Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a § 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb.
Přírodní rezervace KRALOVICKÉ LOUKY
Datum zpracování: 15. 6. 2012 – 10.7. 2012
1. Název zvláště chráněného území: Kralovické louky 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (dále jen „PR“) ve smyslu § 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen ”zákon”). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Předmětem ochrany přírodní rezervace Kralovické louky jsou zrašelinělé svahové louky s bohatou květenou. Předmětem ochrany evropsky významné lokality Zlatý potok v Pošumaví, ve které se PR Kralovické louky cele nachází, jsou pak smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, přechodová rašeliniště a trasoviště, lokalita hořečku českého. 3.2. Popis hlavních předmětů ochrany: Cílem ochrany je zachování nejcennějších porostů mezofilních luk a pastvin, rašelinných luk a pramenišť nacházejících se v PR Kralovické louky, které z hlediska druhové diverzity a výskytu ohrožených rostlinných druhů představují jeden z nejvýznamnějších nelesních vegetačních komplexů v jihočeském regionu. Podstatou ochrany je udržení a postupné zlepšování stavu přírodních biotopů na lokalitě a udržení přirozené mozaiky sekundárního bezlesí, lesa a křovin. Veškeré zásahy je třeba vést ve prospěch předmětu ochrany. Zároveň je však nutné management provádět s ohledem na ostatní zvláště chráněné druhy a také s ohledem na živočišnou biotu. Základem je proto zkvalitnění bylinné skladby potlačením expanzivních druhů. V dlouhodobém měřítku je nezbytně nutné splnit základní podmínku existence stávajících biocenóz – udržet stávající příznivý hydrický režim celé lokality, tzn. vyloučit z lokality a bližšího okolí všechny eventuelní zásahy, které by mohly vést k jeho narušení. Pro celkovou biodiverzitu ZCHÚ i pro jednotlivé ohrožené taxony je vhodné zvýšit plošný podíl nelesních biotopů na úkor náletových dřevin a jejich permanentní udržování ve stadiu disklimaxu. Rovněž je nutné zamezit přísunu živin do cenných biotopů vlivem zemědělství na intenzivně využívaných loukách. Na těchto plochách je možno tolerovat případnou pastvu, za předpokladu, že těžká hospodářská zvířata nebudou mít přístup do cenných partií ZCHÚ. Také je vhodné zamezit přílišné koncentraci dobytka v těsné blízkosti nejvýznamnějších stanovišť.
název
podíl plochy v ZCHÚ (%)
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
-
T1.6 Vlhká tužebníková lada
-
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
-
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy
-
popis ekosystému Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) Přechodová rašeliniště a třasoviště Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)
aktuální početnost nebo název druhu vitalita populace v ZCHÚ Gentianella praecox subsp. 8 ex. kvetoucích bohemica
Aconitum variegatum L.
roztroušeně
Dactylorhiza majalis subsp. roztroušeně majalis Iris sibirica L.
zaznamenán
Laserpitium prutenicum L.
vzácně
Platanthera bifolia (L.) L. C. zaznamenán Richard Tofieldia calyculata (L.) zaznamenán Wahlenb. Menyanthes trifoliata L.
