NARNIE - JITŘNÍ POUTNÍK -manuál podle knihy: Letopisy Narnie -Jitřní poutník- pro desetidenní křesťanský tábor s dvoudenním puťákemÚvodní čtení: Byl jednou jeden kluk, který se jmenoval Eustác Květoslav Pobuda a téměř si to zasloužil. Rodiče mu říkali Eustáci Květoslave a spolužáci Pobudo. Jak mu říkali kamarádi nevíme, protože žádné neměl. Eustác Květoslav neměl rád své příbuzné Pevensovy, ale když uslyšel, že Lucka a Edmund přijedou na prázdniny, docela ho to potěšilo. On totiž v jádru hrozně rád někoho peskoval a vytahoval se na slabší. Měl sice síly jako ženatý vrabec a nepřepral by ani Lucinku, natožpak Edmunda, ale věděl, že existuje mnoho způsobů jak někoho potrápit, když jste vy doma a on na návštěvě. Náš příběh začíná jednoho odpoledne, kdy se Edmundovi a Lucince podařilo ukrást pár drahocenných minut o samotě. A mluvili samozřejmě o Narnii - tak se totiž jmenovala jejich soukromá tajná země. Většina z nás asi má nějakou tajnou zemi, ale ty naše jsou jenom vymyšlené. Edmund a Lucinka měli v tomto ohledu větší štěstí než ostatní. Jejich tajná země byla opravdová. Dostali se tam samozřejmě pomocí kouzel, to je jediný způsob, jak se člověk může do Narnie dostat. A přímo v Narnii jim někdo slíbil, nebo skoro slíbil, že se jednoho dne zase vrátí. Takže si jistě umíte představit, že se o ní bavili dost a dost, jakmile měli příležitost. Edmund a Lucka byli v Lucčině pokoji a bavili se právě o jediném obrazu, který visel na zdi. Byla na něm namalovaná Narnijská plachetnice, která klouzala po nádherné modré vlně. Obě děti moc mrzelo, že letos v létě
musí trávit prázdniny s Eustácem, který právě přicházel a nemůžou být v Narnii. "Právě jsem složil pár veršů," řekl Eustác. "Asi takhle: Dvě děti si vymyslely Narnii, čímž ostatní lidi velmi bavily..." "Tak hele,"řekla Lucka, "Narnii a bavily se vůbec nerýmuje." A dál si Eustáce nevšímali. Ten ještě chvíli okouněl a pak se zeptal:"Líbí se vám ten obraz?" "Jo, hrozně moc," odpověděla upřímná Lucka. "Je odporný," zahlásil Eustác. "Co se ti na něm líbí?" "No, jednak to," řekla Lucinka, "že ta loď vypadá, jako by opravdu jela. A ta voda vypadá, jako by opravdu byla mokrá. A ty vlny vypadají, jako by se opravdu vlnily." Na tohle by měl Eustác určitě spoustu odpovědí, ale neřekl ani jednu, protože najednou se to stalo. To, co viděly, se vám možná bude zdát neuvěřitelné, ale pro ně to v tu chvíli bylo neuvěřitelné skoro stejně. Věci na obrazu se daly do pohybu. Ale nevypadalo to ani jako v kině - na to byly ty barvy příliš živé. Příď lodi sklouzla dolů, zakousla se do vlny a pěna vysoko vystříkla. Pak se zvedla vlna za lodí, poprvé se ukázala záď lodi a její paluba a vzápětí zmizely, jak jí naproti přišla další vlna a zdvihla znovu její příď. Pak k nim vítr náhle přinesl zvuky - šumění vln a pleskání vody o boky lodi, skřípání a vše přehlušující monotónní hukot vody a větru. Teprve když ucítila tu vůni - tu zvláštní syrovou vůni slané vody - byla si Lucinka naprosto jistá, že se jí to všechno jenom nezdá. Příští vlna smetla všechny tři děti. Lucka si gratulovala, že se v posledním roce plavání tolik snažila.
Eustác začal panikařit a křečovitě se držel každého jednou rukou. Později se ukázalo, že neumí plavat. V tuto chvíli táhl překvapeného Edmunda i Lucku pod vodu. Stále byli blízko lodi, kterou před chvílí obdivovali. Teď to vypadalo, že se buď obrovsky zvětšila a nebo se oni výrazně zmenšili. Když se všem třem konečně podařilo dostat hlavu nad vodu a Edmund uklidnil Eustáce, všimli si, že loď má posádku, která již začala spouštět lana a jeden z námořníků byl již ve vodě aby je zachránil. I přes nejlepší úsilí se Lucka nakonec ocitla nahoře s odřeným kolenem. Celá se klepala a voda z ní tekla ostošest. Po ní vytáhli Edmunda a pak chudáka Eustáce. Poslední se dostal nahoru ten neznámý mládenec, jen o pár let starší než Lucinka. "Ka-ka-Kaspiane!" vypravila ze sebe Lucinka, jakmile se jí jen trochu podařilo popadnout dech. A opravdu to byl Kaspian - mladý král Narnie, kterému při své poslední návštěvě pomohli k trůnu. Edmund ho také hned poznal. Všichni tři si celí šťastní stiskli ruce. Bylo jim jasné, že nové dobrodružství v Narnii právě začíná. Dlouho si měli co vyprávět a tak se děti dozvěděly, že Kaspian se vydal na palubě Jitřního Poutníka, tak se jmenovala jejich loď, směrem k východu do neprobádaných vod hledat ztracené rytíře, kteří bojovali za pravého krále, Kaspianova otce, v době převratu. Pak však museli odejít do vyhnanství. Jediné, co bylo známo, bylo to,že je to na východ. Kaspian je chce nalézt a odvděčit se jim za jejich věrnost. A tak vydejme se i my s nimi.
O ETAPOVÉ HŘE JITŘNÍ POUTNÍK METAFORA HRY: Hra Jitřní poutník je plavba po odlehlém moři v zapadlém koutě země Narnie. Plavba je alegorie „plavby“ člověka jeho životem. Při plavbě lodi Jitřní poutník se posádka setkává s různými překážkami a musí je řešit úplně stejně, jako se člověk setkává v životě s různými věcmi a musí se rozhodovat, které přijme a kterým se vyhne. Některé z nich jsou lákavé, ale později se ukáží jako zlé, jiné zpočátku nevzhledné se ukáží jako hezké. Další ze kterých jde na začátku strach se později ukáží, jako naši pomocníci a jindy zase na pohled lákavé přátelství s mocí zla oděné v anděla světla může později znamenat jistou smrt. Narnie symbolizuje „jiný svět“ v němž vládne lev Aslan. Jde o Boží království, kde se lidé mění v prince a princezny tohoto království. Pak se vracejí do svého světa, ale jako proměněné bytosti. (viz. poslední stránka knihy zmiňující proměnu Eustáce, kterou jeho tetinka nelibě nesla).
1
CÍL HRY: Tato etapovka má děti každý den vyzývat k volbě mezi dobrým a zlým, k moudrosti v rozhodování a ke snaze proniknout pod povrch věcí a nenechat se lehce obalamutit lákavým zevnějškem. Na konci „plavby“ by člověk neměl být stejný jako na jejím začátku. To ztvárňuje postava Eustáce, který byl na začátku protivný sobec a po tom, co prožil svoji proměnu (viz. den č.2) se s pomocí Aslana začal měnit k lepšímu. O podobné proměně se zmiňuje i Edmund, který ji prý prožil při nějaké minulé výpravě do Narnie. Cílem hry je (stejně jako cílem plavby Jitřního Poutníka) objevit důvody, pro které se 7 narnijských šlechticů nevrátilo do Narnie. Proč se ztratili nebo zahynuli na své plavbě životem? Cílem je objevovat pokušení, nebezpečí, varovat děti před ním a radit jak mu nepodlehnout a dostat se do Aslanova království. NÁVODNÉ PROVÁDĚCÍ INSTRUKCE KE HŘE: Každý den by byl zasvěcen jednomu hlavnímu tématu a skládal by se z podmnožin témat příbuzných. DP i hry by byly zaměřeny na téma dne nebo na celkové téma táborové etapovky. TAJEMNÁ POSTAVA HRY: Tajemnou postavou hry, stejně jako i knihy, bude neviditelný lev Aslan (podoba Ježíše). Tento lev provází životem (plavbou) každého poutníka (člověka) a v nebezpečných chvílích mu dává moudrost, v těžkých chvílích ho nadnáší a v určitých momentech se člověku zdá, že ho zahlédne. Každopádně Aslan zanechává jak v táboře, tak i v životě stopy své doprovázející pomoci. Někdy je to skrytá pomoc, jindy je to výstraha „TUDY NE“, někdy člověk dostane životem „za vyučenou“ a pak zase prožije krásnou jistotu, že má „skrytého přítele“ a že tu na světě není na všechno sám. Tajemná postava tábora bude zanechávat v okolí tábora své stopy a děti by na ně měly přicházet. Bude se o Aslanovi mluvit, i když nebude vidět, stejně jako se na každé křesťanské akci mluví o Ježíši přesto, že není vidět.
