neděle 26. 4. 2015 - neděle 10. 5. 2015 Zhasli, ale nejdem spát Vilému Závadovi Což o jinošská léta s jejich pírkem za kloboukem, který se už dávno nenosí! Dnes všechna bolest světa v ženě, kterou už nepřenesu přes močál, přes záhon kopřiv...
v dítěti, jež hlady, hrůzou někde v džungli pláče, v dítěti vedle za stěnou, jež pláče, dobívajíc se těžce za světlem přes matčin prs.... v dopise, který nedošel, v zajíci přejetém na asfaltce, v zašlápnuté mochně... Jediná malá, malá slza. Která nezáří. I vstávám znovu do jinošských let. Ale že skoro všechnu bolest znám, jas přede mnou, jas za mnou, až k srdci světla dojdeme. Já vím. Václav Renč
Kalendář: 26.4. ve 14 30 hod. u kaple sv. Tekly modlitba za úrodu
27.4. v 9 hod. setkání Modliteb Matek
na mateřské dovolené
29.4. 2015 v 18 30 hod. v Lid. domě setkání
MM babiček
1.5. bude P. Jan navštěvovat nemocné od 1.5. májové pobožnosti po večerní mši sv.,
v Ratibořicích každý den od 19 hod. 2.5. v 15 hod. v Lidovém domě Ochutnávka vín 3.5 sbírka na varhany 3.5. po ranní mši sv. v Lid. domě povídání při kávě 5.5. v 17 30 hod. v Ratibořicích mše svatá, od 17 hod. růženec 6.5. v 16 hod. na zámku vernisáž výstavy 12.5. v 19 hod. v LD setkání MM 15.5. v 16 30 hod. v Lidovém domě Rozmarýnek - setkání pro holky a kluky 15.5. v 19 30 hod. setkání biřmovanců 16.5. pouť dětí do Přibyslavic Mimo naši farnost: 1.5. v 17 hod. adorace s biskupem Pavlem Posádem, v 18 hod. mše sv. v Třebíči na Jejkově 3.5 v 17 hod. v Třebíči Jejkov žehnání opravených varhan a benefiční koncert Barbary Maria Willi
Stránka 2
Milí farníci, připomeňme si opět další přípravné téma na měsíc duben, které nás má provázet a nad kterým se máme zamyslet před uspořádáním Národního eucharistického kongresu. Má název „Eucharistie a evangelizace“. Eucharistie je zdroj jednoty a života církve a tím i farnosti, života každého katolíka. Bez ní nemůže růst ani fungovat farní společenství a být otevřeno a přijmout Boží výzvu k hlásání evangelia. Úroveň víry křesťanů se odráží v zájmu a v ochotě nasadit se pro evangelizaci - zvěstování radostné zvěsti, Božího království okolnímu světu. Hlásáním evangelia se ztotožňujeme s Boží vůlí. „Jděte do celého světa a kažte Bůh nás miluje. evangelium všemu stvoření.“ Naplnění Ježíšova přání nejNesmíme se bát intenzivněji může naplňovat právě ten, kdo žije v nejhlubmilovat ho. ším kontaktu se svátostným Kristem. To nám potvrzují mnozí evangelizátoři - světci. J. M. Víra se vyznává Vianney začínal svoji evangelizaci v Arsu mnohahodinoústy i srdcem, vými adoracemi před Nejsvětější svátostí oltářní. Tato modlitba přinesla své plody obrácení nejen pro farníky, ale slovem i láskou. i pro další nesčetné zástupy kajícníků. Eucharistie „živí“ papež František nejen hlasatele evangelia a dává pravdivost jeho působení, ale může oslovit lidi, kteří hledají zázemí, přijetí, domov, hledají bezpodmínečnou lásku. Eucharistie je