Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a § 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb.
Přírodní památka Lom Janičův vrch
Mikulov, 25. 10. 2013
1. Název zvláště chráněného území: Lom Janičův vrch 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní památka (dále jen “PP”) ve smyslu § 36 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen ”zákon”) 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Vodní a mokřadní společenstva zatopeného vápencového lomu obklopená skalními společenstvy na lomových stěnách a fragmenty panonských stepních trávníků s teplomilnou vegetací a faunou. Bohaté paleontologické naleziště. 3.2. Popis předmětů ochrany: A. Ekosystémy podíl plochy v ZCHÚ (%)
název ekosystému*
popis ekosystému
V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod
20
Mezotrofní stojaté vody mělčí zatopené etáže a okraje nejhlubší etáže.
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)
2
Hrany lomových stěn v různém stádiu sukcese s výskytem druhů charakteristických pro skalní stepi.
T3.2 Pěchavové trávníky
3
Zachovalý fragment skalní stepi na jižním okraji lomu, který nebyl narušen těžbou. Vykytuje se zde řada chráněných druhů rostlin, z nichž většina jsou druhy charakteristické či diagnostické pro skalní step.
T3.4 Širokolisté suché trávníky svazu CirsioBrachypodion pinnati
8
Úzký pás širokolistého stepního trávníku na východní hraně lomu s výskytem zvláště chráněných druhů.
* dle Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2010: Katalog biotopů České republiky – Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha B. Druhy název druhu
střevlík (Licinus cassideus)
stupeň aktuální početnost nebo ohrožení vitalita populace v ZCHÚ *
vzácně
EN
popis biotopu druhu
otevřená stanoviště
* dle červeného seznamu ČR - bezobratlí (Farkač a kol. 2005): EN – ohrožený;
C. Neživá příroda útvar
Zkameněliny
geologická charakteristika
Ernstbrunnské vápence s paleontologic kým obsahem
popis útvaru
Zkameněliny ve vápencích lomových stěn, skalních svahů a sutí. Bělošedé organodetritické ernstbrunnské vápence (stáří svrchní jura až spodní křída) obsahují zbytků organismů rodů Gastropoda, Bivalvia, Diceras, Irregularia, Regularia, Pecten, Cidaris, Ostrea, Crinoidea.
4. Cíl ochrany: Dlouhodobým cílem ochrany tohoto zvláště chráněného území je trvalá existence všech charakteristických biotopů. V zatopené části lomu je cílem vyvážený a druhově bohatý vodní a mokřadní ekosystém.
5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních památek jsou stanoveny v § 36 odst. 2 zákona. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: V souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona se navrhuje, aby na území nově navržené PP bylo možno jen se souhlasem orgánu ochrany přírody provádět tyto činnosti a zásahy: a/ povolovat změny druhu pozemků nebo způsobů jejich využití, b/ provozovat rybolov, c/ zřizovat skládky jakýchkoli materiálů, d/ vysazovat nebo vysévat rostliny anebo vypouštět živočichy, e/ tábořit a rozdělávat ohně. f/ pořádat hromadné akce 7. Vymezení ochranného pásma: K zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy je v souladu s § 37 odst. 1 zákona navrhováno vyhlásit ochranné pásmo. 8. Územně správní zařazení území: 8.1. PP: kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Jihomoravský Břeclav Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov na Moravě
8.2. OP PP: kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Jihomoravský Břeclav Mikulov Mikulov Mikulov Mikulov na Moravě
