Nebeská Rybná Orlické Hory

Bylo nebylo, kdysi dávno v Aslanově zemi...

Letní tábor Lvíčat 2015 Boj s

králem

í Hledán

Miraz

o Beskyd

sedmi

em

Velký harc d

ečů ných m l e z u o k

y pad

Pře

Akce

KHL

Nebeská Rybná Orlické Hory 4. - 25. 7. 2015

Malý

ekla

oP arc d

h

Pan B

n

Princ Kaspia

obr, P

na

v Ledová králo

an Jez

evec, P

ík

Vrtuln

an Vlk

...

Ať žije Miraz, vládce Narnie!

I

Miraz

Pan Bobr smrdí!

Nejdůvěryhodnější zpravodajství v Narnii 4.7.2015

11. vydání

Hledá se pan Bobr a i další nepřátelé

kontrarevolučního hnutí. Podobizny těchto nebezpečných živlů a jejich dalších spolupracovníku můžete vidět na obrázcích. Zdar a sílu Telmarínu!

Nebezpečný zločinec stále na útěku. Telmarín nabízí odměnu za dopadení. Jeden z vůdců kontrarevolučního hnutí známý pod jménem pan Bobr stále uniká spravedlnosti. Spolu se svými kumpány je znám hlavně svými činy proti telmarínskému spojenci Ledové královně. Stíhaný je také pro řadu dalších zločinů mezi něž patří skrývání lidských dětí v Narnii a všeobecné napomáhání jejich agendy, boj za Aslana a uctívání Aslana a mluvení lidskou řečí. Upozorňujeme veřejnost, že se jedná o velmi nebezpečného zločince a pokud ho uvidíme neprodleně uvědomte nejbližšího telmarínského vojáka. Poznáte ho jednoduše. je asi metr vysoký, má hnědou srst

Pan Jezevec

WANTED Pan Bobr

a výrazné dva přední zuby. Charakteristický je také asi půlmetrový plochý ocas. Kolem něj se také můžou nacházet další nebezpeční nepřátele Telmarínu, jmenovitě pan Jezevec, pan Vlk, pan Lišák a princ Kaspian, vůdce

Pan Lišák

V Telmarínu je tak krásně, až si z toho píšu básně! I přes některé nepřátelské živly se v Telmarínu žije blaze. Vyplývá to z průzkumu statistického úřadu. Nový průzkum statistického úřadu, který proběhl za účasti studentů třetího ročníku univerzity výslechu a mučení v Telmarínu dokazuje, že spokojenost obyvatelstva stoupla jen v posledním roce o 50%. Lidé jsou zvláště spokojeni s tím, že už není jen zima. “ Ledová královna byla sice moc milá a vážili jsme si jí, ale ten sníh člověka taky po chvíli omrzí,” vyjádřila se jedna z dotazovaných. Naše velká spojenkyně a bývalá královna Narnie Jadis byla zabita nepřáteli Telmarínu před pěti měsíci (viz. rubrika Vzpomínáme).

Členové Černé gardy Spokojenost trvale stoupá již od doby, co se královna Jadis ujmula vlády a zahnala prohnaná mluvící zvířátka zpět do lesů. Nicméně rapidní nárůst nastal s vládou krále Miraze. Náš

panovník je známý pro svou rozhodnou povahu a zájem o hospodářský rozvoj země. Ten můžeme pozorovat například na výstavbě nové infrastruktury. Král také znovu zavedl hony na

zvířata, které byly zakázány za vlády čtyř sourozenců v Cair Paravel. Za rostoucí spokojenost obyvatelstva lze také hledat přísnější bezpečnostní opatření v zemi. Počet příslušníků Černé gardy, telmarínských elitních jednotek, od minulého roku vzrostl o třetinu. “Ačkoliv Telmarín má stále mnoho nepřátel a není záhodno usínat na vavřínech, je jisté, že Černá garda dělá vše pro to, abychom se nemuseli bát ani do lesa.” vyjádřil se exkluzivně pro Telmarínské listy kapitán Černé gardy, který si nepřeje být jmenován. “Narnie je již takřka podrobena. Všechna ta mluvící zviřátka brzy najdeme a dostane se jim rychlého konce. Teď již prakticky není nic co by nás mohlo zastavit.”

Pozor! Nevěřte starým legendám! Jsou to lži! Varování všem obyvatelům Narnie: Nepřátelé krále Miraze šíří nebezpečné lži o tom, že Mirazův trůn je v ohrožení! Poslední dobou se v Narnijských lesích šíří pověry, že brzy Mirazova vláda skončí. Není to pravda! Jak náš milovaný král sám uvedl pro náš deník, bude vládnout ještě dalších minimálně 1000 let! Informace o brzkém pádu našeho oblíbeného krále jsme nechali prověřit v našem věšteckém oddělení. Podle jejich vědeckých závěrů (věštění z čajových lístků, házení korunou (pozor, né tou královskou) atd.) v nejbližší době k žádné revoluci nedojde, ba co víc, Miraz se bude těšit plnému zdraví. Kdo tyto lživé informace šíří? Nejspíš jsou to zvířátka, kterým vadí Mirazova vláda a zakládají

Tento portrét bájného Aslana byl vytvořen na základě výpovědí zajatých zvířátek. Snad byste se té vypelichané kočky nebáli?

různé odbojové skupiny. Hlavním vůdcem těchto podvratných organizací je zřejmě pan Bobr, po kterém už Telmarýnské gardy intenzivně pátrají, bohužel zatím bez výsledku. A co je obsahem těchto vymyšlených legend? Podle naší rozvědky, která zatkla několik zvířátek a podrobila je výslechu, se údajně jedná o staré Narnijské pověsti. Podle nich do Narnie občas vstoupí skupinka neohrožených dětí, která zachrání situaci a obnoví klid a mír. Pomáhat jim v tom má bájná postava - lev Aslan. Toho však nikdo nikdy neviděl a podle našeho názoru žije opravdu jen v těchto báchorkách. A co říci závěrem? Jediný důvěryhodný zdroj, za jehož citování vám nehrozí trestní stíhání, jsou Telmarýnské listy!

první zprávy z Narnie

Miraz, pan Bobr a ti ostatní...

práce je zábava

Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno. 4.7.2015

1. vydání

První den v Narnii

V táboře musíme pracovat. První den očima Vendy.

Po dlouhé cestě nás Jirka vyhodil z autobusu. Byli jsme pořád v Česku, a tak jsme museli projít portálem.Řeknu vám, Narnie dobře skrývá své portály.Trmáceli jsme se z kopce, bahnem, kopřivama. No prostě lesem. Jak vypadá portál? No, je to takový žebřík pod zem. U vstupu do Narnie jsme potkali Bobra. Prý ho nemáme prozrazovat a hlavně máme dávat pozor před Telmarínama, kteří nás stejně hned po naší “stezce odvahy” zajali. Nejdříve nás odvedli do jakési jídelny. Hlídal nás jeden “Termelín” s mečem a černým pláštěm. Křičel na nás, prý měl ale jenom hlad. Po obědě nás odvedli do pracovního tábora. Budeme pracovat. Pro hrstku z nás to bylo jedno z nejhorších zjištění tohoto dne. Odpoledne nás Matěj poučoval o chování v táboře a obecně o táboře. K večeři byl buřtguláš. Dobrota.Na rozkazu nás násilně vys-

Martin nevěří vlastním očím... Vážně jsem tudy vstoupil do Narnie?

lýchali, jako co víme o Bobrovi. Já ani moje družinka nic neřekla. Samozřejmě se, ale našel někdo, kdo pana Bobra práskl. Večerní program byla Kubova přednáška o hlídání a obraně tábora a následné hry. Potom

jsme už šli na kutě do svých nových postelí a lá dřevo, karimatka, deka. Vendy

Pana Bobra málem chytli!

Členové Černé gardy stop- obelstili Telmaríny tím, že celou pravdy, pochází přeci jen od těch tábora a podnítil jeho obyvatele ke ovali pana Bobra celou noc, cestu do kopce běželi buď pom- prohnaných Telmarínů. I tak je to, vzpouře. Ta proběhla velmi úspěšně alu nebo vůbec. Pan Bobr tak měl ale jasná ukázka toho, co se může a myslím, že se z této porážky Telnakonec ale unikl. potřebný čas uniknout. Co je ovšem děsivější, je fakt, Pan Bobr, náš velký spojenec, byl že pozici pana Bobra prý vyzv noci ze soboty na neděli málem dostihnut telmarínskými vojáky. V radil Černé gardě někdo z tábora. neděli v brzkých ranních hodinách Naše redakce si není jistá kolik dokonce probíhal skrze tábor, což této informaci může přisuzovat způsobilo poplach. Očití svědkové tuto událost popisují takto: “Spal jsme ve stanu a zdálo se mi o palačinkách, když najednou někdo venku začal pískat poplach. Vylez jsem ze stanu a stáli tam dva takový ti tamti v těch černejch pláštích a v ruce měli kus kožešiny.” Očitý svědek, který si nepřeje býti jmenován dále hovoří o tom, jak byli s ostatními členy táboru vyzváni ke běhu k břízce, kde se prý Bobr schovává. Naštěstí, ale chytře

Jeli jsme autobusem

stát nebudeme li v tomto boji držet pospolu. Naštěstí se ukázalo, že pan Bobr až na ztrátu kusu kožichu unikl bez zranění. Prokázal to, když se v odpoledních hodinách vplížil do

zastavili na benzínce a byla 10 minut pauza. Po pauze jsme nastoupili zase do autobusu a jelo se. Zase nastala zdlouhavá cesta a dlouhé povídání a pak Nastoupili jsme do autobusu asi v jsme vystoupili z autobusu. Byli jsme na 10:00. Bylo nám všem vedro. Rodiče konečné... se ještě vykecávali a my jsme byli netrpěliví. Luky V 10:15 jsme konečně vyjeli. Po cestě si všichni povídali a jedli. Pak jsme se

Lukyho krátká vzpomínka na cestu na tábor.

maríni jen tak nevzpamatují. To ovšem neznamená, že můžeme polevit v ostražitosti. král Miraz má stále značnou moc, mnoho následovníku a jistě nejedno eso v rukávu. Je tudíž třeba se náležitě připravovat na naše další setkání s ním, načerpat co nejvíce znalostí a dovedností, které by se nám mohli hodit a držet pevně při sobě. Musíme si také, ale užít naše současné vítězství. Tábor je znovu pod naší kontrolou a telmarínská hrozba je pro teď minimálně oslabena. A to tudíž i znamená, že na příští rozvičce se již nikdo nemusí držet zpátky. Joziš

Dostavby pokračují

Revoluce v táboře

Pan Bobr mezi námi

Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno. 2. vydání

5.7.2015

Miraz je zbabělec

naštval. Vendy slabým hlasem řekla CHOBOTNICE a vrhli jsme se na ně a zabili jsme tři Telmarýny, ale Miraz uprchl. Asi o hodinu později nás přepadli, ale my jsme je do minuty pozabíjeli. Škoda že tam Miraz nebyl, protože kdyby jo, tak bychom ho určitě dostali.

Pan Bobr organizuje revoluci v táboře. Druhý den očima Martina a Emy

Ráno byl rychlý budíček, tábor vzbudili Telmaríni. Pátrali po hledaném panu Bobrovi, který proběhl přes tábor. Usekli mu jen kus srsti a ta visí na stožáru v táboře. Je to výstraha pro mluvící zvířata z Narnie a hlavně pro Aslana. Po brzkém vzbuzení se účastníci tábora začali věnovat jeho dokončení. Byli jsme rozděleni do čtyř skupin. Nejmladší dělali ohniště a zbytek dělal plůtky, strážní přístřešek a hlavní bránu. Bylo hrozné horko, ale pak z nenadání začala bouřka. Byl to odpočinek pro naše ručičky, nožičky, hlavičky, botičky, ramínka, lokýtky atd… Během stavění plůtků vypukla vodní bitka mezi dětmi a Telmarínským dozorovatelem. Dozorovatel se velice bavil. Pokračovali jsme v dostavbách a najednou k nám přiběhl pan Bobr a poradil jak ukončit Mirazovu vládu. Řekl nám, že při nástupu až přijde „král“ Miraz i se svými čtyřmi Telmaríny. Naše práce se mu vůbec nelíbila, tak ze samého vzteku kopl do plůtků a tím nás velice

Ema a Martin

Že by nová nora pro pana Jezevce?

