PRACE NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU zpracované dle ustanovení § 47 odst.1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), §11 (1) vyhlášky č. 500/2006 Sb. a její přílohy č. 6
Pořizovatelem nového územního plánu obce Prace je na žádost obce Městský úřad Šlapanice, odbor výstavby, oddělení územního plánování a památkové péče, a to ve smyslu § 6 odst.1 c) zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). O pořízení ÚP Prace rozhodlo zastupitelstvo obce z vlastního podnětu dle §44 a) stavebního zákona. Zpracování nového územního plánu Prace bylo obcí Prace zadáno Ing. arch. Ivanu Vojtovi, Veveří 114, 616 00 Brno.
Brno, 04/2008
2
Zadání územního plánu Obsah
B.12. B.13.
str. Všeobecné základní údaje 3 3 Důvody pro pořízení územního plánu Prace Stanovení hlavních cílů řešení 3 Vymezení řešeného území 4 Zadání územního plánu 5 Požadavky vyplývající z polohy obce v území 5 B.1.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje 5 B.1.2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem 6 B.1.3. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů 6 Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů 7 Požadavky na rozvoj území obce 8 Požadavky na plošné a prostorové uspořádání 9 Požadavky na řešení veřejné infrastruktury 12 B.5.1. Dopravní infrastruktura 12 B.5.2. Technická infrastruktura 14 B.5.3. Veřejná občanská vybavenost 17 B.5.4. Veřejná prostranství 17 Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území 18 Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace 21 Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů 22 22 B.8.1. Požadavky na ochranu veřejného zdraví B.8.2. Požadavky civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu 22 B.8.3. Požadavky na ochranu ložisek nerostných surovin a geologické stavby území 22 B.8.4. Požadavky na ochranu před povodněmi a 22 jinými rizikovými přírodními jevy Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území 22 Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby 23 Požadavky na vymezení ploch a koridorů z hlediska způsobu řešení změn využití 23 Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území 23 Požadavky na uspořádání obsahu územního plánu 24
C.
Výkres problémové analýzy a limitů řešeného území
A. A.1. A.2. A.3. B. B. 1.
B. B. B. B.
2. 3. 4. 5.
B. 6. B. 7. B. 8.
B. 9. B.10. B.11.
3
A.
Všeobecné základní údaje
A.1. Důvody pro pořízení nového územního plánu Prace Důvodem pro zpracování nového územního plánu Prace je potřeba reagovat na aktuální potřebu aktualizovat rozvojové záměry obce ve všech funkcích a vytvořit závazný podklad pro koordinaci všech investičních i neinvestičních aktivit na území obce v intencích udržitelného rozvoje při respektování jeho přírodních a kulturních hodnot. Vzhledem k tomu, že platný ÚPN SÚ již neodpovídá současným potřebám a požadavkům nového stavebního zákona, přistoupila obec k pořízení nového územního plánu. Tím bude vytvořen aktualizovaný závazný podklad v digitálním provedení pro rozhodování o využití území a o umísťování a koordinaci rozvojových aktivit s cílem vyváženého využití kapacity území při respektování soukromého vlastnictví pozemků a nemovitostí. Nový ÚP bude reagovat rovněž na nové skutečnosti, požadavky a vlivy vyplývající ze širších územních vztahů při respektování zásad udržitelného rozvoje obce. Současně platný Územní plán sídelního útvaru Prace byl v návrhu vypracován Ing. arch. Mariem Kostkou v prosinci 1994 a schválen obecním zastupitelstvem v Praci 24.5.1996. V r. 2007 se obec rozhodla pro přechodné období urychleně pořídit změnu č.1 stávajícího ÚPN SÚ. Zastavitelné plochy v návrhovém období , stanovené v platném ÚPN SÚ, byly vyčerpány a obec tak neměla možnost uspokojit poptávku svých občanů po stavebních místech pro výstavbu rodinných domů. Předmětem změny č.1 je řešení aktuální potřeby rozvoje bydlení prostým převedením územních rezerv do zastavitelných ploch rodinného bydlení s plným respektováním dosud platné urbanistické koncepce. Návrh řešení změny byl zhotoven a předán v r. 2007 Ing. arch. Ivanem Vojtou, byl projednán a na základě pokynů vypracován čistopis, který bude podle předpokladů schválen v dubnu 2008.
A.2. Stanovení hlavních cílů řešení Cílem řešení nového Územního plánu Prace je ve smyslu §43 stavebního zákona stanovení aktualizované základní koncepce rozvoje území obce, ochrany jejích hodnot, plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Dále je to vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, ploch pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanovení územních rezerv a podmínek využití ploch. Územní plán bude sloužit jako závazný podklad pro koordinaci a řízení veškerých činností, které mají vztah k území. Další cíle lze shrnout do dvou oblastí : • Cíle legislativní a technické : - náhrada Územního plánu sídelního útvaru Prace po skončení jeho platnosti - zohlednění nového legislativního rámce územního plánování, vyplývajícího ze zákona č.183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a souvisejících vyhlášek, - digitální grafické zpracování bude odpovídat soudobým technologickým možnostem a metodickým požadavkům ve vazbě na digitální katastrální mapu. Umožní přenos technické mapy, inženýrských sítí a dalších podkladů v digitální formě; snadnou možnost užívání a poskytování podkladů z územního plánu • Cíle koncepční : - přehodnocení funkčního využití některých návrhových lokalit vzhledem k podmínkám udržitelného rozvoje - zajištění vazby na Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje – koordinace regionálních a nadregionálních záměrů na území obce a kraje.
4 - promítnutí vazeb na předpokládaný masivní rozvoj letiště a zón v jeho okolí včetně vyhodnocení dopadů na území obce Prace
A.3. Vymezení řešeného území, základní údaje Řešené území je vymezeno v rozsahu správního území obce, které je totožné s katastrálním územím Prace o celkové výměře 471 ha. Celková výměra území : Zastavěné plochy Ostatní plochy Vodní plochy Lesní půda Zemědělská půda Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty
100,0 % ZPF 86,9 % ZPF 4,9 % ZPF 7,5 % ZPF 0,7 % ZPF
Počet bydlících obyvatel k 31.12.2006 Muži Ženy
471 ha 11 ha 30 ha 3 ha 16 ha 411 ha 357 ha 20 ha 31 ha 3 ha
100,00 % 2,30 % 6,40 % 0,60 % 3,40 % 87,30 % 75,80 % 4,30 % 6,60 % 0,60 %
890 438 452
100,00 % 49,20 % 50,80 %
5
B.
Zadání územního plánu
B. 1. Požadavky vyplývající z polohy obce v území B.1.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje Obec Prace se nachází v blízkosti styku multimodálních koridorů IV TEMMK Berlín-Praha-Brno-Vídeň-Budapešť-Istanbul a větve VI B TEMMK–Katovice-OstravaBrno. Vazba na rozvojovou oblast OB3 - Brno : Obec Prace leží na vnějším okraji jihovýchodního segmentu rozvojové oblasti OB3 – Brno ve správním okruhu obce s rozšířenou působností Šlapanice. Oblast má velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, které mají z velké části mezinárodní významový přesah. Rozvojově podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními komunikacemi, tak I.tranzitním železničním koridorem. Sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy. Z pohledu úkolů pro územní plánování uvedených v PÚR ČR se katastrálního území obce dotýká problematika širších dopadů přestavby železničního uzlu Brno. Jeho severního okraje se dotýká trasa přeložky rekonstruované trati Brno – Přerov, která je součástí koridoru budoucí VRT. Územní souvislosti definitivního koridoru R43 se obce Prace přímo nedotýkají. Vztah k rozvojové ose OS 5 (-Katowice) - hranice ČR – Ostrava – Břeclav hranice ČR (-Wien) : Obec Prace leží uvnitř segmentu vymezeného rameny rozvojové osy OS 5, vycházejícími severovýchodním (Ostrava) a jižním (Břeclav, Wien) směrem z rozvojové oblasti OB3 Brno. Z tohoto nepřímého vztahu nevyplývají pro obec žádné konkrétní dopady. Vztah k specifickým oblastem : Poloha obce Prace nesouvisí ani okrajově a nepřímo s žádnou z definovaných specifických oblastí. Vztah ke koridorům a plochám dopravy : Koridory a plochy dopravy mezinárodního významu : Železniční doprava : - Koridor vysokorychlostní železniční dopravy – VR1 Brno–Přerov–Ostrava–hranice ČR (-Polsko) : Prochází rozvojovou osou OS5 a dotýká se severního okraje území obce. Dosavadní využití dotčeného území nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití. Je vymezen pro potřebu zabezpečení průchodnosti území ČR v návaznosti na obdobné koridory v SRN a Rakousku. - Koridor konvenční železniční dopravy – ŽD1 Brno–Přerov (stávající trať č.300) : Koridor je vymezen za účelem zkapacitnění železniční trati s vysokou intenzitou osobní dopravy a zavedení dopravy šetrnější k životnímu prostředí. Prochází rozvojovou osou OS5. Severního okraje území obce Prace se týká přeložka úseku trati mezi Brnem (Slatina) a Blažovicemi, je nutno zabezpečit průmět vybraných variant do ÚPD. Silniční doprava : - Koridory dálnic a rychlostních silnic vyjmenovaných v PÚR ČR se území obce Prace přímo nedotýkají.
