NÁZOROVÉ HLADINY ÚČASTNÍKŮ CŽV NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ UJEP V ÚSTÍ NAD LABEM (PF UJEP) NA VYUŽITÍ ICT A E-LEARNINGU VE STUDIU JIŘÍ SOUKUP Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Abstrakt: Příspěvek prezentuje zkušenosti a názorové hladiny studujících na úlohu ICT v programech CŽV, speciálně v DPS v rámci předmětu Didaktická technologie (Základy informačních technologií II), a na elektronickou podporu výuky. Klíčová slova: e-Learning, ICT kompetence, celoživotní vzdělávání, elektronická podpora vzdělávání, LMS. Abstract: Experiences and students opinion levels of the role of ICT in programmes of the Lifelong Learning Centre, especially in the Pedagogical Follow-up Study programme, subject Didactics technologies (Basics of ITC II), and of electronic support of instruction. Key words: e-learning, ICT competence, Lifelong learning, electronic support of instruction, LMS- Learning Management System.
1. ÚVOD V rámci
zvyšování
pedagogických
odborných
pracovníků
kompetencí
vstupují
zájemci
a kvalifikačního o
studium
do
profesního
růstu
různých
forem
celoživotního vzdělávání (CŽV). Jednou z možností je program CŽV „Doplňující pedagogické studium“ určené primárně pro pracovníky v pedagogické praxi. Vzhledem k poměrně značnému zájmu o toto studium a k omezeným možnostem vzdělávacích institucí z hlediska prostorového a časového, je důležitý podíl samostudia studujících. K takové organizaci studia může významně napomoci aplikování prvků eLearningu. Nezbytnou podmínkou pro elektronické vzdělávání je počítačová kompetence, která není zatím příliš vyrovnaná a ani příliš vysoká (Soukup, 2003). Tento stav se sice postupně časem zlepšuje, nicméně společenská setrvačnost, osobní stereotyp a určité „vnitřní zábrany“ dospělé populace k vyššímu využívání ICT stále přetrvávají,
a to zvláště v procesu vzdělávání, kde je využití ICT často redukováno na elektronickou lineární prezentaci při frontální výuce nebo na zadávání izolovaných úkolů typu vyhledání nějaké zadané informace pomocí internetu. Projektové vyučování,
zařazení
navigovaného
větvení
v prezentacích,
využití
možných
zpětnovazebních prvků a interaktivity elektronických modulů ve vzdělávání a učení je zatím minimální. Z mého osobního pozorování, rozhovorů a dalšího zkoumání vzdělávacích situací v praxi vyplývá, že tato situace v ICT kompetencích je do značné míry ovlivňována absencí osobní fluence, kreativity, profesního úsilí. Při využívání informačních a komunikačních
technologií
je
zřetelný
značný
podíl
„bezmyšlenkovitého“
uživatelského aplikování něčeho hotového – firemně připravené šablony, kliparty, apod. (Soukup, 2004). Protože působím na Centru celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem a právě můj podíl na výuce DPS je kurz „Informačních a komunikačních technologií“, mohu zřetelně pozorovat obě stránky vzdělávání studujících. Tedy jejich vztah k ICT a „počítačovou gramotnost“, ale také připravenost a vztah k možnostem elektronického vzdělávání obecně. 2. VSTUPNÍ PODMÍNKY PRŮZKUMU V posledních 2 letech mě zaujala určitá diference v pohledu studujících na ICT a elektronizaci v osobním, společenském a profesním životě, současně ve vztahu ke vzdělávání za podpory ICT. Struktura výuky „Základů informačních technologií II – multimédia“ je konstruována do tří modulů. Prezenční část s teoretickou znalostní základnou a praktickou ukázkou tvorby elektronických prezentací různého typu. Následuje samostudium za využití LMS a elektronického kurzu s doprovodnými úkoly a autotesty. Závěr je prezenční testování, opět za pomoci vygenerovaného testu v LMS. Prezenční forma je zatím nutná z hlediska problematiky identifikace studujících (Pejsar, Soukup, 2005). Již v úvodním výukovém modulu jsem nucen řešit různé námitky a „problémy“ studujících, více méně „uměle“ spojované s elektronickým způsobem podpory výuky.
