nmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmrty-

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmrtyTENTO PROJEKT JE SPO LUFI NANCOVÁN EVROPSKÝM SOCI ÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPU BLI KY

Závěrečná monitorovací zpráva projektu NdP OK

(c) 2008 Počítačová služba s.r.o.

strana 2 z celkem 45 stran


OBSAH 1

Úvod .............................................................................................................................................................. 4 1

Dlouhodobá nezaměstnanost .................................................................................................................... 5

2

Cíle projektu a jejich naplňování ................................................................................................................ 8

3

První vlna projektu ................................................................................................................................... 19

4

Druhá vlna projektu ................................................................................................................................. 20

5

První a druhá vlna projektu – vybrané zkušenosti .................................................................................. 21

6

Porovnání skupin „základní vzdělání“ a „vyučeni“ .................................................................................. 22

2

Osobní kapitál a postoje uchazečů o zaměstnání ........................................................................................ 24 7

Pasivní uchazeči o zaměstnání ................................................................................................................. 24

8

Zájemci o aktivní uplatnění ...................................................................................................................... 25

3

Nejčastější příčiny nezaměstnanosti ........................................................................................................... 26

4

Shrnutí ......................................................................................................................................................... 29 9

Plnění aktivity profesní rekvalifikace ....................................................................................................... 30

5

Závěr ............................................................................................................................................................ 44

6

Přílohy.......................................................................................................................................................... 45




PROJEKT NÁVRAT DO PRÁCE V OLOMOUCKÉM KRAJI 1

ÚVOD Nezaměstnanost a zvláště dlouhodobá nezaměstnanost se stala závažným ekonomickým a so-

ciálním jevem posledních let. Až do poloviny 90. let však fenomén nezaměstnanosti nepředstavoval v České republice, pokud ovšem pomineme některá regionální specifika, žádný vážnější problém či hrozbu. Důvodem byla jednak odkládaná restrukturalizace a transformace a jednak poměrně velká schopnost ekonomiky, zejména postupně se utvářejícího privátního sektoru ve sféře služeb, absorbovat značnou část uvolňované pracovní síly. Nezaměstnanost byla převážně frikční a míra nezaměstnanosti nízká (3-4%), s malým podílem dlouhodobé nezaměstnanosti - osoby nezaměstnané déle jak 1 rok představovaly tehdy jen asi 20% z celkového počtu. V období let 1993 – 1996 rostla zaměstnanost a ještě více oslabily tlaky na trh práce. Toto období lze označit za deregulaci nabídky trhu práce a celkovou flexibilizaci pracovní síly v důsledku tlaku poptávky. V letech 1997 – 1999 mírně poklesl výkon ekonomiky a asi o 4 % poklesla i zaměstnanost. Překvapivě však akcelerovala nezaměstnanost z 3,5 % na konci roku 1996 na 9,4 % na konci roku 1999. Příčinou byla pravděpodobně nutnost eliminovat do té doby uměle udržovanou zaměstnanost, která bránila ekonomickému přizpůsobení podniků a strukturálním změnám. Toto období, které překročilo rok 1999 a trvalo i na počátku 21. století, lze pak označit za deregulaci strany poptávky pracovního trhu, respektive za etapu postupného odstraňování ochranných opatření státu ve vztahu k zaměstnavatelům. Nezaměstnanost se v České republice etablovala jako sociální jev s výrazným podílem dlouhodobě nezaměstnaných a se zárodky sociálních kategorií na trhu práce marginalizovaných. Dlouhodobá nezaměstnanost dosáhla dle výsledků Výběrových šetření pracovních sil cca 50 % z celkového počtu.




V současné době se Česká republika nachází v období růstu hrubého domácího produktu, růstu ekonomiky i růstu zaměstnanosti s rekordním poklesem nezaměstnanosti. Oficiálně uváděná nízká průměrná míra nezaměstnanosti pro Českou republiku je však do jisté míry zavádějící. Nezaměstnanost totiž není rovnoměrně rozdělena, ale zasahuje některé oblasti či kategorie více než jiné. Existují okresy s podprůměrnou nezaměstnaností a zároveň mikroregiony, kde je vyšší jak 25%. Vážným ekonomickým a sociálním problémem tedy není nezaměstnanost jako taková, ale stává se jí teprve tehdy, když se změní v nezaměstnanost masovou nebo dlouhodobou. Obvykle se vychází z faktu, že samotná existence tohoto jevu je vlastně přirozeným fenoménem a atributem svobodné společnosti, založené na tržním mechanismu a demokracii a dokonce její existence na úrovni 2 – 4 % je považována za přirozenou a žádoucí.

1

DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST O dlouhodobé nezaměstnanosti hovoříme v České republice trvá-li nepřetržitě šest a více

měsíců. V současnosti se stává specifickým sociálně – politickým problémem s multiplikačním efektem. Ze statistik vyplývá, že s poklesem obecné míry nezaměstnanosti roste průměrná délka evidence zejména znevýhodněných sociálních kategorií. Rozdělení nezaměstnaných osob podle jejich délky vypovídá nejen o její struktuře, ale i nárocích na sociální síť. Opětovné zařazení dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce si vyžaduje nesrovnatelně vyšší náklady než zprostředkování zaměstnání osobám, pro které je nezaměstnanost jen krátkou životní epizodou. V podmínkách rostoucí soutěživosti se na českém trhu páce diferencovaly možnosti konkrétních osob, jako jednotlivců i jako příslušníků určitých sociálních kategorií, udržet si své zaměstnání a po jeho ztrátě rychle získat nové. To se projevilo v odlišných specifických mírách jak krátkodobé, tak zejména dlouhodobé nezaměstnanosti. Zvláštní situace se vytváří na sekundárním pracovním trhu, kde dochází k mimořádně silné soutěživosti mezi nízkými náklady na pracovní sílu a nominální flexibilitou, což je zesilováno i konkurencí zahraniční pracovní síly, jež těží z nízkých životních nákladů svých rodin v zemi jejich původu. V důsledku tlaku mezd směrem dolů se na českém trhu práce etablovala demotivovaná pracovní síla, jež rezignuje na málo placené pracovní příležitosti. Tak dochází k marginalizaci určitých skupin, vytváří se specifické kategorie osob, které mají většinou nižší vzdělání a omezený lidský kapitál. Často byly dříve zaměstnány v utlumovaných odvětvích národního hospodářství bez vyšších nároků na kvalifikaci a je pro ně charakteristické zvýšené riziko dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti. Nerovnost v rozložení rizika nezaměstnanosti podle kvalifikační úrovně je u nás




vyšší než na pracovních trzích původních zemí EU, což souvisí s procesem restrukturalizace a modernizací české ekonomiky, respektive s její „de-industrializací“ a s rostoucí rolí lidského kapitálu. Větší riziko, že se mezi marginalizované dlouhodobě nezaměstnané zařadí, hrozí nejvíce: 

starším osobám - zejména nad padesát let,



osobám s nízkým vzděláním a bez kvalifikace,



osobám s omezenou pracovní zkušeností a rigidními postoji (paradoxně platí, že čím měli lidé před ztrátou zaměstnání stabilnější pracovní místo, tím hůře se na pracovním trhu prosazují a častěji zůstávají mezi dlouhodobě nezaměstnanými),



