návrh kolekce nádobí se specializací pro nevidomé

Bakalářská práce Kristián / návrh kolekce nádobí se specializací pro nevidomé Hana Křížková Ateliér Fišer, vedoucí bakalářské práce prof.akad.arch. Jan Fišer Ústav průmyslového designu / FA ČVUT 6. semestr / 2016

 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury   

 

Autor:……………………………………………………………………………………………………………………………………….   Akademický rok / semestr:……………………………………………………………………………………………………….    Ústav číslo / název:…………………………………………………………………………………………………………………..                              Téma bakalářské práce ‐ český název:    …………………………………………………………………………………………………………………………………………………    Téma bakalářské práce ‐ anglický název:     ………………..……………………………………………………………………………………………………………………………….  

Jazyk práce:………………………………………………………………………………………………………………………………    

Vedoucí práce:       …………………………………………………………………………………………………………………….   Oponent práce:   …………………………………………………………………………………………………………………….    Klíčová slova  (česká): 

 

Anotace  (česká): 

 

Anotace  (anglická): 

 

Prohlášení autora  Prohlašuji,  že  jsem  předloženou  bakalářskou  práci  vypracoval  samostatně  a  že  jsem  uvedl  veškeré  použité  informační  zdroje  v souladu  s  „Metodickým  pokynem  o  etické  přípravě  vysokoškolských  závěrečných prací.“     V Praze dne                                                                                      Podpis autora bakalářské práce    Tento dokument je nedílnou, povinnou součástí bakalářské práce i portfolia (titulní list) 

Poděkování

Ráda bych poděkovala panu prof. ak. arch. Janu Fišerovi a paní MgA. Henrietě Nezpěvákové za vedení a konzultace mé práce. Dále bych velice ráda poděkovala všem se zrakovým postižením, kteří mi ochotně poskytli cenné rady, konzultace a  jejich pohled na věc. V  prvé řadě panu Ing. Františku Brašnovi z organizace SONS, který mne utvrdil v tématu a byl vždy vstřícný při konzultacích i případných hledání řešení a pomohl mi i s barevnou variantou setu. Dále bych ráda poděkovala za konzultace a názory i panu Mgr. Viktoru Dudrovi, řediteli SONS PhDr. Josefu Cerhovi a Petru Maškovi, všem z organizace SONS. Můj velký dík dále patří Cecílii Novotné, která byla ochotná mi přiblížit a  ukázat problémy, s kterými se potýká v praxi a byla mi vždy velkou rádkyní a testovacím objektem. Také za vřelé názory Rachel Skleničkové a průvodcům z Neviditelné výstavy, paní Michaele Kováčové a panu Lukáši Valerovi. Nakonec bych chtěla poděkovat všem, kteří mě za dobu studia a  tvorby bakalářské práce podporovali a Šárce Horákové za pořízení fotografií.

1

obsah

Úvod Rešerše Formulace vize Prověřování variant Syntéza - výsledný návrh Závěr Zdroje

Úvod

Tématem mé bakalářské práce je kolekce nádobí se specializací pro nevidomé. Toto téma jsem si vybrala hlavně z důvodu, že mi je bližší navrhovat spíše předměty menšího formátu, které nejsou závislé na elektronice. Spolu s tím mne láká představa, že by navrhnutý předmět mohl někomu přímo usnadnit život či mu ho udělá komfortnější. Ke skloubení těchto dvou myšlenek ve výsledné téma jsem došla po konzultaci s  panem Brašnou, který pracuje v organizaci SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých v ČR). Hlavními nástrahami pro nevidomé jsou vratké a  příliš lehké nádoby, kde hrozí větší riziko převrhnutí či přílišné posouvání po desce stolu při pouhém zavadění o  ně. Nevhodné jsou také talíře, u kterých okraje nejsou dostatečně vysoké, aby zamezily vypadnutí jídla ven. Zjišťování hladiny tekutiny se řeší tzv. hladinkami, které ale potřebují baterii. U většiny příborů je také problém, že není rozlišená spodní a horní část, tudíž nevidomý nemůže lehce určit, zda například u nože drží nástroj čepelí dolů či ne. Mým hlavním záměrem je tedy navrhnout takový set, který nebude budit dojem odlišnosti, ale zároveň se bude snažit maximálně vyjít vstříc potřebám nevidomých a předejít úskalím, s kterými se skupina takto handicapovaných lidí při stravování potýká. Tato kolekce by měla za pomocí jemných detailů a drobných odlišností docílit funkčnosti pro konkrétní skupinu lidí, avšak na první pohled by měla působit tak, aby si ji rád pořídil i člověk, který nemá se zrakem potíže. Ráda bych se držela jednoduchých tvarů, nejen z důvodu intuitivního a snadného zacházení, ale také, aby kolekce pořád působila svěže a svým způsobem elegantně. Cílem celé práce je tedy vytvořit co nejstabilnější kolekci, která se bude snažit vyřešit problémy popsané výše a zohlednit co největší spektrum úrovně zrakového postižení. U každého předmětu by mělo být už při prvním dotyku patrné, k čemu je určen. Ráda bych se pokusila neupínat pouze na klasický porcelán, typický pro výrobu nádobí, ale zkusila využít i vhodné vlastnosti jiného materiálu, konkrétně betonu. Za jeho výhodu považuji hlavně váhu a jistou formu surovosti.