PŘÍJEZD NA TÁBOR ¾ příjezd dětí do 14:00. Různé hry na zahřátí, seznamky (nebo až později v rozdělených skupinkách?) ¾ hra s šátky, kdy budou děti rozděleni do „posádek“ (každý si v lese najde šátek se svým jménem a podle barvy pozná příslušnost k skupině) ¾ následuje scénka „stalo se před mnoha lety“ – Kaspian (Štěpán) posílá lordy (ostatní vedoucí+na doplnění další personál ) tedy své nejvěrnější na dobrodružnou a nebezpečnou výpravu na kraj světa nalézt bájný poklad (vyčetl ze starých knih...) (scénka bude v korytě dávného nyní vyschlého potoka, lordi budou stát v korytě s plachtami a stěžni v ruce imitujícími lodě a na závěr „odplují“ = odejdou dolů korytem pryč, doufejme, že probudí iluzi odplutí loděmi na nebezpečnou cestu. ¾ zasvěcení dětí do děje proběhne večer u ohně – Kaspian vypráví: „po mnoha letech se lordi stále nevrací, čekal, že jim cesta na konec světa pár let potrvá, ale tohle už je příliš dlouho“. Chce zjistit, jaký byl jejich osud, vybírá si táborníky - již během dne se projevili jako silní a stateční a snad jen s trochou výcviku (hlavně na moři, to jim ještě moc nejde) z nich budou mořští vlci a budou se moci vydat po stopách lordů.. Řekne něco o jejich úkolu, že to nebude žádná prča, posádky si vymyslí názvy lodí (pak možná něco jako křest lodí, ale ještě nevíme jak), slíbí Kaspianovi věrnost ¾ následují praktické informace k chodu tábora (Pavel) a třeba ještě kytara (Honza a Feb), zpěv
2
PRVNÍ CELÝ DEN - DEN NÁVRATU SPRÁVNÝCH VĚCÍ Osamělé ostrovy (pan Bern, chystání zásob, vrácení vlády Narnii) SITUACE: JITŘNÍ POUTNÍK PLUL K OSAMĚLÝM OSTROVŮM. CELÁ POSÁDKA (LUCKA,KASPIAN, EDMUND, EUSTÁC, MLUVÍCÍ MYŠ RYPČÍK) BYLA NA OSTROVĚ ZAJATA A CHTĚJÍ JI PRODAT DO OTROCTVÍ. KRÁLE KASPIANA KOUPIL JEŠTĚ PŘED DRAŽBOU PRVNÍ Z HLEDANÝCH RYTÍŘŮ - PAN BERN. TEN NYNÍ POMÁHÁ S OSVOBOZENÍM OSTATNÍCH ZAJATCŮ. NA OSAMĚLÝCH OSTROVECH VLÁDL JEHO SVRCHOVANOST, GUVERNÉR GUMPAS, KTERÝ SPOLÉHAL NA TO, ŽE PRAVÝ KRÁL A PÁN NARNIE JE DALEKO. A TAK BYLA NA OSTROVECH SPOUSTA VĚCÍ, KTERÉ SE SPRAVEDLIVÉMU KRÁLI KASPIANOVI NELÍBILY. KDYŽ GUMPAS NECHTĚL ŠPATNÉ VĚCI ZMĚNIT, KASPIAN JEJ SESADIL A JMENOVAL VÉVODOU OSAMĚLÝCH OSTROVŮ RYTÍŘE BERNA. POSÁDKA JITŘNÍHO POUTNÍKA ZANECHALA NA OSAMĚLÝCH OSTROVECH NOVÉHO VÉVODU BERNA A VYDALA SE K VÝCHODU HLEDAT OSTATNÍCH ŠEST RYTÍŘŮ. DLOUHÁ PLAVBA BY NAŠIM ODVÁŽNÝM CESTOVATELŮM NEVADILA. PŘEPADLA JE VŠAK OBROVSKÁ BOUŘE, KTERÁ TRVALA TŘINÁCT DNÍ A NOCÍ. CELÁ LOĎ BYLA ZNAČNĚ POŠKOZENÁ, POSÁDKA VYSÍLENÁ A SKLESLÁ. JAKÉ TO ASI JE NAVIGOVAT LOĎ V BOUŘI? POJŤE SI TO VYZKOUŠET! Téma DP: Když zapomínáme na to, že nás Bůh vidí a bude nás soudit, začneme si počínat svévolně. Svévolnost mívá různé podoby. Často se projevuje touhou po moci a snaze nad druhými vládnout. Zotročovat druhé pro vlastní prospěch je velké pokušení, kterému podlehli lidé na ostrovech pod správou guvernéra Gumpase. Když si nedal říci, musel být sesazen. I my musíme s pomocí Božích slov (Bible) nebo andělů (poslů, kteří nám to řeknou) apod. objevit svévoli ve svém životě a posadit na trůn svého srdce toho pravého guvernéra, s jehož pomocí budeme žít dobře a spravedlivě. Někdy se to s námi v životě houpe jako v té bouři na moři. Máme-li ale v loďce svého života Ježíše, pak jej nenechme usnout, ale spoléhejme v bouřích svého žití na něj. Text z Bible: -„Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti; ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: `Svatí buďte, neboť já jsem svatý.´ Jestliže `vzýváte jako Otce´ toho, kdo nestranně soudí každého podle jeho činů, v bázni před ním žijte dny svého pozemského života.“ 1 Petrův 1:14-17 (zvýrazněné v textech z Bible se děti budou učit zpaměti) - „Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná. On však na zádi lodi na podušce spal. I probudí ho a řeknou mu: "Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?" Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Zmlkni a utiš se!" I ustal vítr a bylo veliké ticho. A řekl jim: "Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?" Zděsili se velikou bázní a říkali jeden druhému: "Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?" Marek 4:37-41 Hra: Vyznačíme pole s vězením uprostřed. Do "vězení" dáme několik věcí, které by otrokáři mohli získat, kdyby výhodně prodali zajaté "otroky". Hráče rozdělíme na otrokáře, kteří hlídají vězení, a osvoboditele, kteří se snaží získat věci ukryté ve vězení. Otrokáři se pohybují pouze v poli - nemají přístup do vězení - a chytají útočící hráče. Kdo je chycen musí zůstat ve vězení. Osvobodí ho spoluhráč, když ho plácne. Věci z vězení, stejně jako chycení hráči, se smějí přenášet a vysvobozovat po jednom kuse. Hra končí, když se osvoboditelům podaří získat všechny věci na svoji stranu a osvobodit všechny spoluhráče, a nebo po uplynutí časového limitu - ten, kdo má víc věcí na své straně, vítězí. Pomůcky: Křída (na vyznačení pole ), min. deset věcí, o které se bude hrát (bunda, hrnek, lžíce, hřeben, apod.) Hra: Najdi nešvary, které vládly na Osamělých ostrovech. Sestavíme seznam špatných věcí (nešvarů). Mezi ně přidáme některé dobré věci. Celý text zašifrujeme a každému družstvu dáme vlastní kopii k rozluštění a vyznačení špatných věcí. Vyhrává ten, kdo první správně rozluští a vybere špatnosti. Příklad zprávy: Na ostrově měli otrokářství, nízké daně, národní park, hodně se tam kradlo, obyvatelé se báli chodit v noci po ulici, děti měly zadarmo bonbony, prodavači šidili zákazníky, nefungovala policie, měli velké množství výčepů, děti chodily povinně do školy, měly dva měsíce prázdnin. Možnost šifrování: Pro starší tj.10 let a výše je možné použít posunutí abecedy o dvě nebo tři písmenka př. o dvě písmena: Původní A je nyní C, B - D, C - E atd. OTROKÁŘSTVÍ - QVTQMCTUVYK (Při šifrování jsou z abecedy vynechána písmenka s háčky a čárkami. Do rozšifrovaného textu je třeba doplnit chybějící znaménka. Pro mladší tj. do 9 let se může text schovat za obrázky. Mají za úkol zjistit, co obrázek představuje, a říct zda je to špatné nebo ne. Hra: Hráče postavíme na "moře" a asi o 15 metrů dál vyznačíme "přístav", ve kterém je od každého družstva jeden navigátor. První hráč z družstva si na moři zaváže oči a navigátor mu pomocí smluveného signálu pomáhá dostat se bez nehody do přístavu. Hráč se nesmí dotknout nastražených překážek (strhávají se body). Až je bezpečně v cíli, rozváže si oči a běží zpět na moře předat šátek spoluhráči, který "pluje" do přístavu. Pomůcky: Šátek pro každé družstvo, překážky, křída na vyznačení přístavu a mety, která představuje moře.
