Co je gender?
Řešení otázek spojených s postavením mužů a žen v organizaci má pro organizace
zásadní strategický význam. V zemích EU se prosazovaní genderové rovnosti stalo respektovanou normou zakotvenou v celé řadě zákonných opatření. Vzniká pojem genderově integrovaná oraganizace. Benchmarking genderových vztahů. STRUKTURA PŘEDNÁŠKY
1. Historický vývoj gendrových vztahů
2. Genderově integrovaná organizace - její pojetí, podstata a praktické prosazování genderové problematiky.
3. Sociální a kulturní souvislosti řešení genderové problematiky.
1. Historie
Co je gender? S tímto pojmem se setkáváme v našem prostředí až počátkem 90. Let po Sametové revoluci. Důvody byly ideologické. Postavení žen a mužů
v komunistické společnosti bylo založeno na doktríně, podle níž s odstraněním
vykořisťování a třídního útisku mízí také předpoklad i příčina nerovnoprávného postavení žen ve společnosti. Zájem o genderové otázky nemohl najít
v komunistické ideologii své opodstatnění. V tehdejším ČSSR byl problém
genderového pojetí společnosti brán jako výsměch „bolševické propagandy“. Mýtus přirozenosti rozdílů mužů a žen
Je to biologická podmíněnost nebo mýtus vytvořený naší společností, tedy kulturou? Muži představují ve společnosti výraznou ekonomickou sílu i politickou sílu, zatímco ženy se věnují pouze
Naformátováno: Čeština
Z historie ale známe i matriarchální pojetí společnosti? Žena je hlavou rodiny a může
mít více manželů, majetek se dědí po ženské linii. To samozřejmě předcházelo pojetí patriarchálnímu, postaveném na opačných hodnotách. Matriarchát je dodnes
v některých státech střední Afriky, jižního Pacifiku a některé severoamerické indiánské kmeny.
Např. Milan Nakonečný se odvolává na poznatky kulturní antropoložky Margaret Mead, která se zabývá kmenem z oblasti nové Guineje.
Ženy vedou obchody a řeší důležité kmenové problémy a muži dělají doplňkové
aktivity např. ruční práce, malování, tanec. Muži jsou ekonomicky závislí na ženách. Je známo, že i v křesťanské tradici byly ženy považovány za čarodějnice a byly
podezřívány z nebezpečné schopnosti oblouznit rozum a smysly mužů a kdo tudíž představoval hrozbu pro řádnou, t.j. maskulinně založenou společnost.
Být mužem a ženou se učíme prostřednictvím osvojování si specifických vzorců
chování, které se mohou v rozmanitých společnostech a jejich kulturách výrazně lišit.
Mýtus rovnosti založené na svobodné vůli a individuálních potřebách.
Předchozí názor vychází z oblasti přírodních věd. Oproti tomu mýtus rovnosti
založené na svobodném rozhodování a individuálních schopnostech každého jedince je součástí moderních politických názorů na občanskou společnost.
V nejobecnější rovině je názorová platforma založena na tom, že v současné
občanské společnosti jsou podmínky nastaveny tak ,že záleží na jednotlivci, na jeho vůli a schopnostech, kým se stane a jaké postavení si získá. Jinými slovy podmínky jsou pro všechny lidi stejné a tudíž diskriminace žen je nesmysl.
Sporným bodem takových názorlů není poukazování na rozdíly bilogické, ale spíše na vytrhávání člověka z kontextu sociálních vztahů, v nichž žije a které jedince významných způsobem ovlivňují.
Polemika
Psychologické průzkumy ukazují, že ženy mají častěji tendenci
k sebepodceňování a nižšímu sebehodnocení než muži. Dá se to odvodit
z pouhého odvolání na vrozené předpoklady, anebo zde hraje svou roli sociální prostředí, v němž bývají ženy terčem posměšků a podceňování.
Mají muž i ženy, kteří jsou stejně vzdělaní stejné možnosti o rozhodování své
budoucí kariéry? Jaké otázky zvažuje muž a jaké žena? Pro koho je větší dilema zaměstání a rodina?
Teoreticky jsou podmínky nasteveny stejně. Jak je možné, že podle statistik mají ženy stále méně peněz za práci, kterou vykonávají na úrovni mužů.
V oblasti vrchlového managementu se české ženy objevují pouze výjimečně. Lze tak poukazovat pouze na jejich nižší vůli? (pozn. Ženy v politice Petra Buzková, Vlasta Parkanová, Jana Hybášková). Mýty spojené s feminismem
Studium genderové problematiky je spojeno s feminismem. Slovo femenismus je ale opředeno mnoha mýty a nepravdivými tvrzeními. Např. feministky jsou společnsky nezařazené, zakomplexované a nevzhledné ženy, které spojuje nenávist k mužů a žárlivost k úspěšnějším t.j. vdaným ženám.
Za pravlast feminismu jsou mylně považovány USA. Další názor je, že feministky mají problém se svou sexuální orientací a řada znich jsou lesbičky. Na ně se pak nabalují další individua, homosexuálové...apod.
Časté posměšky také vyplývají ze skutečnosti, že ženy feministky se odmítají zkrášlovat, nelíčí se a nosí kalhoty. Odmítají být objektem sexuální touhy a uspokojení mužů.
