Návrh projektu zařízení pro chov koní s možností agroturistiky

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Návrh projektu zařízení pro chov koní s možností agroturistiky Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D.

Vypracoval: Ing. Gabriela Čáslavská

Brno 2011 1

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh projektu zařízení pro chov koní s možností agroturistiky vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V Brně dne 27. 4. 2011

Podpis diplomanta ……………………….

2

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji vedoucí mé práce doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D., že mi umožnila věnovat se tomuto zajímavému tématu a že mi byla svým vlídným přístupem oporou při zpracování diplomové práce. Také děkuji Ing. Petru Jungovi za cenné rady a trpělivou pomoc při řešení otázek návrhu areálu.

3

ABSTRAKT Ing. Gabriela Čáslavská: Návrh projektu zařízení pro chov koní s možností agroturistiky V diplomové práci je zpracován projekt areálu pro chov koní v konkrétní lokalitě v blízkosti města Brna. Literární přehled uvádí problematiku stavby stájí a chovu koní v ČR především z legislativního hlediska. Obsahem kapitoly výsledky je charakteristika prostředí, návrhové parametry zařízení s ohledem na maximální funkčnost celku a vyčíslení nákladů na pořízení. Dále jsou v práci uvedeny předpokládané náklady na provoz a pro doplnění celkové koncepce jsou popsány dvě možné varianty využití areálu, přičemž je zohledněna především složka příjmů. Záměrem vlastní práce je podat ucelený pohled na možnosti a podmínky vybudování zařízení pro chov koní a jeho následné využití jako podnikatelského subjektu. Klíčová slova: kůň, areál, projekt, rekreační ježdění, ustájení, stáje, výnosy, náklady

ABSTRACT Ing. Gabriela Čáslavská: Horse breeding property project proposition with the possibility of agricultural tourism In the thesis, a project of a horse breeding property in a concrete location near the city of Brno is developed. The theoretical overview introduces the issue of stables construction and horse breeding in the Czech Republic mainly from the legislative point of view. The chapter called Results states and describes surroundings properties, design features of the property with reference to the maximum functionality of the complex. Acquisition cost is also reckoned. Further in the thesis, supposed running costs are stated. Two possible ways of the complex usage are outlined in which the stress is laid on the income component. The goal of the thesis is to give a comprehensive and complex view of the possibilities and conditions of breeding horse property establishment and its subsequent usage as a business entrepreneurial subject. Key words: horse, establishment, property, project, pleasure horseback riding, equine tourism, stabling, stables, income, revenue, costs 4

OBSAH 1

ÚVOD....................................................................................................................... 6

2

CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 8

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED .......................................................................................... 9 3.1 Legislativní úprava chovu koní v ČR ..................................................................... 9 3.2 Legislativní úprava ustájení koní v ČR................................................................. 12 3.3 Stáje pro koně ....................................................................................................... 16 3.4 Pastva koní............................................................................................................ 17 3.5 Welfare.................................................................................................................. 19 3.6 Stavitelství a inženýrská činnost........................................................................... 20 3.7 Inženýrská činnost ................................................................................................ 21

4

MATERIÁL A METODIKA.................................................................................. 25

5

VÝSLEDKY........................................................................................................... 26 5.1 Charakteristika prostředí....................................................................................... 26 5.2 Výběr lokality ....................................................................................................... 28 5.3 Návrhové parametry zařízení................................................................................ 29 5.4 Náklady na pořízení zařízení pro chov koní ......................................................... 37 5.5 Využití a provoz zařízení pro chov koní............................................................... 42 5.6 Ekonomické zhodnocení provozu turistické jízdárny........................................... 43 5.7 Ekonomické zhodnocení provozu poskytování ustájení koní............................... 49

6

DISKUSE................................................................................................................ 52

7

ZÁVĚR ................................................................................................................... 55

8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 57

9

SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................ 61

10

SEZNAM TABULEK ............................................................................................ 62

5

1 ÚVOD

V současné době je častým problémem nedostatek pracovních míst pro absolventy, nejen vysokých škol, ve vystudovaném oboru. Jednou z možností je začít v daném oboru podnikat. Podnikání začíná být mezi mladými lidmi populární a tento trend bude v budoucnosti pokračovat, neboť náklady na zaměstnance jsou vysoké a agenda s tím spojená vytváří náklady další. To ruku v ruce s ubývajícím počtem pracovních míst nutí lidi „být aktivní“ a hledat další možnosti uplatnění se. Jednou z možností je pro absolventy chovu koní podnikání v oblasti agroturistiky, vlastního chovu koní nebo poskytování služeb jako je ustájení soukromých koní aj. Mantinelem jsou především finanční prostředky a u chovu koní také dostatek prostoru. V oblasti hipoturistiky nebo provozu nájemních stájí je jedním z hlavních podmínek úspěchu dostupnost pro zákazníky. Touhu uplatnit ve vystudovaném oboru následovala myšlenka vybudovat malý jezdecký areál u Brna. Jak jsem zmínila výše, podmínkou byl dostatek prostoru, možnost postavit stáje a dobrá dostupnost do/z města. Vhodný pozemek se mi podařilo najít jihozápadně od Brna u obce Hajany. Tento pozemek je veden jako ovocný sad a momentálně je využití pozemku k jiným než zemědělským účelům nemožné. Získání informací od příslušných úřadů bylo nelehkou cestou. Na základě těchto informací byl vytvořen projekt zařízení a část diplomové práce. Konkrétní sdělení jsou člověku podána na příslušných úřadech, část informací je možné čerpat od přátel a z vlastní zkušenosti, ale za nejdůležitější považuji legislativní pravidla a předpisy, neboť to jsou jediné informace, které obstojí v případném soudním jednání. A to je v praktickém životě hlavním kritériem bezproblémového fungování a žití. Legislativu týkající se chovu a ustájení koní obsahuje literární přehled. V praktické části se věnuji návrhu areálu. V reálných podmínkách je velice nelehké sloučit všechny prvky při zachování maximální funkčnosti zařízení. Navíc s ohledem na estetiku a především s ohledem na koně a fungování každodenního provozu. Po překonání všech úskalí a problémů se budoucímu podnikateli postaví překážka největší – finance. Ty jsou nejčastěji příčinou ztroskotání podnikatelských aktivit v oblasti chovu koní. Pro začínajícího podnikatele je naprosto zásadní udělat 6

předběžné vyúčtování nákladů spojených s provozem a následně hluboce popřemýšlet, zda výnosy tyto náklady pokryjí. V posledních 10 letech v České republice rostly počty koní a zájem lidí především o rekreační ježdění. Stáje poskytující jízdu na koni nebo ustájení tak rostly „jak houby po dešti“ a jejich vysoký počet pokryl poptávku především majitelů koní, kteří si nechávají koně ustájit. Dle mého osobního názoru se dostáváme do období, kdy je pokryta základní poptávka a mezi stájemi začne konkurenční boj o zákazníky. Doufám, že se tato situace odrazí především na kvalitě poskytovaných služeb, která je stále ještě neodpovídající až podprůměrná. Věřím, že moje diplomová práce bude podkladem budoucích podnikatelů „koňáků“ a pomůže jim úspěšně realizovat své plány nebo se aspoň vyhnout neúspěchu.

7

2 CÍL PRÁCE

Jako budoucí absolventka oboru chov koní a agroturistika budu v tomto odvětví brzy hledat uplatnění. V současné době při nedostatku pracovních míst je možnou cestou vytvoření vlastního podnikatelského plánu. Diplomová práce má za cíl vytvoření komplexního projektu. Jejím obsahem je výběr lokality, návrhové parametry zařízení, vybavenost a podmínky provozu, nároky na koně a ekonomická analýza provozu. Cílem zpracování diplomové práce bylo získání přehledu a informací důležitých pro budoucí praxi absolventa – podmínky výstavby areálu, zákonné normy pro stavbu stájí, legislativní nařízení, která musí dodržovat chovatel koní a cvičitel jízdy na koni. Dále v práci najdeme dvě možné varianty využití zařízení – tato studie je velmi názorná především z finančního hlediska, které je nejdůležitější součástí vlastního podnikání. Hlavním cílem práce je podání kompletní informace o projektu zařízení pro chov koní a možnostech jeho následného využití k podnikání.

8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Legislativní úprava chovu koní v ČR

Zákony, vyhlášky a nařízení tvoří obecný rámec pro veškeré činnosti, které občané dané země vykonávají. Jinak tomu není ani v chovu koní. Chovatel či jezdec se střetává s mnoha pravidly, jež do jeho činnosti zasahují, a troufám si tvrdit, že tato pravidla jsou v České republice velmi podrobná a přísná. Znalost těchto ustanovení je tak základním předpokladem pro správný přístup chovatelů a majitelů stájí. „Ochrana zvířat, respektive koní, je v současné době zahrnuta v mnoha právních předpisech, které lze rozdělit do dvou skupin, a to na přímou a nepřímou ochranu zvířat. Nejzákladnějším dokumentem přímé ochrany zvířat je zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Všechna pravidla ochrany vychází z preambule tohoto zákona, kde je uvedeno, že zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka. Konkrétní minimální požadavky chovu koní specifikuje vyhláška č. 208/2004 Sb., která respektuje skutečnost, že koně si zachovali mnoho původních vlastností, zejména plachost a ostražitost, a proto je nutné k nim přistupovat opatrněji a s větším citem než k většině jiných velkých hospodářských zvířat.“ (Jelínková, 2005) Chovatelé koní se chovají podle obecně známých pravidel a ve většině případů netuší, že tato pravidla jsou dána přímo zákonem. Takovým případem je i vyhláška č. 208/2004 Sb., která se v § 5 zabývá přímo minimálními standardy pro ochranu koní. Tato vyhláška je rozebrána v kapitole Legislativní úprava ustájení koní v ČR. „Nepřímá ochrana zahrnuje právní předpisy, které upravují podmínky chovu, plemenitbu, zdraví zvířat a zacházení se zvířaty, tedy oblasti, které by mohly způsobit utrpení zvířat, poškodit jejich zdraví nebo narušit pohodu, aniž by se jednalo o týrání zvířat podle zákona na ochranu zvířat. Do nepřímé ochrany jsou zahrnuty i předpisy, které neochraňují koně v pravém slova smyslu, ale které se týkají činností spojených s koňmi.“ (Jelínková, 2005) 9

Dle veterinárního zákona § 4 je chovatel povinen chovat zvířata způsobem, který vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav. Dále dle § 5 je chovatel, který chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, povinen také oznámit okresní veterinární správě nejméně 30 dnů předem zahájení a ukončení této činnosti a zajistit, aby práce při ošetřování zvířat vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů. Mezi chovateli a majiteli koní je známý a respektovaný plemenářský zákon č. 154/2000 Sb. se svými prováděcími vyhláškami, neboť přináší do praxe povinnost registrace koní, stájí a chovatelských zařízení. § 1 Tento zákon upravuje šlechtění a plemenitbu skotu, koní, prasat ... § 22 Chovatelé jsou povinni zajistit individuální označování vyjmenovaných hospodářských zvířat § 23 Chovatelé jsou povinni a) vést záznamy o vyjmenovaných hospodářských zvířatech, jejich druhu, pohlaví, identifikačních číslech, počtech, přemisťování a změnách, stanovené vyhláškou, a uchovávat je nejméně po dobu 3 let ode dne posledního záznamu, b) předávat osobě pověřené vedením ústřední evidence údaje týkající se narození, původu, druhu, pohlaví, identifikačních čísel, počtu, přemisťování a změn vyjmenovaných hospodářských zvířat a další údaje potřebné z hlediska plemenitby, pokud ji sami zajišťují, c) jde-li o chovatele koní, zajišťovat doplňování a změny záznamů v průkazu koně a zajistit, aby byla tato zvířata při přesunech tímto dokladem provázena. Na evidenci a označování hospodářských zvířat a hospodářství se zaměřuje vyhláška č. 136/2004 Sb., jež navazuje na Nařízení Komise (ES) č. 504/2008, které je účinné od 1. 7. 2009. § 28 Hospodářstvím se pro účely jeho zaevidování u pověřené osoby rozumí a) stavba, zařízení nebo místo v držení jednoho chovatele, 10

b) pozemek, na kterém jsou zvířata držena, nebo více takových pozemků, které se nacházejí i na více katastrálních územích, ale tvoří spolu jeden celek; pokud tento pozemek nebo tyto pozemky bezprostředně navazují na stáj nebo na soubor stájí s chovem zvířat, která jsou na pozemku pasena a tvoří s ním jeden celek, jedná se o jedno hospodářství. § 29 Hospodářství se eviduje v registru hospodářství na základě přihlášení chovatele. Chovatel zaeviduje své hospodářství před prvním přemístěním zvířat do tohoto hospodářství. Pověřená osoba zaeviduje chovatele do ústřední evidence na základě jím zaslaného registračního lístku a přidělí mu registrační číslo (registrační čísla) hospodářství. Pokud je na hospodářství ustájeno více druhů hospodářských zvířat jednoho chovatele, jedná se o jediné hospodářství a je chovateli přiděleno jedno registrační číslo. Pokud chová dva a více chovatelů zvířata společně v jedné stáji, nelze zaevidovat u pověřené osoby u jednoho hospodářství více než jednoho chovatele zaevidovaný chovatel zasílá hlášení za celé hospodářství. Pověřená osoba zaeviduje hospodářství do 5 pracovních dnů ode dne doručení registračního lístku a neprodleně zašle chovateli přidělená registrační čísla hospodářství, přehled zaregistrovaných údajů, podklady a formuláře potřebné k zasílání hlášení a metodické pokyny k jejich vyplňování a vedení evidence na hospodářství. § 31 Ukončí-li chovatel nebo provozovatel svou činnost na některém evidovaném hospodářství nebo v evidované provozovně, oznámí tuto skutečnost pověřené osobě do 7 dnů ode dne, kdy k této skutečnosti došlo, a to oznámením o ukončení činnosti. § 41 Pro každé hospodářství vede chovatel koní, oslů a jejich kříženců registr koní v hospodářství, a to písemně na formulářích, které mu poskytuje pověřená osoba, nebo formou počítačové databáze (§ 32). § 46 Dojde-li ke změně majitele koně, k přemístění koně na jatka, k přemístění koně do jiného členského státu nebo vývozu koně do třetí země, s výjimkou přemístění nebo vývozu k účasti na svodu zvířat, k úhynu, ztrátě, utracení nebo ke kastraci koně, zasílá majitel koně pověřené osobě hlášení změny. 11

