Návrh čalouněného křesla

Mendelova univerzita v brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Návrh čalouněného křesla Bakalářská práce Související přílohy

Brno 2013

Lukáš Novotný

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Návrh čalouněného křesla zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................ Lukáš Novotný........................................

Tímto bych rád poděkoval svému vedoucímu práce Ing. Jaroslavu Svobodovi, Ph.D., který mne důsledně vedl při navrhování nového produktu a na každé konzultaci mi vnukl nové řešení. Velký dík patří také mému otci, který ve spolupráci s firmou Acti Bois s.r.o. vyrobil prototyp mého návrhu. Samozřejmě nesmím zapomenout na všechny své známé a příbuzné, kteří mne podporovali a podporují po celou dobu studia. Všem zmíněným patří můj velký dík.

Abstrakt Hlavním cílem a náplní této práce je navrhnout funkční, vyrobitelné a esteticky vhodné čalouněné křeslo. Při navrhování každého nového výrobku je nutné nejdříve nastudovat požadavky související s danou problematikou. Prvním úkolem je vytvoření historického přehledu v daném odvětví, následuje důkladné prostudování ergonomie, antropometrie a příbuzných věd. V případě čalounění je také vhodné věnovat pozornost problematice tohoto oboru a v neposlední řadě i bezpečnosti. Po prostudování dané problematiky bylo možné přikročit k samotnému návrhu, který probíhal od prvních skic přes vizualizace, až k výrobě prvního prototypu. Klíčová slova: Křeslo, Design, Sezení, Sedací nábytek

Abstract The aim of this thesis is to design a functional, manufacturable, and aesthetically appropriate upholstered chair. Before designing any new product requirements associated with the topic must be studied. The first task is to create a historical overview of the branch and then thorough study of ergonomics, anthropometry and related sciences. Facts about upholstery and its safety are also included. After studying this issue I have proceed from design to the first drawnings, visualization and the first prototype of my chair. Key words: Armchair, Design, Seating, Seating Furniture

Obsah 1.

Úvod ......................................................................................................................1

2.

Cíl ..........................................................................................................................2

3.

Metodika ...............................................................................................................2

4.

Křeslo napříč historií ...........................................................................................3 4.1.

Pravěk .............................................................................................................3

4.2.

Starověk ..........................................................................................................3

4.3.

Středověk ........................................................................................................3

4.4.

Novověk..........................................................................................................4

5.

Antropometrie ......................................................................................................7

6.

Ergonomie ............................................................................................................9

7.

Rozměry a tvary sedacího nábytku ................................................................... 10

8.

7.1.

Výška sezení ................................................................................................. 10

7.2.

Hloubka sedáku ............................................................................................. 10

7.3.

Šířka sedáku .................................................................................................. 10

7.4.

Sklon sedáku ................................................................................................. 10

7.5.

Sklon opěradla .............................................................................................. 11

7.6.

Tvar sedáku ................................................................................................... 11

7.7.

Tvar opěradla ................................................................................................ 11

7.8.

Područky ....................................................................................................... 11

Čalounění ............................................................................................................ 13 8.1.

Kostry čalouněného nábytku ......................................................................... 13

8.2.

Nosné kostry ................................................................................................. 13

8.3.

Kování a spojovací materiál ..........................................................................13

8.4.

Pružící materiály ........................................................................................... 14

8.5.

Tvarovací materiály....................................................................................... 14

8.6.

Vláknité materiály ......................................................................................... 16

8.7.

Pěnové materiály ........................................................................................... 17

8.8.

Kypřící materiály .......................................................................................... 17

8.9.

Pomocné a zdobné materiály ......................................................................... 18

8.10.

Potahové materiály čalouněných výrobků .................................................. 18

9.

8.11.

Živočišné materiály ................................................................................... 18

8.12.

Rostlinné materiály .................................................................................... 20

8.13.

Syntetické materiály .................................................................................. 20

8.14.

Spojování potahových materiálů ................................................................ 21

Bezpečnost ..........................................................................................................22 9.1.

Materiál......................................................................................................... 22

9.2.

Konstrukce .................................................................................................... 22

9.3.

Hořlavost ......................................................................................................22

10. Soudobé řešení problematiky............................................................................. 23 11. Průběh tvorby..................................................................................................... 29 11.1.

Inspirace .................................................................................................... 29

11.2.

Skicy inspirované předešlými návrhy ......................................................... 31

11.3.

Návrh boku křesla ...................................................................................... 32

11.4.

Návrh příčného propojení boků křesla a pružné části ................................. 37

11.5.

Řešení sedací a opěradlové části ................................................................ 37

11.6.

Volné čalouněné polštáře ...........................................................................39

11.7.

Konečná podoba křesla a rozměry.............................................................. 39

12. Konstrukční řešení ............................................................................................. 41 12.1.

Kostra křesla .............................................................................................. 41

12.2.

Volné čalounění ......................................................................................... 43

13. Výroba prototypu ............................................................................................... 45 14. Konečné řešení a barevné variace......................................................................47 15. Diskuze ................................................................................................................ 49 16. Závěr ................................................................................................................... 51 17. Seznam citované literatury ................................................................................ 52 18. Seznam obrázků ................................................................................................. 54 19. Seznam obrázků z internetu .............................................................................. 56 20. Seznam tabulek .................................................................................................. 58 21. Seznam příloh ..................................................................................................... 59

1. Úvod Ve své práci se budu věnovat sedacímu nábytku a všemu co s ním souvisí. Sezení pro člověka vždy bylo a je velice důležité. Už v pravěku si lidé sedali na vyvýšená místa a shromažďovali si kameny na sezení okolo ohně, kde rodina trávila většinu času. Sedací nábytek měl vždy velkou roli napříč celými dějinami. V každé kultuře mělo a má sezení jiný význam a charakter, ale je důležité pro všechny. Různá období rovná se i různý sedací nábytek, k tomu však více v historickém vývoji sedacího nábytku. Sezení? Kdy a jak lidé vlastně chtějí a potřebují sedět? Když se narodí malé dítě tak to je asi jediná krátká doba, kdy nepotřebuje nic na sezení avšak v případě že ho máma jde nakrmit, už si potřebuje na něco sednout. Hned jak dítě trochu povyroste, tak první co dokáže je, že se posadí. Zatím k tomu nepotřebuje žádný nábytek, ale je to pro ně přirozená poloha. Jakmile máma přestane dítě kojit, okamžitě mají rodiče tendenci si dítě posadit ke stolu na vyvýšenou židli s takovou tou ohrádkou, aby tam toho neposedu udrželi alespoň, než ho nakrmí. Sezení u stolu je pro všechny velice důležité, jelikož u stolu se schází celá rodina a pro spoustu lidí je to velice sváteční akt. Z tohoto důvodu se rodiče snaží nového člena rodiny co nejdříve usadit k rodinnému stolu. Dále, jak dítě roste, využívá ergonomií, povrchovou úpravou nebo například barvou jemu uzpůsobený sedací nábytek. Nastupuje doba, kdy dítě jde do školky, kde už provádí určité činnosti u stolu, potřebuje k tomu vhodně uzpůsobenou židli. Zde již začíná být problém s tím, že každý člověk má jinou postavu. Po té, co dítě projde školkou, dostane se do první školní lavice s židlí. Každý člověk si pozorně vybírá svoje místo na sezení podle různých faktorů a na toto místo se rád vrací a cítí se na něm dobře a bezpečně. Jistě si každí vzpomene, když poprvé přišel do školy a spěchal, aby byl první den co nejdříve ve třídě a mohl si vybrat to nejlepší místo. Ve vyšších a vyšších stupních studia samozřejmě co nejdál od katedry. Ve školách, které studenti navštěvují, není jistě úplně ideální sezení, ale je velice těžké jej přizpůsobit všem studentům. Až student ukončí studium, následuje nástup do zaměstnání. Nyní záleží na každém, kolik je ochotný a schopný do kvalitního sedacího nábytku investovat. Sezení je pro člověka, zvláště co se týče pohybového aparátu, náročné již ve středním věku, zejména v případě, že sedací nábytek, který u práce i ve volném čase používáme, není kvalitní. Výběr nábytku nezávisí jen na pořizovací ceně, ovlivňuje ho mimo jiné i věk pořizovatele nábytku. Designu věnují větší pozornost spíše mladí lidé, někdy však

1

dávají přednost pouze modernímu nábytku, bez ohledu na to, zda i takový splňuje základní požadavky na pohodlí a ergonomiku, postačí pouze, že tento nábytek se jeví jako značkový, a oni pak mohou všechny případné návštěvníky domu ohromovat jeho vysokou pořizovací cenou. Jakmile se však dostanou do středního věku, tak najednou začnou pociťovat první bolesti zad. V této fázi si začínají pečlivě vybírat kvalitní sedací nábytek a už tolik neřeší, jestli je to nejkrásnější křeslo v obchodě. S přibývajícím věkem se v tomto ohledu vracíme do dětských let. Nábytek už si nekupujeme a nevybíráme sami, ale většinou nám ho kupují naši potomci a nám už je to v podstatě jedno jaký je. Dítěti se nejvíce přiblížíme v opravdu vysokém věku, když už znovu nepotřebujeme sedací nábytek a stačí nám postel, jako když jsme byli malí.

2. Cíl Cílem této práce je vytvořit čalouněné křeslo, které bude splňovat veškeré požadavky na pohodlné a zdravé sezení. Navržený produkt by měl být zvládnut i po estetické stránce, měl by se hodit do většiny interiérů. Navržený výrobek by mělo být snadné vyrobit a přizpůsobit i pro průmyslovou výrobu.

3. Metodika Práce se v první části zabývá přehledem veškeré problematiky, která je nutná k vytvoření fungujícího nábytkového prvku. V první řadě je to historický přehled křesel minulých

dob.

Následuje

prozkoumání

a

zhodnocení

antropometrických

a

ergonomických požadavků na daný druh nábytku. Dále je věnována pozornost oboru čalounění, který je velice důležitý při návrhu čalouněného křesla a v neposlední řadě tohoto oddílu se práce věnuje i bezpečnosti nábytku. V druhé části práce bude navrženo vlastní čalouněné křeslo. Bude postupováno od prvních skic přes různé korekce a úpravy k vytvoření prvních vizualizací. Po zhodnocení a ujištění, že je výrobek přijatelný, bude přistoupeno k výrobě prvního prototypu. V diskuzi je pak kladen důraz na zhodnocení a porovnání teoretických poznatku získaných při vytváření práce se samotnou praktickou výrobou prototypu křesla.