Názory a „nespokojenost“ studujících je nejčastěji vyjadřována v okruzích: neznalost obsluhy počítačů (ze studia na SŠ i VŠ), nedostupnost k internetu, nemožnost osobní konzultace v případě pochybnosti či nepochopení výukové látky, časová osobní přetíženost a věty typu: „Já to neumím a jak se to mám naučit?“ s modifikacemi „jak“, „kdo“, „kdy“, „kde“, „proč“, a tak podobně. Na tyto „argumentace“ nabízím různá konstruktivní řešení např.: každodenní dostupnost připravené studovny na PF UJEP, možnost studia v „domovských“ školách vybavených PC s Internetem (i na základě programu INDOŠ), využití volného přístupu k Internetu v knihovnách, až i možné využití „Internetových kaváren“, nabídka konzultačních hodin lektora, možnosti využití porad s tutorem e-mailem či telefonicky, apod., tedy v podstatě běžné studijní možnosti (a to shodně i pro ne-elektronickou výuku). Tyto odpovědi nejsou většinou kladně přijímány. Jakoby byla snaha o „naučení se všeho“ jen v prezenční výuce a „víc na nás nechtějte, už tak jsme přetíženi“. Tyto v praxi řešené okruhy problémů a postřehy určité rozporuplnosti v názorech a postojích těchto studujících mě vedly k myšlence, pokusit se blíže podívat na vnitřní postoj studujících k ICT a eLearningu. a to zvláště v situaci, kdy právě kurz „ZIT II“ je koncipován tak, aby splňoval základní myšlenky „RVP“ o rozvíjení volních vlastností osobnosti, o osobním adaptabilním podílu na způsobu vzdělávání apod., s ohledem na studium DPS. Určující základnou pro tento průzkum byly také následující vstupní podmínky: eLearning je vhodným nástrojem distančního vzdělávání. Jde o moderní technologii výuky s podporou počítačových technologií. Nové znalosti a vědomosti jsou zpracovány formou multimediálních počítačových prezentací, které v sobě spojují text, obrazovou informaci a zvuk. K řízení a vyhodnocování výuky využívá databázové nástroje. Počítačové prostředky umožňují situace složitých jevů, ale rovněž prohlubují a zkvalitňují motivaci i zpětnou vazbu studentů. Současně stupňují aktivní účast studujícího.
Výhody i nevýhody elektronického vzdělávání můžeme stanovit z různých úhlů pohledu. Názory se mohou lišit u studentů, vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů nebo poskytovatelů eLearningových služeb. Elektronické vzdělávání má tyto základní výhody a nevýhody: Výhody: - dostupnost, - individuální tempo a čas studia, - interaktivita (zpětná vazba), - variabilita, - pružná aktualizace vzdělávacích modulů, - masovost, - průběžná kontrola znalostí (autotesty), - možnost vytištění vybraných okruhů, - přímá vazba na další informační zdroje, - úspora nákladů.
Nevýhody - vyžaduje odpovědnost, podporu, motivaci a sebemotivaci studujících (výhoda či nevýhoda?), - závislost na počítačových technologiích, - osamocenost studujícího, - menší praktické zkušenosti,
Účinek eLearningu snižuje také standardizace kurzů pro co největší počet účastníků, kdy specifické potřeby některých studujících nemusí být zcela uspokojeny. Ministerstvo informatiky zadalo agenturní průzkum úrovně počítačové a informační gramotnosti české populace. Velice zajímavě vyzněla situace ve využívání informatiky ve výuce a ve stavu gramotnosti pedagogických pracovníků. Cílem tematické inspekce bylo zmapovat využívání ICT ve výuce všech předmětů, vyjma informatiky, nepovinných předmětů a mimoškolních aktivit. Ačkoli je samotná výstupní zpráva poměrně krátká, přináší několik důležitých zjištění. Více než 90 % učitelů mohlo podle stanovených pravidel používat počítačovou (multimediální) učebnu při výuce svých předmětů. Jen 11b% učitelů mělo k dispozici PC pro výuku přímo ve třídě, kde zpravidla předmět vyučovali. 31b % žáků používá počítač pouze v informatice, v ostatních předmětech s ním nepracuje. Co z toho tedy plyne? Průzkum zadaný Ministerstvem informatiky mimo jiné tedy potvrzuje, že školství je v míře přizpůsobivosti moderním trendům na jednom
z posledních míst. Ve využívání ICT ve vzdělávacím procesu existuje značný prostor, který zatím není pedagogy využit.
