Návrhu Územního plánu Smržov

Městský úřad Třeboň Odbor územního plánování a stavebního řádu Masarykovo nám. 20/I, 379 01 Třeboň  tel.: 384 341 212, e-mail: [email protected], www.mesto-trebon.cz č.j. METR 4232/2009 SaLe Spis. zn.: METR_S 3911 /2009 ÚPaSŘ Oprávněná úřední osoba: Ing. Lenka Samcová Ing. arch. Aleš Valder / tel. 602 429 898

(Na dodejku) V Třeboni 01.09.2009

Dle rozdělovníku Věc: Návrh Územního plánu Smržov

OZNÁMENÍ Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu, jako věcně, dle ustanovení § 10 zákona číslo 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a místně, dle ustanovení § 11, odst. (1), písm. b) správního řádu, příslušný úřad územního plánování, pořizující na základě § 6, odstavce (1), písmene c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, dále jen „Stavební zákon“, na žádost obce Smržov, okr. Jindřichův Hradec, Územní plán Smržov, oznamuje podle ust. § 50 stavebního zákona společné jednání o

Návrhu Územního plánu Smržov Společné jednání o Návrhu Územního plánu Smržov se uskuteční dne 06. října 2009 (úterý) v 9:30 hod pro dotčené orgány státní správy a sousední obce na Obecním úřadě obce Smržov. Dotčené orgány vyzýváme k uplatnění stanovisek a sousední obce k uplatnění připomínek, všichni ve lhůtě do 30 dnů ode dne společného jednání, tj. do 06. listopadu 2009. Doloží-li dotčené orgány nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůtu pro uplatnění stanoviska lze prodloužit nejdéle o dalších 30 dnů.

Ve lhůtě počínající dnem doručení tohoto oznámení a končící dnem 06.listopadu 2009 je možné se s Návrhem Územního plánu Smržov seznámit na Městském úřadě v Třeboni, odboru územního plánování a stavebního řádu, Masarykovo nám. 20/I, 1.patro, Třeboň, v pracovních dnech v pondělí a ve středu od 8:00 do 17:00 hodin, v úterý a ve čtvrtek od 8:00 do 14:00 hodin a v pátek od 8:00 do 12:00 hodin, nejlépe po předchozí telefonické domluvě (kontaktní osoba – Ing. Samcová, 384.341.212 a Ing.arch. Valder, 384.341.213), nebo v elektronické podobě na elektronické úřední desce MěÚ Třeboň, adresa: www.městotrebon.cz a na elektronické úřední desce obce Smržov, adresa: http://www.smrzovnluz.cz/ Ke stanoviskům podaným po této lhůtě se nepřihlíží. Při společném jednání bude k návrhu ÚP Smržov zajištěn odborný výklad projektanta.

Ing.Miroslav Roubal vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu MěÚ Třeboň

Rozdělovník DOSS a jiných organizací 1. Ministerstvo dopravy, nábř. Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 015 2. Ministerstvo kultury , Maltézské náměstí 471/1 74, 118 01 Praha 011 3. Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6 4. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Na Františku 32 , 110 15 Praha 01 5. Ministerstvo zdravotnictví, Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2 6. Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor Český inspektorát lázní a zřídel, Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2 7. Ministerstvo životního prostředí, Jeronýmova 1, České Budějovice 8. Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 110 10 Praha 10 9. Krajský úřad Jihočeského kraje odbor regionálního rozvoje, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice 10. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor ŹP,zemědělství, lesnictví, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice 11. Krajský úřad Jč.kraje, odbor KPC, U Zimního stadionu 1952, 370 76 České Budějovice 12. Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor dopravy, U Zimního stadionu 1982/2, 370 76 České Budějovice 13. Městský úřad Třeboň, odbor životního prostředí, Masarykovo náměstí 20/I, 379 01 Třeboň OŽP 14. Městský úřad Třeboň, odbor územního plánování a stavebního řádu – památková péče 15. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, Na Sadech 1858/25, 370 01 České Budějovice 3 16. Obvodní báňský úřad Příbram , nám. T.G.Masaryka 145/14, 26101 Příbram 1 17. Úřad pro civilní letectví,, letiště Ruzyně , 160 00 Praha 6 18. Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice, Teplého 1899/C, 530 02 Pardubice 19. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje úz. odbor J. Hradec, U Knihovny 1176/II, poš. Přihrádka 77, 377 01 Jindřichův Hradec 20. Okresní veterinární správa, Pravdova 837/II., 377 01 Jindřichův Hradec 21. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Senovážné nám. 9, 110 00 Praha 1 22. Státní plavební správa, Jankovcova 4, 170 00 Praha 7 23. Český telekomunikační úřad ČTÚ - odbor pro jihočeskou oblast, Žižkova tř. 1321/1 370 01, ČB 24. Státní energetická inspekce, územní inspektorát, Lipenská 19, 370 01 České Budějovice 1 25. Správa CHKO Třeboňsko, Valy 121, 379 01 Třeboň 26. Obec Smržov, Smržov , 378 16 Smržov 27. Obec Dolní Slověnice, Slověnice 29, 257 26 Slověnice 28. Město Lišov, 5.května 139, 373 72 Lišov 29. Obec Mazelov, Mazelov 40, 373 63 Ševětín 30. Obec Záblatí u Ponědráže, Záblatí, 378 16 Záblatí 31. Město Lomnice nad Lužnicí, nám. 5.května 130, 378 16 Lomnice nad Lužnicí 32. Město Třeboň, útvar tajemníka úřadu, Masarykovo nám. 20/I, 379 01 Třeboň 33. Architektonický ateliér Štěpán, Žižkova 12, 37122 České Budějovice

34. Město Třeboň, Masarykovo nám. 20/I, 370 01 Třeboň – útvar tajemníka 35. Městský úřad Třeboň, odbor ÚPaSŘ, oddělení komunikací, Masarykovo náměstí 20/I, 37901 Třeboň – ing. Peroutka 36. Ministerstvo zemědělství ČR, Pozemkový úřad, Pravdova 837/ II, Jindřichův Hradec 37. Pozemkový fond ČR, Pravdova 837, 37701 Jindřichův Hradec 38. Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast povodí Vltavy, pracoviště Jindřichův Hradec, Pravdova 837/II, 37701 Jindřichův Hradec 39. Národní památkový ústav, nám. Přemysla Otakara II. 34, 37021 České Budějovice 40. Centrum dopravního výzkumu, Thámova 7, 18600 Praha 86 41. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 42. Správa a údržba silnic Jihočeského kraje, Nemanická 10, 37001 České Budějovice 1 43. Policie ČR, Nádražní 567/ II., 377 01 Jindřichův Hradec 44. Policie ČR, Lannova 26 , 37074 České Budějovice 45. České dráhy, a.s., Nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 11015 Praha 1 46. Ředitelství vodních cest, Vinohradská 184 , 130 52 PRAHA 47. Povodí Vltavy s.p., závod Horní Vltava, Litvínovická sil. 5, 37121 České Budějovice 48. Povodí Vltavy s.p.,, Holečkova 8, 15000 Praha 5 49. LESY ČR s.p., Lesní správa Třeboň, Holičky 18, 37901 Třeboň 50. E.ON Česká republika, a.s., Lannova 16, 37001 České Budějovice 1 51. ČEPRO a. s, Dělnická 2, 170 04 Praha 4 52. Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s. divize J.Hradec, Jiráskovo předm. 622, 377 32 Jindřichův Hradec 53. JVS a.s., Severní 2264/8, 370 10 České Budějovice 3 54. O2 Telefonica Czech republic, Olšanská 55/5, 130 34 Praha 55. České radiokomunikace a.s., U nákladového nádraží 3144, 130 00 Praha 56. Agentura ochrany přírody a krajiny, nám Přemysla Otakara 34, 37021 České Budějovice 57. RWE Transgas, Net, s.r.o., V Olšinách 75/2300, 10098 Praha - Strašnice 58. Dial Telecom, a.s., Křižíkova 36a/237, 186 00 Praha 8 - Karlín 59. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 60. Správa železniční dopravní cesty, Stavební správa Plzeň, Purkyňova 22, 30602 Plzeň 61. Jihočeské muzeum, Dukelská 1, 37051 České Budějovice

Územní plán

SMRŽOV NÁVRH

TEXTOVÁ ČÁST

Územní plán Smržov Tento územní plán byl vydán usnesením Zastupitelstva obce Smržov č. ……………………………………….. ze dne…………………………………… Územní plán nabyl účinnosti dne ……………………………………………………

Pořizovatel

Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice

Listopad 2008 paré č.

1. Textová část územního plánu obsahuje a) vymezení zastavěného území ____________________________________ 3 b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ___________3 c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně _____________________________ 4 d) koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování ____________________________________________________ 6 e) koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod. ___________________________________ 9 f) stanovení podmínek pro využití ploch z rozdílným způsobem využití, s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popř. podmíněně přípustné využití těchto ploch, stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, (např. výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) ___ 25 g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit __ 33 h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo ________________________ 34 i) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ___________________________________________________ 34 Grafická část Výkres základního členění území Hlavní výkres Výkres VPS, opatření a asanací Detail koordinačního výkresu

2

1. TEXTOVÁ ČÁST a) vymezení zastavěného území Zastavěné území obce Smržov je vymezeno dle současného stavu zastavěných ploch a jejich využívání na základě průzkumů a rozborů a projednání zadání schváleného Zastupitelstvem obce Smržov. Pro obec Smržov nebyl dosud zpracován územní plán. Vymezení zastavitelných ploch je v souladu s vlastnickými parcelami, které jsou navrhovány pro účelovou zástavbu. b) koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Cílem územně plánovací dokumentace je stanovit rozvoj území ve smyslu stabilizace venkovské obce a jejího správního území. Obsahuje především návrh rozšíření obytných a výrobních ploch, společně s občanskou vybaveností a dopravně-technickou infrastrukturou, nacházejících se v zastavěném území a v navrhovaném zastavitelném území. Komplexně zpracovaný návrh je pro celé řešené správní území obce Smržov. Správní území, tj. katastrální území Smržov je součástí Třeboňské rybniční pánve a těžištěm katastrálního území prochází hranice Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Západní část katastrálního území obce je zalesněna, patří do rozsáhlého komplexu Velechvínského polesí a východní část katastrálního území tvoří rozsáhlá vodní plocha rybníka Koclířov. Bezlesí, tj. plochy ZPF a zastavěná území se nachází v těžišti (uprostřed) katastrálního území. Tyto plochy přímo sousedí s rozsáhlou vodní plochou rybníka Dvořiště (2. největší vodní plochy Třeboňské rybniční pánve). Územní plán Smržov vytváří předpoklady pro zabezpečení trvalého souladu všech přírodních a civilizačních hodnot území a obsahuje zastavěné, zastavitelné a nezastavitelné plochy, ke kterým navrhuje regulační podmínky. Cílem tohoto návrhu je zabezpečit trvale udržitelný rozvoj obce. Tento návrh v zastavěné i zastavitelné části dotváří původní strukturu zástavby, která je zcela funkční, obydlená celá obec nebo trvale podnikatelsky využívaná (areál zemědělské výroby). Zastavěné i zastavitelné území leží v těžišti katastru obce. Obec Smržov je zatížena průjezdní automobilovou dopravou a sice ze silnice III/1482 – přípojná silnice na silnici II/148 Lišov, Lomnice nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou (přípoj na I/34 obsluhující severozápadní část Třeboňské pánve). Průjezdní doprava v obci kde silnice III. třídy končí je z důvodu velké, sezónní rekreační frekvence do rozsáhlého území rekreační zástavby po obvodu rybníka Dvořiště. Současně je průjezdnost zvýšena pravidelným turistickým a hospodářským zájmem jako hlavní vstup do rozsáhlého komplexu lesů Velechvínského polesí, v jeho východní části. V těchto souvislostech jsou dále navrženy konkrétní místní propojení pro dopravně technické zabezpečení obslužnosti v obci a další rozvoj, týkající se obslužnosti ploch nezastavitelného území v rámci katastru obce Smržov. V zastavěném a zastavitelném území je vnitřní obslužnost rozšířena na plochy veřejných prostranství, plochy výroby jsou po obvodu svého území ve vztahu k dopravní obsluze odděleny pásem ochranné zeleně, obdobně ve vztahu k zastavitelnému území obce Smržov. V obci je trvalý zájem o výstavbu rodinných domů, který je řešen na plochách při východní a jižním okraji zastavěného území obce. Původní obestavění ulicového a návesního prostoru z dochovanou zástavbou historického členění usedlostí zůstává jádrem obce s významem centra a veřejného prostranství. Tyto prostory a tato zástavba jsou předmětem regulativů pro veřejná prostranství společně s dochováním původního vzhledu a proporcionality. V rámci obnovy některých krajinných prvků, vzniklých především činností člověka, jsou tyto začleněny jako součást územního systému ekologické

3

stability. Jedná se především o vodní plochy, retenční nádrže, vymezení lokálních biocenter a lokálních biokoridorů společně s vymezením regionálního biokoridoru. V centrálním, návesním prostoru jsou vymezeny stávající parkové úpravy, doplňující veřejné prostranství, jedná se o prostor kolem návesní kaple. Veřejně prospěšný zájem v rámci celého katastrálního území obce Smržov je uplatněn s cílem modernizace účelového propojení a dosažení současného standardu inženýrské infrastruktury – to vše za účelem kvalitní obsluhy území trvale obydlených a intenzivně využívaných pro dlouhodobý rekreační pobyt. Návrhem územního plánu jsou řešeny a přesně vymezeny dopravní a technická infrastruktura společně s vybudováním prvků ÚSES. Jedná se o logickou součást komplexní obnovy cestní sítě za účelem lokálního propojení místních cílů a obsluhy lesních celků a zemědělských pozemků. c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Návrh územního plánu obce Smržov dále rozvíjí historickou zástavbu jádra sídla postupným obestavováním současně zastavěného území pro bydlení, občanskou vybavenost a technickou infrastrukturu, zejména po obvodu východní a jižní hranice zastavěného území obce. Dále rozšiřuje plochy výroby a skladování v návaznosti na současný areál zemědělské výroby, pro rozvoj drobné řemeslné výroby, skladů. Tento reálný vývoj spoluvytváří dopravní obslužný systém průjezdní silnice III. třídy společně s dalšími stavbami dopravní infrastruktury, konkrétně uvedenými v této kapitole. V obci je již vytvořen způsob obsluhy navazujících ulic, který konkrétně určuje možnosti navrženého zastavitelného území, zejména v prostoru při jižním a západním okraji obce. Na těchto plochách se nacházejí pozemky konkrétně oddělitelné pro etapy, dostupné zejména k zainvestování ze strany obce. Charakter a intenzita zástavby zde bude odpovídat požadavkům na vynaložený efekt investičních prostředků. V tomto prostoru jsou vytvořené další územní rezervy pro bydlení v rodinných domech. Plochy pro výrobu a skladování při severním okraji zastavěného území obce jsou navrženy do sousedství již existujícího areálu zemědělské velkovýroby a podmínkou jejich realizace je reálné oddělení ochrannou a izolační zelení od pozemků stávající obytné zástavby. Terénní uspořádání z hlediska vodohospodářského vyžaduje vybudování čistírny odpadních vod. Ve všech plochách navržených územním plánem pro zástavbu budou respektovány urbanistické, architektonické a krajinné hodnoty území. Objekty budou svým objemem a charakterem (architektonickým a materiálovým řešením) respektovat okolní stávající zástavbu a dodržovat ráz obce. Výčet jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestavby a stanovení podmínek jejich využití V řešeném území jsou specifikovány navržené plochy pro zástavbu a sice: Bydlení v rodinných domech venkovského charakteru – týká se dvou lokalit nového zastavitelného území přímo sousedícího na východním a jižním okraji obce se současnou zástavbou. Tato navrhovaná zástavba rodinných domů je při východním okraji obce navržena na plochách B2, B3 společně s obslužnou komunikací MK2. Stejně tak při jižním okraji současně zastavěného území obce se jedná o navržené plochy pro nové rodinné domy pod označením B4 a B5 společně s obslužnou komunikací MK1 a pěší cestou PC1. Podmínky koncepce zastavění těchto ploch jsou uvedeny v regulativu na str. 26. Na těchto plochách je doporučováno zpracování územní studie, která vymezí parcelaci umístění domů s ohledem na navrženou dopravně inženýrskou obsluhu, která je v ÚP přesně stanovena. Předpoklad etapizace pro zainvestování a realizaci na uvedených plochách pro výstavbu RD bude dle