6 Koridory a plochy dopravy republikového významu : Silniční doprava : - Koridory rychlostních silnic a silnic vyjmenovaných v PÚR ČR se území obce Prace přímo nedotýkají. V souvislosti s rozvojovými záměry v JV segmentu Brna je však nutno reagovat na koridor zamýšlené jihovýchodní tangenty (JVT) s parametry rychlostní silnice korespondující s osou OS5, jejíž budoucí trasa se dotýká severní hranice území obce. Vztah ke koridorům a plochám technické infrastruktury : - Koridory a plochy TI mezinárodního a republikového významu vyjmenované v PÚR ČR se území obce Prace přímo nedotýkají.
B.1.2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem Obec Prace je součástí území řešeného ÚP VÚC Brněnské sídelní regionální aglomerace. Z hlediska závazné části ÚP VÚC BSRA, vymezené v souladu s § 187 odst.(7) zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), není řešené území přímo dotčeno rozvojovými plochami nadmístního významu, částečně dotčeno plochami a koridory umožňujícími umisťování staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu i vymezením regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability (RBC 193 Pratecký kopec, nárazníková zóna NRBK 132). Jinými limity využití území nadmístního významu není dotčeno. Severního okraje katastrálního území obce se dotkne koridor územní rezervy pro přeložku železniční tratě Brno-Přerov s předpokládanými parametry VRT.
B.1.3. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů Poloha obce v sídelní struktuře : Obec Prace leží v Jihomoravském kraji, kde je součástí jihovýchodního sektoru blízkého příměstského prostoru okresu Brno-venkov, ve vzdálenosti cca 12 km od metropolitního jádra brněnské sídelní aglomerace. Správní území obce sestává z jediného katastrálního území Prace. Obec spadá do správního obvodu města Šlapanice jako obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem. Obec Prace je samostatnou obcí s obecním úřadem. Nachází se ve východní části území spadajícího do působnosti ORP Šlapanice, 2 km východně od Ponětovic a 3,5 km jihozápadně od Blažovic. Katastrální území Prace sousedí s katastrálními územími Ponětovice na severozápadě, Jiříkovice na severu, Zbýšov na východě, Hostěrádky-Rešov na jihovýchodě, Sokolnice na jihozápadě a Kobylnice na západě. Zastavěné území obce plní převážně funkci obytnou, volná krajina se sporadickým výskytem krajinných prvků je využívána téměř totálně pro zemědělskou velkovýrobní produkci na orné půdě a v sadech. Celé územní se nachází v těžišti památkové zóny území bojiště bitvy u Slavkova, krajinnou dominantou je Pratecký kopec s Mohylou míru. Vztahy obce k rozvojovému území letiště Tuřany : Na území obce bude mít díky její poloze sice až druhotný, nicméně nezanedbatelný přenesený vliv kontext širších evropských vztahů, plynoucí z blízkosti styku multimodálních koridorů IV TEMMK -Berlín-Praha-Brno-Vídeň-Budapešť-Istambul a větve VI B TEMMK–Katovice-Ostrava-Brno. Polohu větve VI B, lze identifikovat s významnými
7 dopravními zařízeními nedaleko od severozápadního okraje správního území obce Prace. Její území se nachází uvnitř sektoru vymezeného uvedenými evropskými koridory. Území obce Prace se rozkládá na vnějším okraji strategicky významného jihovýchodního rozvojového segmentu města Brna, v jehož těžišti leží mezinárodní letiště Brno Tuřany. Pro toto území byla na objednávku JMK zpracována v r.2006 koordinační studie rozvojových zón s převážně výrobní funkcí v Tuřanech a Šlapanicích. Atraktivita území pro rozvoj výrobní funkce je dána jeho mimořádným plošným potenciálem v téměř ideální terénní konfigurací s polohou v křížení multimodálních evropských koridorů, umožňující přímou vazbu na všechny druhy dopravy kromě vodní. V širším brněnském regionu jsou to zřejmě jediné disponibilní rozvojové plochy schopné se svým zázemím absorbovat investice strategického významu, představují územní rezervu, která je svými charakteristikami jedinečná a neopakovatelná. Vztahy obce k rozvojovému potenciálu je možné vnímat v zásadě ze dvou hledisek : • Existence dopravních systémů, které mají celostátní případně regionální význam - tj. letiště Brno -Tuřany, železnice Brno – Přerov, dálnice D1 a jihovýchodní tangenta (JVT). • Existence těch částí dopravních systémů, které zprostředkovávají vazby rozvojového území k jádrovému území metropolitní aglomerace, jeho obsluhu a vazby k širší příměstské oblasti. Obec Prace je v tomto kontextu charakterizována jako příměstské venkovské sídlo ležící v bezprostředním zázemí rozsáhlého rozvojového potenciálu strategického významu. Z toho důvodu lze na jeho území očekávat tlak na posílení rezidenčních funkcí vytvářejících protiváhu a doplněk masivního rozvoje produkčních funkcí v převážně výrobních a logistických zónách obklopujících letiště Brno Tuřany. Vztahy obce k dalším vnějším zájmům : Celé správní území obce je součástí památkové zóny území bojiště bitvy u Slavkova, nachází se v její centrální části s dominantní polohou Prateckého kopce s Mohylou míru na jeho vrcholu. Památková zóna byla vyhlášena ministerstvem kultury ČR vyhláškou č.475/1992 Sb., ze dne 10.9.1992. Z této skutečnosti vyplývá jednak značná atraktivita obce pro cestovní ruch, jednak závazek pro ochranu a podporu kulturních hodnot území a krajiny. Celé správní území obce Prace se nachází v ochranném pásmu radiolokačního zařízení, proto případná výstavba větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení VVN, VN, retranslačních stanic a stanic mobilních operátorů musí být předem projednána s VUSS Brno. Jihozápadního okraje katastrálního území Prace se dotýká paprsek RR spojů, prochází včetně ochranného pásma zcela mimo její zastavěné území obce i mimo předpokládané rozvojové lokality.
B. 2. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů UAP pro ORP Šlapanicko nebyly dosud zpracovány, pro řešení nového územního plánu budou využity výsledky průzkumů a rozborů, provedené projektantem a doplněné o podklady získané od příslušných správců sítí a dalších dotčených orgánů. V ÚPO Prace budou plně respektovány všechny limity území a ochranné režimy a zapracovány vlivy plynoucí z výše popsaných širších vztahů a nadřazených dokumentací. Bude respektována poloha obce v památkové zóně území bojiště bitvy u Slavkova a vazby na Územní systém ekologické stability. Budou zohledněna OP hřbitova a podmínky VUSS Brno pro stavby v OP objektů se zvláštním určením.
