NÁMITKA č. 197
197-1
Námitka č. 197
197-2
197-3
K námitce č. 197, podané Ing. Jiřím Mikolajkem (bytem Družstevní 262, Háj ve Slezsku), Mgr. Šárkou Mikolajkovou (bytem Krátká 338, Háj ve Slezsku) a společností VMI Silesia s.r.o (sídlem Pelclova 2500/5, Ostrava), dne 17.9. 2013, kterou se požaduje změnit způsobem využití plochy „Orná půda“ na „Bydlení v rodinných domech“ v k.ú. Stará Plesná, v nezastavěném území, se nepřihlíží.
Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 197: Námitka byla posouzena dle ustanovení § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Pan Ing. Jiří Mikolajek a paní Mgr. Šárka Mikolajková jsou vlastníci pozemků p. č. 763/1, 763/37 a 763/39 v k.ú. Stará Plesná a společnost VMI Silesia s.r.o. je vlastníkem pozemků p. č. 763/2, 763/23, 763/28 a 763/29 v k.ú. Stará Plesná. Tímto bylo naplněno ustanovení § 52 odst. 2 stavebního zákona. Dále byla námitka pana Ing. Jiřího Mikolajka a paní Mgr. Šárky Mikolajkové a společnosti VMI Silesia s.r.o., posouzena dle ustanovení § 52 odst. 3 stavebního zákona, kde je uvedeno, že nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle ust. § 52 odst. 2 stavebního zákona námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Na skutečnost uvedenou v § 52 odst. 3 stavebního zákona byly dotčené osoby upozorněny písemně oznámením na úřední desce a ústně na veřejném projednání návrhu územního plánu. Námitka pana Ing. Jiřího Mikolajka a paní Mgr. Šárky Mikolajkové a společnosti VMI Silesia s.r.o. byla písemně podána po stanovené lhůtě pro podání námitky stanovené stavebním zákonem. Při posouzení námitky bylo zjištěno, že námitka obsahuje veškeré náležitosti dle ust. § 52 odst. 3 stavebního zákona mimo opožděnost podání. V ust. § 52 odst. 3 věta je uvedeno následující: „K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží.“ A v tomto případě nelze zmeškání lhůty prominout (koncentrační zásada). V souladu s již citovaným ustanovením stavebního zákona nemohlo Zastupitelstvo města Ostravy k námitce přihlédnout pro její opožděnost a nebyla tak narušena procesní práva. Skutečnost, že námitka nedosahuje právních účinků, však nebrání tomu, aby pořizovatel s projektantem a pověřeným zastupitelem se nemohli zabývat jejím věcným obsahem a prověřit tak z vlastního podnětu, zda požadavek v námitce obsažený nenasvědčuje lepšímu řešení Územního plánu Ostravy. V současně platném Územním plánu města Ostravy, schváleném dne 5.10.1994 usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M ve znění schválených změn a provedených úprav jsou pozemky p. č. 763/1, 763/2, 763/23, 763/28, 763/29, 763/37 a 763/39 v k.ú. Stará Plesná součástí plochy způsobu využití „Orná půda“. Územní plán Ostravy předložený k veřejnému projednání navrhoval na těchto pozemcích rovněž plochu způsobu využití „Orná půda“. Na základě podané námitky na změnu využití, pořizovatel posoudil, zda návrh změny plochy způsobu využití „Orná půda“ na „Bydlení v rodinných domech“ není v rozporu s ust. § 4 písm. a) a b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se uvádí následující: 197-4
Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, nutno zejména a) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, b) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu Zpracovatel Územního plánu Ostravy postupoval v souladu s ust. § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se uvádí: „Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením“. Dále pořizovatel vycházel z čl. II metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 12.6.1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 SB., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Předmětné pozemky se nacházejí ve II. a III. třídě ochrany zemědělského půdního fondu. Změnou plochy způsobu využití „Orná půda“ na „Bydlení v rodinných domech“ v rozsahu celých pozemků, jak zněl původní požadavek vlastníků pozemků, by došlo k neúměrnému rozšíření zastavitelné plochy do volné krajiny. Jedná se o plochu 17,235 ha zemědělského půdního fondu. Výše uvedenou změnou by došlo k rozporu s ust. § 4 písm. a) a b) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, co nejméně narušovat organizaci ZPF a síť zemědělských účelových komunikací a odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu. Dále by došlo k rozporu s metodickým pokynem MŽP ze dne 12.6.1996 OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, podle kterého je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu zemědělské pozemky, na nichž se nacházejí půdy zařazené dle BPEJ do II. třídy ochrany, pouze podmínečně, neboť se jedná o půdy vysoce chráněné. Byla proto posouzena možnost využít pro rozvoj městského obvodu pouze část dotčených pozemků (cca 1/5 původně navržené výměry) v plochách s půdami zařazenými dle BPEJ do III. třídy ochrany, situovaných v návaznosti na zastavěné území obce. V zastavěném území městského obvodu se nacházejí především zemědělské pozemky (druh pozemku orná půda, trvalý travní porost a zahrada) a pozemky určené k plnění funkce lesa. Nezastavěné a nedostatečně využité nezemědělské pozemky (např. druh pozemku ostatní plocha) zaujímají v lokalitě minimální výměru. Tyto nezemědělské pozemky se nacházejí především v okolí ul. 26. dubna a v severovýchodní části městského obvodu. Nezemědělské pozemky jsou porostlé dřevinami, mají převážně podlouhlý tvar (výměra nepřesahuje 0,15 ha) a navrhovanému záměru nevyhovují. V zastavěném území městského obvodu navrhuje Územní plán Ostravy pouze plochu B5 s počínající výstavbou rodinných domů. Plochy, které by se daly využít k předmětnému záměru, a které by vznikly např. odstraněním budov, se na území městského obvodu nevyskytují. Navrhovaným záměrem nedojde k výraznému narušení 197-5