Pan Bobr vede povstání

Narnijská křížovka

Druhý den očima básníka Budíček byl velmi rychlý, všechna zvířátka z lesa prchly, vzbudili nás Tlemarýni, rádi bychom prchli skříní. Jenom kdyby tady byla, tak to by byla vážně síla. Honili tu pana Bobra, podívaná to byla fakt dobrá, už ho málem měli v hrsti, usekli mu kousek srsti. Bylo jim to hodně líto, rádi by nás probodali jak síto. A zazvonil zvonec a básničky byl konec. Martin a Ema

1) Kdo je dočasným králem Narnie 2) Kdo slouží Mirazovi 3) Kdo je hledaný tvor 4) Jak se jmenuje hledaný princ 5) Jak se jmenuje sourozenec, který umí velice dobře střílet z luku 6) Jak se jmenuje sněžná královna

7) Název země, ve které se nacházíme 8) Jaká zbraň střílí šípy 9) Čím se volá o pomoc 10) Kdo je to Miraz 11) Jaké zvíře je Aslan Ema

Boj s Telmarýny

Potkáváme Narnijská zvířátka

Zahájení tábora proběhlo skoro bez problému

Zahajovací oheň se vydařil


3. vydání

Mluvení se zvířátky

Pan Bobr, Jezevec, Myšák, Vlk a další... Stručný přehled třetího dne Den začal budíčkem v 7:00, potom jsme běželi k břízce jako rozcvičku. Pak jsme se nabatožili a vyrazili jsme. Dole na základně jsme dostali mapu s bodama, které musíme navštívit. Navštívili jsme: Jezevce, Kočku, Myšku, Medvěda, který měl vzteklinu, Zuzanku, Lucinku, Krále Petra a Bobra. U každého z nich jsme dostali úkol, např. jak si uvařit, jak se ošětřit atd. Také jsme dostali životy, které se nám uvázaly na ruku. Ostatní skupinky je měly taky. Když jsme se někde střetli, tak jsme si je měli navzájem strhávat a bojovali jsme. Když jsme došli zpět do tábora, byl rozkaz na další den. Potom jsme se odebrali a šli jsme k ohni a tam začali zpívat, zapálila se pochodeň, kterou předem udělali. Poté jsme začaly zpívat. Nejdřív šli spát malí Bobříci, potom šli spát děti pod 10 let a ostatní tam byli do 11:30, pak šli spát všichni. Lea

Zahajovací oheň se vydařil

“Kde je vlajka? Kdo z vás ji schoval?” Zahájení tábora proběhlo téměř bez problému Po večeři nás čekalo slavnostní zahájení našeho tábora, který je již 45. táborem Lvíčat (wow!). Čím se to letošní zapsalo do dějin? Na začátek se ale vraťme kousek zpět. Na odpolední svačině totiž Šnek mluvil o tom, jaké všechny katastrofy postihly zahájení Tomyho prvního tábora (Jak se přetrhlo lanko u stožáru, jak oheň nechtěl hořet atd. )Všichni jsme se zasmáli a říkali jsme si, co se asi stane tentokrát (letos je to Matějův první tábor v roli hlavního vedoucího). Pomineme-li časové zpoždění, které se bohužel už na letošním táboře dá považovat

za standard, probíhaly přípravy na slavnostní nástup bez problémů. Praporová a vlajková četa nacvičovali hru Kdo, Kdy, Kam a Jak, všichni (včetně Kuličky) měli krojové košile nebo alespoň trika. Vše bylo téměř připraveno. Legrace přišla vzápětí, když do slavnostního zahájení zbývalo několik minut. Od brány se z úst nejmenovaného vedoucího ozvalo: “Kde je vlajka? Kdo z vás ji schoval?”. Naštěstí se brzy všechno vyřešilo. Ukázalo se, že vlajka se nacházela ve stanu zmíněného vedoucího. Jak se tam dostala se přesně neví, jisté je jen to, že Venca se potutelně usmíval :-) Vlajka se tedy našla a vypadalo to, že vše ostatní proběhne v pořádku. Nástup začal, praporová četa odpochodovala na značky,

vlajková též. Právě, když se Lukáš pokusil začít vytahovat vlajku k nebesům, očko držící lanko na stožáru povolilo. Mezi nastoupenými táborníky propukl smích. Situaci se rozhodl zachránit vedoucí dne Kuba, který přišel Lukášovi neohroženě na pomoc. Po několika marných pokusech vrátit očko na původní místo uchopil do ruky kámen a a použil ho ve stylu pravěkém jako kladivo. Ostatní se smáli, až se za břicho popadali. Tímto naštěstí všechny kalamity skončily a náš tábor byl slavnostně zahájen. U následného ohně jsme zpívali písničky, hráli hry a Matěj nám řekl o začínajících přepadech. Ale o tom až příště... Michal

Narnijská křížovka 2

Hádanka pro dnešní den: U (tajenka) jsme na výletě potkali jaké zvíře? 1) Název tábora, na který útočíme? 2) Zvíře, které leželo u vstupu do Narnie? 3) Počet kouzelných mečů? (slovy) 4) Co zakřičíme, když během obrany tábora potřebujeme pomoct někoho zalehnout? 5) Náš tábor je v obci? 6) Barva družinky Křupani? 7) Název několikadenního výletu? Petr

Učíme se přežít v přírodě

Výroba štítů

První setkání s Aslanem!


4. vydání

První setkání s Aslanem

Už víme, jak na Miraze. Ekluzivní rozhovor s princem Kaspianem Dobrý den princi, jak se dnes máte? Jaký jste měl večer? Ujde to. Právě jsem se vrátil ze setkání s vědmou. Popište našim čtenářům blíže, co se dnes večer vlastně odehrálo. Večer jsem se vydal do tábora těch dětí, co si říkají Lvíčata. Od pana Jezevce jsem věděl, že někde nad jejich táborem se nachází vědma, která by nám mohla pomoci v boji s králem Mirazem. Co jste se od vědmy dozvěděli? Její řeč byla velice zajímavá. Vyprávěla nám příběh z dávné minulosti Narnie. Podle této legendy existuje 7 kouzelných mečů, kdo je všechny má, ten vládne Narnii. A kdo je má? Jeden mám možná já! Druhý má Aslan, jak jsme se sami přesvědčili. Obávám se, že jeden z mečů vlastní král Miraz. A ty zbylé čtyři? Podle vědmy si je před dávnými časy přivlastnily síly živlů. aspoň to vyčetly děti z té věštby, kterou nám vědma předala. Byl tam Aslan?

Vědma, Aslan, princ Kaspian a Lvíčata

Ano, byl. Konečně se nám ukázal! Už jsem přestával doufat, že vůbec existuje. Je to taková bájná postava... Jak se neoficiální vládce Narnie vlastně má? Byl v celkem dobrém rozmaru. Ale on si vždycky udržuje odstup. Myslím si ale, že i na něj Lvíčata se svými štíty a odhodláním udělala dojem. Jenom mám trochu obavu o jeho chrup. Jeho zuby vypadaly (tedy ještě nevypadaly, jenom na pohled vypadaly) dost křivě. Asi by si měl zajít na ortodoncii. A jaké máte plány dál? Budoucnost je stále nejistá. Bohužel jsem stále na útěku. Požádal jsem Lvíčata o pomoc a tuto noc budu spát v jejich táboře. Doufám, že tam bude bezpečno.

Záhadná věštba, kterou nám předala vědma

Chcete být králem Narnie? Tak určitě. Už jako malé princátko jsem si to přál. Bohužel pak přišel Miraz a všechno bylo jinak, ale jsem optimista. Věřím ve šťastný konec, jako to bývá v pohádkách.

Zálesácké dovednosti Jak rozdělat oheň lupou, postavit přístřešek nebo se zorientovat podle hvězd? O dopoledním programu píše Lukáš Budíček byl normálně v osm hodin, pak byla rozcvička. První kontrola byla s princem Kaspianem. Učili jsme se rozdělávat oheň s pomocí lupy nebo křesadla. Jako druhá kontrola byla jak neumřít žízní. Moc mě to nezaujalo. Jako třetí byla zvířátka neboli jejich hlasy (převážně ptactvo). Když nám Šnek pouštěl zvuk ptáka, který se jmenoval Budníček Menší, tak se

Bazének napuštěný kvůli nesmesitelnému vedru měl úspěch hlavně u Bobříků

Michal a princ Kaspian

ozval úplně stejný zvuk. Možná to byl samec nebo samice to nevím. Čtvrtá kontrola byla jak nasekat a nařezat dříví. Pátá kontrola byla s Vencou jak si postavit přístřešek nebo krytí a jak se potichu pohybovat v lese. Poslední kontrola byla u Jirky jak se zorientovat v lese. Nejvíce se mi líbila kontrola ohně s princem Kaspianem. Když jsem vše dodělal přišel jsem znovu a podařilo se mi zapálit oheň lupou. Lukáš

Odpoledne jsme vyráběli štíty. A moc se nám povedly

Autor článku rozdělává oheň křesadlem za asistence prince Kaspiana

Kvůli tropickým teplotám zasedala programová sekce v bazénku

Princ Kaspian unesen

Přepady v plném proudu

Hvězdička dnes nespala


8. 7. 2015 (středa)

Večerní přepad

jako stanoviště, u kterého jsme měli sraz. Poté začalo to napínavé. Začali jsme se plížit k táboru. Plížili jsme se asi hodinu a půl. Až jsme se tam doplížili, schovali jsme se mezi stany a čekali jsme, až na nás nebude svítit hlídka. Nakonec jsme vyběhli a začali hledat vlaječky a méďu. Najednou se ozvalo POPLACH a my jsme se rozutekli a dělali jsme, že patříme k nim. Někdy nám na to skočili a někdy nás poznali a sebrali nám život. Ale někteří to přežili, ale vlajku stejně neměli. Jenom jediná Papája měla život i vlaječku. Potom jsme se všichni seskupili a došli jsme až k Léně, se kterou jsme odjeli zpět do tábora. Vrátili jsme se ve čtvrt na jednu a pak jsme šli spát.

Večerní výprava pro Méďu a praporky. Vypráví redaktorka Lea Po návštěvě vědmy a Aslana (o tom jsme psali v minulém čísle – pozn. red.) jsme šli na večerní přepad na Hvězdičku. Nejdříve jsme měli sraz dole na základně kde jsme si ukázali mapu HVĚZDIČKY, kudy půjdem a kde jsou jaký vlaječky. Hlavně jsme měli ukrást MEDVÍDKA a nebo ho alespoň zahlédnout a potom říct, kde je, aby ho líp našli ostatní. Potom jsme vyrazili. Jeli jsme osobníma autama. Jeli jsme: Lea, Patrik, Vašík, Papája, Pája, Ota, Dave a Léna. Vysadili nás ve vesnici ve které jsme se asi 3x vydali na špatnou stranu. Nakonec jsme vyrazili dobrou cestou, tam jsme potkali nějakého opilého pána, který bydlel směrem, kudy jsme šli i my. Pak jsme si mysleli, že nás pronásleduje. Nakonec zašel do svého baráku. O kousek vedle jsme nechali Lénu

Lea Mapa HVĚZDIČKY - taktická příprava je důležitá

Další útok na Hvězdičku

Dopolední přepad Hnězdičky pod velením Haničky. Vypráví Natálka

Adámkova krátká vzpomínka na tutéž akci

Ráno přišel vlk. A řekl nám že Mirazovi vojáci unesli prince Kaspiána. Tak se tábor rozdělil na tři týmy a šlo se. Ale než jsme odešli přepadnout tábor Hvězdička, tak nám Hanka vysvětlila jak tábor přepadnem. Hanky tým nezískal ani jeden praporek. Cestou zpátky začalo pršet a my jsme se šli schovat. Jeden milý pán nám poskytl přístřech. A uvařili jsme si oběd. Když jsme vařili oběd viděli jsme jednoho vojáka a běželi jsme za ním. Elisa ho chytila. Ten voják tvrdil že je houbař. Ale prozradilo ho že neměl košík a že měl plášť černý jako uhel. Potom nám řekl, že v sobotu v 17:30 hodin bude přesun zajatého prince Kaspiana. Ve vesnici Slatina a tři kilometry. Potom jsme se vrátili do tábora.

Přijeli jsme tam Natašou. Vyložili nás u pily. Museli jsme obcházet celý tábor. Pak jsme se chvíli krčili u záchodů. A pak jsme vběhli do tábora a kluk na nás koukal a nic. Ale až jsme šli kolem baráku tak pískli poplach. A já utíkám lesem a chytli mě. Odevzdal jsem život a čekal jsem na Haničku až došli všichni na stanoviště. Tak jsme jí šli hledat. Adam

Natálka

Akce! Exkluzivní foto přímo z přepadu! Škoda, že se tento praporek nakonec nepodařilo odnést...

Adámek s Lukáškem útočí

Princ Kaspian unesen z našeho tábora! Šokující zpráva! Následník Narnijského trůnu a náš spojenec zmizel Stalo se to v noci z úterý na středu. Princ Kaspian, kterého jsme ubytovali v bažině, byl unesen Telmarýnskými vojáky. Únos proběhl zřejmě při jednom z poplachů. Na místě zůstaly rozházené matrace a spacák (vlevo) a pochva jeho meče s krvavou stopou (vpravo) Podaří se nám osvobodit Kaspiana a získat jeho meč?