1

Rešerše

Má rešerše se kromě hledání již vzniklých produktů skládala hlavně ze snahy se blíže seznámit s tím, jak se nevidomí stravují, co je při přípravě jídel a konzumaci nejzáludnější a jaké pomůcky k zjednodušení těchto procesů se dají běžně sehnat. Nejdůležitější částí shromažďování informací byly konzultace se zrakově postiženými, díky kterým jsem získala určitý přehled jak o nejčastějších nástrahách, tak i o individuálních problémech, z čehož jsem pak mohla vycházet při navrhování. Ostatně, část mé rešerše je věnovaná tomu, kdo to nevidomý vlastně je. Vzhledem k tomu, že jsem měla na začátku navrhování poněkud zkreslenou představu o tom, jaké osoby se takto označují, raději to zmíním i  zde. Až zpěWtně zjišťuji, že - abych byla korektní a přesná – měla jsem téma své práce pojmenovat jako Kolekce nádobí se specializací pro zrakově postižené. Nevidomých je asi 10% z celkové skupiny osob zrakově postižených. Dále jsem se podívala alespoň na některé projekty, které v dnešní době vznikají s tendencí přiblížit lidem bez zrakového postižení život nevidomého. V běžném životě získáváme asi 80% informací z okolního světa zrakem, proto je velmi důležité, aby byl tento vjem zrakově postižených dostatečně kompenzován.

2

Pohled do světa osob se zrakovým postižením Pojem nevidomý/zrakově postižený

[1, 2]

V kůži nevidomého V dnešní době nacházíme stále více projektů a akcí, které se nám snaží připodobnit svět nevidomých a my si zde můžeme zakusit vnímání se zrakovým postižením na vlastní kůži. Jednou z  takových akcí je Slepá ochutnávka. Hlavním „tahákem“ této akce je poukázat na to, jak moc vnímáme jídlo očima a jaký je rozdíl ochutnávat ho bez zrakového vjemu. To, že se lidé zkusí poslepu zorientovat ve svém prostoru, určeném k servírování jídla, je sice velice přínosné, ale při této události poněkud druhořadé. V Praze je dobrou ukázkou světa nevidomých Neviditelná výstava. Malou skupinku lidí během hodiny slepý průvodce provede různými prostředími od pocitu rušné ulice, přes rozvržení kuchyňské linky a výstavu umění, aby byla exkurze zakončena právě v neviditelné kavárně. Tam si každý host může na vlastní kůži okusit, jaké to je, snažit se najíst a napít bez použití zraku, na který jsme tak fixovaní. Člověku se najednou ukáže, jak těžké je docílit toho, aby jídlo nevypadlo z talíře, či nahmatat svou sklenku bez převrhnutí.

[3]