4

rozhodnutí obecního Zastupitelstva s ohledem na konkrétní možnosti obce v době vzniku požadavku na realizaci. Stavby pro rodinnou rekreaci – funkce těchto ploch je ÚP převzata dle platného a projednaného Regulačního plánu rybníka Dvořiště. Tyto stavby se nenacházejí v zastavěném a zastavitelném území vlastní obce Smržov. Týká se současně zastavěných břehových partií při severním okraji rybníka Dvořiště a ÚP jsou vymezení těchto ploch převzata z Regulačního plánu rybníka Dvořiště a na základě projednání byly v lokalitách R6,R7,R8 upraveny hranice soukromých pozemků souvisejících vlastnicky se stávajícími objekty chat. Jedná se o původní historické vlastnické řemenové pozemky, kde došlo ke vzájemným dohodám mezi sousedy, s obcí a s vědomím orgánů životního prostředí. Regulativ těchto staveb je převzat a uveden na str. 26 včetně stanovených podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu. Občanská vybavenost, komerční zařízení malého rozsahu, rodinný penzion – je navržen v sousedství hráze rybníka Dvořiště a v sousedství současné hájovny. Jedná se o doplnění služeb pro turistickou rekreaci, která ve smyslu cykloturistiky a pravidelných návštěv rekreantů je potřebná a vznikla logicky ve vztahu k uvedenému prostoru hájovny. Regulativ pro zástavbu tohoto zařízení je na str. 27. Plochy technické infrastruktury – týká se návrhu potřebného umístění čistírny odpadních vod, které bylo situováno nejvhodněji v poloze u rybníka Dolejší tak, aby funkce čistírny splnila podmínky pro celé zastavěné i zastavitelné území obce a nebylo zapotřebí přečerpávání odpadních vod. Pozemek byl schválen obecním Zastupitelstvem a ji již ve vlastnictví obce. Plochy výroby a skladování, řemeslná výroba – týká se ploch při severním okraji zastavěného území obce pod označením V1,V2, přičemž jejich vymezení obsahuje nezbytné plochy pro realizaci zeleně ochranné a izolační pod označením Z1. Dimenze ploch pro výrobu a skladování vznikla opět dohodou obce a sousedních vlastníků pozemků. Regulativ pro uvedené plochy je uveden na str. 29 včetně podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu. Zeleň na veřejných prostranství – navržené plochy zeleně na veřejných prostranství mají doplňující funkci ke stávající obytné zástavbě ať už v sousedství budoucích výrobních ploch a nebo v sousedství s navrhovanou dopravní obsluhou a jsou v lokalitách Z1, tj. za novými RD v severní části zastavitelného území a v lokalitě Z2 jako doprovodná plocha ke stávající navrhované obslužné komunikace u rybníka Dolejší. Regulativ pro zeleň na veřejných prostranství je na str. 28 včetně stanovených podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu. Zeleň ochranná a izolační – je vymezena jako nedílná součást stávajícího areálu živočišné výroby na severním okraji zastavěného území a dále jako nedílná funkce navrženého areálu ploch výroby a skladování ploch V1,V2. Regulativ pro zeleň ochrannou a izolační je na str. 31. Návrh systému sídelní zeleně Obec Smržov má ve svém zastavěném území několik vzájemně propojených veřejných prostranství a jejich těžiště je v prostoru historické návsi kolem sakrální stavby kaple, dále pak v prostoru návesního rybníka a volné prostranství před prodejnou a hostincem. Jejich uspořádání a péče o zeleň je zde víceméně příkladná a pro společenský a každodenní život dostačující. Návrh ploch s rozdílným způsobem využití je lokalizován do následujících funkčních ploch pod tímto označením: B1- B5 OV R1 - R13

Rodinné domy venkovského charakteru Občanská vybavenost – penzion, rekreační a turist. ubytování Plochy pro individuelní rekreaci 5

ČOV T1 - T3 V1 MK1, MK2 RU OR PC1, PC2 P Z1, Z2 PE1 – PE5

Plochy technické infrastruktury Plochy technické infrastruktury – stanoviště kontejnerů Plochy výroby a skladování, fotovoltaická elektrárna Komunikace účelové a obslužné Rekategorizace účelových cest na místní komunikace Obnova a rekonstrukce místní komunikace Pěší cesta Parkoviště Zeleň na veřejných prostranství Plochy přírodě blízkých ekosystémů

Územní rezerva B

Plochy bydlení – rodinné domy

d) koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umisťování

Doprava Návrhová část: Průběh silnic II/148 a III/1482 ve správním území obce je stabilizovaný a má vyhlášené ochranné pásmo 15 metrů od osy silnic. Navrhovaná dopravní infrastruktura v rozsahu uvedeném ve výkresové části je veřejně prospěšnými stavbami. Mají charakter obslužných komunikací funkční skupiny C, navrženo je vybudovat v šířkových parametrech – šířka vozovky 6 metrů mezi obrubami, nejméně však 5,5 m doplněné alespoň jednostranným chodníkem (v území se souvislou oboustrannou zástavbou s chodníkem oboustranným). V místech jednostranného chodníku na opačné straně komunikace bezpečnostní odstupový pás š. nejméně 0,5 m. Za veřejně prospěšnou stavbu nutno považovat i plošné nároky na výstavbu chodníků a nápravu rozhledových poměrů v křižovatkách podél (současných) průtahových úseků silnic. Konkrétní rozsah je dán požadavky příslušných norem (ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací a ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na silničních komunikacích); pro jejich konkretizaci nutno zpracovat podrobnou územní studii. Součástí dopravní infrastruktury jsou dále komunikace účelové, pěší cesty, parkoviště a obnova a rekonstrukce místních komunikací. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ použité podklady - Konzultace a podklady OÚ Smržov - Vodohospodářská mapa 1:50 000 a mapy 1:2 000 a 1:5 000 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Smržov – návrh Stávající systém zásobování je vyhovující i pro další rozvoj sídla. Vodovodní síť je prodloužena k uvažované zástavbě, a je dle možností zokruhována.

6

Stávající systém individuálního zásobení rekreačních lokalit u rybníka Dvořiště se předpokládá zachovat, s výjimkou chatové lokality v k.ú Smržov za prameništěm u čerpací stanice. Podmínkou tohoto řešení je zřízení AT stanice s akumulací pro zásobovací řad do chatové osady ve stávající čerpací stanici. Nezastavěným územím k.ú. Smržov prochází navržený koridor skupinového vodovodu Dynín-Třeboň. Tento koridor byl převzat ze ZUR Jihočeského kraje. KANALIZACE Smržov – návrh V návrhu ÚP je odkanalizování a čištění odpadních vod řešeno vybudováním obecní ČOV s využitím části stávající kanalizační sítě – jednotlivé větve kanalizace zaústěné do trubní meliorace nebo do vodních ploch by byly podchyceny a svedeny kanalizačními sběrači jednotného charakteru na ČOV. Dešťové vody by byly odlehčovány do stoky ústící do rybníka Dolejší. Po provedení úprav na rybníku Dolejší (bezpečnostní přeliv) lze eventuelně využít k odvádění odpadních vod na ČOV po odlehčení stávající kanalizační stoku, která je v současnosti používána k obvádění vod mimo rybník Dolejší. Technologie čištění by měla být volena s ohledem na nutnost malého zastavěného prostoru a ochranného pásma– mezi zástavbou, rybníkem a Zlatou stokou. Veškerou navrženou zástavbu v ÚP, která bude odkanalizována na společnou ČOV, doporučujeme odkanalizovat oddílným systémem. V této zástavbě je navržena splašková kanalizace (viz situace vodohospodářského řešení). Dešťové vody doporučujeme v maximální míře zasakovat (střechy), ostatní odvádět povrchově popřípadě trubní kanalizací do nejbližšího recipientu, vodní plochy či meliorace. V případě dostatku finančních prostředků doporučujeme realizaci oddílného systému s využitím stávající kanalizace jako dešťové pro celé území sídla.Vybudování oddílného systému pro celou lokalitu s využitím stávající kanalizace jako dešťové by bylo samozřejmě ideální, ale vzhledem k velikosti lokality a množství vynaložených finančních prostředků se může ukázat pro obec jako nerealizovatelné. Do vybudování centrální ČOV je možné variantně řešit čištění odpadních vod pomocí domovních ČOV v kombinaci s jímkami na vyvážení – záleží na stanovisku příslušného vodohospodářského orgánu. Toto řešení může být aktuální zejména v případě nedostatku finančních prostředků OÚ na centrální řešení. V chatových lokalitách u rybníka Dvořiště vzhledem k sezónnímu provozu a obtížně proveditelnému a náročnému odkanalizování těchto lokalit mimo rybník Dvořiště navrhujeme zachycování splaškových vod v bezodtokých jímkách (žumpy) a jejich svoz na některou z ČOV k tomu vhodnou. VODNÍ TOKY A PLOCHY návrh V řešení územního plánu jsou trasy vodotečí a vodní plochy zachovány beze změn. Zásobování elektrickou energií Základní legislativní rámec Základ legislativního rámce pro oblast tvoří Zákon č.458/200 sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích. Stanovuje postavení, práva a odpovědnosti nezávislého regulačního orgánu pro energetiku, vytváří podmínky a pravidla

7

pro podnikání v energetice, rovnost hospodářské soutěže, distribuce elektřiny konečným odběratelům nebo distributorům a podobně. Součástí strategického plánování a dlouhodobého rozvoje je i stanovení podmínek rozvoje energetického systému v katastru obce Smržov. Nedílnou součástí celého energetického systému je výroba a rozvod elektrické energie a s tím související problematika posílení rozvodů a napájecích míst. Ta vychází z analýzy současného stavu s ověřením stávajícího zajištění celé oblasti elektrickou energií, rovnoměrného pokrytí spotřeby a související kvalitou a zabezpečeností bezporuchové dodávky elektřiny včetně ekonomiky provozu a úspornosti. Dalším faktorem je i vliv současného a navrhovaného systému zajištění rozvodu elektřiny na životní úroveň a životní prostředí v řešené lokalitě. Elaborát konceptu územního plánu Smržov zahrnuje zpracování a zakreslení elektrorozvodných venkovních vedení 22kV s trafostanicemi 22/0,4kV, včetně ochranných pásem do mapových podkladů v měřítku 1:5000. Stávající rozvodné sítě el. energie: Rozvodné napětí 3+PEN 400/230V 50Hz Kmenová linka: 22 kV Lomnice (Stráž) Nadřazený systém: TR 110/22 kV Jindřichův Hradec Výroba a distribuce elektrické energie Jediným distributorem v obci Smržov je E.ON Česká republika a.s. regionální správa v J. Hradci, která je také provozovatelem distribuční sítě VN a NN a trafostanic. V katastru obce se nenachází žádný jiný zdroj elektřiny. Elektrická energie je přiváděna po venkovních vedení 22kV k místním trafostanicím 22/0,4kV. V řešené lokalitě je rozvod elektřiny proveden z části venkovním a z části kabelovým rozvodem NN, bez zabezpečení proti výpadku. Stávající a navrhovaný počet trafostanic zaručuje zajištění nově plánovaných a navrhovaných spotřeb. Na severním okraji zastavitelného území v sousedství stávajícího výrobního areálu je navrženo jeho rozšíření pro funkci výroba, sklady. Pokračování této plochy přes místní účelovou komunikaci je navržena plocha fotovoltaické elektrárny v rámci funkce výroba, sklady. Energetická koncepce a rozvoj energetických sítí V oblasti obce Smržov se v dohledné době neuvažuje s plnou plošnou plynofikací. Rovněž elektrické vytápění není plošně uvažováno a spíše se uvažuje jako doplněk k ostatním mediím. Elektřina je uvažována převážně k svícení, běžné domácí spotřebiče, nutné elektrické pohony a v malé části technologické procesy při podnikání. Lokalita má potenciál ve využití jiných zdrojů jako biomasy-odpadní dřevo, rychle rostoucí dřeviny, řepka, sláma seno. Doporučuje se uvažovat o využití tepelných čerpadel a solárních kolektorů. Při realizaci navrhované zástavby se uvažuje pomalý nárůst spotřeby cca 3-5% ročně. Vhodnou koncepcí otopných systémů a využitím obnovitelných zdrojů energií, účinnější aplikací Zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií se dá předpokládat racionální nárůst spotřeby. Výkonová bilance navrhované zástavby V navržené bilanci je variantně uvažováno se zajištěním elektrické energie pro objekty bydlení bez použití elektrického vytápění – ETP – a nebo s instalací ETP do max 30% bytových jednotek. Dále pak plochy s technickou vybaveností, smíšené a určené pro výrobu a skladování. Tato záležitost bude postupně upřesňována a bude mít vliv na eventuelní definitivní určení velikosti nových zdrojů pro zajištění zvýšené spotřeby.

