: meze s dřevinami, pole, louka, rybníčky, upravený tok založit: úsek u LBC 71 zatravnit pás v min šířce 20 m + skupiny dřevin cílové společenstvo: olšina na nivě, vodní tok s přirozeným korytem náhradní společenstvo: vlhké louky Lokální biocentrum č. 71 k.ú.: Mutice STG: 3,4BC4-5 vymezení: vymezené funkčnost: funkční aktuální stav: olšina, rybníčky, extenzivní louka cílové společenstvo: olšina náhradní společenstvo: extenzivní louka, rybníčky, jasanová olšina
38
Lokální biokoridor č. 6205 – Křtěnovického potoka k.ú.: Křtěnovice, Nová Ves STG: 3,4BC4-5 vymezení: vymezené funkčnost: částečně funkční aktuální stav: jižně od vsi nesklízené louky se vstavači, olšina, hráze rybníků, přirozený tok, rybníky, severně od vsi upravený tok, místy břehové porosty, kulturní louky cílové společenstvo: olšina, přirozený tok náhradní společenstvo: přirozený tok s břehovými porosty, extenz. louky Lokální biokoridor č. 6301, 6202 – Novoveského potoka k.ú.: Nová Ves STG: 3,4BC4-5 vymezení: převážně vymezený funkčnost: částečně funkční aktuální stav: z části přirozený tok s břehovými porosty, kulturní louky, rybník cílové společenstvo: olšina, přirozený tok náhradní společenstvo: přirozený tok s břehovými porosty OL, VR, extenzivní louky, rybník Lokální biocentrum č. 63 k.ú.: Nová Ves STG: 3,4BC4-5 vymezení: vymezené funkčnost: funkční aktuální stav: olšina, extenzivní louka, prameniště, kulturní louka cílové společenstvo: olšina náhradní společenstvo: extenzivní louka INTERAKČNÍ PRVKY IP1 IP2 IP3
IP4 IP5 IP6 IP7 IP8 IP9 IP10 IP11 IP12 IP13 IP14
část údolní nivy Lučního potoka – potok s přirozeným korytem, vlhké louky z části nesklízené, svahy údolí se skupinami dřevin původní druhové skladby porosty na mezích a podél cest, zbytky luk – ohroženo skládkou odpadků travnatá niva s prameništěm a skupinami vrb, travnaté svahy se skupinami dřevin původní druhové skladby, cesta s alejí bříz, porosty dřevin původní druhové skladby v úvozu podél silnice s alejí mohutných lip, extenzivní sad, mokrá louka s prameništi a rybníčkem suchá travnatá mez s porosty dřevin původní druhové skladby vlhká louka podél nivy potoka soubor mezí s porosty dřevin původní druhové skladby soubor mezí s porosty dřevin původní druhové skladby, vlhké a mokré louky s pestrou druhovou bylin, z části nesklízené travnatá mez se skupinami dřevin původní druhové skladby vlhké a mokré louky s pestrou druhovou bylin, rybníček a drobný tok s břehovými porosty potok se zachovanými úseky přirozeného koryta s břehovými porosty, vlhké louky na nivě – převážně odvodněné, meze se skupinami dřevin původní druhové skladby meze podél cesty s alejí mohutných klenů travnatá niva potoka s prameništěm a malým rybníčkem po rekonstrukci cesta s alejí mohutných lip a skupinami dřevin původní druhové skladby úzké údolí s malým tokem se skupinami břehových porostů, vlhké louky a prameniště s olšinou 39
j) VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV Nová Ves TV 1.1.
čistírna odpadních vod
D1.1.
obslužná komunikace k ČOV
TV 1.2.
vodovodní řady
TV 1.3.
kanalizační řady Horní Střítež
TV2.1.
čistírna odpadních vod
D2.2.
obslužná komunikace k ČOV
TV2.2.
vodovodní řady
TV2.3.
kanalizační řad
D 2.1.
místní komunikace
TV 3.1.
