NÁVRHY tzv. PROTIKRIZOVÝCH OPATŘENÍ ČSSD. Důkaz nekompetentnosti aneb zvyšování daní, rozhazování miliard a prohlubování krize v režii ČSSD

NÁVRHY tzv. PROTIKRIZOVÝCH OPATŘENÍ ČSSD Důkaz nekompetentnosti aneb zvyšování daní, rozhazování miliard a prohlubování krize v režii ČSSD

■1■

Hlavní kancelář ODS, 20. 2. 2009

Úvod: ČSSD v minulých dnech přišla s řadou návrhů na tzv. „protikrizová opatření“, kterými chce čelit celosvětové hospodářské recesi. Obecně mají společné to, že pokud by byly přijaty, dojde ke zvyšování daní, populistickému rozhazování desítek miliard korun a prohlubování hospodářské recese. Přičemž návrhy sociální demokracie neřeší to nejpodstatnější – ochranu a udržení pracovních míst. Jde tak o pokus navázat na politiku ČSSD, jejíž působení ve vládě v letech 1998-2006 se neslo v duchu vysoké nezaměstnanosti, zadlužování státu, či neplnění tzv. maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura. Protikrizové návrhy ČSSD tak znovu ukázaly, že je v oblasti hospodářské politiky zcela nekompetentní. V následujícím textu jsou návrhy ČSSD detailně rozebrány a bod po bodu vyvráceny.

Mirek Topolánek předseda vlády České republiky a předseda ODS

■2■

Ekonomičtí odborníci hodnotí návrhy protikrizových opatření ČSSD

„Serióznost návrhu značně snižuje to, že do něj opozice vměstnala všechny své programové priority bez ohledu na to, zda s ekonomickou krizí souvisejí, či nikoliv.“ Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank, ihned.cz, 15. 12. 2008

„Je to jako léčit bolavý zub vitaminem C.“ Markéta Šichtařová, ekonomka Next Finance, lidovky.cz, 25. 1. 2009

„Spíše to považuji za předčasné zahájení volební kampaně.“ Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank, Mladá fronta Dnes, 27. 1. 2009

„Pokud chtějí ještě více zpomalit ekonomiku, tak je to dobrý recept, ale určitě to není recept na to, jak se dostat z krize.“ Markéta Šichtařová, ekonomka Next Finance, lidovky.cz, 25. 1. 2009

„V případě návrhů ČSSD by nás zahraničí časem mohlo vnímat spíše jako Maďarsko než ČR.“ David Marek, hlavní ekonom Patria Finance, Mladá fronta Dnes, 10. 2. 2009

„Zaměření NERV na nabídku je vzhledem k příčinám recese správnější přístup. ČSSD prodává svůj volební program.“ David Marek, hlavní ekonom Patria Finance, Mladá fronta Dnes, 10. 2. 2009

■3■

Navrhovaná tzv. „protikrizová“ opatření ČSSD

■4■

Koncepční a systémová opatření

■5■

Navrhované protikrizové opatření ČSSD:

Přijetí Lisabonské smlouvy Pro pozici v rámci koordinované politiky uvnitř EU a české předsednictví je nutno rychle přijmout Lisabonskou smlouvu tak, aby se nestala tématem, které nahradí potřebnější debatu o čelení finanční krizi. Od českého předsednictví se naopak očekává, že bude pozitivně moderovat tuto esenciální hospodářskou diskusi v evropském měřítku. Realita: Poslanecká sněmovna PČR již Lisabonskou smlouvu schválila. Ani přijetí Lisabonské smlouvy však nijak Česku ani Evropě v boji proti krizi nepomůže. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: minimální

Shrnutí: Přijetí Lisabonské smlouvy nemá dopad na krizi.

■6■


Vypracování jednoznačné strategie pro přijetí eura Pro čitelnost české hospodářské politiky, evropskou strategii, dlouhodobou orientaci podnikové sféry i kursovou stabilizaci české měny je zapotřebí stanovit datum přijetí eura. Navrhujeme diskutovat pracovní variantu přijetí k 1. 1. 2013. Realita: Plnění maastrichtských kritérií: Hospodářská recese může prohloubit schodek veřejných rozpočtů nad 3 procenta HDP, což je maximální hranice maastrichtského kritéria. V případě jejího překročení země nemůže euro přijmout. Inflační kritérium (1,5 procentního bodu nad průměrem tří zemí s nejnižší inflací) je za současné krize těžko predikovatelné. Není jisté, zda v tomto kritériu bude Evropská komise a Evropská centrální banka zohledňovat také případnou deflaci (pokles cen) v některých zemích. Dalším rizikem je obrovská volatilita měnových kurzů. Česká koruna oslabila od léta k euru o čtvrtinu (!). Minimálně dva roky před přijetím eura se přitom musí měna udržovat v pásmu +/– 15 procent, což by za současné situace bylo prakticky nemožné. Staré členské státy navíc vyjadřují neochotu za současné situace pokračovat v rozšiřování eurozóny. Ani Polsko se tak nemusí dočkat přijetí v roce 2012, jak si plánuje. Ekonomičtí poradci polského prezidenta už nyní doporučují, aby Polsko přijalo euro až mezi lety 2015 a 2020. Lídr kandidátky ČSSD Jiří Havel v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že reálný termín pro přijetí eura je rok 2015 nebo 2016 (HN, 30. 1. 2009). ČSSD tak mění názor ze dne na den. Stanovení jednoho nereálného termínu přijetí eura za vlády sociální demokracie (tehdy navrhovala přijmout společnou měnu v roce 2010) jsme již zažili. Nedodržení plánu pak mělo tvrdé dopady na české firmy a důvěryhodnost Česka v zahraničí. Strategie ČR pro přijetí eura již existuje od vstupu ČR do EU a je pravidelně projednávána vládou ČR. Nicméně jde pouze o technicko-organizační dokument. Předpokladem pro odpovědné (politicko-měnové) rozhodnutí o stanovení data vstupu ČR do eurozóny je: ● prokazatelné a dlouhodobě udržitelné plnění maastrichtských kritérií (k tomu je ale potřeba najít konsenzus a závazek hlavních politických sil, že budou vždy pouze navrhovat taková opatření, která plnění maastrichtských kritérií dlouhodobě neohrozí) ■7■

● další potvrzení životaschopnosti projektu eurozóny (prověřené probíha-

jící krizí, zejména v oblasti fiskální a měnové udržitelnosti) ● výhodnost pro ČR, tzn. vstup do eurozóny nesmí pro ČR znamenat vnější šok (v podobě skokového zvýšení inflace nebo zpomalení ekonomiky) Vláda tyto tři základní pohledy na stanovení data pro vstup do eurozóny bude průběžně sledovat, posuzovat a závazně se vyjádří 1. listopadu 2009. Vliv na krizi: Žádný, teoretický nejbližší termín přijetí eura je v roce 2013, a to už bude krize dávno za námi. Pozitivní psychologický efekt signálu pro firmy by mohl být vykoupen opětovným nedodržením stanoveného data. Přímý rozpočtový dopad: Náklady na implementaci se odhadují do 0,5 procenta HDP. Shrnutí: Stanovení termínu přijetí eura nám HDP v letošním ani příštím roce nezvedne. ČSSD navíc neví sama, co chce – v protikrizových bodech uvádí pracovní variantu 2013, Jiří Havel mluví o letech 2015–2016.

■8■


Podpořit proexportní a investiční klima Český stát musí udělat maximum pro exportní odvětví. ČR je zásadně závislá na vývozech a podpora je klíčová pro zmírnění dopadů recese. V evropské politice je klíčové udržení společného postupu EU, atomizace na národní přístupy by recesi změnila v krizi. Realita: Vláda začala pracovat na opatřeních na podporu exportu již v létě 2008. Česká exportní banka (ČEB) zvýšila v loňském roce objem úvěrů meziročně o 2,5 procenta na celkem 20,5 miliardy korun. Jedno z prvních aktivních opatření vlády bylo posílení zdrojů exportních institucí jako je ČEB a EGAP (Exportní a garanční pojišťovací společnost) o cca 1,5 mld. Kč, čímž se vytvoří exportní rámce v řádu desítek mld. Kč v závislosti na připravenosti exportních projektů. ČEB připravila nový produkt určený speciálně pro malé a střední podniky, které jsou výrobci a dodavateli subdodávek pro větší exportéry. Tento produkt využije synergického efektu součinnosti ČEB, EGAP, ČMZRB (Českomoravská záruční a rozvojová banka) a komerčních bank. ČR patří už nyní mezi několik vůbec největších exportérů a příjemců zahraničního kapitálu na hlavu. Česko exportuje 4x více než Portugalsko a 7x více než Řecko. Příznivé investiční klima znamená zejména vytvoření stabilního politického prostředí, pružného trhu práce, odstranění bariér pro podnikání, udržení zdravých veřejných financí, průhledných a nízkých daní, snižování nákladů práce. ČSSD se však snaží o pravý opak. Navíc její minulá politika investiční podpory automobilových montoven může být klíčovým projevem recese importované ze zahraničí do ČR. Přijatá vládní opatření pro podporu exportu Financování nepřímých vývozců – dodavatelů subdodávek větších exportérů. Komerční banky o tento typ úvěrování nemají zájem, protože je spojen se značnými riziky. Tato rizika omezí garance ČEB, EGAP a ČMZRB. ČEB a EGAP budou pro komerční banky zaručovat kvalitu a návratnost exportního případu, pro který je poskytována subdodávka. ČMZRB bude garantovat důvěryhodnost subdodavatele, případně mu ručit. Komerční banky poskytnou subdodavateli úvěr s výrazně sníženou mírou rizika. Financování výroby pro vývoz ze strany ČEB. Cílovou skupinou jsou potenciální vývozci s připraveným exportním záměrem. Od ČEB mohou získat úvěr na financování výstavby nových výrobních kapacit nebo nákup nových technologií, jejichž produkce bude po dokončení určena pro vývoz z ČR. Produkt již funguje. ■9■

Změna zákona 58/1995 o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Změna zákona, kterou připravuje MPO, je před dokončením. Předpokládaná účinnost je polovina roku 2009. Změna zákona umožní, aby státem podporované úvěrování vývozu poskytovaly i komerční banky prostřednictvím tzv. mechanismu vyrovnávání úrokových sazeb. Tím se podstatě zvýší celková obslužnost financování českého exportu a zvýší počet českých vývozců využívajících státem podporované financování vývozu. Navýšení prostředků na veletrhy a výstavy. Na podporu účasti českých firem na zahraničních veletrzích a výstavách MPO každoročně vynakládá 100 mil. Kč. Ve druhém kvartále roku 2009 bude ovšem nastartován nový projekt podpory z evropských fondů, který celkovou sumu navýší o dalších 150 mil. Kč. na čtvrt miliardy. Momentálně se připravuje výběrové řízení na tento projekt. Vliv na krizi: Ulehčí situaci exportérům. ČSSD navrhuje opatření, která už jsou v běhu. Přímý rozpočtový dopad: Závisí na konkrétním opatření (desetiny % HDP).

Shrnutí: Proklamativní návrh ČSSD vláda již dávno rozpracovala do konkrétní podoby a pracuje na řadě opatření, která pomohou českým exportérům.

