O B C E
T I S Á
20. ROČNÍK • 1. ČÍSLO 2014 • ZDARMA
OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI NA SILNICI II/528
TISÁ MÁ NOVOU CVIČÍRNU – TAK NĚJAK, VESNICE SOBĚ... 5
PUTOVÁNÍ ZA TAJEMSTVÍM TISOVSKÉHO SKŘÍTKA 1. ČÁST 13 3
MASOPUST U NÁS VE ŠKOLCE 10
14
NEZAPOMENUTELNÝ ZÁŽITEK 24. ledna jsme měli školní ples. Přišlo hodně lidí, sál byl plný. Přípravy byly náročné, ale vyplatily se. Obě naše vystoupení - jedno ve středověkém stylu a jedno moderní- se povedla i šerpování bylo hezké. Všichni jsme si to moc užívali, atmosféra byla skvělá. Ples byl příjemným zpestřením školního roku a určitě by se mělo v této tradici pokračovat. Všichni budeme mít i za pár let hezkou vzpomínku.Deváťáci
PROGRAM ROZVOJE OBCE Tisá – Dne 13. 1. 2014 proběhlo na sále obecního úřadu první setkání spojené s rozvojovým programem naší obce. Smlouvu na vypracování tohoto programu uzavřenou s firmou SPF Group schválilo zastupitelstvo obce na svém zasedání dne 16. 12. 2013. Rozvojový program je dokument, který definuje základní rozvojovou koncepci obce v oblastech jako je veřejná správa, životní prostředí, územní rozvoj, kultura, sport, vzdělávání, bezpečnost v období 10–15 let. Sestavování rozvojového programu se skládá ze tří hlavních částí, z nichž některé jsme mohli v Tisé již zaznamenat. Zhotovitel programu musí nejprve analyzovat situaci v obci. Součástí této analýzy byl například dotazník, který mohl
pozorný čtenář objevit jako přílohu minulého čísla Zpravodaje a také na webových stránkách obce. Po vypracování analýzy bude následovat návrhová část programu, která identifikuje problémové oblasti v obci, stanoví cíle, kterých bychom chtěli v budoucnu dosáhnout, a navrhne postup pro dosažení těchto cílů. Po návrhové části bude následovat realizace, kde se budou uskutečňovat myšlenky a programy, na kterých se v obci společně dohodneme. Fir-
Analytická část programu by měla být zhotova během února a zastupitelstvo se k dokončenému programu vyjádří v červnu.
ma SPF Group chce tvořit rozvojový program komunitně, tedy ve spolupráci se všemi občany a místními organizacemi, které budou mít o takovou činnost zájem. Bude působit jako koordinátor zpracování programu společně s obecními zastupiteli. Firma rovněž zpracovává potřebné analýzy, posoudí náměty a vypracuje jednotlivé výstupy. Dalším aktérem programu rozvoje je obec, která firmě dodává podklady pro analýzy. Nejdůležitějším článkem rozvojového programu jsme ale my, občané obce. V období od března do dubna bychom se měli účastnit diskuzí o dalším směřování Tisé a podávat náměty na zlepšení a nové projekty. Hlas lidu se může projevit na veřejných fórech, které se budou konat opět na sále. V březnu je v programu veřejné setkání, které se bude zabývat návrhem obecné vize Tisé.
V návrhové fázi zpracování rozvojového programu, která se bude zpracovávat v březnu – květnu 2014, bude vytvořeno 3–5 tematických pracovních skupin, které rozpracují návrhy vhodných opatření, reagujících na problémy obce a na její žádoucí budoucí rozvoj. Měla by proběhnout minimálně 2 setkání každé skupiny. Setkání budou moderovaná odborníkem SPF Group a vzejdou z nich návrhy priorit a opatření. K těmto opatřením se budeme moci veřejně vyjádřit na setkání, které se bude konat v květnu. Během června by se mělo k rozvojovému programu vyjádřit zastupitelstvo. Více se můžete dozvědět na stránkách obce www.tisa.cz v sekci Rozvojový program, kde je zveřejněna metodika zpracování, harmonogram a dosud provedené kroky.
VÁŽENÍ ČTENÁŘI! V rukou držíte první číslo pozměněného Zpravodaje. Neprodělal jen změny v grafice, ale také se snaží přiblížit všem občanům nejen bohatství a různorodost nejrůznějších akcí, které proběhly, ale také události, které se aktuálně dějí nebo v blízké budoucnosti dít budou. Podle rozhodnutí zastupitelstva obce se časopis řídí následujícími pravidly: 1. Formu uveřejnění alternativních názorů (rozhovor, dopis, stanovisko) volí redakce. 2. Komentáře jsou odděleny od zpráv. 3. Vyhledávání alternativních sdělení je povinností redakce. 4. Redakce avizuje témata připravovaná k vydání zastupitelům, občanům, iniciativám (diskusní fórum obce, schůze redakční rady). 5. Redakce omezuje alternativní sdělení pouze v případě příliš velkého rozsahu, urážlivých či osobních útoků. 6. Redakce má povinnost zveřejnit stanovisko zastupitele. 7. Redakce má odstup od sdělení a neposuzuje pravdivost předkládaných sdělení vyjma situací stanovených zákonem. 8. Redakce je nestranná: uveřejňuje alternativní sdělení bez „nápravných“ komentářů, ironizování, nezneužívá možnosti vyjádřit se poslední. 9. Vyváženost: o rozhodnutí zastupitelstva informuje redakce včetně protinávrhů, hlasování, diskuse, alternativních řešení. 10. V diskusi o budoucích připravovaných rozhodnutích umožní redakce veřejnosti vyjádřit se, ovlivnit taková rozhodnutí a spoluvytvářet je. Na činnost redakce bude dohlížet redakční rada, která by se měla skládat i zástupců občanů. Nejdůležitější součástí Zpravodaje ale stále zůstáváte Vy. Bez Vašich příspěvků, nápadů námětů, komentářů by se z časopisu stal jen kus papíru, který se dá při nejlepší vůli použít jen jako náplň do kamen. Rádi bychom Vás tedy požádali, abyste se neostýchali poslat nám jakýkoliv vzkaz nebo sdělení, co se Vám v obci líbí nebo Vás naopak trápí. Vaše dopisy rádi zveřejníme nebo použijeme jako podklad pro dotazy na zastupitele nebo další zainteresované osoby. Pokud se do tvorby Zpravodaje chcete aktivně zapojit, není nic lehčího než napsat email na adresu
[email protected] nebo kontaktovat obecní úřad, kde Vám pomohou kontraktovat redakci. I když časopis bude vycházet jako dvouměsíčník, může nabídnout místo i pro Vaši inzerci. Vydávání Zpravodaje by mělo mít v tomto roce řád a v každém čísle se dozvíte, kdy bude uzávěrka pro příspěvky do čísla dalšího, v tomto případě tedy 25. 4. 2014. Na vaše reakce na nového Zpravodaje, náměty, příspěvky a komentáře se těší Petr Bureš
INFORMACE O HOSPODAŘENÍ OBCE Obec v roce 2013 hospodařila s přebytkovým rozpočtem. Příjmy obce proti rozpočtu byly navýšeny o 2,9 mil. Kč, což bylo způsobeno zejména vlivem nového zákona o rozpočtovém určení daní a navýšením dotací. To umožnilo navýšit výdajovou část rozpočtu a realizovat akce, které do rozpočtu zahrnuty původně nebyly – zejména dvě místní komunikace. Rok 2013 Příjmy Výdaje Přebytek příjmů
Schválený rozpočet 12 932 456 12 932 456 0
Skutečnost (po konsolidaci) 15 846 731 15 390 149 456 584
Zůstatek na účtě ke konci roku zůstal nad hodnotou schváleného rozpočtového výhledu. Rok 2013 Zůstatek z minulého období
Rozpočtový výhled 2013 3 089 tis. Kč
Skutečnost k 31. 12. 2013 4 157 tis. Kč
Rozpočet roku 2014, jehož návrh bude schválen ZO dne 17. 3. 2014, je vyšší, oproti schválenému rozpočtovému výhledu vyrovnaný (s rozpočtovou rezervou 800 tis. Kč). Byl zveřejněn na úřední desce dne 28. 2. 2014. Zůstává zachována výše příspěvků na kulturní a sportovní činnost. Rok 2011 2012 2013 2014
Rozpočet 12 891 tis.Kč 12 658 tis.Kč 12 932 tis.Kč 14 334 tis.Kč
Příspěvek na aktivity 152 tis.Kč 117 tis.Kč 210 tis.Kč 208 tis.Kč
Dotace 2011–2014 Obec Tisá financovala v letech 2011 - 2014 celkem 45 akcí (tj. 15 ročně) s celkovými náklady 13 407 tis. Kč (tj. 4 469 tis. Kč ročně). Na toto financování podala obec 9 žádostí o dotace, tj. 3 žádosti ročně. Úspěšných bylo 7 žádostí a obec obdržela dotace ve výši 3 516 tis. Kč (tj. 1 172 tis. Kč ročně). Úhrada z dotací činí 26 % z celkové částky kapitálových výdajů. Rok Předmět žádosti 2011 Technické zázemí pro kulturu obce Tisá I. fáze 2011 Opravy místních komunikací v obci Tisá po povodni 2010 2011 Odstranění havarijního stavu MŠ 2011 Zábradlí skály 2011 Tisá třídí odpady - kontejnerová stání 2012 Okna schodiště základní školy 2012 Revitalizace historické hasičské zbrojnice Tisá 2013 Úprava centrálního nádvoří Tisá 2013 Tisá obnova pomníku padlým CELKEM 2011–2013 Žádosti podané na rok 2014 2014 Snížení energetické náročnosti OÚ Tisá 2014 Výstavba chodníku I. etapa, část A
2013
výroba 5,734 Kč/1 kWh v kWh výroby
Obec Tisá 205 24 988 Školka Tisá 419 12 147 Obec Tisá 214 nové 4 052 Obec Tisá 214 staré 3 963 CELKEM 45 150
143 281,19 Kč 69 650,90 Kč 23 234,17 Kč 22 723,84 Kč 258 890,10 Kč
dodáno do sítě v kWh 17 521 8 458 3 997 3 876 33 852
Poskyt. MZe SZIF MMR ÚK -POV Dar RWE MZe SZIF ÚK -POV MZe SZIF MZe SZIF MZe SZIF
Dotace 127 343 1940000 0 50 000 402 592 0 244 350 657 106 94 244 3 515 635
Náklady 177 572 3 352 148 374 149 84 806 557 686 201 197 322 988 895 182 260 793 6 226 521
Obec 50 229 1 412 148 374 149 34 806 155 094 201 197 78 638 238 076 166 549 2 710 886
MŽP -OPŽP Ústecký kraj - POV
6 360 972 250 000
7 358 147 997 984
997 175 747 984
0,6 Kč/kWh dodávka do sítě 10 512,60 Kč 5 074,80 Kč 2 398,20 Kč 2 325,60 Kč 20 311,20 Kč
Poznámka 72% 58% zamítnuto 59% 72% zamítnuto 76% 73% 36% 56% V řízení 86% 25%
spotřebovaná Každá instalovaná porovnání úspora el. en. v Kč el. en. Kw vyrobila škola (průměr 3 Kč/kWh) z výroby v kWh za rok kWh Libouchec 7 467 22 401,00 Kč 839,9 3 689 11 067,00 Kč 852,4 55 165,00 Kč 880,9 856,4 87 261,00 Kč 861,5 11 298 33 894,00 Kč 858,7
CELKEM ZISK I ÚSPORA ZA SPOTŘEBOVANOU EL. EN. bez DPH - 313 095,30 Kč
OBECNÍ ÚŘAD TISÁ UPOZORŇUJE na blížící se termín splatnosti poplatku ze psa a platby za svoz komunálního odpadu. Platbu za svoz komunálního odpadu a poplatek ze psa je možno zaplatit přímo v kanceláři obecního úřadu, pro bezhotovostní styk je číslo účtu: 3622411/0100, variabilní symboly a částky, (jsou shodné s rokem 2013), lze zjistit na tel. č. 475 222 439 u p. Ritschelové.
2 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
ANKETA - POTŘEBUJE OBEC TISÁ PROGRAM ROZVOJE? Anna Salabová: Přikláním se k názoru, že ano. Je dobře vědět, co si lidé myslí o své představě, jak má obec vypadat a co v ní chtějí. Různé ankety se moc neosvědčily, tak doufám, že se zapojí do této diskuse. Jsem již starší ročník a mám Tisou moc ráda a spousta věcí, o kterých se tady teď diskutuje, už nebudou pro mě, ale pro mladší ročníky. Je potřeba již teď zjistit, jakou chtějí mít svou obec. A to přesto, že spousta názorů mě opravdu překvapuje. Každé další zastupitelstvo musí přihlížet na usnesení zastupitelstev předešlých, proto doufám, že nedělám špatnou věc. Leoš Svoboda: Myslím si, že obec další program rozvoje nepotřebuje. Dnes máme nový a řádně schválený Územní plán, kde z požadavku obyvatel a zastupitelů obce byly některé lokality uzamčeny. Toto omezení v některých územích částí obce se může odstranit pouze formou regulační studie v daném území. Tyto nákladné studie bude nutné zpracovat na náklady obce. Případně, po dohodě s majiteli pozemků uvedených lokalit, lze požádat o finanční dar k urychlení provedení studie. Proto považuji aktivity v rámci programu rozvoje za duplicitní. Bylo by nutné tuto energii a prostředky soukromých investorů vložit do zpracování potřebných studií. Došlo by tak konečně k řešení kapacit inženýrských sítí, ale hlavně by se začala řešit situace dopravní obslužnosti obce včetně klidových ploch. Zamezilo by se tak bezohlednému parkování vozidel obyvatel a návštěvníků obce v prostorách komunikací bránících dopravní obslužnosti. Také by se řešila koncepce uložená územním plánem pro pěší průchod obcí v několika směrech, která je nyní postupně špatnou strategií - prodejem některých pozemků z majetku obce - likvidována.