ženám, neboť jejich pracovní kariéry jsou přerušovány mateřstvím a péčí o děti vůbec (obojí lze svým způsobem chápat i jako určitý typ skryté nezaměstnanosti),



osobám s kumulovanými osobními a sociálními handicapy,



obyvatelům ze zaostávajících venkovských oblastí,



mladistvým a problémovým jedincům,



zdravotně postiženým osobám,



příslušníkům určitých etnik. Postihuje v České republice většinu Romů, což je dáno jejich nízkým vzděláním, odlišným kulturním kapitálem, než jaký trh vyžaduje, ale i diskriminací pro etnický původ. Velkou roli hraje také to, že je potenciální zaměstnavatelé neposuzují jako individuality, ale skrze stereotypy vytvořené majoritní populací.

Dlouhodobá nezaměstnanost má nepříznivé důsledky pro společnost i pro nezaměstnané jedince. Vede k tomu, že lidé mění svůj status nezávislého občana za status závislého klienta sociálního státu. Existuje-li přitom navíc jen velmi malý rozdíl mezi celkovým příjmem, jež mohou nezaměstnaní získat za pomoci sociálních dávek a příjmem, jež jim nabízejí dostupná místa na trhu práce, potom je nic nemotivuje k rychlému přijetí nového zaměstnání a bez ohledu na nabízené podmínky čekají na „lepší příležitost“ (past nezaměstnanosti). Dlouhodobá nezaměstnanost pak: 

ničí jejich pracovní etiku a motivaci hledat své místo na trhu práce, což nakonec vede k definitivnímu vyloučení z tohoto trhu a je příčinou sociální exkluze



devastuje jejich lidský kapitál, neboť nemohou udržovat, natož inovovat své pracovní dovednosti, svou kvalifikaci, ani pracovní návyky,






stigmatizuje je a budí vůči nim nedůvěru zaměstnavatelů, kteří mohou chápat fakt, že tyto osoby jsou tak dlouho bez práce jako důsledek jejich osobního defektu (nepoužitelná kvalifikace, nedostatečné pracovní návyky, nespolehlivost, kverulantství, lenost apod.),

Dlouhodobě nezaměstnaní představují značně heterogenní skupinu jak z hlediska jejich sociálně - demografické skladby, tak z hlediska jejich individuálních charakteristik, úrovně pracovní motivace a uplatňované strategie. Je třeba zdůraznit, že zájem o hledání zaměstnání se s prodlužující délkou nezaměstnanosti postupně snižuje. Obecně nejvíce aktivity projevují ti, kteří jsou nezaměstnaní jen krátce (do půl roku). Zvládání situace ztráty práce je velmi individuální a je podmíněno řadou faktorů, zejména finanční situací nezaměstnaného a jeho rodiny a odolností konkrétního člověka vůči psychické zátěži vůbec. Zdá se, že lépe se vyrovnávají se ztrátou práce ti, kteří navzdory běžnému mínění hledají příčinu u sebe a ne ve vnějších faktorech. Dlouhodobá nezaměstnanost je pro postiženého jedince nezřídka traumatizující událost. Pocit osobního neúspěchu přetrvává, vracejí se pochybnosti o vlastních schopnostech. Dominují hodnoty přežití a bezpečí nad zájmy, úspěchy a postavením. Cítí větší odpovědnost za rodinu, která jim vytvořila v době ztráty zaměstnání sociální oporu. K sociálním následkům dlouhodobé nezaměstnanosti pro jedince, jimiž jsou zejména snížení životní úrovně, růst napětí v rodině a v ostatních interpersonálních vztazích, deprese, ztráta motivace a pocit bezmocnosti, přistupují i zvýšené nároky na státní rozpočet v podobě sociálních dávek a podpor. Tento projekt, s názvem „Návrat do práce v Olomouckém kraji“, má za úkol pomoci právě těmto marginalizovaným skupinám dlouhodobě nezaměstnaných, především posílit jejich motivaci, poskytnout individuální podporu a odbornou pomoc. Hlavním cílem je pak prostřednictvím komplexních služeb zvýšit jejich zaměstnatelnost a vést k opětovnému začlenění na trh práce.




2

CÍLE PROJEKTU A JEJICH NAPLŇOVÁNÍ Evropský sociální fond (dále jen ESF) je finančním nástrojem podporujícím projekty zaměřené

na snižování nezaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů a sociální začleňování na trh práce. Národní projekt „Návrat do práce v Olomouckém kraji“, který vychází z priority 1 Aktivní politika zaměstnanosti, Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, je realizován soukromou firmou Počítačová služba s.r.o. ve spolupráci s úřady práce (ÚP) Olomouckého kraje, zadavatelem byl ÚP v Olomouci. Projekt měl jasně vytyčený cíl – pomoci znevýhodněným skupinám uchazečů o zaměstnání úspěšně se integrovat na regionálním trhu práce. Výstupem by mělo být zvýšení zaměstnatelnosti osob dlouhodobě nezaměstnaných a to se základním nebo nižším vzděláním a vyučených. Jedná se o cílovou skupinu, která patří na trhu práce k nejhůře umístitelným. Základním principem projektu je orientace na zvyšování potřebných sociálních i profesních dovedností jednotlivce a poskytování komplexních služeb od motivačních, poradenských a informačních aktivit až k podpoře umísťování cílové skupiny na pracovní místa k zaměstnavatelům. Znevýhodněnými skupinami uchazečů o zaměstnání v rámci uvedeného projektu se rozumí uchazeči splňující kritéria věku do 25 let s minimální délkou evidence nezaměstnanosti půl roku, při vyšším věku s délkou evidence jeden rok, přičemž jejich vzdělání nesmí být vyšší než do úrovně vyučení. Pozvaní uchazeči, kteří daná kritéria splňovali, se na informativních

náborových akcích

seznámili s cílem a obsahem projektu a ti, kteří projevili zájem, byli dále podrobně informováni. Podpisem dohody o účasti v projektu se zavázali ke splnění podmínek po dobu jejich účasti v projektu. Výběr účastníků byl kvalifikovaný, transparentní a nediskriminační (zejména v tom smyslu, že nevylučoval velmi dlouhodobě nezaměstnané, některé věkové nebo sociální skupiny nebo příslušníky etnik). Respektoval strukturu dlouhodobě nezaměstnaných podle pohlaví a demografickou strukturu dle trvalého bydliště uchazečů. Projekt „Návrat do práce v Olomouckém kraji“ je koncipován jako ucelený soubor aktivit vedoucích až k zaměstnání uchazeče. Komplexní přístup je zdrojem multiplikačních efektů, které zvyšují šanci účastníků na získání zaměstnání. V rámci projektu se s účastníky pracuje individuálně s přihlédnutím k jejich zkušenostem a předpokladům.