Na úrovni nejnižší – jednotlivých stájí je nutné zmínit tzv. stájový řád. Stájový řád by měl vypracovat každý provozovatel areálu pro chov koní a zakotvit v něm interní předpisy stáje. Jedná se o konkrétní opatření jako zákaz kouření, zákaz vstupu osobám nepovolaným apod. Tyto pravidla mají za úkol zajistit bezpečnost provozu stáje. Řád je možné doplnit nákresem areálu s vymezením zón pro jednotlivé činnosti a ve stájích s jezdeckými oddíly nebo ustájenými soukromými koňmi je nutné, aby si každý, kdo do stáje pravidelně dochází, tento řád přečetl a podepsal, že je s ním seznámen.

3.2 Legislativní úprava ustájení koní v ČR

Poměrně podrobná a přesná pravidla pro ustájení koní nalezneme již ve vyhlášce č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Tyto zásady jsou v praxi běžně užívané, ale jejich přesné znění a zdroj už natolik známý není. § 1a Pro účely této vyhlášky se rozumí a) stájí zařízení pro ustájení hospodářských zvířat, b) boxem vymezená část stáje určená k pobytu hospodářského zvířete nebo hospodářských zvířat. § 1b Stáje musí být v souladu s použitou technologií chovu dispozičně, technicky a provozně řešeny tak, aby cirkulace vzduchu, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly udrženy v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé. V tomto paragrafu se, kromě požadavků zaměřených na parametry stájí, setkáváme s nařízením, že dispoziční, technické a provozní řešení stájí musí zabránit vstupu nepovolaných osob a omezit vniknutí jiných zvířat. V praxi je tedy vhodné oplocení areálu pevným plotem nebo zamykatelná vrata či brána do stáje. § 1b Podlahy musí odpovídat hmotnosti hospodářských zvířat a musí v místech ustájení snižovat na minimum rizika uklouznutí a nesmí vyvolávat u hospodářských zvířat zranění, když se s nimi hospodářská zvířata dostanou do kontaktu. 12

Materiál, který je používán pro výstavbu ustájení, a zvláště pro koryta a žlaby, jakož i zařízení, s nímž mohou zvířata přijít do styku, nesmí být pro ně škodlivé a musí být vhodné pro důkladné čistění a dezinfekci. Ustájení a instalace pro zajištění bezpečnosti hospodářských zvířat musí být konstruovány a udržovány tak, aby neměly ostré okraje či hrany nebo výčnělky, jež by mohly zvířata zranit. § 5 Minimální standardy pro ochranu koní se vztahují na koně a přiměřeně i na osly a jejich křížence (dále jen "koně"). Stanovují se následující podmínky b) výška ke stropu ve stáji, kde jsou koně drženi nebo příležitostně uvázáni, musí být 1,5násobkem hůlkové výšky v kohoutku, ale nejméně 2,20 m; výška stropu se měří od úrovně podlahy, na které kůň stojí, ke konstrukci střechy nebo k jinému nejnižšímu stavebnímu prvku stáje; dveřní otvory, kudy koně procházejí, musejí mít takový tvar, aby jimi koně mohli procházet klidně a bezpečně; volný průchod ve stájových dveřích a dveřích boxu musí být minimálně 1,20 x 2,20 m; toto ustanovení se vztahuje od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje, e) prostory, zejména vchody a východy budov a výběhů, se udržují bez překážek a cizích předmětů upravené tak, aby nedocházelo ke zranění zvířat, o) stájové chodby musejí mít minimálně šířku 1. ve dvouřadých stájích 3 m, 2. mezi dvěma řadami boxů, nebo řadou boxů a stěnou 3 m, 3. mezi dvěma řadami boxů, nebo řadou boxů a stěnou, při zasouvacích dveřích boxů 2,5 m, 4. mezi dvěma řadami boxů, když jsou koně sedláni ve stáji, 3,5 m; toto ustanovení se vztahuje od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje, p) podlaha stání musí být v přední třetině vodorovná, v zadní části se sklonem minimálně 1,5 %, podlahy loží k volnému ustájení a podlaha boxu musí mít minimální sklon 1,5 %; toto ustanovení se vztahuje od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje. 13

Konkrétní hodnoty minimálních rozměrů stání pro koně, boxů a prostoru pro jednoho koně při chovu ve skupině uvádí příloha č. 3 vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, kde jsou minimální rozměry boxů a stání počítány podle kohoutkové výšky koně. Do roku 2009 tyto požadavky upravovala vyhláška č. 191/2002, o zemědělských stavbách, kde minimální rozměry určovala hmotnost koně. Na stáje pro koně se kromě chovatelských předpisů a zákonů na ochranu zvířat vztahují velmi významně stavební a technické požadavky. Nejobecnějším předpisem je stavební zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění. Na tento zákon navazuje vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která nahradila vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.

Vyhláška č. 268/2009 Sb. praví, že pro účely této vyhlášky se rozumí stavbou pro zemědělství (§ 3): 1. stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, 2. doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje, kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv, 3. stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby.

Vyhláška se v § 51 poměrně podrobně vyjadřuje k doprovodným stavbám pro hospodářská zvířata: (1) Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Podlaha těchto staveb musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí mít velikost a umístění odpovídající 14

technologii větrání, musí splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technická zařízení a musí být řešeny tak, aby bránily vnikání ptactva do prostoru stavby. (2) Dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků nebo kanálků a do jímky.

Původní vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství byla podrobnější než vyhláška současná, proto je v praxi stále používaná a můžeme z ní čerpat upřesňující informace: Pro účely této vyhlášky u staveb pro hospodářská zvířata se rozumí (§ 2): stájí - stavba pro ustájení hospodářských zvířat, řešená podle požadavků jednotlivých druhů a kategorií, účelu a výrobního zaměření, boxem - vymezená část stáje, určená k pobytu jednoho zvířete, rozměrově a provedením diferencovaná podle technologie ustájení, druhu a kategorie zvířat; podle účelu slouží k odpočinku jako boxové lože, ke krmení jako krmný box, k odpočinku a krmení jako kombinovaný box, dále jako individuální poutací nebo uzavírací box, mycí box k mytí, dezinfekci a prohlídce zvířat,

V § 8 se setkáváme s podobnými opatřeními jako ve vyhlášce č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Patří sem zejména požadavek na zajištění prostředí, které odpovídá pohodě, užitkovosti a zdraví zvířat a poskytování ochrany před nepříznivými klimatickými vlivy a riziky. Dále řešení staveb musí poskytovat zvířatům maximálně možnou volnost pohybu tak, aby byla zajištěna jejich pohoda, a v neposlední řadě je nutné zabezpečit stavbu před vstupem nepovolaných osob a zabezpečit stavbu před únikem chovaných zvířat a omezit vniknutí jiných živočichů. Další zajímavostí se vyznačoval § 9, který povoloval ve stavbách pro dosoušení a skladování sena bez zařízení pro dosoušení skladovat seno a slámu pouze s minimálním obsahem sušiny 84 %. Fakt, že vlhké seno zplesniví, je známý snad všem 15

chovatelům koní, ale že skladovat v seníku mokré seno bylo dokonce porušením zákona, to ví zajisté málokdo. Velké uplatnění má také zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v platném znění, kterému podléhají i dodávané venkovní boxy, veškerá strojní zařízení používané u koní atd. Tímto však výpis základních předpisů, které by měl chovatel koní znát, nekončí. Mezi další významné například patří: zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.

3.3 Stáje pro koně

Základním posláním stavby je vytvoření vhodného prostředí pro činnosti, které se zde budou odehrávat. U areálů pro chov koní je důraz kladen především na maximální funkčnost celého celku. Této funkčnosti docílíme vhodným uspořádáním budov a jednotlivých prostor a zařízení. Vhodné uspořádání závisí především na konkrétní lokalitě, účelu areálu a jeho kapacitě. Koně a jejich majitelé mají základní požadavky stejné – jedná se o prostor pro ustájení koně, výběhy či pastviny, sklad krmiva a podestýlky, hnojiště, prostor pro trénink koně a zázemí pro jezdce a pracovníky. Podle jednotlivých zaměření se nároky na provedení těchto prvků mírně liší – jinak bude vypadat tréninkové centrum pro dostihové koně a jinak turistická jízdárna s chovem huculů. Přesto tyto základní prvky a hlavně funkčnost jejich uspořádání najdeme všude (viz obrázek dále).

16

Obr. č. 1: Znázornění funkčního propojení v zařízení pro chov koní

3.4 Pastva koní

Misař a Jiskrová (2008) uvádí, že kůň je svým původem stepní lichokopytník, pro kterého je dlouhodobý pobyt na pastvině tím nejvhodnějším a nejfyziologičtějším prostředím. Pohybem koně po pastvě sílí kostra a svalstvo a pobytem na pastvě kůň zvyšuje svoji odolnost. Také pastevní porost je přirozeným zdrojem výživy koní a kůň pastvou přijímá potravu plynule v menších dávkách, což zajišťuje správnou funkci trávení. Kromě rozlohy pastviny je pro koně důležitá kvalita pastevního porostu, která je dána stanovištěm, dispozicí a složením pastevní směsi. Doporučené zatížení pastviny je 1 až 2 koně na 1 ha, ale z osobní zkušenosti považuji za vhodné zatížení 3 až 4 pracující koně na 1 ha. Nicméně většina pastvin, zejména v okolí Brna, je neúměrně zatěžována a lze je považovat spíše za výběhy. 17

Setkala jsem se také se situací, kdy je pastvina přes zimu a za mokra uzavřena, aby nedošlo k jejímu rozšlapání. Pastvina pak vypadá pěkně a je plná trávy, ale koně stráví minimálně půl roku ve stáji nebo v malých doplňkových výbězích. Problematika pastvy koní se tak v praxi stává mnohem složitější a ve většině případů je na vině nedostatek prostoru v okolí stájí. I pastvu koní upravují legislativní nařízení a to vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, která uvádí v § 1c, že: d) musí být ve výbězích nebo na pastvinách zabezpečeno, aby zdroje vody nezamrzly a byly hospodářským zvířatům přístupné, f) nesmí být omezena volnost pohybu hospodářských zvířat ve výbězích nebo na pastvinách připevněním závaží nebo jiného podobného předmětu k hospodářským zvířatům; volnost pohybu hospodářských zvířat nesmí být dále omezena svázáním hospodářských zvířat nebo svázáním různých částí těla hospodářských zvířat, nebo svázáním více hospodářských zvířat k sobě. A v § 5 je nařízeno, že při venkovním chovu delším než 24 hodin nepřetržitě je třeba zajistit na pastvině nebo ve výběhu napájecí zařízení a v případě celoročního pastevního odchovu přístřešek, pokud koně nemají přímý přístup do stájí. Jak je zmíněno výše, pastvina je nejen místem pobytu na čerstvém vzduchu, ale také zdrojem výživy. Pro koně je velmi významná její kvalita, na které závisí možnost uplatnění jako plnohodnotné stravy. Ta kolísá během roku a nároky lehce pracujícího koně je možné plnohodnotně pokrýt od května do září, viz graf níže.