8
B. 3. Požadavky na rozvoj území obce Urbanistická koncepce bude vycházet ze zásad udržitelného rozvoje obce ve vyvážené soustavě všech funkcí, především bydlení venkovského charakteru doplněného potřebným zázemím občanské vybavenosti, veřejných prostranství, ploch a zařízení pro rekreaci. Součástí řešení bude potřebná veřejná dopravní a technická infrastruktura. Návrh bude reflektovat širší vztahy vyplývající z polohy Prace ve struktuře osídlení a regionálních vazeb obce v rámci Jihomoravského kraje se spádovostí k ORP Šlapanice. Obec Prace je příměstské venkovské sídlo ležící v bezprostřední blízkosti města Brna jako jádra aglomerace metropolitního charakteru s rozsáhlým rozvojovým potenciálem nadregionálního významu. Z toho důvodu lze na jeho území očekávat tlak na posílení rezidenčních funkcí vytvářejících protiváhu a doplněk masivního rozvoje produkčních funkcí v převážně výrobních a logistických zónách obklopujících letiště Brno Tuřany. Atraktivity polohy v památkové zóně Slavkovského bojiště a přírodního zázemí bude přiměřeně využito pro rekreační aktivity a turistický cestovní ruch. Pro zajištění hospodářské prosperity a zaměstnanosti obyvatel budou vytvořeny předpoklady pro revitalizaci a rozvoj ploch pro podnikatelské aktivity, v rozsahu a náplni přiměřené danému prostředí. Veškeré záměry budou zohledňovat, chránit a vhodně využívat dané kulturní a přírodní hodnoty území, rozvíjet je a obohacovat. Tím budou vytvářeny předpoklady i pro zvýšení atraktivity Prace pro cestovní ruch. Udržitelný rozvoj obce bude nahlížen jako postupné, ekonomicky a společensky zdůvodněné využívání potenciálu území pro návrh vyvážené soustavy zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití, respektující a obohacující dané přírodní a kulturní hodnoty. Potenciál území bude ve vymezených segmentech definován jako územní rezervy pro variantně navržený účel využití. Rozvojové záměry budou promítnuty do návrhu zastavitelných ploch, které budou umisťovány jednak na volných a málo využívaných plochách v zastavěném území obce, jednak budou v odůvodněném rozsahu umisťovány vně zastavěného území a to v přímé návaznosti na ně. V řešení ÚP budou prověřeny možnosti urbanizace v rozvojových směrech a sektorech se stanovením etapizace využití podle reálné potřeby a ekonomických předpokladů, na základě podnětů vyplývajících ze širších územních souvislostí. Půjde zejména o vztahy k rozvojovým výrobním zónám v JV sektoru města Brna a Šlapanic v okolí letiště Tuřany, jimž může obec Prace plnit funkci obytného zázemí. Ve sféře bydlení tak půjde o ověření a stanovení odpovídajících přiměřených územních rezerv. Jedná se o dále uvedené směry a lokality : - v jižním a jihozápadním sektoru navazujícím na jihu na silnici III/4176 k Mohyle míru a na západě na silnici II/417 ke Kobylnicím bude na svazích Prateckého kopce ověřen rozsah zastavitelných ploch a územních rezerv pro rodinné bydlení příměstského venkovského charakteru. Tyto plochy navazují na zastavitelné plochy, zahrnuté ve změně č.1 ÚPN SÚ. Jižní nepřekročitelnou hranicí bude trasa umělého otevřeného kanálu. Rozsah ploch na jižním směrem k Prateckému kopci stoupajícím svahu bude rovněž posouzen z hlediska krajinného a ve vztahu k dominantě Mohyly míru. Jižní hranice bude lemována dostatečně dimenzovanou krajinnou zelení, navazující na stávající větrolam, který tvoří jednoznačně definovanou západní hranici tohoto sektoru. V současné době se na základě změny č.1 platného ÚPN SÚ Prace zpracovává územní studie lokality Z1/8 „Na čtvrtkách“ včetně návazností na okolní plochy celého sektoru. Výsledků územní studie bude využito jako podkladu pro návrh zastavitelných ploch v tomto sektoru v novém ÚP.
9 - ve východním sektoru s osou silnice II/417 ve směru na Křenovice a Slavkov budou prvořadě vyhodnoceny charakteristiky dalšího využívání areálu ZD Bonagro včetně kapacitních údajů, a to zejména ve vztahu k pásmu hygienické ochrany, které zásadně ovlivňuje zejména plochy jižně od silnice. Tyto plochy na mírně, do nivy Prateckého potoka klesajícím, jižně orientovaném svahu mimo dosah hlukového pásma letiště mají při vyloučení negativních vlivů optimální polohu pro rozvoj bydlení. - severozápadní sektor, vymezený na jihu silnicí III/4178 ve směru na Ponětovice s navazující stabilizovanou obytnou zástavbou a sportovním areálem jsou zatíženy hlukovým pásmem letiště, a proto nejsou vhodné pro bydlení. Mohou sem však být směrovány menší formy podnikatelských a jiných aktivit za předpokladu šetrného vyřešení dopravního napojení na silnici v koridoru mezi větrolamem a oplocením sportoviště. Větrolam je nutno považovat za přirozenou západní hranici zastavitelných ploch, další rozvoj podél silnice směrem k Ponětovicím je nutno vyhodnotit zřejmě pouze jako dlouhodobou územní rezervu.
B. 4. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání Rozvoj jednotlivých funkcí bude probíhat jednak na zastavitelných plochách, které budou navrženy převážně v přímé návaznosti na zastavěné území obce v rozvojových směrech daných celkovou urbanistickou koncepcí, jednak na přestavbových plochách, které umožní revitalizaci nevyužívaných zanedbaných částí obce v zastavěném území. Definice a regulativy využití ploch budou vycházet z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. B - Plochy bydlení - § 4 vyhl. 501/2006 Budou samostatně vymezeny pro převážně monofunkční využití území za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Plochy bydlení budou tvořit podstatnou součást rezidenčních segmentů zastavěného území. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání budou dále členěny na funkční typy : BR -bydlení rodinné – v rodinných domech venkovského charakteru BB -bydlení bytové – v bytových domech (bude zvážena vhodnost, a to pouze v omezeném rozsahu a drobné formě – sociální bydlení) BK -bydlení kombinované – v rodinných a bytových domech venkovského charakteru, pokud to koncepce prostorového uspořádání umožní a nedojde k narušení obrazu obce. Pro rozvoj bydlení bude využito potenciálu volných, nebo málo využívaných ploch v zastavěném území navazujících na tradiční usedlosti a ploch plošně vyhovujících, dopravně dostupných zahradních traktů. Rozvojové plochy bydlení budou umisťovány do výše popsaných lokalit v jihozápadním sektoru. S - Plochy smíšené obytné - § 8 vyhl. 501/2006 Budou samostatně vymezeny pro polyfunkční využití území za účelem zajištění podmínek pro bydlení s integrovanými prvky veřejné občanské vybavenosti, služeb a rekreace, které jsou slučitelné s bydlením a nesnižují kvalitu prostředí. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání budou dále členěny na funkční typ :
10 SH -venkovské bydlení hospodářské – v rodinných domech s hospodářským zázemím Smíšená forma bydlení bude navržena v plochách, které budou mít ve smyslu urbanistické koncepce charakter polyfunkčních ploch s vyšším podílem jiných, s bydlením slučitelných funkcí. Tyto plochy budou plnit také společenskou funkci jako místa setkávání a vzájemné komunikace obyvatel. Jako vhodné pro umisťování ploch smíšeného bydlení budou některé segmenty výše popsaných lokalit v jihozápadním sektoru a podmíněně (PHO ZD Bonagro) ve východním sektoru. O - Plochy občanského vybavení § 6 vyhl. 501/2006 Plně bude respektována současná struktura těchto ploch, která v zásadě odpovídá současným potřebám. Nová zařízení občanské vybavenosti menšího rozsahu, jejichž potřebu nelze zcela předjímat, a která může být řešena až na základě konkrétních požadavků, bude saturována umisťováním těchto zařízení v plochách bydlení a v plochách smíšených. Podmínkou bude kladné posouzení přípustnosti konkrétních aktivit a jejich slučitelnosti s bydlením z hlediska vlivů na životní prostředí, dopravní zátěž a energetickou náročnost. Monofunkční plochy občanské vybavenosti mohou být navrženy pouze výjimečně pro zařízení areálového typu, které není možné slučovat s bydlením. Menší formy vybavenosti, slučitelné s bydlením budou přednostně uplatňovány jako přípustné využití ploch bydlení a smíšeného bydlení.