8

Rozvoj elektrických sítí Z výkonových bilancí a požadavků na rozvoj sítě vyplývá, že navrženou zástavbu nebude možno připojit ze stávajících trafostanic a VN rozvodů v obci. Je navrženo posílení novými trafostanicemi na paprscích ze stávajících linek. V severní části obce je navržena nová trafostanice T4, zejména pro stabilizaci a další rozvoj ploch výroby. Obytné plochy rodinných domů B2, B3 budou pokryty obsluhou ze stávající trafostanice T1 a obytné plochy rodinných domů B4, B5 včetně územní rezervy vyžadují výstavbu nové trafostanice T3 v jižní části zastavitelného území obce. V rámci „severní strany I chatové lokality u rybníka Dvořiště“ je navržena trafostanice T2. Elektro-energetická koncepce je v souladu s potřebami obce a v souladu s rozvojem elektrické sítě E.ON Jindřichův Hradec. Budované energetické zařízení nesmí mít nežádoucí vliv na životní prostředí. Budou dodržena ochranná pásma jednotlivých sítí a stanic a dodrženy vzdálenosti vedení dle ČSN 73 60 05 o prostorovém uspořádání vedení technického vybavení. Návrh rozvodu NN Stávající rozvod je proveden převážně vzdušným vedením na podpěrách, z části napojen kabelově. Nově navržená zástavba bude připojena kabelovým vedením, napojeným ze stávajících rozvodů. Veřejné osvětlení Provede se osvětlení nových komunikací, napojené na stávající rozvody VO v obci. Občanské vybavení veřejné infrastruktury, další občanské vybavení Stávající objekty a funkce občanské vybavenosti nejsou plánem měněny, objekty občanské vybavenosti zůstávají stabilizované v prostorech a na pozemcích které nejsou ÚP měněny. Pokud se týče funkce rekreačního prostoru u rybníka Dvořiště je doplňováno návrhem turistického penzionu pod hrází rybníka. Ve vlastní obci je stávající občanská vybavenost, tj. prodejna, hostinec, obecní úřad, požární zbrojnice a kaple dostačující a zcela vyhovuje pro obec do budoucna. Veřejná prostranství Funkce veřejných prostranství je popsána v kapitole urbanistické koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch a dále pak je stanovena regulativem na str. ? e) koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně Návrh ÚSES je vypracován jako součást územního plánu obce. Jeho grafická i textová část je komplexně zahrnuta do grafické a textové části návrhu územního plánu obce Smržov. Číslo: 1

Název: Koclířov I. (Generel ÚSES CHKO – 11267)

Katastrální území: Smržov u Lomnice n. Lužnicí Mapový list: 23-33-16 ekologicky významný segment

9

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

Rozloha: cca 10 ha

Kultura: vodní plocha, ostatní plochy Geobiocenologická typizace: 4BC5, 4B5 Charakteristika ekotopu a bioty: Vložené lokální biocentrum do regionálního biokoridoru (RK 384). Plochu biocentra tvoří přechodové pásmo v zátoce v jižní části rybníka Koclířov. V mělké zátoce (hloubka do 1 m) s písčitým dnem druhy sv. Oenanthion aquaticae (dominuje Bolboschoenus maritimus). V litorálu vyvinuté břehové porosty – as. Phragmitetum communis, Caricetum acutiformis a porosty s domin. Calamagrostis canescens. Dále na břehu porosty sv. Caricion fuscae – porosty s Agrostis capillaris, Viola palustris, Potentilla erecta, Juncus filiformis, Comarum palustre, Climatium dendroides a Sphagnum sp. Porost Hydrocotyle vulgaris u Z břehu v řídkém porostu Mentha arvensis, Molinia caerulea a Agrostis capillaris. V okrajích pak porosty vrb Salix cinerea, Salix aurita a Spirea salicifolia. Při JZ okraji navazuje olšina (stáří asi 70 let) s vyvinutým bylinným i keřovým patrem, přírodě blízkého charakteru, i když se asi jedná o výsadbu. Nerašelinící, písčitá, vodou trvale sycená půda. Hojné vývraty. Ve stromovém patře vedle olše vtroušeně Populus tremula a ojediněle Pinus sylvestris, v keřovém patře Frangula alnus, Sorbus aucuparia, Crataegus sp. a Padus racemosa. V bylinném patře domin. Carex brizoides, dále se vyskytují Urtica dioica, Phalaris arundinacea, Humulus lupulus, Dryopteris dilatata, Lysimachia vulgaris, Scirpus sylvaticus ad. Výskyt chráněných druhů a ohrožených společenstev: např. Hydrocotyle vulgaris, svaz Caricion fuscae Součástí biocentra je i historická Zlatá stoka a dřevinné porosty kolem ní. SLT: 3L, 1G Půdy: v mělké zátoce písčité dno přecházející do nerašelinějící, písčité vodou trvale sycené půdy pod lesním porostem. Návrh opatření: Porosty litorálu ponechat přirozenému vývoji. V lesních porostech hospodařit dle LHP. Další vývoj biocentra je závislý na vývoji celého rybničního ekosystému Koclířov zejména na postupující eutrofizaci vody.

Číslo: 2

Název: Rybník Koclířov II. (Generel ÚSES CHKO – 11266)

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 23-33-16 ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

Rozloha: 23 ha

Kultura: vodní plocha Geobiocenologická typizace: 4BC5, 4B5 Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru (RK 384). Biocentrum zahrnuje přechodové pásmo u západního břehu rybníka Koclířov, tvořené asi 100 m širokým pásem ostřicových porostů podél břehu JV od ústí Miletínského potoka do rybníka Koclířov a porosty Bolboschoenus maritimus v

10

rybníce. V mělké zátoce (hloubka do 1 m) s písčitým dnem druhy sv. Oenanthion aquaticae (dominuje Bolboschoenus maritimus). V litorálu vyvinuté břehové porosty – as. Glycerietum maximae, Caricetum acutiformis a porosty s domin. Calamagrostis canescens. Na přechodové pásmo navazují rozsáhlá travinobylinná lada, původně komplex vlhkých a mokrých lučních porostů mezi Miletínským potokem a Zlatou stokou. Neobhospodařování lučních porostů má výrazný vliv na degradace lučních porostů dominuje Calamagrostis epigeios, Cirsium vulgare a pod. Na okrajích lokality porosty vrb (Salix aurita a Salix cinerea) kolem Zlaté stoky olšiny. Půdy: glejové půdy Návrh opatření: Porosty litorálu ponechat přirozenému vývoji. Další vývoj biocentra je závislý na vývoji celého rybničního ekosystému Koclířov, zejména na postupující eutrofizaci vody. Obnovit kosení lučních porostů. V případě nezájmu vlastníků o obnovu lučních porostů ponechat plochy přirozenému vývoji nebo převést do LPF.

Číslo: 3

Název: Ptačí blato(Generel ÚSES CHKO – 11247)

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 23-33-11, 23-33-16, 22-44-15, 22-44-20 ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

Rozloha: cca 15 ha

Kultura: vodní plocha, les, louky Geobiocenologická typizace: 4AB4-5, 4AB6, 4B5 Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru (RK385). Zahrnuje část zátopy rybníka Ptačí blato s litorálem a extenzivně obhospodařovanými loukani při J a JV břehu. 1,5 km SZ obce Smržov. Hospodářsky využívaný eutrofní rybník. Při vyhrnování rybníka vznikl podél JV břehu systém lagun a deponií (členité pobřeží významné pro avifaunu). Ve dvou lagunách byla introdukovaná Aldrovanda vesiculosa (vymizelý druh ČR – pokusná plocha), laguny jsou většinou porostlé Ceratophyllum demersum, v mělčích probíhá zazemňování – nové porosty Typha angustifolia a Phragmites australis. Na vyhrnutých deponiích porosty dřevin (borovice, bříza) z náletu, s podrostem Molinia caerulea nebo Calamagrostis epigeios. U J okraje rybníka vlhké, místy až rašelinné jednosečné louky s bohatým výskytem Viola palustris, Hydrocotyle vulgaris, Cirsium palustre a Sphagnum sp. Hydrocotyle vulgaris se objevuje i roztroušeně v Z a V břehových partiích rybníka. O zvýšené trofii rybníka svědčí občasný výskyt sinicových květů. Výskyt chráněných druhů a ohrožených společenstev: např. Hydrocotyle vulgaris, svaz Caricion fuscae Půdy: bažinné a glejové půdy Návrh opatření: Porosty litorálu ponechat přirozenému vývoji. Další vývoj biocentra je závislý na vývoji celého rybničního ekosystému Ptačího blata, zejména na postupující

11

eutrofizaci vody. Z tohoto důvodu je nezbytné omezit hnojení rybníka. V lesních porostech hospodařit dle LHP, tj. respektovat cílovou skladbu dřevin, u borovice prosadit vhodné sorty, podporovat účast dubu alespoň v podúrovni a podporovat větší účast břízy a osiky jako melioračních dřevin. Vyhrnování dna a okrajů rybníka (pokud bude v budoucnosti realizováno) provádět pouze mimo vegetační sezonu. Z deponií vytvořit znovu systém lagun a deponií (členité pobřeží významné pro avifaunu). Luční porosty pravidelně kosit, nehnojit, pouze povrchová drenáž.

Číslo: 4

Název: U Lomnického šraňku

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 22-44-20 ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

Rozloha: cca 10 ha

Kultura: les (porost 538 B) Geobiocenologická typizace: 4A2 Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru (RK 385). Vymezené je na mírně zvlněné plošině s charakteristickým jednoetážovým borovým porostem s příměsí smrku a vtroušeným dubem na potenciálních stanovištích chudého (dubového) boru. Bylinné patro, pokud je vyvinuté, tvoří porosty acidofilních keříčkových společenstev (s převahou borůvky, vtroušenou brusinkou, metličkou křivolakou, vřesem obecným, kostřavou ovčí) a z mechorostů převažuje Leucobryum glaucum. V části porostu je zahájena obnova. Půdy: písčitá, shora propustná, vysýchavá, silně kyselá, půdní typ - převažuje železitý podzol SLT: 0M - chudý (dubový) bor, přirozená skladba: bo6, db3, jd1, sm, bř Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP, tj. respektovat cílovou skladbu dřevin, u borovice prosadit vhodné sorty, podporovat účast dubu alespoň v podúrovni a podporovat větší účast břízy jako meliorační dřeviny. Dub a břízu podporovat v porostním plášti a při účasti na vnitřních hraničních liniích porostních skupin. K předpokladům trvale udržitelného hospodaření patří vhodná provenience borovice a vyšší zastoupení melioračních dřevin v porostech. Významnější a systematickou pozornost bude nutné věnovat i vhodným sortám dubu letního (většina přirozeně vtroušených dřevin není kvalitní a svědčí o dlouhodobém nezájmu o kvalitní sorty a jejich přirozené začlenění do porostů).

Číslo: 5

Název: Smržovský les

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 22-44-20

12

ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

Rozloha: 13,7 ha

Kultura: les (porost 539 B) Geobiocenologická typizace: 4A4 Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru (RK 385). Biocentrum je vymezené v mírně zvlněné podmáčené plošině s charakteristickým jednoetážovým borovým porostem s příměsí smrku a vtroušeným bukem na potenciálních stanovištích kyselého jedlodubového boru. Bylinné patro, pokud je vytvořené, tvoří různě vyvinuté porosty acidofilních keříčkových společenstev, s převahou borůvky, vtroušenou brusinkou, metličkou křivolakou, vřesem obecným, kostřavou ovčí a z mechorostů převažuje Leucobryum glaucum. Půdy: hlinitopísčité (slabě jílovité) půdy na smíšených písčitých a jílovitých horninách linického terciéru, půdní typ nejčastěji pseudoglej až pseudoglejový podzol SLT: 0P - kyselý jedlodubový bor Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP, tj. respektovat cílovou skladbu dřevin, u borovice prosadit vhodné sorty, podporovat účast dubu alespoň v podúrovni a podporovat větší účast břízy jako meliorační dřeviny. Dub a břízu podporovat v porostním plášti a při účasti na vnitřních hraničních liniích porostních skupin. K předpokladům trvale udržitelného hospodaření patří vhodná provenience borovice a vyšší zastoupení meliračních dřevin v porostech. Významnější a systematickou pozornost bude nutné věnovat i vhodným sortám dubu letního (většina přirozeně vtroušených dřevin není kvalitní a svědčí o dlouhodobém nezájmu o kvalitní sorty a jejich přirozené začlenění do porostů). Totéž se týká i v porostech vtroušeného buku. V lesních porostech zaměřit výchovu na podporu kvalitních jedinců buku, postupně redukovat smrk. Do mezer a na vzniklé malé plochy holin podsazovat jedli bělokorou a dub letní. Nutná ochrana proti zvěři (oplocení). V dlouhodobém výhledu založit věkově a prostorově diferencované lesní porosty s dubem nebo borovicí v horní etáži, ve spodní etáži s jedlí a bukem, vrůstajícími jednotlivě do horní etáže. Vtroušeně mohou být zastoupeny topol osika, bříza bělokorá, smrk ztepilý.

Číslo: 6

Název: Koclířov III. (Generel ÚSES CHKO – 11270)

Katastrální území: Smržov u Lomnice n. Lužnicí Mapový list: 23-33-16 ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

Rozloha: cca 9 ha

Kultura: TTP, ostatní plochy, vodní plocha Geobiocenologická typizace: 4BC4-5, 4B5, 4B3 Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biocentrum vymezené v přechodovém pásmu a lučních porostech mezi Zlatou stokou a severním okrajem rybníka Koclířov. V litorálu vyvinuté břehové porosty – as. Phragmitetum communis, Caricetum acutiformis a 13

porosty s domin. Calamagrostis canescens. Dále na břehu mezi Zlatou stokou a rákosinami pravidelně kosené a obhospodařované luční porosty bez významného výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. V okrajích pak porosty dřevin, převážně vrb Salix cinerea, Salix aurita a Spirea salicifolia. Nerašelinící, písčitá, vodou trvale sycená půda. Součástí biocentra je i historická Zlatá stoka a dřevinné porosty kolem ní. Půdy: hlinitopísčité (slabě jílovité) hnědé půdy na smíšených písčitých a jílovitých horninách limnického terciéru, v mělké zátoce písčité dno přecházející do nerašelinějící, písčité vodou trvale sycené půdy. Návrh opatření: Porosty litorálu ponechat přirozenému vývoji. Luční porosty pravidelně kosit. Další vývoj biocentra je závislý na vývoji celého rybničního ekosystému Koclířov, zejména na postupující eutrofizaci vody.

Číslo: 7

Název: Vydymač u Smržova (Generel ÚSES CHKO – 11265)

Katastrální území: Smržov u Lomnice n. Lužnicí Mapový list: 23-33-16 ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

Rozloha: cca 10 ha

Kultura: vodní plocha, ostatní plochy Geobiocenologická typizace: 4BC5, 4B5 Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum zahrnuje rybník Vydymač u Smržova a jeho přechodové pásmo. V litorálu vyvinuté břehové porosty – as. Phragmitetum communis, Caricetum acutiformis a porosty s domin. Calamagrostis canescens. Dále na břehu porosty sv. Caricion fuscae – porosty s Agrostis capillaris, Viola palustris, Potentilla erecta, Juncus filiformis, Comarum palustre, Climatium dendroides a Sphagnum sp. V okrajích pak skupiny dřevin, vrb Salix fragilis, Salix cinerea, Salix aurita, olší a borovic. Nerašelinící, písčitá, vodou trvale sycená půda. V bylinném patře domin. Carex brizoides, dále se vyskytují Urtica dioica, Phalaris arundinacea, Humulus lupulus, Dryopteris dilatata, Lysimachia vulgaris, Scirpus sylvaticus ad. Výskyt chráněných druhů a ohrožených společenstev: např. Hydrocotyle vulgaris, svaz Caricion fuscae Půdy: hlinitopísčité (slabě jílovité) hnědé půdy na smíšených písčitých a jílovitých horninách limnického terciéru, v mělké zátoce písčité dno přecházející do nerašelinějící, písčité vodou trvale sycené půdy. Návrh opatření: Porosty litorálu ponechat přirozenému vývoji. Udržovat v dobrém technickém stavu hráze a další technická vybavení. Vrbiny a olšiny ponechat bez výrazných opatření přirozenému vývoji, možné jsou v budoucnosti pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. maloplošné náseky pro podporou přirozené obnovy porostů. Na vzniklé náseky je vhodné výsadbou vnášet chybějící dřeviny přirozené skladby dle vymezených STG. Zamezit zásahům, které by mohly vést k nevhodným změnám výšky 14

hladiny podzemní vody. Dlouhodobý cíl: Nádrž využívat pouze k extenzivnímu chovu ryb s druhově vhodnou a nepříliš početnou rybí osádkou, bez umělého přikrmování. Vyloučit hnojení rybníka a veškeré jiné zásahy přímo znečišťující tyto nádrže. Tužebníková lada a porosty vysokých ostřic se udržují po řadu let bez zásahů. Po 5 až 7 letech je nutné porosty tužebníkových lad a vysokých ostřic také pokosit a sklidit, jinak hrozí zarůstání dřevinami a invazními bylinnými druhy (např. Phalaris arundinacea). Vyhrnování dna a okrajů rybníka (pokud bude v budoucnosti realizováno) provádět pouze mimo vegetační sezonu. Z deponií vytvořit systém lagun a deponií (členité pobřeží významné pro avifaunu).