Mutice čistírna odpadních vod
D3.1.
obslužná komunikace k ČOV
TV3.2.
vodovodní řady
TV3.3.
kanalizační řad
SV3.1.
dětské hřiště Mutice – zdůvodnění – v dané lokalitě není jiná možnost umístění dětského hřiště
TV4.1.
Křtěnovice čistírna odpadních vod
D4.1.
obslužná komunikace k ČOV
TV4.2.
vodovodní řady
TV4.3.
kanalizační řad
k) NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY Požadavky civilní ochrany jsou stanoveny dle § 20 zákona č. 380/2002 Sb.: a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní záplavová území vodotečí v řešeném území nejsou stanovena; b) zóny havarijního plánování havarijní zóny nejsou v řešeném území vymezeny c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události k ukrytí obyvatelstva a jeho ubytování lze využít v Nové Vsi prostory obecního úřadu, v Muticích ve sklepních prostorách obytných domů, v Horní Stříteži ve společenských prostorách, ve Křtěnovicích ve sklepních prostorách obytných domů. V nově realizovaných domech se doporučuje vybudovat podzemní místnost bez okenních otvorů d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
40
evakuace obyvatelstva a jeho ubytování bude řešena v rámci Veřejné vyhlášky Obecního úřadu Nová Ves u Mladé Vožice e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci bude realizováno v prostorách obecního úřadu v Nové Vsi f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce nebezpečné látky ve správním území obce Nová Ves nejsou skladovány g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace vzniklé při mimořádné události pro záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace vzniklé mimořádnou událostí lze využít prostory obecního úřadu v Nové Vsi a hasičských zbrojnic v jednotlivých sídlech h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území nebezpečné látky v území nejsou skladovány i) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií zabezpečení nouzového zásobování obyvatelstva vodou – obyvatelé jsou zásobováni vodou z domácích studní, veřejný vodovod není vybudován, je navržen; v případě katastrofické události bude voda dovezena z Mladé Vožice cisternami vyřazení elektrické sítě může být řešeno manipulací v rozvodné síti
l) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ Vyhodnocení navrženého urbanistického řešení ÚPO Nová Ves bylo provedeno ve smyslu zákona ČNR č. 334 ze dne 12.5.92 o ochraně ZPF a prováděcí vyhlášky MŽP č. 13 ze dne 24.1.94 a Metodického pokynu Odboru Ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1.10.1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle výše zmíněného zákona. Pro účely ochrany ZPF byly tímto pokynem zavedeny Třídy ochrany zemědělského půdního fondu, zařazující jednotlivé BPEJ do 5 tříd. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zem. půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do 3. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro event. výstavbu.
41
Do 4. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do 5. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností s většinou jsou pro zem. výrobu postradatelné. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Metodika a postup vyhodnocení Jednotlivé plochy jsou zakresleny v mapové dokumentaci v měřítku 1:2 000, kde jsou zároveň vyznačeny ukazatelé kvality ZPF dle BPEJ pro jednotlivé plochy s přiřazeným identifikačním číslem, podle kterého je možno je najít v tabulkové části. Hodnocení každé lokality bylo provedeno celkovým záborem, záborem zemědělské půdy a orné půdy dle BPEJ a jim odpovídající třídě ochrany ZPF. Bilancovány jsou plochy v návrhovém období s časovým horizontem do r. 2015, výhledové a rezervní plochy jsou uvedeny pod čarou. Vyhodnocení důsledků územního rozvoje na ZPF Urbanistické řešení navrhuje celkem k vynětí 5,381 ha půdy, z níž je 5,197 ha zemědělské a z ní 1,262 ha orné půdy. Vzhledem k tomu, že se v řešeném území vyskytují převážně kvalitní půdy s třídou ochrany 1 a 2, jsou i návrhy na odnímanou půdu převážně na kvalitní půdě třídy 1.