Obr. č. 2: Graf produkce pastevního porostu během roku (Jiskrová, 2009) 18

3.5 Welfare

Jak uvádí Hrouz (2000) termín welfare je znám jako pohoda zvířat a pojmenovává nutnost upravit formy chovu, technologii i zacházení se zvířaty jejich požadavkům a vypracovat systém hodnocení stupně welfare v chovech. Cílem je dosáhnout všeobecné dohody, která by stanovila morálně přijatelné standardy chovu hospodářských zvířat. Vzhledem k faktu, že podle plemenářského zákona koně mezi hospodářská zvířata patří, týká se jich filosofie welfare také. Důvody chovu koní jsou však v našich podmínkách jiné než důvody chovu např. skotu nebo prasat a tím je dán určitý životní komfort koní. Na rozdíl od ostatních hospodářských zvířat je užitkovou vlastností koní jejich výkonnost, to znamená, že pro optimální využití jezdec potřebuje koně zdravého, v optimálním výživném stavu a především v psychické rovnováze. Tento stav je možné zajistit pouze kvalitní péčí a uspokojením základních potřeb zvířete. Navíc pozice dnešních sportovních a hobby koní staví tyto zvířata více na pozici „rozmazlovaných a opečovávaných mazlíků“ než na pracovní zvíře. Díky těmto důvodům chovu koní jsou v praxi využívány boxy mnohem větších rozměrů, než je zákonné minimum, koně mají pravidelný pohyb a zdravotní péče o ně je na velice vysoké úrovni. Samozřejmě existuje řada výjimek, které ovšem ukazují na vysoký životní potenciál koní a jejich životní nenáročnost. Tématem vhodným k diskusi z hlediska welfare je příklad z praxe: v jedné vesnici žijí dva chovatelé koní, každý má však na tuto činnost jiný názor. Otázka zní, koně, kterého majitele, trpí víc – první majitel o koně příliš nepečuje, drží je ve stáji sbité ze starých desek a přes den jsou koně uvázáni na řetězu a pasou se nebo jsou společně ve výběhu. Jednou za čas je majitel zapřáhne do bryčky. Druhý majitel považuje péči o koně za velmi důležitou a podle toho koně musí vypadat – jsou hodně krmeni, vojtěšky mají, kolik sežerou a pod sebou na vazných stáních pěkně nastláno. V malé zděné stáji je pěkně teplo a vzhledem k malému prostoru také vlhko. Do menšího výběhu jsou koně pouštěni přes den, pokud prší nebo je velká zima, tak je majitel radši nepouští vůbec. Vzhledem k práci okolo koní nemá majitel čas s nimi příliš pracovat a koně chodí ven v bryčce 1 nebo 2krát týdně.

19

Určitě pro koně není dobrý ani jeden extrém. Mě osobně se líbí přístup ke koním, který staví na analytických poznatcích a praktické logice. V současné době plné informací víme, jak koně žili ve volné přírodě a jak je jejich tělo, které využíváme tomuto životu přizpůsobeno. Na těchto znalostech můžeme stavět a vytvořit tak koním vhodné podmínky. Tyto podmínky pak musíme přizpůsobit konkrétnímu koni v konkrétních podmínkách. Základní potřeby koně – dostatek pohybu, sociální kontakt s jinými koňmi, přístup ke krmivu v malých dávkách ideálně pastvou a dostatek vody, však vždy zůstávají stejné a jsou podmínkou zdravého a spokojeného koně. Pro úplnost uvádím tzv. pět svobod – pět základních pilířů welfare: 1. svoboda od hladu, žízně a podvýživy, 2. svoboda od nepohodlí, 3. svoboda od bolesti, zranění a nemoci, 4. svoboda uskutečnit normální chování, 5. svoboda od strachu a úzkosti.

3.6 Stavitelství a inženýrská činnost Projekt a výstavba zařízení k chovu koní bude sice sloužit k hospodářské činnosti, přesto k tomuto cíli vede dlouhá cesta spojená s využitím jiných oborů a činností. Pokládám tedy za nutné nastínit základy stavitelství a inženýrských činností aspoň na obecné a teoretické úrovni. Členění a charakteristika pozemního stavitelství - stavebnictví - těžba stavebních hmot - výroba prvků, dílů a konstrukcí staveb - stavitelství - projektování - výstavba 20

- rekonstrukce - oprava a údržba staveb - stavitelství - pozemní stavby (stavby pro bydlení, občanské stavby, stavby pro průmysl, energetiku a zemědělství) - dopravní a podzemní stavby (silnice, mosty, železnice, tunely aj.) - vodohospodářské stavby ( meliorace, veřejná kanalizace aj. ) - speciální stavby (stožáry, samostatné komíny, podzemní kolektory aj.) Pro pozemní stavby je charakteristické, že stavebním dílem je budova, u které nepřevládá žádný rozměr. U ostatních staveb (které nepatří do POS) převládá délka nebo plocha. Tyto stavby nazýváme inženýrské. - pozemní stavitelství - budovy pro bydlení (bytové a rodinné domy, chaty, rekreační domky) - občanské stavby (hotely, nemocnice, školy, sportovní stavby, divadla aj.) - průmyslové stavby (výrobní haly, garáže, energetické objekty) - zemědělské stavby (stáje, skleníky, seníky a sklady) (www.cvut.srnec.eu/pos/Uvod%20do%20pozemniho%20stavitelstvi.pdf)

3.7 Inženýrská činnost

Inženýrská činnost je soubor činností a postupů, které jsou nutnou součástí stavby a jedná se kromě stavby samotné o komunikaci s úřady a vyřízení jednotlivých povolení, která stavbě předchází. Před započetím inženýrské činnosti je vhodné zhodnotit jednotlivá kritéria pro umístění stavby: • soulad využití pozemku s územním plánem a územním rozhodnutím, • cena pozemku, • vyřešené vlastnické vztahy k pozemku, • věcná břemena váznoucí na pozemku, 21

• staré ekologické zátěže, • vliv stavby na životní prostředí, • ochranná pásma, • dopravní řešení, • možnost napojení na sítě technické infrastruktury, • hydrogeologický průzkum (technické podmínky výstavby). (Junga, 2010) Inženýrská činnost je rozdělena do určitých fází dle druhu samotné výstavby: 1. Předprojektová inženýrská činnost Obsah této činnosti je prvopočátkem celého koloběhu vlastních projektových prací. Výsledkem této činnosti jsou předběžné souhlasy a vyjádření dotčených orgánů státní správy a ostatních účastníků následujícího správního řízení v součinnosti se správci jednotlivých sítí. Dle výše uvedených jednání je dále postupováno při zpracování jednotlivých etap projektové dokumentace. Jedná se o zjištění veškerých podmínek, které podmiňují projekt a budoucí postu vlastní výstavby. Tyto podmínky jsou zapracovány do projektu. Využití pozemku pro výstavbu může být omezeno tím, že do něj zasahují ochranná pásma (např. sítí technické infrastruktury, památkové zóny, území s režimem ochrany přírody, veterinární či hygienická omezení apod.). Každé ochranné pásmo má příslušného správce, který musí stavbu odsouhlasit (viz dotčené orgány). Ochranná pásma jsou stanovena příslušnými zákony a vyhláškami, která definují jejich rozsah a co je a není možné v ochranném pásmu stavět (Junga, 2010). 2. Inženýrská činnost pro zajištění územního rozhodnutí Při zpracování projektové dokumentace je projektant v kontaktu dotčenými orgány státní správy a jednotlivé fáze projektu jsou konzultovány nejen s investorem – zákazníkem, ale také s jednotlivými zástupci státní správy – úřady. 3. Inženýrská činnost pro zajištění stavebního povolení

22

Projektová dokumentace pro stavební povolení musí obsahovat veškeré podmínky dané územním rozhodnutím a některé podmínky – vyjádření, které byly zjištěny při provádění inženýrské činnosti pro zajištění územního rozhodnutí především správců sítí a musí být zapracovány do projektové dokumentace. V některých případech, specifikovaných stavebním zákonem, není pro navrženou stavbu vydáváno územní rozhodnutí, nebo je stavební povolení vydáváno v tzv. sloučeném řízení. V těchto případech se pro vydání stavebního povolení zajišťují všechna vyjádření dotčených orgánů státní správy a ostatních účastníků řízení v plném rozsahu. 4. Inženýrská činnost pro zajištění kolaudace stavby a případných povolení provozu Při této činnosti se zajišťují veškeré doklady, které jsou nutné předložit ke kolaudačnímu řízení stavby. Jedná se např. o geometrické zaměření skutečného provedení stavby, revizní zprávy elektroinstalací, topení, tlakové zkoušky instalací, certifikáty použitých jednotlivých stavebních materiálů a mnoho dalších dokladů, které je nutno kolaudační komisi předložit a předat. Závěrem je to i zajištění hladkého průběhu kolaudace a získání kolaudačního protokolu s vyznačením právní moci tohoto rozhodnutí (http://www.azoptim.cz/index.php?id=7). Pro úplnost podávám vysvětlení některých pojmů: Územním rozhodnutím je • rozhodnutí o umístění stavby, • rozhodnutí o využití území, • rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu, • rozhodnutí o stavební uzávěře, • rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků. V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech vyhradit 23

předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její části; podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního povolení (http://business.center.cz/business/pojmy/p1710-uzemni-rozhodnuti.aspx). Dokumenty nutné k územnímu řízení o doklady o vlastnictví o informace z katastru nemovitostí o sousedních parcelách a nemovitostech o projektová dokumentace k územnímu řízení o technická zpráva požární ochrany o doklad o radonovém průzkumu o souhlas k odnětí pozemku ze zemědělského fondu o vyjádření správců sítí (energetika, plynovod, vodovody, kanalizace, telekomunikace, jiná sdělovací vedení) o vyjádření odboru životního prostředí a odboru ochrany vod a půdy o vyjádření příslušného architekta nebo architektonicko-urbanistické komise o souhlas majitelů pozemků dotčených stavbou o povolení sjezdu z parcely na komunikaci o autorizace projektanta Na některých stavebních úřadech mohou být vyžadovány i další dokumenty a vyjádření,

např.

okresní

hygienické

stanice,

památkového

úřadu

atd.

(http://www.stavebnipovoleni.info/stavebni-povoleni.php) Samotné územní řízení tedy může trvat až 3 měsíce a teprve potom můžete přistoupit k oznámení stavby, které trvá 40 dní. Tato lhůta slouží k vyjádření stavebního úřadu, jehož stanovisko může být kladné nebo zamítavé, v případě nevydání rozhodnutí v tomto termínu je možno začít stavět. Pokud navíc podáte žádost o stavební povolení, k němuž se váže 60 denní lhůta k vyjádření, doba před započetím stavby se ještě prodlouží (http://www.stavebni-povoleni.info/zadost).

24

4 MATERIÁL A METODIKA

Podnětem pro vznik práce byla myšlenka na vytvoření vlastního areálu s provozem chovu koní. Následně jsem našla pozemek k prodeji, který se svou polohou a rozlohou jevil jako vhodný pro toto využití. Jedná se o v práci zmiňovaný pozemek na katastrálním území obce Želešice. V souvislosti s tímto plánem jsem se začala zajímat o podmínky výstavby areálu pro chov koní, které jsem následně zakomponovala do literárního přehledu. Jedná se především o legislativní podmínky dotýkající se stavby stájí pro koně a vlastního chovu koní. S pomocí projektanta byl vytvořen hrubý projekt areálu, který se odvíjel od místních podmínek, plánované kapacity areálu a jeho využití. Následně jsem vyhledala a kontaktovala jednotlivé firmy zabývající se stavbou srubů, venkovních boxů pro koně a jezdeckých hal a nechala si udělat cenovou nabídku. Další ceny byly převzaty ze zákona o oceňování. Touto cestou jsem vypracovala vyčíslení nákladů na vznik zařízení. Součástí práce je návrh provozu v areálu s ohledem na provozní náklady a možné příjmy. K výpočtu provozních nákladů mi podkladem byly informace z výuky předmětu chov koní specializace, dále průměrné spotřeby a produkce uvedené v knize Technologická zařízení staveb živočišné výroby a také ústní sdělení lidí, kteří podobná zařízení k chovu koní provozují. Příjmy jsem vyčíslila na základě podnikatelského záměru, vlastních zkušeností a srovnání cen s potenciální konkurencí na brněnsku. Výsledky mé práce jsem okomentovala a shrnula v kapitole diskuse a závěr.