PRVNÍ AKTIVITA – VSTUPNÍ MODUL A VSTUPNÍ INDIVIDUÁLNÍ POHOVOR První aktivitou, kterou účastníci projektu absolvují, je akce s názvem vstupní modul v délce dvou dnů. Cílem tohoto modulu je hlubší seznámení s jednotlivými fázemi, právy a povinnostmi účastníka včetně očekávání obou stran. V průběhu prvního dne jsou na programu i témata spojená s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Předmětem druhého dne je vytvoření osobnostní diagnostiky a zpracování dotazníku jako prvního impulsu pro bližší poznání účastníků. Prostřednictvím vstupního modulu bylo připraveno celkem 733 účastníků k zapojení do projektu (z toho 254 muţů a 479 ţen). V období od 1.11.2006 do 30.9.2007 bylo prostřednictvím vstupního modulu připraveno celkem 238 účastníků projektu - z toho 84 mužů a 154 žen. Následující aktivitou je individuální pohovor, v rámci kterého si uchazeč s pomocí poradce stanoví svůj vlastní individuální výukový a rozvojový plán. Stejný počet účastníků, který prošel vstupním modulem, tedy 733 klientů, absolvoval také výše zmíněný vstupní individuální pohovor.




DRUHÁ AKTIVITA - INDIVIDUÁLNÍ PODPORA A PORADENSTVÍ Individuální poradenství spočívá v systematické práci s účastníkem projektu a sleduje jeho směrování k dohodnutým cílům, proto se realizuje průběžně a dále uvozuje všechny ostatní aktivity, do nichž účastník projektu vstupuje. Poradci poskytují individuální odbornou pomoc s ohledem na profesní a osobní anamnézu každého klienta, na základě zjištění předchozích aktivit účastníka, jeho představ o životních cílech, motivaci a profesních očekáváních. Obsahem každého individuálního poradenství je posilování motivace a podpora aktivního přístupu při hledání vhodného zaměstnání. Poradci vedou přesné záznamy individuálních schůzek s účastníky projektu. Účastníci mají také možnost si kdykoli sjednat schůzku se svým poradcem a konzultovat s ním přípravu na konkrétní výběrové řízení nebo pracovní pohovor, tzv. “První pomoc”. Uchazečům

je

každodenně

vyhledáváno

zaměstnání prostřednictvím odborných asistentů trhu práce. Ti monitorují regionální trh práce, oslovují denně zaměstnavatele

a to prostřednictvím telefonu, elektro-

nické i klasické pošty či osobně. V případě, že najdou pracovní pozici vhodnou pro některého uchazeče, konzultují pracovní nabídku s poradcem a následně uchazeče kontaktují.




UKÁZKA DOPISU JEDNÉ Z ÚČASTNIC PROJEKTU Z POBOČKY V ŠUMPERKU




TŘETÍ AKTIVITA - BILANČNÍ DIAGNOSTIKA Účastníci projektu v různé míře potřebují pomoc při zhodnocení vlastních možností, proto u některých z nich byla zajištěna bilanční diagnostika pro posouzení jejich potenciálu, změnu kvalifikace, přijetí konkrétního zaměstnání nebo jinou aktivitu (např. studium). Součástí bilanční diagnostiky je kvalifikované vyhodnocení výsledků a provedení interpretačního pohovoru s diagnostikovaným účastníkem s návrhy na další postup. Výstupem z Bilanční diagnostiky jsou dva posudky – užší a širší. Jejich užití uchazeč schvaluje svým podpisem.




BILANČNÍ DIAGNOSTIKA – CHARAKTERISTIKA AKTIVITY Bilanční diagnostika je charakterizována jako poradenský proces, který s využitím komplexních psychodiagnostických metod směřuje k zjištění potencionálu účastníka projektu, tedy jeho schopností, dovedností, zájmů a motivace. Dále též slouží k nalezení nejoptimálnějšího způsobu využití tohoto potencionálu účastníka projektu, při jeho zařazení do pracovních aktivit. Bilanční diagnostika se přitom neomezuje jen na posouzení osobnostní charakteristiky účastníka projektu, jeho schopností a dovedností, ale jedná se při ní i o posouzení úrovně jeho aktuálních kompetencí, které spočívají v tom, čím za svůj dosavadní život prošel. Jedná se tedy o komplexní posouzení možností účastníka projektu se zaměřením na aktuální stav regionálního trhu práce. Nejde tedy o posouzení vhodnosti pro konkrétní profesi, ale o způsob řešení aktuální situace účastníka projektu s variantními návrhy dalších postupných kroků návratu do profesního života. Ze zkušeností psychologů, kteří realizují bilanční diagnostiku vyplývá, že bilanční diagnostika v sobě nese velmi vysoký motivační náboj. Výrazně tedy navozuje u účastníků projektu očekávání dalšího postupu a změn a tohoto náboje je nutno využít pro jejich další profesní a osobní rozvoj.

O pozitivním významu Bilanční diagnostiky pro účastníky projektu svědčí, mimo jiné i to, ţe 137 z 300, kteří úspěšně dokončili bilanční diagnostiku, nastoupilo do zaměstnání.




ČTVRTÁ AKTIVITA - MOTIVAČNÍ PROGRAM Tento modul je obsahově zaměřen na psychosociální dopady nezaměstnanosti, posílení sebepoznání, analýzu individuálního potenciálu, verbální a neverbální komunikaci, základy práce s PC vč. nácviku vyhledávání nabídek práce na internetu a v tištěných médiích, Výstupem této etapy je účastníkem zpracovaný životopis, motivační dopis s přípravou na výběrové řízení, jež účastník může využít při kontaktování zaměstnavatelů a přijímacím pohovoru. Počet osob, které prošly motivačním programem v rámci projektu, je celkem 527 (z toho je 182 muţů a 345 ţen). Za období od 1.11. 2006 do 30.9.2007 prošlo motivačním programem celkem 160 osob – z toho 48 mužů a 112 žen.




PÁTÁ AKTIVITA – PROFESNÍ ŠKOLENÍ – REKVALIFIKACE Předmětem další etapy je zajištění a realizace profesních školení – rekvalifikací, jejichž cílem je zvýšit šance účastníků projektu uplatnit se na trhu práce. Odborný výcvik sleduje změnu, rozšiřování, prohlubování a doplňování kvalifikace s ohledem na osobní potenciál účastníka a potřeby zaměstnavatelů.

