Nemáme jinou páku než laskavé slovo

LL 14 a 15 / 2006

STRANA 1

Dvojčíslo 14. a 15. 28. července 2006 Ročník VI. Cena 20 Kč

Dnes si přečtěte:

Nemáme jinou páku než laskavé slovo

Psí útulek vznikl díky daru mecenáše v areálu SZeŠ − str. 5

Společenská kronika − str. 9 Pivovarské náměstí − 1. díl seriálu reportáží Str. 6 a 7

Na návštěvě ve švédské Landskroně − str. 10 − 11 Zpravodajství z regionu najdete na str. 14 − 16 − Odpočívadlo v Tatenici − U starosty v Trpíku − 120 let SDH H. Třešňovec Aktuality z Lanškrounska a archiv starších výtisků LL na internetu: http://listy.mesto−lanskroun.cz/ a www.lanskrounsko.com

Nákup na splátky za 1/10

Evangelický farář Marek Vanča v Lanškrouně skončil, více o jeho životě s námi na str. 8 − 9. Foto: KK

Na sídlišti Zámeček Rudoltice probíhají po− slední přípravy k předá− ní 104 nových bytů je− jich prvním nájemní− kům. Plánovaný termín k nastěhování je 1. srpna 2006. Sídliště bylo otevřeno všem zájemcům o pro− hlídku ve středu 19. čer− vence. Více příště. OR Foto: LS

Aktuálně z Rudoltic

STRANA 2

RADNICE SDĚLUJE

Sloupek starosty

Zastupitelstvo města jednalo dne 21. 6. 2006

Lanškrounská veřejnost, ale i ob− čané okolních obcí se zajímají o to, jak bude řešena otázka zajištění zdravotní péče na Lanškrounsku poté, co někteří lékaři ukončují svou činnost. V konkrét− ních případech se jedná o zajištění lé− kařské péče o mládež a dorost a o pro− voz interní ambulance. Přestože podle platných zákonů mají povinnost zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům výhradně zdra− votní pojišťovny, zabývali jsme se touto problematikou jak v radě města, tak na příslušném odboru našeho městského úřadu. Určitým problémem je, že ze Zá− kona o péči a zdraví lidu nevyplývají městu žádné povinnosti, ale tím pádem ani žádná práva. Proto ovlivnit do− stupnost a kvalitu lékařské péče může− me jen nepřímo − apelem na příslušné orgány, kterými jsou v tomto případě zdravotní pojišťovny a Krajský úřad Pardubického kraje. Ke cti obou musím uvést, že jak odbor zdravotnictví kraj− ského úřadu, tak vedení územního pra− coviště VZP v Ústí nad Orlicí projevili velké pochopení a snahu vzniklé pro− blémy řešit. V době vydání tohoto čísla Listů Lanškrounska by mohly být obě uvedené záležitosti vyřešeny. Zájemce o interní ambulanci po MUDr. Kalinové prošel výběrovým ří− zením a v současné době probíhá jeho registrace. Pak by již nemělo nic bránit tomu, aby s tímto lékařem uzavřely jed− notlivé zdravotní pojišťovny příslušné smlouvy. Pokud jde o pediatra, tady byla situace obtížnější, neboť do vy− hlášeného výběrového řízení na ordi− naci po MUDr. Rauerové se žádný lé− kař nepřihlásil. I tady se však našlo ře− šení. Na základě výjimky ze strany VZP si dětské pacienty „rozeberou“ stáva− jící lanškrounští pediatři. Nejde o řešení ideální, ale v dané situaci asi jediné možné. Chci ještě jednou všechny obyvatele našeho města i mikroregionu ubez− pečit, že uspokojování oprávněných po− třeb našich občanů, zabezpečení do− stupnosti lékařské péče nevyjímaje, vě− nujeme opravdu velkou pozornost. Ing. Martin Košťál

ZM bere na vědomí: − zprávu rady města za období od 15. 5. 2006 do 12. 6. 2006; − zprávu městského úřadu za období duben – květen 2006; − plnění rozpočtu města k 31. 5. 2006; − výstupy z ankety k rozvoji lokality Lanškrounské rybníky dle přílohy; − závěry pracovní skupiny pro posou− zení podmínek provozu výherních hra− cích automatů; − vyjádření vedoucího Obvodního od− dělení Policie ČR kpt. Bc. Stanislava Musila; − zápis o výsledcích kontrol ze společ− né kontrolní akce; − Smlouvu o sdružení provozovatelů heren; − Sdělení kontrolního výboru pro za− stupitelstvo města; − odstoupení MUDr. Gabriely Nová− kové, La od žádosti o koupi částí pozem− ků p.p.č. 493/1 a st.p.č. 173/1 v k.ú. La. ZM schvaluje: − rozpočtová opatření č. 2 v položkách 12−06 až 39−03 dle přílohy; − celoroční hospodaření města a závě− rečný účet města za rok 2005 včetně zprávy o výsledku přezkoumání hos− podaření města za rok 2005 vypraco− vané Finančním odborem Krajského úřadu Pardubického kraje s výhradou nedostatků méně závažného charakte− ru uvedených ve zprávě o výsledku hos− podaření; − úmysl odkoupit od státní organizace Správa železniční dopravní cesty, Pra− ha část pozemku p.p.č. 1728/3 v k.ú. La (přístupová komunikace k areálu Forest Svitavy, a. s.) a pozemek p.p.č. 1700/1 (v areálu Forest Svitavy, a. s.) dle přílohy; − úmysl odkoupit od společnosti Fo− rest Svitavy, a.s., pozemky p.p.č. 1598/ 49, 1604/6 a 4196 v k. ú. La a objekty na těchto pozemcích dle přílohy (mani− pulační sklad); − zřizovací listinu příspěvkové organi− zace „Sociální služby La“ podle před− loženého návrhu. ZM souhlasí: − s umístěním sídla příspěvkové orga− nizace „Sociální služby La“ v prosto− rách budovy čp. 1003 Žichlínské Před−

Informace k volbám do zastupitelstev obcí Volby do zastupitelstev obcí se konají v pátek 20. 10. a v sobotu 21.10. 2006. Volební stranou mohou být registrované politické strany a politická hnutí, je− jichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů. Každá volební strana může podat pro volby do téhož zastupitelstva obce pouze 1 kandidátní listinu. Tvoří−li volební stranu nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, připojí volební strana ke kandidátní listině petici podepsanou voliči podporujícími její kandidaturu. Potřebný počet podpisů na peticích bude uveřejněn na úřední desce MÚ Lanškroun a na elektronické úřední desce na www.lanskroun.cz nej− později 27. 7. 2006. Obce, ze kterých se podávají kandidátní listiny k registraci na Městský úřad Lanškroun: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek. Kandidující subjekty uvedených obcí podávají kandidátní listiny k rukám p.Štrauchové, vedoucí odboru vnitřních věcí /přízemí radnice – kancelář č. 14/, tel.465 385 213, 736 472 688, e−mail:[email protected]. Kandidátní listiny musí být podány nejpozději v úterý 15. 8. 2006 do 16.00 hod. Město Lanškroun tvoří jeden volební obvod, počet členů zastupitelstva města je 21. Marcela Štrauchová, vedoucí odboru vnitřních věcí

městí, ulice Janáčkova, La s tím, že do doby nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí na předmětnou budovu bude sídlem uvedené příspěvkové organiza− ce budova čp. 980 v ulici B. Martinů, ŽP, La; − s tím, aby kontrolní výbor ve zvlášť složitých případech mohl požádat o ne− závislý právní rozbor za úplatu; − s podáním žádosti o zařazení do pro− gramu Prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství pro rok 2007, mezi technické projekty „Městské kamero− vé dohlížecí systémy („MKDS“), vy− hlášený MV ČR a garantuje svůj finan− ční podíl na zajištění projektu s účastí státní dotace v roce 2007. Finanční záležitosti: − ZM bere na vědomí informaci finanč− ního odboru o uhrazení dlužného ná− jemného z restauračního zařízení v Hale B. Modrého a rozhodlo nepožadovat na bývalém nájemci panu Stanislavu Dostálovi, La dopočtené penále dle pří− lohy v plné výši, s ohledem na neplně− ní splátkového kalendáře však požadu− je zaplatit část penále, zbytek penále bude prominut. − ZM bere na vědomí informaci o stavu pohledávek města ke dni 31. 5. 2006 po lhůtě splatnosti a souhlasí s přeúčto− váním pohledávky uvedené v příloze do podrozvahové evidence. ZM projednalo: − návrh postupu pro vybudování Vzdě− lávacího a zábavního centra Mladějov a rozhodlo o účasti města v nově zřizo− vané obecně prospěšné společnosti, která bude vzdělávací centrum provo− zovat, s tím, že zřizovací listinu schválí na svém jednání v září 2006; − oznámení společnosti EUBE, a. s., Praha o odstoupení uvedené obchodní společnosti od „Smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy“ týkající se budoucího odkoupení části pozemku st.p.č. 867 v k. ú. La (bývalé ležácké sklepy) a rozhodlo zrušit část c) z usne− sení zastupitelstva města č. 48/2004; − žádost Zdeňka Růžičky, Dolní Čerm− ná o prodloužení lhůty ke splnění pod− mínek ujednaných ve „Smlouvě o uza− vření budoucí kupní smlouvy“ ze dne 22. 9. 2004 a z důvodů na straně pro− dávajícího rozhodlo prodloužit lhůtu ke splnění podmínek sjednanou v čl. IV. odst. (1) této smlouvy do 31. 12. 2006; − žádost o koupi pozemku st.p.č. 135/3 a pozemku 101/14 v k.ú. DT a rozhod− lo předmětné pozemky žadatelům pro− dat (část obce DT za mostem, u provo− zovny pana Jaromíra Martince); − žádost obchodní společnosti Norsen spol. s r. o., La o koupi části objektu na části pozemku st.p.č. 867 v k. ú. La (bývalé pivovarské sklepy) za jím na− vrženou cenu a rozhodlo žádosti nevy− hovět s tím, že předmětné nemovitosti město nehodlá v současné době prodá− vat za cenu pozemku; − společnou žádost o koupi části po− zemku p.p.č. 878/1 v k.ú. La pro stav− bu dvou garáží a rozhodlo žádosti ne− vyhovět (v ulici M. Alše); − žádost organizace Český kynologic− ký svaz, základní organizace č. 319, La o prodloužení termínu splnění podmí− nek smlouvy o budoucí kupní smlouvě na prodej části pozemku p.p.č. 959/2

LL 14 a 15 / 2006 uzavřené mezi žádající organizací a měs− tem La dne 24. 11. 2004 a rozhodlo prodloužit termín zřízení provozní bu− dovy kynologického cvičiště na pozem− ku p.p.č. 959/2 v k.ú. La do 31. 8. 2006; − žádost o koupi části pozemku p.p.č. 3158/53 v k.ú. La pro stavbu garáže a rozhodlo žádosti nevyhovět (v ulici Kralická); − žádosti o koupi domu s čp. 24 na části pozemku st.p.č. 716 a části pozemku st.p.č. 716 v k.ú. La dle přílohy – domu čp. 24, Malé náměstí, La a rozhodlo prodat předmětné nemovitosti dražbou práva uzavřít kupní smlouvu mezi při− hlášenými žadateli; − žádost o koupi pozemku p.p.č. 4202 (v lokalitě po bývalé firmě „Pneuser− vis“) v k.ú. La a rozhodlo předmětný pozemek zatím neprodávat.; − žádost o koupi částí pozemků st.p.č. 705, p.p.č. 3669/74 a p.p.č. 4203 (v lokalitě po bývalé firmě „Pneuservis“) v k.ú. La rozhodlo předmětný pozemek zatím neprodávat.; − žádosti spoluvlastníků domu čp. 153, Nádražní ulice v La o koupi ideálního spoluvlastnického podílu k pozemku st. p.č. 519/2 v k.ú. La přiléhajícího k uve− denému domu a rozhodlo předmětný pozemek žadatelům prodat (u kruho− vého objezdu); − žádost Ing. Antonína Němce, La o koupi pozemku st.p.č. 516/1, části po− zemku 516/2, části pozemku st.p.č. 519/ 2 včetně objektů (dřevníky) a části po− zemku p.p.č. 181/2, pro stavbu pro− vozovny a rozhodlo předmětné nemovi− tosti žadateli prodat smlouvou o budoucí kupní smlouvě (u kruhového objezdu). Různé: − ZM opětovně projednalo podnět k vy− dání obecně závazné vyhlášky omezu− jící provoz výherních hracích automatů a rozhodlo podnět neakceptovat a obec− ně závaznou vyhlášku nevydávat; − ZM rozhodlo zřídit příspěvkovou or− ganizaci „Sociální služby La“ (součás− tí organizace bude Domov důchodců a Dům s pečovatelskou službou) s tím, že uvedená příspěvková organizace vzniká dnem 1. 7. 2006; − ZM neuděluje souhlas k jakémukoliv použití videozáznamu pořízeného z jednání zastupitelstva města dne 21. 6. 2006, který byl pořízen v rozporu s jednacím řádem zastupitelstva města; − ZM vydává obecně závaznou vyhláš− ku Města La č. 2/2006, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 8/2003 ze dne 3. 12. 2003, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, a ruší obecně závazná vyhláška č. 2/1998 ze dne 30. 3. 1998, kterou byl vydán Trž− ní řád města; − ZM ukládá starostovi zajistit dosta− tečné a včasné informování rady města o plnění podmínek dotací tak, aby ten− to orgán dokázal včas reagovat na pří− padné nedostatky. Použité zkratky v usneseních: Lanškroun – La, Zastupitelstvo města Lanškroun – ZM, Rada města Lan− škroun – RM, Dolní Třešňovec – DT, OPPSMM – odboru právní, přestup− ků a správy majetku města, ŽP − Žichlínské Předměstí, OP − Ostrovské Předměstí Výtah ze všech uveřejněných usne− sení (str. 2 − 4) zpracovala Petra Brej− šová, kancelář starosty a tajemníka

LL 14 a 15 / 2006

RADNICE SDĚLUJE

Rada města jednala dne 26. 6. 2006 RM bere na vědomí: − zápis z kontrolního dne na akci Do− mov důchodců La ze dne 15. 6. 2006; − zápis z kontrolního dne na akci Pří− stupová komunikace k revitalizované− mu brownfield La ze dne 19. 6. 2006; − odstoupení dvou žadatelů od záměru koupě pozemku p.p.č. 982/44 (neza− stavěná parcela v lokalitě Za Střelnicí − ul. Kežmarská) v k. ú. La; − oznámení MgA. Přemysla Kokeše, La o průběžném splnění smluvních podmínek vyplývajících z kupní smlou− vy uzavřené mezi městem Lanškroun a jmenovaným dne 27. 7. 2004 pro prodej a koupi domu čp. 159 na st.p.č. 227 a pozemku st.p.č. 227 v k. ú. Ru− doltice (tzv. „Zámeček u Rudoltic“); − zápis z jednání komise pro majetek a rozvoj města ze dne 14. 6. 2006; − zápis z komise pro výchovu a vzdě− lávání ze dne 15. 6. 2006; − informaci ředitele Základní školy La, Dobrovského ul. o grantech přiděle− ných škole s tím, že o případném navý− šení rozpočtu souvisejícím s finanční spoluúčastí školy v plánovaných pro− jektech rozhodne až na svém jednání v září tohoto roku. Investiční záležitosti: − RM bere na vědomí technické řešení „Přístavby sauny k bazénu při ZŠ Dob− rovského“ a souhlasí s podmínkami vý− zvy pro podání nabídek a návrhem pro výběr uchazečů podle §12 odst. 6, §18 odst. 3 na dodávku stavebních prací dle §9 zákona č. 137/2006 Sb., o veřej− ných zakázkách, v platném znění. RM rozhodla přidělit zakázky: − „Rekonstrukce topného systému v ob− jektu ZŠ Dobrovského ul.“ firmě SE− VEN Lanškroun, s.r.o., za cenu nabíd− nutou ve variantě I ve výběrovém řízení dle přílohy; − „Oprava podlahy v ZŠ ul. B. Smeta− ny“ firmě DRUP La, s.r.o., za cenu na− bídnutou ve výběrovém řízení. RM souhlasí: − s podmínkami výzvy pro podání na− bídek a návrhem pro výběr uchazečů na akci „Odvodnění a sanace omítek sute− rénu – budova ZŠ na Palackého ul.“; − s podmínkami výzvy pro podání na− bídek a návrhem pro výběr uchazečů podle § 12 odst. 6, § 18 odst. 3 na do− dávku stavebních prací dle § 9 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakáz− kách, v platném znění, na akci „Rekon− strukce ZŠ město La“ dle přílohy s tím, že výzva bude odeslána dne 1. 7. 2006. Prodeje nemovitostí: − RM souhlasí s uzavřením kupní smlou− vy na základě smlouvy o budoucí kup− ní na prodej p.p.č. 3073/96 v k. ú. La, v lokalitě Pod Penzionem – II. etapa. Žadatel splnil podmínky stanovené smlouvou o budoucí kupní smlouvě. − RM projednala návrh smlouvy o uza− vření budoucí kupní smlouvy uzavíra− né mezi městem La jako budoucím pro− dávajícím a společností fortell, s.r.o., La ohledně převodu p.p.č. 1424/67 v k. ú. La a schvaluje uzavření této smlou− vy s podmínkami dle předloženého ná− vrhu. − RM projednala žádost Pavla Šilara a Františka Noska o odkoupení části pozemku p.p.č. 485 v k. ú. La a o pro− dloužení lhůty ke splnění podmínek vy− plývajících z budoucí kupní smlouvy a doporučuje zastupitelstvu města pro−

dat žadatelům vyznačenou část pozem− ku p.p.č. 485 smlouvou o smlouvě bu− doucí kupní pro účely tak, jak vyplý− vají ze zápisu z jednání ze dne 19. 6. 2006. RM zároveň doporučuje ZM pro− dloužit lhůtu ke splnění podmínek vy− plývajících ze smlouvy budoucí kupní na 24 měsíců, a to i v případě dříve schváleného prodeje části p.p.č. 173/2. − Na základě usnesení ZM č. 84/2006 ze dne 21. 6. 2006 RM stanovuje na den 19. 7. 2006 termín dražby práva uza− vřít kupní smlouvu na převod garáží stojících na st.p.č. 1661 a st.p.č. 1663 v Kollárově ul. v La včetně uvedených stavebních pozemků v k.ú. La. RM u− kládá OPPSMM seznámit evidované zá− jemce o koupi předmětných nemovitostí s tímto termínem a s vyvolávací cenou schválenou ve sdělení RM č. 11/2006. − RM projednala žádost o koupi pozem− ků p.p.č. 89/3 a  89/8 v k. ú. La a dopo− ručuje ZM žádosti prozatím nevyhovět s tím, že tyto parcely mohou být využi− ty při rekonstrukci nebo rozšíření tělo− cvičny v Dělnickém domě. Byty − RM projednala: − žádost o udělení výjimky k účasti v lo− sování o byt č. 15 v bytovém domě Pi− vovar čp. 160 a rozhodla žádosti vyho− vět ve smyslu čl. III. odst. 2 písm. d) (důvody hodné zvláštního zřetele) „Pra− videl pro přidělování nájemních bytů...“ schválených usnesením zastupitelstva města č. 114/2004 dne 8. 12. 2004; − žádost o snížení nájemného v bytě č. 8, v domě čp. 553 – OP, ulice Sokolská z důvodu dočasně nevyhovujícího sta− vu bytu a rozhodla žádosti nevyhovět. Řediteli společnosti Městský bytový podnik La, s.r.o., RM ukládá odpově− dět žadatelce ve smyslu jednání RM. Podpora neziskových subjektů: − RM projednala žádost příspěvkové organizace Dům dětí a mládeže La o podporu ekologického projektu „Jak se nám žije na Zemi“ a schvaluje po− skytnutí z rozpočtu města k podpoře aktivit mládeže do 18 let v oblasti vý− chovy a vzdělávání v roce 2006. Věcná břemena: − RM projednala žádost obchodní spo− lečnosti Vodovody a kanalizace Jablon− né n/O, a. s., o udělení souhlasu s re− konstrukcí vodovodu v ul. Sadová s na− vrženou trasou a následnou výstavbou na pozemcích ve vlastnictví města La p.p.č. 3717/4, 3717/5, 3680/14 a  3685/ 1 v k. ú. La a o uzavření smlouvy o bu− doucím zřízení věcného břemene ve prospěch uvedené společnosti, souhla− sí s navrženou trasou a následnou vý− stavbou na předmětných pozemcích a rozhodla o zřízení věcného břemene s obsahem dle návrhu smlouvy o bu− doucí smlouvě o zřízení věcného bře− mene dle přílohy. RM schvaluje: − předložený návrh „Smlouvy o finan− čním příspěvku a o poskytování služeb“ uzavírané mezi obchodní společností CANIS CENTRUM, s.r.o., a městem La týkající se útulku pro psy v La – DT; − platový výměr pro ředitelku Mateř− ské školy La, Wolkerova 85 s účin− ností od 1. 7. 2006, − platový výměr pro ředitele Základní školy La, B. Smetany 460 s účinností od 1. 8. 2006 oboje tak, jak je uvedeno v příloze; − jako orgán příslušný rozhodovat

ve věcech obce jako jediného společ− níka obchodní společnosti podle usta− novení § 102 odst. 2 písm. c) zák. č. 128/ 2000 Sb., o obcích, v platném znění, strategii rozvoje společnosti Městský bytový podnik La, s.r.o., pro období 2006 – 2010 dle přílohy. Majetkoprávní vztahy s obchodní společností Školní jídelna (dále ŠJ) Madoret, spol. s r. o. − RM: a) bere na vědomí obsah nájemní smlou− vy uzavírané mezi městem La a Školní jídelnou MADORET, spol. s r.o., o pro− nájmu části I. podzemního podlaží a celého I. nadzemní podlaží v budově bez čp./če. – občanská vybavenost vy− stavěné na pozemku st.p.č. 3217, ŽP, k. ú. La (ul. Dobrovského) a dále o pronáj− mu pozemku st.p.č. 3217, části pozemku p.p.č. 3169/29 − zahrada a části pozemku p.p.č. 3169/1 − zahrada, vše v k. ú. La; b) bere na vědomí obsah smlouvy o podnájmu uzavírané mezi ŠJ MADO− RET, spol. s r.o., a příspěvkovou or− ganizací ŠJ MADORET o podnájmu prostor v I. podzemním podlaží a v I. nad− zemním podlaží budovy bez čp./če. – občanská vybavenost na pozemku st. p.č. 3217, ŽP, k. ú. La (ul. Dobrovského); c) bere na vědomí obsah smlouvy o pod− nájmu uzavírané mezi ŠJ MADORET, spol. s r. o., a příspěvkovou organiza− cí ŠJ MADORET o podnájmu prostor v I. nadzemním podlaží a ve II. nadzem− ním podlaží budovy čp. 493 na st.p.č. 1092, ŽP, k. ú. La (ul. B. Smetany); d) ruší smlouvu o výpůjčce budovy čp. 493 na pozemku st.p.č. 1092, ŽP, k. ú. La (ul. B. Smetany) ze dne 3. 7. 2003 uzavřenou mezi městem La a příspěv− kovou organizací ŠJ MADORET, a to ke dni vzniku nájemního vztahu k uve− deným nemovitostem na základě nájem− ní smlouvy uzavřené mezi městem La a společností ŠJ MADORET, spol. s r.o.; e) ruší výpůjčku prostor ve III. nadzem− ním podlaží budovy čp. 493 na st.p.č. 1092, ŽP, k. ú. La (ul. B. Smetany) Zá− kladní škole La, B. Smetany 460, a to ke dni vzniku podnájemního vztahu k uve− deným prostorům na základě podnájem− ní smlouvy uzavřené mezi ŠJ MADO− RET, spol. s r.o., a uvedenou ZŠ. Pronájmy nemovitostí − RM rozhodla: − ukončit dohodou ke dni 31. 8. 2006 nájemní smlouvu na pozemek p.p.č. 1424/67 v k. ú. La ze dne 6. 1. 1995 u− zavřenou mezi společností Zámecký vrch, s.r.o., a městem La a ukládá OPP SMM příslušnou dohodu sepsat; − ukončit výpovědí smlouvu o nájmu části pozemku p.p.č. 404 v k. ú. La za účelem sekání trávy a ukládá OPPS MM příslušnou výpověď sepsat a do 30. 9. 2006 nájemcům doručit; − zveřejnit úmysl města pronajmout or− dinaci s příslušenstvím v budovaném Domově důchodců v La a ukládá OPP SMM toto zveřejnění provést.

STRANA 3 RM projednala žádost o povolení bez− platného užívání pozemků st.p.č. 638 a p.p.č. 274 v k. ú. La pro zřízení dět− ského hřiště a ukládá OPPSMM zve− řejnit úmysl města povolit žadateli bez− platné užívání uvedených pozemků (ulice Polní a Lidická). Různé: − RM projednala žádost o stanovis− ko k trase plynovodní přípojky k pro− vozovně PEVI předloženou projektan− tem Josefem Skalickým, La a nesou− hlasí s uložením plynovodu do pozem− ků města v navržené trase a doporučuje žadateli předložit ke schválení jiné ná− vrhy vedení přípojky plynu. − RM projednala žádost jednatele ob− chodní společnosti Školní jídelna MA− DORET, spol. s r. o., La o vyslovení souhlasu se stravováním žáků základ− ních škol o školních prázdninách 2006 za stejných finančních podmínek ja− ko v době vyučování. RM souhlasí s na− vrženými finančními podmínkami stra− vování o prázdninách. − RM projednala žádost o odstranění živého plotu a 1 ks túje, obojí v majetku města, z důvodu výstavby rodinného domku v ulici Strážní na pozemku p.p.č. 4238 v k.ú. La a souhlasí s pokácením uvedených dřevin. RM zmocňuje ža− datele k podání příslušné žádosti, jmé− nem města La, na odbor životního pro− středí o vydání rozhodnutí. − RM bere na vědomí dopis volejbalo− vého oddílu TJ La a ukládá Mgr. Str− nadovi informovat výbor volejbalové− ho oddílu TJ La o stanovisku RM. − RM bere na vědomí žádost o ukončení nájmu parkovacího místa v domě cent− rálních služeb v Domově − penzionu pro důchodce v ul. B. Martinů, čp. 980 v La a ukládá OPPSMM ukončit ná− jemní poměr dohodou ke dni 30. 6. 2006. − RM projednala podnět Římskokato− lické farnosti – Děkanství La a dalších subjektů sídlících na nám. A. Jiráska k zpřísnění kontrol mladistvých, kteří ne− dodržují veřejný pořádek na uvedeném prostranství, a ukládá řediteli společnosti Technické služby La, s.r.o., a veliteli městské policie provést příslušná opatře− ní a na jednání RM 28. 8. 2006 předložit zprávy o splnění tohoto úkolu. − RM projednala žádost SAL La s. r. o. o vysvětlení přístupu k řešení zdravot− ní problematiky v regionu Lanškoun− ska ze strany MÚ La a ukládá starosto− vi odpovědět ve smyslu jednání RM. − RM bere na vědomí společný nesou− hlas občanských sdružení Můj La a Klub angažovaných − La s úmyslem města prodat pozemky po stávající tržnici a dal− ší pozemky v této lokalitě: část p.p.č. 200, st.p.č. 525/1, 525/2, 525/3, 525/4, p.p.č. 199/1, 199/2, 195/1, st.p.č. 524 a část p.p.č. 3669/18, vše v k. ú. La a kon− statuje, že pro zrušení usnesení RM č. 404/ 2006 ze dne 29. 5. neshledala důvod.

Kronika města Rada města Lanškroun svým usnesením č. 386/2006 vymezila s účinností od 1. 7. 2006 dobu, ve které mohou občané města nahlížet v kanceláři informací MÚ do kroniky města, na pondělí a středu, vždy od 8:00 do 11:00 a od 12:00 do 17:00 hod. Kancelář informací se nachází v přízemí radnice (číslo dveří 17). Připraveny jsou zde pro Vás kroniky za rok 2002, 2003 a 2004. Kroniky za období 1938 – 2001 již byly předány Státnímu okresnímu archivu v Ústí nad Orlicí. Rok 2005 kronikářka ještě zpracovává, k nahlédnutí bude v podzimních měsících tohoto roku. Abychom vyšli vstříc širší veřejnosti, připravujeme zveřejnění kroniky i na oficiálních webových stránkách města – www.lanskroun.cz. Kroniku rozčleněnou do jednotlivých měsíců naleznete v sekci Město Lanškroun/Historie města/Kronika Lanškrouna. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

STRANA 4

Rada města jednala dne 12. 7. 2006 RM bere na vědomí: − zápis z kontrolního dne na akci Do− mov důchodců LA ze dne 29. 6. 2006, − zadání pro zpracování projektové do− kumentace k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení SPOLKOVÉHO DOMU na Pivovarském náměstí, v místě bývalých „ležáckých sklepů“. RM rozhodla přidělit zakázky (za ceny nabídnutou ve výběrovém řízení): − „Odvodnění a sanace omítek suteré− nu − budova ZŠ Palackého“ firmě DRUP LA, s.r.o., − „Demolice komína – pivovar“ firmě VA−PA THERM, s.r.o., LA. Investiční záležitosti: − RM projednala výsledek výběro− vého řízení na veřejnou zakázku „Re− konstrukce ZŠ město LA“, zadanou jako zakázku malého rozsahu na stavební práce podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a rozhodla při− dělit realizaci jednotlivých funkčních celků uvedené zakázky takto: a) oprava střechy – Klempířství MAN, s.r.o., LA, b) osazení termostatických ventilů – AGROSTAV, a.s., stavební závod LA, c) výměna oken – TTK CZ, s.r.o., Dolní Čermná, vše za ceny nabídnuté ve výběrových řízeních na uvedené funkční celky. − RM bere na vědomí dopis jednatele ŠJ Madoret, spol. s r.o., o stavu střešní kryti− ny na budově školní jídelny v ul. B. Sme− tany a ukládá investičnímu odboru za− jistit opravu poškozených míst a připravit návrh komplexního vyřešení problému zatékání do střechy uvedené budovy. Byty: − RM bere na vědomí protokol o prů− běhu losování o uzavření práva uzavřít smlouvu o nájmu bytu ze dne 28. 6. 2006 dle „Pravidel o pronajímání bytů v majetku města“ a rozhodla prona− jmout byt č. 15 v domě čp. 160, OP, Pivovarské náměstí, LA. RM ukládá řediteli společnosti Městský bytový podnik LA, s.r.o., uzavřít nájemní smlouvu na dobu určitou − 2 roky. Prodeje nemovitostí: − RM stanovuje termín dražby práva uzavřít kupní smlouvu na dům čp. 24 ŽP, LA na části pozemku stpč. 716 a části pozemku stpč. 716 v k.ú. LA na den

LL 14 a 15 / 2006

NEJEN Z RADNICE

9. 8. 2006 v 15.00 hodin. RM ukládá OPPSMM seznámit evidované zájemce o koupi předmětných nemovitostí s tímto termínem a s vyvolávací cenou (bývalá provozovna KSK). Pronájmy nemovitostí: − RM projednala žádosti o pronájem nebytového prostoru č. 301 v domě čp. 22, ulice 28. října, LA a na základě předložených podnikatelských záměrů a doporučení komise pro majetek a roz− voj města rozhodla pronajmout uve− dené nebytové prostory paní Janě Mark− lové−Jelínkové, LA. RM ukládá řediteli MBP sepsat s žadatelkou na předmět− ný nebytový prostor nájemní smlouvu na dobu neurčitou a za obvyklých pod− mínek (bývalá čistírna prádla). Užívání majetku města: − RM souhlasí s vybudováním přístu− pové komunikace na pozemcích v ma− jetku města a s uložením inženýrských sítí k nově budovanému rodinnému domu s tím, že veškeré náklady na komunikaci a inženýrské sítě bude hradit žadatel. − RM projednala žádost obchodní společnosti NOPEK, spol. s r.o., a sou− hlasí se zřízením předzahrádky před domem čp. 552, OP, v ulici Sokolská tak, jak je navrženo v žádosti. Tento sou− hlas nenahrazuje rozhodnutí přísluš− ných orgánů státní správy. − RM projednala žádost o souhlas se změnou dispozičního řešení vjezdu na ppč. 3073/42, Polská ul. v k.ú. LA a sou− hlasí s navrženou změnou s tím, že úpravy budou provedeny podle stano− viska projektanta na náklad žadatele. Různé: − RM souhlasí s účastí města v projek− tu „Rekonstrukce kanceláří na školící středisko – Žamberk, Zemědělská 1004“ s tím, že se nebude finančně podílet na nákladech akce. − RM projednala podnět odboru soci− álních věcí a zdravotnictví a jmenuje pracovní skupinu pro sestavení pořadí žadatelů o umístění do Domova dů− chodců LA ve složení: Ing. Milan Mi− nář, MUDr. Milada Krejčová a Věra Ptáčková. RM ukládá řediteli Sociál− ních služeb LA zaslat všem žadatelům o umístění v Domově důchodců LA oznámení o výsledku výběru do konce měsíce srpna 2006.

Informační místo pro podnikatele v Lanškrouně nabízí podnikatelům elektronické zadávání dotazů Informační místa pro podnikatele (InMP) fungují již tři roky jako veřejná bez− platná informační služba. Jejich snahou je co nejvíce ušetřit podnikatelům čas, který by jinak museli věnovat vyhledání informací. Dosud měl každý podnikatel možnost kontaktovat pracovníka InMP telefonicky nebo osobní návštěvou. Od 1. června 2006 se otvírá nová možnost, a to vyřešit svůj dotaz elektronicky pro− střednictvím samostatné webové adresy: http://inmp.komora.cz/. Podnikatelé zapíší dotaz do jednoduchého elektronického formuláře, vyberou si ze seznamu informační místo, které je pro ně teritoriálně nejdostupnější a které následně je− jich požadavek vyřídí, a zvolí způsob předání odpovědi. Tu si mohou vyzvednout osobně na zvoleném InMP nebo nechat zaslat e−mailem. Kontakty na Informační místo pro podnikatele v Lanškrouně: nám. J.M. Marků 5 (budova Městského úřadu, kancelář Informací), Tel.: 724 613 928, E−mail: [email protected], [email protected], www.khkpce.cz, úřední hodiny: pondělí 8,00 – 12,00 hod.

