NÁVR ŘEŠENÍ KLÁŠTERNÍ ZAHRADY V ZAŠOVÉ
PŘÍRODNÍ ZAHRADA SE SBÍRKOU PLANÝCH ROSTLIN -EXPOZICE ROSTLIN ZÁPADNÍHO SLOVENSKA-
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Zadavatel: obec Zašová, okres Vsetín, kraj Zlínský PSČ: 756 51 IČ: 00304476 DIČ: CZ00304476 Zpracovala: Lýdie Nytrová Datum: červenec 2016
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV: Návrh řešení na revitalizaci areálu bývalého kláštera v Zašové zaměřený na přírodní zahradu se sbírkou planých rostlin ČR a Západního Slovenska
LOKALITA: k. ú. Zašová 756 51 Parcelní čísla: 51 (12 875 m²), 50/1 (3 943 m²), 50/2 (657 m²)
KRAJ: Zlínský, okr. Vsetín VLASTNÍK: Obec Zašová, č. p. 36, 75651 Zašová
2
Obsah A. TEXTOVÁ ČÁST 1. ÚVOD……………………………………………………………………………….4 2. PODKLADY………………………………………………………………………...4 3. PARCELY…………………………………………………………………………...5 4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ…………………………………………6 5.NÁVRH ŘEŠENÍ…………………………………………………………………….8 5.1. PRINCIPY PŘÍRODNÍ ZAHRADY ................................................... 8 5.2. NAVRHOVANÉ ÚPRAVY................................................................ 9
B PASTPORT ZELENĚ…………………………………………………………………...13 1.1. Definice…………………………………………………………………………..13 2.1. Popisné údaje……………………………………………………………………..13 3.1. Základní údaje o vegetačních prvcích……………………………………………14 4.1. Základní údaje o technických prvcích……………………………………………14 5.1. Celková bilance…………………………………………………………………..15 C PŘÍLOHY
1.
Obrazový katalog prvků
2.
Osazovací plány grafická část
3.
Osazovací plány tabulková část + orientační rozpočet
4.
Skicy
5.
Situace M 1:400
6.
Pasport zeleně M 1:500
3
A.
TEXTOVÁ ČÁST
1. ÚVOD Zájmové území leží v centru obce Zašová v areálu bývalého kláštera sv. Josefa, který zde založili trinitáři. Řád zde fungoval v letech 1728-1783. V průběhu let byl objekt užíván různými institucemi jako např. dílna pro výrobu gobelínů, dívčí internátní škola či domov důchodců. V současnosti se stala vlastníkem areálu obec Zašová. Součástí klášterního komplexu budov je rovněž rozsáhlá zahrada. Největší plochu zaujímá sad se starými odrůdami ovocných stromů, dále pak pionýrské nálety dřevin a rybník. Cílem projektového záměru je udržet charakter současné zahrady a navrhnout prvky přírodní zahrady, v souladu s environmentálními, ekologickými a permakulturními principy, která vytvoří řadu vhodných biotopů pro různé živočichy a obojživelníky, ale nabídne také místo k relaxaci pro návštěvníky a obyvatele Zašové. Především pak pro seniory a matky s dětmi. Zařazení herních a vzdělávacích prvků pomůže podnítit a rozvíjet kladný vztah dětí k přírodě a k životnímu prostředí. Významnou částí zahrady bude sbírka planých rostlin České republiky spolu s expozicí rostlin západního Slovenska a záhony s léčivými bylinami. Kromě rekreační funkce tak bude zahrada představovat také naučnou funkci. I přes poměrně složitý terén a vyšší převýšení návrh počítá s bezbariérovými přístupy a z velké části i s dobře přístupnými chodníky.
