(Návrh) ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MÍROV

(Návrh)

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

MÍROV zpracováno v souladu s ustanovením § 47, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů

POŘIZOVATEL

Městský úřad Mohelnice, odbor stavebního úřadu, rozvoje a investic

Lubomír Pejchal, určený zastupitel obce Mírov

Únor 2013

OBSAH A. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjá-dřené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury ................................................................................................................................................................. 1 A.1. Požadavky na urbanistickou koncepci, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch ............................................................................................................................................. 1 A.2. Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury, zejména na prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn ............................................................................................................. 9 A.3. Požadavky na koncepci uspořádání krajiny, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území a na prověření možných změn, včetně prověření, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona .................................................................................... 11 A.4. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů .............................................................. 13 B. Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit ...................................................................................................................................... 14 C. Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo ........... 14 D. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci ................................................................................................................. 15 E. Požadavky na zpracování variant řešení ........................................................................................................ 15 F. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení ............................................................. 15 F.1. Obsah územního plánu ..............................................................................................................15 F.2. Způsob zpracování a odevzdání územního plánu .....................................................................16 G. Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území................................................................................................................................................................. 16 G.1. Posouzení územního plánu z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj a z hlediska vlivů na životní prostředí ................................................................................................................................................... 16 G.2. Posouzení územního plánu z hlediska významného vlivu na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast.................................................................................................................17

MÍROV – ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

A. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury A.1. Požadavky na urbanistickou koncepci, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch 1. Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky V Politice územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) schválené usnesením Vlády české Republiky ze dne 20.7.2009 č. 929, byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Rozvojové oblasti jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje. Rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody ORP s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Správní území ORP Mohelnice, jehož součástí je i obec Mírov, bylo v PÚR ČR 2006 vymezeno jako součást Rozvojové osy OS9 Hradec Králové / Pardubice – Olomouc. V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) byla Rozvojová osa OS9 dále zpřesněna. Dle ZÚR OK je správní území obce Mírov součástí výše uvedené rozvojové osy OS9, resp. OS8 (Hradec Králové/Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov), která byla nově vymezena v PÚR ČR 2008. Základem rozvojové osy OS8 je jednak stávající vedení I. a III. tranzitního železničního koridoru, jednak plánované ucelení rychlostní silnice R35 v úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí s návazností na již existující trasu R35 do Olomouce, čímž vznikne (včetně dálnice D11) druhé kapacitní západovýchodní silniční propojení v ČR s předpokládaným dopadem na rozvoj v přilehlém územním pásu. Z úkolů pro územní plánování vyplývá z PÚR ČR v řešeném území obce Mírov požadavek na:  zapracování dílčí části koridoru rychlostní silnice R35 (Sedlice/Hradec Králové – Moravská Třebová – Mohelnice). V řešení Územního plánu Mírov je nutno zohlednit obecné zásady vyplývající z PÚR ČR, zejména z kapitoly 2. Republikové priority územního pláno-vání pro zajištění udržitelného rozvoje území a to:  Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území.  Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel.  Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.  Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území.  Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch.  Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření; respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí; vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a

1




 

      

udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny; vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení, z hlediska cestovního ruchu, atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů. Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umísťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn. Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Rozvojové oblasti zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center.

2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem a) Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje Správní území obce Mírov bylo řešeno v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), které byly po projednání na zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje dne 22. února 2008 a v souladu s usnesením UZ/21/32/2008, vydány formou opatření obecné povahy. 1. aktualizace ZÚR OK byla vydána Zastupitelstvem Olomouckého kraje opatřením obecné povahy čj. KUOK 28400/2011 dne 22.4.2011, s nabytím účinnosti dne 14.7.2011. Ze ZÚR OK vyplývají pro územní plán obce Mírov tyto taxativní požadavky na zapracování:  silnice R 35 (Mohelnice – Moravská Třebová, včetně souvisejících staveb) [D01] 1  suchá nádrž Křemačov [V04]  plochy regionálního ÚSES - regionální biokoridor č. 903 [RK 903] Dle ZÚR OK leží řešené území obce Mírov na rozhraní dvou oblastí se shodným krajinným typem: krajinného celku: C. Mohelnická brázda (východní okraj řešeného území) a krajinného celku L. Skupina Třebovských kuest (zbývající západní část). Řešení územního plánu musí respektovat požadavky stanovené pro jednotlivé krajinné matrice (typy uspořádání krajiny), které vytváří podmínky pro zajištění ochrany, podpory a rozvoje jejich rozhodujících atributů - cílové charakteristiky krajiny. 1

Označení dle ZÚR OK

2


Ze ZÚR OK vyplývají současně také následující zásady obecnějšího charakteru, které musí být v územním plánu respektovány:  uspořádání území musí respektovat zásady vyváženého rozvoje s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území;  při řešení dopravní obsluhy území vycházet z Dopravní politiky ČR pro léta 2005 – 2013, z ÚTP a Územních generelů, které pro území OK byly zpracovány.  při řešení územního plánu zohlednit rozmístění největších sídel, obyvatel, pracovních sil, dopravní a technické infrastruktury ve vazbě na demografické prognózy a přizpůsobit řešení územního plánu stupni urbanizace v jednotlivých částech  zabývat se možnostmi pro udržitelný rozvoj odvětví zemědělství a lesního hospodářství, které kromě hlavních urbanizačních prostorů určují charakter převážné části řešeného území  vycházet ze stanovených urbanizačních os jako hlavních os rozvoje území  zohlednit skutečnost, že funkce bydlení již není jednostranně směrována do významných center osídlení, ale je směrována i do příměstských oblastí a obcí v dostupné vzdálenosti od center osídlení  zemědělská výroba by měla být v souladu s požadavky na ochranu krajiny  vymezením a stabilizací jednotlivých částí územního systému ekologické stability zabezpečit udržení ekologické stability v území  při tvorbě a ochraně jednotlivých složek životního prostředí vycházet především z koncepčních materiálů zpracovaných pro území Olomouckého kraje (OK): Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území OK, Koncepce nakládání s odpady, Plán odpadového hospodářství OK a další)  respektovat zásady ochrany kulturních památek, památková ochranná pásma a území s archeologickými nálezy  při řešení vycházet z příslušných usnesení vlády ČR, z materiálu Dopravní politika ČR 2005 - 2013 a z návrhu na uspořádání a rozvoj silniční sítě, dálnic a rychlostních silnic  navrhnout případné úpravy silnic, jejich homogenizaci v rámci sledované kategorizace, případně odstranění dopravních závad nepříznivě ovlivňujících plynulost a bezpečnost provozu;  základním výchozím podkladem pro zpracování bude Územní generel cykloturistických tras Střední Morava, a dále vycházet z Územní studie cyklistických tras v oblasti řeky Moravy  základním výchozím podkladem v oblasti vodního hospodářství jsou ÚTP OK, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje;  řešit odkanalizování a likvidaci odpadních vod nadmístního významu pro skupiny obcí, případně obcí, které lze spádově napojit na městské ČOV. Zapracovat pokyn pro ÚPD obcí pro implementaci Směrnice 91/271 EHS ve vztahu na čištění vod a koordinovat s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje.

