4.
Podklady na zasedání ZM dne: 1.9.2011
Název materiálu: Maškova zahrada Předkládá: ing. Jaromír Pekař, místostarosta Vypracoval: Stanislava Syrotiuková Zúčastní se projednávání v ZM: Ludmila Těhníková, vedoucí odboru správy majetku Předložení materiálu uloženo: vedením města Přílohy: č.1 textová část č.2 situace (řešení venkovní plochy koupaliště je pouze umístění v prostoru a jednotlivá náplň se bude ještě podrobněji řešit) č.3 foto zimního stadionu „krabice“ Právní norma, popř. vnitřní předpis nebo nařízení:-----Projednáno v: ZM, RM, pracovní skupině, komisi pro rozvoj a správu majetku ZM 23.6.2011 Usnesení ZM č. 128/2011 ZM schvaluje zpracování studie celého sportovního areálu Maškova zahrada. Usnesení ZM č. 129/2011 ZM schvaluje zadat zpracování studie celého území Maškovy zahrady dle konceptu schváleného usnesením ZM č. 88/2011 firmě BFB studio Praha dle předložené nabídky ze dne 9. 6. 2011. Vztah k rozpočtu města: -----Zdůvodnění a vysvětlení: Zastupitelstvo města schválilo na svém červnovém jednání usnesením č. 128/2011 a č.129/2011 zpracování studie celého území sportovního areálu Maškovy zahrady firmou BFB studio Praha. Na základě architekti zahájily práce na studii Maškovy zahrady. Architekti ze studia BFB předložili pracovní skupině (Maierová, Špetlík, Pekař, Varga, Zakouřilová, Těhníková, Hocke, Kořínek, Kanclíř, Hejduk, Šonský, Konejl, Jarolímek, Zeman, Veber, Boháč, Carda) k prvnímu projednání návrhy prostorového uspořádání Maškovy zahrady. Prostorové uspořádání bylo zpracováno ve variantách. Po podrobné diskuzi na schůzce pracovní skupiny bylo odsouhlaseno, že bude rozpracována varianta s přehozeným umístěním objektů zimního stadionu a krytého bazénu oproti zastupitelstvem města schválené koncepci vypracované Ing.arch.Šonským. Zdůvodnění proč se zpracovatelé domnívají, že „prohozené“ uspořádání je lepší, je popsáno v textové části (příloha č.1). Dále je v obrazových přílohách řešen areál jako celek, areál bez krytého bazénu a varianty zimního stadionu (příloha č.2), rozmístění objektů zimního stadionu a krytého bazénu v jednodušší variantě řešení „krabic“ (příloha č. 3 foto).
1
Zastupitelstvu města je předkládán rozpracovaný koncept studie. Na základě diskuze a připomínek zastupitelů by měla být studie zpracovateli dopracována do konečné podoby a předložena Zastupitelstvu města 29.9.2011 ke schválení. Podle zastupitelstvem schválené studie Maškovy zahrady bude následovat vypracování dalších stupňů projektové dokumentace. Zastupitelstvo města musí rozhodnout o prioritách výstavby sportovišť (venkovní koupaliště X zimní stadion). Jednání Zastupitelstva města se zúčastní zpracovatelé studie Ing. arch. Buchta a Ing. arch. Mlejnek. Návrh na usnesení: ZM schvaluje přeloženou koncepci řešení Maškovy zahrady předloženou ateliérem BFB Praha.
2
Sportovní a rekreační areál Maškova zahrada Předběžné urbanistické, architektonické a dispoziční řešení Obecně lze konstatovat, že náš ateliér vycházel při zpracování této předběžné studie prioritně z urbanistické studie, zpracované arch. Šonským a z materiálu Návrh obsahového zadání sportovního areálu Maškovka, zpracovaného Městskou sportovní Turnov s.r.o. Případné odlišnosti od výše popsaného zadání jsme si dovolili v omezené míře do studie zapracovat na základě našich dlouholetých zkušeností při projektování a realizaci obdobných areálů po celé republice. 1.Urbanistické řešení : Základní myšlenkou při koncipování celého areálu je vytvořit sportovní a rekreační areál organické struktury, jak urbanisticky, tak architektonicky i dispozičně. Základní komunikační osu s centrálním parkovištěm ve směru sever-jih plně respektujeme, pouze si myslíme, že srovnat všechny objekty do jedné linie by nepůsobilo pro návštěvníky příliš pozitivně. Celý areál má vyjímečný přírodní charakter, jaký mnoho měst u nás nemá. Chtěli bychom naplánovat projekt, který by byl hoden svému jménu, tedy Maškově zahradě. Myslíme si, že by bylo velice pozitivní, kdyby se mohli návštěvníci volně pohybovat všemi směry jakýmsi parkem, ze kterého by byly přístupné jednotlivé sportovní a rekreační objekty. Příkladem nám mohou být i parky v severní části města s volně umístěnými objekty, propojenými maximálně nadzemními krčky (viz. sokolovna,lehkoatletický stadion L.Dańka a hala míčových sportů). Proto jsme si dovolili mírnou odchylku od zadání, objekty stavebně nepropojujeme a naopak mezi nimi vytváříme hlavní pěší