největším projevem Kristovy obětující se lásky a dává zároveň věřícím sílu, aby se navzájem a nezištně milovali a tuto lásku šířili kolem sebe. Vzorem nám může být Matka Tereza, která čerpala sílu k tak náročné službě z každodenní adorace a mše svaté. Také celá církev čerpá nezbytnou duchovní sílu ke splnění svého poslání z neustálého obnovování oběti kříže v eucharistii a přijímání Kristova těla a krve. Tak může pevně stát v poslání dané Kristem: „Jako mne poslal Otec, tak i já posílám vás.“ „K hlásání evangelia poslal Pán své učedníky do celého světa, aby lidé znovuzrození Božím slovem byli přidružení k církvi, která jako tělo vtěleného Slova dostává výživu a žije z Božího slova a eucharistie.“ Misijní činnost není nic jiného a nic menšího než zjevování - epifanie - Božího plánu a jeho naplňování ve světě a v jeho dějinách; v něm Bůh prostřednictvím misií zjevně uskutečňuje dějiny spásy. Slovem kázání a slavením svátostí, Pokud nejste ochotni pokusit se o nemožné, snižujete svoje možnosti o polovinu
Pavel Kosorin
Stránka 3
jejichž středem a vrcholem je nejsvětější eucharistie, se zpřítomňuje Kristus, původce spásy. Když po zázračném rozmnožení chlebů a nasycení zástupů lidé hledají Ježíše, obrací se k nim slovy: „Hledáte mne ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste se dosyta najedli.“ Lidé se nasytili chlebem, a proto chtějí Ježíše, chtějí být s ním. Ježíš jde dál ... Fyzický hlad je něčím přirozeným a je třeba tělo sytit. I všechny ostatní „smysly“ sytíme zvuky, barvami, tvary, vůněmi. Také touha po teple, světle, kráse je nám přirozená.
Liturgické texty 4. neděle velikonoční 1. čtení: Sk 4,8-12 2. čtení: 1 Jan 3,1-2 Evangelium: Jan 10,11-18 5. neděle velikonoční 1. čtení: Sk 9,26-31 2. čtení: 1 Jan 3,18-24 Evangelium: Jan 15,1-8 6. neděle velikonoční 1. čtení: Sk 10,25-26.34-35.44-48 2. čtení: 1 Jan 4,7-10 Evangelium: Jan 15,9-17
Pak je hlad našeho rozumu, kdy se snažíme věci posuzovat, pochopit, jak fungují, k čemu mohou sloužit. I zde je realita větší než jsme schopni obsáhnout. Nakonec je zde hlad našeho srdce - ducha - po odpovědi na otázku po smyslu všeho. V našich podmínkách žijeme v nadbytku věcí, hmotně jsme zajištěni, žijeme v nadbytku informací, že nejsme schopni vše vstřebat. Hlad duchovní si však mnohý nepřipouští a když hledá, často tápe. Zde je úloha nás křesťanů, kteří našli lásku a pravdu - pokrm, který se naplňuje v eucharistii. „Já jsem chléb života, kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nikdy nebude žíznit.“ Úloha nás křesťanů je přivést své bližní k tomu, aby si uvědomili, že jde o víc - o celou věčnost, vzbudili v nich touhu a poukázali na Krista a přivedli je k němu. Všichni lidé touží po lásce a pravdě - mohou ji najít v Eucharistii - v Lásce a Pravdě. Nejprve však v ní musíme být zakotveni a jí nasyceni my, abychom tyto hodnoty zpřítomňovali a činili je přitažlivými a oslovujícími.