Jan Povejšil: Protože jsem hlasoval pro, tak věřím, že plán rozvoje obec Tisá potřebuje. Doufám, že bude zpracován tak kvalitně, že ho budou v plné míře využívat další zastupitelstva ku prospěchu obce. Jiří Jandásek: Ano potřebuje. Dnešní obraz obce je důsledkem nekoncepční činnosti často se střídajících zastupitelů a starostů. 1.) Obec nemá schválený koncepční dokument ke svému rozvoji. Jsem přesvědčen, že by jej mít měla. Obec má řadu silných stránek a příležitostí, které prokázal už rozbor udržitelného rozvoje obce Tisá z r. 2008. 2.) Ač to výslovně žádný zákon neukládá, stát “tlačí” obce do strategických dokumentů. Schválený strategický dokument je podkladem pro rozhodování o přidělení dotačního titulu a žádá se o prokázání, že dotace je v souladu se schváleným (!) rozvojovým dokumentem. Územní plán říká, jak bude využité území obce, ale neříká kdy, nemá tam žádnou časovost. Říká pouze, tady jsou zóny pro bydlení, tady jsou zóny pro zemědělství a tady jsou zóny pro průmysl, pro sport a tak dále, ale neříká nic o tom, jak jsou využité a jak budou časově využité. Už z té doby zpracování územního plánu vznikala ta diskuse, dobře tady jsou zóny určené k zastavení, a kdy se tedy zastaví? A z toho také vynikaly ty největší námitky jako: jsou ty silnice dostatečně široké, chodníky tam nejsou. Kdo to bude udržovat a kdo tam bude investovat? To byly otázky, na které neodpoví nic jiného než tento strategický plán. A já si myslím, že právě ty diskuse o tom, jestli Tiské stěny mají být součástí národního parku a případně, jak má vypadat ten územní plán, jsou věci, které bychom měli zde v obci mít již vyříkané. Proto se snažíme o tento způsob komunitního projednání, aby se k tomu občané
Nový projekt ve školce Po loňské opravě školní tělocvičny jsme tentokrát zpracovali projekt na další vybavení naší mateřské školy „Hrajeme si a učíme na zahradě MŠ Tisá“. Na konci ledna jsme požádali prostřednictvím Místní akční skupiny (MAS) Labské skály o dotaci z Programu rozvoje venkova v rámci naplňování Strategického plánu Leader „Labské skály hrají prim“. S dopomocí pro-
jektu bychom chtěli o prázdninách postavit na asfaltovém hřišti před školkou dřevěný altán se sedlovou střechou, který ochrání stávající pískoviště před slunečním žárem nebo naopak před kapkami deště. Děti si tak budou moci stavět v tomto „domečku“ doslova za každého počasí. Na zahradu bychom zakoupili stoly se spojenými lavicemi a také samostatné lavičky.
mohli vyjádřit. Abychom měli určitý konsensus, když někdo bude chtít rozhodnout nebo zaútočí s nějakou otázkou, abychom my již věděli, jestli to je v souladu s naším plánem nebo není. Za druhé, dnes je obecně daný požadavek státu pro dotační politiku, aby projekty vycházely z plánu rozvoje, aby to nebyly ad hoc projekty, podané jenom proto, že dotace byla vypsaná, takže hrrr na ní a teď tady stavíme něco, co ani nevíme, jestli se má stavět. Martin Bauer: Dle mého názoru je program rozvoje potřebný pro každou obec, která disponuje územním plánem, jako určité mantinely či směr, kterým by se obec chtěla ubírat. Je to nástroj získaný od většiny obyvatel, zájmových skupin a podnikatelů, a měl by fungovat jako návod pro budoucí vedení obce a pomoci budoucím zastupitelům v rozhodování o zásadních otázkách rozvoje obce. Zároveň by měl pomoci samotným občanům kontrolovat činnost volených zastupitelů obce v již zmíněných otázkách rozvoje. Pavel Bláha: Můj osobní názor se trochu liší od názoru z pohledu zastupitele. Každá obec nebo město ze zákona něco takového jako je program rozvoje musí mít. Pro zastupitele to znamená, že by se jím měli s ohledem na finanční možnosti, případně danou situaci v obci, řídit. Rozhodně to ale neznamená, že vše, co tento program obsahuje, je směrodatné a povinné, prostě není na to teď čas a nejsou peníze, udělá se to jindy anebo vůbec, protože přijdou jiní zastupitelé a ti můžou mít odlišné názory. Můj osobní názor je tedy, že v dané situaci je to vyhození peněz za ne tolik nutný dokument, nicméně musím respektovat žádost několika místních sdružení a spolků, že mají zájem se na něčem takovém spolupodílet.
Nezbývá než věřit, že vznikne nějaký rozumný, logický a všemi uznávaný dokument, který pro příští zastupitele bude něco jako kniha k nahlédnutí, co si tady v naší obci lidé do budoucna přejí, případně čemu by se chtěli vyhnout. František Ritschel: Pevně věřím, že program rozvoje bude mít svůj smysl a je jedno, jestli jsme malá nebo velká obec. Tento dokument by měl sloužit zastupitelům jako vodítko k naplňování potřeb obyvatel obce. Jiří Turek: Tvorbu tohoto dokumentu vítám. Rozvojový plán by měl doplnit již schválený územní plán a komplexně shrnout potřeby a možnosti rozvoje obce na příštích cca 10 let. Zkusím stroze shrnout, v čem vidím největší přínos RP pro obec: 1. sjednocení názoru občanů o celkovém vývoji obce ekonomické/sociální (podpora turismu, průmyslu nebo opak uzavření se okolnímu světu), 2. aktivizace veřejnosti a zvýšení zájmu o dění, 3. RP - ideální materiál pro současnou i budoucí práci zastupitelů, 4. nastavení limitů výstavby rodinných domů s oporou v ÚP (v čase), 5. vytvoření zásobníku projektů pro investiční projekty, 6. podpora neinvestičních projektů s možností vytvoření nových volnočasových aktivit, 7. závěry analytické části mohou v budoucnu přispět k podpoře investic ze soukromého sektoru. 8. příprava obce na příští programové období o finanční podporu ze strukturovaných fondů EU atd. 9. určení problémových oblastí, případných hrozeb v obci a jejich možná řešení a eliminace, 10. závěrem by mělo být nastavení návrhu strategie s prioritami a opatřeními. Zásadním předpokladem pro jeho budoucí význam bude v jeho přijetí širokou veřejností a zastupiteli za „náš společný plán rozvoje“.
Díky tomuto venkovnímu nábytku Evropský zemědělský fond pro se dětem a jejich učitelkám rozšíří rozvoj venkova: Evropa investumožnosti výuky a hraní na čersje do venkovských oblastí. tvém vzduchu. Náklady projektu by měly dosáhnout cca 111.000 Kč, z toho 90 % bychom uhradili prostřednictvím dotace a 10 % by činil příspěvek z rozpočtu školy. Přidáme ještě důležitou poznámku - v této dotační výzvě nelze žádat o finanční prostředky na opravy a údržbu. Mgr. Václav Zibner, ředitel školy ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
3
ROZHOVOR - JOSEF MIŠKOVSKÝ
Můžete stručně popsat firmu SPF Group a její historii ve vztahu k plánům rozvoje? Společnost SPF Group se od svého založení v roce 2004 zabývá poradenstvím pro místní a regionální samosprávu. Zpracováváme průzkumy mezi obyvateli a místními aktéry v obcích, městech a krajích, analýzy, rozvojové programy a strategie těchto územních celků. Součástí této činnosti je moderace potřebných jednání a schůzek a zohlednění jejich závěrů ve výstupech, které předáváme zadavateli. Během své existence zpracovala SPF Group několik desítek programů, strategií a analýz pro města a obce v několika krajích v ČR. Našimi klienty jsou jak kraje či
ministerstva, tak města a venkovské obce. Co si má obyčejný občan představit pod pojmem rozvojový plán a co mu takový plán přinese? Rozvojový program je základním koncepčním dokumentem, který navrhuje aktivity a intervence, s jejichž pomocí chce obec ovlivňovat svůj budoucí rozvoj. Proto musí být rozvojový dokument důkladně projednán s obyvateli obce a místními organizacemi tak, aby se s jeho podobou ztotožnila alespoň většina z nich. Rozvojový program totiž představuje v první fázi jakési zamyšlení, vizi toho, čím obec chce v budoucnu být. Pokud záměrně uvedu extrémy, můžeme rozvoj obce ovlivňovat tak, aby sem za 15 let přijížděli každoročně stovky tisíc turistů, aby se sem přistěhovaly stovky nových obyvatel nebo aby se obec stala „zelenou zónou“, kde se nebudou odehrávat žádné výrobní či stavební aktivity, vždy se všemi klady a zápory z toho vyplývajícími. Zpracování rozvojového programu je především volbou vhodné a většinově přijatelné vize a návrhem opatření, které má obec
k naplnění této vize realizovat. Pro občana představuje rozvojový program jedinečnou možnost diskutovat svou představu budoucího rozvoje obce s ostatními občany a organizacemi, které v obci působí. Existence rozvojového programu zvyšuje kompetenci zastupitelů a usnadňuje řízení obce, protože návrhy vyplývající z projednaného rozvojového programu jsou promyšlenější, provázanější a mají vyšší legitimitu než rozhodnutí činěná ad hoc. Jakou roli má SPF Group při vypracovávání Rozvojového plánu v Tisé? SPF Group je především moderátorem veřejné diskuse nad vznikajícím rozvojovým plánem. Přináší do této diskuse některé své poznatky a zkušenosti. Současně je SPF Group tím, kdo zpracovává písemné výstupy rozvojového programu a začleňuje do nich závěry jednotlivých jednání a veřejných diskusí. Kdo jsou ve Vaší firmě kontaktní osoby při vypracovávání Rozvojového plánu v Tisé? Kontaktní osobou je Josef Miškovský, e-mail miskovsky@spf-
Sbor dobrovolných hasičů Tisá Začátkem roku proběhla schůze - VVH SDH - na které byly schváleny změny ve výboru SDH. Novým starostou SDH byl zvolen Miroslav Šperl, vedoucím kroužku MH Milan Sivák a Adélka Červinková. Kroužek funguje dvakrát týdně v úterý od 17 do 18 hod. a ve čtvrtek od 17 do 19 hod. V sobotu 22. 2. 2014 proběhl Zimní sraz v Chabařovicích, kde se zúčastnili i naši mladí hasiči a už se chystají na další klání. Vedoucí kroužku čeká březnové školení, které pořádá OSH Ústí nad Labem. Tam získávají informace o fungování kroužku a o činnosti na celý rok. POKUD MÁTE ZÁJEM O KROUŽEK – stačí jen v úterý nebo ve čtvrtek navštívit kroužek MH na klubovně SDH, kde vám vedoucí poskytnou informace o chodu a jak se přihlásit. Rodiče mají možnost kdykoli se zúčastnit nejen kroužku, ale i doprovodit děti na jakoukoli akci. Náš sbor také rád přivítá nové členy – tak se nás nebojte a přijďte mezi nás. 4 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
group.org. Je Tisá na základě Vámi zpracované analýzy nějakým způsobem výjimečná? Tisá je nepochybně netuctovou obcí. Kombinuje v sobě jistou jedinečnost, exkluzivitu z hlediska kvality prostředí a mimořádně atraktivního okolí, které je nepochybně atraktivní pro své obyvatele i návštěvníky. Současně má výhodnou polohu v širším zázemí Ústí nad Labem a poblíž kapacitních dopravních cest (železniční koridor Praha – Berlín, dálnice D8). Zásadním zjištěním je také obecně spíše pozitivní a konstruktivní ladění místních obyvatel, aktivní občanská společnost a rozsáhlá spolková činnost v obci. Tento značný potenciál dává obci široký prostor pro volbu při usměrňování jejího budoucího rozvoje – obec může být rezidenčním satelitem, turistickým centrem, střediskem hospodářské činnosti i oázou klidu a kvalitního životního prostředí. Řada venkovských obcí takovou volbu nemá a jejich budoucnost tak závisí na využití omezeného počtu příležitostí, které se jim naskýtají.