zaznamenán
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §1
popis biotopu druhu, další poznámky
§3
Svahová louka s mozaikou svazů Molinion caeruleae, Sphagno warnstorfianiTomenthypnion nitentis a Violion caninae. Ověřena byla pouze jedna ze dvou evidovaných mikropopulací. v olšině
§3
vlhké partie
§2
Molinion
§2
Molinion
§3
vlhčí partie
§1
ojediněle na slatiništi
§3
4. Cíl ochrany: Podstatou ochrany je udržení a postupné zlepšování stavu přírodních biotopů na lokalitě a udržení přirozené mozaiky sekundárního bezlesí, křovin a olšin. Hlavní pozornost musí být věnována hygrofilním bylinným společenstvům, která jsou v současné době již nenahraditelným refugiem druhu Gentianella praecox subsp. bohemica. Veškeré zásahy je třeba vést ve prospěch předmětu ochrany. Zároveň je však nutné management provádět s ohledem na ostatní zvláště chráněné druhy a také s ohledem na živočišnou biotu. Základem je proto zkvalitnění bylinné skladby potlačením expanzivních nitrofilních druhů. V dlouhodobém měřítku je nezbytně nutné splnit základní podmínku existence stávajících biocenóz – udržet stávající příznivý hydrický režim celé lokality, tzn. vyloučit z lokality a bližšího okolí všechny eventuelní zásahy, které by mohly vést k jeho narušení. Pro celkovou biodiverzitu CHÚ i pro jednotlivé ohrožené taxony je vhodné zvýšit plošný podíl nelesních mokřadních biotopů na úkor náletových dřevin a jejich permanentní udržování ve stadiu disklimaxu. Botanicky méně exponovanou olšinu a mokřadní vrbiny je vhodné udržet v současném zastoupení a zamezit jejich šíření na preferovaná stanoviště. Rovněž je nutno zamezit, aby se intenzivně pasená louka (biotop X5) stala zdrojem šíření ruderálních druhů dále chráněného území. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních rezervací jsou stanoveny v § 34 zákona.
6. Návrh bližších ochranných podmínek: V souladu s ustanovením § 33 odst. (1) zákona se navrhuje, aby na území nově navržené PR bylo možno jen se souhlasem orgánu ochrany přírody provádět tyto činnosti a zásahy: a. vjíždět motorovými a přípojnými vozidly na území přírodní rezervace mimo vyznačené a stávající cesty, s výjimkou vozidel orgánů veřejné správy, Policie České republiky, záchranných sborů, obrany
státu, veterinární služby, vozidel nezbytných pro zajištění péče o zemědělské a lesní pozemky či porosty a vozidel vlastníků nebo nájemců pozemků nacházejících se na území přírodní rezervace,
b. zřizovat myslivecká zařízení, včetně krmelišť, vnadišť, újedišť a slanisek, chovat nebo vypouštět odchovanou zvěř, c. provádět obnovu lučních porostů a pastvin (včetně rychloobnovy a dosevu), aplikovat na tyto plochy průmyslová i statková hnojiva, d. provádět vědeckou a výzkumnou činnost,
7. Vymezení hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní rezervace Hranice přírodní rezervace byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vlastnické vztahy. Prioritně je navržena po hranicích stávajících parcel nebo výrazných terénních markantech. 7.2. Vymezení ochranného pásma přírodní rezervace: K zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy je v souladu s § 37 odst. 1 zákona navrhováno vyhlásit ochranné pásmo tvořené samostatným polygonem. Pro ochranné pásmo PR se nenavrhují bližší ochranné podmínky.
7.3. Získání informace o vymezení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na www.kraj-jihocesky.cz, ve složce Krajský úřad – Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví – Ochrana přírody a krajiny – Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese http://gis.krajjihocesky.cz/mchu.jsp. Po projednání návrhu bude hranice přírodní rezervace geodeticky stabilizována. Při stabilizaci hranice může na základě místních poměrů dojít k odchylce zaměřené hranice od předloženého návrhu. Tato odchylka nepřekročí vzdálenost 5 m. 8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Prachatice obec s rozšířenou působností: Prachatice obec s pověřeným obecním úřadem: Prachatice obec: Nebahovy katastrální území: Kralovice 8.2. Ochranné pásmo přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Prachatice obec s rozšířenou působností: Prachatice obec s pověřeným obecním úřadem: Prachatice obec: Nebahovy katastrální území: Kralovice