Za osobu se zrakovým postižením je považován jedinec, který má i po korekci vady (chirurgické, optické, medikamentózní) stále narušeno zrakové vnímání tak, že mu činí potíže v běžném životě. K určení závažnosti zrakového postižení slouží definování podle tzv. Snellenova zlomku z Snellenovy tabulky. Tento zlomek porovnává vzdálenost vyšetřovaného jedince od tabulky a jedince s průměrným zrakem. Podíl se vztahuje k řádku, který je pacient ještě schopen přečíst. Například zlomek 1/10 znamená, že byl pacient schopen přečíst řádek z jednoho metru, zatímco člověk bez zrakové vady ho byl schopen přečíst z deseti metrů. Nejčastějším rozdělením je stupeň narušení zrakového vnímání, a to na: • osoby nevidomé • osoby slabozraké • osoby se zbytky zraku • osoby s poruchami binokulárního vidění Nejtěžším stupněm zrakového postižení je tedy nevidomost, neboli slepota. Nevidomost je rozdělována na praktickou, skutečnou a  plnou. Velmi zjednodušeně řečeno má jedinec s praktickou nevidomostí ještě nějaké zrakové vjemy, například zachován světlocit, omezené zorné pole do 5° kolem centrální fixace a podobně. Podle WHO (Světová zdravotní organizace) je slovem nevidomý označována osoba, jejíž ostrost zraku se pohybuje od maxima 3/60 (počítání prstů na 3 metry) po stav, kdy jedinec nevnímá světlo. U  slabozrakých osob dochází k  deformaci zrakových představ, problémům s  orientací či sníženému rozpoznávání barevného spektra. Například silně slabozrací lidé potřebují nádobí, které je rozděleno na dvě kontrastně barevné části - nejčastěji bílou (výchozí, jakousi „přírodní“ barvu materiálu) a  černou. Díky tomu je člověk schopen lépe registrovat jak okraje nádobí, tak například rostoucí hladinu nalévaného nápoje a může využívat nádobí při pokrmech a nápojích rozličných barev. Prodejna Tyfloservisu (pomůcky pro zrakově postižené) nabízí dvoubarevné keramické hrnky a talíře (vlevo nahoře). Celkově sortiment prodejny tvoří hlavně zboží, které nebylo navrhnuto speciálně pro zrakově postižené, pouze se v praxi nejvíce osvědčilo. Důležitým aspektem při výběru nádobí i pomůcek je cena produktu.

[4]

3

vlevo nahoře

Umělec Masahiro Mori (Fancy cups, rok vzniku 1969) se ve své tvorbě zaměřoval hlavně na porcelánové nápojové série. Vytvářel převážně hrnky zajímavé po hmatu. Proto se mi velmi líbí jeho práce, kde si hraje s jednoduchými, čistými motivy. vpravo dole

[5]

Autor Máté Kovács (rok vzniku 2015) se zabýval problematikou zrakově postižených velmi zajímavým způsobem. Kombinací bílého porcelánu a silikonových nandavacích kroužků docílil kontrastů a rozpoznávání tvarů. Černé kroužky, kromě toho, že tvoří i určité rysky, usnadňují úchop. Zaměřil se na osoby s 10% zbytky zraku, jak dokládá na obrázcích. Úskalí bych viděla pouze v tom, že vnitřní tvar zůstává bez kontrastů a může tak dojít k splynutí hladiny. Případně mytí se silikonovými kroužky může být obtížnější, pokud je úmyslem při každém oplachování silikon sundavat, pak i náročnější.

[6]

[7, 8, 9]

4

Velmi častým prvkem při navrhování pro nevidomé je podložka (tác), která ukotvuje jednotlivé předměty a pomáhá definovat jídelní prostor. Toho se většinou dosahuje buď pomocí přepážkami oddělených sektorů nebo použitím magnetů, popřípadě obojím dohromady.

nahoře

Nádobí od Matthewa Dawbera (rok vzniku 2011) se snaží pohyb u stolu co nejvíce minimalizovat. Dno talíře a misky, které jsou spojené v jeden kus, lze prosvítit, aby jídlo tvořilo co největší kontrast. Otázkou je praktičnost spojení těchto dvou kusů nádobí v jeden. Příbory působí poněkud robustním dojmem. vlevo dole

[10]

Projekt Totu od ONiONA Studia z Barcelony se zaměřuje na nevidomé ve stáří. Základem je právě magnetické podložka, která jasně definuje místo, kam jednotlivé kusy nádobí patří. Dbá se zde i na snažší úchop nádobí. vpravo dole

Design Thaiwanky JC Yeh se opět opírá o magnetický tác, do kterého pasují další komponenty. Zrakově postiženým lidem má pomoci vyrobit si vlastní jídelní rozvržení, které poté s touto podložkou mohou zachovávat kdekoli.

[11]

[12]

5

vlevo nahoře

Inteligentní hrnek značky Braun od autorů Sang-hoon Lee and Yong-bum Lim nabízí zvukovou signalizaci pro tři úrovně hladiny. Je ovládán stiskem požadovaného množství vlnek na uchu. Klasickému problému se tento návrh ovšem nevyhnul - opět je to předmět, pro který je potřeba baterie, což je poněkud obtěžující a nevidomí příliš takové předměty nevyhledávají. vpravo nahoře

[18]

Druhým předmětem, který se nabízí na internetovém obchodě je ochranný límeček, který se nasadí na talíř. Tato neestetická záležitost dobře plní svůj účel, je snadné ji použít, pouhým nacvaknutím jí připevníte na talíř. Myslím, že tento problém se dá vyřešit jinými způsoby, než je nandavací plastový půlkruh. dole Odměrky jsou buď řešeny schody a nebo přídavným nástavcem s Braillovým písmem. Kvalitní sadu silikonových odměrek Sento cookware nacházíme vpravo dole.