b) Rozvojové programy a koncepce Olomouckého kraje  Olomoucký kraj má zpracovanou rozvojovou dokumentaci, obsaženou v Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje. Z této strategie pro řešené území obce Mírov vyplývá požadavek na územní stabilizaci trasy silnice R35.  Krajský úřad Olomouckého kraje má schválený Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje. Návrh zásobování vodou a odkanalizování obce Mírov musí být v souladu s touto koncepcí.  Z Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje nevyplývají pro řešené území žádné konkrétní požadavky na řešení nebo zapracování.  Krajský úřad Olomouckého kraje má zpracovaný a vydaný Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje a aktualizovaný Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje. Dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 obec Mírov nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V řešení územního plánu bude nutno posoudit, zda nedojde k negativnímu ovlivnění kvality ovzduší a zda nebude docházet ke zvyšování emisí.  Návrh územního plánu musí respektovat dokument Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje.

3


 Ze schváleného dokumentu Plán oblasti povodí Moravy a Dyje (2009) nevyplývají pro řešené území obce Mírov žádná navrhovaná opatření.  Z Územního generelu dopravy silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje nevyplývají žádné požadavky na řešení nebo zapracování.

3. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Pro obec s rozšířenou působností (ORP) Mohelnice, jehož součástí je i správní území obce Mírov, jsou zpracovány územně analytické podklady (ÚAP) a jsou k nahlédnutí na internetových stránkách http://www.iri.cz/orp/mohelnice/.

a) Limity využití území Řešené území obce Mírov je limitováno ochrannými pásmy a dalšími omezeními (limity využití území), které vyplývají z právních předpisů, nebo byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, nebo vyplývají z vlastností území, a to z důvodů zajištění ochrany veřejných zájmů. V řešení územního plánu musí být tyto limity, plně respektovány. Jedná se zejména o následující limity:         

ochrana památek a kulturních hodnot ochranná pásma vodních zdrojů bezpečnostní a ochranná pásma hlavních tras inženýrských sítí ochranná pásma komunikací záplavové území včetně AZÚ poddolovaná území ochrana přírodních hodnot prvky regionálního územního systému ekologické stability řešené území se nachází v území s archeologickými zájmy

b) Požadavky vyplývající z Rozboru udržitelného rozvoje území Součástí ÚAP je rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) zpracovaný na základě vyhodnocení stavu a vývoje území a analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území, jehož součástí je i stanovení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Z RURÚ vyplývají pro řešené území obce Mírov tyto hlavní závěry a požadavky na řešení:                

požadavek na zapracování plochy určené pro realizaci suché vodní nádrže řešené území se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší část řešeného území v údolí Mírovky je ohrožována záplavami v řešeném území se nacházejí staré ekologické zátěže riziko omezení územního rozvoje vzhledem k vysokému podílu lesních pozemků možnost zvýšení územního i hospodářského rozvoje obce po realizaci rychlostní silnice R35 potenciální riziko zhoršení kvality obytného prostředí dopravou po realizaci rychlostní silnici R35 obec má vybudovánu většinu potřebné základní technické infrastruktury obec má vysoký podíl neobydlených bytů a nízkou intenzitu výstavby zhoršený ekonomický potenciál obce odpovídá nízké úrovni tržních cen starších bytů obec má významnější turisticko-rekreační funkci obec má velmi špatnou vzdělanostní struktura (pod 5 % s VŠ) pozitivní hodnocení environmentálního pilíře negativní hodnocení ekonomického pilíře negativní hodnocení sociodemografického pilíře dle celkového vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, vyplývajícího z rozboru udržitelného rozvoje, byla obec Mírov zařazena na páté místo (index: 3a) z osmistupňové škály.

4


c) Hlavní problémy k řešení v ÚPD Rozbor udržitelného rozvoje obce Mírov určil tyto problémy k řešení v Územním plánu Mírov:  Silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor.  Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 a aktivní zóny záplavového území Q100.  Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje.

4. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů a) Mikroregion Mohelnicko Z pohledu rozvoje obce Mírov a jejího okolí je důležitá existence a činnost Mikroregionu Mohelnicko. Základním požadavkem pro zpracování územního plánu obce Mírov bude koordinace požadavků budoucího rozvoje obce Mírov se zájmy mikroregionu včetně vytváření nových funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a rozvíjení rekreace a cestovního ruchu.