3. PRŮZKUM NÁZOROVÝCH HLADIN NA E-LEARNING Průzkum probíhal v roce 2005/2006 v rámci DPS a KS na PF UJEP Ústí nad Labem. Regionální působnost je v Ústeckém kraji, počet respondentů byl 185 studujících v průměrné věkové kategorii 39 let. Tito studující měli profesní pedagogické zaměření, tedy se specificky jednalo o získávání ICT kompetencí pedagogických pracovníků v programech celoživotním vzdělávání. Byly použity metody pozorování, řízené rozhovory, dotazník a písemně vyjádřený názor na ICT v osobním, společenském a profesním životě. Cílem bylo blíže zjistit podíl, shodu či rozdíl ve vnímání ICT ve všech sférách života. Pro základní výsledky tohoto šetření nebylo bráno v úvahu dílčí rozložení podle pohlaví, vzdělání či věku, výsledky byly shrnuty jako celek. Dotazníkové otázky byly rozloženy tak, aby respondenti odpovídali v podstatě na shodné otázky, ale odlišně podané, jednou jako obecný názor na situaci (směrem ven, jak si studující myslí, že by „to tak mělo být“) a podruhé více osobně (vnitřní osobní aktuální vjem). Otázky byly neuspořádané, aby se eliminovala možnost jejich vzájemného propojení respondentem. Na tento dotazník navazovaly rozhovory a písemně zpracovaný názor na téma „Můj život s multimediálními technologiemi (osobní, profesní a společenský)“. Písemná názorová hladina byla použita pro doladění významu uváděných hodnot v dotazníku. Některé „výstižné“ části vyjádřených názorů respondentů jsou pro podpoření diskuse uvedeny v závěru tohoto příspěvku. Pro základní rozbor jsem vyčlenil 3 oblasti porovnání. Vždy byla použita hodnotící škála 1 – 5, s váhou: 1 = vůbec ne, nevhodné, nevýznamné, až stupeň 5 = zcela určitě, velmi vhodné, velmi významné. První oblast udává názory na vhodnost a efektivnost zařazení prvků eLearningu do vzdělávání podle věkových skupin. Jedná se o věk odpovídající ZŠ, dále SŠ, VŠ a CŽV dospělých podle věkového rozložení studujících DPS – graf č. 1.
Druhá oblast byla vyhrazena míře výhodnosti elektronického samostudia. Porovnával jsem otázky sledující výhodnost osobní volby času a místa studia, finanční dopady a celkovou výhodnost či nevýhodnost zařazení prvků eLearningu do kurzu DPS – graf č. 2. Třetí část byla věnována konkrétní specifikaci hodnoty eLearningu z hlediska interaktivity, informační významnosti a didaktického působení, a to z hlediska obecného názoru ve srovnání hodnocení právě absolvovaného kurzu ZIT II (podle kapitoly: Vstupní podmínky průzkumu) – graf č. 3.
3.1 Hledisko věkové 4,9
5
hodnocení
4,7
4,6
3,8
4 3
5
3,3
3,1
2,3
2
1,6
1 ZŠ
k vě
<
15
SŠ k vě
0 -2 15
VŠ k vě
0 -3 20
V CŽ
k vě
0 -5 30
k vě
>
50
Graf 1: Názor na výhodnost eLearningu z hlediska zařazení do věkových skupin
Z výsledků je patrné, že studující DPS na PF UJEP v roce 2005/2006 přiřazují poměrně vysokou hodnotu významu e-vzdělávání pro žáky mladší 15 let, ale pro doplnění výuky na ZŠ již tolik ne. Obdobně, jen o stupeň významněji, hodnotí toto využití pro věkovou skupinu středoškoláků. U vysokoškolských studentů vykazují nejvyšší a v podstatě shodnou úroveň využití eLearningu. Ve své vlastní kategorii, v celoživotním vzdělávání a odpovídajícímu průměrnému věku 38 let je však již značná diferenciace názoru. Zřejmě si respondenti nespojují
vzdělávací
situaci s věkem, ačkoli jsou pedagogickými pracovníky. Také si
uvědomují celkově zřejmou výhodnost i trendy eLearningu, ale pro sebe samotné se jim již tolik „nelíbí“. Pro starší generaci uváděný nejnižší stupeň byl předvídatelný, tato otázka byla uváděna spíše jen pro odpoutání pozornosti respondentů od možného spojení odpovídajících otázek. Nicméně pro případné dlouhodobější zkoumání má také své opodstatnění.