Seznam rekvalifikačních kurzů, do kterých se účastníci projektu zapojili:



PODNIKATELSKÉ MINIMUM



VŠEOBECNÝ SANITÁŘ



PRACOVNÍK PRO SOCIÁLNÍ PÉČI SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍMOU OBSLUŢNOU PÉČI



SKLADNÍK MANIPULÁTOR



PRACOVNÍK BEZPEČNOSTNÍ SLUŢBY



OBSLUHA MOTOROVÉ PILY A KŘOVINOŘEZU



KUCHAŘSKÉ PRÁCE



PRODAVAČSKÉ PRÁCE



ZÁKLADNÍ KURZ SVAŘOVÁNÍ



ZÁKLADNÍ KURZ OBSLUHOVATELE STAVEBNÍCH STROJŮ



ZÁKLADY OBSLUHY PC



ŘEZÁNÍ PLAMENEM




Největší zájem z řad uchazečů o zaměstnání byl o tyto rekvalifikační kurzy: Kuchařské práce, Prodavačské práce, Číšnické práce, Pracovník bezpečnostní služby, Pracovník pro sociální péči, Skladník – manipulátor, Obsluha křovinořezu. Do Rekvalifikačních kurzů bylo zařazeno celkem 391 úspšně absolvovalo celkem 298 uchazečů (z toho 118 muţů a 180 ţen). V období od 1.11.2006 do 30.9.2007 se zúčastnilo rekvalifikačních kurzů celkem 208 osob – z toho 69 mužů a 139 žen.




ŠESTÁ AKTIVITA - PŘÍPRAVA K SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI A PODPORA Do tohoto modulu byli zařazeni ti účastníci projektu, u kterých byla zjištěna základní způsobilost a zájem o podnikání. Zahájení jejich samostatné výdělečné činnosti předcházelo zařazení do kurzu Základy podnikání, kde zájemci získali potřebné informace, nezbytné k realizaci jejich záměru. Do kurzu pro začínající podnikatele bylo zařazeno 81 osob (z toho 20 muţů a 61 ţen). V období od 1.11.2007 do 30.9.2007 absolvovalo 48 osob rekvalifikační kurz pro začínající podnikatele – z toho 8 mužů a 40 žen.

SEDMÁ AKTIVITA - PRAXE U ZAMĚSTNAVATELE Cílem této aktivity bylo zapojit vhodné účastníky projektu do praxe u vybraných zaměstnavatelů tak, aby získali nebo si obnovili pracovní návyky, zejména v oboru, v němž nabyli nové znalosti. Praxe byla nezřídka realizována jako součást profesní rekvalifikace. V rámci projektu 246 osob vykonávalo praxi u zaměstnavatele (z toho 74 muţů a 172 ţen). Od 1.11.2006 do 30.9.2007 vykonalo praxi 113 osob – z toho 33 mužů a 80 žen.




OSMÁ AKTIVITA - DOTOVANÉ ZAMĚSTNÁNÍ Stěžejním cílem v této etapě bylo umístit uchazeče na vybraná pracovní místa dle dohody se zaměstnavateli. V rámci projektu bylo vytvořeno 120 nových pracovních míst pro 37 muţů a 83 ţen. Od 1.11.2006 do 30.9.2007 bylo

zaměstnáno na nově vytvořených pracovních místech celkem 104

uchazečů o zaměstnání – z toho 32 mužů a 72 žen.




3

PRVNÍ VLNA PROJEKTU Uchazeči o zaměstnání vstupující do 1. vlny projektu (cyklu) z drtivé většiny disponovali jen

základním vzděláním a to často i neukončeným. Často měli za sebou již nějakou praxi, popř. kratší pracovní zkušenost, většinou však nedoloženou. Vedle nízkého vzdělání a nedostatečné praxe vystupovala jako nepříznivý faktor také délka evidence na ÚP. To se projevovalo destruktivně v osobnostní struktuře jedinců. Obecně platilo, že se zvyšující se délkou nezaměstnanosti se oslabují pracovní návyky a znehodnocuje lidský kapitál. Uchazeči měli nezřídka přehnané představy o svém budoucím uplatnění. Z části to bylo důsledkem dezorientovanosti na trhu práce a přetrvávajících stereotypů z dřívějšího zaměstnání, z části to vycházelo z jejich osobní strategie, která nesledovala záměr zaměstnání získat. Jejich ochota nastoupit

do

zaměstnání

byla

determinována

přijatým

životním

standardem

vycházejícím

z dlouhodobého využívání systému sociální sítě případně nelegálních příjmů. Pokud, pod hrozbou sankce, nastoupili do pracovního poměru, šlo z jejich strany většinou o dočasné řešení bez delší perspektivy. Bylo tak zřejmé, že v rámci první vlny do projektu mnohdy vstupovali uchazeči, pro které začlenění na trh práce nebylo prioritou, ale důvodem byly spíše obavy z následné sankce ze strany úřadu práce včetně zařazení na veřejně prospěšné práce. Tuto strategii je však možno pochopit jako racionální v případech, kdy souhrnné náklady vynaložené na získání podpor a dávek jsou menší než náklady, které by uchazeči vznikly pokud by přijal zaměstnání. Pro mnohé nezaměstnané také může být přijatelnější šedá ekonomika v kombinaci s dávkami než nejisté a málo placené zaměstnání na formálním trhu práce. Ukázalo se, že i přes aktivní působení členů realizačního týmu se tyto postoje příliš nezměnily. S přihlédnutím k uvedené skutečnosti je zřejmé, že realizace aktivity „Dotované zaměstnaní“ pro tuto skupinu uchazečů byla takřka nemožná. V průběhu projektu se však také ukázalo, že mezi přijatými uchazeči je nemálo těch, kteří si byli vědomi svých handicapů na trhu práce a měli snahu je řešit v souladu s cíli projektu. Specifickou skupinu pak tvořili lidé, kteří doplatili na souběh nepříznivých životních okolností.

Př: Uchazečka XY s manželem podnikala. Vlastnili cukrárnu, ale neustáli většího konkurenta a ona se ocitla v evidenci úřadu práce. Kromě toho má ve svém opatrovnictví postižené dítě.




4

DRUHÁ VLNA PROJEKTU Uchazeči o zaměstnání, kteří vstoupili do 2. vlny projektu, byli oproti předchozí skupině

většinou vyučeni. Větší část z nich měla nejen praxi, ale také určité profesní zkušenosti. Délka evidence na ÚP byla v průměru kratší než u vlny první, minimálně však půl roku u uchazečů do 25 let a rok u uchazečů starších 25 let. Tyto odlišnosti - vyšší kvalifikace a získané pracovní zkušenosti v řemeslných profesích se ukázaly jako velmi důležité při zařazování do aktivit a uplatňování klientů projektu na trhu práce. Významnou roli sehrál také faktor motivace při vstupu do projektu, kdy převažovali uchazeči s větším zájmem o práci, reálnějšími představami a zkušenostmi z trhu práce.




