Neřešený problém střetu zájmů

Neřešený problém střetu zájmů [Vrcholní političtí funkcionáři a řízení rizik střetů zájmů v praxi.] [2016 [Naši Politici z.s. NP

Úvod Otázka střetu zájmů není v podmínkách České republiky zdaleka uspokojivě řešena a to jak v rovině dostatečnosti legislativní regulace, vymáhání dodržování povinností vyplývajících ze zákona, tak nakonec i samotné efektivní a včasné detekce střetu zájmů. Nedostatky spojené s prvními dvěma zmiňovanými oblastmi řešení problému střetu zájmů uvádíme dále v textu. V rámci úvodu je relevantní zmínit třetí aspekt, tedy včasnou detekci. Klíčovým problémem v tomto ohledu je absence systémové státní kontroly. Příslušné instituce pověřené evidencí majetkových přiznání veřejných funkcionářů v podstatě neprověřují (ani k tomu nemají kapacity) obsah takto odevzdávaných přiznání. Nejenže tak nemohou být včas identifikovány známky zvýšených rizik (majetkový růst neodpovídající příjmům funkcionáře) či nedostatky a zamlčené údaje, ale úřady ani mnohdy v minulosti neevidovaly, že funkcionáři majetkové přiznání nedodali. To se týkalo například právě i úředníků spojovených s korupčními kauzami, jako například někdejší ředitelky Sekce kabinetu předsedy vlády Jany Nagyové či náměstka ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Šišky 1. Tristní byl případ, kdy sám úřad omlouval úředníka ze zákonné povinnosti podat majetkové přiznání a to zrovna v situaci, kdy úřednice zodpovědná za administraci veřejných zakázek pořídila luxusní byt v ceně výrazně převyšující úroveň běžných příjmů (případ Johany Novotné, bývalé vedoucí odboru veřejných zakázek Středočeského kraje). Zpráva o boji proti korupci v EU vydaná na počátku roku 2014 poukázala na pozitivní příklady států, kde fungují specializované nezávislé protikorupční agentury či agentury pro integritu vybavené dostatečnými pravomocemi a nástroji k ověřování majetkových poměrů. Důležitý je z hlediska efektivity samozřejmě i následný postup po zjištění příslušných orgánů či sankční systém. Nejrozvinutější jsou tyto instituce v Kanadě a USA, kde má budování etiky a společenské odpovědnosti v tomto hledisku výrazně delší tradici a hloubku. V těchto státech se specializované instituce (např. United States Office of Governent Ethics – OGE) nesoustředí jen na na monitorování nestandardních okolností majetkových poměrů, ale poskytují i důvěrné poradenství pro úředíky, zajištují zprostředkování informací, vedou příslušné registry, monitorují nestandardní jevy a pomáhají ustavovat etické principy pro výkon veřejné správy. Tato fakta v úvodu připomínáme pro objasnění významu, jaký spočívá na veřejné kontrole střetu zájmů, která představuje de facto jedinou významnou pojistku v tomto směru. Tato případová studie si klade za cíl představit problematiku střetu zájmů z praktického hlediska a na příkladu poslanců Poslanecké sněmovny PČR seznámit se základní metodikou detekce střetu zájmů v nejpřímější linii využívání veřejných dotačních prostředků.

Stručné vymezení problému

Střet zájmů lze definovat jako zneužívání pravomocí či výhod (znalosti, informace, interpresonální vazby apod.) spojených s výkonem veřejné funkce k prosazení partikulárních zájmů. Střet zájmů 1

Lidovky.cz, 12.9.2012

nastává tam, kde se způsob výkonu určitého zaměstnání nebo funkce může dostat nebo přímo dostává do rozporu se soukromým zájmem osoby, která toto zaměstnání nebo funkci zastává. Důsledkem střetu zájmů je ohrožení důvěry ve veřejnou správu, zvýšené riziko možné korupce (zejména klientelismu). Střet zájmů sám o sobě není protiprávní, tím se stává kvalifikované jednání ve střetu zájmů. Funkcionáři veřejné správy a politici mají povinnost hájit veřejný zájem a vyhýbat se upřednostnění osobních zájmů. Veřejný zájem není nikde přesně definován, výklad je otázkou společenského konsenzu a vyhodnocení konkrétní situace, důležitá je rovněž soudní praxe. Řízení rizik střetů zájmů představuje značný problém s ohledem na variabilitu způsobů, jakými bývá nestandardní vliv uplatňován, obtížnou prokazatelnost i omezené možnosti plošného monitoringu a včasné detekce. Dalším typickým problémem je skutečnost, že jednání ve střetu zájmů se mohou dopouštět i rodinní příslušníci veřejných funkcionářů (respektive ke střetu zájmů může dojít jejich prostřednictvím). Na ně přitom nelze většinou uplatnit primární opatření, kterými se rizika střetu zájmů monitorují a preventivně omezují v případě veřejných funkcionářů. Situaci komplikuje rovněž fakt, že řada podob střetu zájmů spadá do roviny politické či morální odpovědnosti, nikoli do trestně právní roviny či oblasti normativně regulované. Postihování střetu zájmů

Otázka vymahatelnosti opatření proti střetu zájmů se tak víceméně omezuje pouze na rovinu politické odpovědnosti daného funkcionáře, výjimkou jsou opatření zamezující odměny veřejným funkcionářům za působení v dozorčích orgánech společností s veřejnou účastí. Porušení této normy jsou zjevná a dobře prokazatelná a tento typ střetu zájmů bývá proto poměrně vymáhán (např. vynucené vracení neoprávněných odměn za působení v dozorčí radě společnosti ČD Cargo a.s. v případě poslance Oldřicha Vojíře2 či trestní stíhání radního hl.m.Prahy Karla Březiny za odměny z Dopravního podniku hl.m.Prahy3). V rovině vymáhání politické odpovědnosti je postihování střetu zájmů značně nevyvážené a spíše nahodilé (např. rezignace ministra kultury Jiřího Bessera za utajení majetkové účasti v majetkovém přiznání4 oproti například ministru dopravy Aleši Řebíčkovi, který pravděpodobně naprosto zásadním způsobem zkreslil do majetkového přiznání vykazovanou částku, za níž prodal fotbalový klub Slavii5) Střet zájmů nelze zcela eliminovat, je nicméně nezbytné nastavit pravidla prevence i řešení, definovat etické principy a vnitřní předpisy (etický kodex). Kodex vymezuje střety zájmů a nabízí modelový postup či řešení vedoucí k upřednostnění veřejného zájmu. Z právního hlediska se v tuzemsku je dané problematice relevantní primárně zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů a vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 578/2006 Sb., upravující předpis pro formuláře pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů. Dílčím způsobem se ke střetů zájmů vztahuje rovněž legislativa zaměřená na samosprávu (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), č. 131/2006 Sb., o hlavním městě Praze), zákon č. 137/2006 Sb. o 2