R - Plochy rekreace - §5 vyhl. 501/2006 Budou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro rekreaci obyvatel a návštěvníků v kvalitním prostředí. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání jsou dále členěny na funkční typy : RZ -rekreační zahrady v oplocení s přípustnými zahradními domky RS -hromadná rekreace a rekreační sport v přírodním prostředí Pro umisťování rekreačních aktivit budou využívány pozemky s bezprostřední vazbou na kvalitní přírodní prostředí. Monofunkční pozemky staveb pro individuální rodinnou rekreaci, umožňující přechodné sezónní bydlení nebudou navrhovány, na pozemcích stávajících oplocených zahrad s převážně rekreační funkcí bude možné provozovat i drobnou hospodářskou činnost, slučitelnou s rekreační funkcí, pro vlastní spotřebu. Polyfunkční využití pozemků pro hromadnou rekreaci a rekreační sportovní aktivity bude sloužit především činnostem, provozovaným převážně ve venkovním prostředí – hřiště, koupaliště apod., mohou na nich být umisťována i související občanské vybavenosti. Větší rozsah těchto samostatně vymezených ploch se v daných podmínkách nepředpokládá, z hlediska rekreace a cestovního ruchu v památkové zóně půjde spíše o zařízení a zázemí pro turistiku a cestovní ruch, které se promítne do přípustných forem vybavenosti a služeb v plochách bydlení a smíšeného bydlení a v návrhu pěších a turistických tras. V - Plochy výrobní a skladové - §10,11,12 vyhl. 501/2006 Budou samostatně vymezeny pro převážně monofunkční využití území za účelem vytvoření podmínek pro existenci a umisťování výrobních, skladových a zemědělských staveb a zařízení, jejichž negativní vlivy za hranicí svých pozemků vylučují jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití. Drobné formy výrobního podnikání bez negativních vlivů na okolí a nadměrné dopravní zátěže, slučitelné s podmínkami využití jiných ploch s odlišným způsobem využití
11 nebudou samostatně vymezovány, ale jsou zahrnuty do těchto ploch jako přípustná forma jejich doplňkového využití. Podle charakteristik zástavby a způsobu využívání jsou dále členěny na funkční typy : VS -stavební výroba § 11-501/2006 VZ -zemědělská a lesní výroba § 11-501/2006 VD -skladování, distribuce § 11-501/2006 VV -smíšená lehká výroba § 12-501/2006 VO -obsluha obce, odpadové hospodářství § 10-501/2006 Nové rozvojové plochy by zásadně neměly být, s ohledem na riziko neodůvodněné suburbanizace území, upřednostňovány před revitalizací a intenzifikací stávajících ploch (ZD Bonagro). Rozvoj výrobních ploch za hranicemi zastavěného území bude pojat jako územní rezerva pro uvážené a v širších územních a ekonomických (i konkurenčních) souvislostech zdůvodněné využití za předpokladu splnění podmínek na ochranu krajiny a životního prostředí. Plošně rozsáhlým a z hlediska vlivu na životní prostředí významným fenoménem ve struktuře zástavby je areál zemědělského družstva. Způsob jeho budoucího provozování včetně pásma hygienické ochrany bude v návrhu ÚP zohledněn včetně vyhodnocení dopadů na okolní plochy.
U - Plochy veřejných prostranství - §7 vyhl. 501/2006 Budou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. Podle charakteristik využití jsou dále členěny na funkční typy : UV -veřejně přístupná prostranství - zastavit.území UE -veřejné dopravní pásy – mimo zastavit.území Na těchto plochách budou umisťovány zejména pozemky veřejných prostranství pro shromažďování a pobyt obyvatel, pro pěší a automobilovou dopravu zajišťující přístup a příjezd na pozemky ploch s rozdílným způsobem využití, vedení tras technické infrastruktury zajišťující zásobování přilehlých ploch s rozdílným způsobem využití médii. UZ -zeleň veřejná - veřejně přístupná Budou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro vytváření souborů a ploch veřejně přístupné zeleně v zastavěném a zastavitelném území. Plochy vyhrazené zeleně, tedy plochy, které jsou součástí jiných funkčních ploch, jsou zastoupeny především zahradami u rodinných domků, u zemědělských usedlostí a u základní školy. Dalšími významnými plochami se zelení jsou areály sportovních hřišť. Veřejná zeleň v obci je tvořena většinou úzkými pásy zatravněných, případně stromy a keři osázených ploch v jednotlivých ulicích, neoplocenými předzahrádkami, menšími ploškami u pomníčků. Nejvýrazněji se v obraze obce projevují výsadby lip, javorů a jírovců u kostela a na hřbitově, výsadby lip a jírovců na vysoké mezi proti hromadným garážím, výsadby stromů u samoobsluhy. Samostatnou plochou, která zasluhuje zvláštní pozornost, jsou dva rybníčky na západním okraji obce s výsadbami mohutných lip, jasanů, vrb a topolů bílých.
12 D - Plochy dopravní infrastruktury - §9 vyhl. 501/2006 Budou samostatně vymezeny pro pozemky dopravních staveb a zařízení, u kterých z důvodu intenzity dopravy a jejích negativních vlivů je vyloučeno začlenění těchto pozemků ploch jiného způsobu využití a v případech, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění přístupnosti jiných ploch s rozdílným využitím. Podle způsobu využívání budou dále členěny na funkční typy : DS -plochy silniční dopravy na pozemcích silnic II. a III.tř., místních komunikacích a na místních komunikacích II.a III.tř. v případě, že nejsou zahrnuty do jiných ploch a na pozemcích, na kterých jsou umístěny součásti komunikace. DP -samostatné plochy pro odstavování vozidel
H - Plochy vodní a vodohospodářské - §13 vyhl. 501/2006 Budou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Podle způsobu využívání budou dále členěny na funkční typy : HN -nádrže HT -toky Z - Plochy zeleně - §16, 17 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Podle charakteristik využití budou dále členěny na funkční typy : ZS -plochy smíšené nezastavěného území - §17-501/2006 ZP -plochy přírodní - §16-501/2006 Plochy zeleně v krajinném prostředí budou maximálně chráněny a podle možností rozšiřovány ve vazbě na ÚSES. L - Plochy lesní - §15 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro využití pozemků pro les. Zahrnují pozemky určené k plnění funkce lesa a jako doplňkové využití pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství, pozemky související dopravní infrastruktury. Na k.ú.Prace mají minimální zastoupení. P - Plochy zemědělské - § 14 vyhl. 501/2006 Jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. Pro návrh zastavitelných ploch bude provedeno vyhodnocení dopadů na ZPF.
B. 5. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury B.5.1. Dopravní infrastruktura Železniční doprava : Územím obce Prace neprochází žádná železniční trať, obec však leží v nevelké vzdálenosti 2 km od ž.st. Ponětovice a 5 km od ž.st.Šlapanice. Stávající železniční trať bude na sousedním katastru Ponětovic přeložena v rámci rekonstrukce a zdvojkolejnění trati BrnoPřerov a stane se součástí vysokorychlostního železničního koridoru. Předpokládá se zřízení nové ž.st. v nástupním prostoru u letiště Tuřany.
13
Automobilová doprava – základní komunikační síť : Územím obce Prace prochází v západovýchodním směru silnice II/417 Brno-TuřanyKřenovice, do které jsou zaústěny silnice III/4176 Prace-Sokolnice-Žatčany (jižní směr) a III/4178 Prace-Ponětovice (severozápadní směr). Všechny uvedené silnice jsou zařazeny do ostatní silniční sítě ČR. Intenzita provozu na těchto silnicích je velmi nízká. Obě silnice budou ponechány ve stávajících trasách s pouze dílčími úpravami pro odstranění bodových závad. V souvislosti s výstavbou trati Brno-Přerov a trasou JVT je uvažováno s přeložkou II/417 mimo zastavěné území obce do trasy, která projde SZ okrajem k.ú.Prace. Obě silnice by měly být upraveny mimo zastavěné území dle základní kategorie S 7,5/60 a v zastavěném území MO 8/50 (dle staré normy). Místní komunikace mají funkci obslužnou a přístupovou, páteřní komunikací je střední úsek zalomené trasy II/417, procházející rozšířeným návesním ulicovým prostorem v severojižním směru. V návrhu budou místní komunikace ponechány ve stávajících trasách a podle možností šířkově upraveny, případně navrženy jako jednosměrné. Nové MK budou navrhovány podle revidované ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ platné od ledna 2006 v kategoriích : - MO 2 - 8,5(10)/7/40,50 – místní komunikace obslužná, obousměrná s jednostranným, případně oboustranným chodníkem, - MP1k - 5/5/30 (7/7/30) – místní komunikace přístupová, s obousměrným smíšeným provozem, bez chodníků v dopravně zklidněných zónách. Doprava v klidu : V souladu s obecnými zásadami řešení dopravy se odstavování automobilů obyvatel (rezidentů) předpokládá v jednotlivých garážích nebo na zpevněných plochách, zásadně na pozemcích jejich majitelů. Vzhledem k rostoucí automobilizaci je požadováno zajištění alespoň jednoho stání na každý byt, v nadstandardních obytných zónách je však vhodné realizovat u každého rodinného domu alespoň dvě odstavná stání pro osobní automobily. Omezený počet stání pro parkování osobních automobilů návštěvníků obytných zón se předpokládá na parkovacích pruzích podél přístupových komunikací se smíšeným provozem u jednotlivých skupin rodinných domů. Mimo vozovku budou respektována, případně rozšířena stání u objektů občanské vybavenosti. Specifickým problémem je nárazová potřeba parkování většího počtu návštěvníků u Mohyly míru na Prackém kopci. Veřejná hromadná doprava : Hromadná doprava je v obci provozována autobusy IDS JMK se dvěma zastávkami. Tento systém HD bude i nadále respektován, případně podle rozvoje obce posílen o další spoje. Pěší a cyklistická doprava : Pěší provoz probíhá podél stávajících místních komunikací s chodníky, v exponovaných trasách bude nutno doplnit chodníky. Pro turistickou cyklistickou dopravu budou využívány cyklotrasy, vedené po účelových polních a lesních cestách. V návrhu ÚPO bude zahrnut systém pěších a cyklistických tras, který umožní dostatečnou průchodnost územím pro turistický provoz návštěvníků památkové zóny.