Rozpis služeb stomatologie ( neděle, sobota, svátek 8 h – 11 h) pro oblast Letohrad, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Jablonné n/O 29. − 30. 7. MUDr. Strnadová M., Jablonné n/O, Na Dílech 622, 465 642 765 5. − 6. 8. MUDr. Šrámek Petr, Letohrad, U Dvora 815, tel.: 465 621 551 12. − 13. 8. MUDr. Špička Jan, Králíky 414, tel.: 465 631 154 19. − 20. 8. MUDr. Vacková Jana, Lanškroun, Hradební 227, tel.: 465 322 348 26. − 27. 8. MUDr. Ulman Jaroslav, Tatenice 268, tel.: 465 381 212

Z kalendáře starosty 12. června Jednání rady města 13. června Jednání Rady starostů DSO Lanškrounsko Pracovní schůzka k vyhodnocení provozů skibusů v sezóně 2005/06 a k zajištění provozů cyklobusů v letošním roce v České Třebové 19. června Pracovní jednání se zástupci okresního ředitelství Policie ČR Ústí n/O o možných projektech v rámci programu Partnerství 20. června Návštěva radnice žáky a pedagogy Pomocné školy Lanškroun 21. června Pracovní jednání se zástupci společnosti ORPA, a.s. Jednání zastupitelstva města 22. června Shromáždění starostů DSO Lanškrounsko v Rudolticích 23. června Přijetí zástupců vystupujích souborů a organizátorů mezinárodního folklórního festivalu „Čermenské slavnosti“ 26. června Jednání rady města 27. června Přátelské setkání s p. Markem Vančou, farářem Českobratrské círk− ve evangelické, v souvislosti s ukončením jeho působení v Lanškrouně 28. června Pracovní schůzka ve věci přípravy odbahnění rybníka Dlouhý se zástupci Rybářství Litomyšl, s.r.o., a ZOD Žichlínek Jednání zakládajících členů Místní akční skupiny Karel programu Leader v Ústí n/O 29. června Seznámení obyvatelů Penzionu – Domova pro důchodce s dopa− dy organizačních změn v souvislosti se zřízením příspěvkové organizace Sociál− ní služby Lanškroun Valná hromada společnosti Vodovody a kanalizace Jablonné n/O, a.s. 30. června Jednání komise pro investice a strategický rozvoj města Jednání konkursní komise pro výběr ředitele SOŠ a SOULanškroun 7. – 9. 7. Návštěva partnerského města Kežmarok (SK) 11. července Přátelské setkání s p. Damianem Zimońem, katovickým arcibis− kupem, u příležitosti jeho návštěvy Lanškrouna Jednání se zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny Ústí n/O ohledně zajištění ambulantní interní a pediatrické péče na Lanškrounsku Účast na slavnostním otevření útulku pro psy v Lanškrouně 15. července Účast na slavnostním vyhodnocení soutěže v požárním útoku, pořádané SDH Dolní Třešňovec 17. července Pracovní schůzka k řešení kanalizačních přípojek v ulici Lidická 18. července Pracovní schůzka k řešení přeložky plynovodu v lokalitě Na Výsluní 19. července Jednání dražební komise – losování a dražba práva uzavřít nájem− ní smlouvy k volným bytům, dražba práva uzavřít kupní smlouvu na volnou garáž z majetku města

Vydávání cestovních pasů − změny právní úpravy Od 1. 9. 2006 dochází ke změnám právní úpravy vydávání cestovních pasů na základě zákona č. 136/2006 Sb.. Od tohoto data budou vydávány cestovní pasy se strojově čitelnými údaji a nosičem dat s biometrickými údaji (dále jen cestovní pas s biometrickými údaji). Tyto cestovní pasy se vydávají občanům starším 15 let s dobou platnosti na 10 let, občanům ve věku od 5 do 15 let s dobou platnosti na 5 let. Občanům mladším 5 let se vydává cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji (dále jen cestovní pas bez strojově čitelných údajů) s dobou platnosti na 1 rok. Občanům, kteří žádají o vydání ces− tovního pasu v kratší lhůtě, se vydává cestovní pas bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti na 6 měsíců. Lhůty pro vydávání cestovních dokladů: − cestovní pas s biometrickými údaji se vydává ve lhůtě 30 dnů od podání žádosti, − cestovní pas bez strojově čitelných údajů se občanovi staršímu 5 let vydává ve lhůtě 15 dnů, − u cestovního pasu bez strojově čitelných údajů vydávaného občanovi mladšímu 5 let zákon nestanoví zvláštní lhůtu, je doporučena lhůta 15 dnů. Zapisování dětí, změny a doplnění údajů Od 1. 9. 2006 se nebudou zapisovat děti, resp. občané mladší 15 let do cestovních pasů rodičů. Děti zapsané v cestovních pasech před nabytím účinnosti tohoto zákona budou moci i nadále cestovat společně s rodiči do zahraničí bez vlastního cestovního pasu. Správní poplatky od 1. 9. 2006: − vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat 600,− Kč občanům starším 5 let a mladším 15 let 100,− Kč − vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů 1 500,− Kč občanům mladším 5 let 50,− Kč občanům starším 5 let a mladším 15 let 1 000,− Kč Žádosti o vydání stávajících cestovních pasů budou přijímány do 21. 8. 2006. Žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat budou přijímány od 1. 9. 2006. Marcela Štrauchová, vedoucí odboru vnitřních věcí

Dubové podlahy, schody, stupně, podstupně, parapety a střešní okna. Tel.: 777 788 164

LL 14 a 15 / 2006

STRANA 5

AKTUALITY

Lanškroun má psí útulek

granule, obojky, vodítka, náhubky, piškoty, hračky, pamlsky... V našem útulku ale nevaříme, a proto nebudeme přijímat maso či těstoviny. Ostatně poprosím náv− štěvníky, aby na návštěvě u nás nenosili psům ani žádné kosti apod. Nejlépe je odměníte piškotem, který jim nezpůsobí žádné zažívací problémy. Otevírací doba útulku je tedy v úterý a v pátek od 14 do 18 hod., v sobotu od 9 do 11 hodin. Mimo uvedené hodiny pak po dohodě na tel. čísle 724 813 222. Díky. František Teichmann

Voříškiáda Již tradiční Výstava psů poznatelných plemen a kříženců proběhla v areálu ho− telu Starý mlýn za krásného slunečného počasí v sobotu 15. července. Účast stovky psů opravdu ze všech koutů naší republiky − Praha, Ostrava, Brno, Otro− kovice − nabízela divákům doslova past− vu pro oko a mezinárodnímu rozhodčí− mu pro exteriér psů p. Karlu Hořákovi

připravila nejednu nelehkou chvilku při rozhodování. Výtěžek celé akce byl pak předán zástupci CANISCENTRA, s.r.o., které provozuje psí útulek v Lanškrouně. Ostatně reportáž z této výstavy jste mohli vidět i v nedělních večerních zprávách televize NOVA. Více v příštím čísle LL S. Jansová

Stanislava Jansová provází hosty při slavnostním otevření útulku. V rekordním čase několika málo měsíců byl ze sponzorských peněz rekonstruován vepřín v areálu SZeŠ a vznikl tak útulek pro opuštěné psi, ktererý by měl sloužit širokému regionu. Stanislava Jansová zastává funkci jednatelky společnosti Caniscentrum, s.r.o. zajišťující jeho provoz. U příležitosti slavnostního otevření této potřebné instituce jsem se jí zeptal: Psí útulek byl kompletně zařízen a vybaven z finančního daru mecenáše, který si nepřeje být zveřejněn. Už to samo o sobě je mimořádné, ale jak se to podařilo, že jsi se s takovým člověkem našla? Vím o tobě, že jsi za projekt psího útulku dlouho bojovala, ale právě na penězích většina představ ztroskotala. Je pravda, že jsem se už dříve snažila s některými nadšenci vyřešit situaci toulavých psů v Lanškrouně a okolí, bohužel bezúspěšně. Vloni na podzim jsem se náhodou dozvěděla o člověku, který se rozhodl toto zařízení v Lanškrouně vybudovat, a protože jsme se již z dřívějška znali, tak jsem si dovolila ho oslovit a tím začala naše spolupráce. Projekt je to po všech stránkách dost specifický. Z pohledu ostatních psích útulků v širokém okolí více než nadstandardní. A nemluvím zde jen o vybavení a prostorovém zázemí, ale i o legislativních pravidlech, veterinární péči a úrovni resocializační práce se psy. I ve svém soukromém životě mám vysoké požadavky na práci se psy a protože se léta intenzivně psům věnuji a mám více psů různých plemen tak můžu vidět i vě− ci, které jiní provozovatelé útulků vidět nemusí. Tím, že mám psy hodně ráda, tak kladu důraz i na detaily, které se jinde neřeší. Pravdou také je, že jsem na přípravu všech těchto věcí měla relativně dost času, protože přišel někdo, kdo celý projekt zafinancoval a já se nemusela věnovat shánění peněz. Samozřejmě, že mě to čeká, protože útulek bude muset platit vodu a energie, ošetřovatele, veterinární péči a naše psí svěřence atd. ,ale to si musí zajistit úplně každý útulek, pokud není jeho zřizovatelem město. I proto v našem areálu najdou zájemci psí hotel, budeme nabízet stříhání psů, poradnu, výcvik psů, jejich přípravu na výstavy či uchovnění. Navíc mi majitel útulku vyšel natolik vstříc, že jsem nemusela uzavírat kompromisy se svědomím pejskaře. Shodli jsme se i v tom, že chceme, aby se do tohoto projektu zapojila veřejnost, mládež a vůbec všichni, kdo budou mít zájem. Cílem veškerého snažení by měl být stav, kdy se pejsci z útulku dostanou co nejdříve ke svým novým majitelům. A to nejen v dobré fyzické, ale i psychické kondici. Nezastupitelná bude i práce s budoucími majiteli. Protože mít doma psa znamená i umět se o něho správně starat a rozumět jeho psí duši. Myslíš si, že se ti podaří najít novou rodinu pro každého psa? Tak co se týká štěňat, ty jdou vždycky rychle do nových rodin. Bezproblémoví psi střední velikosti a velcí hlídači objektů také nečekají dlouho. Problémy jsou jen se psy staršími. U nás to zatím moc v módě není, ale v Německu si třeba majitelé chovných stanic berou k sobě na dožití právě ty nejstarší a často i nejubožejší psy. Opravdový pejskař přemýšlí tak, že si k sobě bere z útulku právě psa, který je tam nejdéle a který skutečně potřebuje pomoc. Myslím si, že úspěšnost návratu psů z útulků k lidem závisí hlavně na tom, umět lidem důrazně říci – tento pes pro vás není vhodný. Chtěla bych, aby mi zájemce o pejska řekl své možnosti a představy ještě dříve, než se na ně půjde podívat. Jinak může přijít veliké zklamání jak pro neuváženého majitele, tak především pro psa. A samozřejmě spolupráce s médii – nabízet naše pejsky jak v tisku, tak na různých internetových stránkách. Vím, že výtěžek Voříškiády půjde na provoz útulku. Chystáš i podobné akce? Voříškiáda je opravdu již tradicí. Na podzim plánuji jakýsi pochod od útulku pro majitele psů, trasu už vybíráme, a samozřejmě předvánoční sbírku. Ostatně uvítáme i nápady vašich čtenářů! Jak vám tedy mohou lidé nyní pomoci? Uvítáme především peněžní pomoc, v této sféře nabízíme například možnost sponzorování jednoho kotce – podobně jako je tomu v ZOO. Vděčni budeme i za

Ze soutěže o největšího šikulu.

„O lanškrounský korbel 2006“ 27. května proběhl už 13. ročník tradičního závodu „O lanškrounský korbel“. Soutěž přibližují fotografie Karla Muláčka. V jednotlivých kategoriích zvítězili: ZZO (poslušnost): Hrobař Pavel Orso ZKO Letohrad 59 b. ZM (poslušnost a obrana): Marková Libuše Loty ZKO Lanškroun 75 b. ZVV1 (poslušnost a obrana): Borkovcová Pavlína Amanda Damme Moravia ZKO Náchod 169 b. ZVV 2 (poslušnost a obrana): Ullver Václav Red ZKO Lanškroun 181 b. IPO1 (poslušnost a obrana): Ullver Václav Brixie Plzeň.Teufel ZKO Lanškroun 166 b. IPO3 (poslušnost a obrana): Kovář Jaroslav Chuligán Kateko ZKO Ústí n/O 175 b.

STRANA 6

REPORTÁŽ

Lokalita Pivovar − kdopak by se pravdy bál Proč zbourali jeden komín? Zmizí i druhý? Opravdu budou dokončeny přístupové komunikace do konce prázdnin? Vzniknou v areálu nové byty? Je pravda, že budeme mít v Lanškrouně squashové kurty? Bude to sportovní, nebo obchodní centrum? Proč už se dávno nestaví? Jsou ještě nějaké objekty volné? A kolik by stály? Stará se někdo o architekturu, celkovou vizi, zeleň a parkovací místa?

LL 14 a 15 / 2006 škrouna se shodují na tom, že je lokalita natolik významná, že nebude ponechána volnému nesystematickému prodeji, a schvalují rekonstrukci lokality dle výše zmiňované studie; začínají první likvidace technologií léto 2003 − Město Lanškroun ustanovu− je Komisi pro obnovu lokality pivovaru a podměstí v čele s Ing. Ivo Obrem. od konce r. 2003 − likvidace technolo− gií, demolice některých staveb nebo je− jich částí, jednání s investory, práce na projektu Přístupová komunikace k re− vitalizovanému brownfields Pivovar, výstavba městských bytů, výše zmíně− ná komise začleněna do Komise pro majetek a rozvoj města (Historická data převzata z Vlastivědy Lanškrounska.) Čím je dnes pivovar? Územní plán města definuje území pi− vovaru jako samostatnou rozvojovou oblast a vyčleňuje ji na plochu mezi kru− hovým objezdem, kostelem Máří Mag− daleny na straně jedné a potokem, měst− skou památkovou zónou a azylovým do− mem na straně druhé. Dle mého stručně řečeno − širší střed města. Byla by jistě škoda nechat tak velký prostor, aby zel prázdnotou, případně aby byl po částech neuváženě rozprodán s nejednotným cílem. Záměrem města je vytvořit nové náměstí (Pivovarské), kde budeme moci bydlet, sportovat, relaxovat nebo prostě jen tak (příjemně) pobývat. Podívejme se nyní, jaký je osud jed− notlivých objektů. Odpovídá současný stav původní koncepci?

Kladete si podobné otázky a neznáte na ně odpověď? Dovolte mi nabídnout vám v několika následujících číslech Listů Lanškrounska seriál s názvem „Lokalita Pivovar − kdopak by se pravdy bál.“ Jeho cílem je především informovat vás, milí čtenáři, ale i ostatní (třeba právě vaším prostřednictvím) o změnách v lo− kalitě Pivovar a podměstí, které jsou v poslední době čím dál více zřetelné. Na začátku roku 2004 se v LL obje− vil zajímavý článek, který popisoval vize využití bývalého pivovaru. Nebyl prv− ním, ani posledním. Navazoval na seriál MgA. Přemysla Kokeše, který před třemi lety v několika číslech LL představoval návrhy řešení této oblasti v širším kon− textu (zabýval se například také plánem Magdalského náměstí), a byl podkladem pro − do této doby poslední komplexní − článek v příloze Zima na Lanškrounsku posledního čísla v roce 2004. V mno− hém z nich můj seriál vychází. Odvážím se však změnit zásadní pojetí sdělování informací: zatímco v těch předchozích mluvili autoři o „hudbě budoucnosti“ a „běhu na dlouhou trať“, já říkám „hudba současnosti“ a „zrychlování před cílem“. Jsem přesvědčena o tom, že o své měs− to bychom se měli zajímat dokonce více než o politickou situaci v naší zemi. Pojď− me být zodpovědnými občany a ptejme se na to, co se kolem nás děje. Pojďme se zajímat o to, jaké město „zdědí“ naše děti, a snažme se − každý dle svých schopností (ne však každému dle jeho potřeb!) − přispět k jeho zdravému eko− nomickému růstu. Protože je mnoho otázek, je i mnoho odpovědí. To je důvodem, proč vám nabí−

zím seriál, ne jednorázový článek. První díl, který právě čtete, si klade za cíl zejména uvedení do celkové problematiky pivo− varu, jeho historie, současnosti a vizí, které jsme si nedávno vytyčili. Přináším vám v něm také rozhovor s jedním z největších investorů, s p. Růžičkou. Na tento bude navazovat díl druhý (vyjde 25. srpna), který obdobnou formou představí zbýva− jící prodané objekty, jejich vlastníky a také Komisi majetku a rozvoje města s jejím představitelem, Ing. Ivo Obrem. V „kopáckém“ čísle (koupit si ho budete moci přesně den před Kopou) bych se rá− da věnovala těm částem v bývalém pivo− varu, které jsou ještě volné: proč jsou stále volné, kdo se o ně prozatím postará, aby budovy nepůsobily skličujícím dojmem, jaké by mohlo být jejich využití, co má dě− lat budoucí zájemce (s kým jednat, co při− pravit, kdo bude jeho žádost posuzovat) a kolik objekty stojí. Jistě by se do něj hodila minianketa s občany na téma „Co byste přivítali na Pivovarském náměstí“. Jeden z posledních dílů (jejich počet jsem dosud neuzavřela) bude popisovat stavby, se kte− rými je počítáno pro městské funkce, jejich možným využitím atd. Ve stejném díle (vychází 22. září) bych vám také ráda při− nesla rozhovor se starostou města Lanš− krouna, Ing. Martinem Košťálem. Dalším dobrým námětem by mohl koncept parků a ostatní zeleně a začlenění lokality býva− lého pivovaru do širšího kontextu (propo− jenost s výstavbou rezidenčních bytů v Rezidenci Marci, plánované Magdalské náměstí až po areál tržnice ad.). Možná se v průběhu mého seriálu objeví některé sku− tečnosti, které bude třeba komentovat, pro− to obsah posledních dílů nechávám volný.

I. díl − Pivovar včera, dnes a zítra Historické milníky objektu lanškrounského pivovaru 2. pol. 13. st. − město Lanškroun získá− vá za vlády Přemysla Otakara II. právo vařit pivo, prvním pivovarem se později stává pivovar městský (dnešní základní škola na nám J. M. Marků) 1629 − kníže Lichtejnštejn nechává v Lanškrouně postavit knížecí pivovar (dnešní umístění), jeho pivo pod dozo− rem tzv. pivního drába povinně odebí− rají ostatní města i vesnice v panství; pivovar městský postupně upadá 1884 − probíhá celková rekonstrukce knížecího pivovaru (elektrifikace, zave− dení moderního strojového provozu, parního stroje ad.) I. sv. v. − vaření piva omezeno po II. sv. v. − pivovar připadá do rukou státu, později pod správu VČ pivovarů zač. 90. let − stržení bývalé Erxlebenovy lé− kárny, poslední snaha o zachování vaření piva 1996 − 2000 − úpadek pivovaru vlivem silné konkurence a zpřísňujících se hy− gienických předpisů, zadlužení a násled− né konkurzní řízení 2000 − Město Lanškroun kupuje objekty pivovaru do svého vlastnictví, technolo− gie vaření piva je však příliš zastaralá na to, aby se dala použít, navíc je zjištěna špatná technická situace objektů. 2002 − MgA. Přemysl Kokeš pracuje na urbanistické studii, která přináší nový pohled na řešení celé lokality začátek r. 2003 − zastupitelé města Lan−

Jaká je současnost Pivovarská ulice poslouží jako jižní vstup do areálu náměstí. Po její pravé straně (pokud jsme vešli z ulice TGM) tak míjíme rohovou budovu s prodejnou osvětlení pokračující jako skladní pro− story p. Hejla. Následují dva zajímavé objekty − pů− vodní ležácké sklepy. Oba již měly své potencionální majitele − v případě prv− ního to byli Chládkovi, druhým byla spo− lečnost EUBE s projektem, který členil prostor do sedmi objektů s podnikatel− ským a bytovým záměrem. Ani jeden z nich však u svého záměru nezůstal a oba odstoupili − z finančních i jiných dů− vodů − od smlouvy s městem Lanškroun. Před několika málo týdny padlo rozhod− nutí obsadit právě druhý objekt projek− tem spolkového domu. Tomu se bu− deme věnovat podrobněji ve třetím díle mého seriálu, ve zkratce však: jedná se o obdobu domu dětí a mládeže v kombi− naci s mateřským centrem, avšak s roz− šířenou působností (využití je opravdu rozsáhlé). Posledním objektem na straně přilehlé ke svahu je administrativní budova spo− lečnosti SPEKTRUM CZ a.s. na místě bývalé Erxlebenovy lékárny. Tato, pro mnohé jistě kontroverzní, stavba se, ač− koliv se to možná na první pohled nezdá, odkazuje na architektonické prvky pů− vodní budovy, zejména pak přesazeným balkónem, který v mnohem připomíná původní přesah vrchního patra bývalé lékárny. Hodnocení je spíše záležitostí vkusu a je na nás, zda tuto budovu bude− me považovat za „zelenou žábu“, „kan− celáře bez nápadu“ nebo „vynikající příklad současné architektury“ Dostali jsem se přes východní část náměstí k té severní, kterou tvoří vlastně

LL 14 a 15 / 2006

REPORTÁŽ

jediný objekt, a to budova teď už bývalého lá sladovna), pokračující historickou Perníkářova dvora. Město ho získalo do budovou, kde se nachází dosud stojící vlastnictví loni, poté, co ho jeho majitel komín. Právě ta je naprosto klíčovým téměř rozebral. Záhy bylo rozhodnuto o objektem, protože v ní dochází ke křížení jeho demolici. Nechme se do třetího dílu průchozích pasáží; je tedy doslova pěší překvapit, jaké plány s ním má město nyní. křižovatkou. Zvláště v návaznosti na Západní část nového náměstí je jistě komplex pana Růžičky po levé straně, nejrozsáhlejším komplexem. Bytový který vám v tomto díle představuji, se dům (27 bytových jednotek zkolau− tato budova stává velmi lukrativní. Vždyť dovaných v říjnu 2005), z něhož mnozí kde jsou v Lanškrouně průchozí pasáže? Dostáváme se tedy k jádru sdělení nájemníci vyhlížejí na pivovarskou louku, měl být původně doplněn v patní tohoto dílu: bývalá varna se začíná měnit, části přilehlé ke středu náměstí právě a to dle projektu Sportovně relaxační− spolkovým domem. Nynější stav se ho centra. V něčem tak věcem novým však zdá být vyhovující a další zástav− musely ustoupit ty staré (v tomto případě bou by se možná jen zbytečně ukrajo− např. pivovarské kotle), jinde však zů− stal historický odkaz „čitelný“. valo z již upravených prostor náměstí. Dovolte mi představit vám pana Co je však lákadlem pro případné investory jsou volné nebytové prosto− Zdeňka Růžičku, jednoho z prvních ry ve spodní části tohoto objektu (býva− investorů v této lokalitě: Co zajímavého najdeme ve vašem projektu? Věřím, že toho zajímavého bude v objektu, který chystám, hodně. Budova bu− de mít čtyři nadpodlaží a je koncipovaná jako sportovně relaxační centrum s restau− račními zařízeními. Přední část (směrem do středu náměstí) prvního nadpodlaží bude kombinací restaurace (v levé části, stojíme−li naproti objektu) a dvou squasho− vých kurtů (v části pravé), na které bude v zadní části navazovat relaxační část − masáže, sauna, ad. Rozsáhlý prostor o více než 300 m2 bude v zadní levé části věnován baru s bowlingovou dvoudráhou. Druhé nadpodlaží, ve kterém pokračují squashové kurty z toho prvního, bude obsazeno další částí restaurace (kavárnou) a dvěma víceúčelovými sály o rozměrech více než 300 m2 a 140 m2. Poslední víceúčelový sál je umístěn do zadní části třetího nadpodlaží a pokračuje do přední části výstupem na střechu. Veřejná část celého objektu končí právě touto částí, kde plánujeme pochozí střechu s terasou o obsahu více než 270 m2. Menší kancelářské prostory vzniknou zřejmě v zadní částí nadpodlaží čtvrtého. Až sem tak povede schodiště z prvního nadpodlaží, v druhém pak rozšířené o ga− lerii a recepci pro sportovně relaxační část. Teď jsem vám představil svoji vizi, z níž některé myšlenky jsou pravděpodobné více, jiné méně. Jisti jsme si barem, bowlingovou dráhou, squashovými kurty a víceúčelovými sály, restaurace a ostatní zařízení nejsou v plánu do konce letošního roku, s jejich provozem a detailním popisem tedy ještě počkáme. Jaká je předpokládaná cílová skupina vašich zákazníků? Myslím si, že využití najdeme bez problémů. O víceúčelové prostory, navíc plně klimatizované a s kvalitní povrchovou úpravou podlah, jak je známo, je v Lanškrouně nouze a restaurační zařízení si své návštěvníky vždy získají. Squash je oblíbeným moderním sportem, který dokáže oslovit nejenom produktivní vrstvu obyvatel. Sami už máme nějaké návrhy na využití menších sálů, přemýšlíme zejména o organizovaných sportovních aktivitách. Možná by námi zřízené prostory mohly vyřešit problém stolních tenistů, kteří je nutně potřebují. V objektu nebudou žádné hrací automaty, naší vizí bylo vytvořit především sportovní a zároveň oddechové centrum. Zákazníky tedy očekáváme mezi dětmi, mladistvými (kteří mimo jiné ocení přítomnost kulečníku a stolního fotbalu), dospělými i seniory. Kdy a jak probíhala jednání s městem? Jak vypadá současnost a jaký je harmonogram do budoucnosti? Musím říci, že nápad zřídit sportovně relaxační centrum jsem měl již delší do− bu. Původně jsem ho chtěl realizovat v Žamberku. Protože ale tamní vedení města nebylo ochotno spolupracovat, rozhodl jsem se pro Lanškroun, kde byli k mému nápadu velmi vstřícní. V březnu roku 2004 jsme zahájili jednání a po schválení mého záměru radou města a městským zastupitelstvem jsme v září stejného roku podepsali smlouvu o smlouvě budoucí na dva roky. Ta byla však prodloužena do konce letošního roku, a to z důvodu prodlev způsobených pozdním vystěhováním lidí, kteří v objektu doposud žili, a dalšími potížemi. Prvotní studii provedl MgA. Přemysl Kokeš, kompletní projekt sportovně relaxačního centra, dle kterého pro− bíhá výstavba, vytvořil Ing. Jiří Svoboda. Demoliční a demontážní práce začaly loňský rok, v průběhu roku 2005 proběhlo územní řízení a získali jsme také stavební povolení. Od 1. dubna letošního roku zahájila firma AGROSTAV, a. s. hlavní práce, které by měly být dokončeny ke konci října. Tou dobou už, předpokládám, bude podepsána kupní smlouva a mým velkým přáním, které má dobrou šanci na uskutečnění, je provozovat bar s bowlingovou dvoudráhou, squash a všechny tři víceúčelové sály do konce tohoto roku. V jaké výši se pohybuje váš rozpočet, jak ho budete financovat a kdo bude provozovatelem? Celý projekt realizuji se svými tichými společníky. Vlastníkem objektu budu já, provozovatelem bude SPORTCENTRUM LA, s.r.o., zastoupené slečnou Ka− rolínou Horskou. Předpokládaná cena celého projektu by neměla přesáhnout částku 20 miliónů korun, kterou budeme financovat převážně hypotéčním úvěrem. Jak bude budova vypadat a do jaké míry se odkazuje na původní architekturu pivovaru? Dle podmínek ve smlouvě o smlouvě budoucí vznikne pasáž, která bude prů− chodem do vedlejšího objektu a podle původního záměru snad i ve směru kolmém. Ustoupili jsme od původní myšlenky použít na střechu titanzinek a rozhodli jsme se pro pozink. Základním prvkem odkazujícím na původní architekturu bývalého pivovaru jsou dřevěné žaluzie na dřevěných oknech, ty na naší stavbě určitě zů−

STRANA 7

stanou. Na budově restaurace mělo podle původního plánu zůstat obnažené zdivo, po odkrytí jsme však zjistili, že to jeho technický stav neumožňuje. Celý komplex budov by měl být světle šedý v kombinaci s hnědým dřevem. Kompletní vnější úprava celého objektu by měla být hotova do konce letošního roku. Děkuji vám za váš čas a přeji šťastné dokončení stavby. Jihozápadní část náměstí − prostory pro podnikatelské aktivity Vracíme se k původnímu popisu parcel a pokračujeme poslední částí, v jihozá− padním směru. Parcely v celkovém tva− ru kruhové výseče, ohraničené ulicemi Pivovarská, Erbovní (pracovní název) a TGM, jsou kromě části mezi budoucí prodejnou nábytku na straně jedné a prodejnou textilu a denním barem na druhé straně obsazené. Podrobně se jim budeme věnovat v následujícím čísle. Střed náměstí bez budovy Plán uspořádání samotného středu bu− doucího náměstí byl výrazně pozměněn: historická budova, která byla kvůli špatnému technickému stavu zbourána, původně měla sloužit jako administrativní dominanta celé lokality − ekvivalent k radnici na nám. J. M. Marků. Nahradí ji ozdobné prvky (kaš− na, altán, socha) a městský mobiliář v kaž− dém úhlu pomyslného trojúhelníku středu náměstí. Zároveň se tak zvětšila plocha pro parkovací místa, o které bude jistě velký zájem. O plánovaném „zvelebení“ celé lokality včetně zeleně, infrastruktury (ko− munikace, parkovací místa, garáže, chod− níky, podloubí apod.) budeme hovořit v některém z dalších dílů. Proč už nestojí osmiboký komín Přes původní plán, který respektuje ko− míny jako historické memento, popřípadě prostor k reklamním plochám, byla nedávno provedena demolice osmibo−

kého komínu při ulici TGM. Jeho vrchní část upevněná obručemi se značně vychy− lovala od zbytku komína, a tak statický posudek hovořil jasně. Závěr Věřím, že Pivovarské náměstí, zřejmě první městský prostor v obvodní linii města, poslouží v budoucnu nám, oby− vatelům, co nejlépe, a mám naději, že se − doplněné o návaznost na nedaleké objekty − stane jedním z nejvýznamnějších center v našem městě, které bude i přes svůj možná podnikatelský charakter citlivé k duchu místa celého komplexu. Tímto můj úvodní díl seriálu o změnách v lanškrounském pivovaru končí. Myslím, že by nevznikl (a ani ty následující ne) bez spolupráce těch, kteří mi všechny dostupné informace ochotně poskytli a v průběhu pří− pravy se mnou spolupracovali (a věřím, že ještě budou). Jsou jimi p. Jiří Švarc z majet− koprávního oddělení Městského úřadu Lanškroun, MgA. Přemysl Kokeš (který je také autorem náčrtku), Ing. Martin Košťál, starosta města Lanškrouna, Ing. Ivo Obr, předseda komise pro majetek a rozvoj měs− ta, Ing. Jiří Kohout a celá redakce LL. Všem za jejich obětavost děkuji. Možná ale i vy máte k této problematice co říci. V takovém případě neváhejte a kon− taktujte mě na e−mailové adrese: janahaj− [email protected]. Všechny vaše připo− mínky k textu, osobní zkušenosti nebo ná− měty ke zpracování uvítám. Jana Hajzlerová, foto: FT

Z této části bývalého pivovaru vzniká sportovněrelaxační centrum, které rea− lizuje p. Zdeněk Růžička.

Pokládka žulové dlažby na ploše náměstí představuje v tropických vedrech velmi vyčerpávající práci.

STRANA 8

ROZHOVOR

Nemáme jinou páku než laskavé slovo Evangelický farář je svého druhu kočovník. Stěhování se za prací, nadto farářskou, je pořád v České republice záležitost ojedinělá. Marek Vanča (43) s manželkou a třemi dětmi prožil navíc v lanškrounském sboru Církve českobratrské evangelické celých 20 let. A k odchodu se rozhodl sám. Obecně je vžitá velmi zjednodušená představa o fungování církve jako jakési pyramidy, kde nejvýše sedí papež a nejníže řadový katolík, který musí poslouchat. Ale jak je to u evangelíků, se už tak moc neví. Evangelická církev je ve fungování velmi podobná fungování demokratického státu. Moc výkonná a zákonodárná. Výkonná je to, co nám evangelíkům vládne, tedy synodní rada. Ta spravuje církev mezi synody, má šest členů, vlastní kancelář a aparát, a tihle lidé plní zadání synodu, tedy jakéhosi parlamentu mezi jednotlivými sjezdy synodu – poslední byl teď v květnu. A moc zákonodárná je synod, což je shromáždění asi 80 lidí, laiků i farářů. Laik a farář, u nás to funguje půl na půl, říká se tomu odborně presbyterně−synodní zřízení. To znamená, že jsme spravováni jak faráři, tak laiky, a zároveň je to všechno volené. A kdo je nejvyšší představitel českobratrské církve evangelické? Synodní senior, v současnosti Mgr. Joel Ruml, a jemu na roveň je postaven sy− nodní kurátor, teď kurátorka MUDr. Mahulena Čejková, bývalá poslankyně a mla− dá důchodkyně, která má na církev čas. Takže to máme nejvyšší sféru – a kde jste v systému zakotven vy? Když přeskočíme úroveň seniorátu (viz tabulka), která se dá zhruba srovnat s úrovní diecézí u katolíků, tak máme sborové shromáždění − tam jsou všichni členové sboru, kteří tam chtějí být, takový parlament sboru, který zasedá jednou za rok. Všichni, kdo mají zájem, tak přijdou a zúčastní se volby staršovstva – u nás v Lanškrouně má jedenáct členů − které za ně řeší duchovní, technické a provozní problémy. Třeba kam s popelnicí. Farář do staršovstva patří jako virilní člen, z titulu své funkce. Je nás lichý počet, takže to máme lepší než v Poslanecké sněmovně, ale páni politici se ještě nepoučili. Taková malá církevní demokracie… Mně se na tom systému líbí, že je volený, demokratický, farář není dosazován, sbor je do jisté míry samostatnou jednotkou a staršovstvo si o spoustě věcí rozhoduje samo. Nerozhoduje farář, mám jeden hlas z jedenácti. A navíc, mluvím o zákonodárné a výkonné složce, ale to není tak úplně přesné, v církvi nelze nic vynucovat. Ne− máme jinou mocenskou páku než laskavé slovo. Když už jsme u politiky, mluvíte na bohoslužbách o volbách, vnášíte do křesťanského sboru i tenhle občanský rozměr života? Někteří faráři či kněží svým farníkům radí, koho volit. Základem kázání nejsou volby ani politická situace, ale biblický verš. Mluvím spíš o angažovanosti a nutnosti zapojit se do života společnosti, než že bych kritizoval či nabádal, a už vůbec neříkám, koho mají volit. Evangelický farář v Lanškrouně může – a to všude není – projevit svůj politický názor. Ne z ka− zatelny, ale v rozhovoru. Můj otec byl pétépák a komunisti ho vodili pod sa− mopalem. Doma poslouchal Svobodnou Evropu, měl zápis na ministerstvu. Po revoluci byl rehabilitován a tehdy se dozvěděl, že o něm komunisti vedli pa− píry, jak byl zuřivý benešovec a fanatický evangelík. Tak ten mě ovlivnil. Já nemůžu doleva. Na mě je Paroubek moc. Sledujete členy svého sboru, kteří se angažují v místní politice? Já zas tak úplně městskou rovinu Obrázek: Organizační struktura nesleduju. Křesťan, který se dostane do Českobratrské církve evangelické politiky, například Martin Košťál,

LL 14 a 15 / 2006

starosta, člen našeho sboru, tak u něj doufám, že si třeba uchová pevnost, že se nebude podílet na věcech, které nejsou dobré, že se nenechá zlákat pokušením moci. Spousta lidí o něm neví, že je evangelík, a tak tam může vnášet další rozměr. Ale tak mimochodem. Vím, že když se o něm moc nemluví, tak asi není žádný průšvih a dělá svou práci standardně. Jsou vztahy ve sboru tak otevřené, že s ním můžete mluvit a polemizovat o rozhodnutích, která udělal? Přemýšlím, jestli bych se vůbec dozvěděl, že udělal něco nepatřičného. Není to tak, že bychom ho ve sboru moralizovali. Sféra politická je ve svědomí daného člověka, evangelická církev do ní těžko může mluvit. On, starosta, na sebe bere zodpovědnost té funkce a my ho modlitebně podpoříme. Ale nemůžeme ho kádrovat. To je totéž, jako když z evangelické církve někdo zahne manželce, tak církev tu není od toho, aby ho kritizovala, ale aby se za něj modlila. Nemluvíme do soukromí lidí, nebudu vám radit, jestli máte s tím a tím chodit a spát před tím, než se vezmete. Takže Martinovi neříkám, co udělal špatně. Když začínal, řekl jsem mu, snaž se a ať tě Pán Bůh opatruje. Křesťan v politice ano, ale křesťanská strana jako KDU− ČSL, to ne. To mi nesedí. Proč? Protože nelze prosazovat křesťanské hodnoty politickou stranou, ty můžete pro− sazovat jako jednotlivec, ale ne jako strana. Já vůbec bych do žádné strany nevlezl, čímž se třeba liším od Martina, z titulu faráře bych ani neměl, protože by to některé mohlo pohoršit. Můžu mít svůj politický názor, ale Martin není žádná prodloužená ruka evangelické církve. To je jeho věc, že je starosta. Vy jste říkal, že byste z titulu faráře do politiky nešel. Co Sváťa Karásek? Přestal dělat faráře. To, že on, Sváťa Karásek, skončil v Praze u Salvátora a šel dělat do politiky, to jsem se mu trochu divil, ale říkal jsem si, třeba tam vnese trochu slušnosti. A vnesl? Podle čeho by se to dalo posoudit? To je otázka, já nevím… Jede v nějaké kauze? Ne. Byl obviněn z toho, že jel o− pilý? Byl. Tak vidíte, průšvih. Měl něco upito a jel, to není dobré. Naštěstí se snad neoháněl imunitou. Něco pohnojil, ale pak aspoň nedělal drahoty. Je strašné riziko jít do vysoké politiky jako farář… Na faráře se hledí vždy velice přísně. Jste pořád na očích. Cítíte ten vysoký nárok na sobě? Samozřejmě, oni to lidi neřeknou, ale farář si musí dávat hodně velký pozor. Kdybych se já potácel z hospody, tak to bude horší varianta, než když se bude potácet někdo jiný. To jsou asi věci, které si člověk neuvědomuje, když se rozhodne stát farářem. Absolutně ne, na to nemyslíte. Ale já původně faráře dělat nechtěl, ještě ve čtvrťáku jsem tvrdil, že půjdu dělat historii, jenže pak jsem pochopil, že tu historii, kterou by mi nabízela filozofická fakulta, bych studovat nemohl. A tehdejší situa− ce − abych jaksi zapíral naše legie v Rusku nebo tvrdil, že Plzeň se osvobodila sama, že Sovětský Svaz nenapadnul Afghanistán a jiné a jiné lži. A pak mi jeden starý farář poradil, že bych měl studovat teologii. Trochu jsem se ošíval, já a farář – jsem prudká povaha, zdálo se mi, že na to nemám, nakonec jsem to zkusil a nelituju. Na teologii je obdivuhodné, že Pána Boha neprozkoumáte, nesevřete do hrsti. Spíš se Boha snažíte dosvědčovat, nedělat mu ostudu. Evangelický farář je především kazatel, vykládá Bibli, není zpovědník, obětník, manažer, nepořádá golfové turna− je…jen v dnešní době to přichází trochu zkrátka, Bible, kdo ji bere dneska vážně? Měl jste kvůli svému rozhodnutí problémy? Když jsem podával přihlášku na vysokou školu, tak ředitel gymnázia dělal ob− strukce. Můj nebožtík tatínek přijel na motorce, s maminkou, dovedl ho k oknu, ukázal dolů na sochu a řekl: „Pane řediteli, tam před oknem sedí Jan Amos Komen− ský, to byl poslední biskup Jednoty bratrské (evangelická církev se hlásí k Jednotě jako duchovním předkům) a navíc Československo je signatářem helsinských dohod, tak to dodržujte, nebo je to všechno jen bohapustá bolševická propaganda.“ A s tím odešel. A tím to skončilo? Ještě jsem byl o „svaťáku“ před maturitou na výslechu, Státní bezpečnost mi nabízela spolupráci, v květnu 81, ale asi jsem se neosvědčil. Docela nepříjemná zkušenost, ale dneska jsem za ni rád. Pozvali mě takovým typickým způsobem, že mám administrativní chybu v řidičském průkaze, měl jsem ho asi 14 dní, takže jsem věděl, že je to finta. Když jsem přišel z výslechu, kopnul jsem do otázek z ruštiny, pustil jsem si dobrou hudbu a asi tři hodiny jsem o tom přemítal. Bylo vám osmnáct, čím vám na výslechu hrozili? Nabízeli mi spolupráci, abych donášel na kolegy a kolegyně, budoucí spolužáky. Ani moc nevyhrožovali, byli spíš sladce úlisní a říkali, že by mi to přece nic neudě− lalo, přesně jak je to v Havlově hře Audience: „Co by ti to udělalo, napsat pár řá− dek...“ Já jsem si z toho dělal legraci a zažil jsem na vlastní kůži, co to je, mít Boží− ho Ducha v zádech, v tu chvíli jsem byl pohodě. Myslel jsem si, zmlátíte mě, tak mě zmlaťte, třeba to přežiju, vyhodíte mě z gymnázia, tak mě vyhoďte, ale ta jistota, že jsem tam šel kvůli své víře, to bylo něco. Komunisti si mysleli, že něco takovým jednáním získají, ale ono nás to jen utvrzovalo a posilovalo. Tatínek byl dělník, maminka zdravotní sestra, co nám tak mohli udělat, nic jsme neměli. Jen hrozili. Přestože se pozvolna blížil konec režimu a doba byla o něco volnější než v 70. letech, asi nebylo jednoduché studovat teologii? Bylo to velmi napínavé a velmi svobodné uprostřed nesvobodného státu, byli jsme škola, která měla akademické svobody, na tehdejší poměry naprosto nepo− chopitelné. Ale něco nešlo, jak se třeba dávali vysokoškolákům lístky na jídlo, ty my jsme mít nesměli, protože pak bychom mohli jít ovlivňovat ostatní