[17]

[19, 20]

6

[21]

Český design vlevo

Diplomní práce Zlatomíry Cirhanové na FA ČVUT z  loňského roku se zaměřuje na osoby hluchoslepé. Tato hmatová pomůcka pracuje s vibracemi, které jsou jednou z hlavních metod komunikace takto handicapovaných osob. Dřevěná pomůcka nejen že plní svůj účel, ale také dosahuje estetických kvalit. dole

V roce 2005 vznikl projekt Design do tmy, který vedla PhDr. Lenka Žižková. Do projektu se zapojily české umělecké vysoké školy, ale také firmy jako ETA nebo Electrolux. V rámci Designu do tmy vzniklo několik návrhů nádobí. Jedním jsou talíře Žbluňk (vlevo) od Evy Navrátilové z  FaVU VUT, která pomocí tvaru useknutého kruhu docílila lepší orientace a snadného úchopu. Další ukázkou jsou jídelní talíře a misky od Simony Gleissnerové z VŠUP (uprostřed). Kromě vyšších okrajů zde autorka také pracuje s jednoduchým barevným a hmatovým kontrastem, přitom nádobí již nepůsobí nijak odlišně. Poslední zníměnou autorkou je Zita Brožková Čepková (vpravo), která ve své diplomové práci zohledňuje jak barevnou, tak hmatovou stránku předmětu v mnohakusovém servisu.

[13]

[14, 15, 16]

7

Materiál

Jako nejvhodnější materiál se jeví porcelán. Ten je pro svou kvalitu, čistý a  hladký povrch a  hygieničnost nejvyhledávanějším materiálem pro kuchyňské nádobí. Kromě přírodního bílého vzhledu se dá dobře barvit. Ale pokud vezmeme v úvahu zásadní požadWavek tohoto návrhu, tedy určitou robusnost a potřebnou tíhu, mohl by těmto účelům dobře posloužit beton, který se dostává do popředí i v oblasti kuchyně.

vlevo

Ann Christin Elpelt inspirace jednoduchými geometrickými tvary a světly velkoměsta barevnými pruhy na jinak surově vyhlížejícím betonu autorka lehce docílila přívětivého a hravého vzhledu vpravo

Vido Nori kolekce silně geometrického betonového nádobí plní spíše dekorativní účel a je zajímavá pro servírování, vzhledem k atypickému tvaru a odstupňování by pro nevidomé byla spíše nevhodná [22]

[23, 24]

dole

Servisy zhotovené z  karlovarského porcelánu jsou vyráběny a  distribuovány pod značkou Dům porcelánu. Glazovaný porcelán pro svou lesklou bílou barvu působí velmi čistě a elegantně. Sada vpravo je inzerovaná jako „nejprodávanější“, jak je ale patrné, například talíř je pro nevidomé vcelku nevhodný. Kromě toho, že každý předmět zde vychází z oválného tvaru a už tím dochází k horší orientaci na servirovací ploše, okraje talíře jsou zdvihnuty jen mírně a  neudávají jasnou hranici, která by jídlo držela ve vymezeném prostoru.

[25]

8

[26]

Formulace vize

Jak jsem se zmínila již v úvodu, nechtěla jsem se vydat cestou přímého upozorňování na funkčnost a odlišnost, proto jsem velkou část času bádala nad tím, co by vlastně mělo být hlavním cílem mé práce. Pomocí rešerše jsem si udělala hrubý obrázek toho, jak má cílová skupina v kuchyni pracuje, k tomu mi pomohla také prohlídka Tyfloservisu a tyfloprodejny v Praze. Mou hlavní ideou vlastně bylo docílit toho, aby případně v běžné prodejně nevidomí sáhli po tomto setu místo nějakého jiného, stejně jako by si ho „nevědomky“ vybral někdo, kdo nemá se zrakem problém. Ze svých osobních zkušeností musím říct, že máme o tom, s čím mají osoby se zrakovým postižením problém a s čím si naopak hravě poradí, dosti zkreslené představy. Mnohdy jsem narazila na to, že jsem se snažila řešit či ulehčovat něco, co se ukázalo jako nepodnětné a zbytečné a co nevidomým nečinilo potíže. Celý proces provázelo to, co jsem slyšela i od samotných nevidomých – každý nevidomý je úplně jiný, míra postižení zraku se velmi liší a  těžko bychom našli dvě osoby, které budou mít postižení identické, tudíž se dají obtížně vyvozovat nějaké celoplošné průměry a závěry. Člověk od člověka se tedy liší to, s čím má dotyčný největší problémy. Pro někoho je největší výzvou nalití a přenesení polévky, pro druhého zas nakrájení masa na talíři či odměřování tekutin, zkrátka vytyčení jediného do očí bijícího problému moc nepřipadalo v úvahu. Také svět těch, kteří se nevidomí narodí, je poněkud rozdílný od toho, ve kterém se ocitnou ti, kteří oslepnou až během života a mají tedy v paměti i zrakový vjem. Zároveň je pro ně začlenění zpět do běžného života daleko obtížnější, protože se musí naučit fungovat prakticky odznova.