3
DRUHÝ DEN - DEN BOUŘE Bouře na moři (náročné podmínky pro přežití, málo vody) Téma DP: Bouře na moři je jako bouře v životě. Vyprávějte dětem o svých bouří a o možnostech přežití a vítězstvích a prohrách. Kolikrát už jste se topili a kolikrát jste z posledních sil doplavali ke břehu. Povídejte o všech hodných lidech, kteří vás „vytáhli z vody“ těch bouří žití a povídejte o lásce nebeského Otce, který ty lidi poslal a vás posílil tak, že jste se přes těžkou bouři přenesli. Text z Bible: „Ztroskotání ap. Pavla při plavbě do Říma“. Sk 27.kapitola ..... Po mnoho dní se neukázalo ani slunce ani hvězdy. Prudká bouře nepřestávala a již jsme ztráceli všechnu naději, že se zachráníme... Když už nikdo neměl ani pomyšlení na jídlo, šel Pavel mezi lodníky a řekl jim: ..... Vyzývám vás, abyste neztráceli naději Když to řekl, vzal chléb, vzdal přede všemi díky Bohu, lámal jej a začal jíst. Všichni nabyli dobré mysli a přijali pokrm. Skutky apoštolské 27:20-22+35-36 Dopolední hry: Výcvik námořníků - přetahování (lano je ale přivázané mezi stromy, musí ho nejdříve odvázat), dále něco jako opičí dráha – vymezí se trasa, která je rozdělena na úseky, které děti překonávají rozličnými způsoby (koulení pneumatiky, raci se zrcátkem, foukání balónku, plavání (skupina nese jednoho člena nad hlavou a ten dělá tempa ve vzduchu, přenášení vody v puse atd.) zde bude potřebná asistence více vedoucích coby rozhodčích. Odpolední bojovka – motto: Sedm lordů se při své plavbě dostalo se svou lodí do bouře. Z bouře vyvázli živí kromě potrhaných plachet. Největší katastrofou ovšem bylo, že při bouři do moře spadla truhla, ve které byly na 27 kamenech napsány znaky, které jsou potřebné pro rozluštění šifry k mapě, která vede k pokladu. Jediná šance, jak kameny najít, je ponořit se pro ně pod vodu. Pod hladinou moře jsou však nástrahy: dravé ryby, chobotnice, jedovaté potvory apod. Hra: Bude vytyčené území – podle počasí buď ve vodě, nebo na suchu. V prostoru budou kameny se znaky. Každé družstvo dostane papír s předtištěnou abecedou a k jednotlivým písmenům budou doplňovat znaky. Když budou chyceni, musí běžet na příslušné stanoviště, aby byli „ošetřeni“. Mořská havěť se může rozlišit barevnými páskami nebo nějakými kartičkami. Už během hry budou mít šifru u sebe a můžou luštit. Proto nemusí získávat celou abecedu. Text šifry: Mili dobrodruzi, pokud mate před sebou tento dopis, jste uz skoro u cile. Jiste si lamete hlavu s tim, co je to na mape za znaky. V tomto dopise najdete rozluštěni. Prilozte znaky k sobe v tomto poradi: hvezdicka k srdci, kolecko ke ctverecku. Preju vam hodne zdaru. Když družstvo doluští svou šifru, přiloží vrchní díl mapy k ostatním a vydá se hledat poklad. Poklad bude obsahovat dřevěné přívěšky rybiček, sladkosti a dopisy.
4
TŘETÍ DEN - DEN ZLÉ PROMĚNY Dračí ostrov, poprvé spatřen Aslan, proměna Eustace, oprava lodi, lord Oktesian SITUACE: EUSTÁC NAŠEL JESKYNI PLNOU ZLATA. PŘÍMO PŘED JEHO OČIMA ZEMŘEL DRAK, KTERÝ JESKYNI HLÍDAL. ON SE KE SVÉ HRŮZE SÁM, DÍKY SVÉ HRABIVOSTI, PROMĚNIL V DRAKA. ZBYTEK POSÁDKY LODI SE HO NEJPRVE BOJÍ, ALE PAK LUCKA POZNÁ, ŽE CIZÍ DRAK JE VLASTNĚ EUSTÁC. EUSTÁC VŠAK NEMŮŽE MLUVIT A ZTĚŽKA SE POHYBUJE. NA LEVÉ RUCE HO ŠKRTÍ NÁRAMEK PANA OKTESIANA (DALŠÍ Z HLEDANÝCH RYTÍŘŮ). POSÁDKA SE DOMNÍVÁ, ŽE PAN OKTESIAN JE ONEN MRTVÝ DRAK NEBO JÍM BYL SEŽRÁN. Téma DP: Špatná společnost, špatné věci, lákavé nabídky, sobectví, svéhlavost, vlastní cesta a další podobné věci člověka mění ke zlému. Eustácovo dobrodružství to symbolizuje. Hrabivost a jiné špatnosti člověka promění tak, že se mění v symbol draka. U každého proměna probíhá jiným tempem a jiným způsobem, ale skutečnost, že s ním pak už nechtějí být lidé, kteří ho před tím měli rádi, je stejná u všech. Příklady můžeme vidět na proměně člověka vlivem alkoholu, drog, veliké výhry v loterii, získání vysoké politické funkce, možnost závratné profesní kariéry, mimořádné inteligenční schopnosti, nasáknutí prostředí, kde se zabíjí, krade, zneužívá nebo funguje snaha rychle zbohatnou. Často jde o postupnou tzv. „šikmou plochu“ končící zadlužením, diagnostickým zařízením, vězením, rozvodem ... atd. Je dobré popsat, jak jedna lež plodí jinou a pro jeden zlý čin člověk doslova „přičuchne“ k dalšímu, ještě horšímu. Text z Bible: Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují. Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší. Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. Neklamte sami sebe, milovaní bratří! Jakubův 1:12-16 Hra: Varianta A. Ztvárněte draka- vytvořte soutěžní družstva cca 5 hráčů. Každé družstvo dostane dvě role toaletního papírů . V zadaném časovém limitu omotejte jednoho z hráčů. Hodnotí se "drak", který vypadá nejautentičtěji. (Kdo dával pozor udělá drakovi náramek na ruku.) Varianta B. Utvořte větší družstva. Hráči mají společně ztvárnit draka. Drak musí mít předem zadaný počet rukou a nohou, které se budou dotýkat země. Úkolem draka je zdolat vzdálenost 5m. Např. družstvo o 8 členech - země se smí dotýkat osm nohou a osm rukou. Varianta C. Drak se domlouvá se zbytkem posádky pantomimou. Drakem je v tomto případě vedoucí (maskování se cení), který předvádí jednoduché věty. Např. Jsem hodný drak. Kdy bude oběd? Mám hlad! Vítězí to družstvo, které pozná více vět. Pomůcky: Varianta A: Pro každé družstvo min. dvě role toaletního papíru. Varianta B: nic Varianta C: Schopný vedoucí!