25

5 VÝSLEDKY 5.1 Charakteristika prostředí Kraj: Jihomoravský Okres: Brno-venkov Okres Brno-venkov je okresem v Jihomoravském kraji. Jeho sídlem je město Brno. Rozloha okresu je 1 499,95 km², počet obyvatel je 189 223 osoby (hustota zalidnění je 126 obyvatel na 1 km²). V okrese Brno-venkov je 187 obcí, z toho 13 měst a 10 městysů. Z okresů Jihomoravského kraje sousedí s okresem Brno-město, jejž zcela obklopuje, na severu s okresem Blansko, na východě s okresem Vyškov, na jihovýchodě s okresem Břeclav a na jihozápadě s okresem Znojmo. Dále pak na západě a severozápadě sousedí s okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou kraje Vysočina. Celková plocha byla v roce 2005 tvořena z 56,25 % zemědělskými pozemky. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Brno-venkov) Jezdecký sport a rekreační ježdění se stalo v posledních 15 letech v České republice velice populární. Lidé na vesnici díky prostorovým možnostem a finanční nenáročnosti chovají koně často doma na vlastním pozemku. Následkem toho najdeme koně téměř v každé obci. Situace lidí z měst je však jiná, přestože také touží po kontaktu s koňmi a přírodou. Poptávka této skupiny lidí je především po snadné dostupnosti stájí z centra města a možnosti využití okolní přírody k ježdění. V okolí Brna tak vzniklo značné množství stájí, které pronajímají prostory pro ustájení koní. Díky rostoucí konkurenci se zvyšuje úroveň nabízených služeb a nabídka uspokojí od bohatých klientů, přes ambiciózní sportovce až po finančně omezené „hobby“ jezdce. V okolí Brna jsou stáje soustředěné především v severní a severovýchodní části, kde je poměrně vysoká lesnatost díky návaznosti na Moravský kras. Jezdecké areály najdeme v Soběšicích, Ořešíně, Řícmanicích, Ochozu u Brna, Hostěnicích atd. Západně a jihozápadně se rozkládá Přírodní park Bobrava a severozápadně Přírodní park Podkomorské lesy. Toho využívají stáje v Žebětíně, Troubsku, Ostopovicích, Střelicích, Želešicích atd. Méně vhodné pro chov koní je jižní a jihovýchodní okolí Brna. To je dáno především zemědělským využitím půdy a méně atraktivní krajinou. 26

Pozemek pro zařízení pro chov koní se nachází na okraji katastrálního území obce Želešice a je dostupný z obce Hajany.

Obr. č. 3: Poloha lokality (http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=138101760@y=132657152@z=10) Obec Želešice se rozkládá na výměře 997 ha a v roce 2006 zde bylo registrováno 1 318 obyvatel. Krajinný ráz je dán říčkou Bobravou a svahy nad ní. Na nich najdeme dnes už staré ovocné sady a především zahrádkářské kolonie. Klidné prostředí obce a snadná dostupnost do centra Brna je velkým lákadlem pro lidi. V obci během posledních let přibylo mnoho rodinných domů a díky finanční nenáročnosti lidé často obydlují i chaty v zahradách. Hajany jsou malou obcí o výměře 235 ha a leží mezi Želešicemi a Ořechovem. Registrováno zde je pouze 235 obyvatel. Nedaleko pozemku začíná Přírodní park Bobrava, který funguje od roku 1982 jako oblast klidu a zaujímá území cca 3 100 ha. Daná lokalita spadá do klimatické oblasti teplé T2 (dle Quitt, 1972), průměrná roční teplota je 8 °C a roční úhrn srážek činní 550 – 650 mm. Především na jižních svazích je příznivé klima.

27

5.2 Výběr lokality

Jak již vyplývá z předchozího textu, téměř veškerá volná půda v okolí Brna je již využívána k chovu koní nebo k jiným účelům. Proto je velice nesnadné najít prostor pro vybudování nového zařízení. Tento prostor se mi však podařilo najít u obce Hajany, kde se nachází starý nevyužívaný ovocný sad, jehož celková rozloha je cca 20 ha. Sad však z pohledu vlastnického netvoří jeden celek, nýbrž je mozaikou cca 34 pruhových parcel různých vlastníků. Tyto pozemky byly lidem vráceny poměrně nedávno, a proto je sad v takto nevyhovujícím stavu. Sad se nachází na jižním svahu za obcí a je vzdálený od hlavní silnice 400 m. Navíc je od obce oddělen stromořadím a tím je zajištěn maximální klid. Dvě parcely před deseti lety koupil muž, který jednu z nich nyní nabízí k prodeji. Jedná se o parcelu číslo 1180/3, která vede podél polní cesty ve střední části sadu. Výměra pozemku je 11 761 m² a jeho rozměry přibližně 34 x 346 m. Druhý pozemek o výměře 13 088 m² je vlastník ochotný poskytnout bezplatně k pronájmu za údržbu tohoto pozemku. Vlastník sem nechal přivést elektřinu a na jednom z pozemků vykopal studnu. Současný vlastník pozemky kupoval s účelem v budoucnosti je výhodně prodat. V současné době se dle platného územního plánu pozemek nachází v ploše krajinné zóny reprodukční – intenzivní sady s primární produkční hospodářskou funkcí. Dle územně plánovací informace jsou v této ploše obvyklé a přípustné činnosti a zařízení, které souvisí se zemědělskou velkovýrobou. Záměr umístit v této ploše stavby pro chov koní (sedlovnu, hnojiště, sklad sena, jímky na vyvážení, studnu a zpevněné plochy) je s ohledem na skutečnost, že se jedná o zemědělské stavby, v dané lokalitě podmíněně přípustný. Konkrétní požadavky na výstavbu zařízení pro chov koní budou upřesněny stavebním úřadem a dalšími dotčenými orgány, mezi které patří obec, odbor životního prostředí, hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje plán aj., neboť ochranná pásma jsou specifická pro daný druh zemědělské stavby a lokalitu výstavby.

28

5.3 Návrhové parametry zařízení

Bude se jednat o novostavbu samostatně stojícího areálu objektů pro zemědělskou výrobu – zařízení pro chov koní v katastrálním území obce Želešice. Jednotlivé prostoty jsou určeny k zemědělské výrobě a technickému zajištění provozu (sociální zařízení, provozní a skladovací prostory). Objekty jsou nepodsklepené, přízemní, s maximální výškou v hřebeni 5,0 m. Materiálové řešení hlavního objektu, venkovních boxů i seníku je ve formě dřevostaveb. Hnojiště a jímky budou provedeny jako izolované, vodohospodářsky zabezpečené. Jak jsem již uvedla dříve, základním posláním stavby je vytvoření vhodného prostředí pro činnosti, které zde budou realizovány. U areálů pro chov koní je důraz kladen především na maximální funkčnost celého celku s ohledem na terénní podmínky, účel využití a kapacitu areálu. Základní požadavky jsou stejné – jedná se o prostor pro ustájení koní, výběhy či pastviny, sklad krmiva a podestýlky, hnojiště, prostor pro trénink koní a zázemí pro jezdce a pracovníky. Možnost výstavby a členění jednotlivých funkčních celků jsou v našem případě dány především dispozicí pozemku – jedním kritériem je svažitost, neboť se jedná o terasovitý jižní svah a druhým limitujícím kritériem je tvar pozemku, neboť šířka pozemku je 34 m a jeho délka odpovídá délce svahu, což je 346 m.

Kapacita areálu Kapacita areálu bude dána boxovým ustájením pro 8 koní a možností využití pronájmu okolních pozemků jako pastviny. Doporučené zatížení pastviny je 1 až 2 koně na 1 ha. Na základě osobní zkušenosti jsem se rozhodla zatížení pastviny zvýšit na 3 koně na 1 ha, neboť považuji toto zatížení za odpovídající pro jezdecky využívané koně. Na koupeném pozemku bude pastvina na ½ plochy, což je cca 6 800 m², pronajatý pozemek má výměru cca 13 000 m². To je prostor pro pastvu 5 koní. Vzhledem k současnému stavu, kdy pozemky jsou zanedbané a majiteli nevyužívané, počítám s pronájmem minimálně 1 ha sousedních pozemků, což mi dává možnost plně využít 29

boxovou kapacitu zařízení. Při celkové rozloze pastvin 3 ha je ideální kapacita ranče 8 koní, což odpovídá 3 725 m² pastviny na 1 koně.

Popis areálu Stáje, sklad krmiva, zázemí pro jezdce a hnojiště bude umístěno v dolní 1/3 pozemku, jízdárna o rozměrech 25 x 45 m bude umístěna na horním konci pozemku. Poloha stájí je dána snadnou dostupností dolní části z obce Hajany a poloha jízdárny je dána mírnějším sklonem pozemku v jeho horní 1/3 a využitím odtoku vody při dešti. Střední, nejvíce svažitá část pozemku bude využita jako pastvina. Stáj pro koně Stáj bude koncipována jako venkovní boxy složené v sestavu 3 boxy proti 3 boxům se zastřešenou uličkou (viz obrázek). Tato sestava bude dodána na zakázku firmou zabývající se výrobou těchto celoročně obyvatelných boxů. Za výhodu takto navržených stájí pokládám snadnou a rychlou stavbu stáje, konstrukční jednoduchost a zároveň komfort díky zastřešené uličce. Dostatek světla je zajištěn průsvitnou krytinou nad uličkou. Světelný zdroj v boxech je součástí dodávky.

Obr. č. 4: Ilustrační foto (http://www.kone-delta.cz/vyroba/venkovni-boxy)

30

Jako modelový vzor jsem vybrala sestavu 6 venkovních stájových boxů Maxim 9 firmy Urcont o těchto parametrech: •

rozměry: šířka = 3,0 m, výška 2,8 m, délka 9,0 m;

•

zatížení: podlaha = 350 kg/m2, střecha = 150 kg/m²;

•

odnímatelná vnitřní příčka, výdřeva 1,3 m, 2/3 svislá mříž a 1/3 výdřeva;

•

střecha rovná tvořena pozinkovaným plechem s odvodem vody;

•

stěny boxu jsou z masivního dřeva pero-drážky tloušťky 60 mm;

•

2 okna obloukové nebo hranaté;

•

2 dveře obloukové nebo hranaté, dělené, horní část otvírací se svislou mříží;

•

základní elektroinstalace osvětlení dvěma světly nad dělícími příčkami;

•

na přání okna i dveře žárově pozinkovány;

•

povrchová úprava dle odstínu RAL (UrCont Systems, 2011).

Venkovní stájové boxy se staví na předem připravený zpevněný podklad, nemusí být pod nimi betonová deska. Tím se snižují náklady a spotřeba času na přípravu podkladové vrstvy. Jako podlahová krytina v boxech i uličce bude použita stájová rohož. Odvod moči ve stájích je zajištěn dostatečnou vrstvou podestýlky.

Hlavní budova Zbývající 2 boxy budou součástí hlavní budovy, kde je zároveň umístěno skladiště jadrného krmiva, sedlovna a zázemí pro jezdce a ošetřovatele se sociálním zařízením. Tato budova bude koncipována jako dřevostavba ze srubové kulatiny. Hrubá stavba bude opatřena dodavatelsky, přičemž maximum dokončovacích prací se budeme snažit vykonat osobně z důvodu snížení nákladů.

31

Obr. č. 5: Příklad srubové stavby pro koně (http://www.kanadskesruby.cz/cs/novinky)

Sklad sena Seník je stavba určená pro skladování sena, případně slámy. Posláním skladu sena je především udržet krmivo v suchém stavu a chránit je před degradací. Podle vyhlášky o technických požadavcích na stavby je sklad sena doprovodná stavba pro hospodářská zvířata. Kapacita seníku musí odpovídat zásobě sena min. na půl roku pro odpovídající počet koní. Nákup sena do zásoby je důležitý zejména z ekonomických důvodů, protože prodejní cena v zimě roste. Dle Přikryla a kol. (1997) je roční spotřeba pro koně krmeného senem a ovsem 2,15 tuny sena. Zásoba sena na 12 měsíců bude pro 8 koní 17,2 tuny, což odpovídá padesáti balíkům sena po 350 kg. Tato spotřeba se mi zdá hodně malá a z osobní zkušenosti se přikláním k průměrné roční spotřebě osmi koní 1 balík za dva dny. Zásoba na 12 měsíců tedy bude po zaokrouhlení 180 balíků. Přestože seno budeme používat jako hlavní zdroj objemného krmiva pouze 7 měsíců (od října do dubna), sklad budeme dimenzovat na celoroční zásobu z důvodů možných změn v budoucnosti. Při nevyužití plochy máme možnost uskladnit zde slámu. Použijeme tedy sklad pro 180 balíků sena. Balíky budou skladovány dva kusy na sobě a při průměru balíku 1,2 m zabere tato zásoba prostor 102 m². Budova seníku bude obdélníkového tvaru a vzhledem k terasovitosti pozemku bude mít tedy rozměry 7 x 15 m. 32

Sláma bude skladována na volném prostoru na dřevěných paletách a před klimatickými vlivy bude chráněna plachtou.

Hnojiště Produkce hnoje je součástí chovu koní a hospodařit s ním musíme podle správné zemědělské praxe. Záměr nakládání s hnojem musí být součástí projektu stájí, který se předkládá k územnímu řízení. Hnůj je zdrojem nebezpečí zejména pro vodohospodářský sektor a zejména v menších stájích je tento fakt značně podceňován. Hnůj by měl být skladován na vodohospodářsky zabezpečené ploše. Kapacita této plochy musí odpovídat produkci hnoje za určitý časový úsek, po který nedojde k vyvážce hnoje. S vyvážením hnoje bývá problém obvykle v zimních měsících, neboť polní cesty jsou pro traktory neprůjezdné. Opět záleží na konkrétní situaci, přesto by majitelé stájí měli počítat s krizovými situacemi a nedovolit, aby hromady hnoje volně rostly na volných plochách kolem stáje. Hnojiště musí být opatřeno jímkou, která zachytí moč a prosáklou vodu. Ve spolupráci s Ing. Jungem jsme navrhli vodohospodářsky zabezpečené hnojiště ze železobetonových prefabrikátů o velikosti 84 m², které je dostatečně prostorné pro zásobu hnoje z intervalu 3 až 6 měsíců.