Vzhledem k tomu, že jsem si z rešerše odnesla ideu dvou materiálů, začala jsem pracovat na jejich propojení. Poté, co jsem zjistila, že beton není vhodný k přímému styku s potravinami, přemýšlela jsem nad betonovými podtácky, do kterých by se zapasovala porcelánová vložka právě z důvodu oné hygieničnosti a snadné omyvatelnosti. Když jsem ale provedla důkladnější průzkum, bylo mi sděleno, že se nevidomým zdá taková věc zbytečná. Proto jsem sice z této myšlenky vycházela, ale trochu ji pozměnila. V  první fázi jsem si specifikovala, jakého nádobí se má práce bude týkat, avšak i  to jsem v průběhu navrhování pozměnila, když jsem zjistila, že se na trhu vyskytuje již příliš vyhovujících variant. Například odměrný hrnek provázel dlouhý proces vyvíjení tvaru, aby seděl objemově a  nebyl překombinovaný. Stejně tak ucho prošlo řadou variant, které jsem si ověřovala tvorbou modelů z claye, abych docílila co nejlepší ergonomie a nepodléhala zkreslení měřítka z 3D počítačového navrhování. Poslední fází bylo zkonkrétnění barevné varianty, aby byla opravdu funkční.

9

Prověřování variant

Při navrhování jsem se snažila si co nejvíce tvarů vytvořit v modelech, už jen z důvodů snažších a názornějších konzultací s cílovou skupinou.

10

Barevných variant vzniklo několik hlavně u talíře, z jehož barevnosti vzešel následně vzhled celého setu. Pro modelování uch jsem využívala nejvíce průmyslovou plastelínu, která umožňovala tvořit malé tvary bez deformací.

11

Výsledný návrh

Výsledná práce se skládá ze čtyř prvků. Jedná se o talíř, hrnek, prstenec pod hrnek a zátěž na skleničku od vína, kdy všechny tyto části jsou vzhledově propojeny. Po uvážení jsem dospěla k názoru, že bude lepší zkusit se zaměřit konkrétně na úkony, které činí problémy nejčastěji a  nesnažit se navrhnout jakýsi univerzálně praktický servis. A to hlavně z důvodu, že se mi nedařilo specifický rys usnadnění nevidomým do návrhů zakomponovat. Proto jsem se každý kus snažila udělat praktický, s drobnou úpravou proti běžnému výběru. Set se snaží zohlednit kromě nevidomých i slabozraké, proto je primárně navrhnut v barevné variantě, jež mu dodává živější nádech.

12

Mělký talíř

Mělký talíř je jedna z nejpodstatnějších součástí kuchyňského vybavení, proto byla volba tohoto kusu jasná od začátku. Již při první návštěvě SONS jsme se dobrali k tomu, že občas bývá problém s vypadáváním či vybryndáním pokrmu. Vycházela jsem z tvaru klasického talíře, který je mi nejsympatičtější. Základní vnitřní tvar jsem upravila jen minimálně. Připadá mi nadmíru funkční, když část, určená pro naložení jídla nezabírá celou plochu talíře a lze ho lehce držet za prapor, na kterém by se jídlo mělo vyskytovat minimálně. Lem talíře se v tomto případě stáčí do svislého směru, aby tvořil pomyslnou druhou bariéru, jeho výška činí přibližně 6 mm. Tato změna ovlivnila i vnější křivku talíře, která je pro zachování tvarové jednoduchosti stále tvořena pouze dvěma zlomy stejně jako křivka vnitřní. Splynutí nožky talíře se zbytkem vnější linky zajišťuje více materiálu a tím i lepší stabilitu. Průměr talíře je klasických 260 mm. Vycházela jsem i z výzkumů, že lidé jí čím dál větší porce právě kvůli tomu, že se stále zvětšuje průměr talíře. Výsledný talíř měří 30 mm na výšku, což ale není vůbec na škodu, protože se dá lehce stohovat a mezi talíři nevznikají přílišné mezery. Talíř se díky zvýšeného okraji také příjemně drží.