2

4. Křeslo napříč historií 4.1.

Pravěk

Od pravěku, jakmile se člověk začal napřimovat, musel začít přemýšlet i o tom kam si sednout. Je samozřejmé, že v tomto případě se nedá mluvit o žádných křeslech, pralidé však využívali k sezení kameny, po té větve svázané do jednoduchých stoliček (Kanická a Holouš, 2011).

4.2.

Starověk

Dalším obdobím, ve kterém se již dá mluvit o sedacím nábytku v podobě, jak ho známe dnes, byl starověk. Nejvýznamnější civilizace této doby byly např. Mezopotámie, Egypt, Řecko, Řím atd. Ke konstrukci sedacího nábytku využívali především dřevo, kovy a v Římě hojně i mramor. Nejvyužívanějším a nejvíce vyráběným sedacím nábytkem této doby byly skládací nůžkové stoličky. Sedací nábytek také projevoval společenské postavení. Názorným příkladem byly trůny panovníků, které se dají považovat za první křesla. Ve starověku již využívali i čalounění, v začátcích bylo pouze volné, ale vše bylo dokonale řemeslně zpracované (Brunecký, 2000).

4.3.

Středověk

Velké historické období, které následovalo po starověku, je středověk. Středověk je také označován jako období slohů, právě protože v tomto období došlo k jejich nejčastějšímu střídaní. Každé slohové období trvalo různou dobu a vyznačovalo se typickými znaky jak v architektuře, tak i ve výrobě zařizovacích předmětů (Brunecký, 2000). Románský sloh Prvním slohovým obdobím byl sloh románský. Toto období se vyznačuje ještě ne tak dokonalým řemeslným zpracováním. Veškerý nábytek byl hrubě opracován, zdoben pouze řezbou. Vyráběly se hlavně truhly a lavice. Truhla sloužila také jako sedací nábytek, ukládaly se do ní veškeré cennosti a byla často okována kovanými pláty. Čalounění se v tomto slohu nevyužívalo. Židle a křesla se vyráběla pouze pro vyšší vrstvy a opět jako ve starověku byl zdobený a drahý nábytek znamením moci (Brunecký, 2000).

3

Gotika Po románském slohu se projevil další sloh a to gotický. Výroba nábytku a tvorba architektury se odvíjela od pozvolna se vytvářející šlechty a vznikání nových měst. Nábytek této doby se vyráběl především v tak zvaných cechách, které kontrolovaly kvalitu výrobků. Tyto cechy se časem rozdělily na specializované např. cech pro výrobu truhel, stolů, židlí atd. Jak už je zmíněno, truhla byla pořád důležitým kusem nábytku a v gotice se stala i součástí křesla, byla krychlového tvaru s opěradlem. Velký význam v gotice měla také církev, proto se hojně vyráběly lavice do kostelů a katedrál. Křesla jako taková si mohla dovolit opět jen vyšší vrstva. Na křeslech se objevovalo i volné čalounění vycpané peřím (Brunecký, 2000).

4.4.

Novověk

Po středověku nastupuje novověk, který však pokračuje v trendu slohů. Renesance Prvním slohem novověku je renesance. V renesanci se postupně z cechů stávaly malé manufaktury. Dalším důležitým prvkem, který se objevil poprvé v renesanci, je pokus o využití pevného čalounění. Toto čalounění se vyznačuje upevněním ke kostře měděnými hřeby. Nábytek vyráběný v renesanci byl značně těžký a masivní. Hojně se využívá řezbování typických prvků. Jedním z nich je akantový list a valut, ukončující područky u křesel. Opěradla u sedacího nábytku byla však pravoúhlá a tudíž nepohodlná. Typické pro tuto dobu jsou skládací křesílka a křesla s nohami do tvaru X. Jako sedáku se využívalo napnuté kůže nebo sametu. Křesla, která měla touto metodou zpracovaný sedák i opěradla, se nazývala „dantovky“ (Brunecký, 2000). Baroko Následujícím slohem je baroko. Nábytek v baroku byl značně odlišný pro panovníky, vládnoucí vrstvu a pro prostý lid. Pevné čalounění se využívalo takřka na každém sedacím nábytku. Objevuje se zde značná dynamika, která se projevuje zaoblenými tvary opěradel, prohnutými područkami, nebo šnekovitě stočenými nohami. Na nábytek se využívá drahých materiálů, které jsou dokonale řemeslně zpracované. Na čalounění i na kostrách se objevují motivy květin. Křesla jsou značně monumentální s relativně

4

vysokým čalouněním. Nábytek pro nižší vrstvy je spíše renesanční konstrukce s pevným čalouněním (Brunecký, 2009). Rokoko Baroko postupně přešlo v rokoko, které dobou zasahuje do pozdního baroka. V rokoku nejsou křesla tak monumentální a klade se velký důraz na kostru nábytku, čalounění je mírně potlačeno. Na čalounění, ale hojně i na kostrách je využíváno přírodních motivů a mušlí. Po kostře se v řezbě plazí úponky květin. Opěradla již byla prohnuta pro lepší sezení. Područky musely být zkrácením přizpůsobeny ženám se sukněmi s obručemi (Brunecký, 2009). Klasicismus Klasicismus je slohem následujícím po baroku. Začíná se zde postupně upouštět od květinových a přírodních motivů a postupně se přechází na proužky. Velkým objevem této doby jsou kovové pružiny, které se hojně využívaly v čalounění sedacího nábytku. Pro opěradla je typický kruhový tvar, nohy jsou rovné, k zemi se zužující. Doplněné bývají také žlábky (Brunecký, 2009). Empír Jako styl generála Bonaparte je označován sloh empír. Vyznačuje se využíváním výhradně pružin v čalounění. Dalším typickým znakem empíru je ukončování částí nábytku volutami nebo lvími tlapami. Ornamenty vychází z antiky a z Egypta (Brunecký, 2009). Biedermeier Prvním obdobím, které se zaměřovalo především na běžného člověka a jeho rodinu, byl biedermeier. Vyznačuje se nepříliš velkou zdobností, plynulými liniemi, které lemují celý nábytek. Vznikají rozmanité nábytkové kusy, kterými se vybavují celé interiéry měšťanských bytů a domů. Novým a typickým křeslem se stal anglický ušák. V biedermeieru začal Michael Thonet vyrábět svůj ohýbaný nábytek (Brunecký, 2009).

5

Romantismus Romantismus, který následoval po biedermeieru, jé významný hlavně tvorbou a výrobou Michaela Thoneta. Ostatní nábytek napodoboval minulé slohy, bohužel v horší kvalitě zpracováni (Brunecký, 2009). Secese Secese se všude neprojevovala stejnými znaky. Ve Francii se vyznačovala oblými a vlnícími se liniemi, které se uplatňovaly na většině nábytku. Na rozdíl od toho v Anglii a v Německu se využívalo rovných linií. Firma Thonet je v této době velkým výrobcem nábytku a jejich výrobky se dostávají jak do domácností, tak i do veřejných prostor. Velmi oblíbený je ohýbaný nábytek (Brunecký, 2009). Secese je posledním slohovým obdobím. Na počátku dvacátého století se už nemluví o slozích, ale spíše o směrech tvorby. Mezi nejvýznamnější patřily futurismus, kubismus a expresionismus. Ve dvacátém století se využívá značné množství nových materiálů, které původně nebyly vymyšlené pro nábytkářský průmysl. Vzniká spousta rozmanitých kusů sedacího nábytku, který se spíše soustředí na pohodlí sezení než na samotnou formu nábytku. Největším mezníkem však byl vznik školy Bauhaus. Tato instituce dala světu významné designéry a nové technologie výroby nábytku. Jako nejvýznamnější je podle mne považováno využití ohýbaných trubek při výrobě nábytku, výroba byla snadná, rychlá a levná. (Brunecký, 2000)

6

5. Antropometrie Je to velice důležitý vědní obor, který využívá jako měřítko lidské tělo. Tato věda se zabývá stanovením a uplatněním rozměrů lidského těla. Je nejvíce využívána v ergonomii při navrhování výrobků, které mají sloužit člověku. Každý člověk samozřejmě není stejný, a proto se antropometrie také zabývá kategorizací měřených subjektů. Kategorie jsou vytvářeny na základě různých skutečnosti například pohlaví, věk, váha a další. Tyto výsledky jsou dále vyhodnocovány se snahou určit taková kritéria, která budou reprezentovat většinu populace. Za zakladatele antropometrie považujeme Louse Alphonse Bertillona, který antropometrii využíval v roli policejního písaře pro určování zločinců na konci 19 st. (Brunecký a Švancara, 1995) Le Corbusier byl dalším průkopníkem antropometrie, který se proslavil svým modulorem (Kanická a Holouš, 2011). Nejnovější a nejrozsáhlejší prací v tomto oboru je výzkumná práce projektu NIS Ing. arch. Martina Kovaříka, Ph.D. V rámci tohoto projektu probíhala antropometrická měření dospělé populace v letech 2009-2011. Byly zmapovány veškeré lidské rozměry a parametry, které byly zpracovány a zaneseny do přehledné tabulky. V rámci projektu bylo změřeno 318 lidí, z toho 161 žen a 157 mužů. Vybrané parametry jsou v tabulce tab. 1.