14 Budou zapracovány hlavní turistické trasy : - severojižní naučná turistická stezka vedená památkovou zónou území bojiště, procházející od Tvarožné údolím Rokytnice, Jiříkovicemi, kolem nádrže Grunty, středem obce Prace přes Pracký kopec do Sokolnic, - propojující turistická stezka Kobylnice – Pratecký kopec, - cyklostezky v mikroregionu Mohyla míru vedené po účelových komunikacích na západním, severním a jihozápadním okraji řešeného území. Zemědělská doprava : Je provozována na síti účelových komunikací – polních cestách po vnějším obvodu zastavěného území, které na několika místech kříží silnice. Stav zemědělské dopravy bude v návrhovém řešení respektován.
B.5.2. Technická infrastruktura V nedávné minulosti došlo k zásadnímu kvalitativnímu skoku ve vybavení obce technickou infrastrukturou. Byly posíleny zdroje elektrické energie, vybudovány vodovod, splašková kanalizace a byla provedena plynofikace obce. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že obec je po stránce technické infrastruktury vybavena na úrovni, která odpovídá požadavkům doby včetně rezerv pro její další udržitelný rozvoj. Pro napojení navržených zastavitelných ploch na technickou infrastrukturu budou v ÚP navrženy příslušné větve rozvodných sítí jednotlivých médií, uložených vesměs ve veřejných uličních prostorech. Navržené sítě budou napojeny na stávající páteřní trasy.
Zásobování území pitnou vodou • Současný stav : V obci je vybudována veřejná vodovodní síť, která je napojena na systém Vírského oblastního vodovodu. Je napojena na řídící vodojem Prace (286 m.n.m.), který je poslední centrální akumulací na VOV východně od Brna. Vodojem slouží jednak pro přímé zásobení obce Prace, jednak pro rozdělení vody směrem na Šlapanice, Újezd u Brna a Slavkov. V obci je provedena kombinovaná okruhová a větevná síť v profilech DN 80-100. • Požadavky na řešení : Stávající vodovodní síť bude prodlužena do nově navrhovaných rozvojových ploch, pro které bude provedena bilance potřeb. I nejvýše položená zástavba bude pokryta dostatečným tlakem ve vodovodní síti.
Odvádění odpadních vod : • Současný stav : Splaškové vody : V celé obci byla vybudována oddílná splašková kanalizační síť, kterou provozuje VAS a.s., divize Brno-venkov, jejíž součástí je stoková síť v obci, čerpací stanice ČS 02 v obci s výtlakem, čerpací stanice ČS 01 pod obcí, výtlačný řad v úseku Prace-Ponětovice k čerpací stanici Ponětovice s výtlakem do kmenové stoky F2 Líšeň Modřice (městská ČOV). Základní kapacitní údaje :
15 - průměrné denní množství odpadních vod : - průměrné denní množství balastních vod : - průměrné denní množství vod celkem : - průměrné denní množství : - maximální množství : - produkované znečištění v BSK5 - BSK6 na přítoku (teoretické) :
Qd Qd Qd
= 127,50 m3/den = 7,98 m3/den = 135,48 m3/den = 1,56 l/s = 3,43 l/s = 51,00 kg/den = 376,00 mg/l
Dešťové vody : Pro odvádění dešťových vod je využívána původní kanalizace. Její kapacita pro odvádění extravilánových i intravilánových vod byla hydrotechnickými výpočty ověřena jako dostatečná. Proti přívalovým povrchovým vodám na severních svazích Prackého kopce je zastavěné území chráněno umělým otevřeným kanálem, ústícím do betonové nádrže na východním okraji katastru. Nádrž je dále napojena na rozsáhlou, dnes již nefunkční závlahovou soustavu. •
Požadavky na řešení : Odpadní vody z navrhovaných zastavitelných ploch budou odváděny oddílnou splaškovou a dešťovou kanalizací, napojenou na stávající stokové systémy. Pro redukci množství odváděných povrchových vod bude v maximální možné míře preferováno její vsakování tak, aby nedocházelo k nežádoucímu odvodňování území. V místech rizikové kumulace přívalových vod budou navržena opatření pro umožnění jejich retence a řízeného odtoku (vsakování). V řešení splaškových vod bude posouzena kapacita čerpací stanice ve vztahu k nárůstu počtu obyvatel. Realizovaná čerpací stanice počítá s 12 hodinovou akumulací odpadních vod v případě výpadku el.energie. Její kapacita může být v tomto ohledu limitujícím prvkem většího rozvoje, případně důvodem k posílení čerpací kapacity.
Vodní toky a nádrže : • Současný stav : Území prackého katastru přísluší do povodí Říčky , v jižním cípu nepatrně do povodí Litavy. Jediným stálým vodním tokem v území je Pratecký potok, levostranný přítok Říčky. Pratecký potok pramení přímo v prateckém katastru a odvodňuje část území „Na nivkách“, je ve správě ZVS. Jeho vodnost je velice nízká, údaje o průtocích nejsou vzhledem k absenci měření známy. Potok se vyznačuje nevyrovnaným vodním režimem, závislým s ohledem na nízkou retenční schopnost zemědělské krajiny bezprostředně na srážkách a tání sněhové pokrývky. Koryto Prateckého potoka je regulováno - napřímeno a zahloubeno, v obci částečně zatrubněno. Je na něm vybudována retenční nádrž a obecní rybník, využívaný jako požární nádrž. Při východním okraji obce jsou na Prateckém potoce vybudované nevelké retenční vodní nádrže. •
Požadavky na řešení : Revitalizace, vyčištění vodních toků a nádrží.
16 Zásobování elektrickou energií • Současný stav : Obec Prace je zásobována elektrickou energií z vedení VN 130 22kV, procházejícího severozápadně od obce ve směru od Kobylnic, ze kterého jsou vedeny odbočky k jednotlivým napájecím transformovnám, rozmístěným po obvodu zastavěného území, které zásobují obec a samostatná odbočka pro zásobení ZD. Rozvodná síť NN je tvořena venkovním vedením zčásti na střešnících a konzolách, většinou na betonových sloupech. Domovní přípojky jsou provedeny venkovním vedením a závěsnými kabely. • Požadavky na řešení : Při postupné realizaci záměrů ÚP je nutné koordinovat a přizpůsobit navržená řešení dosaženému stavu v daném časovém období. Stávající elektrická síť bude prodlužena do nově navrhovaných rozvojových ploch, pro které bude provedena bilance potřeb a případné posílení výkonu transformoven. Zásobování plynem •
Současný stav zásobování plynem : V obci byla provedena plynofikace s napojením STL přípojkou PE 160/PN 4 v délce 1 960 m na RS VTL/STL v Kobylnicích. Propojovací STL plynovod je veden podél silnice II/417. Zásobování jednotlivých odběratelů je ze STL větevné místní plynovodní sítě, vedené v ulicích. Projektovaná kapacita předpokládá roční spotřebu zemního plynu 580 000 m3/rok s hodinovým maximem 430 m3/hod. STL plynovodní síť byla projektována pro napojení 185 domácností a 8 maloodběratelů. • Požadavky na řešení : Stávající STL plynovodní síť bude prodlužena do nově navrhovaných rozvojových ploch, pro které bude provedena bilance potřeb.