5

PRVNÍ A DRUHÁ VLNA PROJEKTU – VYBRANÉ ZKUŠENOSTI Pro uchazeče, kteří vstoupili do projektu byly připraveny aktivity popsané v předchozí kapitole

Obdobně jako v motivaci k práci byl zřetelný rozdíl v přístupu k jednotlivým modulům, ať už to bylo poradenství, profesní školení nebo další. Avšak pro obě skupiny je shodné stanovisko, které zaujaly k aktivitě praxe u zaměstnavatele. Prvním faktorem je odměňování v rámci praxe. V případě je-li výkon praxe součástí rekvalifikace, účastník nemá nárok na žádné finanční ohodnocení za odvedenou práci. Pokud jde o nekolidující zaměstnání a účastník obdrží mzdu, v mnoha případech je to na úkor sociálních dávek a zákonem omezená výše této mzdy není dostatečně motivující pro člověka navyklého na příjem z dávek a podpor. Dalším faktorem je počet hodin možných v rámci praxe odpracovat. Tato skutečnost zavazuje spíše zaměstnavatele, poněvadž tito musí naplánovat určitý druh práce, pracovní zařazení včetně řádného proškolení a navíc musí vyčlenit ještě dalšího zaměstnance, který bude dohlížet na uchazeče na praxi. Také vzdálenost místa bydliště nezaměstnaného od místa výkonu praxe bývá „kamenem úrazu“. Uchazeč nemá hrazeno jízdné, jedná-li se o praxi formou nekolidujícího zaměstnání, což je demotivující pro člověka, který má omezený příjem. V případě, že uchazeč i přes nevýhody využije možnosti absolvování praxe, je to

první

důležitý krok vedoucí k zapojení do stálého pracovního procesu a uplatnění na trhu práce. Přínosem praxe je nejen obnovení a posílení pracovních návyků, ale také sociální adaptace, především kontakt se zaměstnavatelem, který má možnost sledovat, jak přístup potencionálního zaměstnance tak kvalitu a množství odvedené práce. Dále je účastník i v kontaktu se zaměstnanci jiných firem, což může být dalším podnětem k získání pracovních příležitostí. V první i druhé vlně realizace projektu se všeobecně známým problémem stal věk uchazečů. Do projektu vstoupil nemalý počet lidí, kteří dlouhodobě pracovali na jisté pozici bez větších nároků a náhle se ocitli vlivem různých okolností (např. likvidace podniku, zrušení místa apod.) v evidenci úřadu práce. Prokázalo se, že mladší lidé jsou obecně flexibilnější a nejsou tak zatíženi stereotypy jako starší. Mají také větší šanci uplatnit se na pracovišti s novou technologií.




6

POROVNÁNÍ SKUPIN „ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ“ A „VYUČENI“

Po analyzování a vyhodnocení přístupu obou skupin se obecně projevily tyto rozdíly:

NÍZKOKVALIFIKOVANÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ 

nižší sebevědomí při hledání uplatnění na trhu práce související s nedostatečným vzděláním, zaměření na velmi nízkokvalifikované profese



představy o mzdovém ohodnocení se více přibližují realitě



vyšší uvědomění si potřeby dalšího dovzdělání, v průběhu času větší zapojení při účasti na aktivitách projektu

VYUČENÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ 

větší sebevědomí při hledání pracovního uplatnění



menší ochota dalšího vzdělávání mimo jejich profesi a následné zaměstnání mimo původní obor, pokud je k tomu nevedou další důvody, zejména zdravotní



často nadhodnocené představy o mzdovém zařazení



zájem uplatnit se jako osoby samostatně výdělečně činné – v projektu absolvovali rekvalifikační kurz podnikatelského minima




VĚKOVÝ FAKTOR Je u všech skupin neopominutelný, proto bylo nutné pracovat s klienty s ohledem na tento jev poněkud odlišně. Účastníci projektu nad 45 let věku projevovali menší přístupnost a ochotu k zapojení do motivačních programů, bilanční diagnostiky a profesního vzdělávání. Jejich chování bylo silně ovlivněno minulým vývojem, který nerozvíjel schopnosti racionálně a aktivně reagovat na měnící se podněty. Nepovažovali proto většinou osvojování nových znalostí a kompetencí za užitečné, pokud nenavazovaly na minulé zkušenosti. Proto mnozí z nich trvali na tom, že v projektu budou absolvovat jen určité moduly a většinou upřednostňovali pouze získání vhodného zaměstnání K získání jejich důvěry, posílení sebevědomí a změně postojů, bylo potřeba větší trpělivosti a taktu na schůzkách individuálního poradenství. Opětovně jim byly vysvětlovány výhody a přínosy aktivizačních modulů a potřeba dalšího vzdělávání. Postupem času a po přijetí zkušeností z prvních školicích programů se pak klienti této věkové kategorie stali účastníky i dalších kurzů. Klienti do 45 let věku prezentovali větší ochotu a přístupnost k zapojení do programu projektu a také větší aktivitu i v průběhu motivačních modulů. Byli většinou otevřenější a přístupnější k rozšíření či změně kvalifikace prostřednictvím školicích programů. Chápou, že tyto aktivity jim následně dávají nové možnosti pro další pracovní uplatnění.




2

OSOBNÍ KAPITÁL A POSTOJE UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ

7

PASIVNÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V průběhu projektu se ukázalo, jak důležitý vliv na uplatnění na trhu práce jednotlivých

účastníků má jejich osobní kapitál a postoje. Zkušenost z práce s klienty projektu znovu potvrdila existenci významné skupiny, pro kterou je přetrvávání v nezaměstnanosti cílenou resp. pozitivně přijímanou strategií. Tito lidé často disponují finančním zázemím, jež jim zabezpečují rodinní příslušníci, žijící s nimi ve společné domácnosti, nebo svou spotřebu zajišťují prostřednictvím sociálních podpor a jiných alternativních zdrojů sociálního státu. Jsou mezi nimi i takoví, kteří žijí pod hranicí životního minima v uzavřeném světě a své potřeby přizpůsobují omezeným finančním možnostem. Daný stav jim vyhovuje a svou situaci řeší krátkodobými pracovními příležitostmi a to i mimo oficiální trh práce. Dokáží si vždy najít „racionální“ zdůvodnění, jak se stálému zaměstnání vyhnout, ač je nezřídka jejich osobní potenciál poměrně velký a mnozí mají předpoklady k dobrému pracovnímu uplatnění. Projektu se zúčastnili často jen proto, aby neztratili statut nezaměstnaného. Část z nich otevřeně přiznala obavy z postihu úřadem práce, pokud by do projektu nevstoupili resp. se nezapojili do plánovaných aktivit. Tato zjištění se potvrdila již během prvních schůzek individuálního poradenství. Cílem poradců tedy bylo prostřednictvím široké škály podnětů směrovat tyto lidi k aktivitám vedoucím k jejich pracovnímu uplatnění. Dělo se tak formou nabídek rekvalifikací ve spolupráci s asistentem trhu práce, vyhledáváním pracovních příležitostí odpovídajících jejích vzdělání, praxi a zdravotnímu stavu a to včetně dopravního spojení na pracoviště, zajišťováním kontaktu ve firmě apod. Přes dílčí úspěchy však v řádě případů vycházela tato snaha naprázdno. Nezřídka se jen podařilo uchazeče přimět k účasti v některých programech nebo k absolvování bilanční diagnostiky. Mnohdy zprostředkování zaměstnání řešili tak, že například po domluveném termínu nástupu „onemocněli“ nebo „museli“ náhle ošetřovat člena rodiny. Tito lidé se také často při prvním kontaktu ve firmě prezentovali způsobem, který odrazoval zaměstnavatele od přijetí do pracovního poměru. Podobný postoj uplatňovali i před nástupem na rekvalifikaci, resp. v jejím průběhu.