Přeji všem hluboké prožívání přítomnosti Pána Ježíše při mši svaté, zvláště v osobním setkání při svatém přijímání. Žehná
Stránka 4
Pamětihodnosti neznámé Kapli sv. Josefa známe všichni a snad jsme v ní i byli. Mohli jsme si všimnout, že uvnitř kaple je náhrobní deska, která nám říká, že zde od roku 1859 leží kněžna Františka z Kounic–Rietberku-Questenberku. Víme, že zde leží od roku 1778 jaroměřický děkan de Stehno. Ve farní kronice je o něm mj. napsáno: „Dne 14. února 1747 já Josef Joachim, rytíř de Stehno královský kanovník brněnský a kurát krhovský jsem byl presentován nejjasnějším a nejosvícenějším S. R. J. hrabětem a Pánem, panem Janem Adamem z Qestenbergu, patronem Jaroměřického kostela …“. Vně kaple jsou však i další náhrobní kameny, ale o nich nic nevíme. Jeden z nich však před pětačtyřiceti lety zaujal Pavla Kaderu. Opsal si latinský text a požádal místního pana kaplana Františka Limberga o přeložení. Na kameni je napsáno: „Zde odpočívá Nejjasnější a Nejurozenější Pán Svobodný Pán de Mandell z obce Alsaca, který ve vojsku Ludvíka XVI., vždy věrného krále Galského, se vší pochvalou bojoval 6 let proti galským vzbouřencům jako vyšší důstojník Jezdectva“. Na internetu se dá dohledat, že Jean-Michel Baron de Mandell se narodil dne 25. 12. 1749 ve Fort-Louis /Alsace/ ve Francii. Do šlechtického stavu byl povýšen v roce 1767 a v roce 1781 se oženil s Marií-Elisabeth de Ficquelmont. Letorost každého roku Baron de Mandell prožil pestrou kariéru, nejprve ve francouzské královské arje posvěcován mádě Ludvíka XVI., kterou v květnu 1792 opustil. Zároveň vstoupil do armády láskou kříže de Condé, jíž velel Ludvík Josef de Bourbon-Condé, princ de Condé, což byla i světlem jedna z francouzských armád vytvořených v emigraci proti revoluci. Už v lednu prázdného hrobu 1793 však přešel do rakouské armády, v níž udělal kariéru od plukovníka našeho Dobrého ke generálmajorovi. Pastýře. V matričním zápisu o jeho úmrtí je uvedeno, že dne 12. března 1799 zemřel Otvírat mu srdce ve věku 49 let a o dva dny později byl farářem Ignatzem Konallem z Misliznovu borschitz pohřben. Jako bydliště je uvedeno je čp.naší 1, tzn., že byl návštěvou na moudrostí zámku. Pak jsou zde údaje zemřelého: urozený p. Michael baron von Mandell, ve víře. c. k. generálwachtmeister /v té době bylo již zastaralé označení, správně asi mělo být generálmajor/ jezdectva, rozený Dolnoalsasan z Fort Louis. Příčinou Požehnané Velikonoce smrti je dle matričního zápisu vnitřní zvředovatění tak zvané pravostranné hypochondrické části, tj. hypochondria, podžebří.Vám všem přeje František Trtílek Poděkování za podklady pro tento článek patří Pavlu Kaderovi a Mgr. Petru i celáPavel redakce Jičínskému. Prokop Nebát se prolít krev je stejně důležité jako umět zastavit krvácení Pavel Kosorin
Stránka 5
Rozmarýnek Ahoj kluci a holky! Protože už máme jaro a venku je hezky, šli jsme se s Rozmarýnkem projít do parku, koupili jsme rohlíky a krmili kačeny. Pak jsme si zahráli nějaké hry, jako třeba: Honzo vstávej nebo: Cukr, káva, limonáda, čaj, bum, rum. V pátek 1. 5. a 8. 5. 2015 Rozmarýnek nebude a při dalším setkání, dne 15. 5. 2015 (v 16.30 v Lidovém domě) budeme nacvičovat pohádku, kterou chceme zahrát při příležitosti Noci kostelů dne 29. 5. 2015. Proto přijďte všichni, kdo byste si v této pohádce chtěli zahrát. Těší se na vás Rozmarýnek. Martina Svobodová
Stránka 6
Něco pro děti Tak jako dobrý pastýř neváhá položit život za své ovce, ani Pán Ježíš neváhal položit život za všechny lidi. Pane Ježíši děkujeme ti a prosíme tě ať jako ovce, které dobře slyší hlas svého pastýře, i my jdeme za tebou! Amen.