CO CHYSTÁME 28. 3. 2014 ZÁBAVA
29. 3. 2014 SEMINÁŘ O RESCUE CAMPECH od 15 let v Přibyslavi
30. 4. 2014 PÁLENÍ ČARODĚJNIC
1. 6. 2014 DĚTSKÝ DEN
6. - 7. 6. 2014 HASIČSKÉ SLAVNOSTI LITOMĚŘICE
5. - 7. 9. 2014 VÍKEND BEZPEČÍ SRDEČNĚ VÁS ZVEME NA VŠECHNY NAŠE AKCE
CO SE DĚJĚ V OBCI Opatření ke zvýšení bezpečnosti na silnici II/528
V. Králová doufá, že to byla poslední nehoda v tomto rychlém úseku a nepřehledné zatáčce. Věří, že pomůže alespoň přislíbený nástřik krajnic po celé délce silnice v obci a umístění radarů. Foto: V. Králová
Tisá - Zastupitelstvo obce projednalo dne 23. 9. 2013 návrh na osazení měřících ukazatelů a výstražných cedulí, který doporučila odborná firma. Návrh již před jednáním zastupitelstva projednal stavební výbor, který doporučil řešit bezpečnost komplexně se zapojením kamerového systému a zařazením do rozpočtu v r. 2014. Jednání zastupitelstva se zúčastnil také pan Milan Mráz z firmy TEWIKO systems Liberec, který přednesl návrh umístění ukazatelů zobrazujících rychlost projíždějících vozidel. Po krátké diskuzi zastupitelstvo schválilo osazení dvou výstražných měřících ukazatelů rychlosti v lokalitách u staré hasičské zbrojnice a u školky ve směru Petrovice – Libouchec a jednoho u dětského hřiště ve směru na Petrovice. Dále zastupitelstvo schválilo osazení 3
výstražných cedulí Měření rychlosti při vjezdu do obce v lokalitách u dětského domova, u trafostanice Antonínov a u penzionu Na Konci. Podle aktuální informace poskytnuté panem starostou byla akce dopravní opatření skutečně zařazena do rozpočtu na rok 2014. S dopravními opatřeními v obci nepřímo souvisí také výstavba chodníku, kde současné stavební povolení platí do 31. 12. 2014. Pokud se obci nepodaří stavbu realizovat do tohoto data, bude žádat o další prodloužení jeho platnosti. Za stavbu chodníku se na diskusním fóru obce přimlouvá i Jan Stanka: Zatáčka kolem benzínové pumpy je naprosto tragická – v zimě, kdy jsou podél silnice i sněhové závěje, bych se tam odvážil jen „s panákem na kuráž“.
OS Rodičů a přátel dětí Tisá a LiStOVáNí.cz Ve čtvrtek 30. ledna jsme si v „ zasedačce“ opět zalistovali, tentokrát s knihou Inferno od Dana Browna. LiStOVáNí Tisou zařadilo do lednového turné po 33 městech s 333 knihami vlastnoručně podepsanými autorem při uvedení v Praze na Nové scéně. Kniha byla na místě k dostání za 400 Kč. Do sdružení jsme ji zakoupili v rámci projektu Putování.
Autoři úpravy knihy, P. Oubram a L. Hejlík, román o přelidnění Země kolem roku 2050 shrnuli ze 422 stran do 80 listů, takže ti, co na čtení nemají mnoho času, si knihu mohli užít v jedné večerní hodině. Oproti knize v napínavých chvílích nešetřili humorem. Sám autor v Praze řekl, že „zlistovanému“ Robertovi všechno rychleji dochází.
Na scénickém čtení je dobře vidět, že to není laciná komerční zábava a čtení nemusí být v dnešní době nejen pro mládež a děti nuda. Z celého ansámblu sálá pohoda a radost z četby. Aktuálně pro projekt, který běží již 10 let, platí větička z Inferna „Herecká průprava je zjevně šikovná zbraň.“, protože Věra Hollá a Lukáš Hejlík opravdu zaujali po-
Turisté i místní si mohou prohlédnout obnovený pomník padlým Tisá – Ve vší tichosti a skromnosti se obci podařilo obnovit pomník občanům obce Tisá padlým v první světové válce, který se nachází vedle hřbitova při cestě vedoucí ke vstupu do skal a příhodně také v blízkosti informačních panelů, které místním i turistům sdělují zajímavosti z historie Tisé. Pomník byl odhalen v září 1929. Říkalo se, že tři komunistické rodiny nenechaly na pomník umístit jména svých padlých. K tomu také komunisté uspořádali na truc svou slavnost. V pietním okamžiku, kdy u pomníku oplakávaly ženy své muže a syny padlé ve válce, zazněl
od dnešní budovy obecního úřadu řízný pochod a komunisté vyšli v průvodu obcí. Podle pana starosty Jandáska nechala obec obnovit pamětní desku, opravit schody a plošinu okolo vlastního tělesa pomníku. „Na desce bylo uvedeno 78 jmen, z nichž 5 je dnes neznámých. Nebyla uvedena všechna jména obětí války, kterých místní kronika uvádí celkem 102, z Tisé a Rájce 89 a z Antonínova 3. Dnešní deska obsahuje citáty z desky původní, včetně českého překladu, ale jména a čísla popisná neuvádí,“ prohlásil pan starosta na diskusním fóru obce.
Text na pamětní desce byl schválen Ministerstvem obrany, do jehož evidence památka patří, a Magistrátem města Ústí n. L. Byl konzultován rovněž s historiky, památkáři, Muzeem Děčín, kam Tisá v minulosti patřila, a archivem. Podle Vladimíra Kaisera z Archivu města Ústí nad Labem byla deska obnovena kultivovaným způsobem. „Zájemci, jako jsou například potomkové padlých, by měli mít k dispozici seznam osob z původní desky například na webových stránkách obce,“ navrhl ještě pan Kaiser mírné vylepšení celé myšlenky pomníku. Podle Tomáše Okur-
zorné posluchače, kteří nešetřili chválou. V. Králová ky z Muzea města Ústí nad Labem je dobře, když se najde vůle i finanční prostředky na obnovu pomníků vzniklých před 2. světovou válkou, posiluje to vědomí sounáležitosti obyvatel s místem, kde žijí, a vědomí historické tradice. Podle jeho slov je asi nejvhodnějším řešením obnovit původní německý text a doplnit jej českým překladem, aby bylo poselství pomníku přístupné i lidem, kteří německy neumí. „V případě pomníku v Tisé je problém, že český a německý text není identický – v české verzi se hovoří o hrdinech padlých, zemřelých a pohřešovaných, v německé jen o padlých; nevhodný je také překlad slova Heimat jako Tisá. Myslím si tedy, že sladění českého a německého nápisu měla být věnována větší pozornost,“ doplnil ještě Tomáš Okurka.
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
5
KULTURA Kulturní pasy EEL je možno zakoupit i v Tisé Euroregion Elbe/Labe připravil pro české návštěvníky mířící do Saska Kulturní pas EEL. Držitelé tohoto pasu mají nárok na padesátiprocentní slevu při vstupu do 55 kulturních zařízení v Drážďanech, Míšni a v okresu Saské Švýcarsko/ Východní Krušnohoří. Seznam institucí poskytujících slevu naleznete na webové stránce Euroregionu nebo přímo na zadní straně pasu. Cena pasu zůstala i letos 30 Kč. Zájemci si pas mohou zakoupit na informačních centrech na území EEL, sekretariátu EEL v Ústí nad Labem nebo lze objednat jeho zaslání
poštou. V Tisé bude pas k dispozici u vstupu do skal vedle Turistické chaty. Více informací mohou zájemci najít na stránce http://www.euroregion-elbe-labe.eu/cz/aktuality/ kulturni-pas/ Díky pasu je možné zhlédnout opravdu ty největší skvosty, které naši severní sousedi nabízejí. V nabídce slevy ze vstupného je například Galerie starých mistrů v Zwingeru. Zde je možnost ve dvou patrech budovy obdivovat díla německých, italských, francouzských a holandských malířů, mezi
kterými se vyjímají taková jména jako Rembrandt, Rubens nebo Tizian. Největším magnetem je však nejcennější plátno od renesančního velikána Rafaela - Sixtinská Madonna. Dalším drážďanským lákadlem může být například Německé muzeum hygieny, které se profiluje jako muzeum člověka, jehož sbírka je koncipována jako cesta k poznání vlastního těla, vlastního Já, myšlenek a pocitů. Pomocí vztahů mezi exponáty dosahuje toho, čeho by měly výstavy v nejlepším případě dosahovat. Uvádí totiž do pohybu obrazové vjemy
v hlavě návštěvníka a nutí ho přemýšlet. V okrese Míšeň mohou držitelé kulturního pasu využít slevu například na hradě Albrechtsburg nebo ve státní manufaktuře porcelánu v Míšni. Okres Saské Švýcarsko - Východní Krušnohoří nabízí poloviční vstup například do zámku Weesenstein, ukrývajícího ve svých zdech osm století saské historie. Pro návštěvníky z Tisé je zámek zajímavý mimo jiné tím, že ho vlastnilo také 12 generací rodu rytířů z Bünau, tedy rodu, který měl v držení také obec Tisou.
http://www.youtube.com/watch?v=9jVmDdPWaaI V současné době nacvičujeme na Noc kostelů. Náš sbor posílilo několik zpěvaček z Petrovic a věkový průměr nám omladil zpěvák z dětského domova. Jsme za to
moc rádi. Tak co, nemáte chuť si s námi sborově zazpívat? Scházíme se každou středu v 19. 30 v zasedací místnosti obecního úřadu. Alena Marešová
PST - Pěvecký sbor Tisá Pěvecký sbor děkuje všem posluchačům, dospělým i dětem, za nádherný potlesk, kterým jste nás odměnili za naše podání České mše vánoční J. J. Ryby. Děkujeme našemu sbormistru V. Urbanovi, který nás na vystoupení 25. 12. 1013 skvěle připravil. Nacvičovali jsme pečlivě, a to nejen na hodinách s panem sbormistrem, ale i sami doma, nebo při jízdě autem. Několikrát jsme se sešli jen tak sami, kdo měl čas. Nevynechali jsme jedinou příležitost ke cvičení a nebylo to lehké. S orchestrem jsme ještě nikdy nezpívali a neměli s ním jedinou zkoušku. Vše jsme si museli tzv. „naposlouchat“. Neza-
pomenutelný byl např. jeden z našich výjezdů se Skaláčkem. Mimo řidiče zpívalo mši v zastoupení všech hlasů dalších 6 cestujících s doprovodem orchestru, který vyhrával z CD. Nevšední zážitek, zvláště pro řidiče. Naštěstí byl z domova trénovaný. Myslím, že „Rybovku“ už umí všichni naši rodinní příslušníci. A pak se podařilo a tradiční vánoční koncert v Tisé již „nebyl jen import a dostal novou dimenzi,“ jak okomentoval dirigent M. Bok. Byl s naším sborem spokojený, protože nás pozval a vystoupení jsme si ještě zopakovali v Krupce a v Jílovém. Můžete si nás poslechnout:
VÝSTAVA O HISTORII OBCE TISÁ NA ZÁMKU V JÍLOVÉM U DĚČÍNA
DĚTSKÝ SKALÁČEK POTŘETÍ…
CO SE DĚJE V TISÉ
KONCERT THE OWL NA KAČÁKU
Členové dětského Skaláčku Vás ze zvou na činoherní pohádku Šípková Růženka, kterou představí 16. března 2014 v 15 hodin na sále Obecního úřadu v Tisé.
16. 3. 2014 – Šípková Růženka, činoherní pohádka, KD Tisá 15:00 28. 3. 2014 – Hasičská zábava, KD Tisá, 20:00 29. 3. 2014 – Seminář o Rescue Campech od 15 let, Přibyslav 11. 4. 2014 – Sousedka – Docela velké divadlo, KD Tisá 19:30 12. 4. 2014 – Priessnitz – koncert, KD Tisá 20:00 24. 4. 2014 – Povídání o historii Tisé, kavárna Refugio, 19:00 30. 4. 2014 – Pálení čarodějnic, SDH Tisá
Tisá – Dne 25. 1. 2014 proběhl v restauraci Na Kačáku další koncert ze série Tour de Hospůdka pořádané občanským sdružením Kultura Tisá. Čas na cestu do Tisé si tentokrát udělala ústecká kapela OWL, kterou tvoří dva členové ústecké pobočky organizace Člověk v tísni, Jirka Starý a Vítek Kučera. Kapela s sebou přivezla nevšední hudební a vizuální zážitek. Spojení indietronic a projekce „klipů“ na pozadí donutila, i přes menší hlasovou indispozici zpěváka, publikum tančit a tančit.