Telekomunikace •
Současný stav V současné době jsou telekomunikační společnosti v majetku národních a nadnárodních soukromých subjektů a společností. Jejich množství a nabídka služeb převyšuje běžnou poptávku koncových zákazníků a uživatelů. Investice do jejich rozvoje jsou podřízeny pouze ekonomickým požadavkům. Jednotliví operátoři poskytují informace o těchto sítích na vyžádání v elektronické i papírové podobě. Telekomunikační vedení Vojenské ubytovací a stavební správy a Policie České republiky podléhají režimu utajení, který je dán povahou těchto ozbrojených složek. Celé správní území obce Prace se nachází v ochranném pásmu radiolokačního zařízení, proto případná výstavba větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení VVN, VN, retranslačních stanic a stanic mobilních operátorů musí být předem projednána s VUSS Brno. Řešené lokality nejsou dotčeny trasami dálkových kabelů. Paprsek RR spojů se dotýká jihozápadního okraje katastrálního území Prace, prochází včetně ochranného pásma zcela mimo její zastavěné území obce i mimo řešené lokality. • Požadavky na řešení Vzhledem k současnému a budoucímu stupni rozvoje telekomunikací lze předpokládat posilování dálkové optické sítě ve stávajících, již vybudovaných trasách těchto kabelů.
17 Při výstavbě v zájmovém území je nutné dodržet ochranné pásmo těchto sítí, které činí 1,5m na každou stranu od tohoto vedení. Dále je nutné dodržet případné jiné upřesňující podmínky, které jsou součástí vyjádření správců těchto sítí pro stavební povolení v dané lokalitě. Jiná omezení nejsou limitující pro další rozvoj v zájmovém území. Podzemní a nadzemní vedení místní přístupové sítě Pro výstavbu v zájmovém území platí pravidla shodná jako v předešlém případě, včetně ochranných pásem. Jiná omezení nejsou limitující pro další rozvoj v zájmovém území. Místní přístupové sítě jsou většinou ve vlastnictví firmy Telefonica O2 Czech Republic, a.s. Tato místní přístupová síť je v současné době rozšiřována z důvodu napojení nové výstavby na tuto síť (dle požadavku na 100% kabelizaci nových lokalit individuální bytové výstavby, výstavby podnikatelských objektů apod.), popřípadě rekonstruována v jejích stávajících trasách, pokud je ukončena životnost stávajících kabelů. Do lokalit budou provedeny rozvody TF a TV kabelů pro novou obytnou výstavbu. Telekomunikační kabely budou uloženy v souběhu s NN kabeláží a napojeny na stávající síť. Prostorová koordinace rozvodů v uličním koridoru umožňuje jejich položení příslušným operátorem podle skutečné potřeby a zájmu.
B.5.3. Veřejná občanská vybavenost • Současný stav : Současná základní občanská vybavenost v zásadě zajišťuje běžné každodenní potřeby obyvatel. Za vyššími formami spáduje obec ke Šlapanicím a Brnu. Plochy občanského a veřejného vybavení obce budou vyjímečně jako převážně monofunkční vymezeny u jednoznačně definovatelných areálů, jednotlivě rozptýlené objekty a zařízení jsou vesměs zahrnuty jako přípustná doplňková funkce v plochách hlavního využití jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Představují tak žádoucí prvky smíšenosti urbánního prostředí. •
Požadavky na řešení : Zastavitelné monofunkční plochy občanské vybavenosti mohou být navrženy pouze
výjimečně pro zařízení areálového typu, které není možné slučovat s bydlením. Menší formy vybavenosti, slučitelné s bydlením budou přednostně uplatňovány jako přípustné využití ploch bydlení a smíšeného bydlení. Oblast obchodu a komerčních služeb bude řešena proporcionálně s rozvojem zastavitelných ploch. Menší zařízení privátního charakteru budou přednostně umisťována ve smíšených plochách jako přípustná forma smíšenosti území.
B.5.4. Veřejná prostranství Plochy veřejných prostranství budou na území obce vymezeny jednak jako samostatné, převážně polyfunkční plochy s rozdílným způsobem využití, jednak jsou doplňkovou (překryvnou) součástí hlavního využití jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Z hlediska jejich funkce jsou veřejná prostranství dále definována ve dvou hlavních kategoriích : s převážně dopravní funkcí – ulice, náves a s převážně přírodní a rekreační funkcí – veřejná obecní zeleň. Plochy s převážně dopravní funkcí : • Současný stav :
18 Zajišťují prioritně přístup a příjezd k jiným plochám s rozdílným způsobem využití, dále umožňují vedení tras technické infrastruktury. Mají však zásadní význam pro utváření parteru, v závislosti na kategorizaci plní významnou společenskou funkci při shromažďování a vzájemné komunikaci obyvatel. Povrch těchto prostorů je utvářen převažujícím podílem zpevněných ploch (vozovek, chodníků), jejich výraz je více či méně dotvářen uliční zelení a aplikací prvků městského mobiliáře. • Požadavky na řešení v územním plánu V územním plánu bude věnována zvýšená pozornost kultivaci stávajících veřejných prostranství. Důraz je nutno klást na zanedbané, avšak z hlediska urbanistické koncepce exponované prostory. V zastavitelných plochách budou vytvářena atraktivní, dobře vybavená veřejná prostranství, plnící nejen dopravní, ale i společenskou a rekreační funkci. Plochy sídelní zeleně : Mají zásadní význam pro kvalitu životního prostředí obce, slouží však také pro krátkodobou rekreaci a společenskou komunikaci obyvatel. V obci, která postrádá větší zalesněné plochy v zemědělsky využívané krajině (zalesněné plochy zaujímají pouze necelá 3,5 % výměry k.ú.) je zvýšená potřeba dostatečných prostorů pro zeleň v zastavěném území, která příznivě ovlivňuje bydlení. Je to jednak soukromá zeleň v zahradách navazujících na obytné budovy, jednak zeleň veřejných prostranství, která dotváří obraz obce. Výrazně se uplatňují v zastavěném území seskupení dřevin. Vyskytují se však i neupravené a neudržované celky, které snižují hodnotu prostředí. V řešení územního plánu bude kladen důraz na zachování veškeré hodnotné zeleně a její rozvoj v rámci zastavitelných ploch i jako ploch samostatně vymezených.
B. 6. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území •
Současný stav : Současné hodnoty území spočívají jednak v historicky vzniklé, zachovalé a trvale se vyvíjející urbanistické struktuře zástavby, jednak v centrální poloze obce v památkové zóně území bojiště bitvy u Slavkova. Přírodní a krajinné hodnoty jsou poplatné masivnímu zemědělskému využívání území, přesto v krajinném obrazu je nutno vnímat výrazný terénní reliéf s dominantou Prateckého kopce. Urbanistická struktura zástavby : Zastavěné území obce je členěno do několika charakteristických celků : - Historické jádro s dochovanou stabilizovanou strukturou dvorců-zemědělských usedlostí uspořádaných kolem severojižně orientované, mírně trychtýřovitě se rozšiřující ulicové návsi je situováno přibližně v těžišti zastavěného území. Na jižní straně dominuje jádrovému území památkově chráněný farní kostel Povýšení svatého Kříže s navazujícím hřbitovem, osazený na výrazně vyvýšeném výběžku terénního hřbetu nad nivou Prateckého potoka. - Novodobá ulicová zástavba je rozvinuta směrem jižním podél komunikace v prodloužené ose návsi, stoupající směrem jižním k Prateckému kopci. Na severní straně jsou obestavěny dvě vidlicově se rozevírající slepé ulice. Další zástavba se vyvinula na západní straně. Obestavěny jsou jednak západovýchodně orientovaná ulice v trase silnice III/4178 k Ponětovicím, jednak souběžně s návsí položená místní komunikační spojka k silnici II/417 ke Kobylnicím. Tato zástavba na rozdíl od historických zemědělských usedlostí, kde bydlení