LL 14 a 15 / 2006

ROZHOVOR

STRANA 9

vysokoškoláky do menzy. Měli jsme ale nesrov− natelně volnější režim než katolíci v Litoměřicích, užívali jsme si studentský život v centru Prahy. Jak se žilo faráři po škole, když musel na vojnu? Byl jsem na vojně dva roky v rámci převýchovy. Kontráši mě trošku hlídali, půl roku jsem měl ne− příjemnou vojnu, fyzicky mě napadli opilí spolubo− jovníci kvůli tomu, že jsem farář. Představte si, spíte na bidle a najednou slítnete dolů i s tím spacákem, nějaké rány jsem ještě vykryl, ale dostal jsem trochu na oko. A byl průser. Protože zmlátit faráře, to mohla klidně hlásit Svobodná Evropa, že nějakému faráři ubližují na vojně v lidově demokratické armádě. A do toho jsem byl obviněný, že jsem ohrožoval samopalem velitele roty při střelbách. Což nebyla pravda. My jsme šli na Velký pátek střílet a já byl naštvaný a místo jednotlivými ranami jsem napral celou dávku bez míření do stráně. Soudruh velitel ro− ty strašně řval, tak jsem mu řekl, ať se nezlobí, že je Velký pátek a že ukřižovali Pána Ježíše a mě nebaví střílet po lidech. Byť plechových. Potom mě převeleli a já vyhrál odvolání. To vy si neumíte představit, ne− byla jste na vojně, nikdo nechápal, jak je to možné… ale Bůh má smysl pro humor. Stal jsem správcem učebního bloku, jakýmsi vojenským školníkem, měl jsem vlastní kancelář, kam se mohli zašívat všichni křesťané z celého útvaru. Nováčci přišli vždycky uta− haní a spali tam vestoje. A já je zatloukal, co to šlo. A pak už jste měl klid? Byl jsem trochu rebel, psal se rok 1988, v lednu probíhal Palachův týden a já byl v Praze načerno na demonstraci. Naháněl mě pohotovostní pluk VB, ale podařilo se mi dostat do kasáren v Berouně a o− ni to nezjistili. A když zavřeli Havla, tak jsem těm gumám říkal: „V normálním režimu, pánové, by ten− hle člověk byl minimálně ministrem…“, a ani ne do roka byl prezidentem. Tak si říkám, že jim to asi dodneška zvoní v uších. A od té doby jste farářem v lanškrounském sboru? Asi tři měsíce na podzim 1986 jsem čekal na tzv. státní souhlas. Po návratu z vojny jsem byl vikář, nepospíchal jsem s farářskou zkouškou, na fungování sbo− ru to nemělo vliv. Vikář byl pozůstatek minulého systému, dneska je farář každý, kdo dokončí fakultu. Naše fakulta nebyla tehdy pod ministerstvem školství, ale pod kulturou, spolu s československými cirkusy a varieté. To vysvětluje všecko. Farář je volený na deset let, takže jste tu vlastně už druhé období. Dokdy trvá? Mandát mi končí v listopadu 2008, takže bych tu rok mohl beztrestně být, pokud bych nechodil za holkama a moc nepil. A plnil své pracovní povinnosti, samozřejmě. Rozhodl jsem se odejít, protože si myslím, že je na čase tu změnu udělat, protože přijde někdo jiný, jiná povaha, jiná rodina. Byl jsem tu spokojený, nikdo mě odsud nevyhání, jdu v podstatě sám. Pro sbor i pro mě je to výzva. Mimoto nejdu na lepší, jdu do Krucemburku na Vysočinu, kde je lidí míň. A je to vesnice. Bude to jiné, ale nebojím se. Místo jste si vybral sám? Lidi z tamějšího sboru zjistili, že se chci hnout, tak za mnou přijeli a uháněli mě. A jak to zjistili? Takové věci se vědí, nezapomeňte, že evangelická církev je malá, a vtipkuje se o nás, že všichni jsou se všemi příbuzní. Co stěhování říkají vaše děti a manželka? A bude Krucemburk vaše poslední štace? Děti zkraje hodně remcaly a nadávaly, ale mají smůlu, jsou farářovy děti. A man− želka mi vyhrožuje, že už se z Krucemburku nikam stěhovat nebude, taky proto, že

si snažíme zařídit vedle v Trhové Kamenici ordinaci praktického lékaře, a když už se do toho pustí, tak se zadlužíme zas na nějaká léta. Hodlám tam vy− držet, pokud mě tam budou snášet a já je. Pomáhá vám manželka při farářování? Manželka je evangelička, pochází z Proseče u Skutče. Jsme dvojice, která je zajedno. Sbor je pro ni stejné místo, kde se žije. Ona se mnou snáší chví− le, kdy mi není hoja boja. Veliká výhoda je, že je lé− kařka…pro faráře se to velmi hodí. Kdysi pracovala na interně v Ústí nad Orlicí a ležel tam jeden bratr ze sboru, stařičký pán se srdečními problémy. Ona ho měla jako pacienta a já ho za čtrnáct dní pohřbíval. Ale vážně, bez ní by to bylo docela složité. V tomhle trošku nechápu samotu katolických kněží. Máte pocit, že katolickou církev celibát blokuje v příliv nových kněžských sil? Mám ten dojem a dneska jsem četl v Lidových novinách překvapující informaci, že víc jak polovina kněží katolické církve v Polsku se vyjádřila pro zrušení celibátu, kdyby to šlo. Konzervativní kato− lické Polsko. U vás jsou ženy farářky běžné. Ordinaci žen máme od roku 1918. Dnes je jich odhadem asi pětina. Když je porovnáte s jejich mužskými kolegy, co dělají lépe a co hůř? Být farářkou není handicap. Myslím si, že hlavní nevýhoda je v tom, že kromě farnosti mají rodinu a děti. Žena nemůže opustit nemocné dítě, i když dělá „kariéru“ farářky. Znám spoustu kolegyň, které jsou šikovnější než já. Mají ženský pohled na věc. Co to je, ženský pohled na věc? To, čemu se říká ženská intuice. Jsou laskavější, citlivější. Já to vidím na manželce, ona má ty polo− koule trošku jinak než já. Mě to dodnes překvapuje. A jsme spolu dlouho. Manželka a děti se už se stěhováním smířili. Je ještě něco, co vám znesnadňuje odchod? Vztahy s lidmi. To je to, co je v evangelickém sboru v  Lanškrouně nadstandardní. S  lidmi ve staršovstvu jsme byli tým. Společenství sboru musíte vytvořit znovu, farář, když někam přijde, musí s  lidmi navázat kontakt, obejít je, aby viděl, čím žijí. Že tady přervu vztahy, to na mě doléhá. Ohlédnete−li se za dvaceti lety svého farářování v Lanškrouně, co se vám povedlo? Je to práce zvláštní, v naší společnosti jsou v prestiži faráři až za uklízečkami, na úrovni vojáků z povolání. A dělat faráře – u toho neustále pochybujete. Zedník, když staví, postaví barák nebo zeď, já po dvaceti letech v Lanškrouně můžu říct co? Jak chcete měřit víru? Můžu říct, do kostela chodí 60 lidí a neodradil jsem je. Je to úspěch? Nemám pracovní dobu, nemám píchačky, nemám výkazy, kolik lidí přišlo na biblickou hodinu. Je pravda, že jsem dostal takový bonus, do sboru přišlo nebo bylo pokřtěno 7 nových lidí během 14 měsíců, to se normálně neděje. Ale stejně si myslíte, že se to nestalo tak úplně díky vám? To není moje zásluha – prostě to tak přišlo. Že lidi uvěří, nezpůsobuje farář. Můžu být směrovka − a jak říkám − hlásnej trouba, ale to je tak všecko. Jak se vypořádáte s novým sborem? Už máte něco připraveno? Já v Krucemburku obejdu papírové evangelíky, řeknu, že jsem jejich nový farář, jestli by se nechtěli vrátit k církvi, do společenství sboru. Problém je tam, kde je sbor malinký a nemáte je kam pozvat. To je potom na zavření. Zkusit lidi pozvat k životu s Bohem, který se projevuje například tím, že vytvoříme konkrétní spole− čenství lidí, kteří něco pořádají dohromady. Počínaje bohoslužbami, konče pečením buřtů na zahradě. Nebo vykulíme sud. Ptala se Kateřina Kokešová.

Společenská kronika

NAROZENÍ 20. 5. 2006 − Jakub Nagy, Krátká 932 8. 6. 2006 − Adam Přibyl, U Papíren 193 19. 6. 2006 − Damián Slanař, Albrechtice 51 21. 6. 2006 − Šimon Šebrle, Luková 37 24. 6. 2006 − Veronika Reslerová, Vančurova 462 25. 6. 2006 − Lucie Freudlová, K. Čapka 28 26. 6. 2006 − Tadeáš Dostál, Na Větru 775 28. 6. 2006 − Adéla Němcová, Slovenská 712 VZPOMÍNÁME 27. 6. 2006 − Oldřich Drahoš, Houští 135, 83 let 30. 6. 2006 − Jiří Marek, MÚ Lanškroun, 56 let 5. 7. 2006 − Otto Fousek, Žichlínek 122, 72 let 6. 7. 2006 − Vojtěch Vrba, Dukelská 9, 81 let 9. 7. 2006 − Zbyněk Šafránek, Lidická 121, 66 let 11. 7. 2006 − Danuše Kapounová, B. Martinů 980, 85 let 14. 7. 2006 − Alena Černá, Opletalova 153, 73 let 14. 7. 2006 − Rudolf Chládek, Albrechtice 29, 78 let

SŇATKY 24. 6. 2006 − Lukáš Boháč a Petra Kubešová, Dobrovského 74 a Třešňovecká 82 − Michal Janoušek a Jana Šípková, Dlouhá Loučka 194 a Trpík 9 − Petr Jansa a Lenka Obrová, Italská 488 a M. Alše 476 − Jaroslav Stejskal a Hana Štorková, La, Dvorská 987 a Luková 73 − Tomáš Šmídl a Veronika Stískalová, La, Kežmarská 549 a Červený Potok 66 − Ladislav Vilč a Silvie Ondrášová, Dvorce a Lanškroun 1. 7. 2006 − Miroslav Hykl a Martina Kušnierová, Sázava 66 a La, Dobrovského 258 − Jaroslav Martinec a Petra Bednářová, Údolní 235 a Vančurova 54 − Richard Myška a Blanka Vařeková, Ostrov 82 a Hradec n/S 240 − David Rybka a Jana Beránková, Kladno 15. 7. 2006 − Jiří Holík a Petra Dolejšová, B. Smetany 294 a Dobrovského 35 − František Mička a Jana Pallová, Ostrov 84 − Tomáš Michalka a Miriam Líšková, Rudoltice 47 a Madočany 210

STRANA 10

NEJEN Z LANŠKROUNA

LL 14 a 15 / 2006

Navázání spolupráce Přibližně po roce hledání kontaktů a oboustranné korespondenci došlo v sobotu 10. června 2006 k prvnímu setkání představitelů Kola lowieckiego „Bažant“ z Dzer− zoniowa a Mysliveckého sdružení „Obora“ Lanškroun. V prostorách lanškroun− ského zámku se představitelé obou organizací vzájemně informovali o podmínkách, ve kterých provozují svoji činnost, o zákonech upravujících řízení myslivosti, o přírodních zajímavostech obou regionů. Poté si polští hosté prohlédli některé části honitby MS Obora (nutno říci, že byli okolím Lanškrouna okouzleni) a po občerstvení a po pozvání k návštěvě Dzierzoniowa odjeli. Lanškrounští myslivci oplatili polským kolegům návštěvu 24. června. Program byl obdobný, velkou komplikací byly tropické teploty. Obě strany se dohodly na pokračování spolupráce a vzájemném poznávání, první akcí bude návštěva polských myslivců na speciálních zkouškách loveckých psů z vodní práce a táboráku dne 5. srpna 2006 v Lanškrouně. ZH

Návštěva ve švédské Landskroně Tříčlenná delegace (Marie Borkovcová, Linda Matlasová a Lada Sitová) navštívila ve dnech 28. 6. − 2. 7. 2006 Švédské království, a to konkrétně město Landskrona, které se nachází na jeho jihu. Rády bychom se s vámi podělily o několik našich zážitků. Při cestování nás zaujal nově vybudovaný most přes moře Öresundsbron, po kterém jsme jely vlakem přímo z letiště v Kodani do Malmö a dále pak Landskrony a po němž jezdí i auta. Landskrona je přístavní město, a proto máme s ním spojené velké lodě, pěkné pláže, rekreační zařízení s chatami včetně golfových hřišť a vý− bornou kuchyni s rybími specialitami. Překvapilo nás také nádherné počasí (kolem 30 °C), i když jsme věděly, že jih Švédska má mírnější podnebí s teplými léty. Celá řada měst má vlastní pevnost, v Landskroně se nachází nádherná citadela z r. 1549. Byly jsme pozvány přihlížet spolu s dalšími delegacemi z Evropy (Finska, Nor− ska, Dánska, Německa a Slovinska) velkému karnevalu s mnoha tanečnicemi a ta− nečníky ve stylu samby, spojenému s koncerty. Velkolepého divadla, trvajícího tři dny, se účastní přes dvě stě tisíc návštěvníků z celého regionu, pro které jsou při− praveny stánky a s pitím, jídlem, suvenýry a různé atrakce. Bylo vidět, že si lidé tuto slavnost opravdu užívají. Před konáním festivalu nás a ostatní zahraniční hos− ty na radnici seznámili s jeho organizací, rozpočtem a obsahem. Oblíbené jsou zde také „indiánské“ závody na kanoích pořádané na moři. Společně jsme navštívili také řadu kulturních institucí, např. nově vybudované kulturní centrum Pumphused s muzeem, výstavní galerií, obchůdkem se suvenýry, barem a restaurací s výhledem na moře. Tato budova vybudovaná z betonu, skla a hliníku vznikla v místě staré rybářské osady. Dodnes se zde prodávají ve speciál− ních stáncích ryby a nedaleko se nacházejí pláže. Zhlédli jsme Švédské golfové muzeum, otevřené v roce 2000, a golfový klub. Golf je totiž ve Švédku stejně oblí− bený jako tenis. Landskronské muzeum sídlí v budově bývalých kasáren z 18. sto− letí a v jeho čele stojí žena. Najdeme zde několik stálých expozic vztahujících se k historii města a k jeho průmyslovému a kulturnímu vývoji. Zaujala nás nová ex− pozice s moderními obrazovými a zvukovými prvky věnovaná době kamenné s jednotlivými nálezy, hroby a nástinem života tehdejších lidí. Zbývá nám jen krůček k uzavření partnerské smlouvy, která bude konkretizovat vzájemnou spolupráci v různých oblastech. Také jsme informovaly o našem městě Lanškrouně, o jeho histo− rii a současnosti, o kul− turních a sportovních ak− cích. Doufáme, že se nám podařilo upevnit a pro− hloubit naše vzájemné vztahy tak, jak již učini− la delegace vedená sta− rostou města ing. Mar− tinem Košťálem v minu− lém roce. M. Borkovcová Poznámka: Podrobnější zprávu z této cesty a foto− reportáž najdete na internetových stránkách města (www.mesto−lanskroun.cz).

Na karneval? Proč ne do Švédska? Tradice letních karnevalů byla v Landskroně založena v roce 1992. Rozsah i fi− nanční náročnost akce časem rostla. Nyní se o akci s rozpočtem okolo 3,5 mil. švéd− ských korun stará manažer. Město přispívá jedním milionem, sponzoři cca 700 tisíc. Další prostředky plynou z pronájmu míst pro stánky a atrakce během akce. Hlavním lákadlem karnevalu je velký průvod. Ale velmi zajímavý je i další program, který nabízí pro kaž− dého něco. V celém středu města na− jdou návštěvníci četná pódia a stany, ve kterých po tři dny karnevalu probí− hají nejrůznější představení. Pokud vyjde počasí jako letos, není divu, že festival přiláká desetitisíce návštěvníků. Plní se tak přání pořa− datelů − pochlubit se krásnou Lands− kronou. LS, foto: autorka

LL 14 a 15 / 2006

ZE SVĚTA

STRANA 11

Landskrona je rychle se rozvíjející město s moderní bytovou výstavbou, komplexy bytů rostou jako houby po dešti. K tomu rekonstrukce venkovního bazénu (pozn.: se slanou vodou!) a příslušného zázemí.

Ve staré vodárně (vpravo) vznikly byty, na břehu moře stojí nová vodárenská věž (vlevo).

Turisticky atraktivní je ostrov Ven, na který několi− krát denně jezdí lodní trajekt. Tam je možnost vy− půjčit si kolo nebo se jen procházet po ostrově o roz− loze 4 km. Nikomu by nemělo uniknout muzeum Tycha de Brahe, které se nachází právě na Venu.

Impozantní pevnost − Citadela.

Pár dalších postřehů Švédsko je velmi vstřícnou zemí k imigrantům. Většina jich zůstává na jihu, který je pro ně podnebně přijatelnější a navíc odsud mají většinou o něco blíže ke svým bývalým domovům. Hlavním důvodem ale je fakt, že jih Švédska je mnohem atraktivnější než sever i z důvodů pracovních příležitostí. V samotné Landskroně žije 15 národností, téměř 30% obyvatelstva přišlo z jiných zemí, a to například z oblasti bývalé Jugoslávie, Blízkého Východu, Po− baltských republik. Dobrým příkladem toho je ta− jemník městského úřadu, který je původem z Chile. Právě on měl naši skupinu na starosti, proto jsme měly hodně příležitostí diskutovat s ním právě o imi− graci. Jistě by nebyla pravda tvrdit, že vysoká přistě− hovalost nepřináší jisté problémy, ale protože již mno− ho let tuto problematiku řeší, existují způsoby, jak tuto komunitu začlenit do společnosti. Upřímně můžeme říct, že vstřícní a upřímní byli Landskrouňáci i vůči nám, a věříme, že další kontakty přinesou upevnění přátelství mezi našimi městy. LM

Lidé mohou odpočívat mj. na městské pláži kousek od centra. Dolní snímek je z „indiánských závodů“.

Na mořském břehu na nás dýchla atmosféra jako u našeho rybníka. Jsou zde ale i chatky modernější...

Landskrona se pyšní moderní galerií (nahoře). Shlédli jsme několik muzejních expozic (mj. rybář− skou, věnovanou koupání a také golfové muzeum).

STRANA 12

DĚTI

LL 14 a 15 / 2006

Dopravní výchova na ZŠ A. Jiráska slavila úspěch V CELOSTÁTNÍM KOLE : PÁTÍ! V JEDNOTLIVCÍCH : DRUZÍ! Ve dnech 13. − 15. 6. 2006 proběhlo v prostorách ATC Konopáč celostátní kolo Dopravní soutěže cyklistů. Vyhlašuje ji Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Sešlo se zde 28 čtyřčlenných družstev − vítězů krajských kol, aby ve dvou kategoriích porovnalo své dovednosti ve čtyřech disciplínách: jízda po dopravním hřišti podle pravidel silničního provozu, dopravní testy, jízda zručnosti přes překážkovou dráhu a poskytování první pomoci. Ve starší kategorii (7. a 8. ročník) reprezentoval město Lanškroun a Pardubický kraj vítěz oblastního kola v Ústí n/O (16. 5. 2006) a vítěz krajského kola ve Dvoře Králové (30. − 31. 5. 2006) − tým ZŠ A. Jiráska ve složení: Petr Doubravský, Jaroslav Vaníček , Veronika Klementová − všichni 8.A, Lenka Hrdinová − 8.C. Jejich úkol byl velice obtížný. Reprezentovali pořadatelský kraj, jejich zástupce skládal slavnostní slib za soutěžící před očima všech přítomných. Svoji školu, město Lanškroun, oblast Ústí nad Orlicí a Pardubický kraj zastupovali důstojně. Mezi nejlepšími cyklistickými družstvy obsadili velice pěkné 5. místo. Mezi jednotlivci obsadil Jaroslav Vaníček 2. místo v republice, Lenka Hrdinová skončila v jednotlivkyních na 8. místě. Jejich úspěch však není samozřejmý. Před− chází mu spousty hodin učení, tréninku a času stráveném na dopravním hřišti. Děkujeme jim za vzornou reprezentaci. Děkujeme také starostovi a Radě města Lanškrouna za příspěvek na reprezentační oblečení družstva. J. Dostálová

Soutěž „ Přemyslovci a jejich dědictví “ V letošním roce uplyne 700 let od vymření prvního českého panovnického ro− du. Východočeské muzeum v Pardubicích vyhlásilo k tomuto výročí soutěž pro žáky základních škol našeho kraje pod názvem „Přemyslovci a jejich dědictví“. Soutěž probíhala ve dvou kolech. V prvním kole soutěžní družstvo, které ne− smělo mít méně jak 5 a více jak 10 členů, písemně zpracovalo odpovědi na 20 otá− zek. Základní kolo bodově hodnotila porota složená z historiků Východočeského muzea, katedry historických věd Univerzity Pardubice a dalších externích pracov− níků. Věděli jsme, že vedle faktografie se bude přihlížet i k estetické úrovni prací, a tak jsme sbírali obrazový materiál, skenovali, kreslili tabulky. Vyplatilo se to! Po 1. kole jsme z 45 bodovaných družstev skončili na 2. místě a byli jsme po− zváni do druhého kola. Pořádalo se na divadelní scéně KD v Hronovické ulici v Pardubicích a zúčastnilo se ho 5 nejlepších družstev. Počet získaných bodů v prv− ním kole neměl vliv na konečný výsledek. Začínalo se znovu. Vybrané týmy s pěti soutěžícími odpovídaly na 20 otázek. Otázky stejné pro všechna družstva kladl mo− derátor, časový limit byl 3 minuty a odpovědi se psaly na připravené tabulky. Výborné druhé místo jsme si udrželi.Východočeské muzeum nám věnovalo zajímavé ceny. Jednu z nich − plavbu po Labi − si chceme pořádně užít na začátku září. V tvrdé konkurenci změřila své znalosti o Přemyslovcích děvčata 7.A ze ZŠ nám. A. Jiráska: Petra Faltýnková (kapitánka družstva), Pavla Zelenková, Dana Ma− čátová, Petra Kráčmarová a Lenka Richterová. Spolu s nimi se prvního kola zúčastnily Sára Matějková, Žaneta Klementová, Marie Minářová a Patrik Kozel. Be.

Loučení s červenou školkou Ještě k „Dětskému dni“ Při příležitosti dětského dne se již třetím rokem lanškrounské náměstí zaplnilo jak lanškrounskými, tak mimolanškrounskými občany. Příčinou byla akce konaná pod záštitou Nadačního fondu DIAMANT DĚTEM na níž během sobotního odpoledne 17. června vystoupila spousta našich umělců. Za všechny jen namátkově Michal David, Standa Hložek, Klára Kolomazníková, Jakub Ryba a Zuza, k nimž se ve večerních hodinách přidal ještě Jiří Helekal se svými dcerami. S přibývající tmou diváky asi nejvíce rozproudili poslední dva účinkující, a to Bohuš Matuš a Davide Mattioli. Celý program byl doplněn o tradiční soutěže, které prokládaly jednotlivé kulturní vstupy. Tímto dnem se však Lanškroun zapsal také do Gui− nessovy knihy rekordů, kdy za účasti pelhřimovského komisaře z agentury „Dob− rý den“ bylo v čase 30 minut na lanškrounském náměstí rozdáno jednou osobou 521 prstýnků osobám ženského pohlaví.

Ve středu 28. 6. odpoledne se všichni předškoláci i s rodiči sešli k „maturitě“ všech znalostí i dovedností získaných během své docházky do MŠ. Nejprve děti rodičům předvedly pás− mo krásných básniček, písniček, tanečků a cvičení na hudbu. Potom se předško− láci sesedli do kroužku ke již zmíněné „MATURITĚ“ – byla jako opravdová, děti si tahaly otázky a úspěšně odpo− vídaly, např. „…jmenuj měsíce v roce… domácí zvířata...“ atd. Maminky se zata− jeným dechem držely palce, aby to ten jejich „maturant“ nepopletl. Po zdolání všech otázek si děti prozkoušely rodiče – museli najít v hromadě bačkorek ty svoje, zatancovat podle dětí taneček, odpovídat na všetečné otázky dětí atd. Následovalo slavnostní šerpování „ABSOLVENT MŠ“. Nakonec děti dostaly spoustu dárečků, které budou ve škole potřebovat, kamarádi ze 2. třídy jim vyrobili upomínkový obrázek a všichni se s předškoláčky krásně rozloučili. Děkujeme, paní učitelky, za krásný poslední den, nejenom děti budou na „čer− venou školku“ vzpomínat. PD A nyní jedno poděkování na závěr. Každý z Vás si jistě dokáže představit, že tato akce by nikdy neproběhla, kdyby nebylo vstřícnosti sponzorů. To, že dokázali ze svého zisku tuto akci podpořit, svědčí o jejich vědomí, že děti jsou naše budoucnost, na kterou oni myslí především. Proto jim tímto ještě jednou děkuji a přeji jim, aby jejich podnikatelské aktivity byly plné radosti. Tento dík patří Městu Lanškroun a dále firmám Kovovýroba Skalický Lanškroun, Fortell, Interma, a.s. Liberec, Advisory service s.r.o., Spektrum CZ, Pevi, Zámečnictví Šindelář, JCEE, s.r.o. Lanškroun, René Hartman, A.S.C., Ovocné a okrasné školky Lanškroun, GMS, Agrostav, a.s., LUX, Smart půjčka, INA, SOMA engeneering, B&V GIPS, ORMS, s.r.o., E+E Lanškroun, s.r.o., BEE BOB, Jaromír Hejl POTRA− VINY, DŮM BAREV, SUP ART STUDIO, Petr Mík KOVO, BROMACH, GURMAN Lanškroun, LAOS CZ, spol.s r.o., SKLENÁŘSTVÍ Martin Šulák, Pekařství Sázava, DOBEL tiskárna, Českotřebovská stavební spol.s r.o. Ladislav Chládek

LL 14 a 15 / 2006

DĚTI

STRANA 13

Lovci mamutů na prázdninách Již první prázdninový den se deset skautů ze střediska Zubr pod vedením Krtka vypravilo na dvoutýdenní tábor. Tradiční cesta na kolech po asi 80kilometrové tra− se je přivedla do tábořiště Randulka na samém okraji Moravského krasu. Místo si „omakali“ již při víkendové výpravě v červnu – včetně průzkumu jeskyň, zdoku− mentovaného na http://www.fue.wz.cz/kras/index.html. Hlavním vybavením pro tábor je letos kniha „Lovci mamutů“ napsaná Eduardem Štorchem, bederní rouška pravěkého člověka a mapa Moravského krasu. Údolí s tá− borem je mimo signál mobilních sítí, a tak iluze pravěku bude jistě velmi silná. JK

Krtek zahajuje odjezd od skautské klubovny

Jak vykouzlit úsměv na dětské tváři S prvními krásnými teplými slunečními pa− prsky jsme konečně mohli s našimi dětmi ze ZŠPr chodit na naši školní zahradu, kde máme vy− budované hřiště, pískoviště a travnaté prostran− ství na různé hry dětí. Přesto jsme z očí našich dětí vyčetli jedno velké přání – alespoň malý dětský nafukovací bazén na koupání, který bychom obzvlášť v těchto parných dnech mohli s dětmi využívat. Toho přání se našim dětem splnilo díky několika sponzorům, kteří nejsou lhostejní ke svému okolí. Náš velký dík patří panu Dvořákovi ze Stavební, a.s., manželům Chládkovým ze sklenářství, panu Dvořákovi z Cyklosportu, panu M. Krummerovi a manželům Brýdlovým. J. Lukesová, M. Marek

MISS a MISSÁK na ZŠPr A jsou tu prázdniny, na které se každoročně těší jak děti, tak učitelé. Konec školního roku však neodradil učitele základní školy praktické vymyslet něco no− vého pro děti. A tak se v posledním červnovém týdnu na naší škole uskutečnila premiéra soutěže MISS a MISSÁK 2006. Děti soutěžily ve volné disciplíně, ve které předvedly, co umí, dále odpovídaly na zvídavé otázky porotců a nakonec se konala promenáda v pyžamech. Na závěr proběhla korunovace vítězů, nechyběl trůn, korunky, červený koberec a fotogra− fování. Největší odměnou pro nás učitele byly spokojené děti a hřejivý pocit z ne− tradičně stráveného dopoledne, plného soutěží. Jana Lukesová, Martin Marek

Mateřské centrum Dětský svět informuje Změna provozní doby přes prázdniny: PO, ÚT, ČT od 9.00 − 11.30 hod. Mateřské centrum Dětský svět od nového školního roku připravuje výtvarný a hudební kroužek pro děti od 4 do 6 let. Dále cvičení pro maminky s dětmi v tělo− cvičně na ZŠ Dobrovského ulici. Cvičení je určeno již pro děti od jednoho roku. Věříme, že vás v příštím školním roce také zaujmeme přednáškami z oboru např. psychologie, lékařství. Na své si přijdete i při velké podzimní burze dětského a mateřského oblečení. O chystaných akcích vás budeme průběžně informovat na městských webových stránkách (www.mesto − lanskroun.cz ) a v LL. Také můžete bližší informace získat na tel.čísle 736 709 747. Těší se na vás kolektiv maminek MC.

Prvňáčci na koňské farmě v Ostrově V úterý 20. června jsme prožili krásný den připomínající prázdniny. Díky manželům Kněžourovým jsme se seznámili s různými druhy lasování a jezdili jsme na koních − jeden z nich „osobně hrál“ ve filmu Princezna Fantaghiro. Za odměnu jsme koníčky nakrmili suchým chlebem. To také chtělo kus odvahy! S chutí jsme se i my pustili do buřtíků opečených na ohýnku. Zpáteční cesta byla dlouhá, ale zato vedla nádhernou krajinou lanškrounských rybníků. Za děti 1. tříd ZŠ A. Jiráska p. uč. Beranová, p. uč. Hejlová

Umýváním skel aut proti leukémii Pokud jste v pátek 16. června doplňovali šťávu do svých aut na benzínce Pohona před hřbitovem, zřejmě vás překvapilo šest mladých lidí v bílých tričkách s nápisem „SPOLEČNĚ PROTI LEUKÉMII“. Nabídli vám umytí oken automobilu za do− brovolný příspěvek, který jste mohli vložit do zapečetěné pokladničky, a předali letáčky o nemocích krvetvorby a transplantacích kostní dřeně. Roveři a rangers Dlonn ze skautského střediska Dikobraz se tak připojili k celo− státní humanitární akci, která se jmenuje KAPKA. Pořádá ji Junák − svaz skautů a skautek ČR − ve spolupráci s Nadací pro transplantace kostní dřeně. Letos se u− skutečnil již 8. ročník, zapojilo se do ní na 800 skautek a skautů z 55 měst. Lanškrounským skautům se podařilo vybrat 4 166 Kč, které odeslali na účet Nadace. Největší počet účastníků byl v Brně, tam se na 70 benzínkách vystřídalo 300 lidí, vybrali 186 000 Kč. Očekává se, že výtěžek této prospěšné akce bude necelý milion korun. Celostátním koordinátorem Kapky je jednadvacetiletý student strojní fakulty, brněnský rodák Michal Bareš. Proč věnuje stovky hodin svého volna právě KAPCE? „Leukémií může onemocnět kdokoli a přichází nečekaně. Nemocní po− třebují nejen psychickou podporu, ale hlavně pomoc od dárců – a ta může přijít právě prostřednictvím KAPKY.“ Pro další informace můžete navštívit www.kostnidren.cz (Nadace pro trans− plantace kostní dřeně a Český národní registr dárců kostní dřeně), www.skaut.cz/ kapka (oficiální stránky Kapky) a www.dikobraz.net (web skautského střediska Dikobraz Lanškroun, kde je několik fotografií ze sbírky v Lanškrouně). Méďa

STRANA 14

REGION

Odpočívadlo cyklotras v Tatenici

V obci Tatenice právě probíhají dokončovací práce na projektu „Odpočívadla cyklotras Lanškrounska – Odpočívadlo Tatenice“. Odpočívadlo je umístěno ve středu obce při silnici II/315, na zahradě mateřské školy. Projekt zahrnuje především osazení zahrady různými prvky mobiliáře ze dřeva, a to jak pro odpočívadlo, tak pro dětské hřiště. V současné době se pracuje především na opravě oplocení zahrady. Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na 170 tis. Kč. Obec obdržela na pro− jekt dotaci z grantu Pardubického kraje ve výši 81,6 tis. Kč. Odpočívadlo cyklotras je veřejně přístupné po celý den a bude využíváno nejen dětmi Základní a Mateřské školy v Tatenici, ale i návštěvníky obce, hlavně cykloturisty. Vl. Žák

LL 14 a 15 / 2006

Třešňovecká básnička V pondělí 29. května se sešly děti ze tří škol na 1. kole recitační soutěže „Třešňovecká básnička“, kterou u− spořádala ZŠ a MŠ Horní Třešňovec pro žáky malotřídních škol. Děti ze Třebovic, Ostrova a Horního Třešňo− vce porovnávaly své recitační doved− nosti ve dvou kategoriích. V I. kategorii (žáci 1. a 2. ročníku) se umístil na 1. místě Petr Fait ze ZŠ a MŠ Ostrov, ve II. kategorii (žáci 4. a 5. ročníku) obsadila 1. místo Kristýna Hosté z Ostrova Hloušková ze ZŠ a MŠ Třebovice, která všechny soutěžící, diváky i porotu překvapila recitací balady Vodník od K. J. Erbena. Všichni soutěžící si kromě vzpomínek na příjemně prožité odpoledne odnesli diplomy a drobné ceny, které věnovala pořádající škola. Doufáme, že se tato nová akce bude opakovat i příští rok v květnu a že se připojí i další malotřídní školy. Mgr. Jiřina Kosová, ředitelka ZŠ a MŠ H. Třešňovec

Netradiční závody v Horním Třešňovci Na hřišti v Horním Třešňovci se ve středu 28. června dopoledne konaly netradiční atletické závody. Žáci ZŠ Horní Třešňovec vyzvali ke společnému měření sil žáky ze ZŠ Dolní Třešňovec. Na startu čtyř disciplín (troj− skok z místa, hod medicinbalem, kyvadlový běh a štafetový běh 3 x 100 metrů) se sešlo celkem 44 dětí z obou škol. Závodilo se v šesti kategoriích a každý se mohl zú− častnit každé disciplíny. Cílem soutěží nebylo, aby děti podávaly výkony na hranicích svých možností. Šlo spíš o to, aby se pobavily, zasmály a příjemně prožily jeden z posledních škol− ních dnů. Přesto se bojovalo s vel− kým nasazením a naplno, za usilovného povzbuzování přihlížejících spolužáků i učitelů. Kromě vítězů jednotlivých disciplín byli vyhlášeni i nejúspěšnější závodníci každé kategorie: I. kat. (dívky 1. a 2. roč.) Natálie Urbanová II. kat. (chlapci 1. a 2. roč.) Filip Mačát III. kat. (dívky 3. roč.) Šárka Junková IV. kat. (chlapci 3. rč.) Tomáš Svatoň V. kat. (dívky 4. a 5. roč.) Kristýna Holečková VI. kat. (chlapci 4. a 5. roč.) Pavel Štěpánek

Dolní Třešňovec Horní Třešňovec Dolní Třešňovec Dolní Třešňovec Horní Třešňovec Horní Třešňovec

Vítězové si odnesli pěkné ceny a diplomy. Drobné odměny dostali za své sportovní výkony všichni soutěžící. 1. ročník netradičních atletických závodů se vydařil i díky sponzorům, kterým vedení ZŠ a MŠ Horní Třešňovec děkuje za podporu této sportovní akce. Byli to: BROUŠENÍ KOVU R. Prokop, Lanškroun, FREBUS,s. r.o., H. Třešňovec, STEPA, P. Pecháčková – POTRAVINY H. Třešňovec. Mgr. Jiřina Kosová

Dětské divadelní představení v Žichlínku Žáci navštěvující Základní školu v Žichlínku oslavili závěr školního roku vskutku netradičně. Pod vedením pí. učitelky R. Divíškové, R. Špačkové a J. Kostelecké nazkoušeli divadelní představení. V jejich podání dostala pohádka O dvanácti měsíčkách nečekaný náboj. Děti hrály s neobyčejnou chutí. Diváci v hledišti se zatajeným dechem sledovali dění na jevišti. Samotná hra byla zrežírována velmi citlivě a změny scény byly prováděny velmi netradičním způsobem za téměř absolutní tmy. Kulisy a kostýmy ztvárnila paní T. Motlová. Představení se setkalo s velkým zájmem místních obyvatel. Po jeho skončení bylo slyšet nadšený aplaus, který byl odměnou pro malé herce. JS

Pouťový fotbal v Sázavě Dne 8. července se v Sázavě v rámci pouťové zábavy uskutečnilo netradiční fot− balové utkání − maminky versus děti. Už ani nevíme, kde vznikla  prvotní myšlenka. Pravdou je, že děti uvítaly nápad s nadšením (myslely, že s přehledem vyhrají). A vzhledem k tomu, že většina z nás, maminek, jsme pravé české ženy „ krev a mlíko“ (a nezkazíme žádnou legraci), hluboké zážitky tento zápas zanechal i v tatíncích a ostatních přihlížejících. Zápas proběhl bez vážnějších zranění. Obecenstvo vidělo 2 červené karty, nějakou tu penaltu, hbité zásahy zdravotníků...  A konečný výsledek 4 : 4 dokázal dětem, že i netrénované maminky dokážou hrát s vysokým nasazením a nic nedají zadarmo. Unavené nohy jsme pak musely (my ženy) rozhýbat při večerní taneční zábavě. EM