3.2 Hledisko efektivnosti eLearningu
5
4,8
4,7
hodnocení
4 3
4,5 3,5
3,8
2,5
2,2
2
II
ZI T
el
el
ob ec ná
vý ho -o dn so os bn vo t ě lb a vy ča ho su vo vo va a lb m l a í s ča ta su st ud a m ia ís ob ta ec st ně ud ia ús os po ob ra ně f in .s tu ús du po ús jí c r a po íc f h i ra n. ob ča in ec st su itu ně a c f in e ob .n ec ák ně la dů os ob ně
1
Graf 2: Názor na míru výhodnosti eLearningu z hlediska jeho principu
Zde jsou patrné ještě větší rozdíly mezi názorem na využívání eLearningu obecně a osobním hodnocením vlastního absolvování samostudia s využitím elektronických médií.
Domnívám se, že respondenti patrně hodnotí odlišně základní obecné
vlastnosti využití eLearningu (racionální hodnocení) a nutnost osobního zapojení – vlastní učební činnost namísto jiné volnočasové aktivity mimo vzdělávací instituci (emocionální rovina hodnocení), dokonce s prvky zamítání, například v hodnocení času a úspor, kdy zcela objektivně ušetří 1/3 nákladů na dopravu a 1 výukový den, většinou dokonce sobotu, ale podhodnocují tyto úspory hladinou na úrovni 2,2, tedy
jako téměř nepodstatnou, nevýhodnou. Obdobně tomu tak je při hodnocení osobní volby času a místa studia.
3.3 Hledisko vzdělávací
hodnocení
5
4,2
4,9 3,9
4 3
4,5
4,5 3,2 2,3
2
2,8
2,4 1,2
do stu p do no stu st k pn e o s -l o be tk c einf l o ně or so m bn inf ačn ě or í e m ač -ku rz ní ob did úr o ak ve ecn t ic ň ké k. ě ZI h did l. T II a k e-k u t ic ké r zů hl. obe ku c inf rzu ně or m ZI T inf ačn II ío or m ač dka z ní od y ob jed ec ka no ně zy jed du o s ob n o cho ně st du ov ch l. os t o e- p v lá ro dá stře ní dí k. ZI T II
1
Graf 3: Názor na vzdělávací hodnotu e-kurzů
Také v tomto porovnání lze pozorovat velmi odlišné náhledy na užitečnost použití elektronických prvků vzdělávání. Jakoby respondenti v obecné rovině uznávali klady takové výuky, tak jak jsou uváděny v literatuře, ale jakmile se mají sami tento způsob učení využívat, naruší to jejich zvyklosti a nedokáží obecně platné klady spojit se svým způsobem učení. Tato domněnka se nabízí z téměř inverzních
hodnocení
v této oblasti šetření. Tak, jak bylo argumentováno například před výukou kurzu ZIT II nízkou dostupností k Internetu (kdy nakonec ale všichni způsob našli), jakoby museli dokázat, že měli pravdu. Informační úroveň kurzu „Základy informatiky II“ hodnotí průměrně, ale přitom nabídnuté interaktivní odkazy nebyly použity téměř vůbec. Přičemž způsob provedení kurzu se jeví jako didakticky velmi dobrý (kdy se domnívám, že se opět spíše jedná o určité nadhodnocení z důvodu tzv. „udělat radost učiteli-autorovi“).
Rozdílné hodnocení v ovládání elektronického kurzu pak spíše bude odpovídat představě o jednoduchém „surfování“ na internetu vůči použitému prostředí LMS a jeho navigačním „sžitím se“ se studujícími.