19 je doprovázeno rozsáhlým hospodářským zázemím, má charakter čistého bydlení s navazujícími zahradami orientovanými do vnitrobloku. - Areál zemědělského družstva na východní straně u silnice ke Křenovicím je typickým příkladem velkovýrobního zemědělského zařízení, nevhodně položeného v přímé návaznosti na obytné plochy, který je v současné době ve velmi zanedbaném stavu. Další využití jeho velké plochy, jehož způsob výrazně ovlivní přiléhající území, bude závislé na podnikatelských záměrech družstva Bonagro. Přírodní a krajinné hodnoty : Přírodní prostředí obce je do značné míry ovlivněno intenzivním velkovýrobním zemědělským využíváním zvlněné krajiny s absencí větších zalesněných ploch. Dominantním útvarem krajinného obrazu je charakteristická výšina Prateckého kopce umocněná monumentální stavbou Mohyly míru. Katastr obce Prace náleží do geomorfologické provincie Západní Karpaty, v blízkosti styku s provincií Česká vysočina. Náleží do celku Dyjsko-svratecký úval, podcelku Pratecká pahorkatina a okrsku Šlapanická pahorkatina. Reliéf katastrálního území má charakter nížinné pahorkatiny s nevýraznými hřbety a mělkými, široce otevřenými údolími. Rozpětí nadmořských výšek se pohybuje od 210 m (údolní niva Říčky nad Kobylnicemi) do 250 m (plochý hřbet ve východní části katastru). Řešené území o celkové výměře 470,6 ha má charakter zemědělsky intenzivně využívané krajiny. V katastru obce převládají ekologicky zcela nestabilní plochy kulturních plodin na orné půdě. Orná půda zaujímá 75,7 % území (356,00 ha). Pozemky jsou scelené do velkých ploch, nejsou členěny dostatečným množstvím protierozních překážek, na svazích jsou postiženy vodní erozí, v otevřených partiích pak erozí větrnou. Negativně se na ekologické stabilitě krajiny odráží nízký podíl trvalé vegetace. Trvalé travní porosty z této krajiny téměř vymizely, zaujímají pouhých 0,62 % plochy katastru (2,88 ha). Významný podíl území tvoří zahrady a ovocné sady, které jsou na 12,13 % území (50,79 ha), převažují v nich meruňky, jabloně, hrušně. Plocha lesů je nepatrná, činí 3,51 % plochy území, tj. 16,5 ha. Vodní plochy zaujímají 0,62 % území (2,88 ha). Zastavěné plochy tvoří 2,37 % území (11,14 ha), do ostatních ploch je řazeno 6,5 % území (30,53 ha). Zastoupení lesů v řešeném území je nízké. Zaujímají cca 16,5 ha, což je 3,51 %. V rámci zájmového území se nachází několik drobných lesních komplexů. Jedná se především o umělé výsadby plnící funkci větrolamů. Tyto porosty jsou řazeny do lesů zvláštního určení. Ostatní drobné lesní porosty v území jsou řazeny do lesů hospodářských. Nejrozsáhlejší lesní komplex řazený do lesů hospodářských se nachází na Prateckém kopci a má výměru cca 7 ha. O něco menší výměru (3,9 ha) má lesní porost v severním svahu Prateckého kopce. Drobné lesní segmenty se dále nachází v okolí pramene Prateckého potoka (0,6 ha) a v severovýchodní části katastru u silnice Prace-Křenovice (0,18 ha). Tyto čtyři vyjmenované porosty jsou řazeny do lesů hospodářských a jsou zároveň registrovány jako významné krajinné prvky. Plochy vyhrazené zeleně, tedy plochy, které jsou součástí jiných funkčních ploch, jsou zastoupeny především zahradami u rodinných domků, u zemědělských usedlostí a u základní školy. Dalšími významnými plochami se zelení jsou areály sportovních hřišť. U fotbalového hřiště je tato plocha tvořena výsadbami ořešáků, javorů jasanolistých, javorů a thují. Na hřišti poblíž školy rostou jírovce maďaly, javor, jasan, lípa. Veřejná zeleň v obci je tvořena většinou úzkými pásy zatravněných, případně stromy a keři osázených ploch v jednotlivých ulicích, neoplocenými předzahrádkami, menšími ploškami u pomníčků. Nejvýrazněji se v obraze obce projevují výsadby lip, javorů a jírovců u
20 kostela a na hřbitově, výsadby lip a jírovců na vysoké mezi proti hromadným garážím, výsadby stromů u samoobsluhy. Samostatnou plochou, která zasluhuje zvláštní pozornost, jsou dva rybníčky na západním okraji obce s výsadbami mohutných lip, jasanů, vrb a topolů bílých.
Ochrana přírody a krajiny : V území se nenacházejí žádná chráněná přírodní území. Významné krajinné prvky jsou : - ze zákona : vodní toky, lesy a nivy, - registrované : VKP Pratecký kopec, VKP U louže, VKP Pratecký potok, VKP V kopcích. Obec Prace je zařazena do zranitelných oblastí ve smyslu přílohy č.1 nařízení vlády č. 209/2007, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. •
Požadavky na řešení ochrany a rozvoje hodnot území : Územní plán Prace bude řešen v intencích udržitelného rozvoje. Principy ochrany a rozvoje hodnot území budou nedílnou součástí urbanistické koncepce nového ÚP tak, aby nedošlo k narušení krajinného prostředí a kulturních hodnot území. Budou respektovány výchozí přírodní a civilizační podmínky území pro stanovení zásad udržitelného rozvoje, zejména : - poloha v krajinném prostředí, - geologické, morfologické, hydrologické a klimatické poměry, - původní základní struktura a organizace zástavby v jádrovém území obce, - bude respektována a zohledněna poloha v památkové zóně území bojiště bitvy u Slavkova, - bude zachována obytná a rekreační funkce území, - bude dodržen venkovský charakter zástavby, vytvářející prostředí obce. Ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění je nutno respektovat všechny památkově chráněné objekty dle státního seznamu nemovitých kulturních památek a archeologické nálezy – do katastru zasahují lokality archeologických nálezů. Z hlediska ochrany, obnovy a rozvoje kulturních hodnot obce a jejího kulturního dědictví je třeba, aby ve smyslu uvedeného zákona byly respektovány též všechny další, i nezapsané hodnotné objekty. Obdobně budou do řešení začleněny požadavky zákona č. 114/1992 Sb o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu s vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Ochrana vodních toků a vodního režimu území bude vycházet ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. •
Územní systém ekologické stability : Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
21 Aktuálně směrodatnou dokumentací ÚSES je v současné době Generel ÚSES pro území okresu Brno-venkov (Ageris s.r.o., Brno, 2001), který vychází z generelu lokálního územního systému ekologické stability (Kolářová a spol., 1995). Dokumentace okresního generelu ÚSES regionálního a místního (lokálního) významu.
obsahuje
prvky
nadregionálního,
V území se nachází regionální biocentrum (RBC) 193 Pratecký kopec, které je v okresním generelu ÚSES navrženo k rozšíření o remíz v severních svazích kopce. RBC 193 Pratecký kopec leží v ose nadregionálního biokoridoru (NRBK) 132, která biocentrem prochází již mimo katastrální území obce Prace. V nárazníkové zóně NRBK 132 se nachází téměř celé území (kromě malé plochy v západní části katastru). Podle okresního generelu ÚSES pro Brno-venkov počítá návrh lokálního ÚSES v řešeném katastru se třemi větvemi lokálních biokoridorů. První větev je vázána na tok Prateckého potoka. Biokoridor reprezentuje společenstva zamokřených a mokrých hydrických řad. Svou vazbou na vodní prostředí je trasa biokoridoru v řešeném území v celé délce jednoznačně daná. Biokoridor je vzhledem k nereálnosti průchodu obcí ukončen v jednoznačně vymezeném lokálním biocentru Na Prateckém potoce. LBC Na Prateckém potoce je dle okresního generelu ÚSES rozšířeno tak, aby bylo dostatečně reprezentativní jak pro zde zakončenou větev místního ÚSES vedenou v podmáčených až vlhkých polohách ve vazbě na tok Prateckého potoka, tak i pro mezofilní větev, která je vedena hydricky normálními stanovišti k severu až ke smíšenému LBC Na Gruntech (k.ú. Jiříkovice). Trasa tohoto biokoridoru využívá převážně stávajících větrolamů (zde jde o trasu reálnou), částečně je vedena po orné půdě (trasa předpokládaná). Třetí větev zasahuje jen okrajově do jižní části katastru, kde navazuje na regionální biocentrum Pratecký kopec (RBC 132) a vede dále kobylnickým katastrem do LBC Sokolnické bažantnice. Reálná část trasy biokoridoru využívá stávajícího větrolamu, předpokládaná část trasy je vedena po orné půdě. V blízkosti styku těchto dvou biokoridorů je vymezen nový LBC Pod prateckými sady, který je situován tak, aby délka navazujících lokálních biokoridorů nepřesahovala maximální přípustnou délku. Přesné vymezení biokoridorů na orné půdě je nutné vyřešit v rámci komplexních pozemkových úprav. Síť biokoridorů a biocenter je v generelu lokálního ÚSES doplněna o interakční prvky. Pro interakční prvky nejsou doposud stanoveny žádné limitující prostorové parametry ani žádné jiné požadavky, které by omezovaly jejich konečnou podobu. V řešeném území jsou interakční prvky navrhovány zejména jako liniová společenstva podél komunikací. Téměř veškeré interakční prvky jsou navrhovány jako směrné. Pouze vymezené ekologicky významné segmenty krajiny, které nejsou zařazeny mezi biocentra a biokoridory, jsou navrhovány jako interakční prvky závazné.