Číslo: 1-x

Název: Velký Tisý - Koclířov I. (RK 384)

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 23-33-16, ekologicky významný segment REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR

Délka: 500 m

Kultura: vodní plocha, vodní tok, les Geobiocenologická typizace: 4AB5, 4BC5, 4B5, 4AB4 Charakteristika ekotopu a bioty: V řešeném území zahrnuje část přechodového pásma rybníka Koclířov, Zlatou stoku, (Kupinský rybník mimo řešené území) a lesní porosty navazující na tok Zlaté stoky. Osou biokoridoru je historická Zlatá stoka, která je páteří důmyslného systému vodních kanálů a stok udržujícího v optimálním stavu hydrologický systém vodních nádrží převáděním vody z lesních komplexů a pramenišť anebo z Lužnice a Nežárky. Podél Zlaté stoky je oboustraně vyvinuté liniové stromořadí vyspělých listnatých dřevin. Zastoupené jsou druhy přirozeného složení potenciálních společenstev: dub letní, olše lepkavá, lípa srdčitá, topol osika, bříza bělokorá, buk lesní, javor mléč. Břehy stoky doprovázejí nesouvislé porosty as. Phalaridetum arundinaceae (sv. Caricion gracilis), typické pro pobřeží pomalu tekoucích vod s dominantní Phalaris arundinacea a porosty s dominantní Carex brizoides. Součástí biokoridoru jsou i smíšené lesní porosty navazující na břehy Zlaté stoky. Na potenciálních stanovištích jasanových olšin, vrbových olšin a dubových jedlin rostou převážně jednoetážové směsi dubu letního, olše lepkavé, jasanu ztepilého, topolu osiky, břízy bělokoré, borovice lesní a směsi smrku a borovice. Přechodové pásmo rybníka Koclířov s písčitým dnem tvoří různě vyvinuté porosty druhů sv. Oenanthion aquaticae (dominuje Bolboschoenus maritimus). V litorálu vyvinuté břehové porosty – as. Phragmitetum communis, Caricetum acutiformis a porosty s domin. Calamagrostis canescens. Dále na břehu nesouvislé fragmenty druhů ze svazu Caricion fuscae – porosty s Agrostis capillaris, Viola palustris, Potentilla erecta, Juncus filiformis, Comarum palustre, Climatium dendroides a Sphagnum sp.. Na okrajích rybníka pak porosty vrb Salix cinerea, Salix aurita a Spirea salicifolia jednotlivé olše nebo olšiny. V bylinném patře porostů domin. Carex brizoides, dále se vyskytují Urtica dioica, Phalaris arundinacea, Humulus lupulus, Dryopteris dilatata, Lysimachia vulgaris, Scirpus sylvaticus ad.

15

Půdy: naplavená půda (semiglej), mezotrofní oglejené hnědé půdy, oglejené půdy a gleje Návrh opatření: Porosty litorálu ponechat přirozenému vývoji. Další vývoj biocentra je závislý na vývoji celého rybničního ekosystému Koclířov, zejména na postupující eutrofizaci vody. Z tohoto důvodu je nezbytné omezit hnojení rybníka. V lesních porostech hospodařit dle LHP, tj. respektovat cílovou skladbu dřevin, u borovice prosadit vhodné sorty, podporovat účast dubu alespoň v podúrovni a podporovat větší účast břízy a osiky jako melioračních dřevin. Vyhrnování dna a okrajů rybníka (pokud bude v budoucnosti realizováno) provádět pouze mimo vegetační sezónu. Z deponií vytvořit systém lagun a deponií (členité pobřeží je významné pro avifaunu).

Číslo: 1-2

Název: Zlatá stoka - Koclířov II. (RK 384)

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 23-33-16 ekologicky významný segment REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR

Délka: 500 m

Kultura: vodní plocha, vodní tok, les Geobiocenologická typizace: 4BC5, 4AB5, 4B5 Charakteristika ekotopu a bioty: V řešeném území zahrnuje část přechodového pásma rybníka Koclířov, Zlatou stoku a lesní porosty navazující na tok Zlaté stoky. Osou biokoridoru je historická Zlatá stoka. Podél Zlaté stoky je oboustraně vyvinuté liniové stromořadí vyspělých listnatých dřevin. Zastoupené jsou druhy přirozeného složení potenciálních společenstev dub letní, olše lepkavá, lípa srdčitá, topol osika, bříza bělokorá, buk lesní, javor mléč. Břehy stoky doprovázejí nesouvislé porosty as. Phalaridetum arundinaceae (sv. Caricion gracilis), typické pro pobřeží pomalu tekoucích vod s dominantní Phalaris arundinacea a porosty s dominantní Carex brizoides. Součástí biokoridoru jsou i smíšené lesní porosty navazující na břehy Zlaté stoky. Na potenciálních stanovištích jasanových olšin, vrbových olšin a dubových jedlin rostou převážně jednoetážové směsi dubu letního, olše lepkavé, jasanu ztepilého, topolu osiky, břízy bělokoré, borovice lesní a směsi smrku a borovice. Přechodové pásmo rybníka Koclířov s písčitým dnem tvoří různě vyvinuté porosty druhů sv. Oenanthion aquaticae (dominuje Bolboschoenus maritimus). V litorálu jsou vyvinuté břehové porosty: as. Phragmitetum communis, Caricetum acutiformis a porosty s domin. Calamagrostis canescens. Dále se na břehu zachovaly nesouvislé fragmenty druhů ze svazu Caricion fuscae – porosty s Agrostis capillaris, Viola palustris, Potentilla erecta, Juncus filiformis, Comarum palustre, Climatium dendroides a Sphagnum sp.. Na okrajích rybníka pak porosty vrb Salix cinerea, Salix aurita a Spirea salicifolia, jednotlivé olše nebo olšiny. V bylinném patře porostů domin. Carex brizoides, dále se vyskytují Urtica dioica, Phalaris arundinacea, Humulus lupulus, Dryopteris dilatata, Lysimachia vulgaris, Scirpus sylvaticus ad. Půdy: naplavená půda (semiglej), mezotrofní oglejené hnědé půdy, oglejené půdy a gleje

16

Návrh opatření: Porosty litorálu ponechat přirozenému vývoji. Další vývoj biocentra je závislý na vývoji celého rybničního ekosystému Koclířov, zejména na postupující eutrofizaci vody. Z tohoto důvodu je nezbytné omezit hnojení rybníka. V lesních porostech hospodařit dle LHP, tj. respektovat cílovou skladbu dřevin, u borovice prosadit vhodné sorty, podporovat účast dubu alespoň v podúrovni a podporovat větší účast břízy a osiky jako melioračních dřevin. Vyhrnování dna a okrajů rybníka (pokud bude v budoucnosti realizováno) provádět pouze mimo vegetační sezonu. Z deponií vytvořit znovu systém lagun a deponií (členité pobřeží významné pro avifaunu).

Číslo: 2-x

Název: Zlatá stoka - rybník Dvořiště (RK 384)


Délka: 300 m

Kultura: vodní plocha, vodní tok Geobiocenologická typizace: 4BC5, 4B5 Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor zahrnuje část historické Zlaté stoky. Podél Zlaté stoky je oboustranně vyvinuté liniové stromořadí vyspělých listnatých dřevin. Zastoupené jsou druhy přirozeného složení potenciálních společenstev: dub letní, olše lepkavá, lípa srdčitá, topol osika, bříza bělokorá, buk lesní, javor mléč. Břehy stoky doprovázejí nesouvislé porosty as. Phalaridetum arundinaceae (sv. Caricion gracilis), typické pro pobřeží pomalu tekoucích vod s dominantní Phalaris arundinacea a porosty s dominantní Carex brizoides. Součástí biokoridoru jsou luční porosty v bývalé nivě Miletínského potoka (nyní trasa Zlaté stoky), které navazují na rozsáhlá travinobylinná lada (součást biocentra č.2) mezi Miletínským potokem a Zlatou stokou. Trasa biokoridoru v těchto místech prochází údolím kolem Bašty a hájovny Dvořiště na hráz rybníka Dvořiště. Půdy: naplavená půda (semiglej), mezotrofní hnědé půdy Návrh opatření: Luční porosty pravidelně kosit, nehnojit. Proluku mezi hájovnou Dvořiště a Baštou nezastavovat.

Číslo: 2-y

Název: Zlatá stoka

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 23-33-16 ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOKORIDOR

délka: 1900 m

Kultura: vodní tok, les, vodní plocha 17

Geobiocenologická typizace: 4BC5, 4B5 Charakteristika ekotopu a bioty: V řešeném území zahrnuje biokoridor Zlatou stoku a lesní porosty navazující na tok Zlaté stoky. Osou biokoridoru je historická Zlatá stoka. Podél Zlaté stoky je oboustranně vyvinuté liniové stromořadí vyspělých listnatých dřevin. Zastoupené jsou druhy přirozeného složení potenciálních společenstev: dub letní, olše lepkavá, lípa srdčitá, topol osika, bříza bělokorá, buk lesní, javor mléč. Břehy stoky doprovázejí nesouvislé porosty as. Phalaridetum arundinaceae (sv. Caricion gracilis), typické pro pobřeží pomalu tekoucích vod s dominantní Phalaris arundinacea a porosty s dominantní Carex brizoides. Součástí biokoridoru jsou i smíšené lesní porosty navazující na břehy Zlaté stoky. Na potenciálních stanovištích jasanových olšin, vrbových olšin a dubových jedlin rostou převážně jednoetážové směsi dubu letního, olše lepkavé, jasanu ztepilého, topolu osiky, břízy bělokoré, borovice lesní a směsi smrku a borovice. Půdy: naplavená půda (semiglej), mezotrofní oglejené hnědé půdy, oglejené půdy a gleje Návrh opatření: V lesních porostech kolem Zlaté stoky hospodařit dle LHP, tj. respektovat cílovou skladbu dřevin, u borovice prosadit vhodné sorty, podporovat účast dubu alespoň v podúrovni a podporovat větší účast břízy a osiky jako melioračních dřevin. Do liniových porostů kolem Zlaté stoky nezasahovat. Přípustný je pouze zdravotní výběr zaměřený na odstranění suchých dřevin a překážek vodního toku, nevhodných druhů dřevin (dub červený) a podporu kvalitních jedinců dubu letního. V budoucnosti bude nutné zabránit invazi porostů Impatiens glandulifera, která představuje reálnou hrozbu pro postupnou degradaci bylinného patra v okolí Zlaté stoky i vodních nádrží, které stoka spojuje. Číslo: 3-4

Název: RK 385 (Generel ÚSES CHKO – 22049)


Délka: 500 m

Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4A2, 4A4 Charakteristika ekotopu a bioty: Zahrnuje úsek regionálního biokoridoru od rybníka Ptačí blato k biocentru č.4 (RK 385). Biokoridor je vymezený na mírně zvlněné plošině s charakteristickým jednoetážovým borovým porostem s příměsí smrku a vtroušeným dubem na potenciálních stanovištích chudé dubové jedliny a v okrajích chudého (dubového) boru. Směrem k rybníku Ptačí blato a vnějšímu okraji porostu je v keřovém patře zastoupena Frangula alnus. Směrem k Smržovskému lesu Frangula alnus v keřovém patře ubývá a nahrazuje ji přirozeně zmlazující smrk. Bylinné patro, pokud je vyvinuté, tvoří porosty acidofilních keříčkových společenstev (s převahou borůvky, vtroušenou brusinkou, metličkou křivolakou, vřesem obecným, kostřavou ovčí) a z mechorostů převažuje Leucobryum glaucum.

18

Půdy: převažuje střídavě vlhká, jílovitopísčitá půda typu pseudoglejového podzolu, v okrajích písčitá, shora propustná, vysýchavá, silně kyselá, SLT: 0M - chudý (dubový) bor, přirozená skladba: bo6, db3, jd1, sm, bř 4Q - chudá dubová jedlina, přirozená skladba: bk1, db4, jd4, bř1, os, krušina Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP. Při obnově respektovat navrženou cílovou skladbu chudá dubová jedlina - bo6, jd2, db2, sm, bk, bř, os, chudý (dubový) bor - bo7, db2, bř1. V trase biokoridoru do mezer a na vzniklé malé plochy holin podsazovat jedli bělokorou a dub letní. Nutná ochrana proti zvěři (oplocení).

Číslo: 3-7

Název: Pastviště (Generel ÚSES CHKO – 22050) – (nový návrh)


Délka: 900 m

Kultura: louka Geobiocenologická typizace: 4B5 Charakteristika ekotopu a bioty: Podmáčená sníženina s kulturními lučními porosty v místech bývalé vodoteče mezi rybníkem Ptačí blato a Vydymač u Smržova. Nyní zcela zatrubněné. Půdy: drnoglejové půdy Návrh opatření: V rámci komplexní pozemkové úpravy navrhnout revitalizaci drobného vodního toku (možnost využití dotací). Obnovit koryto vodního toku a alespoň jednostranný vegetační doprovod dřevin z přirozeného náletu. Doba postupné regenerace dřevinného doprovodu 15-20 let. Předpokládané druhové složení na okrajích vodního toku porosty vrby (Salix fragilis, Salix cinerea, Salix aurita) a Spirea salicifolia, jednotlivě olše nebo souvislý porost dubu letního podobně jako kolem vodního kanálu mezi rybníkem Vydymač u Smržova a rybníkem Dvořiště. Kolem koryta vodního toku je nutná obnova přirozených lučních porostů – vlhké pcháčové louky. Šíře biokoridoru minimálně 40 m.

Číslo: 3-x

Název: RK 385

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 22-44-15 ekologicky významný segment

19

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR

Délka: 600 m

Kultura: les, vodní plocha, ostatní plochy Geobiocenologická typizace: 4A2, 4A4, 5A4 Charakteristika ekotopu a bioty: Zahrnuje úsek regionálního biokoridoru od rybníka Ptačí blato k biocentru mimo řešené území (RK 385). Biokoridor sleduje západní břeh rybníka Ptačí blato a pokračuje severozápadním směrem k rašeliništím u Záblatského rybníka (RB 682 V Panských). Les tvoří převážně jednoetážové borové porosty s příměsí smrku na zamokřených lokalitách v kontaktu s rybníkem Ptačí blato a vtroušeným dubem na potenciálních stanovištích chudého (dubového) boru a v okolí komunikací navazujících na hráz rybníka Ptačí blato. Druhově chudé bylinné patro, pokud je vyvinuto, tvoří různě vyvinuté porosty acidofilních keříčkových společenstev (s převahou borůvky, brusinky a vtroušenými metličkou křivolakou, vřesem obecným, kostřavou ovčí a několika druhů mechorostů). Místy, zvláště na zamokřených vnitřních liniích porostů, přistupují druhy bezkolenec modrý, hasivka orličí, třtina rákosovitá. Degradace bylinného patra se projevuje pasečnými druhy. Půdy: OM - písčitá, shora propustná, vysýchavá, silně kyselá, půdní typ - převažuje železitý podzol, 4Q - převažuje střídavě vlhká, jílovitopísčitá půda typu pseudogleje nebo pseudoglejového podzolu, 5T - zamokřená, minerálně slabá, neprovzdušněná typu podzolovaného rašelinného gleje SLT: 0M - chudý (dubový) bor, přirozená skladba: bo6, db3, jd1, sm, bř 5T - podmáčená chudá (dubová) jedlina : 4Q - chudá dubová jedlina :

jd6, bř2, db1, sm(bo)1, ol bk1, db4, jd4, bř1, os, kr

Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP, tj. respektovat cílovou skladbu dřevin, u borovice prosadit vhodné sorty, podporovat účast dubu alespoň v podúrovni a podporovat větší účast břízy jako meliorační dřeviny. Dub a břízu podporovat v porostním plášti a při účasti na vnitřních hraničních liniích porostních skupin. K předpokladům trvale udržitelného hospodaření patří vhodná provenience borovice a vyšší zastoupení melioračních dřevin v porostech. Významnější a systematickou pozornost bude nutné věnovat i vhodným sortám dubu letního (většina přirozeně vtroušených dřevin není kvalitní a svědčí o dlouhodobém nezájmu o kvalitní sorty a jejich přirozené začlenění do porostů).