Souhrně studium genderových otázek a feminismus jsou odlišné věci.
Feminismus je hnutí Women´s movement, jde o kampaň za ženská práva, která se
objevila již v 17. století v Evropě. Tehdy šlo o prosazování práva žen na vlastnictví majetku a nárok na vyšší vzdělání. Během 19. Století se hnutí staralo hlavně o
prosazení volebního práva žen. Je známo především anglické hnutí tzv. sufražetek.
Po zisku volebního práva ve 20. Století se se žesnké hnutí zaměřilo na prosazování rovných sociálních a ekonomických příležitostí mužů a žen.
Pojem „gender“ se systematicky jako pojetí rovnosti mužů a žen začal používat až v 60. A 70. Letech 20. Století s nástupem tzv. 2. Vlny feminismu.
Mytus, že feminismus pochází z USA pochází ze skutečnosti, že ženské hnutí se zde výrazně projevilo v různých oblastech a dále že americké ženy se mohly uplatňovat v pracovních pozicích mnohem dříve než Evropanky.
Zajímavě je problematika feminismu popsána v romány Johna Irvinga Svět podle Garpa.
Sociologické koncepce studia genderových otázek
Jak bylo řečeno výše, pojem gender se rozšířil v 60. Letech 20. Století. Hlavním středem zájmu se staly otázky hlubších společenských přeměn.
Socilogie zkoumá gender z pohledu: teorie mužských a ženských rolí
Touzto teorií se zabýval Talcott Parsons. Studoval rodinu začleněnou do kontextu indrustriální společnosti. Pojem role se u něj vztahuje k normám definujícím
maskulinní a feminní osobnost. V rámci procesu socializace dochází k osvojení rolí. Muži se mají orientovat na instrumentalitu a ženy se mají orientovat na expresivitu. Instrumentalitou se myslí pracovní a ekonomická oblast a expresivitou se rozumí rodina, vedení domácnosti a výchova dětí. Rozpor spočívá v pojetí industriální
společnosti, která má nároky na ženu, jak z pohledu rodiny tak z pohledu pracovní realizace.
Odstraněno: al
Další pohled je od Ann Oakley Sex, Gender and Society, autora definuje pohlaví
jako kategorii biologickou a vrozenou a gender je sociální konstrukt popisující, jak se mají ženy a muži chovat.
Gender a dělba práce a sociální praktiky
Teorie rolí ale jev pouze popisuje, nenabízí žádné řešení. Ani Ann Oakley neřeší problém, pouze ho definuje. Proto se pozornost obrátila k makrospolečenským
jevům, zejména k systému dělby práce anebo k sociálním praktikám vytvářející genderovou nerovnost.
Autoři zabývajícími se gendrem z pohledu dělby práce se obecně zaměřili na kritiku kapitalismu. Proto se někdy mluví o mýtu, který říká, že feminismus prosazuje
komunismus a proto představují hrozbu demokracie. Realita je taková, že podle feminismu, vycházejícího z marxismu si všímá skutečnosti, že v kapitalistickém
systému dělby práce je žena spojována s neplacenou reproduktivní prácí, zatímco muží s placenou produktivní prací. Mužská práce jako prostředek materiálních hodnost je ceněna více, než práce ženská.
Jiný názor přínáší např. Michele Barett, definuje pět základních okruhů: 1. Organizace a ekonomické zajištění domácích prací 2. Systém výrobních vztahů a dělby práce 3. Podíl a účast na politické moci 4. Systém vzdělání
5. Kulturní procesy související se sexualitou a rozmnožovním. Gender v perspektivě postmoderní sociologie
V průběhu 80. Let se začal v sociologii prosazovat postmodernismus. Ten odmítá tradiční vědecké přístupy a zaměřuje se na variabilitu, nestálost a proměnlivost společenských procesů a jevů.
Postmodernismus zdůrazňuje symbolismus a relativismus, odmítá pohled na různé
společnosti a kultury jako jeden univerzální příběh. Vztahy žen a mužů nevysvětluje na základě makroekonomických jevů, ale na základě konkrétního sociálního a
kultulrního kontextu. Ústřední téma je identita a symbolismus - jazykové prostředky. Identitou se myslí osobnostní, sociální odlišnosti, ale také jazykových odlišností. Při studiu genderu jde o analýzu rétorických a symbolickcýh aktivit, prostřednictvím
kterých jsou muži a ženy vymezovaní a prezentovaní jako specifické skupiny lidí.
V této souvislosti se mluví o tzv. diskurzu - realita je prostřednictví jazyka vytvářena a uchopována a interpetována. Způsob jakým se o mužích a ženách mluví ve společnosti je není objektivní, ale je kulturním výtvorem. Management genderových vztahů
Základní vymezení: Organizace by měly zapojovat muže a ženy rovnoměrně do pracovních úkolů. Stejná práva by měla platit i v oblasti stárání se o rodinu. Na
úrovni organizace souvisí vyrovnávní genderových vztahů a managementu s procesy učení a vzdělávání. První krokem je včlenit genderové perpektivy do manažerského vzdělávání.