Ukradli jsme Méďu!

Bráníme náš tábor

Čištění Zdobnice a tajemné nálezy

Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno. 9. 7. 2015

Pravda o akci Méďa

Akce Méďa z trochu jiného pohledu. Píše velitel přepadu Jirka

Před soumrakem jsme dosáhli místa našeho spaní a děti začaly zvelebovat své nocoviště. Ani zde se chlapci před děvčaty úplně nevytáhli. Nejdříve si popletli barvy tyčí s dírami Tak a teď, jak to bylo doopravdy. Okolo a když se jim konečně podařilo zasunout je na páté se schromáždila skupina deseti dětí před správná místa, dali plachtu naruby a ještě o chalupou. Jednalo se o „elitní“ tým nejstarších 180° obráceně. Po výborné Dominičině kaši z dětí a jejich milých vedoucích. Chlapci celou těstovin s konzervami, které prý byly z masa, cestu machrovali, jak se dostanou k méďovi, se děti uložily ke spánku. Přesně o patnáct ukradnou spoustu vlajek a poperou se s hlídminut později, tedy okolo jedné ranní se všichni kou. Možná si vážně akci představovali jako probudili a začali se chystat na přepad. Už to procházku růžovým sadem nebo chtěli jen zapůsobit na Vendy s Maruškou, které se celou rozhodně nevypadalo, jako před několika hocestu smály a červenaly vzadu. Vedlejším cílem dinami na chatě. Všichni se třásli zimou nebo dřepovali. Dokonce i největší frajeři se báli akce bylo přepadnout telmarínského vojáka a získat důležitou informaci. Ten je ovšem obala- a snažili být vzadu. Akorát Vendy se pořád smála na půl lesa. Přiblížení k táboru probělo mutil a po nekonečném náhánění a mučení špinavým spodním prádlem a fyzickém násilím bez problému, pominemeli špatné odbočení do řeky, které vymyslel jeden nejmenovaný děti hledaly neexistující košík s houbami.

6. (dvoustranné) vydání!!!

vedoucí v maskáčích. K útoku by bylo lepší se snad nevyjadřovat. Po vběhnutí do tábora nastal chaos a panika na obou stranách zdi. Medvídka se všichni báli vzít, nakonce však byl odnesen. Vojtu jsme museli k vlajce dokopat a poté ho nutit k úniku. Ostatní frajeři a slečinky jen zmateně běhali po táboře. Je zajiímavé, že do druhé akce asi o hodinu později se nikomu nechtělo. Nakonec se skupinka tří dětí a dvou instruktorů rozhodla útok opětovat. Asi padesát metrů od tábora se ale zalekli baterky a zbaběle utekly, což považuji a zradu a srabáctví. Ovšem když došli do tábora, frajeři už vesele machrovali nad slečnami, co všechno se jim povedlo, jak se za ně porvali a poté nepozorvaně utekli. Akorát Vendy se pořád smála. Jirka

Dobrodružství - noční přepad starších

Akce méďa z pohledu účastníka-Michala Začalo to tak, že jsme si zabalili na jeden den, poté jsme vyrazili, ale nejdříve jsme šli hledat telmarína, aby nám řekl, kde je princ Kaspian. Nejdříve nám tvrdil, že je houbař a že neví, kdo to je princ Kaspian. Proto jsme ho začali „mučit“, Vašek si z nohy sundal tři dny staré ponožky a zavázali jsme mu tkaničky z obou bot dohromady, poté nám řekl, že v sobotu v 17:30 v Pěčíně u kostela se něco má dít. Tak jsme ho pustili a šli jsme si postavit stan v lese, abychom mohli napadnout hvězdičku. V noci ve 2:00 jsme vstali a šli jsme asi hodinu a 30 minut. Měli tichý poplach, protože nás slyšeli, jak se plazíme, potom jsme tam naběhli. Jirka a Vašek vzali medvídka a Martin s Vojtou ukradli vlajky. Potom jsme šli spát. Ráno jsme se vzbudili a zbalili jsme si a jeli jsme Natašou do tábora. Michal

Starší cestou na přepad přepadli telmarínského vojáka. Informace o Kaspianovi nechtěl prozradit, tak došlo na vášovy postarší ponožky (vidíte na obrázku). Pak už povolil...

Rozhovor o noční operaci “Méďa” Vojta vyzpovídal členy noční akce. Co si myslíte o cestě do naší skryté základny? Martin: Cesta byla velice krátká, ale batohy velmi těžké. Vašek: Zbytečně prodloužená (prý Jirkou). Jak byste zhodnotili večeři? Martin: Večeře byla výborná a rychlá. Vašek: Velice nechutná. Jaký máte názor na Jirkovu taktiku? Martin: Jirkova orientaci v prostoru je velmi

špatná. Vašek: Až na malé nedokonalosti dobrá. Jaký je tvůj názor na kradení vlajek a méďy. Vašek: Super zábava. Jak by jsi zhodnotil akci jedním slovem? Vašek: Dokonalá. Vojta Posilnění před přepadem

Strana 2

6. (dvoustranné) vydání

Proměnlivé dopoledne a polední klid

A co se dělo v táboře? O tom píše redaktorka Papája Budíček byl, jestli se nepletu v 9:00. Vzbudila se polovina tábora, vůbec jsem něvěděla, kde jsou ostatní, ale pak jsem si vzpomněla, že jsou na přepadu. Celé dopoledne jsme měli „volno“. Hráli jsme různé hry. Buď jsme hráli přehazku nebo s Joziš hry, jako jsou Země, město, nebo různé hry s papírem a tužkou. Potom Matěj zařval „POPLÁÁÁCH!“, protože do tábora seběhli Slatiňáci. Myslela jsem, že se budeme prát, ale když přiběhli, zastavili se a jen jednomu došlo, že musí krást praporky, ale Lea ho

chytla. Nakonec jsme je všechny pozabíjeli a oni odešli. Nikdo nic neukrad. Bylo to proměnlivé dopoledne, protože si počasí dělalo, co chtělo, třeba minutu pršelo, potom pět minut svítilo slunce a pořád se to měnilo. Na konci dopoledního programu přijeli ostatní z přepadu. Přivezli nám MEDVÍDKA a dva praporky. Všichni byli strašně unavení, a proto celý polední klid prospali. Ti, co nespali, si našívali znaky na košili nebo triko.

/// -.- / --- / -. / . / -.-. // .--. / .-. / …-/ -. / .. / …. / --- // -.-. / .-.. / .- / -. / -.- / ..- ///

Papája

Méďa se dopoledne zabydloval v táboře

Dobročinné odpoledne a učený večer

Odpolední program - čištění Zdobnice, záhadné nálezy a večerní odbornosti Po poledním klidu jsme vyrazili na dobročinnou akci, čištění Zdobnice. Našli jsme spoustu odpadků, co kde zanechali v přírodě. Například kusy kovových předmětů, plasty, papíry atd. Ale našli jsme i podivnější věci, třeba mrtvolu, která se nejspíš jmenovala A.M. neboli Adam Maldr. On tam měl spoustu svých věcí, jako jsou lopaty, brašna se zkumavkama a co bylo nejzajímavěšjí, našli jsme jeho deník, a v něm bylo jeho psaní o existenci mimozemšťanů nebo jak psal UFO. Četli

Krutá noc

jsme si ho a zjistili jsme, že jsou tam pověsti o Orlických horách, které obsahují zmínku o UFO. Také tam byla mapa ukazující body, kde jsme něco měli najít, ale to jsme se rozhodli, že uděláme další den. Večer jsme se rozdělili po odbornostech, což jsou SPOJAŘ (Edmund), KUCHAŘ (Zuzana), ZDRAVOTNÍK (Lucinka), PRŮZKUMNÍK (Petr), a šli jsme se učit.

///-.-/---/-././-.-.//-../.-./..-/…././…./--//-.-./.-../.-/-./-.-/..-/// Fotka záhadného nálezu, zřejmě se jedná o tělo Adama Maldra, jehož záhadný deník ležel opodál

Papája

Osmisměrka na cesty Najděte tato slova: cesta řeka baterka nožík batůžek boty celta stan, KPZ, borovice jelen ešus deka

V noci nás vzbudili na tichý poplach. Všichni jsme byli připravení na postelích, všichni se klepali zimou a pořád nic. Nakonec nám řekli, že můžeme jít spát. Druhý den jsme se dozvěděli, co se dělo. Byli to průzkumníci z Hvězdičky. Ale ještě před tichým poplachem byl hlasitý poplach, hlídka zařvala poplách a všichni okamžitě vyběhli ze stanů a začali utíkat a chytat. Nakonec jsme je všechny pochytali. Za celou noc nám ukradli pět praporků. V táboře nás bylo málo, protože ostatní byli na Slatině. Ti, co byli na Slatině, přinesli medvídka. Když šli přepadnout. Zajímavost z přepadu starší skupiny: když Vendy utíkala s praporkem, za ní běželo spoustu děti, viděla špatně a bežela a spadla do kompostu. Vašík

Maruška a Elisa

Další fotky z čištění Zdobnice

Vašek něco našel... Ukázalo se, že to byl deník AM, plný informací o mimozemšťanech

Tohle všechno jsme nasbírali

Nakonec jsme potkali pana Bobra, který stavěl hráz

Méďa

Méďa

Méďa


Speciální příloha

Méďa a brána

Méďa v postýlce v Jirkově postýlce

Méďa a Jirka

Méďa na záchodě

Méďa to má spočítaný

speciální příloha

Méďa třídí plasty

I redakce měla z medvídka velkou radost...

Méďa hlídá praporek

Méďa se sprchuje

Méďa a Radar

A vedení též

Méďa s deštníkem

Bojovka KHL (Kamenec, Hvězdička, Lvíčata)

Kdo se bojí, nesmí do lesa

Opravdu existují?

Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno. 10. 7. 2015

Pátrání po mimozemšťanech

Hledali jsme stopy mimozemšťanů v Orlických horách

Ráno jsme se probudili po nočních útocích a hned po snídani se zase něco dělo. Včera při čištění Zdobnice jsme našli mrtvé tělo a u něj

Opravdu existují! Tuto fotku UFO nám už nikdo nevyvrátí...

deník, ve kterém byla zmínka o UFO-NECH. A proto jsme se dnes ráno (po snídani) vypravili s velkýma batohama na výlet. Měli jsme si zabalit na dva dny. Nasedli jsme do Natašy a jeli. Když se dojelo na místo, potkali jsme se s našimi kamarády ze Slatiny. Společně jsme se potom vydali po stopách doktora Novotného, který se přátelil s mužem, co byl zavražděn. Museli jsme chodit po různých stanovištích a hledat tohoto doktora. Cestu nám ale ztěžovali dva muži v černém, kteří zabili toho člověka, co vlastnil deník. Nakonec jsme, ale přece jen doktora Novotného našli a pomohli jsme mu s hledáním zlata, které tu podle legendy ztratil nějaký sedlák. Po tomto výletě jsme se rozhodli ubytovat v lese a poté následovala hra s kamencem. Probíhalo to tak, že my (Lvíčata) a Slatina

7. vydání

jsme bojovali proti Kamenci tak, že každý měl na rukávu život (byl to sucháč) a ty z protějšího družstva mu ho museli sundat (každý měl tři životy). Obě dvě skupiny měly věci, co se museli ukrást, my jsme měli bednu a oni rakety. Byla to celkem zábava, až na nějaký zranění, co se tam staly. Nakonec jsme ukradli dvě velké rakety, nevím přesně kdo vyhrál, ale vím že hra končila o půlnoci a pak jsme šli všichni spát. Maruška, Elisa. Patrik

Před Akcí...

Pátrání

O něco kratší vzpomínka na tutéž akci Dne 10.7. jsme se vydali pátrat po mimozemské civilizaci. V boji proti kamenci jsme bojovali statečně a usilovně. Kamenec byl, ale stejně lepší. Bojovali jsme od 17:00 až do půlnoci. Všichni jsme byli, unavení a vyčerpaní a někteří bohužel zranění. Byli jsme za doktorem Novotným a našli jsme zlatý dukát a prstýnek. Celý den jsme byli spojení s Hvězdičkou a bylo to zábavné, byla s nima sranda. Patrik

Hledáme mimozemský materiál detektorem kovů

Do útoku!!!

Mimozemšťan spatřen 10. 7. zaznamenali milovníci konspiračních teorií podezřelou aktivitu v Orlických horách v okolí Nebeské Rybné. Obhájci tvrzení o existenci mimozemšťanů všichni napjatě čekají, zda se informace o sledování UFO potvrdí. Pokud někdo máte nějaký videozaznam této události pošlete ho

Co dělali Bobříci 8. 7. 2015 Ráno jsme se vydali na výpravu pro praporky do nepřátelského tábora. Cestou jsme potkali černého vojáka a po zlém (protože po dobrém to nešlo) jsme z něj dostali důležité informace o záchraně uneseného prince Kaspiana. Při přepadu tábora Hvězdička jsme byli stateční, plížili se jako myšky a při útoku jsme dva praporky získali. Zatím jsme nejlepší skupinka! Odpoledne jsme si pískem namalovali obrázky.