ČTK, 22.07.2007 Lidovky, 28.1.2016 4 Novinky.cz, 8.12.2012 5 Lidovky.cz, 17.11.2011 3

veřejných zakázkách a některé další právní normy. Limity kontroly střetu zájmů Jedním z klíčových opatření k řešení problematiky střetu zájmů je dohled nad majetkovými poměry veřejného funkcionáře, jejichž nestandardní a nevysvětlitelný nárůst může indikovat korupční jednání. S tímto dohledem do určité míry počítá i zákon č. 159/2006 Sb., a to formou povinných majetkových přiznání pro určené úředníky a politiky. Potenciální účinnost tohoto opatření je však výrazně limitována. Do nedávné minulosti bylo možno krýt majetkové podíly anonymními akciemi, v současnosti obdobnou možnost nabízí například účast v offshorových společnostech. Veřejná kontrola je pochopitelně omezena rovněž u společností se sídlem v zahraničí, kde není umožněn přístup k potřebnému rozsahu dat, obdobně u vlastnictví nemovitostí v zahraničí či v nemožnosti zažádat na katastru nemovitostí o výpis konkrétní osoby. Samotná majetková přiznání funkcionářů požadovaná zákonem jsou omezena na majetek nabytý v době působení ve veřejné funkci, čímž je oslabena možnost zřetelně indikovat případný podezřelý růst životní úrovně prověřované osoby. Pozornost není věnována ani eventualitě formálního zapsání majetku ve prospěch nejbližších rodinných příslušníků. Otázka majetkových držeb a komerčních aktivit rodinných příslušníků je přitom relevantní i z hlediska možnosti vzniku střetu zájmů pro působení osoby ve veřejné funkci. Zákon o střetu zájmů rovněž nepočítá se zveřejňováním platu, mzdy a odměn plynoucích z pracovněprávních vztahů veřejných funkcionářů. Výrazně problematická je otázka kontroly správnosti a komplexnosti majetkových přiznání. Četná zjištění nesrovnalostí vychází z nesystematické a částečně nahodilé mediální a další veřejné kontroly, namísto institucionálně řízených kontrolních opatření. Údaje majetkových přiznání jsou mnohdy neúplné, nekonkrétní či zcela absentují. Specifický problém pak představují postihy za skrývání majetku, kdy viníkovi hrozí pouze v neveřejném přestupkovém řízení, v němž může úřad v místě bydliště funkcionáře rozhodnout o udělení pokuty do výše 50 tisíc Kč (novelizace zákona omezila původní maximum 100 tisíc Kč). Absence veřejné kontroly může vést (a v praxi vedla) k výrazně problematické úrovni šetření a sankcionování – od jednání v podjatosti (o přímém nadřízeném), přes obstrukční jednání, velmi nedostatečné uplatňování sankcí až po obstrukční jednání ústící do prodlení lhůty k projednání. I když má oznamovatel přestupku právo dle zákona o přestupcích na „vyrozumění o učiněných opatřeních“, praxe potvrzuje, že se může setkat se zcela nedostatečnou odpovědí („bylo postupováno dle zákona o přestupcích“/„věc byla vyřízena“)6. Snaha o využití zákona o svobodném přístupu k informacím bývá někdy úřady odmítána s tím, že oznamovatel není účastníkem přestupkového řízení, či dokonce s odvoláním na povinnost chránit soukromí daného funkcionáře. Limit finančního postihu pak dramaticky kontrastuje s odhalenými případy nepřiznaných příjmů. Při přípravě zákona o střetu zájmů padl návrh i na limit půl milionu korun. Sankční role byla tehdy zvažována pro Nejvyšší správní soud, ten ale údajně odmítl řešit ve státním soudnictví přestupky funkcionářů. Ministerstva ani další úřady obcházení zákona svými úředníky nesledují, vykonávají roli evidenčních, nikoli kontrolních či sankčních orgánů. 6

Monitoring střetu zájmu veřejných funkcionářů IN: Bezkorupce.cz

Limity kontroly majetkových a finančních aspektů střetů zájmů se ale nevztahují jen ke kvalitě a hloubce, nýbrž i k jejímu rozsahu. Zákon č. 159/2006 Sb. se nevztahuje na možnost střetu zájmu výkonných úředníků a to ani formou nezveřejňovaných oznamovacích povinností. GRECO (Group of States against corruption) v rámci 2. kola hodnocení doporučilo zavedení jednotných předpisů upravujících střet zájmů pro všechny zaměstnance státní správy, krajských a obecních úřadů. Například Slovenská republika reguluje problém střetu zájmů nižších výkonných úředníků majetkovými oznámeními. Ty jsou neveřejného charakteru, přístup k nim mají pouze orgány vnitřní či vnější kontroly . Příklad monitoringu střetu zájmů - metodická část

Ustanovení §š 4 zákona 159/2006 stanoví, že veřejný funkcionář nesmí podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, být členem statutárního orgánu podnikající právnické osoby, ovšem z tohoto jsou vyňati vybrané skupiny veřejných funkcionářů včetně členů Poslanecké sněmovny. V působení právnických osob působí široká škála možných podob střetů zájmů shrnutých v přehledu výše. Primární potenciální střet zájmů představuje čerpání veřejných prostředků pro podnikatelské subjekty, v nichž poslanci figurují a to především dotačních titulů. Sdružení Naši Politici z.s. provedlo podrobný monitoring dotačních toků v souvislosti s právnickými osobami s přítomností poslanců a identifikoval 203 právnických osob, které v programovacím období 2007 -2014 a aktuálním programovacím období čerpaly dotační tituly ze strukturálních fondů Evropské unie. Na tomto vzorku lze demonstrovat rozsah, jaký může mít standardní prověřování potenciálních střetů zájmů a vyhodnocování jejich rizik. V rozsahu daného vzorku, který počtem zjištěných entit převyšuje samotný počet poslanců (tj. opakované účasti jedince ve více právnických osobách), je třeba přistoupit k systematické selekci podle míry odhadovatelných rizik. Skutečnost, že naprostá většina účastí politiků ve zmíněných právnických osobách je v současnosti neaktuální, může naznačit, že hlubší sonda se bude vztahovat pouze k omezené skupině funkcionářů. Střet zájmů ovšem v rámci tohoto kritéria nelze vyloučit, s ohledem na případy, kdy by se termín poskytnutí dotace překrývalo s působením funkcionáře nebo byla výhoda poskytnuta společnosti s blízkou vlastnickou strukturou (vlastnický podíl skrytý nebo převzatý blízkým příbuzným).

Specifika rizik střetů zájmů ve společnostech se smíšenou vlastnickou strukturou Primárním odlišením v tomto případě tak bude spíše majoritní majetková účast v dané právnické osobě. V případě společností s dominantním či majoritním podílem veřejné účasti lze považovat riziko střetu zájmů za relativně nízké. Potenciální riziko spočívá především ve společnostech, kde minoritní akcionář (který může být dokonce skrytý za neprůhlednou majetkovou strukturu) uplatňuje nestandardní vliv na chování většinového akcionáře (veřejný sektor zastoupený politiky) a využívá výhod, kterých poživá společnost s veřejnou účastí (snažší přístup k veřejným zakázkám či dotacím). Tento typ rizik byl v minulosti akcentován například s působením komunální společnosti Pražské technické služby s.r.o. Vyšší riziko obdobného efektu panuje naopak ve společnostech, kde je veřejný sektor