5. Požadavky na ochranu a rozvoj historických, kulturních a urbanistických hodnot území a) Požadavky archeologické památkové péče Celé správní území obce Mírov lze klasifikovat jako území archeologického zájmu s předpokládanými i doloženými archeologickými lokalitami.

b) Místní stavební kultura a zájmy památkové péče V řešeném území obce Mírov musí být plně respektovány následující prohlášené kulturní památky a kulturní památky místního významu: 1. Kulturní památky

V následujícím textu je uveden seznam prohlášených kulturních památek, které jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.  Bývalý hrad s areálem a kostelem sv. Maří Magdalény; st. pl.: 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 1/5, 1/6, 1/7, 1/8, 1/10, 1/12, 1/13, 1/14, 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 133, 138/3, 140, 155, 158, 159, 160, 161, 162, 163, 167, parc. č.: 174/2, 179, 183/1, 183/2, 184/2, 184/3, 184/4, 185/1, 361/1, 361/2, 361/3, 361/4, 361/5, 393, 394, 395/1, 395/2, 396, 397; rejstř. č. 36617/8-1028  Boží muka; před domem č.p. 51 v části nové Sady naproti hřbitova u silnice do Řepové, parc. č. 307.; rejstř. č. 27744/8-1030  Boží muka; z r. 1601; renesanční boží muka z roku 1601; naproti domu č.p. 74; st. pl. 110.; rejstř. č. 22261/8-1030  Socha sv. Jana Nepomuckého; barokní sochařská práce z roku 1776; před obcí u silnice do Řepové, parc.č. 248/3; rejstř. č. 16092/8-2139  Sousoší Piety; dílo českého sochaře 19.století E. Maxe z roku 1867; v jižním svahu pod hradem, parc.č. 155/1; rejstř. č. 47229/8-1031  Sloup se sochou Bolestné Panny Marie; z roku 1706; před západním průčelím farního kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů, parc.č. 124/4; evid. č. 102698  Pomník obětem fašismu - bývalý vězeňský hřbitov s kapličkou; vpravo pod silnicí do Řepové, cca 100 m před obecním hřbitovem; parc. č. 342/3; rejstř. č. 35722/8-2194  Památník obětem nacismu, parc.č. 375/5. Památka obětí nacismu nad hrobem vězňů mírovské věznice – před vstupem do věznice; dílo sochaře L. Beneše; rejstř. č. 38357/8-1029

5


 Boží muka; při cestě do Mírovečku; renesanční datovaná sloupková boží muka z roku 1564; parc.č. 59/2; rejstř. č. 37926/8-1030  Boží muka; pilířová boží muka z 1. poloviny 19. století; na východním okraji Mírovského Gruntu, cca 50 m za ČOV u silnice do Křemačova; parc. č. 156/1; rejstř. č. 27295/8-1030¨ 2. Ochranná pásma nemovitých kulturních památek

 Ochranné pásmo Památníku obětem nacismu – bývalý vězeňský hřbitov, parc.č. 342/3 a st. pl. 78. Ochranné pásmo zahrnuje kromě vlastního areálu hřbitova pozemky parc. č.: 218, 357 (část), 329, 330, 332, 342/1, 342/7, 342/8, 343/1, 343/2 a 343/3.  Ochranné pásmo Památníku politických vězňů, parc.č. 375/2. Ochranné pásmo zahrnuje kromě vlastního památníku pozemky parc. č.: st. 2/2, st. 7/2, st. 8/1, st. 8/2, st. 12, st. 13, st. 16, st. 17, st. 145, 133/1, 136, 197/1, 197/2, 198/1, 198/4, 199/1, 201/1, 201/2, 201/4, 359/2 (část), 359/4, 362/2 část), 375/1, 375/4, 375/5, 375/6, 387 (část), 388 (část), 389 a 391. 3. Místní stavební kultura a zájmy památkové péče

Do nemovitých kulturních památek místního významu jsou zařazeny tyto objekty:  Kamenný kříž; z r. 1886, na návsi v Mírovečku, parc. č. 548/1  Památník padlým; u vstupu na místní hřbitov; parc. č. 346/2  Památník; v lese severně od obce, na švédskou cestou; parc. č. 16/4

c) Urbanistické hodnoty V návrhu řešení bude kromě prohlášených kulturních památek a kulturních památek místního významu, nezbytně nutné respektovat urbanistickou stopu stávající zástavby v centrálních částech Mírova a Mírovečku. Zvláštní pozornost je nutno věnovat urbanisticky cenným souborům zástavby v interiéru místní části Mírov. Urbanistická stopa původní zástavby je nespornou hodnotou území, utvářející základní obraz obce.

6. Požadavky na rozvoj území obce  Zvážit pro Část Mírov charakter smíšené polyfunkční zóny, s dominantním postavením mírovské věznice; bude zde zváženo navržení nové plochy pro výstavbu rodinných domů.  Zvážit pro Míroveček charakter smíšené zóny bydlení a rekreace, bude zde zvážen návrh doplnění ploch pro rekreaci.  V Mírovském Gruntu by měla převažovat rekreační funkce okrajově doplňovaná bydlením; bude zde zvážen návrh doplnění ploch pro rekreaci.  Bude navrženo rozšíření ploch pro rozvoj bydlení, určených zejména pro novou výstavbu rodinných, případně ale i bytových, domů  Bude prověřena možnost posílení nabídky vhodných strukturovaných pracovních příležitostí.  Bude dořešena vnitřní doprava s cílem zvýšení prostupnosti území a dosažení optimální dopravní obslužnosti funkčních ploch, včetně koncepčního řešení klidové dopravy.  Budou navržena opatření na zemědělském půdním fondu s cílem snížení erozní ohroženosti půd a zvýšení ekologické stability území  Budou vytvořeny podmínky pro posilování trvale udržitelného rozvoje území, realizaci chybějících prvků ÚSES a tvorbu krajiny  V územním plánu budou prověřeny připomínky podané k projednávanému zadání územního plánu.

7. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území a urbanistickou koncepci  Rozvoj obce na nových plochách bude řešen zejména v návaznosti na stávající zástavbu, v souladu s potřebami a rozvojem obce a s ohledem na životní prostředí a ekologickou únosnost území.