13

Hrnek s  prstencem

Hrnek je neodmyslitelnou součástí základního vybavení kuchyně a lze ho užít pro několik činností. Je použitelný jak na teplé i studené nápoje, tak například na polévku či jako odměrka k jednoduchým receptům. A právě z tohoto úsudku jsem vycházela při navrhování hrnku. Odměrné nádoby, které se nabízí, zmiňuji v rešerši. Mají buď jakési schody po straně nebo přidanou rysku s Braillovým písmem. Často si obyčejnou odměrku lidé se zrakovým postižením přetvoří k  obrazu svému podle vlastních potřeb. Chtěla jsem zachovat obě funkce hrnku, vytvořit kompromis mezi odměřováním a obyčejným hrnkem ke konzumaci tekutin. Tento hrnek je určen k rychlému odměřování menšího množství tekutin pro domácí použití. Nesnaží se nahradit klasické odměrné nádoby, které pojmou daleko větší objem. Naopak tím, že má hrnek objem pouze 300 ml, lze přesněji odměřovat menší množství, neboť na menším průměru se rychleji poznají výškové skoky. Jednotlivé schody tvoří rysky po 100 ml, celkový objem je 300 ml, poslední ryska končí 15 mm pod okrajem hrnku, aby nedocházelo k nechtěnému vylévání tekutiny. Po rozhovoru a ozkoušení s mou nevidomou konzultantkou, vyšlo odstupňování schodů do šířky o 2,5mm na každé straně. Schody jsou rovné, pouze spodní díl je zakulacený, aby více ladil s talířem. Ucho bylo ozkoušené na několika modelech z claye, jako nejvhodnější se ukázalo zaoblené ucho, které nejlépe splňuje ergonomické požadavky a přitom ladí s celkovým vzhledem hrnku. Součástí hrnku je i betonový prstenec, do něhož hrnek zapadne a který zabraňuje převrhnutí jak při pití, tak hlavně při odměřování. Tento předmět by měl pomoci především těm, kteří o svůj zrak přichází během života. Horní okraj je směrem ke středu zkosený a dolní schod má napomáhat snadnému úchopu.

14

Těžítko na vinnou sklenku

Při hovorech s  nevidomými nejčastěji jako problém padalo téma rozbíjení a  převrhování sklenic na víno. Dlouhou tenkou stopku dostatečně nekompenzuje plochá kruhová základna. Proto jsem se rozhodla vyrobit univerzální pomůcku, zátěž, do které sklenice zapluje jako do přístavu. Při letmém zavadění o sklenici nebo při jejím nahmatávání a hledání v prostoru, zůstane pevně stát na svém místě, neboť celá její základna zůstane zakryta. Jako finální vhodný materiál jsem zvolila beton díky jeho váze a  schopnosti zatížit sklenici, ale i  díky estetickým kvalitám. Tvarově je předmět co nejjednodušší, avšak dostatečně návodný, aby dokázal člověku ukázat cestu, kudy sklenku vsunout. Výsledný materiál, tedy beton, zajišťuje dostatečnou protiváhu, případně ho lze ještě ztížit kovovými kuličkami, a přitom dovoluje snadnou manipulaci s předmětem. Chtěla jsem docílit toho, aby tuto jednoduchou pomůcku bylo možné nosit s sebou kamkoli. Je navržena co nejuniverzálněji, pro nejširší průměr základny 80mm, což je dle mého průzkumu nejvyšší běžný průměr sklenic na víno i sekt.

15

Barevné řešení

V průběhu navrhování předmětů jsem se často setkávala s otázkou, proč je kolekce nádobí pro nevidomé barevná. Nevidomí mají barvy rádi, chápou jejich význam, svým způsobem je vnímají a nechtějí žít v nějakém černobílém sterilním světě. Některými nevidomými mi bylo dokonce zdůrazňováno, ať nádobí udělám barevné, aby bylo veselé. Ale druhý důvod, který určoval směr barevnosti a označila bych ho za hlavní, je ten, že jsem se ve svém návrhu snažila zohlednit i osoby slabozraké. I tuto skupinu lze těžko specifikovat. Obecně ale platí, že osoby slabozraké jsou schopné rozpoznat barevný kontrast. Nejlepším kontrastem je samozřejmě kombinace černé a bílé. Z tohoto důvodu je porcelán dekorován černými obvodovými pruhy, které napomáhají orientaci. U talíře pruhy značí svislé plochy a definují, kde nejhlubší část talíře přechází v plochý okraj, tzv. prapor, a také celkový okraj talíře. U hrnku jsou obkročně rozlišeny jednotlivé odměřovací pruhy. Ty jsou pro účely snažší čitelnosti umístěny i zevnitř hrnku ve stejném pořadí jako vně. Černobílá kombinace je pro rozjasnění doplněna barevnými půlkruhy. Nejadekvátnější doplňkovou barvou je žlutá, která spolu s černou tvoří hned po bílé nejsilnější kontrast a dodává setu jakýsi hmyzí vzhled. Barevné značení betonů se odráží od doplňkové barvy nádobí. Definovat kontrast k barvě betonu není tak přímočaré jako u porcelánu. Byly proto zvoleny syté barvy, kterými je u prstence na hrnek rozlišena zkosená vnitřní část. O nejlepším kontrastním provedení jsem se radila s panem Brašnou.