B. 7. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Jako veřejně prospěšné stavby budou vymezeny stavby na plochách funkcí, sloužících veřejnému užívání a obslužných systémů (veřejná vybavenost, veřejná obsluha území, doprava, rekreace a zeleň, technická infrastruktura, protipovodňová ochrana).
22 Veřejně prospěšné stavby budou vyjádřeny graficky v samostatném výkrese. Bude vypracován seznam jednotlivých veřejně prospěšných staveb a asanací s jednoznačnou identifikací ploch, pro ně určených. Požadavky na revitalizaci, rehabilitaci a funkční rekonverzi těch částí obce, které vykazují funkční nedostatky či problémy, budou řešeny stanovením podmínek pro postupnou přestavbu a obnovu. Plošné asanace se nepředpokládají. Asanace či asanační opatření nezbytná pro realizaci veřejně prospěšných staveb budou řešeny v souvislosti s jednotlivými stavbami.
B. 8. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů B.8.1. Požadavky na ochranu veřejného zdraví Řešení územního plánu bude respektovat požadavky na ochranu zdraví s důrazem na vytvoření kvalitního prostředí pro bydlení. V regulativech využití ploch s rozdílným způsobem využití budou stanoveny podmínky pro jeho slučitelnost s bydlením. B.8.2. Požadavky civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu Požadavky ochrany obyvatelstva budou řešeny dle §20 vyhlášky č.380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Na základě stanoviska Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje a útvaru krizového řízení Jihomoravského kraje jako dotčených orgánů z hlediska ochrany obyvatelstva uplatněného k zadání územního plánu budou řešeny konkrétní požadavky, uvedené ve stanoviscích. Celé správní území obce Prace se nachází v ochranném pásmu radiolokačního zařízení, proto případná výstavba větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení VVN, VN, retranslačních stanic a stanic mobilních operátorů musí být předem projednána s VUSS Brno. B.8.3. Požadavky na ochranu ložisek nerostných surovin a geologické stavby území Předmětné území není zasaženo žádnými chráněnými ložisky nerostných surovin a nevyskytují se v něm dobývací prostory, poddolovaná ani sesuvná území a stará důlní díla. Navrhovaná zástavba neovlivní geologické poměry území. Radonová zátěž území – v řešení územního plánu je nutno zohlednit případnou existenci a vlivy radonového rizika podle platné mapy radonového indexu geologického podloží. B.8.4. Požadavky na ochranu před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy Součástí návrhu na odvádění odpadních vod a úprav vodních toků bude i řešení retence povrchových vod.
B. 9. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území - specifikované záměry nebudou podle současných znalostí a předpokladů vzájemně konfliktní, předmětem řešení nového ÚP bude jejich koordinace v intencích udržitelného rozvoje území.
23 Z hlediska ochrany ZPF a PUPFL bude nutno vyhodnotit záměry tak, aby nedocházelo k neodůvodněným záborům nejlepších bonit ZPF a narušení PUPFL včetně jeho ochranných pásem. Střety záměrů s limity využití území : - Řešení ÚP bude plně respektovat existující limity území. Navrhované prvky, které vyvolají nové limity a ochranné režimy budou řešeny tak, aby minimalizovaly dopady do stávajících přírodních a urbánních struktur a nenarušily charakter prostředí. - Z hlediska ochrany kulturních a přírodních hodnot je nutno plně respektovat polohu obce v památkové zóně území bojiště bitvy u Slavkova a limity územního systému ekologické stability všech hierarchických úrovní a chráněných území včetně návrhů a krajinného rázu.
B.10. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby V rámci rozvojových záměrů obce budou vymezeny zastavitelné plochy pro umisťování nových aktivit v území a územní rezervy pro dlouhodobé využití potenciálu území. Zastavitelné plochy budou vymezeny na nezastavěných lokalitách a pozemcích, navazujících na souvisle zastavěné území obce. Na nevyužívaných a zanedbaných plochách v zastavěném území budou navrženy plochy přestavby, které umožní vytvořit i v těchto částech kvalitního urbanistické prostředí. Zastavitelné plochy budou řešeny v rozsahu, který bude představovat nabídku rozvojových ploch v odpovídající struktuře funkčního využití dle polohy a charakteru lokality. Budou sledovány zásady intenzivního využití území a souvislého zastavění. Zastavitelná území nebudou vymezována v těch částech území, kde by další rozvoj vyvolával negativní dopady na již zastavěné území a zhoršoval kvalitu obytného prostředí, případně budou stanoveny podmínky pro další rozvoj.
B.11. Požadavky na vymezení ploch a koridorů z hlediska způsobu řešení změn využití V řešení územního plánu budou vymezeny plochy : - ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií a - pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. Prověření ploch územní studií nebo regulačním plánem bude požadováno v případě rozsáhlých, složitých a jinak problémových lokalit, u kterých nebude možné v úrovni podrobností územního plánu stanovit dostatečně podrobná kritéria a regulativy využití.
B.12. Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Budou upřesněny, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatní požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí a pokud nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast. B.12.1. Požadavky a podmínky pro rozvoj obce : Prace je venkovskou obcí, jejíž organismus se vyvíjí v daném prostoru a čase. Jeho jednotlivé prvky a jejich vzájemné vztahy musí spolehlivě fungovat, aby obec mohla plnit všechny své hlavní funkce – rezidenční+, ekonomické, společenské, správní, rekreační i obslužné – dopravní a technické.
24 Řešení územního plánu musí eliminovat negativní trendy a naopak podpořit ty, které přispějí k udržitelnému rozvoji obce, ochraně jeho přírodních a kulturních hodnot a harmonickému rozvoji. Cílem je kontinuální vytváření kultivovaného vesnického prostředí odpovídajícího současným i předvídatelným nárokům na uspokojování všech potřeb jeho obyvatel a na atraktivitu pro zvýšení zájmu návštěvníků. B.12.2. Požadavky na zohlednění hodnot území : Řešení územního plánu bude vycházet z principu zachování historických, kulturních, urbanistických a přírodních hodnot obce zejména : - mít respekt k jedinečnému historicky utvářenému obrazu obce v daném přírodním prostředí, - identifikaci krajinných celků s autentickou venkovskou strukturou zástavby, - využití přírodních i stavebních dominant jako identifikačních prvků území, vymezit možnosti vytváření dominant nových, - respektování historicky vytvořeného jádra urbánní struktury, - kultivace a rehabilitace významu parteru veřejných prostranství. B.12.3. Požadavky na ochrana přírody a krajiny (zákon 114/1992 Sb o ochraně přírody a krajiny, příp. ve znění pozdějších předpisů) V řešení územního plánu budou striktně dodrženy ochranné režimy chráněných částí přírody a krajiny.
B.13. Požadavky na uspořádání obsahu územního plánu B.13.1. Požadavek na zpracování konceptu, včetně zpracování variant S ohledem na charakter a jednoznačnost požadavků na řešení se nepředpokládá zpracování konceptu ani variant.
B.13.2. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu I. Obsah ÚP Prace A. Textová část členěná dle přílohy č. 7 vyhlášky 500/2006 Sb. B. Grafická část 1. výkres základního členění území 2. hlavní výkres 3. výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 4. výkres pořadí změn v území (etapizace)
M M M M
5. schémata v měřítku
M 1:5000
5a. doprava 5b. zásobování vodou a odkanalizování 5c. zásobování plynem 5d. energetika a spoje
1: 5000 1: 5000 1: 5000 1: 5000
25 II. Odůvodnění ÚP Prace A. Textová část členěná dle § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona B. Grafická část 1. koordinační výkres 2. výkres širších vztahů 3. výkres předpokládaných záborů půdního fondu
M 1: 5000 M 1: 50 000 M 1: 5000
Požadovaný počet vyhotovení: -
případný koncept územního plánu bude zpracován ve dvou paré návrh územního plánu pro společné jednání bude zpracován v jednom paré návrh územního plánu pro řízení o územním plánu bude zpracován ve dvou paré + digitálně na CD nosiči ve formátu pdf. čistopis ukončené zakázky bude vydán ve čtyřech vyhotoveních + digitálně na dvou CD nosičích ve formátu pdf, v případě potřeby i ve formátu dgn. - 4 paré v tištěné podobě a 2x CD