Číslo: 4-5

Název: RK 385


Délka: 500 m

Kultura: les 20

Geobiocenologická typizace: 4A2, 4A4 Charakteristika ekotopu a bioty: Zahrnuje úsek regionálního biokoridoru (RK 385). Biokoridor je vymezený na mírně zvlněné plošině s charakteristickým jednoetážovým borovým porostem s příměsí smrku a vtroušeným dubem a bukem na potenciálních stanovištích chudého (dubového) boru a chudého jedlodubového boru. Druhově chudé bylinné patro, pokud je vyvinuto, tvoří různě vyvinuté porosty acidofilních keříčkových společenstev (s převahou borůvky, brusinky a vtroušenými metličkou křivolakou, vřesem obecným, kostřavou ovčí a několika druhů mechorostů). Degradace bylinného patra se projevuje pasečnými druhy. Půdy: 0M - písčitá, shora propustná, vysýchavá, silně kyselá, půdní typ - převažuje železitý podzol 0Q - převažuje střídavě vlhká, jílovitopísčitá půda typu pseudoglejového podzolu, SLT: 0M - chudý (dubový) bor, přirozená skladba: bo6, db3, jd1, sm, bř 0Q - chudý jedlodubový bor bo7, db1, bř1, sm(jd)1 Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP, tj. respektovat cílovou skladbu dřevin, u borovice prosadit vhodné sorty, podporovat účast dubu alespoň v podúrovni a podporovat větší účast břízy jako meliorační dřeviny. Dub a břízu podporovat v porostním plášti a při účasti na vnitřních hraničních liniích porostních skupin. K předpokladům trvale udržitelného hospodaření patří vhodná provenience borovice a vyšší zastoupení melioračních dřevin v porostech. Významnější a systematickou pozornost bude nutné věnovat i vhodným sortám dubu letního (většina přirozeně vtroušených dřevin není kvalitní a svědčí o dlouhodobém nezájmu o kvalitní sorty a jejich přirozené začlenění do porostů).

Číslo: 5-x

Název: RK 385


Délka: 570 m

Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4A2, 4A4 Charakteristika ekotopu a bioty: Zahrnuje úsek regionálního biokoridoru (RK 385). Biokoridor je vymezený na mírně zvlněné plošině s charakteristickým jednoetážovým borovým porostem s příměsí smrku a vtroušeným bukem na potenciálních stanovištích chudého (dubového) boru a kyselého jedlodubového boru. Druhově chudé bylinné patro, pokud je vyvinuto, tvoří různě vyvinuté porosty acidofilních keříčkových společenstev (s převahou borůvky, a vtroušenými brusinkou, metličkou křivolakou, vřesem obecným, kostřavou ovčí a několika druhů mechorostů). Degradace bylinného patra se projevuje pasečnými druhy. Půdy: 0M - písčitá, shora propustná, vysýchavá, silně kyselá, půdní typ - převažuje

21

železitý podzol 0P - písčitá, slabě jílovitá, typu pseudoglejový podzol SLT: 0M - chudý (dubový) bor, přirozená skladba: bo6, db3, jd1, sm, bř 0P - kyselý jedlodubový bor

bo6, db3, jd1, sm, bř

Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit dle LHP, tj. respektovat cílovou skladbu dřevin, u borovice prosadit vhodné sorty, podporovat účast dubu alespoň v podúrovni a podporovat větší účast břízy jako meliorační dřeviny. Dub a břízu podporovat v porostním plášti a při účasti na vnitřních hraničních liniích porostních skupin. K předpokladům trvale udržitelného hospodaření patří vhodná provenience borovice a vyšší zastoupení melioračních dřevin v porostech. Významnější a systematickou pozornost bude nutné věnovat i vhodným sortám dubu letního (většina přirozeně vtroušených dřevin není kvalitní a svědčí o dlouhodobém nezájmu o kvalitní sorty a jejich přirozené začlenění do porostů).

Číslo: 7-x

Název: Smržov – rybník Dvořiště (nový návrh)


Délka: 900 m

Kultura: vodní tok, ostatní plocha Geobiocenologická typizace: 4BC 4-5, 4B5, 4B3 Charakteristika ekotopu a bioty: Převážně zazemněný vodní kanál mezi rybníky Dvořiště a Vydymač u Smržova. V okolí kanálu převažují porosty dubu letního a dalších dřevin v šíři 5-10 m. Původní šíře vodního kanálu 5-6 metrů. V blízkosti Dvořiště a Smržova je součástí plochy účelová komunikace. Půdy: antropogenní a drnoglejové půdy Návrh opatření: V rámci komplexní pozemkové úpravy, případně některého z programů na obnovu krajiny, obnovit vodní kanál mezi rybníkem Vydymač a Dvořištěm a revitalizovat jeho okolí. Ponechat jednostranný vegetační doprovod dřevin (převážně 510 m široká linie vyspělých dubů letních) a doplněním přirozeného náletu obnovit poškozené části liniového porostu. Doba postupné regenerace dřevinného doprovodu vodního kanálu 15-20 let. Na okraji porostů dřevin obnovit účelovou komunikaci (cyklostezka ?), která bude spojovat obec Smržov a rekreační oblast v okolí rybníka Dvořiště. Šíře biokoridoru minimálně 40 m.

Číslo: 7-y

Název: Záblatí (Generel ÚSES CHKO – 12072) (nový návrh) 22

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 23-33-16 ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOKORIDOR

Délka: 500 m

Kultura: orná půda, ostatní plocha Geobiocenologická typizace: 4AB3 Charakteristika ekotopu a bioty: Účelová komunikace s návrhem na rekategorizaci na místní silnice. V okolí komunikace pravidelné stromořadí mladých lip a po obou stranách úzká linie ruderální travinobylinné vegetace. Půdy: hnědé a antropogenní půdy Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik jednostranného liniového segmentu souvislého pásu přirozených lučních porostů a liniových porostů dřevin - stromořadí souběžně s účelovou komunikací.

Číslo: x-x

Název: RK 383


Délka: 500 m

Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4A4 Charakteristika ekotopu a bioty: Zahrnuje jeden z úseků regionálního biokoridoru (RK 383) od regionálního biocentra č. 756 Dvořiště k reg. biocentru č. 757 U Zeleného kříže. Biokoridor je vymezený v mělkém údolí podél částečně regulovaného malého vodního toku. Lesní porost tvoří fragment třtinové borové smrčiny na potenciálních stanovištích chudé dubové jedliny, chudého (dubového) boru. Stromové patro tvoří především borovice (stáří 80 let) s příměsí smrku různého stáří. Porost je prosvětlený, řídký. V keřovém patru roste Frangula alnus. V bylinném patře dominuje Calamagrostis villosa, podél toku pak Molinia caerulea. Borovice zde na rozdíl od smrku přirozeně nezmlazuje. Půdy: 0Q - převažuje střídavě vlhká, jílovitopísčitá půda typu pseudoglejového podzolu, 4Q - převažuje střídavě vlhká, jílovitopísčitá půda typu pseudogleje nebo pseudoglejového podzolu, SLT: 0Q - chudý jedlodubový bor, přirozená skladba: bo7, db1, jd1, sm, bř 4Q - chudá dubová jedlina:

bk1, db4, jd4, bř1, os, kr

23

Návrh opatření: V lesních porostech v trase reg. biokoridoru hospodařit dle LHP, tj. respektovat cílovou skladbu dřevin, u borovice prosadit vhodné sorty, podporovat účast dubu alespoň v podúrovni a podporovat větší účast břízy jako meliorační dřeviny. Dub a břízu podporovat v porostním plášti a při účasti na vnitřních hraničních liniích porostních skupin. Do mezer v lesních porostech a na vzniklé malé plochy holin podsazovat jedli bělokorou a dub letní. Nutná ochrana proti zvěři (oplocení).

Číslo: x-y

Název: (Generel ÚSES CHKO – 87) (nový návrh)

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 23-33-16 ekologicky významný segment INTERAKČNÍ PRVEK

Plocha/délka : 600 m

Kultura: komunikace (polní cesta) , louky, orná Geobiocenologická typizace: 4AB3 Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je navržen jako jednostranný liniový segment u polní cesty přibližně S-J orientace, severně od Smržova. Polní cesta je většinou bez doprovodných porostů na okrajích s ruderální vegetací tř. Galio-Urticetea s Urtica dioica, Angelica sylvestris a Dactylis glomerata. Půdy: hnědé půdy Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik jednostranného liniového segmentu souvislého pásu přirozených lučních porostů a liniových porostů dřevin - stromořadí souběžně s polní cestou.

Číslo: x-z

Název: Zátory (Generel ÚSES CHKO – 86) (nový návrh)

Katastrální území: Smržov u Lomnice nad Lužnicí Mapový list: 23-33-16 ekologicky významný segment INTERAKČNÍ PRVEK

Plocha/délka : 1300 m

Kultura: komunikace (polní cesta) , louky, orná Geobiocenologická typizace: 4AB3 Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je navržen jako jednostranný liniový segment u polní cesty západně od Smržova mezi rybníkem Vydymač a lesním porostem Červená hlína. Polní cesta je většinou bez doprovodných porostů na okrajích s ruderální vegetací tř. Galio-Urticetea s Urtica dioica, Angelica sylvestris a Dactylis glomerata.

24

Půdy: hnědé půdy Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik jednostranného liniového segmentu souvislého pásu přirozených lučních porostů a liniových porostů dřevin - stromořadí souběžně s polní cestou. Nakládání s odpady Komunální odpad je zajišťován Technickými službami města Třeboň. V situaci hlavního a koordinačního výkresu jsou zakreslena místa pro kontejnery a sběrný dvůr. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění V řešeném území se nevyskytují ložiska nerostných surovin. f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití těchto ploch, stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) Současné členění obce je návrhem územního plánu Smržov dotčeno. Uspořádání zastavěného území obce Smržov má převažující kompaktní charakter zástavby a navržený územní plán obce toto uspořádání dále rozšiřuje po obvodu zastavěných ploch. Vymezení zastavěných a zastavitelných ploch je v souladu s vlastnickými parcelami, které jsou navrhovány pro účelovou zástavbu v těchto funkcích: - plochy bydlení rodinné domy venkovského charakteru - plochy rekreace – stavby pro rodinnou rekreaci - plochy občanského vybavení, komerční zařízení malé a střední - plochy veřejných prostranství – návesní prostor, zeleň na veřejných prostranství - plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava III. třída, - plochy dopravní infrastruktury – obnova a rekonstrukce místních komunikací - plochy technické infrastruktury – čistírna odpadních vod, - plochy technické infrastruktury – vodojem - plochy výroby a skladování – zemědělská výroba - plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba, sklady - plochy zeleně – ochranná a izolační zeleň - plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy, toky - plochy zemědělské – ZPF - orná půda - plochy zemědělské – ZPF – trvalý travní porost - plochy smíšení nezastavěného území – pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů - plochy lesní – lesy hospodářské - plochy přírodní – významný krajinný prvek - plochy specifické – rekultivace skládky

25

Podmínky využití funkčních ploch řešených územním plánem Smržov: obytné plochy Plochy bydlení Hlavní využití Bydlení v rodinných domech venkovského charakteru a bytových domech, které zajišťují podmínky pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Bydlení v rodinných domech venkovského charakteru Přípustné - zřizovat a provozovat na tomto území stavby pro bydlení vesnického a příměstského charakteru, které mají odpovídající zázemí užitkové zahrady s možností chovu drobného domácího zvířectva pro vlastní potřebu - možnost výstavby doplňkového objektu pro zajištění údržby zahrady - parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným a podmíněně přípustným využitím území - zřizovat a provozovat občanskou vybavenost na plochách menších než polovina podlahové plochy objektu, která svým charakterem nebude narušovat obytnou funkci - výška výstavby přízemní popřípadě zvýšené přízemí + obyvatelné podkroví Přípustné podmíněné - zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost, která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity Nepřípustné - jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami - stavby pro výrobu většího rozsahu, haly, velké skladové prostory - velkokapacitní stavby občanského vybavení - velkokapacitní stavby pro dopravu - velkokapacitní stavby technického vybavení Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu - výška zástavby přízemní, eventuelně 2 NP nebo zvýšené přízemí a obyvatelné podkroví (možnost podsklepení) - % zastavitelnosti pozemku – do 35 % velikosti pozemku (včetně zpevněných ploch) Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Hlavní využití Individuální rodinná rekreace v kvalitním prostředí Přípustné: - sezónně užívané stavby a pozemky pro individuelní, rodinnou rekreaci. Přízemní stavby s podkrovím, zděné s dřevěnými doplňky.