9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní rezervace a ochranného pásma přírodní rezervace: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze 2 tohoto návrhu. 9.1. Přírodní rezervace: Katastrální území: Kralovice (672637): 112/2, 154/1, 154/1, 154/2, 154/2, 159/1, 159/2, 166, 404, 408, 409, 411, 412, 158 9.2. OP PR: Katastrální území: Kralovice (672637): 92, 126, 127, 128, 131/1, 131/2, 131/4, 132/1, 132/2, 133, 134, 138/1, 138/2, 139, 141, 143/1, 143/2, 146/1, 146/2, 146/3, 146/4, 146/5, 146/6, 151/1, 151/1, 405, 527, 151/2, 151/2
10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní rezervace: 8,22 ha Ochranné pásmo přírodní rezervace: 5,96 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS) 11. Odůvodnění návrhu: 11.1. Historie ochrany území, vymezení PR: Jedná se o nové vyhlášení stávajícího zvláště chráněného území. PR Kralovické louky byla zřízena Vyhláškou okresního národního výboru v Prachaticích, kterou se určují zvláště chráněné přírodní výtvory na lokalitách: Libín, Koubovský rybník, Kralovické louky, Tisy u Chrobol, Podhájí, Mastnice a jejich ochranná pásma, ze dne 18. února 1988. Přírodní rezervace (PR) Kralovické louky byla zřízena Vyhláškou 1/92 OÚ Prachatice 3.3. 1992. PR byla součástí evropsky významné lokality (dále jen EVL) "Kralovické louky /4,8294ha, kód CZ0312222/, která byla zřízena nařízením vlády 132/2005 Sb. ze dne 22. 12. 2004. Tato EVL byla zrušena nařízením vlády 371/2009 Sb. ze dne 3. 11. 2009 a území se stalo součástí EVL “Zlatý potok v Pošumaví“ s výměrou 109,87ha /kód lokality CZ0314641/. Lokalita Kralovické louky je zároveň zařazena do Záchranného programu pro hořeček český v ČR. Po novém vyhlášení PR bude příslušná část původního zřizovacího předpisu zrušena. 11.2. Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PR: Přírodní rezervace (PR) Kralovické louky se nachází na k.ú. Kralovice, které je součástí obce Nebahovy, okres Prachatice. Zaujímá rozlohu 6,123ha a je součástí EVL “Zlatý potok v Pošumaví“. Regionálně fytogeografické členění ČSR (Skalický 1988) řadí tuto oblast do fyt. okresu Šumavskonovohradské podhůří, podokresu 37h. Prachatické Předšumaví. Klimatická oblast je mírně teplá MT3 (cf. Quitt 1971). Horninovým podkladem jsou moldanubické granulity, které jsou ve strmě stoupajícím mělkém úpadu pokryty deluviálními, místy soliflukčními kamenito-hlinitými sedimenty. V půdním pokryvu převažuje pseudoglej typický (kambizem pseudoglejová) s přechody k pseudogleji organozemnímu (Albrecht a kol., 2003). Lokalitu tvoří vlhké svahové a prameništní louky na západně orientovaných a poměrně příkrých svazích. Zájmové území je významné především jakožto lokalita hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica), ale také řady jiných vzácných druhů (Aconitum variegatum, Dactylorhiza majalis subsp. majalis, Iris sibirica). Botanicky cennými biotopy jsou zde zejména zachovalé bezkolencové louky (svaz Molinion), vysokobylinné pcháčové louky (svaz Calthion), smilkových pastvin (sv. Violion caninae) a fragmentárně též slatin sv. Caricion davallianae a Sphagno warnstorfiani–Tomentyphnion. Poměrně pestrou bylinnou skladbu tvoří řada dalších ohrožených druhů. Okrajově se dochovala potoční olšina. Velkou část lokality pokrývají stromové a keřové nálety.