■ 10 ■


Zpracovat poziční dokument úzkých míst v české ekonomice Profesionální skupina vybraných ekonomů a právníků by zpracovala seznam doporučení potřebných rychlých institucionálních změn. Realita: Takový poziční dokument již existuje v podobě Programového prohlášení vlády. Tato vláda provádí nejen reformy institucionální (sloučení celní a daňové správy, zavedení systému jednoho výběrného místa, reformu justice apod.), ale i základních kodexů (daňový řád, obchodní, občanský, trestní, živnostenský apod.). Doporučení pro řešení recese vládě navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tato doporučení by měla být faktická, řešení institucionálních otázek by mělo následovat až ve druhé fázi. Je důležité najít způsoby zmírnění dopadů krize na českou ekonomiku. Která instituce je implementuje, je druhotnou záležitostí. Vliv na krizi: nepřímý Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: O úzkých místech v ekonomice se ví již delší dobu. Na rozdíl od vlád vedených ČSSD je ale současná vláda řeší.

■ 11 ■


Přepracovat střednědobou fiskální strategii pro období recese Země potřebuje novou, zhruba tříletou variantní představu vývoje veřejných rozpočtů s ohledem na stimulaci poptávky, zvýšené výdaje v sociální oblasti a v aktivní politice zaměstnanosti. Realita: Střednědobé výdajové rámce (na 3 roky dopředu) jsou součástí české legislativy od roku 2001. Každoročně se spolu s rozpočtem tyto rámce projednávají ve vládě a následně v Poslanecké sněmovně. Současná vláda tyto rámce plní, na rozdíl od předchozí vlády sociální demokracie. Ministerstvo financí navíc aktualizuje své prognózy podle aktuálních údajů. Ve svém říjnovém fiskálním výhledu tak už odhadovalo pro letošní rok deficit 67 miliard korun a příští rok (2010) deficit 74 miliardy korun. Co se týče státního rozpočtu na rok 2009, případně střednědobých výhledů, vláda připravila jejich aktualizaci v lednu. Reflektují aktuální kvalifikovaná data a odhady a z nich plynoucí úpravy příjmové a výdajové strany rozpočtů. Nesmí dojít na neodpovědnou výdajovou předvolební expanzi, jak jsme tomu byli svědky v podání vlád ČSSD, která by ohrozila finanční stabilitu. Vliv na krizi: Žádný, ČSSD navrhuje standardní opatření, které funguje už osm let. Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Ministerstvo financí pravidelně aktualizuje výhledy hospodaření státu spolu se svou makroekonomickou predikcí. Místo bezhlavého utrácení po vzoru ČSSD vláda dodržuje fiskální disciplínu, díky které má nyní rezervu ve výši 2 procent HDP pro řešení současné celosvětové hospodářské recese.

■ 12 ■


Aktualizovat strategii hospodářského růstu Vláda ČSSD přijala v roce 2005 strategický dokument, který získal pozitivní ohlas mezinárodních ekonomických institucí včetně OECD. Strategii je čas aktualizovat, řada jejích záměrů je naplněna, další by měly být reformulovány s ohledem na vývoj naší společnosti a trendy světového hospodářství. Realita: ČSSD chce bojovat proti krizi aktualizací vlastního dokumentu. Vláda ČSSD sice Strategii hospodářského růstu (SHR) v roce 2005 schválila, ale nenaplňovala ji, a ani nemohla, neboť je ve svém efektu v rozporu se současným programem ČSSD. Drtivou většinu doporučení SHR (tj. provádění reforem) naplnila a naplňuje až vláda současná, nikoliv ale na základě SHR, ale na základě jejího programového prohlášení. Ohlas OECD na dokument vlády pod vedením ČSSD v roce 2005 mělo pouze to, že exministr financí Bohuslav Sobotka opakovaně sliboval snížit rozpočtové schodky, což nesplnil. Uvedená strategie, která byla zpracována převážně experty ze strany sociálně demokratické, usilovala o zrychlení růstu HDP taženého exportem, investicemi do nových kapacit s ambicí zajištění trvalého hospodářského růstu, který se, jak je vidno, nekoná. Současná vláda se zaměřila na plnění programových cílů, jako bylo odstraňování bariér v podnikání, jednodušší a nižší daně, moderní a bezpečný stát a další aktivity v oblasti vzdělávání, soudnictví a sociální sféře, což prokazatelně zlepšilo podmínky pro podnikaní v ČR. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: ČSSD navrhuje bojovat s krizí aktualizací vlastního dokumentu, který ani nedodržovala.

■ 13 ■


Vytvořit koordinační hospodářské rady krajů Regiony by v rámci Asociace krajů ČR měly monitorovat ekonomický vývoj s ohledem na významné lokální dopady, koordinaci přístupu jednotlivých krajů a společných požadavků vůči centru. Realita: Tuto funkci již Asociace krajů ČR plní a doufejme, že pod sociálně demokratickými hejtmany plnit i nadále bude. Na úrovni centra navrhuje přístupy pro boj s krizí nově zřízená Národní ekonomická rada vlády v čele s premiérem. Na krajské úrovni není důvod vytvářet paralelní centrální strukturu. Kraje jsou od toho, aby se věnovaly krajským tématům, nikoli celohospodářským. Ekonomický vývoj ve všech krajích monitorují např. ČNB, ČSÚ, úřady práce. Jde jednoznačně o snahu socialistů využít jejich nové mocenské základny v krajích proti vládě. Vzhledem k silnému postavení Davida Ratha v Asociaci krajů ČR zde navíc vznikne prostor pro další střety, nikoliv místo pro hledání shody. Vliv na krizi: minimální, nepřímý, lokální Přímý rozpočtový dopad: pouze v krajských rozpočtech

Shrnutí: Snaha ČSSD posílit svůj vliv na centrální úrovni přes své nové mocenské základny v krajích.

■ 14 ■

Opatření pro finanční sektor

■ 15 ■


Věnovat stálou pozornost mezibankovnímu trhu Základní prvek fungování finančního systému, ve spolupráci s ČNB nutno rozptýlit citová rizika a případně i doplnit zdroje emisní bankou a učinit případná další potřebná opatření. Realita: Nad mezibankovním trhem dohlíží Česká národní banka a vláda zde nemá prakticky možnost jej přímo ovlivnit. Při jednání ČNB má představitel vlády (ministr financí) pouze poradní hlas. Doplňování zdrojů emisní bankou (ČNB) je záležitostí samotné ČNB (je v tomto nezávislá ze zákona). Český bankovní systém je také jako jeden z mála na světě specifický v přebytku likvidity. Centrální banka zde musí peníze od bank spíše stahovat, než že by jim je půjčovala. Mezibankovní trh navíc funguje napříč zeměmi a je nutno brát ohled na další evropské státy. Tuzemské banky jsou také z více než 95 procent vlastněné zahraničním kapitálem. Vláda s ČNB samozřejmě pravidelně konzultuje situaci na mezibankovním trhu. Problém ale není v doplňování zdrojů, nýbrž v důvěře mezi bankami. Otázkou zůstávají také konkrétní představy ČSSD o krocích pro „rozptýlení citových rizik…“. Tlak ČSSD vloni na podzim, aby vláda garantovala 100 procent vkladů, příliš jistoty na finanční trh nepřinesl. Vliv na krizi: preventivní Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Návrh ČSSD zde zasahuje do nezávislosti České národní banky. Vláda má v této oblasti minimální možnosti. Bankám nechybí zdroje, ale důvěra.

■ 16 ■


V součinnosti s monetární a regulační autoritou ČNB zmírnit napětí na dluhopisových trzích Tento trh je klíčový pro financování veřejného dluhu a jeho funkčnost je klíčová pro udržení reálné ekonomické suverenity. Zvážení záložní pozice ČNB v poloze „market maker.“ Realita: Vláda má při financování svého dluhu výhodu ve střízlivé rozpočtové politice. Loňský nejnižší schodek státního rozpočtu (jen něco přes 19 miliard korun) za posledních 11 let pomáhá Česku při získávání zdrojů. Investoři vidí v České republice stabilní a důvěryhodnou zemi, které nehrozí riziko nesplácení. Díky tomu je financování dluhu levnější. České dluhopisy mají dokonce nižší úrokovou sazbu než řada členských států v eurozóně. Například v lednu činil výnos z českých 10letých dluhopisů přibližně 4 procenta ročně, srovnatelné irské dluhopisy měly tržní sazbu 5,5 procenta. Trh se státními dluhopisy se ČNB pokouší rozhýbat už od loňského října. ČNB tehdy začala akceptovat státní dluhopisy jako kolaterál (zástavní jistinu) při doplňování likvidity bank. To vedlo k částečnému uklidnění na mezibankovním trhu i na trhu s dluhopisy. Ani obchodování s tvůrci trhu (market makery) ale není zárukou kompletního rozmrznutí trhu. To můžeme vidět například i na pražské burze (BCPP), kde v nejlikvidnějším segmentu SPAD market makeři jsou, a přesto objemy obchodů dosahují meziročně čtvrtinových hodnot. Vliv na krizi: neměřitelný (jde o psychologii na trhu) Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: ČSSD opět naráží na kompetence České národní banky. Vláda má v této oblasti omezené možnosti.

■ 17 ■


Nabídnout i nižší nominály státních dluhopisů Učinit nabídku státních cenných papírů jako alternativní investiční možnost pro běžné obyvatelstvo prostřednictvím sítě pošt, bank a institucí kapitálového trhu. Politicky vyzvat k podpoře tohoto segmentu může mít pozitivní ohlas jako kdysi povodňové dluhopisy. Realita: Povodňové dluhopisy vydané v roce 1997 vzbudily vlnu solidarity. Jen díky tomu se je podařilo relativně jednoduše na trhu uplatnit. Už při povodních o pět let později ale nebyly využity. Ani v současnosti se nedá očekávat, že by o ně byl výrazný zájem. Nižší zájem by tak musela vláda kompenzovat vyšším úročením. Pro stát by to navíc přinášelo dodatečné administrativní náklady (prodávat dluhopisy přímo občanům je složitější než v případě velkých investorů – občané si musí zřizovat účty ve Středisku cenných papírů, státní dluhopisy musí mít listinnou podobu). Obchodování s takovými dluhopisy by navíc bylo mizivé. Od roku 1997 také došlo k masivnímu rozvoji kolektivního investování a občané tak mohou investovat do státních dluhopisů prostřednictvím dluhopisových podílových fondů. Stát navíc nemá (díky reformám) problém s financováním státního dluhu. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: o desetiny vyšší procentní sazba státních dluhopisů (řádově stovky milionů korun)

Shrnutí: Stát nemá problémy s financováním. Hospodaření státu je nejlepší za posledních 11 let. Nižší nominále by vedlo pouze k administrativním nákladům a k dalšímu omezení likvidity na trhu s dluhopisy.