reprezentován menšinovým podílem. V takových případech se posuzují rizikové faktory ve vztahu k menšinovému vlastníkovi (tj. signály o nestandardních aktivitách s ním spojených). V případě prověřování střetu zájmů politika je však třeba mít na paměti, že je ve společnosti angažován jako reprezentant majetkového podílu veřejného sektoru. V rámci zkoumaného vzorku 195 právnických osob bylo zkoumáno několik společností se smíšeným vlastnictvím veřejného a privátního sektoru (např. FLT – First Transport Lines, a.s. či Agentura pro evropské projekty a management), ovšem s negativním výsledkem na potenciálně problematické faktory. Výjimkou v tomto ohledu byla pouze společnost Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. Tato společnost je spoluvlastněna společností s privátní vlastnickou strukturou PrimeCell Therapeutics a.s. (75%) a Ministerstvem zdravotnictví (24%). Tato vlastnická struktura je aktuální od roku 2010, předtím byl PrimeCell Therapeutics výhradním vlastníkem. Zmíněná soukromá společnost převzalo od Fakultní nemocnice v Brně tkáňovou banku (včetně know how a zaměstnanců) poté, co ministerstvo zdravotnictví odmítlo poskytnout nemocnici potřebné prostředky na její nezbytnou rekonstrukci. Vysoké riziko této transakce spočívá ve skutečnosti, že v době tohoto převodu byla „Prime Cell“ ve vědeckém světě neznámá a jako právnická osoba měla netransparentní majetkovou strukturu s akciemi na doručitele. Tím vzniklo Národní centrum s účastí státu (přes ministerstvo zdravotnictví). Národní centrum získalo masivní dotační podporu v řádech stamilionů korun. Mimo jiné tedy privátní a doposud neznámá společnost získala přímý profit na projektu, v němž se angažoval veřejný sektor a mimo jiné i díky převzetí odborníků z veřejného sektoru. Veřejnou podporu v podobě dotace ve výši 400 milionů korun získala navíc i společnost 4MEDI – Centrum buněčné terapie a diagnostiky a.s. opět spadající do společného vlastnického portfolia Prime Cell a Ministerstva zdravotnictví7. Ve zmíněné smíšené vlastnické struktuře figurovali i dva současní poslanci, oba nicméně v době předcházející zahájení výkonu poslaneckého mandátu. Oba zastupovali ve struktuře společnosti majetkovou účast veřejného sektoru. Jde o poslance Marka Ženíška (TOP 09), který v letech 20132014 působil v představenstvu společnosti Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. a Svatopluka Němečka (ČSSD), který byl předsedou představenstva 4MEDI – Centrum buněčné terapie a diagnosticky a.s. Oba politici sice působili ve výkonných orgánech společnosti s vysoce nestandardními aspekty podnikatelského působení, zároveň však působili jako reprezentanti veřejného sektoru a nejsou známy žádné kontroverzní skutečnosti, které by se vztahovaly přímo k jejich působení. Otázku střetu zájmů je v rozsahu známých skutečností nutno vyvozovat vůči veřejným funkcionářům odpovědným za přípravu společných podnikatelských aktivit s privátní společností a vyvedení unikátních činností ze státních organizací do neprůhledného nestandardního subjektu. Výběr pro zkoumání střetu zájmů V rámci monitoringu bylo dále identifikováno 54 právnických osob s veřejnou účastí, kde vycházela přítomnost politika především z účasti v dozorčí radě společnosti. Jednalo se hlavně o městské a krajské společnosti (např. nemocnice, vodovody a kanalizace, městské lesy apod.). V 6 případech pak šlo o státní podniky či státní akciovou společnost. Dalších 44 výskytů politiků je v zaměstnaneckém poměru vůči právnické osobě, která obdržela dotaci. Ani v tomto případě nepanuje vysoké riziko střetu zájmů, v naprosté většině jde opět o 7

Čt24.cz, 25.3.2014

veřejné instituce. V případě privátních vlastníků je relevantní posouzení jejich majetkové struktury a to s ohledem na a) výskyt potenciálně zájmových fyzických či právnických osob (s ohledem na nestandardní podnikatelské aktivity či veřejné působení); b) neprůhledných vlastnických struktur (offshore a onshore zahraniční vlastníci, doposud nepřevedené akcie na doručitele. V případě, že jde o větší vzorek prověřovaných společností či komplikovanou majetkovou strukturu, je třeba prověřovat prioritní větve (odhad pravděpodobnosti podle velikosti, či dokonce názvu společnosti). Metodickou filtrací se zkoumaná skupina omezuje na subjekty, v nichž veřejný funkcionář v minulosti měl či stále drží majetkový podíl či zde drží podíl privátní subjekt. Tuto skupinu je třeba rozdělit podle specifické situace, která se vytvořila ohledně vstupu Andreje Babiše do Poslanecké sněmovny. Portfolio jeho aktivit je natolik široké, že představuje samostatný subjekt ke zkoumání. Z toho důvodu jsou ze sledovaného vzorku vyřazeny účasti poslanců Jaroslava Faltýnka, Richarda Brabce, Josefa Kotta a Radky Maxové, které se vesměs vztahují ke statutárním orgánům podniků spojených s koncernem Agrofert Andreje Babiše. O tomto potenciálu střetu zájmů viz dále v textu. Průběžná omezení případů s nízkými riziky střetů zájmů tedy umožňují zkoumaný vzorek zaměřit na níže uvedené subjekty: STŘECHY 92, s.r.o. TEXPON s.r.o. ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. V případech, kdy politik disponuje nadstandardním vlivem a interpersonálními vztahy, které může potenciálně využít ve svůj prospěch, a zároveň je příjemcem veřejné podpory, lze počítat s vyšším rizikem střetu zájmů. Zvýšené rizika však neznamenají, že došlo ke skutečnému střetu zájmů. K přesnému vyhodnocení je vhodné provést další šetření, které může identifikovat další rizikové faktory či nestandardní okolnosti. Teprve podle jejich celkového výskytu a vzájemné souvztažnosti je možné identifikovat případný nestandardní stav či přímo střet zájmů. Postup k takovému ověřování za pomoci otevřených zdrojů, lze demonstrovat na třech specifikovaných případech, kdy je politik majetkově angažován ve společnosti přijímající dotační podporu. Postup při následovném ověřování a) STŘECHY 92, s.r.o. Ve společnosti je dlouhodobě angažován poslanec Ludvík Hovorka. Význam tohoto angažmá je dán skutečností, že s výjimkou živnostenského oprávnění jde o jedinou podnikatelskou aktivitu politika (společnost STŘECHY 92 – RpSt, s.r.o., v níž je rovněž angažován, je majetkově napojena na STŘECHY 92, s.r.o.). Ludvík Hovorka půssobí ve STŘECHY 92, s.r.o. od roku 1995. Mezi lety 1995-2003 zastával funkci jednatele. PO celou dobu svého angažmá má ve společnosti majetkový podíl. Jako potenciálně rizikový faktor (z hlediska střetů zájmů) by mohl být vnímán fakt, že společnost je úspěšná při získávání dotační podpory. V rámci operačního programu Podnikání a inovace (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu) získala společnost 2 dotace v roce 2008 a to v nedlouhém odstupu od sebe. Alokována byla částka ve výši 14 025 000 Kč na nákup technologie a 773 500 Kč na marketingovou podporu na trzích EU. V roce 2014 bylo ve prospěch společnosti alokováno 5 000 000 Kč na strojní a softwarové vybavení klempířské a truhlářské dílny. Alokované částky nebyly čerpány v celkové výši, takže skutečná finální veřejná podpora činila součet částek 13 050 000, 317 000 a 3 459 281 Kč.