komunikační osu napojenou na západě na propojení se západní částí Turnova (spojení komunikací přes Koňský trh do centra, autobusové nádraží, centrální parkoviště, spojení po železničním mostě s Daliměřicemi a se sídlištěm J.Patočky). Myslíme si, že orientace všech sportovních zařízení na jih a západ k řece Jizeře by mělo být dominantní. Na průsečíku obou hlavních pěších tras jsme umístili umělou horolezeckou stěnu s diváckým amfiteátrem, jako symbolickou bránu do Českého ráje. Vytvořením jakéhosi malého náměstíčka vytvoříme rozptylovou plochu před jednotlivými sportovišti a vznikne tak kvalitní veřejný prostor, na které se dnes při výstavbě nových komplexů zapomíná. Většinou se postaví řada obchodních domů a návštěvníci pak kličkují s nákupními vozíky mezi auty na centrálních parkovištích. Jako výrazný argument pro to, aby se zimní stadion a krytý bazén stavebně nepropojovaly, se nám zdá i požadavek na etapovitost výstavby. Oproti studii arch.Šonského jsme také přehodili umístění obou hlavních krytých sportovních zařízení. Objekt krytého zimního stadionu jsme umístili do severovýchodní části areálu , proti stávajícímu kruhovému objektu. Jsme přesvědčeni o tom , že hlukově více obtěžuje areál provoz na komunikaci 35, než přilehlá železniční trať v jižní části. Hmota zimního stadionu, která je větší než hmota krytého bazénu, tak lépe hlukově odcloní celý budoucí areál. Dalším argumentem pro prohození obou objektů je fakt, že krytý bazén je v uvažované etapovitosti až na posledním místě a proto jeho umístění v zadní části areálu se zdá být výhodnější, neboť budoucí výstavba neohrozí nijak fungování již realizovaných sportovních zařízení (zimní stadion, koupaliště). Technologické propojení objektů také není nutné, neboť např. odpadní teplo ze strojovny chlazení lze plně využít v provozu 3
vlastního zimního stadionu. V případě využití nových technologií, které se mohou v budoucnu objevit, lze všechny objekty technologicky propojit podzemními vedeními, neboť jsou jejich vzájemné odstupy minimální. Dalším argumentem pro umístění objektu krytého bazénu v jižní části je i fakt, že jeho propojení s venkovním koupalištěm je naprosto nezbytné a kdyby byl krytý bazén umístěn na opačné straně, tj. u kruhového objezdu, tak by nebylo umožněno, dle našeho názoru nezbytně nutné, propojení celého areálu na západní pěší komunikace a cyklostezky. 2. Architektonické řešení : Konkrétní požadavek na architektonické výraz nebyl městem specifikován. Objekt zimního stadionu i krytého bazénu by se daly postavit jako jednoduché ocelové haly s lehkým obvodovým pláštěm za relativně nízké investiční náklady. Myslíme si ale, že tyto veřejné stavby by měly mít vyšší architektonickou hodnotu než dočasné stavby obchodních center a supermarketů. Historicky patřily veřejné stavby vždy mezi nejhezčí stavby ve městě a reprezentovaly tak město navenek (sokolovny, knihovny, kina, radnice). Naše představa architektonického ztvárnění jednotlivých objektů vychází z celkové koncepce areálu organického charakteru. Výrazným prvkem u sportovních zařízení je zastřešení vlastních hracích ploch velkorozponovými konstrukcemi. Navhujeme zastřešení zimního stadionu a krytého bazénu dřevěnými lepenými vazníky. Tento materiál je pro specifické prostředí sportovních zařízení ideální a působí na návštěvníky příjemným a teplým dojmem. Zastřešení by mělo mít proměnnou výšku v obou směrech, takže obě střechy by měly působit organicky, jako listy stromů v Maškově zahradě. Objekt šaten letního koupaliště navrhujeme v lehké dřevěné konstrukci s výrazně barevnými převlékacími kabinami pro oživení letního provozu. 3. Dispoziční řešení : A. Zimní stadion : Dispoziční řešení zimního stadionu plně respektuje zadání Městské sportovní Turnov s.r.o. Vlastní ledová plocha má rozměry 59 x 26 m (původní požadavek byl 56 x 26 m), celkový počet šaten je 8 až10 (předkládáme půdorys 1.NP ve dvou variantách), počet diváků je 500. Oproti zadání jsme si dovolili umístit na protilehlou stranu od divácké tribuny sklad hrací plochy pro míčové sporty v letním období (variantně 4 šatny) a nad něj pak VIP salonek s vlastním vstupem, hygienickým zázemím a balkonem s atraktivním výhledem do Maškovy zahrady. Šatnový blok je umístěn v přímé návaznosti na prostornou vstupní halu. Z té je dále po přímočarém schodišti dostupná divácká tribuna, skříňková šatna bruslící veřejnosti, wc a občerstvení, ze kterého je výhled přímo na