Celkově je zájmová lokalita tvořena velmi pestrou mozaikou celé řady přírodních biotopů, které ve východní části lokality poměrně degradují vlivem vypouštění splaškových vod z nedaleké obce Kralovice, které chybí kanalizace a ČOV. Na velké části zájmové lokality na zamokřených biotopech se druhotně rozšířily poměrně rozsáhlé porosty svazu Salicion cinereae, biotop K1 Mokřadních vrbiny (Chytrý et al. 2010). V stromových a keřových náletech dominuje Betula pendula, jako příměs zaznamenáme Populus tremula, Pinus sylvestris, Acer pseudoplatanus, Alnus glutinosa, Corylus avellana, Crataegus laevigata, Rhamnus cathartica. V bylinném patru zaznamenáme z významnějších druhů Aconitum variegatum. Porosty dřevin v západní části území patří k jednotce L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy; nejčastěji jde o střemchové olšiny svazu Alnion incanae se Salix fragilis, Thalictrum aquilegiifolium, Aconitum variegatum. Biotop T1.6 Vlhká tužebníková lada, svaz Calthion palustris (V část území) je poměrně uniformní, s výskytem jen běžných druhů rostlin. Výrazněji se zde projevuje eutrofizace vlivem vypouštění odpadních vod, v jejímž důsledku se objevují vysoké nitrofilní druhy jako Urtica dioica, Galium aparine, Anthriscus sylvestris, Cirsium oleraceum a produktivní druhy trav jako Dactylis glomerata, Alopecurus pratensis. Z lučních společenstev mezofilních nebo mírně vlhkých stanovišť jsou velmi významně zastoupeny porosty ovsíkových luk (T1.1) svaz Arrhenatherion elatioris, které jsou v S části lokality poměrně intenzivně obhospodařované a druhově ochuzené, dále porosty krátkostébelných smilkových trávníků bez jalovce – biotop T2.3B svaz Violion caninae, převážně asociace Festuco capillatae-Nardetum strictae a zejména pak bezkolencové louky (T1.9) svaz Molinion caerulea. V těchto porostech roste i celá řada zvláště chráněných a významných druhů jako Serratula tinctoria, Laserpitium prutenicum, Iris sibirica, Carex hartmanii, C. umbrosa, C. pulicaris, Scorzonera humilis, Selinum carvifolia, Galium boreale. Vzácně se vyskytují biotopy R2.2 Luční nevápnitá mechová slatiniště svazu Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion nitentis a R2.3 Přechodová rašeliniště svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis a netypické zbytky asociace Valeriano dioicae-Caricetum davallianae (sv. Caricion davallianae) biotop R2.1 Vápnitá slatiniště s Tofieldia calyculata, Carex flava, C. demissa. V přírodní rezervaci byl zaznamenán výskyt chráněného perleťovce mokřadního (Proclossiana eunomia) a dalších druhů perleťovců, z denních motýlů se mimo jiné vyskytuje hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia). Mezi dvoukřídlým hmyzem této lokality je zajímavý nález muchnice Bibio clavipes, zelenušky Microcercis rigonella a dalších vzácných druhů (Albrecht a kol., 2003). 11.3. K názvu zvláště chráněného území: Původní název lokality Kralovické louky je jednoznačný a bude ponechán i pro nově vyhlašovanou PR. 11.4. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována přírodní rezervace. 11.5. K předmětům ochrany: viz část 11.2. 11.6. K cílům ochrany: Kralovické louky byly v minulosti nepravidelně jednosečné nebo přepásané. V posledních letech byla zavedena pravidelná seč 1x ročně, zpravidla během července až srpna. Některá místa s populací Gentianella praecox subsp. bohemica byla posečena až po odkvětu hořečku. Početnost jeho populace v letech 1999 až 2004 kolísala. Bylo zaznamenáno od 32 (2003) do 300 (1999) kvetoucích exemplářů. V roce 2005 proběhla na lokalitě mozaiková seč, která do doby vysemenění Gentianella praecox subsp. bohemica selektivně vynechávala místa s vlastní populací, kde bylo zaznamenáno 210 exemplářů. Po jejich vysemenění se realizovala seč zbylé části lokality. V roce 2006 byly během léta porosty sv. Molinion caeruleae v místě severní mikropopulace o něco nižší než v předchozích letech, ale vlivem deštivého srpna byly následně ještě vyšší a zapojenější,