9. 7. 2015

10. 7. 2015

Dnešní rozcvička byla fakt zábava, dělali jsme totiž závody zvířátek. Po snídani jsme hráli sportovní hry a nejvíc nás bavil fotbal. Odpoledne jsme si s Michalem vyráběli vlastní štíty, abychom byli dobře připraveni na boj za lva Aslana, pravého vládce Narnie. Pak jsme se učili uzlovat a hledali dvojice pexesa. Po večeři jsme začali plnit znak Pejska a Kočičky.

Dopoledne jsme si hráli hry, třeba na rybičky, na uzel nebo jsme se od sebe snažili roztrhnout vedoucí. Ale hlavně jsme skákali na trampolíně a pořádně si užili klouzačky a houpačky. Když jsme se zrovna nudili, zlobili jsme Otíka a věšeli se mu na záda. Po svačině na nás už čekala Nataša (to je naše parádní auto, ve kterém jsou nejlepší drncáky), aby nás odvezla za pokladem, který bránili děti z táborů Hvězdička a Kamenec. Najednou se všude objevil kouř a nám se v tom zmatku podařilo získat dobrůtky z pokladu. Markéta

Návrat z akce, odpočinek

osvobození prince Kaspiana

večerní ohně družin


8. vydání

Osvobození Kaspiana

Ema a Vašek popisují přepadení vězeňského konvoje Po návratu do tábora ze zábavné akce KHL všichni účastníci dostali osobní volno. Po konci osobního volna měl nastat oběd, ale nenastal kvůli zpoždění v kuchyni. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, protože máme ve vlastnictví medvídka, kterého musíme uchránit před nepřátelskými tábory za každou cenu. Poté, co jsme se vrátili z oběda, jsme dostali 20ti minutový odpolední klid. Po odpoledňáku jsme šli zachránit prince Kaspiána, kterého unesli Telmarínští vojáci. Jelikož jsme věděli místo a čas převozu prince Kaspiána, přichystali jsme léčku na zastavení vozu mirazovi vojenské služby. Přepadli jsme vůz a zneškodnili čtyři Telmaránské strážcea osvobodili jsme prince Kaspiána, který u sebe bohužel neměl jeden ze sedmi mečů. Přijmuli jsme Kaspiánovo díky a nabídli jsme jednomu ze stráží, že když nás odveze zpět do tábora, tak bude svobodný. Po večeři byly družinové ohně u kterých jsme si mohli popovídat o věcech, co nás zajímají. Ema a Vašek

Telmarýn, nikoli telmarín

Útočíme na vozidlo VĚZEŇSKÉ SLUŽBY MIRAZOVY ARMÁDY. Nakonec se nám (i díky kouřové cloně) podařilo prince Kaspiana osvobodit.

Báseň o Narnii

V naší redakci se rozhořel spor, zda se ve slově telmar(ý/í)n píše měkké nebo tvrdé i/y. Článek na toto téma zpracovala Anča.

Lingvistickým rozborem tohoto slova jsme dospěli k opravě pravopisu z měkkého i na tvrdé y. Vychází ze složeniny slova “Tele” a “Rozmarýn”. Rozmarýn je jistě všem známá bylina, využívaná jako koření. Proč si jí dávní předkové Telmarýnů vzali do jména není naší redakci jasné. Původ slova Tele snad není třeba nikomu vysvětlovat.

g

Jmenuji se Papája a mám ráda Aslana. V Narnii je velká švanda, bydlí tam naše velká banda. Chodíme tu na přepady, máme se tu všichni rádi. Narnie je veliká, Telmarýny přiláká. Ale mi je porazíme, společně to oslavíme. Nakonec jen mohu říci: Aslan je pán Narnie, zlé království rozbije. Papája

Anča

Bobříci se při čekání na osvobozující akci dobře bavili.

Koudy řídí přepadovou skupinu

Vojta se před útokem na vězeňský vůz řádně zamaskoval

Princ Kaspian nám poděkoval za osvobození a poradil, jak pokračovat v boji proti Mirazovi

Hledáme meč země

koupání

záhadný sněhulák


Meč země a koupaliště

9. vydání

Pronásledování Telmarínů, hledání meče zase vedl Vojta na místo, kde jsme měli porazit byli asi 2 hodiny a potom jsme museli rychle jít, další Telmaríny. Dostali jsme detektor kovu a aby jsme stihli autobus. země, koupání v Rychnově. O tom všem náš cíl byl najít meč země. Když jsme ho našli, píše redaktorka Lea šli jsme na KOUPALIŠTĚ. Na koupališti jsme Lea Den začal budíčkem a rozcvičkou. Potom jsme se nabatožili na výlet za mečem země a potom na koupaliště. Odvezl nás Bob autobusem. Vysadili nás blízko jednoho Telmarína a aby jsme se přes něj dostali museli jsme si s nim střihnout. Když jsme se přes něj dostali, obdrželi jsme papír na podpisy od lidí a narnijskou svíčku, kterou jsme měli vyměnit na zajímavé věci. Vyrazili na cestu, ale!! mohli jsme se bát toho, že mapu měl Vojta. Když jsme došli k dalšímu Telmarínovi, který nás nechtěl pustit také dál a, aby jsme se přes něj také dostali museli jsme se nepozorovaně přiblížit k němu, natož aby si nás všim. Poté nás

Hledáme meč země detektorem kovu

Někteří měli z nálezu meče velkou radost

Tobogán!!!

Na koupáku byla legrace...

Krátká báseň o koupání Lvíčata se vody bojí, ovšem ne ty z Rybné, do vody hned skákají, bazény jsou jich plné. Slunce přitom krásně svítí, ani mráček nepřijde. Den se jim teď však již kráti a tak tato skupina autobusem odjede čvachtání si užili na skluzavce sklouzli o tom teď ve spacáku zdát se jim bude.

Petr

Naše nepravidelná rubrika KONSPIRAČNÍ TEORIE / ASLANOVY PLKY

Zima přichází?

Zatímco většina tábora odešla vesele do bazénu, u základny se děly podivné věci.

Je neděle 12.7., pozdní dopoledne, venku asi 26 stupňů. Slunce svítí, ptáci zpívají, tábor je vylidněn. Všichni si již ráno nandali na záda batohy s plavkami a ručníkem a odešli se do Rychnova vykoupat v bazénu. Vše se zdá, jak má být. Před základnou se, ale najednou objevil podivný útvar. Sněhulák! V létě! Zdá se to být nemožné, ale je to tak. Co mohlo zapříčinit tuto anomálii, která do horkých letních dnů opravdu nepatří? Teorií je více. „Je to jasný úkaz, že královna Jadis se vrací,“ říká jeden ze svědků této události. „Bílou čarodějnici nelze zabít a vy všichni, kteří jste se o to pokusili, teď budete náležitě trpět pod její znovunastolenou vládou!“ Ostatní si, ale nejsou tak jistí, že sněhulák je výtvorem nebožky ledové královny. „Jadis je Sněhulák! Kde se tady vzal? mrtvá, to ví každý. Když to spojíme s nedáv-

nou mimozemskou aktivitou v této oblasti, je jasné, že jde jen o další úkaz o existenci UFO. Oni chtějí, abychom o nich věděli, a tímto se snaží s námi komunikovat,“ vyjádřil se k tomuto tématu odborník na neidentifikovatelné létající objekty (Unidentified Flying Objects) Rostislav Mimoň. Pan Mimoň podkládá své tvrzení tím, že v Orlické hory jsou jedním z míst, kde je UFO často viděno. Naše redakce ovšem přišla s dalším možným vysvětlením. Je možné, že sněhulák je výsledkem podnebné anomálie spojené s časoprostorovou odchylkou. Ty dvě spojené dohromady vytvořily jakousi bublinu, o poloměru asi 1 metr, kde je reálně v tuto chvíli zimní období. Není ovšem důvod k obavám. Působením rozdílných teplot a tlaků na stěnu bubliny jí brzy zbortí. Dovoluji si tvrdit, že než se zbytek tábora vrátí zpět z koupání, zbude již ze sněhuláka jen loužička vody. Joziš

Narnijský kvíz

Družinová bojovka

Společný oheň KHL


10. vydání

Kvíz a bojovka

občas pochybovat, téměř celou dobu byli zalezlí někde za stromem. Teprve až se modří a červení spojili proti zeleným, tak začalo vlaječek přibývat (u červených), pak se ale spojenectví zrušilo a na hracím poli vznikl zmatek. Nakonec vyhráli modří, druzí byli zelení a červení byli poslední. Bitva bohužel neproběhla bez zranění. Nakonec všechno dopadlo dobře, jen se prokázalo, že jedna nejmenovaná osoba je schopna spáchat atentát mečem na druhou nejmenovanou osobu. Áďa

Která družina zná nejlépe Narnii? A která je nejlepší v boji? Popisuje Áďa Ráno nás vzbudilo zapískání budíčku asi v sedm hodin. Všude bylo mokro po nočním dešti. Vykolébali jsme se ze stanů, ještě v polospánku po noční návštěvě. Po krátké rozcvičce jsme se odebrali na snídani. Poté jsme začali hrát kvíz. Hráli jsme s kostkou a figurkama a když jsme si stoupli na určité pole (s červenou barvou), tak jsme dostali otázku, která se týkala Narnie. Každý tým se aspoň jednou trefil na políčko s křížkem, které je vrátilo asi o deset políček dozadu, nebo nehodil potřebné potřebné číslo. Nakonec jsme se dozvěděli třeba proč v posledním díle děti zemřeli, kdo byl prvním králem Narnie a další věci, co se týče knih o Narnii. Asi před obědem jsme odešli do lesa se svými štíty, papírovými koulemi a meči. Všechny družinky (kromě bobříků) si udělaly kruh, do kterého zabodly 3 vlaječky, které zbyly ještě z přepadů. A pak začala bojovka. Dlouho se o vlaječky přetahovala modrá a čerbvená družinka, o existenci zelené družinky se dalo

Vašek měl z ukradené vlaječky radost

Červení (Divocí Fauni) útočí!!!

Vzít vlaječku a rychle pryč!

Oheň KHL Společný oheň tří spřátelených táborů krátce komentuje Lukáš Po odpoledním klidu jsme měli volný čas na uklízení. Jako další program byl oheň KHL. (pozor, neplést se zkratkou Kontinentální Hokejové Ligy, v tomto případě jde o Kamenec, Hvězdičku a Lvíčata - pozn. red.) Nějakej kus cesty jsme museli ujít a pak jsme nasedli do Nataši a jelo se. Na hvězdičce se dalo střílet z luku, vzduchovky a flusačky, také se tam hrálo ringo, petkovaná a fotbal. Poté byla svačina a pak oheň, Léna hrála na kytaru a zpívalo se. Byla píseň kdy jsme si svlékali kalhoty a byly tam i pěkný scénky. Hlavním aktérem naší scénky byl Bob alias pan Bobr, který si “zuby čistí rád”

Scénka Hvězdičky na téma MASH byla ... zajímavá

Slavnostní oheň

Lukáš

Vašík střílí ze vzduchovky

Netradiční sport - petkovaná. Uhodnete o co šlo?