U uvedené společnosti nebyly zaznamenány žádné další typy veřejné podpory (např. dotace poskytované ze státního rozpočtu), ani jiné čerpání veřejných prostředků (veřejné zakázky). To se týká i společnosti STŘECHY 92 – RpSt, s.r.o a spoluvlastníků a členů statutárních orgánů společnosti. Ve společnosti se neangažují ani další politicky nebo jinak nadstandardně vlivné osoby, (jediným dalším politikem je pouze člen zastupitelstva obce Jankovice Ing. Zdeněk Hanulík). Nebyly zjištěny žádné problematické skutečnosti související s čerpáním prostředků a vedením projektu, nestandardně nepůsobí ani účel dotace ani celková výše podpory. Po prověření těchto potenciálních rizikových faktorů lze uzavřít, že v poskytnuté veřejné podpoře pro podnikatelský subjekt spojený s politikem nebyly zjištěny nestandardní okolnosti, které by zakládaly na podezření ze střetu zájmů. b) TEXPON s.r.o. Společnost TEXPON s.r.o. opakovaně získala v letech 2013 – 2015 opakovaně dotační podporu ve výši 1 125 400 (TEXPON s.r.o. – vstup značky SHERPAX na trh USA, 2013); 1 323 000 Kč (TEXPON s.r.o. – budování pozice vlastní značky SHERPAX na americkém trhu; 2013); 1 125 000 Kč (Rozvoj technologie výroby). Společnost je vlastněná Zdeňkem Jeřábkem (75%) a Antonínem Hortem (25%), přičemž majorita podnikatele Jeřábka byla vytvořena v roce 2012 vykoupením čtvrtinových vlastnických podílů Pavla Blažka a Radomíra Daňhela. Mezi potenciálně rizikové faktory z hlediska střetů zájmů patří majetková účast dvou veřejných funkcionářů ve společnosti v období poměrně těsně předcházejícímu udělení dotací (účast ukončena v červenci 2012, první dotace alokována v lednu 2013). Odchod z vlastnické struktury společnosti odpovídá angažmá obou aktérů ve veřejném sektoru. Pavel Blažek od počátku července 2012 zastával funkci ministra spravedlnosti ve vládě Petra Nečase (poslanecký mandát zastává až od roku 2013), Radomír Daňhel zastával po dobu Blažkova působení na ministerstvu funkci náměstka ministra. Blažka i Daňhela kromě předchozích společných podnikatelských aktivit spojovaly další faktory – byli spolužáky při středoškolském studiu na gymnáziu, oba byli významnými členy ODS (Daňhel byl kandidátem v krajských volbách 2012), oba se podíleli na státní zakázce v kauze Diag Human a byli i spoluvlastníky domu v obci Zábrdovice8. Působení bývalé společnosti obou funkcionářů obecně nevykazuje příliš rizikové faktory z hlediska střetů zájmů – firma se neúčastnila veřejných zakázek, není sponzorem žádné politické strany, není významným ekonomickým subjektem. Z hlediska udělení dotací lze hodnotit jako rizikový faktor skutečnost, že všechny dotace poskytl operační program Podnikání a inovace provozovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu. Toto ministerstvo bylo v období udělení prvních dvou dotací řízeno ministrem Vojtěchem Kocourkem (ODS), který s Blažkem působil v rámci téhož kabinetu. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že obě dotace z roku 2013 byly poskytnuty na velmi podobně znějící předmět činnosti a to v rozmezí několika měsíců (první dotace alokována 22.1.2013; druhá 30.4.2013). Ovšem ani v tomto případě nedošlo ke zjištění dalších okolností, které by naznačovaly jakýkoli nestandardní průběh udělení dotace. Poslední dotace pak byla udělena v roce 2015, kdy Pavel Blažek již nebyl členem vlády a ministerstvo průmyslu a obchodu bylo řízeno ministrem za ČSSD. Pro přesné zhodnocení by bylo nutno vyžádat si podle zákona č. 106/2002 Sb. informace o udělení dotací a zhodnotit jejich efektivitu či standardnost podmínek, za nichž byly uděleny. V rámci doposud získaných informací je nutno konstatovat, že nebyl zjištěn střet zájmů či nestandardní okolnosti při udělování dotací.

8

Aktualně.cz, 20.9.2012

c) ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. Dalším prověřovaným subjektem byla společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. V ní působí od roku 1992 v pozici společníka poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09). Hodnoceným rizikovým faktorem byla v tomto případě skutečnost, že dotační podporu získaly i dvě společnosti, v nichž byl poslanec dříve majetkově přítomen - Jan Becher - Karlovarská Becherovka, a.s.a Respekt institut o.p.s. V letech 2009 - byly alokovány tyto částky: pro společnost ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. 2 132 775 Kč (modernizace sádek); Respekt institut získal 5 284 499 Kč (podpora zaměstnanosti seniorů); 5 832 673 Kč (podpora ekogramotnosti na školách) a Karlovarská Becherovka 2 159 940 Kč (vzdělávání k vyšší zaměstnanosti). Opakovaná dotační podpora pro subjekty blízké osobě politika představují vždy relevantní faktor pro bližší zkoumání okolností udělení podpory. V daném případě nebyly identifikovány žádné známky nestandardního postupu.

Monitorované subjekty a osoby Příjmení Adamec

Jméno Ivan

Adamec

Ivan

Antonín Aulická Jírovcová Aulická Jírovcová Aulická Jírovcová Babiš Balaštíková Běhounek

Pavel

Aktualizován Společnost 29.05.15 Technické služby Trutnov s.r.o. Správa železniční dopravní cesty, státní 29.05.15 organizace Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková 18.06.15 organizace

Poslední funkce člen dozorčí rady člen správní rady primář

Hana

08.09.15

Technické služby města Mostu a.s.

člen dozorčí rady

Hana

08.09.15

HOSPIC v MOSTĚ, o.p.s.

člen dozorčí rady

Hana Andrej Margita Jiří

08.09.15 12.10.15 09.09.15 20.07.15

Běhounek

Jiří

20.07.15

Běhounek

Jiří

20.07.15

Bendl Bendl Bendl

Petr Petr Petr

13.07.15 13.07.15 13.07.15

Berdychová Berdychová Berdychová Berkovec

Martina Martina Martina Stanislav

03.09.15 03.09.15 03.09.15 03.09.15

PRVNÍ MOSTECKÁ a.s. člen dozorčí rady zkoumáno samostatně mimo plošný monitoringStřední škola hotelová a služeb Kroměříž člen školské rady Asociace krajů České republiky místopředseda Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod předseda Agentura pro evropské projekty & management /ve zkráceném znění EPMA / statutární orgán Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o.p.s. člen správní rady Povodí Vltavy, státní podnik člen dozorčí rady Asociace krajů České republiky 1. místopředseda člen Oblastní nemocnice Jičín a.s. představenstva Revitalizace KUKS o.p.s. člen dozorčí rady Podzvičinsko předseda Horská služba ČR o.p.s. člen správní rady

Bezecný Beznoska

Zdeněk Adolf

18.06.15 16.06.15

Beznoska Birke

Adolf Jan

16.06.15 04.09.15

Birke

Jan

04.09.15

Birke Blažek Blažek Blažek Blažek Böhnisch

Jan Pavel Pavel Pavel Pavel Robin

04.09.15 14.07.15 14.07.15 14.07.15 14.07.15 01.06.15

Borka

Jaroslav

04.06.15

Borka

Jaroslav

04.06.15

Brabec

Richard

19.08.15

Brabec

Richard

19.08.15

Brabec Brázdil

Richard Milan

19.08.15 04.09.15

Černochová

Jana

31.03.15

Černý Čihák

Alexander Pavel

06.08.15 04.09.15

Čihák

Pavel

04.09.15

Dolejš Faltýnek Farský Farský Fiala Fiala

Jiří Jaroslav Jan Jan Petr Petr

17.06.15 24.08.15 09.07.15 09.07.15 16.07.15 16.07.15

Fischerová

Jana

08.07.15

Gabal Gabrhel

Ivan Vlastimil

10.08.15 08.10.15

Gabrhel Gazdík

Vlastimil Petr

08.10.15 09.07.15

Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.