než v minulosti. V důsledku zastínění byly jednotlivé exempláře hořečku velmi vytáhlé, málo větvené a celkově málokvěté. Jižní mikropopulace rostoucí v nižších porostech svazu Violion caninae s přechody ke svazu Molinion caeruleae byla také vlivem deštivého srpna vyšší a zapojenější než v minulých letech. Část exemplářů se objevila úplně mimo porosty sv. Violion caninae. Dolní část luční enklávy s mikropopulacemi hořečků byla pokosena počátkem června, přičemž byla vynechána plocha s výskytem severní mikropopulace hořečku. Sečí byla zasažena cca polovina jižní mikropopulace hořečku - rostliny byly useknuty, ale ještě zčásti stačily dorůst, vykvést a vysemenit. Horní část luční enklávy byla poprvé pokosena v druhé polovině července. Druhá seč celé enklávy (včetně ploch s hořečkem) proběhla po vysemenění hořečků v říjnu 2006. Na obou plochách bylo zaznamenáno 47 ks kvetoucí jedinců. V roce 2007 byla koncem května pokosena jen část z obou dílčích ploch s výskytem hořečků. Obě dílčí lokality hořečků byly pokoseny ze spodní (západní) strany, a to vždy asi 1/3 plochy s pozdějším registrovaným výskytem hořečků. Druhá seč celé luční enklávy proběhla v druhé polovině října. V tomto roce bylo zaznamenáno 157 ks hořečků. V roce 2008 byla v předjaří na lokalitě vyhrabána stařina. Střední partie louky, zahrnující cca 3/4 ploch s výskytem hořečků, byly pokoseny počátkem června 2008. V první polovině září pak byly posečeny dvě okrajové partie louky (severovýchodní a jihozápadní). Seč jihozápadního okraje louky zčásti zasáhla i do populace hořečků. Vegetace otav byla v době květu hořečku středně vysoká, na drnu středně zapojená. V populaci cca 54 kvetoucích exemplářů hořečků bylo v druhé polovině září zaznamenáno velké procento prázdných a ukousaných semeníků – vyžraných, polozkousaných. Druhá seč celé luční enklávy proběhla v první polovině listopadu. V roce 2009 byla celá luční enkláva posečena a vyhrabána v druhé polovině března. Jihovýchodní cíp luk byl vyhrabán kovovými hráběmi bez zásahu do drnu, ostatní části byly vyhrabány s narušením drnu (obracečkou TON). Horní partie severní části louky bez výskytu populace hořečků byly pokoseny v červnu. V druhé polovině října byla pak celá louka posečena křovinořezem a vyhrabána. Opět byl proveden různě důkladný výhrab mezi plochami 1 a 2. Plocha 1 byla vyhrabána opatrněji, plocha 2 důkladněji s narušením drnu. Vegetace byla v době květu hořečků v místě severní mikropopulace poměrně vysoká, květnatá, celkově středně hustá, na drnu však jen málo zapojená (víceméně řídká), pro klíčení hořečků po seči velmi vhodná. V místě jižní mikropopulace byla v době květu cca 100 ks hořečků počátkem září 2009 vegetace relativně nízká, květnatá, celkově středně hustá, též na drnu středně zapojená (zapojené je mechové, nikoli bylinné patro). Po seči a důkladném vyhrabání pro klíčení hořečků vhodná. Hořečky byly pěkně vyrostlé, většinou menší, ale nepoškozené, neputátní. Bylo zaznamenáno velké procento prázdných vyžraných semeníků.
11.7. K návrhu bližších ochranných podmínek: Bližší ochranné podmínky PR jsou navrženy v souladu s ustanovením § 44 odst. 3 zákona a jsou nastaveny tak, aby umožnily orgánu ochrany přírody usměrňovat činnosti, které nejsou zcela ošetřeny základními ochrannými podmínkami PR a mohly by vést k nežádoucím změnám dochovaného stavu přírodního prostředí. 11.8. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: ad a. vjíždět na jízdních kolech a jiných bezmotorových dopravních prostředcích mimo stávající cesty, vjíždět motorovými a přípojnými vozidly na území přírodní rezervace mimo vyznačené a stávající cesty, s výjimkou vozidel orgánů veřejné správy, Policie České republiky, záchranných sborů, obrany státu, veterinární služby, vozidel nezbytných pro zajištění péče o zemědělské a lesní pozemky či porosty a vozidel vlastníků nebo nájemců pozemků nacházejících se na území přírodní rezervace, Při vjezdu motorovými vozidly dochází při větší frekvenci pojezdů ke změnám struktury půdy a změnám druhového složení společenstev, směrem ke společenstvům a druhům, které jsou k těmto
podmínkám tolerantní. Jedná se tedy o činnost, která může mít nepříznivý dopad na předmět ochrany PR.