5
ČTVRTÝ DEN -DEN PROMĚNY K DOBRÉMU odpoledne se vyráží na puťák SITUACE: TĚŽKÉ DOROZUMÍVÁNÍ A NEVLÍDNÝ VZHLED NEBYLY JEDINÉ VĚCI, KTERÉ EUSTÁCE V DRAČÍ PODOBĚ TRÁPILY. DOST ČASTO MUSEL PODSTUPOVAT DOCELA NEPŘÍJEMNOU VĚC A TO SVLÉKÁNÍ Z KŮŽE. PŘICHÁZELO TO NAPROSTO NEČEKANĚ. EUSTÁC SE SÁM MARNĚ POKOUŠEL ZBAVIT DRAČÍ KŮŽE. OBRAT NASTAL V OKAMŽIKU, KDY ZAHLÉDL BÁJNÉHO LVA ASLANA - STVOŘITELE A PÁNA CELÉ NARNIE - A PŘIZNAL, ŽE SE K OSTATNÍM NECHOVAL PRÁVĚ DOBŘE A NECHAL ASLANA, ABY MU POMOHL Z DRAČÍ KŮŽE. ASLAN SVLÉKL EUSTÁCOVI DRAČÍ KŮŽI A NECHAL HO VYKOUPAT VE VODĚ, POTÉ HO OBLÉKL DO NOVÝCH ŠATŮ. EUSTÁC BYL VYSVOBOZEN! MĚL OBROVSKOU RADOST. DP: Poznání hříchu. Vyznání hříchu. Svlečení zlých skutků. Nové stvoření. To vše ve spolupráci s Ježíšem a Božím Duchem. Tajemná postava Aslana (Ježíše). Text z Bible: Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování´ je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu. Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření. Jakubův 1:17-18 Dopolední hra: A (Eskymák): Hráči sedí v kruhu a postupně hází kostkou. Komu padne šestka, běží ke stanovišti, kde je přichystané oblečení (rukavice, čepice, šála, kabát, sluneční brýle, apod.), které si musí co nejrychleji obléknout, a příborem se pustí do krájení tabulky čokolády. Když se mu podaří něco ukrojit, smí to sníst. Oblékat se a krájet čokoládu smí tak dlouho, než některému jinému hráči v kruhu padne šestka. Pak musí co nejrychleji předat oblečení a příbor protihráči a vrátit se do kruhu. B: Pro každé družstvo nachystáme "dračí kůži" tj. stejný počet kusů oblečení např. svetr, brýle, klobouk, větší kalhoty nebo sukni, tričko apod. Na startovní čáře se první z družstva co nejrychleji oblékne do kůže a zdolá předem určenou trasu. V cíli se svlékne a předá "kůži" dalšímu v družstvu. Vítězí to družstvo, které se první vystřídá. C: Každé družstvo vybere jednoho svého člena, o kterém si myslí, že se na něj toho dá co nejvíc obléci a pak v časovém limitu závodí, kdo toho bude mít na sobě nejvíce. (varianta C je vhodná pro chladné počasí) Pomůcky: Varianta A: Příbor, hrací kostka, oblečení, čokoláda. Varianta B: Pro každé družstvo kalhoty, brýle, klobouk, svetr, apod. Varianta C: co nejvíce oblečení Odpoledne se na puťáku hovoří o tématech dopoledního DP. Téma: „změna jednání, změna charakteru, změna zažitých zlozvyků, změna duchovní, obrácení, dar víry apod.
6
PÁTÝ DEN -DEN VODY (živá nebo mrtvá?) celodenní putování SITUACE: OSTROV, KTERÝ POZDĚJI CHTĚJÍ NAZVAT „ZLATÁ VODA“, SKRÝVÁ MRTVOLU DRUHÉHO RYTÍŘE. NAŠLI JEHO MEČ A DRÁTĚNOU KOŠILI, ALE NE KOSTI. U JEZÍRKA PRŮZRAČNÉ VODY SE MÁLEM STALO VELIKÉ NEŠTĚSTÍ. NEVĚDĚLI, ŽE TATO VODA VŠE, CO SE JÍ DOTKNE PROMĚNÍ VE ZLATO. ANI ZLATÁ SOCHA DRUHÉHO RYTÍŘE NA DNĚ JEZÍRKA JIM NEDOKÁZALA HNED SDĚLIT, V JAK VELKÉM NEBEZPEČÍ SE OCITLI. NAŠTĚSTÍ SE NIKDO VODY NEDOKL. JEN OŠTĚP A STŘEVÍCE JEDNOHO Z NICH ZTĚŽKLY ZLATÝM KOVEM. OSTROV CHTĚLI POJMENOVAT „ZLATÁ VODA“, ALE PROTOŽE SE U NÍ HNED ZAČAL KASPIAN S EDMUNDEM HÁDAT A CHTĚLI SE BÍT, POZNALI, ŽE ZLATÁ VODA PŮSOBÍ SMRT. PROTO POTÉ, CO V DÁLI UVIDĚLI PROCHÁZEJÍCÍ SILUETU LVA ASLANA, POCHOPILI, ŽE NA TOMTO MÍSTĚ SPOČÍVÁ KLETBA, A OSTROV POJMENOVALI „OSTROV MRTVÉ VODY“. DP: O majetku, hrabivosti, touze po zlatě - to vše je „mrtvá voda“ v kontrastu s „vodou života“, kterou je Ježíš sám. Text z Bible: „Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby. Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení. Ty však se tomu jako Boží člověk vyhýbej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky. Vyzývám tě před Bohem, který dává všemu život, a Kristem Ježíšem, který vydal svědectví svým dobrým vyznáním před Pontiem Pilátem, abys bez poskvrny a výtky plnil své poslání až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.“ 1 Timoteovi 6:9-14 - Nedejte se vést láskou k penězům; buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: `Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.´ Proto smíme říkat s důvěrou: `Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?´ Židům 13:5-6 - „Ježíš jí odpověděl: "Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala pít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou." Žena mu řekla: "Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká, kde tedy vezmeš tu živou vodu? Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda." Ježíš jí odpověděl: "Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já (Ježíš), nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému." Ta žena mu řekla: "Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu." J 4:10-15 Hry s vodou: (dvě a více stanovišť) Předpoklad je, že na puťáku se přijde k nějaké vodě (potok, rybník, koupaliště) Jakákoliv hra s vodou, ale hráči se musejí chránit před stykem s ní pomocí igelitového sáčku nebo jiné nepromokavé věci. Kdo je mokrý tomu se strhávají body, protože byl "pozlacen" (velmi nepraktické pro život, až životu nebezpečné). Např.: 1. Přenášení vody z nádoby do odměrky: - pomocí lžíce (ruku kryje igelitový sáček, který si hráči v družstvu předávají), pomocí víčka od zavařeniny, uzávěru od umělohmotné lahve od limonády, ořechové skořápky 2. Přenášení vody na hlavě: - hráči dostanou do družstva dva igelitové sáčky, záleží na jejich fantazii a umu jak zabrání polití nosiče (na startovní čáře si mohou členové družstva vzájemně pomáhat) Pozor!!!! Zákaz natahování sáčku na hlavu!! - přenášení v umělohmotné misce, v kelímku na limonádu nebo od jogurtu,apod. Pomůcky: pro každé družstvo dva igelitové sáčky, lžíci, víčko od zavařeniny, uzávěr od lahve, umělou kompotovou misku, kelímek na limonádu, nádobu s vodou a nádobku na vodu - stopky a odměrku.