Krytá jízdárna Jízdárna je nezbytnou součástí areálu. Je to prostor, kde jezdec může s koněm nerušeně pracovat. Tomu musí být přizpůsobena velikost jízdárny, její povrch a bezpečnostní prvky, čili absence předmětů, o které by se kůň nebo jezdec mohli zranit a hrazení, které zabrání útěku koně při pádu jezdce. Jízdárna je také prostor, kde probíhá výuka začátečníků a trénink mladého koně. Neboť podle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích smí na zvířeti na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet osoba starší 15 let bez dozoru a osoba mladší 12 let s dohledem osoby starší 15 let. Obecně můžeme říct, že děti mladší 12 let se na koni mohou pohybovat pouze na ohrazeném prostoru jízdárny. 33

Přestože se věnuji rekreačnímu ježdění a většinu času na koňském hřbetě trávím v přírodě, jízdárnu považují za nezbytnou, protože zde jezdec nejde klid a prostor pracovat na přiježděnosti koně, což je základem veškerého ježdění. Další významnou součástí jezdeckého areálu by měl být krytý prostor, který umožňuje opracování koně za nepříznivého počasí. Tímto prostorem nemusí být nutně velká krytá hala, ale aspoň krytý prostor 10 x 15 m nebo „kruhovka“, kde je možné s koněm pracovat aspoň ze země. Při budování nového zařízení považuji za nejvhodnější řešení vybudovat krytou jízdárnu, protože vybudovat odvodnění jízdárny není levné a tyto prostředky lze rovnou vložit do zastřešení jízdárny. V současné době mnoho firem nabízí řešení těchto konstrukcí, které jsou jednoduché, účinné a cenově dostupnější než dříve. Velikost jízdárny bude 25 x 40 m, což odpovídá minimálním rozměrům pro westernové závody, měl by to být tedy dostačující prostor pro ježdění. Konstrukce haly bude ocelová a střecha bude krytá technickou textilií. Boční stěny kryty nebudou z důvodu vzdušnosti haly a snížení pořizovacích nákladů. Hrazení bude vyřešeno ohradníkovou páskou, která bude především optickou zábranou pro koně. Pro účel diplomové práce jsem vybrala konstrukci od firmy HWT s. r. o., která mi zaslala následující nabídku. Hala typu TA, vývojově nejnovější řada lehkých montovaných hal. TA – ocelové haly se svislými bočními stěnami a sedlovou střechou jsou vhodné pro opláštění technickou textilií, nebo pevnou krytinou. Příhradový konstrukční systém a důmyslně řešené lehké opláštění obstojí v jakýchkoliv podmínkách s důrazem na dlouhou životnost a cenu. Plášť z technické textilie velmi dobře propouští světlo, nikoliv vodu! Pláště se dodávají v zateplené/nezateplené variantě. Haly lze s jednoduchými úpravami za provozu prodloužit nebo zkrátit formou přidáním/demontáží nosných rámů a příslušné části opláštění. Hala je plně rozebíratelná a snadno přemístitelná. Halu TA lze využít pro: • skladování surovin a výrobků; • zastřešení prodejních ploch, jevišť, letních parketů, sportovišť, jízdáren apod.; • mobilní stavby a sklady pro zařízení stavenišť, parkování stavebních strojů, hangáry, apod. 34

Pro vaši jízdárnu není třeba budovat speciální základy. Jako podklad pro konstrukci haly postačí rovná zpevněná plocha. Ideální podloží je asfaltová plocha, betonové panely, betonová deska, apod. Doporučujeme osazení na zvýšenou plochu o cca 100mm oproti okolnímu terénu nebo vybudovat odvodňovací kanály (HWT, 2011). Výrobky budou dodány v souladu se Zákonem 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a Nařízením vlády 178/1997 Sb. Cena: 1 368 295 Kč bez DPH

Obr. č. 6: Ilustrativní obrázek jezdecké haly (http://www.haly-hwt.cz/jizdarny-jezdeckehaly/) Povrch jízdárny bude tvořit navezený písek cca 20 tun.

Výběh/pastvina Parametry pastviny pro koně jsou dány její rozlohou a kvalitou pastevního porostu, která je dána stanovištěm, dispozicí a složením pastevní směsi. V našem případě máme možnost ovlivnit počet koní na 1 ha pastviny a výsevem vhodné směsi podpořit výskyt výživných druhů rostlin. Hnojením můžeme částečně ovlivnit půdní 35

podmínky. Limitovat nás bude jižní suchá expozice svahu a jílovitá žlutá hlína. Stín na pastvě zajistí staré stromy, které zde budou ponechány z důvodu zabránění erozi. Další důležitou součástí pastvin je jejich vybavení, které tvoří ohrada, zdroj vody a při delším pobytu koní na pastvě také přístřešek a místo pro umístění sena v zimě. Vyřešit zdroj sena je důležité pro koně, kteří jsou na pastvině celoročně ustájeni, neboť zejména zde na jihu Brna jsou zimy často blátivé a z ohrad a výběhů známe obrázky koní, kteří stojí kolem kupky sena zabořeni v blátě po spěnkové klouby. Toto vlhké prostředí je vhodné pro vznik nejen kožních chorob, které koním i jejich majitelům dokážou po dlouhou dobu znepříjemňovat život. Dvakrát či třikrát denně nosit koním do výběhu seno nepovažuji za vhodné řešení vzhledem k velké časové i fyzické náročnosti. Situaci pro pastevně ustájené koně je třeba vyřešit tak, aby koně měli přístup k senu neustále (od podzimu do jara), do sena nepršelo, koně ho nemohli rozšlapat a trousit do něj, aby bylo seno umístěno tak, aby nedocházelo mezi koňmi k šarvátkám, a okolí sena musí být zpevněné, aby koně nestáli v blátě. Také přístup k senu nesmí ovlivňovat „klidovou zónu“ v přístřešku. V našem případě přístřešek na pastvině nepovažuji za nutný, neboť koně budou ustájeni v boxech a pastvinu budou využívat jako doplněk. V zimních měsících budou mít koně přístup k senu přes noc v boxu. Na pastvinu se seno podle situace umístí v závěsných sítích, nebo zde vybudujeme krmeliště se zpevněnou plochou, aby koně nestáli v blátě. Stavba přístřešku na pastvině je z hlediska územního řešena územním souhlasem dle § 96 stavebního zákona. Ohrady budou řešeny prostřednictvím elektrického ohradníku, který bude napnutý mezi dřevěnými kůly ve vzdálenosti 3 m. Jako vodičů impulsů je budou použity ohradníkové pásky ve výšce 140 cm a 60 cm a mezi nimi bude nataženo ohradníkové lanko ve výšce 100 cm. Lanko jsem se rozhodla použít z důvodu velikosti ohrad, neboť páska pro tuto vzdálenost není dostatečně vodivá. Lanka a dráty jsou spojovány s nebezpečím zamotání se a poranění zvířete, ale mám osobní zkušenost, že toto nebezpečí úměrně klesá se zvětšujícím se prostorem a klesajícím počtem koní. Zkrátka v menší skupince koní na velkém prostranství nevzniká tolik šarvátek a koně 36

mají dostatek pastvy i prostoru, nemají tedy potřebu nikam přes ohrady unikat. Pro koně se běžně používají dvě pásky natažené v různých výškách. Já jsem se rozhodla použít 3 z důvodu zvýšení bezpečnosti, kdy spodní a horní páska je hranicí optickou a střední lanko zajišťuje dostatečný přísun elektrického napětí. V jiné oblasti, kde není zástavba a silnice, bych použila vrstvy pouze 2.

5.4 Náklady na pořízení zařízení pro chov koní

Do skupiny nákladů na pořízení pozemku zahrnuji všechny náklady s tím spojené od koupě pozemku po oplocení pastvin.

Náklady na koupi pozemku a stavební přípravu Tabulka č. 1: Náklady na koupi pozemku a jeho přípravu pro stavbu Položka Koupě pozemku Vyjmutí z půdního fondu Studna Zpevnění příjezdové cesty Celkem

Náklady (Kč) 1 050 000 80 000 300 000 30 000 1 460 000

Cena parcely č. 1180/3 vychází z osobní domluvy s majitelem. Původní cena nabízená realitní kanceláří byla 1 176 100 Kč plus provize realitní kanceláři. Vyjmutí z půdního fondu je od začátku roku 2011 zdraženo a vychází z bonity půdy a platí se za m². Přesnou částku vypočítají na příslušném úřadu. Uvedená částka je orientační a vychází z informací poskytnutých na daném úřadě. Počítáno je s vyjmutím zastavěné části (hlavní budova, stáje a dvůr, hnojiště, seník) a části pozemku pod jízdárnou.

37

Studna bude vrtaná v dostatečné hloubce (až 100 m) z důvodu vysoké budoucí spotřeby vody. Cena studny je odvozena od podobného případu v nedalekých Modřicích. V ceně je zahrnuto čerpadlo a přívod vody k objektům. Zpevnění příjezdové cesty bude provedeno až 300 mm silnou vrstvou frézovaného asfaltobetonového recyklátu. Jedná se o recyklát, který vzniká při opravách silnic. Je dostupný, z hygienického hlediska nezávadný a cenově výhodný. Pro jeho využití jsem se rozhodla díky osobní zkušenosti a možnosti tento materiál využít. Zpevnění příjezdové cesty je podmínkou pro využití pozemku. Prvních 100 m cesty, které navazuje na silnici v Hajanech, bude zpevněno vrstvou cca 300 mm. Cesta vedoucí podél pozemku bude zpevněna vrstvou cca 100 mm v celé své délce. Na toto zpevnění bude potřeba 30 naložených nákladních vozů, přičemž 1 plně naložený nákladní automobil stojí cca 1 000 Kč. Do těchto cen není započítána práce při kácení stromů, rozhrnutí cesty aj., neboť počítáme s maximálním využitím vlastních sil a v rodině vlastníme bagr a vál. Využití těchto strojů bude tedy bezplatné.

Náklady na stáj pro koně Jak jsem již uvedla, stáj bude koncipována jako venkovní boxy složené v sestavu 3 boxy proti 3 boxům se zastřešenou uličkou. Tato sestava bude dodána na zakázku firmou zabývající se výrobou těchto celoročně obyvatelných boxů. Cena sestavy je 762 200 Kč s DPH a byla mi sdělena na žádost vybranou firmou. Sestavy boxů je nutné postavit na zpevněný podklad. Tímto podkladem bude opět vrstva frézovaného recyklátu, který použijeme i na zpevnění cesty. Pod stájemi bude cca 400 mm hluboká vrstva na ploše 90 m², což znamená potřebu 10 nákladních automobilů tohoto materiálu. Dále na této vrstvě budou gumové rohože, které vytvoří vhodnou podlahovou krytinu pro koně. S těmito rohožemi mají dobrou zkušenost v mnoha stájích. Cenu rohoží jsem zjišťovala na internetu a pohybuje se v relaci 300 Kč za 1 kus o velikosti

38

120 x 80 cm. Rohože budou v boxech i v uličce a na pokrytí plochy 9 x 9 m budu potřebovat 96 kusů. Další vybavení stájí jako kýble na vodu, žlaby, hadice aj. zahrnuji do společného nákladu v hodnotě 30 000 Kč. Tabulka č. 2: Náklady na stáje pro koně Položka

Náklady (Kč)

Sestava boxů Podklad stájí Gumové rohože Další vybavení Celkem

762 200 10 000 28 800 30 000 831 000

Náklady na hlavní budovu a okolní plochy Hlavní budovu bude tvořit sociální zázemí, sedlovna, sklad jadrného krmiva a dva boxy. Budova bude postavena jako srub z důvodu dobrých tepelně izolačních vlastností dřeva, dále je dřevo obnovitelným stavebním materiálem a také stavba svojí přírodní povahou lépe zapadne do kontextu okolní krajiny. Cenovou nabídku jsem nechala udělat u dvou firem, které se těmito dřevostavbami zabývají. Firma z Hradce Králové vyčíslila cenu hrubé stavby na 1 155 110 Kč bez DPH a předběžná nabídka firmy z Brna je 898 900 Kč bez DPH. Cena stavby na klíč je obvykle 2 až 3 násobkem ceny za hrubou stavbu. My pro naše účely použijeme 2 násobek, neboť stavba nebude sloužit k bydlení a náklady na její vybavení nebudou tolik vysoké. Odhad ceny kompletní stavby podle nabídky firmy z Brna je 1 797 800 Kč bez DPH. Daň z přidané hodnoty je u zemědělských staveb 20 %, cena s DPH tedy je 2 157 360 Kč. U hlavní budovy bude vybudována jímka na vyvážení o objemu 30 m³. Náklady na žumpu jsou podle zákona o oceňování 3 620 Kč/ m³. Cena kompletní jímky bude 108 600 Kč.