16

Materiál a technologie

Výroba modelu V rešerši jsem si vytyčila za cíl propojit dva naprosto odlišné materiály – porcelán a beton - a zužitkovat jejich nejlepší vlastnosti. Bílý, křehký porcelán jsem si vybrala pro jeho hygieničnost a čistotu. Tato hmota, vznikající vypálením keramického těsta tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva, se nepoužívá pro výrobu nádobí náhodou a já jsem se rozhodla nevystupovat z této zaběhlé a tisíci lety prověřené klasiky. Například u hrnku se dá dobře využít technologie výroby porcelánového střepu, který kopíruje stěnu formy a proto bez složitostí vzniknou schody jak vně, tak zevnitř nádoby. Pro větší ostrost zubů mi bylo doporučeno použít takovou formu, jejíž součástí bude i vnitřní kopyto. Přesto by měly být schody zřetelné i bez použití vnitřní formy. Vzhledem k tomu, že má práce není zaměřena jen na tvarování porcelánové hmoty, nepouštěla jsem se do časově náročného procesu výroby kusů z reálného materiálu, s kterým nemám předchozí zkušenost. Dala jsem raději přednost osahání si práce s betonem, pro který nejsou na výrobu tak specifické podmínky a navíc ho lze hůře simulovat jiným materiálem. Beton je kompozitní stavební materiál sestávající se z pojiva a plniva. Kompaktní pevný slepenec vzniká přidáním vody a  poměrně dlouhou dobou vytvrzování, za kterou získává své vlastnosti. Nejčastějším typem betonu je směs cementu (pojivo) a kameniva (plnivo). Beton se během tvorby modelů ukázal jako poněkud překvapivý materiál, u kterého pro neodborníka nikdy není jistý výsledek ani při zachování stejné směsi i postupu. Každopádně ho vidím jako perspektivní materiál, z kterého se stal vyhledávaný materiál jak pro svou pevnost a odolnost, tak pro zajímavý surový přírodní vzhled.

Pro betonovou část na skleničku od vína jsem si vytvořila přesný model z HPS desky, který sloužil k odlití lukoprenové formy. Lukoprenová forma je na opakované vylévání nejvhodnější, neboť z ní lze jednoduše vyndat drobné zapuštěné tvary a je velice přesná. Po vytvoření formy jsem začala s testováním betonových směsí. První byla již předpřipravená směs Spravbeton. Tato nestékavá směs, používaná na svislé úpravy, je schopná vytvořit pevnou hmotu od tloušťky 5 mm. Poté jsem se snažila vytvořit si směs z portlandského cementu a jemnozrnného křemičitého písku. Mnoha pokusy jsem testovala pouze vhodné množství přidané vody. Beton ale neměl požadovanou pevnost, proto jsem se ho rozhodla vyztužit netkanou textilií, respektive skelnými vlákny. Stejně tak se ukázalo, že beton nemá takovou hmotnost, s jakou jsem počítala – mokrá hlína, ze které jsem vytvářela první prototypy, byla těžší. Tudíž jsem ho některých modelů zvolila pro navýšení hmotnosti olověné kuličky. Hmotnostní problém by se dal také vyřešit navýšením vrchní plochy, avšak mým cílem byl co nejméně robustní a rozměrný předmět a myslím, že v poměru výkonu a váhy je toto nejvhodnějším řešením. Pro druhý betonový předmět – prstenec na hrnek – byl postup obdobný. Jako model pro zaformování sloužil vysoustružený prstenec z  kovu, který pro svůj lesklý a  hladký povrch nepotřeboval již žádné úpravy. Talíře pro model jsou vytočené ze sádry. Barevný hrnek je vytištěn na sádrové 3D tiskárně a bílý hrnek je z keramické hmoty, která je velmi podobná porcelánu. Tento hrnek spíše slouží jako materiálový pokus, protože neodpovídá měřítku 1:1.