člen dozorčí rady jednatel člen představenstva člen dozorčí rady člen Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. představenstva člen SÚS Královéhradeckého kraje a.s. představenstva TEXPON s.r.o. společník Lesy města Brna, spol. s r.o. člen dozorčí rady Lesy České republiky, s.p. člen dozorčí rady Teplárny Brno, a.s. člen dozorčí rady ZOO Dvůr Králové a.s. člen dozorčí rady člen Karlovarská teplárenská, a.s. představenstva člen Karlovarská krajská nemocnice a.s. představenstva člen SPOLANA a.s. představenstva předseda dozorčí Lovochemie, a.s. rady člen Svaz chemického průmyslu ČR představenstva Národní Centrum Tkání a Buněk a.s. člen dozorčí rady Komwag, podnik čistoty a údržby města, člen a.s. představenstva člen Technické služby města Olomouce, a.s. představenstva SILNICE ČÁSLAV - HOLDING, a.s. ředitel člen TANNACO, a.s. představenstva člen Kongresové centrum Praha, a.s. představenstva zkoumáno samostatně mimo plošný monitoringEuroregion Nisa místopředseda Sdružení Český ráj statutární orgán Masarykova univerzita rektor Ústav pro studium totalitních režimů člen rady Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o.p.s. člen správní rady předseda dozorčí Nová škola, o.p.s. rady Svaz VKMO s.r.o. jednatel člen VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. představenstva Uherskohradišťská nemocnice a.s. člen dozorčí rady

Gazdík Grospič Hájek

Petr Stanislav Josef

09.07.15 29.07.15 18.08.15

Halíková

Milada

16.06.15

MAS Východní Slovácko Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. OKD, a.s. Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

Havíř

Pavel

17.09.15

Svitavská nemocnice, a.s.

Havíř

Pavel

17.09.15

Litomyšlská nemocnice, a.s.

Havíř

Pavel

17.09.15

Orlickoústecká nemocnice, a.s.

Havíř Heger Herman Holík Hovorka

Pavel Leoš Daniel Pavel Ludvík

17.09.15 17.07.15 11.08.15 07.07.15 09.07.15

Pardubická krajská nemocnice, a.s. Fakultní nemocnice Hradec Králové Ústav pro studium totalitních režimů FTL - First Transport Lines, a.s. STŘECHY 92, s.r.o.

Hovorka Hovorka

Ludvík Ludvík

09.07.15 09.07.15

Hovorka Jakubčík Jandák Janulík Janulík Jurečka

Ludvík Igor Vítězslav Miloslav Miloslav Marian

09.07.15 17.07.15 21.07.15 22.09.15 22.09.15 06.10.15

Kaňkovský Karamazov

Vít Simeon

08.07.15 22.09.15

Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. České dráhy, a.s. Městská nemocnice s poliklinikou Uh. Brod, s.r.o. KLATOVSKÁ TEPLÁRNA a.s. Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Nemocnice Valtice s.r.o. Nemocnice Břeclav Agro 2000 s.r.o. Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace Univerzita Pardubice

Karamazov

Simeon

22.09.15

Služby města Pardubic a.s.

Karamazov Klaška

Simeon Jaroslav

22.09.15 24.09.15

EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. Svaz VKMO s.r.o.

Klaška

Jaroslav

24.09.15

KORDIS JMK, a.s.

Klaška

Jaroslav

24.09.15

Klučka Klučka

Václav Václav

22.07.15 22.07.15

Klučka Kolovratník

Václav Martin

22.07.15 24.08.15

Kolovratník Kolovratník

Martin Martin

24.08.15 24.08.15

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Ústřední hasičská škola Jánské Koupele Slezská univerzita v Opavě Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Smetanova Litomyšl o.p.s. ALZHEIMER´S SUPPORT CENTER CZECH REPUBLIC, o.p.s. EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s.

předseda člen dozorčí rady manažer člen dozorčí rady předseda představenstva předseda představenstva předseda představenstva předseda představenstva ředitel ředitel člen dozorčí rady společník člen představenstva člen dozorčí rady ředitel člen dozorčí rady člen dozorčí rady ředitel ředitel vedoucí primář děkan předseda dozorčí rady člen představenstva jednatel člen představenstva člen představenstva velitel člen správní rady člen dozorčí rady člen správní rady člen správní rady člen dozorčí rady

předseda dozorčí rady místopředseda představenstva ředitel předseda dozorčí rady člen dozorčí rady člen dozorčí rady člen dozorčí rady primář přednosta předseda rady manažer člen dozorčí rady člen dozorčí rady člen předsednictva manažer člen dozorčí rady člen představenstva člen výboru

Kolovratník

Martin

24.08.15

Dopravní podnik města Pardubic a.s.

Korte Kořenek

Daniel Petr

22.07.15 02.10.15

LIGMET a.s. Základní škola Vsetín, Luh 1544

Kořenek Kořenek Kořenek Kořenek Koskuba Kostřica Kostřica Kott Kováčik Kováčik

Petr Petr Petr Petr Jiří Rom Rom Josef Pavel Pavel

02.10.15 02.10.15 02.10.15 02.10.15 22.07.15 28.05.15 28.05.15 06.10.15 23.07.15 23.07.15

Vsetínská nemocnice a.s. Krajská nemocnice T. Bati, a. s. Kroměřížská nemocnice a.s. Uherskohradišťská nemocnice a.s. Fakultní nemocnice Na Bulovce Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Masarykova univerzita ZZN Pelhřimov a. s. Státní zemědělský intervenční fond Lesy České republiky, s.p.

Kovářová Kubíček Kudela

Věra Roman Petr

23.06.15 25.09.15 29.09.15

Sdružení místních samospráv ČR Vishay ELECTRONIC spol s r.o. Dopravní podnik Ostrava a.s.

Laudát Laudát

František František

30.07.15 30.07.15

Mackovík Mackovík

Stanislav Stanislav

25.06.15 25.06.15

Maxová

Radka

25.08.15

Mihola Mládek

Jiří Jan

17.08.15 29.06.15

Mládek Nekl Nohavová

Jan Josef Alena

29.06.15 07.07.15 03.06.15

Nováková

Nina

25.06.15

Novotný

Martin

12.08.15

Novotný

Martin

12.08.15

Novotný ml. Novotný ml. Novotný ml. Nykl

Josef Josef Josef Igor

04.06.15 04.06.15 04.06.15 30.09.15

Nytrová

Pavlína

30.09.15

Kongresové centrum Praha, a.s. Státní fond dopravní infrastruktury Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje, příspěvková organizace náměstek Krajská nemocnice Liberec, a.s. člen dozorčí rady předseda dozorčí Technické služby Tábor s.r.o. rady člen SAKO Brno, a.s. představenstva KRÁLOVOPOLSKÁ, a.s. člen dozorčí rady místopředseda Česká pošta, s.p. dozorčí rady Technické služby města Přerova, s.r.o. člen dozorčí rady Nemocnice Dačice, a.s. člen dozorčí rady Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Královická 668 pedagog člen Technické služby města Olomouce, a.s. představenstva člen Dopravní podnik města Olomouce, a.s. představenstva Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov ředitel Povodí Ohře, státní podnik člen dozorčí rady NEMOS SOKOLOV s.r.o. člen dozorčí rady Nemocnice Podlesí a.s. lékař předseda Frýdecká skládka, a.s. představenstva

Okamura Okleštěk

Tomio Ladislav

17.06.15 06.10.15

Okleštěk Okleštěk

Ladislav Ladislav

06.10.15 06.10.15

Ondráček Pastuchová Pavera

Zdeněk Jana Herbert

06.10.15 11.09.15 14.09.15

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, o.s. Prostějov venkov o.p.s. Státní fond životního prostředí České republiky Povodí Moravy, s.p. Městské gymnázium a střední odborná škola v Úpici Horská služba ČR o.p.s. Sdružení obcí Hlučínska

Petrů Petrů Pfléger

Jiří Jiří Stanislav

03.08.15 03.08.15 15.09.15

Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. HANTÁLY a.s. Povodí Ohře, státní podnik