■ 18 ■


Přijmout opatření umožňující urychlené navýšení kapitálu Subjektům ve vážné hospodářské situaci hrozí bez navýšení kapitálu regulatorní opatření či panická reakce klientů. Standardní proces navyšování je zdlouhavý. Opatření by mělo najít rychlejší cestu včetně nalezení možnosti, že by v případech zvláštního zřetele mohl akcionáře v navyšování zastoupit dočasně stát. Realita: České banky mají dostatečný kapitál. V průměru se pohybuje kolem 10 procent aktiv (regulatorní požadavek je 8 procent). Z tohoto důvodu není nutné jej ani navyšovat. Navýšení kapitálu trvá řádově týdny až měsíce, pokud by bylo přijato opatření na zkrácení této doby, mohlo by to naopak vyvolat paniku, že s českými finančními institucemi není něco v pořádku. Podobně jako návrh ČSSD zavést státní 100procentní garance vkladů (v současnosti za vklady ručí Garanční fond, do kterého přispívají všechny tuzemské banky). Vstup státu do bank je opravdu jen krajní řešení, v Česku navíc komplikované vzhledem k více než 95procentní zahraniční struktuře vlastníků. ČNB také nesignalizuje zájem o urychlování navýšení kapitálu finančních institucí. Státní intervence v této oblasti lze navíc odmítnout s odkazem na krach IPB, který měl být v režii vlády řešen „levně“, a přitom se prodražil na desítky až stovky miliard korun, arbitráže řešíme dodnes. Vliv na krizi: prohloubení nervozity, signál „něco není v pořádku“ Přímý rozpočtový dopad: Kapitálové vstupy do bank by mohly být v řádu desetin procent HDP až jednotek procent.

Shrnutí: Český finanční sektor je zdravý a podobné kroky by mohly v lidech vyvolat nedůvěru a paniku.

■ 19 ■


Zpružnit možnosti regulátora při restrukturalizaci problémové finanční instituce Rychlost restrukturalizace může být základním prostředkem pro omezení ztrát a ztrát důvěry klientů. Současná úprava je příliš komplikovaná. Realita: ČSSD neuvádí konkrétní kroky, jak by restrukturalizaci finanční instituce chtěla urychlit. Větší rizika v této oblasti panují spíše vzhledem ke střetu zájmů České národní banky. Po integraci dohledu nad celým finančním trhem do ČNB v dubnu 2006 totiž ČNB musí hlídat jak makroekonomické, tak mikroekonomické hledisko. Pokud se tedy nějaká finanční instituce dostane do potíží, stojí ČNB před dilematem, zda takové instituci pomoci (a zachovat tak stabilitu systému za cenu rostoucího morálního hazardu), nebo ji nechat padnout (a ohrozit tak stabilitu ve prospěch tržní disciplíny). ČNB nesignalizuje potřebu zpružnění možností regulátora. Vliv na krizi: V Česku se žádná finanční instituce do problémů v souvislosti s krizí nedostala. Mohlo by to naopak vyslat falešný signál budící paniku. Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Český finanční sektor je zdravý a podobné kroky by mohly v lidech vyvolat nedůvěru a paniku.

■ 20 ■


Umožnit přijetí ad hoc garance za vybrané závazky subjektu na návrh regulátora Nedoporučujeme přijetí plošných garancí. Na druhé straně by mělo být umožněno garantovat určité závazky subjektu, které činí obtíž. Může to ušetřit nákladný pád subjektu a uspořit peníze bankovních klientů či daňových poplatníků. Realita: Tento nástroj by se stal snadnou kořistí lobbistických skupin. Příklad IPB ukázal, že takové řešení není ideální. ČNB ani v tomto případě nesignalizuje, že by něco takového požadovala. Garance v současnosti mají smysl pouze v případě nefinančních firem, které se kvůli zvýšené nedůvěře bank nemohou dostat ani k provozním úvěrům. Finanční sektor je zdravý. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: záruky ve výši desetiny % HDP až jednotek HDP

Shrnutí: Český finanční sektor je zdravý. Deklarace možných státních garancí za závazky finančních institucí (bank) by mohla prohloubit morální hazard.

■ 21 ■


Umožnit případné přijetí státní garance za závazky Fondu pojištění vkladů Fond pojištění vkladů v současné době nemá zřejmou státní garanci, což by se v případě potřeby doplnění úvěrovými zdroji projevilo vyššími úrokovými náklady. Nelze přehlédnout ani psychologický efekt této garance. Realita: Ze zákona je již dnes stát povinen poskytnout Fondu pojištění vkladů úvěr na splacení jeho závazků. Státní garance je v této oblasti navíc asociální. Nechceme, aby všichni daňoví poplatníci (i ti nízkopříjmoví) ručili svými daněmi za vklady těch nejbohatších (v roce 2008 bylo zvýšeno pojištění vkladů na 50 tisíc eur). Zavedení garancí v současné době by mohlo navíc roztočit další kolo šíření paniky s mezinárodními dopady. Fond pojištění vkladů má podle poslední výroční zprávy ve finančních rezervách 8 miliard korun. Vliv na krizi: Žádný, Česko nemá se stabilitou finančního sektoru problémy. Přímý rozpočtový dopad: záruky ve výši desetiny % HDP až jednotek HDP

Shrnutí: Rozhodnutí o státních garancích by pouze zvýšilo obavy klientů o český finanční sektor. Mohli bychom se dočkat dalšího kola předhánění ve zvyšování garancí, jako jsme tomu byli svědky na podzim loňského roku, když s tímto začalo Irsko.

■ 22 ■


Konzultovat možnost zřízení veřejné instituce, která by mohla částečně přejímat úvěrové riziko Konzultovat technickou a právní možnost zřízení veřejné instituce, která by mohla za úplatu přejímat část úvěrového rizika klienta. Instituce podobného typu by mohla napomoci při řešení hlubší úvěrové krize. Realita: Založení obdoby České konsolidační agentury by bylo cestou zpět, zkušenosti nám dovolují tuto možnost zamítnout. V oblasti částečných garancí za úvěry (popřípadě úvěrů, které nepřímo poskytuje stát) již dnes existují instituce: Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), exportérům pomáhá Česká exportní banka, zemědělcům zase Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), kterým jsou preventivně posilovány zdroje. Vliv na krizi: nic nového nepřináší Přímý rozpočtový dopad: Záruky ve výši desetiny % HDP až jednotek HDP (záleží na rozsahu).

Shrnutí: ČSSD nic nového nepřináší. Takové instituce již existují a vláda jim navyšuje zdroje.

■ 23 ■


Otevřít více možností pro úvěrování z EIB Tato instituce navyšuje prostředky právě pro protikrizové programy. Je nutno ve spolupráci s regiony tyto prostředky efektivně užít. Realita: Nechť nové krajské rady ČSSD ukážou, zda dovedou vytvořit smysluplný projekt a získat na něj prostředky. Možnosti úvěrování z EIB jsou standardní součástí úvah o zajištění „vějíře zdrojů“ pro financování protikrizových opatření. Nesmyslné je zařazení tohoto bodu v oblasti „Opatření pro finanční sektor“. Vliv na krizi: ČSSD nic nového nepřináší. Přímý rozpočtový dopad: prakticky žádný (náklady na úvěr ve srovnání s jiným financováním)

Shrnutí: Úvěrování z EIB je standardní součástí protikrizových opatření. Jde ale spíše o způsob financování těchto kroků než samotnou pomoc ekonomice.

■ 24 ■


Monitoring finančních institucí a ad hoc zásahy ve spolupráci s ČNB Střízlivě vyhodnocovat situaci a přijímat institucionální změny a konkrétní opatření přiměřeně vývoji situace. Realita: To je jednou ze základních funkcí ČNB, do které by vláda neměla zasahovat, aby neohrozila nezávislost ČNB. ČNB nesignalizuje žádnou potřebu změn v této oblasti. Vliv na krizi: nic nového, pravomoc ČNB Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Český finanční sektor je zdravý. Navržené opatření je navíc v kompetenci České národní banky.

■ 25 ■


Zvyšovat kvalitu regulace Kvalita regulace není v přímém vztahu s jejím rozsahem, administrativní zátěž nikoho nikdy neochránila. Regulace musí být efektivní a lidé, kteří ji provádějí, musí mít vůli pracovat ve prospěch občana a kvalitního trhu. Realita: Velmi obecná, nic neříkající formulace. ČNB nesignalizuje žádnou potřebu změn v této oblasti. Regulace navíc musí vycházet z pravidel Evropské unie a mezinárodních dohod. Další kroky v oblasti globální regulace zřejmě přinese březnový summit G20. Na jiném místě dokumentu „ČSSD proti krizi“ se navíc sociální demokraté chválí, že v období své vlády „na finančním trhu samotném zavedli přiměřenou regulaci, vytvořili potřebné regulatorní orgány, které prováděly dozor přísněji a efektivněji s ohledem na vlastní negativní zkušenost“. Protiřečí si tak v tomtéž dokumentu. Vliv na krizi: nejasné opatření Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Hraběcí rada, každý chce samozřejmě kvalitní regulaci.

■ 26 ■


Prohloubit regulace na mezinárodní úrovni Existující spolupráce by měla získat vyšší kvalitu, sjednotit standardy a požadovat integraci dozoru a případně těsnou spolupráci s monetární autoritou v členských zemích EU. Realita: Ministerstvo financí bude prosazovat mezinárodní koordinaci regulátorů, ale nikoliv přenášení pravomocí na nadnárodní úroveň. Staví se také proti rozšiřování regulace například na ratingové agentury. Prohlubování regulace nemusí být tou správnou odpovědí na současnou krizi. Řada ekonomů považuje právě velkou regulaci za jeho příčinu. Například ve Spojených státech existuje více než desítka regulujících institucí, a přesto zde současná finanční krize vznikla. Pokud se „těsnější spoluprací s monetární autoritou“ myslí omezení nezávislosti Evropské centrální banky, mohlo by to mít dlouhodobé negativní důsledky (například v úspěšnosti boje s inflací). O možných trendech v regulaci bude jednat dubnový summit G20. Vliv na krizi: Spíše prevence před další krizí (je zde ale nebezpečí přeregulace). Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Prohlubování regulace současnou krizi nevyřeší a zřejmě ani nezabrání té příští. Více než o prohlubování regulace by se měl vést dialog o mezinárodní koordinaci a zjednodušení regulace (aby byla transparentnější pro účastníky trhu).

■ 27 ■

Fiskální opatření

■ 28 ■


Rekonstruovat (modifikovat) rozpočet na rok 2009 Rozpočet musí aktivně reflektovat skutečnost krize a musí v něm být zahrnuta potřebná protikrizová opatření a jim příslušné výdaje. Musí přiznat dosud utajovaný skutečný deficit. Realita: Vzhledem k vynikajícímu hospodaření českého státu v loňském roce (deficit státního rozpočtu jen něco přes 19 miliard korun) má vláda dostatečný manipulační prostor pro opatření proti krizi. Národní ekonomická rada vlády (NERV) již představila soubor opatření, jejichž dopad bude činit přibližně 2 procenta HDP. Vzhledem k úsporám z loňského roku navíc nebude muset Česko financovat svá opatření dodatečnou emisí dluhopisů. Proto nebudou tyto rezervy na krizové scénáře a opatření součástí státního rozpočtu na rok 2009, ale budou v pohotovosti ve státních finančních aktivech (SFA). Vláda (respektive Ministerstvo financí) aktualizuje rozpočet i prognózy v reakci na vývoj ekonomiky. Prognóza Ministerstva financí korigovala odhady růstu HDP směrem dolů v souladu s Českou národní bankou i předními bankovními domy. Vláda, respektive ministr financí, již v září 2008 při obhajobě státního rozpočtu na rok 2009 v Poslanecké sněmovně oznámil, že díky rychle postupujícím důsledkům hospodářské krize je nereálný růst, který byl na začátku legislativního procesu indikován na 4,8 procent. Nicméně že pokládá za vhodné tuto revizi udělat až na přelomu let 2008/2009, tj. v lednu na základě těch nejčerstvějších informací. Vláda tak 26. ledna schválila „variantní“ vývoj rozpočtu na rok 2009 při různých variantách vývoje ekonomiky. Vliv na krizi: Konkrétní opatření pomohou stimulovat ekonomiku. Přímý rozpočtový dopad: Úprava rozpočtu žádný dopad nemá, samotná opatření v rozsahu 2 % HDP.