26

- zeleň parková, travnaté plochy pro oddech a slunění - nezbytné technické vybavení - zastavěná plocha rekreačním objektem 50-60 m2 - manipulační plocha kolem rekreačního objektu max. 90 m2 – zahrnuje přístupovou cestu, parkování, jímku na vyvážení - pro navržené objekty platí prostorový, architektonický regulativ dle Regulačního plánu rybníka Dvořiště Podmíněné: - plochy nezbytně nutné pro zaparkování osobních automobilů - rekonstrukce a opravy a výměna dožilých konstrukcí včetně okenní a vstupních prvků - přístavby za účelem zřízení krytých vstupů do objektů a nebo teras či pergol Nepřípustné: - jiné než sportovně rekreační pobytové činnosti a vše další, co může být v rozporu s funkčním využití plochy pro individuelní rodinnou rekreaci Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu - v zastavěném území je možno provádět pouze stavební úpravy při zachování celkového objemu stavby - užívání jednotlivých pozemků určených pro rodinnou rekreaci bude v souladu s okolními nezastavěnými pozemky lesa a zemědělských kultur v jejich krajinném uspořádání občanská vybavenost Hlavní využití Plochy pro stavby, zařízení a související činnosti a děje občanské vybavenosti místního, lokálního charakteru Přípustné - plochy pro letní sporty (hřiště), situačně vyjádřené v Regulačním plánu rybníka Dvořiště Plochy komerčních zařízení – distribuční (malé a střední) - stav Přípustné: - výška staveb přízemní, maximálně dvě nadzemní podlaží, popřípadě zvýšené přízemí + obyvatelné podkroví - parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území budou řešena na vlastním pozemku - drobná sadovnická a parková architektura např. altánek, kryté sezení, lavičky - zeleň parková, travnaté plochy pro oddech Podmíněné: - byt majitele, správce Plochy vyhlídek s parkovými úpravami dle RP rybníka Dvořiště Přípustné - vymezená krajinářsky upravená plocha např. při úpatí zalesněného svahu v rámci turistických a rekreačních aktivit občanů

27

- zřízení informačních prvků o místní lokalitě v souvislosti s otevřeným posezením na lavičkách, provedené převážně z dřevěných prvků, doplněné drobným mobiliářem - vybudování pěší přístupové komunikace formou zhutněného štěrkového nebo vydlážděného kamenného povrchu Nepřípustné - jiné než přípustné využití Plochy veřejného prostranství – návesní prostor a zeleň na veřejných prostranstvích Hlavní využití Plochy přístupné každému bez omezení sloužící obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru Přípustné - obslužné a pěší komunikace - parkoviště - veřejná zeleň, parkové úpravy, travnaté plochy, výsadba dřevin - výstavba altánků, krytého sezení, osazení laviček, odpadkových košů apod. - umístění kontejnerů na separovaný odpad - technická infrastruktura – základní technická vybavenost Nepřípustné - jiné než přípustné využití Zeleň na veřejných prostranstvích Hlavní využití Plochy této zeleně jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek jejich funkce a jejího využívání v souladu s jejich významem a účelem. Přípustné: Území veřejně přístupné zeleně, sloužící zejména jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy a původní skladbu dřevin. Přípustné jsou na těchto územích rovněž chodníky, stezky pro pěší a cyklisty, obecní mobiliář a stavby drobné architektury (altány, odpočívadla, pavilóny, plastiky, umělecká díla apod.). Podmíněné: Podmíněně přípustné je na těchto plochách zřizovat a provozovat zařízení a sítě technické infrastruktury, nezbytné pro funkci a provoz obce, za předpokladu, že budou citlivě začleněny do tohoto území, drobné kultovní a kulturní stavby za předpokladu, že svým charakterem a doprovodnými funkcemi nenaruší charakter tohoto území, umělé vodní plochy, potřebné technické zázemí. Nepřípustné: Nepřípustné je na těchto územích zřizovat a provozovat veškerá zařízení a stavby, která nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná. Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného ráz - konkrétní způsob a uspořádání v plochách veřejných prostranství bude stanoveno dle § pro veřejnou zeleň ze zákona o obcích. Obsahová náplň bude dále rozpracována konkrétními projekty pro ohlášení nebo pro stavební povolení.

28

Plochy dopravní infrastruktury a plochy technické infrastruktury Hlavní využití Plochy dopravní infrastruktury jsou samostatně vymezeny v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodů intenzity dopravy a jejích negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti, např. ploch výroby, ploch občanského vybavené pro maloobchodní prodej, ploch těžby nerostů. Týká se ploch a koridorů silnic II. a III. třídy, včetně místních komunikací. Plochy technické infrastruktury jsou samostatně vymezeny v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. Týká se ploch pro čistírny odpadních vod, návrh vodních ploch, úprava a rozšíření vodotečí a návrhu vodovodu, jednotné a splaškové kanalizace. Přípustné - výstavba zařízení související bezprostředně s danou funkcí staveb dopravních energetických ,vodohospodářských Podmíněně přípustné - do doby realizace navržených záměrů lze návrhové zóny využívat pro dočasná zařízení Nepřípustné - veškeré stavby trvalého charakteru nesouvisející s danou funkcí Výroba a skladování (zemědělská výroba) Hlavní využití Plochy zemědělské se samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití, kromě velkovýroby týká se i samostatně podnikajících soukromých zemědělců. Jedná se o plochy stávající zástavby v různých částech zastavěného území obce a jejich částí, mimo jiné i tam, kde setrvává generační podoba zemědělské malovýroby Přípustné: - plochy výrobní s přízemní popřípadě s halovou výstavbou ve formě odpovídající proporcím objektům průmyslové výroby, které jsou v místě obvyklé - přestavby či asanace stávajících zemědělských areálů odpovídající charakterem i objemem okolní zástavbě - parkovací stání, odstavná stání a garáže na vlastním pozemku pro potřeby vyvolané přípustným využitím území - skladové hospodářství Podmíněné: - zařízení pro ekologicky čistou výrobu a služby nezemědělského charakteru - byt majitele firmy, případně byt správce Nepřípustné: - jsou veškeré činnosti obtěžující okolí nad zákonem stanovené limity – hluk, prašnost, exhalace a zápach překračující režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami a které jsou nebo by mohly být v rozporu s funkcí s hlavní

29

Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu - případný rozvoj bude orientován na celkovou přestavbu původního areálu nebo zemědělské usedlosti a to jak v části výrobní, tak i v části obytné. Je nutná celková koncepce přestavby, která bude obsahovat její finální dimenzi a funkční využívání uvede do souladu s prostředím původní historické zástavby. - případné umístění dílčích novodobých prvků potřebných k zemědělskému podnikání (např. sila, výškové skladovací objekty apod.) bude posuzováno vždy jednotlivě s ohledem na soulad s okolním prostředím. Budoucí přestavba nesmí vytvářet nežádoucí dominanty pro okolní krajinu. Výroba a skladování (drobná řemeslná výroba) Hlavní využití Tyto funkční plochy se samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter území není účelné jeho členění např. na plochy dopravní a technické infrastruktury nebo plochy pro skladování a plochy specifické – fotovoltaická elektrárna. Přípustné: - plochy výrobní s přízemní popřípadě s halovou výstavbou ve formě odpovídající proporcím objektům průmyslové výroby, které jsou v místě obvyklé - přestavby či asanace stávajících výrobních areálů odpovídající charakterem i objemem okolní zástavbě - parkovací stání, odstavná stání a garáže na vlastním pozemku pro potřeby vyvolané přípustným využitím území - skladové hospodářství Podmíněné: - objekty a zařízení občanské vybavenosti - byt majitele firmy, případně byt správce Nepřípustné : - jsou veškeré činnosti obtěžující okolí nad zákonem stanovené limity – hluk, prašnost, exhalace a zápach překračující režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami a které jsou nebo by mohly být v rozporu s funkcí s hlavní - jiná než přípustná a podmíněné využití. Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu - plochy výrobní s přízemní, popř. s halovou výstavbou s odpovídajícím užitím tradičních materiálů a proporcím odpovídajícím objektům okolní zástavby. - výsadba ochranné zeleně společně s doprovodnou liniovou zelení podél vnitřních hranic ploch určených pro funkci výroba, sklady a fotovoltaická elektrárna a podél hranic se zemědělským půdním fondem Zeleň ochranná a izolační Hlavní využití Souvislá výsadba středně vysokých a vysokých bariér z keřů a stromů vytvářejících neprostupné clony. Přípustné - Výsadba ochranné zeleně (domácí keře a stromy) 30

Nepřípustné - Jiné než přípustné využití Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu Z důvodů omezení střetů vzájemně neslučitelných činností jsou navrženy plochy ochranné zeleně Plochy vodní a vodohospodářské Hlavní využití Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu v území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Přípustné: Jedná se o rybníky, nádrže, potoky a další vodní plochy. Přípustné je ponechání stávající způsobu využití těchto ploch. Zásahy do vodních ploch a s nimi bezprostředně související území a objektů budou sledovat především stabilizaci vodních poměrů v území, revitalizaci vodní ploch, obnovou a zkvalitněním břehových porostů, přirozené začlenění vodní plochy do krajinného prostředí, začlenění plochy do územního systému ekologické stability. Podmíněné: Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území kolmo na vodoteče, případně nejkratším možným způsobem přes nebo pod vodní plochou, zařízení pro chov ryb, a dalších, které přímo souvisí s využitím vodní plochy nebo jejího břehu. Nepřípustné: Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv nová zařízení (zejména stavby) nesouvisející s využitím vodní plochy a to včetně rekreačních staveb a zařízení a dále pak funkční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné. Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu - vymezením těchto ploch jsou zohledněny zátěže na plochách ohrožovaných přívalovými vodami a povodněmi Plochy zemědělské, ZPF - orná Hlavní využití Plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za účelem zabezpečení podmínek pro převažující zemědělské využití. Přípustné: Jedná se o plochy mimo současně zastavěná a zastavitelná území a mimo plochy ÚSES. Území určená pro intenzivní i extenzivní hospodaření se zemědělskou ornou půdou nebo činnosti a zařízení, které s hospodařením souvisí. Jedná se o půdu ornou, pastviny, louky a sady. Přípustné je provádět na těchto územích změny kultur (na pastviny, louky, sady a půdu ornou) za splnění všech zákonných podmínek.

31

Podmíněně přípustné: Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území, umisťovat jednotlivé jednoduché stavby zemědělské výroby (např. seníky, včelíny, konstrukce vinic a chmelnic, bažantnice, apod.). Podmíněně přípustné je měnit funkční využití na pozemky určené k plnění funkcí lesa, trvale travní porost s rybníky. Nepřípustné: Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. Plochy zemědělské, ZPF – trvalé travní porosty, kulturní a polokulturní louky, ladní vegetace Hlavní využití Jejich rozvržení odpovídá současnému využívání nezastavitelné části katastrálního území, v němž jsou situovány s ohledem na jeho ochranu především před zátěží eroze a přívalových vod. Přípustné: Jedná se o plochy mimo současně zastavěná a zastavitelná území a mimo plochy ÚSES. Území určená pro intenzivní i extenzivní hospodaření se zemědělskými travními porosty nebo činnosti a zařízení, které s tímto hospodařením souvisí. Přípustné je provádět na těchto územích změny kultur (na pastviny, louky, sady a půdu ornou) za splnění všech zákonných podmínek. Podmíněné: Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území, umisťovat jednotlivé jednoduché stavby zemědělské výroby (např. seníky, včelíny, konstrukce vinic a chmelnic, bažantnice, apod.. Podmíněně přípustné je měnit funkční využití na pozemky určené k plnění funkcí lesa nebo ostatní plochy, rybníky. Nepřípustné: Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení ( zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. Plochy smíšené nezastavěného území, plochy přirozených a přírodně blízkých ekosystémů, plochy přírodní – významný krajinný prvek, návrh ÚSES Hlavní využití Jedná se o plochy stávajících prvků zařazených do územního systému ekologické stability. Budou respektovány významné krajinné prvky vyhlášené a ze zákona 114/92 Sb. je vyloučeno do nich jakkoliv zasahovat. Přípustné - současné využití,jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu,aby nedošlo ke znemožnění pro budoucí využití navrhovaných a současně funkčních ploch pro ÚSES Podmíněné - liniové stavby - stavby bezpodmínečně nutné pro liniové stavby,umístění možné jen do biokoridorů

32

Nepřípustné -

změny funkčního využití ,které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (např.z louky na ornou) a které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES

Plochy lesní Hlavní využití Plochy lesní jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les a jeho stabilizační funkci. Přípustné -

využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa v souladu se zákonem o lesích

Podmíněné - zřizovat a provozovat účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství a ochranu přírody místního významu - zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území Nepřípustné - zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná, nebo podmíněně přípustná - zřizovat a provozovat jakákoliv nová zařízení (zejména stavby), nesouvisející s využitím vodní plochy a to včetně rekreačních staveb a zařízení a dále pak funkční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu Veřejně prospěšná stavba je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu. Dopravní infrastruktura RÚ rekategorizace místní účelové cesty MK komunikace účelové a obslužné PC pěší cesta P parkoviště OR obnova a rekonstrukce místní komunikace Technická infrastruktura V vodovod KJ kanalizace jednotná KS kanalizace splašková ČOV čistírna odpadních vod E elektrické venkovní vedení T trafostanice Vybraná veřejně prospěšná opatření ÚSES - založení prvků ÚSES

33

h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Návrhem územního plánu nevzniká požadavek na vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. Vybraná veřejná infrastruktura PK plocha pro kontejnery – označení dle ÚP na plochách pod T1,T2 a T3 T1 – p.č. 60/140 T2 – p.č. 909/1 – při vjezdu do chatové oblasti T3 – p.č. 1011/20 – u příjezdové komunikace k chatové lokalitě směr sever i) údaje o počtu listů ÚP a počtu výkresů k němu připojené grafické části Návrh územního plánu obsahuje: Textová část návrhu ÚP Smržov obsahuje 34 listů. Grafická část návrhu ÚP obsahuje 3 výkresy. Odůvodnění územního plánu obsahuje : Textová část odůvodnění ÚP Smržov obsahuje 12 listů. Grafická část odůvodnění ÚP Smržov obsahuje 3 výkresy.

34

Územní plán

SMRŽOV ODŮVODNĚNÍ

TEXTOVÁ ČÁST

Vypracoval: Architektonický ateliér ŠTĚPÁN Žižkova 12 České Budějovice

Listopad 2008

Obsah a) postup při pořízení územního plánu................................................................................ 3 b) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území................................................................................................................................ 4 c) Soulad územního plánu s cíli a úkoly ÚP, zejména požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území. ........................................................................................................ 5 d) Soulad s požadavky stavebního zákona a prováděcích předpisů ................................. 5 e) Soulad návrhu ÚP s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů , popř. s výsledkem řešených rozporů ............................................................................................................................... 5 f)

Údaje o splnění zadání a souborného stanoviska ........................................................... 5

g) komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ..................................................................................................................... 6 h) informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno .................................................................................................................... 10 i)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ........................................................................................................ 11

j) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................................ 11 k) Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění...................................................... 14 l)

Vypořádání připomínek.................................................................................................. 14

GRAFICKÁ ČÁST 1) koordinační výkres 2) výkres širších vztahů 3) výkres předpokládaných záborů půdního fondu

2

a)

postup při pořízení územního plánu

Zadání ÚPO Smržov bylo vypracováno pořizovatelem – Okresním úřadem referátu regionálního rozvoje Jindřichův Hradec, podle dle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním rádu, ve znění pozdějších změn a předpisu (dále jen „stavební zákon“) a vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb. Zadání bylo projednáno, doplněno podle výsledků z jeho projednání a bylo 15.05.2001 schváleno zastupitelstvem obce Smržov. V zadání bylo požadováno vypracování konceptu. V zadání ÚPO nebylo požadováno vymezení ploch a koridorů, pro které by bylo nutno změnu jejich využití prověřit územní studií, či stanovit podmínky pro změnu jejich využití regulačním plánem. Jako II. etapa byl dle schváleného zadání vypracován koncept řešení ÚPO Smržov. Projednání konceptu bylo pořizovatelem zveřejněno vyhláškou (č.j. RR 3024/01-3/Sm) na úředních deskách MěÚ Třeboň a obce Smržov s uvedením místa a termínu veřejného projednání (dne 13.8.2001) a informacemi o možnosti podání připomínek a námitek. Den projednání a vystavení konceptu byl oznámen dotčeným orgánům státní správy a nadřízenému orgánu územního plánování s výzvou o jejich stanovisko. V zákonem stanovené lhůtě byly ke konceptu podány námitky vlastníku pozemku a staveb, připomínky ostatních a byla uplatněna stanoviska dotčených orgánů státní zprávy. Podle § 21 odst. 5 stavebního zákona a § 13 staré vyhlášky zpracoval pořizovatel na základe výsledku projednání konceptu UPO návrh souborného stanoviska s pokyny pro dokončení návrhu ÚPO. Návrh souborného stanoviska byl zpracován na základe stanovisek dotčených orgánů státní správy, připomínek ostatních a správců sítí a na základe návrhu rozhodnutí o námitkách vlastníku pozemku. Ve smyslu § 21 odst. 5 stavebního zákona a podle § 13 staré vyhlášky pořizovatel předložil dohodnutý návrh souborného stanoviska k vyjádření nadřízenému orgánu územního plánování – Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor úz. plánování, stavebního rádu a investic. Vyjádření tohoto nadřízeného orgánu bylo vydáno dne 20.11.2001 čj. UPSŘ/1368/01/Pf. Souborné stanovisko ke konceptu UPO bylo dne 28.11.2001 schváleno zastupitelstvem obce Smržov. Dne 1.1. 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území (dále též jen “vyhláška 501“), vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále též jen „vyhláška 500“). Proto bylo schválené souborné stanovisko ke konceptu zasláno zpracovateli jako podklad pro zpracování Návrhu, nyní již Územního plánu Smržov. Tento postup je dán ust. § 188 odst. 2 stavebního zákona c. 183/2006 Sb. Pořizovatel oznámil dopisem č.j. METR 2122/2009SaLe ze dne 02.04.2009 dle § 50 stavebního zákona místo a dobu společného jednání o návrhu územního plánu (dále jen „návrh ÚP“) dotčeným orgánům (dále jen „DO“), sousedním obcím, obci pro kterou je územní plán pořizován a krajskému úřadu a vyzval je k uplatnění stanovisek a připomínek k návrhu ÚP. Společné jednání se uskutečnilo na Obecním úřadu ve Smržově dne 07.05.2009. K návrhu ÚP byla uplatněna písemná stanoviska DO. Jelikož došlo ke změně trasy vodovodu Dynín Třeboň, jenž je součástí projednávané nadřazené dokumentace Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, byl Návrh UP upraven a znovu projednán.