7
ŠESTÝ DEN - DEN HLASŮ (aneb strach má velké oči) dopolední návrat z puťáku SITUACE: JITŘNÍ POUTNÍK PŘIPLUL K OSTROVU, KTERÝ BYL NA PRVNÍ POHLED NEOBYDLENÝ. ZANEDLOUHO VŠAK ZJISTILI, ŽE SE ZDE OZÝVAJÍ PODIVNÉ HLASY A ZVUKY. NĚKDO ZDE MUSÍ BÝT! JSOU TO ŤULPÍCI, MALÍ NEVIDITELNÍ SKŘÍTCI, KTERÝM VLÁDNE OBÁVANÝ KOUZELNÍK KORIAKIN. ŤULPÍCI NEJSOU JAKO MY. MAJÍ POUZE JEDNU NOHU S VELIKÝM CHODIDLEM, PO KTERÉ HOPSAJÍ. TO BYLY TY ZVLÁŠTNÍ ZVUKY, KTERÉ NÁMOŘNÍCI SLYŠELI. Motto: Přistáli jsme na novém ostrově. Protože jsme trávili dlouhý čas na lodi, je nám vzácná pevná půda pod nohama a potřebujeme se trochu protáhnout a projít. Jdeme s dětmi na odlehlé místo (nevím kam) a tam uslyší hlasy (nahrávka č. 1). Poté se rozdělí na skupinky a mají za úkol dojít zpět na svou loď. Pravděpodobně se cestou střetnou s „neznámými hlasy“ znovu, protože jim chtěli překřížit cestu nazpět. Kde – to nikdo neví. První skupina s sebou nese Rýpčípa (maskot tábora). Až budou z doslechu od ostatních skupin, promluví k nim opět hlasy (nahrávka č. 2) a vezmou jim Rypa. Postupně jdou všechny skupiny. Náčelník: Tedy abych to zkrátil, ten čaroděj, o kterém jsem mluvil, nám řekl, abychom udělali něco, co se nám nelíbilo. Sbor: To teda nelíbilo. Vůbec ne. Tak to jsi řekl, náčelníku, moc pěkně. Líp by to nikdo neřekl. Náčelník: A proč ne? Protože jsme to udělat nechtěli. Tehdy se čaroděj strašně rozzuřil – musím vám totiž říct, že mu ostrov patří a nebyl zvyklý, aby ho někdo neposlechl. To dal najevo víc než jasně. Ale počkat, kde jsem skončil? Aha, ano, tak tedy ten kouzelník šel nahoru (totiž musím vám říct, že on si všechny svoje kouzelné věci ukládal tam nahoře a my jsme všichni žili dole), tak tedy šel nahoru a seslal na nás kouzlo. A tím kouzlem nás zošklivil. Sbor: To teda jo. Zošklivil. Tentokrát jsi to řekl úplně perfektně, náčelníku. Náčelník: Kdybyste nás teď viděli, a podle mě můžete děkovat své šťastné hvězdě, že nás nevidíte, tak byste nevěřili, jak jsme vypadali, než nás zošklivil. Kdepak, nevěřili byste. Všichni jsme pak byli tak oškliví, že jsme se ani nemohli jeden na druhého dívat. Sbor: Opravdu nemohli, tak jsme byli oškliví. Jen tak dál, náčelníku, jen tak dál. Náčelník: A co jsme tedy udělali? Já vám povím, co jsme udělali, Počkali jsme, a až nám přišlo, že ten kouzelník,, o kterém jsem mluvil, tedy, že ten kouzelník jednoho odpoledne usnul, vplížili jsme se nahoru a šli jsme se podívat do jeho kouzelné knihy, a to byl hodně statečný čin, no ne snad? Sbor: To byl, náčelníku, to teda by. To jsi řekl pěkně. Pokračuj, pěkně mluvíš. Náčelník: Tedy šli jsme se podívat do jeho kouzelné knihy, jestli se s tím zošklivěním dá něco dělat. Ale nebudu vám lhát, všichni jsme se třásli a pot se z nás jen lil. Sbor: To teda lil. Tomu věřte. A říká to náčelník. Tak je to pravda. Náčelník: Ale věřte mi nebo ne, ujišťuji vás, že jsme nenašli žádné kouzlo, které by nás ošklivosti zbavilo. Čas mezitím utíkal a my jsme se báli, že se stařec může každou chvíli vzbudit – já jsem byl potem úplně promáčený, nebudu vám lhát – tak tedy, abych to zkrátil, ať už jsme jednali dobře nebo špatně, nakonec jsme našli kouzlo, které může všechny udělat neviditelnými. Dohodli jsme se, že raději budeme neviditelní, než takhle oškliví, no ne? Sbor: Neviditelní, radši neviditelní. Tak to jsi řekl mimořádně pěkně. Radši neviditelní než oškliví. Jen tak dál, náčelníku. Náčelník: A proč? Protože nám to bylo milejší. A tak moje holčička, která je asi stejně stará jako vaše holčička, a bylo to moc hezké dítě před tím zošklivěním, ačkoli teď – ale čím méně o tom budu mluvit, tím lépe – tak tedy moje holčička vyslovila to kouzlo, protože to musí být
Rozhovor č. 1 Náčelník: Kamarádi, to je naše šance. Sbor: Slyšte. Slyšte. Řekl: „To je naše šance.“ Výborně, náčelníku. Čistá pravda. Čistá pravda. Náčelník: Já říkám pojďme dolů na pobřeží, ať jsme mezi nimi a člunem, a všichni do jednoho si připravte zbraně. Chytíme je, až budou chtít vyplout na moře. Sbor: To je ono. Lepší plán bys vymyslet nemohl, náčelníku. Jen tak dál, náčelníku. Lepší plán by nevymyslel nikdo. Náčelník: Tak pospěšte, kamarádi, pospěšte. Jdeme. Sbor: Máš pravdu náčelníku. Nemohl jsi dát lepší rozkaz. Zrovna jsme to chtěli taky říct. Jdeme. Rozhovor č. 2 Náčelník: Ani krok, pánové, už ani krok. Nejdřív si musíme promluvit. Je nás padesát a ještě víc, a všichni máme zbraně. Sbor: Slyšte, slyšte. To je náš náčelník. Co řekne on, na to se můžete spolehnout. Mluví pravdu, čistou pravdu. Náčelník: Asi se divíte, že nás nevidíte. A proč ne? Protože jsme neviditelní. Sbor: Jen tak dál, náčelníku. Jen tak dál. Mluvíš jako kniha. Líp jsi to říct nemohl. Náčelník: A co po vás chceme? Chceme něco, co pro nás může udělat vaše holčička. Sbor: Dobře jsi to řekl. My bychom to lépe neřekli. Jen tak dál. Náčelník: Ovšem to, co po vás chceme, je na delší vyprávění. Přijďte zítra ráno na palouk a my vám vše budeme vyprávět. Abychom měli jistotu, že přijdete, necháme si tu vašeho myšáka. Vypadá statečně. Položte ho tu na zem a jděte na svou loď. Rozhovor č. 3 Jsem rád, že jste přišli a nemusíme ublížit vašemu příteli. Tak já vám tedy povím, Náčelník: co po vás vlastně chceme. On je to dlouhý příběh. Sbor: Dlouhý, moc dlouhý. Pěkně jsi to řekl, náčelníku. Náčelník: Víte, je to takhle. Náš ostrov je už odnepaměti v majetku velkého čaroděje. A my všichni jsme – nebo bych možná měl spíš říct: byli jsme – jeho služebníci. Sbor: Tak, tak, služebníci. To je přesné, náčelníku. Úplně přesné.