původní krajiny ani k narušení jejích funkcí. Rovněž hydrologické a odtokové poměry nebudou tímto návrhem významně dotčeny. V území se nenacházejí žádné investice do půdy (např. meliorační zařízení). Návrhem nedojde k znepřístupnění zemědělských pozemků, naopak síť účelových komunikací bude rozšířena. Návrhem změny způsobu využití ploch a liniových staveb nedojde k erozivnímu ohrožení půdy. Pro rozvoj městského obvodu budou předmětným návrhem dotčeny pouze zemědělské pozemky, na nichž se vyskytují půdy zařazené dle BPEJ do III. třídy ochrany ZPF. Takto omezený návrh rozvoje městského obvodu (cca 1/5 původně navrhované plochy) není v rozporu s ust. § 4 zákona č. 334/1992 Sb., navazuje na zastavěné území centrální části městského obvodu a jeho realizací dojde k jeho účelnému rozšíření. Na území města Ostravy, především v jeho okrajových částech, kde se v budoucnu počítá s rozšiřováním ploch pro výstavbu rodinných domů, se nacházejí půdy, které jsou vysoce chráněné, neboť jsou zařazené dle BPEJ převážně do II. třídy ochrany (Lhotka, Hošťálkovice, Poruba, Polanka nad Odrou, Proskovice, Dubina, Výškovice, Stará Bělá, Nová Bělá, Hrabová, Bartovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov a Petřkovice). V některých částech Ostravy se kromě půd zařazených dle BPEJ do II. třídy ochrany vyskytují rovněž půdy zařazené dle BPEJ do I. třídy ochrany (Hošťálkovice, Lhotka, Svinov, Proskovice, Koblov a Petřkovice). Pouze v západní části města Ostravy (Radvanice, Michálkovice a Kunčice) a hlavně v jeho východní části (Plesná, Krásné Pole a Martinov) převažují půdy horších kvalit, které jsou zařazené dle BPEJ do III. až V. třídy ochrany. Je tedy nepochybné, že pro ochranu ZPF je nejvýhodnější, když pro eventuální výstavbu budou využity pozemky, na nichž se nenacházejí vysoce chráněné půdy, ale půdy méně chráněné, které jsou zařazené dle BPEJ do III. až V. třídy ochrany ZPF (ust. § 5 odst.1 zákona č. 334/1992 Sb.) Z důvodu chybějící veřejné infrastruktury podmiňuje Územní plán Ostravy vydání prvního územního rozhodnutí v předmětné zastavitelné ploše zpracováním územní studie a jejím zaregistrováním dle platného stavebního zákona. Obsah územní studie upravuje Územní plán Ostravy v textové části, v oddíle 3.5 Plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií: Územní studie musí řešit zejména: komplexní prostorové řešení území (stavební a uliční čáry, upřesní výškovou regulaci v souladu s prostorovou regulací stanovenou ÚPlMO pro zastavitelné a přestavbové plochy), veřejnou infrastrukturu (dopravní koncepci, technickou infrastrukturu a plochy veřejných prostranství), veřejná prostranství pro plochy způsobu využití bydlení, občanské vybavení, rekreace a plochy smíšené obytné musí být vymezena minimálně v rozsahu 5% řešeného území, upřesnění lokalizace parkovacích objektů a záchytných parkovišť ve vymezených plochách pro „Ostatní dopravu“. Územní studie musí zohlednit zejména: koncepci uspořádání krajiny, ve smyslu oddílu 5.1 Priority koncepce uspořádání krajiny. blízkost prvků ÚSES a prověří možnost jejich odclonění přechodovými pásy, prostupnost krajiny pro volně žijící organismy i pro člověka, vytvářením pěších propojení, cyklistické infrastruktury a komunikací účelové dopravy pro obsluhu návazných zemědělských a lesních pozemků. Územní studie musí prověřit náročnost zabezpečení odpovídajících kapacit veřejné infrastruktury, vzhledem k ostatním potencionálně ovlivněným zastavitelným plochám v území. Na základě tohoto prověření bude stanoveno pořadí provádění změn v území (etapizace výstavby).
197-6
Územní studie musí být zpracována na celé vymezené území, nebo její ucelenou část. V případě řešení části území určí pořizovatel v zadání povinnost zpracovat základní urbanistickou koncepci uspořádání území pro celé vymezené území, zejména vyřešení návaznosti dopravní a technické infrastruktury.
Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX, jako věcně a místně příslušný orgán podle ust. § 17 písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, uplatnilo stanovisko k této námitce a navrhuje doplnit vyhodnocení této námitky. Pořizovatel na základě stanoviska dotčeného orgánu vyhodnocení této námitky doplnil. Pořizovatel s projektantem a pověřeným zastupitelem z vlastního podnětu vyhodnotili navržené řešení a došli k závěru, že jeho jedna část lépe vyhovuje koncepcím stanovených Územním plánem Ostravy, a proto upravili Územní plán Ostravy takto: Část pozemků p. č. 763/1, 763/2, 763/37 a pozemek 763/39 v k.ú. Stará Plesná změnili na způsob využití „Bydlení v rodinných domech“, část pozemku p. č. 763/2, změnili na způsob využití „Individuální rekreace – zahrady“ a zbývající pozemky nebo jejich části ponechali v původně navrženém způsobu využití.
197-7
Současně platný Územní plán města Ostravy, schválený dne 5.10.1994
Územní plán Ostravy pro veřejné projednání
197-8
Územní plán Ostravy, změna po veřejném projednání
197-9