Shrnutí: Ministerstvo financí již na podzim avizovalo, že k úpravě dojde začátkem roku. Nejde o žádné záměrné nadsazování prognóz, své předpovědi měnila směrem dolů i Česká národní banka a přední bankovní domy.

■ 29 ■


Obnovit daňovou progresi V krizi má kromě sociální soudržnosti daňová progrese významný stimulační význam, protože sklon ke spotřebě středních a nižších vrstev je mnohem vyšší než u nejbohatších pěti procent, které ve velkém inkasovaly efekt pravicové reformy. Realita: Stimulační význam má právě rovná sazba, která občany více motivuje a omezuje šedou ekonomiku. Nekonečné diskuse o progresivitě daně z příjmů fyzických osob navíc ztrácí na síle při pohledu na sociální pojistné, které je v podstatě rovnou daní a její podíl v rozpočtu je 4x větší než u DPFO. V případě ČSSD jde navíc (s pravděpodobností blížící se jistotě) o návrh na zvýšení daňové zátěže, což má obecně za důsledek snížení ekonomické aktivity nebo přechod aktivit do šedé ekonomiky, což by problém zpomalení růstu mohlo pouze prohloubit. Současná vláda snížila daně všem příjmovým skupinám, zvýšila jejich čisté příjmy, což zvýšilo spotřebu všech sociálních skupin. ČSSD po posledních volbách do Poslanecké sněmovny ve své Agendě 2010 uváděla, že „stálým cílem zůstává úroveň české složené daňové kvóty na výrazně nižší hladině, než je evropský průměr“. Vliv na krizi: negativní Přímý rozpočtový dopad: Zvýšení daní může vést ke snížení příjmů do rozpočtu (výsledný efekt pro rozpočet nulový, pro ekonomiku záporný).

Shrnutí: Zavedení progrese pouze omezí disponibilní příjmy obyvatel, a tím ještě více podváže poptávku. Naopak snížení daní pomáhá stimulovat ekonomiku. ČSSD v Agendě 2010 navíc sama vyzývala ke snižování daňové kvóty.

■ 30 ■


Zvážit dočasné snížení snížené sazby DPH Opatření stimuluje poptávku po převážně domácí produkci a zároveň viditelně pomáhá vrstvám, které jsou nejtíživěji zasaženy hospodářskou recesí. Prostor pro snížení se pohybuje v rozmezí jednoho až tří procentních bodů, s dobou snížení na jeden až dva roky. Realita: Později ČSSD návrh konkretizovala na snížení z 9 na 6 %. To by znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu 15 miliard korun. Takové opatření vyvolává časovou nekonzistentnost daňové politiky. Není jisté, zda by to nevedlo jen ke zvýšení marží prodejců či k deflační spirále, která by měla pro ekonomiku fatální důsledky. Dočasnost opatření navíc může způsobit skokový nárůst cen po ukončení „dočasnosti“ opatření. Daleko lepším nástrojem je snižování sociálního pojištění (snižování nákladů práce, spravedlivější distribuce efektů). Sám Jiří Havel (lídr kandidátky ČSSD pro volby do Evropského parlamentu) si přitom bere k srdci doporučení MMF, které snižování daní jako stimul vysloveně neuvádí. Na jedné straně tedy Havel snižování daní odmítá, na druhé je jejich zastáncem. V případě České republiky snížení nepřímých daní může podpořit odbyt spíše zahraničním subjektům než českým (vzhledem k otevřenosti ekonomiky). Ceny navíc klesají v řadě oborů i bez snižování daní. Neefektivnost snížení DPH se ukázala například ve Velké Británii. Vliv na krizi: minimální Přímý rozpočtový dopad: 15 miliard Kč

Shrnutí: Snižování nepřímých daní není v malé otevřené ekonomice tolik efektivní. Opatření je v rozporu s prohlášením Jiřího Havla, že snižováním daní se nepodaří ekonomiku podpořit.

■ 31 ■


Zastavit snižování odvodů sociálního pojistného Opatření destabilizuje veřejné finance, odvody se beztak relativně sníží díky zpomalení ekonomiky. Pro stimulaci ekonomiky má snížení odvodů zcela zanedbatelný význam, jestliže cena práce činí v ČR asi 28 % německé ceny práce, nemá posun o tři desetiny procenta ceny německé práce s ohledem na rozlišovací schopnost investičních modelů žádný význam. Též s ohledem na fakt, že v nákladech řady odvětví není zpravidla ani cena práce nejpodstatnějším faktorem. Změna výše pojistného se ve srovnání s nákladovými poměry Německa v průměru pohybuje pod jednou desetinou procenta… Realita: Snižování pojistného nemá působit na rozhodování firem v horizontu jejich strategických plánů (většinou 2 až 5 let). Má ulehčit firmám, které jsou v Česku nyní a čelí hospodářské krizi. Výše uvedená argumentace nás srovnává s Německem, ale my naopak chceme, aby nám podniky neodcházely dále na východ. Snížení pojistného znamená transparentní a proporcionální zvýšení čistých příjmů občanů. V jejich kapsách zbude navíc 18 mld. + 6 mld. (zaměstnanci + zaměstnavatelé). Zvláště zaměstnavatelé vítají tento krok, který jim uspoří náklady práce, sociální pojistné je totiž u nás jedno z nejvyšších ze zemí OECD. Nižší náklady práce znamenají tvorbu nových nebo uchování stávajících pracovních míst. Snížení pojistného by podle kvalifikovaných odhadů mohlo zachránit 50 až 70 tisíc pracovních míst. Vliv na krizi: negativní Přímý rozpočtový dopad: Stát by ušetřil na přímých výdajích 0,5 % HDP, ale v důsledku zvýšené nezaměstnanosti (růst dávek v nezaměstnanosti a snižování příjmů z daní) by mohl být efekt minimální až záporný.

Shrnutí: Zastavení snižování odvodů sociálního pojistného by podnikům zvyšovalo náklady práce, což by se podepsalo na masivnějším propouštění s veškerými vyplývajícími jevy (vyšší náklady na státní rozpočet, kriminalita,…). Naopak díky snížení pojistného budou moci firmy v řadě případů udržet své kmenové zaměstnance po dobu ekonomické stagnace.

■ 32 ■


Zastavit pokles daně z příjmu právnických osob … nejlépe na úrovni z roku 2006: Ze snížení daně mají v období hluboké recese prospěch zejména monopolistické struktury výroby a distribuce elektřiny, plynu, telefonie apod. Snížení této daně v tomto období žádný stimulační efekt nemá a ve srovnatelných zemích nižší daň není, takže daňová konkurence tu není argument. Snížení daně nemá krátkodobé efekty, které je nutno přednostně mobilizovat v tomto období. Realita: Naopak, plošné snížení daní představuje výrazný stimul. Není možné zanedbávat ani dlouhodobé efekty, i když jsou politici ČSSD krátkozrací. V ČR se i přes pokles sazeb daně z příjmů právnických osob inkaso zvyšuje. Pokles sazeb pro všechny je lepší než individuální investiční pobídky (jak to prováděla ČSSD), které podporují právě monopolistické struktury výroby na úkor ostatních daňových poplatníků. ČSSD navíc po posledních volbách do Poslanecké sněmovny ve své Agendě 2010 naopak vybízela ke „zjednodušení a zpřehlednění daňových zákonů tak, aby bylo možno omezením výjimek a odpočitatelných položek snížit některé daňové sazby, zejména pak u daně z příjmu právnických osob“. Později ČSSD návrh upravila a požaduje daň z příjmů na úrovni roku 2008 (tedy 21 %), a ne na úrovni roku 2006 (tedy 24 %). Opět tedy mění ČSSD názor ze dne na den. Vliv na krizi: negativní Přímý rozpočtový dopad: Může být negativní (zvýšení daně povede ke snížení inkasa).

■ 33 ■

Shrnutí: Podniky již počítají se schváleným snižováním daně z příjmů a zastavit teď tento proces by znamenalo zhoršení situace řady společností. V případě podniků bojujících o přežití by to mohl být poslední hřebíček do rakve. ČSSD navíc dříve uváděla, že je pro snižování DPPO.

■ 34 ■


Urychlit čerpání zdrojů z EU Dosud čerpané prostředky jsou minimální, jejich dynamizace by mohla zvýšit růst až o 3 procenta HDP. Vláda promarnila to, že ČSSD vymohla v Bruselu největší příslib financování na obyvatele v rámci současné finanční periody. Postup je nepřehledný, chaotický, často vítězí priority lobbistů nad objektivními zájmy státu. Nutno výrazně zjednodušit pravidla čerpání. Realita: Byly to vlády ČSSD, které nastavily komplikovaný systém 24 operačních programů, který nám nyní ztěžuje situaci při čerpání prostředků z fondů EU. Na rozdíl od Irska, kde mají 1 program. Systém zanechaný vládou ČSSD byl velmi nepropustný a nefunkční. Od roku 2006 se dramaticky urychlily práce na čerpání operačních programů, které jsou určeny pro malé a střední podniky i širší podnikovou sféru. Díky tomu bude celkové čerpání OPPP (Operační program průmyslu a podnikání) za roky 2004–2008 na úrovni 98 %, což je vynikající výsledek. Díky efektivnímu nastavení administrace projektu se podstatně zjednodušilo i čerpání z dnešního OPPI (OP podnikání a inovace. V roce 2009 posílí MPO výzvy z operačního programu, jejichž celková hodnota přesáhne 16,3 mld. Kč. To je o dvě třetiny více než původně plánovaných 9,5 mld. Kč. V příštím roce budou posíleny rozpočty programů Start (o 250 mil. Kč), Progres (o 850 mil. Kč), Záruka (o 850 mil. Kč), ICT v podnicích (o 500 mil. Kč), Potenciál (o 420 mil. Kč), Spolupráce (o 1250 mil. Kč), Prosperita (o 2000 mil. Kč) a Školicí střediska (o 700 mil. Kč). Z těchto programů již letos MPO vyhlásilo výzvu v programu Záruka, které podnikatelům umožní získat záruku na bankovní úvěry od komerčních bank. Otevřen byl již také program Progres, ze kterého mohou podniky získat záruky na úvěr i na investičně rozvojové projekty. Pro obě vyhlášené výzvy MPO uvolnilo 2,5 mld. Kč. Česku v současnosti pomáhá také oslabující koruna, která zvyšuje v přepočtu na korunu čerpané částky. V loňském roce navíc Česko obdrželo z EU rekordní 22,8 miliardy korun.

■ 35 ■

Zdroj: iHNed.cz Vliv na krizi: již v běhu Přímý rozpočtový dopad: miliardy Kč

Shrnutí: Komplikovaný systém čerpání nastavila vláda ČSSD. Současná vláda čerpá z EU rekordní částky a čerpání dále urychluje.