Hledáme meč vody

Prší

vrtulník


11. vydání

Výprava za mečem vody

Pátrání po meči vody. Náročný a deštivý den popisují Pevenciovi Začalo to budíčkem. Dali jsme si rozcvičku jako každý den. Potom jsme si šli vyčistit zuby a šli jsme na snídani. Ke snídani byly cornflacky s mlíkem a čajem. Poté jsme si šli zabalit na jeden den a šli jsme do Nataši (naše vozidlo - pozn. red.) a Nataša nás odvezla na určité místo. Šli jsme za řekou Bělá. Z Pramene řeky Bělá jsme nabrali vodu, která vůbec nebyla bílá (jak se o ní říká), ale vypadala jako Skřípalův guláš. Když jsme došli k pramenu, všichni jsme si mysleli, že už jsme v polovině cesty, ale to jsme netušili, že je před námi patnáct patnáct

kiláků. Po dlouhé, mrazivé a dešťové cestě jsme se konečně doškrábali k Masarykově chatě, která nám trovhu zvedla naději k teplé sladké palačince. Bohužel Michal s Ivčou zeveleli, že všichni musíme stihnout vrtulník na Kamenci. Po zhlédnutí úžasného vrtulníku jsme všichni pogratulovali Vendy a Marušce k úspěšnému dokončení mlčenlivé zkoušky tří orlích per. Poté jsme našli ideální místo k vaření guláše. Při vaření guláše jsme měli soutěž o nejlepší guláš, vídeňský nebo maďarský. Podle očekávání vyhrál vídeňský guláš. Po snědení guláše jsme se vydali hledat meč vody. Bylo vidět, že bůh vody nám k této výpravě nepřál. Cestou nás přepadl ukrutný déšť. Když jsme dorazili k danému

místu, tak nám Michal (velkej) vysvětlil pravidla boje s Telmaríny, kteří nás bohužel předběhli v hledání meče vody. Pravidla zněla takto: Telmaríny šlo zabít jen tak, že se jim strhne fáborek, ale aby to nebylo tak jednoduché, tak každý Telmarín měl u sebe meč, kterým se dalo zabíjet dotykem. I přes tyto nástrahy jsme meč vody ukořistili. A potom jsme se vrátili do tábora. A protože jsme byli všichni unavení, tak jsme šli spát. A to je konec

Michal, Martin, Adam, Ema

Vídeňský vs. Maďarský Během výletu se odehrál souboj jako z dob Rakouska-Uherska Nebojte se, nečtete retro vydání z dob Franze Josefa. Souboj Vídeňský versus Maďarský proběhl během vaření oběda. Měli jsme dva druhy guláše. Který je lepší? Tříčlenná porota se nakonec usnesla, že v poměru 2:1 zvítězila Vídeň. Našlo se však mnoho zastánců dualismu, kterým na chuti tolik nezáleželo a byli rádi, že mají něco teplého do žaludku.

Vrtulník přistává

Kulinářský souboj

Bobříci byli z putování za mečem vody hodně unavení...

Magický rituál na skále Sfinga. Spojili jsme vodu ze tří řek (Bělá, Zdobnice, Kněžna) a ...

... a v dáli se objevil modrý kouř, kde jsme poté našli to, co jsme hledali - meč vody, hurá!

Inzerce

Společnost Heduš a spol. nabízí výrobu dortů na zakázku. Vyrobíme všechno od tanku po vrtulník. Ceny výhodné, rychlé dodání

Nabízím stavbu hrází. Malé, velké, protipovidňové, bytelné, dřevěné, od odborníka. Ideálně v povodí Zdobnice, jinam to mám daleko. Cena dohodou pan Bobr s.r.o.

Mladá báječná vedoucí by se ráda seznámila s odvážným a samostatným Najnijským mužem. Pouze vážná známost značka: Aslan s námi kontakt: 1. husky stan

Profesionální superrychlé laminování. Nabízíme i laminované mapy, lze je použít mnoha způsoby, třeba jako deštník. Diskrétní jednání zaručeno adresa: El laminator kancl NR 80

ninja faktor

den bez vedoucích

anarchie v táboře

Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno. 15. a 16.7. 2015

12. vydání

Volno a mytí, Ninja faktor

15.7. 2015 - o programu tohoto dne krátce referuje Papája a Vendy Celé dopoledne jsme měli volno a chodili jsme po družinkách a jen ty nejodvážnější se sprchovali v solární sprše, kde to bylo vážně studené. Ninja faktor byl super. Několik překážek se nedalo udělat bez trestných vteřin, několik bez čistého oblečení. Kdo vyhrál, nikdo neví. Přesto jsme všichni rádi, že jsme ho úspěšně absolvovali a všichni žijeme. Papája a Vendy

součásti ninja faktoru byla i lanová lávka

Tomík v akci

Vedoucí i instruktoři chybí, tak máme veget Den B očima členky rady Lvíčat Vendy Ráno nás probudila Emča. Vedoucí i instruktoři chybí, tak máme veget. Rada Lvíčat se chopila vedení. Rozcvička, hygiena, snídaně, bodování pořádku. Dopoledne jsme měli na programu Bramball, nebo jak se to píše. Nastaly, ale problémy. Michal si sednul před základnu a prohlásil, že nikam nejde, že ho to nebaví. Áďa, Petr a ostatní srarší asi nepochopili, že do kuchyně se prostě stále nesmí. Matouš a Eliška se chtěli vykoupat v potoce. Patrik si hrál na radu,

pokoušel se převzít vedení. Katastrofa. Anarchie... Dopoledne, když jsme se dokopali do tábora, jsme hráli přehazku. Bylo by to fajn, pokud by nám Vašek, jakožto vedoucí služby neodmítnul dát svačinu, po které všichni toužili. Odpoledne jsme dělali oheň. Bohužel Luky, Petr, Vojta a další nepostavili oheň, ale hromadu dříví. Myslím, že přece jenom den B k něčemu byl. Poučili jsme se, jak se staví oheň a, že ty děti jsou nezvladatelné. Vendy

Vedoucí jsou uneseni... a mučeni

Křížovka z velkého harcu (přijela k nám z budoucnosti) 1) Jméno prince v zeleném v Narnie 2) Svět, ve kterém se pohybujeme na celém táboře 3) meč, který jsme získali na malém harcu 4) meč, který získali Bobříci 5) jméno kluka, co byl v Narnii králem (a v táboře jsou dva kluci se stejným jménem) 6) zvíře žijící v Beskydech 7) král Narnie 8) meč, který jsme získali na velkém harcu 9) kluk z Narnie, kterého nikdo neměl rád 10) velký výlet s přespáním na táboře Papája

Medvěd -- Rys -- Vítr -- Vlk


Putování za mečem větru místo jsme dorazili večer celí unavení. Potom jsme museli dát všechno jídlo do pytlů a přivázat na strom, protože Kuba myslel, že přijdou medvědi.

O čtyřech dnech na cestách píší zpravodajky Martinka, Andy a Marta.

No co na to říct? Vstávání ve 3:00 se sice nikomu nelíbilo, ale tak co jsme měli dělat, když zlí a podlí vedoucí by nás jinak hodili do koryta! Cesta byla taková trochu divná. První řidič autobusu havaruje. Jako kdyby to udělal naschvál. Pak jsme jeli s řidičem, který z dětí udělal dospělé, jako kdyby chudák Emička byla nějaká patnáctiletá!! Opravdu někteří řidiči by ty autobusy řídit neměli! Po těžkých a upocených cestách autobusem, jsme už jeli vlakem, který byl narvaný. Petr s Jirkou si tam nacvičili své představení, ve kterém Jirka řekne: „Kopněte do vrtule.“ A Petr dodá: „Tři, dva, jedna, teď.“ Když jsme dorazili do Rožnova pod Radhoštěm, vydali jsme se do skanzenu. Kromě pár starých roubených chalup, Šelmy v mnoha podobách tam toho moc k vidění nebylo, ale Samozřejmě nepřišli, ale tak „KUBA.“ nám se to líbilo a navíc jsme si tam mohli Samozřejmě, že Kuba prostě musel udělat koupi zmrzlinu, která měla výraznou chuť vše proto, aby se nám nic nestalo a udělal k vajíček, ale byla výborná. Potom jsme tomu všechna nutná opatření. Martin chtěl se vydali na Radegast, kde jsme potkali spát s holkama ve stanu, ale Kuba mu to partu nějakých kamarádů, kteří si s námi zakázal, protože se bál ho s nimi nechat kousek cesty povídali a Andy si dost samotného. Martin z toho byl moc smutný. dobře zapamatovali. Když se nám konečně Ale lepší smutný obličej než o dalšího podařilo vyšplhat nahoru, vyfotili jsme člena více. I když my jsme nebyly jiné a se na soše. Museli jsme to fotit víckrát, spali také smíšeně ve stanech a o moc víc protože díky Marty výborným uměleckým členů v oddíle není. schopnostem, jsme na fotce neměli hlavu. Dalšího dne jsme došli do Srdce Beskyd, Nakonec to vyfotil někdo schopnější. Na

přes Čertův mlýn. Večeři nám tam udělali. Byl smažák a brambory. Zvenku hotel vypadal super, ale záchody ani sprcha nic moc. Třetí den jsme se vydali na smrk a potom

nepříjemnou cestou z kopce až k přehradě Šance. Tam jsme si dali rychlý oběd, Kuskus s vepřovkou a hráškem. Když jsme se škrábali na vrchol směrem na Lysou horu, plno lidem se udělalo špatně a někdo i zvracel. Tak jsme se rozdělili na dvě skupinky. Jednu, co půjde na Lysou a tu které je špatně a půjde rovnou spát. Cestou jsme trochu bloudili a dost zmokli. Došli jsme do Muchovic, kde jsme mohli přespat u nějakých hodných lidí na půdě. Potom k nám došla schopnější skupinka a

usnuli jsme zatím v tom nejluxusnějším, co jsme na harcu kdy spali. Když jsme se probudili na superluxusní půdě, vyrazili jsme k lanáči, kde na nás čekali Andy s Ančou a snídaní. Po lanovém parku jsme pospíchali na nádraží. Vlak jsme nakonec stihli a jeli si pohodově až do tábora. Ovšem ne do toho našeho!!! Kubu totiž napadlo si cestou vyzvednout medvídka. Tak jsme se stavili přepadnout Hvězdičku a medvídka jsme ukradli za bílého dne. Bohužel jsme museli ze Slatiny jít pěšky. Nataša vzala batohy a ty nejunavenější a nejlínější. Nakonec cesta byla skvělá. Do chalupy jsme vpochodovali a zpívali jsme lvíčecí hymnu a „No to se ví“. Všichni z baráku nám tleskali a vepřové maso s knedlíkem a špenátem, bylo super zakončení harcu. No, děti vypadaly, že každou chvilkou umřou, ale nevzdaly se. Sice byla pauza každou hodinu a to každý den, ale na místo jsme se vždy dostali. Co na to říct dál? Domů jsme dorazili s puchýři a naštvaní a tak má harc vypadat!!! Tak příští rok zase. Ovšem ještě před půlnocí si Hvězdička přišla pro to, co jim patří a tak nás přepadl celý jejich tábor. Nemilosrdně jsme se trochu pobili a nakonec si však Hvězdička přeci jen Medvídka vybojovala i s jeho oblíbenou hračkou v podobě červeně nabarvené šišky.

Den první

Méďa Béďa na útěku O počátku putování Vedoucí a instruktoři nás vzbudili ve tři ráno, abychom se odebrali na snídani a rozebrali si erární materiál. Pak jsme pospíchali na zastávku u kostela, ze které nám jel autobus. Poté jsme jeli směr Rokytnice, kde jsme nastoupili na autobus a ten jel do Rychnova, pak do České Třebové, Valašské Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm, kde nás Kuba poučil o tom, co máme dělat, když uvidíme méďu Béďu. Potom jsme ťapali po vrcholcích hor Radhošť a Radegast. Z Radegastu jsme došli na Pustevny, kde jsme se ubytovali. Na Pustevnách jsme potkali Míšu s Vojtou, kteří tam na nás čekali společně s Kubou a Davidem. Ema/Vašek

Výroba větroměru

Kamenný člověk, Velký bůh, Patron piva – To je jeho duch. Kdo to je?

Ema/Vašek

Speciální vydání

Nutná prvně-večerní selfie

Strana 2

20.7.2015

O měření

Shrnutí prvního dne

V úvodu výpravy jsme panu medvědovi výměnou za indicie, vedoucí k nalezení meče větru, nabídli obstarávání meteorologických údajů podél celé naší cesty. Než jsme se však stali těmi pravými meteorology, museli jsme se toho hodně naučit. Jak rozlišit jednotlivé druhy mraků, změřit si rychlost větru či co to vlastně je ta atmosféra. Naše snažení pak bylo odměněno nejen získaným mečem, ale i spoustou naměřených údajů. Ty vám tedy zde (se zatlačenou slzou za zničené měřící přístroje) přinášíme.

Start Rožnov pod Radhoštěm

Čas Místo 14:25

Přes Radhošť, Radegast

Cíl Pustevny

Teplota Směr větru Otáčky v 10s Oblačnost 31 -

18:45 Radhošť

27

-

-

10%

Vzdálenost 14km

Druh oblaků Cirrus

Den druhý

Sobota – Den šlapání a těšení Ráno jsme se probudili na Pustevnách, sbalili jsme stany, nasnídali se, Kuba sundal jídlo ze stromů a vydali jsme se na cestu. Nejdříve nás pátrání po meči zavedlo na vrchol hory Tanečnice, kde jsme našli další zprávu a pokračovali dále, tentokrát na Čertův Mlýn, poté Kuba vyhlásil radostnou zprávu, že mlýn je jistě v údolí a chvíli to tak i vypadalo, jelikož jsme šli z kopce, ovšem poté se cesta zase zvedla a z údolí se vyklubal vrchol dalšího kopce, a tak jsme provedli měření a šli dál. Takhle se to opakovalo ještě párkrát. Poté jsme šli k místu Kociánka a odtamtud jsme konečně vyrazili na slíbenou večeři do podivně vypadajícího hotelu Srdce Beskyd. Tenhle hotel musel zažít i Karel IV (spíše

Jupíííí!!!