Pilný

Ivan

19.08.15

Pleticha Pleticha

Lukáš Lukáš

16.09.15 16.09.15

Pleticha Ploc Plzák

Lukáš Pavel Pavel

16.09.15 27.07.15 16.09.15

Procházka

Roman

26.08.15

Telefónica Czech Republic, a.s. Jablonecké kulturní a informační centrum, o.p.s. Železniční společnost Tanvald o.p.s. Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. Klasický areál Harrachov, o.p.s. Oblastní nemocnice Trutnov a.s. Muzeum Cheb, příspěvková organizace Karlovarského kraje

Procházka Putnová Rais Rykala

Roman Anna Karel Adam

26.08.15 28.07.15 30.09.15 19.05.15

Rykala Seďa

Adam Antonín

19.05.15 03.08.15

Sedlář Sedlář

Martin Martin

01.10.15 01.10.15

Schwarz Bronislav Schwarzenberg Karel

01.10.15 13.07.15

Schwarzenberg Karel

13.07.15

Schwarzenberg Karel Skalický Jiří Skalický Jiří

13.07.15 30.07.15 30.07.15

Sklenák Snopek

30.07.15 20.07.15

Roman Václav

THERMAL-F, a.s. Vysoké učení technické v Brně Vysoké učení technické v Brně Telefónica Czech Republic, a.s. Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. Evektor-Aerotechnik, a.s. Kunovice

člen prezidia zakladatel člen rady člen dozorčí rady zástupce ředitele člen dozorčí rady předseda místopředseda představenstva člen dozorčí rady člen dozorčí rady předseda představenstva člen správní rady člen správní rady člen představenstva člen dozorčí rady lékař ředitel místopředseda dozorčí rady přednášející rektor zaměstnanec

člen dozorčí rady zaměstnanec místopředseda Česko-polská obchodní komora představenstva Městský dopravní podnik Opava, a.s. člen dozorčí rady DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, předseda a.s. představenstva ORLÍK NAD VLTAVOU s.r.o. společník předseda dozorčí Jan Becher - Karlovarská Becherovka, a.s. rady předseda dozorčí Respekt institut o.p.s. rady Pardubická krajská nemocnice, a.s. primář EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. člen dozorčí rady Základní škola, Brno, Novolíšeňská 10, příspěvková organizace člen školské rady EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. člen dozorčí rady

Stanjura

Zbyněk

17.07.15

Euroregion Silesia - CZ

Stanjura Stanjura Stanjura

Zbyněk Zbyněk Zbyněk

17.07.15 17.07.15 17.07.15

Městský dopravní podnik Opava, a.s. Letiště Ostrava, a.s. SVAZ MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Stanjura Strnadlová Šarapatka Šenfeld

Zbyněk Miroslava Milan Josef

17.07.15 31.07.15 19.08.15 19.06.15

Slezská univerzita v Opavě Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o. ZEZ SILKO, s.r.o. Státní zemědělský intervenční fond

Šincl

Ladislav

22.06.15

Šincl

Ladislav

22.06.15

Technické služby Karviná, a.s. Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

Šincl

Ladislav

22.06.15

Šincl Štětina Tejc

Ladislav Jiří Jeroným

22.06.15 31.07.15 03.08.15

Toufar Váhalová Vácha

Lubomír Dana František

29.09.15 10.07.15 10.09.15

Vácha Válková Velebný Velebný

František Helena Ladislav Ladislav

10.09.15 11.09.15 10.07.15 10.07.15

Velebný Vilímec

Ladislav Vladislav

10.07.15 07.10.15

Vilímec

Vladislav

07.10.15

Státní zemědělský intervenční fond Domažlická nemocnice. a.s. Místní akční skupina POŠUMAVÍ, zapsaný spolek

Volný

Jan

10.09.15

CHODOVKA a.s.

Vondráček Vondrášek Vozdecký Vyzula Vyzula Wernerová Zahradníček Zahradník

Radek Josef Josef Rostislav Rostislav Markéta Josef Jan

24.08.15 29.05.15 25.08.15 08.09.15 08.09.15 10.09.15 17.06.15 15.06.15

Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. MAS PODBRDSKO, z.s. Národní vinařské centrum, o.p.s. Masarykův onkologický ústav Masarykova univerzita Údržba silnic Karlovarského kraje, a.s. Horácko - ekologický mikroregion Nemocnice České Budějovice, a.s.

Zahradník Zahradník

Jan Jan

15.06.15 15.06.15

Výstaviště České Budějovice a.s. Jihočeský vědeckotechnický park, a.s.

STaRS Karviná, s.r.o. Státní fond životního prostředí České republiky Člověk v tísni, o.p.s. Centrální kompostárna Brno a.s. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o.p.s. Univerzita Karlova v Praze VaK Bruntál a.s. Sdružení obcí Rýmařovska

předseda člen představenstva člen dozorčí rady místopředseda místopředseda správní rady jednatel společník člen dozorčí rady předseda představenstva člen představenstva předseda dozorčí rady člen rady člen dozorčí rady člen dozorčí rady ředitel člen dozorčí rady děkan člen dozorčí rady přednášející člen dozorčí rady místopředseda předseda dozorčí rady člen dozorčí rady člen výkonné rady předseda dozorčí rady člen představenstva místopředseda předseda s přednosta přednášející referent člen člen dozorčí rady předseda dozorčí rady člen dozorčí rady

Zahradník

Jan

15.06.15

Zavadil

Jaroslav

10.08.15

Zemánek Zlatuška

Jiří Jiří

08.07.15 02.09.15

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Českomoravská konfederace odborových svazů Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Masarykova univerzita

Zlatuška

Jiří

02.09.15

STAREZ - SPORT, a.s.

Zlatuška Ženíšek Ženíšek

Jiří Marek Marek

02.09.15 11.08.15 11.08.15

Veletrhy Brno, a.s. Západočeská univerzita v Plzni CEVRO Institut, o.p.s.

Ženíšek

Marek

11.08.15

Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.

Ženíšek

Marek

11.08.15

Národní Centrum Tkání a Buněk a.s.

odborný asistent předseda člen komise děkan předseda představenstva člen představenstva odborný asistent člen katedry místopředseda dozorčí rady člen představenstva

Výstupy monitoringu Před zahájením plošného monitoringu vybraných rizik samozřejmě není zřejmé, zda se ve zkoumaném segmentu a vzorku vyskytují problematické případy vhodné pro další rozpracování. Ve výše provedeném monitoringu byly identifikovány pouze dílčí zvýšená rizika, nikoli však nestandardní procesy. Pro ukázku práce s danými výstupy proto využijeme monitoring politické reprezentace z předchozích období. Optimálním příkladem může být účast veřejného funkcionáře v podnikatelském subjektu s netransparentní majetkovou strukturou. Vysoké riziko střetu zájmů nastává v případech, kdy se takový subjekt účastní veřejných zakázek či je subvencován z dotačních titulů. Podmínky pro alokaci dotací z evropských strukturálních fondů sice neumožňují dotaci poskytnout společnosti s anonymní majetkovou strukturou, plnění této podmínky však mnohdy bylo vyžadováno a kontrolováno pouze v přímé majetkové linii, tj. mnohdy jako vlastník vystupovala právnická osoba vlastněná v rámci komplikovaného portfolia, jehož konečný beneficient byl skrytý. Monitoring veřejných funkcionářů (a vlivných „manažerů politiky“, tj. osob s nadstandardním vlivem na chod politicky řízených institucí) identifikoval řadu účastí v netransparentně vlastněných právnických osobách. Ukázka zde:

Příkladem vysokého rizika střetu zájmů identifikovaného sdružením Naši Politici byl v tomto případě ministr práce a sociálních věcí František Koníček (SPOZ), u něhož bylo zjištěna účast v pěti společnostech s netransparentní majetkovou strukturou. Majitelé společností byli kryti akciemi na doručitele či sídlem společnosti v offshorové destinaci. Některé ze společností se přitom podílely na dodávkách pro státní společnosti či byly příjemci dotací z evropských strukturálních fondů. V tomto případě bylo riziko střetu zájmů vyhodnoceno jako velmi vysoké, neboť nespočívalo jen v možném nestandardním získání profitu na tocích veřejných financí, ale navíc nebylo možné identifikovat, jaké osoby a společnosti tvořily podnikatelské okolí veřejného funkcionáře. Pokud by osoby či subjekty z tohoto okolí profitovaly z působení politika ve vysoké exekutivní funkci, nebylo by možné takový střet zájmů identifikovat. Situaci v tomto konkrétním případě dokresloval fakt, že zmíněný funkcionář reprezentoval politickou stranu, která se programově vyhraňovala proti anonymním akciím. Uvedená zjištění postačovala ke zveřejnění a konfrontaci funkcionáře prostřednictvím médií9.