2. PODKLADY K vypracování návrhu byly použity vlastní poznámky, zákresy a fotodokumentace z terénu. Internetové zdroje: 1. Prohlížecí služba WMS - katastrální mapa (© ČÚZK, www.cuzk.cz) 2. Prohlížecí služba WMS – Základní mapa 1 : 10 000 (© ČÚZK, www.cuzk.cz) 3. Prohlížecí služba WMS – Ortofotomapa (© ČÚZK, www.cuzk.cz)
4
Dále: 4. Zahrada pro radost. [online]. [cit. 2016-07-06]. Dostupné z: Http://www.zahradaproradost.cz/ 5. Vrbičky [online]. [cit. 2016-07-06]. Dostupné z: http://vrbicky.net/ 6. Permakultura [online]. [cit. 2016-07-06]. Dostupné z: http://www.prirodnizahrady.com/permakultura.html 7.MS Vidce [online]. [cit. 2016-07-06]. Dostupné z: http://www.msvidce.cz/ 8. Veronica-Centrum Hostětín [online]. [cit. 2016-07-06]. Dostupné z: http://hostetin.veronica.cz/
3. PARCELY Parcely řešeného území jsou ve vlastnictví obce Zašová, ležící v k. ú. Zašová. Jedná se o tyto parcely: p.č. 51 s výměrou 12 875m², p.č. 50/1 s výměrou 3943m² a p.č. 50/2 – výměra 657m². Všechny tyto parcely jsou evidovány jako ovocný sad.
Obr. 1 Parcely řešeného území. (Zdroj: http://nahlizenidokn.czuk.cz/ )
5
4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Část areálu s budovami je v těsné blízkosti s kostelem. Ovocný sad Rybník sousedí s farní zahradou, ovocný sad východně s obytnou zástavbou a západně s polem. Naposledy areál sloužil jako ústav sociální péče. V současné době je řešený prostor zahrady nevyužíván. Areál má několik částí – nádvoří, technické budovy, rybník, travnatá plocha sloužící jako hřiště, extenzivní ovocný sad s travinným podrostem (převažují vysokokmené odrůdy jabloní, dále slivoně, hrušně), pastvinný sad spásaný ovcemi a neudržované plochy pionýrských dřevin. Dominantou vstupní části do zahrady je kontejner na odpad, který je pomyslným mezníkem mezi dolní a horní pěšinou. Dále byl zde v porostu vybudován menší sklep. Následuje altán, travnatá plocha s fotbalovými brankami pokrytá nerozloženým kompostem, betonový zapuštěný bazén, a bouda pro ovce. Ovce spásají porost v zadní části zahrady – v ovocném sadu. Prostor pro pastvu je ohraničen ohradíkem. Sad je členěn složitým kopcovitým terénem. Nadmořská výška se pohybuje mezi 344-360 m n. m. Na západní straně u brány stojí tři řady kovových tyčí.Na konci zahrady je situováno trafo a přes pozemek vedou dráty elektrického napětí. Ve spodní, východní části zahrady je místy silně poškozený plot.Významným pohledovým místem je kovový kříž na betonovém podstavci,který je umístěn na kopci (354 m n. m.) s jihovýchodní expozicí. Půdní profil je zastoupen kryptopodzoly, kambizemí a v blízkosti rybníka je pseudoglej modální - fluvizem modální. Jedná se o půdu převážně se střední skeletovitostí a se slabě kyselou – neutrální ph.
altán
Kontejner při vstupu do zahrady
Zbytky tlejícího organického materiálu na travnaté ploše.
Bazén
Obr. 2 Fotodokumentace současného stavu (Foto:autor, červen 2016)
6
Pasoucí se ovce v sadu
Poškozený plot
Výhled na Zašovou od kříže
Současný stav kapličky
Tyče na věšení prádla, západní část
Střecha sklepa s nadrostem pionýrských dřevin
7
5. NÁVRH ŘEŠENÍ 5.1. PRINCIPY PŘÍRODNÍ ZAHRADY Přírodní zahrada je zahrada, kde se člověk snaží spolupracovat s přírodou. Panuje zde harmonie a rovnováha s převahou domácích druhů rostlin a dřevin. Velká rozmanitost původních rostlin podporuje širokou rozmanitost živočišných druhů. Napomáhá tak obnově přirozeného prostředí okolního regionu, aby vyhovoval většině původních druhů rostlin. Vzorem jsou skutečná přírodní stanoviště. Přírodní zahrady jsou často založeny na vědomém respektu k přírodě, snaze o snížení poškozování životního prostředí a zdravém životním stylu. Přírodní zahrada může být součástí permakulturního systému. Permakultura je design k udržitelnému využití půdy, založený na ekologických a biologických principech. Využívá ypřírodních vzorů k maximalizaci efektu a minimalizaci úsilí (práce). Základní principy založené přírodní zahrady jsou: - nizkodopadový design - snaha o minimální negativní dopad na okolí a prostředí - nízké nároky na udržitelnost - biodiverzita a její rozvoj - ekologická kvalita je neviditelnou estetikou Permakulturně spravované sídlo potřebuje neustálou lidskou práci, důslednější dodržování principů udržitelnosti a zároveň i větší „divočinu.“ Kritéria:
nepoužívání chemických přípravků proti škůdcům nepoužívání lehce rozpustných minerálních hnojiv nepoužívání rašeliny k vylepšování půdy plot nebo pozadí zahrady z divokých (domácích) keřů louka, luční rostliny ponechat divoké porosty divoký, neupravený kout zvláštní biotopy v zahradě – mokřina, přírodní jezírko, suchá místa, suchá zídka apod. listnaté stromy květiny a kvetoucí keře
Kritéria týkající se obhospodařování a užitkové zahrady, alespoň pět musí být dodrženo : kompost a kompostování, smíšená kultura – pořadí zrání a dozrávání – zelené hnojení útočiště pro užitečné živočichy využívání dešťové vody výběr a použití životnímu prostředí nezávadného materiálu nepoužívat k mulčování stromovou kůru zeleninové záhony a byliny, ovocná zahrada a bobuloviny 8
5.2. NAVRHOVANÉ ÚPRAVY Navrhované úpravy klášterní zahrady v Zašové jsou založeny na principu přírodních zahrad se zachováním dřevin domácího původu a s tématicky zvolenou výsadbou rostlin. Návrh člení zahradu do několika částí podle specifických nároků jednotlivých rostlin a jejich přirozených stanovišť; stinné partie, slunné partie, suché, mokré, apod. Důraz je kladen nejen na vytvoření nových biotopů, vhodnou skladbu rostlin, ale především na zachování a údržbu ovocného sadu se starými vysokokmennými odrůdami stromů. Hlavní vstup do zahrady zůstává situován na stejném místě - vedle rybníka, tzn. v jižním cípu zahrady. Jedná se o rozcestí dvou chodníků , které se na konci zahrady propojují v jednotnou linii. Vstup svým způsobem také reprezentuje zahradu, proto je v návrhu odstraněn kontejner a na místo je umístěn rozcestník s informační tabulí a návrh počítá také s voliérou pro bažanty. Chodníčky vpodstatě lemují východní a západní stranu zahrady. Na spodní, „východní“ stezku je napojen bezbariérový chodník na vyvýšené konstrukci, který umožňuje pozvolný průjezd k rybníku. Součástí návrhu je také osázení levého břehu rybníka, kde se nachází menší kaplička, jejíž okolí bude po rekonstrukci osázeno stínomilnými rostlinami jako je například čemeřice, ladonička,talovín aj. Na revitalizaci rybníka je vypracován projekt zvlášť. Naproti bezbariérového nájezdu je umístěn menší zděný objekt, patrně sklep, který by v budoucnu mohl sloužit např. jako sušírna ovoce. Střecha této budovy bude osázena stínomilnými druhy skalniček a sukulentních rostlin. Zelená střecha přispívá ke zvýšení vzdušné vlhkosti, zlepšuje mikroklima,v létě zachytává nepříjemné prachové složky či snižuje odtok dešťové vody do kanalizace. Navrhovaná sušírna ovoce se nachází na úpatí výraznějšího kopce zahrady, na jehož vrcholu se tyčí menší kříž a místo skýtá pohled na obec. Králičí kopec bude imitací kopce ve Květné zahradě v Kroměříži. Svah bude částečně oplocen, kde budou pobíhat divocí králíci. Úkryt by měli v betonových trubkách a aby nedošlo k podhrabání, byly by do svahu zakopány Cetris desky. Jádro zahrady bylo pojednáno jako centrální společenská část, místo pro odpočinek, setkávání i hry.K tomuto účelu bude sloužit prostranství před lesním barem a bar z přebudovaného altánu, který nabídne občerstvení, či posezení na kamenných “lavičkách“pod korunami starých jabloní. Atmosféru prostoru doplní expozice kapradin a stínomilných rostlin v pozadí altánu. Přirozeně zastíněné stanoviště vytváří vhodné mikroklima pro celou řadu lesních trvalek a kapradin. V osluněné části svahu bude opačné 9
mikroklima – suťová skalka – s rostlinami s nároky na světlo. Do svahu budou vsazeny kameny (nejlépe z okolí), mezi kterými bude dostatek prostoru pro vhodný úkryt celé řady brouků a drobných živočichů – mravenců, slepýšů, ještěrek, pavouků, svinek. Praktické využití plochy budou představovat květinové záhony s rostlinami k řezu, které najdou uplatnění při aranžování květin v kostele, čímž se sníží výdaje za kupovaný rostlinný materiál pro každotýdenní výzdobu. Rozlehlá travnatá plocha o výměře cca 1400 m² rozkvete do podoby květnaté louky, která svými pestrými květy přiláká nejen motýly, ale také děti, které je tak budou moct pozorovat z blízka Květnatá louka bude navazovat na jedlý