ad b. zřizovat myslivecká zařízení, včetně krmelišť, vnadišť, újedišť a slanisek, chovat nebo vypouštět odchovanou zvěř Vzhledem k tomu, že biotop příznivý pro předměty ochrany je citlivý na zvýšený obsah dusíku a fosforu v půdě a při přikrmování zvěře se obsah těchto látek v půdě zvyšuje (jedná se o živiny obsažené v přikrmovacích komponentech nebo živiny obsažené v trusu zvířat, která se v místech přikrmování shromažďují), dochází přikrmováním zvěře lokálně ke zhoršování podmínek pro společenstva a druhy předmětu ochrany. Cílem tohoto opatření není vyloučení mysliveckého hospodaření z plochy přírodní rezervace, pouze jeho drobné usměrnění na místa, kde zřízení nebude mít negativní dopad na biotopy PR a předměty ochrany. ad c. provádět obnovu lučních porostů a pastvin (včetně rychloobnovy a dosevu), aplikovat na tyto plochy průmyslová i statková hnojiva, Luční porosty ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu jsou významným biotopem předmětů ochrany, plochy je třeba ošetřovat a kosit ve vhodných termínech a vhodným způsobem (viz plán péče). Na tyto plochy nelze aplikovat žádné pesticidy, biocidy či syntetická hnojiva. Vyloučeno je i např. vyvážení digestátů z bioplynových stanic, močůvky či kejdy. Jediný možný způsob přihnojování je aplikace chlévské mrvy (na základě souhlasu OOP a nikoliv na botanicky cenné podmáčené plochy). Louky a travní porosty nelze rozorávat či válcovat. Zcela nepřípustná je aplikace tzv. rychloobnovy luk (aplikace neselektivního herbicidu, rozorání a osetí kulturními travinami). ad d. provádět vědeckou a výzkumnou činnost. Souhlas orgánu ochrany je považován zejména z důvodu možné regulace a koordinace výzkumných činností, tak, aby nedocházelo ke zvýšenému tlaku na biotop nebo předměty ochrany. Zároveň umožňuje zachovat požadovaný průběh výzkumu a zabránit ovlivnění výsledků (nebo zničení pokusných ploch) například prováděním údržby chráněného území.
11.9. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PR a OP PR je vedena převážně po hranicích stávajících parcel katastru nemovitostí nebo po výrazných terénních útvarech. Zároveň je tato hranice zpravidla dobře zřetelná i v terénu, jako hranice různých druhů pozemků. Hranice byla navržena tak, aby všechny významné fenomény předmětu ochrany byly v území zahrnuty. Pro hranici PR bude vypracován záznam podrobného měření změn. 11.10. K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PR je navrhováno vyhlášení OP PR. OP PR je navrženo jako samostatný polygon.
Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PR KRALOVICKÉ LOUKY a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice navrhované PR a jejího ochranného pásma do katastrální mapy
Příloha číslo 1:
Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel
přírodní rezervace číslo listu nebo vlastnictví ochranné pásmo OP 148
celková výměra (m2)
výměra v PR/OP (m2)*
2003
2003
lesní pozemek
2237
2237
356
trvalý travní porost
13439
13439
OP
356
ostatní plocha
137
137
133
OP
356
orná půda
6449
6449
134
OP
356
ostatní plocha
neplodná půda
169
169
Kralovice
139
OP
148