7

Tab. 1. - Vybrané výsledky antropometrického měření, projekt NIS (Kovařík, 2011)

Měřený parametr

Soubor Společný

Tělesná výška (cm) Muži Ženy Společný

Tělesná hmotnost Muži (kg) Ženy

Společný

Výška vsedě (cm)

Muži Ženy

Výška lokte ve flexi 90° vsedě (cm) Šířka loktů vsedě (cm)

Společný Muži Ženy Společný Muži Ženy Společný

Šířka sedu (cm)

Muži Ženy

Výška podkolení vsedě (cm) Délka stehna k podkolení vsedě (cm) Délka předloktí vsedě (cm)

Společný Muži Ženy Společný Muži Ženy Společný Muži Ženy

Aritmetický průměr

Horní hranice Dolní hranice Směrodatná (75. percentil) (25. percentil) odchylka

172,8 179,6 166,3 76,0 83,5 68,8

182,1 184,8 170,4 85,5 92,2 75,9

166,8 174,6 161,0 63,1 74,0 59,2

9,5 7,2 6,5 15,9 14,4 14,1

90,6 93,4

93,8 95,9

87,1 91,0

4,5 3,7

87,8 24,2 24,3 24,2 60,9 61,7 60,0 40,4 38,8 41,9 41,8 43,5 40,1 49,1 49,8 48,3 28,2 29,6 26,8

89,6 25,8 26,0 25,7 67,5 67,0 68,1 42,7 40,7 44,1 43,9 45,0 41,5 51,0 51,7 50,3 29,6 30,6 27,6

86,0 22,5 22,4 22,5 54,2 55,9 51,6 37,9 37,1 39,4 39,8 41,8 38,5 46,8 47,9 46,2 26,6 28,7 25,8

3,3 2,7 2,9 2,6 9,1 7,9 10,6 3,7 3,0 3,7 2,7 2,1 2,1 2,9 2,8 2,7 2,0 1,4 1,4

8

6. Ergonomie Název této vědní disciplíny pochází ze spojení řeckých slov ergon práce a nomos zákon. Zabývá se optimalizací lidské činnosti, a to zejména vhodnými rozměry a tvary nástrojů, nábytku a jiných předmětů. Ergonomie je mezioborová disciplína s cílem přizpůsobovat co nejvhodněji pracovní podmínky výkonnostním možnostem člověka. Tento vědní obor využívá poznatky humanitních věd, zejména psychologie, fyziologie, hygieny, antropometrie a biomechaniky. Dále však využívá i poznatků z technických věd a to z vědy o řízení, kybernetiky a normováni (Šedivý, 2010). Veškeré předměty, které se navrhují, jsou určeny pro člověka, tudíž je důležité, aby se brala v úvahu různorodost lidí, jako je velikost těla, váha, pohlaví, věk atd. V domácnostech je jedinec nejvíce obklopován nábytkovými předměty, které ovlivňují chod domácnosti, pohodlí, fyziologickou pohodu a relaxaci. Pří výrobě a již i při návrhu je nutné znát dokonale rozměry lidského těla, možnosti pohybového ústrojí antropometrické a ergonomické nároky na nábytek. Nedodržení těchto zásad a poznatků mohou vést ke špatnému a v horším případě i bolestivému využívání nábytku. S tím souvisí i problematika dnešní doby, kdy je pořád více zaměstnání sedavých a v případě, že nejsou dodrženy zásady správného sezení, dostavují se stále častěji velice problematická civilizační onemocnění (Kanická a Holouš, 2011). Jak je již zmiňováno výše, tak dnes již člověk nežije aktivně, ale většinu činností provádí vsedě, tudíž je na místě problematika správného sezení. Nové technologie nutí osobu jen nehnutě sedět a k práci využívat jen oči a prsty. Dlouhodobé neaktivní sezení má velké negativní účinky na celý pohybový aparát a na držení těla. Dále způsobuje přetížení svalového a vazivového systému a ovlivňuje tlak na meziobratlové ploténky. Stále více lidí má v dnešní době nějaké problémy se zády. Hlavním důvodem je nápor na záda při statickém sezení a nevhodná opora. Je samozřejmé, že lidé nemohou změnit zaměstnání kvůli bolestem zad, tudíž musíme hledat jiná řešení pro snížení rizik vzniku onemocnění zad. Při prevenci je důležité dodržovat ergonomické nároky na sezení a pokoušet se o aktivnější přistup k sezení. Při zkoumání rozložení váhy při sezení bylo zjištěno, že největší část váhy je nesena sedacími hrboly a to něco mezi 70% - 80%. S tím souvisí kvalita sedací plochy, pro sezení je vhodnější měkčí odpružený materiál než pevný povrch. (Brunecký a Švancara 1995)

9

7. Rozměry a tvary sedacího nábytku Nejdůležitějším faktem při určování rozměrů sedacího nábytku je zachování poměru mezi uživatelem, nábytkovým dílcem a prostředím, ve kterém bude nábytek využíván. Rozměry se kvůli rozdílným proporcím lidí stanovují velice obtížně a vždy musíme volit určitý kompromis, aby byl nábytek vhodný například pro muže i pro ženu. K této volbě nám dopomáhá výše zmiňovaná příbuzná věda antropometrie. Dále bychom při určování rozměrů nábytku měli brát v úvahu velikost a kompozici výstavby, do které je nábytek tvořen (Dlabal, 1980).

7.1.

Výška sezení

Je to základní rozměr při tvorbě jakéhokoliv sedacího nábytku. Při správné volbě výšky sedáku spočívá většina váhy na sedacích hrbolech. Za vhodnou výšku sezení je považován rozměr o něco menší než od podlahy po kolení štěrbinu. K rozměru se také přičítá ještě podpatek. Takto zjištěný rozměr se využívá především u sedacího nábytku se vzpřímeným sedem. Horní hranicí výšky sedáku je brán rozměr od ženské populace, jelikož vyšší lidé mohou bez výraznějších problémů sedět na nižším nábytku. V opačném případě však dochází k stlačování podkoleních cév o hranu sedáku, což vyvolává pocit nepohodlí (Dlabal, 1980).

7.2.

Hloubka sedáku

Tento parametr ovlivňuje především pohodlné usedání a po té i vstávání. Hloubka sedáku by měla být volena tak, aby při dosednutí a opření o opěradlo zůstala uživateli mezera mezi lýtkem v části pod kolenem a hranou sedáku. Hloubka musí byt zvolena tak, aby sezení bylo pohodlné a nevznikal tlak na spodní plochu stehna (Dlabal, 1980).

7.3.

Šířka sedáku

Šířka sedací plochy se určuje vzdáleností hřebenů pánevních kostí, ke které se přičte 10 – 15 cm pro tloušťku podkoží a oblečení (Dlabal, 1980).

7.4.

Sklon sedáku

Zde je velice důležitý vzájemný vztah mezi sklonem sedáku a opěráku. Vhodný sklon sedáku, směrem dozadu zabraňuje klouzání těla při sezení vpřed. V případě že je sklon moc veliký, tak je velká část váhy přenášena na opěradlo (Dlabal, 1980).

10

7.5.

Sklon opěradla

Jak je již zmíněno výše, jsou sklony sedáku a opěradla ve vzájemném vztahu. Čím větší je zvolen sklon opěradla, tím větší musí být i u sedáku (Dlabal, 1980).

7.6.

Tvar sedáku

Je to další důležitý faktor, který musí byt brán v úvahu při návrhu kvalitního a pohodlného sezeni. Tento tvar je ovlivňován účelem a druhem činnosti, pro kterou je nábytek určen. Účelem sedáku je vhodně podepřít co největší plochu stehen a to tak, aby se váha přenášela na střední a přední plochu stehen. Pomocí tvarování sedáku je možno dosáhnout vhodného sezení pro různé činnosti. Pocit komfortu sezení ovlivňuje především přenos váhy těla na sedák. Tento fakt je důležitý jak u čalouněného nábytku, tak i bez čalounění. V případě, že je sedák vytvořen tak, že v části sedacích hrbolů pružná část ustoupí vice jak o 2 cm, je pohodlné sezení delší (Dlabal, 1980).

7.7.

Tvar opěradla

Tvar opěradla souvisí s jeho záklonem. Čím větší je záklon, tím více musíme dbát na vhodné tvarováni. S větším záklonem je na opěradlo působeno větší vahou a záda musejí být vhodně podepřena ve své přirozené poloze. Nevhodným zakřivením zad vzniká nepohodlné sezení a riziko problematických bolestí zad (Dlabal, 1980).

7.8.

Područky

Područky mohou nebo nemusí být součástí sedacího nábytku. Při využití umožňují komfortnější sezení a usnadňují usedání a vstávání. Dále také stabilizují polohu hrudníku a zabraňují jeho vychýlení. Při využívání područek se uživatel o područky opírá předloktím, lokty jsou většinou mimo. Vhodná výška područek je stanovena rozměrem mezi sedákem a loktem s přičtením 3 cm. Tvarování je také důležité, musí být uzpůsobené tak, aby umožňovalo pohodlné sezení, vstávání a usedání. Při čalounění područek je vhodné počítat s velkým namáháním plochy (Dlabal, 1980).

11

Obr. 1. - doporučené rozměry universální židle s područkami Dlabal, 1980

Obr. 2. - doporučené rozměry Hovorového křesla s područkami Dlabal, 1980

12

8. Čalounění 8.1.

Kostry čalouněného nábytku

Klasická metoda Je to metoda, která „napodobuje“ výrobu v dřívější době. Hlavním znakem klasické metody je používání pouze přírodních materiálů (výjimkou jsou pružiny a hřebíky) a použití ruční práce. To znamená, že pokud je výrobek vyroben klasickou metodou, pak je rám z rostlého dřeva vyroben ručně a i veškeré čalounění je z přírodních materiálů vyrobeno taktéž. Soudobá metoda Je to metoda dnešní doby, tudíž moderní a využívá nejmodernějších technologií a materiálů. Kostry již nejsou jen z rostlého dřeva, ale využívají se různé aglomerované materiály na bázi dřeva. K lepení se používají syntetická lepidla. Ke spojování jsou využity nastřelovací spony, hřebíky a vruty. Výroba se neprovádí ručně, ale za pomoci speciálních strojů a nástrojů.

8.2.

Nosné kostry

Nosná konstrukce čalouněného nábytku se vyrábí především z dřevěných materiálů, může být částečně nebo úplně kovová. Nosné prvky (vlysy) bývají z masivního dřeva, tvarové plošné prvky z velkoplošných materiálů. Nejčastější konstrukční prvek je kolíkování a sponkování. Spáry konstrukčních spojů musí být lepeny. U klasické konstrukce čalounění jsou kostry především z rostlého dřeva spojované klasickými postupy (čepování a pod.) (Holouš a Máchová, 2007).

8.3.

Kování a spojovací materiál

Veškeré kování a spojovací materiál musí splňovat nároky na pevnost a využitelnost kostry čalouněného nábytku. Nejčastěji se při výrobě koster čalouněného nábytku využívá dřevěných kolíků a sponek. Existují však další druhy kování a spojovacích materiálů využitelných v tomto případě. Jako náhrada dřevěných kolíků se využívají i plastové kolíky. Pro rohové i plošné spoje je možné využít spojovací lamely nebo vložená pera. Dále se jako spojovací prvky využívají různé druhy vrutů a hřebíků. Na spojování ploch a dílců, u kterých je třeba zachovat rozebíratelnost, se využívají šrouby s metrickým závitem. S tím souvisí i využití rozmanitých druhů podložek a matic. Pro

13

specifické druhy nábytku, jako jsou rozkládací sedačky nebo postele s úložným prostorem, využíváme speciální druhy kování (Holouš a Máchová, 2007).