8
buď malá holčička, nebo sám čaroděj, jestli mi rozumíte, jinak by kouzlo nepůsobilo. A proč ne? Protože se nic nestane. Moje Klipka tedy vyslovila to kouzlo, protože vám musím říct, že moc krásně čte, a rázem jsme byli všichni neviditelní, jak ráčíte vidět. Sbor: To teda jo, neviditelní. Náčelník: A povím vám jedno, byla to úleva, nevidět navzájem svoje tváře. Sbor: To teda byla úleva. To jsi řekl pěkně, náčelníku. Náčelník: Přinejmenším zpočátku. Ale abych to zkrátil, už nás nebaví být neviditelní. A ještě něco. Nepočítali jsme s tím, že ten čaroděj (ten, o kterém jsem vám říkal) bude také neviditelný. Jenomže od té doby jsme ho nezahlédli. A tak nevíme, jestli umřel, nebo jestli odjel, nebo jestli prostě sedí nahoře a je neviditelný, nebo jestli třeba nepřišel dolů a není neviditelný tady. Protože vždycky chodil bosý a nenadělal víc hluku než pořádně velká kočka, tak mi věřte, že ani nemůžeme slyšet, jestli je tu. Sbor: To teda nemůžeme. Mluvíš jako kniha, náčelníku. Náčelník: A řeknu vám všem na rovinu, pánové, že tohle už naše nervy nevydrží.
Náčelník: Nemusím snad celý ten příběh znovu opakovat. Tak abych to řekl několika slovy, strašně dlouho jsme čekali na nějakou milou malou holčičku z cizí země, jako jste třeba vy, slečinky, které by šly nahoru a ke kouzelné knize a našly tam kouzlo, které ruší neviditelnost, a vyslovily ho. Všichni jsme přísahali, že první cizince, kteří v téhle zemi přistanou (tedy když sebou budou mít nějakou milou malou holčičku, samozřejmě, protože kdyby ne, tak by to bylo něco docela jiného), nenecháme odplout živé, když neudělají to, co potřebujeme. A proto, pánové, jestli vaše holčičky tam nahoru nepůjdou, bude bohužel naší smutnou povinností vás všechny podřezat. To myslím čistě prakticky, dá se říct, bez urážky. Sbor: No to rozhodně bez urážky. To jsi řekl s rozmyslem, náčelníku. Někdo z obyvatel (taky vedoucí): A proč to musí udělat někdo z nás a ne od vás. Vy nemáte žádné malé holčičky? Sbor: To nemůžeme, to nemůžeme, my tam nahoru už znova nepůjdeme. Obyv.: Takže se bojíte a chcete po někom jiném, aby šel do nebezpečí. Sbor: Je to tak, je to tak, Nemohl jste to říct líp. Vy jste určitě vzdělaný člověk, to je vidět. To je jasně vidět. Náčelník: Ale nebojte, nahoru můžete jít za světla. V noci ne. To po vás nikdo nechce. Jít nahoru potmě? Brr! Takže teď chceme od vás slib, že vaše holčičky půjdou nahoru. Vyberte si které. Z každé skupiny jedna. A jak jsem vám už včera řekl, nesmí být starší než let a mladší než roků.
Náčelník se chvíli odmlčí a po chvíli pokračuje: Náčelník: No to mě podržte, jestli já jsem nakonec nevynechal to hlavní, o co nám jde. Sbor: To tedy vynechal, to vynechal. Nikdo by to nedokázal vynechat lépe a čistěji. Jen tak dál, náčelníku, jen tak dál.
DP: O strachu, o neviditelných nebezpečích, o moci kouzel. Konkretizovat a pak říci co s tím. Také o „stádovosti“ a slepé poslušnosti jednoho „samozvaného“ vůdce třídy nebo vedoucího party apod. O strachu ze zesměšnění se. O strachu z „nakládačky“. O strachu ze ztráty náklonnosti druhých apod. Text z Bible: „Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. V tom jeho láska k nám dosáhla cíle, že máme plnou jistotu pro den soudu - neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě. Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás. 1 Janův 4:16-19 - Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného. Říkám o Hospodinu: "Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám." Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru. Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost. Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne, moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne. Žalmy 91:1-6 Odpolední pokračování etapovky: V poledne se zase družinky sejdou v táboře na oběd. Odpoledne všechny děti mají zavázané oči a sedí v kruhu. Vedoucí hrají rozhovory Nomopodů, které jim vysvětlí další úkol. Skupinky se přátelí se a půjdou hrát veselé Nomopodí hry. (Toto není víc promyšlené, nutno domyslet.)
9
SEDMÝ DEN - DEN ODVAHY A POSLUŠNOSTI postava malé holčičky a kouzelníka, který není zlý, ačkoli se to o něm povídá SITUACE: LUCINKA SLÍBILA ŤULPÍKŮM, ŽE JIM POMŮŽE ZRUŠIT KOUZLO, KTERÝM ZNEVIDITELNILI KOUZELNÍKA KORIAKINA. TO VŠAK ZNAMENÁ NEPOZOROVANĚ SE PROPLÍŽIT KOUZELNÍKOVÝM PALÁCEM AŽ DO MÍSTNOSTI, KDE JE KNIHA KOUZEL. DP: - O Davidovi a Goliášovi. Odvaha není v tom, že člověk hazarduje a riskuje, ale v tom, že se spolehne na někoho silnějšího s jehož pomocí překoná sám sebe a svoji slabost. Den odvahy je také o tom, že kouzelník, kterého se malá Lucinka tak bála se nakonec ukázal, jako ten, kdo byl na její straně. O tom to také někdy je. Máme se bát toho, který je opravdu nebezpečný. Kdo to je a jak ho poznat, když se obléká do „roucha beránčího“ a vydává za „anděla světla“. Láska toho, který si nás zamiloval. Zamiloval si nás jako své stvoření, jako matka si zamiluje své dítě, které se narodilo z jejího těla. Jako výkupné za nás dal Ježíše, svého Syna. Proto se tě nikdy nezřekne a neopustí tě. To co od nás Bůh chce je poslušnost. Problém je, že se nám pořád něco nelíbí a pořád bychom chtěli věci dělat jinak, než to Bůh řekl. Text z Bible: „A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštění vašeho Otce. U vás pak jsou spočteny i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se tedy. “ Mt 10:28-32 - Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: "Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh ... tvůj spasitel .. v mých očích jsi tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval. Izajáš 43:1-4 Hry: 1. Tref zlaté jablko (vidí jen provázky) 2. Malování poslepu 3. Házení míčku na plato od vajec Po těchto disciplínách jdou vybrané holčičky plnit úkol – hledání a přečtení kouzla. Na strašidelném místě je připravená kronika dorostu s texty kouzel. Holky chodí po jedné, hledají kouzlo a musí ho bezchybně a (plynule) přečíst. Stopuje se jim čas. Ostatní zatím chystají na oslavu nepečené dorty (piškoty, zakys. smetana, ovoce, a další …) Léčba bradavic: Umyj se ve stříbrném umyvadle za svitu luny.
Kouzlo proti bolení zubů: Sněz čtyři paličky česneku rozdrcené se špetkou rozmarýnu a tymiánu posypané kmínem a tvář si zvenku potři švestkovými povidly.
Kouzlo proti křečím: Na postižené místo si pokládej tento, s laskavou péčí připravený, obklad – v teplé vodě promíchej skřivánčí zpěv, ranní chlad a prach z křídel tříbarevného motýla.
Kouzlo na chycení roje včel: V pravé poledne vyjdi na nejvyšší vrchol v okolí, zapískej hlasitěji než sojka, oběhni třikrát nejbližší strom a lehni si na záda s rukama v týl. Takto čekej až do soumraku. Až se vrátíš domů, včelky najdeš na svém místě.
Kouzlo, které vás naučí, jak najít zakopaný poklad: Stín vrhaný ve čtvrt na čtyři odpoledne přeneste na mechový polštář, zakryjte na deset minut jinovatkou a po odkrytí se objeví mapa, na které bude přesně vyznačené místo pokladu křížkem v kroužku.
Kouzlo, které vás naučí vzpomenout si na zapomenuté věci: Vyslov 5x za sebou: Bele, hele, ty jsi tele, nezapomeň, co se mele.
Kouzlo, které způsobí, že zapomeneš věci, které zapomenout chceš: Vyslov s perleťovým jablkem v ruce - Fífo, dýfo, elekete makarýzo
Kouzlo, díky kterému poznáš, jestli někdo mluví pravdu: Sněz maso z bílého hada bez jakéhokoli koření a zapij ho vývarem z lněného semínka. Pak poznáš pravenou pravdu dozajista.