trávník v podrostu sadu. Louka navazuje na svah s volně rostoucími křovinami, které by svým charakterem zůstaly zachovány a posloužily by jako úkryt pro koroptve, holuby či slepice. Z části by byly postaveny dvě voliéry na louce a výběh by zasahoval až do porostu tak, aby vznikl přirozený prostor pro ptáky, kdy by měli klid a husté houští by rovněž zabránilo případnému útoku dravců. Vedle voliér s výběhem by byla rovněž umístěna voliéra s andulkami. Zajímavou podívanou nabídne také jezírko pro obojživelníky. Přebudování bazénu spočívá ve vytvoření mělké pobřežní zóny pro rozmnožování obojživelníků a postupného svažování terénu do vody kvůli přístupu pro drobné živočichy. Jednou z možností jak vyřešit kolmý břeh v blízkosti domu je výsadba okolo břehu v podobě závisu. Používá se k tomu např. zahradnická stínovka, která se naplní substrátem - drobnými valouny nebo kermaritem – frakce- 8-16 mm. Při instalaci závěsu musíme pamatovat na zimu a na horizontální pohyb ledu. Proto se závěsy umisťují cca 15 cm pod hladinu. Na vodní hladině nebude chybět ani kus dřeva či větší větve, kterou uvítají nejen ti nejmenší živočichové, ale také ptáci. Tento vodní biotop poslouží ptákům zároveň jako pítko. Kromě vlhkomilných rostlin bude výrazným prvkem rovněž užší dřevěné molo, které ústí ve stezku okolo jezírka. Vedle jezírka by byl oplocený menší zoo koutek, zaměřený na chov ovcí či koz. Výběh by byl doplněn přístřeškem. Dominantní vizuální roli bude hrát imitace typické valašské roubenky (pouze přední portál stavení), jejíž předzahrádka bude navazovat na květnatou louku. Východní a západní hranici pozemku v blízkosti plotu lemují nově vysazené keře jako například rybízy, angrešty, vilíny či arónie. Divokou a nejvíce přírodě blízkou část zahrady bude představovat ovocný sad krajových odrůd ( s rozlohou cca 7 700 m² ) se sbírkou planých rostlin a s jedlým trávníkem.
10
Jedlý trávník představuje druhově bohaté společentsvo kvetoucích bylin. Svým charakterem odpovídá květnaté louce, tzn. extenzivně obhospodařované louce, která se kosí méně často nebo jen jedou ročně. U tohoto typu trávníku bylinná složka převažuje nad složkou travinnou. Vhodnými rostlinamido jedlého trávníku jsou: řebříček, zběhovec, kontryhel, česnek, sedmikráska, pampeliška aj. Trávník může být založen výsevem květnaté louky.anebo může být ponechán spontánnímu vývoji za předpokladu omezení pravidelné seče. Výše jmenované rostliny se zde začnou objevovat samy. Plané rostliny jsou jedlé a mají dokonce více minerálů a vitamínů než běžně používaná zelenina. Jedlé jsou zpravidla květy a listy. V této klidnější části bude umístěn hmyzí hotel pro drobné živočichy, dále hadník, několik ptačích budek, kotce pro králíky a kompost v rohu zahrady. Ve vrchní části zahrady ( na západní straně pozemku ) nebude chybět herní prvek pro děti jako je zahrada sluchu, kde bude kladen důraz na naučné rozpoznávání dřevin. Stezka zahradou navazuje na bosou stezku. Jedná se o stezku vytvořenou z přírodních materiálů různého druhu a velikosti. Mimořádně pozitivní vliv má chůze naboso na prevenci vzniku plochých nohou. Při chůzi bez bot se zapojují správně všechny svaly, které ovlivňují správný vývoj klenby. Stimulací reflexních bodů na chodidlech aktivujeme imunitu, studené nohy se prohřejí. Začátek i konec stezky bude doplněn o treláž porostlou vinnou révou, která bude takto tvořit pomyslnou bránu. Na tuto stezku obratnosti budou navazovat záhony s bylinkami. Bylinková zahrádka je odjakživa součástí každé klášterní zahrady. Bylinky byly využívány jak v kuchyni, tak k léčbě nemocných. Řada rozmanitých bylinek přitáhne svým květem a vůní řadu motýlů. V jednotlivých záhonech budou růst například tyto bylinky: pelyněk, dobromysl, levandule, mateřídouška, yzop, šalvěj, zběhovec, vratič, zlatobýl či kozlík. V blízkosti bylinkové zahrádky a vedle boční brány do zahrady se vybuduje skleník pro pěstování zeleniny či pro některé choulostivější druhy rostlin. Stezka zahradou pak vyústí opět na rozcestí s informační tabulí. Každý návštěvník pak může samozřejmě projít okruh zahradou opačným směrem, čili od skledníku, přes bylinkovou zahrádku až ke společenskému centru.