3

b)

-

vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území

Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje Územní plán obce Smržov je součástí rozvojové oblasti PB10 České Budějovice. Řešené území je ve vztahu na rozvojovou osu OS4 Praha – České Budějovice – Linz, tvořenou dálnicí D3 a dále pak silnicí I/24 Veselí nad Lužnicí – Lomnice nad Lužnicí Třeboň a úsekem silnice II/148 Lomnice nad Lužnicí – Lišov. Návrh územního plánu nezasahuje oblasti koridorů a ploch dopravy a technické infrastruktury nadmístního významu. Řešené území je součástí CHKO Třeboňsko. v rámci pohybových aktivit v přírodě jsou respektovány prostory, které nenarušují ochranu krajinného rázu z hlediska ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot je respektována zóna se zvýšenou péčí o území s prioritou rozšíření ochrany zdrojů pitné vody, pramenišť, společně s hodnotami krajinného rázu a ochrany přírody (ÚSES, VKP). Vyhodnocení z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje nejsou dosud vydány. Platnou, nadřízenou územně plánovací dokumentací pro řešené území je ÚP VÚC Českobudějovické sídelně regionální aglomerace, který zpracovaný návrh ÚP Smržov plně respektuje. Vyhodnocení z hlediska širších vztahů v území Územní plán Smržov není v rozporu s územně plánovací dokumentací sousedních obcí. Z hlediska širších vztahů v území jsou územním plánem převzaty regionální a lokální prvky ÚSES, dále jsou územním plánem převzaty základní platné limity využití území mimo jiné nemovité kulturní památky, drobné kulturní památky v krajině, ochranné pásmo lesa, ochranná pásma technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, vedení 22 kW, trafostanice) a ochranná pásma dopravních tras a zařízení. Správní území, tj. katastrální území Smržov je součástí Třeboňské rybniční pánve a těžištěm katastrálního území prochází hranice Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Západní část katastrálního území obce je zalesněna, patří do rozsáhlého komplexu Velechvínského polesí a východní část katastrálního území tvoří rozsáhlá vodní plocha rybníka Koclířov. Z jihu na severovýchod prochází katastrem obce Zlatá stoka, která je zařazena mezi kulturní památky. V katastrálním území obce Smržov se dále nachází regionální biokoridor a biocentrum, lokální biokoridor a biocentrum, interakční prvky a návrhy krajinných úprav. Celé katastrální území dále patří mezi lokality s archeologickými nálezy. Ve správním území obce (katastr) je vyhlášeno ochranné pásmo vodních zdrojů a vodojemů, ochranné pásmo VN a cyklistické a turistické stezky. Obec je napojena ze silnice II/148 Novosedly, Lomnice nad Lužnicí, Lišov silnicí III/1482, která končí na hrázi rybníka Dvořiště. Přírodní dominantou území řešeného v územním plánu Smržov je kromě zalesněné části katastru (Velechvínské polesí) přímá souvislost s rybniční soustavou Třeboňské pánve – rybník Dvořiště, rybník Koclířov, Ptačí blato.

4

c)

Soulad územního plánu s cíli a úkoly ÚP, zejména požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a požadavky na ochranu nezastavěného území.

Předkládaný ÚP navrhuje podmínky trvale udržitelného rozvoje obce Smržov. V rámci dosažitelných možností na změnu funkčního využití pozemků a projednané koncepce vedení dopravně-inženýrské infrastruktury byl vydán takový návrh, který podporuje trvale udržitelný rozvoj v podmínkách zabezpečujících kvalitní životní prostředí veškerého zastavěného a zastavitelného území obce. Soulad stávajících architektonických a urbanistických prostorů ve vztahu k nově navrženým zastavitelným plochám je obsažen v urbanistické koncepci zahrnující nejen vymezení plochy ale i obsah, týkající se přijatých regulativů včetně podmínek prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu. Řešené funkce pozemků jsou vyjádřeny regulativně s tím, že respektují navržený systém ekologické stability, dále umožňují zřízení nových vodních ploch, včetně ploch pro ochranou a doprovodnou zeleň v krajině.

d)

Soulad s požadavky stavebního zákona a prováděcích předpisů

ÚP Smržov byl projednáván podle dle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním rádu, ve znění pozdějších změn a předpisu (dále jen „stavební zákon“) a vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb. Dne 1.1. 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území (dále též jen “vyhláška 501“), vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále též jen „vyhláška 500“). Proto bylo schválené souborné stanovisko ke konceptu zasláno zpracovateli jako podklad pro zpracování Návrhu, nyní již Územního plánu Smržov. Tento postup je dán ust. § 188 odst. 2 stavebního zákona c. 183/2006 Sb. Na základě přezkoumání souladu návrhu ÚP s politikou územního rozvoje, cíli a úkoly územního plánování požadavků zákona č. 183/2006 Sb., požadavků zvláštních právních předpisů a stanovisek dotčených orgánů lze doložit, že ÚP Smržov konkrétně splňuje uvedené nároky stanovené v ustanoveních § 53 Stavebního zákona.

e)

Soulad návrhu ÚP s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů , popř. s výsledkem řešených rozporů

Nebyly vzneseny požadavky s titulu zvláštních právních předpisů. Bude doplněno po projednání.

f)

Údaje o splnění zadání a souborného stanoviska

Návrh zadání byl projednán a schválen dne 15.5.2001 na veřejném zasedání Zastupitelstva na Obecním úřadě Smržov. Zpracovaný ÚP Smržov je vydáván v souladu s novým stavební zákonem č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami. Respektuje usnesení Zastupitelstva obce k dopracovanému ÚP dle podmínek nového stavebního zákona s tím, že předložený návrhu

5

splňuje veškeré požadavky na funkční plochy včetně technické a dopravní infrastruktury projednané s obcí a dotčenými orgány.

g)

komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

Územní plán Smržov bude pro současnou i budoucí generaci ve svých realizacích přínosem. Ve způsobu navrženého zastavění je důsledně stanovena regulace zástavby na dotčených plochách s ohledem na místní specifikace, týkající se kvality prostředí v jednotlivých lokalitách. Součástí změn v území jsou podmínky pro provedení a realizaci návrhu ÚSES, napojení nadřazené dopravně inženýrské infrastruktury na místní systém, úprava místní dopravní obsluhy jako celku, komplexní vodohospodářské řešení včetně návrhu nových vodních ploch a návrh ochranných opatření. Požadavky obce a požadavky občanů jsou ve stávajícím prostředí zastavěného a zastavitelného území obce začleněny tak, aby výsledné provedení zástavby mělo celkový pozitivní efekt. Návrh územního plánu v obci Smržov respektuje cíle územního plánování dle § 18 odst. 1 zákona 183/2006 Sb. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území (udržitelný rozvoj území), tzn. že vytváří předpoklady pro výstavbu, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Navržené řešení slouží dalšímu rozvoji obce Smržov, její stabilizaci, především z demografického hlediska a celkové zabezpečení dopravně-inženýrské obsluhy zastavěného, zastavitelného území, společně s obsluhou zemědělských a lesních pozemků a vodních ploch. Návrh zastavitelných ploch ovlivní stávající prostředí obce a místních částí pozitivně. Možnost zástavby na nových pozemcích v přímém kontaktu s prostředím vesnické zástavby v žádném případě nepodmíní přehnané nároky na dopravně-technický systém místního i nadmístního významu a na jeho zainvestování.

Doprava Návrhová část: Průběh silnic II/148 a III/1482 ve správním území obce je stabilizovaný a má vyhlášené ochranné pásmo 15 metrů od osy silnic. Navrhovaná dopravní infrastruktura v rozsahu uvedeném ve výkresové části je veřejně prospěšnými stavbami. Mají charakter obslužných komunikací funkční skupiny C, navrženo je vybudovat v šířkových parametrech – šířka vozovky 6 metrů mezi obrubami, nejméně však 5,5 m doplněné alespoň jednostranným chodníkem (v území se souvislou oboustrannou zástavbou s chodníkem oboustranným). V místech jednostranného chodníku na opačné straně komunikace bezpečnostní odstupový pás š. nejméně 0,5 m. Za veřejně prospěšnou stavbu nutno považovat i plošné nároky na výstavbu chodníků a nápravu rozhledových poměrů v křižovatkách podél (současných) průtahových úseků silnic. Konkrétní rozsah je dán požadavky příslušných norem (ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací a ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na silničních komunikacích); pro jejich konkretizaci nutno zpracovat podrobnou územní studii. Součástí dopravní infrastruktury jsou dále komunikace účelové, pěší cesty, parkoviště a obnova a rekonstrukce místních komunikací.

6

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ použité podklady - Konzultace a podklady OÚ Smržov - Vodohospodářská mapa 1:50 000 a mapy 1:2 000 a 1:5 000 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Smržov – stav Obec Smržov je z převážné části zásobena pitnou vodou z vodovodu, jehož provozovatelem je obec. Nepatrná část obyvatelstva je zásobena z vlastních domovních studní. Kvalita vody ve studních není zjištěna. Vodovod byl uveden do provozu v 80-tých letech jako zdroj vody pro zemědělský areál na okraji obce. Na začátku 90-tých let došlo k napojení zástavby v obci a části rekreačních objektů u rybníka Dvořiště. Zdrojem vody pro vodovod jsou 2 vodárenské vrty v blízkosti rybníka Dvořiště. Celková kapacita prameniště je cca 0,75 l/s (0,42 l/s a 0,36 l/s). V blízkosti prameniště je vybudována čerpací stanice, do které jsou napojeny samostatnými řady jednotlivé vrty prameniště. Z čerpací stanice je voda vytlačena řadem do vodojemu „Smržov“ v zemědělském areálu. Z vodojemu je voda dopravována přes AT stanici u vodojemu do spotřebiště. Vodovodní síť je rozvedena po celém území obce. Spotřebiště je tvořeno jedním tlakovým pásmem. Zdrojem požární vody pro obec je vodovod a rybníky v intravilánu a na okrajích obce. Rekreační lokalita u rybníka Dvořiště – část k.ú. obce Smržov není v současnosti z převážné části zásobena vodou z veřejného vodovodu. Obyvatelstvo používá k zásobení soukromé studny. Kvalita vody ve studních nebyla zjištěna. Pouze menší část objektů je napojena na vodovod Smržov z čerpací stanice v prameništi (bašta, hájovna a několik rekreačních objektů). Smržov – návrh Stávající systém zásobování je vyhovující i pro další rozvoj sídla. Vodovodní síť je prodloužena k uvažované zástavbě, a je dle možností zokruhována. Stávající systém individuálního zásobení rekreačních lokalit u rybníka Dvořiště se předpokládá zachovat, s výjimkou chatové lokality v k.ú Smržov za prameništěm u čerpací stanice. Podmínkou tohoto řešení je zřízení AT stanice s akumulací pro zásobovací řad do chatové osady ve stávající čerpací stanici. Nezastavěným územím k.ú. Smržov prochází navržený koridor skupinového vodovodu Dynín-Třeboň. Tento koridor byl převzat ze ZUR Jihočeského kraje. KANALIZACE Smržov – stav Obec Smržov má v současnosti na převážné části sídla vybudovanou kanalizaci. Část kanalizace je technicky nevyhovující – netěsnost, bez šachet, vpustě jsou bez záchytných košů. Kanalizační síť obce je jednotného charakteru z profilů. Provozovatelem kanalizace je obec. Tato kanalizace je vyústěna na několika místech do meliorované vodoteče – odpadní stoka z rybníka Vydýmač do rybníka Dolejší (viz situace vodohospodářského řešení). Další dvě výusti jsou provedeny do návesního rybníčka a do odpadní stoky z něj. Splaškové vody ze zástavby jsou přes septiky nebo přímo zaústěny do této kanalizace..

7

U části zástavby jsou odpadní vody likvidovány v domovních septicích s přepadem do podmoků (východní strana obce) nebo jsou akumulovány v domovních bezodtokových jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Zemědělský areál má vybudovaný vlastní systém likvidace odpadních vod. Splaškové odpadní vody v chatových lokalitách u rybníka Dvořiště jsou zachycovány v jímkách různé technické úrovně a těsnosti. Smržov – návrh V návrhu ÚP je odkanalizování a čištění odpadních vod řešeno vybudováním obecní ČOV s využitím části stávající kanalizační sítě – jednotlivé větve kanalizace zaústěné do trubní meliorace nebo do vodních ploch by byly podchyceny a svedeny kanalizačními sběrači jednotného charakteru na ČOV. Dešťové vody by byly odlehčovány do stoky ústící do rybníka Dolejší. Po provedení úprav na rybníku Dolejší (bezpečnostní přeliv) lze eventuelně využít k odvádění odpadních vod na ČOV po odlehčení stávající kanalizační stoku, která je v současnosti používána k obvádění vod mimo rybník Dolejší. Technologie čištění by měla být volena s ohledem na nutnost malého zastavěného prostoru a ochranného pásma– mezi zástavbou, rybníkem a Zlatou stokou. Veškerou navrženou zástavbu v ÚP, která bude odkanalizována na společnou ČOV, doporučujeme odkanalizovat oddílným systémem. V této zástavbě je navržena splašková kanalizace (viz situace vodohospodářského řešení). Dešťové vody doporučujeme v maximální míře zasakovat (střechy), ostatní odvádět povrchově popřípadě trubní kanalizací do nejbližšího recipientu, vodní plochy či meliorace. V případě dostatku finančních prostředků doporučujeme realizaci oddílného systému s využitím stávající kanalizace jako dešťové pro celé území sídla.Vybudování oddílného systému pro celou lokalitu s využitím stávající kanalizace jako dešťové by bylo samozřejmě ideální, ale vzhledem k velikosti lokality a množství vynaložených finančních prostředků se může ukázat pro obec jako nerealizovatelné. Do vybudování centrální ČOV je možné variantně řešit čištění odpadních vod pomocí domovních ČOV v kombinaci s jímkami na vyvážení – záleží na stanovisku příslušného vodohospodářského orgánu. Toto řešení může být aktuální zejména v případě nedostatku finančních prostředků OÚ na centrální řešení. V chatových lokalitách u rybníka Dvořiště vzhledem k sezónnímu provozu a obtížně proveditelnému a náročnému odkanalizování těchto lokalit mimo rybník Dvořiště navrhujeme zachycování splaškových vod v bezodtokých jímkách (žumpy) a jejich svoz na některou z ČOV k tomu vhodnou. VODNÍ TOKY A PLOCHY Smržov - stav Hlavním recipientem pro řešeného území je Zlatá stoka a Miletínský potok, č.hp. 1-0702-055, 060 povodí Lužnice. Řešené území spadá do CHOPAV Třeboňská pánev. Správním územím obce prochází Zlatá stoka napájející rybníky třeboňských rybničních soustav na pravé straně řeky Lužnice. Některé z těchto rybníků jsou součástí biosférické rezervace Třeboňsko (Velký a Malý Tisý) – Zlatá stoka byla vybudována v první polovině 16. století Štěpánkem Netolickým. Největší vodní plochou v řešeném území je rybníky Dvořiště – 337 ha a to pouze z části, větší část se nachází v k.ú. Hor. a Dol. Slověnice. Jde o jeden z nejstarších rybníků, postavený již ve 14. století. V řešeném území jsou rybníky Vydýmač a Dolejší na okraji intravilánu obce a rybník Ptačí Blato 40 ha v severní části řešeného k.ú... Smržov - návrh V řešení územního plánu jsou trasy vodotečí a vodní plochy zachovány beze změn.