SMUTEK A …. Po prašné polní cestičce se jednoho dne procházela malá žena. Zjevně už byla velmi stará, ale její chůze byla lehká a její úsměv nepostrádal čerstvost a bezelstnost bezstarostného děvčátka. U postavy, která se krčila při okraji cesty, zůstala stát a pohlédla dolů. Stvoření, které sedělo v prachu cesty, vypadalo téměř jako bez těla. Připomínalo spíše šedou deku s lidskými obrysy. Tato malá žena se sehnula k postavě a ptala se: „Kdo jsi?“ Dvě oči, téměř bez života, k ní znaveně vzhlédly. „Já? Já jsem smutek“, zašeptal hlas přerušovaně a tak tiše, že ho bylo sotva slyet. .„Ach ano, smutek!“ volala malá žena potěšeně, jako by se zdravila se starou známou. „Ty mě znáš?“ ptal se smutek nedůvěřivě. „Samozřejmě, že tě znám! Vždyť jsi mě kus cesty doprovázel.“ „Ano, ale…“ ptal se se zájmem smutek „proč tedy přede mnou neutečeš? Copak nemáš strach?“ „Proč bych měla prchat? Ty přece nejlíp víš, že dohoníš i toho, co nejrychleji utíká. Ale, chtěla jsem se tě něco zeptat – proč vypadáš tak bojácně?“ „Já…jsem smutný“, řekla ta šedá postava. Malá, stará žena se k ní posadila. „Tak ty jsi smutný…“ řekla a s pochopením přikývla. „Řekni mi, co tě tíží. „Smutek se zhluboka nadechl. „Víš…,“ začal váhavě a užasle nad tím, že mu přece jen chce někdo naslouchat „je to tím, že mě nikdo nemá rád. Je to jednou mé poslání – chodit mezi lidi a pobýt s nimi po nějakou dobu. Ale když k nim přijdu, zhrozí se mě. Mají přede mnou strach a vyhýbají se mi na sto honů.“ Smutek těžce polkl. „Vymysleli si dokonce věty, kterými chtějí zažehnat nebezpečí. Říkají třeba: Život je přece veselý – a jejich falešný úsměv vede jen k žaludečním nevolnostem a potížím s dýcháním. Nebo ironicky říkají: Budiž pochváleno, co je v životě těžké – a potom se dostaví srdeční problémy. Říkají také: Člověk se musí vzchopit – a pocítí tíhu na ramenech a v zádech. Slýchávám také: Jen slaboši pláčou – a ty nastřádané a potlačené slzy jim mohou téměř roztříštit hlavu. Ale oni se otupují alkoholem a drogami, jen aby mě nemuseli vnímat.“ „Ano, máš pravdu“, potvrdila stará žena, „takové lidi už jsem také potkala…“ Smutek se stáhl do sebe. „A já chci přitom lidem jen pomáhat. Když jsem jim nablízku, jsou schopni se setkat sami se sebou, poznat sami sebe. Pomáhám jim budovat hnízdo, ve kterém si mohou léčit své rány. Kdo je smutný, má obzvláště jemnou kůži. Mnohá utrpení se vrací zpátky jako špatně zahojená rána a to přináší bolest. Ale jen ten, kdo si připustí smutek a vypláče všechny zadržované slzy, dokáže své rány opravdu vyléčit. Ovšem lidé vůbec nechtějí, abych jim v tom pomáhal. Namísto toho si namalují na svoji jizvu pronikavý úsměv. Nebo zahořknou vůči svému okolí.“ Smutek se odmlčel. Jeho pláč byl nejprve slabý, pak silnější a nakonec zcela zoufalý. Malá, stará žena vzala schoulené stvoření do své náruči a utěšovala ho. Jak jen bylo jemné a hebké, pomyslela si a hladila něžně ten třesoucí se uzlíček. „Jen plač, smutku“ šeptala láskyplně „odpočiň si, ať načerpáš novou sílu. Od teď nesmíš cestovat sám. Budu tě doprovázet, aby tvá bojácnost neměla navrch.“ Smutek přestal plakat. Narovnal se a překvapeně pozoroval svoji novou průvodkyni: „Ale…, ale – kdo vlastně jsi?“ „Já?“, zeptala se ta stará, malá žena s pousmáním. „Já jsem naděje.“
Pořad bohoslužeb Den
neděle 26.4.