6


 Bude plně respektován historický půdorys obce včetně památkově chráněných objektů a památek místního významu i památkově hodnotných a zajímavých objektů  Budou prověřeny navržené zastavitelné plochy obsažené v platném územním plánu.  V rámci řešení musí být zajištěna segregace jednotlivých urbanistických funkcí, u nichž je nebezpečí vzájemného obtěžování (výroba a bydlení, sport a doprava apod.).  Ve volné krajině nebudou uvažována nová sídla nebo samoty.  Kromě urbanizace nových ploch budou prověřeny i kvalitativní změny (přestavby) stávajícího zastavěného území.  Rozvojem (urbanizací) území by nemělo dojít k narušení či zhoršení stávajícího krajinného rázu.  Návrh nových ploch bude vymezen vylučovací metodou formou definování nezastavitelných nebo podmíněně zastavitelných území (ochranná pásma technické infrastruktury, ochrana přírody, ap.).  Při řešení bude respektován princip účelné arondace jednotlivých funkčních ploch, tak aby nedocházelo k dílčím kolizím mezi jednotlivými urbanistickými funkcemi

8. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území  Stávající využití ploch v zastavěné části obce obcí je relativně stabilizováno. V Mírově se nacházejí, zejména na jejím severním a severovýchodním okraji plošné územní rezervy pro novou individuální bytovou výstavbu rodinných domů. Bude prověřena možnost a opodstatněnost výstavby nových bytových domů. Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by mohla být rekonstruována a modernizována.  Stávající občanské vybavení je v Mírově relativně dostačující, přestože některé chybějící druhy základní vybavenosti vyžadují zvýšené saldo dojížďky (zdravotnictví, služby apod.). S ohledem na relativní blízkost měst Mohelnice a Zábřeh, kde se nachází veškeré občanské vybavení, nebude, s výjimkou již dříve navrhovaného rozšíření věznice, uvažováno s novými plochami pro občanské vybavení.  V Mírově se nenachází žádné zařízení průmyslové výroby. Pro provozovny výrobního charakteru nebudou uvažovány nové plochy. Na severovýchodním okraji Mírova se nachází areál zemědělské výroby, který je využíván soukromým zemědělcem. V části areálu je provozována i živočišná výroba, která představuje hygienickou závadu uvnitř obytného území obce. Výhledově bude uvažována konverze areálu na nezemědělskou výrobu s úplným vyloučením živočišné výroby.  Pro rekreaci jsou v území vytvořeny poměrně příhodné podmínky. Vzhledem k přírodním podmínkám a charakteru řešeného území bude prověřena možnost a opodstatněnost návrhu nových ploch pro (rodinnou) rekreaci. V částech Míroveček a Mírovský Grunt bude prověřena možnost a reálnost případné transformace části bytového fondu na rekreační účely.  V záplavovém území nebudou navrhovány žádné zastavitelné plochy.  Stávající silniční a dopravní skelet v obci je stabilizovaný. Do územního plánu bude zapracována zpřesněná trasa rychlostní silnice R35, jež je záměrem ze ZÚR OK, která vedena severně a východně od obce Mírov. V územním plánu budou také navrženy nové místní komunikace, doplněny chodníky a pěší trasy a prověřena možnost zvýšení prostupnosti krajiny v návaznosti na stávající síť cyklostezek v okolních obcích.  V řešení nového územního plánu bude navrženo odkanalizování obce v dosud neodkanalizovaných částech obce. Navrhovaná kanalizace bude napojena na stávající čistírnu odpadních vod.  Budou navržena protipovodňová opatření SV od zastavěného území MČ Mírov, které je ohrožováno přívalovými vodami, přitékajícími ze svahů severně od zástavby.  Bude navržena plynofikace částí Míroveček a Mírovský Grunt, které ještě nejsou plynofikovány.  Krajinná scéna řešeného území je uzavřená, což má za následek mimořádnou pohledovou exponovanost pohledových horizontů (jejich tvaru), dominant, sídelní siluety a struktury vegetačního krytu. Každá změna využití území se výrazně projeví jak v rámci řešeného krajinného prostoru, a v případě významnějších změn (zejména hradního celku), tak i v dálkových pohledech. Změny navrhovat s ohledem na eliminování negativních dopadů na krajinnou scénu.  Ve východní části chybí vyšší zastoupení přírodní a přírodě blízkých struktur, zejména tradičních mezí s protierozní funkcí. Z hlediska diverzity využití území je vhodné ornou půdu, která zde má celkově nízké zastoupení zachovat. Je však nezbytné realizovat ochranu této půdy před erozí.

7


 V návrhu územního plánu nebudou uvažovány žádné plochy pro těžbu nerostných surovin.  V územním plánu bude vymezen dílčí úsek RBK RK 903 a budou upřesněny a vymezeny dílčí část regionálního ÚSES a bude upravena původní koncepce ÚSES, vyjádřená v platném ÚPO.  Vzhledem k nízkému stupni ekologické stability ve východní části řešeného území bude nutno navrhnout integrální provázání všech prvků zeleně, v návaznosti na stávající části a segmenty krajinné zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz.

9. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby a) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch Nová výstavba bude směřována jednak do proluk ve stávající zástavbě, jednak do nových lokalit. Budou uvažovány a prověřeny zejména tyto rozvojové plochy: 1. Bydlení individuální

 na SV okraji MČ Mírov – při příjezdu od Řepové (přebíraný záměr z platného územního plánu)  na severním okraji MČ Mírov – u hřbitova (nový záměr)  na JZ okraji MČ Mírov – u křižovatky do Maletína (nový záměr) 2. Bydlení smíšené

 na východním okraji MČ Mírov - mezi farmou zemědělské výroby a stávajícími bytovými domy (nový záměr) 3. Rekreace smíšená

 na západním okraji MČ Mírov (nový záměr)  na západním okraji MČ Míroveček (nový záměr)  na východním okraji MČ Mírovský Grunt (nový záměr) 4. Občanské vybavení