Příklady dalších potenciálních rizik střetu zájmů poslanců o Institucionální Tento typ střetu zájmů vyplývá z kumulace funkcí a mandátů politika. Příkladem bylo dřívější působení nynějšího poslance ODS Petra Bendla ve funkci hejtmana Středočeského kraje a zároveň členství ve Výboru Státního fondu dopravní infrastruktury. Střet zájmů vyplýval z faktu, že v druhé jmenované funkci se podílel na řízení fondu, vůči němuž byl Středočeský kraj žadatelem a příjemcem finančních prostředků 10. o Normotvorba k subjektům, v nichž funkcionář působí Jde od ad hoc vzniklý střet zájmů, což neubírá na potenciální závažnosti. Zákonodárce může působit v subjektu, který je přímo ovlivněn připravovanou legislativou, na jejíž tvorbě se podílí. Zjevnější je rozpor zájmů v případech, kdy z dané činnosti/působení v subjektu 9

Aktualně.cz, 15.10.2013 iDnes.cz, 17.4.2007

10

funkcionář přímo profituje. Při hlasování by měl funkcionář daný střet zájmů ohlásit. Závažnost potenciálního střetu zájmů je nezbytné posuzovat podle konkrétních okolností. Konkrétním případem z politiků současné Sněmovny může být poslanec ČSSD Miroslav Váňa, který je předsedou Bytového družstva Družba Pardubice (s ročním příjmem cca 230 000 Kč). Poslanec Váňa v roce 2007 vystupoval proti novele zákona o bytových družstvech, která měla měnit pravidla pro vyplácení podílů pro odcházející družstevníky11. o Aparát poslanců Střet zájmů při tvorbě legislativy nebo dalším působení nemusí vycházet přímo od osoby daného poslance, ale může být skryt v aparátu jeho spolupracovníků. Tento aparát může mít vliv na příjímaná opatření nebo disponovat citlivými informacemi. Příkladem z aktuálního funkčního období Poslanecké sněmovny může být Ondřej Dostál, asistent lidoveckého poslance Ludvíka Hovorky. Dostálova manželka Martina je majitelkou společnosti D&D Health s.r.o. Tato společnost získala zakázku v objemu téměř 600 tis. Kč bez DPH za pořádání právních seminitářů a tzv. legislativního monitoringu od farmaceutické společnosti Roche s.r.o. Ondřej Dostál na těchto akcích přednášel. Kromě asistentské pozice poslance (s profesním zaměřením právě na oblast zdravotnictví) stál Dostál rovněž v čele Platformy zdravotních pojištěnců, neziskové organizace (spolupracující například s Ministerstvem financí). Potenciální střetzájmů zde mohl nastat v aktivitách ve prospěch různých stran s odlišnými zájmy a přesahem do činnosti poslance vládní strany 12. o Interpersonální Otázku střetu zájmů nelze omezovat pouze institucionální či ekonomické aktivity funkcionáře. Klíčové jsou rovněž sociální vazby a blízké okolí funkcionáře. Jakkoli může být velmi obtížné či nemožné objektivně prokazovat vliv konkrétních osob z okolí politika k dané záležitosti, je toto kritérium konfliktu zájmů velmi důležité a v praxi často problematické. Příkladem z praxe může být osoba Radmily Kleslové (dříve ČSSD, nyní ANO). Kleslová v době, kdy byla téměř neznámou členkou ČSSD a asistentkou poslance Miloslava Souška, dokázala ve sněmovně výrazně pomoci podnikání Andreje Babiše. Poslanec Soušek do původního návrhu zákona na daňové zvýhodnění biopaliva navrhl zdánlivou technikálii: do paliv se měly přimíchávat takzvané metylestery mastných kyselin a Soušek prosadil, aby šlo o metylestery řepkového oleje – jen jednoho druhu mastné kyseliny z více možných. Tuto složku tehdy vyráběly podniky z podnikatelského portfolia Andreje Babiše. Tento návrh měla údajně zpracovat právě asistentka Kleslová (ta informaci popřela). Poslanec Soušek ale připustil její podíl na přípravě s tím, že byla využity její znalosti oboru práva a chemie. Kleslová navíc v jiné souvislosti veřejně přiznala, že ještě jako členka sociální demokracie pracovala pro Andreje Babiše jako lobbistka a znalkyně agrochemických zákonů 13. Případ Kleslové má vztah i k současné Poslanecké sněmovně. V roce 2015 byla zveřejněna iformace, že za „pravidelný měsíční komplexní monitoring legislativy“ pro společnosti s veřejnou účastí jako např. ČEZ či Dopravní podnik hl.m. Prahy inkasovala celkem 13 milionů korun14.

11

Deník.cz, 31.8.2007 Zdravotnický deník, 9.2.2016 13 Hospodářské noviny, 6.5.2015 14 Zdravotnický deník, 9.2.2016 12

o Ekonomický Tento typ střetu zájmů vychází z ekonomických aktivit funkcionáře, které mohou být ovlivňovány normotvorbou, na níž se aktivně podílí. Optimálním příkladem pro tuto praxi je působení Andreje Babiše – podrobněji viz následující kapitola. Variace střetu zájmů v praxi – případ Andreje Babiše