8.4.

Pružící materiály

Popruhy Jsou základním pružícím prvkem. Na kostru se natahují křížením a po té se upevňují sponkami do lubů. Využívají se na konstrukce ze dřeva nebo z kovu. Často se kombinují s pružinami. Natahování popruhů je buď vrchní, spodní nebo vnitřní. Popruhy se vyrábějí nejčastěji ze lnu, juty nebo konopí, ale využívají se i popruhy bavlněné a silikonové (Haškovec, 1984). Pružiny Jsou kovovým pružným prvkem, který se využívá k vytvoření pružné a měkké plochy čalounění. V čalounictví se využívají nejčastěji vlnité pružiny, tlačné pružiny a dvojité pružení. Při použití dvojitého pružení se kombinují vlnité pružiny s tlačnými na jedné ploše. Na jednom výrobku však můžeme kombinovat všechny tři druhy pružení plus i výplet z popruhů (Haškovec, 1984).

8.5.

Tvarovací materiály

Tvarovací materiály se využívají k vytvoření hlavní výplně čalounění. Tvarovací vrstva určuje výsledný tvar čalounění. Tato vrstva může být tvořena jedním, ale i několika vrstvami různých druhů materiálů. Tyto materiály rozdělujeme podle původu na přírodní a syntetické (Haškovec, 1984). Africká tráva Získává se z listů palmy žumary. Je to divoce rostoucí palma, která pochází z Afriky. V dřívější době se tato tráva využívala především jako výplň čalounění křesel a židlí (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013). Sisal Získává se z agáve sisalové, která pochází ze Střední Afriky. Agáve má tvrdá a hrubá vlákna, specifickou vlastností je vysoký lesk (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013).

14

Len Lněné vlákno se získává ze stonku lnu setého. Len pochází z Jižní Ameriky nebo z Iráku. Lněná vlákna mají dobrou tepelnou vodivost, malou pružnost a jsou náchylná na vlhkost. Oproti bavlně má len větší pevnost (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013). Konopí Z konopí se využívají konopná vlákna, tato vlákna se získávají z technického konopí. Konopná vlákna se nevyužívají samotná spíše v kombinaci s vlnou nebo bavlnou (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013). Juta Jsou to vlákna, která se získávají z různých druhů jutovníků, které rostou ve vlhkých tropických podmínkách. Jutovník se dá pěstovat i uměle, ale s dostatečným zavlažováním. V čalounictví se juta využívá jako podklad pro potahovou látku. Vlákna jsou tvrdá hrubá s mírným leskem (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013). Kokosové vlákno Získává se z kůry tak zvaných kokosů, které rostou na palmě kokosové. K výrobě se používá nedozrálých ořechů, které se máčí v mořské vodě, po té se rozmělní na vlákna. Je to tvrdé vlákno nemá žádný lesk, je však velmi pevné a pružné (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013). Kapok Je to duté vlákno získávané ze semen stromu Caiba pentandra. Tento strom je původně ze Střední Ameriky. Dnes k největším pěstitelům patří Indonésie. Vlákna, tím že jsou dutá, jsou také velice lehká. Vláknům se také říká rostlinné peří nebo rostlinné hedvábí. Vlákno má nízkou pevnost, jemný voskový povrch, vysoký lesk, je odolné proti vodě a obsahuje zvláštní hořkou látku, která odpuzuje hmyz (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013).

15

Bavlna Bavlna se získává z bavlníku. Je to nejdůležitější plodina pěstovaná pro výrobu textilií. Bavlněná vlákna jsou dnes přítomna ve více než 40% vyráběných textilií. Bavlna má dobrou pevnost v tahu a v oděru. Bavlna dokáže nasát značné množství vlhkosti. Bavlna je velmi hřejivý materiál (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013). Koňské žíně Využívá se žíní z koňských ocasů nebo hřív. Koňské žíně mají hojné uplatnění, kombinují se však s jinými materiály. Žíně se dodávají v provazcích, před použitím se musí vlhčit a načechrávat (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013). Peří Na čalounickou výrobu je vhodné jen peří z vodních ptáků, peří se využívá jako kypřící materiál. Rozlišujeme sekané a drané peří. Drané peří je kvalitnější a jemnější, jelikož je odstraněna středová tvrdá část peří. U sekaného peří jsou nasekána celá pírka. Peří se používá do drahého nábytku, je to tedy drahý materiál a proto se nastavuje syntetickými materiály. V čalounictví využíváme husí,

kachní

a

kajčí

peří

(www.tkani.cz,

cs.wikipedia.org, 2013). Vlna V čalounickém průmyslu využíváme i živočišné vlny. Vlna se získává ostříháním a následným zpracováním srsti některých druhů zvířat. Vlna obecně má velmi dobré tepelné vlastnosti. Oproti rostlinným vláknům je vlna méně prodyšná (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013).

8.6.

Vláknité materiály

Vlákna spojená přírodním nebo syntetickým latexem. Takto vytvořené materiály mají velkou pružnost, proto se využívají jako tvarovací vrstva na pružinových kostrách. Podle využitých vláken tvoříme :

Pryžopropilen Pryžokokos Pryžožíně

16

8.7.

Pěnové materiály

Jsou měkké a pružné, vyrábí se chemickou cestou. Typické pro tyto materiály je, že jsou v nich tvořeny dutiny, to jaká je velikost a množství dutin ovlivňuje hustotu a tím i hmotnost vytvořeného materiálu (Prokopová a Štork, 2006). Latexová pěna Vyrábí se vulkanizací latexu, jedná se o druh lehčené pryže. Tato pěna je prodyšná a vysoce elastická. Je také měkká a tvarově stálá. Dá se vyrobit z přírodních nebo syntetických materiálů. Drží vodu a využívá se v kombinaci s jinými materiály (Prokopová a Štork, 2006). Polyuretanová pěna Tyto pěny se vyrábějí vypěňováním ve formách. Po výrobě se dále opracují řezáním do požadovaných rozměrů. Vyrábí se v různých tvrdostech a hustotách. Je to velmi využívaný materiál díky svým vlastnostem. Vyrábí se dvěma způsoby a to za tepla a za studena. Při výrobě za studena se využívá teploty do 60 °C a při výrobě za tepla do 160 °C (Prokopová a Štork, 2006).

8.8.

Kypřící materiály

Využívají se k vytvoření kypřící vrstvy. Tato vrstva má sloužit ke zvýšení komfortu při využití čalounění. Kypřící vrstva má tedy změkčit a zpříjemnit povrch. Jako kypřící vrstva může být využit jeden nebo kombinace několika materiálů (Prokopová a Štork, 2006). Rouno Vyrábí se z polyesterových nebo polypropylenových vláken, která se zplsťují a po té se termicky spojují (Prokopová a Štork, 2006). Distanční pletenina Je to trojrozměrný útvar, který vzniká ze dvou osnovních pletenin, mezi nimiž spojovací nitě udržují určitou mezeru. Distanční pletenina má několik dobře využitelných vlastností a to: vodivost vlhkosti, odpružení tlaků, teplotní regulace, velmi dobrá průchodnost vzduchu. Tento materiál se hojně kombinuje s ostatními materiály (Prokopová a Štork, 2006). 17

8.9.

Pomocné a zdobné materiály

Do pomocných a zdobných materiálů patří všechny ty, které nám pomáhají vytvořit kvalitní a hezké čalounění. Důležitým materiálem, který je nezbytný při čalounění, jsou nitě. Většina potahových látek je šitá, a tudíž jsou nitě nepostradatelné. Při výrobě koster, ale i při konstrukci vnitřních vrstev čalounění, jsou důležité různé druhy lepidel. Využívají se lepidla PVAc, disperzní lepidla, rozpouštědlová lepidla, ale i tavná lepidla. V dřívější době a to hlavně při výrobě klasického čalounění se využívalo glutinových a kostních klihů (Křupalová, 2004).

8.10. Potahové materiály čalouněných výrobků Potahové materiály vytváří tak zvanou potahovou vrstvu. Tato vrstva je tou poslední a konečnou. Vrstva prezentuje na první pohled celý výrobek. Kvůli tomu musíme dobře vybírat potahové materiály. Při výběru musíme dbát na to, kde bude materiál umístěn a jak bude využíván. Na potahový materiál jsou kladeny velké nároky, ať už estetické tak i funkční. To znamená, že výrobek dokončený potahovou vrstvou musí dobře vypadat, být pohodlný a dobře omyvatelný. Velké nároky jsou dnes kladeny i na nehořlavost a zdravotní nezávadnost (Prokopová a Štork, 2006).

8.11. Živočišné materiály Živočišné materiály, jak již napovídá název, se získávají z živočichů. Při získávání materiálu na potahové látky se využívá zejména kůže zvířat a v případě hedvábí jsou to výměšky housenky bource morušového (Togner, 1995). Kůže Kůže se využívá hlavně na sedací čalouněný nábytek. V dnešní době je kůže v módě díky svému vzhledu, který tvoří dojem luxusu, ale také díky svým vlastnostem. Je trvanlivá dobře omyvatelná a barevně stálá. V dnešní době si však musíme dávat pozor při výběru koženého nábytku. Kůže je kvalitní a drahý materiál a proto s ním výrobci šetří a nábytek se často jen tváří jako kožený. Hlavním zdrojem kůže neboli usně, je hovězí dobytek. Hovězího dobytka se využívá kvůli velikosti jejich kůží. Z hovězího dobytka jsme schopni získat dostatečně velké kusy kůže i pro vytvoření větších čalouněných výrobků.