 Ve střední části MČ Mírov – rozšíření věznice (přebíraný záměr z platného ÚP) 5. Dopravní infrastruktura

 Silnice R 35 (zpřesnění záměru ze ZÚR OK) 6. Technická infrastruktura

 Ve střední části MČ Mírov – vybudování sběrného dvora obce (nový záměr) 7. Veřejná prostranství

 na SV okraji MČ Mírov – při příjezdu od Řepové (částečně přebíraný záměr z platného ÚP)  na SV MČ Mírov – u hřbitova (nový záměr)  na východním okraji MČ Mírov - mezi farmou zemědělské výroby a stávajícími bytovými domy (nový záměr)  na západním okraji MČ Mírov (nový záměr) 8. Protipovodňová ochrana

 východně od MČ Mírovský Grunt - realizace suché vodní nádrže (zpřesnění záměru ze ZÚR OK) 9. Vodní plochy

 za jižním okrajem MČ Mírovský Grunt (nový záměr)

8


b) Požadavky na plochy přestavby Budou prověřeny požadavky na plochy přestavby. Předpokládá se přestavba areálu Lesů ČR na věznici a je zvažována možnost konverze areálu zemědělské výroby na plochy smíšené výrobní nebo smíšené obytné.

A.2. Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury, zejména na prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn 1. Dopravní infrastruktura a) Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky  Z Politiky územního rozvoje České republiky vyplývá požadavek na zapracování dílčí části koridoru rychlostní silnice R35 (Sedlice/Hradec Králové – Moravská Třebová – Mohelnice).

b) Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem  Ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje vyplývá požadavek na zpřesnění a zapracování silnice R 35 (Mohelnice - Moravská Třebová, včetně souvisejících staveb) [VPS D01 ze ZÚR OK].  Do řešení územního plánu budou zapracovány koncepční rozvojové dokumenty, které se zabývají oblastí cyklistické dopravy, případně budou navrženy nové místní cykloturistické trasy.

c) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů  Zapracování nové trasy silnice R35.

d) Další požadavky na řešení  Bude řešeno zajištění dopravní obslužnosti nové zástavby.  Bude prověřeno doplnění chybějících chodníků a pěších tras.

2. Technická infrastruktura a) Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky  Z Politiky územního rozvoje České republiky nevyplývají žádné konkrétní požadavky

b) Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem  Ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje vyplývá pro řešení území požadavek na zapracování suché vodní nádrže Křemačov.  Krajský úřad Olomouckého kraje má schválený Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje. Návrh řešení zásobování vodou a odkanalizování obce musí být v souladu s touto koncepcí.

c) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů  vybudování technické infrastruktury pro novou bytovou zástavbu.

d) Další požadavky na řešení  Zásobování pitnou vodou obce Mírov je prováděno z veřejné vodovodní sítě, do které je pitná voda dodávána ze skupinového vodovodu Mohelnice. V současné době je z veřejné vodovodní sítě

9




   



zásobována místní část Mírov a severozápadní část zástavby místní části Mírovský Grunt. Zbývající část zastavěného území obce Mírov je zásobována pitnou vodou z vlastních zdrojů – studny. Zásobování nově navrhované zástavby pitnou vodou bude uvažováno z veřejné vodovodní sítě. S ohledem na malou zastavěnost Mírovečku a Mírovského Gruntu, budou i nadále pro zásobování vodou využívány domovní studny. Optimalizovat v návrhu řešení. Část současně zastavěného území obce Mírov – areál Ústavu nápravné výchovy Mírov a zástavba části obce Mírov – tzv. Kolonka jsou odkanalizovány jednotným kanalizačním systémem, který odvádí splaškové odpadní vody i vody dešťové do ČOV, situované v katastrálním území Mírovský Grunt, na levém břehu vodního toku Mírovka, který je recipientem vyčištěných odpadních vod. Zbývající část obce Mírov je v současné době odkanalizována pouze kanalizací dešťovou, která je vyústěna do vodního toku Míroveček. V místní části Míroveček a Mírovský Grunt není vybudována žádná kanalizace. Splaškové odpadní vody z části bytového fondu jsou jímány v jímkách na vyvážení, část bytového fondu má vybudovány septiky, které jsou zaústěny do dešťové kanalizace nebo přímo do vodních toků. Část bytového fondu vypouští splaškové odpadní vody přímo do vodních toků. Tato situace způsobuje hygienické a estetické závady na vodních tocích. Optimalizovat v návrhu řešení. V souladu se zpracovanou projektovou dokumentací bude v řešení územního plánu navržena v neodkanalizovaných částech obce navržena nová splašková kanalizace, která bude napojena na stávající čistírnu odpadních vod, jejíž kapacita je dostatečná. Zajištění elektrické energie pro nově uvažované zastavitelné plochy bude navrženo v návaznosti na optimální provoz energetických rozvodů. V řešeném území budou plně respektována vedení stávajících plynovodů. V současnosti je zemním plynem zásobována pouze místní část Mírov. V územním plánu bude navržena plynofikace zástavby místních částí Míroveček a Mírovský Grunt, které ještě nejsou plynofikovány. Bude preferováno vytápění zemním plynem v návaznosti na stávající rozvody plynu. V prostorově odloučených částech obce, kde není uvažována plynofikace, budou k vytápění využívány všechny druhy dostupných energií (pevná a kapalná paliva, elektřina). Vzhledem k obecnému požadavku na vytěsňování uhelných paliv z energetické bilance spotřebitelů by mělo být preferováno využívání obnovitelných zdrojů energie, např. energetické biomasy či jakostních biopaliv. Do územního plánu budou zapracována komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě.

3. Občanské vybavení  Z PÚR ČR, ZÚR OK ani z ÚAP SO ORP Mohelnice nevyplývají žádné konkrétní požadavky.  Stávající občanské vybavení je v Mírově relativně dostačující, přestože některé chybějící druhy základní vybavenosti vyžadují zvýšené saldo dojížďky (zdravotnictví, služby apod.). S ohledem na relativní blízkost měst Mohelnice a Zábřeh, kde se nachází veškeré občanské vybavení, nebude, s výjimkou již dříve navrhovaného rozšíření věznice, uvažováno s novými plochami pro občanské vybavení.