11
SEZNAM NAVRHOVANÝCH PRVKŮ
ZNAČKA 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.
NÁZEV PRVKU ROZCESTNÍK, VOLIÉRA PRO BAŽANTY PTAČÍ BUDKA ZELENÁ STŘECHA KRÁLIČÍ KOPEC EXPOZICE KAPRADIN A STÍNOMILNÝCH ROSTLIN SPOLEČENSKÉ CENTRUM ZÁHONY S KVĚTINAMI K ŘEZU PORTÁL CHALUPY VOLIÉRY KVĚTNATÁ LOUKA VODNÍ BIOTOP PRO OBOJŽIVELNÍKY ZOOKOUTEK SBÍRKA PLANÝCH ROSTLIN, ROSTLINY ZÁPADNÍHO SLOVENSKA HMYZÍ HOTEL HADNÍK, BROUKOVIŠTĚ NETOPÝŘÍ BUDKA KOMPOST JEDLÝ TRÁVNÍK KOTCE PRO KRÁLÍKY ZAHRADA SLUCHU BOSÁ STEZKA SUŤOVÁ SKALKA BYLINKOVÁ ZAHRÁDKA SKLENÍK
Závěr Přírodní zahrada napodobuje domácí biotopy, které se podílejí na rozvoji fauny a flóry a přenáší je do prostoru zahrady. Principem takto založené zahrady je podpora živého světa a omezení péče o výsadby na minimum. Přírodní zahrada vytváří prostor, kde se střetávají všechny složky přírody a souzní v jeden uzavřený celek.
12
B. PASPORT ZELENĚ
1.1 DEFINICE Pasport zeleně je komplexním podkladem pro vyčíslení nákladů na údržbu veřejné zeleně měst a obcí. Základem pasportizace je určení skladby biologických a technických prvků a jejich lokalizace. Díky pasportu zeleně získáme údaje o výměrách ploch (trávníky, květinové záhony, živé ploty, dětská hřiště aj.) i o počtech jednotlivých prvků (stromy, keře, mobiliář aj.). Pasport zeleně je rozdělen na dvě části – textovou a výkresovou. Textová část obsahuje základní informace o jednotlivých funkčních plochách. Ty zahrnují technické a vegetační prvky. Dále se rozřazují do kategorií, informují o počtu kusů, případně o rozloze. Výkresová část pak znázorňuje jejich plochu a umístění.
2.1 POPISNÉ ÚDAJE PLOCHY
13
3.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VEGETAČNÍCH PRVCÍCH Výměra Druh prvku (m²) Trávník nestandard do 1:5 s nadrostem 1 827 Trávník luční 7 869 Zapojená skupina stromů smíšená s podrostem 575 Zapojená skupina stromů listnatá 3 011 Zapojená skupina stromů jehličnatá 133 Rozvolněná skupina stromů listnatá 1 915 Strom listnatý Zapojená skupina keřů listnatá s nadrostem 817 Zapojená skupina keřů listnatá 263 Soliterní strom Keř listnatý Nálety a nárosty 905
Počet kusů 258 4 42 -
4.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O TECHNICKÝCH PRVCÍCH
14
Zastoupení % 10,45 45 3,2 17,2 0,76 10,95 4,67 1,5 5,1
5.1 CELKOVÁ BILANCE Celková výměra vegetačních prvků na základní ploše: 17 315 m² Procentuální zastoupení: 99,09% Celková výměra technických prvků na základní ploše: 160 m² Procentuální zastoupení: 0,91%
15