Klement Gottwald, pozn. redakce). Rozbalili jsme si stany a ubytovali jsme se přímo v mraveništi (to se ráno rychle vstávalo). Hotel nás pohostil smaženým sýrem s bramborami.

Nebudeme hotel pomlouvat a o bramborách ani sýru nebudeme mluvit (redakce soudí, že večeře byla výborná, pozn. redakce). Po večeři jsme si vysypali žaludky na obrovském kolotoči. Dostali jsme kázání o splachování záchodů. Kuba se nás ptal, proč nesplachujeme, ale vysvětlení, že nemůžeme stát na těch záchodech věčně a snažit se spláchnout nefungujícím splachovadlem, jelikož máme strach z Baziliška, mu nestačilo. Potom Petr otevřel svojí lékárničku. Zacpal si nos a pustil se do práce. Suverénně vyhrává Papája s počtem devíti puchýřů a Martinka s jedenácti. Krev naštěstí tekla jenom dvakrát. Petr S./Vendy

Bulvár

Anonymní příspěvek z kategorie “Harcovní vztahy”

Souboj fotografů

“Už jen 500 výškových metrů”

V pátek se k nám připojila Míša se svým boyfriendem. Už z předešlých let víme, že David měl na Míšu zálusk. Vojta, nový Míši boyfriend se svojí ráznou povahou si Míšu hlídá. David se po Míše už párkrát ohlížel, ale zatím nepřicházejí větší projevy žárlivosti. Zatímco Petr se ohlíží stále jen po Domče. Z prvního a druhého týdne víme, že Domča byla zajímavá nejen pro Petra, ale i pro Davida. Jak se stiuace vyvine dál? No, nevíme. Pořád je tu i Martinka, Marta i Andy. S kým spí David ve stanu? Anonym

Tradiční ranní rituál vzájemného vyndavání vší

Aby těch kolotočů nebylo málo...

Sobotní vstávání

Ještě jednou o probuzení v tisíci metrech „Šup vstávejte!“ Probouzeli nás vedoucí. V celém narychlo postaveném kempu bylo slyšet zívání ospalých členů velkého harcu. Náš kemp stál u penzionu na Radegastu. Snídaně bylo přebytečně, už jsme nemohli. K snídani byla vánočka a máslem. Potom Kuba zařval: „Tak nabatožit a jdeme!“ Vyrazili jsme.

Večeře v hotelu všem moc chutnala

Vojtův zlepšovák

Papája

Strana 3

20.7.2015

Shrnutí druhého dne Start Pustevny Čas 10:15

Místo Pustevny

11:23 12:19 14:13 17:23

Tanečnice Čertův Mlýn Bařiny Kladnatá

Přes Čertův Mlýn, Bařiny, Kladnatá, Kociánka Teplota Směr větru Otáčky v 10s 32 29 28 31 29

S -

Vzdálenost 17km

Oblačnost 10%

Druh oblaků Cirrus

50% 50% 15% 30%

Cirrostratus Cirrostratus ? ?

5 -

Mokré slepice za války

Cíl Srdce Beskyd (Podolánky)

Den třetí

Ráno jsme se probudili u chaty jménem Srdce Našli jsme pár dalších indicií. 4 kilometry od rychlosti jsme postavili stan. Všichni kromě Beskyd. Ke snídani byl porridge. Potom jsme Lysé Hory jsme našli Martinku s krosnou (i s Petra a Kuby (ti upevňovali stan) byli ve stanu. se sbalili a šli na Smrk. Bylo to hodně do David přinesl arašídy. Byli dobrý. Kuba (ve skutečnosti to byla Míša, pozn. redakce) zařídil v kopce, byo vedro a všude borůvky, které jsme nedaleké vesnici ke spaní půdu. Trochu přestalo ani nestačili sbírat. Šli jsme hodně dlouho a když jsme konečně vyšli nahoru, museli jsme pršet. Sbalili jsme stan a začalo pršet a začaly zase dělat nějaký měření „s větrníkem,“ který padat kroupy. A byli jsme mokrý jak slepici a za války kvůli kroupům. Sešli jsme z kopce ale vůbec jako větrník nevypadal. Byla to spíš směs kelímků a lepenky. Potom co jsme si a schovali se pod mostem. Počkali až se déšť zmírní. Pak jsme sešli do vesnice v domnění, odpočinuli, jsme šli konečně po dlouhé době z že je to ta, kterou hledáme. Nějakého pána jsme kopce, až k přehradě Šance. Bohužel když jsme tam došli, tak jsme zjistili, že tam něco opravují se zeptali a zjistili, že jsem to přešli, že musíme a že je tam zákaz vstupu. Ale neměli jsme jinou jít 1 kilometr zpátky. Došli jsme do chalupy a možnost než překročit zátarasy. Nějak jsme to začalo pršet. Potkali jsme Davida, Kuba a Jirku. Mimochodem byl tam hezkej Simpson. Kuba s zvládli a potom jsme si dali oběd, na který se Večerní pohoda na půdě všichni těšili. Davidem šli na Lysou pro Jirku (a meč, pozn. Po obědě jsme se rozdělili na dvě skupiny (na Jirkovou). Kuba nám řekl, že kdo chce, může redakce). blicí a chodící), ta naše šla směr Lysá Hora. na Lysou (bez batohů). Jenže začalo pršet. V Maruška/Tomáš

Hodnocení nedělní stravy Porridge (snídaně) 3/5 5/5 5/5 Sněz, co můžeš Střední

Chuť Vzhled Teplota Servírování Přípalenost

Cous-cous (oběd) 5/5 4/5 4/5 Přejedl jsem se! Připálené jen nádobí

Těstoviny (večeře) 4/5 2/5 5/5 Samoobsluha do ešusu Vůbec, ale rozvařené Vojta

Shrnutí třetího dne Přes Smrk, přehrada Šance, Butořanka

Start Srdce Beskyd Čas 9:52

Místo Polana

11:36 16:05

Smrk Šance

Teplota Směr větru Otáčky v 10s 23 S 2 28 34

Takřka celá skupina na vrcholu Smrku

S S

8 3

Cíl Muchovice

Vzdálenost 18km

Oblačnost 10%

Druh oblaků ?

25% 7%

Cirrocumulus Cirrocumulus

Vedoucí celou dobu poctivě dbali o náš zdravotní stav

Strana 4

20.7.2015 Den čtvrtý

Poslední den harcu Ráno jsme se vzbudili na půdě jednoho z domů v Muchovicích. Potom jsme si vyčistili zuby a začali si balit ještě navlhlé věci, většina z nás šla bez snídaně. Měli jsme namířeno do lanového centra, které se jmenovalo Opičárna (nebo tak nějak) a tam jsme dostali snídani (jogurt a rohlí). Anča nám řekla, že v obchodě měli jenom čínské zelí, takže budeme mít zelí a všichni už si představovali, jak do nás to zelí cpou (naštěstí na to nedošlo). Ještě během cesty do lanového, která byla docela do kopce, jsme se zastavili a na jedný z těch zastávek jsme slyšeli: „tak kdo se s Martinem a Vojtou vrátí pro ten foťák?“ Nakonec se nedostali do lanového centra. Většina z nás při prolézali překážek křičela, hlavně předtím dostali půlhodinovou instruktář o tom, jak dát kladku na lanko. Nakonec jsme se odebrali na blízké vlakové nádraží v Ostravici, tam jsme se dostali ke svačině (sušenkám!). Potom jsme jeli jenom vlakem a vraceli se do tábora. Áďa

Romantická snídaně po harcovsku

Cesta zpět

Po obědě, který jsme měli ve vlaku, se furt povídalo, pak jsme ještě jednou přestupovali. V Ostravě jsme něco málo nakoupili. Poté jsem byl v kupé s Vojtou, Míšou, Tomášem a nějakou paní a Vietnamcem. Zase jsme přestoupili. Na mé překvapení jsme šli útočit na Hvězdičku. Všichni jsme byli v barevném oblečení. Nakonec jsme méďu ukradli. Když ty co nebyly páprdy tak šli pěšky. Zpívali jsme si a když jsme šli kolem domu, tak vylezli vedoucí a začali tleskat. Pak se všichni hodně najedli. Ale když už byl večer, tak si Slatina přišla pro Méďu a u té rvačky jsem si narazil nohu, pak už jsem usnul a teda tady je konec. Luky

Hlavně se správně chytit

Shrnutí čtvrtého dne Start Muchovice

Přes Lanové centrum Opičárna

Cíl Ostravice žst

Vzdálenost 6km

Slatina nad Zdobnicí

Hamernice

Nebeská Rybná

7km

Během událostí nedělního večera (bouřka, zběsilý běh do Muchovic, návštěva vesničanů....) jsme bohužel přišli o teploměr i větroměr, měření tedy v pondělí již nepokračovalo. O harcu obecně

Chvilka poezie Zaluštěte si s harcem! Harc (Martinka) Ráno vstávat ve tři jsme museli protestovat jsme chvilku zkusili, Vzali batohy a dolů šli hned. Opravdu jsme chtěli jít zpět autobus trochu zpoždění měl a pak ještě havarovat chtěl. 1 - Čím začíná den? 2 - Poslední jídlo dne 3 - Hora, na které byl meč vzduchu 4 - Skála 5 - Nejvyšší body kopců 6 - Jméno boha v Beskydech 7 - Zprávy byly... Ema/Vašek

1 - Probuzením 2 - Večeře 3 - Lysá 4 - Skála 5 - Vrcholy 6 - Radegast 7 - Zašifrovány

Na místě jsme nebyli hned. A my stále jsme chtěli zpět. Cesta dlouhá byla to pravda je, My jsme však chtěli jít do ráje.

Harcovní hlášky

Víte jaký je rozdíl mezi stanem vedoucích a stanem dětí? Že stan dětí pořád stojí, zatímco stan vedoucích už se skládá (Kuba)

Ale octli jsme se v Beskydech, kde medvědi touží po lidech.

Meč větru (Ema, Vašek)

Mocný větrný Král Nám seslal meč větru Abychom s ním konali dobro v Narnii a chránili ji před všemi zlými silami To na hoře Lysé dvoum pocestným nařídil

Kopněte do vrtule vy bando líná!!! (Jirka)

Papája

Papája

Harcovníci: Áďa, Anča, Andy, Bob, David, Dominika, Ema, Jirka, Luky, Kuba, Martin, Marta, Martinka, Maruška, Míša, Papája, Petr M., Petr S., Tomáš, Vašek, Vendy, Vojta P., Vojta S.

chůze léčí

666

koupání v Pekle

Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno. 17. - 19.7.

maloharcovní vydání

Jdeme, jdeme, jdeme...

Reportáž z malého harcu přináší Elisa s Adámkem Začalo to budíčkem. Potom jsme šli na snídani, ta byla rychlá. Vedoucí nás popoháněli, že budeme hledat meč ohně. Když jsme přišli do tábora, začali jsme si balit. Do velkého batohu jsme si zabalili vše potřebné. Když jsme si zabalili, tak jsme se vydali na cestu. Auto nám odvezlo zavazadla. Tak jsme šli ke kříži v Bělé. Když jsme došli do Javornice, tak jsme si dali oběd. Pak jsme šli k sokolovně. Tam jsme našli poslední šifru, kde se psalo jak získat meč ohně. Potom jsme potkali gepardici Lízu, která nás zavedla k mostu. Přešli jsme most. Na druhé straně jsme nejdříve postavili stany a pak jsme se šli vykoupat. Potom jsme šli k ohni a opékali jsme si buřty. Pozdě večer se objevil

A jsme zase doma!

čert a udělali jsme rituál a získali jsme meč ohně. Na druhý den jsme zbalili stany a šli jsme na koupaliště a strašně jsme si to tam užili. Elisa a Adámek

Cestou necestou, polem nepolem...