ledovou plochu. Občerstvení je umístěno tak, že může obsluhovat i venkovní občerstvení pod přetaženou střešní konstrukcí. Na opačné straně zimního stadionu je pak umístěno nezbytné technické a technologické zařízení, jako strojovna chlazení, rolbovna, strojovna vzduchotechniky, elektrorozvodna, šatna a hygienické zázemí strojníků s vlastním vstupem. B. Letní koupaliště : Řešení bazénů letního koupaliště opět respektuje zadání Městské sportovní Turnov s.r.o., co se týká rozsahu vodních ploch a skladby jednotlivých atrakcí. Pouze jsme si dovolili zrušit 2 plavecké dráhy 50 m dlouhé a nahradit je 25 m drahami, takže jejich celkový počet je 4. Pro potřeby plaveckého sportu je dráha 25 m naprosto vyhovující a samostatné 4
dvě dráhy 50 m by působily jako nepříjemný , úzký tunel. Samostatný relaxační vyhřívaný bazén se nám nezdá být příliš racionálním řešením. Většina provozovatelů již fungujících koupališt tvrdí ze zkušeností, že jestliže je špatné počasí, tak nikoho nepřiláká k návštěvě koupaliště ani vyhřívaný bazén. Lidé se chodí na koupaliště spíše opalovat, než si zvyšovat fyzickou kondici „ježděním“ v plaveckých drahách. Náklady na příhřev vody jsou dosti vysoké a provozovateli se nemohou vrátit ze vstupného . Je to však jen náš názor a v rámci objektivity předkládáme i variantu řešení bazénů tak, že lze přihřívat třeba jen rekreační bazén s menším objemem upravované vody. Všechny tři velké bazény jsou navzájem stavebně odděleny. Zcela odděleny jsou 4 plavecké dráhy 25 m dlouhé. Do střední části je umístěn bazén rekreační s kruhovým korytem divoké řeky, masážní lavicí, masážními lůžky, chrliči, šplhací sítí, horolezeckou stěnou a blowerem. Na rekreační bazén přímo navazuje dojezdový bazén toboganu, dvojskluzavky a skokanský bazén pro skoky z 1 m prkna. Tuto bazénovou část lze alternativně propojit s rekreačním bazénem. Zcela stavebně i polohově odděleně je umístěn kruhový dětský bazén ve dvou výškových úrovních, navzájem propojených vodním skluzem. Do výšší části je umístěna skluzavka, vodní hříbek a chrlič, do nižší a mělčí části jsou pak umístěny vodní ucpávačky a malá houpačka. Kolem bazénu je široký ochoz pro umístění lehátek pro dozorující rodiče. Od opalovacích travnatých ploch jsou všechny ochozy kolem bazénů odděleny živým plotem s průchozími oplachovacími brodítky se sprchovacím rámem. C. Krytý bazén : Jedinou odlišností od zadání pro naši dokumentaci je fakt, že navrhujeme plavecký bazén se 6 drahami 25m dlouhými propojit s rekreačním bazénem a stavebně je navzájem od sebe neoddělovat. V současné době se zcela zjevně prosazuje trend rodinných návštěv obdobných zařízení a tak by separace jednotlivých členů rodiny nebyla žádoucí. Pro potřeby dopoledních výukových hodin plavání pro školy lze plavecký bazén jednoduše oddělit plováky, protože průplav mezi oběma bazény je relativně úzký. Na vlastní vstup a zádveří navazuje velká vstupní hala pro odpočinek školních dětí a občerstvení, které obsluhuje všechny tři provozy: vstupní halu, bazénovou halu i letní koupaliště. Za centrální pokladnou a recepcí jsou umístěny převlékací kabiny,společná skříňková šatna, dvě skupinové šatny, šatna invalidů a oddělené sprchy s wc. Vlastní bazénová hala obsahuje 6 plaveckých drah 25 m dlouhých s průplavem pod lávkou do rekreační části. Zde se nachází široká skluzavka, houpací bazén, kruhové koryto divoké řeky a dvojice masážních vířivých bazénů s vlastním vstupem z ochozu (navrhujeme vyšší teplotu vody). Samostatným bazénem je část pro výuku plavání s mělkou kruhovou částí pro nejmenší děti. Na opačné straně bazénové haly je pak umístěn venkovní krytý tobogan s vnitřním nástupním schodištěm a vnitřním dojezdovým dílem. V suterénu krytého bazénu je pak umístěno technologické a technické zázemí, jako strojovna úpravny vody, chemické hospodářství, strojovna vzduchotechniky, skladové zázemí občerstvení a dvě šatny zaměstnanců s vlastním hygienickým zázemím. Do prostoru nad šatnami je umístěna regenerační a relaxační část se saunou, parní komorou, odpočívárnou , venkovní ochlazovanou s bazénkem a velkou terasou zasahující do bazénové haly. Na opačném konci je pak umístěn univerzální sálek pro posilovnu či spining. Aby byly tyto provozy dostupné i pro lidi „z ulice“ je do středu tohoto podlaží umístěno schodiště ze vstupní haly a dvojice oddělených šaten s hygienickým zázemím. Praha, 19.08.2011
ing.arch.A.Buchta, ing.arch. M.Mlejnek
5
6
7
8
9
10
11