4. Veřejná prostranství  Z PÚR ČR, ZÚR OK ani z ÚAP SO ORP Mohelnice nevyplývají žádné konkrétní požadavky.  Tam kde budou navrženy nové místní komunikace nebo související veřejně přístupné plochy, budou vymezeny plochy veřejných prostranství.

10


A.3. Požadavky na koncepci uspořádání krajiny, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území a na prověření možných změn, včetně prověření, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona 1. Požadavky a koncepci uspořádání krajiny a) Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky  Kromě obecných zásad, uvedených výše v kapitole A, podkapitole A.1., bodě 1, nevyplývají z Politiky územního rozvoje České republiky žádné další konkrétní požadavky

b) Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem  Kromě zásad obecnějšího charakteru, uvedených výše v kapitole A, podkapitole A.1., bodě 2, nevyplývají ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje žádné další konkrétní požadavky.  Návrh územního plánu musí respektovat dokument Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje.

c) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů  Zapracování plochy určené pro realizaci suché vodní nádrže.

d) Další požadavky na řešení Při dalším rozvoji území musí být zajištěna rovnováha mezi požadavky na urbanizaci území a záměrem na zachování kulturních a přírodních hodnot území.  Rozvojem (urbanizací) území by nemělo dojít k narušení či zhoršení stávajícího krajinného rázu.  V řešení budou aktualizovány prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) vymezené v platném územním plánu a současně bude prověřena možnost rozšíření prvků ÚSES v návaznosti na požadavek posílení ekologické stability území.  Bude řešeno integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz  Mimo zastavěné území bude prověřena možnost zvýšení prostupnosti krajiny, a to zejména s ohledem na budování cyklotras a cyklostezek, včetně vytvoření komplexního systému umožňujícího jak přímé propojení obce Mírov se sousedními obcemi, tak i jejich vzájemné provázání v rámci mikroregionu Mohelnicko.

2. Požadavky na ochranu přírodních hodnot v území a) Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky  Kromě obecných zásad, uvedených výše v kapitole A, podkapitole A.1., bodě 1, nevyplývají z Politiky územního rozvoje České republiky žádné další konkrétní požadavky

b) Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem  Ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje vyplývá požadavek na zpřesnění a zapracování vymezených ploch regionálního ÚSES, jmenovitě: regionální biokoridor č. 903 [VPO 903 dle ZÚR OK].  Dle ZÚR OK leží řešené území obce Mírov na rozhraní dvou oblastí se shodným krajinným typem: krajinného celku: C. Mohelnická brázda (východní okraj řešeného území) a krajinného celku L. 11


Sku-pina Třebovských kuest (zbývající západní část). Řešení územního plánu musí respektovat požadavky stanovené pro jednotlivé krajinné matrice (typy uspořádání krajiny), které vytváří podmínky pro zajištění ochrany, podpory a rozvoje jejich rozhodujících atributů - cílové charakteristiky krajiny.  Návrh územního plánu musí respektovat dokument Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje.

c) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů  Respektovat stanovená záplavová území.  Navrhnout opatření v území starých ekologických zátěží.  Řešit všechny střety v území, uvedené výše v kapitole A, podkapitole A.1, bodě 3, písm. c) Hlavní problémy k řešení v ÚPD.

d) Další požadavky na řešení V řešení územního plánu plně budou respektovány limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (chráněná území přírody, ochrana vodních toků a ploch, územní systém ekologické stability krajiny), zákona o ochraně životního prostředí a dalších zákonných předpisů. 1. Krajinný ráz

V řešení územního plánu musí být plně respektovány:  Zachovat a podpořit stávající přírodní i kulturně - historické hodnoty území.  Doplnit prvky ÚSES.  Výsadbu krajinné zeleně navrhovat v souladu s historickou plužinou (hrany původních parcel, obnova tradičních cesta mezí v blocích orné půdy).  Zabezpečit ochranu nivy Mírovky (před expanzí zástavby, ale i před zarůstáním náletovými dřevinami).  Zachovat rozvolněný charakter sídla prostoupeného zelení.  Zachovat vyrovnanou hladinu zástavby.  Respektovat významné dálkové pohledy.  Respektovat prostorové vztahy v krajině při situování nových staveb. 2. Ochrana vod

    

Pro zlepšení kvality vody v řešeném území bude nutno: navrhnout dobudování kanalizační sítě, vyloučit vypouštění nepředčištěných odpadních vod do vodotečí, návrh na provedení revitalizace nejvíce poškozených úseků vodních toků, včetně vytváření chybějících liniových prvků podél vodotečí, které jsou prvky lokálního územního systému ekologické stability nebo součástí doprovodné břehové zeleně, nepřipustit likvidaci liniové ani plošné doprovodné zeleně, která zvyšuje samočisticí schopnost vodních toků, ve vhodných úsecích vodních toků uvažovat s realizací retenčních nádrží s cílem zlepšení vodních poměrů v krajině. 3. Zeleň a územní systém ekologické stability

 V řešení Územního plánu Mírov budou upřesněny a vymezeny dílčí část regionálního ÚSES a bude upravena původní koncepce vyjádřená v platném Územním plánu obce Mírov.  Bude navrženo integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz.

12


4. Ochrana půdního fondu

Řešení územního plánu bude zpracováno v souladu s ust. § 5 odst. 1 a 2 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění. Pořizovatel a projektant se přitom bude řídit zásadami ochrany ZPF dle § 4 zák. č. 334/1992 Sb. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF bude provedeno v souladu s platnými provádějícími předpisy o ochraně ZPF, zejména ve smyslu příl. č. 3 vyhl. č. 13/1994 Sb., o podrobnostech ochrany ZPF. Opodstatněnost případných záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) musí být prokázána dle platných legislativních předpisů, zejména v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o lesích), ve znění pozdějších předpisů.