LL 14 a 15 / 2006

STRANA 15

REGION

Rozhovor se starostou Trpíka

Čermenské slavnosti se letos vydařily

Trpík je nejmenší samostatnou obcí lanškrounského mikroregionu. Jejím starostou je pan Jaromír Šnajdr, za kterým jsem přijel, abych si s ním porozprávěl o životě v ob− ci. Patří mezi neuvolněné starosty, takže je značně nesnadné jej zastihnout. Proto jsem rád, že se mi povedlo jej vyzpovídat. Dobrý den, pane starosto, moje první otázka je zcela jednoduchá. Jak dlouho již stojíte v čele Trpíka? Toto volební období je mým druhým, tedy je to sedmý rok ve funkci starosty, jelikož jsem funkci převzal v průběhu volebního období. Za tu dobu se v obci jistě udělala spousta práce, mám pravdu? Na tak malou obec, kterou Trpík je, nepochybně. Za ty roky jsme dokázali zre− konstruovat zdejší železniční zastáv− ku,vybudovat novou autobusovou zastávku, pak také opravit márnici a zapomenout nesmím ani na kapli, která je místní chloubou. Rád bych dodal, že na opravu již zmíněné márnice jsme dostali příspěvek od Dobrovolného svazku obcí Lanškrounska. Když jsem sem jel, všiml jsem si, že nedaleko obecního úřadu je opravována jedna větší budova. Předpokládám, že je to jedna ze současných obecních akcí? Ano. Je to největší záležitost za posledních osm let. Pustili jsme se do opravy zdejšího kulturního domu. Práce běží již tři roky. Odhaduji, že celkem proinves− tujeme zhruba 1,5 až 2 miliony. Tato akce velmi zatěžuje obecní rozpočet. V podstatě dvě třetiny této rekonstrukce máme za sebou, zbývá dodělat podlahu sálu, venkovní omítky a pak vnitřní vybavení. Počítáme i s pozdější výstavbou chodníku a úpravou okolí. V současnosti investice do této stavby představují ohromný zásah do obecního rozpočtu a do ukončení prací nemůžeme pomýšlet na další větší investice, jako jsou obecní cesty a další bolesti obce. Některé práce se neobejdou bez pomoci občanů. Všem, kteří se těchto prací zúčastňují, veřejně děkuji. Pochopil jsem správně, že obec bojuje s nedostatkem financi? To je věčný problém všech malých obcí. Financování obcí se odvíjí od počtu obyvatel. Zde je trvale přihlášeno 69 obyvatel. Což pro nás znamená příjem v řádu tří set tisíc korun ročně ze všech daní. Občas se nám poštěstí získat finance z Programu na obnovu venkova a to je tak vše. V obci je 9 školou povinných dětí a školné je pro obec nemalou položkou. Podle mne citelně chybí fond na podporu právě tak malých obcí, jako jsme my. Dnes se hovoří o dotacích v řádech milionů. Ovšem malé obce potřebují podporu v objemu jen několik desítek, nejvýše stovek tisíc korun. Na mnohamilionové úvěry malé obce nemají nárok dosáhnout. Říkáte, že máte málo obyvatel, nesnažíte se sem nové občany nějak přilákat? To je obtížné. Máme tu sice několik parcel, i dům na prodej by se našel. Ale pravda je taková, že mnoho lidí nemá zájem bydlet na venkově. V našem případě situaci komplikuje poloha obce, s tím také souvisí dopravní dostupnost. Jak jsem již zmínil, máme tu železniční zastávku. Autobus sem zajíždí jen pro školáky a potom už jen přiváží žáky domů. To je pro většinu lidí nepřijatelné, i když lze namítnout, že stejně většina rodin mívá auto. Je také něco, co vás jako starostu mrzí? Je, bohužel. Náves, které dominuje náš kostel, po léta zdobí nádrž čisté pramenité vody. Tedy přesněji zdobila. V současnosti je plná řas. Pravda, je to nádrž obecní a o− bec se snaží její čistotu udržet. Tento problém po několik let na sebe bral jeden z oby− vatel nedaleké vsi, který zde choval ryby a také se staral o čistotu hladiny. Nějaká ne− přející duše před časem nádrž vypustila a s vodou zmizely pochopitelně i ryby. Dotče− ný spoluobčan, zklamaný tímto útokem na jeho práci, se přestal o nádrž starat a výsle− dek jste viděl sám. To není zrovna zářný příklad toho, jak si okolí váží něčí práce. Vě− dět tak, kdo to udělal... Asi je skoro zbytečné se ptát na kulturní vyžití v obci. Není pravdou, že by tu kulturní život skomíral. Zrovna v době voleb zde proběhla soutěž v polním vaření ve skautském táboře, kterou pořádali skauti ze Svitav v tábo− řišti zvaném „Trpícký kout“. Každoročně je zde také tábor skautů, kteří si zdejší pří− rodu oblíbili už kvůli klidu a zázemí, které tu je. Častokrát jsou tu skauti z nejrůznějších koutů republiky. Jen namátkou: Blansko, Brno, Moravská Třebová a podobně. A jinak bych zmínil stavění a kácení máje, které místní obyvatelé pojímají jako příjemné sousedské posezení. Také na sv. Annu se poslední tři roky koná v kapli sv. Anny pobožnost a v odpoledních hodinách malá pouť. Letos tato bohoslužba při− padne na 29. 7. 2006 v 10.00 hod. Neodpustím si otázku, kterou pokládám každému starostovi. Budete kandidovat? ( Následoval zádumčivý pohled starosty.) To jste ťal do živého. Táhne mi již na sedmdesát a i většina zdejších občanů není nejmladší. Dalo by se říci, že jsme obec s nejvyšším věkovým průměrem na Lanš− krounsku. Na spočítání mladých rodin v obci vystačíte s prsty na rukou. Silně po− chybuji, že se najde někdo, kdo by se do starostování hrnul. Už hodně dlouho zvažuji pro a proti. Váhám, zda se odhodlat jít do toho potřetí. Někteří lidé mne přesvědčují, abych ve funkci setrval. Mé zkušenosti budou silný argument. Já ale byl bych raději, kdyby tu štafetu převzal někdo jiný, mladší. Kandidatury se ještě nezříkám, kdo ví, co se stane do voleb. Novému starostovi bych přál větší podporu obecního zastupitelstva a všech občanů obce. Pane starosto, rád bych vám poděkoval za rozhovor a těším se na další set− kání. Jaroslav Skalický

Koncem června se uskutečnil v na− šem regionu již osmnáctý ročník Mezi− národního folklorního festivalu Čer− menské slavnosti. Zúčastnilo se ho téměř 200 dětí i do− spělých z pěti souborů: JÁNOŠÍK (Svit), JARO (Ústí nad Orlicí), JIT− ŘENKA (Dolní Čermná), LETNIČKA (Poprad) a MARJÁNEK (Mariánské Lázně). Návštěvníci je měli možnost sledovat na některých z osmi koncertů a doprovodných akcích. Bohužel se nepodařilo zajistit dlouho dopředu slíbený soubor z Kolumbie, který neobdržel víza do Velké Britanie a do Nizozemí, a to bylo s největší prav− děpodobností důvodem, proč nepřijel ani k nám. Novinkou letošního festivalu bylo přemístění jednoho z koncertů do Svi− tav. Páteční podvečer proběhl vydařený koncert přímo na svitavském náměstí a nutno říci, že atmosféra byla velice příjemná. Druhou podstatnou změnou bylo pře− místění areálu v Dolní Čermné. Důvo− dem byla probíhající revitalizace ryb− níka. Celý areál proto vyrostl mezi mi− nigolfem a hřištěm v kempu. Bylo tak možné provést řadu pozitivních úprav a tomu také odpovídalo závěrečné pozi− tivní hodnocení. Festival samotný začal ve čtvrtek do− poledne koncertem pro lanškrounské školy v areálu zámeckého nádvoří. Ještě půl hodiny před začátkem pohrozil déšť, ale pak už bylo až do konce festivalu počasí velmi příznivé. Na 400 dětí mělo jedinečnou možnost seznámit se s folk− lorem nejen z Chodska, ale hned z něko− lika slovenských regionů. Součástí byla i přehlídka a popis krojového vybavení tanečníků a ukázky lidových hudebních nástrojů, které nejsou zcela běžné (du− dy, fujary, koncovky apod.). V poledne přijal zástupce festivalu i jednotlivých souborů starosta města Lanškroun p. Košťál. Byla to příjemná chvilka, během níž se všichni navzájem měli možnost seznámit a popovídat o sobě, resp. o městu Lanškroun. Odpoledne následovalo krátké, ale velice milé vystoupení pro důchodce v lanškrounském penzionu, v jehož zá− věru si dokonce někteří i zatančili a mož− ná tak kratičce zavzpomínali na dřívější léta. Pak už se soubory přesunuly do Svitav na náměstí na další koncert. Po jeho Letnička

ukončení konečně všichni odjeli zpět do Dolní Čermné, kde byly soubory ubyto− vány a kde měly možnost si konečně trochu odpočinout třeba v bazénu. Tím ale páteční program zdaleka ne− končil, následovalo v kempu již tradiční vyhrávání lidových muzik, tentokrát již bez časového omezení. V sobotu dopoledne už naše účast− níky čekaly náročné disciplíny Čermen− ského Hecboje, při kterém bojovaly tý− my zúčastněných souborů o putovní pohár ředitele slavností. A že to vzali někteří vážně, o tom svědčily druhý den modřiny. Sobotní odpoledne se zástupci sou− borů a pozvaní hosté sešli v obřadní sí− ni na přijetí starostou obce p. Vyhnál− kem a od 17 hodin už se konečně roz− běhl hlavní galaprogram slavností, kte− rý je každoročně vyvrcholením fes− tivalu. V jednotlivých blocích se postupně představily všechny zúčastněné soubo− ry s tím nejlepším, co si na festival při− pravily. A bylo skutečně na co se dívat. Přestože slunko neúprosně pražilo, soubory tančily a zpívaly naplno. Chví− lemi to vypadalo, že to nasazené tempo snad ani nemohou zvládnout, ale vše dopadlo dobře. Po ukončení galaprogramu pak už následovala diskotéka, která přilákala do areálu slavností několik dalších sto− vek návštěvníků. Jak už se stalo na fes− tivalu dlouholetou tradicí, ve 23 hodin se nad areálem rozzářil krásný ohňo− stroj, který tak oficiálně ukončil letošní slavnosti. Petr Ryba Jánošík

STRANA 16

REGION

LL 14 a 15 / 2006

120 let hornotřešňovských hasičů Ve středu 5. července hasiči připravili slavnostní odpoledne u příležitosti tohoto kulatého jubilea. Díky bohatým pořadatelským zkušenostem si Třešňováci a všichni hosté užili příjemné, i když velmi horké odpoledne. Kromě ukázky historiské hasičské techniky a výstavy fotografií dokumentujících činnost spolku v poválečném období proběhl i sportovní hasičský útok. Na oslavě vystoupil i folklorní soubor Šohajka, taneční skupina TOPAS a ohnivá show AKÁDA. Dětem určitě udělaly velkou radost bezplatné pouťové atrakce, včetně velkého nafukovacího hradu. Zajímavosti z hasičské kroniky „Nejkrásnější a posvátná povinnost je pomoci bližnímu v nouzi. Rychlá pomoc je dvojnásobná pomoc.“ Taková zcela obyčejná pomoc spoluobčanů u ohně je potřebná. Z toho důvodu začala vznikat v obcích družstva požárníků, aby oheň uhasila a stavení zachránila. K tomuto účelu také požárníci ohňovou stříkačku vynalezli, aby si hasební práce usnadnili. Také v naší obci vzniklo v r. 1857 takové družstvo s jednou kovovou stříkačkou za 450 zlatých. Před tímto časem byla v obci vodní lejta u různých usedlostí umístěna. Pro převážně německou obec Horní Třešňovec bylo 15 takových lejt a k tomu hasící nářadí z c.k. okresního úřadu v Lanškrouně předáno. V tomto čase se ale nedalo mluvit o hasičích v dnešním smyslu. V roce 1880 obec postavila starou hasičskou

31. července 1975 naše organizace obdržela novu stříkačku PS−12. Od tohoto roku započaly práce na opravách nové hasičské zbrojnice sloužící sboru dodnes. V roce 1979 postoupilo jedno družstvo mužů a družstvo žen do druhého kola sportovní soutěže požárních družstev – ženy skončily na 2. místě, muži byli 14. 5. května 1990 jsme v prostoru za hasičskou zbrojnicí přátelsky poseděli a vzpomněli na našeho patrona sv. Floriána. Z tohoto posezení se později stala kulturní akce, kterou pořádáme dodnes. V tomto roce proběhl také první hasičský výlet do zahraničí – navštívili jsme Vídeň. V letech 1992 − 1994 proběhla oprava staré hasičské zbrojnice sloužící coby hasičské muzeum. V roce 1995 obec našemu sboru zakoupila hasičské auto Avia za 85 000 Kč. V roce 1998 přistoupilo do sboru několik nových členů, ze kterých byla vytvořena dorostenecká družstva. Tento rok byla také nejvyšší členská základna sboru, která činila 117 členů. V březnu 2000 náš sbor zakoupil novou soutěžní stříkačku v ceně 81586,− Kč. V roce 2002 se náš sbor rozhodl věnovat výtěžek z akce Loučení s létem na pomoc po záplavách. Vybrána byla obec Hrobce. Sbor věnoval 15000 Kč, Klub žen 5000 Kč a Klub důchodců 5000 Kč. Roku 2003 historického úspěchu dosáhlo družstvo žen, které obsadilo celkové 3. místo ve Velké ceně Ústeckoorlicka. V roce 2004 jsme znovu nákladem 61000 Kč předělávali soutěžní stříkačku a podíleli jsme se na oslavách 700 let od založení obce. Také jsme pořádali první ročník Hornotřešňovského poháru. V roce 2005 další historický počin – na okrskové soutěži jsme rozdrtili všechny soupeře a odvezli si první místa jak v kategorii muži I, tak v kategorii muži II a v kategorii ženy. Během své dlouholeté činnosti se náš sbor podílel na hašení několika desítek požárů, o kterých se budete moci více dozvědět v Almanachu, zatím posledním zásahem byl velikonoční požár u Čermáků. Doufejme, že poslední na dlouhou dobu. Foto: FT

Oznámení Slavnostní nástup SDH Horní Třešňovec. zbrojnici – dnešní hasičské muzeum. Vlastní hasičský sbor byl oficiálně založen v roce 1886 a měl 48 členů. Druhá stříkačka byla pořízena v roce 1902 od firmy R. A. Smékal v Ozech u Prostějova na Moravě za obnos 800 zlatých. O 31 let později 6. června 1933 byla u firmy Hanz Flader v Pleil Sorgental zakoupena nová hasičská stříkačka v ceně 23 650 Kč. Tato je v držení sboru dodnes. Stříkačka byla poprvé od− zkoušena 5. května 1934 u požáru usedlosti Josefa Maresche č. p. 128. Přišla doba okupace a druhá světová válka. Poněvadž všichni schopní Němci byli ve válce, přikročila obecní rada k tomu, že určila několik českých občanů k začlenění do hasičského sboru. Byli to Jindřich Jirásek starší a mladší, František Vonka a další. 5. srpna 1945 byla ustavující schůze dobrovolných hasičů v Horním Třešňovci. Zúčastnilo se jí 21 mužů a 2 ženy. Již na této schůzi se domlouvala hasičská dožínková slavnost, která proběhla 26. srpna. Zde také byli zvoleni první čeští členové výboru. Arnošt Kopp – předseda, Jiří Chládek – jednatel, Jindřich Junek – zapisovatel, Jindřich Jirásek st. – revizor, Jan Marek – revizor, František Mačát – pokladník. Mezi zakládající členy sboru patřili: Jindřich Jirásek, Jaroslav Macháček, František Jirásek, Karel Buřval, Josef Barcal, Čeněk Ježek, Josef Junek, Jiří Mrázek, Drahoslav Macháček, Miloslav Mačát, Josef Faltýsek, Josef Štěpánek, František Jelínek, Vítězslav Jirásek, František Mačát, Ladislav Jirásek, Jan Sedláček, František Vonka, Josef Jansa, Jindřich Jirásek st., Jiří Chládek, Oldřich Kalousek, V roce 1947 proběhl pravděpodobně první hasičský ples za fungování českého hasičského sboru. 17. května téhož roku se tak jako každý rok čistily vodní nádrže – za neúčast na brigádě se platila pokuta 20 Kčs. V roce 1949 se koupilo auto od p. Duška., obchodníka z Dolního Třešňovce, jednalo se o auto Praha Alfa. Také se přidělal podvozek k motorové stříkačce. V roce 1951 Miloslav Mačát přečetl nový organizační řád ČSH a seznámil s ním přítomné. Vázaný vklad, který měl dřívější sbor dobrovolných hasičů v Horním Třešňovci, byl předán státu! V roce 1956 bylo dovezeno z Trenčína od armády požární auto PRAGA RV, které sloužilo sboru řadu let. V roce 1960 činil stav základny 47 mužů a 9 žen. V roce 1970 došlo též k výměně požárního vozidla. Okresní inspekce zaváděla ve všech požárních sborech jednotný typ. MNV tedy zakoupil od asanačního podniku v Žichlínku Tatru 805. 4. září 1971 byla brigáda na dříví na nový parket, na kterém se ještě dnes můžete bavit.

Ministerstvo vnitra ČR zaregistro− valo dne 9. 6. 2006 pod čj. VS/1−1/ 64448/06−R občanské sdružení NAŠE VÝPRACHTICE. Sdružení bylo založeno občany Vý− prachtic jako reakce na záměr postavit v blízkosti obce větrnou elektrárnu, si− tuovanou na vrcholu hřebene vlevo od silnice na Bystřec. Jsme toho názoru, že uvedená stavba mimo jiné značně naruší ráz zachovalé podhorské krajiny

a stane se nebezpečím pro velké tažné ptáky, zejména pak chráněného čápa černého, který hnízdí na několika mís− tech v okolí Výprachtic. Myslíme si, že se tato záležitost dotýká i občanů Lanš− krouna. Bližší informace o občanském sdru− žení a stavbě elektrárny je možné získat na tel. číslech 465 391 116 nebo 604  573 226. Občanské sdružení NAŠE VÝPRACHTICE

Poldr se staví i v Dolní Čermné Ač svou velikostí a významem ani zdaleka nedosahuje kapacity poldru v Žichlínku, měl by významně zamezit škodám v centrální části Dolní Čermné, kterou často sužují záplavy z pastvin a polí při přívalových srážkách a oblevách. Podle starosty obce Ing. Vlastislava Vyhnálka má tato stavba ochránit jak starší zástavbu, tak i nově budovanou bytovou zónu. V současné době se dokončuje stavba betonové výpusti, která bude součástí sypané hráze. Text a foto: FT

NÁZORY

LL 14 a 15 / 2006

STRANA 17

je ji několik nedávno vysázených listnáčů. Vzrostlejší stromy jsou přes ulici u prvního paneláku. Příjemný pohled je na malý parčík u mateřské školky Vančurova. Všude nacházíme lavičky k posezení. O blok dál, vlevo od žlutavé budovy průmyslovky, vstupujeme do největšího současného městského parku Střelnice. Park je pečlivě udržovaný, s nedávno vzniklým dětským hřištěm se dobře snáší. Nedávno byly doplněné zpevněné cesty tam, kde si lidé vytvořili pěšinky tak, aby se dalo parkem podélně projít až na jeho 250 metrů vzdálený konec. Parku Střelnice velice prospěla útulná kavárnička Nopek ve větší z budov nazývaných Skokanské můstky. Po většinu dne se tam dostane občerstvení a maminky s dětmi z dětského hřiště tam najdou i umývárnu s toaletou. K Hale B. Modrého pokračujeme nezastíněným chodníkem. Nové stromy musely být vysázené vpravo od chodníku a jejich stín dopadá jen na lehkoatletický stadion. Prostor odtud dál k oblasti Lanškrounských rybníků je „otevřená kniha“. Podaří− li se jej parkově dotvořit, budeme mít od Pivovarského náměstí pás zeleně až k Dlouhému rybníku jen s několika zhruba stometrovými úseky přerušení.

Zelené pásy Když jsem před pár týdny navštívil po letech své rodné Teplice, uvědomil jsem si, že toto město, ačkoliv je do značné míry průmyslové, stále velice dbá na svůj lázeňský a klidový charakter. Odedávna se tam hovoří o pásu parků procházejících po délce asi šesti kilometrů od Zámeckého náměstí v historickém středu města přes dvě městské čtvrti až k obci za severním okrajem města. Ať si člověk vybere jak chce dlouhou trasu, může se procházet ve stínu stromů, v dosahu laviček a nabídky občerstvení a prožívat opravdový oddech. Dnes městská zástavba v Teplicích zhoustla a přechod z jednoho parku do druhého měřívá i 200 – 300 metrů, ale stále je to dobrá věc. U nás v Lanškrouně existují podobné pásy z centra severozápadním směrem k rybníkům, severovýchodním směrem na Albrechtice a výhledově i západním směrem k Zámečku. Když při nejrůznějších příležitostech i třeba drobounce posuneme věci na trase těchto pásů směrem k výraznější parkové podobě, postupně dostanou vnitřní krásu a my se zase budeme v našem městě podvědomě (to je strašně důležité) cítit ještě o trochu lépe. Nezáleži totiž na tom, jestli nám plakáty nebo oficiální prohlášení říkají, že naše město je krásné, ale na tom, jestli to naše duše potvrzuje. A co to chce za doladění, nám nejlépe vyplyne ze „scénáře“, tj. vymyšlené procházky v blízké budoucnosti. Zelený pás k rybníkům: Scházíme po schodech vpravo lemovaných vzrostlý− mi smrky na Pivovarské náměstí a na jeho protější straně vstupujeme do stinné, ale prosvětlené pasáže propojující všechny budovy na severní straně náměstí. Její příčnou chodbou vyjdeme do Lichtenštejnského parku a po můstku pře− cházíme Třešňovecký potok, který zde vytváří jezírko s ostrovem. Z parku míří− me k sídlišti, na jehož okraji stávala obrovská, několik set let stará lípa. Nahrazu−

Zelený pás k Albrechticím: Z centra města je při cestě pouze miniparčík u Děl− nického domu. Teprve u Anenského kostela začíná stromořadí směřující ke hřbi− tovu. To je v dobrém stavu a vrhá i příjemný stín. Prakticky dosahuje až na začátek nové cyklostezky do Albrechtic a řada stromů, tentokrát na správné, jižní straně, lemuje celou cyklostezku až k motorestu. Skupina stromů přes ulici u Do− mu barev přispívá k přírodnímu charakteru trasy. Někde v polovině cyklostezky by se hodilo vytvořit jakýsi „záliv“ do svahu se dvěma − třemi lavičkami. Zelený pás k Zámečku: Tudy se bude pohybovat velké množství lidí a cyklistů a je to také „otevřená kniha“ volající po využití všech volných ploch k přeměně na park. Už od odbočky za Technickými službami je tu příležitost jednak stromo− vím zakrýt technické budovy rozvodných závodů, jednak odklonit chodník a cyk− lostezku od silnice a všelijak ji zvlnit. Katastr Lanškrouna sahá až na vrcholek silnice na vzdáleném konci nového závodu ORPA a odtud přímou čarou k začátku zahrádkové osady Cihelna. Tady lze obklopit silnici k Agrostavu parkem z obou stran a díky tomu vhodně oddělit chodník a cyklostezku od vozovky až po začátek aleje k Zámečku. Lanškroun by mohl být městem pečlivě dobudovaných zelených pásů, přičemž jeden, dokonce souvislý, v délce skoro dva kilometry, už je v územním plánu, a to na docela protilehlé straně města – na jihu, kde by měl lemovat budoucí jihovýchodní obchvat města. Tento zelený pás by mohl vznikat docela brzo, nezávisle na možnostech obchvatu. Kdysi mi jeden zkušený zahrádkář radil: „Jak dostaneš zahrádku, hned sázej stromy! Terénní úpravy a další věci budeš dělat postupně, ale mezitím stromy zmohutní a překvapivě brzy ti poskytnou stín a pohodu.“ Jiří Kohout

Přírodní koupaliště Ve svých vzpomínkách, otištěných v letním čísle Listů lanškrounska, označili naši lanškrounští rodáci německé národnosti lanškrounské Tereziiny lázně za „první velkoryse založené koupaliště v dalekém okolí ve východních Čechách a na severní Moravě“. Pojem přírodní koupaliště není nijak vyhaslý. Takovou nebetonovou stavbu můžeme najít třeba v sousedním Bavor− sku, a já jsem se v předchozím čísle na− šeho časopisu pokusil něco takového po− psat ve smyšlené budoucí procházce dvou Čechů a německé dvojice důchodců areálem Lanškrounskách rybníků. Aby bylo zřejmé, o čem je dnes řeč, podívejme se na fotografii takového kou− paliště, převzatou z internetu (http://www.landkreis−muehldorf.de/ww/de/pub/ gemeinden/ampfing/tourismus/gr_ne_lagune.htm) Lze také použít vyhledávač a klíčová slova „Grüne Lagune“ a „Ampfing“ – to je šestitisícové městečko 70 km východně od Mnichova. Jiří Kohout

Co mně připomněl nový silniční zákon Dobré zákony jsou jako dobré boty: netlačí a dobře se v nich chodí. O novém silničním zákonu se to však říci nedá. Podobá se úzké lávce bez zábradlí, každé zaškobrtnutí znamená pád. Proto souhlasím s těmi, kteří proti němu reptají, i když řidičem už pár let nejsem. Jsem tomu upřímně rád, jezdit podle náročných nových pravidel bez pokut a ztrát bodů bych nedovedl. Raději si zavzpomínám na své první spanilé jízdy a na setkání s příslušníky tehdejšího SNB. Názvu neměli, zato zlatých hvězdiček na ramenou habaděj. Na tom, kterého jako mumii nosím v sar−

kofágu své paměti, se jich blýskalo šest. Více než čtyřicet let se rozplynulo od doby, kdy jsme se vraceli z návštěvy ro− dičů. Silnice byla rovná jako pravítko a auta na ní téměř žádná. Žena u vo− lantu dojížděla nákladní vůz, vybočila do levého pruhu a v závěsu za nákla− ďákem projela křižovatku s venkovskou silničkou. Za ní z příkopu vyskočil pří− slušník SNB a zuřivě mával plácačkou. Žena zastavila a vrátila se k nadporu− číkovi. Protože rozhovor s ním se mi zdál příliš dlouhý, vmísil jsem se do něho. „Co je vám do toho,“ zavrčel na mě

příslušník. „Paní je moje žena, a také mám řidičský průkaz. Proto chci vědět, o co jde,“ odrazil jsem jeho útok. Za předjetí nákladního vozidla na křižo− vatce měla manželka zaplatit nejdříve padesát, po zjištění, že je úřednicí, pří− slušník zvýšil pokutu na sto korun. „Nezaplatíme,“ odmítl jsem při po− hledu na příslušníka nepříliš inteligent− ně vypadajícího. „O události napište protokol a pošlete ho na náš dopravní inspektorát.“ „Co bych v něm měl na− psat?“ ptal se přiblble nadporučík. „Třeba co vám řeknu,“ uklidnil jsem ho. Z kabely vyndal příslušný tiskopis, vyplnil záhlaví a začal psát, co jsem

mu diktoval: „Ze vzdálenosti asi 80 m jsem viděl, že křižovatku přejíždí ná− kladní vozidlo a bílý spartak. Vzhledem ke vzdálenosti mého stanoviště a nastá− vajícímu večeru jsem nemohl přesně určit, zdali obě vozidla projela křižo− vatku vedle sebe, nebo byl−li spartak jen v levé polovině silnice v závěsu za náklaďákem.“ Nadporučík zapsal, co jsem nadikto− val, a zápis zaslal na ústecký dopravní inspektorát. Tam byl asi jako dokonalý zmetek hozen do koše. Co k tomu dodat? Snad jen to, že u− dálost je pravdivá a dnes neopakova− telná. Dr. Jaroslav Špaček

STRANA 18

LL 14 a 15 / 2006

CYKLISTIKA

Cyklisté pojedou závod Regionem Orlicka SKP Duha − FORT Lanškroun připravuje na dny 28. až 30. 7. 2006 20. ročník cyklistického etapového závodu juniorů s mezinárodní účastí pod názvem „Re− gionem Orlicka, Lanškroun 2006. Tento závod je součástí Českého poháru juniorů v silniční cyklistice. Startují závodníci kategorie juniorů a nejlepší z kategorie ka− detů. Pořadatel pozval i závodníky ze sousedních států. V termínu přihlášek pořadateli se přihlásilo 60 závodníků z dvaceti klubů. Pořadatel očekává ještě přihlášku z Polska a Slovenska, popřípadě z Dánska. Je připraveno pět soutěží: soutěž jednotlivců, sprinterská soutěž, soutěž o nejlepšího vrchaře, o nejlepšího závodníka roč. narození 1989 a o nejlepšího kadeta. Pořadatel má povolení k pořádání sportovní akce a ke zvláštnímu užívání silnic I. II. a III. třídy v uvedeném regionu. Závod bude probíhat za běžného silničního provozu, regulace dopravy bude prováděna příslušníky Policie ČR. Další opatření pro bezpečnost a plynulost silničního provozu bude řešena dle požadavků a situa− ce pořadatelem závodu. Zveme všechny příznivce cyklistiky ke shlédnutí hodnotné sportovní podívané. Prosíme účastníky silničního provozu, kteří se potkají na silnici s konvojem závodu, aby uposlechli pokynů policie a pořadatelů. Petr Bucháček, ředitel závodu

14:30 Start III. etapy „Přes Křížové hory“, 90 km: Lanškroun ul Nádraž− ní, H.Čermná, Jablonné n/O, Červená Voda, Šťíty, Horní Studénky, Svébohov, Václavov, Růžové Údolí, Drozdov, Jedlí, Crhov, Cotkytle, Chudoba, Lanškroun. V 17:00 cíl na ul. Nádražní.

Neděle 30. 7. 9:00 Start IV. etapy „Regionem Orlicka“, 96 km: Lanškroun, D.Dobrouč, Petrovice, Verměřovice, Letohrad, Šedivec, Žamberk, Hejnice, Č.Libchavy, Roz− socha, Rviště, D.Libchavy, Ústí n/O. Andlův Chlum, Řetůvka, Řetová, Přívrat, Kohout , Č.Třebová, Skuhrov, Lanškroun − 11:30 cíl. Start a cíl na ul. Nádražní.

Program závodu − pátek 28. 7. 16:00 Zahájení závodu na náměstí J. M. Marků 17:00 Start I. etapy „Rudoltická“, 77 km: okruh Lanškroun ul. Nádražní, Rudoltice, křiž. Ostrov, Lískový kopec, Lanškroun Dvořákova, Lanškroun Ná− dražní. Okruh absolvují závodníci 7x a v 18:45 jsou očekáváni v cíli.

Dosavadní 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 10. ročník 11. ročník 12. ročník 13. ročník 14. ročník 15. ročník 16. ročník 17. ročník 18. ročník 19. ročník

vítězové: 1987 Dlesek Václav 1988 Nazarej Josef 1989 Padrnos Pavel 1990 Krč Tomáš 1991 Lutenberger Peter 1992 Morscher Harald 1993 Wrolich Peter 1994 Mlynář Zdeněk 1995 Tichý David 1996 Lejska Tomáš 1997 Šesták Petr 1998 Bartoš Pavel 1999 Vodička Michal 2000 Mareš Martin 2001 Šel Jan 2002 Míček Tomáš 2003 Zita Pavel 2004 Benda Tomáš 2005 Konig Leopold

Jakub Danačík

Sobota 29. 7. 9:00 II. etapa, časovka „Nepomucká“, 10 km Start a cíl: Lanškroun ul. Kralická u firmy DOTA. Domácí SKP Duha Fort Lanškroun postaví na start dvě družstva. V týmu ju− niorů budou startovat: Jakub Danačík, Jakub Novotný, Jakub Šperlich, Vítěz− slav Ševčík a Tomáš Kulhavý. Lídrem juniorů je bezesporu Jakub Danačík. Re− prezentant ČR, v současné době mu patří 10. místo v celostátním žebříčku, má mimořádné předpoklady pro soutěž vrchařů. Dobře připraveni na tento závod jsou i ostatní závodníci, předpokládám, že se dobře umístí Jakub Novotný a ta− lent pro jízdu v kopcích prokazuje i Jakub Šperlich. Za tým kadetů nastoupí Filip Švestka, Tomáš Danačík, Jiří Skalický, Michael Šrámek a Tomáš Kadeřávek. F. Švestka zaujímá čtvrté místo v celostátní soutěži kadetů a spolu s T. Danačíkem budou usilovat o nejlepší umístění ve své kategorii.

RH Lanškroun Dukla Brno Dukla Brno SKP Plzeň ARBO KELI Vídeň ARBO KELI Vídeň ARBO KELI Vídeň SKP Duha Lanškroun SKP Duha Lanškroun Favorit Brno CK Brno Lokomotiva Pardubice CK Brno CK Brno CK A JE TO Třebíč CK Brno CK Brno TJ ZČE cyklistika Plzeň SKP Duha Lanškroun Filip Švestka

LL 14 a 15 / 2006

Ze sportovních deníků Oty Jurena Cykloturistika v Lanškrouně

Je to jedna z nejslavnějších kapitol lanškrounské turistiky. Začalo to tím, že po cvičitelských zkouškách si nabral Ota Juren asi 30 chlapců ve věku do 14 let. Když s nimi při pravidelné činnosti projezdil křížem krážem naši vlast, rozhodl se, že chlapci jsou již dost vyježdění a mohou si troufnout jet do zahraničí. Jako první zemi vybral nejdostupnější Maďarsko, kde si dal plán objet Balaton. Psal se rok 1963. Každý, kdo se chtěl akce zúčastnit, musel najezdit v kolektivu 3000 km. Po splnění těchto podmínek se vytvořila šestičlenná družstva, kde byl vždy jeden vedoucí a jeden mechanik. Tímto způsobem bylo každé družstvo samostatně pohyblivé a při defektech a různých nečekaných událostech nezdržovali ostatní. Vedoucí každé z těchto skupinek dostal plán, kde byly důležité údaje o cestě. Šlo hlavně o noclehy, jídlo, koupání, prohlídky atd. Nikdo nečekal, že se přihlásí takový počet zájemců. Dodnes z Lanškrouna takové množství lidí najednou do ciziny nevyjelo – bylo nás celkem 75! Denní etapy měřily kolem stovky kilometrů. Že to byl dobrý systém, se ukázalo, když všichni účastníci tuto cestu absolvovali úspěšně. Nikdo nevzdal, i když se vyskytly závažné problémy. Ponejvíce se osvědčili naši mechanici, kteří byli dobře připraveni. V cykloturistické výletové soutěži, kde byly stovky oddílů z celé naší vlasti, se všichni naučili správně vyslovovat LANŠKROUN, který tuto soutěž pra−

STRANA 19

SPORT

videlně vyhrával. I chlapci ve všech kategoriích se umisťovali na prvních místech. Po dobu asi 15 let nám ostatní oddíly záviděly tuto bohatou činnost. V té době, kdy se do ciziny moc nedalo jezdit, jsme absolvovali cesty nejen do Maďarska, ale i do Polska, Německa, Jugoslávie, Bulharska a Rumunska. Ostatní nám říkali „milionáři“, protože součet naježděných kilometrů přesa− hoval několik milionů km. Co však bylo nejdůležitější? Štáb ochotných funkcionářů. Třeba při cestě do Jugoslávie, kde jsme navštívili Plit− vická jezera (mimochodem, zde se na− táčel oblíbený Vinetou) a byli jsme uby− továni na ostrově Krk. Díky našim jugo− slávským Čechům, kteří nám byli ná− pomocni s pozváním do různých rodin, byli všichni ochotni pomoci, ačkoliv jsme neznali nikoho, ani oni nás. I tam nám pomáhali dle svých sil. Dokonce nás přijal v Záhřebu náš vyslanec, když jeden z našich chlapců ztratil všechny osobní dokumenty. Největší překážky nám byly kladeny hlavně od našich úřadů. Jen těch všelijakých potvrzení, co jsme museli vyběhat! Avšak měli jsme možnost vidět, jak se žije u sousedů, a všem nám tyto cesty něco daly. V dnešní době, kdy můžeme vyjet téměř do všech zemí, vzpomínají někdej− ší účastníci na své cyklistické cesty a svorně tvrdí, že se jim nic nemůže vy− rovnat. Hlavní zájem při těchto puto− váních byl o vodu – koupání. Ať to byl

Balaton, Otmuchów nebo moře Jaderské, Černé a Baltické. Tam se výprava pokaždé vyřádila nejvíc. Vždy bylo mým přáním, aby se našlo dost ochotných lidí, kteří by pokračovali s mládeží v dobře započaté cestě. I dnešní mládež by si to zasloužila. Při takovém množství lidí se zažilo mnoho příhod, které se dodnes vypravu− jí při různých setkáních. Například: Při jízdě přes Maďarsko jsme jeli přes pusztu. Bylo ohromné vedro. Zastavili jsme v jedné čárdě na občerstvení. Kola jsme nechali před hospůdkou. Najednou se ozvala ohromná rána! Tu jeden z chlapců – Mates – říkal dru− hému: „Jindro, myslím, že sis moc na− hustil kolo – asi ti bouchlo!“ To již Jindra nečekal, vylítl ven a přišel s úsměvem od ucha k uchu. „Co je?“ ptá se Mates. „Je to dobrý, ta rána patří TVÉMU ko− lu.“ Inu, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Po nepříjemné opravě jsme opět za smíchu ostatních „spolubojovníků“ pokračovali v další etapové jízdě. Tako− vých podobných příhod jsme zažili ještě

hodně, než jsme dojeli na ostrov Krk. Přijeli jsme na ostrov Krk. Po postave− ní stanů a po koupání se chlapci, kteří měli oči pořád otevřené, dopátrali, že poblíže je krásný strom moruše s výbor− nými šťavnatými plody. Stojí úplně o− samocen, plody jsou sladké a krásně za− barvují do červena. Po nasycení přemýšleli, co by pro− vedli našim samaritánkám Vlastě a Věr− ce. Dva z nich si nabarvili obličeje a části končetin. Ostatní začali volat o pomoc, že dva spadli ze skály a jsou hrozně po− tlučení. Děvčata nečekala a běžela pro brašny první pomoci. Celé upocené, uří− cené, když shlédly již z povzdálí chlapce, tak se zhrozily. Když však přišly blíže, spatřily, jak si hoši olizují domnělou krev. Ze všech míst a smějí se! Za jejich snahu chlapce chytly, daly jim pořád− ného hobla a hodily je do vody. Za vel− kého chechotu ostatních. Ráno Česta hlásil: „Špatně jsem se vyspal, celou noc houkaly lodě!“ A on vedle měl majitel chlívek, kde hýkali osli. joj, foto: archiv autora

AKCE CIHELNA 2006 Ve dnech 11. – 13. srpna proběhne akce MOBILIZACE – CIHELNA 2006 – KRÁLÍKY – letos s podtitulem „Chtěli hájit svobodu“. Hlavní ukázkový den pro veřejnost se chystá na sobotu 12. srpna 2006. Na dělostřeleckou tvrz Bouda bude v sobotu 12. 8. 2006 zřízena speciální autobusová linka z Králík. „CIHELNA 2006“ je třídenní vzpomínkovou akcí s bohatým programem, určená všem příznivcům vojenské historie, zájemcům o tématiku obrany státu, ale i těm, kteří si chtějí v mimořádné atmosféře akce připomenout 70. výročí zahájení výstavby čs. opevnění na Králicku. „CIHELNA 2006“ je velkou koncentrací historické vojenské techniky, zbraní, uniforem, výstroje a veřejnosti přístupných pevnostních objektů z let 1935–1938 – je to velká podívaná. Vstupné celodenní na sobotu: děti do 15 let 50,− Kč, dospělí 100,− Kč, rodinná vstupenka 220,− Kč (2 dospělí a max. 3 děti). Platí pro program a ukázky na před− váděcí ploše u pěchotního srubu K – S 14 „U Cihelny“, dále jako vstupné do Vo− jenského muzea Králíky, pěchotního srubu K – S 14 a lehkého objektu vz. 37 č. 111). Vstupné na veřejnou generálku v pátek bude jednotné, poloviční (50,− Kč).