Naše nepravidelná rubrika KONSPIRAČNÍ TEORIE / ASLANOVY PLKY

Časoprostorová anomálie Napětí roste. Podezřelé úkazy se množí. Na harcu se nám objevila časoprostorová anomálie v kotlíku s těstovinami! Páteční oběd malého harcu znovu přilákal do Orlických hor mnoho milovníků konspiračních teorií. Těstoviny s provensálskou omáčkou a vepřovým masem se vařily ve dvou shodných kotlících na dvou téměř shodných plynových vařičích na jedné cestě v Javornici Přími. To by samo o sobě nebylo zas tak podivuhodné. Co je zvláštní je, že se doba varu v jednotlivém kotlíku zásadně lišila. Zatímco v jednom se voda normálně ohřívala, ve druhém totiž chladla. “Přestávka na oběd byla dlouhá, stihli jsme si zahrát asi pět kol šlapky a poté proběhla i soutěž o největší šišku.” vyjádřil se o události jeden z přímých účastníků. Samozřejmě jsme neváhali a tento úkaz jsme ihned nahlásili patřičným autoritám (odborníkům na UFO, konspirační teorie a

Bonbon boarding...

dokonce i týdeníku BLESK, o kterém jsme slyšeli, že se těmito věcmi zabývá). Tito odborníci nám nabídli různá vysvětlení pro zmíněnou odchylku. “Nyní už musí být všem jasné, že se ledová královna vrací. Začne to v kotlíku, ale brzy již opět ovládne celou Narnii!” řekl exkluzivně pro náš plátek jeden z odborníků přivolaných na místo, který si ovšem nepřeje být jmenován. Oproti tomu náš starý znamý Rostislav Mimoň, odborník na UFO, přichází s jinou hypotézou: “Jedná se o miniaturní černou díru, která byla uměle vytvořena jako místo vstupu mimozemšťanů do této dimenze. Proč si vybrali právě tento kotlík je samozřejmě otázkou.” Pan Mimoň si bohužel pohoršil harcovníky, když začal požadovat vydání kotlíku pro výzkumné účely. V tu chvíli byl násilně odveden a kotlík byl dále používán k vaření těstovin. Pan Mimoň nemohl tudíž svou hypotézu potvrdit ani vyvrátit.

Týdeník Blesk, který byl také přivolán na místo činu nás, redakci Letopisů, zklamal, ale stejně zde jejich hypotézu uvedeme pro případ, že by jí snad nějaký náš bláhový čtenář chtěl věřit. Tvrdí, že v jednom kotlíku se těstoviny vařili pomaleji, protože v bombě došel plyn. Zchlazování vody pak považují za přirozený fyzikální jev, způsobený ztrátou zdroje tepla. Jak nelogické. Jak je naším zvykem, naše redakce přichází s vlastním řešením této záhady. Jednalo se podle nás o časoprostorovou anomálii vzniklou zakřivením superstrun naší dimenze. Ta způsobila, že v daném kotlíku pro danou chvíli čas běžel ve smyčce, kdy se voda vždy ohřála na 80 stupňů než se znovu vrátila na nulu. Čtenáři jistě rádi uslyší, že když se nám jídlo konečně podařilo uvařit, bylo tak výborné, že jsme po jeho snědení museli lidem i bonbony nutit. Joziš

Fronta na maso aneb hlad byl tak velký, že to dokonce všichni snědli

Naší redakci také velmi chutnalo

Strana 2

Tady něco strašně smrdí...

Převlékneme se do plavek a jdeme k vodě. Kluci jsou odvážnější a Teplota vzduchu se pohybuje kolem sic neohroženě do osvěžující (ledové) vody krásných, ale vyčerpávajících 30 stupňů. vstupují. Andrea váhá, Matěj říká, že ve vodě něco smrdí. Všichni si vodu Ač nám cestou trošku sprchlo, vzduch je dusný, takže při příchodu na tábořiště očicháváme, ale necítíme nic, tak do ní jsme všichni naloženi ve vlastním potu. nakonec také vstupujeme. Nakonec se i Andrea osmělila a plácla sebou do vln. Naštěstí se naše tábořiště pro tento den nachází u krásné idylické říčky. V zájmu Najednou se ozve znechucený výkřik a Andrea stojí ve vodě a ukazuje na munás všech, sic spolu budeme spát ve mifikovanou mrtvolu žáby, která leží stanech, tedy nebyla jiná možnost, než na kameni 20 cm od místa, kde jsme se využít říčky k podvečerní koupeli.

Jak jsme se koupali v řece aneb Andrey noční můra

Ani po harcu nezahálíme a rovnou se v brzkých ranních hodinách vydáváme na přepad. Korespondenti Letopisů Pavlík a Vašík o tom přináší exkluzivní svědectví. Ve 4:00 nás vzbudili. Nikdo nevěděl o co jde. Nakonec jsme se dozvěděli o co jde. Šli jsme na přepad. Teple jsme se oblékli a šli jsme do kuchyně. Tam jsme si dali rohlík a pití. Pak jsme nasedli do Natašy a jeli jsme. Nataša, ale neměla nabitou baterku, takže jela jen trošku. Dojeli jsme na Slatinu a pak jsme se plížili až do tábora. Tam jsme se dostali k nástěnce a

koupali.Jo, už víme co tu smrdí. Joziš

I Matěj se koupal s žábou...

Přepad čapli jsme medvídka. Utíkali jsme a po chvíli zazněl poplach. Doběhli jsme až k cizím autům a tam nás chytli i s medvídkem. Ale Matěj říkal, že jsme byli moc šikovní. KONEC Pavlík a Vašík

Návrat v přepadu, v pozadí východ slunce. Co víc si přát?

Harcovní selfie serie, aneb jsme krásní a víme to!

Jirka a...

Krávy a...

Malý harc a...

Joziš a...

Odpočinek po harcu

Narnie má talent

Double křížovka


21.7.2015

Jsme talentovaní

Má Narnie talent? O tom píše naše redaktorka Papája V úterý podvečer jsme měli Narnie má talent 2015. Bylo to krásné. Jen ti nejodvážnější z nás předvedli něco před celým táborem. Když porota obodovala představení hodně body, začali jsme všichni tleskat a pískat radostí a chválihodně jsme se usmívali. Shlédli jsme od Lukáška Bojový tanec, od Elisy básničku v bulharštině, představení mě, Emy a Martina Věštící mimino, od Martinky kouzlo Hořící kapesník, který neshoří, od Lukyho vtip, od Vašíka zpěv (mimochodem bylo to krásné) a od Natálky tanec na druhý pokus. Moc se mi to líbilo a věřím, že těm, ktěří nejsou posedlí blbostma se to také líbilo. Jo, a abych nezapomněla, Vojta a Tomáš ztrapnili českou hymnu!!! :-( HANBA JIM!!! A večer… no, co k tomu dodat… prostě oheň družin. Papája

Pajá hraje na flétnu

Věštící mimino v podání Martina a Emy

Po Harcu...

Double křížovka

O zážitcích z tohoto odpočinkového dne píše Tomáš

Vylušti morseovku a vyluštěné slovo doplň do křížovky

V úterý 21.7.2015 dopoledne jsme měli volno po harcu. Dospávali jsme, myli se atd. Všichni jsme si odpočinuli po čtyřdenním výletě. Já jsem se konečně vyspal, protože Vojta a Martin mi ve stanu brali věci (např. polštář a spacák. A rozvalovali se jako kdby spali na letišti. Takže jsem se konečně opravdu vyspal. Taky byla vodní válka. Byla super. Všichni byli mokrý a všichni uschli. Trochu byly mokrý i stany. Taky uschly. Naplňování se ujal Jirka. Když jsme uschli, šli jsme na oběd, který byl dobrý. Tomáš

Autor článku píše kroniku o tom, jak po harcu psali kroniky...

1) /-/.-/-.../---/.-./ 2) /--/./-.-.//...-/--../-../..-/----/..-/ 3) /-.-/.-/.../.--./../.-/-./ 4) /...-/---/-../.-/ 5) /--/./-.-./

6) /-./.-/.-./-./.././ 7) /.-/.../.-../.-/-./ 8) /./.-./-.../ 9) /-.-/.-./.-/.-..///

Nebesák

VOLNO/MYTÍ

Narnie 1997


22.7.2015

Výprava za Kaspianovým mečem

O náročné noční akci pro starší a insrtuktory píše krátce Lukáš Nemám tušení, v kolik jsme nastoupili do Nataši. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Poté, co jsme ušli asi 3 km nás znovu nabrala Nataša. Pak nás zastavila celní kontrola a popravila naše instruktory. Neměli jsme mapu! Naštěstí jsme potkali Dejva s kterým jsme došli k farmářce. Tam jsme ovečkám nalili vodu a vysloužili jsme si večeři. Nastoupili jsme do Nataši a jelo se. Pak mě vysadili a Ema šla se mnou. Pak nás dohonil Martin a David. Nakonec jsme došli. Pak jsme kradli meč . Pak jsme už jeli natašou domů. Lukáš

Jedním z úkolů bylo přelít vodu z lahve do ešusu pouze pomocí provázků...

Nebesák z pohledu účastníků

Krátký rozhovor s Martinem (letošním vítězem) a Papájou

1) jaký byl podle tebe závod? M: Závod byl dlouhý a slunečný. 2) Jaká kontrola byla podle tebe nejlepší? M: Hod na cíl 3) Tak co, Martine, jaká kontrola byla nejhorší? M: Botanika. Fůůůj, zakázal bych jí. 4) ztratil ses? M: Jo, jednou, běžel jsem na druhou stranu. 5) Předběhl tě někdo? M: Ne, ale pokoušel se o to. 6) Připadalo Mácovi divný, když jsi na předposlední kontrolu doběhl druhý a vyběhl na začátku poslední? M: Jo

1) Ahoj Papájo, jaký byl podle tebe závod? P: Byl dobrej, ale zdálo se mi, že bylo moc kontrol... 2) Jaká kontrola byla nejlepší? P: Knoflík 3) Jaká byla nehorší? P: Hod na cíl, protože jsem nic netrefila.

Někteří běželi celou cestu, někteří šetřili síly na kontroly...

Instruktoři zase vztyčovali vlajku na stožár, který stál uprostčed kruhu, kam nesměli vstoupit

Stupně vítězů

Kategorie M 1. místo Adámek (57 bodů) 2. místo Pavlík (51 bodů) 3. místo Vašík (50 bodů)

Kategorie S 1. místo Martin (116 bodů) 2. místo Vendy (86 bodů) 3. místo Vašek (77 bodů)

Finská stezka, překážka zvaná X

rubrika RETRO/VZPOMÍNKY BÝVALÝCH HLAVNÍCH VEDOUCÍCH

Narnie 1997

Na rok 1997, kdy jsme si naposledy hráli Na zimním táboře jsme bojovali se zimní královnou, museli jsme jí zlomit hůlku a byla na Narnii, vzpomíná Tomy Lvíčata byla v Narnii již v roce 1997. Skoro nikdo z Vás si to asi nepamatuje, ale Tomy ano. Bylo mu 12 let a moc se mu to líbilo. Na výpravách jsme měli družinky vždy po čtyřech, podle dětí z Narnie – starší kluk byl Petr, starší holka Zuzanka, mladší holka Lucinka a mladší kluk Edmund. Poznali jsme tak spoustu nových kamarádů starších i mladších. Na jednu z bojovek jsme si každý vyrobili papírové zvířátko a museli jsme ho pak v v noci hlídat v lese. Já si vyrobil krokodýla. Kdo usnul, tak o zvířátko přišel a nemohl hrát dál. Kdo neusnul, mohl přepadávat zlobidláky.

tam spousta sněhu. Na letním táboře jsme šli na hru po okolí tábora, plnili různé úkoly a zpátky jsme šli přes starý tábořiště po poli s krávami. Krávy na nás zaútočily a my se museli schovat na stromy. Na stromech jsme strávili asi dvacet minut, pak krávy odešly a my pokračovali v cestě. Krávy se ale vrátily a my znova lezli na stromy. Na druhý pokus se nám podařilo odejít. Určitě se na tuhle historku zeptejte Andrey, moc dobře si ji taky pamatuje. No a na konci tábora jsme určitě všechno zachránili, vyhráli a dobře to dopadlo. Tomy

Poznáváte? Takto vypada naše základna před rekonstrukcí...

Miraz poražen

Aslanova armáda vítězí

Disko Trysko


23.7.2015

Jak jsme skoncovali s Mirazem

Poslední bitvu a přípravu na ní popisuje náš korespondent Martin

zmizela. Miraz se sice pokusil o útěk, byl však dopaden a předán Aslanovi. Rozhodující bitva je za námi. Bylo to slavné vítězství dobra nad zlem, o kterém si obyvatelé Narnie budou ještě dlouho vyprávět. Velký dík patří všem členům Aslanovy armády, kteří ukázali velkou udatnost a chrabrost v boji. Sláva Aslanovi! Sláva Narnii! Martin

Poprvé a naposled nebyla rozcvička, ale důkladnější hygiena. Před závěrečnou bitvou jsme se vydali na výlet a na něm jsme získávali zbraně na bitvu. Nejvíce zbraní nasbírala skupinka Pevenciovi, ale zlatý pohár sebrali Křuptauři. Po výletě jsme nabrali sílu a šli jsme do závěrečné bitvy, která rozhodne o osudu NarBoj s Mirazem byl krutý... Na straně zla totiž stála i ledová královna Jadis a příšery z podsvětí

Dopolední část závěrečné bojovky. Pohár živlů nakonec v ruinách starého paláce našli Křuptauři

Bulvár č. 2, aneb diskotéka očima naší reportérky Vendy

nie. Nejdřív jsme se museli zbavit Telmarínů, ale pak se ozval 3 gong a … Jadis dokončila magický rituál a vypustila příšery z podsvětí. Tím se bitva dostala do druhé fáze. Boj s příšerami byl dlouhý, ale nakonec se nám podařilo (pod velením prince Kaspiana) všechny bytosti z podsvětí zneškodnit. Přemohli jsme i Jadis, která nadobro ztratila svou moc a

Vítězné foto naší neporazitelné armády! Miraz (vpravo dole) poražen. HURÁ!!! SLÁVA NARNII!!!