3. Požadavky na prověření ploch, v nichž je vhodné vyloučit umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona  Z PÚR ČR, ZÚR OK ani z ÚAP SO ORP Mohelnice nevyplývají žádné konkrétní požadavky.  V řešení územního plánu budou prověřeny, případně vymezeny plochy, v nichž je vhodné vyloučit umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona.

A.4. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů 1. Čistota ovzduší a emise Dne 30.9.2004 byly Radou Olomouckého kraje schváleny Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje a Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje, které byly téhož dne vydány Nařízením č. 3/2004 Olomouckého kraje. Z výše uvedených programů nevyplynuly žádné požadavky na řešení nebo zapracování. Na severovýchodním okraji Mírova se nachází jeden větší zdroj znečišťování ovzduší. Jedná se o bývalou farmu živočišné výroby, která je pro tento účel ještě částečně využívána. Dalšími místním zdroji znečištění jsou lokální topidla na tuhá paliva. Pro zlepšení kvality ovzduší bude nutno přísně dodržovat technologickou kázeň při nakládání s živočišnými odpady na farmě ŽV a v obci převést zbývající domácnosti na zemní plyn. Část obytného území podél silnic III. třídy, které procházejí zastavěným územím jednotlivých místních částí, je zatížena imisemi ze silniční dopravy. Dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 došlo v řešeném území obce Mírov k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. V řešení územního plánu bude nutno posoudit, zda nedojde k negativnímu ovlivnění kvality ovzduší a zda nebude docházet ke zvyšování emisí. Při ostatní činnosti v území (např. při umisťování nových provozoven) musí být v navazujících správních řízeních zajištěna a učiněna taková opatření, aby nedocházelo ke zvyšování emisní zátěže v území

2. Vlivy dopravy S ohledem na zjištěné dopravní zatížení, nepředstavuje doprava v řešeném území významnější problém. Přesto dochází provozem ze silniční dopravy k negativnímu ovlivnění obytné zástavby zejména podél páteřní silnice III. třídy. Je třeba prověřit možnosti eliminování negativních vlivů z dopravy.

3. Hluk V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době

13


v ochranném pásmu dráhy, u hlavních komunikací představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Tyto hodnoty musí vycházet z platných právních předpisů. V řešení územního plánu bude nutno posoudit, zda nebude nově navrhovaná zástavba zatěžována hlukem z dopravy, případně budou navržena protihluková opatření.

4. Ochrana proti radonu Podle mapy radonového rizika (1:50 000) se téměř celé správní území obce Mírov, s výjimkou niv, nachází ve středním radonovém indexu (3. stupeň ze 4). Nivy vodních toků jsou zařazeny do přechodného radonového indexu (2. stupeň ze 4). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro jednotlivé plochy a stavby.

5. Těžba nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, nebo ložiskové území nerostných surovin. Ve východní části řešeného území obce Mírov se nachází 4 lokality, v nichž v minulosti probíhala těžba. Tato území jsou evidována jako poddolovaná. V návrhu územního plánu nebudou uvažovány žádné plochy pro těžbu nerostných surovin.

6. Ochrana před povodněmi Vodní tok Mírovka, která protéká střední částí řešeného území obce Mírov, má stanovena záplavová území pro rozliv Q100, Q20 a Q5 a stanovenu aktivní zónu záplavového území, která je tvořena rozlivem dvacetileté vody (Q20). Kde k rozlivu dvacetileté vody nedochází, považuje se za aktivní zónu koryto vodního toku. V záplavovém území nebudou navrhovány žádné zastavitelné plochy. Východní okraj místní části Mírov je ohrožován extravilánovými vodami, přitékajícími z pozemků ve východní části řešeného území. Budou navržena opatření směřující k eliminaci záplav.

B. Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit  Z PÚR ČR, ZÚR OK ani z ÚAP SO ORP Mohelnice nevyplývají žádné konkrétní požadavky.  Pokud to bude vyplývat z řešení, budou v územním plánu vymezeny plochy a koridory územních rezerv a bude stanoveno jejich využití, a to zejména s ohledem na ochranu území ve vztahu k jeho možnému budoucímu využití.

C. Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo  Z PÚR ČR nevyplývají žádné konkrétní požadavky.  V řešení územního plánu budou zpřesněna tato veřejně prospěšná opatření (VPO) vymezené v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje, vztažená na správní území obce Mírov: - silnice R 35 (Mohelnice – Moravská Třebová, včetně souvisejících staveb) [D01] 2 - suchá nádrž Křemačov [V04] - plochy regionálního ÚSES - regionální biokoridor č. 903 [RK 903]  Z ÚAP SO ORP Mohelnice nevyplývají žádné požadavky na vymezení dalších VPS a VPO. 2

Označení dle ZÚR OK

14


 Pokud to bude vyplývat z řešení, budou v územním plánu ve spolupráci s určeným zastupitelem vymezeny další veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo.

D. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci Na základě navrženého řešení územního plánu bude stanovena potřeba a opodstatněnost vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci.

E. Požadavky na zpracování variant řešení S variantním řešením se neuvažuje, případně bude doplněno na základě výsledků projednání návrhu Zadání územního plánu Mírov.

F. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení F.1. Obsah územního plánu A. Územní plán

Návrh územního plánu bude zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, s vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění a vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, a s ostatními platnými předpisy, které se na řešenou problematiku vztahují. Návrh územního plánu bude zpracován v rozsahu stanoveném přílohou č. 7 k vyhl. č. 500/2006 Sb., v platném změní, Oddíl I - Obsah územního plánu. A. B. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Textová část Grafická část Výkres základního členění území Hlavní výkres Dopravní infrastruktura a Technická infrastruktura – Energetika, spoje Technická infrastruktura - Vodní hospodářství Koncepce uspořádání krajiny Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

B. Odůvodnění územního plánu

Odůvodnění územního plánu bude zpracováno v rozsahu stanoveném přílohou č. 7 k vyhl. č. 500/2006 Sb., v platném změní, Oddíl II - Obsah odůvodnění územního plánu.