STRANA 20

Historie lanškrounských starostů − úvod Již delší dobu se zabývám myšlen− kou napsat článek o lidech, kteří stáli v minulosti v čele našeho města jako jeho starostové, purkmistři či primátoři. Zdaleka nejsem s tou prací hotov, ale pár informací jsem už přece jen shro− máždil, a tak bych se chtěl o ně s lanš− krounskými čtenáři rozdělit a napsat ně− kolik drobných článků na pokračování o lanškrounských starostech a o době, kdy žili a pracovali. Historie lanškrounských starostů obsahuje více než stovku jmen a všech− ny je probírat nebudeme. Vynecháme povídání o těch, co žili v nejstarší době, kdy naše město patřilo různým pánům, šlechticům, prostě vrchnosti, ať to byl třeba zbraslavský klášter či litomyšlské biskupství ještě v době předhusitské, nebo šlechtické rody, které získaly lanš− krounské panství a město Lanškroun později. Byli to Kostkové z Postupic, Pernštejnové, Hrzánové a Lichtenštej− nové. Tehdejší starostové, jejichž jména často ani neznáme, byli velmi závislí na libovůli majitelů panství, moc toho dělat nemohli. V té době měli mnohem větší úlohu v životě obce městští rychtáři. Ti nebyli voleni občany, ale jmenováni feudálním pánem, aby hájili jeho zájmy, udržovali pořádek, soudili přečiny, vymáhali ro− botní povinnosti, udělovali pokuty, z nichž si část peněz ponechávali a část odváděli panské kanceláři. Rychtáři bydleli v obecních či městských rych− tách, kde mohli provozovat výnosná řemesla či obchody (hostinství, řeznic− tví, mlýn apod.), a proto si rychtu a hod− nost rychtáře museli kupovat. Ve stát− ním archivu ve Znojmě je uložena vzác− ná listina o tom, že si roku 1332 koupil lanškrounskou rychtu místní občan Tyčko ze Žamberka. Svou funkci vyko− návali rychtáři dlouho, třeba celý život, a po smrti připadla rychtářská hodnost a celá rychta jejich synům či vnukům. Naproti tomu byli starostové voleni všemi nebo aspoň určitými občany. Ti vlastně volili celou městskou radu, tzv. konšely, bývalo jich šest až dvanáct. Tito konšelé si pak ze svého středu vy−

LL 14 a 15 / 2006

PŘEČTĚTE SI

bírali starostu, dost často se to však ře− šilo tak, že se konšelé ve funkci starosty po měsíci střídali. Ukazuje to na určitou formálnost starostenské funkce a na ob− tížnost zachytit celou jejich složitou his− torii. Některá často jen náhodná jména však ve starých písemných pramenech nacházíme. Tak například víme, že roku 1402 byl v Lanškrouně starostou Henlin Senften− berger, který pomohl tehdejšímu pro− boštu místního augustiniánského klá− štera s výkupem pozemků na jeho pří− stavbu. Kolem roku 1564 byl starostou Jiří Masrle a v době, kdy se stavěla lanškrounská radnice, starostoval Petr Kožešník. Z nápisu na sousoší Nejsv. Trojice u Dělnického domu z roku 1723 se dozvídáme, že ho dal postavit purk− mistr Matyáš Chmel. Jména starostů vypovídají tak trochu i o tom, ke které− mu jazyku, zda němčině či češtině, se jejich nositelé hlásili. Velkým přelomovým datem lanš− krounské historie je rok 1789. Tehdy se rozhodnutím Českého zemského gu− bernia v Praze stal Lanškroun svobod− ným municipálním (ochranným) měs− tem a přestal podléhat vrchnostenské správě knížecího rodu Lichtenštejnů. Město si mohlo nadále samo určovat svůj osud, zvýšila se role městské rady i samotného starosty, a proto svůj pod− robnější výklad o lanškrounských sta− rostech začneme u tohoto roku. Před− stavíme si celkem devět starostů, vyko− návajících svou funkci v letech 1789 až 1938. Válečná léta i roky poválečné komentovat nebudeme, přenecháme je budoucím historikům. Postupně si tedy představíme těchto devět starostů: Josef Ohnsorg (1789−1822) Franz Riess (1823−1845) Eduard Erxleben (1845−1850) Eligius Deml (1850−1861) Josef Niederle (1861−1891) Berthold Schneider (1891−1908) Franz Neugebauer (1908−1919) Leo Winter (1919−1932) Rudolf Zoffl (1932−1938) Dušan Šlahora

Zamyšlení ke 150. výročí úmrtí českého politika a publicisty Karla Havlíčka Borovského Mezi mladou a částečně i střední generací vládne dnes hluboký nezájem o mi− nulost našeho národa − o to, jak národ vznikal, které osoby se jeho obrození ú− častnily, jaký byl kulturní a politický život v naší zemi v dřívějších dobách. Stranou zůstává i naše státnost, tedy to, na co dokáží být hrdi zejména Slováci, Poláci nebo Maďaři. Důvodů, proč zapomínáme na naši národní minulost, je určitě více. Jedním z hlavních je působení moderních médií a výchova v rodině i ve škole. Důvodem k zapomínání je bezesporu i to, že dnešní starší generace měla úplně jiné podmínky a prostředí ke svému vývoji a způsobu nazírání na život. Nebyla taková honba za penězi a kariérou, i když i zde by se našly výjimky. Že se život urychluje, moder− nizuje a dále vyvíjí, ještě neznamená hodit za hlavu svou minulost, přestat číst knihy klasiků a střemhlav se vrhnout na získávání peněz a užívání si života. Vždyť i tady nám mohou historické skutečnosti a zkušenosti ušetřit spoustu námahy i zkla− mání. Nebojme se toho, hledat poučení v minulosti. Příklad Karla Havlíčka Borovského nám může v dnešní společenské i politické situaci v lecčems pomoci. Připomeňme si jeho životní osudy a některé z jeho názorů. Narodil se dne 21. října 1821 v městečku Borová u Přibyslavi. Za svůj poměrně velmi krátký život toho prožil opravdu nemálo. Zprvu se chtěl stát knězem, neboť dle jeho smýšlení měl právě kněz nejlepší přístup k lidovým vrstvám, a ideálem mladého Havlíčka byla služba národu. Z katolického semináře však byl vyloučen pro „nedostatečný prospěch a lehké zásady“. Po krátké přípravě na novinářskou práci odešel na Rus, kde působil jako vychovatel a překladatel. Přestože odcházel jako nadšený rusofil, jedenapůlroční pobyt jej z jeho nadšení dokonale vyléčil. Po návratu do vlasti se opět věnoval žurnalistice. Byl zvolen poslancem Říšského sněmu, účastnil se i jeho známého zasedání v r. 1848 v Kroměříži. Politicky patřil do proudu če− ského liberalismu, který se domáhal národní samostatnosti v rámci Rakouské říše. Během revolučních bouří v r. 1848 byl zatčen, ale vzápětí jej propustili. Svými názory a břitkými články v Pražských novinách, Národních novinách a v týdeníku Slovan se stal tehdejším vládním kruhům tak nepohodlný, že jej v prosinci r. 1851 znovu zatkli a tajně deportovali do Brixenu (jižní Tyroly, dnes součást Itálie). Z vyhnanství se vrací po čtyřech letech s podlomeným zdravím. A 29. července 1856, tedy právě před 150 lety, umírá. Jeho pohřeb se proměnil v jedinečnou protivládní demonstraci Čechů. Jedna z přítomných žen položila na Havlíčkovu rakev vavřínový věnec s trnovou korunu − byla to spisovatelka Božena Němcová. Karel Havlíček, zvaný Borovský, se cítil být více novinářem než politikem. Používal logické argumenty i ostrou satiru v boji proti zkostnatělé církevní i svět− ské moci, nesnášel mýty a dogmata. Jeho cílem byla rovnost všech národů a sta− vů. Prostředkem k tomu může být jen vzdělanost, vlastní píle a pracovitost. Zná− mý je jeho výrok, že „Vlast nespasí vlastenecké řeči, ale poctivá práce“. Ing. Martin Košťál Havlíčkova satira je aktuální i dnes. Jako příklad si uveďme jeden epigram a úryvky ze „Křtu svatého Vladimíra“: VERBA DOCENT, EXEMPLA TRAHUNT „Co sám nerad, nečiň jinému!“ žáku pravil kantor kdesi, třepaje ho za pačesy.

Sám se nechce žádný starat, o všechno se modlí, jako by měl každý boha jen pro své pohodlí. Tak to chodí na tom světě, každou chvíli jinák: dneska ctí tě za svatého, zejtra budeš sviňák!

Vydejte se do hor cyklobusem

LL 14 a 15 / 2006

LANŠKROUNSKÉ RYBNÍKY

Náměty a připomínky z ankety věnované oblasti lanškrounských rybníků Dnes přinášíme spíše rozsáhlejší sdělení, která se objevila ve vyplněných do− taznících z ankety, jež proběhla v Lanlkrouně na přelomu května a června. Svědčí o tom, že jejich autoři o našem městě a zlepšení života v něm dost přemýšlejí: V rámci čištění Dlouhého rybníka navrhuji: 1) zřízení podélné hráze v oblasti za můstky, která by měla plnit několik funkcí − oddělit oblast rybníkářskou (potok, ryby) od oblasti rekreační (sport, vysypání pískem); 2) zřízení hřáze příčné v zadní oblasti před rákosím, která by měla hlavně plnit funkci odkalovací a za− jistit celý zadní biotop, jako oblast bez lodiček. Velice se přimlouvám během le− tošního čistění Dlouhého rybníka o zřízení jakéhokoliv opatření (např. odkalova− cí nádrže nebo hrázky) k dalšímu zanášení v budoucnosti. Je nutné vyřešit bezpečnost města před případnou havárií některých z rybníků: A) maximálně objemný pohár pod Krátkým rybníkem, b) zesílit hráz Dlouhého rybníka nasypáním makadamu, c) pohár na Jakubském potoku, d) získat Dlouhý a Olšový rybník do majetku města. Jedině tak lze cokoliv plánovat. Upravte pramen pitné vody u hráze Olšového rybníka. Na levém břehu Olšové− ho ryníka postavte ornitologickou pozorovatelnu, plošinu 10 x 5 m s obrázky vodních ptáků, kteří jsou na rybníku k vidění. Navrhuji postavit nový můstek na úrovni hráze Olšového rybníka, protože dosa− vadní železná lávka z mnoha důvodů nevyhovuje. Jde se k ní po podmáčených pěšinách, kdo o ní neví, ten ji ani nenajde. Nový můstek by usnadnil i dopravu, např. lovci, kteří na podzim přijíždějí střílet kachny, by mohli parkovat na hasič− ském cvičišti a do Obory vůbec nezajíždět. Chybí zde pěkný autokemp a koupání pro rekreanty. Ti, co se ubytují v kempu, nemají prakticky kde se koupat. Dětem rybník způsobuje vyrážku. Nejmenší děti do 5−ti let se nemají kde vykoupat vůbec. Je to škoda, protože příroda je zde krás− ná a turisté by sem začali jezdit, kdyby rybník byl čistý a děti měly alespoň brouz− daliště. Nalákalo by se více turistů, těžko je nalákáme na už 3 náměstí v Lan− škrouně, ani jedno náměstí není pro děti a stín v něm také není. Také dětský park s 1 klouzačkou by dětem zpříjemnil léto, stávající park u Střelnice je určen pouze pro děti bydlící tam, ostatní malé děti tam pěšky jdou i hodinu. V současné době se běžecké stezky prolínají s koňskými. Při deštivém počasí dochází na trasách k prohlubním po kopytech a pak stačí velice málo si při běhu na takové trase způsobit výron, při horším zlomeninu. Pozor při výběru tras!!! Půjčování kol se 3−4 stanicemi: 1) Rudoltice − nádraží, 2) Lanškroun − město (třeba IC), 3) Lanškroun koupaliště, 4) Lanškroun − Hurt. Systém: Po předložení OP a zaplacení zálohy cca 200 Kč si klient půjčí v některé stanici kolo. Na kterékoli z nich ho může vrátit zpět a dostane zase zálohu (kromě zálohy samo− zřejmě platí poplatek za půjčení). Kola jsou jednotná, jen průměrně vybavená, ale s výrazným barevním odlišením od běžných kol (např. žluté s nápisy Lanškroun). Cyklostezky eventuálně kombinovat s naučnou stezkou − příjemné pro celé rodiny (výchovné a související, pro malé děti ukázka, že přírodu je třeba chránit a pečovat o ni; udržovat okolí v rozumném stavu). Využijí i starší ročníky, pokud bude vhod− ně koncipovaná vzhledem k terénu a možnostem (fyzickým) jednotlivců. Běžecké okruhy bychom se přimlouvali vybudovat tak, aby v zimě zároveň u− možňovaly použití pro běžkaře v rámci zimního areálu se sjezdovkou, záchytným parkovištěm. Kemp aby umožňoval také možnost ubytovat v zimě. Co se týče další občerstvení, tak tady chybí nekuřácká 100% a bezmasitá jídelna (zdravá výživa). Umožnit větší prodejnu pro zdravou výživu. Cenově přijatelný nájem. Mimo jiné jsem zjistil, že v 10tisícovém městě (plus okolní vesnice) není žádná ob− čansko−právní poradna (2x do týdne). Myslíte, že by se tu něco takového vyplatilo? Lanškroun je plný restaurací, heren atd., na co dělat další! Na druhou stranu na celý Lanškroun je jedno dětské hřiště, a to skoro u rybníků. Tam potřeba není, jsou tu sídliště a na nich chybí dětská hřiště! Nemělo by tady být jedno centrální velké dětské hřiště, ale aspoň 3 − sídliště Lány (je potřeba!!), za papírnami, u cihelny (bude potřeba). V Německu i v menších

Dostali jsme dopis Vážená redakce! To, že byl z námětů do ankety o budoucím rekreačním využití Lanškrounských rybníků zveřejněn i příspěvek jednoho z členů o tom, že je třeba vybudovat i moderní rehabilitační středisko, potěšilo i ostatní členy místního Svazu invalidů. Zatím, když je potřeba zajistit společný rehabilitační a ozdravný pobyt, je nutno se obracet mimo Lanškroun. To je ovšem spojeno s dopravními problémy, zvlášť pro ty méně pohyblivé členy. Je to však hlavně pro Svaz tak velká finanční zátěž, že se takový pobyt ani nemůže konat každý rok, i když jsou tyto pobyty pro zlepšení zdravotního stavu velmi přínosné. V loňském roce se Svazu podařilo zajistit pro část svých členů úspěšný, i když krátký rekondiční pobyt v lázních Bludov. Bohužel pro chronický nedostatek finančních prostředků si větší část nákladů stejně museli uhradit účastníci sami. Přesto členové Svazu, pokud jim to zdravotní stav dovolí, nechybí ani na jedné akci pořádané v našem městě. Ať je to třeba masopustní průvod, Lanškrounská kopa nebo sportovní soutěže. Těch se účastní i ti méně pohybliví, kteří se s obrovským nasazením nadšeně potýkají nejen s disciplínou a soupeři z jiných svazů, ale i se svými zdravotními problémy. Tím větší je pak jejich radost z dobrého umístění a diplomů, kterých získali místní účastníci v minulých ročnících nemalý počet. Kdyby se s takovým nasazením naše město pustilo do budování tolik potřebného komplexního ozdravného centra, bylo by to k prospěchu celé oblasti. Pak by ani místní Svaz nebyl nucen z toho mála, co získá, vydávat značné finanční prostředky

STRANA 21

městech jsou aspoň 3 dětská hřiště, pokud se něco rozbije, už druhý den je to opravené, a proto i lidé se tam lépe k zařízení chovají, když vidí že je to vždy opravené. − Je nutné zřídit ve městě více menších dětských i odpočinkových přírodních míst s prolézačkami a lavičkami. Ve městě úplně chybí kopací plácky pro děti od 6 do 15 let. Pokud chtějí rodiče děti vést k pohybu a chtějí je odlákat od televize a počítačových her, musí s nimi na velká sportoviště. K tomu se jim nedostává ani času, ani chuti, a tak mládež, která by měla mít co nejvíce pohybu, sedí doma a vymýšlí často velmi nevhodnou zábavu. pokud by se tato hřišťátka vybudovala, jejich udržování a dozor nad nimi by mohli vykoná− vat jako veřejně prospěšnou práci lidé, kteří trvale pobírají sociální dávky. Vážení, je dobře, že se takto staráte o využití volného času pro občany města Lan− škrouna. Jen jste zapomněli na jednu početnou skupinu obyvatel, a to na osoby starší, staré − důchodce. Chtěli bychom se také zúčastnit různého dění ve městě a jak se na různé akce dostat, nemá−li rodina auto nebo nemá−li na nás čas. Větši− na z nás již v pozdních letech špatně chodí. Myslím si, že v této naší věkové sku− pině je nás v Lanškrouně kolem 1000 občanů. Již několik let na společných shro− mážděních v kulturním domě se důchodci ptali, zdali zde bude městská doprava. Zatím bezvýsledně. V Ústí nad Orlicí prý mají auto, které si mohou důchodci či jinak potřební občané zavolat a toto auto je odveze na vyšetření k lékaři, na nákup, na hřbitov (zde je to dost daleko) a dle dalších požadavků. Je to prý za ur− čitou úplatu, kterou si myslím, že dosti důchodců by si rádo zaplatilo, aby se mo− hli bezproblémově dostat, tam kam potřebují. Doufáme, že tento problém na zasedání MěÚ v Lanškrouně projednáte a třeba v LL o výsledku vašeho jednání podáte zprávu. Letní autobusová linka Rudoltice − Lanškroun − koupaliště, v zimě k HBM. Podle mého by celý projekt umocnila i lepší dostupnost regionu po železnici. Lépe využít blízký koridor. Bylo by dobré, aby v Rudolticích zastavovaly alespoň některé rychlíky, popřípadě zavést přímý vlakový spoj Lanškroun − Pardubice nebo Lanškroun − Praha, nebo aspoň přímý vůz. Myslím si, že toto by prospělo nejen Lanškrounu samotnému, ale i okolí. Nejen turistice, ale i celkové obslužnosti regionu. Od vlaku by potom turisty mohly rozvážet po domluvě mikrobusy přímo do středi− sek. Prostě mít co nabídnout jako region. Další velké zviditelnění je např. v pořadu Panorama v 8 h ráno na ČT2, kde se mohou sdělovat i aktuální informace. Hlavně už konečně zajistit osvětlení od hotelu Starý Mlýn do Kypuše!

Jaká voda je v rybníku? Na adrese Krajské hygienické stanice (http://www.khspce.cz/index.php?nad= n3&cla=usti5) najdete aktuální informace o kvalitě vody v Dlouhém rybníku. V době uzávěrky byla známa tři měření: 9. a 26. 6. byla „voda vhodná ke koupání“. Při kontrole 10. 7. byl stupeň 2 − „zhoršené smyslově postižitelné vlast− nosti vody“. Až stupeň 3 signalizuje: „zhoršená jakost vody; nevhodná ke koupání pro vnímavé jedince“, ten v Dlouhém rybníce zatím nebyl zaznamenán. LS

a cestovat na ozdravné pobyty do vzdálených míst. Všichni obyvatelé města i při− lehlých obcí a vesniček bys radostí mohli využít k rehabilitaci a rekreaci i k setkáním místní nová a moderní zařízení. Je i tak dost smutné, že se stále Svazu i přes velkou snahu členů a podporu mnoha známých i neznámých sponzorů, kterým tímto znovu velice děkuje, nedaří získat dostatek tolik potřebných finančních prostředků, nutných pro všechny své činnosti a účast na různých akcích. Momentálně třeba na zakoupení stejných triček s vhodným potiskem pro ty své členy, kteří se zúčastní jubilejních sportovních her pro tělesně postižené. Budou se pořádat potřicáté na začátku září u Dlouhého rybníka. Na minulých ročnících soutěžili místní zástupci Svazu ve stejných trikách jako tým a už se domlouvají a těší na ty letošní. Budou jistě i tak trochu slavnostní, proslýchá se, že by měl zahájení i průběh sledovat i televizní štáb. Pokud i v minulosti byly v okolí našeho města lepší možnosti rekreace, jistě by bylo možné na tradici navázat a s využitím místních ojedinělých přírodních možností a finančních prostředků z dotací vybudovat taková rekreační a sportovní zařízení, která by umožnila využít všech moderních možností rehabilitace, vodních i po− zemních sportů a rekreační turistiky. Vylepšená síť cyklostezek by umožnila lépe poznávat krásy místní přírody a konečně by bylo možné si bez dojíždění zaplavat v čisté vodě. Když se správně využijí všechny možnosti, mělo by se tu nám všem lépe žít, pracovat i odpočívat. K.S.

STRANA 22

LL 14 a 15 / 2006

NÁZORY

Pro Big Band opět saxofon – a Junior Big Band nahradíme cimbálovkou! Je červen, měsíc festivalů ,a tak jsme opět vyrazili i my za koncerty. Hráli jsme na různých akcích – koncerty pro firmy RIETER a FOREZ, pak pro město Jablon− né n/O. „Oprášili“ jsme Missa Jazz od Jaromíra Hniličky, a to na přání pěveckého sboru z Hodonína. Tam, a také v nedaleké Holíči (to už je ale Slovensko), jsme tuto nádhernou kompozici uvedli − a vždy s velkým úspěchem. Velikým překvape− ním pro nás byl plný kostel v Hodoníně, protože se hrálo v 15.00 a venku bylo tak oko 320C − závěrečný dlouhotrvající aplaus byl v tomto vedru opravdu velkým osvěžením. A také jsme se zúčastnili dvou festivalů. Ten první byl v Litvínově a nás zastihl snad v té nejnevhodnější době. Z naší původní kapely nebyl ani jeden trumpetista z Lanškrouna (za posledních 8 let ze ZUŠ Lanškroun nevyšel ani jediný pro nás použitelný trumpetista!!!), sólistku Magdu Vašíčkovou zkosila angína a náš nový bubeník v době soutěžního vystoupení právě skládal přijímací zkoušky na vysokou školu. Za toho jsme sice náhradu sehnali, ale úplně na poslední chvíli. A tak první den v Litvínově, kdy dopoledne probíhala soutěž, ani výkon kapely, která se celá sešla až na soutěžním pódiu, právě optimální nebyl. Večer jsme pak již hráli už v docela jiné pohodě koncert v litvínovském amfiteátru. Určitě proto, že se nám vrátil bubeník Martin Špinler a možná i proto, že i my jsme měli radost z toho, že zkoušky na VŠ složil úspěšně. Takže žádná velká sláva se sice nekonala, ale dobrý pocit z celé akce určitě byl, neboť jsme kromě řady setkání absolvovali i turistickou výpravu do Krušných hor. No a za 14 dní jsme vyrazili na další festival, tentokráte do České Kamenice. I když trumpetová sekce byla, a asi na dlouhou dobu zůstane, z větší části mi− molanškrounská, již se nám podařilo kapelu zrekonstruovat tak, že jsme opět celý festival vyhráli. Porazili jsme i orchestr z Litvínova, který doma před 14 dny zvítězil. Ceny nám pak předávali opět ti nejpovolanější – Felix Slováček a Václav Hybš. Jako hlavní cenu jsme dostali nový saxofon – již třetí, protože i oba předešlé ročníky jsme vyhráli také. Taky pan Hybš se mě ptal, co s těmi cenami dělám a kam je dávám. A ještě jedna cena s námi jela domů – Magda Vašíčková získala cenu za nejlepší sólistický výkon. Snad tato cena Magdě pomůže překonat pachuť z toho, že krátce po návratu se dozvěděla, že ji de facto ze ZUŠ její ředitelka Marta Obrová vyhodila! Snad za ty ceny, snad za to, že letos dva své žáky dovedla k vítězství v krajském kole soutěže ZUŠ a jednoho až do kola ústředního. A já zde musím poznamenat, že je to úspěch o to větší, že jako jeden z mála takto úspěšných učitelů neměla možnost si své žáčky postrkovat z pozice porotce! Letos totiž postupovali do vyšších kol převážně žáci panů (a paní) porotců!!! Také bych zde chtěl zdůraznit, že Magda Vašíčková byla jediným učitelem s příslušným vy− sokoškolským vzděláním na ZUŠ Lanš− kroun a navíc výborně hraje na klavír − že by v tomto byl ten problém? Kolik učitelů se v ZUŠ Lanškroun může pochlubit ta− kovýmito výsledky? Takže bych chtěl Magdě poděkovat za vynikající práci, protože dokázala připravit skutečně skvělým způsobem své žáky jak pro soutěž ZUŠ, tak pro hru v obou or− chestrech, které vedu. Nebo, přesněji řeče− no, vedl jsem. Snad útěchou pro Magdu bude to, že jsem byl ze ZUŠ vyhozen i já. A Junior Big Band, který za posledních 15 let škole ze soutěží nepřivezl jinou cenu než první (!) – tedy domnívám se, že to byla slušná práce – paní Marta Obrová zrušila také! A jako v neblaze proslulých 50−tých létech bude nevhodná americká hudba

nahrazena folklorem, tedy Junior Big Band bude nahrazen cimbálovkou. A 50. lé− ta mně připomíná ještě jedna kuriózní shoda náhod – tehdy se toto dělo za dohledu sovětských poradců, nyní za vedení ze Sovětského svazu vyškoleného učitele – on za to ale nemůže. Současné kroky Marty Obrové ve mně evokují ještě jednu vzpomínku, a to na vysílání Svobodné Evropy v dobách normalizačních. Tam jednou zaznělo, co jistý komunistický tajemník řekl zemědělců z podhorské oblasti na to, když se bránili nařízení KSČ místo brambor pěstovat pšenici: „Když strana rozhodne, tak taky místo brambor budete pěstovat třeba bambusové tyče!“ Zdá se nyní váženému čtenáři, že špatně vidí, nebo že mě přeskočilo, či že žertu− ji? Bohužel, musím ho ujistit, že tak tomu není. Za dobré výsledky se v ZUŠ Lanš− kroun odměňuje tímto způsobem. To, co jsem nyní uvedl, je pouze takzvaná špička ledovce svědčící o úrovni vedení ZUŠ v čele s Martou Obrovou, a to v duchu zná− mého hesla „Jednooký mezi slepými králem jest“! Pokud tomu někdo nerozumí, tak neschopný člověk na nějaké funkci, aby se v ní mohl udržet, musí zajistit, aby někdo kolem něho nemohl vykazovat dlouhodobě lepší výsledky práce než on sám. Třeba pod heslem „Nebudeš−li mít výsledky, ne− budeš mít potíže“! To pak nutně znamená ubíjení aktivity u učitelů schopných a po− ctivě dlouhodobě pracujících. V takovémto prostředí se ale velmi dobře žije lajdákům ba dokonce lidem zcela neschopným. Také se to dá ale zařídit tak, a v lanškrounské ZUŠ se to úspěšně aplikuje, že čas od času zde začne učit skutečně někdo opravdu schopný, s příslušným vzděláním, a dokonce i aktivní. Je to ale většinou kantor, který cílevědomě jde za svojí kariérou a tak Lanškroun je pro něho vždy pouze přechodným řešením, než si najde nějaké zaměstnání blíže Praze. A takový učitel pro Martu Obrovou pak žádné nebezpečí v podobě pravidelně dobrých výsledků neznamená, neboť ty přicházejí vždy až po několika letech, a to už je většinou takovýto pedagog z Lanškouna opět pryč. Je ale opravdu přípustné, aby se tímto způsobem řídila instituce, které má vyhle− dávat a vzdělávat na základní úrovni talentované děti z našeho města? Jak asi může být vedena výuka v ústavu, kde každý, kdo měl nějaké dlouhodobě dobré a proka− zatelné výsledky, musel z něho odejít? Výjimku dnes snad tvoří pouze učitelé v dů− chodovém věku. Kolik talentů pak asi takto vedená instituce slušně řečeno „nestihla objevit“, spíš bych ale řekl odepsala? Ale je pravda, že vedení ZUŠ Lanškroun je zcela nepře− konatelné ve vyplňování formulářů a dotazníků, a když jich zrovna není dost tak nějaký ten dotazníček iniciativně vymyslí. A to vše za peníze daňových poplatníků a z velké části přímo i klientů této školy, tedy občanů našeho města! Dál toto komentovat zatím nechci, ale myslím si, že je nejvyšší čas podrobit si− tuaci v ZUŠ Lanškroun podrobnějšímu rozboru. Rád k tomu doložím třeba statistiky výsledků či další informace, zdůrazňuji, že prokazatelné, ze kterých nutně musí vyplynout neudržitelnost současného stavu. Jen na závěr několik dotazů, na které si dokáže většina čtenářů odpovědět sama: − Proč ZUŠ Lanškroun nese jméno mistra Jindřicha Pravečka, když k naplnění jeho odkazu její vedení nehnulo prstem? − Proč 3 poslední roky nebyl žádný učitelský koncert, když každá ZUŠ je pravi− delně pořádá, aby prokázala schopnosti a dobrou úroveň učitelského sboru? − Proč Marta Obrová na poradě před zahájením právě skončeného školního roku uvedla, že Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy považuje mládežnické orchestry za jeden z nejlepších způsobů aktivní antidrogové politiky mládeže a vzápětí orchestr bezdůvodně zruší? Na závěr zdůrazňuji, že se tato má kritická slova týkají pouze a jen vedení školy a nikoliv učitelů samých! Může totiž být i učitel, který nikdy žádné špičkové výsledky neměl, a přesto je to učitel dobrý. Ale vydávat učitele z prokazatelně a dlouhodobě výbornými výsledky za učitele špatného … tak to snad asi jde je− nom v lanškrounské ZUŠ!!! Josef Pilný, foto: Václav Šilar

„Skoro“oktet Somebody´s Singing ukončil svou 4. sezónu S koncem školního roku a s nadcházející „okurkovou“ sezónou se přiblížil i konec 4. sezóny vokálního oktetu Somebody´s Singing. Bývá zvykem se na ta− kovém konci ohlédnout za uplynulými měsíci a trochu bilancovat. Čtvrtý rok našeho zpívání nám přinesl třetí narozeninový koncert, na kterém jsme „pokřtili“ naše první profilové CD, koncert v kostele ČCE a nechyběl ani tradiční vánoční koncert na Boží hod vánoční v kostele sv. Václava. Po zkouš− kovém období jsme na jaře vyrazili i mimo Lanškroun. V dubnu jsme měli samo− statný koncert v bývalé synagoze v Rousínově, v květnu jsme zpívali na Setkání s písní v Dolní Čermné. Pomyslnou třešinkou na dortu a příjemným zakončením našeho roku byl pro nás koncert v Hradci Králové, kde jsme 29. června vystoupili na koncertě společně s Saint Louis Gospel Singers (USA). Z ohlasu publika po skončení koncertu soudíme, že naše koncerty byly vydařené, a tak už teď těšíme na příští sezónu. Chtěli bychom vám všem, kteří nás podporujete, chodíte na naše koncerty a rádi nás posloucháte, poděkovat za vaši přízeň a popřát vám příjemné a slunečné léto. Oktet Somebody´s Singing

Z BOWLINGU:

Porazila jsem Pafku, hledám soupeře. Miriška

LL 14 a 15 / 2006

STRANA 23

SDĚLENÍ

Máme mít obavy o směřování ZUŠ? Big Band Lanškroun byl opět úspěšný na festivalu. Těší nás, že město dobře reprezentoval a přivezl si krásné ceny. Ale už titulek příspěvku, jehož autorem je kapelník Josef Pilný, jako by bil na poplach. Já sama o dané problematice něco vím – jsem členkou výboru sdružení rodičů v ZUŠ a také předsedkyní komise pro kulturu a cestovní ruch. Ale čtenáři by mohli být zmateni. Vyhráli saxofon a teď je ruší… Ve skutečnosti jistou dobu existovaly v Lanškrouně Big Bandy dva, oba vedené p. Pilným. Junior Big Band (JBB) působil jako jeden ze souborů ZUŠ a zároveň byl jakousi přípravkou a zá− sobárnou talentů pro „velký“ Big Band, hrající „pod křídly“ kulturního centra. Většinou se na veřejnosti prezentoval ten druhý. Pro oba společně bylo snadnější dosáhnout na finanční podporu od města, která jen letos činila 49 z celkových dvě stě tisíc korun určených v Lanškrouně na kulturu… O objasnění podrobností jsem požádala ředitelku ZUŠ paní Martu Obrovou. Začněme jednou z otázek pana Pilného. Proč končí JBB? Junior Big Band byl do 30. 6. 2006 orchestrem ZUŠ J. Pravečka a opravdu ve školním roce 2006/07 ve škole už nebude. To proto, že zde nebude učit jeho ve− doucí. Žáci však o možnost hrát v orchestru nepřijdou. Škola nabízí uplatnění v orchestru VOKINS, vedeném učitelem Bohumilem Havelkou, další příležitost najdou v komorních souborech. V loňském roce vzniklá cimbálovka je jedním z nich, rozhodně ale neplatí, že je zde cimbálovka místo JBB, jak tvrdí titulek článku Josefa Pilného. S příchodem nového učitele hry na klarinet přibudou nové možnosti uplatnění hráčů na dechové nástroje. Všechna obvinění vznesená v článku pramení z jedné obavy − kde bude brát Big Band (který nemá se školou nic společného, jen to, že ti nejlepší hráči z JBB školy vystupovali právě také v Big Bandu) nové hráče a zpěváky. Proč byl ukončen pracovní poměr s Josefem Pilným, vedoucím lanškroun− ského Big Bandu, a navíc i s členkou téhož uskupení Magdou Vašíčkovou? Oba kolegové měli uzavřený vedlejší pracovní poměr na dobu určitou, a to do 30. 6. 2006 v rozsahu 3 a 4 hodiny týdně. Takto mělo v tomto roce uzavřenou pra− covní smlouvu dalších pět učitelů. K otázce zmiňované kvalifikace musím uvést na pravou míru, že vysokoškolské vzdělání pro ZŠ v oboru speciální pedagogika a hudební výchova nesplňuje podmínku kvalifikace pro učitele ZUŠ výuka hry na nástroj. Přijetí nekvalifikovaného učitele je vždy otázkou náhradního řešení z důvodu nedostatku kvalifikovaných učitelů, kteří se do Lanškrouna opravdu nehrnou. I když tedy podle požadavků nebyla kvalifikovaná, měl žák slečny Vašíčkové opravdu dobré výsledky. To by nemohlo být důvodem k obnovení smlouvy? Umístění žáka v ústředním kole je opravdu výjimečná záležitost. Nechci v žád− ném případě snižovat úspěch pedagoga,jsem ráda, že nám Magda Vašíčková a ta− ké pan Josef Petrák vypomohli v kritické situaci po odchodu dlouholetého učitele hry na klarinet pana Luďka Vejrka. Právě zmiňovaného úspěšného žáka učil čtyři roky pan Luděk Vejrek. Jenom nemoc způsobila, že u daného žáka pod úspěchem nebyl podepsán právě on. Stojí určitě za to připomenout, že v ústředním kole jsme v tomto roce měli celkem čtyři stejně úspěšné žáky hudebního oboru a vy− nikající skupinu děvčat tanečního oboru s choreografií „Povídaly, povídaly a po− vídaly“, které získaly ocenění nejvyšší hned na dvou různých soutěžích v ČR.