■ 36 ■


Podrobit revizi priority financované z programů EU Učinit nezbytné změny v rámci již přijatých programů ve prospěch naléhavějších potřeb, případně dle výsledků analýzy zkusit vyjednat přeskupení aktivit i v rámci přerozdělení mezi programy s vedením EU. Zvážit v takovém případě přesun do infrastrukturních a zelených investic. Realita: Revizi provedla vláda v roce 2006, kdy zmenšila roztříštěnost programů a vytvořila podmínky pro funkčnost, propustnost a flexibilitu. Programy OPPI jsou nastaveny na roky 2007–2013. Jedná se o dlouhodobé projekty, které nemají za cíl řešit krátkodobé problémy. Vláda je připravena posílit čerpání z programů zvyšujících konkurenceschopnost ČR. Navíc to byly vlády ČSSD, které nastavily komplikovaný systém 24 operačních programů, který nám nyní ztěžuje situaci při čerpání peněz z fondů EU. Na rozdíl od Irska, kde mají 1 program. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Kdyby vláda ČSSD nenastavila tak komplikovaně systém čerpání peněz z EU, nemusela vláda nic revidovat. K revizi už nicméně došlo v roce 2006, další revize by nepřinesla v boji s krizí žádné dodatečné efekty.

■ 37 ■


Zvýšit zdroje k provedení oprav a rekonstrukcí kapacit školství, zdravotnictví a sociální péče Opatření může zbrzdit krizi stavebnictví, které ztratí zakázkové krytí v druhé polovině roku. Zároveň odstraní kumulovaný dluh minulých období. Jde o práce, které by stejně musely být během pěti let provedeny, nyní by došlo jen k urychlení. Opravy jsou náročné na lidskou práci a došlo by tak k významnému snížení růstu nezaměstnanosti. Realita: Opatření by bylo účinné pouze tehdy, kdyby šlo o opravy a rekonstrukce, které by znamenaly urychlení již naplánovaných oprav a rekonstrukcí. Nesmí jít o „stavění hladových zdí“. Návrh ČSSD také neřeší časový horizont takového opatření. Po skončení takového opatření by se totiž mohly stavební firmy dostat do dalších problémů z důvodu poklesu státních zakázek. Krajské vlády ČSSD ale prozatím dělají přesný opak. Populistické úhrady zdravotnických poplatků stojí krajské rozpočty stamiliony korun, které měly původně směřovat právě do investic – rekonstrukce škol (Plzeňský kraj), letiště Mošnov (Moravskoslezský kraj), doprava (Středočeský kraj) nebo dokonce do protipovodňových opatření (Královéhradecký kraj). Vliv na krizi: krátkodobý Přímý rozpočtový dopad: zřejmě desetiny % HDP

Shrnutí: Relativně rozumný návrh. Záleželo by ale na konkrétním provedení a rozložení v čase. Politika krajských vlád ČSSD je ale přesně opačná.

■ 38 ■


Zvážit zastavení současných privatizačních aktivit Finanční krize utlumuje akviziční apetit téměř ve všech odvětvích, oživení zřejmě začne od veřejných utilit. Na akvizice jsou nyní velmi těžko dostupné úvěrové zdroje, hrozí cenová ztráta ve srovnání s prodejem v optimálním období. Privatizace by měla být proto žádoucí jen v opravdu dobře odůvodněných případech tam, kde bude významně stimulovat investiční aktivitu nebo minimalizovat ztráty. Realita: Vláda bude privatizovat jen v opravdu dobře odůvodněných případech tam, kde bude privatizace významně stimulovat investiční aktivitu nebo minimalizovat ztráty. Největší projekt – Letiště Praha – je i v době krize velmi lukrativní investicí, protože má jistou návratnost v dohledné době. U všech ostatních projektů může vláda použít brzdu – pokud se jí nebude zamlouvat výše nabízené částky, privatizaci zastaví. Příjmy z privatizace navíc mohou sloužit vládě právě k opatřením na boj s krizí. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: výpadek příjmů až 3 % HDP

Shrnutí: Pokud nebudou nabídky na odkup státních podniků dostatečné, může vláda privatizace zastavit. Privatizační příjmy ale mohou být použity také pro financování boje proti krizi.

■ 39 ■


Umožnit v následujících dvou letech zrychlené odepisování nových investic s výjimkou luxusních osobních aut, motocyklů, letadel a jachet Potřebujeme transparentní opatření, která by učinila investice přitažlivějšími pro podnikatelský sektor. Realita: Úvahy o urychlení odepisování investic jsou permanentní součástí vládních úvah o změnách v daňových zákonech. Návrh si protiřečí s protikrizovým opatřením ČSSD, ve kterém pochybují o smysluplnosti snižování podnikových daní. Důsledky pro firmy jsou totiž obdobné. Vliv na krizi: pozitivní Přímý rozpočtový dopad: Záleží na konkrétním opatření – do několika desetin % HDP.

Shrnutí: Urychlení odpisů má vláda dlouhodobě ve svých záměrech. ČSSD si ale v tomto protiřečí s bodem, kde požaduje zastavení poklesu podnikových daní.

■ 40 ■

Odvětvová politika

■ 41 ■


Posílit kapitál Českomoravské rozvojové a záruční banky Posílení kapitálu ČMZRB a tvorba nových programů zaměřených na podporu drobného a středního podnikání by měly zvýšit šance na udržení středního podnikatelského stavu. Realita: Vláda již kapitál ČMZRB posílila. Stát ponechá svou letošní dividendu z ČMZRB ve výši 0,5 mld. Kč v této bance. Suma bude využita na poskytování záruk na provozní úvěry, jejichž objem, poskytovaný komerčními bankami, se v reakci na zpomalení ekonomiky snižuje. V souvislosti s potřebou tlumit negativní dopady zpomalující se ekonomiky chce MPO využít podpůrné programy spravované ČMZRB a vyčlenit dostatečný objem prostředků na jejich finanční pokrytí. V současné době MPO připravuje nové výzvy k programům ZÁRUKA a PROGRES, které budou koncipovány tak, aby co nejlépe odpovídaly situaci na trhu a pokrývaly potřeby MSP (malé a střední podniky). Cílem programů bude usnadnit cestu MSP k bankovním úvěrům, a to investičním i provozním. Prostředky na profinancování připravovaných programů budou použity ze strukturálních fondů (OPPI – Operační program podnikání a inovace) a z národních zdrojů (Obrátkový fond PHARE, splátky úvěrů poskytnutých v minulých letech ČMZRB, část dividend ze zisku ČMZRB náležející státu). Celková částka vyčleněná na podpůrné programy administrované bankou činí cca 4 mld. Kč. Vliv na krizi: pozitivní Přímý rozpočtový dopad: 4 mld. Kč (vládní řešení)

Shrnutí: Vláda již kapitál ČMZRB navýšila.

■ 42 ■


Posílit kapitál České exportní banky Posílení kapitálu ČEB a rozšíření programů zejména do méně tradičních teritorií by mělo pomoci najít odbyt pro období kontrakce trhů vyspělých zemí. Realita: Opět se ČSSD vlamuje do otevřených dveří. Vláda navýší základní kapitál České exportní banky o 1–2 mld. Kč, z toho neprodleně o 800 mil. Kč. Původně se uvažovalo o navýšení o 0,3 mld. Kč (říjen 2008). Navýšení základního kapitálu ČEB o 1 mld. umožní poskytnout státní podporu vývozu v objemu cca 25–35 mld. Kč. Bude moci být zvýšen limit úvěrové angažovanosti na 1 klienta či ekonomicky spjatou skupinu o 40 %. Chystá se také změna zákona č. 58/1995 Sb. o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Změnu připravuje MPO. Předpokládaná účinnost je od poloviny roku 2009. Změna zákona umožní, aby státem podporované úvěrování vývozu poskytovaly i komerční banky prostřednictvím tzv. mechanismu vyrovnávání úrokových sazeb. Tím se podstatě zvýší celková obslužnost financování českého exportu a zvýší se počet českých vývozců využívajících státem podporované financování vývozu. Vliv na krizi: pozitivní Přímý rozpočtový dopad: maximálně 2 mld. Kč (vládní řešení)

Shrnutí: Vláda již kapitál ČEB posílila. Návrh MPO navíc umožní, aby státem podporované úvěry mohly poskytovat i komerční banky.

■ 43 ■


Posílit kapitál EGAP Maximalizace dovolené podpory z hlediska pravidel světového obchodu a EU. Realita: Stejně jako u předchozích bodů ČSSD navrhuje opatření, které už je v běhu. Pojistná kapacita společnosti EGAP (Exportní a garanční pojišťovací společnost) bude navýšena ze 120 mld. na 150 mld. Kč, což umožní vyhovět všem požadavkům exportérů na pojištění vývozu se státní účastí. Dočasně se zvýší pojistné krytí všech typů pojištění vývozních úvěrů ze strany EGAP z 95 % na 99 %. Spoluúčast pojištěného se tak snižuje na 1 %, čímž se snižuje rizikovost exportu pro vývozce i financující banky. Kromě toho EGAP připravil celou řadu opatření zaměřených na přijímání nových rizik – nové druhy pojištění a zlevnění a administrativní zjednodušení již dříve nabízených druhů pojištění. Vliv na krizi: pozitivní Přímý rozpočtový dopad: maximálně jednotky miliard Kč

Shrnutí: Vláda již kapitál EGAP posílila. Zvýšila také dočasně pojistné krytí z 95 na 99 procent.

■ 44 ■


Revize postupu regulačních autorit a monopolních podniků ve stanovení současných cen elektrické energie a plynu V období dramatického poklesu světových cen energetických médií není obhajitelné dramatické zvýšení cen ani jejich vysoká hladina na českém trhu. Poškozuje to závažně konkurenceschopnost českého podnikání a má nezanedbatelný negativní sociální efekt. Realita: Energetický regulační úřad (ERÚ) je nezávislý orgán, který byl zřízen v roce 2001 za vlády ČSSD, aby byla cena energií stanovována nezávisle na politice. Pokud by do jeho činnosti stát začal zasahovat, vystavil by se hrozbě žalob ze strany poskytovatelů energií, případně Evropské komise. Při ERÚ vznikla komise na posouzení férovosti stanovení cen energií. Cena silové elektřiny se navíc stanovuje na burze, ERÚ pak stanovuje regulovanou složku ceny (přibližně polovina z koncové ceny). Argument ve prospěch status quo je ten, že když byla ropa za 150 USD, také nikdo nenavrhoval regulovat importéry ropy. V oblasti výroby elektrické energie navíc neexistuje firma, která by zde měla monopol, stejně jako v případě distribuce elektřiny. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: hrozba mezinárodních arbitráží

Shrnutí: Ceny energií určuje trh a nezávislý Energetický regulační úřad. Stát může pouze působit v rámci svého přibližně 2/3 podílu v ČEZ. Na podzim tak vláda přesvědčila management ČEZ, aby zvýšil cenu elektřiny pouze o cenu silové elektřiny a vzdal se celé své prodejní marže.