DI-SKO-TÉ-KA

Na diskotéce to žilo. Tancovalo se jak na rychlé tak na pomalé písně. Nikdo nezůstal sedět moc dlouho. Pokud máme posoudit, kdo s kým tancoval nejvíce, bude to těžké. Letos totiž nebyla diskotéka tak dlouhá, aby se taneční páry opakovaly. Přesto se jich pár našlo. Třeba pár D a V. V, známý svojí frajírkovskou povahou, se vždy, když tancoval s D, usmíval. D se, ale prý podle některých zdrojů nemůže rozhodnout mezi Z a V. Připomínáme: V – dítě, D – instruktorka, Z –

rubrika BULVÁR

vedoucí. Během diskotéky se objevila i dvojice J – M. Ta se, ale neosvědčila. Když se totiž vyhecovaný J svlékl do spodního prádla, M zavřela oči. Dále poukazujeme na pár P – E. Boreček M zůstal stát v rohu a koukal po ostatních. Z minulého článku Bulvár se dvojice osvědčily. P tancoval hlavně s D. M s V a D, jako známý gentleman, slečny střídal. Vendy

Tancovalo se i na rychlé písně (aneb ploužáky nikdo neměl čas fotit, protože všichni ploužili)

(POZN. RED. - VŠECHNA UVEDENÁ TVRZENÍ JSOU “SAMOZŘEJMĚ” NAPROSTO SMYŠLENÁ A KDYBY SE NĚKDO NÁHODOU URAZIL, TAK TO ASI ZROVNA BYLA PRAVDA...)

Disko v obrazech, aneb jsme krásní a víme to č. 2

Nikdo nezůstal dlouho sedět v rohu (hlavně proto, že nebylo kde)

Po západu slunce začali vylézat i duchové...

...a dokonce i členové Mirazovy temné armády.

Tábor končí

Závěrečný táborák

Rituál sedmi mečů

Od lampy až ke Cair Paravel. Víme všechno. 24.7. 2015

Červená se, line záře...

Závěrečný táborák proběhl v duchu uvolněném. Slavnostní oheň zapaloval Matěj, jako hlavní vedoucí, Karel, jako vítěz bodování vedoucích, vítězka celoročního bodování Vendy a vítěz Nebesáku Martin. Po tradiční „Červená se, line záře…“ se slova ujal Krtek a podělil se s námi o své vzpomínky na zakládání oddílu a na jeho bývalé členy. Poté se udíleli lvíčecí znaky, načež následovalo v programu proloženém písněmi ještě vyhlášení bodování, Nebesáku a tak vůbec. A samozřejmě také udílení cen, kterého se letos ujala narnijská zvířátka a které proběhlo téměř bez problému. Řada lvíčat si letos přišla pro nějaký nový znak a čtyři si

16. (dvoustranné) vydání !!!

dokonce o půlnoci přišli pro ten nejdůležitější – znak Tří orlích per! Těmito čtyřmi šťastlivci (nebo spíše šťastlivkyněmi) jsou Vendy, Maruška, Dáda a Domča. No, a co ještě dodat. Samozřejmě se během ohně také zpívalo, jedlo a povídalo. Večerka byla dobrovolná a někteří odvážlivci vydrželi až do svítání. A bez ohledu na to, jestli někdo šel spát, nebo zůstal po celou noc bdělý a u ohně, když ráno vysvitly první paprsky slunce, už jsme nebyli v Narnii, ale v Nebeské Rybné, v Orlických horách. Ale Narnie na nás jistě nikdy nezapomene. Joziš

Závěrečný oheň...

Narnie osvobozena Jak dopadl rituál sedmi mečů? O tom píše redaktor Michal... Během závěrečného ohně jsme s pomocí sedmi mečů potvrdili naše vítězství nad zlem Jak na rituál jsme se dozvěděli z pradávné legendy, kterou získali Pevenciovi během závěrečné bojovky. Psalo se v ní o zlatém poháru živlů (který získali pro změnu Křuptauři), o sedmi mečích… Kolem jedenácté dorazila k našemu ohni vzácná návštěva – princ, nyní vlastně už král Narnie, Kaspian. Přišla chvíle korunovace nových králů Narnie. Vendy z Kuncova, Áďu z Kuncova, Papáju z Kuncova, (jak vidíte, rod Kunců je početný…), Emu z Durdilova, Lukáše z Hacklova a Vaška z Vodičkova Kaspian postupně pasoval na krále/královnu Narnie a

Rituál osvobození Narnie. Přítomno 7 kouzelných mečů, 6 nejlepších v bodování a Kaspian

každému svěřil do opatrování jeden z kouzelných mečů. Pak přišel na řadu samotný obřad. Král Kas-

pian přistoupil se svým mečem k planoucímu poháru živlů a pronesl magickou větu. Stejně učinili i ostaní nově pasovaní králové Narnie. Všichni napjatě očekávali, co se bude dít dál. Podaří se to? Budou Miraz, Ledová královna a další zlé bytosti poraženy nadobro? Objeví se Aslan? Napětí vrcholilo. Všech sedm nových vládců Narnie zkřížilo své meče nad posvátným plamenem. Všichni třikrát zvolali: Sláva Narnii!!! A pak… … pak se o kus dál rozhořel oheň ohnivých fontán, magický plamen v poháru se zbarvil dozelena a objevil se Aslan. Povedlo se, Narnie je zachráněna. Hurá!!! Michal

Fota ze závěrečného ohně

Slib lvíčat

Martin, Vendy, Karel a Matěj zapalovali slavnostní táborák

Princ Kaspian pasoval šest vyvolených na krále a královny Narnie

24.7.2015 - strana 2

Bodování

16. (dvoustranné) vydání !!!

Kdo dostal jaký znak? Znaky lvíčat

Zelený Vašík, Michal, Elisa, Patrik, Matyáš, Kačka, Lukášek Žlutý Papája, Áďa Gardový Vendy, Dominika, Míša

Odbornosti Spojař 0 – Vašík I – Vendy, Áďa II – Andy

Zdravotník 0 – Elisa I – Papája, Lukáš

Průzkumník 0 – Matyáš I – Petr S., Ema II – Vojta

Kuchař 0 –Maruška, Natálka I – Pavlík II – Lukáš, Dominika

Slib lvíčat složil i Matyáš

TTZ Kočička a pejsek Kristýnka Turista Papája, Adámek Táborník Vendy, Ema, Vašek, Martinka Zálesák Dominika, Kuba, Karel, Joziš

Na táboře byli ještě Bobříci, ti však odjeli po dvou týdnech.

3 orlí pera

Letos zdárně splnila zkoušku sebezapření, pevné vůle a samostatnosti Dominika, Vendy, Dáda a Maruška. Dokázali 24 nejíst, 24 hodin nepromluvit jediné slovo a 24 zůstat o samotě v lese, uvařit si a pozorovat tábor. Gratulujeme! Už dlouho se nestalo, že by tento nejcenější znak získala 4 Lvíčata najednou! Závěrečná zkouška u ohně - Vendy

Ohlédnutí za letopisy Narnie Vážení čtenáři!

Závěrečný oheň byl časem hodnocení a bilancování. Jak tedy zhodnotit letošní kroniky? 17 normálních vydání, 2 harcovní, jedno telmarínsky-propagandistické, 71 článků, 4 básně, 7 křížovek, sudoku nebo osmisměrek, mnoho krásných fotek a vtipných popisků, nespočet pravopisných i jiných chyb :-) A také mnoho probdělých večerů a nocí při sázení článků do počítače... Velké díky patří všem, kteří do letopisů přispěli aspoň jedním článkem, aneb jak říká staré Narnijské přísloví: Bez žádného článku opravdu noviny neuděláš :-). Redakce

Balíme

Uklízíme

Jedeme


No to se ví, jedeme domů

Cesta domů proběhla téměř bez problému. Všechno krásné jednou končí a tak jsme se v sobotu museli rozloučit s táborem a vydat se na cestu. Samozřejmě, že tomuto rozloučení předcházel velký úklid tábora a baráku, balení a všeobecné hledání ztracených ponožek. A samozřejmě byl přečten poslední rozkaz. Pak už stačilo jen se najíst a vyčkat příjezdu autobusu. Ten byl trochu zpožděn, takže jsme ve volném čase stihly projít všechny fotky z tábora. Cesta autobusem proběhla téměř bez problému. Většina osazenstva tzv. „vytuhla“ hned jak nasedla, takže se až do Hradce ozývalo autobusem jen občasné chrápání. V Hradci jsme si dali krátkou přestávku na svačinu, ale vzhl-

První polovina cesty byla dosti tichá...

17. vydání

edem k tomu, že náš autobus bez zátěže málem odlétl, rychle jsme se posadili zase zpátky. Na spaní už ale nebyl čas, hlavně proto, že zadní sekce začala za Hradcem hlasitě zpívat, což jim (nám) vydrželo až do Prahy. Zpívalo se všechno možné, od Psice až po Bednu od Whiskey. Zvláštní hitovku letos tvořila písnička „Kdyby byl Bavorov…“ Na Kačerově se začalo zpívat tradiční No to se ví a než jsme dojeli na Novodvorskou všem nám trochu přeskakoval hlas. Nicméně si můžeme být jistí, že nás rodiče slyšeli přijíždět už od Krče. Po vystoupení z autobusu zbývalo už jen vykládání, loučení a poslední nástup. A pak už šup do sprch a na večeři domů… Joziš

Speciální cena redakce za nejdojemnější fotku

Tak určitě táborové hlášky a tak dále. Letos jsme i vzali i inspiraci z Hvězdičky – „Jé! Na prasáka!“

Naše reportérka Vendy přichází se shrnutím významných letošních hlášek...

Lvíčta 4ever, aneb zanechali jsme v táboře Záři upomínku na nás, aby se tam necítili moc opuštěně...

Není tábora bez originálních hlášek. Narosto nejlepší hláška Michala – „Neuděláš nic.“, nebo „Tak určitě…“ Tyhle hlášky dokážou srazit každé dítě i instruktora. Podobně iritující jsou i hlášky z harcu – „3,2,1, teď!“ a „Kopněte do vrtule!“ V těchto hláškách je mistr Petr. Když se situace obrátí a jsou naštvaní instruktoři a vedoucí, jsou tu hlášky jako: „Ses po—al v kině!“, na které je zase odborník Jirka. Pak je tu ještě třetí situace, kdy se instruktoři a vedoucí posmívají dětem – „Ratatatata!“,

Hlášky z Velkého harcu - Kopněte do vrtule! - 3,2,1, teď! Instruktoři – Ratatatata! Hvězdička - Jé! Pořádně na prasáka! Michal - Tak určitě! - No jo no, neuděláš nic... Lukáš - Houbičky! Vendy

Z Narnie na Sever Vyrážíme mezi válečníky Severu Zvuky průletů německých letadel či zlatonky během zápasu ve Famfrpálu se zdály býti už na doslech, nakonec se však zdá, že zvítězí oslavné ódy na počest bohů Thora, Odina, Lokiho a dalších. V příštím roce se totiž vypravíme na sever, kde vikingové dávají dobrou noc a současně také dobré ráno. Pokud zrovna máte štěstí a nějaká noc je. Vikingové byli severští mořeplavci, jenž se v 8.-11. Století našeho letopočtu vydávali na dobyvatelské výpravy po Evropě a nejen tam. Tvrdí se totiž, že to byli oni, kdo jako první dorazili do Ameriky! Na těchto plavbách byli pod ochranou nejen již zmíněné trojice, ale i řady dalších bohů, sídlících v síních Valhally.

Nechcete-li v diskuzi s Olafem a Henrikem během pádlování na drakkaru působit neznale, nemuselo by být špatné si zopakovat některé severské fráze. Například „med hver padling nærmere fastlandet“ (s každým zapádlováním jsme blíže pevnině), „det finnes ikke dårlig vær, bare dårlige klær“ (neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení). Po přistání se pak může hodit „bjeffer hunden sjelden biter“ (pes, který štěká, nekouše). Ať už s frázemi, či bez nich. Těšíme se, až se v září sejdeme u jednoho pádla! Kuba

SPECIÁLNÍ SELFIE PŘÍLOHA

Aneb na závěr pár nejlepších selfíček našich nejlepších instruktorů a vedoucích z letošního tábora. Bylo to super!

Nebeská Rybná Orlické Hory

Recommend Documents