Rekapitulace nároků na plochy v hektarech:
Funkční využití
Celkem
Zem.půda
Orná půda
k.ú. Nová Ves
0,972
0,800
0,256
k.ú. H. Střítež
3,198
3,186
0,963
k.ú. Mutice
1,207
1,207
0,043
k.ú. Křtěnovice
0,004
0,004
Seznam dotčených BPEJ
Rekapitulace podle kvality půdy
Rekapitulace odnětí dle kultur
7.15.10
0,540 ha
Třída
Výměra
Kultura
Výměra
7.20.04
0,432 ha
1
3,044 ha
orná půda
1,651 ha
7.29.11
3,044 ha
2
0,432 ha
sad
0,944 ha
7.29.41
0,168 ha
3
0,540 ha
louka
2,602 ha
7.68 11
1,013 ha
4
0,168 ha
nezem.p.
0,184 ha
5
1,013 ha
Plochy pro výstavbu jsou navrženy v návaznosti na současně zastavěné území a stávající komunikace.
42
Obec/Kú Nová Ves Nová Ves Nová Ves Horní Střítež
Horní Střítež Horní Střítež Horní Střítež Mutice Mutice Horní Střítež Mutice Horní Střítež Nová Ves Horní Střítež Mutice Křtěnovice Nová Ves
Nová Ves celkem
Odnímaná plocha Funkční využití Značení Celkem bydlení bydlení bydlení bydlení
BV 1 BV 2 BV 3 BV 4 BV 4 BV 4 BV 4 bydlení BV 5 bydlení BV 6 BV 6 bydlení BV 7 BV 7 bydlení BV 8 bydlení BV 9 BV 9 bydlení BV 10 sportovní vybav. SV 1 sportovní vybav. SV 2 ČOV TV 1.1 ČOV TV 2.1 ČOV TV 3.1 ČOV TV 4.1 rozš. rybníka VO 1
0,256 0,172 0,540 0,472
Zem.p. Orná p. 0,256 0,540 0,460
0,256
0,252
0,432 0,392
0,432 0,392
0,432 0,200
0,568
0,568
0,168 0,604
0,168 0,604
0,079 0,432 0,253 0,004 0,005 0,003 0,004 0,997
0,079 0,432 0,253 0,004 0,005 0,003 0,004 0,997
0,079 0,043
5,381
5,197
1,262
Kvalita pozemků Kultura BPEJ Tř. och. 7.29.11 orná p. 1 nezem.p. 7.15.10 louka 3 7.29.11 orná p. 1 7.29.11 sad 1 7.29.11 louka 1 nezem.p. 7.29.11 orná p. 1 7.29.11 orná p. 1 7.29.11 sad 1 7.29.11 sad 1 7.29.11 louka 1 7.29.41 sad 4 sad 7.29.11 1 7.29.11 louka 1 7.29.11 orná p. 1 7.20.04 orná p. 2 7.29.11 louka 1 7.68.11 louka 5 7.68.11 louka 5 7.68.11 louka 5 7.68.11 louka 5 7.68.11 louka 5
SZÚO
ZÚO
Poznámka
ha 0,256 0,172 0,540 0,252 0,140 0,068 0,012 0,432 0,200 0,192 0,420 0,148 0,168 0,024 0,580 0,079 0,432 0,253 0,004 0,005 0,003 0,004 0,997
5,381
0,256 0,172 0,540 0,252 0,140 0,068 0,012
0,368
0,432 0,200 0,192 0,052 0,148
0,168 0,024 0,580 0,079 0,432 0,253 0,005 odvodn. 0,003 odvodn. 0,004 odvodn.
0,952
3,416
m) NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Schválený Územní plán obce Nová Ves u Mladé Vožice bude aktualizován po 4 letech. Po čtyřech letech bude ÚPO vyhodnocen a rozhodnuto o potřebách aktualizace.
C. ZÁVAZNÁ ČÁST - REGULATIVY Stavby a zařízení podmíněně přípustné jsou posuzovány urbanistickými hledisky. Monofunkční plochy se vyznačují jedním stanoveným typem funkce. -
Pro celé území je nepřípustné: skladování toxického odpadu; umístění velkých zdrojů znečišťování ovzduší, v případě umístění středních zdrojů musí být instalována účinná zařízení k eliminaci plynných a pevných emisí; situování provozů znečišťujících povrchové a podzemní vody.
ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ A SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ OBCE – POLYFUNKČNÍ PLOCHY BV – obytné území venkovského charakteru Funkční využití: − bydlení v rodinných domech a zemědělských usedlostech se zázemím užitkových zahrad a chovem hospodářského zvířectva odpovídajícím hygienickým normám, se stavbami pobytové rekreace v chalupách. Přípustné: −
rodinné domy maximálně se 2 nadzemními podlažími, 1 podzemním a využívaným podkrovím; komunikace vozidlové, cyklistické a pěší; odstavné a parkovací plochy; nezbytné plochy pro technické vybavení; zeleň liniová a plošná.
− − − − Nepřípustné: − na pozemku RD umístění více než jednoho doplňujícího objektu včetně garáže; − činnosti, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu obytného prostředí. Doplňující ustanovení: − jakákoliv činnost musí být ekologicky nezávadná − ochranné pásmo (OP) nesmí přesahovat hranice vlastního pozemku − pachová zóna nesmí zasahovat obytnou zástavbu BO – čistě obytné území Funkční využití: − bydlení v bytovém domě Přípustné: − bytové domy maximálně se 3 nadzemními podlažími, 1 technickým podlažím a využívaným podkrovím − drobná hřiště a odpočinkové plochy − komunikace vozidlové, cyklistické a pěší − odstavné plochy 45
− − Podmíněné: − Nepřípustné: −
nezbytné plochy pro technické vybavení zeleň liniová a plošná nerušící zařízení drobné výroby pro obsluhu území činnosti, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu obytného prostředí.
OV – občanská vybavenost a služby Funkční využití: − provozování objektů v současném rozsahu jejich ploch; − rozmístění objektů občanské vybavenosti (obchodů, stravovacích zařízení, kulturních, duchovních a sociálních zařízení), nerušivé živnostenské provozy. Přípustné: − ubytovací zařízení s parkováním na pozemku souvisejícím se stavbou; − nezbytné plochy pro technické vybavení; − objekty obchodu a služeb. Nepřípustné: − umístění zařízení, která by svým hlukem nebo zápachem obtěžovala. RE – rekreace Funkční využití: − rekreační ubytování. Přípustné: − provozování objektů v současném rozsahu jejich ploch; − výstavba rekreačních domků; − výsadba zeleně v území přírodě blízká; − komunikace vozidlové, cyklistické a pěší. Podmíněné: − převod objektů na trvalé bydlení; − výstavba sportovního zařízení. Nepřípustné: − rozšiřování chatových lokalit; − zakládání nových chatových lokalit. SV – sportovní vybavenost Funkční využití: − slouží pro umístění zařízení sportovních, rekreačních a využití volného času. Přípustné: − vybavení sportovního zařízení musí splňovat podmínky platné legislativy; − zařízení sportovní, pro organizovanou i neorganizovanou tělovýchovu, otevřená i krytá sportoviště a koupaliště; − zařízení ubytovací a stravovací, sloužící dominantní funkci; − zařízení technická, zabezpečující provoz; 46
− − − Podmíněné: − Nepřípustné: −
komunikace vozidlové, cyklistické a pěší; odstavné plochy a parkoviště; zeleň liniová a plošná. byty majitelů a správců zařízení. stavby pro výrobu a zemědělské stavby.
VS – výroba, sklady, výrobní služby Funkční využití: − umístění výrobních provozů; − umístění živnostenských provozů. Přípustné: − − − − − − Podmíněné: − −
stavby pro výrobu a skladování; opravárenské služby; technická vybavenost; komunikace vozidlové, cyklistické a pěší; odstavné plochy a parkoviště; zeleň liniová a plošná. zařízení stravovací a stavby pro obchod s vazbou na dominantní funkci; byty pohotovostní a majitelů zařízení.
Nepřípustné: − rozšiřování ploch bez zajištění výsadby ochranné zeleně; − obytné stavby s výjimkou správců; − zařízení kulturní, církevní a zdravotnická. VZ – zemědělská účelová výstavba Funkční využití: − umístění zemědělských provozů. Přípustné: − využití pro živnostenské provozy, plochy pro výrobu a sklady. Doplňující ustanovení: − jakákoliv činnost musí být ekologicky nezávadná. Podmíněné: − při živnostenské provozovně umístění bytu majitele nebo správce.