Rozsah podnikatelských aktivit spojených s Andrejem Babišem je tak značný, že je až problematické definovat jednotlivé konkrétní střety zájmů. Obecně lze říci, že mohou vzniknout v jakékoli normě, která reguluje otázky nastavení zdanění a výběru daní, státních a evropských subvencí, nastavení legislativních norem pro podnikání pro konkrétní sektory, v nichž jsou aktivní podniky spojené s vlastnickým portfoliem Andreje Babiše. Tyto střety zájmů jsou velmi časté a při rozpětí podnikání nemusí být ani zřejmé či vědomé. To přitom nemění nic na faktu, že tento střet zájmů existuje a nelze se mu vyhnout. Pro ilustraci: v rámci holdingu Agrofert se nachází desítky bývalých zemědelských družstev s téměř 100 tisíci hektary půdy chovy zvířat, mlékárny, mlýny, pekárny, zpracovatelé masa, ale například i výroba biopaliv či společnost na dovoz zemědělských strojů. Navíc se vlastnické portfolium ovládaných firem i poměrně výrazně mění. K roku 2012 Agrofert Holding a.s. sdružoval více než 230 subjektů ze sektoru chemi, zemědělství, potravinářství a pozemní tehniky s vlastním kapitálem převyšujícím 34 milard korun. Z hlediska rizik střetů zájmů je relevantní zdůraznit i vlastnictví mediálního koncernu MAFRA a.s., který k roku 2013 vydával 2 celostátní tištěné deníky, 1 pražský regionální deník, provozoval 3 televizní a 2 rozhlasové stanice, vlastní internetový portál a vlastnil virtuálního mobilního operátora. Samostatnou kapitolu tvoří otázka střetů zájmů s ohledem na udílení dotací. Je třeba připomenout, že na čerpání dotací z evropských strukturálních fondů má výrazný vliv Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí (obě ovládaná ANO). Společnosti koncerntu Agrofert kromě toho výrazně čerpají dotace ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a Ministerstva životního prostředí (rovněž řízeno ANO). Například v roce 2014 se čerpání holdingu v tomto typu dotací zvýšilo o 128 milionů korun na celkových 1,07 miliard korun. 54% z těchto dotací vyplatil Státní fond životního prostředí (SFŽP) a 29% ministerstvo životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí k tomu uvedlo, že projekty vyplacené v roce 2013 a 2014 byly schváleny ještě před nástupem ministra Brabce. SFŽP pak poukázal, že za Brabcova působení bylo schválno naopak méně projektů spojených s Agrofertem jak počtem tak finančním objemem. Naopak prvenství získal Agrofert podle týdeníku Dotyk v čerpání evropských dotací. Dotace byly čerpány ze strukturálních fondů zejména pro chemičky, přes agrární dotace poskytované prostřednictvím dvou zemědělských fondů a navíc dotací na obdělávanou výměru půdy, které získaly zemědělské podniky sdružené v koncernu. Celkem tak šlo o sumu 4,9 miliard korun, přičemž je pravděpodobné, že nejde o kompletní částku. Řadu dotací nelze z otevřených zdrojů dohledat15. 15

iDNES.cz , 7.9.2015

Specifickým příkladem střetu zájmů pak byl medializovaný případ projektu Čapí hnízdo. V roce 2008 převedl Agrofert čerstvě založenou Farmu Čapí hnízdo na neznámého majitele. Společnost tím začala splňovat podmínky pro udělení dotace ve výši 50 milionů korun na podporu malým a středním podnikatelům. Podstata problému spočívá v podezření, že majetkový přesun byl pouze formální za účelem splnění dotačních podmínek a společnost fakticky neopustila podnikatelské portfolio Andreje Babiše. Důkazy pro tuto interpretaci se nabízí. V roce 2006 byla zahájena rekonstrukce statku Čapí hnízdo, investorem byla společnost ZZN Agro Pelhřimov s.r.o. (holding Agrofert). V roce 2007 vydala společnost tzv. anonymní akcie, těmi je přikryta vlastnická struktura. O rok později změnila název na Farmu Čapí hnízdo. Je přitom stále zjevně propojena s Agrofertem, pořádá v jejím sídle valné hromady. Ve vedení společnosti vystupují osoby, které spojuje podnikatelská minulost s Agrofertem. V roce 2008 pak přichází do statutárních orgánů mimo jiné i dcera Andreje Babiše z prvního manželství či bratr Babišovy partnerky Moniky. V tomto roce firma podala žádost o dotaci. Čapí hnízdo je stavěno na pozemcích vlastněných společností Imoba, kterou vlastní Babišova společnost SynBiol. Farma Čapí hnízdo se později stala součátí společnosti Imoba. Sám Andrej Babiš pak veřejně označil projekt Čapího hnízda za „nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel“. 16 V této souvislosti (mediálně jinak dobře známých skutečností) lze připomenout jako zásadní především fakt, že primární kontrolu nad čerpáním evropských dotací v ČR nese právě Ministerstvo financí řízené Andrejem Babišem. Závěr Cílem případové studie bylo poukázat rozsah problematiky střetů zájmů a na konkrétních případech vztahujících se k vrcholovým veřejným funkcionářům (členové PS PČR) vymezit možnosti prověřování této problematiky. V rámci tohoto vymezení je vhodné zdůraznit následující závěry. V aktuální praxi v České republice není prováděno systematické sledování střetu zájmů u vrcholových veřejných funkcionářů, ani u nižších či exekutivních složek spadajících pod gesci zákona. Částečně tuto absentující kontrolu nahrazuje kontrola veřejná, reprezentovaná nevládními organizacemi a médií. Ta je však limitována kapacitně, finančně i skutečností, že média sama nyní začala spadat do majetkové struktury podnikatelů, kteří jsou bud sami aktivní v politické oblasti anebo jejich podnikatelské aktivity vytváří politické a lobbingové zájmy. Problematika střetu zájmů je v době vzniku této případové studie spojována především s osobou Andreje Babiše. Paradoxem je skutečnost, že v tomto případě je střet zájmů natolik masivní a permanentní, že mnohdy přestává být jako takový vnímán. To vede k vzniku situace, že mnohem větší pozornost budí případy sice zjevného obcházení pravidel (Čapí hnízdo), ale významem i finančním objemem zanedbatelné oproti celkové úrovni čerpání veřejných prostředků, které lze označit za problém z hlediska střetu zájmů majitele holdingu Agrofert. Odhlédnuto od legislativních opatření, které navrhnuje například v rámci novelizace zákona Rekonstrukce státu, je zásadním opatřením proti střetu zájmů posílení veřejné kontroly. Je nezbytné zdůraznit, že bez preventivní kontroly a ověřování poskytovaných údajů 16

iDNES.cz, 15.3.2016; Novinky.cz, 15.3.2016; Aktuálně.cz, 29.12.2015; Týden.cz, 10.3.2016

v majetkových přiznání nelze efektivně střety zájmů postihovat. Efektivní legislativa může pomoci vytvářet vhodné prostředí pro řízení korupčních rizik a otevírání dat veřejnosti, ale nemůže nahradit efekt kontroly. Možnosti prověřování dat na základě otevřených dat jsme proto prezentovali v rámci této případové studie na předchozích i aktuálních zkoumaných vzorcích podnikatelských aktivit vrcholných veřejných funkcionářů. Zapojit se do efektivní kontroly střetu zájmů může v současných podmínkách nejen nevládní organizace nýbrž i sama aktivní občanská společnost. Aktivita občanské společnosti v tomto směru má rozhodně potenciál preventivního účinku. Takový efekt lze považovat v otázce regulace střetu zájmů za nejúčelnější. Mimo uvedených médií byly využity následující zdroje:

www.nasipolitici.cz – studie pro působení funkcionářů v offshorových společnostech www.nasipolitici.cz – databáze – majetkové účasti členů PS PČR, působení ve statutárních orgánech, zaměstnanecké poměry a další vazby k ekonomickým subjektům www.fondyeu.eu – databáze - dotace pro subjekty spojené s veřejnými funkcionáři www.or.justice.cz - Obchodní rejstřík – justice.cz www.politickéfinance.cz – dárci politických subjektů www.všechnyzakazky.cz – veřejné zakázky, zadavatelé, dodavatelé, projekty www.obchodni-rejstrik.podnikani.cz – virtuální obchodní rejstřík www.vetstnikverejnychzakazek.cz – registr zadavatelů a dodavatelů veřejných zakázek Ministerstvo pro místní rozvoj www.mmr.cz - aktualizovaný seznam příjemců evropských dotací – Ministerstvo pro místní rozvor www.info.mfcz.cz - Ares.cz – rejstřík ekonomických subjektů – Ministerstvo financí www.rzp.cz - Živnostenský rejstřík – Ministerstvo průmyslu a obchodu www.cedr.mfcr.cz - IS CEDR III – centrální registr dotací – Ministerstvo financí www.opencorporate.com – registr zahraničních ekonomických subjetků www.moneyhouse.com – registr zahraničních ekonomických subjektů databáze Mint – registr zahraničních ekonomických subjektů

Projekt