Nemoci oběhové soustavy v české populaci Mgr. Michala Lustigová
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Struktura prezentace • Epidemiologická situace v Evropě ▫ teoretický rámec zdravotního přechodu, kardiovaskulární revoluce
• Změny v úrovni úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v Česku ▫ Vývoj, problematické oblasti ▫ Vliv životního stylu a zdravotní péče na proběhlé změny
• Rizikové faktory nemocí oběhové soustavy ▫ Populační přístup
• Studie HAPIEE, analýza přežívání
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Epidemiologická situace v Evropě
Naděje dožití při narození ve vybraných zemích Evropy (1950-2011) 85
Zdroj dat: Human Mortality Database
2010
55 2000
55
1990
60
1980
60
1970
65
2010
65
2000
70
1990
70
1980
75
1970
75
1960
80
1950
80
ženy
1950
muži
1960
e0 (v letech) 85
PL SWE RU F DK FIN H I LV NL SVK E CZ SLO
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Epidemiologická situace v Evropě
Standardizovaná míra úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ve vybraných zemích Evropy (na 100 000 obyvatel), období 1970-2011 1200
200
200
0
0
Zdroj dat: WHO HFA-DB, leden 2013
2010
400
2000
400
1990
600
2010
600
2000
800
1990
800
1980
1000
1970
1000
ženy
1980
muži
1970
1200
PL SWE RU F DK FIN H I LV NL SVK E CZ SLO
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Kardiovaskulární revoluce v Česku
Standardizovaná míra úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy (na 100 000 obyvatel) v letech 1990-2011, logaritmické měřítko 1000
•
1000 Nemoci oběhové soustavy Ischemická choroba srdeční (ICHS)
100
Akutní infarkt myokardu
100
Chronická ICHS
Zdroj dat: ČSÚ
2010
2005
2000
1995
1990
2010
2005
10
2000
1995
1990
10
•
index změny SDR 2011/1990 muži 49 %, ženy 52 %,
•
růst naděje dožití při narození o 3.6 roku muži, o 3.2 roku ženy
•
71 % všech úmrtí představují ICHS a cévní onemocnění mozku, tzn. na základě aterosklerózy vznikající onemocnění, 7 % úmrtí na aterosklerózu
•
Rozdíl mezi muži a ženy způsoben zejména vyšší intenzitou úmrtnosti na ICHS u mužů
Cévní nemoci mozku
ženy
muži
Výrazný pokles intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy :
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Kardiovaskulární revoluce v Česku • Problematické zóny skrývající se za celkovým poklesem úrovně úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ▫ Předčasná úmrtnost - vysoký podíl zemřelých na nemoci oběhové soustavy ve věku do 75 let (44 % u mužů, 18 % u žen) ▫ Nárůst prevalence chronických forem nemocí oběhové soustavy, neklesající intenzita úmrtnosti na chronickou ICHS ▫ Růst intenzity úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční v nejstarších věkových skupinách
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Vliv životního stylu a zdravotní péče na změny úrovně úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v české populaci • Změny v intenzitě úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy byly způsobeny (mezi lety 1985 a 2007): ▫ poklesem rizikových faktorů v populaci (52 % poklesu); konkrétně poklesem průměrné hladiny cholesterolu v krvi (40 % změny), poklesem průměrné hodnoty krevního tlaku (11 %) a poklesem prevalence kuřáctví (8 %), naopak nárůst prevalence diabetu a BMI (dohromady -7 %)
▫ 43 % poklesu připadalo na pokroky v léčbě (léky, chirurgické zákroky atd.) ▫ Výsledky modelu IMPACT (Bruthans 2013) ▫ V 90. letech vliv zejména životního stylu, dietární změny ▫ Od konce 90. let nabývá na váze zdravotní péče
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Rizikové faktory nemocí oběhové soustavy • Existuje více jak 300 prokázaných rizikových faktorů • Z populačního hlediska / z pohledu veřejného zdravotnictví jsou důležité faktory, které jsou hojně rozšířeny v populaci a jsou ovlivnitelné
Populační atributivní frakce (%) kouření lipidy abdominální obezita vysoký krevní tlak ovoce a zelenina diabetes