8

ZÁJEMCI O AKTIVNÍ UPLATNĚNÍ Oproti příkladům uvedeným v předcházející kapitole se prokázalo, že uchazeči, kteří pracovat

skutečně chtějí, si zaměstnání dříve či později najdou – pokud jim v tom nebrání nějaký handicap, převážně zdravotní. Pro mnohé bylo zapojení do projektu a absolvování jeho základních aktivit odrazovým můstkem k tomu jak překonat letitou pasivitu a obavy z neúspěchu při hledání zaměstnání, a to i přesto, že jejich osobní potenciál schopností, vědomostí a znalostí nebyl až na tak vysoké úrovni. Sami se na schůzkách individuálního poradenství prezentovali velkým počtem navštívených a kontaktovaných firem nabízejících zaměstnání. Docházeli k poradcům s dotazy na aktuální nabídky pracovních příležitostí, případně jim pomáhal i asistent trhu práce s prvotním stykem se zaměstnavateli. Pokud byl ze strany firem zájem, podařilo se na dotaci zaměstnat i klienty zdánlivě nezaměstnatelné. Praxe nám přinesla zkušenost, že velká část klientů je pozitivně ovlivnitelná. Projevilo se to u mnoha uchazečů doslova viditelně již při absolvování Motivačních programů a Bilanční diagnostiky. Na schůzkách jsme mohli pozorovat i zlepšující se vzhled a úpravu, dostavila se i sebedůvěra, zvýšená aktivita a chuť sehnat si práci. K této skutečnosti

přispěl i osobnější a individuální přístup k jednání s klienty, moment

navázání důvěrnějšího kontaktu, poznání jejich osobních příběhů.




3

NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI Na základě zkušeností členů realizačního týmu byla zpracována tzv. Stupnice hlavních

problémů a příčin nezaměstnanosti klientů/uchazečů o zaměstnání:

1.

ZDRAVOTNÍ OMEZENÍ

2.

OSOBNÍ PROBLÉMY – RODINNÁ SITUACE, PSYCHICKÉ POTÍŢE

3.

ZÁVISLOST NA ALKOHOLU

4. TRESTNÍ ŘÍZENÍ

ZDRAVOTNÍ OMEZENÍ Zdravotní problémy jsou největší komplikací při hledání zaměstnání a častou příčinou ztráty uplatnění u řady klientů. Nejpatrnější je to ve vyšších věkových kategoriích kdy dochází ke kumulaci handicapů, nicméně i u mladších uchazečů jsme se setkali s těmito problémy. Klienti, kteří zdravotní omezení uvedli při vstupu do projektu, byli vyzváni k jeho doložení. Mnozí v průběhu projektu sdělovali, že si zažádali nebo si vyřizují příslušná potvrzení.

OSOBNÍ PROBLÉMY – RODINNÁ SITUACE, PSYCHICKÉ POTÍŽE Dlouhodobá nezaměstnanost je faktorem, který má nepříznivé sociální a ekonomické důsledky pro společnost i pro nezaměstnaného a jeho okolí. Ohrožuje především zajišťování ekonomických potřeb jedince a na něm závislých osob. Důsledky nezaměstnanosti se dále násobí kumulací individuálních a sociálních handicapů. Ztráta zaměstnání a nemožnost nalezení nového místa je významným faktorem, který má vliv také na fungování rodinného systému.




V průběhu realizace projektu se ukázalo, že nezaměstnanost může narušit i úplně rozbít vztahy mezi jednotlivými členy rodiny. Konkrétními průvodními jevy pak byly vážné komplikace v rodinném životě (rozvod, bytová krize, komplikace při svěření dítěte do péče, apod.) Klienti se s těmito překáţkami vyrovnávají různě, záleţelo to na jejich osobnostních vlastnostech, předchozích zkušenostech, finančním zázemí a morální i materiální pomoci okolí. Např. rozvod je pro ženy téměř vždy silnou emocionální zátěží a zvyšuje riziko dlouhodobé nezaměstnanosti, zejména pokud pečují o malé děti a nemají v rodině, případně v místě bydliště někoho, kdo by jim vypomohl, neboť velké procento nabízených pracovních míst je na směnný provoz. Bytová situace některých uchazečů o zaměstnání se také v důsledku finančních potíží může měnit. Mezi klienty projektu se našli i 3 bezdomovci žijící na ulici resp. v azylovém domě. Nutno říci, že všichni měli i psychické problémy a byla s nimi poměrně obtížná komunikace.

ZÁVISLOST NA ALKOHOLU Alkohol byl problémem u sice nepočetné, ale přesto nezanedbatelné skupiny asi 20 klientů, u nichž se projevovaly navenek známky jeho stálého požívání. Tento sociálně patologický jev byl zaznamenán především u mužů, ženy se v uvedené skupině vyskytovaly spíše ojediněle. U těchto účastníků byla závislost na alkoholu zjevnou příčinou jejich dlouhodobé nezaměstnanosti. Na základě bližšího poznání lze konstatovat, že účastníci uvedené kategorie se diferencovali do dvou podskupin – aktivních a pasivních uchazečů o zaměstnání. Ti aktivní sice ochotně nastupovali na rekvalifikace, často se zajímali o pracovní nabídky a navštěvovali doporučené firmy, ale bezvýsledně. Pokud na nich byly známky alkoholu viditelné, zaměstnavatelé je vždy odmítali s uvedením, že na pozici byl již vybrán jiný kandidát. Závislost na alkoholu pasivních účastníků byla zcela zjevná a promítala se výrazně do jejich vnímání morálních hodnot a osobních postojů.




TRESTNÍ ŘÍZENÍ Trestní řízení se ukázalo jako velmi významnou překážkou nezaměstnaného jedince při vyhledání uplatnění na trhu práce. V jednání se zaměstnavateli se projevilo, že i záznam v trestním rejstříku mnohdy vyřazuje klienta ze seznamu potenciálních zaměstnanců. Přesto tito lidé nezřídka prokazovali zájem především o profesní školení. Jejich důvody byli různé – finanční podpora při rekvalifikaci, snaha naučit se něčemu novému, případně touha po uplatnění v novém oboru.