Sdružení rodičů a přátel dětí Tisá (ostisa.cz) navázalo na sérii panelů o historii obce výstavou na zámku v Jílovém u Děčína, kde byly ke zhlédnutí dobové artefakty z historie průmyslu a výroby v obci Tisá a dále z historie horolezectví. Velmi děkujeme panu Gerhardu Tschunkovi a dále společnosti BFHM za zapůjčení dobových relikvií. Výstavu bylo možno zhlédnout v otvírací hodiny zámku po celý měsíc únor. V měsíci dubnu bychom se měli přesunout do města Ústí nad Labem. R. Bzura
6 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
DOCELA VELKÉ DIVADLO uvádí francouzskou komedii Pierre Chesnota
SOUSEDKA překlad Jiří STŘEDA * scéna a kostýmy Pavel ZIKMUND hudba a texty písní Jan TUREK * režie Jurij GALIN
hrají
Hana SEIDLOVÁ * Lukáš VACULÍK Jana GALINOVÁ * Lenka LAVIČKOVÁ * Lukáš MASÁR
V pátek dne 11. 4. 2014 od 19:30 hod. Kulturní dům Tisá
Hudební událost roku 2014
PRIESSNITZ zahrají v sobotu 12. dubna v Tisé
Legendární rocková kapela Priessnitz zamíří z Jeseníku do Tisé. Po delší koncertní přestávce po posledním turné Alois Nebel v roce 2011 a několika koncertech, které v posledních dvou letech odehrály převážně v zahraničí, se skupina znovu vrací na česká podia. Po pražském Koncertu pro šumavskou divočinu v Lucerna Music Baru na konci ledna je toto vystoupení v Tisé zcela mimořádnou událostí. Punkoví Chlapi z práce z konce 80. let jsou označováni jako předchůdci současných Priessnitz. Cesty hlavních postav dnešních „Mágů z hor“ Petra Kružíka a Jaromíra Švejdíka se setkaly ovšem mnohem dříve. „Ležel jsem se žloutenkou v jesenické nemocnici spolu se známým Jarouše, který mu o mně řekl. Jaroušova kapela zrovna sháněla kytaristu, a tak mě vzali, protože jsem měl zesilovač, kytaru a uměl tři akordy. Asi ale hlavně kvůli tomu zesáku…“ Tak popisuje setkání dnešních hlavních postav Priessnitz Petr Kružík. Ještě za „totáče“ (v roce 1989) jeseničtí punkoví Chlapi z práce přijímají jméno vodního felčara Vincenze Priessnitze a na rockové scéně se zjevují Priessnitz. V roce 1991 nahrávají první album nazvané Freiwaldau (německý název Jeseníku). Syrová deska obsahuje
také skladbu Sny, jež se stává hitem a kapelu provází až do dneška. Hned po roce se skupina opět vydává do studia a točí další desku – Nebel, o Priessnitz se začínají zajímat hudební publicisté. Od Legendu Priessnitz přecházejí k Bontonu a v roce 1994 zde vydávají Hexe. Na albu se mimo zpěvu a textu podílí Jaromír Švejdík také jako výtvarník obalu, v čemž pokračuje i na další desce. Po Hexe se kapela nachází v hlubokém útlumu, frontman skupiny Jaromír Švejdík odchází za rodinou a prací do Prahy. V textech se poprvé objeví metro a tramvaje, což někteří skalní fanoušci nesou velmi těžce. V devadesátém šestém vydávají pod labelem Indies album Seance produkované Janem Muchowem. K muzice přibyly smyčce a jsou od prvotní úderné jednoduchosti posunem k bohatším aranžím a písničkovější tváři. Dalším albem Priessnitz je komorní Potichu? – soubor akustických verzí starších věcí obohacený o novinky Děláže a Město duchů. Priessnitz nadále spolupracují s Janem Muchowem a nebojí se ani remixu svých skladeb z dílny osobností české taneční scény. Výsledkem je singl Zlatý déšť z roku 1999. Na přelomu století kapela natáčí dlouho očekávanou novou
desku pod názvem Zero. I když deska velmi rychle zapadá, definitivně potvrzuje novou tvář kapely, která se stává jedním z mála uskupení schopných na českém hudebním oraništi vyprodukovat inteligentní nepodbízivou muziku. Po vydání Zera kapela pilně obráží české kluby. Selanku koncertování narušuje jen čím dál větší mediální „provařenost“ leadera kapely Jaromíra Švejdíka, který se díky svým hudebním a výtvarným aktivitám stává vděčným objektem zájmu žurnalistů všeho druhu. Je to právě Umakart, který v hlavě nejednoho fanouška nechal vzklíčit představu, že Priessnitz končí a Jaromír Švejdík zakládá novou kapelu složenou z es jako Jan P. Muchow a Dušan Neuwerth. Nicméně Priessnitz dál fungují. Kapela, která, aby ukojila své fanoušky, přichází s živákem Playlist nahraným v pražském klubu Akropolis na jaře 2004. Zde se v úvodním Intru objevuje Jaroslav Rudiš. Postava, která je v posledních letech s Priessnitz spo-
jována jednak díky spolupráci s Jaromírem na komiksové železničářské trilogii Alois Nebel, tak také díky kultovní kapele U-BAHN, jejíž členové se k občasného hraní po vlastech českých a německých rekrutují právě z Priessnitz. Čtyřleté čekání na další desku s novými skladbami se uzavírá na konci roku 2005, kdy kapela vydává nové album pod názvem Stereo, které je zatím posledním. Koncert se uskuteční v Kulturním domě v Tisé v sobotu 12. dubna. Hostem / předskokanem bude neméně známá ústecká formace Hanuman. Koncert začíná po osmé hodině večerní. Vstupné je 200 Kč v předprodeji (kavárna Refugio v Tisé, Cukrárna a kavárna Hvězda v Ústí nad Labem, trafika v paláci Zdar v Ústí) a 250 Kč na místě. Vzhledem k omezené kapacitě sálu a očekávanému zájmu o toto vystoupení doporučujeme zakoupit lístky v předprodeji. Těšíme se na účast všech Tisaček a Tisáků. Kultura Tisá.
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
7
SLOVO SE STAROSTOU JIŘÍM JANDÁSKEM
17. 2. 2014, foto a text: Vašek Fuchs (VF) VF: Kdy se u Vás poprvé zrodila myšlenka stát se zastupitelem a starostou? Starosta: Když jsem ještě pracoval v lihovaru, tak jsem byl oslovený jedním z občanů Tisé, abych šel do zastupitelstva, a to zejména z důvodu mé praxe v investiční výstavbě. V té době se v Tisé řešila otázka přestavby kina na byty, řešila se přístavba školní jídelny. Náklady, které na tyto akce obec vynaložila, se zdály nepřiměřené. Je pravdou, že první nabídku kandidovat do zastupitelstva jsem odmítl, v té době jsem se nechtěl nijak více angažovat ve fungování obce, protože jsem nebyl tím správným občanem. Byl jsem jedním z těch tzv. „přespávačů“, oba s manželkou jsme pracovali v Ústí a v Tisé jsme se nedostali více než na poštu. Po nějaké době se mi to rozleželo v hlavě. Mluvil jsem o tom s dalšími lidmi a vliv na to měl samozřejmě i dobrý volební výsledek TOP09 v parlamentních volbách v roce 2010, což byl pro mne signál, že na Tisé jsou lidé, kteří mají na fungování obce podobný, spíše pravicový, pohled. Proto jsme se zde domluvili, že společně postavíme kandidátku za Topku. VF: Jak je denní realita práce starosty blízká Vaší původní představě o této práci? Starosta: Já jsem neměl žádnou představu. Když jsem kandidoval do zastupitelstva, tak jsem kandidoval na zastupitele, nešel jsem do voleb s tím, že budu dělat starostu. Poté, co se sečetly hlasy, tak i moje kandidátka řekla, že je na místě, aby první člen kandidátky usiloval o místo starosty. Já jsem kandidaturu přijal a zastupitelstvo mne zvolilo, ale o post starosty jsem původně neusiloval.
Ale tento rok budu, zcela upřímně. Je to tam… Jinak o fungování zastupitelstva a starosty jsem nic nevěděl, ale překvapily mě dvě věci. První, jak nízký rozpočet obec má. Druhá, kolik je zde administrativní práce. Starosta je ze tří čtvrtin výkonný úředník. Myslel jsem si, že starosta je ten, co chodí po vsi a mluví s lidmi, místo toho sedím u stolu a vyřizuju nějaké papíry. To vše nejsou věci, které plynou ze samosprávy, ale věci dané státní správou, plynoucí z legislativy, která je na obec nabaluje a vůbec nerozlišuje, zda je obec malá či velká a kolik má úředníků, kteří tyto dokumenty zpracují. VF: Postupně se přibližujeme ke konci Vašeho volebního období. Je čas začít bilancovat. Jako zastupitel, předpokládám, že jste kandidoval s nějakými cíli. Jaké jste měl cíle a jak se je podařilo naplnit? Starosta: Vycházel jsem ze situace, která zde byla před volbami. Lidé si stěžovali, že radnice nedostatečně komunikuje k občanům, občané nevěděli, co se bude stavět, nevěděli o národním parku, nevěděli o územním plánu, apod. Toto byla první věc, kterou jsem chtěl dát dohromady. Druhá věc, o kterou usiluju pořád, aby ta naše obec byla hezčí, aby věci, které jsou tady ošklivé, byly odstraněny a nahrazeny něčím hezčím. Mně vadilo, jak jsou rozházené kontejnery na tříděný odpad. Proto jsme vybudovali přístřešky. Druhou věcí byla hasičská zbrojnice, která je obce a stojí na exponovaném místě. Ta mi přišlo, že dělá ostudu. Vadila mi tady centrální plocha, když zde lidé zaparkují, tak vkročí do louže. Již od sedmdesátého osmého roku, kdy naše rodina přišla do Tisé, mě drásalo, že pomník je v takovém nehezkém stavu. Tyto věci se podařily, mluvím samozřejmě za sebe, protože jsem pouze jeden z devíti členů zastupitelstva. Je zde ještě jedna věc, o kterou jsem s nástupem do funkce starosty usiloval, a tou je, aby se Tisá více zpropagovala, aby byla známější, aby se zvýšila prestiž obce, ale i starosty směrem navenek, na kraj, na okres, na město, apod. Do jaké míry se mi to povedlo, se však nyní neodvážím hodnotit, ale doufám, že i zde došlo k nějakému dalšímu posunu.