9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem PP a OP PP: 9.1. PP: Katastrální území: Mikulov na Moravě - 694193 5992, 6294, 5989 9.2. OP PP: Katastrální území: Mikulov na Moravě - 694193 5993, 5990, 5988, 6308 část 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: 10.1. PP: 4,0630 ha 10.2. OP PP: 0,9841 ha * výměra byla stanovena odhadem z GIS
11. Odůvodnění návrhu: 11.1. Historie ochrany území: Území současné PP Janičův vrch nebylo až doposud chráněno žádnou kategorií maloplošného zvláště chráněného území. Od roku 1976 je však součástí Chráněné krajinné oblasti Pálava, která byla v roce 1986 zahrnuta do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO, a stalo se součástí nově vyhlášené Biosférické rezervace (BR) Pálava, která se později stala součástí na Biosférické rezervace Dolní Morava. Nařízením vlády č. 682/2004 se celá lokalita Lomu Janičův vrch stala součástí Ptačí oblasti (PO) Pálava (CZ0621029), jejíž vymezení je totožné s vymezením CHKO Pálava. Dne 16. 4. 1999 byla ministerstvem životního prostředí na základě protokolu č.j. OOP/2516/99 vymezena a schválena nová zonace, která v CHKO Pálava rozlišuje čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, lokalita Janičův vrch byla v této zonaci zařazena do druhé zóny. 11.2. Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PP: a) Již během těžby a zejména po jejím ukončení se v lomu začaly uplatňovat přírodní procesy, díky kterým se lokalita stala přírodovědně cennou a její hodnota stále stoupá neboť prostor postupně kolonizují cenné, především teplomilné druhy rostlin a živočichů, které mají jádrové populace např. v blízké PR Svatý kopeček. b) Po ukončení těžby vápence vzniklo v roce 2005 v nejnižší části lomu jezero s mezotrofní vodou, které má vysoký potenciál pro vytvoření kvalitních vodních a mokřadních společenstev. 11.3. K názvu zvláště chráněného území: Název Lom Janičův vrch byl oficiálně užíván těžební společností, která provozovala vápencový lom až do jeho uzavření v roce 2004, a je mezi místními obyvateli poměrně dobře znám. Při výběru názvu bylo možné zvolit také místní název „Mariánský mlýn“, který je užíván pro prostor mezi Svatým kopečkem a bývalým Janičovým vrchem. Po širší diskusi však byl zvolen název „Lom Janičův vrch“, neboť jednoznačně dává představu o charakteru území. 11.4. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Chráněné území nezaujímá příliš velkou rozlohu a ohrožené druhy se zde vyskytují spíše ve fragmentech ekosystémů. Území má regionální ekologický význam a celý prostor významnou měrou formoval svou činností člověk. Vzhledem k těmto faktům byla jako odpovídající kategorie zvolena přírodní památka. 11.5. K předmětům ochrany: Předmět ochrany je vymezen tak, aby postihl charakteristické a cenné biotopy na území PP. Vodní a mokřadní společenstva, která jsou stále v počáteční fázi vývoje, zaujímají největší plochu v chráněném území a mají vysoký potenciál k postupnému zkvalitňování. Panonské stepní trávníky jsou zachovány ve fragmentech a postupně dochází k jejich plošnému rozšiřování do vytěžených částí lomu. 11.6. K cílům ochrany: Cíle ochrany jsou formulovány v souladu s ustanoveními § 35 odst. 2 zákona tak, aby bylo zajištěno zachování předmětu ochrany v příznivém stavu. 11.7. K návrhu bližších ochranných podmínek: Bližší ochranné podmínky PP jsou navrženy v souladu s ustanovením § 44 odst. 3 zákona a jsou nastaveny tak, aby umožnily orgánu ochrany přírody usměrňovat činnosti, které nejsou zcela ošetřeny základními ochrannými podmínkami PP a mohly by vést k nežádoucím změnám dochovaného stavu přírodního prostředí.