8

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Základní legislativní rámec Základ legislativního rámce pro oblast tvoří Zákon č.458/200 sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích. Stanovuje postavení, práva a odpovědnosti nezávislého regulačního orgánu pro energetiku, vytváří podmínky a pravidla pro podnikání v energetice, rovnost hospodářské soutěže, distribuce elektřiny konečným odběratelům nebo distributorům a podobně. Součástí strategického plánování a dlouhodobého rozvoje je i stanovení podmínek rozvoje energetického systému v katastru obce Smržov. Nedílnou součástí celého energetického systému je výroba a rozvod elektrické energie a s tím související problematika posílení rozvodů a napájecích míst. Ta vychází z analýzy současného stavu s ověřením stávajícího zajištění celé oblasti elektrickou energií, rovnoměrného pokrytí spotřeby a související kvalitou a zabezpečeností bezporuchové dodávky elektřiny včetně ekonomiky provozu a úspornosti. Dalším faktorem je i vliv současného a navrhovaného systému zajištění rozvodu elektřiny na životní úroveň a životní prostředí v řešené lokalitě. Elaborát konceptu územního plánu Smržov zahrnuje zpracování a zakreslení elektrorozvodných venkovních vedení 22kV s trafostanicemi 22/0,4kV, včetně ochranných pásem do mapových podkladů v měřítku 1:5000. Stávající rozvodné sítě el. energie: Rozvodné napětí 3+PEN 400/230V 50Hz Kmenová linka: 22 kV Lomnice (Stráž) Nadřazený systém: TR 110/22 kV Jindřichův Hradec Výroba a distribuce elektrické energie Jediným distributorem v obci Smržov je E.ON Česká republika a.s. regionální správa v J. Hradci, která je také provozovatelem distribuční sítě VN a NN a trafostanic. V katastru obce se nenachází žádný jiný zdroj elektřiny. Elektrická energie je přiváděna po venkovních vedení 22kV k místním trafostanicím 22/0,4kV. V řešené lokalitě je rozvod elektřiny proveden z části venkovním a z části kabelovým rozvodem NN, bez zabezpečení proti výpadku. Stávající a navrhovaný počet trafostanic zaručuje zajištění nově plánovaných a navrhovaných spotřeb. Na severním okraji zastavitelného území v sousedství stávajícího výrobního areálu je navrženo jeho rozšíření pro funkci výroba, sklady. Pokračování této plochy přes místní účelovou komunikaci je navržena plocha fotovoltaické elektrárny v rámci funkce výroba, sklady. Energetická koncepce a rozvoj energetických sítí V oblasti obce Smržov se v dohledné době neuvažuje s plnou plošnou plynofikací. Rovněž elektrické vytápění není plošně uvažováno a spíše se uvažuje jako doplněk k ostatním mediím. Elektřina je uvažována převážně k svícení, běžné domácí spotřebiče, nutné elektrické pohony a v malé části technologické procesy při podnikání. Lokalita má potenciál ve využití jiných zdrojů jako biomasy-odpadní dřevo, rychle rostoucí dřeviny, řepka, sláma seno. Doporučuje se uvažovat o využití tepelných čerpadel a solárních kolektorů. Při realizaci navrhované zástavby se uvažuje pomalý nárůst spotřeby cca 3-5% ročně. Vhodnou koncepcí otopných systémů a využitím obnovitelných zdrojů energií, účinnější aplikací Zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií se dá předpokládat racionální nárůst spotřeby.

9

Výkonová bilance navrhované zástavby V navržené bilanci je variantně uvažováno se zajištěním elektrické energie pro objekty bydlení bez použití elektrického vytápění – ETP – a nebo s instalací ETP do max 30% bytových jednotek. Dále pak plochy s technickou vybaveností, smíšené a určené pro výrobu a skladování. Tato záležitost bude postupně upřesňována a bude mít vliv na eventuelní definitivní určení velikosti nových zdrojů pro zajištění zvýšené spotřeby. Rozvoj elektrických sítí Z výkonových bilancí a požadavků na rozvoj sítě vyplývá, že navrženou zástavbu nebude možno připojit ze stávajících trafostanic a VN rozvodů v obci. Je navrženo posílení novými trafostanicemi na paprscích ze stávajících linek. V severní části obce je navržena nová trafostanice T4, zejména pro stabilizaci a další rozvoj ploch výroby. Obytné plochy rodinných domů B2, B3 budou pokryty obsluhou ze stávající trafostanice T1 a obytné plochy rodinných domů B4, B5 včetně územní rezervy vyžadují výstavbu nové trafostanice T3 v jižní části zastavitelného území obce. V rámci „severní strany I chatové lokality u rybníka Dvořiště“ je navržena trafostanice T2. Elektro-energetická koncepce je v souladu s potřebami obce a v souladu s rozvojem elektrické sítě E.ON Jindřichův Hradec. Budované energetické zařízení nesmí mít nežádoucí vliv na životní prostředí. Budou dodržena ochranná pásma jednotlivých sítí a stanic a dodrženy vzdálenosti vedení dle ČSN 73 60 05 o prostorovém uspořádání vedení technického vybavení. Návrh rozvodu NN Stávající rozvod je proveden převážně vzdušným vedením na podpěrách, z části napojen kabelově. Nově navržená zástavba bude připojena kabelovým vedením, napojeným ze stávajících rozvodů. Veřejné osvětlení Provede se osvětlení nových komunikací, napojené na stávající rozvody VO v obci.

h)

informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno

Jednou z podmínek pro trvale udržitelný rozvoj budou realizace navrhovaných veřejně prospěšných staveb a opatření a stabilizace trvale žijících obyvatel navrhovanou obytnou zástavbou. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj Návrh ÚP v obci Smržov vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních a civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území – udržitelný rozvoj území. Předpoklady pro výstavbu spočívají ve vyváženém stavu podmínek pro příznivé životní prostředí pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území, které uspokojují potřeby současné generace aniž by ohrožovaly podmínky života generací budoucích. Reálná koordinace všech těchto potřeb je stanovena postupem etapizace a to jak ve veřejně prospěšném zájmu obce, tak i v zájmu občanů,vlastníků a dalších účastníků investiční výstavby. Tento vztah rovněž zahrnuje potřeby ochrany přírody a krajiny v nezastavitelném území (správní území obce Smržov mimo zastavěnou a zastavitelnou část.)

10

Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí (jak bylo zohledněno) Vyhodnocení a posouzení vlivů ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů nebylo požadováno.

i)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Navržené řešení slouží dalšímu rozvoji obce Smržov, její stabilizaci především z demografického hlediska a celkové zabezpečení dopravně inženýrské obsluhy zastavěného, zastavitelného území, společně s obsluhou zemědělských a lesních pozemků a vodních zdrojů. Nově vymezené zastavitelné plochy navazují na stávající zastavěné území. Zastavitelné plochy odpovídají svou velikostí předpokládanému vývoji obyvatel a potřebám obce.

j)

vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

Bilance ZPF – Smržov 1) Celkový rozsah požadovaných ploch a podíl půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ a tříd ochrany půdy. Bilance půd zařazených do návrhu Lokalita Plocha celkem Plocha m2 m2

Plocha BPEJ m2

ZPF BPEJ

Třída ochrany

Druh pozemku

B1

1156

1156

7.52.01 1156

III

TTP, orná

B2

10600

10600

7.67.01 10600

V

Orná

8740

8740

7.67.01 8740

V

Orná

B4

4500

4500

7.52.01 4500

III

TTP

B5

35150

35150

7.52.01 35150

III

TTP, orná

OV

3840

3840

7.69.01 3840

V

TTP

R6-R8

3900

3900

7.52.01 3900

III

Orná

T2+T3

200

200

7.52.01 200

III

Orná

6045

7.52.01 16045

III

TTP, orná, zahrady

B3

V1 16045 celkem MK1

2830

2830

7.52.01 2830

III

Orná

MK2

1720

1720

7.67.01 1720

V

Orná

Z1

960

960

7.52.01 960

III

TTP

Z2

854

854

7.52.01 854

III

TTP

Celkem 95000

95000

95000

11

I 0 0%

II 0 0%

Bilance návrhu podle tříd ochrany III IV V I-V 70100 0 24900 95000 m2 74% 0% 26% 100,00%

I = bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmou ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II =

ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY, KTERÉ MAJÍ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH KLIMATICKÝCH REGIONŮ NADPRŮMĚRNOU PRODUKČNÍ SCHOPNOST. VE VZTAHU K OCHRANĚ ZPF JDE O PŮDY VYSOCE CHRÁNĚNÉ, JEN PODMÍNĚNĚ ODNÍMATELNÉ A S OHLEDEM NA ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ TAKÉ JEN PODMÍNĚNĚ ZASTAVITELNÉ.

III =

PŮDY V JEDNOTLIVÝCH KLIMATICKÝCH REGIONECH S PRŮMĚRNOU PRODUKČNÍ SCHOPNOSTÍ A STŘEDNÍM STUPNĚM OCHRANY, KTERÉ JE MOŽNO V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ VYUŽÍT PRO EVENTUELNÍ VÝSTAVBU.

IV – třída ochrany sdružující půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou. Půdy využitelné i pro výstavbu. V = ZBÝVAJÍCÍ BONITOVANÉ PŮDNĚ – EKOLOGICKÉ JEDNOTKY, KTERÉ PŘEDSTAVUJÍ ZEJMÉNA PŮDY S VELMI NÍZKOU PRODUKČNÍ SCHOPNOSTÍ VČETNĚ PŮD MĚLKÝCH, VELMI SVAŽITÝCH, HYDROMORFNÍCH, ŠTĚRKOVITÝCH AŽ KAMENITÝCH A EROZNĚ NEJVÍCE OHROŽENÝCH. VĚTŠINOU JDE O ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY PRO ZEMĚDĚLSKÉ ÚČELY POSTRADATELNÉ. U TĚCHTO PŮD LZE PŘEDPOKLÁDAT EFEKTIVNĚJŠÍ NEZEMĚDĚLSKÉ VYUŽITÍ. JDE VĚTŠINOU O PŮDY S NIŽŠÍM STUPNĚM OCHRANY S VÝJIMKOU VYMEZENÝCH OCHRANNÝCH PÁSEM A CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ A DALŠÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.

Charakteristika klimatického regionu (tj. území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin) – 1. místo kódu BPEJ. KR Charakteristika regionu 7

Suma Průměrná Průměrný roční Pravděpodobnost Vláhová teplot nad roční úhrn srážek v suchých vegetačních jistota 10°C teplota °C mm období v %

MT4 – mírně 2200 teplý, vlhký. 2400

- 6-7

650 - 750

12

5 - 15

> 10

HPJ Charakteristika půdy podle hlavní půdní jednotky (tj. účelového seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacími opatřeními) – 2.+3. místo kódu BPEJ. 52

Pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení.

67

Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné.

69

Gleje akvické, gleje akvické zrašeliněné a gleje histické na nivních uloženinách nebo svahovinách, převážně těžké, výrazně zamokřené, půdy depresí a rovinných celků.

Charakteristika sklonitosti a expozice (vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku) – 4. místo kódu BPEJ. Kód Kategorie sklonitosti

Charakteristika sklonitosti

Charakteristika expozice

0

Úplná rovina až rovina.

Všesměrná expozice.

0°- 3°

Charakteristika skeletovitosti a hloubky půdy (podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene ve spodině do 60 cm /štěrk = pevné částice hornin od 4 do 30mm, kamen = pevné částice hornin nad 30 mm/, a celková hloubka půdy vyjádřená hloubkou části půdního profilu omezené buď pevnou horninou nebo silnou skeletovitostí) – 5. místo kódu BPEJ. Kód Charakteristika skeletovitosti 1

Bezskeletovitá skeletovitá.

Funkční využití

až

Obsah skeletu Charakteristika hloubky

slabě Do 25%.

Hloubka

Středně hluboká až hluboká půda. 30 – 60 cm

Bilance podle funkčního využití ploch Plocha ZPF

Bydlení

60146

Dopravní infrastruktura

4550

Občanská vybavenost

3840

Rekreace

3900

Technická infrastruktura

200

Výroba a skladování

20550

Veřejná zeleň

1814

Celkem návrh

95000

13

2) Investice uskutečněné do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a jejich předpokládané porušení. Vzhledem k umístění jednotlivých lokalit dojde k narušení meliorovaných pozemků v případě plochy MK1 a B5 jižně od Smržova, v jiných místech se systematické odvodnění nenachází. 3) Areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby, zemědělské usedlosti a jejich předpokládané porušení. K narušení takových objektů nedojde. 4) Uspořádání ZPF v území, opatření k zajištění ekologické stability krajiny a významné skutečnosti vyplývající ze schválených návrhů pozemkových úprav a jejich předpokládané porušení. Navrhované řešení z hlediska vynětí půdy ze ZPF nevstupuje do prvků ÚSES, nenarušuje pozemkové úpravy ani jiným způsobem negativně neovlivňuje plochy chráněné dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Rozvojové plochy jsou přednostně navrženy ve stávajících prolukách nebo ústrojně doplňují stávající zastavěné území, případně na něj navazují. Využity jsou současné inženýrské sítě. 5) Zdůvodnění nejvýhodnosti navrženého řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů. Navržené řešení představuje přijatelný rozvoj bydlení v rámci obce, je v souladu s místními záměry a odpovídá potenciálním možnostem území. Z hlediska ochrany ZPF je předložený záměr akceptovatelný – umístěn je celkově na plochách ZPF se středním až nízkým stupněm ochrany.

k)

Rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění

Bude doplněno po projednání

l)

Vypořádání připomínek

Bude doplněno po projednání

14

Návrhu Územního plánu Smržov

Recommend Documents