17

Výroba modelu

18

Technická dokumentace Mělký talíř

32.4

260.

R8.0

R10.

146.

R130.0

R73.

19

Hrnek

19.4

90.4

R0.5 R1.5

94.3

2.5

30.8

0 5.

23.4

20.7

3.5

62.3 122.3

R45.9 R42.4 R39.9

13.0

R37.4

20

Prstenec k hrnku 106.0

8.1

94.0

10.0

22.0

6.0

6.0 7.0

80.0 94.0

R53.0 R47.0 R40.0

21

Těžítko na vinnou sklenku

94

100

12

18

6

26

64

7

R50

R13

7

R3 R14

R8

22

závěr

Jak jsem již zmínila, práci jsem nejvíce vděčná za to, že jsem se skrze ní více seznámila se světem nevidomých a alespoň lehce se v něm začala orientovat. Samotné pátrání po problémech, s kterými se nevidomí potkávají, beru jako velký osobní přínos celé práce. Téma jsem si vybrala s tím, že bych se ráda pokusila usnadnit stravování osobám se zrakovým handicapem nenásilným způsobem. Chtěla jsem vytvořit takové předměty, které nebudou zbytečně vyčnívat a poutat na sebe pozornost a doufám, že se mi to podařilo. Myslím, že tvary nádobí se – pokud by to snad bylo třeba - hravě ztratí v atypičnosti desítek jiných druhů. Jsem ráda, že jsem upustila od původní varianty setu, který měl obsahovat talíř, hrnek a misku a vzala jednotlivé věci individuálněji a zaměřila se na jejich konkrétní funkci. Snažila jsem se navrhnout co nejpraktičtější předměty, které by zároveň nebyly překombinované. Se všemi předměty se zachází snadno a intuitivně. Při rešerši jsem došla k tomu, že zkusím propojit dva odlišné materiály – porcelán a beton a u obou se pokusím využít jejich kladných vlastností. Po všelijakých oklikách z toho vyšel set, ve kterém mají oba materiály své praktické využití. Jeden doplňuje druhý, jejich kombinace nepůsobí násilně a ještě mohou nabídnout hmatový (a pro obyčejného pozorovatele též vizuální) kontrast. Další přínos vidím také ve vyzkoušení si práce s betonem v celém procesu, od vytvoření modelu na formu, přes odlévání formy až po zkoušení poměrů namíchaných složek betonu a odlišných předpřipravených směsí a zkoumání vlastností modelů/vzorků. Celkově jsem velice ráda, že jsem se dobrala k výstupu, který nevidomí hodnotili kladně.

23

zdroje

Použitá literatura

Elektronické dokumenty - obrázky

Základy tyflopedie : předmět, cíle, techniky prostorové orientace a komunikace, autor Dita Finková, 1. vyd., Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2010

[1, 2] www.tyflopomucky.cz/ [3] http://neviditelna.cz [4] http://poloconghaile.com/blind-tasting-dublin/ [5] http://www.likecool.com/Gear/Design/Tea%20Cups%20by%20Masahiro%20Mori/Tea-Cups-by-MasahiroMori.jpg [6] https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/736x/75/0b/59/750b597052750bed03167814ac5c4a57.jpg [7, 8, 9] http://www.studentshow.com/gallery/26545633/chance-tableware-for-blind-people [10] http://www.designspotter.com/product/2011/06/Blind-Tasting.html [11] https://www.behance.net/gallery/7579945/TOTU-Tableware [12] http://www.jcyeh.com/filter/Industrial-Design/Blindware [13] http://fa.cvut.cz/Cz [14, 15, 16] http://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/design-do-tmy726 [17] http://weburbanist.com/2010/04/05/12-ingenious-gadgets-technologies-for-the-blind/ [18] http://www.rehabmart.com [19, 20] www.tyflopomucky.cz/ [21] http://www.designboom.com/weblog/images/images_2/2011/jenny/senso/senso01.jpg [22] https://www.behance.net/gallery/Diploma-project-Concrete-tableware/12961503 [23, 24] http://vidonori.com/images/product/7/gallery/6.jpg-nadobi1.jpg [25] http://www.dumporcelanu.cz/moderni-cesky-porcelanmoderni-cesky-porcelan.jpg [26] http://www.dumporcelanu.cz/bmz_cache/1/19b74da3b5aead8fe969fa3e1e52b490.image.370x370.jpg

Elektronické dokumenty - text http://www.marketingovenoviny.cz/marketing_3225/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Beton https://cs.wikipedia.org/wiki/Porcel%C3%A1n http://handicapovani.blog.cz/0905/diagnoza-nevidomost http://www.nevidomimezinami.cz/

24