8 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
VF: Jaká je pozice starosty v Tisé, jaké má pravomoci, co může změnit sám? Starosta: Starosta je statutárním představitelem obce, reprezentuje obec navenek. My to tu máme jednodušší v tom, že nemáme radu, proto řada kompetencí přechází ze zákona na starostu. To hlavní o obci rozhoduje zastupitelstvo, které je kolektivní orgán. Z tohoto pohledu má starosta vždy pouze jednu devítinu hlasu a nemůže zastupitelstvo válcovat, když se zastupitelstvo nenechá. Ale tak to na Tisé není. Já jsem i rád, že zde není nějaká jasná opozice nebo vládnoucí koalice, která si vždy ten svůj názor prosadí. Myslím, že je zřejmé (i ze zápisů zastupitelstva), že zastupitelé hlasují tak, aby obci prospěli, a není to o koalici či opozici. VF: Co znamenal rok 2013 z Vašeho pohledu pro Tisou? Krátká bilance, prosím. Starosta: Z hlediska 2013 považuji za největší přínos, a není to můj přínos, že jsme na základě změny zákona o rozpočtovém určení daní získali vyšší příjmy, než jsme předpokládali. Díky tomu jsme v roce 2013 dokázali udělat řadu poměrně významných oprav. I v investicích jsme poměrně pyšní, že se nám povedlo postavit silnici v horní části Tisé (obslužné komunikace SO 03, od č. p. 499 k č. p. 514), na kterou byla projektová dokumentace už od paní starostky Šimáňové. Stavební povolení jsme zařídili a silnici postavili mimo rozpočet a při tom se nám ještě podařilo, že jsme udrželi rozpočet obce mírně přebytkový. VF: Jaké jsou hlavní priority rozpočtu v roce 2014? Počítáte s nějakými významnými investicemi? Starosta: My bychom se zase chtěli udržet v současném čerpání jednotlivých výdajových kategorií, abychom tu obec neukrátili ani ve školství, ani v kultuře ani ve sportu. Aby život v obci jako takový nebyl na úkor investic, které chceme dělat. Na druhou stranu přišly určité dotační možnosti, které bychom rádi využili, což je zejména OPŽP program. Podali jsme žádost o dotaci na zateplení budovy obecního úřadu (cca 7 milionů korun). Uvidíme, jak budeme úspěšní v čerpání dotace z Programu obnovy venkova z Ústeckého kraje. Tam bychom si chtěli „sáhnout“ pro peníze
na chodník v okolí benzínové pumpy - úsek, který byl vyhodnocen jako nejnebezpečnější. Tam je ta zatáčka velmi nepřehledná. Máme vydané stavební povolení, ale bohužel dotace v takovém rozsahu se nám zatím nepodařilo získat. Čeká nás rozhodnutí o rozšíření čistírny odpadních vod, které by mělo být vydané v posledním únorovém týdnu. To je jedna ze základních věcí z hlediska dalšího rozvoje a doufám, že to zastupitelé odsouhlasí. VF: Velké téma obce – plán rozvoje. Co od zpracování plánu rozvoje očekáváte? Starosta: Já ho vnímám dvakrát. Zaprvé, je zde požadavek státu pro dotační politiku, aby projekty vycházely z plánu rozvoje, aby to nebyly ad hoc projekty, podané jenom proto, že dotace byla vypsaná, takže hrrr na ní a teď tady stavíme něco, co ani nevíme, jestli se má stavět. Když se například 3. ledna vypíše nějaká dotace a do 31. ledna se musí podat přihláška na tuto dotaci, pak my v podstatě nejsme schopní ani svolat zastupitelstvo, natož, abychom se dohodli na tom, jestli do té dotace máme jít, když je to dotace na volovinu, například dětské hřiště. Chceme další dětské hřiště nebo ne? Chceme hřiště ve školce? Mějme připravené tyto projekty, a když se otevře dotace, tak starosta ví, že tohle už je v nějakém plánu schválené a že tu dotaci může podat. Ale zase na druhou stranu, já jsem velký odpůrce dalšího dětského hřiště. Když například v Ludvíkovicích vidím čtyři dětská hřiště, tak si myslím, že se snad všichni zbláznili. Hrají si tam ty děti vůbec? A mají si děti v Tisé, co hrát na nějakých dětských hřištích? Můj pohled je dětská hřiště stavět uprostřed sídlišť jako jsou Dobětice, kde ty děti vyběhnou ven a nemůžou do lesa. Ale na Tisé, ať si děti hrají více venku. Pardon, ale to je můj pohled. Zadruhé, již když my jsme schvalovali územní plán, tak se ukázalo, že by bylo dobré, aby ještě před schválením tohoto územního plánu existoval tento strategický plán. Aby se vědělo, co se v té obci chce, jaká ta obec má být. Územní plán říká, jak bude využité území obce a v podstatě neříká kdy, nemá tam žádnou časovost. Říká pouze, kde jsou zóny pro bydlení, pro zemědělství a pro průmysl, pro sport, ale neříká nic o tom, jak jsou využité
a jak budou časově využité. Kdy se zóny určené k zastavení zastaví? A z toho také vznikaly námitky typu, jsou-li silnice dostatečně široké, jak s chodníky, kdo to bude udržovat a kdo tam bude investovat? To byly otázky, na které neodpoví nic jiného než jen tento plán rozvoje či strategický plán. A já si myslím, že právě ty diskuse o tom, jestli Tiské stěny mají být součástí národního parku a případně jak má vypadat územní plán, jsou věci, které bychom měli zde v obci mít již vyříkané. Proto se snažíme o způsob projednání, aby se občané mohli vyjádřit. Abychom věděli, co chceme nebo nechceme. VF: Jste spokojen s účastí občanů na prvním setkání v lednu? Co očekáváte od občanů Tisé? Starosta: Já jsem spokojený, protože to první setkání bylo představením programu občanům, kteří o to mají zájem. Bylo to opravdu seznamovací setkání. Teď proběhnou diskusní fóra, která jsou již určitým způsobem zaměřená. V každém případě si myslím, že hlavní diskuse přijdou, až když se něco představí. Tak jak to bylo, když se připravoval územní plán. Když byl územní plán připravený v prvním návrhu ke schválení, přišlo cca 95 námitek a požadavků na přepracování. Tady to vnímám podobně. Dokud není nic na stole, tak je pro lidi těžké se k něčemu vyjadřovat. VF: Pojďme se ještě trochu dotknout investic. Zajímá mne konkrétně fotovoltaická elektrárna, do které obec investovala v roce 2012 nemalé peníze (cca 2,1 mil. Kč). V posledním Zpravodaji jste uvedl, že původní předpoklady se naplnily na 109%. Jakou má tato investice návratnost a proč byla vnímaná tak atraktivně, že se zrovna tato investice měla realizovat? Starosta: Předpokládaná návratnost byla cca 6 let. Je to jediná investice, o které vím, že má nějakou návratnost. Celé peníze investovala obec bez dotace. Splácíme úvěr cca 300 tisíc ročně a fotovoltaické elektrárny za první rok vynesly přibližně 200 tisíc. To znamená, že dvě třetiny splátky úvěru splatíme tržbami z vyrobené elektřiny. Na druhou stranu předpokládáme, že ceny energií půjdou nahoru a elektrárna nám v budoucnu přinese vyšší výdělek. Jen tak úplně mimochodem, já jsem pro elektrárnu nehlasoval. Tato elektřina je dotovaná a lidé to platí ze svých peněz. To mne rozčiluje. Tak jako v našem státě, na subjekty, které si postaví elektrárny, my všichni nakonec v ceně energie doplácí-
me. Mně to je prostě nepříjemné, proto jsem pro fotovoltaiku nehlasoval. Ne proto, že bych si myslel, že ta investice je hloupá. VF: Teď prosím o Váš stručný komentář na různá témata týkající se Tisé. Začněme poštou – co by obec měla a může udělat v tom, abychom měli nadále poštu v Tisé. Vnímáte toto téma jako důležité? Starosta: Pošty zřizovalo Rakousko-Uhersko jako státní službu v dobách feudalismu. Pošta je služba, kterou si lidé nemohou udělat sami. Já osobně vnímám privatizaci pošt v Čechách jako chybnou. Česká pošta nedala soukromníkům žádné peníze na to, aby ji mohli provozovat. Představa, že to budou provozovat obce, není reálná, obce na to nemají. Pošta přenesla službu na někoho jiného, ale poštovné si bude vybírat sama. V Tisé nám stáhli otevírací hodiny na polovinu, ale měsíc na to zvýšili poplatky za odesílání dopisů. Potom se někdo diví, že jsou lidé v našem státě naštvaní. Protože lidé vnímají, že služba se zhoršila a přitom se zdražila. Ať ta pošta funguje třeba s nulovým ziskem, ale dává lidem práci. Prostě si myslím, že by si měl stát pošty ponechat a garantovat, že tato služba bude zachovaná. VF: Vytíženost základní školy a mateřské školky – vnímáte to jako problém? Starosta: Ano, to je obecný problém, narazili jsme na něj s poštami i s rozvojem obce jako takovým. Právo na vzdělání je zajištěné ústavou a je to role státu, který musí zajistit povinné vzdělání. Na druhou stranu, stát se samozřejmě vždycky bude snažit, aby i zde existovala nějaká racionalita. Je asi správně, že obce mají možnost zřizovat školu a pokud finance státu na školu nestačí, pak obec přebírá část těch financí. Já si osobně myslím, že je to jedna z otázek, které by měly být odpovězeny v plánu rozvoje. Jestli chceme udržet školu se sto žáky, tak budeme potřebovat, aby se sem stěhovali mladí lidé a měli bychom jim pro to vytvořit nějaké podmínky. Pokud to nechceme, tak si musíme říct, že nás naše škola bude stát čím dál více. A plán by měl také říct, do jaké míry je ještě obec schopna školu uživit. Máme dneska první a druhý stupeň, což je naše výhoda. Na druhou stranu, kdybychom ztratili druhý stupeň, tak dle vyhlášky ztratíme třeba i nárok na poštu. Musíme si spočítat, kolik by obec musela dávat do budovy školy, aby ji udržela i za cenu, kdy to bude
ekonomicky nevýhodné. A to pak občané musí například říct, zda nebudeme mít silnice nebo chodníky, ale udržíme školu. VF: Obec Tisá se v posledních deseti letech významně rozrostla. Měla by obec dál růst? Starosta: Doufám, že tohle je jedna z věcí, kterou odpoví plán rozvoje. Můj názor je, že by obec měla ještě o zhruba 200 na konečných 1100 obyvatel narůst, abychom tady udrželi kontinuitu toho, co tady máme: školu, dopravní obslužnost, krám, atd. Úroveň všech těchto služeb stoupá s počtem obyvatel, proto by obec měla vytvořit pro tento růst podmínky. VF: Vnímáte jako handicap obce to, že je v Tisé nedostatek pracovních příležitostí? Je to něco, co brání dalšímu rozvoji obce? Starosta: Vzhledem k tomu, jaká je dneska možnost cestovat individuálně autem a jak je dneska vytvořená dopravní obslužnost směrem do Ústí a do Děčína, tak si myslím, že Tisá na tom není špatně. Je tady navíc blízko i do Německa. Na druhou stranu tady máme zaměstnavatele, například Burg, kteří zaměstnávají lidi z Ústí. Ale ne všichni chtějí dělat v Burgu. Můžete jít dělat do lesa, můžete jít dělat do Burgu, a tím jsme v Tisé v podstatě skončili. Myslím si, že tady chybí, a to je obecně problém České republiky, příležitostná zaměstnání. S rozvojem služeb v Tisé, teď myslím hotely a penziony, je vždycky někdo, kdo musí prádlo vyprat, vyžehlit nebo vymandlovat, je tam někdo, kdo musí zahradu posekat. Když majitelé penzionů tuto práci nestihnou, tak ji dávají lidem okolo. A to je super, když lidé ve vesnici najdou takovou příležitost pracovat a něco si vydělají. V tomto modelu vidím do budoucna určitou příležitost a potenciál. VF: V závěru trochu ke zpravodaji. Co očekáváte od nového zpravodaje? Starosta: Zpravodaj by měl více přinést informace o tom, co se v obci bude dít, co se připravuje v obci nebo co hýbe obcí ještě předtím, než se to začne dělat. Současný zpravodaj v podstatě vnímám více jako informaci o tom, co se stalo. Ale i co se povedlo. A upřímně tuhle část zpravodaje bych i já rád zachoval. Ještě možná mnohem víc bych chtěl, aby tam bylo více informací typu, jak obec hospodaří, jaké jsou její představy, možnosti, jaké jsou dotační příležitosti i proč jsme na ně sáhli nebo proč jsme na ně nesáh-
li. Jako občan Tisé bych si chtěl přečíst například o tom, k čemu je plán rozvoje. VF: Měl by být nový zpravodaj názorově více vyvážený? Starosta: Vyváženost zpravodaje jsem vůbec nevnímal jako problém. Nikdy nebyl hlásnou troubou radnice, jak jsem si přečetl v novinách. Radnice naopak dávala málo článků, zpravodaj byl vždycky souborem článků dodaných jednotlivými složkami obce – Skaláček, hasiči, občanská sdružení, TJ Spartak, dětský domov a další. Obec do toho nijak nezasahovala. Takže o vyváženost názorů já bych starost neměl, ale nebyly tam žádné konfliktní názory. Radnice by měla být mnohem otevřenější a v informacích štědřejší a měla by tam vést tyto diskuse. Například dnes, když se bavíme o plánu rozvoje. VF: Tento rok budou volby do zastupitelstva obce. Myslíte si, že budou jiné než ty předchozí z hlediska kandidátů, programů? Starosta: Komunální volby jsou zajímavé tím, že záleží na počtu kandidátek. Kandidátka, která dostane 15% oprávněných voličů, tak má právo mít zastoupení v zastupitelstvu. V minulých volbách bylo 7 kandidátek, které obsazovaly 9 zastupitelů. My nepředpokládáme, že bychom zvyšovali počet zastupitelů. Nepředpokládám, že by dvě nebo tři kandidátky opanovaly zastupitelstvo. Myslím si, že tady bude různorodost poměrně masivní. Očekávám, že každá kandidátka bude mít jednoho zastupitele jako nyní a že se nebudou vytvářet uzavřené koalice, aby tady vznikla nějaká převaha sil v zastupitelstvu. Zastupitelé, kteří tady byli, se chovali vždy zodpovědně a vždy měli na zřeteli zájem obce. Programově budou volby určitě trochu vycházet z plánu rozvoje. Budou kandidátky, které budou z rozvoje vycházet, ale budou určitě i kandidátky, které budou říkat, že rozvoji obce zabrání. Já sám se tím netajím, kandidovat budu. Ing. Jiří Jandásek je zastupitelem a starostou obce Tisá od roku 2010. Je předsedou ústecké organizace TOP 09. Profesí autorizovaný stavební inženýr se zaměřením na investiční výstavbu. Je ženatý, má 2 syny, s manželkou žije trvale v Tisé od roku 2006. Ve volném čase hraje s country kapelou na housle, v zimě rád lyžuje.
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
9
HISTORKY Z TISÉ Putování za tajemstvím tisovského skřítka – 1. část Jednoho zimního rána, když byl ještě všude klid a naprosté ticho, mi přišel na mysl nápad: „Půjdu stopovat tisovského skřítka!“ A tak se zrodila myšlenka, skoro až bojový plán, který se postaral malé zvědavé Rozárce o zábavu na celý den. Možná ho někdo viděl, nebo ho dokonce zná. Anebo o něm slyšíte poprvé, ale věřte, je to živel! Malý skřítek, který umí být neviditelný, koná jenom dobro a nikdy nikomu neškodí. Jeho jméno nikdo nezná jistě, šušká se o jménech jako Tisík, Lapišiška, Dobrodáček, Skalní smíšek, někdo dokonce mluví o tom, že tahle malá kouzelná bytost je duchem našeho loutkového Skaláčka! Co myslíte, děti, přijdeme na jeho jméno?