• Studie INTERHEART • 9 potenciálně ovlivnitelných rizikových faktorů je zodpovědných za 90 % rizika vzniku AIM, tzn. 90 % rizika je preventabilní ▫ Navíc více jak 50 % souvisí se stravovacími návyky
alkohol psychosociální faktory pohybová aktivita ostatní
Populační atributivní frakce • •
Ukazuje na sílu faktoru společně s rozšířením v populaci Podíl všech případů AIM vzniklých v důsledku působení daného rizikového faktoru
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Data - studie HAPIEE
(Health, Alcohol and Psychosocial factors in Eastern Europe) Koncepce šetření
• Mezinárodní kohortová studie probíhá od roku 2002 v Česku, Polsku a Rusku, od roku 2005 v Litvě • Cílem studie je objasnit příčiny vzniku chronických, zejména onemocnění oběhové soustavy • http://www.ucl.ac.uk/easteurope/ hapiee.html
Sledovaná populace
• Městská populace ▫ Česko – Hradec Králové, Liberec, Kroměříž, Karviná, Jihlava, Ústí na Labem • Ve věku 45-69 let (na začátku studie, 2003) ▫ Dnes téměř 10 let sledování kohorty respondentů • Na počátku studie v ČR kohorta 8855 jedinců
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Analýza přežívání (Coxova regrese)– riziko vzniku fatálního onemocnění oběhové soustavy Vstupní data • Událost: 269 úmrtí na nemoci oběhové soustavy • Populace v riziku: 8855 jedinců • Doba sledování: ▫ začátek: vstup do studie ▫ konec: došlo k události x cenzorování ▫ 1-119 měsíců, průměrná doba sledování 97 měsíců (8 let) ▫ Celkem 856 431 osobo-měsíců • Konkurující riziko: 467 událostí, úmrtí na jinou příčinu než KVO, cenzorováno • Vysvětlující proměnné: konstantní v čase • Limitace dat: malý počet událostí, případy s chybějícími hodnotami u některé z proměnných ponechány v analýze
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Výskyt rizikových faktorů KVO v populaci HAPIEE, 2002-2005 (věková skupina 45-69 let) Rizikový faktor Vysoký krevní tlak (nad 140/90 mmHg) Vysoká hladina cholesterolu (nad 6,2 mmol/l) Obezita (BMI nad 30 kg/m2) Kouření Diabetes Nedostatečná fyzická aktivita (méně než 3,5 hodiny) Nárazové pití alkoholu (100 g/týden během jedné příležitosti)*
*cca18 g alkoholu obsahuje jedno pivo/jedna sklenice vína/jeden sklenička destilátu. Zdroj dat: Studie HAPIEE, Státní zdravotní ústav
Muži (%) 64,8 27,0 29,7 29,5 13,6 55,2
Ženy (%) 45,8 33,9 31,7 23,8 10,2 55,9
17,6
3,1
Vliv vybraných faktorů na KVO úmrtnost v populaci Signifikance HAPIEE, Coxova regrese *** p-hodnota<0.001 Sociodemografické faktory Vysvětlující proměnné Dokončený věk ano prevalence KVO
onemocnění (ICHS, mrtvice) pohlaví vzdělání
partner
ne muž žena ZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. VŠ ano ne
p-hodnota<0.01
*
p-hodnota<0.05
Základní rizikové faktory KVO
HR sign. 1,104 *** 2,325 *** 1 2,230 1 3,217 2,131 2,043 1 1 1,550
**
*** *** ** **
**
Proměnné vyřazené z modelu: cholesterol, nárazové pití
Vysvětlující proměnné Kuřácké zvyklosti kuřák bývalý kuřák nekuřák Body Mass Index norma nadváha obezita Vysoký krevní tlak ano ne Diabetes mellitus 2 ano ne Fyzická aktivita nulová (0) nedostatečná (1hodiny /týden 3) dostatečná (3+)
ln L
HR sign. 1,884 *** 1,418 * 1 1 0,710 0,982 1,731 *** 1 2,117 *** 1 1,600 *** 0,966 1
-2201,2
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Závěr
• V populaci je vysoký podíl osob s vysokým rizikem vzniku nemoci oběhové soustavy, zbylá část populace je potom v riziku středním. • Výrazný vliv na riziko úmrtí mělo socioekonomické postavení jedince • Z klasických RF se naopak nepotvrdil vliv obezity (měřeno pomocí BMI), vysoké hladiny cholesterolu a nárazového pití. • Pro další zlepšení kardiovaskulárního zdraví je nezbytný populační přístup v prevenci – posun celého distribučního spektra rizikových faktorů • Pozornost věnovaná pouze malé části populace (nejvyšší KVO riziko) nedostatečná, nepřinese zlepšení veřejného zdraví
18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013
Děkuji za pozornost.
[email protected]