4

SHRNUTÍ Hlavním záměrem “Zprávy ze šetření cílové skupiny projektu Návrat do práce v Olomouckém

kraji” bylo popsat plnění stanovených cílů projektu, klíčové charakteristiky účastníků a bariéry, které brání integraci osob znevýhodněných na trhu práce. Ukázalo se, že dlouhodobě nezaměstnaní představují velmi heterogenní skupinu a to nejen z hlediska sociálně-demografické skladby, ale především z hlediska sociálních a individuálních charakteristik, zejména úrovně pracovní motivace. Většina je postižena kumulací handicapů lidského kapitálu – z publikovaných výzkumných zpráv vyplývá, že více jak jedna čtvrtina ekonomicky aktivní populace se nachází ve věkovém rozmezí 50+ a tento trend bude dále pokračovat. Dalším rizikovým faktorem je nízké vzdělání, přestože během posledních let se počet osob s nejvýše základním vzděláním v populaci ekonomicky aktivních výrazně snížil. Právě souběh těchto dvou rizikových faktorů představuje vedle zdravotního postižení nejvážnější handicapy nezaměstnaných. Stěžejním cílem projektu “Návrat do práce v Olomouckém kraji” je zvýšit zaměstnatelnost osob dlouhodobě nezaměstnaných se základním vzděláním a vyučením a začlenit je zpět na trh práce, neboť placené zaměstnání je obecně považováno za základní prostředek sociální inkluze. Výchozím principem projektu byla orientace na zvyšování dovedností a poskytování komplexních služeb od motivačních, poradenských a informačních, profesního školení, praxe u zaměstnavatele až k podpoře umísťování cílových skupin na pracovní místa. Tyto klíčové aktivity se nám podařil naplnit následujícím způsobem:




9

PLNĚNÍ AKTIVITY PROFESNÍ REKVALIFIKACE Celkem absolvovalo

Nastoupilo do zaměstnání

Úspěšnost v %

Příprava k SVČ

80

14

18%

Modeláţ nehtů

2

2

100%

Všeobecný sanitář

19

3

16%

Sociální pracovník

61

19

31%

Skladník manipulátor

70

32

46%

Pracovník bezpečnostní sluţby

26

4

15%

Obsluha motorové pily a křovinořezu

27

16

59%

Kuchařské práce

52

19

37%

Prodavačské práce

26

15

58%

Základní kurz svařování

13

5

38%

Zákl. kurz obsluhovatele stavebních strojů

1

1

100%

Základy obsluhy PC

10

2

20%

Řidičský průkaz B, C

2

2

100%

389

134

Kurz

Celkem Průměr


52%



Následující graf ukazuje úspěšnost jednotlivých rekvalifikačních kurzů ve vztahu k nástupu absolventů těchto kurzů do zaměstnání.

Do rekvalifikačních kurzů bylo celkem zařazeno 389 účastníků (135 mužů a 254 žen) z toho 80 posluhačů absolvovalo kurz Příprava k samostatné výdělečné činnosti (Základy podnikání). Vzhledem k cílové skupině nízkokvalifikovaných účastníků bylo trvání kurzů dlouhodobější než pro účastníky s vyšším vzděláním. Z tohoto důvodu řada účastníků projektu absolvovala 6 měsíční kurzy, kdy vzhledem k sezonosti se nedalo otevřít více termínů. Byly řešeny i individuální požadavky účastníků převážně ve vztahu k zahájení samostatného podnikání. Jedním z nejžádanějších rekvalifikačních kurzů byl „Pracovník pro sociální péči se zaměřením na přímou obslužnou péči“ a take kurz Přípravy k samostatné výdělečné činnosti (Základy podnikání).




REKVALIFIKAČNÍ KURZ „PRACOVNÍK PRO SOCIÁLNÍ PÉČI SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍMOU OBSLUŽNOU PÉČI“ Tento rekvalifikační kurz je určen uchazečům o zaměstnání a posluchačům, kteří mají zájem získat teoretické i praktické znalosti a dovednosti v sociální oblasti, mají ukončené základní nebo střední vzdělání a jejich zdravotní stav jim nebrání tuto profesi vykonávat. O účast v kurzu byl (a je) poměrně velmi vysoký zájem velkého počtu uchazečů o zaměstnání zejména z řad ženské populace, avšak zúčastnili se ho také dva muži. Do současnosti absolvovalo kurz celkem 61 rekvalifikantů, z nichž převážná většina, tedy 57 absolventů, získala závěrečné osvědčení, pokud splnili podmínky povinné účasti ve výuce i na praxi v jednotlivých sociálních zařízeních a pokud úspěšně vykonali závěrečný teoretický test písemný i ústní a praktickou zkoušku. Podmínkou úspěšnosti byl i vedoucím praxe vyplněný a potvrzený zápočtový list obsahující hodnocení praktických výkonů rekvalifikantů. Celkový počet hodin teoretické i praktické výuky činil 248 hodin. Od srpna 2007 proběhlo již několik běhů jednotlivých kurzů, které byly realizovány v odlišných okresech. První pilotní kurz byl zahájen v Olomouci a absolvovalo ho 20 účastníků z Olomouckého, Prostějovského, Šumperského a Jesenického okresu. Praxi vykonávali převážně v sociálních zařízeních v Olomouci, Prostějově a Šumperku. Kurz nedokončili 3 účastnice, vzhledem k tomu, že dlouhodobě onemocněly a nesplnily povinnou předepsanou účast pro získání závěrečného certifikátu. Jedna rekvalifikantka získala díky svému zájmu a pracovní aktivitě stálé pracovní místo v zařízení pro vozíčkáře – Trend vozíčkářů Centrum integrace Olomouc. Další dva běhy rekvalifikačních kurzů probíhaly současně – jeden v Přerově, kde se ho zúčastnilo 20 uchazečů o zaměstnání (pro nemoc nedokončila pouze jedna účastnice) a druhý v Šumperku s počtem 15, z nichž 12 rekvalifikantů bylo úspěšných. Také tyto kurzy se setkaly s velmi vysokým zájmem a oceněním přínosu pro budoucí uplatnění se na trhu práce. V přerovském okrese získaly 3 absolventky stále místo, v Lázních Jeseník našla uplatnění 1 žena a dokonce 1 účastník kurzu začal pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná v sociálních službách. V pořadí čtvrtý kurz se uskutečnil v Prostějově, kde probíhala teoretická výuka, kterou navštěvovalo celkem 19 uchazeček o zaměstnání a dále v jednotlivých sociálních zařízeních v tomto městě i okolních vesnicích. Tento kurz byl také velmi úspěšný nejen po stránce výuky a praxe, ale zejména zaměstnatelnosti, neboť 4 rekvalifikantky po jeho absolvování získaly stálý pracovní poměr v tomto oboru.




Následující grafu představuje dílčí hodnocení rekvalifikačního kurzu „Pracovník pro sociální péči se zaměřením na přímou obslužnou péči“. Účastníci hodnotili jednotlivé body známkou 1 – 5 (jako ve škole).