15


A. B. 1. 2. 3. 4.

Textová část Grafická část Výkres širších vztahů Koordinační výkres Koordinační výkres – zastavěné a zastavitelné území Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 50 000 1 : 5 000 1 : 2 000 1 : 5 000

F.2. Způsob zpracování a odevzdání územního plánu Grafická část územního plánu bude zpracována, ve smyslu požadavku Oddělení územního plánu a stavebního řádu Odboru strategického rozvoje Krajského úřadu Olomouckého kraje, v souladu s doporučenou metodikou pro digitální zpracování územních plánů MINIS22. Výsledný návrh Územního plánu Mírov bude odevzdán ve 4 vyhotoveních v listinné podobě a 2 x digitálně na CD-ROM médiu.

G. Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území G.1. Posouzení územního plánu z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj a z hlediska vlivů na životní prostředí S ohledem na dosažený stupeň vývoje obce i na předpokládané možnosti rozvoje vyplývající ze zpracovaných územně analytických podkladů ORP Mohelnice se nepředpokládá narušení zásad udržitelného rozvoje území. Současné i výhledové územní podmínky, vyplývající z charakteristik katastrálních území obce a jeho zázemí a z ÚAP, se uplatňují v následujících interakcích:

1. Společnost V letech 1961 – 1991 poklesl počet obyvatel v obci Mírov o 234 obyvatel (z 643 na 409), tj. o třetinu. V 90. letech 20. století dochází k mírnějšímu obratu, kdy v obci přibylo 27 obyvatel. Bohužel v první dekádě 21. století dochází opět k úbytku o 17 obyvatel. Počátkem r. 2012 zde trvale žilo 419 obyvatel. V obci je vysoký počet neobydlených bytů, zpravidla využívaných k rekreaci, a nízká intenzita nové výstavby. Podle stávajícího demografického trendu a procentuálního zastoupení jednotlivých skupin obyvatelstva by měl počet obyvatel v řešeném území obce Mírov stagnovat. Jedná se však o pohyb obyvatel přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj zvrátit ve prospěch přírůstku obyvatelstva. Stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, budou závislé zejména na nové výstavbě bytů, a to především v rodinných domech. Proto bude nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet ploch pro výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě a tím zároveň i zamezit případné stagnaci či dalšímu poklesu počtu obyvatel. Demografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Velmi důležitým bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti. Mladé obyvatelstvo (věková skupina 0 – 14: 21%) je ve vyváženém vztahu k obyvatelstvu staršímu (věková skupina 15 – 64: 68 %). Dochází postupně ke zlepšení kvality bydlení, přetrvává však vysoká míra nezaměstnanosti, která v r. 2010 činila 16,2 %. Obec disponuje postačujícím základním občanským vybavením. Atraktivitu bydlení kromě jiného posiluje také existenci místního koupaliště.

16


2. Hospodářství Nejdůležitějším potenciálním předpokladem případného ekonomického rozvoje obce Mírov je její poloha okraji nadregionální rozvojové osy horního Pomoraví, která zde přechází do výše položených partií Zábřežské vrchoviny. Z makropolohy obce však vyplývá, že se nachází v semiperfierní poloze vůči hlavním rozvojovým osám i vůči centru mikroregionu. Více dvě třetiny pracujících vyjíždí za prací mimo obec. Vyjížďka se uskutečňovala především do závodů v okolí – Mohelnice, Zábřeh, Šumperk. Ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří nevyjíždí za prací, jsou zaměstnáni zejména v místní věznici a službách. Vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním má vliv na zhoršující se socioekonomické podmínky. Výhledově by mělo dojít ke zvýšení počtu pracovních příležitostí v místních výrobních aktivitách a ve službách. V Mírově se nenachází žádné zařízení průmyslové výroby, pouze několik menších živnostenských provozoven. Výhledově by mohlo dojít ke zvýšení počtu pracovních míst zejména v sektoru služeb. Tím by došlo ke snížení salda pohybu ekonomicky aktivního obyvatelstva a omezení vyjíždění za prací ze sídla.

3. Prostředí Řešené území se vyznačuje poměrně vysokým koeficientem ekologické stability. Převažující podíl (75 %) pozemků určených k plnění funkce lesa však představuje potenciální hrozbu ve formě omezení územního rozvoje. Životní prostředí v řešeném území je dosud poměrně kvalitní, i když je částečně negativně ovlivňováno externími i lokálními faktory (emise, hluk, prašnost apod.). Další hrozbou je zhoršení obytného prostředí obce vzhledem k možným negativním projevům starých ekologických zátěží. Úkolem územního plánu je na základě dohody všech zúčastněných tyto hrozby minimalizovat.

4. Závěr Vzájemným porovnáním tří pilířů udržitelného rozvoje – stabilizací počtu i kvality lidských zdrojů, zajištěním rozvoje podnikatelského prostředí v kombinaci s ochranou hodnot území a regulovaným rozvojem zastavitelných ploch, by měla být zajištěna vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Dle celkového vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, vyplývajícího z rozboru udržitelného rozvoje, byla obec Mírov zařazena na páté místo (index: 3a) z osmistupňové škály Z výše uvedeného posouzení vyplývá, že se nepředpokládá potřeba zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

G.2. Posouzení územního plánu z hlediska významného vlivu na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast V řešeném území se nenachází žádná ptačí oblast ani zde nezasahuje evropsky žádná významná lokalita (EVL) soustavy Natura 2000. Z těchto důvodů není potřeba zpracovat vyhodnocení vlivů řešení Územního plánu Mírov na životní prostředí, vyhodnocení významného vlivu na lokality soustavy NATURA 2000 a tím ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

17

(Návrh) ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MÍROV

Recommend Documents