18

Obr. 3. - Procentuelní rozdělení kůže při výrobě (zdroj internet)

Postup výroby kůže: 

Nasolená kůže je přivezena do koželužny ke zpracování



Kůže se namáčí a zbavuje soli



Dále je kůže namáčena v roztoku sulfidu sodného a vápna aby byly odstraněny chlupy



Pokračuje mízdření mezi soustavou válců, aby bylo odřezáno vazivo a zbytky svalů



Po té se odstraňují kořínky chlupů



Následně je kůže štípána na stejně tlusté pláty



Následuje odstranění vápna a tuků pomocí solí chloru



Dále je možno kůže barvit



Kůže se musí mazat, aby se nelámaly



Pak se kůže vyhlazují, aby neměly vrásky



Suší se



Následují další povrchové úpravy jako je lakování, leštění a žehlení



Dále probíhá už jen kontrola kvality a expedice do výroby čalouněného nábytku

Eko kůže Je vyráběna rozdrcením a následným lepením zbytků usní na textilní podklad. Eko kůže, které se také říká umělá useň, splňuje nároky na pohodlné sezení a hezký vzhled. Tato kůže tvoří věrnou napodobeninu pravé kůže. Má i podobné vlastnosti jako pravá kůže samozřejmě o něco nižší. U eko kůže nás však určitě potěší její cena, v některých případech je nábytek potažený eko kůži až o polovinu levnější než kožený (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013).

19

Hedvábí Přírodní neboli pravé hedvábí je tvořeno výměšky žláz motýla bource morušového. Tyto výměšky na vzduchu rychle tuhnou a vytváří dvojice tenkých vláken spojených sericinem (druh klihu). Z nich si motýl vytváří kuklu. Hedvábné vlákno se získává následným rozvinutím této kukly. Průměrná délka dosahuje 300 až 900 metrů. Hedvábí s horší jakostí se nazývá floretové hedvábí. Hedvábí se dnes dá vyrábět i uměle (Togner, 1995).

8.12. Rostlinné materiály Jsou to materiály, které se získávají z rostlin. Využívají se jejich vlákna. Rostlinné materiály se využívají při klasické metodě čalounění (Togner, 1995). Konopné vlákno Z konopí se využívají konopná vlákna, tato vlákna se získávají z technického konopí. Konopná vlákna se nevyužívají samotná spíše v kombinaci s vlnou nebo bavlnou (Togner, 1995).

8.13. Syntetické materiály Koženka Koženka je synteticky vytvořená imitace kůže. Vyrábí se nanesením vrstvy PVC na podklad, který je nejčastěji tvořen textilním materiálem nebo netkanou textilií. Koženky se vyrábějí v různých odstínech a povrchových úpravách. Jsou lakované, leštěné a vyrábí se i s nehořlavou úpravou. Do plochy se lisuje vzor pro vytvoření věrohodné imitace kůže. Koženka na první pohled vypadá jako kůže, ale nemá takové vlastnost. Využívá se pro výrobu levnějších kusů nábytku (www.tkani.cz, cs.wikipedia.org, 2013). Polyestery Polyestery jsou skupinou polymerů, které obsahují esterovou funkční skupinu. Základní surovinou je ropa. Konečný výrobek je znám ve 3 formách: filament, kabílek a stříž. Hedvábí (filament) se vyrábí v jednoduché, hladké podobě nebo modifikované. Kabílek z polyesterových filamentů je surovina pro přádelny vlny, resp. přádelny dlouhých vláken. Stříže se dodávají v délce a ostatních vlastnostech přizpůsobených

20

vláknům, se kterými se smíchávají při předení. Tyto polyestery se přidávají do různých druhů textilií. Přidávají se kvůli zlepšení vlastností samotné textilie.

8.14. Spojování potahových materiálů Potahové materiály se nedají vyrobit z jednoho kusu, proto je musíme nějakým způsobem spojovat. K tomuto účelu nám slouží šití, lepení a k připevňování čalounění ke kostře nábytku různé ozdobné hřebíky a sponky (Prokopová a Štork, 2006). Šití Je to ruční nebo strojový proces, při kterém se vytvořením řádky stehů spojují textilní materiály. Při spojování vytváříme tak zvaný šev. Švem se dají spojovat materiály v několika vrstvách. Švů máme velké množství, účel mají v podstatě stejný, rozdíl je pouze ve výsledném vzhledu švu (Prokopová a Štork, 2006). Lepení Při výrobě potahových vrstev čalouněného nábytku se využívá také lepidel. Lepidlo vytváří nerozebíratelný spoj. Lepidel využíváme tam, kde není žádoucí, aby byl vidět šev, nebo tam kde potřebujeme rychle upevnit materiál. Lepidla se používají tak, že v tekutém stavu se nanesou na spojované materiály a po vytvrdnutí nám vytvoří avizovaný spoj. Využívá se lepidel kaseinových, glutinových, PVAc a tavných lepidel (Prokopová a Štork, 2006). Ozdobné hřebíky Využíváme je tam, kde potřebujeme viditelně připevnit potahovou látku ke kostře nábytku. Hojně se využívaly při upevňování kožených potahových látek na dřevěný sedací nábytek. Využívají se především v klasickém čalounění (Togner, 1995). Sponky Sponka je spojovací materiál podobný hřebíku ovšem se dvěma hroty a s celkovým tvarem do U. Sponky využíváme tam, kde nebudou na dokončeném výrobku vidět. Tvoří nerozebíratelný spoj. Sponky se aplikují za pomocí sponkovací pistole (Holouš a Máchová, 2007).

21

9. Bezpečnost Dle normy ČSN 910100 musí nábytek splňovat určité požadavky pro bezpečné užívání. Takto navržený nábytek nesmí ohrožovat lidské zdraví již při samotné výrobě. Dále pak neznečišťuje životní prostředí, nevypouští škodlivé emise, je možná ekologická likvidace a samozřejmě neohrožuje lidského jedince při samotném užívání. Při návrhu rozdělujeme bezpečnostní požadavky do tří základních skupin, na materiál, konstrukce a hořlavost.

9.1.

Materiál

Veškeré materiály využívané v návrhu výrobků musí být zdravotně nezávadné, musí splňovat limity vypouštění VOC látek. Nesmí působit toxicky na lidský organismus, ani dráždit pokožku při styku. Nátěrové hmoty musí splňovat požadavky normy ČSN 91 0102.

9.2.

Konstrukce

Konstrukční řešení je z hlediska bezpečnosti velice důležité. Při nedodržení bezpečnostních požadavků mohou vzniknout úrazy. Mezi důležité požadavky patři dodržení ergonomických a antropometrických nároků, ty udává norma ČSN 91 0611, Nábytek. Křesla a pohovky. Základní rozměry, 1989. Pro absolutní jistotu dodržení konstrukčních požadavků na bezpečnost je vhodné nechat si hotový výrobek otestovat v akreditované zkušebně, která ho prozkouší podle požadavků normy ČSN EN 1728, Nábytek bytový - Sedací nábytek - Zkušební metody pro stanovení pevnosti a trvanlivosti 2001. V případě nevyhovujícího výsledku zkoušky je nutné po konzultaci se zkušebnou nábytek upravit.

9.3.

Hořlavost

Materiály využité v návrhu jsou hořlavé, ale ne samovznítitelné. Je proto důležité nemanipulovat v okolí nábytku s otevřeným ohněm a dodržovat všeobecně známe zásady požární ochrany.

22

10.

Soudobé řešení problematiky

Aby návrhář nevymýšlel, co již bylo vymyšleno, je důležité, aby se nejdříve podíval na podobné nábytkové dílce, které se chystá tvořit. Svět je dnes až přesycen různými návrhy a nápady, často však jsou návrháři tak zaslepeni myšlenkou vymyslet něco nového a krásného, že zapomínají na samotnou funkci nábytku a tou je hlavně sloužit jeho uživateli. V minulosti již bylo stvořeno velké množství nábytku od velkých návrhářů, tudíž by se každý, kdo něco navrhuje, měl snažit poučit se tím, co již existuje a spíše dát fungujícím věcem nějakou přidanou hodnotu. Tímto přehledem je nutné získat určitý nadhled a inspiraci, na základě které je možno vytvořit kvalitní a funkční kus nábytku.

Obr. 4. - Barcelona – Ludwig Miese van der Rohe (zdroj internet)

Křeslo, které bylo je a nejspíš i bude velkou ikonou, je Barcelona od architekta a designéra Ludwiga Miese van der Rohe. Křeslo navrhl pro německý pavilon na výstavu v Barceloně. Kostra je kovová v lesklém provedení, na které spočívá kožená sedací část. Nábytek vypadá velice luxusně a pohodlně. Tvar, který architekt pro křeslo vymyslel, je velice nadčasový.

23

. Obr. 5. - Mesh Amazing – Tom Dixon (zdroj internet)

Tento kus sedacího nábytku navrhl anglický designér Tom Dixon. Rám křesla je vytvořen z hliníkové slitiny technologií vytlačování a sedací část je vyrobena lisováním kovové síťoviny. Křeslo působí moderně, lehce a poloprůhledná kovová síťovina vytváří zajímavý efekt.

Obr. 6. - Woodworking – Gilli Kuchik (zdroj internet)

24

Obr. 7. - Woodworking – Gilli Kuchik (zdroj internet)

Gilli Kuchik a židle Woodworking. Tento designér vytvořil jednoduchou a lehkou židli, která se sestavuje unikátním systémem. Návrhář zkombinoval překližovaný dřevěný materiál a pružnou plastickou hmotu. Díky tomu docílil možnosti vytvořit požadovaný tvar. Židle je navržena ve více barevných variantách a na uživatele působí hravě a vesele. Při nepoužívání je možno židli kdykoliv rozložit a uložit v plošném stavu.

Obr. 8. - Prostorově úsporné posezení – Remy van Oers (zdroj internet)

25

Remy van Oers a prostorově úsporné posezení. Tento mladý holandský designér si při vytváření tohoto křesla dal za cíl vytvořit posezení, které v sobě ponese více funkcí. Vytvořil tedy tento nábytek, do kterého si může uživatel pohodlně sednout, z podsedadla vyjmout rozečtenou knihu, zapnout lampičku, která je součástí sezení a začít číst. Cíl, který si designér zadal, jistě dotáhl do konce a tento sedací komponent si určitě najde uplatnění například ve studentském bytě.

Obr. 9. - Tree Functions – Emanuele Canova (zdroj internet)

Dalším kreativním designérem, který vytvořil nábytek, jaký v sobě skýtá více funkcí, je Emanuele Canova. Navrhl pohovku Tree Functions, která, jak napovídá název, poskytuje uživateli tři funkce. Na pohovce můžete jak sedět, tak ležet, ale můžete i ukládat knihy do zakomponované knihovny. Pohovka působí velice elegantním dojmem, uživatele jistě zaujme elegantní křivkou a bude se hodit do každého interiéru. Vyrábí se v černé a bílé barvě.