Další grafy názorně demonstrují odpovědi absolventů kurzu na některé otázky:







REKVALIFIKAČNÍ KURZ „PŘÍPRAVA K SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI (ZÁKLADY PODNIKÁNÍ)“ Tento rekvalifikační kurz je určen těm účastníkům, kteří se rozhodli pro vlastní podnikateslkou činnost. Součástí výuky je několik tématických bloků – daně a platná legislativa, daňová evidence, marketing a zpracování a obhajoba vlastního podnikatelského záměru. Kurzy probíhaly jak v Olomouci, tak I v Šumperku a Přerově. V první části kurzu se posluchači seznámili s platnými daňovými zákony (zákonem o dani z příjmů, zákonem o DPH, zákonem o silniční dani) a také s další platnou legislativou – zákonem o zdravotním a sociálním pojištění, obchodním zákoníkem a živnostenským zákonem. Seznámili se take s postupem při vyžizování živnostenského listu, přihlášení se na finanční úřad, zdravotní pojitovnu a Okresní správu sociálního zabezpečení. V další části kurzu se naučili základům a principům daňové evidence – rozdíly mezi daňovými a nedaňovými příjmy a výdaji, seznámili se se všemi daňovými i pokladními doklady a jejich evidencí, vyzkoušeli si sestavení daňového přiznání a ročních přehledů pro zdravotní pojišťovnu a Okresní správu sociálního zabezpečení. Další část kurzu byla pro mnohé “nejatraktivnější” – jednalo se o seznámení s marketingem. Účastníci si již sami připravovali své “marketingové” akce vztahující se k jejich podnikatelskému záměru. V poslední části kurzu posluchači zpracovávali svůj vlastní podniaktelský záměr a to nejen v podobě popisu podniaktelské činnosti, ale take včetně finančních výkazů a marketingového plánu.




Následující grafu představuje dílčí hodnocení rekvalifikačního kurzu „Pracovník pro sociální péči se zaměřením na přímou obslužnou péči“. Účastníci hodnotili jednotlivé body známkou 1 – 5 (jako ve škole).




Následující grafy demonstrují odpovědi absolventů na některé vybrané otázky:




PLNĚNÍ AKTIVITY INDIVIDUÁLNÍ PORADENSTVÍ Do této aktivity byly zařazeni všichni účastníci projektu, kteří vstoupili do projektu, tj. 733 účastníků, oproti plánovanému počtu 600 účastníků. Pro všechny tyto účastníky byl sestaven individuální plán a bylo uskutečněno celkem 2 319 individuálních poradenství.

PLNĚNÍ AKTIVITY MOTIVAČNÍ PROGRAM Celkem do této aktivity bylo zařazeno 527 účastníků přičemž plánováno bylo 420 posluchačů. Z absolventů Motivačního programu se podařilo zaměstnat celkem 376 účastníků projektu, tj. úspěšnost této aktivity je 71 %. V následujícím grafu je dílčí hodnocení Motivačního programu. Účastníci hodnotili jednotlivé body známkou 1 – 5 (jako ve škole).




PLNĚNÍ AKTIVITY BILANČNÍ DIAGNOSTIKA. Uvedená tabulka a graf přehledně ukazuje výsledky této aktivity členěno dle spádových regionů Olomouckého kraje. Požadovaný počet účastníků této aktivity v projektu byl splněn, dokonce byl větší zájem od účastníků projektu než, který jsme mohli uspokojit. Doporučujeme proto, i z důvodu již dříve popsané efektivnosti a úspěšnosti této aktivity, plánovat Bilanční diagnostiku obzvláště pro tuto cílovou skupinu ve větší míře, než bylo v tomto projektu. Absolvovali Bilanční diagnostiku

Nastoupili do zaměstnání

V%

Šumperk a Jeseník

131

46

35%

Přerov

34

20

59%

Olomouc a Prostějov

154

71

46%

Celkem

319

137

43%

v období od 1.3.2006 do 31.1.2008




PLNĚNÍ AKTIVITY PRAXE U ZAMĚSTNAVATELE Celkem se účastnilo praxe u zaměstnavatele 254 účastníků. Vzhledem ke komplikovanosti vyjednávání se zaměstnavateli o realizaci praxe pro tuto cílovou skupinu můžeme hodnotit výsledek velmi pozitivně, především i z toho důvodu, že plánováno bylo celkem 250 účastníků, takže původní plán byl o 4 účastníky praxe překročen.




PLNĚNÍ AKTIVITY DOTOVANÉ ZAMĚSTNÁNÍ Celkem bylo vytvořeno 120 nově vytvořených pracovních míst se mzdovou dotací z prostředků tohoto projektu. Tento výsledek můžeme hodnotit vysoce pozitivně pokud uvážíme kumulaci handicapů u této cílové skupiny tj. dlouhodobost v evidenci na úřadech práce, nízkokvalifikovanost účastníků a další již dříve uvedené bariéry. Dále byl složitý začátek projektu, kdy bylo nutno velmi mnoho času věnovat vysvětlování a osvětě směrem k zaměstnavatelům i také proto, že zprostředkování dotací soukromým subjektem bylo pro zaměstnavatele něco úplně nového. V úvodu realizace projektu jsme také soutěžili s dotacemi od úřadů práce, které byly ve vyšší částce než jsme byli schopni nabízet my z rozpočtu projektu a to pro zaměstnavatele za podstatně výhodnějších podmínek (bez nutnosti udžitelnosti pracovního místa), než byly dány podmínky projektu. Z regionálního pohledu můžeme hodnotit jako nejúspěšnější region na vytváření nových pracovních míst Přerovsko. Ukázka

oboustranného

letáčku,

který

dostali

účastníci

projektu

pro

potenciálního

zaměstnavatele. Úkolem letáku bylo usnadnit účastníkům vysvětlování možných mzdových dotací na nově vytvořené pracovní místo.




Ukázka informačního letáku pro zaměstnavatele, kteří vytvořili nové pracovní místo se mzdovou dotací pro účastníka projektu.




5

ZÁVĚR Závěrem je možné konstatovat, že záměrů projektu bylo dosaženo – v některých aktivitách by-

ly počty absolventů dokonce i překročeny. Práce s touto skupinou patří tradičně mezi nejtěžší – důvody byly dostatečně popsány v předchozích kapitolách. Na základě našich zkušeností můžeme jen navrhnout systematickou dlouhodobou práci s uvedenou skupinou, jejich neustálou aktivizaci a v neposlední řadě také “nezměrnou” míru trpělivosti pracovníků, kteří s touto skupinou pracují. Byť se nám zpočátku jevil úkol zaměstnat účastníky projektu jako úkol “nadlidský”, počet 376 zaměstnaných účastníků projektu mluví za vše. Náš dík za úspěšnou realizaci projektu patří především celému týmu pracovníků naší firmy, kteří se podíleli na jednotlivých aktivitách a v neposlední řadě i pracovníkům Úřadu práce v Olomouci.




6

PŘÍLOHY Indikátory výstupu od .1.3.2006 do 30.4.2008



nmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmrty-

Recommend Documents