Poslechněme si, co vypráví Rozárka: Moje pátrání započalo v lese za fotbalovým hřištěm. Jakmile jsem vkročila mezi stromy, zdálo se mi, že za mnou někdo nebo něco stojí. Ohlédla jsem se, ale nikde ani živáčka. Šla jsem dál, pod nohami mi
křupaly ledové krystalky a na tvářích studil čerstvý vítr. Prošla jsem celičký les až k cestičce vedoucí ke křížku, u které jsem se zastavila. Po skřítkovi nikde ani stopa! Málem jsem se otočila a šla zpátky s prázdnou, když v tom najednou přímo přede mnou něco zapraskalo! Škubla jsem sebou a upřeně zírala na cestu, která vedla stále rovně, ke staré vodárně směrem na Rájec. O rájeckých lesích se leccos povídá, že prý tam mají skřítci občas svá skřítčí velká zasedání a radí se o tom, co je kde třeba napravit, kde mohou pomoci, a tak podobně. Tady žijí jen dobří skřítci, proto se radí jen o dobrých a správných věcech. Musela jsem jít dál! To zapraskání vycházelo zpod jednoho velkého stromu. Přišla jsem k němu, a opatrně nahlédla pod něj. Třásla jsem se nedočkavostí, moc jsem toho skřítka chtěla vidět! Sklonila jsem hlavu až ke kořenům, a co jsem neviděla! Na pařezu bylo několik zmrzlých hub, a ve větvích se na mě smála vrána! „Achjo, vrána zatracená!“ posteskla jsem si. Touha spatřit skřítka mi ale dodala sil a já putovala dál. Cestou jsem potkala stádo laní, kterých jsem se ptala: „Laně krásné, vaše kopýtka běhají sem a tam, křížem krážem po lesích! Neviděly jste našeho skřítka tisovského?“ Laně na mě koukly koutkem očka, a jedna z nich, ta nejstarší, odpověděla:
Francouzský skok Psal se rok 1813. Doba byla neklidná, nebezpečná. Válečná tažení napoleonských vojsk se počala dotýkat i našich krajů. Koncem srpna se udála velká bitva u Chlumce, kterou napoleonská vojska prohrála a musela ustoupit, aby se znovu pokusila proniknout do Čech v druhé polovině měsíce září. Takže se krajem potulovaly různé oddíly francouzských vojsk. Velmi důležité pro další vývoj boje byly zprávy o pohybu vojenských seskupení. Ty přenášeli kurýři na rychlých koních. Byli to zkušení a zdatní jezdci na vynikajících, vytrvalých a rychlých koních. Také museli být dobře obeznámeni se stávajícím krajem a znát všechny cesty. Převáž-
ně se pohybovali v noci, nebo spíše hodně zrána, aby unikli nepřátelským hlídkám.
10 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
„Neviděly, neviděly! Ale voda v potoce šepotá o jeho kouzlech, té se zeptej!“ S radostným povyskočením jsem poděkovala laním a rozběhla se k potůčku. Běžela jsem lesem, mráz ve tvářích jsem už ani necítila, byla jsem zvědavá, co mi poví voda v potůčku. Doběhla jsem na místo, kde končí lesní cestička a potůček hučí mezi stromy, voda šplouchá po kamenech a kousky ledu podél břehů pomalu tají a voda je unáší jako spadané listí dál a dál po proudu. Potůček byl klidný, voda ledová, ale přesto v něm byla nějaká zvláštní vůně, taková tajemná a mámivá. Klekla jsem si na břeh, pohladila rukou vodní hladinu a zeptala se:
u jednoho kamene udělal vír, ten sílil a sílil, a voda se v něm točila tak rychle, že se mi až hlava zamotala! Z víru vystoupal malý průhledný pramen vody a pravil: „Rozáááárkóó, ty ses vydala za skřítkem? Je to nebezpečná cesta, málokdo dojde až na její konec! Skřítek bydlí vysoko ve skalách, má kolem své chýše spoustu nástrah! Ne-
choď tam sama, nechoď tam sama!“ Poslouchala jsem slova potůčku s otevřenou pusou, měla jsem strach i radost zároveň. Co mě čeká v tajemných skalách a mám tam vůbec chodit? „Potůčku náš, jak si tu krásně bubláš, celým lesem utíkáš! Ty prý víš něco o tisovském skřítkovi! Pověz mi, prosím, kde ho najdu!“ Voda v potoce se chvíli tvářila jako by nic, zdálo se mi, že mě neslyší. „Co je to za nápad, mluvit s vodou! Jestlipak laně mluvily pravdu,“ pomyslela jsem si. Náhle se však ve vodě Tak se jednoho zářijového rána francouzský kurýr pohyboval na trase z údolí přes Tisou do tábora francouzských vojsk nedaleko Pirny. Vezl důležitou zprávu pro samotného Napoleona. Spěchal. Někde u Libouchce ho náhodou zahlédla hlídka ruských kozáckých jezdců. Ihned se pustila za ním. Kurýr ovšem dobře znal zdejší kraj. Můžeme předpokládat, že pocházel ze Saska, jelikož Sasko bylo v té době Napoleonovým spojencem. Po bitvě u Lipska poté na toto spojenectví zle doplatilo. Jezdec se snažil ruské pronásledovatele setřást a tak vjel se svým koněm do skal nad obcí Tisá. Obával se však, že ho nepřátelé dostihnou a tak tu svoji depeši ukryl v jakési skalní rozsedlině. Samozřejmě nechtěl, aby se tato důležitá zpráva dostala do ru-
Rozárka přemýšlela, jestli má ve své cestě pokračovat. Už měla zprávu o tom, kde skřítka najde, ale jaké nebezpečí na ni číhá? Má se vrátit pro pomoc, nebo má pokusit štěstí a vypravit se vzhůru ke skřítkově chýši? Nemá přeci špatný úmysl. Jak se Rozárka rozhodla, a co ji ještě všechno potkalo, se dozvíme v příštím vydání. Mgr. Eva Berrová kou nepřítele. Když potom vyjel ze svého úkrytu a rozjel se směrem k Pirně, Rusové , kteří mezitím po něm usilovně kolem pátrali, zachytili jeho stopu a počali jej pronásledovat. Divoká jízda lesem a skalními oblastmi vedla až poblíž saské obce Göhrisch. Tam se mladý husar náhle ocitl na vrchu skalních stěn. Nebylo úniku. Nepřátelé se rychle přibližovali a už se těšili, že kurýra dostihnou a tak se určitě dočkají odměny od svých nadřízených. Mladý jezdec se ale nevzdal. Popohnal svého koníka a skočil ze skály do hloubky. Dole dopadl mezi stromy, které částečně zbrzdily pád a tak se jemu ani jeho koni celkem nic vážného nestalo. Zvedl se a před užaslými zraky svých pronásledovatelů ujížděl pryč. Těm se samozřejmě Pokračování na str. 11
Pokračování ze str. 10
do takového dobrodružství nechtělo a tak se zklamaně a s nepořízenou obrátili zpět ke své jednotce. Jak mladý odvážný skokan dojel, o tom už zpráva nepodává žádné svědectví. Ale od té doby se místu, kde kurýr na svém koni ze skalního útesu skočil, říká dodnes„Francouzský skok“. No a ta důležitá depeše, již měl kurýr tenkrát doručit, je možná ně-
kde ve zdejších stěnách do dnešních dnů ukrytá. Jistě Vás napadá paralela s podobnou pověstí o pokladu ve skalách, jenž zde měl ukrýt jiný Francouz. Ale ať už se zakládá na pravdě jedna nebo druhá pověst, přece jenom nám to nedá, abychom ve zdejších skalách, jen tak mimochodem občas nenahlédli do nějaké té pukliny a škvírky. Co kdyby se na nás usmálo štěstí.
Neuberova věž
Na západním okraji Tiských stěn, kde končí řada skal zvaných Bürschlické stěny a kde se lesní cesta vinoucí se podél malé vodní strouhy stáčí směrem k Rájci, stávala mohutná vysoká pískovcová skála. Pravidelný monolit tu majestátně uzavíral protáhlé údolí, jež vede od Turistické chaty až ke křížku na silnici do Rájce. Pro horolezce to byla výzva a bylo touhou každého lezce vystoupit alespoň jednou na vrchol této věže, daleko převyšující okolní skály. První vstoupil na temeno věže dne 24. dubna 1910 saský lezec Hans Neuber, po němž dostala své jméno. Neuber vylezl na vrchol takzvanou „starou cestou“, která vedla jihozápadní stěnou a měla klasifikaci obtížnosti IV. Hanse Neubera při tomto prvovýstupu doprovázeli další lezci - K. Lammer, A. Nietzold, E. Arnold, H. Grosser, W. Lehman a O. Leichsenring. Cesta skýtala opravdu vše, co lezení na pískovci nabízí. Mírně převislá žebra, traverz kolem velkých děr a od jištění v pískovcových hodinách vstup do úzké spáry, jímž se výstup dokončil. Na místě solivých pískovcových hodin byl později dodatečně umístěn jistící kruh. Již tenkrát lezci zjistili, že velká část skály je tvořena hlavně ve spodní a střední části měkčím pískovcem, jenž při úderu podivně duní. Tato solivá část prostupovala šikmo dolů celou věží. V průběhu let byly na věž vylezeny další cesty.
Neuberova věž. Jaký to byl vrchol! Na jaře lezci vždy soutěžili, kdo první v novém roce do vrcholové knížky hrdě zapíše své jméno pod nadpisem Hore zdar. Z vrcholu byl nádherný rozhled. Pod zvláštním úhlem byly vidět Tiské stěny od severozápadu, ale i k jihu, kde se rýsoval hřeben Krušných hor, zakončený na dalekém obzoru nezřetelnou siluetou Komáří vížky. Jednotlivé skalní partie věže však vykazovaly velmi rozdílné složení. Zatímco spodní část sestávala z poměrně pevného silurského pískovce, střední část už byla jiná. I když celá ohromná věž vypadala velmi kompaktně, při bližším pohledu bylo vidět, že celá skála je protkána většími či menšími kolmými trhlinami, které prostupovaly celou věží, takže v některých místech bylo skrze ně vidět na druhou stranu. Zóny silného zvětrávání tvořily výrazné vrstvy pískovce s velmi úzkými mezerami. Nad spodní polovinou skála přecházela do šikmého vrstvení s obsahem hlinitých částic probarvených železitými solemi. Na nestabilitě se jistě také výraznou měrou podílela eroze, v posledních letech způsobená kyselými dešti, jež v té době ohrožovaly celé Krušné hory a jejichž příčinou byla průmyslová koncentrace v údolí pod horami. Všechny tyto nepříznivé vlivy spolu s výrazně šikmým vrstvením skalních partií ve spodní třetině byly hlavní příčinou zkázy věže. A tak se i stalo. Jednoho dne, bylo to 5. prosince roku 1981 v brzkých ranních hodinách, uslyšeli obyvatelé Tisé mohutné dunění. Skupinka teplických horolezců, jež právě pobývala na oddílové chatě vzdálené od skal asi dva kilometry, uslyšela rovněž silné temné zvuky, jakoby hrom bouřky, ale žádná bouřka se v té době nevyskytovala. Napadlo je, že snad někde došlo ke zřícení skal. Když se tam později vypravili, zjistili pohledem směrem k Rájci, že na místě, kde stála Neuberova věž, je najednou mezera.