26

Obr. 10. - Merano – Alexander Gufler (zdroj internet)

Křeslo Merano od rakouského návrháře Alexandera Guflera, které bylo oceněno i prestižní cenou reddot je velmi inspirativní prostředkem. Opěradlo a sedák jsou tvořeny ohnutou překližkou a jsou uloženy na nohách, které však nejsou z ohýbaného materiálu. Křeslo je celkově velice lehké a při tom dosti pevné a stabilní. Na křesle není nic navíc a ohyby působí velice hezky a vzdušně. Sedák může být také doplněn čalouněnou vrstvou. Křesla tohoto typu jsou velice vhodná do jídelny k velkému jídelnímu stolu.

Obr. 11. - Möbius – Frans Schrofer (zdroj internet)

27

Obr. 12. - Origami – James Dieter (zdroj internet)

Křeslo Origami vytvořil designér James Dieter, který pochází z New Yorku za využití stejnojmenné techniky skládání. Křeslo je vyrobeno z jednoho kusu materiálu, který je vyhotoven do požadovaného tvaru a opatřen důmyslnými záhyby. Návrhář také využil poloprůhledný materiál, který nám dovoluje nahlédnout do konstrukce křesla.

Obr. 13. - Fully Loaded – Frans Alexander Reh (zdroj internet)

28

11.

Průběh tvorby

11.1. Inspirace Po důkladném prozkoumání a poučení se z předešlých skutečností bylo již možné přistoupit k samotnému návrhu čalouněného křesla. Nové nápady se často nerodí přímo nad skicákem a nápadům se nedá poručit, kdy právě mají přicházet. Proto je nutné si myšlenky uchovávat a nějakým způsobem je zaznamenávat, abychom se k nim mohli časem vrátit a najít v nich například inspiraci pro něco nového. Při navrhování křesla bylo vycházeno z práce již vytvořené v průběhu studia na univerzitě. Kovové křeslo, z této předešlé práce, bylo stylizováno do tvaru sudu, a byla pro něj vytvořena i pracovní vizualizace. (obr. 14.)

Obr. 14. - Kovové křeslo sudovitého tvaru

Tento návrh se však neosvědčil jak po estetické stránce, tak po stránce funkční. Bylo na něm však nadále pracováno s myšlenkou zanechání sudovitého tvaru, ale s nutností odlehčit celou konstrukci. Vzniklý návrh, který zobrazuje obr. 15., který byl i velkou inspirací k navržení čalouněného křesla, o kterém pojednává tato práce.

29

Obr. 15. - První pokračování návrhu křesla sudovitého tvaru

Jak je viditelné na obr. 15., nový návrh křesla spočíval ve vytvoření požadované rámové konstrukce z kovu, do které byly po té instalovány popruhy pro vytvoření pružné plochy a umístěny čalouněné polštáře. Na obrázku obr. 16. je možno vidět konstrukci dalšího postupu v návrhu kovového křesla. Postup spočíval v odstranění přebytečných příček a čalouněného sedáku s opěradlem. K pohodlnému sezení i opírání postačují gumotextilní popruhy. K tomuto návrhu byl vytvořen i konferenční stolek.

Obr. 16. - Druhé pokračování návrhu křesla sudovitého tvaru

30

11.2. Skicy inspirované předešlými návrhy Po inspiraci předešlými návrhy bylo přistoupeno ke skicování čalouněného křesla. Bylo počítáno s tím, že v návrhu zůstane zachováno podobné tvarosloví jako v předešlých návrzích, avšak tvary a rozměry budou přizpůsobeny čalouněnému hovorovému křeslu. V prvních skicách bylo nutné vyřešit tvar boků křesla, kterému byla věnována velká pozornost.

Obr. 17. - Skica 1. Úvodní skicy

31

11.3. Návrh boku křesla Po vytvoření výše znázorněných skic bylo dospěno k názoru, že by bylo vhodné tvar a konstrukci boků navrhovat tak, aby je bylo možné vyrobit na CNC obráběcím stroji. Je nutno však veškeré tvary vytvořit spíše oblé s organickým tvaroslovím. Po tomto zjištění bylo přistoupeno opět ke skicování boku a vytvoření pracovních vizualizací jednotlivých variant pro lepší zhodnocení tvarů. První navrženou variantou bylo otočit zadní prohnutí směrem dopředu, čímž vznikla zadní část využitelná i jako nosná konstrukce pro opěradlo. Do boku, jak tomu bude i u všech dalších návrhů, je vetknuta i nosná část pro sedák. Tento tvar byl naskicován ve dvou variantách. Obr. 18. – Skica 2. je prvním zobrazením boku křesla, které bylo vyhodnoceno jako proporčně nevyvážené, proto na obr. 20. bylo pracováno s menší šíří materiálu.

Obr. 18. - Skica 2.

Obr. 20. - Skica 3.

Obr. 19. - Vizualizace 1.

Obr. 21. - Vizualizace 2.

32

Následně proběhlo zhodnocení navržených boků, které však úplně nesplňovalo estetické požadavky. Byly tedy opět využity první skicy k navržení další varianty. Tentokrát však se zachováním stejného prohnutí na přední i zadní části.

Obr. 22. - Skica 4.

Obr. 23. - Vizualizace 3.

33

Po tomto návrhu proběhla ještě drobná úprava rozměrů a tvaru boku, což je vidět na skice a vizualizaci obr. 24. a obr. 25.

Obr. 24. - Skica 5.

Obr. 25. - Vizualizace 4.

Bylo předpokládáno, že výsledný tvar boku je již konečný, proto bylo následně přistoupeno k vytvoření pracovní vizualizace celého křesla. Vizualizace byla vytvořena, přestože doposud nebyl dořešen způsob propojení boků ani styl čalounění.

Obr. 26. - Vizualizace 5.

34

Obr. 27. - Vizualizace 6.

Po prozkoumání především bočního pohledu a po konzultaci vznikla otázka, zda do boku nějakým způsobem nezačlenit i nosnou část opěradla. Jednalo by se o podobný způsob jako u části sedací. Jelikož výše znázorněný bok již byl vytvořen pomocí počítače, nebylo příliš těžké doplnit ho i o opěradlovou část. Byly mírně upraveny poloměry zaoblení, což není na vizualizaci však příliš zřetelné. Těmito úpravami vznikl konečný tvar boku křesla. Vše je znázorněno na obr. 28.

Obr. 28. - Vizualizace 7. Konečný tvar boku křesla

35

Varianta, kterou zobrazuje obr. 28. je konečná. Návrh boku křesla je pro celý projekt stěžejní, protože na křesle určuje celé tvarosloví a udává i kvalitu funkce. K otestování funkčnosti navrženého dílu by nepostačovalo vyrobit první model v malém měřítku, proto byl díl vyroben z tenkého materiálu v životní velikosti. Na takto vyrobeném modelu si bylo možné ujasnit, zda jsou veškeré parametry v pořádku a zda bude možné pokračovat v dalších aspektech spojených s návrhem křesla. Testování modelu bočního dílu je zobrazeno na obr. 29. a obr. 30.

Obr. 29. - Testovací díl z tenkého materiálu

Obr. 30. - Zkouška požadovaných vlastností

36

11.4. Návrh příčného propojení boků křesla a pružné části Po ujasnění si tvarosloví boků přišlo na řadu řešení jejich propojení a vytvoření sedací plochy, následně také opěradlové části. Hlavní otázkou bylo, zda propojovací příčky udělat také v určitém zakřivení nebo je ponechat rovné. Rozhodnutí proběhlo na základě obr. 31. a obr. 32.

Obr. 31. - Vizualizace 8.

Obr. 32. - Vizualizace 9.

Po důkladném zvážení všech aspektů spojených s kladnými a zápornými skutečnostmi obou verzí byla nakonec dána přednost verzi s rovnými příčkami. Zaoblené by byly náročnější na výrobu a po estetické stránce není úplně vhodné, aby zadní příčky byly ohnuté a přední nikoliv.

11.5. Řešení sedací a opěradlové části První řešení této problematiky patrné na obr. 33. a obr. 34. spočívalo ve vytvoření sedací a opěrné části gumotextilními popruhy, které by byly pevně upevněné na bocích křesla. Na tyto popruhy by po té bylo umístěno volné čalounění, které mělo být uchyceno pomocí stuhového uzávěru (háčky). Tato verze byla nakonec, po konzultaci s odborníkem, zamítnuta pro nutnost konstrukčního zesílení celého křesla. Tato varianta je viditelná na obr. 34. Celou kostru bylo nutné zesílit a to pevnou sedací a opěrnou částí. Tyto části budou pevně spojené s boky. Díky konstrukční změně bylo možné odstranit zadní horní a středovou příčku, což velice odlehčilo zadní pohled. Na pevné sedací a opěradlové části budou také umístěny volné polštáře uchycené stuhovým uzávěrem (háčky).

37

Obr. 33. - Vizualizace 10.

Obr. 34. - Vizualizace 11.

Jak je již částečně vidět na obr. 34., plná plocha dovolila možnosti další tvorby. V případě použití křesla ve firmě je možnost vyfrézování názvu, popřípadě loga zmiňované firmy do opěradlové plochy. Takovéto profrézování vytvoří zajímavý efekt, zvláště je-li využito vhodné kombinace barvy čalounění a kostry. Tento prvek znamená pro výrobek novou přidanou hodnotu díla. Možnost použití je viditelná na zadním pohledu na obr. 35.

Obr. 35. - Vizualizace 12.

38

11.6. Volné čalouněné polštáře Řešení čalouněné části bude jednoduché zvláště tvaroslovím. Jakékoliv výrazně ztvárněné prvky na této části by potlačily efekt boků sedacího nábytku jako nosného prvku celé konstrukce. Čalouněný prvek tedy budou tvořit pouze dva obdélníkové polštáře požadovaných rozměrů a náležitostí. Náležitosti jsou řešeny níže v kapitole technické a konstrukční řešení.

11.7. Konečná podoba křesla a rozměry

Obr. 36. - Vizualizace 13.

Obr. 37. - Vizualizace 14.

39

Obr. 38. - Základní rozměry křesla

40

12.

Konstrukční řešení

Po navrhování estetické stránky produktu, je nutné vyřešit také konstrukční řešení. Navržené křeslo se skládá ze dvou konstrukčně rozdílných částí. Je to kostra křesla a volné čalounění. Každá z těchto částí je řešena zvlášť.