4. ZÁVĚR Z výsledků průzkumu názorových hladin studujících z Ústeckého kraje v programech CŽV na PF UJEP lze vypozorovat nižší osobní připravenost na elektronický způsob vzdělávání a poměrně vysoký stupeň konzervatizmu v přístupu k novým možnostem vzdělávání. 4.1 Vybrané „výstižné“ názory respondentů Zde jsem použil citace respondentů, vybrané z písemných esejí o úloze ICT v jejich životě. Tedy i stylistika odpovídá originálům, (pouze jsem upravil interpunkci z důvodů automatiky textového editoru). Nejprve jsem zařadil kritické a hodnotící ohlasy, nakonec kladné a optimistické. „Mládež na druhém stupni ZŠ se potýká s kázeňskými problémy, jejich hlavní zájem spočívá v tom, jaký typ mobilního telefonu vlastním, nikoliv to, co jim mohu nového sdělit.“ „Moc nerozumím tomu, proč se někteří lidé předhánějí v tom, kdo má víc funkcí v telefonu, ale i to patří k současnému vývoji.“ „Mládež se už spolu nesetkává, ale komunikuje pomocí „e-mailů“, „chatů“ a nejraději prostřednictvím mobilních telefonů.“ „Negativní je, že lidé nepotřebují opouštět své domovy, nepotřebují se setkávat s jinými lidmi, nepotřebují se pohybovat.“ „Zařadila bych se mezi běžného domácího uživatele počítače, tzn. počítač nám doma a slouží především k zábavě.“
„Na závěr chci říct, že si nedovedu představit výpadek elektrického proudu na déle jak půl dne. Znamenalo by to asi nejenom pro mě „katastrofu“a uvědomění si mé závislosti na elektřině→počítačích a jakákoliv závislost je pro člověka škodlivá.“ „Za největší počin si považuji, že jsem přesvědčila svoji kolegyni v bývalé práci, téměř důchodového věku, aby se ještě naučila na počítači. Dodnes je mi vděčná a ve svých 65 letech má doma počítač, ovládá tabulkový a textový editor, internet atd.“ „Závěrem chci říct, že můj vztah k počítačům je veskrze kladný, i když mi už bude letos 50 let. Těší mne každý nový poznatek a jsem ráda, že i toto studium mi umožňuje dále se zdokonalovat.“ „Těší mne, že si svoje vědomosti mohu dále zdokonalovat při studiu DPS. Podařilo se mi udělat prezentaci a měla jsem z toho ohromnou radost.“ „Protože jsem v současné době na mateřské dovolené, mé možnosti využití tohoto typu techniky jsou poněkud omezené – PC máme zastaralé, internet a digitální fotoaparát vůbec ne. Přesto si myslím, že je důležité techniky ve vyučování využívat.“ „Proto zejména mládež potřebuje získat dostatečně kvalitní a přesvědčivé informace, které jí umožní se v dnešním světě nadbytku informací orientovat, nepropadat levným módním trendům, ale hledat vlastní cestu životem. V tom je nezastupitelná role školy, od základní přes střední až po vysokou. Aby ji mohla plnit, musejí sami učitelé informační technologie ovládat, sledovat vývoj a vysvětlovat jeho aspekty mladým lidem.“ Literatura 1. Eger, L.: Technologie vzdělávání dospělých. ZČU Plzeň, 2005. ISBN 80-7043-398-1 2. Soukup, J.: Připravenost účastníků CŽV pro eLearning. In: Sborník z mezinárodní konference „e-Learning ve vysokoškolském vzdělávání 2003“. CD z konference. Univerzita Tomáše Bati, FME. Zlín 2003. ISBN 80-7318-138-X. (7 stran, s. 209-215). 3. Soukup, J.: Úloha vizualizace v distančním studiu. In: Sborník konference NDiV. NDiV Brno, 2004. ISBN 80-86302-02-4. (7 stran, s. 268-273).
4. Soukup, J.: Preparation adult population on electronic forms of education. In: Sborník z mezinárodní konference ICETA - Košice, SK. Košice, 2004. ISBN 80-89066-85-2. (s. 505508) 5. Soukup, J.: Electronic course „Bases informative technology II, Theme: Multimedia“. In: Sborník z mezinárodní konference 6th International Conference Virtual University, Bratislava, 2005, SK. ISBN 80-227-2336-3. (s. 90-91) 6. Pejsar, Z., Soukup, J.: Possible ways of eLearning course participants identification. Bratislava, 2005, SK. In: Sborník z mezinárodní konference 6th International Conference Virtual University, Bratislava, 2005, SK. ISBN 80-227-2336-3. (s. 200-202)
Ing. Jiří Soukup Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta, Centrum celoživotního vzdělávání Adresa: Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem E-mail:
[email protected]