Zvědavi došli na místo, kde tu zkázu spatřili. Celá věž se sesula směrem ke svahu a položila se. Přitom se rozpadla na několik kusů. Na vrcholovém bloku se ještě zachovala neporušená vrcholová krabice s knížkou. Musela to být pořádná řacha. Při dopadu takové ohromné masy skal se určitě okolní země zachvěla jako při zemětřesení. Mračna prachu a písku se zvedla do vzduchu a vlivem tlakové vlny a půdních otřesů se začaly i z okolních skal sypat uvolněné balvany. Někteří obyvatelé obce tvrdili, že ucítili velmi slabý otřes půdy. Je zajímavé, že věž se položila celá směrem do svahu, že se nesesypala do sebe. Příčinou byly šikmo vrstvené písky v dolní třetině věže, směřující od údolní strany šikmo dolů k náhornímu svahu. Po nich se pravděpodobně celá ta masa sesula napřed dolů, pak se naklonila a celistvá se položila na prostor nad věží, kde se rozlomila na několik kusů. K iniciování této katastrofy mohlo dojít buď vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek, pak silných dlouhotrvajících dešťů, jimiž se právě léto 1981 vyznačovalo nebo například i přeletem stíhačky, letící nadzvukovou rychlostí a jejíž rázová vlna mohla být tou poslední kapkou vedoucí ke zborcení věže. To už ovšem jsou pouze dohady. Hlavní příčinou sesuvu ale byla nepříznivá konfigurace a celková eroze, urychlená chemickým průmyslovým spadem, jež v té době ničil i lesy Krušných hor, a jak je vidět, i skály. Na druhé straně je třeba připomenout, že se věž držela dlouho, miliony a miliony let od svého vzniku z naplavenin v poměrně mělkém křídovém moři české pánve, po třetihorním vyzdvižení celého dna a erozním tvarování do své podoby. Na místě bývalé věže ční nyní nevysoký skalní pahýl, připomínající vykotlaný zub. Právě na něm jsou zřetelně vidět šikmo vrstvené měkčí pískovce, jež byly hlavní příčinou zřícení. Celá skála nebo spíše kusy skal působí i takto impozantním dojmem. I železné jistící kruhy výstupových cest jsou na svém místě. Vrcholovou knížku vzali do úschovy ústečtí horolezci a je uložena v děčínském archivu spolu s ostatními popsanými vrcholovými knížkami. Že k pohybu skal dochází soustavně, ukazuje událost zjara roku 2013, kdy se zřítila podstatná část věže jménem „Vidlička“. Nacházela se v Rájci na pravé straně malého údolíčka. Celá horní část věže se sesula po šikmo uloženém pískovci. Tam masa skal narazila do protější stěny, rozlomila se na několik kusů a jednotlivé části se navalily k úpatí skal. Na lomech je jasně vidět střídání skladby
pískovce. Světlé nebo do červena zbarvené pruhy jsou důkazem nestability věže. Opět zde musel sehrát úlohu nějaký podnět, jenž způsobil její zkázu. Možná střídání mrazivého a teplejšího počasí, kdy do trhlinek skály pronikala voda, jež po zmrznutí skálu ničila. Nebo možná i úder blesku. Nevíme. Zůstává jenom smutná skutečnost, že svět našich skal přišel opět o jednu, sice malou, ale pěknou věžičku. Osobně jsem zažil jeden nepříjemný pocit, to když jsem poprvé vystoupil sám na vrchol Sírové věže, nacházející se v oblasti Ostrova. Poměrně rozlehlý vrchol porostlý několika malými borovicemi se mírně svažuje do údolí. Rozhlížel jsem se kolem a přitom jsem došel až na údolní stranu věže. Pojednou jsem ucítil, jak se celá věž dává pomaloučku do pohybu a naklání se směrem do údolí. V tu ránu mi hlavou probleskly všelijaké myšlenky. Co teď? Přemístil jsem se rychle na druhou stranu věže, kde je výška nad zemí o něco menší, abych v nouzi mohl případně skočit na nějaký ten strom pode mnou. Ale v tu chvíli, pravděpodobně přenesením váhy, se celá věž opět vrátila do své původní polohy. Stál jsem v tu chvíli jako přimražený. Celá věž se pohnula snad jen o několik málo centimetrů, ale účinek to na mě mělo ohromující. Stejně jako o několik let později, kdy jsem tento jistě nebezpečný experiment předvedl svým mnohem mladším kamarádům. Pohyb byl znatelný a kluci měli oči jako tenisáky. V pozdějších letech se už věž nepohnula, snad se podloží usadilo. Tímto příkladem chci jenom ukázat, v jaké vratké a nestabilní poloze se mohou některé skalní partie nacházet. Po nás přijdou další generace, které se též budou chtít kochat a užívat si krás skalních měst, věží, jeskyň a labyrintů. Proto musíme využívat všech možností ochrany těchto lokalit, i když se nám někdy nebude příliš zamlouvat omezení našeho působení. Mám tím na mysli omezení vstupu do částí skal, ochranu skal přísným dodržováním pravidel lezení na pískovci a to i za cenu zákazů. Vím, budete namítat, že příroda a vše co poskytuje, je tu k tomu, aby ji člověk plně využíval. Ano. Ale musíme tak činit s rozumem, citem a osobní zodpovědností. Zhroucení Neuberovy věže je takovýmto varovným mementem. Leží tam jako pohádkový skalní obr z bájné země, poražený neúprosným časem. Ale i tak působí mohutně, majestátně, vzbuzuje představy a vzpomínky na dobu, kdy jako hrdá a do nebe čnící skalní věž dominovala celému údolí. Gerhard Tschunko
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
11
Obec Tisá ve spolupráci se společností
pořádá
S VO Z O B J E M NÝC H O D PA D Ů V TOMTO TERMÍNU: 3. 5. 2014 - přistavení velkoobjemových kontejnerů 3. 5. 2014 - stažení velkoobjemových kontejnerů svoz objemných odpadů BUDE PROBÍHAT z níže uvedených lokalit, kde bude přistaven velkoobjemový kontejner: Rájec, Ostrov, Naproti rest. Hráč, Prostor u bývalého statku, Naproti čp. 406, Prostor u čp. 411-415, Prostor za kinem, Prostor pod Koh-i-noorem č. 4 - točna, Prostor na křiž. nad zdravotním střediskem, Prostor parkoviště směr vlek Do velkoobjemového kontejneru je možno odložit: nábytek, zahradní odpad, zbytky dřeva, papíru, lepenky a keramiky, zbytky plastů a pryže bez obsahu škodlivin, textilie Do kontejneru je ZAKÁZÁNO ukládat nebezpečné odpady: akumulátory, suché články, brzdová kapalina, barviva, dehet, chladicí kapaliny, chemikálie, impregnační a nátěrové hmoty, léky, mazací tuky, olejové filtry, odmašťovače, olovo, nádoby a obaly se zbytky barev, olejů a jiných škodlivin, rtuť, ropné produkty, televizory, výbojky a zářivky. Informace na OÚ Tisá nebo na tel. 417 514 944 ( MP a.s.)
Obecní úřad Tisá ve spolupráci se společností
pořádá
BEZPLATNÝ SBĚR NEBEZPEČNÝCH SLOŽEK KOMUNÁLNÍHO ODPADU Tato akce se uskuteční v sobotu 3. 5. 2014 dle stanoveného harmonogramu 12,25 – 12,40 Tisá – u zastávky pana Fafejty 12,45 – 13,00 Tisá – u Obecního úřadu Tisá Na uvedená místa budou přistaveny vozy společnosti Marius Pedersen a.s. vybavené speciálními nádobami pro sběr nebezpečných odpadů. Přijímány budou následující druhy odpadů: léky, roztoky, zbytky starých barev, všechny druhy baterií, olejové filtry, domácí chemikálie, zářivky, motorové oleje, zaolejované předměty, televizory, lednice, pneumatiky z osobních vozů Jmenované odpady se nesmí ukládat do sběrných nádob komunálního odpadu rozmístěných ve vaší obci, neboť nejenže zatěžují využití odpadu jako suroviny, ale dle zákona o odpadech je to zakázáno. TYTO SLUŽBY JSOU PRO OBČANY ZDARMA Další informace poskytnou pracovníci společnosti Marius Pedersen, a.s. na telefonním čísle 417539386.
12 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
ROZHOVOR Tisá má novou cvičírnu – tak nějak, vesnice sobě... 16. 2. 2014, foto a text: Vašek Fuchs (VF) Je neděle 16. února, čtvrt na osm večer. Radim Bzura, předseda o. s. Tisá, mne vítá před budovou bývalé „Důchodkárny“ – domem vpravo od zrekonstruovaného parkoviště v samotném centru Tisé – a vede mne do suterénu, kde se na samotném konci chodby nachází právě otevřená Cvičírna (k otevření pro veřejnost došlo na začátku ledna tohoto roku). Společnost nám spolu s druhým hlavním realizátorem tohoto projektu Alešem Červinkou, známým v Tisé pod přezdívkou Červajz, budou dělat i dvě ze tří Radimových dětí, Dorotka a Jonáš. Radima není třeba dlouho vybízet velkým množstvím otázek, rozhovoru se pohotově ujímá, jako by to bylo již nejméně desáté interview na toho téma… VF: Tak mi něco povězte, chlapci! Radim: Drobnými krůčky se stále posouváme dále. Aleš tady na tom více než tři měsíce pracoval, od září, začátku října, někdy až do Vánoc, v podstatě. Nájem nebytových prostor máme od obce, hradíme každý měsíc zálohu na energie a zatím jsme na tom ekonomicky tak, že ty peníze, které vybereme na příspěvcích nám plus mínus pokryjí náklady provozu. Naštěstí se nám sešlo hodně sponzorských darů v podobě věcných, což jsou tyto stroje (viz foto), činky, ale i v podobě finančních darů, za které jsme koupili koberec a další dovybavení. Neustále dokupujeme další, například teď jsme pořídili kettlebelly, balony, podložky pro ženský na cvičení. Stále to někam suneme. Medicinbaly teď pořídilo naše sdružení (ostisa.cz – poznámka redakce). VF: Pojďme ještě trochu na začátek. Jak nápad cvičírny v Tisé vznikl? Radim: Pravidelně chodíme cvičit do tělocvičny a naši mladí říkali, že by zde uvítali, kdyby v Tisé byla nějaká posilovna. VF: Naši mladí, koho tím myslíš? Radim: Věková kategorie Aleše, cca 18 až 20 let… Pak se toho chytli i naši sportovci, včetně profesionálů. Máme tady reprezentanta v rych-
lostním lyžování Petra Štěrbu, který se chtěl také připravovat v posilovně „na suchu“. Kromě toho i řada slečen a žen řekla, že by uvítala posilovnu, aby nemusely jezdit do Ústí. Posilování je dobrým doplněním vedle zumby (pravidelné cvičení na sále), popřípadě v kombinaci s jógou nebo pilates. VF: Co obnášela samotná rekonstrukce? Radim: Pan Povejšil nám pomohl s výběrem vhodných prostor, na obec jsme podali žádost, pak to však nějakou dobu, cca 1 rok, trvalo, než nám žádost schválila obec na řádném zastupitelstvu a mohla být podepsána nájemní smlouva. Spolupráce s obcí je nyní bez problémů, všechno, na čem jsme se domluvili, platí. Obec nás podpořila nízkým nájmem, my jsme zase provedli rekonstrukci pronajatých místností na vlastní náklady – obouchání omítek, štukování, penetrace, nové dlažby, vymalování, oprava topení, elektroinstalace, osvětlení, výměna dveří, osazení zámků a četné další opravy šly za námi… ty jsme si zaplatili sami. Byl tady původně sklepní byt, který nebyl několik let obývaný, ten bylo třeba vyklidit.
Cvičírna před rekonstrukcí . Foto: Radim Bzura, podzim 2013 VF: Nakolik vás celá investice vyšla? Radim: Celkově jsme do materiálu, oprav a hlavně vybavení investovali okolo sto tisíc korun. Dále však pokračujeme rekonstrukcí dvou přilehlých
místností v chodbě – v jedné z nich bude převlékárna a ve druhé je WC s umyvadlem. Obec nám tento týden opravila odpady, takže to právě dáváme do kupy. Bylo nám přislíbeno, že se ještě postará o kultivaci chodby, která je teď hodně znečištěná. Jak se zde topí uhlím, tak je tam dost prachu. VF: Ještě trochu k realizaci rekonstrukce. Aleši, během podzimu jsem zachytil, že jsi byl jedním z hlavních aktérů, kteří se vlastníma rukama přičinili. Co to obnášelo? Aleš: Trvalo to tak 3,5 měsíce. Bylo to dost časově náročný. Já ještě chodím do školy, takže vlastně každý den po škole, víkendy od rána. Všichni okolo se hlásili, že pomůžou, ale ve finále jsem na to zůstal sám. Prvotní nadšení ostatních opadlo asi tak po tejdnu. Radim: Bylo to všechno vlastními silami. Spolu s Alešem se tady vystřídalo ještě pár dalších lidí, například Petr Štěrba tady dělal obklady, Alešův táta (Jirka Červinka) elektroinstalaci. Celou dobu jsme byli časově vázaní na peníze, které přišly postupně od sponzorů. Například sbírka na koberec, na který přispěla i řada lidí z Tisé, například Víťa Vágner nebo pan Kulič z Hotelu Ostrov. Část vyřazených posilovacích strojů jsme koupili z Dětského domova v Tisé, další jsme darovali – tento je ode mne, tento od Jirky Turka a tento od Víti Vágnera. Teď sháníme zámečníka, který nám zde připevní závěs pro boxovací pytel. Pan Eichler starší nám tady opískoval kotouče, které byly zarezlé. Benešovi tady přispěli boulderem (pozn. pomůcka ke tréningu druhu lezení provozovaného bez lana na malých skalních blocích nebo nízkých skalách několik metrů nad zemí), který visí nad průchodem do další místnosti. Tak nějak, vesnice sobě. VF: Jak se daří cvičírnu vytížit? Radim: Využité to tady je (současně ukazuje na zaplněný návštěvní list s docházkou v lednu a únoru, zápisy se to tam jenom hemží….), návštěvnost máme slušnou, každý den zde někdo cvičí, někdy přijde i více lidí. Jsou to všechno lidé, kteří si to tady měsíčně předplatí (150Kč na osobu). My to tady nemáme tak, že by se hradilo nějaké vstupné. Je to tady takový náš klub cvičících, nejsou to pouze
lidé ze sdružení, je to takový průřez, jak lidí ze sdružení, tak lidí okolo. Kdo si chce zacvičit, tak zaplatí poplatek předem, ideálně převodem (ukazuje na visící cedulku s bankovním spojením), dostane klíče a může sem chodit. Je tady celkem pořádek, jednou týdně tady někdo vyluxuje.
