Násilí odůvodňované náboženstvím („náboženský terorismus“) Mgr. Jan PACNER
Pojmy terorismus a náboženství – mnoho definic, např.:
Terorismus - ničivé skutky páchané veřejně a bez jasného vojenského účelu přesně naplánované tak, aby v lidech vyvolávaly hrůzu - druh násilné až brutální taktiky, jejímž cílem je vyděsit - veřejné představení násilí, které chce upoutat pozornost, předat symbolické poselství, případně změnit stávající stav věcí
Náboženství - životní, osobní vztah člověka k transcendentní (přesahující) skutečnosti, který se uskutečňuje ve společenství s druhými.
Stěžejní otázka násilí motivovaného/ospravedlňovaného náboženstvím: • proč se i hrozných skutků nezřídka dopouštějí lidé, kteří by se jinak zdáli dobří, dokonce zbožní lidé oddaní vysoce mravnímu pohledu na svět? • jak je možné spojení vznešené rétoriky s postupy, které přinášejí spoustu utrpení (i) nevinným lidem? Pozor! Většina lidí angažovaných v náboženském násilí (včetně terorismu) netrpí psychickými problémy, zdají se být naprosto normální a společensky dobře přizpůsobení
Psychologické okolnosti podporující násilná řešení • externalizace – vlastní problémy jsou přisuzovány druhým (projekce) a na nich potírány • vnitřní nejistota • potřeba jasných a jednoznačných odpovědí • černobílé vidění světa • problém vysokých ideálů – za určitých okolností mohou působit destruktivně (vnitřní ztotožnění s nimi, neschopnost unést to, že ne všichni je přijímají, tedy „kazí to“ → snaha o vyloučení, případně zlikvidování „škůdců“)
Sociologické okolnosti podporující násilná řešení • četné společenské problémy (korupce, chudoba, nezaměstnanost, negramotnost) • zklamání z nedostatečných politických řešení, vnímání neochoty elit ke skutečným změnám • rozšířený pocit ponížení a znevýhodnění (důsledek koloniální minulosti např. arabských zemí) • pocit ohrožení tradičních hodnot a způsobu života, které jsou idealizovány a absolutizovány (obavy z „morální zkázy“, kterou přináší Západ/globalizace)
Podstatná skutečnost moderní doby ovlivňující nejextrémnější formy násilí (terorismus): • rozpoznání významu a vlivu sdělovacích prostředků – teroristické akty se stávají obrovským divadelním představením (veřejným rituálem) s dopady nejen na oběti a jejich blízké, ale na všechny, kterých se dotknou skrze sdělovací prostředky (to poznal a perfektně využil např. bin Ládin) Ve vzrůstající míře se teroristické útoky podnikají pro televizní diváky na celém světě (Mark Juergensmeyer)
Co je prvotní příčinou náboženského násilí? • ve většině případů: Prvotní příčinou násilí jsou společenské a politické problémy, které vzbuzují pocity nespravedlnosti, frustraci a hněv – ty hledají vhodný jazyk a ideové zázemí, ve kterém by se vyjádřily. Náboženský jazyk a přesvědčení je jednou z možných odpovědí. např. „islámský terorismus“ = teroristické násilí ospravedlňované specifickým chápáním islámu a formulované mýtickým náboženským jazykem, ale zakořeněné v široce politickém kontextu určeném místními okolnostmi (Jason Burke)
Koncept kosmické války • ALE: náboženské odůvodnění – velmi lákavé, především obrazem nadpřirozeného zápasu – kosmické války, tj. představy kosmického boje dobra (my na Boží straně) se zlem (ti druzí). • obraz kosmické války (tedy nadpřirozené dimenze) je ale využíván pro potřeby světských, politických střetnutí. Politické je vnímáno v mytickém náboženském kontextu, jehož nejsilnějším prvkem je myšlenka pokračující kosmické války (Jason Burke)
Koncept kosmické války – důsledky: • jde o absolutní skutečnost – nemožnost kompromisu, který je vnímán jako zrada • přesvědčení o nemožnosti ustoupit z boje, kterému musí náležet konečné vítězství • dehumanizace a satanizace protivníka – násilí brutální a neústupné • transcendentní moralismus – nejhorší násilí ospravedlňováno nejvznešenějšími skutečnostmi • rituální intenzita násilí, které získává bohoslužebné rozměry
Islám a násilí • v samotném slově „islám“ je odkaz na pokoj, mír (–slm-) • přesto je mnohé násilí jdoucí až do (sebevražedných) teroristických aktů islámem (přesněji řečeno jeho určitým chápáním) odůvodňováno či jím motivováno • téma spojeno s pojmem džihád – úsilí, nasazení pro věc Alláha – různé podoby (velký-malý, úst-rukou-meče,…) • nepatří mezi pilíře islámu, ale pro nejradikálnější muslimy je jako ozbrojený boj jádrem islámu • kdo ozbrojený džihád odmítá, je podle nich falešným muslimem a zasluhuje trest
Okolnosti podporující radikalizaci některých muslimů / muslimských skupin • hluboký pocit ponížení a znevýhodnění spojený s koloniální minulostí • vznik státu Izrael a bezvýchodný palestinský problém • zklamání ze situace po získání samostatnosti bývalých kolonií, ztroskotání socialistických vizí, korupce a chudoba • pocit ohrožení tradičních hodnot západní kulturou, strach z globalizace • negativní vliv málo citlivé západní, zvláště americké politiky a vojenských akcí
Skutečnosti v samotném islámu, které mohou podporovat radikální výklad víry a džihádu: • Mohamed byl nejen náboženský buditel, ale i politik a vojevůdce • počátky islámu – spojeny s boji o moc, 3 ze 4 nástupců Mohameda (tzv. pravověrní kalifové Umar, Uthman, Ali) zahynuli násilnou smrtí • výklad koránu – nejradikálnější verše v nejmladších súrách z medínského období – dovršení zjevení? • první pilíř islámu – jedinost a jedinečnost Alláha (Tawhid) – jemu má být podřízeno všechno, nic nesmí být vyňato z jeho vlády - islám nerozlišuje oblast světskou a náboženskou • velice barvité a bázeň vzbuzující popis osudu člověka po smrti a jeho soudu, jistá cesta do ráje – skrze mučednictví – položení života na stezce Alláha
Literatura
• Günter Hole - Fanatismus: Sklon k extrému a jeho psychologické kořeny – Praha, Portál, 1998 • Mark Juergensmeyer - Teror v mysli boží: globální vzestup náboženského násilí – Brno, CDK, 2007 • Jason Burke – On the Road to Kandahar: Travels through Conflict in the Islamic World – London, Penguin, 2006