11.8. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: ad a/ povolovat změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití: Předmět ochrany PP je vázán na stávající druh a způsob využití pozemků; jedná se zejména o ostatní plochy. Proto změna druhu a způsobu využití pozemků znamená potenciální ohrožení předmětu ochrany PP a je navrhováno vázat ji na souhlas orgánu ochrany přírody. ad b/ provozovat rybolov: Ke stabilizaci vodního ekosystému je nutné mít pod kontrolou složení rybí obsádky. Rybolov je tedy možné provozovat jen se souhlasem a za jasně stanovených podmínek, které se budou průběžně upravovat v závislosti na vývoji ekosystému. ad c/ zřizovat skládky jakýchkoli materiálů: Mikrolokality výskytu některých druhů tvořících předmět ochrany PP mohou být nevhodným umístěním skládky i malého rozsahu nebo krátké doby trvání vážně poškozeny nebo zcela zničeny. ad d/ vysazovat nebo vysévat rostliny anebo vypouštět živočichy: Území je cenné z hlediska diverzity původních druhů květeny. Na tyto druhy rostlin jsou vázány i některé cenné druhy fauny. Vysazování rostlin a vypouštění živočichů představuje značné riziko ať úmyslného nebo neúmyslného (doprovodného) zavlečení invazních druhů, které mohou zcela degradovat hodnotné biotopy a vytlačit vzácné druhy flóry a fauny. Značné riziko spojené s vyséváním rostlin nebo vysazováním živočichů je spojeno s tím, že se jedná o ekosystémy v úvodní fázi vývoje, které ještě nejsou zcela stabilizovány, což platí zejména pro vodní plochu. ad e/ tábořit a rozdělávat ohně: Rozdělávání ohňů je za určitých okolností v tomto území vysoce rizikovou činností, která může vést až k jeho velkému poškození. Vzhledem k velké členitosti terénu a malé rozloze ploch vhodných k táboření, může při táboření koncentrovaném na malé ploše dojít k poškození populací ZCHD. ad f/ pořádat hromadné akce Území přírodní památky umožňuje bezpečný pohyb osob pouze v malém prostoru a při pořádání hromadných akcí může dojít k jejich koncentraci na cenných plochách v nevhodnou dobu (například v období rozmnožování obojživelníků či v období hnízdění). Proto je žádoucí případný vliv hromadných akcí na území předem posoudit. 11.9. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Navržená hranice PP je vedena pouze po hranicích stávajících parcel katastru nemovitostí. Zároveň je tato hranice zpravidla dobře zřetelná i v terénu, jako hranice různých druhů pozemků. Hranice byla navržena tak, aby všechny významné fenomény předmětu ochrany byly v území zahrnuty. Pro hranici PP byl vypracován záznam podrobného měření změn. 11.10. K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PP je navrhováno vyhlášení OP PP. OP PP je navrženo jako spojité. Do ochranného pásma byla zahrnuta část lesního porostu a tři pozemky sloužící v minulosti jako plavecké bazény, které jsou nyní částečně porostlé dřevinami. Na těchto pozemcích by realizace činností vázaných na souhlas orgánu ochrany přírody dle § 37 odst. 2 zákona mohla mít nepříznivý dopad na předmět ochrany PP.
Přílohy: č. 1 - Orientační mapa PP Lom Janičův vrch č. 2 - Katastrální mapa se zákresem PP Lom Janičův vrch
Návrh rozdělovníku obeslaných pro oznámení návrhu na vyhlášení PP Lom Janičův vrch a) Dotčené kraje a obce Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Město Mikulov, Náměstí 1, 692 01 Mikulov b) Vlastníci a nájemci pozemků: LV 6001, Česká republika, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, Praha, 148 00 Chodov LV 1643, Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106, 01 68 Hradec Králové c) Na vědomí Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy VII, Mezírka 1, 602 00 Brno Městský úřad Mikulov, Odbor životního prostředí, Náměstí 1, 692 01 Mikulov Moravský rybářský svaz Místní organizace Mikulov, Svobody 19, 692 01 Mikulov
příloha č. 1 k návrhu na vyhlášení PP Lom Janičův vrch
Orientační mapa s vyznačením území Přírodní památky Lom Janičův vrch
hranice PP Lom Janičův vrch
1:25 000 0
250
500
1 000
1 500
souřadnicový systém - JTSK
°
Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: ZABAGED © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013
2 000
m
příloha č. 2 k návrhu na vyhlášení PP Lom Janičův vrch
Katastrální mapa s vyznačením území Přírodní památky Lom Janičův vrch
hranice PP Lom Janičův vrch
hranice ochr. pásma PP Lom Janičův vrch
1:1 500 0
12,5
25
50
75
100
souřadnicový systém - JTSK
°
Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013
m