Aleš Červinka a Radim Bzura v nové cvičírně. Foto: VF, 16. 2. 2014 VF: jste tedy s návštěvností spokojeni? Mohl by být zájem ještě větší? Radim: Zájem by mohl být ještě větší. Máme google kalendář, takže kdokoliv chce jít sám, tak si může přes internet zarezervovat okno nebo naopak může přes kalendář nebo facebook pozvat někoho dalšího na cvičení. Někomu více vyhovuje, když cvičí ve dvou. Když někdo jde radši sám, tak si tady může ke cvičení pustit muziku, kterou má rád. V průměru jsou zde 2-3 lidé denně. Cvičírna je v provozu dopoledne, ale i odpoledne a večer, takže tady prostor stále je. Nicméně naším cílem bylo, aby se alespoň zaplatilo nájemné a energie, a tento cíl se po 1,5 měsíci provozu podařilo splnit. Jakékoliv peníze vybrané navíc budou použité k nákupu dalšího vybavení, spíše drobností jako jsou jednoruční čínky, apod. VF: Pokud má někdo po přečtení tohoto rozhovoru zájem o cvičení, co má konkrétně udělat? Radim: Může se podívat na internetové stránky sdružení www.ostisa.cz, kde najde podrobný návod, komu má zavolat, jak má zaplatit, jak rezervovat, ale i jak se zde chovat. Je to uvedené přehledně na A4, pod záložkou posilovna. Uvítáme tady samozřejmě další zájemce. Může to být dobrá zimní kondiční příprava pro Spartak Tisá nebo jiné sportovce. Je to zde pro kohokoliv, nejsme tady žádný VIP klub, takže kdokoliv, kdo tady bude dodržovat pravidla, je vítán.
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
13
CO SE DĚJE VE ŠKOLE
MASOPUST U NÁS VE ŠKOLCE Jednou v roce, většinou v únoru nebo v březnu, začnou lidé tropit spoustu bláznivě veselých věcí. O masopustu - říká se mu také karneval a přichází těsně před postní dobou. Všechno je najednou naruby! Lidé třeba chodí převlečeni za někoho úplně jiného. V ulicích můžeš potkat postavy ze snů a pohádek: všelijaká strašidla, zvířata, i celé maškarní průvody. Hraje muzika, lidé zpívají a žertují. V dávných dobách dokonce vládl na trůnu místo krále největší chuďas a král nosil šaty žebráka. Zkrátka, jako by starý běh života skončil, čas se zastavil a všechny nejnemož-
nější věci byly na chvilku možné. O půlnoci však muzika utichne a masky se sundají, hra končí. Všichni se vrátí na své skutečné místo v životě. Brzy začne něco nového - postní doba. Ani my ve školce jsme nechtěli zůstat pozadu a na takový masopust jsme si zahráli. Ve čtvrtek 13. února přišly všechny děti do školky v překrásných maskách, dokonce i paní učitelky. Nechyběly soutěže, taneček a sladká odměna za masku. Celé dopoledne se vydařilo a dětem se líbilo. Za všechny děti i p. učitelky Jitka Friedelová
ŠIROKÝ SORTIMENT PALIV
vybere si každý...
605 231 690
štípané dřevo - buk, bříza, smrk... ledvické uhlí - Ořech 1, Ořech 2 uhelné brikety dřevěné brikety
ZDEMAR Ústí nad Labem s.r.o., Smetanova 683, 403 17 Chabařovice
www.drevo-uhli-brikety.cz
14 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
ŠKOLÁCI ŠIKULÁCI
rok zakončíme toužebně očekávanou školou v přírodě v Jizerských horách. Děti pojedou skoro všechny a to je dobře, protože se učí samostatnosti a také se více sžijí s třídním kolektivem. Určitě si přivezeme spoustu zážitků, kterými se vám pochlubíme zase příště. Tř. uč. E. Miltnerová
,,Náš první prezident se jmenoval Tomáš Maryk Masaryk.“ ,,Jsem ostříhaná na kopyto.“ (podkova) ,,Já nejsem podvodník, ale suchovník.“ Tak takhle veselo občas máme v 1. třídě. To abyste si nemysleli, že jsme pořád vážní a jenom se učíme. Učení je však pro nás ta hlavní náplň společného času a je znát, že ho nemaříme. Už toho umíme hodně: čteme plynule, píšeme téměř krasopisně, počítáme do 9. Děti jsou velmi šikovné – na vysvědčení byla nejhorší známka dvojka. Po jarních prázdninách jsme si ,,střihli“ Den talentů. Cílem bylo
předvést to, co dělají děti ve volném čase, a během výuky není možnost se s tímto talentem pochlubit. Děti se předvedly opravdu rozmanitými činnostmi – hra
Letem světem Na podzim proběhlo školní kolo celostátní soutěže Přírodovědný klokan. Zúčastnilo se 18 žáků z 8. a 9. třídy naší školy, z toho první polovina řešitelů se umístila v krajském průměru. Umístění žáků na naší škole - 1. Cepoušek Jan, Proftová Nikola, 2. Adamcová Sabina, 3. Šimáňová Kateřina. Žáci přírodovědného semináře
Soutěže V únoru proběhlo školní kolo olympiády v anglickém jazyce. Celkem se účastnilo 15 žáků z 8. a 9. třídy. Na 1. místě se umístila žákyně 8. ročníku Daniela Wagnerová, která poté reprezentovala naši školu v okresním kole v Ústí nad Labem. Na 2. místě skončil Lukáš Paur (8.r.) a na bronzové pozici Marek Peters (8.r.). Všichni tři obdrželi ceny v podobě učebních materiálů z rukou pana ředitele a diplom. Účastníci školního kola dostali památeční certifikát o účasti bez ohledu na umístění. Školní kola olympiád proběhla také v českém a německém jazyce a v biologii. Do okresního kola v českém jazyce postoupily K. Červinková a A. Ševícová z 9. r., v německém jazyce školu reprezentovali F. Beneš (9.r.), který obsadil 2.
se opět zapojili do kampaně LITTER LESS – KDYŽ MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE, ANEB SNIŽME MNOŽSTVÍ ODPADU. V kampani jsme se rozhodli vybírat starý papír každých 14 dní. Víte, že v průběhu 14 dní dostane každá rodina do schránek na dopisy 2 až 2,5 kg letáků? Starý papír vybíráme každou druhou středu. Ráno od 7,15 – 7,55 hodin a odpoledne místo a Marek Peters (8. r.) obsadil 3. místo. Našim žákům gratulujeme a děkujeme za reprezentaci naší školy. Školního kola biologické olympiády se zúčastnilo sedm žáků. Čtyři v kategorii D ( 6. a 7. ročník) a tři v kategorii C ( 8. a 9. ročník). Soutěžilo se v teoretických znalostech, poznávání organismů a praktických dovednostech. Do okresního kola postupují E. Hráčová ( 7. ročník), K. Šimáňová, L. Paur a H. Špůrová ( 8. ročník). Držme jim na konci března palce.
na kytaru, hra na klavír, gymnastika, balet, pantomima, poznávání hlavních měst evropských států, recitace v cizím jazyce, počítání na rychlost, kreslení a klaunské lumpárny. Nejen kamarády mnozí z nich překvapili. Jaro se blíží a nás jistě čeká ještě mnoho pěkných dní, které budeme trávit i na zahradě, v přírodě a na školním hřišti. Školní od 14,00 – 16,00 hodin v „kůlně“ – za vraty, vchod od paneláků. Termíny jsou 26. 2., 12. 3., 26. 3., 9. 4., 23. 4., 7. 5., 21. 5. a poslední sběr bude 18. 6. 2014. Žáci semináře také navštívili každou třídu, aby ostatním připomněli pravidla správného třídění na naší škole. V dalších měsících proběhne dotazníková akce o tom, jak třídíme. Tentokrát vyrazí žáci pro údaje přímo do terénu obcí. Žáci 6. ročníku poslední den před pololetními prázdninami zavítali do ZOO Ústí nad Labem na projekt ŠELMOVINY. Při pátrání po ZOO získali řadu nových znalostí a staré si upevnili. Výsledky zkonzultovali s lektorkou Ing. V. Vrabcovou.
V únoru k nám zavítala lektorka z EKOKOMu. Všichni žáci se měli možnost zeptat na cokoliv ohledně třídění odpadu a zkusit si vše i prakticky. Průběh a úroveň si volila lektorka s ohledem na věkovou hranici a znalosti žáků v dané skupině – celkem byly čtyři skupiny. Dvě z prvního a dvě z druhého stupně. M. Š.
První dětská konference Stejně jako dospělí se vzdělávají a pořádají konference, tak i naše škola připravuje na druhý červnový týden první dětskou konferenci s podtitulem „Bezpečně v nebezpečném světě“. Cílem této akce je pozvat k nám do Tisé ostatní školy z Ústeckého kraje, aby se jejich žáci a učitelé podělili s námi i ostatními o své zkušenosti, postupy, nápady a něco nového se dozvěděli. Připravujeme řadu přednášek a besed na téma zdraví, první pomoc, osobní bezpečnost a další. Součástí je i doprovodný program organizací,
zapojených do integrovaného záchranného systému. Též chceme žáky ostatních škol seznámit s naší školou a s jejím okolím. Akce je nyní ve stadiu příprav. Na její zabezpečení budeme žádat Krajský úřad v Ústí nad Labem o příspěvek z dotačního titulu Prevence rizikového chování v Ústeckém kraji. Rádi bychom tímto pozvali i občany naší obce. Přijďte se podívat, co děti dovedou. I Vy zde pro sebe můžete najít něco zajímavého a poučného... Štěpánka Janstová metodik prevence
ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
15
ZAJÍMAVÉ PŘEDSTAVENÍ V pátek 14. 2. 2014 k nám do Tisé zavítalo Docela velké divadlo Litvínov s představením KLÁRA - 3847 ANEB PŘÍLIŠ MNOHO HVĚZD v rámci evropského projektu SVĚTÝLKA - LICHTLEIN. Představení jsou určena pro handicapované diváky, kteří by se za normálních okolností do divadla těžko dostávali. Představení bylo určeno pro děti z dětského domova a mohli ho zhlédnout i žáci druhého stupně naší školy. Hra byla napsána podle skutečných událostí z období holocaustu v druhé světové válce a vypovídá o životě šestnáctileté dívky, Kláry Brodyové, která byla odvezena do koncentračního tábora Osvětim. Dokázala přežít
nelidské útrapy v táboře, pochod smrti do Ravensbrucku i osvobození Rudou armádou. Dětem byly v jednom představení ukázány hrůzy druhé světové války, ale i lidskost, nesmírná odvaha a odhodlání přežít. Po představení si mohly popovídat s Lenkou Lavičkovou - vnučkou paní Brodyové, která jim ráda odpověděla na jejich dotazy. Představení bylo velmi hezky zpracované a některé scény byly tak sugestivní, že dětem prý běhal mráz po zádech, některé měly i slzičky v očích. O představení jsme diskutovali ještě ve škole, žáky bylo hodnoceno velmi pozitivně. M. Š.
EXKURZE V KNIHOVNĚ 18. 2. proběhla exkurze v oddělení anglické literatury v ústecké vědecké knihovně. Žáci šesté třídy se dozvěděli, jak to v knihovně chodí, jaké knihy se zde dají vypůjčit, potažmo, jak se stát členem - čtenářem. Zaměstnanci knihovny poskytli poutavý výklad o jednotlivých odděleních a ješ-
tě promítli anglickou animovanou pohádku. Žáci poté nahlédli i do oddělení dětské literatury a mnoho z nich se rozhodlo, že se do ústecké knihovny přihlásí. Je dobře, že i v dnešní počítačové době mají naše děti zájem o knihy. G. Mühlfeitová
V příštím čísle Příští číslo zpravodaje budeme věnovat poště v Tisé. Potřebuje Tisá vlastní poštu? Je otevírací doba dostatečná? Jak fungují pošty v jiných obcích? Je úkolem radnice tuto službu zajistit? Piště nám své názory, popřípadě otázky, které byste chtěli odpovědět, na email Zpravodaje nebo zanechte na papírku ve schránce Zpravodaje na Obecním úřadě v Tisé. Kromě tohoto tématu se budeme podrobněji věnovat Tiským létohrám, tvorbě
rozvojového plánu a uděláme rozhovor s dalším z našich zastupitelů. Věříme, že naši dopisovatelé opět obohatí stránky vlastními příspěvky. Tímto bychom Vás zároveň chtěli vyzvat k zaslání Vašeho názoru na toto číslo Zpravodaje - řekněte přímo redakci, co se Vám líbí, co Vám vadí nebo co Vám ve Zpravodaji chybí. Uzávěrka pro zaslání příspěvků do příštího čísla, které vyjde za dva měsíce je 25. dubna. Těšíme se na Vaše názory a příspěvky. Redakce Zpravodaje.
NEZAPOMENUTELNÝ ZÁŽITEK
Vydává obec Tisá • Vychází jedenkrát za dva měsíce • Nevyžádané příspěvky se nevracejí Náklad tohoto vydání je 500 ks • Pro občany obce výtisk zdarma • Redakce:
[email protected] Tisk: Jiří Bartoš - SLON, spol. s r.o., www.tiskslon.cz Tento zpravodaj je zaregistrován na ministerstvu kultury v Praze - evidenční číslo: MK ČR E 10434
16 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 20. ročník, I. číslo, 2014
Projekt byl podpořen Úteckou komunitní nadací z výnosu nadačního investičního fondu a z prostedků společnsti Air Products spol. s.r.o.