■ 45 ■


Aktualizovat energetickou politiku státu Provést aktualizaci uznávaného dokumentu s ohledem na soběstačnost a cenovou stabilitu. Podstatné je formulování vztahu k jaderné energetice a klasickým zdrojům elektřiny. Zpřesnění si žádá politika obnovitelných zdrojů. Realita: Vláda České republiky vytvořila Nezávislou energetickou komisi odborníků pod vedením profesora Václava Pačese, jejíž zprávu posoudila oponentní komise. Na základě výstupů těchto předních českých vědeckých, ekonomických a akademických kapacit zaslalo Ministerstvo průmyslu a obchodu do mezirezortního připomínkového řízení návrh Státní energetické koncepce, který je nyní podrobován celospolečenské diskusi. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Energetická politika státu je záležitostí na desítky let dopředu a její vliv na současnou krizi je mizivý. Vláda připravuje zcela novou Státní energetickou koncepci.

■ 46 ■


Posílit investice do životního prostředí V ČR je dlouhodobě dluh např. v čištění odpadních vod, zejména v menších obcích. Posílení zdrojů na zelenou infrastrukturu by částečně stabilizovalo stavebnictví a návazné obory. Začít konečně s čerpáním evropských zdrojů. Realita: Státní fond rozvoje bydlení vynaloží tento rok na zateplení panelových domů přes 4 mld. Kč, MPO spravuje program na úsporu energií Ekoenergie, národní program EFEKT apod. Jen na Eko-energii je v letech 2007–2013 vynaloženo 10 miliard korun. Vliv na krizi: mírně pozitivní Přímý rozpočtový dopad: jednotky miliard Kč

Shrnutí: Vláda prostřednictvím svých fondů i zdrojů z EU investuje do životního prostředí miliardy korun.

■ 47 ■


Oživit programy zateplování panelových domů a úspor energií Umožňuje racionalizovat hospodaření s energií a zároveň zvýšit poptávku po specifických pracovně náročných pracích. Kladný efekt na stabilizaci stavebnictví a zaměstnanost. Možnost čerpání zdrojů EU. Realita: ČSSD doplnila tento bod dodatečně, možná na základě výstupů z Národní ekonomické rady vlády, která navrhuje podpořit zateplování a ekologizaci veřejných budov, znovu spustit a urychlit program „Panel“ (zateplování panelových domů) a další investice směřující k energetickým úsporám. Vliv na krizi: mírně pozitivní Přímý rozpočtový dopad: jednotky miliard Kč

Shrnutí: ČSSD doplnila tento bod dodatečně, zřejmě na základě výstupů z vlády a ekonomické rady.

■ 48 ■


Uplatnit akcionářská práva v ČEZ Stimulovat urychlení obnovy tepelných zdrojů a přípravu dostavby jaderného zdroje. Jen urychlení přípravných prací může v ročním horizontu mobilizovat výdaje na úrovni stovek miliónů korun. Zároveň je možno v období recese získat budoucí dodávky stavebních prací a technologie za velmi příznivé ceny. Realita: Za vlády sociální demokracie nebyla podána EIA (studie posuzující vliv stavby na okolí) na Temelín. Za této vlády ano. 11. července 2008 podala společnost ČEZ oficiální žádost o posouzení záměru pod jménem „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín“ na Ministerstvo životního prostředí ČR, jehož zpracovatelem je společnost Ústav jaderného výzkumu Řež. Dokončení celého procesu EIA je plánováno na konec roku 2010. V tomto směru tedy nelze práce urychlit. „Velmi příznivé ceny“ při výstavbě jaderného zdroje by navíc ČEZ zřejmě nedosáhl, protože jaderná energetika zažívá celosvětovou renesanci a dodavatelé mají i v období hospodářské recese dostatek zakázek. V oblasti tepelných zdrojů ČEZ vyčkával na energeticko-klimatický balíček schválený v prosinci a nyní vyčkává na finální podobu Státní energetické koncepce. Jedná se o zásadní dokument, který pokrývá vývoj v oblasti energetiky až do roku 2050, a je zapotřebí jej podrobit pečlivé mezirezortní diskusi. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: ČEZ musí v oblasti obnovy tepelných zdrojů vyčkat na Státní energetickou koncepci. V oblasti jaderné energie nelze nic uspíšit, EIA bude hotová až koncem příštího roku.

■ 49 ■


Reformulovat systém investičních pobídek Potřebujeme systém, který by skutečně stimuloval investice a reinvestování zisků. Systém by měl být selektivní s ohledem na podporu koheze jednotlivých regionů a dále na podporu žádoucích směrů inovace, tj. směrem k „chytrému a zelenému růstu“. Realita: Minulý systém zavedený ČSSD vedl k dramatickému růstu závislosti českého průmyslu na automobilovém průmyslu, což se právě v době krize ukazuje jako chyba. Socialistické pobídky navíc vedly ke zvyšování rozdílů mezi jednotlivými regiony, což potvrdila studie Vysoké školy ekonomické v Praze. Investiční pobídky nyní směřují pouze do oborů s přidanou hodnotou, především do regionů s velkou nezaměstnaností. Minimální investice, při které lze získat pobídku, byla snížena z 200 na 100 milionů korun, v regionech s vyšší nezaměstnaností dokonce na 50 milionů korun. MPO připravilo změnu zákona o investičních pobídkách, která podporu státu ještě více nasměruje do oblastí, které mají pro ekonomiku nejvyšší přidanou hodnotu. Tuto změnu bude v prvním čtení brzy projednávat Poslanecká sněmovna. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Díky socialistickému systému pobídek zažije česká ekonomika v letošním roce zřejmě pokles. Navíc došlo k prohloubení rozdílů mezi regiony. Současná vláda naopak změnila pravidla pobídek ve směru podniků s vyšší přidanou hodnotou (hlavně technologická centra).

■ 50 ■


Zřídit restrukturalizační agenturu Připravit instituci, která by vyhodnotila, připravila a případně realizovala restrukturalizaci klíčových oborů i podniků ohrožených krizí s hlubokými dopady do českého hospodářství. Realita: Vznikl by další zbytečný úřad. Navíc podniky jsou dnes soukromé a stát nemůže do jejich činnosti mluvit. Když nebyl schopen podnik udržet nad vodou kvalifikovaný management, není důvod si myslet, že to dokáží úředníci. Státní zásahy v této oblasti by navíc mohly způsobit dlouhodobou deformaci trhu. Při další krizi by se to mohlo projevit jako fatální, podobně jako v systému „socialistických“ investičních pobídek. Vliv na krizi: prakticky žádný Přímý rozpočtový dopad: náklady v řádu stovek milionů Kč

Shrnutí: Zbytečný úřad v dlouhodobém horizontu pouze deformující trh.

■ 51 ■


Stabilizovat české zemědělství a potravinářský průmysl V krizovém období je nutno očekávat ohrožení českých výrobců výprodeji zahraničního zboží. Na to je nutno reagovat zvýšenou antimonopolní aktivitou, dotační a poptávkovou politikou. Je nutno vyjednat výjimky v rámci EU, jinak dojde k likvidaci českých výrobců diskvalifikovaných nižšími dotačními zdroji společenství. Realita: Není jasné, jak může antimonopolní aktivita zabránit snižování zahraničních cen. Výraznější zásahy do zemědělství typu protekcionistických opatření by mohlo být v rozporu se Společnou zemědělskou politikou. Vyjednávání výjimek v rámci EU není triviální, zvlášť v období krize, kdy by chtěl výjimky každý. Čeští zemědělci mohou nyní děkovat za českou korunu, která v současnosti zdražuje dovážené potraviny ze zahraničí. Vliv na krizi: prakticky žádný Přímý rozpočtový dopad: Intervenční nákupy a dotace by mohly být v řádu miliard Kč.

Shrnutí: Tendence k protekcionistickým opatřením. Českým zemědělcům nyní v konkurenceschopnosti pomáhá především oslabující koruna.

■ 52 ■


Posílit ekonomickou diplomacii Posílení veřejných zdrojů a iniciativy k získání zakázek pro české podniky, důsledná obrana zájmů českých exportérů u mezinárodních institucí. Realita: Vláda již toto opatření realizuje. Jde o vládou schválený materiál o ekonomické diplomacii, jehož cílem je sjednocení marketingové prezentace ČR trpící roztříštěností a resortismem. V čele moderní ambasády musí být velvyslanci s manažerskými schopnostmi, dobrými styky s médii a znalostí místních podmínek, udržení či zřízení ambasád v ekonomicky perspektivních oblastech, podpora velkých společností, ale i malých firem. Dále prostřednictvím navýšení prostředků na veletrhy a výstavy. Na podporu účasti českých firem na zahraničních veletrzích a výstavách MPO standardně vynakládá 100 mil. Kč ročně. V první polovině roku 2009 bude ovšem nastartován nový projekt podpory z evropských fondů, který celkovou sumu navýší o dalších 150 mil. Kč na čtvrt miliardy. Navíc došlo ke sloučení zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest a připravuje se sloučení těchto agentur do jediné. Vliv na krizi: mírně pozitivní Přímý rozpočtový dopad: stovky milionů Kč

Shrnutí: Vláda již navýšila prostředky v této oblasti na více než dvojnásobek, spustila i řadu dalších opatření.

■ 53 ■

Sociální ochrana a stimulace

■ 54 ■


Zavést „novomanželské“ půjčky Zavést půjčky pro mladé páry (limit 35 let) do výše 100 tisíc Kč s procentní bonifikací úroku státem a s možným odpisem stanovené částky při narození dítěte. Umožňuje zvednout poptávku až o 1 % HDP ročně bez větších nároků na veřejné zdroje. Obrovský pákový efekt. Realita: Odhad zvýšení HDP o 1 % je přehnaný. Není důvod zde předpokládat „obrovský pákový efekt“. V případě přímého dopadu by to odpovídalo situaci, kdy by si tuto půjčku vzalo 380 tisíc manželských párů, což je absolutní nesmysl. Zvlášť za situace, kdy banky omezují své úvěrové aktivity a úrokové sazby jsou vysoké. Ministerstvo pro místní rozvoj navíc již podobné půjčky poskytuje ve formě příspěvků k hypotéčnímu úvěru pro osoby mladší 36 let. Od letošního února činí tento příspěvek 1 procentní bod. Vliv na krizi: minimální Přímý rozpočtový dopad: stovky milionů Kč

Shrnutí: Téměř duplikuje stávající systém příspěvků na hypotéční úvěry pro mladé. Novomanželé totiž potřebují peníze právě na bydlení.

■ 55 ■


Zavést studentské půjčky Zavést půjčky na bázi stavebního spoření rozšířením účelovosti stávajícího spoření a z něj poskytovaných půjček. Podpora poptávky, silný pákový efekt. Realita: Systém studentských půjček řeší Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci takzvané Bílé knihy terciárního vzdělávání. Každý vysokoškolák bude mít podle tohoto dokumentu nárok na základní studentskou půjčku. A nezáleží na tom, jestli studuje prezenční nebo kombinovanou formu studia. Půjčka by měla být poskytována do výše třiceti procent průměrných životních nákladů v průběhu studia. Vliv na krizi: minimální Přímý rozpočtový dopad: stovky milionů Kč

Shrnutí: Studentské půjčky řeší v komplexní reformě školství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

■ 56 ■


Zvýšit sociální stipendia Reagovat na zhoršení podmínek rodičů a ztíženou možnost přivýdělku studentů. Vedlejším efektem je zvýšení poptávky. Realita: Sociální stipendia slouží právě jako „vestavěný stabilizátor“ při zhoršení finanční situace rodin. Pokud má rodič nárok na přídavek na dítě, má student nárok na sociální stipendium ve výši odpovídající dvojnásobku přídavku na dítě, minimálně tedy na 1.620 korun. Toto stipendium se navíc nezapočítává do příjmů rodiny pro výpočet sociálních dávek. Vliv na krizi: minimální Přímý rozpočtový dopad: stovky milionů Kč

Shrnutí: Sociální stipendia právě odráží zhoršení finanční situace rodičů. V období stagnujících cen není důvod jej navyšovat.