Liturgická oslava
4. neděle velikonoční
pondělí sv. Zita 27.4. sv. Petr Chanel, úterý sv. Ludvík Maria 28.4. Grignion středa sv. Kateřina 29.4. Sienská čtvrtek sv. Zikmund, 30.4. sv. PiusV. pátek Dělník sv. Josef 1.5. sobota sv. Atanáš 2.5.
Stránka 7
Čas
7 30 11 00 19 00 19 00 7 30
5. neděle velikonoční
na úmysl dárce za rodiče Hobzovy, Kremláčkovy a duše v očistci
19 00
za kněžská a řeholní povolání
19 00 19 00
11 00 19 00
pondělí 4.5. úterý 5.5. středa 6.5. čtvrtek 7.5.
za Vlastu Tomkovou, rodinu Tomkovu, Horákovu a Petrů
17 30
7 30 neděle 3.5.
Bohoslužby za rodinu Hochmanovu, Vejtasovu, zetě, otce a ostatní příbuzné za Miroslava Dvořáka, otce a Andrejku za rodiče Doležalovy, Tržilovy a přízeň
sv. Florián
19 00
sv. Gothard
7 30
za Františka Jašu a živou a zemřelou rodinu za rodiče Neumanovy, Svobodovy, bratra a sestru za Františka Janouška, manželku, dvoje rodiče a vnuka Marka za Josefa a Bělu Scherrerovy na poděkování za Boží pomoc a ochranu
za rodiče Kandusovy a Kabelkovy na poděkování za Boží pomoc a ochranu
sv. Jan Sarkander
17 30
za rodinu Krulovu a dvoje rodiče
sv. Benedikt II.
19 00
za kněžská a řeholní povolání
pátek 8.5.
Panna Maria, Prostřednice všech milostí
19 00
za Marii a Bohuslava Černých a přízeň
sobota 9.5.
sv. Hermus
19 00 7 30
neděle 10.5.
6. neděle velikonoční
11 00 19 00
za Jaroslava a Oldřišku Sýkorovy za živou a zemřelou přízeň za rodinu Tomanovu, Chocholoušovu a Reslovu za Karla a Helenu Pavelkovy a dvoje rodiče za rodiče Hambálkovy z Boňova
Stránka 8
Varhanní okénko 13.-18.4. pokračovaly varhanářské práce v našem chrámě. Instalovaly se zpracované díly osazené elektromagnety, vyměňovaly dřevěné matičky na šroubech kuželek, práce ve stole... Další díly na zpracování si mistr odvezl. Příští práce u nás koncem května. V příštím Čtrnáctideníku budou obrázky a popisy vykonaného (teď moc příspěvků, málo místa). Zdravotně se mistr zotavuje, za modlitby, dary, atd. Pán Bůh zaplať. Leoš Přijměte pozvání na zahájení výstavy Šlechtic na cestách, aneb vše o cestování v minulosti.
Vernisáž se koná dne 6.5.2015 v 16 hodin v pokladně a sala terreně Státního zámku v Jaroměřicích nad Rok. Výstavu můžete navštívit od měsíce května do konce října 2015
MO KDU ČSL Jaroměřice nad Rokytnou zve všechny na
8. ročník ochutnávky moravských vín v sobotu 2. května 2015 od 15 hodin do Lidového domu v Jaroměřicích nad Rokytnou za lidové ceny: vstupné 30,- Kč, jeden pohár 5,- Kč, ostatní pohoštění zdarma. Veškerý výtěžek bude věnován na opravu varhan. TAJENKA: Věčný život
Tisk zajišťuje: Informační letáček farnosti Jaroměřice nad Rokytnou Redakční rada: www.farnostjaromerice.cz P. Jan Kovář, e-mail:
[email protected] , tel.: 736523628 Jan Vlček, e-mail:
[email protected], telefon: 776303384 Miroslava Prokopová, e-mail:
[email protected], telefon: 724510727 Marie Vorlíčková, e-mail:
[email protected], telefon: 605720952 Jana Kopečková, e-mail:
[email protected], telefon: 777014575