ostatní plocha
neplodná půda
288
288
Kralovice
141
OP
148
ostatní plocha
neplodná půda
101
101
Kralovice
158
PR
52
lesní pozemek
1003
213
Kralovice
166
PR
137
ostatní plocha
neplodná půda
5909
5909
Kralovice
404
PR
154
ostatní plocha
neplodná půda
8478
8478
Kralovice
405
OP
154
ostatní plocha
neplodná půda
270
270
Kralovice
408
PR
52
ostatní plocha
neplodná půda
11139
11139
Kralovice
409
PR
137
ostatní plocha
neplodná půda
19890
19890
Kralovice
411
PR
589
ostatní plocha
neplodná půda
9099
9099
Kralovice
412
PR
194
trvalý travní porost
11876
11876
1173
1173
2320
395
2320
766
9081
9081
318
318
katastrální území
číslo parcely
Kralovice
92
Kralovice
126
OP
148
Kralovice
127
OP
Kralovice
128
Kralovice Kralovice
druh pozemku
způsob využití pozemku
ostatní plocha
neplodná půda
neplodná půda
ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace
Kralovice
527
OP
10001
ostatní plocha
Kralovice
112/2
PR
není na LV
ostatní plocha
Kralovice
112/2
OP
není na LV
ostatní plocha
Kralovice
131/1
OP
356
trvalý travní porost
Kralovice
131/2
OP
240
ostatní plocha
Kralovice
131/4
OP
356
trvalý travní porost
1066
1066
Kralovice
132/1
OP
356
ostatní plocha
neplodná půda
140
140
Kralovice
132/2
OP
356
ostatní plocha
neplodná půda
212
212
Kralovice
138/1
OP
148
ostatní plocha
neplodná půda
698
698
Kralovice
138/2
OP
148
trvalý travní porost
3901
3901
Kralovice
143/1
OP
148
ostatní plocha
neplodná půda
2800
2134
Kralovice
143/2
OP
148
ostatní plocha
neplodná půda
612
612
Kralovice
146/1
OP
148
trvalý travní porost
1510
1510
Kralovice
146/2
OP
148
trvalý travní porost
5976
5976
Kralovice
146/3
OP
148
trvalý travní porost
2632
118
Kralovice
146/4
OP
148
trvalý travní porost
2060
2060
Kralovice
146/5
OP
148
trvalý travní porost
934
934
Kralovice
146/6
OP
148
ostatní plocha
neplodná půda
2527
2527
Kralovice
151/1
OP
150
ostatní plocha
neplodná půda
1254
1254
Kralovice
151/1
OP
150
ostatní plocha
neplodná půda
1254
339
Kralovice
151/2
OP
150
ostatní plocha
neplodná půda
312
312
Kralovice
151/2
OP
150
ostatní plocha
neplodná půda
312
312
ostatní komunikace
Kralovice
154/1
PR
150
ostatní plocha
neplodná půda
6209
6209
Kralovice
154/1
PR
150
ostatní plocha
neplodná půda
6209
6209
Kralovice
154/2
PR
150
ostatní plocha
neplodná půda
2060
2060
Kralovice
154/2
PR
150
ostatní plocha
neplodná půda
2060
2060
Kralovice
159/1
PR
52
ostatní plocha
neplodná půda
6415
6415
Kralovice
159/2
PR
52
lesní pozemek
1385
474
* poměrná část vypočtena v programu ArcGIS
µ¿¬ò&ò Õ®¿´±ª·½» êéîêíé
° 3´±¸¿ í¾æ Æ?µ®»- ÐÎ ¼± µ¿¬¿-¬®?´²3 ³¿°§ ó ´·-¬æ ï
navržená hranice navržené OP
ïæï ëðð
Ó¿°±ª# °±¼µ´¿¼æ µ¿¬¿-¬®?´²3 ³¿°§ w
FÆÕ
µ¿¬ò&ò Õ®¿´±ª·½» êéîêíé
° 3´±¸¿ í¾æ Æ?µ®»- ÐÎ ¼± µ¿¬¿-¬®?´²3 ³¿°§ ó ´·-¬æ î
navržená hranice navržené OP
ïæï ëðð
Ó¿°±ª# °±¼µ´¿¼æ µ¿¬¿-¬®?´²3 ³¿°§ w
FÆÕ
µ¿¬ò&ò Õ®¿´±ª·½» êéîêíé
° 3´±¸¿ í¾æ Æ?µ®»- ÐÎ ¼± µ¿¬¿-¬®?´²3 ³¿°§ ó ´·-¬æ í
navržená hranice navržené OP
ïæï ëðð
Ó¿°±ª# °±¼µ´¿¼æ µ¿¬¿-¬®?´²3 ³¿°§ w
FÆÕ
µ¿¬ò&ò Õ®¿´±ª·½» êéîêíé
° 3´±¸¿ í¾æ Æ?µ®»- ÐÎ ¼± µ¿¬¿-¬®?´²3 ³¿°§ ó ´·-¬æ ì
navržená hranice navržené OP
ïæï ëðð
Ó¿°±ª# °±¼µ´¿¼æ µ¿¬¿-¬®?´²3 ³¿°§ w
FÆÕ