■ 57 ■


Zvyšovat sociální minima Je zapotřebí citlivě posouvat hranice minimálních příjmů, ať už jde o minimální mzdy, sociální či existenční minima. Nezaměstnanost nyní ohrožuje ty, kdo celý život poctivě pracovali, ohrožuje standard jejich rodin, hrozí ztráta bydlení. Realita: Nezaměstnanost poctivě pracujících nemá se sociálními minimy nic společného. Udržení standardu jejich rodin mají na starosti podpory v nezaměstnanosti. Sociální dávky mají za cíl zajistit dostatek prostředků k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Vzhledem k tomu by se jejich zvyšování mělo odvíjet od cenové hladiny, což v období inflace směřující k nule postrádá smyslu. Zvyšování minimálních mezd by vedlo k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti – firmy by si nemohly dovolit platit víc, a proto by takového zaměstnance raději propustily. Později ČSSD navrhla také zvýšit přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. Jde ale pouze o zneužívání krize k propagaci vlastního volebního programu. Krizi to samozřejmě nevyřeší. Vliv na krizi: Minimální, dlouhodobě může být negativní (lidé ztrácí motivaci hledat si práci). Přímý rozpočtový dopad: zvýšení přídavku na dítě 3 miliardy Kč, zvýšení příspěvku na bydlení 0,5 miliardy Kč

Shrnutí: V období stagnujících cen není důvod sociální minima navyšovat. V případě zvýšení minimální mzdy dojde k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti.

■ 58 ■


Zvýšit starobní důchody Namísto snižování odvodů pojistného na sociální pojištění užít prostředky na zvýšení důchodů. To řeší nejen napjatou sociální situaci důchodců, ale též má zcela bezprostřední efekt na stimulaci spotřeby. Vyplatit letos jednorázovou kompenzaci krizových dopadů na domácnost důchodců z mimořádné dividendy ČEZ. Důchodci ztrácí možnost přivýdělku. Realita: Bylo to období vlády sociální demokracie, kdy starobní důchodci ve většině let nedosahovali reálně ani důchodu z roku 1989. V roce 2009 dosáhne reálná hodnota průměrného důchodu nejvyšší úrovně od roku 1989, zárověň se zastavil propad poměru výše důchodů k průměrné mzdě. Průměrná výše starobního důchodu přesáhne v roce 2009 částku 10.000 Kč. Zásadní je ale pro důchodový systém důchodová reforma, na které ČSSD odmítá spolupracovat. Dříve některé její body sama podporovala, nyní se kvůli své opoziční pozici staví ke všem vládním návrhům zády. Později ČSSD návrh specifikovala na vyplacení mimořádného 13. důchodu v listopadu ve výši 2.400 Kč. Jde ale pouze o populistické gesto, protože důchodci patří mezi skupiny obyvatel, kteří nejsou (vlivem stagnace cen) krizí postiženi.

■ 59 ■

Vliv na krizi: minimální Přímý rozpočtový dopad: 6,5 miliardy Kč

Shrnutí: Současná vláda zvyšuje důchody rychleji, než to činila ČSSD. Téměř veškeré reformní úsilí v oblasti důchodů ČSSD bojkotuje.

■ 60 ■


Zvýšit platy ve veřejné sféře Jsme rádi, že i vláda už našla pochopení pro náš požadavek pro zvýšení platů veřejných zaměstnanců. Upozorňujeme však na potřebu distribuce těchto zdrojů především středně a nízkopříjmovým zaměstnancům. Jde o kompenzaci toho, že v minulém období vláda rovnou daní dramaticky přidala nejvyšším platovým skupinám. Přidání středně a nízkopříjmovým zaměstnancům také více stimuluje spotřebu. Realita: Rovnou sazbou daně pomohla vláda všem příjmovým skupinám. Od letošního ledna vzrostly platy ve státní sféře o 6,6 procenta, což při praktické stagnaci cen v letošním roce vykompenzuje reálný pokles v minulém roce. Ještě razantnější zvýšení by ohrožovalo dlouhodobou stabilitu státního rozpočtu, protože platy státních zaměstnanců jsou mandatorním výdajem a jde tak prakticky o trvalé opatření. Vliv na krizi: mírně pozitivní Přímý rozpočtový dopad: miliardy Kč

Shrnutí: Současná vláda zvýšila platy ve státní sféře o 6,6 procenta. Další zvyšování by bylo hazardem se stabilitou veřejných financí vzhledem k mandatorní povaze takových výdajů.

■ 61 ■


Zavést paušální náhrady pro pedagogy Zavést částečnou paušální náhradu za splněnou povinnost pedagogů škol v domácím připojení k internetu a dosažitelnosti mobilním telefonem. Opatření by zvyšovalo motivaci učitelů k užívání internetu v domácí přípravě a komunikaci se žáky a zaměstnavatelem, umožňovalo by kontrolu plnění pracovních povinností. Efekt dále v iniciované poptávce a zavádění internetu. Realita: Několik variant opatření na podporu práce učitelů přes internet už Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo loni v říjnu. Podobně Národní ekonomická ráda vlády navrhuje podpořit realizaci projektu „Internet pro všechny“ a více rozvinout takzvaný homeworking, což může pomoci zpružnit trh práce. Vliv na krizi: mírně pozitivní Přímý rozpočtový dopad: stovky milionů Kč

Shrnutí: Podobné opatření již navrhlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na podzim.

■ 62 ■


Jednorázově zvýšit platy nepedagogických pracovníků ve školství Poměrně malými prostředky lze stabilizovat kvalitní práci v rámci školství. Zároveň kompenzovat dlouhodobou nespravedlnost v odměňování. Realita: Nepedagogičtí pracovníci ve školství dostanou přidáno od května tohoto roku, jak už avizoval ministr školství Ondřej Liška v prosinci. Vliv na krizi: mírně pozitivní Přímý rozpočtový dopad: stovky milionů Kč

Shrnutí: Již v prosinci ministr školství Ondřej Liška avizoval zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům ve školství.

■ 63 ■


Přijmout dlouhodobý politický mzdový program pro platy ve zdravotnictví, sociálních službách a školství Stabilizovat obory přiměřenou platovou perspektivou. Zároveň stimulovat spotřebu. Realita: Vláda jasně deklarovala, že její prioritou je školství. Od letošního roku si tak učitelé polepší až o 10 procent. Dlouhodobý politický mzdový program by nutně podléhal politickým cyklům. Muselo by tedy dojít k politické shodě napříč stranami a vzhledem k politice nulové tolerance ze strany ČSSD by to bylo značně obtížné. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Pracovníci ve školství si letos polepší až o 10 procent.

■ 64 ■


Zavést zvláštní podpory hypoték pro mladé učitele a lékaře ve vybraných regionech V řadě regionů chybí klíčoví pracovníci a jejich stabilizaci by pomohlo vlastní bydlení. Státní podpora v podobě částečného příspěvku k úhradě úroku či garance pro tuto vrstvu by byla omezena na dobu výkonu zaměstnání v regionu. Realita: Hypotéky podporuje již Ministerstvo pro místní rozvoj ve formě příspěvku k hypotečnímu úvěru pro osoby mladší 36 let. Od února tohoto roku činí tato podpora 1 procentní bod. Vytvářet podobný program s omezením na určité profese nebo regiony by zřejmě postrádalo smyslu. Navíc by to mohlo způsobit další problémy s nepružným trhem práce – lidé by byli uvázáni na konkrétní region. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: stovky milionů Kč

Shrnutí: Ministerstvo pro místní rozvoj přispívá mladým lidem do 36 let na úroky z hypoték. Omezování na určitý region by ještě více omezilo flexibilitu trhu práce.

■ 65 ■


Zrušit poplatky ve zdravotnictví Zrušení poplatků přináší okamžité zvýšení spotřeby o cca 5 miliard korun ročně, především u středně a nízkopříjmových vrstev. Realita: Přibližně polovina z těchto 5 miliard prostřednictvím tzv. odpočtu snižuje ceny léků. Zavedením poplatků za položku na receptu tak mohly jít ceny a doplatky na léky směrem dolů. V případě zrušení poplatků budou léky dražší a doplatky vyšší. Řešení prostřednictvím krajských dotací už své ovoce přineslo: soudní spory, možné arbitráže, chaos v lékárnách, krachy některých z nich, administrativa navíc a v neposlední řadě dlouhé fronty naštvaných pacientů. Regulační poplatky zamezily plýtvání, což může být odhadem také 5 miliard, které mohly zdravotní pojišťovny postupně přesouvat ve prospěch nejvíce nemocných, např. na onkologická centra. Dnes se již nikdo vážně nemocný nemusí bát, že se nedostane k nejmodernější péči jenom proto, že není dost peněz a že jsou zavedeny limity a jiná omezení. Zrušení poplatků nebude mít žádný vliv na spotřebu, ale ohrozí dostupnost drahé péče pro vážně nemocné, naruší finanční stabilitu českého zdravotnictví a může vést k zadlužování, prodlužování platebních termínů zdravotních pojišťoven, zhoršení ekonomické situace tisíců zdravotníků a jejich rodin atd. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: výpadek ve zdravotním systému (10 mld. Kč)

Shrnutí: Zrušení poplatků nebude mít žádný vliv na spotřebu, ale ohrozí dostupnost drahé péče pro vážně nemocné a naruší finanční stabilitu českého zdravotnictví.

■ 66 ■


Zkvalitnit následnou péči ve zdravotnictví V následné péči je dnes slabina zdravotnictví, nemocní lidé zde často přežívají v nedůstojných podmínkách a s ekonomicky minimalizovanou péčí pod hranicí zdravotnického optima. Nutno zvýšit prostředky, kontrolu kvality péče a stabilizovat personál odborným růstem a platovou stimulací. Nad kvalitou těchto zařízení dnes naříká i pravicový tisk. My říkáme, že špatná kvalita souvisí i s fetišem tvorby desítek miliard rezerv zdravotních pojišťoven. Chceme tyto peníze utratit za kvalitní péči o spokojeného pacienta. Realita: Tato teze nepočítá s kvalitou zdravotních služeb. Jak to, že dnes existují, a to za stejných finančních podmínek, vysoce kvalitní i mizerná zařízení dlouhodobé péče? Rozdat peníze bez rozmyslu a bez ohledu na kvalitu umí každý, ale důležité je distribuovat tyto peníze podle kvality jednotlivých zařízení a podle struktury a náročnosti pacientů, o které se starají. Navíc vyhláška Ministerstva zdravotnictví počítá s navýšením plateb v sektoru péče o dlouhodobě nemocné v průměru o 7 %, u psychiatrických léčeben v průměru o 13 %. Na účtech zdravotních pojišťoven neleží žádné zbytečné „desítky miliard“ korun, které by měli marnotratní politici vyhodit z okna. Je tam možná rezerva na jeden měsíc, a to máme před sebou ekonomickou krizi a zcela jistě vyšší nezaměstnanost, a tedy nižší příjmy do zdravotního pojištění. Malá rezerva plus poplatky tvoří finanční polštář, který dává veřejnému zdravotnímu pojištění jako jedné z mála oblastí našeho hospodářství naději, že bez úhony přežije rok 2009, což znamená nejen navýšení plateb pro zdravotníky a zdravotnická zařízení, a také garanci dosavadní vysoké úrovně zdravotní péče o obyvatele České republiky. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: desítky miliard Kč

Shrnutí: Ministerstvo zdravotnictví počítá se zvýšením plateb v sektoru péče o dlouhodobě nemocné v průměru o 7 %, u psychiatrických léčeben v průměru o 13%. Veřejné zdravotní pojištění je jednou z mála oblastí, které mají díky finanční rezervě naději přežít letošní rok bez úhony.