12.1. Kostra křesla Při návrhu samotného křesla a to hlavně boků byla snaha o přizpůsobení a možnost výroby za pomocí CNC obráběcího stroje. Této skutečnosti bylo dosaženo vytvořením požadovaného tvaru boků. Na kostru křesla je využito různých sil překližovaných desek (PDP). Boky budou vyrobeny ze síly 22 mm, sedák a příčky pak z 18 mm a opěrák 16 mm. Rozdílné síly materiálu jsou nutné pro dosažení požadované pevnosti, váhy, ale i estetických vlastností. Celá kostra se skládá z 6 dílů, což napovídá o jednoduchosti konstrukce. Kostra nebude demontovatelná, tudíž veškeré spoje budou pevné. U tohoto konceptu nebyla demontovatelná verze vhodná z důvodu zachování čisté a hladké boční plochy. Konstrukční spoje jsou tedy zajištěny dostatečným množstvím kolíků 8x35 mm. Otvory pro kolíkové spoje na bocích budou vyvrtány již při samotném opracování na CNC obráběcím stroji. Otvory jsou vzdáleny ve standardních násobcích 32 mm. Tudíž je možné pro vyvrtání otvorů na sedáku, opěráku a příčkách využít běžně užívanou kolíkovačku. Veškeré spoje jsou lepené a to pomocí disperzního PVAC lepidla s odolností minimálně D2. Další informace potřebné pro zhotovení kostry křesla jsou dostupné v příloze 3. až příloha 20.

Obr. 39. - Kolíkové spoje a stuhové uzávěry (háčky) na kostře křesla

41

Jak je viditelné na obr. 39. Na kostře budou také přilepeny stuhové uzávěry (háčky), za pomocí nichž budou upevněny volné polštáře. Na prvním prototypu bude sedací a opěradlová část plná, ale bylo by vhodné při dalším vývoji využít nějakého druhu perforace pro vytvoření odvětrávání čalounění. Jednou z možností je vyfrézování otvorů příslušného tvaru a velikosti, nebo využití možnosti vytvořit sedák a opěrák jako rám s vetknutými popruhy. Možnosti perforace jsou viditelné na obrázcích obr. 40., obr. 41. a obr. 42. První návrh křesla je vytvořen v bílé barvě, to ovšem není podmínkou, je možně využít různých barevných kombinací, které budou korespondovat s barevností čalounění. Na povrchovou úpravu je však navržen systém nátěrových hmot od firmy Adler. Technické listy uvedený v příloze 1. a příloze 2.

Obr. 40. - Perforace sedáku

Obr. 41. - Perforace opěradla

Obr. 42. – Využití perforace na modelu

42

12.2. Volné čalounění Na křesle budou umístěny dva čalouněné prvky obdélníkového tvaru, které budou tvořit opěrák a sedák. Rozměry sedací části jsou 50 x 550 x 505 mm a opěradlové 50 x 550 x 365 mm. Po konzultaci s čalouníkem bylo dospěno ke konstrukčnímu řešení čalouněných prvků. Bude se skládat z několika vrstev. První tvarovací vrstvu tvoří kombinace dvou PUR pěn a to N5078 a N3038. Tyto pěny budou v konstrukci v poměru 2 : 3. Kombinace dvou různých pěn zajišťuje větší komfort sezení a zamezuje trvalé opotřebení a deformace materiálu. Veškeré poloměry znázorněné na obr. 40. a obr. 41. jsou R 10 mm. Na tvarovací materiál bude přilepen kypřící. V tomto případě je to umělé rouno. Kypřící vrstva nám zajišťuje souvislou plochu výplně čalounění. Poslední nedílnou součástí výplně bude ještě izolační vrstva, která od sebe izoluje výplň a potahový materiál. Zde bude využita natkaná textilie. Samotné textilní čalounění bude vyrobeno v požadovaném tvaru, obr. 43. a obr. 44. Na jedné hraně bude opatřené zdrhovadlem, které zajistí možnost pohodlného praní a s tím i vyšší hygienické nároky. Na spodní části čalounění budou našity stuhové uzávěry (mech) pomocí kterých budou čalouněné prvky přichyceny na kostru výrobku.

Obr. 43. - Čalouněný prvek sedáku

43

Obr. 44. - Čalouněný prvek opěradla

44

13.

Výroba prototypu

Při navržení každého nového nábytkového prvku je nutné vyrobit prototyp, na kterém je možné ověřit si všechny teoreticky nabité poznatky. Než se výrobek dostane do výroby, je nutné vyrobit většinou několik prototypů, na kterých se eliminují nedostatky. Tato tvůrčí práce vyústí také ve výrobu prototypu, který bude vyroben zkušeným truhlářem ve spolupráci s firmou Acti Bois CZ. Prototyp bude zatím jen jedem, ale v případě zájmu širší veřejnosti by bylo vhodné před výrobou zhotovit další prototypy. Na fotografiích níže je možné shlédnout některé výrobní procesy spojené s výrobou prototypu křesla.

Obr. 45. – Výroba na CNC.

Obr. 46. - Výroba přířezů na formátovací pile

Obr. 47. - Polotovar z CNC.

Obr. 48. - Výsledné ofrézování polotovaru

45

Obr. 49. – Kostra sklížená bez použití lepidla 1.

Obr. 50. – Kostra sklížená bez použití lepidla 2.

Obr. 51. - Zkouška kostry

46

14.

Konečné řešení a barevné variace

Obr. 52. – Konečné řešení 1.

Obr. 53. – Konečné řešení 2.

Obr. 54. – Konečné řešení 3.

47

Obr. 55. – Využití plus doplňkový sortiment (stolek)

Obr. 56. – Barevná variace 1.

Obr. 57. – Barevná variace 2.

48

15.

Diskuze

Tato práce pojednává o tvorbě nového nábytkového kusu. Konkrétně je to návrh čalouněného křesla. Před zahájením samotného navrhování byly prozkoumány nedílné součásti spojené se sedacím nábytkem. Prvním úkolem bylo vytvoření historického přehledu o dané problematice. Historie je jak pro designéry tak i pro ostatní velice poučná a není přeci potřeba vymýšlet něco, co již bylo dávno vymyšleno. Pro samotnou tvorbu byl historický přehled poučný. Po historickém přehledu bylo nutné zjistit jak má takové křeslo vlastně vypadat a jaké důvody nás ke konečné podobě vlastně vedou. Jedná se o vizuální stránku, ale i technickou. K tomuto účelu posloužilo důkladné prostudování a nabití nových znalostí v oborech antropometrie, ergonomie a v příbuzných vědách. Co se týkalo konstrukce celého křesla, musela také být nastudována problematika čalounění. Což bylo důležité pří návrhu čalouněných prvků. Poslední částí získávání teoretických znalostí bylo prozkoumání soudobého řešení problematiky. Nabyté znalosti bylo možné uplatnit při navrhování samotného křesla. Samotný tvůrčí proces začal inspirací z jiné předešlé studentské práce. Po inspiraci přišel proces prvního skicování. Skicy se v průběhu tvůrčí činnosti začaly formovat do požadovaných tvarů, tak bylo možné přistoupit k přesnějšímu stanovení rozměrů a tvaru pomocí počítače. Tyto procesy se spolu prolínaly a při tvorbě probíhal i návrat od počítače zpět k papíru. Po ujasnění si tvarosloví výrobku mohly být vytvořeny první vizualizace, které již napověděly, jak bude výsledný produkt vypadat. Nebyla však vytvořena jen jedna vizualizace, ale v průběhu tvorby se návrhy upravovaly do konečné podoby. Nyní přišlo na řadů konstrukční řešení konečného výrobku. Zde byli k projektu přizváni odborníci z požadovaných oborů díky, kterým bylo navrženo konstrukční řešení kostry a čalouněných prvků křesla. Pro ověření většiny parametrů by nebyl dostačující model v malém měřítku, proto byl před zahájením výroby vyroben tvar boku, na kterém bylo možno ověřit požadované skutečnosti. Vše se samozřejmě nedá ověřit na papíře a ani na modelu. Veškeré parametry budou zkoumány až na prototypu výrobku, který jistě odhalí některé nedostatky. Případné nedostatky budou řešeny na dalších prototypech.

49

Předpokládané materiálové náklady jsou uvedeny v příloze 21. Tyto náklady jsou počítané pro výrobu jednoho prototypu a v případě, že by se výrobek vyráběl ve větších sériích tak by se samozřejmě tato cena rapidně snižovala a to díky velkoobchodním cenám.

50

16.

Závěr

Cíl, kterým bylo navržení čalouněného křesla, byl splněn. Byl vytvořen návrh křesla, který by měl splňovat estetické i funkční požadavky na tento výrobek. Návrh a konstrukční řešení bylo vytvořeno po prozkoumání potřebných informací. Při návrhu byly brány v úvahu i názory odborníků z oboru, díky kterým mohl být vytvořen i první prototyp. Jak již bylo zmíněno, cíl byl splněn, a však pro dokonalé odzkoušení všech aspektů spojených s návrhem nového výrobku by bylo nutné před zahájením výroby vyrobit další prototypy, což není v rámci této práce možné. Tvorba jakéhokoliv nového produktu je běh na dlouhou vzdálenost, někdy může být přirovnán i k maratonu. Někdy se najde produkt, který ani nemá právo na cílovou pásku. To však nesmí mladé návrháře odradit od dokončení celoživotního běhu.

Summary The aim of this thesis- design of upholstered chair was finished. Design of this chair meets the aesthetic and functional requirements of this product. The design and structural design was created after studying the requirements associated with the topic. During the formation there were also consider the views of experts in the field, through which the first prototype could be created. As I said, the objective was achieved, but a perfect test of all aspects related to new product design would be required before production. Due to this fact more prototypes should be manufactured. Unfortunately this is not possible in this thesis. Creation of any new product is a long distance run. Sometimes we can find a product which does not even have a chance to achieve the finish line. But this should not discourage young designers from complete lifelong run.

51

17. [1]

Seznam citované literatury

BRUNECKÝ, Petr. Historický vývoj nábytku. Vyd. 2., nezměn. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2000, 227 s. ISBN 80-715-7441-4 (BROž.).

[2]

BRUNECKÝ, Petr. Dějiny a bydlení. 2., přeprac. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 264 s. ISBN 978-80-7375-354-2 (BROž.).

[3]

BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995, 280 s. ISBN 80-715-7157-1.

[4]

DLABAL, Stanislav et al. Nábytek, člověk, bydlení: základy navrhování nábytku a zařizování bytových interiérů. Praha: ÚBOK, 1980, 178 s.