39

Přístupové plochy mezi hlavní budovou, stájemi a hnojištěm budou zpevněné silničními panely. Celkový rozměr zpevněné plochy bude cca 100 m². Odhad nákladů na zpevněné podle zákona o oceňování je 1 180 Kč/ m². Cena tedy bude 118 000 Kč.

Náklady na sklad sena Pro odhad nákladů na vybudování zemědělské stavby – seníku použijeme opět zákon o oceňování, který udává částku 1 930 Kč/m³ kompletní stavby. Seník o rozměrech 7 x 15 x 3 m má objem 315 m³, jeho cena tedy bude 607 950 Kč.

Náklady na hnojiště Hnojiště budeme oceňovat stejným způsobem jako seník. Zákon o oceňování udává náklady na hnojiště 986 Kč/m². Náklady na vybudování hnojiště o velikosti 84 m² tedy budou 82 824 Kč. Součástí hnojiště bude jímka o velikosti 50 m³, na jejíž pořízení budou náklady podle zákona o oceňování 181 000 Kč.

Náklady na krytou jízdárnu Cenová nabídka na krytou halu je 1 641 954 Kč s DPH. Navážka písku bude stát dle odhadu 30 000 Kč. Celkové náklady na jízdárnu tedy po zaokrouhlení budou 1 672 000 Kč.

Náklady na pastviny Pastvina č. 1 – jedná se o pastvinu na vlastním pozemku, rozměry jsou 34 x 200 m, na ohrzení je potřeba 2 x 468 m pásky a 468 m lanka a 156 kůlů Pastvina č. 2 – pastvina 13 000 m² na pronajatém pozemku, rozměry jsou 40 x 325 m, na ohrzení je potřeba 2 x 730 m pásky a 730 m lanka a 244 kůlů Pastvina č. 3 – pronajatý pozemek o rozměrech 33 x 300 m, na ohrzení je potřeba 2 x 666 m pásky a 666 m lanka a 222 kůlů 40

Pro dosažení potřebné délky pásky 3 728 m potřebujeme 10 čtyřistametrových rolí pásky a lanka je třeba 5 čtyřistametrových rolí. Celkový počet kůlů bude zaokrouhlen na 650 kusů z důvodu terénních nerovností a na upevnění pásky potřebujeme na každý kůl 3 izolátory, čili celkem 1 950 kusů. Dále je potřeba 3krát sada k bráně, 3krát zdroj napětí a 3krát uzemňovací tyč. Pro obnovu a zatravnění pastviny nakoupíme speciální travní směs. Balení váží 25 kg a spotřeba je 45 kg/ha. Na osetí 3 ha potřebujeme 135 kg, tedy 6 balení. Do ceny obnovy pastviny nezapočítávám práci strojů a lidí, neboť výsev budeme provádět sami rodinným traktorem. Tabulka č. 3: Náklady na zatravnění a oplocení pastvin Počet (ks)

Cena za kus (Kč)

Cena celkem (Kč)

Ohradníkové pásky

10

400

4 000

Ohradníkové lanko

5

950

4 750

650

150

97 500

1 950

4,50

8 775

Sada k bráně

3

394

1 182

Zdroj napětí

3

3 189

9 567

Uzemňovací tyč

3

245

735

Travní směs 25 kg

6

2 288

13 728

Položka

Kůly Izolátor

Celkem

140 237

Celkové náklady na vybudování pastvin by bylo možné snížit nákupem kůlů přímo z lesa a opracování a dovoz provést ve vlastní režii.

41

Celkové náklady Tabulka č. 4: Celkové náklady na pořízení zařízení pro chov koní Položka

Náklady (Kč)

Koupě pozemku a následné úpravy Stáje pro koně - komplet Hlavní budova Jímka u hlavní budovy Zpevněné plochy Sklad sena Hnojiště Jímka u hnojiště Krytá jízdárna Pastviny - komplet Celkem

1 460 000 831 000 2 157 360 108 600 118 000 607 950 82 824 181 000 1 672 000 140 237 7 358 971

Celková cena areálu se může podle odhadu měnit až o 1/3. Můžeme ji tedy zaokrouhlit na 7,5 mil. Kč, přičemž je nutné při realizaci počítat s rezervou a připravit si minimálně 8 mil. Kč.

5.5 Využití a provoz zařízení pro chov koní

Podnikání je v současné době jednou z variant uplatnění se na pracovním trhu. Je stále častějším jevem, že jsou na práci najímáni živnostníci, neboť náklady na zaměstnance jsou velmi vysoké a agenda s tím spojená tvoří náklady další. Podnikání se spousta lidí „ bojí“, neboť je s podnikáním spojené velké riziku krachu. Na druhou stranu má podnikající osoba možnost rychlého přizpůsobení se poptávce, určitou svobodu rozhodování se a ovlivnění výsledku své práce. Zkrátka velká část úspěchu závisí na osobě samotné. Pro maximální omezení rizik při podnikání je nutné znát prostředí, kde se chce podnikatel uplatnit, znát místní vztahy a prognózy vývoje budoucnosti. Dále musí být 42

podnikatel cílevědomý, musí umět získat klientelu a svoji práci umět zhodnotit. To jsou překážky, které je nutné řešit a v dnešním složitém světě se toho spousta lidí zalekne. Jako možná východiska uvádím dvě varianty využití zařízení - turistickou jízdárnu s jezdeckou školou a zařízení poskytující ustájení koní. V obou případech zde budou pracovat dva lidé – já jako provozovatel a ještě jedna osoba, se kterou se budu střídat. Při provozu turistické jízdárny je při péči o osm koní zapotřebí pracovních sil více. V tomto případě počítám s pomocí přátel a rodiny při jednorázových akcích a dále s možností založení jezdeckého oddílu, kdy je především mládeži nabídnuta možnost ježdění na koni za pomoc ve stáji. V obou případech mám možnost podnikat jako fyzická či právnická osoba. Obě možnosti s sebou nesou určité výhody a nevýhody, jejichž rozbor není předmětem diplomové práce. Pro práci použiji možnost první, kdy budu podnikat jako fyzická osoba na živnostenský list a totéž bude vyžadováno od druhé pracující osoby z důvodu administrativní a finanční náročnosti zaměstnávat jednu osobu. V případě založení např. společnosti s ručením omezeným by obě pracující osoby byly zaměstnanci společnosti, přičemž já bych zároveň byla jejím jednatelem.

5.6 Ekonomické zhodnocení provozu turistické jízdárny

Agroturistika je aktivní forma odpočinku, která využívá pohyb a společnost koně (Čáslavská, 2010). Přestože je v dnešní době velmi populární, stájí v okolí Brna, které nabízí kvalitní jezdecký výcvik, je stále nedostatek. Často se dokonce stává, že si začínající jezdci kupují vlastní koně, aby měli příležitost jezdit podle vlastních představ. Pro majitele stájí je organizačně a jistě i finančně snadnější poskytovat ustájení pro koně cizí, než nabízet výcvik na koních vlastních. Vlivem nedostatku zkušeností a odborných znalostí se do nežádoucích situací dostávají nejen lidé, ale především koně. Pro rekreační jezdce je většinou rozhodující pořizovací cena koně, tím pádem je trh s koňmi ovládán poptávkou po levných koních, což jsou většinou kříženci, koně bez původu, nebo z dostihů vyřazení angličtí plnokrevníci atd. Tito koně jsou dále množeni bez ohledu na jejich vlastnosti a chov koní se dostává do začarovaného kruhu. 43

Pokud si člověk nechce koupit koně a chce se naučit jezdit pod odborným dohledem na koni pronajatém, musí nejdříve vyřešit několik otázek. Zásadní je požadavek klienta – zda chce jezdit na koni v anglickém nebo westernovém stylu, do jaké míry se chce naučit jezdit, zda rekreačně nebo závodně, jaký přístup ke koním a ježdění hledá. V tuto chvíli klient narazí na první problém – na brněnsku je velmi malá nabídka jezdeckého výcviku, přičemž z této malé nabídky je většina zaměřena na anglický styl ježdění. Pokud se chce klient naučit jezdit ve westernovém stylu, naráží na ještě větší problém. V blízkém okolí Brna nabízí westernové ježdění stáje dvě, přičemž v jedné koně na sobě mají pouze westernové sedlo a tím spojitost s westernem končí. Na druhém ranči nabízí pouze vyjížďky, nikoli výcvik jezdců na jízdárně. Přičemž možnost westernového ježdění na amerických plemenech koní, která jsou pro to nejvhodnější, nenabízí nikdo. Z této

situace

vychází

můj

návrh

možného

provozu

areálu,

nikoli

podnikatelského plánu, jímž je nabízet jízdu na koních a výuku westernového ježdění. Kapacita areálu je 8 koní, což je dostatečný počet pro provoz turistické jízdárny. Výuku jízdy na koni mohou provádět pouze osoby školené, které jsou držiteli cvičitelské licence. Já jsem tuto podmínku splnila na podzim roku 2010 a mohu díky tomu provozovat živnost s tímto zaměřením. Ve stáji bude pracovat ještě jedna osoba jako osoba samostatně výdělečně činná. Jednou

z velmi

důležitých

podmínek

provozu

jsou

koně.

Společně

s westernovým stylem ježdění se do České republiky začali dostávat také americká plemena koní. Jedná se především o plemena quarter horse, paint horse a appaloosa. Dnes je v ČR evidováno přes 1 000 koní quarter horse, cca 500 koní paint horse a 400 kusů plemene appaloosa (Petlachová a kol, 2010). Český chov uspokojuje základní poptávku po těchto koních. Já mám osobní zkušenost s těmito koňmi velmi dobrou, neboť to jsou koně pracovní, kteří vynikají svojí ochotou a klidnou a vyrovnanou povahou. Tato plemena koní tak ovládla nejen westernová kolbiště, ale stávají se vyhledávanými koňmi pro rekreační ježdění. Překážkou v tomto směru je prozatím jejich vyšší cena. To je také důvodem, proč nejsou zatím užíváni ve stájích nabízejících rekreační ježdění.

44

V současné době na trhu převyšuje nabídka nad poptávkou a ceny koní se velmi snížily. Problém může nastat v případě, kdy chceme koupit kvalitního koně vhodného pro western (quarter horse, paint horse, appaloosa) ve věku, kdy je „jezditelný“ (starší 3 let). V případě westernových koní je trend prodat levně hříbě hned po odstavu, neboť náklady na koně následně stoupají a cena koně je následně velmi vysoká. Navíc pokud chovatel čeká s prodejem koně, zvyšuje se také nebezpečí úrazu koně či jiné znehodnocení. Nákup vhodných koní bude tedy záležitostí zdlouhavou a náročnou, ale dobrý kůň je základem úspěchu budoucího podnikání. Počet koní bude 8. V budoucnu bude nutné řešit obměnu stáda a umístění starých koní. Ideálním řešením by v našem případě bylo pro z provozu vyřazené koně pronajmout další pozemek v okolí a zbudovat zde přístřešek pro celoroční chov těchto koní venku.