WOLFGANG AMADEUS MOZART ( 27. 1. 1756 Salcburk − 5. 12. 1791 Vídeň) Wolfgang se narodil do rodiny skladatele a houslisty Leopolda Mozarta. Školy nenavštěvoval, o jeho vzdělání pečoval otec sám. Leopold začal svého syna vyučo− vat, když mu byly čtyři roky. W. A. Mozart už velmi záhy vykazoval výjimečné nadání: neobyčejně jemný (absolutní) sluch, mimořádnou paměť, intuitivní smysl pro to, co je podstatné, fantazii, potřebu sebevyjádření, silný hravý a tvořivý pud, senzitivní nadání pro nástrojovou hru. Otec s ním a jeho sestrou Marií Annou pod− nikal koncertní cesty, mimo jiné do Vídně, kde obě děti hrály před císařovnou. Lidé na koncertních cestách obdivovali jeho virtuozitu, jeho skladby, improvizace a k tomu ještě „cirkusové“ kousky, jako byla hra na zakrytých klávesách atd. V roce 1763 píše Mozart první symfonie a houslové sonáty. Roku 1769 se na hodinách v Bologni u Padre Martiniho spřátelil s J. Myslivečkem. Během pobytu v Itálii přijal v Římě od papeže Řád zlaté ostruhy a titul rytíře, který ale neužíval. V roce 1782 se oženil s Konstancií Weberovou a v tomtéž roce měl také premiéru jeho německý singspiel Únos ze serailu. Ale ani úspěch tohoto kusu nepřinesl Mozartovi stálé angažmá. Ve Vídni žil se svou manželkou z honorářů za skladby, za výuku ve šlechtických rodinách a za koncertní vystoupení. Umělecky náročná tvorba vrcholného Mozartova údobí se stala pro publikum nesrozumitelnou a skla− datel se dostává do společenské izolace. Figarova svatba (1786) má na rozdíl od Vídně obrovský ohlas v Praze. V roce 1787 zde Mozart řídí několik představení a provedl zde také svou Pražskou symfonii. Opera Don Giovanni byla dokončena v Praze a poprvé uvedena 29. 10. 1787 v Nos− ticově (dnes Tylově) divadle. Předehru k Donu Giovannimu napsal Mozart během jediné noci (před premiérou). Ve stejném roce vzniká mnoho skladeb, mimo jiné Malá noční hudba. Mozart je jmenován dvorním skladatelem. V září 1791 uvedl W. A. Mozart ve Vídni výpravný singspiel Kouzelná flétna. Requiem, které Mozart psal na objednávku, již nestihl dokončit. 5. 12. 1791 Wolf− gang Amadeus Mozart zemřel a byl pochován do společného neoznačeného hrobu. Mozart představuje vrchol hudebního klasicismu. Ve svém díle (Köchlův seznam

Ano, o tom, že úspěšní v ústředním kole hudebních soutěží byli čtyři žáci, jsme informovali v článku, který vyšel v minulém čísle. Kdo se podepsal na úspěchu těch tří zbývajících? Jedním z úspěšných žáků byl cimbalista vedený Vjačeslavou Lohvinovou, další dvě byly moje žákyně hrající na zobcovou flétnu. Pro zajímavost, jedna z těch „mých“ dívek přivezla ze soutěže „Junior Note Prague“ cenu absolutního vítěze…. Jiná moje žákyně byla přijata na konzervatoř ke studiu hry na klavír. Je to asi pro pana Pilného málo. ZUŠ Lanškroun nese jméno mistra Jindřicha Pravečka, co dělá k naplnění jeho odkazu? Souhlas mistra Jindřicha Pravečka s užíváním jeho jména v názvu školy, které škola nese od roku 1997, byl a stále je pro školu a pedagogy velkou poctou. Ško− lu každoročně opouští řada absolventů, kteří pokračují v hudebním vzdělávání na pedagogických fakultách či konzervatořích. Pro školu je dobrou vizitkou, když vidí své bývalé žáky v různých hudebních seskupeních. Ještě větší radost mám z toho, když se bývalí žáci vracejí k nám do školy v roli rodičů a stojí o vzdělá− vání svých dětí v naší škole. Prezentace výsledků žáků školy spojené se jménem mistra Pravečka mimo naše město na koncertech, vystoupeních TO nebo výstavách stále je a bude i v budoucnu připomínat jméno hudebníka, dirigenta, skladatele, ale hlavně dobrého člověka. Musím potvrdit, že nejen naše škola se bohužel potýká s nedostatkem hráčů na dechové žesťové nástroje. Není v mé pravomoci tento český trend změnit. Spíše rodiče se brání tomu, aby jejich dítě začalo hrát na žesťový nástroj. Pan Pilný kritizuje celkovou činnost školy. Co k tomu můžete říci? Pan Pilný, ač na škole dosud učil, nemá o činnosti školy správné informace. Užívat fráze jako že odepisujeme talenty za peníze daňových poplatníků, jsou moc silná slova a je v kompetenci kontrolních orgánů ze strany zřizovatele, aby toto posuzoval. Sama bych tento rok hodnotila jako velice úspěšný i z hlediska projektu spolupráce se zahraničím, kladně hodnotím i zvýšení zájmu rodičů i cizích návštěvníků na akcích školy, které se uskutečnily pro širokou veřejnost. Jak už jste zmínila, pro minulé číslo Listů Lanškrounska jsem udělala souhrn těch nejdůležitějších akcí. Za největší problém považuji opravdu nedostatek učitelů. Mám na starosti 28 zaměstnanců. Když bude učitelský sbor plně obsazen na celé úvazky, tak to bude 18 lidí, kteří budou každý den ve škole a budou vědět, co se ve škole děje. A co zmíněné učitelské koncerty jako forma prezentace kvality učitelského sboru? Nevím, odkud má pan Pilný informace, že si troufne tvrdit, že každá ZUŠ pravi− delně pořádá koncerty učitelů. Pan Pilný asi neví, že učitelé běžně vystupují se svými žáky na veřejných akcích a že jsou členy hudebních souborů, se kterými ab− solvují řadu koncertů nejen v Lanškrouně, ale i v zahraničí. Pracovní řád pro pedagogické pracovníky povinnost zvláštních koncertů učitelů neukládá. A otázka na závěr: komu připadne zmíněný vyhraný saxofon? Dostane ho škola nebo orchestr pana Pilného? Na festivalu v České Kamenici soutěžil už zmíněný „dospělý“ Big Band, který i nadále existuje. Ten saxofon získal a bude používat. Děkuji za rozhovor. Lada Sitová

čítá 626 kusů) obsáhl všechny hudební druhy a syntetizoval všechny stylové podněty své doby. České země prosluly jako místo obdivu k Mozartovi. V Praze byla vydána první kniha o Mozartovi a vznikla tu první mozartovská společnost. „ ...víte, že já v hudbě takříkajíc vězím − že se jí zaobírám celý den − že rád spekuluji − studuji − rozvažuji (úryvek z Mozartova dopisu r. 1778). Literatura: Osobnosti světové hudby, Tomislav Volek, Mladá fronta, Praha 1982, Sto slavných skladatelů, Miroslav Barvík, Práce, Praha 1963, Encyklope− dický atlas hudby, Ulrich Michel, Lidové noviny, září 2000 Náš tip: Sledujte přes prázdniny televizní, rozhlasové pořady o W. A. Mozarto− vi, čtěte příslušnou literaturu apod. V září bude vyhlášena soutěž o vstupenky na premiéru Requiem v Lanškrouně. Zpracovala M. Wendligová

MOZARTOVO REQUIEM Neděle 22. 10. 2006 v 16 hodin − kostel sv. Václava Uvedení Mozartova Requiem připravuje MgA. Bohuslav Mimra Účinkují: Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice – dirigent Jiří Kožnar Komorní orchestr Jaroslava Kociana Letohradský smíšený pěvecký sbor Familia Cantorum – sbormistr Petr Hoffmann Sólisté: Anna Hlavenková − soprán Edita Adlerová − alt Jaroslav Březina − tenor Milan Bürger – bas Pavel Černý – varhany Provedení řídí – MgA. Bohuslav Mimra Pořadateli jsou Římskokatolická farnost Lanškroun a Kulturní centrum Lanškroun Další informace včetně prodeje vstupenek budou zveřejněny v září 2006.

STRANA 24

LITERÁRNÍ PŘÍLOHA

V letní literární příloze bychom vás chtěli seznámit se zajímavými pracemi studentů lanškrounských škol. Najdete zde úspěšné práce z mezinárodní soutěže Tvoje vize společné Evropy (od studentek nižšího gymnázia), maturitní práce studentů SZeŠ a úryvky z maturitních prací gymnazistů. Redakce

Putování větru Dobrý den, já jsem vítr. Dostanu se všude, všechno slyším a všechno vidím. Nevydržím dlouho na jednom místě, jsem stále v pohybu. Provázím prostor a čas už od doby, kdy vznikla Země, a o lidské historii bych mohl vyprávět romány. Občas někdo zaslechne mé poselství a je uchvácen o− brazem dávných dob, jejichž vůně a zvu− ky mu přináším. Vám bych chtěl pově− dět, co jsem zažil v Evropě v roce 2020 a jak se v posledních letech změnila. Můj příběh začíná v Anglii. Prolétal jsem právě nad přelidněným Piccadily Circus, s malinko škodolibým nadšením čechral lidem vlasy a utrhoval jim slova od úst. Z jedné lavičky jsem si půjčil za− pomenuté noviny a zběžně jsem je pro− listoval. Palcové titulky na obálce hlá− saly, že „Druhým prezidentem EU byl zvolen Fin Kalle Börger, anglický favorit Lee Jones opět neuspěl.“ Ano, na to si vzpomínám, stalo se to včera, chtěl jsem zlehka zavát novému prezidentu do tváře a omylem jsem mu vytrhl z ruky papír s nachystaným proslovem. Uuups! Ještě, že nejsem právně postižitelný, ji− nak by mě mohl zažalovat. Po této letmé vzpomínce jsem se vydal dál, pohrávaje si se sáčky od bonbónů po nepořádných turistech. Vzápětí jsem ucítil vůni celozrnné bagety ze stravo− vacího centra Mac Ronald, patřícího pod síť ekologických a zdravých fast foodů, které před pěti lety definitivně nahradily po celé Evropě Mac Donald kvůli jeho rozporu s předpisy Evropské unie. O− tevřeným oknem jsem vlétl dovnitř. Za prosklenými stěnami tam seděli u sto− lečků lidé různých národností, uvol− něně si povídali a smáli se v dopoledních paprscích srpnového slunce. Teď o prázdninách v Londýně téměř nepotkáte Angličana, i ve školním roce tvoří více než tři čtvrtiny města přistě− hovalci. Chvilku jsem poslouchal, co si povídají, a zase jsem letěl dál, sám se

sebou o závod (neboť jsem vítr), pryč z Londýna, nad řekou Temží a přes kanál La Manche, a dál, dál, až do Francie. Již z dálky mě přitahovala Eifellova věž jako maják zbloudilou loď, přibli− žovala se čím dál víc. Radostně jsem ji obkroužil a poté jsem se složitým ma− névrem vrhnul k zemi, na poslední chvíli jsem se stočil a již s menší silou jsem se vydal na průzkum města. Dost se změ− nilo, v centru vyrostly dvě nové prestiž− ní univerzity, kde pobíhaly davy lidí s náručemi knih, všude byl ruch a shon. O kousek dál slečny au−pair hlídaly své svěřence na dětských hřištích a vymě− ňovaly si své zkušenosti a dojmy. Jemně jsem si zalaškoval ve svěží ze− leni, která kvůli předpisu Evropské unie vyrostla v centru města (jak stálo na in− formační tabuli opodál), prolétl jsem se po svých oblíbených místech. Po širo− kých ulicích pode mnou proudila pestrá řeka spěchajících lidí. Potěšilo mne, že už tam nejsou bezdomovci a žebráci, vždycky mi těch lidí bylo líto, nejspíš tedy vešel v platnost nový zákon Evrop− ské unie o sociálních dávkách a novém bydlení pro lidi bez domova. Víte, nejsem moc materiálně zaměře− ný, nepotřebuji jídlo, šat ani bohatství, proto se zajímám o vědu – nejraději mám astronomii, psychologii, filozofii a po− litologii, proto mi prosím odpusťte ty řeči o Evropské unii. No, ale vraťme se do Paříže. Po pro− létnutí města jsem se vznesl až nad mra− ky o závod s jedním airbusem (samozřej− mě jsem vyhrál, i když jsem mu dal ná− skok) a poté jsem letěl směrem na Špa− nělsko, další z mých oblíbených zemí. Těšil jsem se na azurové moře, cestou jsem si ještě zakličkoval mezi obrov− skými kouřícími komíny továrny v Nior− tu a také mě zarmoutil pohled na obrov− skou skládku odpadků, která mi moc nevoněla, a tu jsem již pod sebou spatřil nebeskou modř Biskajského zálivu.

Můj deníčku Můj deníčku, dnes je 16. 9. 2020. V deníku mé mamky jsem našla vše o tom, jak to bylo dřív. Představ si, že oni čekali třeba na cestě do Itálie celý den v koloně na hranicích. My jsme tam byli dneska a je to cesta bez problémů. Potkala jsem tam pěkného kluka. Je to Ital a je mu šestnáct let. Dnes jsme si už psali na počítači. Když jsem byla menší,tak mi italština dělala problémy, ale teď ji ovládám levou zadní. Stejně jako dalších osm jazyků. Mamka měla napsáno v deníčku, že se učila anglicky a rusky. To už jsem uměla ve čtyřech letech. Posledním jazykem, který se učím, je estonština, ale ta mi dělá opravdu problémy. Sice jsme tam už párkrát byli, ale mně to pořád nejde. Ale zpět k tomu klukovi. Jmenuje se Paolo a bydlí v Anconě. Taťka s mamkou tam něco kupovali do práce a já se věnovala nákupu. Paolo si zrovna vybíral nové rifle a já jak jsem se na něj dívala, tak jsem narazila přímo do stojanu…Ach jo. 17. 9. 2020 Jóóóóó, Paolo psal, že za dva dny přijede. Ok, tak honem nakupovat. Nasedám do auta, co jsem dostala letos k patnáctinám, a vyrážím pro kamarádku a hurá do města. Ale do jakého? Ve Vídni jsem byla minulý týden a už se mi tam nechce, protože tam nic nemají. V Hamburku, tam stejně jako před čtrnácti lety stávkují popeláři a děsně to tam smrdí. Tak mi zbývá Paříž. Dříve označovaná jako město lásky, ale nyní, s továrnami, co tu jsou, bych ji nazvala městem smogu…, ale móda tu nevymřela, a tak se jdeme podívat, co se nosí nového. Wow, jako první jsme vešly do takového malého obchůdku v centru, kde byla nová móda z Orientu. Touhle dobou „frčí“ oblečení z Indie. Kamarádka si dokonce nechala udělat třetí oko. Vybrala jsem si zde nádhernou hnědou sukni, která je mi pod kolena. Musím si k ní vybrat ještě boty. Ano, už je vidím! To jsou ony! Červené boty na snad

Nalétl jsem těsně nad zvlněnou hladinu a nechal jsem se skrápět vodní tříští. Nádhera! Slunce již bylo vysoko na obloze, když jsem dorazil do Madridu. Cestou jsem prohnal pár mraků, aby se neřeklo, že zanedbávám svoji práci, a posléze jsem zvolna přistál nad novým gigan− tickým fotbalovým stadionem, zrovna hrál domácí Real s Bayernem Mnichov. Dokoukal jsem zápas do konce (skon− čilo to 4:3 pro domácí), potom jsem vyklouzl ven a vydal se omrknout tech− nologické novinky z obrovské výrobny na okraji města, která vyváží do všech zemí Evropy a řadí se ke světové špičce. Promiňte, už zase mluvím jako nějaký ekonom či co. Do výrobny jsem vnikl malou škvírou mezi pečlivě střeženými pancéřovými dveřmi (ještě že nejsem obézní) a poté jsem zavítal do vývojo− vých laboratoří. Nestačil jsem se divit, co všechno do− kážou lidé vymyslet. Zaujal mne zejména přenosný teleportál a kapesní počítač, telefon, televize, DVD, MP3 přehrávač, kamera, překladač – vše v jednom, které by měly být uvedeny na trh do pěti let. Celý nadšený jsem vylétl ven, udělal jsem trojité salto s pěti vruty a zamířil jsem opět dál, tentokrát do Itálie, země módy a rychlých aut. Cestou nad obrov− skou vodní plochou části Středozemního moře jsem popohnal několik plachetnic, omylem jsem odnesl slunečníky turis− tům na Menorce a chvíli poté se přede mnou objevila podlouhlá italská pev− nina. Zamířil jsem nad Řím, oprášil jsem si vědomosti z historie a s chutí jsem se prolétl po památkách. Všude cvakaly digitální fotoaparáty turistů. Mimo jiné jsem prolétl i italským par− lamentem, právě debatovali o tom, jak snížit nezaměstnanost z alarmujících šestnácti procent a jestli to má na svě− domí příliv cizinců do země v posledních letech. Tato debata byla typicky politická : zabrala hodně času a nikam nevedla. Vzhledem k tomu, že více než čtvrtinu parlamentu tvořili lidé jiných národností než Italové, se tomu ani nedivím. Otevřeným oknem jsem vylétl zase ven a lenošivě jsem proplouval ulicemi

LL 14 a 15 / 2006 kolem obchodů se suvenýry a se zmrz− linou. Probudil jsem se z lehké apatie a co nejrychleji jsem zamířil pryč. Jen tak jsem letěl a závodil s novým rych− lovlakem a vzápětí jsem zjistil, že se nacházím nad Německem. Nabral jsem tedy směr na Berlín. Pře− kvapilo mě, že i ve vysoce průmyslo− vém Německu převažuje zeleň nad šedí velkoměst, alespoň oproti dřívějšku. V Berlíně jsem se zdržel jen krátce, ale připadalo mi, jako by Němci začali ztrá− cet svoji kulturu, do jazyka se pomalu vkrádaly anglické výrazy. Nejspíš to bu− de následkem snadnějšího cestování a celkového propojení evropských stá− tů. Otázkou zůstává, zda je to správné a přirozené. Snažil jsem se na tento problém na− hlédnout filozoficky a po dlouhém roz− jímání v letu jsem dospěl k názoru, že je sice fajn, když se v pohodě domluvíte po celé Evropě a nemusíte si pořád mě− nit peníze, ale pokud stát ztrácí svoji kul− turu, humor a vkus, to, co ho činí je− dinečným, přestává být státem a stává se součástí jiného celku. Zda je to pro něj dobré či špatné, závisí na okol− nostech. Když jsem se rozhlédl, s údivem jsem zjistil, že plachtím nad rozsáhlou zelenou plání protkanou modrými nitkami řek. Pomyslel jsem si, že to musí být Polsko. Zalétl jsem si do Varšavy obhlédnout „evropský Hollywood“, obrovské fil− mové studio, které již čtyři roky úspěšně konkuruje západním tvůrcům. Letmo jsem prohlédl nabídku sousedního 3D kina a překvapilo mě, jak od vstupu do Evropské unie, kdy jezdily davy lidí levně nakupovat do Polska, v tomto státě stouply ceny. O kousek dál byly na sloupu vylepeny portréty hledaných zločinců. Díky snad− nějšímu cestování zřejmě stoupla kri− minalita. Zapadalo slunce. Zamyšleně jsem si pohrával s utrženým listem lípy z ne− dalekého parku a uvažoval jsem, jestli společná Evropa lidem víc přinesla nebo vzala. List se pomalu snášel k zemi. A já neznal odpověď. Iva Šilarová, kvarta, Gymnázium Lanškroun

pěticentimetrovém podpatku. Na vrcholu bot je šňůra, která se obtočí kolem nohy až po kolena, takže to vypadá originálně. Ale problém! Triko! Prošly jsme celou Paříž, ale kde nic, tu nic. Už bylo celkem pozdě, tak jsme se vydaly domů… Kamarádka si celou cestu domů zpívala jeden song, který slyšela kdesi v restauraci. Ta písnička se mi líbila, ale když ji člověk slyší asi popadesáté, tak už ji nemusí. Kdyby alespoň zpívala, ale ani to se říci nedá. 18. 9. 2020 Už jenom jeden den a já pořád nemám to triko!!!! Já se zblázním! Šatník−nic!!!. Kamarádky−nic!!!. Mamka−??? Mamka− to mě nenapadlo…Super!!! Našla jsem tam jedno tílko, které si koupila, když byla celkem mladá, a bylo to její nejoblíbenější triko, protože se v něm seznámila s taťkou. Prý se zrovna nosilo to, co se nosí teď… No, podle fotek bych to netvrdila. A ten mobil, co drží v ruce! Vždyť měl je− nom jakýsi zastaralý foťák a rádio… To teď − to jsou mobilky… No a teď ještě mamce opatrně sdělit, že jdu ven v jejím triku. Plus si ještě vyslechnout nejméně hodinovou přednášku o tom, že na kluky mám dost času a jak to bylo za jejích mladých let. Odpoledne jsem jela za město, alespoň do toho kousku přírody, co zbyl, a vydávám se s foťákem mé mamky vykouzlit pár pěkných obrázků, abych se alespoň s něčím mohla pochlubit. Mamka je totiž jedna z nejúspěšnějších fotografek a moc času doma netráví. Což má své plus i mínus. Její první dobrý foťák byl prý digitál, což byl objev na tu dobu. Už se těším na prázdniny. Mám totiž slíbený tábor na Novém Zélandě. 19. 9. 2020 Dneska jsem, můj milý deníčku, nemohla dospat, protože je dnes den D. Nejen obyčejné velké D, ale obrovské D. Paolo říkal, že na něho mám počkat na letišti, protože ho rodiče nechtěli pustit autem… Celé ráno jsem strávila tím, že jsem se

LL 14 a 15 / 2006

LITERÁRNÍ PŘÍLOHA

pořád pozorovala v zrcadle a vymýšlela účes. Nakonec jsem se rozhodla, že zajdu k mamčině kamarádce, která se kdysi učila kadeřnicí, ale nyní dělá manažerku v bance. Ta hned, jak se na mě koukla, už věděla, co se mnou udělá. Konečný výsledek byl opravdu překvapující, vlasy prodloužené nejméně o deset centimetrů, lehce zvlněné a nadýchané. Do mých hnědých vlasů přidala zlatavý nádech a oran− žovou sponku s ozdobou podobající se živému květu. Poprvé jsem si připadala jako královna celého světa. Doma jsem se oblékla do věcí, které už visely vyžehlené na ramínku od naší služky, vzala jsem si ještě svůj oblíbený náramek z dovolené v Indii… Ale ne! Co to vidím?! Náš milounký pejsek jménem Harry udělal loužičku přímo na mé kabelce! Což znamená to, že musím nejen hledat novou kabelku, ale ještě jít s Harrym ven, aby nebylo ještě hůř… Tak tohle se může stát jen mně, říkám si, ale do toho někdo zazvonil. Otevřu dveře a hned v obličeji mi přistane kytka. Jenže my, co máme alergii na pyl, tak začneme hned kýchat a já kýchla tak, až se le− žící Harry postavil na všechny čtyři a málem ještě na ocas. Když tu se ozvalo „Scu− sate!“ což v češtině znamená něco jako promiň, ale pro mě to znamenalo něco jiného… PAOLO! To musel přijet, když jsem se zrovna převlékla do tepláků a tílka, že se půjdu proběhnout s Harrym?! A co vlastně dělá u nás doma?! Usmála jsem se na něho a on mi úsměv oplatil. Řekla jsem, že hned přijdu, ať na mě zatím počká v parku naproti našemu domku…No, domku, je to taková menší třípatrová vilka. Mamka říkala, že tohle si za jejího mládí mohly dovolit jen hollywoodské hvězdy nebo zloději a tuneláři. No jo, mamka to holt měla těžký… Už jsem se převléknutá vydávala ven, když tu se ozval mamčin hlas shora: „Vem Harryho ven, nebo zas někde udělá louži a budeme to muset drhnout!“ Jen jsem si v duchu řekla, že už se stalo. Ale bez reptání jsem našla vodítko, připnula Harryho, abych za ním nemusela zase jako střelená běhat po parku, až uvidí nějakou tu svoji družku, a vydala se ven. Paolo seděl na lavičce a pročítal si česko−italský slovník, protože on má problém s češtinou asi jako já s estonštinou. Když tu se na mě podíval, řekl česky: „Už bydlím ne v Itálii, ale zde v Čechy, můžeme my vidět pořád.“ Žaneta Hrubešová,tercie, Gymnázium Lanškroun

Z maturitních písemek Podali jsme ruku trávě – a je to obilí. Podali jsme ruku ohni – a je to raketa.

Zvolna, opatrně podáváme ruku lidem, některým lidem. (Báseň Miroslava Holuba ze sbírky Slabikář)

O lidech, kterým bychom ruku podali a nepodali Ahoj, Iko, ráda tě poznávám. Podala bych ti ruku – víš, to je u nás na Zemi takový zvyk – ale asi se budeme muset obejít bez toho, když ve vašem světě ruce nemáte… Ale mohu ti o nich alespoň povědět. Ruka. Pět prstů a dlaň. Jeden z nej− užitečnějších nástrojů, jimiž nás příroda obdarovala, a to většinou hned v dvojím vydání. Nástroj nesmírně užitečný a uni− verzální. Ruka může držet kladivo nebo jehlu, může klepat prsty do klávesnice nebo jen tak o stůl z dlouhé chvíle. Může udeřit i pohladit. Pouhý palec na ruce císařů kdysi rozhodoval o životě a smrti. Ruka se může také podávat… Proč jsme si my, lidé, vymysleli tak podivný zvyk? Původně to prý bylo znamení, že člověk nedrží zbraň. Dnes máme k po− dávání ruky přehršel důvodů a příleži− tostí. Při seznamování, při vítání i lou− čení. Rukoudáním přejeme hodně štěstí, projevujeme upřímnou soustrast, stvrzu− jeme dohody, uzavíráme mír a blaho− přejeme vítězům. Jak se to dělá? Natáhneš pravou ruku, stiskneš dlaň protějšku, pak zase povo− líš a vrátíš ruku zpět. Vlastně je to jedno− duché. To by ale nebyli lidé, aby to ne− zkomplikovali, věř nebo ne, existují pra− vidla, kdy, kdo a komu má podat ruku a jak pevně a na jak dlouho ji stisknout. Vlastně je to jeden z propracovaných a společensky uznávaných druhů pře− tvářky. Kolikrát člověk vidí, jak si dva třesou rukama a usmívají se, ale ve sku− tečnosti se nemohou vystát a myslí si o druhém jen to nejhorší. Takoví už jsou lidi… Nepodat ruku, když se to patří,

nebo nepřijmout nabízenou je při− nejmenším nezdvořilost, ne−li přímo urážka a výraz otevřeného nepřátelství. Těžko říct, co takové formální podání ruky vlastně znamená. Možná jenom: chci dodržovat konvence. Teď to asi zní, jako by lidé byli po− krytečtí až do morku kostí, a navíc po− sedlí prázdnými gesty. Naštěstí to tak většinou není. Miroslav Holub napsal: Podali jsme ruku trávě – a je to obilí. Podali jsme ruku ohni – a je to raketa… Sice nezmínil, že tráva a oheň naopak podaly ruku nám a daly nám spoustu vymožeností, díky nimž si říkáme civilizovaní lidé, ale takhle to většinou funguje. Upřímné podání ruky znamená nabíd− ku spolupráce, přátelství a také pomoci a blízkosti. Za ruku člověka můžeš také vést (nebo se nechat vést), zvednout a vytáh− nout z bryndy, chytit, aby neupadl, nebo držet, aby neměl strach a necítil se osamě− lý, a …nevím, jak ti to vysvětlit, ale v jed− né písničce se zpívá: Máš ruce, co víc chtít, zkus lásku z dlaní pít… – a je to pravda. Je to zvláštní. Rukama se člověk neustále něčeho dotýká, aniž by mu to připadalo důležité…, a pak jediný stisk nebo jen letmý dotyk nebo jen gesto mohou být tak důležité, dodat tolik od− vahy, vyjádřit tolik soucitu, tolik blíz− kosti… Mohla bych vykládat, že pomocná ruka, co tě zvedne, když upadneš, víc než tvou fyzickou schránku pozvedne náladu a dodá sílu jít dál a že pohlazení ruky ve chvíli zmatku a bezradnosti pohladí přímo srdce. Mohla bych vykládat o li−

dech, kteří jsou mi blízcí, kteří mi často „podali ruku“, přestože se mě přitom ani nedotkli. Třeba o Zuzce, kamarádce nadané schopností vidět jiným do srdce, nevy− čerpatelném prameni radosti, blízkosti, útěchy a porozumění pro každého, kdo to potřebuje. Nebo o Martinovi, kterého vlastně neznám, ale nabídl mi čaj a psy− chickou podporu, jako by to byla ta nej− samozřejmější věc na světě, přestože měl v popisu práce jen řešení technic− kých problémů a můj problém byla má hloupost a zoufalství z vlastní neschop− nosti. Takový seznam by byl dlouhý, ale myslím, že o podání ruky by toho moc neřekl. A proč ruku nepodat? Vlastně nevím. Nemůže to nikomu ublížit a je to víceméně nezávazné… Ale přesto … podaná ruka vybízí ke komunikaci, zasahuje do osobní sféry člověka a porušuje anonymitu. Mám právo nabídnout ruku? Co když se se mnou nechce bavit? Není tohle gesto

STRANA 25 i trochu útočné? Komu nepodávat ruku vůbec? Vlast− ně nevím. Často nepodávám ruku ze strachu a z nedůvěry, přestože je to nej− snadnější způsob, jak se obojího zbavit. Mnohdy nepodáváme pomocnou ruku z lhostejnosti. Existuje ale nějaký opravdu závažný důvod? Bylo by snadné říci, že bych ruku nepodala zlým lidem a lidem, jimiž pohrdám, ale na (ne)štěstí skoro žádné takové neznám. Navíc – jsem snad Bůh, abych mohla posoudit, kdo je dobrý a kdo zlý? Není pohrdání jinými jen má vlastní hloupost? Věřím, že všichni lidé, které potká− vám, mají v mém životě své místo a svůj význam. Věřím, že každému bych měla alespoň jednou zkusit podat ruku a říci tak: Vítej v mém životě. Díky, že tě po− tkávám. Tereza Klimošová, oktáva, Gymnázium Lanškroun

Přejdeme−li bez zamyšlení, netečně kolem člověka, přehlédneme−li zdánlivě všední věc, neprožijeme−li s hlubokou upřímností okamžik, který nám zdánlivě nic nedává, buďme si jisti, že jsme ze života něco ztratili. A stane−li se nám nezájem, netečnost a necitelnost zvykem, ztrácíme celý život. Poezie nás učí, jak žít, abychom ze života neztratili ani drobeček, dává kolem nás rozkvétat všemu, co by pro naše oči nikdy květ nenasadilo. František Hrubín

Co mi dalo umění − 1 František Hrubín, stejně jako já, považuje umění za učitele, jehož posláním je otevřít bránu všem nevidomým a nevědomým. Těm, kteří žijí, ale netuší proč a co je vůbec k život vede. Těm, kteří přežívají sebe samé. Umění je bojovníkem zápasícím s netečností, nezájmem, absencí citu. Umění je poslem radosti, slávy života, je poslem spásy smutných. Umění je básník krásy opěvující všední, hluboké, čisté, upřímné. Je studánkou s živou vodu, ze které i ten nejchudší mů− že pít. Když se mě umění dotklo poprvé, bylo to jako pohlazení. Jako když vás obejme náruč motýlů. Našla jsem na zemi papír, vcelku ušmudlaný, a na něm stálo „Pro tebe, má lásko,“ plus několik veršů a podpis J. Prévert. Byl to divný pocit, na tom plácku hned vedle školy. Bylo mi jedenáct a já byla úplně vedle. (…) „Svět je báječné místo!“ volá Lawrence Ferlinghetti. Ve svých básních mi ukázal, jak je vlastně hezké být a těšit se z toho. Nezalézat do kouta a děsit se světa. Svět je takový, jaký si ho uděláš. Svět je tvůj a raduj se, i když pádný důvod právě není. Měj rád včely i vosy, utíkej plavat do řeky, pozdrav matku kachnu, která vyjela s rodinou na projížďku, zastav se a nadýchni se vzduchu. Obejmi mámu a tátu, řekni jim: „Děkuju.“ A pak… spadnou bomby, včela kvůli tobě umře, voda je špinavá, vzduch zamořený, rodičům poděkuješ už jenom v nebi… Ferlinghetti rozveselí, ale taky praští. Dá vám ránu přesně mezi oči a vy si opět uvědomíte, že je tu tenhle svět a žádná pohádka. Jíte veselý pohár s hořkou polevou pravdy. Nebo naopak? Byl jednou jeden pozdní večer a do sálu vstoupil J. H. Krchovský. Přijel, aby zarecitoval několik svých básní. Do sálu s ním vstoupila i zvláštní atmosféra. Atmosféra smutku, beznaděje. Jenže jakmile začal recitovat své troufalé texty, vykouzlil na všech přítomných tvářích údiv a úsměv. A znovu: údiv a úsměv. A pak – údiv a … škleb, podobný tváři člověka, kterému se mimické svaly zkřiví, jako by stoupl na něco ostrého… Všechny obličeje, včetně mého, strnuly v tomto výrazu na několik dlouhých vteřin a teprve po probuzení z „šípkového spánku“ všem došlo, že se měli smát. Text vtipný, trefný, namířený přesně proti nim. Je nepříjemné, když se vám vysměje obdivovaný umělec. Někde je chyba. A tato chyba v podobě ostnu mě píchá dodnes. Mám zakrvácená chodidla, a doposud nevím, jak trn z paty vytáhnout. Mé vlastní tvůrčí pokusy byly smazány, povrchové opojení z deště to tam. Začala jsem z umění čerpat bolest. Začala mě utěšovat samota, opíjet stesk, hrůza mi láme žebra – a já přihlížím. Ač mě to bolí, mám pocit, že mám smysl. Zakopávat a trýznit se, abych mohla jít dál. Postoupit o schůdek výš. Ta radost, ta bolest, která z umění pramení, mi dává šanci růst. Směju se životu, když se mi směje. A někdy taky za jeho smíchu pláču. Nelze neztratit drobeček z života. Můžeme se však snažit neztrácet. Neztrácet naději, že budeme lepší. Že si všimneme ostružin v pichlavém ostružiní. Umění nám dává sílu k poznání pravé krásy. Držme se umění a budeme krásnět. Budeme bolet, nejspíš i „bulet“, taky se smát sami sobě. Vždyť umění je žít… Buďme jako Dalího sloni na pavoučích nožkách. Tančeme v porcelánu. Tohle je mé umění. Od Préverta k Anabel Lee. Suzanna Jovaševičová, oktáva, Gymnázium Lanškroun

STRANA 26

Co mi dalo umění − 2 Umění je pro mě cosi vysokého, krásného, někdy taky alarmujícího, poukazujícího na „třinácté komnaty“ lidského života či lidské společnosti, hlavně však pro mě znamená něco velmi hlubokého a složitého, něco, co nemusí být na první pohled zřejmé, něco, čemu bychom měli věnovat pozornost a nad čím bychom se měli zamýšlet. Ano, právě hloubka je pro mě tím, co dělá umění uměním, podle čeho jej posuzuji. Je však bohužel také důvo− dem, proč jsem v dnešní době někte− rými druhy „umění“ tak trochu zhnu− sen a zklamán. Inu, trochu, vlastně zcela. Zatímco v minulosti si člověk pustil rádio a slyšel jazz, tu božskou hudbu svobody, jež jím prostoupila, naplnila jej radostí ze života, jeho krásou a o− pravdovostí, linou se dnes z repro− duktorů převážně melodie iritující svou primitivností, navíc mnohdy zanikající pod příkrovem hutných basových linek, jež se svou variabilitou a uni− verzálností, díky níž byly úspěšně a− daptovány i do kdysi krásných písní, staly téměř určujícím hudebním fak− torem poslední doby.

LITERÁRNÍ PŘÍLOHA Nejinak je to s uměním výtvarným. Chcete v galeriích potěšit své oko po− hledem na impresionistické skvosty? Doporučuji spíše se připravit na plátno pošplíchané nesourodou směsicí barev, nazvané třeba „Venuše v oparu“. U− znávám, že nyní bagatelizuji, ale v zá− sadě je to tak. Jak se to líbí vám? Možná jsem jen přehnaně staromódní. Ale proč vlastně tohle všechno? Co dalo příčinu k takové degradaci umění? Kdo za to může? Společnost sama, jak jinak. Vždyť co jiného byste čekali v době, kdy včera bylo pozdě, v době, kdy roční obrat je otázkou života a smrti? Všechno to vlastně do sebe krás− ně zapadá. Kdo má čas si pro sebe doslova „urvat“ čtvrthodinku, v klidu se posadit a vychutnat si božského De− bussyho? Lepší je přece zapnout si Ev− ropu 2, při té můžete vyplnit svůj dra− hocenný čas nějakou účelnou prací (hudba vás svou monotónností pocho− pitelně rušit nebude) a ještě uslyšíte zprávy o počasí! Přerod umění jde bohužel ruku v ru− ce s přerodem jeho konzumentů. Nemů− žu si pomoci, ale většina lidí, o kterých mohu říci, že si jich nevážím, patří do kategorie lidí, kteří žijí tak neobyčejně jednoduchý a povrchní život, až je to

Co mi dalo umění − 3 Na ruku mi sedl motýl. Třepotal jemnými křídly, od kterých se odrážely sluneční paprsky. A čas se zastavil… Uměním může být celý náš svět. Je to všechno, co slyšíme, vidíme, vnímáme. Skutečnost, která rozkvétá uvnitř nás. Dech našeho života. Je to výzva, otázka, na kterou má každý jinou odpověď. Kterou každý jinak přijme, jinak prožije. Umění je pavučina, která proplétá naše životy velmi jemnou nití. Je téměř konec zimy. Ulice jsou zaprášené a šedé. Vše je cizí a já se mračím – ani nevím proč. Zastavím se před křižovatkou a chvíli čekám, než projedou auta. Vedle mě stojí malá holčička, brouká si známou písničku. Pak se podívá na mě, trvá to chvilinku, usměje se. Pak se naše cesty rozdělí. Zvláštní… Najednou se kamínky v prachu zatřpytí sluncem. Broukám si tu melodii a usmívám se – nevím proč. První sluneční paprsky po dlouhé zimě! Je to tak prchavý okamžik! Promění se v krásnou vzpomínku, která se stále vrací. Celý den se stává melodií. Prostou melodií, kterou si broukám, kterou díky malé holčičce můžu cítit. Potkávám lidi, mračí se. Nevidí, neslyší. Jsou v sobě ztracení. A vedle zaprášeného chodníku rozkvete první sněženka. Je symbolem probuzení po zimním spánku. Otevírá nám oči, abychom – slepí – neztratili celý život. Každý rok se v Praze koná Muzejní noc, kdy jsou po celou noc otevřená zdarma muzea veřejnosti. Součástí jedné výstavy byl projekt mé sestry. Měla „dát obrazy do pohybu“. Spojit barvy s tóny a pohybem. Propojit umění. V nejvyšším patře muzea bylo v malé místnosti na podlaze velké bílé plátno, na kterém jedna z dívek malovala cosi svým tělem. Své prsty, ruce, nohy, hlavu namáčela postupně do modré a žluté barvy a jejími pohyby tak na plátně vznikal nový obraz. Lidé, kteří tiše a nehybně stáli kolem, měli v očích zvědavost. Jaký bude další pohyb, co z něho vznikne? U schodiště na chodbě vedle obrazu, který v náznacích znázorňoval velký zelený prales, tančily dvě dívky přivázané dlouhými zelenými rukávy k zábradlí. Při vstupu do muzea byly na prosklených vitrínách vidět jemné obtisky červené a bílé barvy od tanečnic, které vypadaly jako „víly“ poznávající náš svět přes sklo. Nedokážu popsat, jaký to mělo na lidi vliv, jaký na mě. Jen vím, že to byl velmi silný důkaz toho, jak na nás umění působí. jakou nám dává volnost cítit, chápat ho po svém. Nemá totiž pravidla, nemá hranice. Začíná i končí uvnitř nás. Jiný výjev. Na začátku je úplné ticho a tma. První tóny hrají housle – nesou hlavní melodii. Pak se ozve hrubý mužský hlas – vzdálené volání. Scénu prozáří světlo ze zadního rohu jeviště. Svítí na velký bílo – černý kruh. Kruh, který znamená rovnováhu dvou světů, sil, dvou lidí. Znamení taoismu – Jin a Jang. Uprostřed kruhu plynulými pohyby předvádí čínské bojové umění tanečník v bílé košili. Každý tah ruky, každý švih je silný jako hudba. Lze spojit filosofii a umění? Lze spojit dva protiklady v jeden kruh? Přichází dívka v černé košili a s mužem tančí duet. Tančí spolu uprostřed kruhu za do− provodu ostrého bubnování. Je jako tep našeho srdce. Jste součástí toho příběhu. Jste uprostřed kruhu. Světla pohasínají – ozve se znovu hlas houslí. Poslední propojení dvou těl, poslední dotyk… Odcházejí. Ona v bílé košili, on v černé. Navždy spojeni jedním okamžikem… A v nás zůstávají neutišené bubny – silnější než my. Umění je v nás. Je to touha a boj uvnitř naších těl, našich myšlenek.

k nevíře. Ano, právě povrchnost je asi to klíčové slovo celého problému. Po− vrchnost a chvat, jež lidstvu nedovolí umění či život vychutnat. Asi začnu číst Hrubína. A co umění a moje maličkost? Jak jsem již předeslal, jsem asi odporně st− aromódní. Poslouchám Beatles, Elvise Costella a – ano, vím, že bych se měl stydět – jazz. Ba co hůř, já ho dokonce sám hraji! Odstup, satane! Dávno jsem se již vzdal snahy lidem kolem sebe vysvětlovat, o jak báječnou záležitost se jedná, vždyť jazz přece… Ale ne, kdepak, vážně nemá cenu snažit se přesvědčit lidi o tom, že když hrajete (nebo třeba jen posloucháte) jazz, zapomenete na problémy, nepříjem− nosti, které vás toho dne potkaly, na− opak že máte onen opojný pocit plnosti, téměř se chce říct smysluplnosti života. A to je právě to, co očekávám od u− mění a co mi také dává. Nehledě na to, že kvalitativně se jazzu a jazzovým mu− zikantům může rovnat jen máloco, resp. málokdo, snad jen vážná hudba. Pojď− me na další srovnání. Co můžeme vidět na punkových a metalových koncer− tech? Skandující davy, rozbité výlohy, hajlování. Nenávist. Krev. Co uvidíme na jazzovém koncertě? Úsměvy, po−