[5]

HAŠKOVEC, František. Čalouněný nábytek z domácí dílny. Praha, 1984, 214 s. ISBN OLA001528.431.

[6]

HOLOUŠ, Zdeněk a Eliška MÁCHOVÁ. Konstrukce čalouněného nábytku II: konstrukce nosných koster čalouněného nábytku. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007, 130 s. ISBN 978-80-7375-104-3.

[7]

KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 159 s. ISBN 978-80-247-3746-1.

[8]

KOVAŘÍK, Martin. Antropometrický výzkum dospělé populace a jeho aplikace v oblasti interiéru a architektury [online]. Brno, 21.8.2011 [cit. 2012-03-09]. 78 s. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=43720. Dizertační práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury. Vedoucí práce prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc.

[9]

KŘUPALOVÁ, Zdeňka. Nauka o materiálech pro 1. a 2. ročník SOU učebního oboru truhlář. 2., upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2004, 244 s. ISBN 80-86817-02-4.

[10]

PROKOPOVÁ, Helena a Vladimír ŠTORK. Čalouněný nábytek. Brno: ERA, 2006, 138 s. Dům a zahrada (ERA). ISBN 80-736-6053-9.

52

[11]

ŠEDIVÝ, Vladimír. Ergonomie. In: ŠEDIVÝ, Vladimír. AEE ŠEDIVÝ [online]. Brno,

©

2010

[cit.

2012-02-27+.

Dostupné

z:

http://www.aee-

sedivy.cz/ergonomie/ [12]

TOGNER, Milan. Historický nábytek. Brno: Datel, 1995, 134 s.

[13]

ČSN 91 0100. Nábytek - Bezpečnostní požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2006.

[14]

ČSN 91 0102. Nábytek - Povrchová úprava dřevěného nábytku - Technické požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2006.

[15]

ČSN EN 1728. Nábytek bytový - Sedací nábytek - Zkušební metody pro stanovení pevnosti a trvanlivosti. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2001.

[16]

ČSN 91 0611. Nábytek. Křesla a pohovky. Základní rozměry. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1989.

[17]

Tkaní.cz. PÍCHOVÁ, Hana. Tkaní a jiné radosti [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: www.tkaní.cz

[18]

Wikipedie: Otevřená enciklopedie. [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: cs.wikipedie.org

53

18.

Seznam obrázků

Obr. 1. - doporučené rozměry universální židle s područkami Dlabal, 1980 ................ 12 Obr. 2. - doporučené rozměry Hovorového křesla s područkami Dlabal, 1980 ............ 12 Obr. 3. - Procentuelní rozdělení kůže při výrobě (zdroj internet) ................................. 19 Obr. 4. - Barcelona – Ludwig Miese van der Rohe (zdroj internet) .............................. 23 Obr. 5. - Mesh Amazing – Tom Dixon (zdroj internet) ................................................. 24 Obr. 6. - Woodworking – Gilli Kuchik (zdroj internet) ................................................. 24 Obr. 7. - Woodworking – Gilli Kuchik (zdroj internet) ................................................. 25 Obr. 8. - Prostorově úsporné posezení – Remy van Oers (zdroj internet) ..................... 25 Obr. 9. - Tree Functions – Emanuele Canova (zdroj internet)......................................26 Obr. 10. - Merano – Alexander Gufler (zdroj internet) ................................................ 27 Obr. 11. - Möbius – Frans Schrofer (zdroj internet) .................................................... 27 Obr. 12. - Origami – James Dieter (zdroj internet) ...................................................... 28 Obr. 13. - Fully Loaded – Frans Alexander Reh (zdroj internet) .................................. 28 Obr. 14. - Kovové křeslo sudovitého tvaru ................................................................... 29 Obr. 15. - První pokračování návrhu křesla sudovitého tvaru ......................................30 Obr. 16. - Druhé pokračování návrhu křesla sudovitého tvaru..................................... 30 Obr. 17. - Skica 1. Úvodní skicy .................................................................................. 31 Obr. 18. - Skica 2. Obr. 19. - Vizualizace 1. .............................................................................................. 32 Obr. 20. - Skica 3. Obr. 21. - Vizualizace 2. .............................................................................................. 32 Obr. 22. - Skica 4. ....................................................................................................... 33 Obr. 23. - Vizualizace 3. .............................................................................................. 33 Obr. 24. - Skica 5. Obr. 25. - Vizualizace 4. .............................................................................................. 34 Obr. 26. - Vizualizace 5. .............................................................................................. 34 Obr. 27. - Vizualizace 6. .............................................................................................. 35 Obr. 28. - Vizualizace 7. Konečný tvar boku křesla ...................................................... 35 Obr. 29. - Testovací díl z tenkého materiálu................................................................. 36 Obr. 30. - Zkouška požadovaných vlastností ................................................................ 36 Obr. 31. - Vizualizace 8. Obr. 32. - Vizualizace 9. .............................................................................................. 37

54

Obr. 33. - Vizualizace 10. Obr. 34. - Vizualizace 11. ............................................................................................ 38 Obr. 35. - Vizualizace 12. ............................................................................................ 38 Obr. 36. - Vizualizace 13. ............................................................................................ 39 Obr. 37. - Vizualizace 14. ............................................................................................ 39 Obr. 38. - Základní rozměry křesla .............................................................................. 40 Obr. 39. - Kolíkové spoje a stuhové uzávěry (háčky) na kostře křesla .......................... 41 Obr. 40. - Perforace sedáku Obr. 41. - Perforace opěradla ..................................................................................... 42 Obr. 42. – Využití perforace na modelu ....................................................................... 42 Obr. 43. - Čalouněný prvek sedáku .............................................................................. 43 Obr. 44. - Čalouněný prvek opěradla...........................................................................44 Obr. 45. – Výroba na CNC. Obr. 46. - Výroba přířezů na formátovací pile ............................................................. 45 Obr. 47. - Polotovar z CNC. Obr. 48. - Výsledné ofrézování polotovaru................................................................... 45 Obr. 49. – Kostra sklížená bez použití lepidla 1. .......................................................... 46 Obr. 50. – Kostra sklížená bez použití lepidla 2. .......................................................... 46 Obr. 51. - Zkouška kostry ............................................................................................ 46 Obr. 52. – Konečné řešení 1. Obr. 53. – Konečné řešení 2. ....................................................................................... 47 Obr. 54. – Konečné řešení 3. ....................................................................................... 47 Obr. 55. – Využití plus doplňkový sortiment (stolek) .................................................... 48 Obr. 56. – Barevná variace 1. Obr. 57. – Barevná variace 2....................................................................................... 48

55

19. Obr. 3.

Seznam obrázků z internetu - Procentuelní rozdělení kůže při výrobě (zdroj internet) http://www.kuzepavlat.cz/images/vse-o-kuzi/cineni.jpg

Obr. 4.

- Barcelona – Ludwig Miese van der Rohe (zdroj internet) http://www.homemag.cz/assets/clanky/200903/clanek00027/upload/photo/barcelona_2.jpg

Obr. 5.

- Mesh Amazing – Tom Dixon (zdroj internet) http://www.besthousedesign.com/wp-content/uploads/2010/05/mesh01588x441.jpg

Obr. 6.

- Woodworking – Gilli Kuchik (zdroj internet) http://www.centralfurnitures.com/wp-content/uploads/2011/06/uniquechair-designs-wood.jpg

Obr. 7.

- Woodworking – Gilli Kuchik (zdroj internet) http://www.centralfurnitures.com/wp-content/uploads/2011/06/woodworking-plans-chairs-ideas.jpg

Obr. 8.

- Prostorově úsporné posezení – Remy van Oers (zdroj internet) http://cdn.trendhunterstatic.com/phpthumbnails/93/93046/93046_1_600.j peg

Obr. 9.

- Tree Functions – Emanuele Canova (zdroj internet) http://www.designflute.com/wp-content/uploads/2010/06/emanuelecanova.jpg

Obr. 10.

- Merano – Alexander Gufler (zdroj internet) http://www.ton.cz/root/sortiment/kresla/sm/321400-sm.jpg

Obr. 11.

- Möbius – Frans Schrofer (zdroj internet) http://www.besthousedesign.com/wp-content/uploads/2009/08/themobius-chair-by-frans-schrofer2-560x594.jpg

56

Obr. 12.

- Origami – James Dieter (zdroj internet) http://media.designerpages.com/3rings/wp-content/themes/3ringsotto/i/?w=546&h=346&src=http%3A%2F%2Fmedia.designerpages.com %2F3rings%2Fwp-content%2Fuploads%2F2008%2F05%2Fat-icffdform-and-their-fabulous-forms-larger.jpg

Obr. 13.

- Fully Loaded – Frans Alexander Reh (zdroj internet) http://chairblog.eu/wp-content/uploads/2007/10/fullyloaded_2.jpg

57

20.

Seznam tabulek

Tab. 1. - Vybrané výsledky antropometrického měření, projekt NIS (Kovařík, 2011).. 16

58

21.

Seznam příloh

Příloha 1.

Technický list základní nátěrové hmoty navržené pro dokončení návrhu

Příloha 2.

Technický list vrchní nátěrové hmoty navržené pro dokončení návrhu

Technická dokumentace Příloha 3.

Izometrie křesla

Příloha 4.

Technický výkres rozpadu křesla

Příloha 5.

Základní rozměry křesla

Příloha 6.

Dílcový výkres opěradla

Příloha 7.

Dílcový výkres sedáku

Příloha 8.

Dílcový výkres příčky 1 a 2

Příloha 9.

Dílcový výkres bok levý 1

Příloha 10.

Dílcový výkres bok levý 2

Příloha 11.

Dílcový výkres bok levý 3

Příloha 12.

Dílcový výkres bok levý 4

Příloha 13.

Dílcový výkres bok levý 5

Příloha 14.

Dílcový výkres bok levý 6

Příloha 15.

Dílcový výkres bok pravý 1

Příloha 16.

Dílcový výkres bok pravý 2

Příloha 17.

Dílcový výkres bok pravý 3

Příloha 18.

Dílcový výkres bok pravý 4

Příloha 19.

Dílcový výkres bok pravý 5

Příloha 20.

Dílcový výkres bok pravý 6

Příloha 21.

Materiálové náklady na prototyp

59

Příloha 1.

Příloha 2.

Příloha 21.