Kouzlo na přivolání (nebo zastavení) větru, mlhy, sněhu, plískanice nebo deště: Hromovou hůl pozvedni do výše a 3x silně vyfoukni vzduch z plic (polkni vzduch).
10
Kouzlo na seslání kouzelného spánku: Nechte si hladit spánky osobou, která byla kdysi hvězdou.
Kouzlo, kterým někomu přičaruješ oslí hlavu: Proutkem Záškodníkem švihni jednou před a jednou za osobou, které chceš oslí hlavu přičarovat.
Zaručené kouzlo, jímž ta, jež ho vysloví, stane se krásnou nade všechny smrtelníky: Its bídy ódn bódn bobó de dýdn dádn láry fáry bůry báry č čččč
Kouzlo, pomocí kterého se dozvíte, co si o vás myslí vaši přátelé: Vyslov šeptem tato slova – šetej šoušej, pokam zkoušej, hicy hecy, celý kecy.
Kouzlo „na osvěžení ducha“: Stačí si pozorně prohlédnout tyto obrázky.
Kouzlo, jak skryté věci učinit viditelnými: Žížal a nežížal, křížal a nekřížal. Fulifo fi, fulifo fe, finfuladyn, foučňous, fouk.
Ťulpiáda: - přeskákejte snožmo určený úsek (skákejte v pytli) - hopsejte po jedné noze: počet hopů za minutu, překonání vzdálenosti, kdo vydrží nejdéle hopsat - Pomocí dvou papírů velikosti A4 překonej bez šlápnutí na zem určenou vzdálenost. - olympiáda s legračními úkoly Pomůcky: Pytel, stopky, šátek na svázání noh a další
11
OSMÝ DEN - DEN TEMNÝCH STÍNŮ Temný ostrov (záchrana pana Rhoopa) SITUACE: JITŘNÍ POUTNÍK SE BLÍŽÍ K VELIKÉ TMĚ. JE TO OSTROV ZAHALENÝ TOU NEJHUSTĚJŠÍ TMOU, JAKOU JSTE KDY VIDĚLI. UPROSTŘED TÉTO TMY LEŽÍ OSTROV STRAŠNÝCH SNŮ. KAŽDÉMU SE ZDE STÁVAJÍ SKUTEČNOSTÍ JEHO "NEJHROZIVĚJŠÍ" SNY. NAŠI CESTOVATELÉ ZDE NACHÁZEJÍ RYTÍŘE RHÓPA. VE TMĚ JE VELMI NESNADNÁ NAVIGACE I PRO ZKUŠENÉHO NÁMOŘNÍKA. VYZKOUŠÍME SI TO PŘI ODPOLEDNÍCH HRÁCH. DP: Někdy přicházejí do našeho života ani ne tak bouře, boje a překážky, ale úzkosti, pocity marnosti, skepse, nemoc, slabost apod. Dny úzkosti. V takových dnech se nám doslova zdají ty nejčernější věci. Výhled do budoucna je černý, jako by byla všude jen tma, a my se motáme v kruhu svých myšlenek a představ pořád dokolečka. I to patří k životu. Je třeba uvědomit si v takových dnech, že Pán Bůh nás miluje ne pro to, že jsme silní, zdraví a šikovní, ale proto, že JSME. Prostě jen „JSME“. To je důvod, pro který si nás zamiloval, podobně, jako Izraelský národ (Dt 7,8). Přijde-li „den temných stínů“, je třeba mít před očima Boží zaslíbení (proto se učíme nazpaměť verše z Bible). Vhodné je spolehnout se na „psané verše“ než na pocity bloudící v bažinách našeho smutku. I ta nejtěžší hodinka má jen 60 minut, řekl filosof a my ji s Boží pomocí dokážeme přečkat. Je ale třeba nevracet se tam. Posádka Jitřního poutníka se při zpáteční cestě Temnému ostrovu vyhnula, přestože v ní byli stateční lidé. Strkat hlavu do lví klece není známkou odvahy, ale hlouposti. Text z Bible: -„Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím. Nikoli proto, že byste byli početnější než kterýkoli jiný lid, přilnul k vám Hospodin a vyvolil vás. Vás je přece méně než kteréhokoli lidu. Ale protože vás Hospodin miluje a zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás Hospodin pevnou rukou a vykoupil tě z domu otroctví.“ Dt 7:6-8 - „A ty, Izraeli, služebníku můj, Jákobe, tebe jsem vyvolil, potomku Abrahama, mého přítele, tebe jsem vychvátil z končin země, zavolal jsem tě z odlehlých míst, řekl jsem ti: »Ty jsi můj služebník, tebe jsem vyvolil, nezavrhl jsem tě.« Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.“ Izajáš 41:8-10 Odpolední výlet do okolí (může být spojen s koupáním): Vydejte se společně odpoledne na výlet a po cestě si můžete zahrát třeba tyto hry: 1. Stopovaná: cestu vyznačí ve předu jdoucí vedoucí. Občas označí předem domluveným znamením (fáborek jiné barvy, znak dopisní obálky, apod.) místo, kde hráči mohou hledat nějaké překvapení. Ti, kteří jsou nejbystřejší možná najdou schovaný bonbon, lízátko, žvýkačku, apod. Také může na hráče čekat úkol, po jehož splnění bude odměna v cíli. 2. Papírky: (hra pro málo záživný terén) Ve předu jde vedoucí, který má 50 čtverečků o velikosti 2x2 cm s čísly od 1 do 10. Občas některý z papírků upustí. Hráči papírky hledají. Vedoucí může vyhlásit po cestě soutěž např. za dva papírky s určitými čísly, kdo první pozná strom před námi apod.Vyhrává ten, kdo má nejvíce čísel po sobě jdoucích. Je možná výměna čísel mezi hráči. 3. Boj o duši (honička): Jako symbol duše si každý hráč upevní ze zadu na opasek šátek nebo provázek a to tak, aby se dal lehce vytáhnout. Každý chrání svou duši (nesmí ji držet) a zároveň se snaží získat duši někoho dalšího. Pomůcky: Add 1. Krepový papír dvou barev, balíček bonbónů, lízátka a pod. Add 2. Pět sad kartiček o velikosti 2x2 cm s čísly od 1 do 10 v přírodní barvě. Add 3. Pro každého hráče provázek dlouhý cca 40 cm. Večerní táborák s večeří a scénkami:
12
DEVÁTÝ DEN - DIVY NEJZAZŠÍHO MOŘE Ostrov s prostřeným stolem (tři spáči) a nádherné pocity na další cestě až na sám konec světa –(hledání pokladu) SITUACE: JITŘNÍ POUTNÍK SE DOSTÁVÁ NA POČÁTEK "KONCE SVĚTA". JE TO OSTROV, NA KTERÉM NALÉZAJÍ ŠIROKÉ PROSTRANSTVÍ S VELIKÝM STOLEM, KTERÝ JE PŘEPLNĚNÝ TĚMI NEJVYBRANĚJŠÍMI JÍDLY. U TOHOTO STOLU SPÍ TŘI ZAKLETÍ RYTÍŘI, VLASY A VOUSY MAJÍ DLOUHÉ AŽ NA ZEM. POTKÁVAJÍ KRÁSNOU DÍVKU A JEJÍHO OTCE (RAMANDU - HVĚZDA NA ODPOČINKU) A DOZVÍDAJÍ SE, ŽE ZAKLETÉ RYTÍŘE VYSVOBODÍ POUZE TEHDY, POKUD SE NEOHROŽENĚ VYDAJÍ NA CESTU NA KONEC SVĚTA A TAM JEDNOHO ZE ČLENŮ POSÁDKY ZANECHAJÍ. NEJMENŠÍ Z CELÉ POSÁDKY - MLUVÍCÍ MYŠ RYPČÍK - SE DOBROVOLNĚ HLÁSÍ, ŽE POPLUJE CO MOŽNÁ NEJDÁL NA VÝCHOD, ABY RYTÍŘE VYSVOBODIL. OSTATNÍ ČLENOVÉ POSÁDKY SE NECHTĚJÍ NECHAT ZAHANBIT, A TAK JITŘNÍ POUTNÍK MÍŘÍ K VÝCHODU. DP: Boj, nenávist, rozbroje, hádky a zloba je potrestána. Jako tři poslední šlechtici usnuli a nemohli pokračovat do Aslanova království, ačkoli byli již před jeho branami. Usnuli a probudil je až ten, kdo se z konce světa k nim zase vrátil (Edmund s posádkou), a Rypčíp, který na konci světa, v Aslanově království, zůstal. Ti, kdo „vyprali své životy“ v oběti Pána Ježíše Krista, pokračují dál. Na cestě u konce světa prožívají překrásné okamžiky. V DP popište zaslíbení, které Ježíš dal ženě v Samaří o „vodě života“, kterou kdy pije, nebude žíznit navěky, nebo o tom, že je „světlo“, které proniká každou tmou, nebo o symbolu „chleba“, za který se Ježíš vydává a o kterém říká, že je „chléb života“ - tedy to, po čem se už nehladoví. Mluvte o novém městě a nových lidech a novém stvoření stejně symbolicky, jako to popisuje kniha Zjevení ve 21. a 22. kapitole. Pokud by nerozuměli, pak použijte symboly z Jitřního poutníka v kapitole. „Divy nejzazšího moře“. Toto DP by mělo být plné krásy a pohody ve stylu verše, který se učí nazpaměť. Text z Bible: - Ale jak je psáno: `Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.