LL 14 a 15 / 2006 hodu, radost. Ale koho to zajímá… S mými nároky posluchačskými je to nejinak, vycházejí vlastně z výše u− vedeného. Mám v oblibě takovou hud− bu, jež mě osloví, jež odráží mé životní názory, pocity. Téměř výlučně se jedná o hudbu, kte− rá mě „nechytne“ na první poslech, kte− rou je třeba důkladněji poznat a po− chopit, co chce člověku sdělit. Jinak ře− čeno, je třeba dát jí šanci. Což je právě ten hlavní problém a důvod, proč je dnešní hudba – a vlastně i celé umění – tam, kde je. Posluchače neosloví hned napoprvé, tak proč by se jí měl dál z− abývat, když je všude kolem tolik „chyt− lavých“ hitů? Je mi to všechno neskutečně líto a zároveň jsem naštvaný sám na sebe, že nejsem schopen nikomu vysvětlit, o co přichází – něco takového se totiž vysvětlit asi nedá, jednoduše proto, že naše pocity, ať už jsou jakékoliv a vy− volané čímkoliv, nelze dost věrohodně vylíčit někomu, kdo obdobné zážitky nemá, koho to nezajímá a kdo se o to nechce zajímat. Běda, stokrát běda. Je mi to líto. Je mi nás líto. Jaroslav Pilný, oktáva, Gymnázium Lanškroun

Zastav se, nadechni se a začni se dotýkat umění konečky prstů. Tak jako se kapky deště dotýkají naší tváře. Umění je otázka. Jak odpovíš? Na ruku mi sedl motýl. Co mi dává umění? Lidskost. A hlavně možnost slyšet tanec, přivonět k tónům, dotknout se barev, cítit slova, možnost cítit bolest, radost, stesk… Cítit i ten jeden malý okamžik, pro který má smysl žít. Cítit sama sebe! Umění je plamínek vášně v nás, který nesmíme ztratit. Vášeň, která naplňuje prázdno. Umění voní, bolí, sní a dýchá. Dýchá v nás a my díky němu. Motýlek uletěl, čas běží…, ale v nás zůstává kousek věčnosti. Petra Skalická, oktáva, Gymnázium Lanškroun

Bětka Černohousová

LL 14 a 15 / 2006

LITERÁRNÍ PŘÍLOHA

STRANA 27

„Každý neúspěch člověka naučí, pokud se chce nechat poučit.“

Andrea Verneová

„Každý neúspěch člověka naučí, pokud se chce nechat poučit“ Charles Dickens (volný slohový útvar) Když v dobách kritického realismu jeden z nejslavnějších anglických au− torů Charles Dickens do análů zanesl větu, která praví, že KAŽDÝ NE− ÚSPĚCH ČLOVĚKA NAUČÍ, jistě to nebyla slova psaná do větru. Přidá− me−li obrat POKUD SE CHCE NE− CHAT POUČIT, získává myšlenka zcela jiný rozměr. Po přečtené první části se možná mnozí na okamžik zarazí, ale po přečtení zbytku věty musíme svorně uznat, že „na tom něco bude.“ Však si vzpomeňte, co se vám v ži− votě nepovedlo. A jak jste se zachovali v totožné situaci postupem času se zí− skanými zkušenostmi právě po tomto problému? Říká se, že člověk se učí celý život. Ale učí se i ten, který o ne− úspěchu nepřemýšlí a nehledá chybu? Proč jsou naše babičky a dědečkové moudřejší než my? Kdo dokáže hledat chybu v sobě a poučit se z ní, stává se podle mě velkým pánem sebe sama a dokáže řešit složité životní situace s větším nadhledem než ten, který je rád, že „se z toho vylízal“, a nepřemýšlí nad tím, kde se stala chyba. Velice dobře znám situace, kdy vím, že se něco nepodařilo a snažím se přijít na to, proč se to nepodařilo. Kde se stala chyba. Takováto situace se stala i člověku, kterého znám nejlépe ze všech. Právě stál na prahu dětského světa, který se mu definitivně zavíral. Zbylo mu už jen se ohlédnout a vykročit do další etapy života. Čekala ho nová kapitola. Čtyři roky na střední škole. Stal se z něho student s velkým S. Alespoň si tak připadal. Počáteční obavy ze správného výběru školy opadly a nastal čas udělat ten první krůček. Tolik důležitý krok. Přicházel s vizitkou jednoho z nej− lepších a nejnadějnějších „prváků“, co se dosažených výsledků na základní škole týče. Čekaly se od něj velké věci a mnozí mu to také dávali patřičně na− jevo. Lichotilo mu to. První týdny a měsíce se nesly ve znamení seznamování se s novými lidmi, novým prostředím a zcela odlišnými postupy. Spolu s ostatními

často slýchával větu: „Uvědomte si, že už nejste na základní škole.“ Ale vy− světlujte to klukovi, kterému je patnáct let, puberta s ním „mlátí“ ze strany na stranu, cítí se obrovsky dospělý a žije v iluzi, že se mu nemůže nic stát. A ono se stalo. Hned od začátku jeho výsledky ne− odpovídaly jeho schopnostem. Možná za to mohli lidé, ke kterým nejvíce „přičuchnul“, spolužáci, kteří se na− venek tváří, že všechno s noblesou zvládnou, žádný problém je nevykole− jí, jsou obrovsky sebevědomí…Oni to zvládli, já ne! Z jedniček se stávaly trojky, z dvojek čtyřky, a to člověk, který byl zvyklý na samá vyznamenání a pochvaly, těžce nese. Těžce jsem to nesl i já. Jenže na rozdíl od lidí, kteří by v mé situaci dělali vše pro to, aby to okamžitě napravili, já byl neustále v pohodě a snad jsem čekal na nějaký zázrak. Pomalu jsem si zvykl na tuto realitu a stále si opakoval, že to nějak zvládnu. Nemohlo to dopadnout jinak. Ke konci třetího ročníku jsem o po− moc poprosil osobu, která mi postupem času přirostla k srdci natolik, že ji považuji za součást své rodiny. Poskyt− la mi pomoc a já se díky ní najednou ocitl v jiném prostředí, na jiné škole, mezi jinými lidmi. A mohl jsem začít od začátku. Otevřelo mi to oči. Najednou už vi− dím, že nedostanu nic zadarmo, na mi− nulost, ať už kladnou nebo zápornou, se nehledí. Všechno, na čem záleží, je to, co předvedeš právě teď. Doufám, že tuto nabídnutou šanci dovedu až do zdárného konce a smažu tak ve svém nitru tu nepovedenou minulost. Ale− spoň částečně. Pro mě to bude obrovské vítězství. A proč jsem uvedl svůj příběh? Protože můj neúspěch mě naučil, že ze svých chyb se mám poučit, abych je příště už neopakoval. Chyby budeme dělat stále, jsme přece jenom lidi, ale důležité je chtít se nechat poučit, protože každý neúspěch člověka naučí. Lukáš Hrdina, 4. C, SZeŠ

Charles Dickens (volný slohový útvar) Povím všechno! Přísahám, že povím všechno. Vy, prosím, jenom poslouchejte. Poslouchejte příběh, něco jako scénář k filmu, ve kterém hlavní roli sehrála hvězdná dvojice: život a člověk. Příběh o společné cestě, která se jednoho dne rozdělila na dvě proudící zcela jiným směrem. Příběh o tom, jak člověk hledal ztracený život. Happy end? Je mi líto, ale na poslední stránku tohoto scénáře si budete muset počkat, je teprve rozepsaná. Na přátele jsem nikdy neměla štěstí. Vždy se ukázalo, že nejsem to, co hledají. I když se hledat pokoušeli, nejčastěji nacházeli v mé peněžence, ale když se zaklapla, šli hledat jinam. „Přátelé“, kteří o vás stojí jen tehdy, máte−li je kam pozvat a bavíte je. Ti, kdo nechtějí vidět do duše, ale zkoumají jenom povrch. Vidí jenom slečnu ze zámožné rodiny, luxusní oblečení, byt a neskutečné, zajímavé možnosti. Kdyby se mi jeden z těch přátel podíval do očí, zjistil by, že na nich nemám klapky a tudíž mě nelze oklamat. Tito přátelé odešli. A přišla ona. Už ani nevím, kde se vzala, ale i kdybych si náhodou vzpomněla, myslím, že je to nepodstatné. Najednou stála proti mně, známá přívětivá paní se zvláštním jménem Droga. Snad se mě ani neptala a už brala za kliku a ve vteřině mi otevřela dveře do světa, který jsem doposud neznala. Svět, ve kterém mě seznámila s tolika lidmi, kteří ode mne najednou nic nechtěli. Chtěli se jenom bavit. Byl to svět, do kterého jsem se vydala bok po boku s paní Drogou. Stala se z ní ta, po níž jsem vždy toužila. Má nejlepší kamarádka. Společně jsme bloudily světem, kde neexistovalo trápení a starosti. Pouze radost a štěstí. Avšak o tom, že žádné štěstí netrvá věčně, jsem se dozvěděla příliš brzo. Narazila jsem na hranice toho světa. Tvoří je vysoké zdi, které na kolena srazí toho, kdo se pokusí z tohoto světa uniknout. Až tehdy, kdy jsem poprvé tak tvrdě narazila, mi došlo, že něco není v pořádku. Tenkrát mi kamarádka Droga podala ruku a pomohla mi na nohy. Myslela jsem, že nechce, abych si ublížila, ale její pohled říkal, že už mě nikdy nechce pustit ven. Tímto začaly neshody mezi námi a postupem času skončilo kamarádství. Na konci jsme každá stála na opačném poli hřiště. Proti sobě. Začal boj, ve kterém se doposud odmítám vzdát. Vždy, když se paní Droga vzdálí, pokouším se přelézt tu neústupnou zeď. Sním o tom, že jednoho dne vylezu až nahoru a odtud jí vítězoslavně zamávám Bude to poprvé, kdy já budu stát nad ní a ona nebude mít žádnou moc. Dám sbohem celému tomu světu, který mi na začátku tolik učaroval, mnoho mě naučil, ale zradili mě tak moc, jak se to ještě nikomu nepodařilo. Nevím kolikrát se to ještě stane, než všechno skončí a já budu opět taková, jakou mě znali. Skončí rána, kdy s hrůzou nemohu poznat sebe samu. Už nebudou nekonečné minuty před zrcadlem, pohled do očí někomu, kdo mi je podobný. To čekání, až mi ten někdo vysvětlí, co se děje. Všechno skončí. Happy end? Ještě není dopsáno. Záleží na pomoci. Na vás, mami a tati. Můžete mi ještě jedinkrát podat ruku? Jako už tolikrát, když jsem byla malá a po pádu sedřená kolena tolik pálila. Můžete mi podat ruku teď, když už jsem vaše velká holka, a teď, kdy po pádu nejvíce bolí navždy poznamenaná duše? Můžete mi, prosím, odpustit? A prosím, nedívejte se na mě tak… Jana Březinová, 4. B, SZeŠ

Michaela Knollová (Dětské obrázky na této dvoustraně pocházejí z výstavy výtvarných prací, která probíhá v DDM Lanškroun.)

STRANA 28

PŘEČTĚTE SI

Zvířata jsou našimi pomocníky, vítanými společníky, ale mohou také zabíjet (úvaha) „Sedni! Lehni! Zůstaň!“ A muž odchází pryč. Po několika metrech se otáčí a zakřičí do prostoru: „K noze!“ A pes se vyřítí ze svého místa, celý nadšený, že pán zvolal to konkrétní slůvko. Doběhne k pánovi a dychtivě mu kouká do očí, přičemž ocas neustále kmitá ze strany na stranu, a očekává další povel. Ruka muže spadne na psí hlavu, jemně ho pošimrá prsty mezi ušima a odpoví na psí myšlenky: „Pro dnešek končíme, jdeme domů!“ Společně se vydávají k domovu v dokonalé harmonii. Člověk a pes. Pes a člověk. Člověk si už život bez psa nedovede představit. Ale ne vždy byly tyto dva rozlišné druhy v takové harmonii. Kdy došlo ke zlomu, že pes se přidal k člověku? Nebo snad člověk ke psu? Kdy se ze dvou potravních konkurentů stali společníci? Datování je velmi složité. Jako u všeho, co se týká historie. Nikdo není schopen říci přesně, kdy to bylo. Ani, což je možná důležitější, jak se to stalo. Můžeme se jen dohadovat. Každý má jistě na tuto věc svůj názor. I já… Pravěcí lovci se vydávají na lov jelena. Jsou vyzbrojeni jen primitivními loveckými zbraněmi. Jelena na obranu honosí mohutné paroží, velikost a hmotnost. Lovci čekají na nejlepší příležitost, kdy zaútočit. Jeden špatný pohyb a o kořist přijdou. Nejsou zde však sami. V houští se skrývají dva páry očí. Vyčkávají. Lidé vyráží vpřed a jediná dobře mířená rána pokládá majestátní zvíře na zem. Lovci porcují tělo a vítězoslavně si pobrukují. Právě teď vyjdou z houští dva menší vlci, pohublí, vystrašení. Ale pach krve je silnější než strach. Plíží se pomalu. Neví. Spatří je jeden z mužů a hodí po nich kus masa. Vlci se bezmyšlenkovitě vrhnou po soustu. A snad tehdy to začalo. Lovci se vydávají na cestu domů. A za nimi, mlčky, klušou i dva vlci… Je až k nevíře, že všechna plemena psů mají jednoho společného předka. Totiž vlka. Přijde mi sice nemyslitelné, že z vlka pochází třeba čivava, ale šlechtění dělá divy. Postupem času, kdy se „z vlka stal pes“, začal člověk využívat jeho služeb. Výborný čich, síla, výdrž, to vše z něj udělalo nenahraditelného pomocníka. Nejvhodnějším zaměstnáním se pro ně z počátku stal lov. Využilo se jejich přirozenosti. Doprovázeli své pány na honech a lovili kořist. Tak jako jejich předek. Aby nebyly ochuzeny dámy, začali se šlechtit psíci malí, na mazlení, ležící na zdobených polštářcích. Šlechta používala psy i na likvidaci vlků z okolí. A tehdy se asi v hlavě zrodil ten nápad. Co kdybychom vytvořili psí zápasy? Vyšlechtíme psy, kteří budou nezničitelní a krvelační… Tak na svět přišla plemena typu neapolský mastin, mastif, dogy. Krk jim zdobily ostnaté obojky a tlamu zuby, které jedním stiskem zlomily člověku ruku. Vznikly arény, kde tito psi bojovali na život a na smrt. V dnešní době se stále řeší otázka: Zakázat bojová plemena? Co je vlastně bojové plemeno? Pes, který byl vyšlechtěn pro zápasy? Nebo pes, který napadne člověka? Stafordšírský teriér. Před několika lety se o toto plemeno nikdo nezajímal. Až do té doby, kdy došlo k útoku na člověka. Zvedla se vlna paniky. A plemeno dostalo nálepku „bojové“ plemeno. Najednou se v médiích začaly objevovat zprávy tohoto typu častěji: „Další stafordšírský teriér napadl člověka! Dva dobrmani zaútočili na ženu! Ovčák napadl dítě!“ I tato plemena se začala označovat jako „nebezpečná“. Ale je to opravdu psem? Samozřejmě každý má svůj názor – odpověď. Podle mě to je v lidech. Jistě, možná výše vyjmenovaná plemena mají nějaké větší předpoklady, ale je na člověku, aby tomu zabránil. Mít psa na vodítku, náhubek, výcvik. Jestliže jsem začátečník v chovu psů, nepořídím si „staforda“, o kterém vím, že potřebuje tvrdou výchovu. Ale myšlení těchto lidí může být jiné. Pořízením takového psa si může zvyšovat sebevědomí, naparovat se před sousedy. Ale když pak vidíte, jak dotyčný téměř vlaje na konci vodítka, když s ním jde po ulici, zamrazí vás. Možná si to představuji moc jednoduše, nevím, ale trošku si prověřit budoucí majitele by asi neuškodilo. Všechny tyto psy využívá i policie. Ale není to jistě proto, že v sobě mají bojovného ducha. Jsou chytří, oddaní, poslušní a mají chuť pracovat. Zkrátka ideální pracovní pes. Copak můžou za to, že jejich charakter se nesprávným zacházením snadno zkazí? Je na člověku, jak s ním naloží… Policejní psi jsou příkladem, že každý pes se dá vychovat. Je zvláštní, jak tito psi dokážou převzít iniciativu. Sami se dokáží rozhodnout. Ví, co od nich pán vyžaduje. A to vše doplňuje bezmezná důvěra. Pro lidi je nepostradatelný psí čich. To, že psy využíváme k „vyčenichání“ drog, min atd., asi už nikoho nepřekvapí. Psí čich se začíná využívat i v lékařství. Ačkoli se to zdá nemyslitelné, psi dokáží rozpoznat člověka s rakovinou v počátečním stádiu. Snad rakovinové buňky vydávají určitý zápach, který psi rozpoznají. Tento pokus je teprve na začátku, ale jistě se brzo začne uplatňovat v praxi a psi budou zachraňovat další životy. Ve zdravotnictví je už dlouho zachraňují, ale trošku jiným způsobem. Léčí psychiku. Pomáhají lidem, kteří ztratili chuť žít, mentálně postiženým a v neposlední řadě nevidomým. Jak to ti psi dělají? Jak dokáží přenést svou energii do těla člověka? Poznají, co člověka trápí? Mnoho pokusů ukázalo, že psi dokáží číst myšlenky. Jak je možné, že radostně štěkají u dveří patnáct minut před naším příchodem? Jak poznají, že se vám něco stalo a jako blázni běhají po bytě? Telepatie? Věřím, že ano. Nebo možná ne přímo telepatie, ale určitý druh cítění. V jejich mozku se nikdy nenaučíme číst. Možná je to i dobře. Vždyť, čím by nás po tom překvapovali? Psi jsou pro lidstvo nepostradatelní. Ať už se jedná o zábavu nebo pracovní vytížení. Ale pozor, pes je šelma šelmou zůstane. To nikdo nikdy nezmění! Andrea Belešová, 4. B, SZeŠ

LL 14 a 15 / 2006

Na závěr zařazujeme zajímavý rozhovor, který původně jen jako cvičení připra− vila studentka gymnázia, spolupracující první rok s redakcí:

Rozhovor s člověkem, který léčí pomocí energie z vesmíru Mezi námi existují lidé, kteří mají neobyčejné léčitelské schopnosti. I pán z České Třebové, který pro nás chce vystupovat pouze pod jménem Martin, může lidem pomoci tím, že jim předává energii, kterou čerpá, podle svých slov, z prostoru mimo Zemi, tedy z vesmíru. Jak jste zjistil, že máte léčitelské schopnosti? Sklon k tomu má člověk dán už od mládí. Já jsem chtěl už od dětství pomáhat lidem, ale ne v oblasti běžného lékařství. A jak jsem své schopnosti objevil? Z legrace jsem zkusil dát energii do hrníčku a ono to k mému údivu fungovalo. Jenže tím jsem nevědomky vyčerpal svou vlast− ní energii a s jistotou mohu říci, že kdybych v tom ještě chvíli pokračoval, zemřel bych. Podvědomě jsem však vyhledal strom, převzal si z něj zpět základní množství energie, čímž mohlo dojít k postupné regeneraci organismu. Právě tady bych chtěl upozornit čtenáře, aby to NIKDY nezkoušeli. Nezasvěcení lidé by se totiž v případě „úspěchu“ mohli ohrozit na životě. V čem spočívají vaše schopnosti? Lidé s těmito schopnostmi jsou ve skutečnosti pouze prostředníci, kteří přijímají informace potřebné pro léčení a zprostředkovávají přenos energie. Vše je řízeno vyššími bytostmi. Tato schopnost však vyžaduje ze strany léčitelů pokoru v přístupu k léčení. Pokud by nebyla, hrozí odpojení od komunikačního kanálu, ztráta ener− getického napojení a následná neschopnost léčit. Při komunikaci s vyššími bytostmi je však nutné dávat pozor na to, odkud in− formace přicházejí (levá/pravá strana), a kontrolovat pocit, jenž je doprovází. V čem se liší informace z levé a pravé strany? Pokud je kontrola nedostatečná, může dojít k podsunutí nepravdivých informací (= z levé strany) od jiných bytostí, než jsou bytosti světla. Od těch dostávám správ− né pokyny (= z pravé strany). Také bych chtěl říct, že v typu energie žádný rozdíl není, odlišnost spočívá pou− ze v tom, jakým způsobem se využije. Do oblasti, v níž lidé používají energii ne− správným způsobem, patří i tzv. „černá magie.“ Ti, kteří si s ní zahrávají, se velmi snadno a rychle ocitají pod vlivem zlých bytostí a bývají jimi ovládnuti. Následně jsou tito lidé často nepochopitelně zlí a zlo přenášejí i do okolí. Pokud se chtějí z to− hoto stavu vymanit, nejsou v podstatě schopni pomoci si sami, a proto je třeba vy− hledat zkušeného a energeticky silného léčitele, který jim dokáže pomoci. I sami lé− čitelé se musí proti zlým silám chránit a pracovat na sobě, aby se jim dokázali ubránit. Každý člověk, který pracuje s energií pro dobro druhých, těmto zlým silám vadí. Jak léčení probíhá? Příčina problémů v těle tkví v tom, že postupem času si člověk na sebe nabírá stále víc a víc tzv. „bloků“. To jsou místa, kde se nestihne během noci odbourat ne− gativní energie, jež vzniká různými příkazy či zákazy nebo může být poslaná bě− hem dne někým jiným. Orgán, který se nachází v negativní energetické oblasti, ne− může být zásobován správnou energií pro svou činnost a dochází k jeho zhoršené funkci, onemocnění či dokonce k ukončení činnosti. Léčením však lze takovýto prostor a následně orgán energeticky vyzásobit. Při léčení dochází i k rozpouštění bloků, bez jejichž úplného odstranění nelze dosáhnout vymýcení zdravotního problému. Proto je nutné se zaměřit i na příčiny jejich vzniku. Mimochodem, zkoušeli jste se zamýšlet nad tím, jak je možné, že dítě je například po absolvování výletu unavené jen do té doby, než si na chvilku zdřímne, ale hned poté je zase plné elánu (správněji řečeno energie), zatímco vy jste rádi, že ležíte? Příčina spočívá právě v otevřeném energetickém kanálu dítěte a malém množství nastřádaných bloků. Pokud se vám podaří odstranit bloky ze svého těla tak, aby mohla energie volně proudit, budou se vaše orgány a celé tělo vzpamatovávat sko− ro stejně rychle jako u dětí. Kolik způsobů léčby existuje? Při léčení se používá mnoho technik. Při všech se však využívá energie. Léčení se provádí na dvou úrovních. První je tzv. místní, kde se pracuje přímo s postiženým orgánem tak, že se přiloží ruce na postižené místo a předává se ener− gie. Nemocné části těla bývají chladné, a proto se energie předává do té doby, než se změní charakteristika tohoto místa, například než se oteplí. Během léčby provádím kontrolu stavu léčené oblasti jednak pocitovou odezvou na rukách, jimiž se energie posílá, ale také vizuálním vzhledem léčeného orgánu, jeho barvou či frekvencí. V případě potřeby dalších informací komunikuji s vyššími bytostmi, u nichž lze vznést dotazy týkající se například potřebné doby léčení, a to jak pro momentální stav, tak i pro optimální počet opakování. Co cítíte při přímém kontaktu s nemocným člověkem? Stav nemocného se pozná při přímém léčení na rukách, respektive přes pocity v nich. V nejlepším případě cítím pouze tok energie, v horším případě mě brní ru− ce či v nich mohu pociťovat až křeče. To se týká míst, která mají nejnižší frekvenci a jsou tedy nejhůře postižena. A právě tady velmi záleží na schopnostech toho, kdo energii předává, neboť i tento člověk je na určité úrovni a má svou frekvenci. Čím vyšší vibrace jsou předávány, tím je potřeba menší množství energie, protože pů− sobí účinněji než energie s nižší vibrací. Výjimečně se může stát, že dodávaná e− nergie sklouzne jinam. Léčitel na vyšší frekvenční úrovni to však pozná a upraví její směr. Dá se léčit i na dálku? Ano, ale léčitel musí být schopen napojit se dálkově na konkrétního člověka. Někdo si při tom vypomáhá například fotografií, kyvadlem, osobní věcí, ale lze to

LL 14 a 15 / 2006

PŘEČTĚTE SI

provést i bez jakýchkoliv pomůcek. Většinou platí, že čím vyšší schopnosti léčitel má, tím méně pomůcek potřebuje. V krajním případě není nutné znát vůbec nic, tedy ani jméno, napojení se provádí přímo přes dotazovatele. Tato schopnost ale nebývá moc častá. Musím říci, že i já si občas informace týkající se mě samotného nebo lidí z blízkého okolí raději ověřuji, a to buď ve spolupráci s jiným léčitelem, nebo použiji kyvadlo. Je to ale spíše „pro jistotu“, abych zabránil případnému ovlivnění mými přáními. Stav člověka, na kterého se dálkově napojuji, se dá zjistit opět mnoha způsoby. Lze použít metodu, kde si léčeného člověka virtuálně představím, v duchu nad ním projedu rukama a vnímám dostavující se pocity. Také je možné použít „scan.“ Jedu jakoby „deskou“ dolů skrz člověka, a kde se zastavím, tam je problém, přes který deska neprojde dolů. Následně se pak vysílá energie na dálku opět přes ruce . Při tomto způsobu léčení nehraje vzdálenost žádnou roli, mohu pomoci i takovým lidem, kteří se nacházejí v zahraničí. Samotné léčení provádím plošně, to znamená, jako bych přiložil ruce na nemocný orgán, nebo orgán vyndám, vezmu ho do rukou a působím na něj. Vyšší bytosti v některých případech asistují i bez požádání (a to i u přímého léčení), když si to situace léčeného vyžádá. Vidíte na člověku nemoc na první pohled? V podstatě ano. Dá se totiž do člověka „podívat“, prohlédnout si ono nemocné místo. Když potkám nějakého člověka poprvé, vidím na něm barevná nebo přímo tmavá, tedy nemocná místa. Orgány samotné mají různou barvu, kde záleží i na od− stínu barvy. Například žlutá nevadí, pokud je zářivá. Naopak „jedovatá“ žlutá ne− znamená nic dobrého. Nejhorší je samozřejmě barva černá. Kromě barev však vní− mám i jiné věci. Jsou to například pocity z příslušného orgánu, na který jsem napo− jen, či dojem přímo z člověka. Případně se mohou objevovat příčiny onemocnění. Také registruji různé typy vyzařování z orgánů, na kterých se někdy zobrazují symboly. Občas si nesou i sami lidé nějaký symbol přímo nad hlavou. I ten mi po− skytne další informace o člověku. Jaké onemocnění je nejhůře léčitelné? Jedno z nejhorších onemocnění, co se týče vibrací, je rakovina. Ta způsobuje snad nejhorší pocit v rukách. Zde je navíc zapotřebí nastavit tok energie tak, aby zvláštním způsobem prozařoval tu nejhlubší čerň. Zda se však jedná o rakovinu, nemůžu říci vždy s jistotou. Dotyčný člověk tam může mít pouze těžký blok, který se stejně jako rakovina může jevit jako dehtově černý a skoro tak hutný útvar. Musí se léčba provádět opakovaně, nebo stačí pomoci nemocnému pouze jednou? Jednou většinou nestačí. Dá se říci, že čím déle problém vznikal, tím déle je zapotřebí léčit Také nutno dodat, že některé orgány (například srdce) potřebují nejdříve energeticky doplnit na určitou úroveň a až teprve potom může dojít k vlast− nímu léčení. Bohužel se stává, že se dotyčný, kterému je v prvním kroku „pouze“ upravena energie srdce, cítí natolik lépe, že začne pracovat, čímž energie srdce opět klesne pod léčebnou hranici. Je úspěch založen na víře člověka ve vaše schopnosti? Na víře nezáleží, důležitější je jiná věc – souhlas s léčbou. Ten si od nemocného vyžádám ještě před tím, než mu pomohu. Jsou dva způsoby, jak ho získat. Buď mi ho člověk dá vědomě, nebo, není−li ti možné, například zabrání li tomu bezvědomí nemocného, pokusím se dostat souhlas od podvědomí léčeného. To znamená napojení se na konkrétního člověka a komunikace právě s jeho podvědomím. Bez souhlasu dotyčného lze sice léčbu provádět, ale vzhledem k tomu, že je to činnost, kterou nemusí nemocný vždy schvalovat, došlo by k potrestání člověka, který léčbu provádí. Z toho tedy vyplývá, že člověk věřit nemusí, ale je samozřejmě lepší, když ne− mocný souzní s tímto způsobem pomoci. I jeho tělo pak lépe přijímá energii a lé− čení je efektivnější a rychlejší. Když byste se dokázali podívat na tok energie, viděli byste něco jako proud vody narážející do těla, který se podle naladění člověka od− ráží více či méně pryč mimo léčeného. Odmítáním pomoci se totiž člověk z velké části uzavírá příjmu energie. Setkal jste se někdy s člověkem, na kterém by vaše schopnosti nefungovaly? Tato otázka souvisí s tím, zda člověk souhlasí s mou pomocí nebo ne. Ale jinak se nedá říct, že by to na někom vyloženě nefungovalo. S jistotou ale mohu říci, že vždy nejtěžší je pomoci rodině, neboť léčitel k ní má specifický vztah. Léčba rodiny se však musí provádět až po souhlasu vyšších bytostí. Dokážete pomoci i sám sobě? Pomoci sobě není o nic lehčí než pomoci rodině. Také je zapotřebí dosáhnout vyšší úrovně, takže zezačátku jsem nebyl schopný si pomoci. I tato činnost se u− skutečňuje až se souhlasem vyšších bytostí. Bere energii pouze nemoc? Kromě nemocí můžeme o energii přijít i jinými způsoby. Lidé se totiž většinou rodí s plným příjmem energie, ale postupným zanášením jejich příjmových ener− getických kanálů si začínají vynahrazovat vesmírný zdroj energie tím, že někteří začnou krást energii jiným lidem. Klasickým případem je hádka, tedy boj nejen o nadvládu, ale hlavně o energii. Sami jistě dobře znáte pocit, který vás naplní, když hádku nevyhrajete − cítíte se hrozně. Je to tím, že vlastně prohráváte nejen hádku, ale hlavně ztrácíte velké množství energie, které získává ten, jenž hádku vyhraje. Nejlepší způsob obrany spočívá v tom, abyste se k hádce nenechali vypro− vokovat, zůstali v klidu a vnitřním vyrovnání. Tím dojde k tomu, že druhá strana ve snaze získat energii z vás ztratí naopak část své energie. Kromě hádky můžete také přijít o energii díky lidem, kterým se říká „energetičtí upíři“. Tito lidé, proti kterým se sami bez základních znalostí a schopností jen těžko ubráníte, vysávají energii ze svého okolí buď vědomě, nebo nevědomě. Co uděláte, když se s tzv. energetickým upírem setkáte?

STRANA 29

Mám dvě možnosti. Buď vytvořím energetickou ochranu, nebo energii tomu člověku dám. Vzhledem k tomu, že energii neberu ze sebe, volím druhou variantu. Předpokládám totiž, že pokud mu ji poskytnu, nebude se dotyčný „upír“ snažit (alespoň nějaký čas) vzít energii někomu jinému, kdo toto napojení nemá, a tím mu uškodit. Myslíte si, že jsou vaše schopnosti dědičné? V žádném případě. Tyto schopnosti si každý přináší v různé míře s sebou. V zá− sadě lze říci, že každý může pracovat s energií. Někdo k tomu potřebuje znovu− napojení se, někdo si volný energetický kanál udrží z mládí. Děkuji za rozhovor. Veronika Hegrová Pozn.: Pan Martin si nepřál uveřejnit kontakt na svou osobu, pro případné spo− jení s ním se však můžete informovat na e−mailové adrese: [email protected] Po přečtení předchozího rozhovoru jistě i vás napadlo, jaké jsou názory nějakého z klientů či pacientů muže, který nás seznámil se svým rozhodně ne zcela obvyklým pohledem na svět okolo nás. Autorka rozhovoru oslovila tedy i jednoho z léčených: Proč jste se rozhodl obrátit se na léčitele těchto schopností? Důvod je jednoduchý. Několik měsíců jsem se totiž léčil u svého lékaře s bolest− mi v zádech, které pocházely od páteře. Přestože léčba probíhala dlouho, kladný výsledek se nedostavoval. Chtěl jsem se nepříjemných bolestí zbavit a také znovu začít chodit do práce, a tak jsem se rozhodl navštívit léčitele. Musím však říci, že jsem tehdy zkusil něco, o čem jsem doposud jen slyšel z vyprávění jiných lidí. Co přesně jste cítil? Zpočátku se nedělo vůbec nic, ale po určité době jsem začal registrovat teplo na nemocném místě, na které se léčitel zaměřil. Kromě něho snad už jen dostavují− cí se pocit uvolnění. Už při první návštěvě u léčitele se bolest postupně zmírnila a spolu s počtem podstoupených léčení postupně vymizela. Věřil jste v úspěch léčení? Pokud je člověk nemocný, snaží se pro své zdraví udělat cokoliv. Je samozřejmé, že jsem alespoň trochu věřil, v léčitelových rukou jsem totiž viděl poslední naději, jak zase žít bez bolestí. Vrací se vám bolesti ve vyléčeném místě? Než něco řeknu, musím zaklepat (klepe rukou o stůl). Tato záležitost s léčením je stará už několik let a zatím mohu říci, že od té doby se podobné potíže znovu nedostavily. Děkuji za rozhovor. VH

Konzum pomůže neziskovkám Tři sta tisíc korun rozdělí letos formou grantů Obchodní družstvo KONZUM v Ústí nad Orlicí mezi patnáct vybraných občanských sdružení v regionu. Družstvo se rozhodlo podpořit menší nestátní neziskové organizace, které pracují na poli sociální integrace a poskytování sociálních služeb. Projekt získal příznačný název „Společně za úsměv“ a KONZUM v něm chce pokračovat i v příštích letech. „KONZUM už v minulých letech podporoval řadu sociálně zaměřených projektů, například stavbu dětského rodinného domova v Žichlínku či vybavení dětského oddělení nemocnice v Ústí nad Orlicí. Letos jsme se rozhodli pomoc nabídnout občanským sdružením, která se věnují práci s dětmi, postiženými či starými lidmi. Právě tyto organizace se totiž obvykle nejvíc potýkají s nedostatkem peněz přesto, že se věnují velmi užitečné činnosti,“ vysvětluje krok obchodního družstva vedoucí marketingu Ing. Miloslav Hlavsa. Každý z patnácti vybraných žadatelů o grant tedy letos získá 20.000 korun. Občanská sdružení se do soutěže mohou přihlásit hned s několika projekty, finanční příspěvek však získají jen na jeden z nich. Zájemci o grant musí splňovat několik základních podmínek. Jejich působnost je omezena na region Ústeckoorlicka, Rychnovska, Náchodska a musí pracovat v oblasti sociálních služeb a sociální integrace. Sdružení by měla také doložit, že jsou schopna svůj projekt realizovat. Získanou finanční částku pak musí použít do konce letošního roku. „Jednotlivé žádosti bude posuzovat nezávislá grantová komise a vítěze vybere již na konci měsíce září. Podrobné informace o podmínkách získání grantů lze získat na našich webových stránkách www.konzumuo.cz, případně přímo v sídle naší společnosti,“ dodává Ing. Miloslav Hlavsa. Žádosti spolu se zpracovanými projekty lze zasílat na adresu společnosti KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí, Tvardkova 1191, 562 13 Ústí nad Orlicí. Přijímání žádostí bude probíhat do 31. 8. 2006. Vítězné projekty zveřejní KONZUM již v polovině října.

STRANA 30

LL 14 a 15 / 2006

INZERCE NÁSTROJÁRNA − LISOVNA Přední nástrojárna v regionu Lanškrounska přijme do pracovního poměru pracovníky těchto profesí:

Konstruktér tvářecích nástrojů, vstřikovacích forem Požadujeme: SŠ/VŠ vzdělání technického směru Znalost některého 3D systému Znalost světového jazyka vítána Konstruktér – specialista pro provádění analýz procesů vstřikování plastů v programu CAD MOULD Požadujeme: SŠ/VŠ vzdělání technického směru Znalost některého 3D systému Znalost světového jazyka vítána Technolog na lisovně kovů Požadujeme: SŠ vzdělání strojírenského směru Praxe v oboru lisovacích nástrojů vítána Nástrojař, obráběč kovů Požadujeme: Vyučení v oboru CNC – soustružník Požadujeme: Vyučení v oboru Tvarový brusič Požadujeme: Vyučení v oboru, praxe Obsluha hloubičky Požadujeme: Vyučení ve strojním, popř. elektro oboru Seřizovač – opravář obráběcích strojů Požadujeme: Vyučení ve strojním oboru, praxe min. 5 let

Zveme Vás na den otevřených dveří v Kadeřnictví Sedmikráska v ulici B. Martinů 980 (v budově Penzionu − Domova pro důchodce)

dne 11. srpna 2006 od 10.00 do 17.00 hod.

ZDARMA: −

stříhání − poradenství − počítačové kadeřnictví − malé pohoštění Těšíme se na Vás. Jitka Langrová a Zdeněk Zrůst (obchodní zástupce Primavera Andorrana) Kadeřnictví Sedmikráska − tel.: 777 031 094 Po, St, Pá 8 − 12, Út, Čt 14 − 18

HLEDÁTE ZAMĚSTNÁNÍ? STAVEBNÍ PROFESE s.r.o. Jungmannova 11, Lanškroun

přijme sádrokartonáře pokrývače zedníky Praxe výhodou. Nástup možný ihned. Informace na tel. 606 446 518, 465 321 013

Asistent zkušebního technika forem (pro provoz v Sázavě) Požadujeme: ÚSO technického směru (strojní, elektro) Údržbář forem a nástrojů (pro provoz v Sázavě) Požadujeme: Vyučení, technický směr Seřizovač lisu (pro provoz v Sázavě) Požadujeme: Praxi v oboru seřizovač Znalost technické dokumentace a metod stroj. měření Znalost práce na PC (počítač.řízený lis) Kontakt: Zdena Kozáková, tel. 465 352 211, [email protected]

Advokátní kancelář JUDr. Radomila Macka v Lanškrouně

přijme zaměstnankyni na pozici sekretářka. Vyžadované předpoklady: − ukončené středoškolské vzdělání s maturitou − dobrá znalost jednoduchého účetnictví − dobrá znalost práce na PC − organizační schopnosti Při hodnocení uchazeček bude dále brán zřetel na: − časovou adaptabilitu − aktivní znalost angličtiny nebo němčiny − praxi na pozici sekretářka nebo asistentka Předpokladem přijetí bude výkon týdenní praxe v advokátní kanceláři, která bude sjednána se zvolenými účastnicemi výběrového řízení. Životopis lze zaslat na adresu JUDr. Radomil Macek, nám. J.M. Marků 92, Lanškroun nebo na e−mailovou adresu info@ak−macek.cz. Telefonické dotazy na číslech 465321086, 465325388, 465324975.