Tabulka č. 5: Další pořizovací náklady Položka Kůň (QH, PH, Appa) Westernové sedlo Deka pod sedlo Uzdečka Ohlávka a vodítko Sada na čištění Další položky Celkem

Počet (ks) 8 8 8 8 8 8 1

45

Cena za kus (Kč) 100 000 35 000 1 500 1 500 500 450 5 000

Cena celkem (Kč) 800 000 280 000 12 000 12 000 4 000 3 600 5 000 1 116 600

Tabulka č. 6: Předpokládané měsíční náklady na provoz Náklady 8 koní/měsíc (Kč)

Náklady 8 koní/rok (Kč)

Seno

4 375

52 500

Podestýlka

1 000

12 000

Granulované krmivo

6 435

77 220

Kování a úprava kopyt

3 735

44 820

Veterinární ošetření

5 340

64 080

Elektřina

2 000

24 000

Nájem pozemků

1 000

12 000

Náklady na pracovníky

40 000

480 000

Další náklady

5 000

60 000

Celkem

68 885

826 620

Položka

Roční spotřebu sena jsem počítala již dříve při dimenzování seníku, z této spotřeby jsem vycházela při výpočtu nákladů, přičemž vycházím z průměrné ceny 500 Kč za 350kg balíku sena včetně dopravy (Hobza, 2011). Od května do září bude sloužit jako hlavní zdroj objemného krmiva pastva, proto vycházím z plánované roční spotřeby 105 balíků sena/8 koní. Potřebu slámy jsem vypočítala dle průměrné spotřeby 10 q/kůň/rok (Jiskrová, 2009). Cena jednoho balíku slámy o hmotnosti 3 q je průměrně 150 Kč. Jako příklad pro výpočet nákladů na energetické krmivo jsem vybrala granule Energys Standard s dávkováním 2 kg/kůň/den. Správná péče o kopyta je předpokladem zdravého koně. Z osobní zkušenosti předpokládám, že koně budou muset být okováni aspoň na hrudních končetinách. Interval kování je cca 6 týdnů. Náklady na kováře vychází z výpočtu 8 procedur/kůň/rok při ceně 700 Kč za jedno kování (Farkašová, 2011). Náklady na veterinární ošetření je velmi těžké odhadovat. Mezi očekávané výdaje patří očkování prováděné 2x ročně a odčervení koní (celkem 1 800 Kč). Dále je nutné počítat s určitou rezervou, která pokryje nezbytné okamžité výdaje při zranění koně. V práci počítám s částkou 8 000 Kč/kůň/rok. Mezi další náklady patří náklady na vodu a energie. Voda bude čerpána z vlastní studny a náklady na čerpadlo jsou započítány do nákladů na pořízení areálu. Náklady na elektřinu lze dle velikosti a kapacity areálu odhadnout na 2 000 Kč/měsíc (Mončeková, 2011). Celou polovinu měsíčních nákladů na provoz činní náklady na pracovníky. V práci počítám s náklady 46

20 000 Kč na jednu osobu za měsíc. V současnosti je v České republice průměrná mzda 24 740 Kč a minimální mzda je 8 000 Kč za měsíc pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Z osobní zkušenosti vím, že se hrubá mzda ošetřovatelů koní pohybuje mezi 10 000 a 15 000 Kč. Dle této situace jsem měsíční příjem pracovníků nastavila na 20 000 Kč, neboť jde o práci na živnostenský list a osoba samostatně výdělečně činná z této částky odvádí „zdravotní a sociální“, které činí cca 4 000 Kč měsíčně (Mončeková, 2011). V položce další náklady jsou zahrnuty všechny ostatní položky, které jsem nezmínila výše. Celkové roční náklady na provoz turistické jízdárny činí 826 620 Kč, přičemž průměrný měsíční náklad na jednoho koně je 8 610 Kč. Výnosy budou produkovány pronajímáním koní zákazníkům, kteří budou jezdit na vyjížďky nebo budou trénováni na jízdárně. Vždy u toho musím být přítomna jako cvičitel a osoba odpovědná. Koně budou využíváni v maximální možné míře, což znamená až 5 hod denně o víkendech. V týdnu se dá předpokládat provoz mírnější, cca 2 hod denně, přičemž musí být provoz v týdnu zajištěn pořádáním dětské jezdecké školičky a jiných akcí jako jsou příměstské tábory pro děti atd. Jeden den v týdnu budou mít koně volno. Při provozu počítám se zapojením pouze 7 koní, neboť na vyjížďce skupinu musím doprovázet já na jednom koni a také sem zahrnuji provoz, kdy je jeden kůň z provozu dočasně vyřazen v důsledku zdravotních problémů. Provoz je také závislý na ročním období a možnosti využití jezdecké haly. Bez haly lze počítat s plným provozem od dubna do října (30 týdnů) a po zbytek roku (22 týdnů) s provozem omezeným na 1/5. Při využívání haly lze v zimě počítat s omezením provozu pouze na 1/3 provozu, díky umožnění provozu v podzimních měsících, kdy je problémem především déšť a bláto. Provést odhad budoucího provozu je nesnadné. I přes maximální využití osobní zkušenosti a zkušeností známých, kteří provozují jízdárny (Lišková, Benešovská aj.), je provoz jízdárny závislý především na kvalitě nabízených služeb, na počasí, na náladě ve společnosti a mnoha jiných. Prostředkem, jak zajistit provoz v zimních měsících, kdy jsou pro mnohé lidi překážkou především nízké teploty, je nabídnout klientům možnost akčních nabídek, jako je 2 + 1 hodina jízdy zdarma apod. (Benešovská, 2010). 47

Další možností zvýšení výnosů je pořádání celodenních výletů nebo několikadenních putování na koni. Tyto akce mohou vyplnit volné dny v týdnu, neboť jsou chápány jako dovolená. Ceny za pronájem 1 koně na den se pohybují okolo 1 500 Kč, což při vytvoření skupiny několika jezdců obnáší poměrně vysoké částky. Cena za 1 hodinu jízdy na koni se na brněnsku pohybuje od 200 do 500 Kč. Vzhledem ke snaze vést kvalitní výuku na kvalitních koních ale bez orientace na sport, považuji za odpovídající částku 300 Kč/hod v sezoně a 250 Kč v zimních měsících. Tyto částky jsou průměrné a jsou v nich zahrnuty i plánované akční slevy. Výnosy v areálu: plný provoz 30 týdnů x 18 hod týdně x 7 koní x 300 Kč = 1 134 000 Kč omezený provoz 22 týdnů x 6 hod týdně x 7 koní x 250 Kč = 231 000 Kč Celkový roční výnos provozu turistické jízdárny činí 1 365 000 Kč. Hypotetické zhodnocení výnosů a nákladů za 1 rok: Celkový roční výnos

1 365 000 Kč

Celkové roční náklady

826 620 Kč

Výsledek hospodaření

538 380 Kč

Při udržení zisku i v budoucích letech je teoretická návratnost investice 18 let. Cílem diplomové práce je vypracovat komplexní projekt zařízení pro chov koní s návrhem možného provozu, nikoliv ekonomickou analýzu provozu turistické jízdárny ani vypracování kompletního podnikatelského plánu. V části výpočtu nákladů a výnosů tedy neoperuji s ekonomickou analýzou v pravém slova smyslu. Z hlediska účetního se do výsledku hospodaření promítnou odpisy majetku a jiné. Mým cílem je podat informaci, zda je reálné provozem areálu pokrýt náklady na provoz a jeho vybudování.

48

5.7 Ekonomické zhodnocení provozu poskytování ustájení koní

Další možností využití zařízení je poskytovat ustájení privátních koní. Tomuto typu podnikání se věnuje většina stájí na brněnsku, často v kombinaci s další činností (rekreační ježdění, výuka jízdy na koni, trénink sportovních koní aj.). Vzhledem k omezené kapacitě areálu navrhuji užití všech osmi míst k ustájení cizích koní. V případě nájemní stáje je konkurence mnohonásobně vyšší než v případě poskytování westernového ježdění. V Želešicích v areálu bývalého JZD dnes působí hned dva subjekty nabízející ustájení koní. Cena se pohybuje od 2 500 do 4 000 Kč (osobní zjištění, 2010). V tomto areálu nabízí boxové ustájení koní, venkovní jízdárnu, menší výběh přes zimu a v létě větší zatravněný výběh. V navrhovaném areálu považuji za velkou výhodu a „lákadlo“ pro klienty dostatečnou rozlohu pastvin, prostornou krytou jízdárnu, zázemí pro majitele koní, snadnou dostupnost do centra po ulici Vídeňská a blízký přírodní park, který je dostupný po polní cestě a nabízí krásné prostředí pro vyjížďky. Další možností, jak zatraktivnit nabídku je vytvoření příjemné rodinné atmosféry, odborné poradenství ohledně péče o koně, chovu a výživy, které vzhledem ke svému vzdělání mohu poskytnout a také spolupráce s trenéry, kteří by do areálu dojížděli, a nabídka možnosti pořádání kurzů a seminářů podle přání klientů. Cena za měsíc ustájení je otázkou nejen nákladů, ale především nabídkou služeb a vztahem mezi nabídkou a poptávkou. V dnešní době je stájí nabízejících ustájení koní dostatek, přesto je většina z nich obsazená. V důsledku nespokojenosti s poskytovanými službami se setkávám s častým migrováním klientů z jedné stáje do druhé. Proto věřím, že stáj poskytující kvalitní služby si najde své místo mezi klienty. Důležitou roli zde hraje právě cena ustájení. Areály s jezdeckou halou si díky této přednosti mohou účtovat vyšší nájemné než stáje se základní nabídkou – ustájení, výběh a venkovní jízdárna. Další navýšení hodnoty ustájení tvoří prostorná pastvina, neboť právě dostatek prostoru je v okolí Brna „nejcennější komoditou“ a samozřejmě dostupnost z centra města. Ceny za ustájení v areálech s halou v blízkém okolí Brna se pohybují od 6 000 do 10 000 Kč/měsíc. Cenu za ustájení navrhuji od 6 000 Kč do 9 000 Kč z důvodu vysoké vybavenosti areálu. Další kolísání ceny bude určovat budoucí vývoj v oblasti chovu koní. 49

Cena ustájení bude zahrnovat: • ustájení koně v boxu s každodenním úklidem boxu, • krmení senem 2 x denně, • pastviny pro koně, • profesionální péče o koně (krmení dle přání majitele, vyvádění do výběhu), • odborné poradenství, • užívání kryté osvětlené jízdárny, • zázemí pro klienty (šatna, sociální zařízení, sedlovna).

Jadrné krmivo si klienti mohou zvolit a koupit sami a po dohodě ho mohou uskladnit v areálu a koním bude podávána požadovaná dávka personálem. S ohledem na individuální přístup ke klientům nepokládám za dobrý postup, když jsou ve stáji všichni koně krmeni jedním druhem krmiva bez ohledu na konkrétní požadavky koně. Pro výpočet předpokládaných výnosů počítám s plným obsazením 7 boxů po celý rok, což odpovídá 87,5 % roční vytíženosti. Tuto variantu pokládám za velmi pozitivní, přesto vzhledem k poměru ceny a nabízených služeb, ji považuji za reálnou.

Tabulka č. 7: Náklady na provoz areálu Náklady 8 koní/měsíc (Kč)

Náklady 8 koní/rok (Kč)

Seno

4 375

52 500

Podestýlka

1 000

12 000

Elektřina

2 000

24 000

Nájem pozemků

1 000

12 000

Náklady na pracovníky

30 000

360 000

Další náklady

5 000

60 000

Celkem

43 375

520 500

Položka

50

Při výpočtu měsíčních nákladů vycházím ze stejných zdrojů jako v modelové situaci turistické jízdárny, přičemž položek je méně z důvodu úhrady těchto položek (krmivo, veterinární péče a péče o kopyta koní aj.) majiteli koní v osobní režii. Z důvodu menšího objemu práce počítám s plným úvazkem pro mě (náklad 20 000 Kč) a další pracovník zde bude pracovat pouze na „částečný úvazek“ (náklad 10 000 Kč). Celkové roční náklady na provoz zařízení jsou 520 500 Kč, přičemž průměrný měsíční náklad při plném obsazení stáje je 5 422 Kč/kůň.

Tabulka č. 8: Hypotetické zhodnocení výnosů a nákladů za 1 rok při různých cenách ustájení Cena ustájení 1 koně za měsíc (Kč)

Roční výnos (Kč)

Měsíční náklady (Kč)

Roční zisk (Kč)

6 000

504 000

520 500

-16 500

7 000

588 000

520 500

67 500

8 000

672 000

520 500

151 500

9 000

756 000

520 500

235 500

Při ceně ustájení 6 000 Kč/měsíc vykazuje výsledek hospodaření ztrátu a podnikání za těchto podmínek není možné. Náklady na provoz stáje je možné pokrýt již při ceně ustájení 6 500 Kč/měsíc. Bohužel s touto částkou nemůžeme počítat, protože zisk musí pokrýt náklady na zbudování areálu. Při ceně ustájení 9 000 Kč/měsíc je teoretická doby návratnosti 34 let.