ZASTAVITELNÉ A SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ OBCE – MONOFUNKČNÍ PLOCHY ZV – veřejná zeleň TV – technická vybavenost Funkční využití: − technické zabezpečení funkčních ploch. 47
Přípustné: −
stavby pro vodní hospodářství, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod; − shromažďování komunálních odpadů; − komunikace a odstavné plochy zabezpečující provoz a potřeby území; − zeleň liniová a plošná.
D
– dopravní vybavenost
Funkční využití: − silnice; − místní komunikace; − účelové komunikace; − parkovací plochy.
NEZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ – MONOFUNKČNÍ PLOCHY OP - orná půda LP – louky, pastviny LE – pozemky určené k plnění funkcí lesa ZI – zeleň izolační doprovodná VO – vodní plochy a toky Funkční využití: zvyšovat ekologickou stabilitu, příznivě působit na okolní méně ekologické části krajiny. Tyto plochy jsou nezastavitelné s výjimkou staveb nutných pro obhospodařování území (krmelce, seníky, napáječky apod.).
48
FUNKČNÍ VYUŽITÍ PRVKŮ ÚSES Pro funkční využití ploch biocenter je: Přípustné: − současné využití; − využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám; − jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. Podmíněné: − pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra. Nepřípustné : − změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES; − jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich; − rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné. Pro funkční využití ploch biokoridorů je : Přípustné : − současné využití − využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru − jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES Podmíněné : − pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo, vodohospodářské zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru Nepřípustné : − změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru − jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, apod., mimo činností podmíněných 49
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ – NÁVRH Využití řešeného území bude omezeno následujícími limity a ochrannými pásmy.
Kulturní hodnoty území Památkově chráněné objekty – návrh: kapličky v Horní Stříteži a ve Křtěnovicích.
Ochrana přírody a krajina Prvky územního systému ekologické stability -
Lokální biocentra: LBC 49, LBC 48, LBC 47, LBC 46, LBC 44, LBC 43, LBC 71, LBC 63. Regionální biokoridor: RBK 4801, RBK 4701, RBK 4601, RBK 4401, RBK 4301. Lokální biokoridor: LBK 7101, LBK 7102, LBK 6205, LBK 6301, LBK 6202.
Významné stromy, které by bylo vhodné doporučit k vyhlášení: K.ú. Nová Ves -
alej lip podél silnice na Horní Střítež (V Roklích“); dvě lípy u hřiště u potoka („Za Poštou“); lípa srdčitá na severním okraji vesnice; dub letní na mezi nad potokem západně od obce („Za Farou“); dub letní u bývalé cesty
K.ú. Mutice -
lípa srdčitá na jižním okraji návsi; smrk ztepilý nad silnicí do Křtěnovic; dvě lípy srdčité u křížku u silnice do Horní Stříteže;
K.ú. Horní Střítež -
dvě lípy u křížku.
50
VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV Nová Ves TV 1.1.
čistírna odpadních vod
D1.1.
obslužná komunikace k ČOV
TV 1.2.
vodovodní řady
TV 1.3.
kanalizační řady Horní Střítež
TV2.1.
čistírna odpadních vod
D2.2.
obslužná komunikace k ČOV
TV2.2.
vodovodní řady
TV2.3.
kanalizační řad
D 2.1.
místní komunikace
TV 3.1.
Mutice čistírna odpadních vod
D3.1.
obslužná komunikace k ČOV
TV3.2.
vodovodní řady
TV3.3.
kanalizační řad
SV3.1.
dětské hřiště Mutice – zdůvodnění – v dané lokalitě není jiná možnost umístění dětského hřiště
TV4.1.
Křtěnovice čistírna odpadních vod
D4.1.
obslužná komunikace k ČOV
TV4.2.
vodovodní řady
TV4.3.
kanalizační řad
51