´ 1 Korintským 2:9 - Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec. Blaze těm, kdo si vyprali roucha, a tak mají přístup ke stromu života i do bran města. Venku zůstanou nečistí, zaklínači, smilníci, vrahové, modláři - každý, kdo si libuje ve lži. Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní." A Duch i nevěsta praví: "Přijď!" A kdokoli to slyší, ať řekne: "Přijď!" Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života. Zjevení Janovo 22:13-17 Úkol: - Vyrobte něco, co bude symbolizovat Rypčíkovu odvahu nebo jeho neohrožené srdce (nasbírat velkou, hezkou kytici květů, vyříznout srdce z mechu, dřeva, vyrobit ho z trávy a kůry, apod.). Toto zanecháte na "konci světa" (v cíli). Dopolední hry: -Míčové hry (fotbal, vybíjená apod.) - Hráč stojící v kruhu se má se zavázanýma očima dostat přesně na určené místo. Trasa mezi kruhem a metou, ke které směřujeme, je rozdělena čarami na několik bodovaných úseků. Čím přesnější "zásah", tím více bodů. Pomůcky: Šátek a křída Odpolední hledání pokladu: Klasická pokladovka. Večerní vyhodnocení tábora u táboráku: upomínkové předměty
13
DESÁTÝ DEN - SNÍDANĚ U ASLANOVA STOLU závěr - poslední ráno tábora SITUACE: JAK CELÉ PUTOVÁNÍ JITŘNÍHO POUTNÍKA SKONČILO A JAK TO NAKONEC DOPADLO S DĚTMI ZE ZEMĚ? VŠICHNI SE DOSTANOU AŽ NA SÁM KONEC SVĚTA. TAM SE SETKAJÍ S BERÁNKEM, KTERÝ JE ZVE K JÍDLU (OHEŇ A PEČENÁ RYBA), A PŘED NIMI SE PROMĚNÍ VE LVA ASLANA. MLUVÍCÍ MYŠ RYPČÍK ZDE ZŮSTANE A STANE SE KRÁLEM V MÍSTĚ MLUVÍCÍCH ZVÍŘAT. OSTATNÍ SE VRÁTÍ (KROMĚ DĚTÍ ZE ZEMĚ) A VYSVOBODÍ SPÍCÍ RYTÍŘE, KASPIAN SE OŽENIL S RAMADUOVOU DCEROU, VRÁTILI SE DO NARNIE A ONA SE STALA VELIKOU KRÁLOVNOU. DĚTEM ZE ZEMĚ OTEVŘE ASLAN NA KONCI SVĚTA ZÁVĚS A VYPUSTÍ JE ZPĚT DO JEJICH SVĚTA. NAPŘED ALE OD NĚJ DOSTANOU SLIB, ŽE JEJ BUDOU VÍDAT I DOMA NA ZEMI. EUSTÁC SE ZMĚNÍ K NEPOZNÁNÍ VE SPRÁVNÉHO A DOBRÉHO KLUKA. Dočíst Jitřního poutníka (poslední věty knihy) : Pan Rypčíp, náš známý statečný mluvící myšák, se nakonec dostal na své malinkaté lodičce až na konec světa, kde nalezl Aslanovo království. Dostat se do říše stvořitele a pána Narnie bylo snem nejen všech mluvících myší, ale i ostatních obyvatel Narnie, kteří by dali cokoliv za to, aby mohli žít s Aslanem v jeho království. Lucka a Edmund nakonec potkali Aslana také. Stalo se to takto: Při své cestě na konec světa se dostali do míst, kde se ta nejpodivuhodnější věc stávala skutečností. Ocitli se v místě, kde se nebe opravdu dotýkalo země. Byla to taková modrá zeď, krásně zářivá, ale skutečná a pevná, podobná ze všeho nejvíc asi sklu. Mezi nimi a oblohou stálo něco oslnivě bílého. Přišli blíž a zjistili, že je to nějaký Beránek."Prosím tě, Beránku," ptala se Lucka, "vede tudy cesta do Aslanova království?" "Pro vás ne," pravil Beránek. "Pro vás vedou dveře do Aslanova
království z vašeho světa." "Cože?" zvolal Edmund. "Ona vede i z našeho světa cesta do Aslanova království?" "Do mého království vede cesta ze všech světů," pravil Beránek, a jak mluvil, jeho sněžná bělost náhle zazářila zlatem, rychle vyrostl a byl to Aslan sám, tyčil se nad nimi a vytřásal z hřívy světlo. "Aslane," ptala se Lucinka, "řekneš nám, jak se z našeho světa dostaneme k tobě do království?" "Budu vám to pořád říkat," odpověděl Aslan. "Ale nepovím vám, bude-li to dlouhá nebo krátká cesta. A teď pojďte, otevřu vám dveře skrz oblohu a pošlu vás do vašeho světa." Děti by se rády vrátily co nejdříve do Narnie, aby mohly Aslana opět potkat. Byly nesmírně zklamané, když se dozvěděly, že je to jejich poslední návštěva. Aslan jim však slíbil, že se opět potkají.
"Ty jsi i v našem světě, Aslane?" zeptal se Edmund. "Jsem," odpověděl Aslan. "Ale tam mám jiné jméno. Budete se muset naučit znát mě pod tím jménem. Do Narnie jste se dostali právě proto, abyste mne tu trochu poznali a mohli mě potom tím lépe poznávat tam." A pak to přišlo všechno najednou: pohyb té modré stěny (asi jako když rozhrnujete závěsy), záblesk strašlivého bílého světla zpoza nebe, dotek Aslanovy hřívy a na čele Lví políbení, a pak - Lucinčina ložnice u tety v Cambridgi. Zbývá ještě dodat dvě věci. Za prvé to, že se Kaspian a všichni ostatní šťastně vrátili zpátky domů. Za druhé to, že tady v našem světě brzy všichni začali říkat, jak se Eustác změnil k lepšímu a "člověk by ani neřekl, že je to tem samej kluk".
Doslov před cestou domů: Závěrečná modlitební ranní chvíle a poslední vysvobozovací honička mezi stromy. Zpěv chval, jako průzračná voda života, po které už není žízeň ani hlad. Setkání s Aslanem a vysvobození rytířů. Návrat do Narnie a návrat pozemských dětí na Zemi (a táborových dětí jejich rodičům). Zakončení povídáním o proměně charakteru Eustáce a setkávání se s Aslanem (s Ježíšem) v nejrůznějších situacích, které na této zemi prožíváme. Připomínka, aby nezapomněli po návratu domů chovat se jako nová stvoření, aby nezapomněli na Aslana (Ježíše), který je každý den vidí, a aby věděli, že jejich Ježíš „má všelikou moc na nebi i na zemi, a že s nimi je až do skonání světa.“
14