Cestovní agentura CKM

Chorvatsko 2006 pronájem soukromých apartmánů Apartmány po celém pobřeží Jadranu Lze zakoupit libovolný počet nocí. Cena za osobu a den od Kč 280,− Doprava vlastní, autokar nebo mikrobus pro 6 − 8 osob z místa bydliště Cestovní agentura CKM, M.R. Štefánika 234, 562 01 Ústí nad Orlicí Tel./fax: 465 527 696, mobil: 606 748 616 E−mail:[email protected] * Pronajmu byt v Lanškrouně 3 + 1 po kompletní rekonstrukci. Tel. 728 868 865

Inzerce v Listech Lanškrounska LL nabízejí zájemcům o podnikatelskou inzerci tyto podmínky: cena 10 Kč/ 1cm2 Cena při opakované inzerci: Velikost 1 x 2 − 5x 6x a více celá strana5000 4500 3000 1/2 strany 2600 2350 1600 1/4 strany 1350 1200 850 Příplatky: Foto, logo, grafické zpracování 50 − 250 Kč Umístění na poslední straně + 20% Uvedené ceny jsou v Kč bez DPH, za publikaci inzerce v jednom čísle LL. Řádková inzerce soukromá pod značkou a podnikatelská: 30 Kč/řádek + DPH. Soukromá řádková inzerce do tří řádků zdarma, plošná (foto aj.) za 1/2 ceny podnikatelské.

LL 14 a 15 / 2006

STRANA 31

SPORT, INZERCE

Beachvolejbal − S Poštovní spořitelnou do finále Vzhledem k rostoucí oblibě beachvolejbalu se ABV (Asociace beach volejbalu) rozhodla vytvořit příznivější podmínky pro využití hráčského potenciálu v regionech. ABV chce dovést v letních měsících každoročně na plážové kurty v celé ČR při− bližně 1300 mladých lidí, zabezpečit všem kvalitní sportovní aktivity a zvláště ta− lentovaným pak odborné trenérské vedení a další růst. Šanci mají i kategorie do− spělých. Zejména dvojice mužů a žen, které se z různých pohnutek nezúčastňují ce− lostátních turnajů, a přitom jsou kvalitními protagonisty beachvolejbalu. Předmětem projektu je uspořádání tří turnajů v každém kraji a finálového turnaje vítězů krajů o titul nejlepšího krajského týmu ČR. Nejlepších 8 dvojic z finálového turnaje po− stoupí na celostátní Mistrovství ČR v kategoriích dospělých i juniorské mládeže. V rámci Pardu− bického kraje se všechny turnaje Poštovní Spoři− telna Cup odehrály v areálu Beach Klubu Tajm Lanš− kroun, a to o 3 ví− kendech v době od 17. 6. do 2. 7. 2006. Zúčastnilo se jich celkem 19 mu− žů a 15 žen, mlá− dežnické kategorie juniorů a juniorek byly pro nezájem zrušeny. Tyto turnaje pro− běhly v každém kraji samostatně a z každého kraje vzešla nejlepší dvojice, která ve své kategorii postoupila do fi− nálového turnaje, kde bojovala o titul nejlepšího regionálního týmu ČR. V kategorii žen se odehrály pouze dva turnaje, muži se v Lanškrouně účastnili všech tří turnajů, jediná dvojice juniorů sehrála zápasy v rámci kategorie mužů. Především kategorie mužů byla velmi vyrovnaná. Tři dvojice dosáhly stejného bo− dového zisku, zároveň si rovnoměrně rozložily turnajová umístění (každá dvojice byla jednou první, jednou druhá a jednou třetí). O postupující dvojici Zbyněk Jurča, Martin Šrámek nakonec rozhodly až dodatečné body v celostátním žebříčku ABV a tato dvojice také odjela v sobotu 15. července na finálový turnaj na Brněnskou přehradu. Zápas, který rozhodoval o postupu mezi 8 nejlepších a také o přímé ú− časti na Mistrovství ČR, rozehrála lanškrounská dvojice dobře, celkem snadno zí− skala první set a zdálo se, že vše je na dobré cestě. Jenže pak přišlo několik zbyteč− ných chyb na příjmu podání, soupeř se rozehrál a vyrovnal. I závěrečná zkrácená sada nevypadala špatně, lanškrounští vedli 9:7, ale vedení udržet nedokázali a během 3 minut bylo po nadějích. V neděli se v Brně odehrál finálový turnaj v kategorii žen, na který odjela dvojice Světlana Barešová, Pavla Kopecká. Na turnaji se jim také moc nevedlo a na srpnové M−ČR členky místního beachvolejbalového oddílu nepostoupily. A jaké další beachvolejbalové akce jsou připraveny pro letošní léto na Knoflíku? V sobotu 29. července je v plánu otevřený turnaj mužů i žen. Další sobotu 5. srpna proběhne turnaj pro neregistrované dvojice mužů a žen. V neděli 6. srpna pak otevřený turnaj smíšených párů. Více informací najdete na internetových stránkách domény www.tajm.cz. ZJ

Volejbalový turnaj v Žichlínku Sobota 1. července byla pro obyva− tele Žichlínka ve znamení volejbalu. Odehrál se tu již 14. ročník tradičního Žichlínského letního turnaje „Žichl Cup“. Opět se sjelo 11 smíšených druž− stev, která si přijela zabojovat o pu− tovní pohár. Hostitelská obec postavila také své družstvo. Počasí se zpočátku tvářilo všelijak, ale vše vzalo dobrý směr a na rozdíl od loňska nebyly zápasy kompliko− vány deštěm. Bojovalo se velmi ur− putně, ale s radostí a v duchu fair play. Nejsilnějšími se nakonec ukázali být reprezentanti Malé Skály, kteří si zaslouženě odvezli ceny i hlavní trofej − putovní pohár. S prázdnou neodjel nikdo. Pro každé družstvo byly připraveny ceny a pamětní diplomy. Oceněni byli také jednotlivci, jimž byly předány vtipné upo−mínkové předměty. Podle slov pořadatelů se turnaj vydařil a všichni zúčastnění přislíbili účast na jubilejním 15. klání, které se bude konat příští rok. JS

Konečné výsledky: 1. Malá Skála, 2. Žichlínek, 3. Moravská Třebová, 4. Ša− morín (SR), 5. Brno, 6. Most, 7. Hradec Králové, 8. Bratislava (SR), 9. Praha, 10. Pardubice, 11. Rychnov, 12. Svitavy

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Územní pracoviště Ústí nad Orlicí přijme:

zaměstnance do funkce vedoucího úřadovny Lanškroun − podmínka ÚSO vzdělání, uživatelská znalost práce na PC. Žádosti se životopisem a dosavadní praxí zasílejte do 7. 8. 20006 na adresu: Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Územní pracoviště − oddělení pojistného a služeb klientům, Smetanova 1390, 562 01 Ústí nad Orlicí.

STRANA 32

FOTBAL − TABULKY SEZÓNY 2005 − 2006

Krajský přebor dospělých: Tým Zápasy + 0 − Skóre Body 1. Hlinsko 26 15 5 6 55: 28 50 2. Č. Třebová 26 15 2 9 46: 38 47 3. Polička 26 12 9 5 38: 23 45 4. M. Třebová 26 14 3 9 39: 34 45 5. Holice 26 13 3 10 45: 31 42 6. Prachovice 26 11 4 11 53: 53 37 7. Lanškroun 26 9 8 9 32: 27 35 8. Dobříkov 26 10 4 12 48: 45 34 9. Skuteč 26 10 3 13 48: 51 33 10. Stolany 26 9 5 12 35: 40 32 11. Litomyšl 26 8 7 11 27: 35 31 12. V. Mýto 26 9 4 13 36: 54 31 13. Tesla Pardubice B 26 7 6 13 34: 46 27 14. H. Městec 26 7 3 16 33: 64 24 Střelci branek: 7 − Petruň Pavel, 5 − Popelář Stanislav, 4 − Krejsar Lukáš, Šišan Radim, 3 − Šrůtek Jaroslav, Vacek Libor, 2 − Richtr Michal, Mizerák Roman, 1 – Vaško Ladislav, Stasiowski Pavel Okresní přebor II. třídy: 1. Verměřovice 26 19 3 4 58: 29 60 2. Lanškroun B 26 16 7 3 58: 27 55 3. Mistrovice 26 14 4 8 57: 44 46 4. Jablonné n.Orl. 26 13 6 7 61: 33 45 5. Tatenice 26 11 7 8 50: 40 40 6. Červ.Voda 26 12 4 10 43: 38 40 7. Kerhartice 26 11 5 10 53: 44 38 8. Sloupnice 26 9 11 6 45: 36 38 9. Sruby 26 11 3 12 55: 52 36 10. Sopotnice 26 10 6 10 55: 53 36 11. Luková 26 7 5 14 34: 64 26 12. Albrechtice 26 7 3 16 45: 59 24 13. Němčice 26 5 1 20 26: 73 16 14. Těchonín 26 3 3 20 20: 68 12 Střelci branek: 15 − Šebrle Radek, 6 − Wendlig Michal, 5 − Šána Petr, 4 − Richtr David,Vacek Libor , 3 − Šilar David, Pobořil Roma, 2 − Stasiowski Pavel,Krejsar Lukáš, Krystl Jiří, Petruň Pavel, Havel Vladimír, Kuttich Martin, 1 − Stasiowski Michal, Kunc Roman, Fait Ladislav, Bernášek Jan, Farkaš Martin, Strouhal Stanislav Krajský přebor staršího dorostu: 1. Hlinsko 26 18 5 3 84: 30 59 2. Litomyšl 26 18 1 7 64: 42 55 3. Svitavy 26 14 5 7 53: 39 47 4. Choceň 26 12 7 7 64: 52 43 5. Letohrad 26 12 5 9 55: 49 41 6. AFK Chrudim B 26 11 7 8 57: 39 40 7. Polička 26 10 6 10 40: 35 36 8. Lanškroun 26 11 2 13 50: 56 35 9. Ústí n. O. 26 9 7 10 32: 40 34 10. V. Mýto 26 9 5 12 48: 53 32 11. Č. Třebová 26 8 5 13 40: 54 29 12. Třemošnice 26 8 5 13 46: 64 29 13. Pardubičky 26 5 2 19 28: 77 17 14. Holice 26 4 4 18 27: 58 16 Střelci branek: 16 − Fait Ladislav, 13 − Šilar David, 6 − Mizerák Radek, Šťastný Radek, 4 − Smejkal Tomáš, 2 − Šindelář Jan, 1 − Dostál Lukáš, Šilar Jan, Sita Ladislav Krajský přebor mladšího dorostu: 1. Hlinsko 26 20 2 4 68: 18 62 2. Polička 26 18 3 5 82: 21 57 3. V. Mýto 26 17 4 5 71: 38 55 4. Svitavy 26 14 6 6 56: 28 48 5. AFK Chrudim B 26 14 3 9 63: 35 45 6. Choceň 26 11 6 9 42: 47 39 7. Lanškroun 26 10 9 7 40: 26 39 8. Letohrad 26 10 5 11 56: 52 35 9. Ústí n. O. 26 8 8 10 45: 47 32 10. Č. Třebová 26 7 6 13 40: 61 27 11. Pardubičky 26 7 4 15 32: 55 25 12. Holice 26 5 10 11 32: 55 25 13. Litomyšl 26 3 6 17 15: 64 15 14. Třemošnice 26 0 4 22 9:104 4 Střelci branek: 8 − Karel Jakub, 7 − Smejkal Tomáš, 6 − Stasiowski Ondřej, 5 − Vítek Václav, 4 − Kučera Josef, Marek Karel, 2 − Skalický Radim, 1 − Barnet Robin, Blažek Petr, Zuch Radim, Šilar Pavel Krajský přebor staršího žactva: 1. Svitavy 22 2. AS Pardubice B 22 3. M. Třebová 22 4. AFK Chrudim B 22

19 16 15 13

3 4 4 3

0 2 3 6

93: 11 61: 20 59: 15 48: 28

60 52 49 42

LL 14 a 15 / 2006

5. MFK Pardubice 22 9 5 8 35: 37 6. V. Mýto 22 9 1 12 36: 30 7. Polička 22 5 8 9 29: 37 8. Třemošnice 22 6 5 11 22: 57 9. Hlinsko 22 6 4 12 33: 47 10. SK Chrudim 22 4 6 12 31: 54 11. Choceň 22 3 2 17 19: 81 12. Lanškroun 22 2 5 15 26: 75 Střelci branek: 12 − Zuch Radim, 5 – Majer Jakub, 3 – Chládek Lukáš, Šilar Radim, 2 – Ryšavý Mario, 1 – Netek Michal

32 28 23 23 22 18 11 11

Krajský přebor mladšího žactva: 1. V. Mýto 22 20 2 0 67: 11 2. MFK Pardubice 22 16 1 5 56: 20 3. Polička 22 15 1 6 60: 23 4. AFK Chrudim B 22 14 1 7 66: 36 5. Svitavy 22 11 3 8 36: 20 6. AS Pardubice B 22 9 5 8 24: 32 7. Hlinsko 22 10 0 12 43: 40 8. M. Třebová 22 8 5 9 44: 34 9. Třemošnice 22 4 5 13 20: 65 10. Choceň 22 4 4 14 19: 45 11. SK Chrudim 22 4 4 14 15: 57 12. Lanškroun 22 0 3 19 5: 72 Střelci branek: 2 − Pavelka Ondřej, Skalický Daniel, 1 − Jačisko Jakub Starší přípravka: Tým Odehráno Vstřelené 1. MFK Pardubice  30 154 2. AFK Chrudim   30 119 3. Vysoké Mýto  30 100 4. FC Hlinsko 30 81 5. FK Česká Třebová 30 105 6. FK OEZ Letohrad 30 64 7. Jiskra Ústí n.O. 30 82 8. Jiskra Litomyšl 30 51 9. TJ Svitavy 30 65 10. SK Třemošnice  30 56 11. FK Přelouč  30 45 12. SK Polička  30 57 13. Sokol Rosice n.L. 30 33 14. FK Agria Choceň 30 27 15. Slovan Moravská Třebová 30 17 16. TJ Lanškroun  30 9 Střelci branek: 5 – Veselý Ondřej, 2 – Karlík Jan 1 – Kačerovský Dominik, Junk David

Obdržené 19 21 27 52 63 34 59 47 79 67 54 96 82 88 132 144

Mladší přípravka: 1. FK Česká Třebová 30 130 17 2. Vysoké Mýto 30 112 21 3. AFK Chrudim 30 98 24 4. Sokol Rosice n.L. 30 105 26 5. TJ Svitavy 30 75 47 6. Jiskra Litomyšl 30 83 27 7. FK OEZ Letohrad 30 42 51 8. FK Přelouč 30 37 64 9. FK Agria Choceň 30 29 47 10. SK Třemošnice 30 22 34 11. TJ Lanškroun 30 24 49 12. MFK Pardubice 30 33 67 13. Jiskra Ústí n.O. 30 39 94 14. SK Polička 30 20 87 15. FC Hlinsko 30 17 123 16. Slovan Moravská Třebová 30 24 112 Střelci branek: 8 – Zadražil Dominik, 5 – Sadovský Matěj, 3 – Dvořák Denis, 2 – Masopust Petr, Marek Dominik, 1 – Hajzler Svatopluk, Hašek David, Lechnýř Zdeněk, Šípek Jakub

62 49 46 43 36 32 30 29 17 16 16 3

Body 84 74 69 63 58 54 47 42 38 36 36 32 23 18 9 6

82 80 73 66 58 56 44 40 38 34 30 27 23 18 12 10

Oddíl stolního tenisu informuje Naše mládež absolvovala poslední měření sil v sezóně 2005−2006, a to již tradiční sérii pěti turnajů Grand Prix, které se konaly v herně TTC Ústí nad Orlicí. V předchozích dvou ročnících zvítězil hráč našeho oddílu Lukáš Langr, a tak jsme byli zvědavi, zda jeho poslední účast v mládežnické kategorii vyvrcholí hattric− kem… Nestalo se…V průběhu turnajů se střídal v průběžném vedení s domácím Davidem Hodasem a v závěrečném duelu měl více štěstí v koncovce tento mladý hráč místního TTC. Ale i tak je celkové druhé místo velmi pěkné a spolu s výsledky ostatních našich hráčů potvrzuje velmi dobrou práci oddílu s mládeží. Celkově se série GP zúčastnilo 77 mladých hráčů, zde jsou umístění našich: 2. Lukáš Langr, 6. Ondřej Jányš, 12. Jan Dymák, 15. Marek Kleiner, 16. Lukáš Skalický, 21. Jan Boruch, 23. Lukáš Nový, 47. Matěj Vičar, 50. Tomáš Cacek, 54. Lukáš Barbořák. VL

LL 14 a 15 / 2006

SPORT

Postoupili jsme do celostátního finále!

STRANA 33

Kinderiáda je určena pro děti druhých až pátých tříd základních škol. Umožňuje tak menším dětem získat zkušenosti s náročným a krásným sportem, jakým je at− letika. Projekt vznikl v roce 1997. Organizuje ho společnost Ferrero Česká za od− borné podpory Českého atletického svazu. Patronkami Kinderiády jsou světové rekordmanky v běhu na 800 m Jarmila Kratochvílová a Ludmila Formanová, se kterými jsme měli tu čest se vyfotografovat. Přední atletické osobnosti se tak mo− hou stát pro malé závodníky příkladem a životním vzorem. Závody moderuje herec Filip Jančík, který malé závodníky s nadšením povzbuzuje v jejich výkonech. A jak to všechno probíhalo? Vybrali jsme osmičlenné družstvo složené ze čtyř chlapců a 4 děvčat soutěžících v atletických disciplínách, které jsou přizpůsobeny věku závodníků. Barvy naší školy hájili: Šárka Votavová a Matěj Sadovský za druhý ročník, Kateřina Šindelářová a Jan Karlík za třetí ročník, Ondřej Dostál a Ja− na Uhlířová za čtvrtý ročník a Markéta Linková a Ondřej Karlík za pátý ročník. Všichni účastníci běželi 60m v regionálním kole bez startovních bloků, v celo− státním finále s bloky. Pilně jsme start trénovali, neboť se startovními bloky se děti ještě nesetkaly. Žáci druhých tříd soutěžili ve skoku z místa, třetích v hodu plným míčem 1kg, čtvrtých v hodu kriketovým míčkem a pátých ve skoku dalekém. Na závěr sestavilo každé družstvo štafetu na 4x60 m. Podle výsledků v jednotlivých kategoriích a disciplínách vznikalo pořadí jednotlivců a škol. O co vlastně malí atleti soutěží? O finanční částku, která je určena na rekonstrukci školních sportovišť. Odměna pro vítěze je 150 000 Kč.

Žáci základní školy Bedřicha Smetany se již potřetí zúčastnili KINDERIÁDY, atletické soutěže pro děti. Cesta do finále vedla z regionálního kola, které se konalo v Pardubicích. Bojovali jsme ze všech sil a dvěma třetími místy a celkovým výborným umístěním celého družstva jsme si zajistili postup do celostátního finále, které se konalo v Praze. Na Strahov se sjelo 40 nejlepších škol z celé republiky.

Než se začalo závodit, tak se všichni sportovci rozcvičili pod vedením známé cvičitelky Hanky Kynychové. Pak už zbývalo popřát: „Zlom vaz!“ Jak si vedli naši? Mezi nejúspěšnější patřil Jan Karlík, který získal 3. místo v hodu plným míčem. Jeho výkon 8,50 m zaostal za vítězem pouhých 40 cm. Z ru− kou Jarmily Kratochvílové převzal diplom a odměny od Ferrera. Dalším hrdinou se stal Matěj Sadovský, který narychlo zastoupil nemocného Zdeňka Lechnýře a bez příprav se ujal úkolu velmi důstojně. Posuďte sami. V běhu na 60 m obsadil krásné 13. místo a ve skoku z místa výkonem 174 cm 12. místo. Být v republice dvanáctý a třináctý − to už je opravdový úspěch. Velmi dobře si vedla i Kateřina Šindelářová, která se umístila v běhu na 15. místě a Ondřej Doležal vyběhal 19. místo. Hůře se nám vedlo v hodech, které musíme „dopilovat“. Štafeta nás posunula také trochu dozadu, ale celkové 29. místo v celostátním finále je velikým úspěchem pro naši školu. Děti si odvážely nejen mnoho nových zážitků, ale také odměn od Ferrera. Velký dík patří panu Doležalovi, který mi s dětmi pomáhal na závodišti. Za žáky ZŠ B. Smetany Romana Prokopová

STRANA 34

SPORT

LL 14 a 15 / 2006

Z činnosti šachové mládeže

Fotbalová školička v Dolní Čermné počtvrté Letní fotbalový kemp pro malé fotbalisty nejen ústeckého okresu proběhl v prv− ním červencovém týdnu ve sportovním areálu v Dolní Čermné. Už čtvrtá fotbalová školička Jana Mačáta a Jiřího Saňáka přilákala 52 dětí (ročník narození 1993 – 1998), mezi nimi i jednu dívku. O školičce jsem si povídala s panem Janem Mačátem: Odkud k vám přijíždějí účastníci? Na začátku jsme chtěli tu školičku dělat pro ústeckoorlický okres, ale dnes už je populární i jinde. Letos tu máme asi 30 dětí z okresu Ústí n/O, zbytek je z okresu Rychnov, Svitavy, Chrudim a 10 dětí je z Olomoucka. Vracejí se ti, kteří už školičku absolvovali, nebo spíše pokaždé přijíždějí noví? My si zatím netroufáme dělat této akci větší reklamu, protože se nám sem vracejí hlavně ty děti, které tu už byly (letos je jich tu polovina) , případně kamarádi, kterým to doporučí. Ten počet je rekordní – 52 dětí – a asi také maximální, pro tento areál ideální. Čím se lišil letošní ročník od před− chozích? Letos byl větší důraz dán na hru a děti to hodně zaujalo. Ovlivnilo nás také velké teplo, využívali jsme tedy více ba− zén, a dokonce jsme kvůli vedru museli dvakrát jít i do tělocvičny. Co bylo námětem letošní školičky? Námětem nemohlo být nic jiného než fotbalové mistrovství světa v Německu. Měli jsme vlastní MS, které jsme doplnili i sledováním semifinálových zápasů na MS v televizi. Na našem MS nastoupilo 10 družstev, která byla rozdělena do dvou skupin. Šlo o celky zemí, které postoupily do čtvrfinále; byly doplněny ještě týmy Česka a Ghany. Družstva si dokonce vyrobila vlaječky „svých“ zemí a před zápasem si je kapitáni vyměňovali. Kdo vyhrál na mistrovství v Dolní Čermné? U nás se ve finále, které proběhlo v pátek 7. července dopoledne, utkala Francie s Německem. O vítězství Francie 1:0 rozhodla branka z pokutového kopu. Třetí skončila Brazílie a čtvrté Španělsko. Přivítali jste nějakého zajímavého hosta? Letos opět přijeli chlapci z ligové Sigmy Olomouc – tentokrát Vojta Štěpán a Tomáš Černý, který pochází z Králík. Plánujete školičku v Dolní Čermné i příští rok? Vzhledem k tomu, že by to měl být jubilejní, pátý ročník, tak věřím, že určitě bude. Děkuji za rozhovor. Lada Sitová, foto: LS a Oldřich Skalický Poděkování patří sponzorům: ISOTEP, s.r.o., Ústí nad Orlicí, J.HLOUŠEK − instalatér, Za Vodou 531, Ústí n/O, SILVITA, s.r.o., Ústí n/O, SPORT INVEST, a.s., Praha, JAST, s.r.o., Doudleby nad Orlicí. Dík patří i mladým hráčům pocházejícím z tohoto okresu: Jarda Plašil (Monaco), Tomáš Jirsák (Teplice), Kamil Vacek (Arminia Bielefeld), Tomáš Černý a Vojta Štěpán (Sigma Olomouc) a Ruda Skácel (Hearts). A také oddílům: AC Sparta Praha, FK Mladá Boleslav a Sigma Olomouc.

Lanškrounská věž Už podvanácté se v Lanškrouně v prostorách ZŠ Dobrovského konal integrovaný šachový turnaj mládeže do 18−ti let. Pořádaly ho společně DDM a TJ Lanškroun ve spolupráci s humanitární organizací P R O T E B E, v rámci projektu „Šach pro tebe – šach pro každého“.10. června 2006 se zde sešlo 53 šachistů a šachistek, z toho 18 z Lanškrouna, kteří sehráli ve dvou kategoriích 7 kol na 2x 25 minut. Celkovým vítězem se stal Marek Kosek z Vysokého Mýta, v mladší kategorii pře− kvapivě vyhrál Petr John z Ústí nad Orlicí. Z našich hráčů se na stupně vítězů pro− bojoval pouze Tonda Vu. Vítek Brejša svým výkonem příjemně překvapil a k sed− mému místu přidal i splněnou 3. výkonnostní normu. Z výsledků v kategorii do 18−ti let: P. Jméno Klub Body 1 Kosek Marek Vysoké Mýto 5,5 6 Marek Michal Lanškroun 4,5 7 Brejša Vít Lanškroun 4,5 10 Chmelík Ondřej Lanškroun 4,0 24 Lamberský L. Lanškroun 1,0

Kategorie do 12−ti let: P. Jméno Klub Body 1 John Petr Ústí n.O. 6,0 3 Vu Antonín Lanškroun 5,5 6 Jursa Vít Lanškroun 5,0 10 Marek Dominik Lanškroun 4,0 29 Urban Kristián Lanškroun 1,5

Simultánka Na jednom z posledních tréninků v letošní sezóně sehrál proti 12 našim hráčům simultánku Bohumil Smejkal. Za ŠK nastoupili Vít Brejša, Luboš Lamberský, Jiří Snítil, Martin a Ondřej Chmelíkovi, Dominik a Michal Markovi, Antonín Vu, Josef Krátký, Ondřej Pavelka, Lukáš Komínek a Jakub Jačisko. Největší odpor kladl Ondra Chmelík, ale ani ten neuspěl. Takže konečné skóre 12 : 0 jasně hovoří pro B. Smejkala.

Šachový tábor „Čistá 2006“

Nahoře: trénink brankařů s T. Čer− ným, vpravo: nejlepší hráči školičky:

2. Ondra Bořil (dres ČR od Jardy Pla− šila), 1. Adam Kopřiva (dres Monako od Jarda Plašila), 3. Sebastián Rejda (dres FK Teplice od Tomáše Jirsáka).

Je potřeba myslet na příští sezónu, a proto 9 Lanškrounských odjíždí na tradiční letní soustředění mladých šachistů, které proběhne od soboty 5. 8. do neděle 13. 8. 2006 na chatě MěÚ Hořice v Čisteckém Bolkově. Tábor je určen mladým šachistům a šachistkám narozeným v roce 1991 a později. Soustředění pořádá YMCA Hradec Králové ve spolupráci s DDM a TJ Lanškroun a šachovým oddílem Jiskra Jaroměř. Dopoledne probíhá šachová výuka, rozbory sehraných partií. Odpoledne jsou na programu bojové hry, výlety a koupání. Večer se konají turnaje o ceny a klasifi− kační turnaj. Za ŠO Krištof Jiří

LL 14 a 15 / 2006

AKCE V REGIONU: 27. – 28. 7. 2006 Regionem Orlicka – Lanškroun Cyklistický závod juniorů s mezinárodní účastí 29. 7. 2006 Open turnaj Beach Klubu Tajm Lanškroun (muži, ženy) 5. 8. 2006 Turnaj neregistrovaných Beach Klubu Tajm Lanškroun (muži, ženy) 6. 8. 2006 Open turnaj Beach Klubu Tajm Lanškroun (mixy) Beachvolejbalové kurty, Dlouhý rybník (Zbyněk Jurča, tel: 608 854 455) 3. – 6. 8. 2006 Reprezentační soustředění chovatelů psů Hala B. Modrého Lanškroun 26. – 27. 8. 2006 Lanškrounská prda – volejbalový turnaj 5. srpna

PROGRAM AKCÍ V REGIONU A OKRESE

Obecní úřad Albrechtice si Vás dovoluje pozvat na koncert

CHRÁMOVÉHO PĚVECKÉHO SBORU pod vedením paní Jarmily Uhlířové Koncert se koná v neděli 30. 7. v 16. 00 hodin v kapli sv. Anny v Albrechticích Oslavy 120. výročí založení SDH v Albrechticích Doprovodný program: 28. 7. − Den otevřených dveří v Hasičské zbrojnici v Albrechticích 29. 7. − Oslavy na hřišti v Albrechticích od 13. 00 hodin, koňské spřežení, vystoupení hostů, od 17. 00 hodin veselice, hudba Náglovi 30. 7. − Soutěž v požárním útoku od 10.00 hodin na cvičišti u Motorestu v Albrechticích

Myslivecký táborák v Kypuši

Městské muzeum Lanškroun

Dopoledne zkoušky loveckých psů z vodní práce na rybníku Olšový, od 16 hod. na chatě Lesanka myslivecká kuchyně.

nám. A. Jiráska − zámek, tel.: 465 324 328

Myslivecké sdružení Damníkov vás zve na MYSLIVECKÝ TÁBORÁK, který se koná v sobotu 19. srpna od 20 hodin NA MYSLIVECKÉ CHATĚ v Damníkově Speciality myslivecké kuchyně − gril − udírna, hrají: ŠVAGŘI

Mistrovství České republiky v bezmotorovém létání pořádá Aeroklub Moravská Třebová ve dnech 5. – 19. srpna 2006. Slavnostní zahájení v neděli 6. srpna v 10.00 hodin na sportovním letišti ve Starém Městě u Moravské Třebové.

Bystřecké kilometry − 12. srpna Start a cíl pochodu: od 6 do 12 hodin hostinec „U Špičáků“ − koupaliště. Trasy jsou dlouhé od 6 do 50 km Na startu každý obdrží popis trasy. Vezměte si sebou psací pomůcky. Startovné dobrovolné. Občerstvení je na startu i v cíli. Odměna za úspěšné absolvování zvolené trasy je pamětní list, razítko do vandr knížky. Pochod se koná za každého počasí a každý se účastní na vlastní nebezpečí. Další informace získáte u Jaroslava Vaníčka, Bystřec čp. 378

T. G. Masaryka 3, tel.: 465 324 662

Otevírací doba − celoročně: Út − Pá 9.00 − 11.30 13.00 − 16.00 So − Ne 13.00 − 17.00 Výstavy:

Vladimír Suchánek − Grafika a KNIŽNÍ VAZBA Výstavy trvají do 10. 9. 2006 Umělecká agentura JAN pořádá XXI. ročník hudební přehlídky MUZIKANTI NA PLOVÁRNĚ (Janouškovo Ústí) VLASTA REDL, JAR. SAMSON LENK, SLÁVEK JANOUŠEK + PETRA ŠANY ŠANCLOVÁ a další trio písničkářů PANOPTIKUM (ŽOFIE KABELKOVÁ, IVO CICVÁREK, MARCEL KŘÍŽ) BOKOMARA, BERUŠKY, GENERACE – dámský vokální sbor z Ústí n/O SAMSON a SLUNEČNO slaví Uvádí: VAŠEK SOUČEK Plovárna Ústí nad Orlicí Pátek 11. srpna 2006 v 19 hodin Vstupné: 130,− Kč v předprodeji (Boutique Ariane, Disk − hudební nástroje Ústí nad Orlicí, prodejna Kudrna − podchod nádraží Brno), na místě 150,− Kč, děti polovic, vozíčkáři zdarma !! POZOR !! Slávek Janoušek křtí Zpěvník, Samson slaví pade, kamaráde!! POZOR !!

28. července 20 hodin * TAJEMSTVÍ SLOV (USA, Španělsko) 112 min. Sarah Polleyová a Tim Robbins na po− kraji ropné plošiny lásky. Vstupné: 59,− Kč Mládeži nepřístupno 29. července 20 hodin 30. července 17.30 a 20 hodin ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU (ČR) 113 min. Komedie podle bestselleru Michala Viewegha. Vstupné: 69,− Kč Mládeži přístupno 31. července 20 hodin * ČAS, KTERÝ ZBÝVÁ

(Francie) 82 min. Tichá meditace Francoise Ozona o umí− rání a hledání míru. Vstupné: 59,− Kč Mládeži nepřístupno 1. − 2. srpna 20 hodin * HORY MAJÍ OČI (USA) 107 min. Ti šťastnější zemřou první. Vstupné: 54,− Kč Mládeži nepřístupno 3. srpna 20 hodin * NEPOHODLNÝ

(USA, V. Británie) 119 min. Špionážní thriller z exotického prostře− dí africké Keni. Vládní komisař proje− de několik kontinentů, aby objasnil vraž− du své ženy… Vstupné:59,− Kč Mládeži nepřístupno 4. − 6. srpna 20 hodin * SEXY PISTOLS

(Francie, Mexiko, USA) 93 min. Když ženy zlobí, mužům běhá mráz po zádech. Akční komedie. Vstupné: 64,− Kč Do 12 let nevhodné 7. − 8. srpna 20 hodin * 16 BLOKŮ (USA) 105 min. Bruce Willis na stopě zločinu. Mezi ži− votem a smrtí je tenká hranice jak pro ne− wyorské policisty, tak pro jejich svědky. Vstupné: 59,− Kč Do 12 let nevhodné

STRANA 35

9. – 11. srpna 20 hodin * SCARY MOVIE 4 (USA) 83 min. Čtvrtý a poslední díl slavné trilogie. Vstupné: 64,− Kč Mládeži přístupno 12. – 13. srpna 20 hodin * SILENT HILL (USA, Japonsko, Francie) 126 min. Jak Francouz zfilmoval japonskou před− stavu lynchovského hororu. Vstupné: 64,− Kč Mládeži nepřístupno 14. – 15. srpna 20 hodin KOUZELNÁ CHŮVA NANNY McPHEE (USA) 99 min. Náramně vtipné vyprávění, navíc celé v českém znění. Komedie pro milovní− ky viktoriánských příběhů. Vstupné: 54,− Kč Mládeži přístupno 16. srpna 17.30 a 20 hodin 17. – 18. srpna 20 hodin AUTA (USA) 116 min.

Láska prochází pedálem. Animovaný film pro celou rodinu. Vstupné: 64,− Kč Mládeži přístupno 19. – 20. srpna 20 hodin * BESTIE KARLA (USA) 99 min. Příběh nejbrutálnější vražedkyně čes− kého původu natočený na motivy sku− tečných událostí. Vstupné: 59,− Kč Do 18 let nevhodné 21. pondělí 20 hodin * FAKTÓRUM (USA) 94 min. Nejvíce záleží na tom, jak se vám po− daří projít ohněm. Vstupné: 59,− Kč Mládeži nepřístupno 22. – 23. srpna 20 hodin ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU (ČR) 113 min. Komedie podle bestselleru Michala Viewegha. Vstupné: 64,− Kč Mládeži přístupno 24. – 25. srpna 20 hodin * ANGEL – A (Francie) 90 min. Skočit si z mostu pro lásku. Každý má− me svého Anděla. Vstupné: 59,− Kč Do 12 let nevhodné 26. – 27. srpna 20 hodin * MISSION: IMPOSSIBLE III 125 min. Mise začíná 04:05:06. Mise potřetí za− chraňuje svět. Vstupné: 59,− Kč Do 12 let nevhodné 28. − 29. srpna 20 hodin * NOVÁ FRANCIE (Francie, Kanada,Velká Británie) Milostný příběh mladé venkovské dívky natočený podle skutečných událostí. Vstupné: 59,− Kč Do 12 let nevhodné 30. – 31. srpna 20 hodin * POSEIDON (USA) 100 min. Katastrofický thriller. Vstupné: 69,− Kč Do 12 let nevhodné Programy označené * jsou titulkovány. Videopůjčovna: Po − So 14 − 20 hod.

STRANA 36

INZERCE A POZVÁNKY

LL 14 a 15 / 2006

Vše pro dovolenou VÝPRODEJ stanů a letní obuvi

Vybíráme z programu kina: Tajemství slov (28. 7.) Po snímku Můj život beze mne se španělská režisérka Isabel Coixet znovu spojila se Sarah Polleyovou (Úsvit mrtvých), aby ji tento− krát nechala v roli zdravotní sestry na ropné plošině pečovat o popáleného Tima Robbinse. Raněná, i když nikoli na těle, je ale i hrdinka, a že tohle setkání zasáh− ne oba, víte už od prvních okamžiků. Ocelový mikrosvět uprostřed oceánu je místy podán téměř „dogmaticky“, s geniálně civilní Pollyovou se ovšem hlavně zkraje tluče divadelně chroptící Robbins. Silný příběh zrazuje pár papírem šustí− cích momentů. Nepohodlný (3. 8.) Snímek Fernanda Meirellese je podobně inteligentní a vizu− álně uhrančivý jako jeho Město bohů, strukturou vyprávění počínaje a promyš− lenou barevnou stylizací na ose oranžová−modrá konče. Při zemi a v realitě pak příběh rozkročený mezi Afrikou, Londýnem a Berlínem drží bezchybné obsaze− ní, což se vedle zdrženlivého, ale o to působivějšího herectví ústřední dvojice vztahuje i na brilantně vykreslené vedlejší postavy. Rovněž díky nim dokáže Meirelles i bez okázalých akčních scén uchovat napětí až do poslední minuty.

Zveme vás na virtuální výlet naší heřmánkovou stránečkou, která ráda pohladí oko i duši: http://dolnihermanice.sweb.cz Táňa a Michal Mikušovi,  Dolní Heřmanice

Žebříčky filmových hitů − červen 2006 KINO:

Videopůjčovna GAMA PLUS CZ, s.r.o.:

1. Účastníci zájezdu 2. Šifra  mistra Leonarda 3. Pýcha a předsudek 4. Libertin 5. Mission: Impossible III

1. Kurýr 2 2. Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště 3. Police Story 4. Země mrtvých 5. Letopisy Narnie

AUTOMATICKÉ a PRAVDIVÉ ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ o věcech dotýkajících se všech občanů Lanškrouna

POVAŽUJEME ZA SAMOZŘEJMOST.

LISTY LANŠKROUNSKA vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o. Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E−mail: [email protected]; listy.mesto−lanskroun.cz, www.lanskrounsko.com a www.lanskroun.net. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová. Uzávěrka příštího čísla: 16. 8. 2006, vychází v pátek 25. 8. 2006. Redakce neodpovídá za názory, mluvnické a stylistické chyby přispěvatelů; vyhrazuje si právo lehce pozměnit texty. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Foto: soukromé archivy autorů. Kresby P. Dvořáček. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod evidenčním číslem MK ČR E 10993.