51

6 DISKUSE

Kapacita areálu byla navržena s ohledem na udržení životního komfortu koní a na prostorové možnosti lokality. Dále počet osmi koní považuji za provoz snadno zvládnutelný dvěma pracovníky, neboť náklady na pracovníky tvoří více než polovinu provozních měsíčních nákladů. Náklady na pořízení areálu jsou vysoké, ale odpovídající. To vysvětluje, proč se v okolí Brna setkáváme většinou s rekonstrukcemi starých statků, nebo ručně vyrobenými dřevěnými stájemi, kolem kterých jsou ohrady přeplněné koňmi. Současný stav je zkrátka daný ekonomickou situací těchto stájí. Mnohdy je pro rekonstrukce a budování potřeba další zdroj financí, kterým mohou být dotace nebo soukromý finančně zajištěný majitel. Snížit náklady na pořízení areálu by bylo možné maximálním využitím svépomoci a to především při stavbě stájí pro koně. V práci jsem navrhovala projekt pro konkrétní situaci, nepočítám zde s nájmem bagru, který vlastní moje rodina, dále jsem počítala s použitím frézovaného recyklátu, ke kterému máme také poměrně snadný přístup. V práci je tedy již část možných úspor zohledněná. Velkou položku tvoří hlavní budova, která je navržena jako srub sestavený z kulatiny o průměru 35 cm. Díky svým tepelně izolačním vlastnostem je tento průměr využíván při stavbách rodinných domů, vzhledem k využití hlavní provozní budovy by bylo možné snížit náklady navržením menšího průměru klád. Firmy nabízí možnost dodání vlastního materiálu – dřeva a také možnost složit srub na pozemku svépomocí. Tyto varianty jistě nejsou běžnou cestou snižování nákladů, ale lze je využít. Krytá jízdárna zatím není samozřejmostí všech stájí, přesto věřím, že se vzhledem k provozu vyplatí. Na stavbu jízdárny je možné využít jako zdroj financování dotace z EU. Cesta snižování nákladů na pořízení areálu nemusí být cestou jedinou, jak se s touto situací vypořádat. Dalším možným zdrojem finančních prostředků mohou být státní nebo evropské dotace. V letech 2007 až 2013 mohou žadatelé čerpat dotace z Evropské unie například prostřednictvím programu rozvoje venkova. Finance na budování by bylo možné čerpat z první osy tohoto programu, neboť je zaměřena především na modernizaci zemědělských podniků. Z druhé osy, která je zaměřena na udržitelné hospodaření a zlepšování životního prostředí, čerpají finance zemědělci hospodařící v rámci méně příznivých oblastí apod. V našem případě hospodaření na 52

zemědělské půdě by bylo možné čerpat finance i z této osy. Náplní třetí osy je podpora života na venkově. V rámci podpory cestovního ruchu lze vybudovat sportovní zařízení jako je jízdárna apod. V rámci této třetí osy můžeme také získat dotaci na neziskové projekty, které mohou být spojené např. s provozem jezdeckého klubu, zbudováním hipostezky aj. Žadatelé v rámci projektových opatření předkládají jednotlivé projekty, které jsou hodnoceny na základě preferenčních kritérií. Úspěch projektu tak závisí především na množství získaných bodů a na celkovém počtu žádostí ve vypsaném kole. Kromě programu rozvoje venkova by bylo možné využít např. i operační program životní prostředí na financování vybudování čističky vod aj. V diplomové práci jsem navrhla dvě varianty provozu, snažila jsem se o komplexní pohled na situaci a maximálně jsem se snažila využít získané informace ze skutečných provozů. Zřejmě nejdůležitější položkou jsou měsíční náklady na provoz stáje a na koně. Peška (2007) uvádí průměrný náklad na koně 4 500 Kč v areálu pro 25 koní. Sedláčková (2009) počítá ve své stáji pro 23 koní s kompletními provozními náklady, včetně platu zaměstnance, s náklady 2 500 Kč měsíčně. Švarc (2009) náklady na provoz neuvádí. Mončeková (2011) uvádí jako měsíční provozní náklady na jednoho ustájeného soukromého koně 1000 Kč. V této částce nejsou započítány náklady na krmení koní, které se pohybují od 1 000 Kč do 3 000 Kč/kůň/měsíc. Mnou vypočítané provozní náklady jsou 8 610 Kč na jednoho vlastního koně za měsíc. Jedná se ale o rozpočítanou částku provozu celého areálu na počet ustájených koní. Při návrhu provozu nájemní stáje je tato částka 5 422 Kč. Opět se jedná o provoz celého areálu, ale bez nákladů, které majitel koně hradí sám (veterinář, kovář, krmná směs aj.). Částky jsou vysoké, přičemž více než polovinu tvoří náklady na pracovníky. V běžné praxi se počítá s náklady cca 3 000 Kč na jednoho koně za měsíc a vyplývá to i z cen ustájení koní. Bohužel v mém případě tvoří až polovinu měsíčních nákladů již zmíněné ohodnocení pracovníků. V praxi celý provoz zajišťuje vlastník případně jeho rodina a plat zaměstnanců záleží na okamžité finanční situaci. Z výpočtů jasně vyplývá, že zisku lze dosáhnout využitím vlastních koní k rekreačnímu ježdění a výuce jízdy na koni. Využití koní však musí být během roku maximální, což dle mých zkušeností lze v blízkosti Brna zajistit. Zájem o ježdění je velký a díky kryté jízdárně není nutné rušení předem smluvených jezdeckých hodin. Úspěch tak závisí především na mé schopnosti zajistit kvalitní služby klientům a zajistit si tak mezi nimi kladný ohlas. Pokud bych 53

chtěla dosáhnout zisku ve variantě poskytování ustájení, musela by být cena za ustájení maximální navrhovaná. Nejdražší ustájení na brněnsku je 10 000 Kč/kůň/měsíc. Pokud tedy počítám s částkou 9 000 Kč, protože nabízím ustájení bez jadrného krmiva, byl by roční výnos 756 000 Kč. Dosáhla bych tak zisku 235 500 Kč ročně. Ve variantě turistické jízdárny je hypotetický zisk 538 380 Kč, tedy dvakrát větší. Dalšími možnostmi, jak využít potenciál areálu je chov koní a jejich následný výcvik a prodej. Toto odvětví je však velmi specifické a situace na trhu s koňmi nenabízí lehký výdělek. Při základní představě, že roční náklady na jednu klisnu jsou 103 320 Kč (viz náklady na vlastní koně při provozu turistické jízdárny), dále se zvyšují o připuštění případně náklady na držení hřebce a náklady spojené s porodem, pak cena odstaveného hříběte plemene QH by se měla pohybovat okolo 200 000 Kč. Ceny hříbat amerických plemen spadají do limitu 60 000 až 110 000 Kč. Tato varianta podnikání tak nepřipadá v daných podmínkách v úvahu.

54

7 ZÁVĚR

Touha uplatnit se v oblasti chovu koní a hipoturistiky mě vedla k úvahám o koupi pozemku a vybudování vlastního zařízení. První a nejsložitější krok – najít pozemek k prodeji se mi podařilo vyřešit poměrně rychle. Bohužel „člověk míní a úřední šiml mění“ a přes řadu problémů jsem dospěla k závěru, že náklady na vybudování areálu tak, aby byly uspokojeny všechny zúčastněné strany, jsou příliš vysoké. Nicméně tento počáteční nápad mě vedl k vypracování diplomové práce, díky které jsem se dozvěděla řadu nových informací a získala jsem přehled o legislativní i finanční stránce budování a provozu zařízení pro chov koní. Výstavba zařízení k chovu koní je složitým procesem. Na samém počátku je nutné seznámit se s legislativními předpisy, které souvisí nejen s chovem koní. Jak uvádím v kapitole literární přehled těchto předpisů je celá řada, ale neznalost zákona neomlouvá. Po seznámení se se základními předpisy začíná další dlouhé seznamování se a to s požadavky úřadů. Konkrétní požadavky dotčených orgánů často zvyšují rozpočet na stavbu a drobné podmínky se stávají překážkami, které stavbu mnohdy pozdrží, případně takřka znemožní. Úřady však hájí veřejný zájem a také investora samotného. Na překážky obecného charakteru navazují další konkrétní témata k zamyšlení. Mezi největší patří projekt areálu – umístění budov a prostor s ohledem na terénní podmínky a budoucí provoz. Přestože je s fungováním podobného provozu člověk často seznámen, plocha stavby mu dává nové možnosti a mnoho variant. Nebývá snadné pojmout daný prostor co nejúčinněji a nejefektivněji a s ohledem na požadavky zvířat, v tomto případě koní. Po vypracování projektu a jeho schválení příslušnými orgány stačí vybrat firmu a jednotlivé práce jí zadat, nebo začít budovat svépomocí. V současné době působí na trhu velké množství firem, které nabízí nejrůznější služby. Stačí připravit podklad a firma dodá vyrobené venkovní boxy ve složeném stavu, na majitele už jen zbývá přivést koně. V poslední části kapitoly výsledky nabízím dvě varianty využití areálu. Po vypočtení předpokládaných výnosů a nákladů na provoz je pouze varianta turistické 55

jízdárny schopna kompenzovat náklady na provoz i pořízení. Návratnost investice je v optimálním případě 15 až 20 let, což je dle mého hlediska odpovídající. Nicméně úspěch bude záviset nejen na ekonomické situaci, ale především na kolektivu lidí a koní, kteří vytvoří atmosféru stáje, která je významným faktorem, neboť sem lidé budou přicházet zejména za odpočinkem.

56

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Anonym, 2011: Katalog nabízeného zboží firmy UrCont Systems, s.r.o., 10 s. Anonym, 2011: Cenová nabídka firmy HWT s.r.o., 5 s. Benešovká L., 2010: Zimní akční nabídky, ústní sdělení Čáslavská G., 2010: Hipoturistika a možnosti zkvalitnění její nabídky. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 72 s. Dušek J. a kol., 2007: Chov koní. Brázda, Praha, 404 s. Farkašová R., 2011: Průměrná cena za úpravu kopyt a kování, ústní sdělení Hobza V., 2011: Cena balíkovaného sena, ústní sdělení Hollý K., 2003: Jezdecká turistika. Montanex, Ostrava, 109 s. Hrouz J. a kol., 2000: Etologie hospodářských zvířat. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 185 s. Jelínková K., 2005: Právní vztahy, právní povinnosti a etické zásady chovatele koní. Teze k diplomové práci, Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, 4 s. Jiskrová I., 2009: Produkce pastevního porostu během roku, sdělení na přednášce z předmětu Chov koní – specializace Jiskrová I., 2009: Průměrná roční spotřeba sena a slámy na jednoho koně, sdělení na přednášce z předmětu Chov koní – specializace Junga P., 2010: Inženýrská činnost, sdělení na přednášce z předmětu Zemědělské stavby Misař D., Jiskrová I., 1997: Chov koní, cvičení. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 63 s. Misař D., Jiskrová I., 2008: Chov a šlechtění koní. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 170 s.

57

Mončeková H., 2010: Provozní náklady, ústní sdělení Peška T., 2007: Návrh projektu agroturistického centra s využitím koní. Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 66 s. Petlachová T. a kol., 2010: Zhodnocení výkonnosti amerických westernových plemen koní ve vybraných westernových disciplínách v ČR, s. 89 – 96. In: Aktuální problémy chovu a šlechtění koní v ČR, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 96 s. Přikryl M. a kol., 1997: Technologická zařízení staveb živočišné výroby. TEMPO PRESS II, Praha, 276 s. Sedláčková B., 2009: Projekt agroturistického provozu „Ranč Rita“. Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 55 s. Švarc O., 2009: Rozvoj venkovské turistiky v mikroregionu Drahanská vrchovina se zaměřením na využití koní. Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 93 s.

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky v platném znění Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech v platném znění Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů v platném znění (zákon o oceňování majetku) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat v platném znění (plemenářský zákon) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd v platném znění (zákon o hnojivech) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči v platném znění (veterinární zákon)

58

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném znění Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů v platném znění Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem v platném znění Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství (zrušena) Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat v platném znění Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby v platném znění

www.cvut.srnec.eu/pos/Uvod%20do%20pozemniho%20stavitelstvi.pdf [cit. 2010-12-15] http://www.azoptim.cz/index.php?id=7 [cit. 2010-12-15] http://business.center.cz/business/pojmy/p1710-uzemni-rozhodnuti.aspx [cit. 2011-01-08] http://www.stavebnipovoleni.info/stavebni-povoleni.php [cit. 2011-01-08] http://www.stavebni-povoleni.info/zadost [cit. 2011-01-08] http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Brno-venkov [cit. 2011-01-02] http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=138101760@y=132657152@z=10 [cit. 2011-01-08] 59

http://www.omice.cz/index.php?desktop=clanky&id=6 [cit. 2011-01-08] http://www.kone-delta.cz/vyroba/venkovni-boxy [cit. 2011-01-25] http://www.kanadskesruby.cz/cs/novinky [cit. 2011-02-07] http://www.haly-hwt.cz/jizdarny-jezdecke-haly/ [cit. 2011-01-06]

60

9 SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. č. 1: Znázornění funkčního propojení v zařízení pro chov koní Obr. č. 2: Graf produkce pastevního porostu během roku (Jiskrová, 2009) Obr. č. 3: Poloha lokality (http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=138101760@y=132657152@z=10) Obr. č. 4: Ilustrační foto (http://www.kone-delta.cz/vyroba/venkovni-boxy) Obr. č. 5: Příklad srubové stavby pro koně (http://www.kanadskesruby.cz/cs/novinky) Obr. č. 6: Ilustrativní obrázek jezdecké haly (http://www.haly-hwt.cz/jizdarny-jezdeckehaly/)

61

10 SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 : Náklady na koupi pozemku a jeho přípravu pro stavbu Tabulka č. 2: Náklady na stáje pro koně Tabulka č. 3: Náklady na zatravnění a oplocení pastvin Tabulka č. 4: Celkové náklady na pořízení zařízení pro chov koní Tabulka č. 5: Další pořizovací náklady Tabulka č. 6: Předpokládané měsíční náklady na provoz Tabulka č. 7: Náklady na provoz areálu Tabulka č. 8: Hypotetické zhodnocení výnosů a nákladů za 1 rok při různých cenách ustájení

62