■ 67 ■


Zachovat stravenky a zvážit dočasné zavedení podobných instrumentů Stravenky patří k nástrojům, které zvyšují spotřebu a jejich zrušení bude znamenat další a nyní až fatální kontrakci poptávky v sektoru obchodu a služeb. Princip poskytování poukazů na zboží a služby je možno využít ke stimulaci poptávky i v dalších oblastech. Realita: ČSSD ve své Agendě 2010 vybízela k omezení daňových výjimek, nyní jejich počet chce zase zvyšovat. Zaměstnanci budou muset jíst tak jako tak, kontrakce poptávky nebude jistě fatální. Nejlepší možností jak stimulovat poptávku je nechat jim v peněženkách více peněz, ne jim poskytovat další a další poukazy, které znamenají pro všechny jen administrativní náklady. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: 3 miliardy korun + další za jiná opatření

Shrnutí: Jde o populistický krok, který nebude mít na průběh hospodářské krize žádný dopad. Zavádění dalších instrumentů podobných stravenkám by zvýšilo administrativní náklady státu, podniků i občanů.

■ 68 ■


Zpomalit deregulaci nájemného Je nutno snížit sociální dopady v krizovém období a stimulovat okamžitou poptávku ve prospěch všech, a nikoli na úkor úspor úzké skupiny. Realita: Není jasné, jak může zpomalení deregulace nájemného stimulovat okamžitou poptávku ve prospěch všech. Každopádně zpomalení deregulace nájemného deklaroval už na podzim tehdejší ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, začátkem roku se k tomu přihlásil i jeho nástupce Cyril Svoboda. Chce se ale zaměřit pouze na města, kde by byl jinak nárůst regulovaného nájemného citelný. ČSSD později návrh konkretizovala. Na svém „turné proti krizi“ navrhovala rozdělit zvýšení nájmů pro roky 2010 až 2012 na třetiny (místo jednorázového zvýšení v roce 2010). Ve své tiskové zprávě zase navrhla jiné řešení – zvýšit nájmy v roce 2010 maximálně o 10 procent a v letech 2011 a 2012 o 8 procent. Opět tedy ČSSD mění názory ze dne na den. Vliv na krizi: žádný (prosté přerozdělení) Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: O zpomalení deregulace mluví Ministerstvo pro místní rozvoj už měsíce. Vliv na krizi je veskrze žádný.

■ 69 ■


Zahájit přípravu programu stavby malometrážních sociálních bytů Ve spolupráci s kraji, obcemi a městy iniciovat stavbu nájemního bydlení, která by sociálně řešila problémy mladých rodin, ztráty bydlení apod. Realita: Kraje, města a obce si výstavbu sociálních bytů řeší ve své kompetenci v rámci svého územního plánování. Stát v této oblasti pomáhá lidem, kteří se dostanou do finanční tísně příspěvkem na bydlení. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: stovky milionů Kč až miliardy Kč (z rozpočtů samosprávných celků)

Shrnutí: Kompetence krajů, měst a obcí.

■ 70 ■


Zpracovat návrh programu řešení problémů nesplácených hypoték Řada rodin bude čelit problému ztráty bydlení při ztrátě příjmů. Nutno hledat citlivou formu restrukturalizace závazků či výměny bydlení. Realita: V České republice dosud nijak výrazně nevzrostl podíl takzvaných delikventních hypotéčních úvěrů (které nejsou řádně a včas splácené). Jednotlivé banky, které poskytují hypotéční úvěry, uvádí většinou hodnoty mezi 1 a 2 procenty takových úvěrů. Restrukturalizaci závazků si může každý klient dojednat s bankou individuálně. Stát by měl velice opatrně vážit případné kroky v této (dosud bez problému fungující) oblasti. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Češi nemají se splácením hypoték větší problémy. Stát by měl být v této oblasti velice opatrný, aby nezvyšoval morální hazard bank.

■ 71 ■


Zvýšit zdroje pro veřejné práce a jejich kombinaci s rekvalifikací Podstatné pro zachování pracovních návyků, prevence dlouhodobé nezaměstnanosti. Možnost využít prostředky z Evropského sociálního fondu. Realita: Již nyní mají obce a města možnost využít dvou institutů – veřejně prospěšných prací a takzvané veřejné služby. V prvním případě si může zaměstnavatel podat žádost na ÚP, a ten mu poté vyplácí při schválení této žádosti příspěvek. Jedná se o práce převážně sezónního charakteru zaměřené na úklid v obcích, údržbu zeleně a komunikací atd. Pokud nezaměstnaný odmítne na této pozici pracovat, přijde o část sociálních dávek. V případě veřejné služby může obec požadovat po dlouhodobě nezaměstnaných odpracování alespoň 20 hodin měsíčně. Tato možnost má sloužit právě pro zachování pracovních návyků. Vzhledem k narůstající nezaměstnanosti lze předpokládat i větší využívání těchto institutů ze strany obcí. MPSV v nejbližší době spustí nové projekty čerpající peníze z Evropského sociálního fondu, které napomohou k udržení zaměstnanosti. Zaměstnavatelé mohou získat finanční prostředky na realizaci vzdělávacích kurzů pro své zaměstnance. Vliv na krizi: prakticky žádný Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Řeší až důsledky krize. Již nyní mají obce a města možnost využívat veřejných prací.

■ 72 ■


Dočasně prodloužit výplaty podpory v nezaměstnanosti s ohledem na délku předchozího zaměstnání Prodloužení podpory až na 9 měsíců pro ty, kdo před tím nepřetržitě 3 roky pracovali a řádně odváděli pojistné. Realita: Jde o kontroverzní návrh, se kterým někteří ekonomové souhlasí, ale většina jej odmítá. Prodloužení podpory v nezaměstnanosti může zmírnit pokles životní úrovně propuštěných, ale na druhou stranu nejsou nezaměstnaní tolik motivováni hledat si novou práci. Dlouhodobá nezaměstnanost je přitom jednou z největších bolestí české ekonomiky. Později ČSSD specifikovala návrh na zvýšení podpory v nezaměstnanosti na 80 % a prodloužení její výplaty na 6 resp. 9 měsíců (podle věku). Vliv na krizi: prakticky žádný Přímý rozpočtový dopad: 2 miliardy Kč

Shrnutí: Vzniká nebezpečí ztráty pracovních návyků a narůstání dlouhodobé nezaměstnanosti.

■ 73 ■


Revidovat zelené karty Vzhledem ke změněné situaci na trhu práce pozastavit či výrazně modifikovat přístup nekvalifikované práce ze zemí mimo EU. Realita: Systém zelených karet je samoregulovatelný. Je založený na poptávce tuzemských firem po pracovní síle, nikoli na poptávce zahraničních pracovníků po práci v České republice. Systém zelených karet navíc obsahuje pro situace jako jsou nyní určitou pojistku. O zelenou kartu totiž mohou žádat cizinci jen v případě pozice, kterou se nepodaří do 30 dnů obsadit českým občanem nebo občanem jiného členského státu Evropské unie. Vzhledem k možným rizikům vyplývajícím z komunit nezaměstnaných cizinců již Ministerstvo vnitra připravilo protiopatření. Stát zaplatí propuštěným cizincům letenku domů a ještě jim přidá 500 eur, celkově by mělo opatření vyjít na 60 milionů Kč. Po skončení krize se navíc cizinci budou moci bez obav vrátit do Česka. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: žádný

Shrnutí: Systém zelených karet v sobě má pojistku pro případy hospodářského útlumu. Riziko kriminality nezaměstnaných cizinců již řeší Ministerstvo vnitra.

■ 74 ■


Odmítnout převedení základního důchodového spoření do soukromých fondů V období nejvyšších rizik je zřejmá neadekvátnost takového postupu. Realita: Jedná se pouze o volební rétoriku, s krizí to nemá nic společného. MPSV navíc navrhuje v třetí etapě důchodové reformy pouze dobrovolné vyvázání 4 procentních bodů ze sociálního pojištění. K tomu si budou muset lidé přidat ještě 2 procentní body, což by mělo omezit spekulativní vyvazování. Z dlouhodobého hlediska jsou navíc soukromé fondy výnosnější než státní pilíř a nic na tom nezměnila ani současná krize. Neustálý odpor ČSSD k jakýmkoliv reformním krokům v oblasti důchodů může vést již za několik let k destabilizaci důchodového systému. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: dlouhodobě desítky miliard Kč

Shrnutí: Nemá nic společného s krizí. Vláda navrhuje dobrovolné vyvázání pouze malé části sociálního pojistného.

■ 75 ■


Restrukturalizovat současný systém penzijního připojištění Současný systém se přežil, stimuluje k malým úsporám a v poměru k nim generuje vysoké náklady. Realita: Tento bod prakticky stručně odpovídá druhé etapě důchodového systému. V rámci něj by měly vzniknout různě zaměřené penzijní plány (zaměřené na vysoký výnos, neutrální a zaměřené na nízké riziko), mělo by dojít k oddělení majetku akcionářů penzijních fondů a klientů, měly by obsahovat podněty k vyšším příspěvkům a také zvýšit participaci zaměstnavatelů. Vliv na krizi: žádný Přímý rozpočtový dopad: záleží na nastavení – miliardy Kč

Shrnutí: Prakticky odpovídá druhé etapě důchodové reformy. Tento návrh prosazuje vláda prakticky od svého vzniku.

■ 76 ■

Celkové shrnutí Návrhy ČSSD pro boj s ekonomickou krizí se v řadě případů vlamují do otevřených dveří. Řada z opatření je už v běhu od podzimu, řada z nich se už delší dobu plánuje (proexportní opatření, zrychlené čerpání peněz EU). Některé body s krizí prakticky nesouvisí (schválení Lisabonské smlouvy, zrušení zdravotnických poplatků…). Některá opatření mohou krizi ještě zhoršit (vyšší sociální pojistné, vyšší daň z příjmu právnických osob). Část navrhovaných bodů by mohla mít negativní psychologický efekt s následným rizikem panického chování lidí. V několika případech se body vůbec netýkají kroků vlády, ale ČNB, která je nezávislou institucí. Celkové náklady opatření by mohly stát na přímých nákladech minimálně 3 % HDP, v případě uplatnění různých státních garancí (fondu pojištění vkladů) by mohl být výsledný účet o řád výšší.

■ 77 ■

■ 78 ■

■ 79 ■

■ 80 ■

■ 81 ■

■ 82 ■

NÁVRHY tzv. PROTIKRIZOVÝCH OPATŘENÍ ČSSD. Důkaz nekompetentnosti aneb zvyšování daní, rozhazování miliard a prohlubování krize v režii ČSSD

Recommend Documents